hodina chemie - pátek v týdnu po LP

SCHÉMA PROTOKOLU

PROTOKOL

č.

Datum: kdy jste prováděli cvičení (ne kdy píšete protokol)

Jméno + třída

Téma: tematický celek, kterého se cvičení týká

Úkol č.1: název prvního úkolu Teorie: princip prováděného pokusu popř. chemické změny probíhající během pokusu je třeba zapsat chemickou rovnicí Chemikálie: vyjmenujte všechny chemické látky, které jste k pokusu potřebovali, do závorky uveďte jejich chemické vyjádření, tzn. vzorec či značku Pomůcky: zapište všechny pomůcky, které jste k pokusu používali

Postup: napište stručný popis toho, jak jste při pokusu postupovali (postup pište tak, aby dle vašeho popisu mohl kdokoliv pokus přesně zopakovat). Jedná se o pracovní návod, využíváme 1. osobu či 2. osobu množného čísla rozkazovací způsob. Nákres aparatury: pokud se při pokusu používala aparatura, je dobré ji schematicky zakreslit a popsat

Pozorování: zapište, jaké jevy jste pozorovali při pokusu nebo zaznamenejte výsledky měření - popis, co nejpřesnější pro přehlednost se využívají tabulky či grafy Závěr: do závěru napište, co jste pokusem zjistili - hodnocení, ověření teorie, vysvětlení chyb

Úkol č.2: obdoba Úkol č.1 Každý úkol je zpracován samostatně. Zpracování protokolu na počítači není-li určeno jinak. Nelze nic dopisovat či vpisovat rukou.

TERMÍN ODEVZDÁNÍ:

hodina chemie - pátek v týdnu po LP

LABORATORNÍ PRÁCE  LABORATORNÍ ŘÁD, ZÁSADY BEZPEČNOSTI V LABORATOŘI  LABORATORNÍ SKLO A POMŮCKY  ODMĚŘOVÁNÍ KAPALIN 1. HALOGENY 2. KOVY 3. CHEMICKÉ DĚJE 4. MĚŘENÍ pH 5. PRÁCE S MODELY – DERIVÁTY 6. KARBONYLOVÉ SLOUČENINY 7. FENOLY 8. PRÁCE S MODELY – DERIVÁTY 9. DŮKAZ PRVKŮ V ORGANICKÝCH SLOUČENINÁCH 10. ANORGANICKÉ KYSELINY A ORGANICKÉ LÁTKY 11. KOVY A KYSELINY 12. HRA NA MENDĚLEJEVA

1.

HALOGENY

Rozpouštění jodu v různých rozpouštědlech Do zkumavky nalijte vždy 3 ml příslušného rozpouštědla a přidejte krystalek jodu. Protřepejte. Pozorujte rychlost rozpouštění a zbarvení vzniklých roztoků. Rozpouštědla: studená voda, horká voda, vodný roztok jodidu draselného, ethanol, ether, aceton, amoniak.

2.

KOVY

Koroze železa Do pěti zkumavek opatrně nalijeme zhruba 3 – 5 ml Sava (dle velikosti hřebíků). Do první přidáme hřebík spirálovitě omotaný měděným drátkem, do druhé pouze očištěný a odmaštěný hřebík, do třetí hřebík a kousek alobalu, do čtvrté hřebík namazaný vazelínou a do poslední hřebík obalený plastovou dutinkou (brčko). Po 5 až 10 minutách zaznamenáme pozorování. .

3.

CHEMICKÉ DĚJE

Redoxní reakce a) Reakce dichromanu draselného se siřičitanem sodným K roztoku dichromanu draselného o objemu 3 cm3 přidejte několik kapek zředěné kyseliny sírové a stejný objem roztoku siřičitanu sodného. Vysvětlete změnu zbarvení roztoku a vypočtěte koeficienty rovnice: K2Cr2O7 + H2SO4 + Na2SO3

→ Cr2 ( SO4) 3 + K2SO4 + Na2SO4 + H2 O

b) Reakce manganistanu draselného se siřičitanem sodným K roztoku manganistanu draselného o objemu 3 cm3 přidejte několik kapek roztoku siřičitanu sodného. Vysvětlete změnu zabarvení roztoku a vypočtěte koeficienty v redoxní rovnici KMnO4 + H2O + Na2SO3

→

MnO2 + Na2SO4 + KOH

Srážecí reakce Do zkumavek odlijeme vždy po 1 ml roztoku chloridu železitého, síranu měďnatého a síranu zinečnatého. Přidáme po kapkách roztok hydroxidu sodného. Po přidání každé kapky směs protřepeme a pozorujeme pečlivě průběh srážení. Výsledky zapíšeme rovnicemi a vyjádříme v zápisech i fáze reagujících látek.

4.

MĚŘENÍ pH

1. U třech neznámých vzorků roztoků určete jejich pH. U každého vzorku použijte čtyři indikátory – dva ve formě roztoku a dva v podobě papírků. Na kapkovací destičku kápněte neznámý vzorek a přikápněte indikátor či na kousek indikátoru v podobě papírku kápněte neznámý vzorek a určete nejen zbarvení, ale i hodnotu pH. Určete typ roztoku dle pH. 2. Zjistěte zabarvení běžných acidobazických indikátorů ve vodných roztocích HCl, NaCl a NaOH. Výsledky zapište do tabulky. Určete také hodnotu pH zkoumaných roztoků. Indikátory: fenolftalein, methyloranž, methylčerveň, kongočerveň. Do čisté zkumavky nalijte asi 1ml příslušného roztoku. Přidejte několik kapek indikátoru. Protřepejte a výslednou barvu zapište do připravené tabulky. Na universální papírek, který je na petriho misce, kápněte zkoumaný vzorek a určete hodnotu pH příslušného roztoku.

3. Ověření vlivu žvýkačky ORBIT na hodnotu pH v ústní dutině. Určete pH vašich slin pomoci univerzálního indikátoru před konzumací, po konzumaci jídla a s využitím žvýkačky.

5.

PRÁCE S MODELY – UHLOVODÍKY

V odborné literatuře (postačí váš sešit či učebnice) najděte vzorce uhlovodíků:  Pentan  2 – methylbuta-1,3 – dien  Cyklohexan – obě formy  Toluen  Buthyn  Hex – 1 – en – 4 – yn Sestavte jejich modely, zakreslete, uveďte strukturní, racionální a molekulové vzorce. Proveďte srovnání přesnosti vyjádření sloučenin.

6.

KARBONYLOVÉ SLOUČENINY

Do zkumavky nalijeme 1 ml vzorku aldehydu či ketonu. Přidáme stejné množství Fehlingova roztoku (směs Fehling 1 a Fehling 2 v poměru 1:1) či Tollensova činidla. Zahříváme ve vodní lázni asi 10 minut. Sledujeme barevné změny. Popíšeme sledovaný děj.

7.

FENOLY

Charakteristické barevné reakce fenolů Do zkumavek připravíme vodné roztoky daných fenolů (1 – 2 ml vody a malé množství fenolu). V kádince máme připravený roztok chloridu železitého, další kádince kyselinu chlorovodíkovou, která je přiklopená petriho miskou. Po kapkách přidáváme do zkumavek s fenoly roztok chloridu železitého a pozorujeme zbarvení bezprostředně po přidání a po chvíli. Pak k jednotlivým roztokům přilíváme kyselinu chlorovodíkovou a opět pozorujeme zbarvení. Je vhodné použit bílé či tmavé pozadí pro zvýraznění zabarvení. Napište strukturní vzorce použitých fenolů a pojmenujte je systematickými názvy.

8.

PRÁCE S MODELY – DERIVÁTY

V odborné literatuře (postačí váš sešit či učebnice) najděte vzorce sloučenin: 1. 1,2 - dichlorbenzen 2. Nitroethan 3. N – methylpropan – 1 – amin 4. Etanol 5. Fenol 6. Acetaldehyd 7. Aceton 8. Kyselina octová Sestavte jejich modely, zakreslete, uveďte strukturní, racionální a molekulové vzorce. Proveďte srovnání přesnosti vyjádření sloučenin.

9. DŮKAZ PRVKŮ V ORGANICKÝCH SLOUČENINÁCH 1. Důkaz uhlíku a vodíku Zapálenou svíčkou kroužíme po dně kádinky až do objevení černé skvrny. Zapálenou svíčku přiklopíme vyšší, suchou kádinkou. Pozorujeme. Vysvětlete, na jakém chemickém základě se dokazuje přítomnost uhlíku a vodíku v parafínu.

2. Důkaz dusíku Do zkumavky dáme malé množství albuminu (želatiny) a natronového vápna (práškový oxid vápenatý či hydroxid vápenatý) v poměru 1 : 2, dobře promícháme. Směs mírně rovnoměrně zahříváme. Unikající plyn dokazujeme těmito způsoby: indikátorem - u ústí zkumavky přidržíme navlhčený lakmusový papírek kyselinou chlorovodíkovou - skleněnou tyčinku ovlhčíme kyselinou a přidržíme ji u ústí zkumavky podle zápachu – opatrně přiháníme plyn od ústí zkumavky rukou, nečicháme přímo ke zkumavce Pozorované změny zaznamenejte a vysvětlete, v čem spočívá důkaz dusíku v organické látce.

10. ANORGANICKÉ KYSELINY A ORGANICKÉ LÁTKY Kyselina dusičná Na petriho misky dáme: kousek špejle, bavlněnou tkaninu, chomáček vaty, kostku cukru. Na dané materiály kápneme několik kapek (max. 5) kyseliny dusičné. Necháme působit minimálně pět minut. Pozorujeme změny.

Kyselina sírová Na petriho misky dáme: kousek špejle, bavlněnou tkaninu, chomáček vaty, kostku cukru. Na dané materiály kápneme několik kapek (max. 5) kyseliny dusičné. Necháme působit minimálně pět minut. Pozorujeme změny. Pečlivě zapíšeme a porovnáme s reakcí kyseliny dusičné

11. KOVY A KYSELINY

Kyselina chlorovodíková Do jednotlivých zkumavek dáme kovy: měď, zinek, cín, olovo, železo. Přilijeme 1 ml kyseliny chlorovodíkové a pozorujeme. Sledované děje popíšeme a zapíšeme chemickými rovnicemi.

Kyselina dusičná Do jednotlivých zkumavek dáme kovy: měď, zinek, cín, olovo, železo. Přilijeme 1 ml kyseliny chlorovodíkové a pozorujeme. Sledované děje popíšeme a zapíšeme chemickými rovnice

12. HRA NA MENDĚLEJEVA

Vyzkoušejte si totéž, co dělal pan Mendělejev. Jak jste si všimli, v tabulce nejsou uvedeny údaje o hydridu germania GeH4 . Předpověď jeho vlastností bude na vás. K dispozici budete mít údaje o 15 hydridech, a to jejich vzorec, teplotu tání, teplotu varu a hustotu. Tyto hodnoty zaneste do grafu na milimetrový papír tak, aby bylo možno porovnat každou vlastnost u prvků ze stejné skupiny. Na osu x budete vynášet periodu, v níž se daný prvek nachází a na osu y teplotu tání (resp. teplotu varu, hustotu). Získáte tak tři grafy o 15 bodech, z nichž spojíte vždy ty body, které patří hydridům prvků ze stejné skupiny v PSP. Ze získaných grafů pak zkuste odhadnout teplotu tání, teplotu varu a hustotu zmiňovaného GeH 4. Doplňte tabulku. VZOREC

NÁZEV

TEPLOTA TÁNÍ

TEPLOTA VARU

0°C

100 °C

HUSTOTA kg m-3

H2O

OXIDAN (VODA)

H2S

SULFAN

-

85,6°C

-

60,7 °C

1 100

H2Se

SELAN

-

64,5 °C

-

41,5 °C

2 210

H2Te

TELAN

-

51 °C

-

1,8 °C

5 800

HF

FLUOROVODÍK

-

83,3 °C

19,4 °C

921

HCl

CHLOROVODÍK

-

112 °C

83,7 °C

1 267

HBr

BROMOVODÍK

-

87°C

67 °C

2 710

HI

JODOVODÍK

-

50,8 °C

-

35,3 °C

4 500

NH3

AMONIAK (AZAN)

-

77,7 °C

-

33,35 °C

597

PH3

FOSFAN

-

133,5 °C

-

87,5 °C

1 183

AsH3

ARSAN

-

116,5 °C

-

54,8 °C

2 692

SbH3

STIBAN

-

88,5 °C

17 °C

4 366

CH4

METHAN

-

182,5 °C

-

161,5 °C

716

SiH4

SILAN

-

185 °C

-

111,8 °C

2 865

STANNAM

-

146 °C

-

51,8 °C

5 400

-

-

1 000

GeH4 SnH4