SCHÉMA PROTOKOLU
PROTOKOL
č.
Datum: kdy jste prováděli cvičení (ne kdy píšete protokol)
Jméno + třída
Téma: tematický celek, kterého se cvičení týká
Úkol č.1: název prvního úkolu Teorie: princip prováděného pokusu popř. chemické změny probíhající během pokusu je třeba zapsat chemickou rovnicí Chemikálie: vyjmenujte všechny chemické látky, které jste k pokusu potřebovali, do závorky uveďte jejich chemické vyjádření, tzn. vzorec či značku Pomůcky: zapište všechny pomůcky, které jste k pokusu používali
Postup: napište stručný popis toho, jak jste při pokusu postupovali (postup pište tak, aby dle vašeho popisu mohl kdokoliv pokus přesně zopakovat). Jedná se o pracovní návod, využíváme 1. osobu či 2. osobu množného čísla rozkazovací způsob. Nákres aparatury: pokud se při pokusu používala aparatura, je dobré ji schematicky zakreslit a popsat
Pozorování: zapište, jaké jevy jste pozorovali při pokusu nebo zaznamenejte výsledky měření - popis, co nejpřesnější pro přehlednost se využívají tabulky či grafy Závěr: do závěru napište, co jste pokusem zjistili - hodnocení, ověření teorie, vysvětlení chyb
Úkol č.2: obdoba Úkol č.1 Každý úkol je zpracován samostatně. Zpracování protokolu na počítači není-li určeno jinak. Nelze nic dopisovat či vpisovat rukou.
TERMÍN ODEVZDÁNÍ:
2.A
hodina chemie- úterý v týdnu po LP
2.C
hodina chemie - úterý v týdnu po LP
LABORATORNÍ PRÁCE LABORATORNÍ ŘÁD, ZÁSADY BEZPEČNOSTI V LABORATOŘI LABORATORNÍ SKLO A POMŮCKY ODMĚŘOVÁNÍ KAPALIN 1. FILTRACE 2. HALOGENY 3. CHAMELEON MINERALIS 4. CHEMICKÉ DĚJE 5. MĚŘENÍ pH 6. PRÁCE S MODELY – UHLOVODÍKY 7. KARBONYLOVÉ SLOUČENINY 8. FENOLY 9. PRÁCE S MODELY – DERIVÁTY 10. DŮKAZ PRVKŮ V ORGANICKÝCH SLOUČENINÁCH 11. ANORGANICKÉ KYSELINY A ORGANICKÉ LÁTKY 12. KOVY A KYSELINY 13. HRA NA MENDĚLEJEVA
1. FILTRACE Připravte směs na filtraci tzn. do kádinky nalijte 50 ml vody a přidejte 1 lžičku pevné nerozpustné látky, promíchejte. Sestavte aparaturu pro filtraci – filtrační nálevku s filtračním papírem umístěte do kruhu a na stojan. Filtrační papír opatrně ovlhčete vodou, aby dobře přilnul ke stěnám nálevky. Pod nálevku umístěte kádinku a dbejte, aby se stopka nálevky dotýkala stěny kádinky. Na filtrační papír v nálevce nalijte po tyčince připravenou směs. Jako filtr použijte i jiné materiály: bavlněnou tkaninu, gázu, buničinu – přiložte na kádinku, přidržte rukou a opatrně nalijte filtrovanou směs. Po průtoku kapaliny filtrem získáte filtrát. Filtráty porovnejte a vyslovte závěr.
2.
HALOGENY
Rozpouštění jodu v různých rozpouštědlech Do zkumavky nalijte vždy 3 ml příslušného rozpouštědla a přidejte krystalek jodu. Protřepejte. Pozorujte rychlost rozpouštění a zbarvení vzniklých roztoků. Rozpouštědla: studená voda, horká voda, vodný roztok jodidu draselného, ethanol, ether, aceton, amoniak.
3.
CHAMELEON MINERALIS
Do zkumavky dáme malé množství (do výšky 1 cm) manganistanu draselného a rovnoměrně zahříváme celou zkumavku. Zkumavka je upevněna v držáku na zkumavky a úhel, pod kterým zkumavku zahříváme 45°. Unikající kyslík dokazujeme doutnající špejlí. Pozor - rozžhavený konec se nesmí dotknout obsahu ve zkumavce či do ní spadnout. Po skončení tepelného rozkladu, o čemž se přesvědčíme tím, že se kyslík už nevyvíjí tzn. špejle už nevzplane. Část obsahu zkumavky zvolna sypeme do vysoké kádinky zcela naplněné vodou. V kádince probíhají barevné změny dle stupně hydrolýzy. Nakonec zamícháme. Pečlivě sledujeme barevné změny (4).
4.
CHEMICKÉ DĚJE Redoxní reakce
a) Reakce dichromanu draselného se siřičitanem sodným K roztoku dichromanu draselného o objemu 3 ml přidejte několik kapek zředěné kyseliny sírové a 3ml roztoku siřičitanu sodného. Vysvětlete změnu zbarvení roztoku a vypočtěte koeficienty rovnice: K2Cr2O7 + H2SO4 + Na2SO3
→ Cr2 (SO4) 3 + K2SO4 + Na2SO4 + H2 O
b) Reakce manganistanu draselného se siřičitanem sodným K roztoku manganistanu draselného o objemu 3 cm3 přidejte roztok siřičitanu sodného po kapkách. Vysvětlete změnu zabarvení roztoku a vypočtěte koeficienty v redoxní rovnici KMnO4 + H2O + Na2SO3
→
MnO2 + Na2SO4 + KOH
Srážecí reakce Do zkumavek odlijeme vždy po 1 ml roztoku chloridu železitého, síranu měďnatého a síranu zinečnatého. Přidáme po kapkách roztok hydroxidu sodného. Po přidání každé kapky směs protřepeme a pozorujeme pečlivě průběh srážení. Výsledky zapíšeme rovnicemi a vyjádříme v zápisech i fáze reagujících látek.
5.
MĚŘENÍ pH
1. U třech neznámých vzorků roztoků určete jejich pH. U každého vzorku použijte čtyři indikátory – dva ve formě roztoku a dva v podobě papírků. Na kapkovací destičku kápněte neznámý vzorek a přikápněte indikátor či na kousek indikátoru v podobě papírku kápněte neznámý vzorek a určete nejen zbarvení, ale i hodnotu pH. Určete typ roztoku dle pH. 2. Zjistěte zabarvení běžných acidobazických indikátorů ve vodných roztocích HCl, NaCl a NaOH. Výsledky zapište do tabulky. Určete také hodnotu pH zkoumaných roztoků. Indikátory: fenolftalein, methyloranž, methylčerveň, kongočerveň. Do čisté zkumavky nalijte asi 1ml příslušného roztoku. Přidejte několik kapek indikátoru. Protřepejte a výslednou barvu zapište do připravené tabulky. Na universální papírek, který je na petriho misce, kápněte zkoumaný vzorek a určete hodnotu pH příslušného roztoku.
3. Ověření vlivu žvýkačky ORBIT na hodnotu pH v ústní dutině. Určete pH vašich slin pomoci univerzálního indikátoru před konzumací, po konzumaci jídla a s využitím žvýkačky.
6.
PRÁCE S MODELY – UHLOVODÍKY
V odborné literatuře (postačí váš sešit či učebnice) najděte vzorce uhlovodíků: Pentan 2 – methylbuta-1,3 – dien Cyklohexan – obě formy Toluen Buthyn Hex – 1 – en – 4 – yn Sestavte jejich modely, zakreslete, uveďte strukturní, racionální a molekulové vzorce. Proveďte srovnání přesnosti vyjádření sloučenin.
7.
KARBONYLOVÉ SLOUČENINY
Do zkumavky nalijeme 1 ml vzorku aldehydu či ketonu. Přidáme stejné množství Fehlingova roztoku (směs Fehling 1 a Fehling 2 v poměru 1:1) či Tollensova činidla. Zahříváme ve vodní lázni asi 10 minut. Sledujeme barevné změny. Popíšeme sledovaný děj.
8.
FENOLY Charakteristické barevné reakce fenolů
Do zkumavek připravíme vodné roztoky daných fenolů (1 – 2 ml vody a malé množství fenolu). V kádince máme připravený roztok chloridu železitého, další kádince kyselinu chlorovodíkovou, která je přiklopená petriho miskou. Po kapkách přidáváme do zkumavek s fenoly roztok chloridu železitého a pozorujeme zbarvení bezprostředně po přidání a po chvíli. Pak k jednotlivým roztokům přilíváme kyselinu chlorovodíkovou a opět pozorujeme zbarvení. Je vhodné použit bílé či tmavé pozadí pro zvýraznění zabarvení. Napište strukturní vzorce použitých fenolů a pojmenujte je systematickými názvy.
9.
PRÁCE S MODELY – DERIVÁTY
V odborné literatuře (postačí váš sešit či učebnice) najděte vzorce sloučenin: 1. 1,2 - dichlorbenzen 2. Nitroethan 3. N – methylpropan – 1 – amin 4. Etanol 5. Fenol 6. Acetaldehyd 7. Aceton 8. Kyselina octová Sestavte jejich modely, zakreslete, uveďte strukturní, racionální a molekulové vzorce. Proveďte srovnání přesnosti vyjádření sloučenin.
10. DŮKAZ PRVKŮ V ORGANICKÝCH SLOUČENINÁCH 1. Důkaz uhlíku a vodíku Zapálenou svíčkou kroužíme po dně kádinky až do objevení černé skvrny. Zapálenou svíčku přiklopíme vyšší, suchou kádinkou. Pozorujeme. Vysvětlete, na jakém chemickém základě se dokazuje přítomnost uhlíku a vodíku v parafínu.
2. Důkaz dusíku Do zkumavky dáme malé množství albuminu (želatiny) a natronového vápna (práškový oxid vápenatý či hydroxid vápenatý) v poměru 1 : 2, dobře promícháme. Směs mírně rovnoměrně zahříváme. Unikající plyn dokazujeme těmito způsoby: indikátorem - u ústí zkumavky přidržíme navlhčený lakmusový papírek kyselinou chlorovodíkovou - skleněnou tyčinku ovlhčíme kyselinou a přidržíme ji u ústí zkumavky podle zápachu – opatrně přiháníme plyn od ústí zkumavky rukou, nečicháme přímo ke zkumavce Pozorované změny zaznamenejte a vysvětlete, v čem spočívá důkaz dusíku v organické látce.
11. ANORGANICKÉ KYSELINY A ORGANICKÉ LÁTKY Kyselina dusičná Na petriho misky dáme: kousek špejle, bavlněnou tkaninu, chomáček vaty, kostku cukru. Na dané materiály kápneme několik kapek (max. 5) kyseliny dusičné. Necháme působit minimálně pět minut. Pozorujeme změny.
Kyselina sírová Na petriho misky dáme: kousek špejle, bavlněnou tkaninu, chomáček vaty, kostku cukru. Na dané materiály kápneme několik kapek (max. 5) kyseliny dusičné. Necháme působit minimálně pět minut. Pozorujeme změny. Pečlivě zapíšeme a porovnáme s reakcí kyseliny dusičné
12. KOVY A KYSELINY
Kyselina chlorovodíková Do jednotlivých zkumavek dáme kovy: měď, zinek, cín, olovo, železo. Přilijeme 1 ml kyseliny chlorovodíkové a pozorujeme. Sledované děje popíšeme a zapíšeme chemickými rovnicemi.
Kyselina dusičná Do jednotlivých zkumavek dáme kovy: měď, zinek, cín, olovo, železo. Přilijeme 1 ml kyseliny chlorovodíkové a pozorujeme. Sledované děje popíšeme a zapíšeme chemickými rovnice
13. HRA NA MENDĚLEJEVA Vyzkoušejte si totéž, co dělal pan Mendělejev. Jak jste si všimli, v tabulce nejsou uvedeny údaje o hydridu germania GeH4 . Předpověď jeho vlastností bude na vás. K dispozici budete mít údaje o 15 hydridech, a to jejich vzorec, teplotu tání, teplotu varu a hustotu. Tyto hodnoty zaneste do grafu na milimetrový papír tak, aby bylo možno porovnat každou vlastnost u prvků ze stejné skupiny. Na osu x budete vynášet periodu, v níž se daný prvek nachází a na osu y teplotu tání (resp. teplotu varu, hustotu). Získáte tak tři grafy o 15 bodech, z nichž spojíte vždy ty body, které patří hydridům prvků ze stejné skupiny v PSP. Ze získaných grafů pak zkuste odhadnout teplotu tání, teplotu varu a hustotu zmiňovaného GeH 4. Doplňte tabulku. VZOREC
NÁZEV
TEPLOTA TÁNÍ
TEPLOTA VARU
0°C
100 °C
HUSTOTA kg m-3
H2O
OXIDAN (VODA)
H2S
SULFAN
-
85,6°C
-
60,7 °C
1 100
H2Se
SELAN
-
64,5 °C
-
41,5 °C
2 210
H2Te
TELAN
-
51 °C
-
1,8 °C
5 800
HF
FLUOROVODÍK
-
83,3 °C
19,4 °C
921
HCl
CHLOROVODÍK
-
112 °C
83,7 °C
1 267
HBr
BROMOVODÍK
-
87°C
67 °C
2 710
HI
JODOVODÍK
-
50,8 °C
-
35,3 °C
4 500
NH3
AMONIAK (AZAN)
-
77,7 °C
-
33,35 °C
597
PH3
FOSFAN
-
133,5 °C
-
87,5 °C
1 183
AsH3
ARSAN
-
116,5 °C
-
54,8 °C
2 692
SbH3
STIBAN
-
88,5 °C
17 °C
4 366
CH4
METHAN
-
182,5 °C
-
161,5 °C
716
SiH4
SILAN
-
185 °C
-
111,8 °C
2 865
STANNAM
-
146 °C
-
51,8 °C
5 400
-
-
1 000
GeH4 SnH4
