2,50. Sonické čištění V čem je lepší než obyčejný kartáček?

Ročník 6, č. 1/2009

Cena 70 Kč / 2,50 €

www.dental-tribune.cz

Profesor Kokich

Sonické čištění

Guatemala

Co si myslí o nejnovějších trendech.

V čem je lepší než obyčejný kartáček?

S batohem na zádech a všedními starostmi za hlavou. strana 9

strana 3

strana 8

Jaký bude Pragodent 2009? Pořádání letošního ročníku největšího stomatologického veletrhu ve střední Evropě končilo ještě donedávna velkým otazníkem. Zdánlivě klidná hladina této otázky pod povrchem bublá a bouří novými plány a možnostmi. Co se děje za oponou? Není nikdo, zvláště mezi těmi co mají co do činění se zu-

bařským světem, kdo by nevěděl, co se stalo 16. října 2008 na pražském Výstavišti. Koncem ledna policejní vyšetřování definitivně odhalilo příčinu jednoho z nejrozsáhlejších požárů v historii Česka – zkrat v elektrickém vedení jedné z kanceláří, což definitivně vyvrátilo stará podezření na žhářství. Všechny nejasnosti však rozptýleny nejsou. Katastrofa rozvířila zájmy a očekávání

zúčastněných stran. Slovenská společnost Incheba, nájemce Průmyslového paláce, si chce udržet renomé i finanční rentabilitu, pražský magistrát slíbil občanům zajistit do dvou let opravu vyhořelého levého křídla. Vystavovatelé si přejí, aby příští Pragodent proběhl bez výraznějších změn, pořádatelé z řad konkurenčních firem jsou připraveni využít příležitost a nabídnout své kvality. Zeptali jsme se obchodního ředitele společnosti INCHEBA PRAHA spol. s r.o. PhDr. Jana Novotného, MUDr. Vladimíra Dvořáka, jednatele firmy ART spol. s r.o. (časopis Progresdent), a Bc. Miriam Lehocké, ředitelky společnosti InDent Fair s.r.o. jak každý z nich vidí budoucnost Pragodentu.

PhDr. Jan Novotný za Inchebu zodpověděl všechny naše otázky. Jak se Vám podařilo zajistit Pragodent pro tento rok? Veletrh připravujeme v normálním výstavářském rytmu a plánujeme jeho uspořádání v původně stanoveném termínu, tedy od 22. do 24. října 2009.

Najde veřejnost vystavovatele na obvyklých místech, anebo chystáte změny? V zásadě není k žádným velkým změnám důvod. V rekordním termínu se nám podařilo na ploše vyhořelého Levého křídla postavit Prozatímní halu, vybavenou velmi kvalitní betonovou podlahou s podzemními rozvody všech médií v kanálcích, celoplošně krytou zátěžovým kobercem a s třívrstvými obvodovými stěnami. Hala poskytuje pro vystavování veškerý komfort, včetně toho, že je v původních místech propojena se Střední halou i foyer Průmyslového paláce. Premiéru si hala odbyla koncem ledna na veletrhu Střechy Praha. Při oficiálním zahájení tohoto veletrhu jednatel pořádající společnost Ing. Vratislav Kroc poděkoval Inchebě za perfektní náhradu Levého křídla a ocenil rychlost a kvalitu stavby. V celém Průmyslovém paláci, vč. Prozatímní haly, proběhnou všechny další plánované akce, včetně Středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World, veletrhů PRAGOMEDICA, PRAGOINTERIÉR a MOTOCYKL. Hala bude k dispozici do začátku

Quo usque tandem? Poplatkový palác Teprve, když něco nefunguje, dostáváme příležitost uvědomit si reálně působící mechanismy a extrahovat od zavádějících zjednodušení. Neměli bychom touto příležitostí tak snadno pohrdat. Finanční trhy snad kdysi opravdu byly gigantickou obdobou tržiště, kde se místo zeleniny obchodovalo s obecnou tržní hodnotou „zeleniny“. Místo svazku ředkviček a pórku tu byly „cukr“, „rýže“ a „brambory“. Kdesi v základech se musí stále ukrývat obchody s těmito specifickými komoditami a staří finančníci, kteří poctivě analyzují chod společnosti s pomocí základních ekonomických ukazatelů. Nicméně postupem času se burza stala téměř nezávislou na skutečném světě. Řídí se vlastními zákonitostmi pro selský rozum nepochopitelnými a běžnému životu odporujícími. Stala se místem spekulace, místem rychlých zisků a ztrát. Touha být uspěšný a prosperující samozřejmě není nepřiro-

zená a to zvláště ve finančním světě, který od úspěšnosti investic odvozuje svojí správnost. Čerstvě zbohatlý manažer přece o správnosti svých podnikatelských aktivit pochybovat nemusí. Ne vždy ovšem podnikání vykazuje zisky v prvním plánu. Naštěstí ve větším měřítku, než stánek se zeleninou, a s rostoucí vzdáleností od hmatatelného produktu nemusí být drobná disfunkce primární úrovně na překážku konečnému zisku. Zkažená rajčata pozná každý na první pohled, ale zkaženost „rajčat“ není zdaleka evidentní. Právě finanční krize tuto falešnou abstraknost odhaluje. Jak se to ale zjišťuje, co je a co není zkažené? Důvod krize dnes zná každé malé dítě – sebevědomé až zaslepené obchodování s předkupními právy na nespolehlivé úvěry. Nakládání s fiktivní tržní hodnotou okamžitě neprodatelných entit není ničím neobvyklým. Opce, odvozené investice, pokračování na straně 2

Je až pozoruhodné, nakolik oheň pálící vybavení ordinací a dentální novinky během Pragodentu předznamenal budoucí vývoj v českém zdravotnictví. Pokud ze zdravotnického hlediska působily škody na Výstavišti jako malý požár, volby do krajských zastupitelstev rozdmýchaly doslova ohnivé peklo. V epicentru pak chytlo i to, co ministr Julínek jen horko těžko prosadil - poplatky. V Evropě existují dva hlavní modely financování zdravotnictví. V prvním případě zdravotnictví financuje stát a potom se obvykle platí pouze za soukromé lékaře a za oční a zubní specialisty, tak je tomu například v Británii. Druhou variantou je financování zdravotnictví pomocí veřejných pojišťoven. Model předpokládá spoluúčast pacienta. Liší se však míra i forma od paušálního poplatku v Německu po platby za jednotlivé návštěvy jako je tomu v Rakousku nebo u nás. Rozhodně se nedá

říci, že by měla Evropská Unie sladěný postup v otázce zdravotnictví. Evropská stranická politika však jednotný trend má. Je jím mazání rozdílů mezi pravicovými a levicovými stranami. Margaret Thatcherová by se svou politikou v dnešní době jen stěží

výstavby obnoveného Levého křídla. Jsme však připraveni jednat o eventuálních přesunech těch největších expozic mezi jednotlivými halami. S jakými překážkami se setkáváte při organizaci? Samozřejmě některé věci je třeba vysvětlovat a obhajovat trochu déle, než je běžné, například hodně otázek bylo právě kolem Prozatímní haly. Ale zveme všechny zájemce k její prohlídce. A Incheba je natolik zkušená a velká veletržní správa, že organizační překážky jsme schopni zvládnout. pokračování na straně 6

uspěla. Pravicové strany si podobný styl dnes dovolit nemohou. Stejně, akorát v opačném gardu, jsou na tom partaje levicové. Sociální cítění a tržní principy jsou tak základem evropské politiky. České poplatky ve zdravotnictví jsou pravicovým počinem pravicové strany. Pokud je chtěl ministr Julínek vážně prosadit, pokračování na straně 2

2

Redakce

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Quo usque tandem?

Editorial Sotva před měsícem jsem přijal práci nového šéfredaktora české a slovenské edice Dental Tribune. Byl jsem a zůstávám nadšený novým krajem, který se otevírá čerstvým objevům. Jeden z nich – vzácná příležitost publikovat, třídit zásadní od podružného, seznamovat výjimečné talenty z různých oblastí na specializované stomatologické platformě a s její pomocí svobodněji filtrovat data, jimiž moderního člověka zahlcuje informační dálnice. Pochopitelně na každou svobodu se váže zodpovědnost jako med na včelí plástev a často právě z těchto střetů, vpravdě v nich samotných, vzniká to nejhodnotnější. Díky uměřené zodpovědnosti se na stránkách Dental Tribune objeví nové a zajímavé názory nejen ze světa stomatologie; protože krátkodobě efektivnější specializace hrozí v dlouhodobém kontextu redukcí nespočetná staletí utvářeného lidství nás všech. První číslo tak po boku nejaktuálnějšího stavu příprav na letošní Pragodent přinese pozvánku na operu do kina a perspektivy světových médií ve středoevropském kontextu neobvyklé. Příběh české a slovenském stomatologie nemusí být jednobarevný a právě na stránkách Dental Tribune by mělo být místo pro všechny odstíny těch nejkrásnějších květů světa kolem nás.

Martin Šturma šéfredaktor

Poplatkový palác pokračování ze strany 1

měl je obléknout do sociálního hávu, který dnešní doba vyžaduje. Děti měly být z placení vynechány, tak jako je tomu všude v Evropě, důchodci měli platit symbolickou desetikorunu, pohotovost měla stát šedesát korun, poplatkový strop mohl být tři tisíce. Navíc mělo být jasně ukazováno, kam peníze směřují. Že pomáhají těžce nemocným pacientům a přispívají ke zkvalitnění vybavení a péče, se člověk dozvídal pramálo. Pokud českému člověku vysvětlujeme poplatky jako restrikci zabraňující jeho častým návštěvám u lékaře, ne-

můžeme čekat jejich přijetí. Iniciativou senátorů byl předložen návrh, který podobné změny diskutuje. Jak dopadne, je však ve hvězdách. Jak hořela ODS ve volbách důsledkem vlastní neschopnosti vysvětlit občanům své kroky, přeskočil plamen i na poplatky. Žehem sešlo snad nejpokrokovější opatření v rámci českého zdravotnictví. Nynější stav, kdy se v krajských nemocnicích poplatky reálně nevybírají, není samozřejmě konečný. V následujících měsících se rozhodne, zdali shoří jen pomyslné levé křídlo poplatkového paláce, nebo palác sejde celý.

Předplaťte si Dental Tribune a získejte neonový zub a řadu dalších výhod! • 500,- Kč / 20 EUR roční předplatné – Dental Tribune přímo do Vaší schránky! • 850,- Kč / 30 EUR společně s tištěnou verzí přístup do online archivu všech zahraničních verzí Dental Tribune (Česká republika a Slovensko, Německo, Tichomořská Asie, Rakousko, Brazílie, Bulharsko a Makedonie, Kanada, Střední Amerika a Panama, Čile, Čína, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina, Dubaj a Spojené arabské emiráty, Francie, Řecko, Maďarsko, Indie, Itálie, Japonsko, Korea, Latinská Amerika, Mexiko, Střední východ a Afrika, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko a Černá Hora, Singapur, Španělsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie, USA) • dozvíte se jako první co se děje v české a slovenské stomatologii i ve světě • dárkový certifikát, pokud chcete předplatné jako dárek • odečtěte si předplatné z daní Naše oddělení předplatného vyřizuje veškeré objednávky a platby. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na telefon: +420 224 314 806, nebo e-mailem na adresu redakce.

pokračování ze strany 1

deriváty, předkupní práva existují již odedávna. Například jako úvěry na dosud nesklizenou úrodu nebo ještě nedokončený výrobek představují hotovost využitelnou pro rychlejší rozvoj podnikání a zefektivňují fungování trhu. Dlouho přímá podmíněnost investice znemožňovala širší využití předkupních práv. Až od sedmdesátých let se obchodování s nimi stalo samozřejmostí a dnes objem trhu s deriváty podle některých odhadů až desetinásobně převyšuje celkovou hodnotu světové produkce. Pochopitelně se jedná o čistě hypotetické číslo. Roku 1973 totiž ekonomové Fischer Black a Myron Scholes (Nobelova cena za ekonomii 1997) „objevili“ vzorec k určení implicitní hodnoty derivátů. Jedním z důležitých předpokladů je, že se produkt použitý k odvození hodnoty derivátu nakonec prodá. Se započtením pravděpodobnosti, úroku a dalších relevantních kritérií se od té doby mohlo volně operovat s předpokládanou budoucí hodnotou jako by to byla hodnota okamžitá. To výrazně urychlilo vydělávání peněz. Alespoň v hypotetické rovině. Pravděpodobnostní předpovědi iluzorně snížily riziko budoucích ztrát jako v čarodějné knížce a s počínajícím rokem jsme vrže-

ni zpět do reality bez čar a kouzel. Jediným „kouzelným slůvkem“ je likvidita, schopnost vysázet peníze „na dřevo“. Teprve se učíme, co to vlastně znamená pro rychlost podnikání a vývoj životní úrovně vůbec. Jako bychom se vrátili do doby, kdy statkář nemohl kupovat stroje a osivo, dokud neprodal úrodu na trhu, protože mu nebyl nikdo ochotný půjčit a zaručit se za sklizňovou cenu. Ekonomicky se nacházíme v podobně nezdravé a neudržitelné situaci jako před krizí. Neměli bychom se stále znovu dopouštět stejných chyb a nechat se vést okamžitými ekonomickými podmínkami, jako

jsme to dělali před krizí. Neomezené prodlužování ekonomických trendů se již jednou ukázalo zhoubným. Nemá smysl přespříliš zdůrazňovat negativní, stejně jako bylo nesmyslné a nerozumné utápět se v pozitivním. Optimisticky můžeme současné období propadu výroby a investic vnímat jako pooperační rekonvalescenci po odstranění nemocného kořene. Lidstvo zažilo ve své kapitalistické historii několik ekonomických krizí. Všechny se týkaly trhu se specifickou surovinou či produktem – železnic, nemovitostí, internetu – a ani jedna z nich neskončila dříve, než za tři roky. Ta naše se výjimečně týká samotné krve finančního systému – peněz – a právě proto může skončit pouze dvěma způsoby: dokonalou katastrofou a nenávratnou ztrátou důvěry v nejzákladnější tržní mechanismy, což málokdo kromě zarytých marxistů očekává, anebo postupným zacelením ran s příležitostnou, uvážlivou infuzí nového oběživa, pokud to bude nutné. Cestou zaplavování trhu hotovostí se v obraně proti deflační spirále Velké hospodářské krize vydala americká administrativa. Není od věci seriózně pomýšlet na podobné kroky i v českém prostředí. Jestli mají mít peníze ještě vůbec nějakou hodnotu, nemáme se do budoucna čeho obávat. Koncem roku dost možná budeme na krizi vzpomínat jen v dobrém jako na nezbytnou léčebnou kůru.

International Dental Show Cologne 33. ročník mezinárodního stomatologického veletrhu Přípravy na největší stomatologický veletrh na světě v Kolíně nad Rýnem jsou v plném proudu. Do začátku zbývají týdny – proběhne mezi 24. a 28. březnem a i tentokrát se předpokládá rekordní účast. Na veletrhu se představí 1750 vystavovatelů z pětapadesáti zemí světa a očekává se přes sto tisíc návštěvníků. V pulzujícím německém obchodním centru se sejdou jak manažeři nejdůležitějších zubních ordinací a laboratoří, tak vývojoví specialisté, výzkumníci a zástupci stomatologického průmyslu a obchodu. Kolínské tržiště stomatologické techniky přivítá také nejméně šest českých a sedm slovenských firem. Z českých a v Česku vzniklých etablovaných firem předvedou svoje výrobky mimo jiné ADM, a.s., která dodává kompozity Dentapreg pro aktivní i pasivní použití ve stomatologii. DINA - HITEX spol. s r.o. z Bučovic v podhůří Ždánského lesa nedaleko Brna, výrobce jednorázových zdravotnických a hygienických prostředků z netkaných textilií. Královéhradecká FOMA BOHEMIA, spol. s.r.o., dodávající radiodiagnostické fotomateriály. Široký sortiment chirurgických nástrojů bude nabízet firma MEDIN, a.s., se sídlem v Novém Městě na Moravě. Ta vznikla v roce 1992 jako právní nástupce bývalého státního podniku Chirana, který pod stejným jménem, tedy Chirana, navíc

s přízviskem „Dental“ či „Medical“, dodnes působí na Slovensku a rovněž se zúčastní IDS za slovenskou stranu. Piešťanská firma se oproti té moravské po revoluci specializovala spíše na výrobu stomatologických souprav a křesel řady Diplomat. Mezi širokou veřejností je asi nejproslulejší jičínská SpofaDental a.s., jež se zaměřuje na produkci nekovových dentálních materiálů. Ze Slovenka do Kolína nad Rýnem dále přijedou například druhá Piešťanská firma EKOM s.r.o. známá vývojem a výrobou dentálních kompresorů. Poměrně mladá CHIROMEGA, s.r.o., z Humenného bude propagovat stacionární soupravy pro zubaře Chiromega a rentgenový přístroj Minident. Další firmou založenou v novém tisíciletí, která se bude prezentovat na veletrhu, je Slovadent, s.r.o., také z Humenného. V obou městech, Humenném i Piešťanech, se nachází dceřinné společnosti skupiny Mediprogress a i její stomatologické soupravy a křesla uvidíme na veletrhu. Hodně ze zmíněných spole-

čností se sice s postupnou liberalizací české a slovenské ekonomiky stalo strategickými partnery větších nadnárodních investičních korporací ze západu i východu, nicméně jejich kořeny jsou ve střední Evropě a není proto nemístné se o jejich přítomnosti na mezinárodním stomatologickém veletrhu zmiňovat. Tím více se můžeme obdivovat těm z nich, které zůstávají v českém a slovenském vlastnictví a bez externě importovaného světového know-how se účastní světového veletrhu, což jenom podtrhuje jejich svébytnost a inovativnost. Kromě prezentace tisícovky nových dentálních produktů, otevřených diskuzí a výměnách poznatků, bude součástí programu množství přednášek. Doufám, že si nenecháte ujít tuto neopakovatelnou příležitost pro navázání nových obchodních kontaktů a pokud už se nebudete moci veletrhu v březnu zúčastnit, přečtete si alespoň o stomatologických novinkách v některém z dalších čísel Dental Tribune.

Napište nám! • Máte připomínky o které byste se rádi podělili? • Chcete vědět více o určitých tématech? • Zajímá vás tvorba časopisu? • Chcete další informace o předplatném? Napište nám email na [email protected] a udělejte si časopis podle vašeho gusta!

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Osobnost

3

„Zůstanu věrný ortodoncii“ Rozhovor s Prof. Dr. Vincentem G. Kokichem

1. Dívka,15 let, s agenezí zubů 2+,+2. Zuby 3+,+3 prořízly vedle zubů 1+, +1(A) . Ortodontická léčba: extrakce perzistujících zubů III+,+III, otevření mezer pro náhradu zubů 2+,+2 dentálním implantátem a zařazení zubů 3+,+3 na správné místo (B).

foto: Forestadent

Prof. Dr. Vincent G. Kokich působí jako profesor na ortodontickém pracovišti Washingtonské university. Je autorem více než 900 odborných sdělení, která přednesl v různých částech světa. Svou bohatou přednáškovou činnost hodlá v roce 2009 oficiálně ukončit. Tento světově známý odborník zaměřený na problematiku ortodoncie a estetiky by rád uskutečnil ještě jedno přednáškové turné na rozloučenou. Na konci letošního března bude mít svou poslední přednášku v německém Hannoveru. V našem rozhovoru jsme s profesorem Kokichem hovořili o interdisciplinární spolupráci, lékařských studijních klubech, nejnovějších trendech v oboru a o nových možnostech léčby. Byli jsme rovněž zvědaví na osobní cíle pana profesora a na jeho další plány. Co důležitého by měl, podle Vás, pane profesore, vědět ortodontista v současné době o interdisciplinární léčbě v estetické stomatologii? Většina ortodontistů velmi dobře zvládá korekce malokluzí u dětí a mladistvých. Stále větší procento ortodontické klientely dnes však tvoří dospělí pacienti. Ti mají ovšem v dutině ústní často i jiné dentální problémy, které komplikují estetickou a funkční úpravu chrupu a mezi které patří starší protetické práce, staré výplně, onemocnění parodontu, traumata či parafunkce. Tyto problémy vyžadují další znalosti z oborů parodontologie, záchovné stomatologie, dentálních materiálů apod., o nichž zpravidla na ortodontických přednáškách a kurzech ortodontisté nic neuslyší. Moderní ortodontista se musí neustále vzdělávat a osvojovat si všechny novinky z oboru zubního lékařství, aby byl schopen poskytovat svým pacientům tu nejlepší péči. V USA se pravidelně scházejí studijní kluby zubních lékařů

všech stomatologických disciplin, aby si vzájemně pomáhali porozumět problematice svých oborů a efektivně tak pomáhat svým pacientům. Můj interdisciplinární studijní klub velmi přispěl k pochopení úlohy, kterou hraje ortodoncie při ošetření dospělých pacientů. Jak má vypadat ideální interdisciplinární tým v každodenní praxi? Bylo by ideální, kdybych mohl kdykoliv v praxi využít tým složený ze stomatologa, protetika, ortognátního chirurga a zubního technika, kteří by byli všichni v jedné budově a mohli se společně podílet na komplexní péči o pacienty. Bohužel, taková praxe není běžná. Každý z nás pečuje o své pacienty samostatně a dle potřeby konzultuje s různými kolegy. Tady mi můj interdisciplinární studijní klub poskytuje velmi dobré podmínky a možnosti vzájemné spolupráce. Scházíme se pravidelně jednou za měsíc a posuzujeme dentální problémy jednotlivých pacientů skutečně interdisciplinárně. Své dospělé pacienty bych dnes už nedokázal ošetřovat bez pravidelných konzultací s kolegy z jiných stomatologických oborů. Které aspekty estetické stomatologie pokládáte podle Vašich dnešních zkušeností za nejdůležitější? V oblasti estetické stomatologie se snažím rozhodovat v souladu s vědeckými poznatky. Dnes máme k dispozici studie hodnotící reakce populace na neatraktivní vzhled chrupu. Problémy jako jsou odchylky středních čar, otevřené mezizubní prostory, dásňový úsměv, rozdílné délky korunek a odchylky okluzní roviny působí velmi neesteticky. Dnes máme určité postupy vypracované na základě vědeckých studií, které nám říkají základní informace, kdy a jak upravit anomálie chrupu a jak zajistit stabilitu dosaženého výsledku. To by

2. Žena, 38 let, nespokojená se vzhledem zubů horního frontálního úseku chrupu. Centrální i postranní řezák a špičák na pravé straně obrázku jsou kratší(A). Protože má bruxismus, došlo k abrazi řezáků jedné strany a kompenzačnímu doproříznutí řezáků druhé strany. Léčba spočívala v intruzi krátkých zubů a doplnění jejich korunek fasetami (B). Tím se vyřešila rovněž původně nepříznivá linie průběhu okraje gingivy.

3. Muž, 60 let, s abradovanými předními zuby (A). Bruxismus způsobil závažné abraze horních i dolních řezáků. Řešením byla ortodontická intruze a estetické doplnění poškozených zubů fasetami (B).

4. Muž, 64 let, nespokojený se vzhledem frontálního úseku chrupu. Měl pprotruzi, hluboký skus, defektní chrup (A). Bylo třeba ortodonticky upravit postavení frontálních zubů a distálně vytvořit prostor pro rekonstrukci dentálními implantáty. Léčbu prováděl ortodontista, parodontolog, protetik a chirurg, s jejím výsledkem byl pacient velmi spokojen (B). měli všichni ortodontisté znát a vědět, jak využívat takové informace také pro léčbu dospělých pacientů. Na toto téma jsem sám hodně publikoval a můžete si mé práce bezpatně stáhnout z mých webových stránek.

Jak se stavíte k novým trendům a léčebným metodám, jako je používání samoligovacích zámků a minišroubů? Samoligovací zámky jsou velmi populární v USA a přešlo na

ně mnoho ortodontistů. Přesto se ale domnívám, že určitá tvrzení výrobců a prodejců samoligovacích zámků je třeba pečlivě posuzovat z hlediska vědeckých poznatků. Ačkoliv se tvrdí, že se samoligovacími zámky jde

4

Osobnost

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice časovém odstupu. Věřím, že tato technika je v určitých situacích užitečná, ale byl bych opatrný, pokud jde o dlouhodobou stabilitu výsledku a po sejmutí fixního aparátu bych použil fixní retenci.

5. Chlapec, 7 let, makrodoncie zubů 1+,+1(šířka korunek je12 a 15 mm). Zuby nebylo možné zúžit, proto byly extrahovány, zuby 2+,+2 byly posunuty meziálně a následně upraveny korunkami. Meziálně byly posunuty a upraveny také zuby 3+,+3 a 4+,+4.

6. Žena, 38 let,. nespokojená se vzhledem horních předních zubů (A). Ageneze zubu+2, zuby 1+,+1, 2+ měly krátké kořeny a nebyl u nich dostatek kosti. Jejich prognóza byla špatná(A). Léčba: ortodontická extruze následovaná extrakcí zubů 1+,+1, tím se vytvořila vertikální vrstva kosti nezbytná pro zavedení dentálních implantátů. Zub +2 byl nahrazen můstkem, pro který bylo ortodonticky vytvořeno místo (B).

7. Muž, 54 let, obrácený skus (A). V distálních úsecích chrupu chyběly zuby a léčba vyžadovala interdisciplinární přístup ortodontisty, parodontologa, protetika a čelistního chirurga. Výsledek (B) byl velmi uspokojivý.

Není-li ideální funkce, je možný dokonalý estetický výsledek? Je typické, že většina ortodontistů usiluje o úpravu statické a funkční okluze frontálního úseku chrupu. Má-li dospělý pacient ortodontickou anomálii v distálních úsecích chrupu a má také dlouhodobé obtíže s temporomandibulárním kloubem, nebo s protetickými pracemi či s parodontem, je třeba při požadované ortodontické úpravě postupovat velmi opatrně. Pokud si pacient přeje úpravu chrupu bez změny okluzních poměrů, je třeba udělat diagnostický set-up a rozhodnout se, zda lze estetickou situaci bez okluzních změn skutečně vyřešit. Pokud set-up ukáže, že to možné je, je třeba dále konzultovat ještě s protetikem, zda je možné nesprávné okluzní vztahy ponechat a zda souhlasí s navrhovaným řešením. Kdykoliv sestavuji plán léčby, respektuji anamnézu a diagnostický set-up. Teprve to mne vede k řešení stávající malokluze a následně estetiky frontálního úseku chrupu. Myslíte si, že lingvální ortodoncie bude někdy standardní pro ortodontickou léčbu dospělých? Upřímně řečeno, nejsou lingvální aparáty v USA příliš populární. V mém okolí je jen několik specialistů, kteří s touto technikou pracují. Pokud ke mně přijde pacient, který zásadně odmítá vestibulárně umístěné zámky, jednoduše ho pošlu ke kolegovi, který pracuje s lingvální technikou. Pokud jde o USA, nemyslím si, že se tam někdy lingvální ortodoncie významněji prosadí. V Evropě je možná jiná situace a nedovolím si ji posuzovat a komentovat oblíbenost lingvální techniky v jiných částech světa.

V březnu 2009 budete mít v německém Hannoveru poslední přednášku. Co bude hlavním tématem? Ano, to je pravda, dlouho cestuji a přednáším a na poslední přednášku v Hannoveru se těším. Toto město neznám. V přednášce se zaměřím na interdisciplinární týmovou práci ve stomatologii a na problémy, kterým čelí každý zubní lékař. Vyzval jsem ortodontisty, aby přišli se svými kolegy z oborů parodontologie a chirurgie. Na programu bude léčba dospělých, problematika oslabeného parodontu, traumatického skusu, neestetického postavení zubů a indikace dentálních implantátů. Rád bych, aby to byl velmi dobrý kurz. Zatím jste měl v různých částech světa více než 900 přednášek. Nebude Vám přednášení scházet? Pravděpodobně bude, vždy jsem se rád s kolegy dělil o informace i o zkušenosti. Přesto si myslím, že nadešel čas, kdy bych měl odejít. Chci tak učinit, pokud jsem ve své profesi na vrcholu. Je řada přednášek, které příliš dlouho čekají na svou prezentaci a přednášejí se, když už nejsou aktuální. Takže já chci odejít ve správnou dobu. Doufám, že tento svůj cíl splním a ukončím svou přednáškovou činnost v roce 2009. Jaké máte další plány? Zůstanu věrný ortodoncii. Budu vyučovat na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Jsem rád mezi studenty, motivují mne k neustálému vzdělávání a udržování kroku s nejnovějšími výsledky vědeckých výzkumů. Možná budu pokračovat v novinářské práci, protože jsem spoluvydavatelem řady ortodontických a stomatologických publikací a časopisů. A také mám v plánu napsat čtyři knihy, na něž jsem se nemohl při cestování soustředit. Budou o retinovaných zubech, ortodontické léčbě dospělých, interdisciplinární léčbě a efektivních výukových postupech. To mne ještě na pár let zaměstná.

- 1974 zahájil praxi v Tacoma/Washington - 1986 jmenován profesorem ortodontického pracoviště University of Washington - od roku 1975 je konzultantem Mary Bridge Childrens Hospital in Tacoma/ /Washington - člen řady odborných společností jako např. American Association of Orthodontics, American Association of Dental Research

8. Žena, 38 let, s traumatickou ztrátou horních řezáků (A) nosila snímatelnou náhradu, s níž nebyla spokojena. Měla otevřený skus a zvýšenou kazivost v důsledku gastroezofageálního refluxu. Proběhla interdisciplinární ortodonticko-parodontologicko-chirurgicko-protetická léčba a chybějící zuby byly nahrazeny implantáty (B). úprava chrupu rychleji, protože dochází k menšímu tření mezi zámkem a obloukem, je třeba také dodat, že tyto experimenty se dělají v laboratoři a tudíž odpadá vliv sliny, která v ústech tření při použití jiných zámků samozřejmě snižuje. Studie porovnávající dobu nutnou k ortodontické léčbě pomocí klasického fixního aparátu a aparátu se samoligovacími zámky neprokázaly významný rozdíl mezi oběma postupy. Proto musíme být jako kliničtí pracovníci opatrní a hledat při rozhodování

o používání nových metod vědecky podložené závěry. Totéž lze říci o používání minišroubů, které mohou být velkým přínosem, protože s jejich pomocí docílíme posunu zubu, který nebyl dosud v konvenční ortodoncii možný. Ale musíme minišrouby používat v takových situacích, které jsou pro ně vhodné. Když se já mám rozhodnout, zda pro posun zubů použiji minišroub, ptám se sám sebe, zda je to skutečně rozumné a vhodné. Každá konkrétní situace vyžaduje individuální posouzení.

Jak se stavíte k novým operačním technikám jako je transverzální distrakce mandibuly při řešení nedostatku místa v zubním oblouku? V současné době jsem použil tuto techniku při řešení extrémního nedostatku místa v dolním zubním oblouku. S pomocí distrakce skutečně můžeme zvětšit délku zubního oblouku. Nicméně zatím nejsou k dispozici dlouhodobé studie prokazující stabilitu výsledků transverzální mandibulární distrakce v dostatečném

Vincent G. Kokich, DDS, MDS - narodil se 17. září 1944 - 1966 ukončil studium biologie (B.A.) University of Puget Sound - 1971 ukončil studium zubního lékařství (DDS), University of Washington - 1974 ukončil studium ortodontie, University of Washington

- nositel řady odborných ocenění: Salzmann Award (2000), ICO Award (2001), AAED - Award pro vynikajícího učitele (2004) - je autorem řady odborných publikací v učebnicích a časopisech (např. „American Journal of Orthodontics and Dentofacial Orthopedics“) a členem ediční rady„Journal of the American Dental Association“ a „Clinical Orthodontics and Research“.

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Novinky

5

Nový zdravotnícky informačný systém v Spojených arabských emirátoch Nový online zdravotnícky informačný systém pod menom WAREED bude spojovať všetky polikliniky a nemocnice v Spojených arabských emirátoch od roku 2011, čím sa ďalej zlepšia nielen zdravotnícke služby, ale aj bezpečnosť pacientov v zdravotníckych zariadeniach. Informoval o tom redaktora Dental Tribune, hovorca Ministerstva zdravotníctva SAE. Cieľom komunikačnej siete bude on-line prístup k zdravotníckym informáciám a ich vzájomná výmena medzi pacientami a lekármi, ako aj ďalšími zainteresovanými odbornými pracovníkmi v rámci celého územia Emirátov. Pacienti budú môcť byť liečení najefektívnějšími metódami, budú mať prístup k výsledkom liečby a k ďalším krokom navrhovaným do budúcnosti. V prípadoch potreby im to zjednoduší aj transfery z jedného do druhého zdravotníckeho zariadenia a to nielen v rámci SAE ale aj mimo hranice Emirátov, vďaka existujúcim špecifických dohodám, ktoré zariadenia SAE majú. Nový systém sľubuje, že vylúči straty informácií, ušporí čas a peniaze, zníži čakacie doby na ošetrenie a hlavne umožní prístup k rozličným medzinárodným názorom a stanoviskám. Aj napriek tomu, že má WAREED mnoho výhod, má aj nevýhody. Najväčšie obavy sa týkajú zabezpečenia jeho efektívneho využívania, ale aj bezpečnosti pacienta pri poskytovaní jeho osobných údajov. Na nedávnom výročnom zdravotníckom kongrese krajín Blízkého Východu boli otázky týkajúce sa využívania zdravotníckych služieb v krajinách tejto oblasti, a v súvislosti s tým najmä význam informácií, bezpečnosť pacienta a liečba rakoviny, najhorúcejšie témy v diskusii. Bezpečnosť pacienta je a musí zostať najdôležitejším kritériom pri poskytovaní zdravotníckej starostlivosti aj pri zavádzaní nového informačného systému. „Určité riziko ľudskej chyby stále ostáva, ale je potrebné vylúčiť jasné a drahé chyby“, poznamenal nášmu listu Raj Singh, poradca dátového systému Hitachi. Podľa neho závisí bezpečnosť pacienta v prvej rade na tých, ktorí mu poskytujú zdravotnícku pomoc. Musia si byť istí, že mu dávajú to najlepšie, čo umožňuje dnešná prax, so správnou diagnostikou v celom liečebnom procese. Saudská Arábia je prvou krajinou na Blízkom Východe, ktorá implementovala program pre centrá intenzívnej starostlivosti, patentovaný ako VISICU. Ten kombinuje software včasného varovania s diaľkovým monitoringom a neustále stráži pacientov evidovaných v centrách intenzívnej starostlivosti v ich súkromí. V prípade potreby ich spojuje s lekárom alebo stredným zdravotníckym personálom. Takýto program je alternatívou pri poskytovaní vysokokvalitnej intenzívnej starostlivosti v prípadoch, kedy sú zdroje špecialistov obmedzené. Centrá intenzívej starostlivosti počítajú s tým, že budú mať dostatok lekárov aj sestier v nepretržitej prevádzke aj na lôžkových oddeleniach, aby mohli rovnako strážiť najťažších pacientov a včas rozho-

dovať o prioritných zásahoch. Pribúda dôkazov, že programy pre centrá intenzívnej starostlivosti význanmne prispievajú k záchrane ľudských životov, k redukcii komplikácií ako aj dľžky pobytu v zdravotníckych zariadeniach, najmä v krajinách, kde má obyvateľstvo nerovné alebo obmedzené zdroje pre zdravotnícke služby. Mohammed Al Abi, vedúci rádiologie Mnisterstva zdravotníctva

SAE, nám povedal, že systém elektronického zdravotníctva umožní a zjednoduší pacientom aj lekárom na celom území Emirátov, aby sa rozhodovali rýchle a fundovane a tým zabezpečí vyššiu kvalitu liečby. Teraz je treba pripraviť ľudské zdroje, zaučiť personál, ktorý uskutoční implementáciu systému, jeho údržbu a neustálu obnovu databází a ktorý zabezpečí ochranu pacientov. INZERCE

6

Téma

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice Ta věta nemá žádné skryté významy, je míněna tak, jak zní. Jsme přesvědčeni, že uspořádání 17. ročníku veletrhu PRAGODENT je naší povinností vůči celému dentálnímu oboru, veletrh si za roky své existence získal velké renomé a jeho příprava a organizační zajištění vyžaduje zkušenost, znalost oboru a rozsáhlé profesionální zázemí. To vše naše společnost má. Proto považujeme nabídku na bezplatnou účast v roce 2009 za seriózní nabídku. Soudí se s Vámi někteří z vystavovatelů, kteří utrpěli finanční škodu? Nic takového nám není známo.

PhDr. Jan Novotný

pokračování ze strany 1

Dospěli jste k nějakým novým opatřením v souvislosti s požárem? Požár Levého křídla nás hluboko zasáhl a je nám velice líto ztrát, které způsobil vystavovatelům veletrhu PRAGODENT 2008. Určitě je to pro nás velkým poučením a apelujeme i touto cestou na všechny naše vystavovatele, aby respektovali bez výjimky všechny organizační pokyny, požární a bezpečnostní předpisy. Jak jste spokojeni s průběhem vyšetřování ze strany České policie? Policie České republiky má své standardní vyšetřovací postupy a naše společnost je plně respektuje. Setkali jste se v této souvislosti ze strany České stomatologické komory s podporou anebo s nezájmem? Určitě s podporou. My máme s Českou stomatologickou komorou uzavřenu dlouhodobou smlouvu o spolupráci a naše partnerské vztahy byly vždy korektní. Opravdu není důvod, aby se na nich něco měnilo. Vždyť i termín tradičních Pražských dentálních dnů je dlouho dopředu koordinován s Pragodentem, stejně tak tomu bude i v letošním roce. Uvažujete do budoucna se změnou vašich Všeobecných podmínek pro vystavovatele? Všeobecné podmínky pro vystavovatele vycházejí z praxe veletržních správ u nás i ve světě. Provádíme ale nyní detailní analýzu podmínek na velkých výsta-

vištích v Evropě a zcela určitě se poučíme ze všeho, co bude prospěšné. Ale jistě nebudeme moci převzít odpovědnost za expozice a jejich obsah, to musí logicky zůstat věcí pojištění. A k tomu, stejně jako loni, vytvoříme ty nejlepší podmínky, prostřednictvím naší smluvní pojišťovny. Dokonce zavedeme povinné, velmi výhodné pojištění expozic s dostatečným krytím, které bude znamenat zanedbatelnou položku v nákladech na účast. Nabídli jste nějaké odškodné postiženým vystavovatelům? Termín odškodné je zavádějící. A do dnešního dne ještě nebylo skončeno vyšetřování a tedy není možné stanovit ani způsob vzniku požáru, ani míru zavinění kohokoliv. A s tím souvisí také případné diskuse o škodách. Nemohli jsme uspořádat 2 dny veletrhu ze tří plánovaných. Proto jsme všem vystavovatelům, bez rozdílu v jaké hale vystavovali, navrhli způsob podpory účasti na Pragodentu v roce 2009: výstavní plochu v rozsahu 2/3 (jako náhradu za neuskutečněné 2 dny výstavy) zdarma a k tomu další 1/3 rovněž zdarma. Kromě toho ještě dvoutřetinovou slevu za nevyčerpané služby a za stavbu expozic naší firmou. Znamená to, že vystavovatelé nebudou platit v roce 2009 za plochu a navíc získají ještě slevy na služby. Mohli byste konkrétně vysvětlit, co se skrývá pod formulací „Věříme, že nabízené řešení přijmete jako seriózní nabídku na vzájemné finanční vyrovnání za loňský ročník veletrhu“, z Vašeho dopisu adresovaného vystavovatelům z 9. 1. 2009?

Překvapily Vás nějaké reakce zúčastněných stran, ať už negativně anebo pozitivně? Myslím, že vůbec ne. Každý má legitimní nárok na vlastní reakci, nehledě na to, že něco jiného jsou okamžité reakce po šoku, jímž bezesporu požár byl, a uvážené reakce po určitém čase, kdy do hry stále více vstupuje zralá úvaha a vnímání souvislostí. Co říkáte na možnost pořádání alternativních stomatologických veletrhů firmami Art spol. s r.o. (časopis Progresdent), resp. InDent Fair s.r.o.? Nemůžeme a ani nebudeme nikomu vstupovat do jeho podnikatelských záměrů. My jsme přesvědčeni, že pokračování zavedeného veletrhu má logiku pro celý stomatologický svět. V minulých ročnících se StomaTeam podílel na doprovodném programu Pragodent, jak to vidíte s doprovodným programem letos? Především StomaTeam neorganizovali doprovodný program veletrhu jako jediní, ale ani jsme na toto téma ještě nejednali. Čím zaujmete návštěvníky? Jaké ohlasy očekáváte? Máte připraveno nějaké překvapení pro návštěvníky, jako náhradu za neuskutečněné dny z minulého roku? Nápady máme – a není jich málo. Nehovořili jste ale v předchozí otázce o možnosti alternativních veletrhů? Myslíte si, že by bylo vhodné odkrývat právě teď karty? Chcete něco sdělit odborné veřejnosti?

Ano. Že je nám nesmírně líto co se stalo. Pragodent 2008 byl rozsahem největším ze všech ročníků. Přejme si společně, aby se totéž dalo říci též o veletrhu letošním. (rozhovor s obchodním ředitelem společnosti INCHEBA PRAHA PhDr. Janem Novotným proběhl 29. 1. 2009) Projekt firmy ART spol. s r.o. (časopis Progresdent) skončil dříve než začal. MUDr. Vladimír Dvořák nám poskytl následující vyjádření k důvodům neúspěchu svojí iniciativy. Čas, který jsme si dali pro získání rozhodujícího podílu relevantní stomatologické veřejnosti (stomatologické firmy, organizace a stomatologická media) pro novou dentální výstavu DentArena nahrazující dosavadní Pragodent a jeho organizátora Inchebu, vypršel. Musím bohužel konstatovat, že jsme nebyli dostatečně úspěšní. - velcí hráči na trhu se k aktivitě nepřipojili, nebo si kladli požadavky, jejichž splnění by diskriminovalo ostatní vystavovatele - stom. komora na naši výzvu do dnešního dne nereagovala - nově zformulovaná nabídka Incheby pro ročník 2009 je, byť z krátkodobého hlediska, velmi výhodná a nelze s ní soutěžit. Z toho důvodu a také proto, že nechceme tříštit síly a prostředky naší stomatologie, ukončujeme aktivitu ve směru organizace výstavy DentArena. Nabídku Incheby na prakticky bezplatnou účast na letošním

ročníku, která je v současnosti asi maximem dosažitelného, považuji za úspěšný vedlejší produkt naší iniciativy. Bc. Miriam Lehocká, ředitelka společnosti InDent Fair s.r.o., byla ve věci možnosti pořádání nového Pragodentu sdílnější. Jste 1 ze 3 firem, které měly, nebo mají zájem pořádat každoroční podzimní dentální veletrh v Praze. Můžete nám tento projekt v krátkosti představit? Z pozice organizátorů již čtvrtého ročníku veletrhu InDent Ostrava chceme nabídnout koncepčně osvědčený model s maximální orientací na zákazníka, kvalitním servisem a zázemím pro vystavovatele i návštěvníky a koncentrací odborného programu přímo na výstavní ploše. Chceme využít naše zkušenosti s vedením mediální kampaně (orientované speciálně na odbornou dentální veřejnost) a s koordinací více dodavatelských a dalších smluvních partnerů. Věříme, že dentální firmy oslovíme cenami za výstavní plochy (od 2 900,- Kč/m2 za řadovou plochu) a dalšími výhodnými podmínkami jako např. parkování zdarma či možnost stravování přímo u výstavní plochy a zejména možnost spojit svou prezentaci s rozsáhlým doprovodným odborným a společenským programem. Předesílám však, že nemáme zájem organizovat veletržní akci v situaci, kdy by na podzim tohoto roku namísto jedné výstavy odpovídající úrovně proběhly pokusy o uspořádání více menších počinů tohoto typu, a proto chceme projekt

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice InDent Praha uskutečnit především jako výsledek většinového konsensu. Jak v této souvislosti vnímáte konkurenční boj mezi Vámi, Inchebou a Dr. Dvořákem? Pohybujeme se v konkurenčních podmínkách volného trhu, kde zpravidla vítězí nejlepší nabídka. Věřím, že naše nabídka je velmi kvalitní a jistě osloví široké spektrum dentálních firem a odborné veřejnosti.

Téma

Naše podmínky jsou výrazně jiné ve všech parametrech, cena, přístup, propagace, komunikace. Jsme jiná firma, máme své know-how. Kdo nás zná, ví, že vystavovatelům pečlivě nasloucháme a snažíme se vše zařídit k jejich spokojenosti. Jaká by byla největší výhoda z Vaší organizace pro odbornou veřejnost? Přicházíme s nabídkou jiného formátu veletrhu, který by na vysoké úrovni umožnil nejen

klasickou prezentaci firem na výstavní ploše, ale rozšiřoval by ji také o profit z přímé či nepřímé účasti firem na pestrém odborném a společenském programu, nedílně spojeného s veletrhem. Jak si myslíte, že to s letošní výstavou dopadne? To se v současné době nedá říci. Vše bude záležet na tom, jak nabídka nového veletrhu osloví dentální firmy. V případě, že „vyhraje“

Incheba, můžeme se těšit na Vámi organizovaný doprovodný program k Pragodentu? Tato otázka je opět určena redakci časopisu StomaTeam. V této situaci však záleží na dalším vývoji a výsledcích jednání zúčastněných subjektů.

dentálnímu sektoru, aby se podařilo realizovat takový projekt stěžejní dentální výstavy na podzim v Praze, který bude mít maximální podporu dentálních firem a který současně nabídne návštěvníkům co nejlepší servis informací, produktů, služeb a společenských zážitků.

Co byste chtěli našim čtenářům sdělit? V souvislosti s tématem, kterému se v rozhovoru věnujeme, bychom chtěli popřát celému

(rozhovor s ředitelkou společnosti InDent Fair s.r.o. Bc. Miriam Lehockou proběhl 3. 2. 2009)

S jakými překážkami se setkáváte při organizaci? Nevím o žádné mimořádné překážce. Snad jen, že za současné nepřehledné situace se obtížně hledá jednoznačná podpora novým projektům.

INZERCE

www.indent.cz / informace pro

Jaké jsou reakce vystavovatelů na vaši aktivitu? Jaká byla nejpříjemnější a na druhou stranu nejnepříjemnější reakce? Vystavovatelé vesměs reagují na naši nabídku pozitivně. Mám za to, že jsme svým přístupem při realizaci čtyř ročníků InDentu v Ostravě dostatečně prokázali, že samotnou organizaci a doprovodné služby zvládáme na velmi vysoké úrovni. Těší nás, že jsme nezaznamenali žádné vyloženě negativní reakce.

účastníky konferencí návštěvníky veletrhu vystavovatele

/ přihlášky / program konferencí / program InDent party

Více informací a přihlášky také na

Je pravda, že na podzim 2008 se redakce časopisu StomaTeam jménem řady firem a odborné veřejnosti obrátila na Inchebu s několika otázkami zaměřenými na předčasně ukončený Pragodent? Pokud ano, jaká byla reakce Incheby? Nemohu hovořit za časopis StomaTeam. Je mi však známo, že pověřený redaktor položil zástupcům Incheby soubor deseti zásadních otázek, které pramenily z četných dotazů dentálních firem. Nevím o tom, že by, i přes opakované urgence, do dnešního dne obdržel nějakou reakci.

Dental Fair & Conferences

21.−23. května 09

May 21−23, 2009

Výstaviště Černá louka, Ostrava

Exhibition Ground Černá louka Ostrava

Generální partner / General partner

Marketingový partner / Marketing partner

Partneři / Partners značkou

Záštita / Patronate

Organizátoři / Main organizers OCIACE AS

STER

Lišily by se vaše podmínky pro vystavovatele výrazně od podmínek Incheby?

Dentální veletrh & konference

SE

Co říkáte na možnost pořádání alternativních stomatologických veletrhu firmami Art s.r.o, resp. InDent Fair s.r.o. Pro několik plnohodnotných dentálních výstav v podzimním termínu není na současném trhu místo. Naší snahou rozhodně nebude dělit a oslabovat tak dentální trh. Jen ten projekt, který získá většinovou podporu by měl být realizován.

[email protected], 596 797 967, 774 487 607

ČESKÁ

Setkali jste se v souvislosti s pořádáním stomatologického veletrhu ze strany ČSK s podporou nebo se zájmem? Naše vztahy s ČSK jsou velmi korektní, MUDr. Pekárek nám osobně otevřel konferenci zubních lékařů na InDentu 2006. Tento týden jsme po schůzce s MUDr. Pekárkem podali oficiální žádost o podporu ze strany ČSK pro letošní ročník InDentu Ostrava. Každoročně vedeme jednání o formě podpory našich vzdělávacích aktivit v rámci InDentu i ze strany dalších stěžejních profesních organizací.

7

Asociácia dentálnych hygieničiek na Slovensku

Pod záštitou děkana Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Prof. MUDr. Zdeňka Koláře, CSc.

Mediální partneři / Medial partners

Organizační podpora / Organizational support

8

Věda a výzkum

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Sonické čištění zubů a prostup fluoridů biofilmem zubního plaku obsahujícím Streptococcus mutans Marcelo Aspiras, P. Stoodley & Marko de Jager Tvorba zubního plaku má vliv na vznik zubního kazu, zánětu dásní a dalších onemocnění parodontu. Zubní plak vytváří na povrchu zubu biofilm s komunitami živých mikroorganizmů s komplexními ekologickými vztahy. Jak biofilm narůstá, vytvářejí se v něm nepravidelné shluky buněčných struktur prostoupených kanálky, které umožňují průnik sliny a dalších tekutin. Pokrytí energetických a metabolických potřeb mikroorganizmů zubního plaku je zajištěno ze slin a zbytků potravy. Streptococcus mutans je mikroorganizmus zubního plaku, který kvašením cukrů vytváří kyselinu mléčnou, což má přímou souvislost se vznikem zubního kazu.1 Pokud pH v dutině ústní klesne pod hodnotu 5, zvyšuje se kyselost prostředí dutiny ústní a dochází k demineralizaci skloviny rozpouštěním krystalů hydroxyapatitu, který tvoří více než 95 % skloviny. Povrch skloviny se naruší a postupně dochází k tvorbě kariézního ložiska. V prevenci vzniku zubního kazu hrají zásadní úlohu fluoridy, které zvyšují odolnost skloviny vůči kyselému prostředí dutiny ústní. Účinek fluoridů je trojí: 1. Pokud jsou ionty vápníku ve sklovinných krystalech hydroxyapatitu nahrazeny fluorem, vzniká fluoroapatit, což desetinásobně snižuje citlivost skloviny vůči působení kyselin. Fluoroapatit se začíná rozpouštět, až když hodnoty pH v dutině ústní klesnou na 4,5. 2, 3 2. Fluoridy přímo ničí bakterie typu streptococcus mutans a lactobacillus v biofilmu plaku4 a dále působí jako inhibitor jejich metabolizmu, což významně redukuje produkce kyselin. Snížení kyselé reakce v dutině ústní přispívá k množení nepatogenních mikroorganizmů příznivě působících na orální zdraví (streptokoky s výjimkou acidogenních kariogenních kmenů S. mutans nebo S. sobrinus). Předpokládá se, že fluoridy působí na anaerobní a kyselý povrch plaku tak, že nedochází k dalšímu nárůstu kariogenního mikrofilmu.5 3. Fluoridy mohou zabránit demineralizaci skloviny a jejímu rozpouštění a podpořit proces remineralizace skloviny.6 Působí-

li kyselina krátkobobě, sliny přirozeně pH zvýší a úbytek skloviny se nahradí procesem remineralizace. Je-li však působení kyselin dlouhodobé (např. cucáme-li nepřetržitě sladké bonbóny), může dojít k situaci, kdy remineralizace nestačí nahradit sklovinu zničenou demineralizací. Výsledkem je vyšší pravděpodobnost vzniku zubního kazu.5 Omezení rizika vzniku zubního kazu je možné pouze vyvážením procesů demineralizace a remineralizace skloviny. Jestliže na plak opakovaně působí fluoridy z pitné vody nebo ze zubní pasty, fluor se v plaku kumuluje7 a i když jeho přísun ustane, dále se uvolňuje a jeho účinek proti vzniku zubního kazu se prodlužuje. Plak se tak vlastně chová jako zásobník fluoru a jiných iontů dalších prvků, jako je vápník nebo fosfor. Vliv fluoru na remineralizaci skloviny trvá v důsledku zadržování fluoru v biofilmu plaku asi jednu hodinu, což je významně déle, než dvě minuty pravidelného čištění zubů kartáčkem. Jak přesně funguje mechanizmus, kterým se řídí průchod fluoru vrstvami biofilmu není zatím zcela známo. Víme jen, že dochází k pasivní difuzi fluoridů inertními oblastmi biofilmu, kde není žádné plynulé proudění tekutin. Pohyb malých molekul nebo iontů, tak jako jsou fluoridové ionty je sice poměrně rychlý, ale doba nutná k dostatečné koncentraci iontů ve vrstvě biofilmu plaku narůstá kvadraticky vzhledem k síle vrstvy plaku. Je-li v biofilmu velké množství buněk, není možný plynulý průchod tekutin, což brzdí mobilitu fluoru a jeho pronikání k povrchu zubní skloviny. Čištění zubů kartáčkem má mechanicky odstranit co nejvíce plaku. V nepřístupných místech dutiny ústní toho však prakticky nelze dosáhnout. Hůře čistitelná místa jsou fisury nebo interproximální a subgingivální oblasti. Nesnadno se čistí rovněž zadní zuby. Lze předpokládat, že zvýšená penetrace fluoru do biofilmu plaku hydrodynamickou silou by prodloužila dobu retence fluoru v plaku a tím i výsledný efekt. Protože fluoridy chrání chrup

před vznikem zubního kazu, je tudíž jeho přísun do hygienicky problematických míst stejně důležitý jako jeho koncentrace ve slinách a frekvence lokální fluoridace. V laboratorních podmínkách byl demonstrován pohyb fluoru s využitím sonického zubního kartáčku.14 Aktivním pohybem tekutiny se fluor dostal i tam, kam nedosáhla vlákna klasického zubního kartáčku, zejména do nepřístupných mezizubních oblastí. Pohybem tekutiny můžeme napomoci i pronikání fluoru do biofilmu zubního plaku, což by přispělo ke zvýšení efektu protikariézní prevence. Tato hypotéza byla ověřena studií in vitro.

Studie in vitro Cílem studie bylo zjistit jaký je vliv sonického čištění zubů na průnik fluoridů do modelového biofilmu zubního plaku obsahujícího bakterie Streptococcus mutans. Byly měřeny hodnoty průniku fluoridu sodného modelovým biofilmem (obr. 1).5, 12 Doba průniku fluoridu sodného přes biofilm s použitím sonického kartáčku byla měřena ve dvoukomorové nádobě. Komory byly odděleny propustnou membránou, na níž byla vrstva biofilmu obsahujícího bakterie Streptococcus mutans.5, 8-10 Tato soustava simulovala nepřístupná interproximální místa v dutině ústní, kam lze mechanickým čištěním proniknout velmi těžko a kam je dodatečný přísun fluoru velmi žádoucí. Schématické znázornění modelové situace je na obrázcích 1 a 2. Byla porovnána efektivita přísunu fluoru dvěma elektrickými kartáčky (sonický FlexCare a mechanický Oral-B Triumph 9000). Srovnávací kontrolní hodnoty byly získány bez použití kartáčku. Plak obsahující Streptococcus mutans byl kultivován na membráně z buničiny po dobu 3 – 4 dnů. Byl tak získán s dentálním plakem srovnatelný biofilm s kanálky pro prostup tekutiny, které dosahovaly až k povrchu filtru membrány (obr. 3). Takto pokrytý filtr membrány byl vsunut do přepážky ve dvoukomorové nádobě (obr. 1). První komora sloužila k čištění, druhá k detekci akumulovaného fluoru. Množství fluoru, které proniklo

Obr. 2a: Do čistící komory je přidán fluorid, který proniká biofilmem do měřící komory, kde je jeho akumulace měřena speciální elektrodou. Obr. 2b: Simulace čištění interproximálního prostoru in vitro. přes membránu s biofilmem bylo zjišťováno fluorovou elektrodou. Na obr. 3 je simulace sonického čištění. V první komoře pro čištění byla koncentrace fluoru 1,1 ppm. Během čtyřminutového monitorování neklesla v měřící komoře koncentrace fluoru pod 1,05 ppm, takže gradient koncentrace fluoru daný prouděním zůstal více či méně konstantní. Účelem pokusu bylo pouze sledování průniku fluoru přes membránu s biofilmem, nikoliv jeho odstranění. Aby nebyl biofilm mechanicky poškozen, byly kartáčky umístěny 1 cm před membránu s biofilmem. Průnik fluoru biofilmem byl měřen patnácti opakovanými měřeními bez čištění a sedmnácti opakovanými měřeními s elektrickými kartáčky. Každé měření trvalo 4 minuty.

Výsledky

obr. 1 Schematické zobrazení dvou komor nádoby rozdělené membránou s biofilmem plaku (a). Sonický kartáček v čistící komoře (ze strany biofilmu) a fluorová elektroda v měřící komoře (b).

I bez čištění se mezi oběma komorami po čtyřech minutách zvýšila koncentrace fluoru z hodnot 0,4 ppm na 0,5 ppm (pasivní difuze). Při čtyři minuty trvajícím aktivním čištění oběma kartáčky se přísun fluoru přes membránu s biofilmem podstatně zvýšil. Koncentrace fluoru v měřící komoře byla po použití kartáčku FlexCare O,8 ppm, po použití

kartáčku Triumph 0,65 ppm (obr. 4). Množství fluoru, který pronikl membránou s biofilmem, bylo výrazně vyšší při použití elektrických zubních kartáčků než u prosté difuze. V případě sonického kartáčku FlexCare bylo o 79 až 129 % vyšší v porovnání s hodnotou získanou měřením v roztoku, kde se fluor šířil čistě pasivní difuzí, a o 29 % vyšší než u rotačního elektrického kartáčku Triumph (obr. 5).

Diskuse a závěr Experiment hodnocení průniku fluoru bakteriálním biofilmem plaku při použití dvou různých zubních kartáčků byl velmi užitečný. Biofilm obsahující bakterie Streptococcus mutans na buničinové membráně byl strukturou srovnatelný s přirozeným bakteriálním zubním plakem. Studie prokázala, že při porovnání prosté difuze a aktivního pohybu tekutin při použití sonických i rotačních elektrických kartáčků dochází v druhém případě k vyššímu průniku fluoru biofilmem plaku. Možnost zajistit významnější pronikání fluoru je důležitá především pro hygienu hůře čistitelných úseků chrupu, které často zůstávají mimo dosah vláken zubního kartáčku. Klinický čtyřdenní pokus proká-

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Věda a výzkum

Obr. 4: Hodnoty průniku fluoru membránou s biofilmem po 4 minutách čištění s oběma kartáčky a hodnoty průniku bez čištění. Nejvyšší hodnoty jsou zaznamenány u kartáčku FlexCare (0,8 ppm v měřící komoře).

Obr. 3: Trojrozměrné znázornění biofilmu plaku obsahujícího streptococcus mutans na buničinové membráně. Biofilm zbarvený na zeleno kyselinou nukleinovou. zal, že čištění sonickým kartáčkem zvyšuje koncentraci fluoru v plaku o více než 40 % v porovnání s rotačním elektrickým kartáčkem, a s výsledkem klasického čištění katráčkem a zubní nití.13

Data získaná z klinických studií i pokusů in vitro jasně prokazují, že sonické čištění hraje významnou roli při průniku fluoru bakteriálním zubním plakem. Další výzkum je třeba zaměřit na souvislosti mezi so-

nickým čištěním zubů, hydrodynamikou a průnikem fluoru biofilmem. Je třeba vzít v úvahu také používání dalších antimikrobiálních a antikariézních prostředků. Patogenní anaerobní mikroorganizmy se nacházejí v hlubších vrstvách plaku a jsou tam chráněny před kyslíkem a chemoterapeutickými prostředky. Výzkum zaměřený na zlepšení přístupu kyslíku a antimikrobiálních prostředků přímo

Toulky po Guatemale Cestuji. Cestuji ráda do zemí tzv. Třetího světa. Cestuji nejraději jako bekpekr (baťůžkář) – baťoh na záda, průvodce Lonely Planet do ruky a letenku tam a zpět. Potom se už jen spoléhám na zdravý rozum, trochu štěstí a případné rady posbírané po cestě od ostatních bekpekrů. Pravda, nejedná se o cestování relaxační; je to o neustálém řešení toho, kde se bude dnes večer spát, odkud - kam - v kolik hodin odjíždí jaký dopravní prostředek a jak se k němu dá dostat, kde se najíst a kam s baťohem. Odměnou jsou však velice blízká setkání s místním obyvatelstvem a jeho zvyky, snaha (více či méně úspěšná) o domluvu v jazyce, který někdy ovládám více a někdy méně, a v neposlední řadě i přijmutí výzvy k překonání sama sebe. Je ideální, když má člověk na takovou cestu hodně času (především rezervu na přemísťování se místní dopravou). My jsme tentokrát disponovali jen čtrnácti dny dovolené. Na cestu do Guatemaly mi to nepřišlo až tak moc. Bude za to všechna ta námaha vůbec stát? Nyní s odstupem času musím říci, že jsme si ty dva týdny užili velice intenzivně a stihli jsme toho vidět a navštívit mnohem více, než jsem původně očekávala. Posuďte sami.

6.-8. srpen – Guatemala City, Flores, Tikal Je půl šesté večer místního času, pořád ještě stejný den, spánkový deficit se zatím nekoná, oblečení jsme nevyměnili už více

jak dva dny, tak si říkáme když už, tak už (hlavně se nám vůbec nechce nocovat v tom ošklivém guatemalském hlavním městě), a dáváme taxíkáři adresu autobusového terminálu Las Fuentes del Norte. Za chvíli jsme na místě (Guatemala City je z taxíku velké nezajímavé město), zakupujeme lístky a během deseti minut už zase sedíme; tentokrát v „luxusním“ autobuse (tj. máme své místo k sezení, trochu místa na nohy a v uličce by neměl nikdo stát) směr Santa Elena-Flores, místo blízko severních hranic s Mexikem, odkud se lze dostat k máyským pyramidám Tikal. Autobus nás vítá známým uzeně slepičím pachem (jak jsi mi v tu chvíli blízká, Bolívie). Za námi náhodou sedí další dva jediní cizinci, dva Italové z Milána. Chvíli klábosíme, pak už ale odpadáme a konečně spíme. Budí nás jen občasné zastávky, například nějaký milicionář s puškou, který prochází uličkou a kontroluje si nás. Později k ránu nás zastavuje ještě jedna kuriózní kontrola. Vstoupí dvě ženy oblečené jako skautky a žádají cestující, aby si vystoupili, že totiž musí prohledat autobus. Všichni tak ochotně učiní, s výjimkou nás čtyř turistů – nijak se nám ven do tmy nechce, tak se tváříme tupě a nechápavě, a oni nás nechávají být. Jen jedna z žen se mě ptá, jestli nevezeme nějaké ovoce. Ubezpečuji ji, že ne. Její otázka mě zaujala. Trochu se rozhlédnu po kontrolní stanici a všimnu si venku dvou velkých cedulí. Jedna hlásá „Frutas que pasan“ (ovoce, které se propouští) a druhá „Frutas que

9

Obr. 5: Míra průniku fluoru membránou s biofilmem je výrazně vyšší při použití elektrických zubních kartáčků než u prosté difuze

k těmto hlouběji uloženým anaerobním mikroorganizmům sonickým čištěním by měl jistě velkou naději na úspěch. Pokud se prokáže, že k většímu průniku fluoru dochází při pohybu tekutin vyvolaném sonickým čištěním, pak významně vzrostou možnosti využití širokého spektra antikariogenních a antimikrobiálních prostředků v pravidelné péči o chrup.

Kompletní přehled použité literatury je k dispozici u vydavatele.

Kontakt: Marcelo B. Aspiras Philips Oral Healthcare 35301 SE Center Street Snoqualmie, WA 98065, USA E-mail: [email protected]

Za životním kouzlem

no pasan“ (ovoce které se nepropouští). Z ovoce, které neprojde, jsou vyjmenovány a názorně vyobrazeny například hrušky, goiaba, káva. Možná chrání vnitrozemí před nechtěnými plantacemi, kdo ví. Jedna z žen nachází u jednoho cestujícího citron; po krátké poradě s kolegyní je citron propuštěn k dalšímu cestování. A zase jedeme. Asfaltka je celou cestu překvapivě kvalitní, řidiči nic nebrání v jízdě přes 100 km/h. Radši spíme. Ve tři ráno dorážíme na konečnou – do garáže v Santa Elena. V garáži my čtyři zabavujeme židle, od paní s velkým hrncem kupujeme kafe (teplé nescafe) a povídáme až do půl šesté ráno, kdy začíná svítat a nám to přijde jako vhodný okamžik k tomu, abychom nasadili baťohy a vyrazili přes most do Flores hledat hotel. P.S. Svět je malý. Holka z druhého italského páru je bývalá kolegyně mého nynějšího šéfa ! Flores stojí na ostrově v jezeře Petén Itzá; s pevninskou částí Santa Elena je spojeno mostem. Asi 20 minut chůze s baťohem na zádech. Svítání nad jezerem je růžové, pár místních lidí si už v tuhle časnou hodinu dopřává očistnou koupel v jezeře. Je snad 40° ve stínu, jde se shánět voda. A třeba i něco pojíst. Opět jsou zde všudypřítomné tortillas a liquádos (ovoce rozmixované s vodou). Samozřejmě neodolám a už do sebe liju papayu, mango, ananas... V pět už stepujeme před naším hotelem čekajíce na turistický náklaďáček „colectivo“, který nás odveze, jak nám v agentuře slí-

bili, asi 60 km do Flores do areálu máyských pyramid Tikal. O půl šesté si začínáme dělat trochu starosti, ale colectivo nakonec přijíždí a nakládá nás. V autě zbyla tři místa volná, řidič proto neváhá a po cestě nabírá své stopující známé. V sedm ráno jsme na místě, platíme vstup a vydáváme se na cestu džunglí. Archeologické naleziště Tikal patří k těm nejvýznačnějším. Podobně jako mexické Palenque ho tvoří několik pyramid (s přilehlými plošinami a akropolemi) roztroušených v džungli. Palen-

que je majestátní svou výstavbou a zachovalým skulpturním zdobením, Tikal zase svým umístěním v neproniknutelné džungli. A okolo se dají tušit další spousty neodkrytých staveb. Přece ty strmé kopečky všude okolo nemůžou být přírodního původu! Obejít celý areál znamená našlapat přibližně desítku kilometrů. V horku, vlhku, v džungli. Cesta sama o sobě je zážitek. Kromě zeleného divokého porostu je slyšet spousta ptáků a cikád, někdo občas zahlédne i opice. My je nezahlédli, ale některý z těch tisíců

10 Za životním kouzlem skřeků okolo nás mohly být klidně ony. Okolo se rozprostírá do všech stran nekonečná džungle v oparu a z ní tu a tam vykukují bílé vršky pyramid.

9. srpen – Flores, Río Dulce Čas od času nám cestování zpestří tělnaté prodavačky tortillas, které se, v širokých sukních, sápou s plnými lavory jídla přes cestující namačkané v uličce. Kromě těchto velice intenzívních kontaktů s guatemalskou realitou stojí za to i pohled z okna. Okolní krajina je prostě pohádková: spousta křiklavě zelených strmých kopců s porostem stromů a palem. Mezi nimi hnědá jezírka, ze kterých se napájejí koně a krávy. Nad tím vším tu mrak, tu modré nebe. Barevné orgie. V Río Dulce, městě na jezeře Izabal, se nás okamžitě ujímá naháněč na škunery, takzvané „lanchas“. Jelikož cesta lodí je přesně to, co máme v úmyslu, necháváme se vést. Patnáct batůžkářů nás nasedá do lodi a už pádíme (doslova) po řece Río Dulce k její deltě, kde se vlévá do Karibského moře, do městečka Lívingston. Cesta po řece nemá chybu. Hodina a půl rychlé jízdy nádhernými tropickými meandry po širokánské, zelené, čisté řece, okolo džungle, palmy, kopce, na konci cesty moře. Zpomalujeme v e chvíli kdy míjíme spousty volavek a jiných ptáků, vidíme i želvy a brodíme se kobercem leknínů. Nejsme ušetřeni ani turistického rituálu, kdy k lodi připádluje na dlabané dřevěné kánoi malý kluk (nejspíš synovec našeho lodníka) a každé z přítomných holek věnuje jeden květ leknínu. Každá z přítomných holek mu samozřejmě věnuje nějaký peníz a každý z přítomných kluků tuto scénu fotí. Přijíždíme do Livingstonu a rázem se ocitáme v jiném světě. Baráky se sice nemění, lidi ovšem ano. Valná část obyvatel jsou

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

černí „Garífuna“, všichni mají na hlavě rasta dredy nebo copánky, všude je slyšet bubny a reggae. Tak nějak si představuju Jamaicu. Obyvatelé Livingstonu se rozhodně necítí být Guatemalci. Jejich původ je v Belize nebo Hondurasu. Spolu mluví ne španělsky, ale po svém – garífunsky.

10.-11. srpen – Lívingston, Antigua V pět ráno nás probouzí ruch z ulice – pod našimi okny je na nohou celé městečko a všichni obyvatelé jsou na cestě do a z přístavu. Po hodině převalování se v posteli a přemýšlení, co se to tam venku vlastně děje, jestli jsme se omylem neocitli v nějakém filmu, to vzdáváme, a vylézáme na balkon. Žádné korzování obyvatelstva! Dostaveníčko pod okny se opravdu koná – to proto, že se tu přes noc rozložil trh s ovocem a zeleninou. Vidíme spoustu pitoreskních postav, a pocit, že jsme součástí nějakého starého kubánského filmu, pokračuje. Kulaté černošky ve slaměných kloboucích a pruhovaných zářivě barevných šatech, černí staroušci v polosedu na chodníku o něčem debatují, svalnatí prodavači s plnými koši na hlavách kolují mezi nakupujícími, trhem se proplétají i svalnatí staříci, kteří táhnou z přístavu do kopce vozík už na pohled příliš těžký i pro koně... Po snídani se naše skupinka pěti Italů a mne (jak se rozrůstáme!) vydává skrz městečko, tedy spíš ves, směrem k místnímu hřbitovu, a potom chceme jít dál přes kopec hledat čisté pláže s kokosovými palmami. Před hřbitovem nás zastavuje nějaká žena a s děsem v očích nás od úmyslu jít dál odrazuje; že prý nás po cestě určitě přepadnou, oloupí a budeme rádi, když nás nezapíchnou. Je dost přesvědčivá a my jsme zmateni, říkáme si, že to za ten risk nestojí. Tak co teď? Dojdeme alespoň na hřbitov. Je

roztomile barevný, hrobky jsou vyvedeny v pastelových zelených, modrých a žlutých odstínech. Chvíli po nás přichází další skupina turistů, oni však s sebou mají dva černé garífunské průvodce. Jelikož jejich trasa cesty je stejná jako ta zamýšlená naše, rychle se s nimi domlouváme a za úplatu 7 USD na osobu se k jejich skupině přidáváme. A nelitujeme. Kluci nás vedou přes garífunské vesnice ukryté v kopcích, vyprávějí nám historii Lívingstonu, popisují život a víru zdejších lidí. Z vrcholku kopce se nám přes zelenou džungli otvírá dech beroucí pohled na Karibské moře, na obzoru vidíme i břehy Hondurasu a Belize. Scházíme dolů k moři, k jedné z mnohých říček do něj se vlévajících, a nasedáme na vratkou dřevěnou loďku. Kluci nás vezou kus proti proudu, oba břehy jsou porostlé mangrovníky. Slunce do nás nemilosrdně peče, vzduch se ani nehne. My se ovšem báječně bavíme, stačí když posloucháme naše veselé průvodce. Ani na vteřinu nezavřou pusu a pořád si něco vyprávějí. Jejich komunikace probíhá chvilku ve španělštině, pak sklouznou do garífunštiny a občas probleskuje angličtina. Podivuhodná směsice prokládaná výbuchy smíchu. Když už nás slunce propálí skrz naskrz, zastavujeme v jednom rameni řeky a jdeme se vyráchat do vody. Po koupeli se vracíme zpět k ústí řeky a dál pokračujeme po svých po břehu moře (nemůžu říct pláži, protože pláž tu není, kokosové palmy se rozrůstají az na samý kraj vody). Voda v moři má teplotu snad bodu varu. Po hodince cesty dokličkujeme konečně na opravdovou písečnou pláž; rozdají nám sendviče a kdo chce, jde se vykoupat (uvařit). Pro zpestření programu nám nabízejí i projížďku na koni. Jeden chudák kůň zde opravdu stojí osedlán. Evidentně se mu ale nechce nikoho vozit; nemluvě o tom, že tu není nikdo, kdo by nám řekl, na jaké povely ten kůň rozumí. Jeden z kluků se o jízdu pokouší. Kůň se ani nehne a když už má toho pobízení kopáním dost, snaží se svého „jezdce“ tak akorát kousnout. Po snídani schází naše včerejší italská skupinka na molo, kde už čekají nahaněči na lanchas; když vidí přicházet tak početný

úlovek, rozzáří se jim oči. Během čekání na poslední dva pasažéry (lancha se musí zaplnit do posledního místa, jinak se nejede) přichází na molo podivná postava: asi třicetiletý černočerný Garífuna, vysoký, oblečený celý v černém, z vlasů dredy, v ruce hůl, co připomíná kříž, a podmanivým, hlubokým a chraptivým hlasem se nám představuje jako „el Papa negro“ (černý papež); směje se, a na slunci se mu blýskají velké bílé zuby. Chvíli si z něj děláme legraci, on zase z nás, a pak nám při odjezdu „žehná“.

12. srpen – Antigua Antigua je roztomilé barevné město s nízkými domky a nekonečným počtem dvorů a átrií. Až příliš dokonale krásné a udržované. Je zde i spousta trhů a obchodů s guatemalskými suvenýry (látky, tašky, šály, pásky, houpací sítě, máyské oblečení, dřevěné masky ....) – nevím, kam se rozběhnout dřív. Překvapivě je tu kromě mexických i několik japonských a thajských restaurací. Dřív než na nákupy se ale vydáváme na prohlídku pamětihodností. Kostela, ze kterého zbyla jen čelní fasáda, neboť takřka celé město bylo v osmnáctém století zničeno zemětřesením. Kostela Merced vymalovaného v zářivě žluté barvě. V tomto kostele je na nádvoří obrovská fontána (ovšem bez vody); jako každý správný turista se sápeme po jakémsi žebříku někam nahoru, třeba bude výhled na fontánu shora fotogeničtější. Zastavuje nás však místní zedník, majitel žebříku, který ho používá při opravách fasády.

Vysvětluje nám, že trasa, kterou jsme zvolili, rozhodně není určená pro veřejnost. Tváříme se provinile a on na nás spiklenecky mrkne a za pár peněz nás vede zadním schodištěm na střechu kostela. Ne, že by pohled bral dech, ale připadáme si jako kdyby nám udělili bůhví jaké privilegium. A abychom mu udělali radost, fotíme ostošest. Potom chvíli relaxujeme na náměstí. Od pouličních prodavačů ochutnáváme oříšky a jahody s krémem. Po ulicích se už začínají rozkládat paní s plotnami; opékají tacos (kukuřičné placky se sýrem nebo masem nebo salátem a nezbytnou pastou z avokáda; obyvatelům Antiguy se přezdívá „zelená břicha“ neboť cokoliv jedí, vždy k tomu servírují avokádo v jakékoliv jeho podobě). Osmičlená obézní rodinka připravuje na ulici tacos, sendviče s kuřetem či zeleninou, pečou maso, a okolo nich už je rozesazena s talířky spousta místních lidí. To bereme jako kladné znamení a taky se přidáváme. Nemůžeme si takové jídlo vynachválit (nemluvě o tom, že nás večeře vyjde na méně než polovinu obvyklé ceny). Pořád dokola si chodíme pro další a další „chody“, chceme ochutnat od všeho.

13. srpen Antigua – Todos Santos Sotva v Chimaltenango vystoupíme, sebereme baťohy a přejdeme křižovatku, už je tu náš očekávaný autobus do Huehue. A dokonce „primera clase“, což znamená, že baťohy ukládáme dolů do zavazadlového prostoru

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice a sedadla jsou evropsky po dvou; jinak žádná převratná změna. Navíc jsou místa k sezení obsazena. Nejsou zde ani žádné děti, které by případně příručí vyhnal, tak si říkáme, že budeme asi stát. Chyba lávky! Řešení existuje. Příručí odněkud vyndá pár plastových kyblíků od oleje a na ty nás rozesadí v uličce. Už se nebráníme. Je nám jedno i to, že budeme mít na zadku černou, kulatou, olejnatou skvrnu. Řidič má nad předním sklem obrovský duhově se třpytící nápis: „Yo manejo, dios me guia.“ (Já řídím, bůh mě vede.) Doufáme, že je tato dělba práce bezpečná a asi je opravdu lepší být v rukou boha než toho potrhlého řidiče. Má asi sedmdesát let. Když si povídá s příručím, kouká na něj, ne na silnici. Občas udělá příručímu místo u sebe na sedadle, ten si přisedne. Předjíždění do zatáčky a do kopce rychlostí stejnou jako má předjížděné vozidlo je na denním pořádku. Není to ovšem specialita jen našeho řidiče; dělají to tak všichni. A všechna auta preventivně hlásají: „Dios es amor“, Dios es mi piloto“, Dios mio, ayudame“... Radši se díváme po okolní krajině. Lány kukuřice, sopky (Guatemala jich má 33, několik z nich činných), Indiáni oblečení v červeném, ovce. A bezprizorní psi. Autobusové nádraží v Huehue připomíná na první pohled smetiště. Ani se nesnažíme hledat další autobus do Todos Santos, však on si nás najde. A nestačíme si pořádně nandat baťohy, už nás někdo k nějakému autobusu vláčí. Z toho velkého spěchu to vypadá, že jsme přišli na poslední chvíli. Ale už se zmást nenecháme. Baťohy jsou uloženy na střechu, hned vedle přepravek s kuřaty (mohlo to být horší, příští den jsme na střeše autobusu viděli přivázané ovce!). V Lonely Planet jsme se dočetli, že někdy na požádání na střeše nechají cestovat i turisty. Samozřejmě se ptáme, zda můžeme. Prý ne hned, protože je to zakázané a ve městě by nás mohla vidět policie, ale až odjedeme kus dál, tak nás na střechu pustí. Stoupáme stále výš na altipláno do výše cca 3.000 metrů. Autobus zastavuje a řidič nás pouští na střechu. Jen nás prosí, abychom se pořádně drželi. (Cestující uvnitř si asi klepou na čelo a myslí si svoje o těch trhlých turistech, kteří si zaplatí lístek a pak jdou nesmyslně trpět na střechu). Cestování se stává trochu nepohodlné, ale nádherné. Sedáme a leháme si mezi úchyty na

zavazadla, pevně se držíme, abychom nevypadli. Někdo mávnul kouzelným proutkem a najednou si připadám jako zpátky v Bolívii. Asfaltka zmizela, zbyla jen hrbolatá polní cesta. Ochladilo se. Všechny barvy jsou náhle mnohem jasnější, na okolních loukách roste obří agáve, jehož palicovité květy vypadají jako třímetrový chřest, mezi ním se pnou jakési červené květy, kolem stromy a zelená tráva. Po loukách se rozsypaly kameny a kamínky, pěstuje se zde jen kukuřice a brambory. Z kamenných domků nám mávají špinavé děti, ženy rozkládají barevné prádlo po trávě a po keřích. Tuto panenskou idylku kazí jen tu a tam obrovské reklamy na pepsi a coca colu, vymalované přímo na zdi domu, takže některé z baráků jsou celé červené. Na obzoru hory. Autobus každou chvíli staví – stále někdo nastupuje a vystupuje; i zde v Guatemale se uplatňuje jihoamerický zvyk cestujících zastavovat autobus rovnou před vlastním barákem i přesto, že soused nastoupil / vystoupil zrovna deset metrů před ním. To znamená, že autobus se sotva stačí rozjet a už musí zase zastavovat. Mezitím vytrvale troubí, aby upozornil lidi nacházející se okolo silnice na svůj průjezd. Todos Santos je mayská vesnice, odříznutá víceméně od okolního světa. Její obyvatelé chodí oblečení v látce jež si sami utkají (v životě jsem neviděla tak vysokou koncentraci tkadlen; mezitím co manželky tkají nebo přenášejí děti a těžké pytle, muži postávají, konverzují a odpočívají). Muži nosí červené proužkované kalhoty a červené proužkované košile s límcem, který vypadá jako barevná dečka, a na hlavě nezbytný klobouk z těžké slámy ozdobený modrým páskem se stříbrnými cvoky. Ženy nosí dlouhé modré sukně a barevnou halenku, která celá vypadá jako dečka (na jejím tkaní stráví i několik měsíců). V zásadě nemluví španělsky. Jejich prvním jazykem je jeden z máyských dialektů - Mam. Na poslech zní jako něco mezi hebrejštinou a arabštinou. Všichni lidé zde mají hezké obličeje; všichni vypadají stejně (aby taky ne, když se neliší ani oblečením!). Všichni se usmívají, ale nechtějí se dát fotit. Prý by jim focení ukradlo duši). Kdo na to má, nechává si pro krásu aplikovat na zuby zlaté hvězdičky. Turismus objevuje Todos Santos zatím jen pomaličku. V celé vsi je na pronájem jen pár pokojů, všechny jsou zařízeny ve-

Za životním kouzlem 11 lice sporadicky, s čistotou se to nepřehání, uvnitř pobíhá a poletuje spousta menších či větších tvorečků. Ale místní lidi bydlí úplně stejně. Připadáme si spíš jako rodinní hosté. Civilizací nezkaženou idylku kazí jedna věc. Nejspíš tu všichni umřou na rakovinu plic. Od rána do večera dýchají z plna hrdla černé, smradlavé výfukové plyny projíždějících či parkujících nákladních aut a autobusů. On totiž přijede autobus, zastaví na hodinku na náměstí, vypnout motor ho však už nenapane. A než odjede, už tu stojí další dva. Oba na hodinku. Oba čadí. Okolo běhají děti a je jim to jedno. Je to jedno i desítkám bezprizorně pobíhajících psů.

15.-17. srpen – Todos Santos, San Pedro la Laguna Autobus, jak už taky jinak, se rychle zaplňuje. Nastupují i ženy s lavory plnými těsta na tortillas. Na zpestření 180ti stupňových zatáček nám řidič pouští hudbu: co písnička, to vytvale monotóně stejná muzika, mění se jen slova „chica bonita – me matas – mi cariño – estoy muriendo ...“ V Huehue přesedáme obratem na autobus do Quetzaltenengo (Guatemalci nazývají toto město Xela). Autobus je obsazen do posledního místa, ulička je plná taktéž. Příručímu se nicméně daří nějakým způsobem narvat do uličky dalších asi dvacet osob. To remcají už i místní. Nevídaný fakt, že skupinka lidí čekajících u silnice na autobus při pohledu na stav cestujících v něm odmítá nastoupit, mluví sám za sebe! Autobus není plný jen uvnitř, plná je i střecha - zavazadel. Nacvičeným pohybem na ni příručí přihazuje koše, kola, vozíky. Věřím, že kdyby někdo převážel kozu, letěla by i ona. Na nástup a výstup zastavuje autobus jen symbolicky. Vše se odehrává v běhu a nejvíc se naběhá příručí; autobus nečeká. Než se ten chudák stihne postarat o zavazadla, řidič už zrychluje a občas to vypadá, že příručímu ujedeme, a ten si bude muset počkat na další autobus. Dalším úkolem příručího je sloužit řidiči. Když ten totiž dostane chuť na colu, vodu nebo chipsy, zastaví svůj autobus klidně uprostřed silnice (a zabrzdí tak dopravu ve svém jízdním pruhu). Příručí vybíhá do stánku, chvíli špásuje s prodavačkou, pobere „nákup“ a honem utíká zpátky do autobusu. Řidič se občerství a může se pokračovat v jízdě. Nikdo neprotestuje. Konečně jsou všichni nějakým způsobem umístěni. A teď přichází příručího chvíle. Musí se prodrat uličkou, ve které už nezbývá ani centimetr volného místa, a vybrat od všech peníze. On z toho má legraci. Na nás zkouší jakýsi zvláštní systém: na stovku nám má vrátit osmdesát quetzalů (to je název guatemalské měny), on nám však místo toho načmárá osmdesátku na rubovou stranu lístku, a že prý nám peníze kdosi vrátí, až přestoupíme na další autobus. S tím živě nesouhlasím a ohrazuji se. Žádám o vrácení peněz. Chvíli se dohadujeme, vše za velkého zájmu ostatních cestujících (nikdo se nás však nezastane). Nakonec nám peníze vrací.

Autobusové nádraží v Xele přechází plynule ve smetiště. A záchodky v něm jsou jedním slovem odporné. Nacházíme náš další spoj, nastupujeme. Podvozku autobusu jsou uděleny poslední údery kladivem, cosi je utaženo železným drátem, a odjíždíme. Po patnácti minutách opět stavíme a opět spravujeme. Po dalších deseti minutách bereme naftu. Tento autobus zatím vyhrává v naší klasifikaci rachotin. Tlumiče v něm neexistují, takže na křivých sedadlech nadskakujeme celé tři hodiny jízdy k jezeru. K tomu nám ze stereo beden uchycených drátky u stropu nad hlavou hlaholí místní rádio; hlasatel nám hlásí přesný čas každé tři, v lepším případě čtyři minuty. A vždy dodává, že je to přesný čas platný na celém guatemalském území. Poslední úsek cesty, sjezd k jezeru, je nezapomenutelný. Serpentýny vedoucí k jezeru jsou zbudované v takovém úhlu, že v zatáčkách musí autobus zastavit a kus zacouvat, aby se vůbec vytočil! Ale naše rachotina to zvládá a my přijíždíme do San Pedro la Laguna, osady na břehu jezera Atitlán. Jezero vzniklo kdysi na místě sopečného kráteru; dnes je to výletní místo. Okolo jezera se nacházejí tři sopky. San Pedro leží na úpatí jedné z nich. Když se konečně složíme v hotýlku a jdeme si dát do restaurace pořádnou porci kuřete, brečíme štěstím.

18. srpen – Chichicastenango, Antigua Vstáváme a odcházíme se zásobou peněz na nedělní trh. Jsme totiž v městečku Chichicastenango, nejvyhlášenějším tržním městě střední Ameriky. Prohlížíme, vybíráme, ptáme se na cenu, tváříme se odmítavě, předstíráme nezájem, vracíme se, žádáme lepší cenu... Má to stále stejný průběh. První cena ohlášená trhovcem je vskutku nehorázně vysoká. My se zatváříme kysele a on na nás začne mrkat, že cena je sice taková, ale zrovna nám dá mimořádnou slevu. Této druhé nabídce se vysmějeme a trhovec nám zkroušeně vysvětluje, kolik týdnů či měsíců strávil prací nad tím či oním výrobkem. Pochválíme, ale smutně krčíme rameny, že je to pro nás drahé. Trhovec pookřeje a říká: Jsme na trhu, pojďme smlouvat. Já nabídnu cenu, vy nabídnete svou cenu, já něco uberu, vy něco přidáte, já zase něco uberu, vy zase něco přihodíte a nakonec se dohodneme. Čekám jen, že ještě řekne: Teď si to zkusíme nanečisto. Nakonec kupujeme přibližně za polovinu původní ceny. Zhruba kazdé dvě hodiny prochází trhem za zvuku bubnů náboženské procesí s kadidly, obejde náměstí a končí v místním kostele. Okolo procesí se pohybuje spousta žen s náručemi plnými květin. Podívaná je to nádherná. V Antiguě si hned domlouváme v jedné z cestovních kanceláří zítřejší odvoz na letiště. Cena je 7 USD za osobu. Já říkám, že je to OK, jen musíme zajít do banky, protože po Chichi jsme bez peněz. Slečna říká, že dobře, a že nám udělá cenu 6 USD. Já jí poděkuji, opakuji, že nemůžeme zaplatit hned, že musíme do banky, a slečna povídá, že v pořádku, a že nám teda udělá cenu

5 USD. Znovu jí poděkuji a odcházíme do bankomatu. Toto smlouvání bez smlouvání je mi dodnes záhadou. Večer povečeříme na ulici, opět u našich oblíbených paní pečících tortillas.

19. srpen – Antigua, Guatemala City Dnes odjíždíme. Ještě jednou sledujeme Guatemala City z taxíku. Město je plné, nebo ještě lépe, přeplněné reklamními billboardy všech velikostí, umístěnými jeden nad druhým. A z nich se na nás usmívají blonďaté modrooké děti ... Hned bych jela zas.

Autorka

Zuzana Belloni

12 Věda a výzkum

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Antropológovia potvrdzujú u žien vyššie riziko vzniku zubného kazu John Lukacs, profesor antropológie Oregonskej univerzity, tvrdí, že reprodukčné tlaky a stúpajúca plodnosť boli príčinami toho, že pri transformácii človeka z lovca a zberateľa k poľnohospodárskym a ďalším formám usadlých činností postihoval zubný kaz častejšie ženy než

mužov. Tento záver je výsledkom rozsiahlej štúdie dôkazov z vedeckých prác z celého sveta o výskyte zubných kazov v prehistorickej, ako aj súčasnej populácii. Hlavným faktorom v tomto vývoji boli podľa profesora Lukacsa, špecialistu na dentálne, kostorné a nutričné otázky, dra-

matické zmeny v špecifických ženských hormónoch. Profesor Lukacs skúmal frekvenciu zubných kazov z hľadiska pohlavia a jednoznačne dospel k záveru, že dentálne zdravie je u žien tradičně slabšie. Okrem vlastných starších výzkumov

cituje profesor Lukacs dve klinické dentálne štúdie publikované minulý rok, jednu z Filipín a druhú z Guatemaly, ktoré dospeli k rovnakému záveru. Zmeny v produkcii potravín a nové technológie poľnohospodárských združení sú obecne INZERCE

FDI Annual World Dental Congress

2 -5 September 2009

Singapore

John Lukacs, profesor antropologie, ukazuje 250 tisíc rokov starú lebku „Kabwe“ z Afriky. Nemožno z nej zistiť pohlavie, pričom je v nej stále 15 zubov, z ktorých 12 má kaz. dávané do súvislostí s vyšším výskytom zubných kazov. Antropológovia pripisujú rozdiely vo výskyte zubných kazov u mužov a žien odchýlkam v ich správaní, napr. pri organizácii práce, v stravovacích zvykoch, atď. Z klinickej a epidemiologickej literatúry z rozličných ekologických a kultúrnych prostredí vyplývá jasný dopad týchto odchýliek na dentálne zdravie žien. Antropológovia odmietali úlohu špecifických ženských faktorov, dnes však prikladajú značnú váhu záverom vyššie citovanej štúdie, nakoľko zmeny v poľnohospodárstve sú spojované s väčšou usadlosťou a plodnosťou žien. Lukacs tvrdí, že zvýšená poľnohospodárska produkcia zvýšila požiadavky na ženský reprodukčný systém a ich plodnosť, ale zároveň s tým sa zvýšilo aj riziko negatívnych dopadov na dentálne zdravie žien. „Vyššia plodnosť, zmena stravovacích zvykov a deľba práce na ceste k poľnohospodárskej spoločnosti zväčšila rozdiel vo výskyte zubných kazov medzi mužmi a ženami“, tvrdí Lukacs. Lukacsová meta-analýza skúmala prehistorické antropologické i súčasné zdravotnícke pramene. Potvrdila, že výsky zubného kazu bol a je u dospelých žien častejší ako u mužov. Lukacs to pripisuje vplyvu ženských hormónov, rozdielom v biochemickom zložení a tvorbe slín, v chuti po jedle, imunologickej odozve a averzii v dobe tehotenstva.

[email protected]

www.fdiworldental.org

Zatiaľ nie je dostatočne známe, ako sa tieto faktory kombinujú so zvyšujúcim sa vekom žien pri výslednom zhubnom pôsobení na ich dentálne zdravie. „Pokiaľ sú hormonálne a fyziologické faktory nezávislé, alebo pôsobia dodatočne, môže byť ich význam značný. Potvrdzuje to skutočnosť, že so zvyšujúcim sa vekom žien sa u nich vyskytuje zubný kaz častejšie ako u mužov v rôznych etnických skupinách a rôznych ekologických a kultúrnych prostrediach“, konštatuje profesor Lukacs.

Bez infekce. Rychle a efektivneˇ.

Díky schopnostem volneˇ proudícího ozónu je dezinfekce rychlá, snadná a daleko úcˇinneˇjší než dosud. Pro své pacienty se stanete hrdinou, budete-li k dezinfekci ko enových kanálku˚ a parodontálních chobotu˚ i k dezinfekci dutiny ústní p ed chirurgickým ošet ením používat Prozone – nový generátor ozónu od firmy W&H! Snížíte riziko infekce! Prozone a jeho síla – to je to pravé! wh.com

Síla ozónu pro Vaše pacienty

14 Tipy a recenze

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Opera s popcornem a kolou v plastovém kelímku Je tomu více než rok, co mohou čeští milovníci krásného zpěvu chodit na operu nejen do divadla, ale také do kina. Už v sezóně 2006/07 začala Metropolitní opera uskutečňovat nápad generálního manažera Petera Gelba a přenášela svá představení na stříbrné plátno, ovšem tehdy pouze v USA a Kanadě. Až další sezóna přinesla tento fenomén také do kin mimo americký kontinent a jedním z nich bylo pražské Aero. A prosincové představení Gounodovy lyrické opery Romeo et Juliette s Annou Nětrebkovou a Robertem Alagnou v hlavních rolích a s Placidem Domingem za dirigentským pultem bylo v nevelkém žižkovském kině, které znali spíše příznivci „alternativnějších“ žánrů, během několika dnů zcela vyprodáno a někteří kritici je v našem tisku označili za největší hudební událost roku 2007. A to pražské publikum ještě čekalo dalších sedm představení v první polovině minulého roku a po skončení sezóny také záznamy z té předcházející. Mezitím se projekt začal pomalu šířit také do dalších českých kin, takže některé jarní přenosy mohli sle-

servis

dovat rovněž diváci v Žatci, Hradci Králové a ve Znojmě, a protože v těchto i dalších osmi městech, která se přidala v letošní sezóně byl poměrně slušný zájem, mohli se v lednu pořadatelé celého projektu v České republice pochlubit úctyhodnou návštěvou přesahující sedmnáct set diváků na přenosu Pucciniho asi vůbec nejopomíjenější opery La Rondine (Vlaštovka). Přesto lze mimo Prahu ještě sehnat vstupenky na zbývající představení této sezóny. A jak se opera vyjímá v pro ni ne úlpně typickém prostředí? Inu, není to jako v divadle, pravda, a to je taky (spolu s občasnými chvilkovými výpadky signálu při přenosu přes Atlantik) to jediné co tomuto projektu někteří lidé stále dokola vyčítají. Já sám chodím do operních domů poměrně často a za špičkovou kvalitou jezdím do Vídně, a přesto mohu říci, že i když zážitek z dobrého představení v divadle je mnohem silnější než ze stejně dobrého představení v kině, mají přenosy svůj specifický půvab a na každý další se těším. To hlavní, co nabízejí, je samozřejmě špičkové hudební provedení, ale k tomu se ještě přidává působivá kamera,

byť svými někdy až nadužívanými detailními záběry na tváře sólistů působí spíše filmově než divadelně. Osobně se mi take líbí atmosféra, jaká na přenosech panuje, totiž zvláštní napětí mezi patosem a vznešeností opery a jistou neformálností a ležérností v oblékání i chování divaků. Vše je na plátně umocněno take přestávkovými rozhovory s účinkujícími a s technikem, který se stará o změnu scény mezi jednáními, což ve mně vyvolává jednak pocit blízkosti k umělcům a také to zesiluje vzrušení z toho, že vše vidím naživo a třeba se nemusí vše povést. O to více pak potěší, když se pěvcům, dirigentovi a technikům jejich práce podaří na výbornou, což se v Metropolitní opeře stává skoro vždy. Vzhledem k tomu, kolik umělců si mě svými výkony v dosavadních představeních získalo, se velmi ostýchám začít psát v tomto krátkém článku něco o hudební a vůbec umělecké úrovni jednotlivých provedení. Jenom výčet jmen sopranistek, tenorů, barytonů, dirigentů a dalších, kteří předvedli pamětihodné výkony, by mi ušetřil práci s dopisováním zbytku této pozvánky do kina (ano, proto jsem psal),

a proto se omezím jen na výraz hluboké úcty k velkému šéfdirigentovi Metropolitní opery Jamesi Levinovi, kterého obdivuji už dlouho a žižkovské sobotní večery pod jeho vedením moji úctu ještě utvrdily. Zase ukázal, že umí podat osvěžující, ale přitom ne zbytečně extravagantní a partituru „vylepšující“ interpretaci, rozmanitého repertoáru, ať už je to Mozart, Verdi, Wagner, Puccini nebo Berlioz. Podud jde o repertoár, je třeba pochválit dramaturgii z Velkého jablka za vyváženost a pestrost, protože nám nabízí jak opery z typického romantického

repertoáru, tak kusy starší i díla hudební moderny, ba dokonce už byla k vidění i dvě díla současných skladatelů. Skutečnost, že tři první sezóny nabídly po jediné opeře od tří z nejvýznamnějších operních skladatelů, totiž Mozarta, Verdiho a Wagnera, se jistě napraví v brzké budoucnosti, ovšem méně jisté jsou naděje, že se dočkáme také některé české opery. Přesto to není zcela beznadějné, možná bude MET chtít ukázat světu Rusalku Renee Flemingové nebo Jenůfu v podání Karity Mattily. Tak jako tak se už těším na Orfea a Eurydiku.

Má Vaše křeslo poškozené polstrování nebo si po letech užívání zaslouží nový polstr? Chcete změnit image své praxe a přitom nekupovat nové křeslo? Pokud je Vaše odpověď ano, tak neváhejte a obraťte se naším prostřednictvím na profesionály.

V roce 2008 firma ROD zahájila splupráci se společností DKL GmbH, která se zabývá polstrováním již od 19. století a polstrováním stomatologických křesel od roku 1985. Od té doby rozvinula spolupráci s řadou významných výrobců, jako např. Belmont, Castelini, Eurodent, Finndent, Kavo, Mikrona, Planmeca, Ritter, Siemens/Sirona, Ultradent a dalšími. Pod značkou D.E.T. Chairs D1 a L1 tato firma také exkluzivní křesla sama vyrábí. Přinášíme Vám tak možnost nechat si svůj nástroj každodenní obživy zrenovovat nebo jenom změnit a to za zajímavé částky. Celá výměna může proběhnout velmi rychle, že Vás ani neomezí. Máte široký výběr z palety barev a materiálů. Pro příklad uvádíme následující značky a modely: model Kavo 1060 s komfortním opěradlem (C3)

Planmeca 2002 EC Proline zúžené polstrování

Castellini Thesi A

Siemens SL2 (bez prošívání)

Adec Performer

Belmont Clesta II

díl Komplet Opěradlo zad Opěrka hlavy Komplet bez opěrky rukou Sedák Opěrka ruky Komplet s anatomicky tvarovanou opěrkou hlavy Opěradlo zad Komplet s klínovou podložkou šíje a oběma opěrkami rukou Sedák bez prošívání Komplet s oběma opěrkami rukou Opěrka hlavy Komplet Opěradlo zad

cena EUR bez DPH 648,00 € 253,00 € 111,00 € 826,00 € 387,00 € 60,00 €

orientační cena Kč 18 144 Kč 7 084 Kč 3 108 Kč 23 128 Kč 10 836 Kč 1 680 Kč

cena vč. DPH 21 591 Kč 8 430 Kč 3 699 Kč 27 522 Kč 12 895 Kč 1 999 Kč

803,00 € 300,00 €

22 484 Kč 8 400 Kč

26 756 Kč 9 996 Kč

746,00 € 267,00 €

20 888 Kč 7 476 Kč

24 857 Kč 8 896 Kč

902,00 € 126,00 € 731,00 € 259,00 €

25 256 Kč 3 528 Kč 20 468 Kč 7 252 Kč

30 055 Kč 4 198 Kč 24 357 Kč 8 630 Kč

Vzhledem k rozkolísanosti kurzu české koruny jsou ceny uvedeny v EUR. Fakturovány budou dle aktuálního směnného kurzu v den úhrady ceny.

Zeptejte se na cenu právě Vašeho křesla!

ROD a.s., Na Sádce 780, 149 00 Praha 4, Tel.: 224 314 806, Fax: 224 311 812, www.rodpraha.cz

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Tipy a recenze 15

Aktualizovaný Manuál evropského zubního lékařství Rada evropských stomatologů (CED) uveřejnila nový Manuál zubního lékařství, jenž shrnuje nejpodstatnější pracovní požadavky na stomatology a další profesionály z oboru v zemích Evropské unie. Průvodce se na 400 stranách, kromě obecného srovnání zdravotních systémů se zvláštním zřetelem ke stomatologii, věnuje specifikům zubního ošetření a odborných nároků v každé z 32 evropských zemí, včetně Chorvatska, které by se mělo k unii připojit v polovině příštího roku. IDS—32 nd International Dental Show · Cologne · March 20–24, 2007

today international

Special Issue · Sonderausgabe

SHOW PREVIEW

AD

Aerospace meets Implantology

Was haben Hochleistungsgasturbinen mit Zahnimplantaten gemeinsam? Informationsjetzt Ihren Sichern Sie -medtec.com unter www.ch Messestand vorsprung n Sie unseren in oder besuche auf der IDS März 2007 vom 20.-24. 04.1 A-010, Halle Köln. Stand

AD

light body

regular body

www.coltenewhaledent.com

Interview

Business

Travel

Over 1,700 exhibitors from all around the world have announced their participation making the IDS an unchallenged marketplace for the whole range of dental equipment and services. We spoke with Executive Vice Director Oliver P. Kuhrt from Koelnmesse about the current state of preparations and what visitors can look forward to.

The International Dental Show in Cologne will be an excellent opportunity to see the most up-to-date technologies in the field of dental medicine. Focus on highlights in our industry section and explore what the world’s most innovative companies have to offer.

Cologne is one of the destinations in Germany for domestic and oversea visitors. In today we tell you where to eat, where to have a drink and what to do in your time off.

»page 2

»page 18

»page 50

International dental expertise meets at IDS Cologne World leading trade fair expected to growth further—Organiser introduces new service tools  At a European press conference last December in Cologne, the organisers of IDS 2007 have announced that they expect higher participation numbers than in 2005. More than 1,600 exhibitors have registered for the event with more than 61 percent coming from outside Germany, they said. Although the biggest number of registered exhibitors will be still from the fair’s home country, large numbers are expected from the United States, Italy, Switzerland, France and the UK. In addition, a growing number of suppliers will be attending from countries in the European Union, Middle East, Asia, Australia as well as North America. “With over three months to go before the fair opens, the number of registrations we have received already exceeds the number of companies that exhibited at the event in 2005”, said Oliver P. Kuhrt, Executive Vice President of Koelnmesse GmbH. “This increase will be similar to

West entrances have been rebuilt and renovated. At the piazza, centrally located between Halls 4, 10 and 11, visitors will be able to relax in the open air. Koelnmesse has also announced to provide more space for collegial meetings this year.

the climb of 12 percent we achieved last time.” In 2005, the show hosted more than 1,500 exhibitors and 70,000 professional visitors. Over the past two years, the organiser has extensively modernised the exhibition centre and enlarged the exhibition space up to 130,000 square metres. The Koelnmesse Masterplan for IDS 2007 has also given the halls a facelift. While a second entrance area was added in 2005, fair guests can now use three entrances including the new South entrance which is near the Koelnmesse/Deutz railway station and links the fair with downtown Cologne and all major airports in the region. The Boulevard, which was completed in January 2007, is supposed to shorten

walking distances between the halls and enable visitors to reach the exhibitors’ stands more quickly. It will also serve as a promenade for services and deliveries starting at the South entrance. Additionally, the East and

New service tools have been developed to ease travel arrangements and the organisation on site. Registrations and ticket can be purchased online and will give visitors the possibility to use public transport and avoid waiting lines at the fair’s trade box office. Furthermore, Business Matchmaking will be introduced in 2007 as an Internet-based exchange platform that visitors can use to get in contact with exhibitors before the IDS begins. The tool is supposed to enable visitors to identify products and services they are most interested in. On the other hand, exhibitors may take use of LeadSuccess,

a management tool for their show contacts, which will be available on- and offline. With the Speaker’s Corner held in Hall 4.1, the IDS will be built on this feature’s successful premiere in 2005. There exhibitors will have the chance to demonstrate new products and procedures to an international audience. The popular “Strictly Dental Night” held on Friday, 23rd March, has be announced to return this year. The proven policy of keeping the first day of the fair open exclusively to the dental trade and importers will be continued. The “Dealers’ Day” will offer participants the opportunity to conduct in-depth sales negotiations without distractions. In addition, there will be an Importers’ and Dealers’ Lounge in the Offenbachsaal, especially for dealers from Germany and abroad.

Our today editorial team will recapitulate, analyse, and review all main innovations, events, and scientific topics in this special edition. Distributed free of charge at all points of entry to the trade fair, within the exhibition halls and in official trade fair hotels, every visitor gets a comprehensive overview of the constantly growing trade show.

page 4



AD

Periointegration could be key to success IDS Cologne 2007 Date: March 20–24, 2007 Opening times: 8 a.m.–7 p.m. (exhibitors) 9 a.m.–6 p.m. (visitors) Venue: Koelnmesse exhibition halls 3.2, 4, 10 and 11 Organised by: Association of German Dental Manufacturers (VDDI) represented by its subsidiary, Gesellschaft zur Förderung der Dental-Industrie mbH, (GFDI) and Koelnmesse GmbH Messeplatz 1 50679 Cologne P.O.Box 21 07 60 50532 Cologne, Germany Phone: +49-2 21/8 21-0 Fax: +49-2 21/8 21-25 74 E-mail: [email protected] Web: www.koelnmesse.de

For more information: www.uptodayte.com

Academy of Periointegration intends to improve the retention of dental implants by new "PERIOTYPE"-design  Dental implants are at the forefront of innovation in dental medicine. Around 500.000 of these artificial teeth are implanted every year. 98 percent of the procedures are successful, but after around 15 years the implant is at risk from periimplantitis. To improve the retention of dental implants, even in high-risk patients, the “Academy of Periointegration” was set up in Berlin in December 2006. This federation of leading representatives of research, teaching, practice and industry has the aim of using interdisciplinary cooperation to develop criteria for new kinds of implants which replicate real teeth as authentically as possible and, at the same time, provide patients with a prehistory of illnesses such as diabetes or osteoporosis the possibility of secure maintenance. The “Academy of Periointegration” is utilizing interdisciplinary working groups to assess which

new technologies can be used for perioimplants. For instance, the experts are examining how knowledge transfer, which is already being successfully implemented in other areas of industry and medicine, can be successfully brought into play. Three key technologies with great potential for dentistry are being particularly closely looked at. The coating process developed by the Fraunhofer Institute for Surface Technology in Braunschweig using high-performance gas turbines with zirconium oxide is to be used in future to make even traditional titanium implants “tooth white” and, at the same time, tissue friendly. A coating process for implants developed by scientists at the Charité in Berlin for use in accident surgery allows for the release of antibiotics and growth factors. Soon, it will be possible to use this method to significantly improve the security of artificial

tooth roots, even in high-risk patients. “For the attainment of longterm bacteria impermeability the research group is looking towards a high-precision process from the watch-making industry which uses a labyrinth seal to significantly reduce the risk of infection”, says Dirk-Rolf Gieselmann, initiator of the academy and CEO of Clinical House Europe, a swissgerman medical device manufacturer in Zürich. Using these technologies, the scientists—in collaboration with the industry—intend to develop a new kind of dental implant with the denomination “periotype”. The members of the “Academy of Periointegration” include representatives from the Fraunhofer Institute for Surface Technology (IST) in Braunschweig and doctors at the Charité university clinics in Berlin and Münster, as well as dentists in research and practice.

Nobel Biocare

World Conference 2007 Las Vegas May 20 th - 24th

the date is set

mark your calendar today

See the latest edition of today IDS at:

www.dental-tribune.com

For more information, or to register online go to: www.nobelbiocare.com/worldconference

© Nobel Biocare AB 2007

„O rozdíly organizace zubního lékařství v zemích EU je značný zájem a věříme, že tento průvodce odpovídá na všechny důležité odborné otázky, které musí zvážit stomatologové uvažující o přestěhování ordinace do jiné země, aby se přechod obešel bez větších obtíží“, říká k tomu autor Manuálu, Dr. Anthony S. Krawitz. Anglická verze příručky je volně ke stažení na oficiálních stránkách CED – www.eudental.eu.

Využijte příležitost pro Vaši inzerci v Dental Tribune kontakt na redakci: telefon: 725 590 572, e-mail: [email protected]

DENTAL TRIBUNE Vydává Dental Tribune International

© 2009, Dental Tribune International GmbH. All rights reserved. MK ČR E 16557, ISSN 1801-7096 Dental Tribune vychází obvykle desetkrát ročně. Vlastníkem autorského práva pro Čechy a Slovensko je Dental Tribune CZ+SK, s. r. o. Všechna práva vyhrazena. Dental Tribune se snaží o maximální přesnost klinických informací a informací o produktech výrobců, ale nemůže nést odpovědnost za platnost tvrzení o produktech nebo za typografické chyby. Vydavatelé též nepřebírají odpovědnost za názvy produktů nebo tvrzení a prohlášení inzerentů. Názory vyjádřené autory jsou jejich vlastní názory a nemusí vyjadřovat názory Dental Tribune.

Group Editor

License Inquiries

Executive Producer

Regionální kanceláře

Daniel Zimmermann [email protected]

Jörg Warschat [email protected]

Gernot Meyer [email protected]

Asia Pacific

Managing Editor

Accounting

Ad Production Manager

Jeannette Enders [email protected]

Manuela Hunger [email protected]

Marius Mezger [email protected]

President/CEO

Marketing & Sales Services

Designer

Yontorisio Communications Room A, 26/F, 389 King’s Road, North Point, Hong Kong Tel.: +852-3118-7508 Fax: +852-3118-7509

Peter Witteczek [email protected]

Daniela Zierke [email protected]

Franziska Dachsel [email protected]

Evropa

Executive Vice President Finance

Product Manager

Dan Wunderlich [email protected]

Bernhard Moldenhauer [email protected]

Daniela Zierke Holbeinstr. 29, 04229, Leipzig, Germany Tel.: +49-48474-302

Fax: +49-48474-173 www.dti-publishing.com [email protected]

Severní a Jižní Amerika Anna Wlodarczyk 213 West 35th Street, Suite 801, New York, NY 10001, U.S.A. Tel.: +1-212-244-7181 Fax: +1-212-244-7185

Česká republika a Slovensko redakce: Martin Šturma (šéfredaktor), Daniel Zeman, Pavel Arazim

odborná spolupráce a překlady: MUDr. Magdalena Koťová, Ph.D., Ing. Miloš Motoška grafika: Martin Muránsky fotografie: Ing. Vladimír Kovář, Tomáš Hrabák předplatné: Michaela Eckertová Dental Tribune CZ+SK, s.r.o., Na Sádce 780/20, 149 00 Praha 4, Tel.: +420 725 590 572 www.dental-tribune.cz [email protected]

16 Ze světa

DENTAL TRIBUNE česká & slovenská edice

Vyléčí nákup firmy Wyeth Pfizer? USA/Americká farmaceutická společnost Pfizer se potýká s hrozbou konce patentového monopolu na jeden z jejích nejúspěšnějších léků Lipitor, který se používá při léčbě vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Patentová ochrana na Lipitor v Americe vyprší v roce 2011 a do roku 2013 budou konkurenci levnějších generických léčiv vystaveny produkty přinášející společnosti více než třetinu všech zisků. Ředitel Pfizeru Jeffrey Kindler se rozhodl situaci řešit nákupem konkurenčního Wyethu za 68 miliard dolarů. Ceny akcií Pfizeru na finančních trzích okamžitě po fúzi klesly o deset procent. Trhy daly

najevo svoje očekávání určené historickou zkušeností s podobnými investicemi – sloučení farmaceutických firem v minulosti málokdy vedlo k efektivnější a úspornější spolupráci. V případě Pfizeru by se to ovšem mohlo povést. Jeffrey Kindler totiž přesně ví, kde ušetří. Úvěr 22,5 miliardy dolarů půjčený na převzetí Wyethu od konsorcia amerických bank, které byly nedávno vykoupeny z potíží s použitím pěněz daňových poplatníků, povede v důsledku ke ztrátě dvaceti tisíc pracovních míst v rámci úsporných opatření umožněných fúzí. ::The Economist::

Je utrácení vlastenecké? Čína/ Rozehnání dopadů světového ekonomického útlumu na čínskou ekonomiku bude vyžadovat aktivní přispění od každého občana. „Důvěra je důležitější než zlato. Důvěra ve spotřebu každého jednotlivého občana představuje důvěru v budoucnost země a tím i v budoucnost vlastní. Aktivní utrácení je v zájmu vlasti.“ Těmito slovy vzkřísil premiér Wen Jiabao (Wen Ťia-pao) staré marxistické přesvědčení, že utrácení je vlasteneckou nutností v době zpomalování národní ekonomiky. Jenom spotřebou se z produktů stávají opravdové komodity a jen spotřeba určuje jejich pravou hodnotu. Nemusíme utrácet za každou cenu – jse spíše o oživení přiměřené spotřeby k zachování zdravého růstu.

Zatímco Spojené státy trpěly neúměrnou nadspostřebou, v Číně je mnoho prostoru pro další zvyšování poptávky. Překážkou větší spotřeby v řadě čínských domácností je nutnost počítat s vysokými náklady na vzdělávání a zdravotní péči. Centrální vláda proto zhodnotila situaci a přistoupila na včasné úpravy makroekonomických opatření a strategických priorit. Energicky provedla daňové změny, uvolnila měnovou politiku a podnikla řadu konkrétníchkroků, aby podpořila spotřebu, zvýšila domácí poptávku a udržela stabilní a relativně rychlý ekonomický růst. Úspěch všech těchto opatření vposledku závisí na ochotě obyvatel utrácet. Co ale chudí občané? Mají dovoleno stát se vlastenci? Podmín-

kou aktivní spotřeby je kapitál, který má ovšem výhradně hrstka nejbohatších úředníků, takzvaná „elita“. Samozřejmě, také obyčejní lidé mají peníze, ale jejich peníze se dají snadno spočítat a tyto malé přebytky si rodiny schovávají na horší časy, na dobu nemoci, na školu, dům nebo svatbu. Kdo by nechtěl utrácet ve velkém? Každý si chce koupit velký dům, dobré auto, luxusní spotřebiče, prvotřídní zdravotní pojištění a jíst každý den vybrané speciality, ale nezbytnou podmínkou všech těchto činností je mít dostatek peněz. Bez peněz je aktivní spotřeba nesmysl! ::Wang Yong – Shanghai Daily:: :: Han Baojiang a Dou Yong – Oriental Weekly::

Když Východ potkává Západ: Evropský zemní plyn a ukrajinská realita

Ukrajina/ Ukrajina momentálně stojí před rozhodnutím mezi dvěma alternativami: starým postsovětským světem a novým evropským, ke kterému by se, jak alespoň tvrdí, ráda připojila. Tato past konečné volby bez návratu je jasně patrná na případu obchodování se zemním plynem. Území Ukrajiny je klíčovým tranzitním spojením mezi producenty plynu v Rusku a Střední Asii a spotřebitely v EU. Nefunkční tržní ekonomika a všudypřítomná korupce

destabilizují ukrajinskou ekonomiku, rozkládají politickou důvěru a podlamují zájmy evropských sousedů. K dovršení všeho nejhoršího se s postupem času nahlodává silná vyjednávací pozice Ukrajiny na trhu s energií. Modernizace pracovních postupů v energetickém sektoru by mohla významně přispět k evropské bezpečnosti, stabilitě a ekonomické prosperitě. Stabilizující roli ovšem nehrála ani od roku 1991, a co je ještě znepokojivější, ani od doby dramatické Oranžové revoluce v roce 2005. Viktor Juščenko s Julií Timošenko za tři roky nesplnili ani jeden z cílů jimi vyhlášené energetické reformy – platby za ruský plyn zůstávají stále netransparentní a nevýhodné. Dokonce i nepoměrně slabšímu Bělorusku a Bulharsku se podařilo vyjednat

daleko výhodnější kontrakty s ruským Gazpromem. Aktuální cena zaplacená ukrajinským Naftogazem je kvůli přetrvávajícím barterovým směnám v naturáliích výrazně vyšší oproti veřejné nominální ceně. Dvacet procent plynu nakoupeného od Gazpromu totiž Naftogaz vrací tajemnému zprostředkovateli RosUkrEnergo (RUE) za „dodávku“. RUE je pak prodává v Evropě za tržní cenu s tím, že zisky jdou do kapes dobře postavených funkcionářům a nejvyšším vládním strukturám na ukrajinské i ruské straně. Výsledkem je chronická zadluženost Naftogazu, který se už několikrát ocitl na hranici bankrotu. „Naštěstí“ ho vždy zachránila vládní injekce peněz daňových poplatníků, naposledy (počátkem roku 2008) šlo o necelé dvě miliardy dolarů. Po mno-

velkoměstech Chinatown, vznikají také v Číně podobné, nikoliv však již čínské, přistěhovalecké kulturní enklávy. Čerstvým nigerijským absolventům, budoucím obchodníkům (jakýkoliv byl jejich původní obor), nabízí Kanton více šancí na úspěch než Lagos. Vždyť i nevlastní bratr současného amerického prezidenta Mark Njesandjo (z Keni), který vystudoval Stanfordskou univerzitu, žije a podniká v nedalekém Šen-čenu. Čím se liší africké diaspory v Americe a Evropě od africké diaspory v Kantonu? Především, nejezdí sem uprchlíci, naopak jde hlavně o podnikatele, často s vlastním obchodem v Africe, kteří hledají nové zdroje produktů a po opakovaných návštěvách se usazují. Obvykle dokonce sami zaměstnávají mladé Číňany. Téměř bez vyjímky čínská strana prodává zboží africkému kupci. Na kantonském tržišti se platí hotově a neexistují tu žádné hranice: paruky ze „stoprocetně lidských vlasů“, které jsou ustřiženy z indických hlav, se ručně splétají v Číně a balí pro prodej v západní Africe – významného odbytiště čínského zboží.

Krátkodobé horizonty rychlých výnosů zastírají příležitosti ke zvýšení produkce, spolehlivosti a účinnosti – výsledná spotřeba plynu se rovná celkové spotřebě České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Schopnost nakládat průhledně a životaschopně s energetickými zdroji bude rozhodujícím faktorem při demokratizaci země a při jednáních o členství v NATO tento rok. Jestliže Ukrajina nepřistoupí na modernizaci energetického sektoru, ohrožuje tím samotnou energetickou zabezpečenost Evropy a skutečná reforma této oblasti by pravděpodobně byla nejdůležitějším příspěvkem ke zlepšení bezpečnosti euroatlantického společenství. ::Edward Chow a Jonathan Elkind – The Washington Quarterly::

Připravujeme

Nigeriatown Čína/ Dvanáctimiliónové město Kanton (Kuang-čou, Guangzhou) na jihu Číny přitahuje podnikatelskými možnostmi již nejméně sedm let africké přistěhovalce. Přesný počet obyvatel města, ani v něm žijících Afričanů, není kvůli vysoké fluktuaci zjistitelný. Co se týká černé minority odhaduje se její velikost na dvacet tisíc. Obývají dobře přístupnou čtvrť u rušné dálnice, kam se nově přijíždějící Afričané snadno dostanou, aby ji v některých případech již nikdy neopustili. Místní taxikáři této části Kantonu přezdívají „Čokoládové město“. V klasifikačním systému čínské vlády většina z nich spadá do kategorie „trojnásobně ilegální osoby“ – nemají povoleno vstoupit do země, přebývat v zemi, ani v ní pracovat. To pochopitelně přiživuje rozvoj mohutného trhu s falešnými pasy a dokumenty. Každý ilegální přistěhovalec musí měnit svojí identitu podle toho, jestli chce získat povolení k pobytu, podnikat, anebo se vrátit domů. Afričané v Kantonu pocházejí z devatenácti zemí a polovina z nich jsou Nigerijci. Stejně jako je v Lagosu a jiných světových

ha nesplněných slibech prohlubování finanční neschopnosti Naftogazu dále pokračuje s Gazpromem jako jediným možným kupcem zbývajícího hodnotného majetku společnosti. Odborníci se shodují, že zlepšení celkových investičních podmínek a správné právní a regulační změny by během desetiletí vedly ke zdvojnásobení produkce ukrajinského plynu. Navzdory surovinové základně, strategickému umístění a existující infrastruktuře se země potýká s energetickou nezabezpečeností. Korupce zakrývá nevýhodné hospodaření se zdroji, které zajišťuje zisky leda hrstce mocných a vytrvale poškozuje stát a jeho občany. Firmy s politickými styky běžně vyvážejí státem dotovaný plyn určený k spotřebě v ukrajinských domácnostech za lukrativní ceny do EU.

Čína není zrovna známá přehnanou tolerancí k cizincům a teprve se ukáže jak moc bezbolestně se tyto nově vznikající komunity integrují do nového prostředí. Je na čínské vládě, vypořádat se s vyhlídkou přílivu lidí z ciziny, kteří rodilým Číňanům nejsou příliš podobní. Na přehlednosti situaci nepřidává ani nejasnost čínské imigrační politiky – nikdo přesně neví, kolik je třeba let pro získání povolení k trvalému pobytu nebo občanství. Největší stupeň integrace představuje čínská „zelená karta“, určená ovšem k přilákání technických profesionálů a ne pro hledače pohodlnějšího života. Navíc v čínké filosofii a historii je hluboce zakořeněný rasismus – bílá pokožka vždy symbolizovala ctnost, tmavá podřízenost a toto uvažování přetrvává do dnešních dnů. První známky prolamování vžitého rasistického rozlišování je kromě tržišť vidět v neděli před katolickým kostelem v Kantonu, kde na své muže čekají čínské ženy s dětmi ze smíšených manželství, až skončí mše nigerijského pastora. ::Evan Osnos – The New Yorker::

V příštím čísle se můžete těšit na první ze série průhledových článků o českých stomatologických klinikách, které by kromě faktických čísel a popisu aktuálních příležitostí a výzev, měly přinést i některé méně známé informace. Tentokrát se zaměříme na Stomatologickou kliniku 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Součástí bude také rozhovor s přednostou kliniky prof. MUDr. Jiřím MAZÁNKEM, DrSc.

Poslední Slovo Poslední Slovo, zkráceně PS, má být odlehčující tečkou na závěr časopisu DT. Vážení čtenáři, povím vám, že jsem dlouho přemýšlel nad způsobem, jak uvést odlehčený závěr do praxe. Napadla mě třeba fotografie zavřených úst. No nic moc tedy. Naštěstí existují úvodníky zubařských časopisů. A to je hotová studnice humorných moudrostí. Zdá se, že trendem jsou výroky o francouzském stolničení. Počteme si tak informace jako Francouzi pijí café nebo jedí fromages (sýry). Geniální- objevné, a jelikož se to týká Francouzů tak je to i nenapadnutelně hodnotná informace. Prý i Beaujolais nouveau je jen marketingový název. Jak shrnout ono francouzské mámení? Ano Francouzi opravdu jedí sýry a opravdu pijí kávu a vína různých kvalit a dělají ještě mnoho dalších prapodivných věcí. Tak jsem poučen a jdu si dát kávu se sýrem a zapít to marketingovým tahem.