Dej 2 Moderní směry v umění 19.-20. st. /2
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Pointilismus (1880 Francie) Hlavní zájem pointilistů byl zaměřený na působení barvy a proces vidění, množství malých bodů namíchané barvy vedle sebe, které potom splynuly do jemných smíchaných tónů a odstínů, motiv je jen záminkou pro pokus o vědeckou přesnost přirovnat malbu k procesu vidění, obrazy působí staticky, plošně, dekorativně, barvy pastelové. Náměty: krajina, figury, motivy cirkusu
G. Seurat: Eiffelova věţ, 1889
Georges Seurat 1859-1891
Francouzský malíř
Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte, 1884–1886
Georges Seurat
Stojící modelka,1886 Cirkus1890-91
Paul Signac 1859-1891
Francouzský malíř
Snídaně, 1886
Paul Signac
Ţena upravující si vlasy, 1892
Pínie, 1909
Postimpresionismus (1880-1920, Francie) I kdyţ postimpresionističtí umělci často vystavovali společně, nebyli sdruţeni v ţádném společenství a neměli na rozdíl od impresionistů přesně stanovené podmínky či pravidla tvorby. Byli velkými individualisty a samotáři – Cézanne maloval v Aix-en-Provence v jiţní Francii, Gauguin v roce 1891 odjel na Tahiti, van Gogh ţil zcela sám nebo ve vlastním vyhnanství v Arles.
Paul Cézanne 1839-1906
Autoportrét,1879-85
Francouzský malíř, analyticky rozkládal a skládal svět, předměty zjednodušoval na elementární základní tvary. Má vliv na kubisty, krajiny a zátiší, maluje tak, aby nepoléhali vlivu světla a perspektivy.
Dáma v modrém,1899
Paul Cézanne
Jablka a pomeranče,1895-1900
Mladík v červené vestě, 1888-1890
Paul Gauguin 1848-1903
Autoportrét, 1889
Námořník, bankovní úředník, francouzský malíř
Paul Gauguin
Bretonské dívky tančí, 1888
Duševní skutečnost zjednodušuje na tvary, bez stínů a detailů, zářivé plochy barev se zvýrazněnými konturami, směřuje k symbolismu Ţlutý Kristus,1889
Paul Gauguin Utíká před civilizací na Tahiti
Dívky s květy mangovníku,1899
Zlato jejich těl, 1901
Vincent van Gogh 1853-1890 Holandský malíř, předchůdce expresionistů, přítel Gauguina, za svůj ţivot prodal jediný obraz, dnes zná jeho jméno celý svět.
Autoportrét,1889
Vincent van Gogh Směřuje k expresionismu, barvy v intenzivním kontrastu, červená-zelená, modrá-oranţová, ţlutá-fialová, s Gauguinem tvoří v francouzském Arles, maluje obrazy květin, ovocných stromů, mostů, domů, interiérů.
Slunečnice,1888
Vincent van Gogh V osobním ţivotě strádá - pracovní úsilí, nejistota, finanční potíţe a v neposlední řadě i absint jsou tím, co ho pozvolna ubíjí. Těţce na něj doléhá i samota, kromě bratra Thea nemá nikoho, na koho by se mohl obrátit se svými nejistotami a s kým by se mohl podělit o svůj tvůrčí zápal. Přítel Gauguin není tím pravým, kdo by ho mohl z jeho samoty vytrhnout, jejich vztah je jedním z nejtrýznivějších, jaké proţívá. Mezi oběma významnými malíři se začínají stupňovat spory a hádky, vše spěje k dnes všeobecně známému vyvrcholení (známému ovšem jen z Gauguinova podání) - po jedné zvláště prudké hádce vychrstne Gauguinovi do obličeje sklenku absintu a vrhne se na něj s břitvou. Ještě té noci si pak van Gogh uřízne toutéţ břitvou část ušního boltce, kterou pak zabalenou v papíru odnese do veřejného domu, aby je odevzdali jedné prostitutce. Příští den ráno je pak van Gogh nalezen zakrvácený a v záchvatu šílenství musí být separován. Devatenáct občanů Arles v reakci na to sepíše ţádost o internaci "nebezpečného šílence" van Gogha a Vincent musí město opustit.
Vincent van Gogh
Cypřiše pod noční oblohou, 1889
Kostel v Auvres,1890 Moruše, 1889
Fauvismus (1903-1907 Francie) (ze slova le fauve - šelma) Fauvisté nevytvořili ţádný program. Šlo jim o čistou barvu a jednoduchou zkratku, o konstrukci obrazového prostoru bez modelace a stínování, o dokonalou harmonii mezi emocionálním výrazem a dekorativní kompozicí. Výrazová síla obrazu má vycházet z barevné plochy, kterou vnímá divák "ve svém nitru".
Henri Matisse 1869-1954
Pohled na Collioure,1906
Francouzský malíř
Barevné plochy klade vedle sebe tak, ţe kontrasty studených a teplých barev vytvářejí vystupování a ustupování ploch a vzbuzují tak představu objemu.
Henri Matisse
Ţena se zeleným pruhem, 1905
Madam Matisseová,1907
Henri Matisse
Tanec, 1910
Ţena před akváriem,1921
Expresionismus (1885-1900) Hlavním cílem je vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence, co nejvěrněji zobrazuje pochody v lidské mysli, emoce, city, vášně a pudy. První období vyjadřuje reakci na naturalismus a impresionismus 19. století i na dílo postimpresionistů a projevují se v něm vlivy symbolismu, důraz klade na precizní kresebnost, přechází aţ do karikatury a prudké barevnosti.
Edvard Munch 1863 - 1944 Norský malíř, v díle pocity smutku a úzkosti z osamění, neustále je obklopen smrtí, která byla součástí jeho kaţdodenního ţivota a určitě se podílela i na jeho šílenství.
Autoportrét,1895
Edvard Munch
Výkřik,1893
Edvard Munch
Golgotha,1900
Večer na ulici Karla Johana,1892
Edvard Munch
Puberta,1894
Madona,1894-95
Expresionismus (1905-1940 Německo) Druhé období je ovlivňováno francouzskými fauvisty, kteří nikdy nedošli ke tvarové deformaci a koloristické zvůli německých expresionistů; do tohoto období náleţí: skupiny Die Brücke (Most,1905-1913 Dráţďany, Německo) Ernst Ludwig Kirchner Emil Nolde absence formy, barva jakoby mimovolně rozteklá Der Blaue Reiter (Modrý jezdec,1911-1914 Mnichov, Německo) Vassily Kandinskij odváţné pouţití barev vzdálených přírodě, harmonie, beznámětové malířství Paul Klee vzpomínky a halucinace, parodie dojmů a myšlenek
Der Sturm Oskar Kokoschka odmítá komerčnost umění, zbaveného záţitkové hodnoty
Ernst Ludwig Kirchner 1880-1938
německý malíř a grafik. Jeden ze čtveřice zakladatelů umělecké skupiny Die Brücke
Herečka Marcella, 1910
Autoportrét nemocného, 1918
Emil Nolde 1867-1956 Německý malíř a grafik pod vlivem umělců Die Brücke byl fascinován městským ţivotem restaurantů, kabaretů a kaváren, 1913-14 se účastnil německé Imperiální kolonizační výpravy na Novou Guineu, kde měl moţnost studovat umění domorodců, navštívili Moskvu, Soul, Tokio, Peking, Šanghaj, Hong Kong, Manilu a Jávu, svých poznatků vyuţil k vytváření nevšedních soch a plastik ovlivněných jejich primitivní kulturou, náměty jeho obrazů akvarelů jsou i biblické výjevy a květiny.
Květinová zahrada
Vassily Kandinskij 1866-1944 ruský malíř, grafik a teoretik umění, který později ţil a pracoval v Německu a ve Francii, povaţován za autora prvního abstraktního obrazu (1911).
Kompozice improvizace, 1910
Paul Klee 1879 -1940
Motiv z Hamamet, 1914
Švýcarský moderní malíř, grafik a ilustrátor, od 20. let vyučoval na Bauhausu v Dessau a od roku 1931 na akademii v Düsseldorfu. r.1933 byl nacisty označen za zvrhlého umělce, jeho obrazy se nesměly vystavovat a musel uprchnout do Švýcarska.
Oskar Kokoschka 1886-1980 Rakouský malíř, ilustrátor a grafik. Maluje expresivní portréty, u kterých se snaţí vystihnout psychiku a emoce modelu, a krajiny, především mnoţství městských a krajinných panoramat. Autoportrét, 1913
Kubismus (1908-1920 Evropa)
Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně, zobrazovaný předmět byl rozkládán aţ na nejjednodušší geometrické tvary (především krychle latinsky cubus), snaţil se počítat i se čtvrtou dimenzí (ovlivněno A. Einsteinem) a s nekonečnem, řeší nové problémy perspektivy a vytváří nové prostorové vztahy mezi předměty.
Picasso: Avignonské slečny 1906-7
Pablo Picasso 1881-1973 •modré období (1901-1904) pesimismus, ţebráci •růţové období (1905-1907) veselý cirkus, klauni •období ovlivněné Afrikou, (1908-1909) temnosvit, pevné tvary •analytický kubismus (1909-1912) plochy a objemy se rozpadají na samostatné prvky bez perspektivy, mnohopohledovost, nové celky, figury, předměty, písmo, číslice, napodobení dřeva, mramoru, vzniká koláţ, význam pro vyjádření prostoru •synthetický kubismus (1912-1919) znaky předmětu, ţivá barevnost, blízko k abstrakci …atd.
Španěl malíř,grafik, ilustrátor, sochař, od roku 1900 v Paříţi
http://www.ceskatelevize.cz/program/vypravej/historie/1973/zemrel-malir-pablo-picasso/
Pablo Picasso
Tragedie, modré1903
Akrobatka na míči, 1905 Chlapec s dýmkou, růţové1905
Pablo Picasso
Autoportrét, 1907
Marie Therese Walter,1937
Pablo Picasso
Hlava ţeny, 1909
Tři muzikanti,1921
Pablo Picasso - Guernica
Po bombardování stejnojmenného baskického města fašistickým letectvem r. 1937 vytvořil monumentální obraz (349 x 776 cm) Guernica, barvy šedá, černá a bílá zdůrazňují zoufale chmurnou náladu tohoto výjevu, postavy s dramatickými pohyby a úzkostným výrazem ve tváři se hroutí, padají a křičí, působivý obraz ničivých sil, které ohroţovaly lidský ţivot a civilizaci, nadčasový obraz teroru a násilí proti člověku i proti zvířeti.
Pablo Picasso
Holubice míru
Podporoval světové hnutí obránců míru, pro něţ vytvořil slavný plakát. Jacqueline v květech,1954
Georges Braques 1882-1963
Francouzský malíř a sochař, maloval především zátiší, celou řadu zajímavých portrétů, uţíval tlumené tóny, jeho hněděšedá plátna vytvářela dojem dřevěného povrchu, který byl v počátečních stádiích kubismu základním prvkem obrazu
Akt,1907-8
Georges Braques
Hlava ţeny,1909
Portugalec,1911
Housle a svícen,1910
Emil Filla
Český 1882-1953 kubistický malíř, s expresivním výrazem
Čtenář Dostojevského, 1907
Koupání, 1912 Zátiší s Uměleckým měsíčníkem, 1914
Bohumil Kubišta 1884-1918 Český malíř, grafik a teoretik umění, kubistické, futuristické a surrealistické obrazy
Sv.Šebestian,1912
Fakír, 1915
Josef Čapek 1887–1945
Pejsek s kočičkou a hračky, 1929
Český malíř pod vlivem kubismu, spisovatel, fotograf, grafik a kniţní ilustrátor, autor slova „robot―. Černošský král,1920
Dívka s fialovou stuţkou, 1913
Václav Špála 1885-1946
Koupání,1919
Český malíř, grafik a ilustrátor, vycházel z fauvismu, později přešel ke kubismu
Na řece Otavě,1929
František Kupka 1871-1957 Český abstraktní malíř a grafik, jeden z organizátorů československé legie ve Francii za 1. sv. války
Mezi vertikálami, 1911-12 Amorfa dvoubarevná fuga,1912
Otto Gutfreund 1889–1927 Český kubistický sochař
Hlava ţeny, bronz 1912-13
Don Quijote, 1911
Josef Gočár 1880-1945
Jeden z předních českých kubistických architektů, pokračoval ve funkcionalismu
Lázeňský komplex v Bohdanči, 1913
Dům U Černé matky Boţí, Praha, 1912
Josef Gočár Pro Hradec Králové zpracoval nový územní plán města, plán nábřeţí, výstavbu podél Labe, budovy škol a zástavbu dnešního Ulrichova náměstí, systém vnějšího dopravního okruhu. Gymnázium J. K. Tyla Hradec Králové, 1927
Funkcionalismus 20.-70. léta 20. století Architektonický sloh, forma je druhotná za funkcí, budovy jsou velice strohé, účelné, ale umělecké, „ornament je zločin― pouţívají se nové materiály např. šarlatové cihly, ţelezo nebo beton.
Le Corbusier vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret Původem švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř ţijící ve Francii. Svým dílem výrazně ovlivnil vývoj moderní architektury, je povaţován za největšího architekta 20. století
1887–1965
Le Corbusier
Ludwig Mies van der Rohe 1886-1969
Německý architekt, ţijící od roku 1938 v USA Interiér
Památka UNESCO
Vladimír Karfík 1901–1996
Československý architekt a vysokoškolský pedagog
Konstruktivismus (1915 Rusko)
Název pro architektonické a umělecké hnutí, aktivní zejména po Říjnové revoluci 1917, zformoval ruský avantgardní umělec Vladimir Tatlin. Hlavní je konstrukce a její vertikalita, potřeba rozšířit průmysl, po VŘSR přechod k industriálnímu věku, zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty, účelnost stavby. Prolínal se s raným funkcionalismem,unikátní směr, kombinuje prostředky - kovy, dráty, umělá hmota-litografie fotografie, Objevuje se i v poezii,divadle a filmu.
Konstantin Melnikov 1890—1974
Ruský architekt
Garáţe na Novorjazaňské ulici v Moskvě
Melnikův moskevský dům, 1927
Ljubov Popova 1889-1924
Konstrukce vesmírné síly kolem r. 1920 – 1921
Jedna z nejdůleţitějších a nejtalentovanějších postav ruské avantgardy, vytvářela svoje díla pod vlivem konstruktivismu a kladla vysoký důraz na uţití barev a forem, věřila, ţe by umění mělo slouţit uţitečnému účelu, coţ dokládá její tvrzení: „Nikdy jsem se ţádným svým uměleckým úspěchem nebyla tak spokojená, jako kdyţ jsem viděla chuďase nebo dělníka kupovat kus plátna, který jsem já sama navrhla.―
Futurismus (1909-1914 Itálie) Zakládá Filippo Thomas Marinetti, italský básník, (latinsky Futurus=budoucí), zavrhují předchůdce, odmítají všechny dosavadní kulturní a umělecké hodnoty, moderní svět pro ně je nejlepší inspirací „Automobil je hezčí neţ Niké Samotrácká―, nadšení strojovou technikou, rychlostí, hledání výrazu pro pohyb – rozfázování. Velice nacionální, schvaloval válku, kterou povaţoval za jediný moţný způsob jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého).
Umberto Boccioni 1882-1916
Italský malíř a sochař, zabýval zachycením pohybu – nezobrazoval postavu samotnou, spíše vzdušnou turbulenci, která jeho postavy pomyslně oklopovala. Oblé a zaostřené tvary děl svým podáním pak jen podporovaly dojem dynamického smyslu síly.
Dynamika cyklisty, 1913
Umberto Boccioni
Unikátní forma kontinuity vesmíru, 1913, bronz
Surrealismus (1924-1950 Evropa) Hledají nadskutečnost, usilují o osvobození mysli, zdůrazňují podvědomí, překonávají rozkol mezi skutečností a fantazií, mezi uměním a společností, vnitřním a vnějším světem, zakladatelem je francouzský básník André Breton, psychický automatismus, vyloučení kontroly rozumu, koláţe.
Max Ernst 1891-1976
Francouzský malíř německého původu, ţijící v USA
Pokušení sv. Antonína, 1945
Ochránce domácího krbu, 1937
Hans Arp 1886-1966 Německý sochař, malíř a básník.
Píseň,1937
Lidské zhutnění,1933
Joan Miró 1893–1983 katalánský malíř, sochař a keramik.
Harlekýnův karneval, 1924-25 Portrét paní Miró, 1929
Salvador Dalí 1904 -1989
Pokušení Sant'Antonio,1946
španělský malíř, grafik, fotograf, sochař Jeho rané fantaskní obrazy patří k nejvýznamnějším artefaktům surrealismu, fascinovala ho i Einsteinova teorie relativity, která zcela převrátila zaţité pojetí času a prostoru.
Salvador Dalí Persistence paměti, 1931 ―Tekoucí‖ a ―pevné‖ hodiny symbolizují jeho teorii času – spojenou s teorií relativity
Sen,1937
Toyen - Marie Čermínová 1902-1980 Česká malířka a grafička, ţijící ve Francii, odmítla dobovou ţenskost a dokumentovala to způsobem ţivota
Noc, litografie, 1936
Zbytek noci, 1934
Jindřich Štýrský 1899-1942 Český malíř, fotograf a básník, v letech 1928-29 byl ředitelem Osvobozeného divadla, kde spolupracoval s V. Nezvalem.
Z mého deníku,1933
Dej 2 Moderní směry v umění 19.-20. st. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Použity materiály, obrázky z publikací a www stránek Pijoan, José: Dějiny umění 8, 9,Odeon, Praha 1984 kolektiv autorů: Encyklopedie světového malířství,Academia ČSAV 1975 artmuseum.cz cs.wikipedia.org abcgallery.com dejiny.archii.cz udu.ff.cuni.cz