27. setkání AUČCJ

27. setkání AUČCJ 5. 12. 2009 Zapsala: Kateřina Vlasáková Kontrolou potvrdila: Marie Poláčková

1. Aktuality: 1.1 Předsedkyně Marie Poláčková požádala členy AUČCJ o doporučování přednášejících na další setkání, popř. o vystoupení s vlastním příspěvkem – na programu se podílejí všichni členové AUČCJ. Dále informovala o stažení inzerátů z webu AUČCJ, pokud do konce roku zadavatelé inzerátu nepotvrdí na [email protected], že inzerát chtějí na webu nechat nebo nepošlou jeho nové znění, jejich inzeráty budou 1. 1. 2010 z webu AUČCJ odstraněny. Při vstupu do prvního projektu, který se naskytl, se ukázalo, že projektová komise nemá jasně stanové kompetence, a proto tyto kompetence budou vymezeny a představeny na 28. setkání. Marie Poláčková přítomné vyzvala, ať zjistí, zda někdo z minulého setkání omylem neodnesl publikaci, kterou nechala kolovat Blanka Gruntová. 1.2 Česká komora tlumočníků znakového jazyka hledá pro seminář Čeština jako cizí jazyk – pragmatické užívání jazyka lektora, který by se zaměřil na téma vyučování češtiny jako cizího jazyka, komunikační funkce jazyka, pragmatické kompetence výuky češtiny jako cizího jazyka. Zájemci se mohou do 11. 12. 2010 hlásit na [email protected]. 1.3 Martina Friedlová informovala o projektu, se kterým byla AUČCJ oslovena Sdružením občanů zabývajících se emigrací SOZE. Spolupráce má spočívat v metodických seminářích pro učitele, kteří se věnují dětem-cizincům, tyto semináře mají probíhat od ledna do června 2010, projekt je nyní ve fázi schvalování. Dalším z cílů je založení infolinky věnující se češtině pro cizince, tato linka bude internetově propojena se SOZE. Členové AUČCJ najdou informace na webu AUČCJ a mohou se do projektu hlásit, pokud mají s výukou dětí-cizinců zkušenosti. 1.4 Ludmila Koláčková pozdravila členy jménem výboru České a slovanské asociace jazykových center na vysokých školách (CASAJC). Tato asociace vznikla v roce 1999. CASAJC nabízí rozesílání informací o akcích konaných v Evropě, internetové konference na webu CASAJC. Tato asociace nemůže nabízet finanční podporu na konference. Členství je vázáno na práci v jazykovém centru, platí se jen za organizaci, její zaměstnanci se mohou přihlásit (počet není omezen) – je třeba zaslat na jméno paní Koláčkové nebo Rybičkové papírovou přihlášku. Výzva – podílet se na vytváření zájmových skupin, je jich vyhlášeno asi 10, skupina pro málo vyučované jazyky se nesešla, ale ozve-li se ostatek zájemců, je možné ji založit. Skupina testování již funguje. Kontakt: [email protected]. První společná akce CASAJC a AUČCJ se uskuteční koncem září nebo začátkem října 2010 a bude se zabývat autorskými právy. 1.5 Ladislava Holubová představila učebnici Deutsche und Tschechen: Nachbarn-GegnerFreunde (2006, německy), německá interpretace historie – sblížení česko-německých vztahů. Jednotlivé kapitoly jsou didaktizovány. 1.6 Karel Šebesta se omluvil pro nemoc, jeho přednáška bude zařazena do programu v roce 2010. 2. Vít Dovalil (FF UK Praha, Ústav germánských studii), Tamah Sherman (FF UK Praha, Ústav lingvistiky a ugrofinistiky): Teorie jazykového managementu východiska jazykového managementu (dále JM) - chování vůči jazyku Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

1

-

kdo identifikuje jazykové problémy? + jak pro koho je co jazykovým problémem (např. to, co představuje jazykový problém pro cizince, nemusí být problém pro rodilého mluvčího a naopak) - kde jsou problém identifikovány? - jazykový problém ↔ společenský problém ~ socioekonomická báze (společná oběma problémům) - jsou problémy řešeny? jak? Co je to jazykový problém? – neodmyslitelný od problémů sociálních (moc a sociální nerovnosti, zjevující se v diskursech, např. migranti a česká majorita) Jazykové problémy: - jazyky migrantů (jazykový kontakt, diskriminace, výuka češtiny u migrantů, zachování mateřského jazyka, integrace) - pojmenovávání (srov. např. názvy ulic, objektů, politických stran) - problém oslovování (např. jak oslovovat vietnamského prodejce rodilým mluvčím) - přeřeknutí se a sebeopravení (např. moderátor - jak důsledně se mám opravit, kolik na to mám času) - „úpadek (českého) jazyka“, spisovnost (např. média) - status jazyků (v EU, Rada bezpečnosti OSN), fenomén jazykového imperialismu (např. pocit, že angličtina zaujímá imperiální postavení) JM: východisko – zacházení s jazykem X užití jazyka (produkce a interpretace diskursů) JM = suma metajazykových činností, tedy takových činností, které se zaměřují na produkci a recepci diskursu Dvě roviny: - mikrorovina („hic et nunc“ – jednoduchý management individuálních interakcí (ukotvený v diskursu) - makrorovina, management organizovaný, sumy managmentových aktů, systematický + řízený, ne jako předmět veřejných diskusí v sociálních sítích Proces jazykového managementu – komunikace/hovor - bez odchylky od normy - s odchylkou – povšimnuta/nepovšimnuta (pokud nepovšimnuta – nehodnocena/hodnocena), pokud hodnocena – pozitivně / (něco mezi?) / negativně (negativně: opatření/korektura nebo hodnotíme negativně a nevíme, co s tím dělat; opatření/korektura – implementace, tj. opatření implementována v praxi, nebo se nám opatření nedaří implementovat např. vlivem nedostatku sociální moci) JM - jednoduchý (např. moderátor zopakuje pomalu a pečlivěji větu ještě jednou, redaktor, který se přeřekl, se opraví); uvnitř hovoru, on-line - organizovaný (sociální struktury – jazyková kultura, politika, vyučování); často mimo hovor, off-line; opatření delegována např. na Akademii věd; akty nejsou vázány na jednu (jedinou) situaci, účast sítí a institucí, komunikace o managementu, intervence teorií a ideologií, jako objekt managementu nejen hovor, nýbrž jazyk jakožto systém, uplatňování moci (např. sociální – vláda proti nevládní organizace), rozdílné zájmy v každé fázi procesu Cílem teorie JM je tyto rozmanité aktivity teoreticky jednotně obsáhnout. Jednoduchý a organizovaný management jsou jedním typem zacházení s jazykem sebeopravení ~ jazykové testování ~ pravopisná reforma.

Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

2

JM vůči češtině jako cizímu jazyku (příklady z empirického výzkumu anglických mluvčích v ČR) oblasti výzkumu – a) el. komunikace (e-mail, chat, diskusní fóra), b) smíšené rodiny, c) mormonští misionáři, d) nadnárodní podniky Hlavní jazykové problémy: - jak zvládnout každodenní potřeby (buď se znalostní češtiny, anebo bez ní) - jak se naučit česky pro komunikační účely - jak se naučit česky pro další komunikační účely (standard, slovem i písmem) Příklady z www.expats.cz Jak se naučit česky pro komunikační účely - mormonský příklad (řízený management, jasný komunikační účel – obracet k víře) - dotazování na správnost výraz - rodilý mluvčí jako údajný „jazykový expert“ - nerodilý mluvčí se snaží těžit z rodilých mluvčí - nedochází k opravám, ale dochází ke vzájemnému porozumění - opravy jsou hlavně doménou „výukových situací“ Přínos teorie JM: - je třeba sledovat procesy, kterými uživatelé jazyka řeší aktuální problémy - je třeba chápat komunikační záměry různých jednotlivců a skupin - je třeba vnímat celou škálu komunikačních potřeb v češtině jako cizím jazyce a jejich funkční diferenciaci Kontakty: [email protected], [email protected] Prezentace je umístěna mezi příspěvky ze setkání na webu AUČCJ. 3. Mária Šikolová, Pavel Svoboda (Univerzita obrany Brno): Praktické otázky jazykového testování Co vás trápí v testování? – např. stanovit cíl testu, stanovení a udržení úrovně testu, jestli v každém testu musíme testovat všechny čtyři dovednosti, jak hodnotit (jak stanovovat kritéria), testuju opravdu to, co chci testovat, je test užitečný a praktický, využití hodnocení, psaní instrukcí Klasifikace testů – různá hlediska: - podle důležitosti (dopad testu na žáka/studenta): high-stakes (vysoké důležitosti, např. zkouška za účelem získání trvalého pobytu, státní závěrečné zkoušky, přijímací zkoušky atd.) X low-stakes (nízké důležitosti, např. průběžné testy, měsíční testy…) - podle účelu použití: achievement (např. na konci jazykového kurzu – zda se daný student naučil látku, kterou si měl v kurzu osvojit), proficiency (obecná úroveň, nevychází z obsahu nějakého konkrétního kurzu ani učebnice; „test jazykové způsobilosti“), progress (v průběhu kurzu, zjišťujeme pokrok X achievement – na závěr kurzu), placement (rozřazovací – rozřazuje studenty podle jejich vstupní úrovně), diagnostic (diagnostický – které řečové dovednosti / oblasti gramatiky / slovní zásobu student příliš neovládá, jsou rozsáhlejší – větší množství látky, bývají nahrazovány např. testy achievement) - criterion-referenced (zjistit, zda student je nebo není na dané úrovni) X normreferenced (ne standard ani kritérium, jen porovnávání výkonů studentů navzájem)


3

Doporučený postup - ideální je propojení výuky, testování a praktických potřeb žáků/studentů Při testování hodnotíme výsledek. Hodnocení může být subjektivní (správnost odpovědí je v konkrétních případech posuzována hodnotitelem, potřeba hodnotících kritérií/deskriptorů) X objektivní (všechny přijatelné odpovědi jsou předem specifikovány v klíči – může hodnotit i neproškolený hodnotitel; uplatňuje se zejména u testování čtení a poslechu). Příklady testovacích technik - receptivní řečové dovednosti (objektivní hodnocení): MCQ (výběr odpovědi z nabízených možností), true X false (rozhodování o pravdivosti výroků), SAQ (krátké odpovědi na otázky), gap fill (doplňování slov do textu), matching (přiřazování), information transfer (přesnost informace z textu do graf. podoby), jumbled test (zpřeházené části textu) - produktivní řečové dovednosti: narration (souvislé vypravování), picture description (popis obrázku), role play (sehrání situační role – pozor role pro něj přirozená!), debate (debata), IGT = information gathering task (získávání a předávání informací na dané téma), form filling (vyplňování formuláře), letter/e-mail/essay (psaní dopisů, emailů, esejů) Co se doporučuje: Musíte vědět, co chcete testovat. U otevřených otázek se snažte uvažovat o všech možných přijatelných odpovědích a limitujte počet slov v odpovědi. Hodnocení/známkování si připravte předem. Zajistěte pokrytí co nejvíce témat. Testové otázky by měly být rovnoměrně rozvrženy (zaměření položek na celý text, rovnoměrně – to ovlivňuje výběr textu). Instrukce by měly být jasné a stručné – instrukce v češtině nebo cílovém jazyce? U položek s výběrem odpovědí – a) zajistit, aby byla vždy možná pouze jedna odpověď; b) doporučuje se používat volby a, b, c, d; c) všechny nabízené volby by měly být gramaticky správné; d) všechny odpovědi by měly být přibližně stejné délky i obtížnosti; e) všechny odpovědi by měly mít stejnou konstrukci (stejný slovní druh); f) distraktory by měly přitáhnout pozornost kandidátů, kteří si nejsou jisti správnou odpovědí. Co se nedoporučuje: Nedoporučuje se vytvářet položky, které jsou těžší než samotný test. Nedoporučuje se vytvářet tzv. „chytáky“. Nedoporučuje se založit správnou odpověď na jednom jediném slovu. Nedoporučuje se vytvářet položky, které lze vypracovat bez poslechu/čtení. Neměl by se používat zápor v zadání – obrací logiku uvažování. Neměly by se používat testové úlohy bez kontextu. Neměla by se používat potenciálně citlivá témata (např. smrt v rodině, náboženství…). Nedoporučuje se založit správnou odpověď na kulturní či odborné znalosti (pokud testujeme pouze jazyk).


4

Mluvení – neměli bychom vyžadovat reprodukci memorovaných faktů, nedoporučuje se umožnit testovanému, aby přednesl svůj předpřipravený monolog, vyvarovat se absence očního kontaktu, negativních reakcí či výrazů tváře, neopravovat či příliš si nepoznamenávat chyby testovaného, nezadávat testovanému nepřirozené role (např.policista), neposkytovat příliš mnoho informací k otázce, kterou testovanému pokládáme. Shrnutí: Tvorba testu je v ideálním případě kolektivní prací. „Více očí více vidí.“ Při posuzování testu je třeba věcných a konstruktivních argumentů. Připomínky kolegů nejsou útokem na naši osobu. Příjemná pracovní atmosféra. Diskuse: Dotaz: Je vhodné vytvořit něco jako „test-guide“, průvodce testem (před testem)? M. Šikolová: Ano, student musí vědět, „do čeho jde“, za co je penalizován, za co ne. Je to fér vůči studentovi. Dotaz: Pokud se testuje poslech, mají jít otázky chronologicky? M. Šikolová: Určitě ano. Doplnění: U zkoušek pro diplomaty se ihned zapíná magnetofon, tři zkoušející – jeden hodnotí a má oční kontakt, jeden hodnotí a nemá oční kontakt, třetí zkouší. M. Šikolová: Zkoušky na vyšších úrovních se nahrávají i na Univerzitě obrany (ochrana testérů i testovaných). Dotaz: Musí se kandidáti zkoušet „přes roh“? M. Šikolová: Záleží také na kultuře, např. některým kandidátům z Asie může být oční kontakt nepříjemný. Dotaz: Ano, ne, není v textu – začlenit do testu? M. Šikolová: Odborná literatura nedoporučuje, může být někde mezi řádky, nemusí to být zcela jednoznačné. Doplnění: Někde se dává čtyřnásobná volba za bod, ano-ne za dva body (pokud tipuje, ztratí více bodů). M. Šikolová: Dosud jsem se s tím nesetkala. Někde se také za chybnou odpověď bod ztrácí. Dotaz: Může se student zeptat zkoušejícího, pokud nerozumí instrukcím? M. Šikolová: Ano, nepenalizujeme ho za to. Dotaz: Test např. na 100 bodů, ale chyba je i diakritika (čárka, háček). Jak nastavit náročnost? M. Šikolová: To by bylo na další workshop.


5

4. Andrea Křížková (Asociace jazykových škol České republiky): „To to trvá, než se ten člověk vymáčkne…“ aneb Problematika posuzování ústního projevu z hlediska SERR Asociace jazykových škol ČR = občanské sdružení, vzniklo 2003, v roce 2008 přidružený člen EAQUALS – The European Association for Quality Language Services (asociace nemůže být řádným, ale jen asociačním/přidruženým členem), v současnosti 16 členských škol Aplikace SERR v jazykových školách - všechny školy používají pro testování, tvorbu sylabů, hodnocení apod. - zadavatelé jazykového vzděláván využívají SERR ve výběrových řízeních - studenti se setkávají s deskriptory SEER v praxi (učebnice, hodnocení, formální zkoušky) Nejdeme cestu? Cíl miniprojektu: stimulovat chápání deskriptorů SERR, napomoci smysluplnému využití SERR, tj. při definování cílů studenty a zadavateli kurzu Stručný dotazník – osloveno 18 respondentů z mezinárodních, místních i národních institucí, odpovídali cca za vzdělávání asi 800 zaměstnanců, výsledky: používáte ve výuce deskriptory SERR? – převažuje odpověď ano, v inzerátech se SERR téměř nikdy nepoužívá (promítnutí do praxe nefunguje) → řešení: DVD Využití DVD - 13 krátkých 2,5–4,5 minutových interview natočených na základě stručných prezentací aktérů - zadané téma „moje práce“ rozvinuto formou otázek inspirovaných daných kontextem a spontánních odpovědí - český rodilý mluvčí, kladoucí otázky, mluví hovorovou češtinou stimulující přirozené prostředí - mluvčí kalibrováni M. Hádkovou (pomocí zkouškového formátu interview – kalibrovány veškeré dovednosti, které se mají kalibrovat u ústní zkoušky) - jednotlivá interview nemají ambici substituovat zkoušku či formální hodnocení, ale demonstrují ústní projev na 6 úrovních SERR pro studenty i laickou veřejnost - cíle: jak stanovit reálné cíle, motivovat studenty + dokázat, že funkční kompetence lze dosáhnout i na nízké úrovni DVD není možné koupit ani stáhnout, využívá se jen pro nekomerční účely na asociačních školách. Jak dále? - Odbor jazykové politiky, Rada Evropy doporučuje rozvinout projekt pro účely jazykových zkoušek z češtiny jako cizího jazyka - kalibrace znalostí podle SERR A. Křížková se dotázala přítomných, zda by takovéto DVD pro češtinu jako cizí jazyk mělo smysl. Odpověď byla jednoznačná – ano, a to značný. Asociace jazykových škol ČR uvažuje o spolupráci s AUČCJ.


6

5. Markéta Slezáková (Centrum pro integraci cizinců), Petra Honzáková (Univerzita Pardubice): Proč je nutné testovat jinak? Aneb Testování pro žadatele o trvalý pobyt. Zkouška z českého jazyka na úrovni A1 podle SERRJ pro trvalý pobyt cizinců v ČR (dále zkoušku A1 pro trvalý pobyt) Brainstorming – poznámky k modelové variantě zkoušky na http://www.cestina-procizince.cz: někdy úkoly vázány na porozumění jednomu slovu, složitě formulované instrukce (zejména v části Psaní), nedodržení úrovně A1, nevyrovnanost jednotlivých verzí Jde o zkoušku vysoké důležitosti, připravovala ji JŠ Hl. města Prahy Důležité znát formát testu (odpovědní list – např. správná řešení psát tam, ne do zadání) Komplikovaný vzor u Čtení s porozuměním, úloha 1 (příklad s knihovnou) – vzor má být názorný, jasný, má ukázat práci s textem, položka 2 – v kmenu úlohy je slovo „nabízí“ Úloha 2, Čtení s porozuměním – vzor: derivace na A1? (peněžní), slovní zásoba přesahuje A1 (složenka, SIPO, přepážka…), položka 5: distraktor d) lze vyřadit už jen na základě webové adresy (lázeňské pobyty), v každém textu odpovídají referenčnímu popisu A1 jen 3–4 slova Úloha 3, Čtení s porozuměním – na A1 nemůžou rozumět ani zadání, text splývá se zadáním, instrukce „pomozte mu vyplnit formulář“ a „odpovědi 6–15 zaznamenejte do svého odpovědního listu“, příliš dlouhý text, Wien – Vídeň, nezkoušet to, co není v textu – notebook stojí víc než 5000 Kč (není v textu), nemusí se vše číst (datum narození pozná hned, nemusí číst text), testuje se čtení s psaním Úloha 4, Čtení s porozuměním – jsou přehozená čísla 18 a 19; instrukce: doplnit do textu, níže do odpovědního listu (při zkoušce se nesmí psát do zadání!) Poslech, II. hlášení – není vymezen čas na čtení položek, uchazeči nahrávky slyší jen jednou, položka 6 – řešení úplně na konci, parafráze na A1 (půl hodiny vs. 30 minut), hlášení z nádraží není reálné (u zpoždění se nehlásí všechny stanice), položka 9 – může čekat na babičku místo na rodiče, to nevíme (rodiče si ji mají jen vyzvednout), položka 10 – teoreticky může být správně i „ano“ + položka založená na porozumění jednomu jedinému slovu Hodnotitel Psaní: nemusí být v případě zkoušky A1 pro trvalý pobyt češtinář + nemusí znát Rámec (není v požadavcích). Přednášející závěrem uvedly, že na nové zkoušce A1 pro trvalý pobyt pracuje celý tým a v příspěvku bylo využito společné analýzy. Diskuse: Poznámka: Tzv. Systém i modelovou variantu zkoušky A1 pro trvalý pobyt, vytvořenou Jazykovou školou Hlavního města Prahy, připomínkovalo několik institucí, přesto jejich připomínky nebyly zohledněny. K. Sladkovská: Nyní se již na zkoušce podílí tým odborníků ze 6 institucí. Poznámka: Tato fáze mohla na základě připomínek odborníků proběhnout již dříve. K. Sladkovská: Rozhodnutí byla plně v kompetenci MŠMT a MV, Výzkumnému ústavu pedagogickému (VÚP) bylo pouze předloženo jasné zadání.


7

Dotaz: Která instituce připravuje zkoušku A1 pro trvalý pobyt nyní? M. Slezáková, K. Sladkovská: Zkoušku tvoří tým externích spolupracovníků, byli nominováni VÚP po dohodě s MŠMT, informace o zkoušce budou uvedeny na webových stránkách. Instituce s právem zkoušet tuto zkoušku obdrží podrobnější informace. M. Slezáková: J. Cvejnová se musela omluvit pro nemoc, měla představit nový formát zkoušky, snad bude možné prezentovat ho na některém z dalších setkání AUČCJ. P. Honzáková: Jen díky snaze VÚP se nyní zkouška mění.

Pro nemoc se omluvily J. Cvejnová a E. Složilová. Výsledky ankety Od 26. setkání jsou výsledky ankety zasílány jako zpětná vazba pouze přednášejícím. Všem, kteří nám poděkovali za zajímavý program a výbornou organizaci, děkujeme. Děkujeme také za navržená témata dalších setkání, rádi se jimi budeme inspirovat.


8

27. setkání AUČCJ

Recommend Documents