1
27. března 2013 – Zrození Náhodných kolemjdoucích Začalo to 27. března, kdy paní učitelka Brabencová odchytávala ze svého kabinetu náhodné kolemjdoucí, kteří procházeli právě kolem. První koho vyhmátla se stal kapitánem týmu, tím šťastlivcem byl Martin Junek. Dále se okolo kabinetu procházel nicnetušící Filip Nejedlý, ale přesná muška paní učitelky nedala Filipovi jedinou šanci, jak uniknout. I on byl lapen. Pak padla pod ruku paní učitelky Alena Mrázová a s ní i její kamarádka Barbora Krejčová.
Tým Náhodných kolemjdoucích byl na světě.
Ale proč si nás vlastně paní učitelka odchytávala jako motýly na louce? Nikdo z nás si nedokázal u paní učitelky, jindy tak mírumilovné, vysvětlit její „agresivní odchyt“. Pomalu jsme se vzpamatovávali ze šoku a to už nás paní učitelka seznamovala s pravidly soutěže, které jsme se měli jako jeden tým zúčastnit. Během chvilky se jí podařilo nalít nám do hlavy půl litru pravidel soutěže Rozpočti si to!. Možná ještě omámeni šokem jsme nadšeně souhlasili a dokonce jsme se cítili celí nadšeni, že jsme to zrovna MY, koho si vybrala. 2
2. dubna 2013 – První schůzka aneb úkoly prvního kola Před námi byla první schůzka a zároveň úkoly prvního kola, které se nám jevily jako velmi zábavné. Koho by nebavilo hádat se o tom, kdo bude jakým členem rodiny. Řádně odpočatí po velikonočních prázdninách jsme se do všeho vrhli doslova po hlavě. Z nabízených variant profilu rodiny, jsme se nechali zlákat možností rodiny, kterou tvoří maminka, tatínek, babička a dítě na ZŠ. Největší rvačka se strhla o maminku, z tohoto souboje vyšel vítězně Fíla, navzdory tomu, že se jedná o stoprocentního muže. Jelikož se Fíla stal maminkou, pro tatínka se rozhodl jednomyslně Máťa a ženská část družstva – Barča a Ája - si daly kámen, nůžky, papír a vítězka, kterou byla Ája, vyhrála pozici milované a všemi rozmazlované dcery.
3
Nejmenší zájem byl o roli babičky. Možná proto, že jsme všichni ve věku, kdy se nám opravdu ještě do důchodu nechce, možná proto, že jsme se chtěli vyhnout loupání v kříži, špatnému spánku a jistě mnohým domácím pracím, které babička v naší rodině bude muset vykonávat. Babička zbyla na Barču, a zpětně musíme dodat, že teď už víme, jak moc důležitá je pro rodinu.
4
A kde budeme bydlet? Toť otázka. První návrh, aniž bychom přemýšleli, byl bydlení pod mostem – je to nenáročné a levné. Všichni jsme se zasmáli, ale pak jsme zjistili tvrdou realitu. Je třeba si skutečně vybrat tu nejvhodnější variantu pro naši milou rodinu. Kam s námi, tedy? Vesnice byla naše jasná volba. Lákal nás rodinný baráček a klid, velká zahrada a čistý vzdoušek.
Ani chvilku jsme nepřemýšleli nad tím, že bychom baráček nepojistili. Počasí je nevyzpytatelné a hloupou náhodu předvídat nemůžeme, proto jistota je jistota a kdyby se opravdu něco stalo, bylo by pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Uskromnili jsme se a do jednoho pokojíčku jsme ubytovali nájemníka, nechali jsme tak baráček vydělávat si na sebe. Kamenem úrazu bylo rozhodování, co pořídit do domácnosti. Tady se každý z rodiny snažil urvat pro sebe co nejvíce. Maminka toužila opravdu hodně po kosmetice a to kvalitní, tedy co nejdražší, dcerunka je po mamince a lákalo ji hlavně oblečení, tatínek byl skromný – jedny monterky a vytahané triko mu stačí, takže se nijak do debaty významně nezapojoval. A co teprve babička? Ta byla ze strany svých bližních utlačována nejvíce, proto jí nezbylo nic jiného než se přizpůsobit. Celkově jsme dali přednost průměru. Ovšem u vzdělání a knih jsme sáhli do kapsy hlouběji, je to pro nás totiž investice, která se nám jednou určitě bohatě vrátí. V domácnosti nesmí chybět také noviny, časopis, internet. 5
Stop jsme vyhlásili kabelové televizi, domácímu zvířátku a play stationu. Dcerunka nás svým brekem opravdu neobměkčila. A jídlo? To byla teprve zábava. Jsme rodina skromná, proto jsme se u víkendového stravování nijak dlouho nerozmýšleli. Budeme se stravovat doma. Zvážili jsme všechna pro a proti a pro zcela evidentně převažovala, takže nebylo nad čím váhat. Ale jelikož už jsme měli schůzování „plné brýle“, rozhodli jsme se, že se pokusíme seznam potravin pro celou rodinu sestavit v klidu a pohodlí našich domovů. S tímto závazným slibem jsme se rozloučili s paní učitelkou a rozutekli se. A běželo se nám skutečně lehce, neboť hlavy, které jsme měly velké jako nafukovací balón, nás cestou docela nadnášely.
4.4. 2013 – Tvorba rodinného rozpočtu To byla věc. Zjišťujeme pomalu ale jistě, že to nebude taková sranda, jak jsme si mysleli. Cože to je ten cašflov...teda kešflů...nu dobrá, kešflou? Paní učitelka je trpělivá a společně si všechno vysvětlujeme. Velmi často se ozývaly tyto věty: „Kam to píšeš?“ „Kolik že to je dohromady?“ „Kde je ta kalkulačka?“ „Pomóóóc.“ Ale zvládli jsme to. I když budeme muset do rozpočtu zahrnout ještě položky týkající se výdajů na stravování. A aby se to nepletlo, po schůzce jsme utíkali rovnou na oběd, kde jsme řádně doplnili energii, neboť jsme po sestavování rozpočtu byli totálně vyšťavení.
6
5. - 6.4. 2013 - Odesíláme své nákupy Paní učitelka se velmi podivovala, když jí chodily seznamy potravin od jednotlivých členů týmu. Musíme zmínit maminku, našeho Fílu, který postavil měsíční nákupy na masu a pečivu, ovoci a zelenině se úspěšně vyhýbal a dohromady by celou rodinu odkázal na ubohých 1500 korun stravného. Ostatní členové týmu již byli „normální“ a snažili se o to, aby rodina skutečně nezemřela hlady.
7.4. 2013 – Jdeme do finále 1. kola Nezbývalo už nic jiného, než dodělat náš rozpočet na první čtvrtletí. Úkol byl celkově nelehký, neboť to bylo poprvé, co jsme se s úkolem takového typu setkali. Nu, co bychom vám namlouvali, doma máme zlaté rodiče, kteří za nás pracují a hlavně myslí na korunky, tedy co a jak je třeba nakoupit. Společnými silami jsme ale rozpočet nakonec sestavili. A lámali jsme si své hlavičky makovičky nad tím, jak do rodinné kasičky získat ještě nějaký další příjem. Heuréka...tatínek automechanik, šikovný, lidmi oblíbený. Co kdyby začal pronajímat svého zrenovovaného „miláčka“, na kterého maminka tak žárlí? To není hloupý nápad, ať dělá stará Škoda Octavia z roku 1963 radost i dalším lidem. Budeme ji pronajímat na svatby a reklamní focení.
7
A babička, to je takový „Ferda Mravenec – práce všeho druhu“. Dělá toho pro nás hodně – vaří, hlídá dcerunku, uklízí a ráno a večer ještě plete, háčkuje, vyrábí košíčky z ruliček novinového papíru a dokonce zvládla i ubrouskovou techniku. Její kamarádky jí poradily to, co znají od svých vnuček. Může své zboží prodávat pomocí internetového portálu www.fler.cz.
Uvidíme, co na to Rosťa řekne.
8
A jelikož děláme všechno na poslední chvíli, nikam jsme nepospíchali ani s odesláním úkolů. Vše jsme ale zvládli do rozhodující hodiny – 20h večer, neděle 7. dubna. S předstihem tří hodin a 3 minut byl osud našeho prvního soutěžního kola zpečetěn. Nezbývalo než čekat na výsledky.
8.4. 2013 – Nekonečné čekání Čekání na výsledky bylo doslova infarktové. Všichni jsme byli šokování mejlíkem, který nám přišel od Rostíka. Sděloval nám nemilou novinku, že jsme neposlali zpracované úkoly prvního kola. To nám to čekání ale pěkně začíná... Okamžitě jsme sepsali odpověď a do přílohy mejlíku jsme nahráli i důkaz o včasném odeslání kompletně zpracovaných úkolů. Chvilku jsme Rosťu proklínali, pak jsme si jen povzdechli, že toho má jistě hodně a nakonec jsme se usmívali, to když nám napsal, že v našem případě se jedná o omyl. Dva dny čekání se ovšem potáhnou jako smrad z žumpy, možná ještě pomaleji. Co tedy se dvěma dny k dobru? Je třeba rozdělit spravedlivě bonusové úkoly. Je sice pravda, že ne vždy se to podařilo, aby všichni byli spokojeni – tímto bychom se rádi omluvili Fílovi a Barče za 48minutové video a dlouhé knihy, které jim los přiřknul.
Některé bonusovky jsme dělali spolu – kvíz, křížovka a některé nám zbyly na doma, takže veškeré domácí úkoly šly stranou, jenom abychom paní učitelku potěšili. Ostatně, když už jsme u toho, stranou šly i některé vyučovací hodiny, paní učitelka nám obětovala své volné hodiny a volný čas, který mohla využít i zcela jinak a když to jen šlo, „půjčovala“ si nás. A tak jsme se úspěšně začali vyhýbat prověrkám z němčiny, zkoušení z dějepisu, referátům ze zeměpisu a dalším nudným hodinám.
9
Pomalu se nám hodinu od hodiny, den ode dne začal osvětlovat nekonečně pestrý svět čísel, financí a strategického přemýšlení.
9. - 10. 4. 2013 – Rosťa píše... Rosťovi se náš nápad s pronajímáním staré Octavie, stejně jako s babiččinou kreativní tvorbou, líbí. Hureeej. Můžeme si z toho vyplývající zisk zahrnout do rozpočtu. Jsme mile potěšeni. Také přišla velká buřina a blesk nám zničil elektrické vedení. To nás ale nechává klidnými, jsme pojištěni :)
11. 4. 2013 – Den D, hodina H, minuta M, vteřina V Už je to tady. Výsledky jsou na světě. Otevíraly jsme tabulku s napětím...začali jsme se potit, tabulku jsme prohlíželi pro jistotu od konce, abychom nemuseli dlouho hledat, čekali jsme totiž spíše horší výsledek. Ale jaké bylo naše překvapení? Po dlouhodobém hledání jsme stoupali výš a výš až jsme objevili náhodou Náhodné kolemjdoucí, hurááááááá, jsme patnáctí. Tento výsledek byl na Náhodné kolemjdoucí výborný až neuvěřitelný, pro některé ctižádostivé členy týmu výsledek průměrný (Viď, Fílo?), ale rozhodně motivující nás do dalšího kola. Nechtěli jsme zklamat sebe, ani ostatní naše Fanoušky - Františka Kovaříka, Františka Dudlíčka, Františka Novotného a mnohé další.
10
12.4. 2013 – Jdeme do druhého kola Druhé kolo se točí okolo investic. Tady se bude „lámat chleba“. Mnohé z investic jistě rozhodnou o průběžném pořadí, ne-li o konečném stavu. Je to čím dál těžší, jaká budou ještě další kola? Chvilinku jsme podlehli trudomyslnosti, nicméně, jsme buldočí povahy, do čeho se zakousneme, to jen tak nepustíme. Při úpravě výdajů nešlo přeslechnout maminku, našeho Fílu. Jako maminka si proboxoval, přes remcání babičky, lepší šminky (tatínek neremcal naopak vůbec, chtěl, aby maminka nevypadala jako babička), a tak jsme museli upravit tabulku výdajů a kosmetika se od tohoto kola kupovala za průměrné peníze. Rozhodli jsme se, že je na čase nechat maminku zaučovat stážistu. Mladý perspektivní Zdeněk
předčil všechny své konkurenty a maminku si získal svým upřímným jednáním a velkou ochotou se 11
učit. Před námi byla i volba jazykového kurzu aneb kam vyšleme naši dcerunku, aby v budoucnosti ke štěstí přišla a stala se perspektivnější pro trh práce? Naše volba se jasně vykrystalizovala. Maminka, coby podnikatelka, měla od počátku jasno. Bude to čínština a argumenty ostatních svými argumenty převálcovala a my jsme jí dali všichni za pravdu. Znalost čínštiny se stane jedním z významných ukazatelů na trhu práce, při navazování obchodních styků s Čínou je jistě přítomnost někoho, kdo tento jazyk ovládá, nezbytností, čínština není vyučována masově, toto je veliká výhoda – ten, kdo jazyk ovládne, nemá tak velikou konkurenci na trhu práce a o české zboží je na čínském trhu zájem – mezi ČR a Čínou se čile obchoduje a obchody neustále narůstají. Nebylo opravdu o čem váhat.
12
13.4. 2013 – Investujeme aneb nepřijdeme na buben? Investice jsme si nechali na sobotu. V pátek už jsme nebyli schopni s vidinou přicházejícího víkendu pořádně fungovat. Nastala velká debata...připomínala místy nedělní „Otázky Václava Moravce“. Ale dokázali jsme se po sepsání všech výhod a nevýhod jednotlivých investic rozumně dohodnout. A tak jsme se rozloučili s penízky, ovšem v očekávání brzkého opětovného shledání s nimi. Investovali jsme do koupě bytu ve městě za 2 miliony Kč, který budeme pronajímat, investovali jsme také do koupě dluhopisů, do nákupu akcií s dividendou a akcií začínající IT firmy, neunikly nám ani drahé kovy a chechtáky. A penízky se rozutekly...doufáme, že na správná místa. Po investičním úkolu jsme se tak trochu cítili opravdu jako Náhodně kolemjdoucí, tedy, že všechno plyne kolem nás. Zatnuli jsme zuby, někteří i pěsti a nevzdali se. Nicméně, očekávání výsledku teď bude daleko více napjatější právě kvůli investicím.
15.4. 2013 – Dokrášlujeme rozpočet 2. čtvrtletí Po sobotních investicích sestavujeme rozpočet pro 2. čtvrtletí. Čísla jen kmitají před našimi zraky. Snad se od nás štěstěna neodvrátí. Uvidíme :) A zase nám to nedalo. Dumáme, jak si přilepšit do rodinného rozpočtu. Ája dostala nápad. Mohla by jako naše dcera venčit pejsky sousedům za nějaký malý příspěvek. Zkoušíme u Rosti své štěstí. Dcerka pejsky miluje, tak proč ne?
13
Tak, klik, klik a posledním klikem potvrzujeme odeslání zpracovaných úkolů 2. kola. Tentokrát zase s fousem, dvě hodinky a necelých dvacet minut do konce. Asi je nám souzeno dělat všechno jen tak tak.
16.4. 2013 – Nemůžeme se dostat z krysího závodu Než Rosťa vyhodnotí druhé kolo, využíváme času k tomu, abychom si zahráli hru Roberta Kiyosakiho – Cashflow. Někteří z nás hru přejmenovali na „Za co panebože, za co?“. Hra je jistě dobrou průpravou pro to, jak proniknout do světa investic a jiných finančních problémů, nicméně ani po dvou hodinách jsme nebyli schopni uniknout spirále krysího závodu. Sešli jsme se nad hrou s velikými 14
očekáváními, odcházeli jsme polomrtví a s hlavou jako pátrací balón. Potřebovali bychom rozhodně více času na to, abychom si hru opravdu mohli dostatečně užít.
18.4. 2013 – Udržíme se? Jako opravdová rodina očekáváme výsledky druhého kola, abychom přehodnotili svůj strategický postup. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Pořád se zuby nehty držíme na postupovém místě navzdory tomu, jak jsme se těchto výsledků obávali. Jsme nadšeni, i když remcal Fíla pořád brblá, že jsme se zhoršili a jsme pozadu za ostatními. Ale my se nedáme. Osmnácté místo je pořád hodně motivující. A Rosťa se tentokrát rozepsal. Takových specifických událostí spojených s dalším kolem...s rozpočtem to asi zamává, to nás napadlo hned, když jsme viděli počet přijatých zpráv od Rostíka. V jedné z nich jsme se dozvěděli, že nám venčení pejsků neprojde. Ája může sice pejsky venčit, ale penízky poputují k ní do kapsy. Má radost a my s Rosťou souhlasíme, děti ať si hrají :) Nu, nezbývá než nechat „upracovat“ babičku. A to už se Barča ohání po ostatních členech týmu. Nemá to s námi vůbec lehké. Ovšem, že si děláme legraci. Do svého slovníku zařazujeme slovíčko, které nezní od nikoho tak dobře právě jako od Rosti. To kouzelné slovíčko zní – BRAVŮRNĚ :) Rosťa ví, jak potěšit. Rozpočet jsme měli bez chybičky. Konečně se do toho dostáváme.
A co nového v naší rodině? Tatínkovo podezření, že náš nájemník se poslední dobou chová nějak divně, se potvrdilo. Propustili ho ze zaměstnání a neměl na placení nájemného. Přišli jsme tak o peňouzky. Ale takový je život. Za to investice do koupě bytu začíná nést své ovoce. Od června máme nájemníka, který nám platí 11 tisíc Kč. Byt si na sebe vydělává, jsme rádi a rád by byl určitě i pan Kiyosaki :) 15
A babička nám zase pomáhá. Přivýdělek 12000 Kč nám přijde k dobru. Vášnivý čtenář novin, náš tatínek, si po přečtení článků o politických aférách, napravil pokaženou chuť inzerátem, který nabízel možnost dobrého přivýdělku. Když může babička, může i tatínek a krásných 5000 Kč je doma, protože co je doma, to se počítá.
19.4. 2013 – Než se rozprchneme na víkend Banky, banky, banky. Dnešní schůzka byla plná vyhledávání a porovnávání údajů z jednotlivých bank, u kterých si můžeme v ČR zřídit bankovní účet. Připadali jsme si všichni jako moderní Popelky, ale tentokrát jsme netřídili luštěniny, nýbrž výhody jednotlivých bank. Hlavy nám vařily. Zdálo se to být lehké, ale byli jsme až po nos v informacích. Když jsme uvažovali o tom, jaký typ bankovního účtu zvolíme, jasně jsme si stanovili, že bankovní účet v podstatě potřebují využívat hlavně maminka a tatínek, ti budou vlastnit kartu od účtu a starají se o finanční chod domácnosti. Babička je ve věku, kdy nerada manipuluje s „novinkami“, tedy s kartou bankovního účtu, zároveň se obáváme, aby při jejím důchodovém věku nedošlo ke ztrátě karty, popřípadě k jejímu zneužití či snad v té nejčernější variantě dokonce k přepadení babičky a odcizení karty. Podobného se bojíme u dítěte – ztráta karty či její odcizení a následné zneužití karty. Velké a známé banky jsme nechali kvůli vysokým poplatkům stranou a nakonec nám zbyly dva velcí favoriti – mBank a Air Bank. Na první příčce skončil Běžný účet u Air Bank. A protože je víkend za dveřmi, je potřeba si rozdělit úkoly z úkolu č. 9. No, nikdo z nás se zase o víkendu rozhodně nudit nebude.
21.4. 2013 Monopoly aneb Mor na poli Paní učitelka rozhodla, že je třeba udělat si chvilku, ve které sehrajeme nějakou hru podporující finanční gramotnost. Jenomže, kdy taková chvilka nastane? Nebyla jiná možnost než po nedělním chutném obědě. Paní učitelka slíbila, že si za námi zajede, není totiž z Dolního Bukovska, ale dojíždí. Když přijela, tak byla neskonale pyšná, že jsme opravdu přišli. U ní doma se totiž smáli, že nevěří, že by děti v neděli do školy přišly...a my přišli, to by ani jinak nešlo. Paní učitelka je velký tahoun, a tak nám to opravdu nevadilo. A co jsme vlastně hráli? Zašátrali jsme v paměti a potom, co jsme doma maminkám učinili nepořádek hledáním té nejvhodnější hry, kdy jsme ze skříní a skříněk vyházeli naprosto nevhodné hry jako Kloboučku hop, Člověče nezlob se a jiné perličky, vyhrál Martin se svým nálezem. Do školy přinesl 16
Monopoly. A tak jsme se nechali vtáhnout do světa nemovitostí, kde se právě ony nakupují, pronajímají a prodávají. A to hlavně proto, aby nám na našem kontě přibýval co největší finanční obnos. Vyhraje ten, kdo se stane tím nejbohatším a za nímž zůstanou jen bankrotáři. Hra utíkala svižně, nebo alespoň jsme si vůbec neuvědomovali, že hrajeme dvě hodiny. Hodně jsme se u toho nasmáli, napovídali (hlavně u hádání se o ceny :)). Bylo to krásné odpoledne.
22.4. 2013 Pracujeme skoro na 100% A nyní úspěšná ukázka našeho nechávání všeho na poslední chvíli. V pondělí přišel poslední příspěvek k bankám od našeho Fíly. Díkybohu za ty dary. Paní učitelka je totiž neskonale benevolentní a čeká vždy na opozdilce ze svého týmu, a tak ji nemůže nic rozházet. Je zvyklá z běžné výuky, že dochvilnost se většinou u žáků „nenosí“. Jsme rádi, že nám trpí naše prohřešky a že nám pomáhá zrovna ona, protože ostatní vyučující by s námi takovou trpělivost neměli. A tak jsme snad zvládli i toto soutěžní kolo. Ale tentokrát opravdu jen s fousem, chybělo 5 minutek a nesplnili jsme podmínky pro odeslání vypracovaných úkolů.
24.4. 2013 – Rosťa píše Paní učitelka hlásí, že má zase plnou emailovou schránku. Rosťa rozeslal poštovní holuby, kteří rozhodně nelenili. Dozvídáme se o investicích, o tom jak se zhodnotily, přišly také méně radostné zprávy o nečekaných výdajích. Ale ještě nepřišla ta zpráva nejočekávanější. Jak jsme na tom po třetím kole. Jsme napnutí až k prasknutí. A dneska jsme také uskutečnili přednášku pro děcka z šesté třídy. Pojmenovali jsme ji Peníze aneb 17
co s nimi a měla naše posluchače lehce přenést do světa financí. Před tabulí už to známe, ale ještě jsme neměli možnost prezentovat nějaké téma pro „cizí“ posluchače, tedy v tomto případě jinou třídu. Fíla byl nemocný, a tak o tento zážitek přišel. To největší slovo měl proto Martin a holky mu dělaly půvabné asistentky. Vše proběhlo k naší spokojenosti – v poklidu a s úsměvem. Ani jsme netušili, co všechno v průběhu této soutěže budeme muset zvládnout.
25.4. 2013 – Neuvěřitelné I tak se dá popsat situace, která nastala po zjištění, že jsme pátí. Chvilku přemýšlíme, jestli se Rosťa nepřepsal, ale věříme, že žádný „opravný“ email nepřijde. Dostavila se nepopsatelná euforie.
26.4. 2013 Nové úkoly Finišujeme s bonusovými úkoly. Dočítáme poslední stránky z knih, které se nám podařilo sehnat v knihovně, nahráváme videa, upravujeme fotky, nu vůbec se nenudíme :) Ale hecujeme se, vždyť by byla škoda to teď nedotáhnout. Paní učitelka je také neutuchající zdroj optimismu a dobré nálady. Většinou ani nemáme pocit, že děláme něco nad rámec našich běžných povinností.
A na víkend si necháváme poslední úkoly 4. kola. Máme naplánovat pro naši povedenou rodinkou výlet a takhle to dopadlo: Orlík, Zvíkov, Zoo Ohrada, let balónem z Hluboké nad Vltavou. Víkend opravdu nabitý a taky vyrážíme za kulturou.
18
Naše rodina je blázen do Partičky, proto jsme si zakoupili lístky na jejich live akci – Partička na vzduchu, která se koná v Českém Krumlově. Už nemůžeme ani dospat, jak se těšíme a nejvíce kupodivu babička, řeklo by se, že je to dáma v nejlepších letech a že by se ji nemusela Partička vůbec líbit, ale je pomalu největší fanynkou z celé rodiny.
Všichni si to opravdu zasloužíme. A nejvíce naše babička – Barča pokyvuje hlavou, protože se rozhodla, že nám ještě o Vánocích vypomůže brigádou na vánočních trzích.
29.4. 2013 Tak nám to končí Na začátku jsme si mysleli, že 4 týdny budou dlouhá doba a najednou jsme na konci. A jak to celé dopadne? To je ve hvězdách. Jedno je ale jisté, Náhodní kolemjdoucí tu budou už napořád a opravdu nezapomeneme na legraci, kterou jsme si dohromady spolu užili. Byla to velká škola a je velká škoda, že to celé končí.
19
Loučí se s Vámi Máťa, Fíla, Barča, Ája a Marcela.
20
