2ČÁST. Strategie pro dosažení lepší koncentrace

ČÁST

2 Strategie pro dosažení lepší koncentrace KE0603_sazba.indd 43

25.7.2011 10:20:33

3

TŘETÍ KAPITOLA

Jak lépe hospodařit s časem

V předchozí kapitole jste si vytyčili alespoň jeden důležitý cíl a dozvěděli jste se, jak se vyhnout úskalím, která proces stanovování cílů často provází. Orientace na cíle, jež mají potenciál zásadním způsobem proměnit váš život k lepšímu, vám umožní soustředit veškeré síly na to, co je skutečně důležité. Je ale možné, že vás v lepším nakládání s časem budou omezovat staré zvyky. V této kapitole se proto naučíte rozeznat, jaké vzorce chování vás mohou brzdit a jak si vytvořit vzorce nové, vedoucí k produktivnější práci. Pro bližší seznámení s kontextem, z nějž vychází probírané metody, následuje několik stručných poznámek o nakládání s časem.

Co o nakládání s časem možná nevíte  Život každého z nás ovlivňují zažité vzorce chování. Je zřejmé, že pokud nějakou věc děláme pořád dokola, vede to neustále ke stejným výsledkům. Někteří lidé například v životě navazují různé vztahy, avšak pokaždé se stejným typem partnera, jiní se mohou opakovaně dostávat do potíží s dluhy kvůli přílišnému utrácení z kreditních karet. Vzorce chování samozřejmě mohou být také pozitivní – některým lidem se díky nim daří nacházet dobrá zaměstnání, jiným ohleduplně řídit auto. Také to, jak lidé nakládají s časem, bývá ovlivněno zažitými vzorci chování. Pro některé lidi je proto typické, že se vždy nejprve zabývají úkoly, jež pokládají za nejjednodušší, zatímco druzí raději začínají s tím, co je pro ně složité.

45

KE0603_sazba.indd 45

25.7.2011 10:20:33

ČÁST 2: Strategie pro dosažení lepší koncentrace

 Mnozí lidé překvapivě často opakují zažité vzorce chování i přesto, že výsledky, ke kterým takové chování vede, nejsou právě ideální. Jinými slovy, lidé se často nedokážou poučit ze svých předchozích neúspěchů a nezačnou věci dělat jinak, i když by pak mohli dopadnout lépe (později si vysvětlíme, proč tomu tak je). Proto lidé často po celé roky uplatňují neefektivní a neproduktivní vzorce nakládání s časem.  Přestože jsme mnohdy schopní odhalit vzorce chování ostatních, těch vlastních si často nejsme vědomi. Je ovšem málo pravděpodobné, že se nám podaří své chyby napravit, pokud si je nejprve neuvědomíme. Teprve až své chybné vzorce chování odhalíme, budeme připravení je změnit, a dosáhnout tak lepších výsledků.  Vzorce chování mohou zahrnovat mimo jiné pocity, myšlenky, představy či konkrétní činy. Pokud se například rozhodnete svého šéfa požádat o zvýšení platu a on vám nevyhoví, automaticky se vám vybaví všechna další odmítnutí, která vás v životě potkala. Možná vám pak v mysli vytane také něčí káravý hlas, který vám kdysi dětství tvrdil, že z vás nikdy nic nebude. Pak si představíte, že i vaše současné projekty budou v budoucnosti odmítnuty, a nejspíš dospějete k závěru, že vaše chmury rozptýlí jedině návštěva místní hospody. Takový vzorec je ovšem špatný – mnohem prospěšnější by bylo, kdybyste si po odmítavé reakci vybavili své minulé úspěchy, které se dostavily i přes počáteční odmítnutí. Poté byste mohli požádat svého šéfa, aby vám řekl, co byste pro zvýšení svého platu měli dělat jinak a lépe, a pak postupovat podle jeho doporučení (nebo se zamyslet, zda by nebylo lepší změnit zaměstnání, když vaše současná pozice vylučuje možnost dalšího růstu).

Prozkoumejte vzorce svého chování Mezi nejčastější negativní vzorce chování patří:  nadšené začátky, rychlé konce (permanentka do posilovny, týdenní docházka, brzké ochladnutí)  časté střídání zaměstnání z důvodu nespokojenosti  dlouhodobá nespokojenost kvůli nedostatku financí  opakované navazování vztahů, které jsou předem odsouzené ke krachu

46


25.7.2011 10:20:33

Kapitola 3: Jak lépe hospodařit s časem

Nejčastějšími negativními vzorci nakládání s časem pak jsou:  přednostní vyřizování nejméně důležitých věcí  prokrastinace  hašení nejnaléhavějších záležitostí místo vyřizování skutečně důležitých věcí  přehnaná sebekritika Není divu, že lidé, kteří takovým vzorcům chování podléhají, jen obtížně dosahují svých cílů. Jak ale můžete zlepšit svou koncentraci, abyste byli schopní rozpoznat vlastní vzorce nakládání s časem, změnit náležitě své chování, a dosáhnout tak lepších výsledků? Napoví vám následujících šest přístupů k odhalování vzorců chování:

1. Ptejte se ostatních. Stejně jako my jsme si vědomi chyb ostatních, také druzí vidí naše chyby. Avšak dříve, než někoho poprosíte o radu, je potřeba takového člověka přesvědčit, aby k vám byl zcela upřímný. Zároveň byste si měli být jistí, že jeho upřímnost vás nezraní a neohrozí vaše přátelství. Jakkoliv vám celý rozhovor nemusí být právě příjemný, můžete si z něj odnést důležité ponaučení. A pokud vás na stejný vzorec chování upozorní více lidí, měli byste se nad jejich postřehy rozhodně zamyslet. Mezi otázky, na které byste se měli snažit získat odpověď, patří např.:„Jak podle tebe nakládám s časem? Kdy jsi měl pocit, že ztrácím čas? Kdy časem mrhám nejvíc?“ Jestliže nevíte o nikom, komu byste takové otázky chtěli položit, ptejte se sami sebe a své odpovědi si poznamenejte.

2. Přemýšlejte, jaké negativní vzorce chování měli vaši rodiče, a pokuste se zjistit, zda jste je od nich nepřevzali. Mohlo se také stát, že jste si v dospívání během vzpoury proti rodičům osvojili vzorce chování zcela opačné, avšak stejně nevhodné (například jste odmítli přesvědčení, že není dobré nikomu věřit, a rozhodli jste se věřit každému). Co se nakládání s časem týče, mohli vaši rodiče odkládat své povinnosti na poslední chvíli, případně mohli být takovými maximalisty, že si vždy naplánovali víc věcí, než kdy dokázali stihnout. Jestliže tomu tak bylo, přemýšlejte, jak vzorce chování vašich rodičů ovlivnily vás samotné a váš vztah k využití času.

3. Podívejte se na svou situaci s odstupem. Vybavte si nějakou událost z minula, při které jste se zachovali způsobem, jemuž byste s odstupem rádi porozuměli. Pokuste se představit si sebe samotné v někdejší situaci tak, jako byste nezúčastněně sledovali příběh filmových postav. Tak budete moci nahlédnout celou situ-

47


25.7.2011 10:20:33


aci s náležitým odstupem – pokud se vám to podaří, budete schopní přemýšlet o svém chování bez emocí a oprostíte se od pocitů viny a studu. Cílem vašeho snažení by mělo být nezaujaté prozkoumání vašeho vzorce chování. Pokud jste se například v minulosti snažili osvojit si novou dovednost a nakonec jste svůj cíl vzdali, důkladně se zamyslete nad tím, proč k tomu došlo.

4. Vžijte se do role učitele. Představte si, že jste v pozici učitele a své žáky máte naučit chovat se tak, jak se chováte vy. Poskytněte jim co nejpřesnější a nejpodrobnější instrukce. Pokud je kupříkladu vaším problémem to, že nikdy nestihnete zaplatit účty o víkendu, jak jste si to naplánovali, bude se vaše vyučování týkat právě této situace. Učte žáky, naslibovat rodině takové činnosti, které zaberou většinu víkendu. Vysvětlete jim, jak mají v průběhu pracovního týdne odkládat drobné povinnosti, aby je bylo nezbytné vyřizovat o víkendu. Dále jim doporučte, aby o víkendu dlouho ponocovali, díky čemuž v sobotu a v neděli nevstanou dříve než v poledne. Své instrukce můžete sepsat, případně si svůj výklad nahrajte na diktafon. Pokud máte dost kuráže, můžete někoho poprosit, aby se stal vaším „žákem“ a pořizoval si při vašem výkladu zápisky. Výsledkem vašeho snažení bude podrobný seznam vzorců chování, jichž se budete moci začít postupně zbavovat.

5. Až se příště uchýlíte ke svému vzorci chování, zaznamenejte si průběh celé situace. Může se například stát, že v pátek pracujete z domova a rozhodnete se strávit den přípravou zprávy o projektu. Den ale uteče jako voda a vy zjistíte, že ještě stále nejste hotovi. Dělejte si poznámky o všem, co vás v průběhu dne odvádělo od práce. Pokud jste si všimli, že se vám povážlivě nahromadilo špinavé prádlo, možná jste se rozhodli dát ho do pračky. Později se vám mohlo začít honit hlavou, že by neškodilo udělat si pořádek na stole, protože tak se vám bude lépe soustředit na práci. Když jste s úklidem konečně hotovi a chcete začít pracovat na zprávě, jako z udělání vám zatelefonuje kamarádka. Cítí se hrozně a nutně se potřebuje vyplakat a povyprávět vám o svém posledním milostném románku. Po hodinovém telefonátu zjistíte, že máte hrozný hlad, a tak jdete připravovat pozdní oběd, protože o hladu se prostě pracovat nedá. A podobně probíhá i celý zbytek dne. (Už jen samo průběžné zaznamenávání vzorce chování vám ovšem může pomoci s narušením tohoto vzorce – budete-li si své chyby zapisovat, pravděpodobně se jich nakonec vyvarujete. Proto vám toto cvičení může pomoci nejen s identifikací vašich chyb, ale i s jejich napravením.)

6. Zeptejte se svého „vnitřního já“. Ve snaze změnit některý ze zlozvyků spojených s nakládáním s časem se můžete obrátit také na své vnitřní já. Pod pojmem „vnitřní já“ si nemusíte představovat nic přehnaně mystického. Je zkrát-

48


25.7.2011 10:20:33


ka nezbytné, abyste se dokázali odpoutat od momentálního stresu a pokusili se s větším nadhledem zamyslet nad tím, co pro vás bude v dané situaci nejlepší. Zapisujte si vše, co vás ve vztahu k dané situaci bude napadat, a příliš si nelamte hlavu s tím, zda k vám skutečně promlouvá vaše vnitřní já. Někteří lidé tvrdí, že je napadají zajímavější věci, pokud si myšlenky zapisují „špatnou“ rukou (tedy tou, kterou běžně nepíší). V průběhu tohoto cvičení se může stát, že vám vnitřní já nejen pomůže identifikovat problémy, ale také vám naznačí možná řešení. Sarah sleduje svůj život s náležitým odstupem.

Nejprve si zapište alespoň tři vzorce chování, které vám brání účelně nakládat s časem. Až na nějaké přijdete, zkuste ještě chvíli přemýšlet a přidat další. Vzorce nakládání s časem, které mi neprospívají: 1 ______________________________________________________________ 2 ______________________________________________________________ 3 ______________________________________________________________ 4 ______________________________________________________________ 5 ______________________________________________________________ 6 ______________________________________________________________

49


25.7.2011 10:20:33


Zjistěte, co vám přináší váš současný vzorec chování V rámci psychologického přístupu zvaného neurolingvistické programování (NLP) byl formulován poznatek, že každé lidské jednání je motivováno určitým pozitivním záměrem, respektive snahou dosáhnout nějakého užitku. Neurolingvistické programování Pokud byste se o neurolingvistickém programování chtěli dozvědět více, mohla by vás zaujmout kniha Josepha O‘Connora a Johna Seymoura Introducing NLP (česky vydal Institut pro neurolingvistické programování pod názvem Úvod do neurolingvistického programování).

Pokuste se pojmenovat, co přesně vám přináší váš negativní vzorec chování – obvykle se jedná o určitý druh ochrany, například před změnami, jimž musíme v životě čelit a které často přijímáme pouze neochotně a s obavami. I když taková ochrana neovlivňuje náš život zdaleka pouze pozitivně, negativa, která nám přináší, často považujeme za snesitelnější než cestu do neznáma. Díky zmíněné ochraně můžeme dál dělat věci tak, jak jsme se naučili v minulosti, a nemusíme se přizpůsobovat nové situaci.

„Pokuste se pojmenovat, co přesně vám přináší váš negativní vzorec chování...“ Následuje několik příkladů využívání negativních vzorců chování:  Člověk, který si potřebuje udělat pořádek ve věcech, avšak úklid neustále odkládá, se pravděpodobně obává vyhodit předměty, k nimž chová citový vztah a které mu v životě poskytují útěchu. Když se vyhýbá úklidu, uklidňuje ho vědomí, že jsou jeho věci na svém místě.  Někteří tvořiví lidé nikdy neukazují svá díla (malby, texty nebo např. podnikatelské záměry) ostatním, protože se bojí posměchu, jaký coby neohrabaní tlouštíci kdysi zažívali při školním tělocviku. Plody své práce si nechávají pro sebe, protože tak mají jistotu, že se jim nikdo nevysměje. Je samozřejmě málo pravděpodobné, že by se jim někdo vysmíval, i kdyby jejich dílo nebylo právě zdařilé, avšak v situaci, o níž je řeč, se ke slovu dostávají spíše emoce než chladná logika.

50


25.7.2011 10:20:33


 Člověk, který by rád změnil zaměstnání, avšak nikdy se ke změně neodhodlá, se tak vyhýbá riziku odmítnutí. Některé ze vzorců chování vám nemusí přinášet žádný významný užitek – držíte se jich pouze ze zvyku, a jejich překonání by vám tedy nemělo činit velké potíže. Je však možné, že změna jiných negativních vzorců pro vás bude o poznání složitější – v takových případech se vyplatí důkladněji prozkoumat jejich přínos. Cílem tohoto cvičení není kritika vašeho chování, ale pomoc při odstraňování špatných návyků. Níže si poznamenejte své tři negativní vzorce nakládání s časem a poté ke každému z nich připište přínos, který pro vás daný vzorec má: První vzorec: _________________________________________________________ Jeho přínos: _________________________________________________________ Druhý vzorec: ________________________________________________________ Jeho přínos: _________________________________________________________ Třetí vzorec:__________________________________________________________ Jeho přínos: _________________________________________________________ Aby se vám podařilo změnit negativní vzorce na produktivnější, musíte nejprve přijít na to, jak obdobného přínosu dosáhnout jiným způsobem.

Objevte lepší způsoby, jak dosáhnout stejného přínosu Pokusme se na celý problém vztáhnout pravidlo 80/20. Řekněme, že někdo by rád začal s podnikáním na internetu a věří, že projekt, o němž uvažuje, by mohl být velmi výdělečný. Pokud by tento člověk strávil 80 % času samotnou realizací svého nápadu, pravděpodobně by se rychle začaly dostavovat pozitivní výsledky. On však místo toho tráví více než 80 % času sháněním informací o online marketingu a studiem, zatímco k vlastní tvorbě webu se nikdy nedostane, a nikdy se mu tak nepodaří dokončit práci na produktu či službě, která mu mohla přilákat zákazníky.

51


25.7.2011 10:20:33


I když si takový člověk svůj postup racionálně zdůvodňuje tím, že k započetí práce nezbytně potřebuje aktuální informace o dění v oboru, skutečný přínos, který mu jeho chování poskytuje, je poněkud odlišný. Ve skutečnosti cítí, že dokud svou práci pouze plánuje, nemůže ho potkat neúspěch. Všichni se ale učíme s pomocí pokusů a omylů a sebelepší plán, který zůstal na papíře, ještě nikomu peníze nepřinesl. Není ovšem příliš pravděpodobné, že se člověku podaří začít s prací jen na základě vlastního rozhodnutí skončit s plánováním. Proto vám nyní ukážeme řešení, díky němuž nepřijdete o pocit bezpečí, který vám poskytuje současný vzorec chování, i když budete k vlastní situaci přistupovat odlišně. Dejte se do díla Pokud trpíte „paralýzou z analýzy“, tedy neustále bádáte a plánujete, avšak nedaří se vám začít plán realizovat, pokuste se učinit první praktický krok, který považujete za smysluplný. Místo toho, abyste se snažili veškeré poznatky získat již před započetím práce, můžete v průběhu realizace pokračovat ve vyhledávání informací, které momentálně potřebujete.

Poté, co jste pojmenovali přínosy, které vám vzorce chování poskytují, můžete se nyní zamyslet nad alternativními způsoby, jak dosáhnout stejných zisků, avšak bez nežádoucích vedlejších efektů. Pokud se tedy náš nadějný podnikatel ze všeho nejvíce obává výsměchu ostatních (například proto, že jeho dřívější pokusy skončily nezdarem), nemusí se svými plány zpočátku nikoho seznamovat. Může si nejprve některé nápady v tichosti vyzkoušet a zhodnotit, jak fungují v praxi. Když začne více důvěřovat vlastním schopnostem, může o svém plánu říct blízkému člověku, kterému důvěřuje. Když se pak dopustí prvních chyb, čemuž se zpravidla nelze vyhnout, může je využít jako zdroj poučení, které ho posune dál. Zapamatujte si: Pouhá změna vzorce chování nestačí – je nutné jej změnit právě takovým způsobem, abyste neztratili přínosy, které vám dosavadní vzorec až dosud poskytoval. Pokud se těchto přínosů vzdáte, nový vzorec chování vám pravděpodobně nevydrží příliš dlouho.

52


25.7.2011 10:20:33


Člověk, který se vyhýbá důkladnému úklidu svého pokoje, si může vybrat několik předmětů, na nichž lpí nejvíc, a ostatní nepotřebné věci vyhodit. Případně může přebytečné věci sbalit do krabic a místo toho, aby se jich zbavil, je odnést na půdu, odkud je bude možné v případě potřeby kdykoliv znovu vytáhnout. Pokud tam budou bez povšimnutí ležet rok nebo dva, jejich majitel nejspíš získá dostatečnou sebedůvěru, aby je vyhodil. Člověk, který se bojí, že se mu lidé za jeho pokusy o kreativní řešení budou smát, může své vize nejprve probrat se vstřícným kolegou nebo kamarádem. Ti z nás, kteří by rádi začali s budováním nové kariéry, ale bojí se neúspěchu, mohou svůj plán rozdělit na větší množství snáze dosažitelných úkolů. O svých nově nabytých schopnostech se mohou přesvědčit například při práci dobrovolníka, která zpravidla probíhá pod menším tlakem než ve sféře byznysu. Tak se kupříkladu člověk, který by se rád živil jako pořadatel, může o svém potenciálu ujistit při přípravě akcí pro některou charitativní organizaci. Analýza vzorců chování Pokud se vám nedaří přijít na to, co se za vašimi vzorci chování skrývá, položte si následující otázku: „Co se mi může stát, pokud se takhle přestanu chovat?“ Aby se vám podařilo nalézt vhodnější alternativu, odpovězte si na otázku: „Jaký přínosnější vzorec chování, který by mě také ochránil před nejhorším, můžu zvolit?“

Nejdůležitější je zjistit, co ve vašem případě funguje nejlépe. Při takovém zjišťování se přirozeně nevyhnete četným pokusům a omylům – bylo by naivní očekávat, že hned první řešení, které vás napadne, povede automaticky k úspěchu. Proto k celé záležitosti přistupujte s hravostí a nebojte se experimentovat – vžijte se do role sociálního vědce zkoumajícího, jaké chování může zafungovat v dané situaci, či do role hrdiny na cestě za poznáním. O další krok vás může posunout uvažování o třech nejproblematičtějších vzorcích chování, k nimž se v životě uchylujete, a o jejich přínosech. Pokuste se přemýšlet, jak se o zmíněné přínosy nepřipravit, ani když se těchto negativních vzorců zbavíte. Ke každému vzorci pak připište alespoň jeden nápad, jak to udělat.

53


25.7.2011 10:20:33


První přínos: _________________________________________________________ Vhodnější způsoby, jak přínosu dosáhnout: ________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ Druhý přínos: ________________________________________________________ Vhodnější způsoby, jak přínosu dosáhnout: ________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ Třetí přínos: __________________________________________________________ Vhodnější způsoby, jak přínosu dosáhnout: ________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ Nyní si celý postup ukážeme na jednom z nejobvyklejších negativních vzorců chování.

Jak se vyhnout přehlcení úkoly Mezi typické negativní vzorce nakládání s časem patří snahy o plnění nadměrného množství úkolů. Když si práce nakládáte příliš, výsledkem je pouze stres z přehlcení úkoly, které není možné zvládnout. Ve finále se snažíte zvládnout vše co nejrychleji, přičemž kvalita výsledného produktu či služby tím přirozeně trpí. Jindy nestíháte plnit slíbené termíny, což vede k nespokojenosti všech, kteří na výsledky vaší práce čekají. Případně jste nuceni definitivně ukončit jeden nebo více započatých projektů, což ostatní rozčílí ještě víc, a vám tak hrozí ztráta zaměstnání nebo zákazníků. Pokud se toho snažíte dělat příliš, nakonec se nezvládnete pořádně soustředit na nic.

54


25.7.2011 10:20:33


Při bližším prozkoumání zmíněného problému zjistíme, že k přehlcení úkoly dochází zhruba následovně: Někdo po nás něco chce a my bez váhání souhlasíme. Jindy v duchu odsouhlasíme svou vlastní vizi nového projektu a okamžitě ho začneme realizovat, případně se o svůj nápad ihned podělíme s ostatními. Při tom všem však bohužel nepromyslíme, jak novou činnost začleníme do svého už tak nabitého programu. Jaký má však pro nás takové jednání přínos, víme-li, že v minulosti nevedlo k ničemu dobrému? V zásadě můžeme hovořit o dvou přínosech:  Pokud po vás chce další práci někdo jiný, patrně raději souhlasíte, protože dotyčného nechcete rozzlobit nebo zklamat.  Připadá-li vám nový projekt opravdu vzrušující, snadno se pro něj nadchnete a místo dalších věcí, které je také třeba udělat, se soustředíte jen na něj. Jednoduše se nechcete připravit o příležitost, která vám připadá tak skvělá. V každém z uvedených případů je na vině vaše představivost. Představujete si, že se na vás někdo rozzlobí, protože odmítnete jeho prosbu. Představujete si, jak báječný by mohl být váš nový projekt, a říkáte si, jak hloupé by bylo vzdát se takové příležitosti.

„Jedním z nejstřeženějších tajemství byznysu je to, že téměř všichni špičkoví manažeři bývají příšerně líní (i když jsou zároveň schopní trávit dlouhé hodiny intenzivní prací). Není to náhoda – být líný totiž znamená také schopnost dopřát si čas na nerušené přemýšlení, při kterém se rodí podnětné myšlenky. A jsou to právě podnětné myšlenky, spíše než tupá dřina, díky nimž lze v dnešním byznysu získat rozhodující náskok.“ – Tom Hodgkinson, spoluzakladatel časopisu The Idler

Dopřejte si pauzu Abyste snáze překonali fázi čistě emocionální reakce na nový nápad, vyšetřete si alespoň pár minut (klidně ale i celý den) na promyšlení toho, jak se nový projekt bude snášet s vaším dosavadním denním programem. Když se chystáte realizovat vlastní nápad, zapište si vše, co se vám v souvislosti s ním honí hlavou. Pro poznámky si vyhraďte novou složku. Dříve, než se definitivně rozhodnete začít s přípravou nového projektu, měl by od prvotního nápadu uplynout alespoň týden. Dospějete-li k názoru, že by skutečně bylo vhodné se do nového projektu pus-

55


25.7.2011 10:20:33


tit, načrtněte si nejprve schéma, v němž budou zakresleny všechny projekty, na kterých v současnosti pracujete. Zároveň se zamyslete nad tím, kolik času nad každým z uvedených projektů trávíte. Pokud máte pocit, že své časové odhady obvykle spíše podhodnocujete, navyšte každý odhad ještě o 25–50 % z původní hodnoty. V případě, že vás k myšlenkám na nový projekt přivedl někdo jiný, a vám se zdá, že jde o úžasný nápad, klidně dejte své pocity najevo. Zdůrazněte ale, že svou účast nemůžete potvrdit dříve, než si vše důkladně promyslíte. Autor na podobné návrhy obvykle říká: „Zní to prostě skvěle! Je mi ale jasné, že abychom uspěli, budeme té věci muset obětovat spoustu času. Takže si musím nejdřív promyslet, zdali je něco takového v mých časových možnostech. Mohl bych se vám se svým rozhodnutím ozvat zítra?“ Tak získáte k dobru celých čtyřiadvacet hodin, během kterých si můžete promyslet, jak se nový projekt snese s ostatními věcmi, na nichž právě pracujete. Vyhnete se tak zbrklému přijetí návrhu ve fázi prvotního nadšení. Dojdete-li k závěru, že přijetím práce navíc byste dosáhli jen přehlcení pracovními povinnostmi, pokuste se objevit jiné způsoby vedoucí k získání odpovídajících přínosů – takové, které vám umožní říct „ne“.  První přínos: Nerozzlobit nebo nezklamat toho, kdo po vás chce další práci.  Alternativa: Zapojte svou představivost a zamyslete se nad tím, jak byste asi tohoto člověka zklamali ve chvíli, kdy byste mu sice přislíbili pomoc, ale pak byste svůj slib nebyli schopní dodržet. Vysvětlete mu, proč se na projektu nemůžete podílet a že by vaše případná účast vedla pouze k oboustrannému zklamání. Takové vysvětlení bez zbytečných vytáček by mělo zabránit případné emotivní reakci. Pokud je to v dané situaci možné, navrhněte někoho jiného, kdo by se úkolu mohl zhostit.  Druhý přínos: Nadšení spojené s úvahami o tom, jak úžasný by náš nový projekt mohl být, a touha nepřipravit se o cennou příležitost.  Alternativa: Každý nový projekt se zdá být zajímavější než ty ostatní, protože dosud nevíme o překážkách, kterým budeme při jeho realizaci muset čelit. Uvědomte si, že při každé činnosti na nějaké překážky dříve nebo později narazíte, a přemýšlejte, co by vás mohlo potkat v případě nového projektu. Zvažte, jak nepříjemné by pro vás bylo, kdybyste se museli spokojit s polovičatými řešeními, protože na důkladné provedení vám nezbude čas. A co kdyby se vám dosavadní práce rozsypala pod rukama jen proto, že jste se rozhodli přibrat si ještě jeden úkol? Zamyslete se, jak by naopak bylo skvělé, kdyby se vám podařilo dokončit současnou práci a splnit tak povinnosti, ke kterým jste se zavázali.

56


25.7.2011 10:20:33


Jak vidíte, ve všech uvedených situacích zapojíte do hry představivost. V alternativních případech ji však využíváte způsobem, který vás může navést zpět k dosavadním cílům a pomůže vám vyhnout se přehlcení množstvím úkolů, jež není možné zvládnout.

Co se ještě dozvíte Již jste poznali, jak si stanovit vhodné cíle a jak se zbavit negativních vzorců chování, které brzdí váš rozvoj. Ve čtvrté kapitole budeme hovořit o dvou velkých překážkách, jež mnohým lidem brání v dosažení úspěchu. Dozvíte se, jak se zařadit mezi šťastlivce, kteří dokážou problémy překonat.

Bonus na webu Na webu www.focusquick.com naleznete video, kde Carol Thompsonová, která se zabývá individuálním koučinkem zaměřeným na efektivitu práce, hovoří o osvojování pozitivních vzorců chování, jež přispívají k proměně životního stylu.

57


25.7.2011 10:20:33

2ČÁST. Strategie pro dosažení lepší koncentrace

Recommend Documents