2.9 Daňová kontrola

Účetnictví, daně & mzdy v nevýdělečné organizaci

Daně

4/2.9 str. 1

4/2.9 Daňová kontrola Neoblíbenou, ale významnou součástí daňového řízení je kontrola, při které správce daně zjišťuje nebo prověřuje správné stanovení daňového základu a daně. V praxi bývá komunikace mezi správcem daně a kontrolovanou organizací při jednotlivých kontrolách poměrně rozdílná. V mnohých případech je spolupráce velmi dobrá, kontrolor i kontrolovaný subjekt jednají korektně a vzájemně si nestěžují práci. V jiných případech kontrola probíhá v napjaté atmosféře, obě strany špatně spolupracují a kontrolovaným subjektem jsou podávány oprávněné či neoprávněné námitky proti postupu správce daně. V následujícím textu si problematiku související s průběhem daňové kontroly připomeneme.

Ekonomická charakteristika

Pokud zákon nestanoví jinak, nelze vyměřit ani doměřit daň po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání (§ 47 ZSDP). Byl-li však před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo k jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit nebo doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.

Lhůty pro možnost provedení daňové kontroly

říjen 2008

4/2.9 str. 2

P

Zahájení daňové kontroly

Účetnictví, daně & mzdy v nevýdělečné organizaci Daně

Příklad 1 Organizace podala daňové přiznání za rok 2006 do 30. 6. 2007 (daňové přiznání zpracoval daňový poradce). Daň za rok 2006 lze dodatečně doměřit o nejpozději do 31. 12. 2010 (2007 + 3). Pokud byl do konce roku 2010 učiněn úkon směřující k dodatečnému vyměření daně, lhůta se prodlužuje. Správce daně zahajuje daňovou kontrolu protokolem o ústním jednání sepsaným se zástupcem daňového subjektu. Protokol musí mít náležitosti stanovené § 12 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků (označení správce daně, jména kontrolních pracovníků, datum sepsání protokolu, rozsah prováděné kontroly, poučení a vyjádření zúčastněných osob apod.). Pokud po zahájení kontroly dojde ke změně původního rozsahu, musí být o tomto novém ujednání sepsán další protokol o ústním jednání. Správce daně se ve většině případů s daňovým subjektem předem dohodne (např. telefonicky) a ve stanoveném termínu sepíšou na sjednaném místě protokol o zahájení daňové kontroly. Tato forma zahájení je pro obě strany jednodušší a příjemnější. V praxi však mohou nastat případy, kdy se zástupce daňového subjektu správci daně vyhýbá a není se s ním možné dohodnout na podmínkách zahájení daňové kontroly. V těchto případech je správce daně nucen postupovat jiným způsobem, např. za účelem zahájení kontroly předvolá zástupce daňového subjektu podle ust. § 29 ZSDP. Daňovou kontrolu lze však u daňového subjektu zahájit i bez předchozího upozornění, a to zejména v těch případech, kdy je ze strany daňového subjektu možné očekávat snahu znemožnit zahájení a následné provedení daňové kontroly. Po zahájení daňové kontroly již v souladu s ust. § 41 odst. 2 ZSDP není možné podávat za kontrolované období dodatečné daňové přiznání.

říjen 2008


Daně

Příklad 2 Správce daně s daňovým subjektem XY formou písemného protokolu zahájil kontrolu daně z příjmů právnických osob za rok 2006. Po zahájení kontroly daňový poradce organizace XXY zjistil rozdíl na dani z příjmů právnických osob za rok 2007 a na dani silniční za rok 2006. Tato podání mohou být provedena, neboť zahájená daňová kontrola se těchto daňových povinností netýká a nelze aplikovat zákaz podávání dodatečného daňového přiznání. Povinnosti kontrolovaného daňového subjektu jsou stanoveny v ust. § 16 odst. 2 písm. a) až g) ZSDP. Jedná se zejména o následující povinnosti: • Poskytnout informaci o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oběhu a uložení účetních dokladů. Zpravidla po podpisu protokolu, kterým je daňová kontrola zahájena, oprávněná a kompetentní osoba informuje zaměstnance správce daně o podmínkách, za kterých daňový subjekt vykonává činnost. Tato úvodní informace oběma stranám ulehčí další práci a kontroloři se v předložených dokladech a činnosti organizace lépe orientují, znají souvislosti a následně zbytečně nezdržují otázkami zaměstnance kontrolovaného subjektu. • Zajistit vhodné místo k provádění daňové kontroly. Daňová kontrola se provádí na takovém místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější, nejčastěji u daňového subjektu. Může však nastat případ, kdy daňový subjekt nemá k dispozici žádné vhodné prostory. V tom případě se může zástupce daňového subjektu s kontrolním pracovníkem dohodnout na tom, že kontrola bude provedena u správce daně. Při rozhodování o tom, kde bude kontrola prováděna, budou zohledněny všechny související okolnosti, např. rozsah kontrolovaných písemností.

4/2.9 str. 3

P

Povinnosti daňového subjektu

říjen 2008


4/2.9 str. 4

P

Daně

Příklad 3 Kontrolovaný subjekt XXY měl k dispozici pouze dvě místnosti, a pokud by správci daně vyčlenil po dobu provádění daňové kontroly určité prostory, tak by jej to neúměrně zatěžovalo a omezovalo jeho činnost. Po zhodnocení celé situace a vzájemné domluvě bylo dohodnuto, že kontrola bude provedena u správce daně. •

• •

•

říjen 2008

Předložit na požádání záznamy, jejichž vedení bylo správcem daně uloženo, a také jiné související doklady a písemnosti, které prokazují správné stanovení základu daně. Současně je kontrolovaný subjekt povinen podávat k jednotlivým hospodářským a účetním operacím ústně nebo písemně vysvětlení. V kontrolní praxi finančních úřadů je nejvíce problémů právě se splněním této povinnosti. Jde prakticky o plnění důkazního břemene, které má daňový subjekt ve smyslu ust. § 31 odst. 9 ZSDP. Podrobněji je problematika dokazování popsána v další části v tohoto příspěvku („Dokazování“). Nezatajovat doklady, které má daňový subjekt k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí. Předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení v průběhu daňové kontroly. Také toto ustanovení souvisí s důkazním břemenem na straně poplatníka. Umožnit zaměstnanci správce daně vstup do každé provozní budovy, místnosti, místa obydlí, dopravních prostředků a umožnit jednání s jakýmkoliv svým pracovníkem. Předmětné ustanovení poskytuje kontrolnímu pracovníkovi velká práva. Při kontrolní činnosti však musí být i ze strany správce daně dodrženy hygienické a bezpečnostní předpisy a kontrolovaný daňový subjekt nesmí být neúměrně zatěžován.


Daně

•

4/2.9 str. 5

Zapůjčit potřebné doklady a písemnosti mimo prostor kontrolovaného subjektu. Zaměstnanci správce daně přebírají doklady a písemnosti na základě protokolu, který spolu s ním podepisuje i zástupce kontrolované osoby. Také vrácení zapůjčených dokladů by mělo být zaprotokolováno. Správce daně má povinnost převzaté doklady vrátit nejdéle do třiceti dnů. V odůvodněných případech může správce daně požádat nadřízený orgán o prodloužení této lhůty. Rozhodnutí o prodloužení lhůty finanční ředitelství zasílá nejen kontrolujícímu finančnímu úřadu, ale i daňovému subjektu. V praxi je zapůjčování a vracení originálních dokladů často problematické, proto se kontrolní pracovníci často spokojí s fotokopiemi šetřených písemností (ověřenými daňovým subjektem). Náklady na zhotovení těchto kopií nese kontrolovaný daňový subjekt.

Příklad 4 Správce daně prováděl daňovou kontrolu v prostorách kontrolované společnosti. Kontrolní pracovníci seznámili zástupce organizace s tím, že si zapůjčí nájemní smlouvy. O zapůjčení dokladů byl sepsán protokol, který obsahoval přesný seznam převzatých dokladů. Protokol podepsal správce daně a oprávněný zástupce daňového subjektu.

P

Kontrolovaný daňový subjekt nemá pouze povinnosti, Práva daňového ale také celou řadu práv, která jsou uvedena v ust. § 16 subjektu, odst. 4 ZSDP: u kterého je prováděna • Právo na předložení služebního průkazu pracovnídaňová kem správce daně. Kontrolní pracovníci se obvykle kontrola ihned po příchodu do provozovny daňového subjektu prokáží služebním průkazem. Tento úkon je určitě nutný, neboť v případech, kdy zástupce daňového subjektu kontrolora osobně nezná, by se říjen 2008


4/2.9 str. 6

Daně

• •

•

•

říjen 2008

za zaměstnance správce daně mohla vydávat jakákoli cizí osoba. Právo být přítomen jednání s jeho pracovníky. Předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky, případně navrhovat předložení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici. Jedná se o právo, které může daňový subjekt využít po celou dobu daňové kontroly (od podpisu protokolu zahajujícího kontrolu až do okamžiku podpisu zprávy o daňové kontrole). Daňový subjekt může správci daně např. navrhnout provedení svědecké výpovědi nebo jiného úkonu, k jehož provedení sám nemá pravomoc. (Podrobněji v části „Dokazování“.) Podávat námitky proti postupu pracovníka správce daně. Kontrolovaný daňový subjekt nemusí souhlasit s postupem kontrolního pracovníka; tyto námitky může v souladu s ust. § 16 odst. 4 a 6 ZSDP podat. Námitku lze podat písemně, ale i ústně. V případě ústního podání by měl daňový subjekt trvat na tom, aby o jednání byl sepsán protokol o ústním jednání, jehož opis mu bude vydán. Námitky vyřizuje nejbližší nadřízený tomu, vůči němuž směřují. Tento nadřízený pracovník má dvě možnosti, buď námitce vyhoví a sjedná nápravu, nebo námitce nevyhoví. V tom případě musí být daňový subjekt písemně informován o důvodech, pro které nelze námitce vyhovět. Proti rozhodnutí o námitce proti postupu pracovníka správce daně není přípustné samostatné odvolání. Klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním šetření. Pokud správce daně v průběhu daňové kontroly bude vyslýchat svědky, má zástupce daňového subjektu právo být celému výslechu přítomen a klást svědkovi otázky. Toto právo má daňový subjekt nejen v případě, kdy výslech provádí místně příslušný správce daně, ale i správce dožádaný.


Daně

4/2.9 str. 7

O skutečnosti, kdy a kde bude vyslýchán svědek, musí být kontrolovaná organizace předem informována. Pokud by správce daně tuto povinnost nedodržel, nelze skutečnosti zjištěné z tohoto výslechu použít jako důkazní prostředek. Daňový subjekt se svědecké výpovědi podle svého uvážení může, ale i nemusí zúčastnit (viz následující příklady).

Příklad 5 (Zástupce daňového subjektu se svědecké výpovědi zúčastnil.)

P

Správce daně měl v průběhu daňové kontroly pochybnosti, že konkrétní hospodářská operace proběhla tím způsobem, jak bylo uvedeno v předložených dokladech. Z toho důvodu byl předvolán druhý účastník obchodního případu k podání svědecké výpovědi. Zástupce daňového subjektu byl o této skutečnosti informován, neboť mu bylo kontrolními pracovníky písemně sděleno, kde a kdy bude v jeho daňové záležitosti vyslechnut svědek. Zástupce daňového subjektu využil svého práva – celému výslechu byl přítomen a také svědkovi kladl otázky. Odpovědi svědka na otázky položené zástupcem kontrolované společnosti měly vliv na posouzení šetřeného obchodního případu. Správce daně s ohledem na argumenty a dotazy zástupce daňového subjektu daň nedoměřil. Příklad 6 (Zástupce daňového subjektu se svědecké výpovědi nezúčastnil.)

P

Správce daně měl v průběhu daňové kontroly pochybnosti, že konkrétní hospodářská operace proběhla tím způsobem, jak bylo uvedeno v předložených dokladech, a proto se rozhodl vyslechnout tři svědky. Správce daně sídlil v Brně a svědci, kteří měli vypovídat o šetřeném obchodním případu, bydleli v Praze. Z toho důvodu kontrolující pracovníci požádali o provedení svědeckých výpovědi na místně příslušném FÚ v Praze. Kontrolovaná organizace byla písemně informována o tom, na jakém místě a v kolik hodin budou svědecké výpovědi provedeny. Vedení organizace podcenilo situaci říjen 2008

4/2.9 str. 8


a svědeckých výpovědí se nezúčastnilo. Svědci vypověděli, že kontrolovanou organizaci neznají a neuskutečnili s ní žádný obchodní případ. Správce daně následně daňovému subjektu doměřil daň. Okolnosti související se svědeckými výpověďmi jsou velmi problematické a bývají předmětem soudních sporů. Pro názornost uvádím citát z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, čj. 10 Ca 370/97 – 21, ze dne 14. 1. 1998: „…V rozsuzované záležitosti je zřejmé, že svědkové, o jejichž výpovědi se mimo jiné napadené rozhodnutí opírá, byli vyslýcháni v rámci prováděné daňové kontroly. Proto žalobce měl právo vyslýchaným svědkům klást otázky. Má-li daňový subjekt právo klást otázky, pak je povinností správce daně mu využití tohoto práva umožnit. To lze procesně učinit jedině tím, že daňový subjekt bude o ústním jednání, při kterém bude svědek vyslýchán, uvědoměn. Nevyrozuměl-li správce daně daňový subjekt o ústním jednání, při kterém zamýšlel vyslýchat svědka, pak porušil právo žalobce klást svědkům otázky. Neumožnění správcem daně využít právo klást vyslýchaným svědkům otázky nelze zhojit tím, že daňovému subjektu bude dána možnost seznámit se s obsahem daňového spisu...“ • Vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k výsledku uvedenému ve zprávě, ke způsobu jeho zjištění, případně navrhnout jeho doplnění. Aby se kontrolovaný subjekt mohl vyjádřit, musí být s výsledkem daňové kontroly seznámen. Správce daně ve většině případů v průběhu daňové kontroly informuje daňový subjekt o svých zjištěních a dává mu možnost se k nim vyjádřit. Tento úkon nelze zaměňovat s povinností správce daně seznámit daňový subjekt s výsledky daňové kontroly. • Nahlížet u správce daně kdykoliv v jeho obvyklou dobu do převzatých dokladů a seznamovat se s podklady pro rozhodnutí správce daně. Toto právo patří říjen 2008


Daně

4/2.9 str. 9

mezi základní práva daňového subjektu, které umožňuje nejen přístup k daňovému spisu, ale současně dává poplatníkovi možnost v jakémkoli stadiu řízení se informovat o veškerých úkonech správce daně. Při daňové kontrole správce daně kontroluje, zda jsou správné údaje uvedené daňovým subjektem v daňovém přiznání. Zástupce organizace je povinen kontrolním pracovníkům předložit příslušné účetní doklady, záznamy a písemnosti, které prokazují, že účetní a hospodářské operace jsou správné. Jedná se o celou řadu dokladů např.: hlavní kniha, deník, faktury vystavené, faktury přijaté, pokladní doklady, knihy jízd, mzdová evidence, evidence majetku, inventarizační záznamy, smlouvy o nájmu, smlouvy s obchodními partnery, znalecké posudky apod. Pokud o to správce daně požádá, je daňový subjekt povinen podat v souvislosti s těmito doklady ústně nebo písemně potřebná vysvětlení. Důkazní břemeno v daňovém řízení nese zásadně daňový subjekt, jehož povinností je předkládat správcem daně požadované důkazní prostředky. Daňový subjekt však má právo navrhovat, aby správce daně provedl důkazní prostředky, které on sám nemá k dispozici nebo nemá pravomoc provést.

Příklad 7 Kontrolovaný daňový subjekt zjistil, že ztratil fakturu, na základě které zaúčtoval do nákladů částku 50 000,– Kč za zprostředkování. Zástupce organizace kontrolním pracovníkům sdělil, že tento doklad byl vystaven jeho obchodním partnerem společností XY. Jako důkazní prostředek tedy navrhl, aby oprávněnost uplatněného nákladu správce daně ověřil (např. místním šetřením) u společnosti XY.

Dokazování

P

Správce daně však nemá povinnost za daňový subjekt vyhledávat důkazy a určovat nebo mu radit, jakým způsobem skutečnosti uvedené v daňovém přiznání prokazovat. Pokud jsou v rámci daňoříjen 2008

4/2.9 str. 10


vé kontroly zjištěny nedostatky, musí být zástupce organizace ještě před ukončením kontroly seznámen s jednotlivými zjištěními správce daně. Způsoby stanovení daně

V ust. § 31 ZSDP jsou uvedeny tři možné způsoby stanovení daně, které na sebe postupně navazují a uplatňují se v níže uvedeném pořadí: • Stanovení daně dokazováním. Jedná se o prvotní způsob stanovení daně. Tento postup se použije, vždy když daňový subjekt plní svoje povinnosti, spolupracuje a řádným způsobem vede účetnictví. • Stanovení daně za použití pomůcek. Tento způsob se uplatní tehdy, jestliže daň přiznaná daňovým subjektem vychází z nevěrohodného, nesprávného nebo neúplného účetnictví, podnikatel nespolupracuje a daň nelze stanovit dokazováním. • Sjednání daně. Tento způsob lze použít jen tehdy, pokud daňový subjekt neprokázal údaje související se stanovením základu daně a o výši základu daně a daň nelze dostatečně spolehlivě stanovit dokazováním ani podle pomůcek. Pro daňový subjekt je jistě nejvýhodnější stanovení daňového základu dokazováním na základě skutečných dokladů. Proto lze všem podnikatelům doporučit: Nejlepší metodou, která přesvědčí správce daně, je správné, přehledné a průkazné účetnictví a otevřená spolupráce s kontrolorem.

Ukončení daňové kontroly

říjen 2008

Kontrola se považuje za ukončenou dnem projednání a podepsání zprávy o kontrole. Kontrolovaný daňový subjekt by neměl k projednávání výsledku daňové kontrole přistupovat pouze formálně a měl by si nechat všechna zjištění správce daně řádně vysvětlit. V případě, že poplatník zprávě o kontrole nerozumí nebo s ní nesouhlasí, má následující možnosti:


Daně

•

• •

4/2.9 str. 11

Zprávu nepodepisovat. Kontrola nebude ukončena a daňový subjekt může předkládat a navrhovat další důkazní prostředky. Podmínkou ovšem je, aby byly uvedeny důvody odepření podpisu, jinak bude odepření podpisu posouzeno jako bezdůvodné a zpráva bude platit. Zprávu podepsat, ale do protokolu uvést konkrétní připomínky k obsahu zprávy. Zprávu podepsat bez uvedení připomínek a po doručení dodatečného platebního výměru se proti tomuto rozhodnutí správce daně odvolat.

Postup správce daně po projednání zprávy o daňové kontrole bude záviset na reakci zástupce daňového subjektu (viz následující příklady).

Příklad 8 (Daňová kontrola nebyla ukončena, neboť zástupce daňového subjektu předložil při projednání zprávy nové důkazní prostředky.)

P

Správce daně se zástupcem kontrolované organizace projednával zprávu o výsledku daňové kontroly. Zplnomocněný zástupce nesouhlasil se zjištěním správce daně. Z toho důvodu odmítl zprávu o daňové kontrole podepsat s tím, že tento úkon zdůvodnil tím, že nebyly provedeny všechny důkazní prostředky. Současně zástupce organizace předložil další konkrétní doklady prokazující hospodářské operace zpochybněné správcem daně. Kontrola tedy nebyla ukončena a správce daně znovu hodnotil předložené důkazní prostředky. Příklad 9 (Daňová kontrola byla po pro projednání zprávy ukončena.)

P

Správce daně se zástupcem kontrolované organizace projednával zprávu o výsledku daňové kontroly. Zástupce společnosti byl přesvědčen o tom, že správce daně postupoval v rozporu se zákonem. Tyto skutečnosti uvedl při projednání výsledku daňové kontroly do protokolu a po doručení dodatečného platebního výměříjen 2008


4/2.9 str. 12

Daně

ru podal v zákonné lhůtě odvolání. Po projednání výsledku daňové kontroly zástupce organizace podepsal zprávu a daňová kontrola byla ukončena. Sankce za pozdní úhradu daně

P

Doměření daně je pro kontrolovanou organizaci velmi nepříjemná záležitost, protože mimo úhradu doměřené daně zákon stanoví také následující sankce: • penále (§37b ZSDP) ve výši 20% z částky dodatečně doměřené daně nebo 5 % z částky dodatečně snížené ztráty, • úrok z prodlení (§ 63 ZSDP) za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po původním dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Příklad 10 Kontrolou byla doměřena daň z příjmů právnických osob za rok 2007 ve výši 500 000,– Kč. Doměřená daň byla zaplacená dne 31. října 2008 (tj. po 214 dnech). Repo sazba činí 2 %. Poznámka: Repo sazba je úroková sazba, za kterou odkupuje centrální banka od komerčních bank jimi eskontované směnky. Zdroj: wikipedia

T

Výpočet sankcí

Penále (§37b ZSDP) Úrok z prodlení (§ 63 ZSDP)

500 000 x 20% = 100 000 Kč

Celkem

146 776 Kč

500 000 x 0,16 x 214 = 46 776 Kč 366

Poznámka: rok 2008 má 366 dnů. Szaba 16 % = repo sazba 2 % + 14 % zvýšení podle ZSDP. říjen 2008


Daně

Dodatečný platební výměr, kterým je daň dodatečně vyměřena, může být zástupci daňového subjektu osobně předán po projednání zprávy o daňové kontrole, ale většinou bývá doručen poštou několik dnů po projednání zprávy. Jestliže doměřený subjekt s tímto rozhodnutím správce daně nesouhlasí, může proti němu podat odvolání podle ust. § 48 ZSDP. Odvolání může mít písemnou formu nebo může být podáno ústně do protokolu u správce daně. Odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, vydanému na základě provedené daňové kontroly, je možné podat ve lhůtě do třiceti dnů ode dne, který následuje po doručení platebního výměru. Při počítání lhůty také platí ust. § 14 odst. 6, podle kterého se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.

4/2.9 str. 13

Odvolání proti rozhodnutí správce daně

Příklad 11

P

Oprávněnému zástupci organizace byl dodatečný platební výměr doručen v pondělí 18. února 2008. Pondělí 18. února 2008 Úterý 19. února 2008 Středa 20. února 2008

Den doručení dodatečného platebního výměru Tento den se podle §14 odst.6 ZSDP do běhu lhůty nezapočítává. První den běhu odvolací lhůty.

Odvolacím orgánem proti dodatečnému platebnímu výměru je příslušné finanční ředitelství. Zákon ovšem umožňuje, aby finanční úřad, který napadený platební výměr vydal, odvolání buď částečně, nebo úplně vyhověl (tzv. autoremedura).

říjen 2008

4/2.9 str. 14

P

Úhrada doměřené daně

P

říjen 2008


Příklad 12 • Finanční úřad na základě daňové kontroly doměřil daň ve výši 100 000,– Kč. Daňový subjekt se odvolal. Finanční úřad mohl postupovat následujícím způsobem: • FÚ své původní rozhodnutí přehodnotil a provedl částečnou autoremeduru, kdy doměrek ve výši 100 000 Kč snížil o částku 70 000 Kč. Správce daně musel své rozhodnutí, které se vztahuje k části odvolání, kde nebylo odvolateli vyhověno (v našem případě 30 000 Kč) odůvodnit. Jde vlastně o vydání nového rozhodnutí, proti němuž se společnost může opět odvolat. • FÚ provede úplnou autoremeduru a odvolateli vyhoví plném rozsahu. • FÚ postoupí podané odvolání spolu s úplným spisovým materiálem a s předkládací zprávou odvolacímu orgánu, kterým je příslušné finanční ředitelství. Dodatečně vyměřenou částku daně je daňový subjekt povinen uhradit do třiceti dnů od data doručení dodatečného platebního výměru. V praxi bývá občas opomíjeno, že případné odvolání daňového subjektu proti dodatečnému platebnímu výměru nemá odkladný účinek, tzn. že organizace je povinna dodatečně doměřenou daň zaplatit bez ohledu na to, kdy a jakým způsobem bude odvolací řízení ukončeno.

Příklad 13 Organizace XX byla na základě provedené daňové kontroly dodatečně doměřena daň ve výši 250 000,– Kč. Vedení organizace bylo přesvědčeno, že zaměstnanci správce daně v průběhu daňové kontroly pochybili a postupovali v rozporu se zákonem, a z toho důvodu bylo podáno odvolání. Částku doměřené daně ve výši 250 000,– Kč je však organizace povinna uhradit, neboť dodatečný platební výměr je vykonatelný bez ohledu na podané odvolání. V případě, že bude v odvolacím řízení rozhodnutí správce daně zrušeno finančním ředitelstvím, bude částka 250 000,– Kč přeplatkem.


Daně

4/2.9 str. 15

Tato skutečnost je pro kontrolovanou společnost velmi tvrdá a v případě doměření větší částky mívá většina daňových subjektů problém se splněním této povinnosti. Zákon na takovéto případy pamatuje a umožňuje, aby zástupce společnosti požádal buď o posečkání s platbou daně a nebo o její úhradu ve splátkách. Žádost o posečkání by měla obsahovat finanční částku (placení, které má být posečkáno), návrh splátkového kalendáře a důvody požadovaného odkladu. Zákon nestanoví žádné konkrétní podmínky, při jejichž splnění by měl podnikatel na odklad placení doměřené daně nárok. Záleží tedy na posouzení a uvážení správce daně, zda žádosti vyhoví či nevyhoví. Daňovému subjektu, který žádá o posečkání s platbou daně, protože je toho názoru, že odvolací orgán vyhoví jeho odvolání, doporučuji, aby požádal o posečkání např. do deseti dnů od data doručení rozhodnutí odvolacího orgánu žadateli. Pokud daňový subjekt navrhne konkrétní datum, musí „hlídat“, kdy bude rozhodnutí o odvolání doručeno, a případně žádat o další prodloužení lhůty pro zaplacení nedoplatku. Posečkání daně však také není docela zadarmo, protože i za dobu posečkání zaplatí daňový subjekt úrok z odložené částky ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů (§ 60 ZSDP).

Příklad 14 Výpočet úrok z prodlení při posečkání s platbou doměrku ve výši 100 000,– Kč o 200 dnů. Repo sazba činí 2 %:

P

100 000 x 0,09 x 200 = 4 918 Kč 366 Poznámka: Úroková sazba 9% = repo sazba 2 % + 7 % zvýšení.

říjen 2008

4/2.9 str. 16


Právní úprava • Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků – § 2 Zásady daňového řízení – § 4 Místní příslušnost – § 6 Daňové subjekty – § 7 Osoby zúčastněné na řízení – § 12 Protokol o ústním jednání – § 14 Lhůty – § 16 Daňová kontrola – § 24 Povinnost zachovávat mlčenlivost – § 29 Předvolání a předvedení – § 31 Dokazování – § 37 Pokuty – § 37b Penále – § 41 Dodatečné daňové přiznání nebo hlášení – § 47 Lhůty pro vyměření – § 48 Odvolání – § 49 Postup správce daně – § 54 – § 56 Mimořádné opravné prostředky – § 60 Posečkání daně a povolení splátek – § 63 Úrok z prodlení • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – § 24 Daňově účinné náklady – § 25 Daňově neúčinné náklady Základní účetní postupy Účtování územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, státních fondů a organizačních složek státu se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Některá ustanovení zákona o účetnictví se provádějí vyhláškou č. 505/2002 Sb. Ve Finančním zpravodaji č. 11–12/2003 byly zveřejněny České účetní říjen 2008


Daně

4/2.9 str. 17

standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb. Při účtování o popisované problematice budeme postupovat v souladu s postupy uvedenými v níže uvedených Českých účetních standardech (ČÚS): • ČÚS 516 – Zúčtovací vztahy • ČÚS 517 – Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu územních samosprávních celků, k rozpočtu organizačních složek státu a rozpočtové a ostatní finanční účty • ČÚS 518 – Náklady organizačních složek státu, státních fondů a územních samosprávných celků • ČÚS 519 – Náklady organizačních složek státu, územních samosprávních celků a příspěvkových organizací Při účtování o popisované problematice bude účetní jednotka účtovat zejména na následující účty: • 341 – Daň z příjmů • 241 – Běžný účet • 261 – Pokladna • 591 – Daň z příjmů • 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů Na účet 341 Daň z příjmů se účtují zaplacené zálohy na daň z příjmů v průběhu roku. Při uzavírání účetních knih se zde vyúčtuje závazek účetní jednotky ze splatné daně k finančnímu orgánu za zdaňovací období podle příslušného ustanovení zákona o daních z příjmů, a to se souvztažným zápisem na vrub účtu 591 – Daň z příjmů. Na vrub účtu 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů se účtují doměrky daně za minulá účetní období a ve prospěch tohoto účtu vratky daně za minulá období.

říjen 2008

4/2.9 str. 18


Č. Text 1. Vyúčtování daňové povinnosti splatné daně za dané účetní a zdaňovací období (podle vyhotoveného daňového přiznání) 2. Zaplacení 3. Předpis doměrků 4. Zaplacení

MD 591

DAL 341

341 595 341

241 341 241

Analytická evidence Ke všem účtům doporučuji vést analytickou evidenci. Účet 261 – Pokladna můžeme členit podle jednotlivých měn a také podle hmotně odpovědných osob, účet 241 – Běžný účet podle jednotlivých peněžních ústavů, u kterých je účet zřízen. Nákladové a výnosové účty členíme podle jednotlivých druhů nákladů a výnosů a také pro daňové účely. ÚJ si vnitřním předpisem sama určí, které účty budou vedeny analyticky při současném respektování schválených ČÚS. Účetní doklady Účetní doklady musí být tvořeny v souladu s vnitřním předpisem a zákonem o účetnictví. Pokud doklad neobsahuje uvedené náležitosti, nelze jej považovat za účetní doklad. Podkladem pro účtování bude mzdová evidence vedená v souladu s platnými právními předpisy. O příjmech a výdajích v hotovosti bude účtováno na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů, o příjmech a výdajích uskutečněných převodem z účtu organizace, bude účtováno na základě jednotlivých výpisů z účtu.

říjen 2008


Daně

4/2.9 str. 19

Daňové hledisko Daň doměřená správcem daně nesnižuje daňový základ organizace. Nejčastější chyby •

•

•

Občas bývá opomíjeno, že případné odvolání daňového subjektu proti dodatečnému platebnímu výměru nemá odkladný účinek, tzn. že daňový subjekt je povinen dodatečně doměřenou daň zaplatit bez ohledu na to, kdy a jakým způsobem bude odvolací řízení ukončeno. V praxi se občas objevuje výklad daňových subjektů, že kontrolor musí prokázat, že např. zaúčtovaný obchodní případ nenastal a daňově účinný náklad je uplatněn neoprávněně. Tento názor je nesprávný, neboť dokazuje daňový subjekt a správce daně pouze hodnotí důkazní prostředky. Daňový subjekt, který nesouhlasí s rozhodnutím správce daně, by neměl otálet s podáním odvolání. V praxi se občas stává, že odvolání je podáno po uplynutí třicetidenní odvolací lhůty.

Příklad 15 Na základě zjištění daňové kontroly byla organizaci dodatečným platebním výměrem doměřena daň ve výši 200 000,– Kč. Vedení organizace bylo přesvědčeno o tom, že správce daně daň doměřil v rozporu s platnými právními předpisy, a proto svému právníkovi uložilo, aby zpracoval odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru. Právník (zaměstnanec organizace) byl toho názoru, že třicetidenní odvolací lhůta je dosti dlouhá, a věnoval se jiným povinnostem s tím, že odvolání zpracuje později. Zaměstnanec však později

P

říjen 2008

4/2.9 str. 20


onemocněl a po „návratu z neschopenky“ již nestihl odvolání zpracovat do zákonem stanovené lhůty. Odvolání organizace bylo podáno po zákonem stanovené lhůtě a správce daně v souladu s ust. § 49 odst. 2 ZSDP zastavil řízení. Autorka: Jaroslava Pfeilerová

říjen 2008

2.9 Daňová kontrola

Recommend Documents