2.1 Právní subjektivita Statutární orgán... 20

Obsah 1 P˚ ulnoˇ cn´ı rozprava m´ısto pˇ redmluvy

6

2 Fyzick´ a subjektivnˇ e-pr´ avn´ı rozcviˇ cka 16 2.1 Pr´ avn´ı subjektivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.2 Zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um . . . . . . . . . . . . . . . . 18 2.3 Statut´ arn´ı org´ an . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3 Stanovy Jun´ aka 21 3.1 Hlava I. - Z´ akladn´ı ustanoven´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.2 Hlava II. - Posl´ an´ı a principy Jun´ aka . . . . . . . . . . . . . 24 3.3 Hlava III. - Skautsk´ a v´ ychovn´ a metoda . . . . . . . . . . . . 24 ˇ 3.4 Hlava IV. - Clenstv´ ı v Jun´ aku . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.5 Hlava V. - Pr´ ava a povinnosti ˇclen˚ u Jun´aka . . . . . . . . . 27 3.6 Hlava VI. - Organizaˇcn´ı struktura Jun´aka . . . . . . . . . . 28 3.7 Hlava VII. - Usn´ aˇsen´ı, z´ avazn´e pˇredpisy a rozhodnut´ı pro ˇcinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 ˇ ady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3.7.1 R´ 3.7.2 Usnesen´ı N´ aˇcelnictva . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3.7.3 Smˇernice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3.7.4 Rozhodnut´ı V´ ykonn´e rady . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.7.5 Pokyny zpravodaj˚ u VRJ . . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.8 Hlava VIII. - Statut´ arn´ı org´ any a jedn´an´ı jm´enem Jun´aka a jeho org. jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 ´ redn´ı org´ 3.9 Hlava IX. -Ustˇ any Jun´ aka . . . . . . . . . . . . . . 38 3.10 Hlava X. - Valn´ y snˇem Jun´ aka . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.11 Hlava XI. - N´ aˇcelnictvo Jun´ aka . . . . . . . . . . . . . . . . 44 3.12 Hlava XII. - V´ ykonn´ a rada Jun´ aka . . . . . . . . . . . . . . 46 2

3.13 3.14 3.15 3.16

Hlava Hlava Hlava Hlava

´ redn´ı revizn´ı komise Jun´aka . . XIII. - Ustˇ XIV. - Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rada Jun´aka . . . XV. - Jmˇen´ı Jun´ aka . . . . . . . . . . . . . XVI. - Pˇrechodn´ a a z´ avˇereˇcn´ a ustanoven´ı .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

48 49 51 52

4 Organizaˇ cn´ı struktura Jun´ aka 53 4.1 Org´ any jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 4.2 Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇr´ ady Jun´ aka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 5 Mezin´ arodn´ı skautsk´ e organizace 59 5.1 WORLD ORGANISATION OF SCOUT MOVEMENT (WOSM) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 5.2 WORLD ASSOCIATION OF GIRL GUIDES AN GIRL SCOUTS (WAGGGS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 5.3 INTERNATIONAL SCOUT AND GUIDE FELLOWSHIP (ISGF) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 6 Pr´ avo 6.1 Odpovˇednost . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Trestnˇepr´ avn´ı odpovˇednost . . . . . . . . . 6.2.1 Trestn´ y ˇcin . . . . . . . . . . . . . . 6.2.2 Podm´ınky trestn´ı odpovˇednosti . . . 6.2.3 Okolnosti vyluˇcuj´ıc´ı protipr´ avnost . 6.2.4 Trestn´ı ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . 6.2.5 Trestn´ı odpovˇednost v naˇs´ı ˇcinnosti 6.2.6 Nˇekter´e trestn´e ˇciny . . . . . . . . . 6.3 Odpovˇednost za pˇrestupek . . . . . . . . . . 6.4 Obˇcanskopr´ avn´ı odpovˇednost . . . . . . . . 6.4.1 Odpovˇednost za ˇskodu . . . . . . . . 6.5 Zastoupen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6.1 Kupn´ı smlouva . . . . . . . . . . . . 6.6.2 Smlouva smˇenn´ a . . . . . . . . . . . 6.6.3 Darovac´ı smlouva . . . . . . . . . . . 6.6.4 Smlouva o v´ yp˚ ujˇcce . . . . . . . . . 6.6.5 N´ ajemn´ı smlouva . . . . . . . . . . . 6.6.6 Smlouva o ubytov´ an´ı . . . . . . . . . 6.6.7 Smlouva o pˇrepravˇe osob . . . . . . 6.6.8 Smlouva o pˇrepravˇe n´ akladu . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

63 . 63 . 64 . 64 . 66 . 68 . 70 . 71 . 73 . 81 . 83 . 83 . 87 . 90 . 93 . 96 . 96 . 96 . 97 . 98 . 100 . 100

7 Pr´ avo a ostatn´ı obory 7.1 Ochrana pˇr´ırody . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.1 Z´ akon o ochranˇe pˇr´ırody a krajiny . . . 7.1.2 Lesn´ı z´ akon . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Stravov´ an´ı a hygiena . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.1 Vyhl´ aˇska o hygienick´ ych poˇzadavc´ıch na akce pro dˇeti . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Hospodaˇren´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Ochrana osobn´ıch u ´daj˚ u . . . . . . . . . . . . . 7.5 Archivace a skartace . . . . . . . . . . . . . . . 7.6 Ochrana a postaven´ı d´ıtˇete . . . . . . . . . . . ´ 7.6.1 Umluva o pr´ avech d´ıtˇete . . . . . . . . . 7.6.2 Z´ akon o rodinˇe . . . . . . . . . . . . . . 7.6.3 Organizace zab´ yvaj´ıc´ı se ochranou pr´av

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . zotavovac´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

102 102 103 103 106 106 109 109 111 111 112 112 113

8 Slovn´ıˇ cek

115

9 Seznam pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u

121

10 Organizov´ an´ı v obecn´ e rovinˇ e 124 ˇ ızen´ı porad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 10.1 R´ 10.1.1 Z´ aklady facilitace porad . . . . . . . . . . . . . . . . 126

www.gewiki.cz

Kapitola 1

P˚ ulnoˇ cn´ı rozprava m´ısto pˇ redmluvy Bylo uˇz po p˚ ulnoci. Pr´ avˇe skonˇcila porada t´ymu a j´ a se moc tˇeˇsil do spac´ aku. Po t´ydnu v˚ udcovsk´eho lesn´ıho kurzu je kaˇzd´ a minuta sp´ anku dobr´ a. Cestou z um´yv´ arny jsem se jeˇstˇe zastavil v j´ıdelnˇe. Nal´eval jsem si do hrnku ˇcaj a postˇrehl jsem koutkem oka, ˇze v j´ıdelnˇe nejsem s´ am. V rohu sedˇel jeden z frekventant˚ u shrben´y nad hromadou pˇr´ıruˇcek a pozn´ amek. Kdybych jenom zabruˇcel Dobrou“ a vypadl, byl bych tu noc spal o ” dost d´ele. J´ a jsem ale instruktorsky ˇzovi´ aln´ım t´ onem (za kter´y jsem se hned zastydˇel) zahlaholil: Matˇeji, uˇz je z´ıtra, bˇeˇz sp´ at. Uˇcen´ı neuteˇce!“ A ” popoˇsel jsem bl´ıˇz, abych se pod´ıval, co se chlapec ˇsprt´ a. Hrklo ve mnˇe, kdyˇz jsem vidˇel stanovy, ˇra ´dy, spoustu pap´ır˚ u s pozn´ amkami a pˇr´ıruˇcku z oboru Organizace a pr´ avo“, tedy zrovna z oboru, kter´y zkouˇs´ım. ” A jeˇstˇe mnohem v´ıc ve mnˇe hrklo, kdyˇz na mˇe Matˇej upˇrel oˇci zarudl´e u ´navou a odsekl hlasem s jasn´ymi stopami hysterie: A nechceˇs mi ˇr´ıct, ” kdy se to m´ am vˇsechno nauˇcit?“ Prohr´ abl si vlasy, pak hromadu lejster pˇred sebou a zadrmolil: Promiˇ n, uˇz mi to leze na mozek. Dobrou noc.“ A ” znovu sklonil hlavu nad pap´ıry. St´ al jsem jako tvrd´e Y“ a nevˇedˇel, co dˇelat. Jen jsem koukal. Matˇej ” znovu zvedl hlavu a pod´ıval se na mˇe taky. T´ azavˇe. Asi pˇrem´yˇslel, jestli mi m´ a popˇr´ at jeˇstˇe jednou dobrou noc, abych vypadnul. A m˚ uˇzu ti s nˇeˇc´ım pomoct?“ To nebyla ode mˇe moc chytr´ a ot´ azka. ” Uvˇedomil jsem si to hned, kdyˇz jsem vidˇel, jak rozpaˇcitˇe pokrˇcil Matˇej 6

rameny. No jasnˇe, tˇeˇzko ˇrekne, ˇze mu pomoct nem˚ uˇzu. Kdyˇz zrovna j´ a ho budu za p´ ar dn´ı zkouˇset. Ale nevypadal, ˇze by o nˇejakou pomoc st´ al. Kdybys tˇreba chtˇel nˇeco vysvˇetlit . . . “ zkusil jsem znovu snaˇzivˇe. ” Opˇet pokrˇcil rameny: Ani ne, j´ a tomu snad rozum´ım. Ale potˇrebuji se ” to nauˇcit.“ Poˇckej, kdyˇz tomu rozum´ıˇs, tak toho uˇz moc k uˇcen´ı nen´ı.“ ” V jeho oˇc´ıch jsem ˇcetl zjevn´y nesouhlas. Ted’ uˇz jsem toho nesmˇel nechat. M˚ uˇzu se pod´ıvat?“ uk´ azal jsem na pap´ır, kter´y leˇzel pˇred n´ım. ” Podaˇrilo se mu z´ aroveˇ n pˇrik´yvnout a pokrˇcit rameny. Vybral jsem si z toho, ˇze ano, sednul jsem si na volnou ˇzidli vedle a vzal pap´ır do ruky. Byla na nˇem ruˇcnˇe malovan´ a tabulka:

Co to je?“ zoufale jsem z´ıral na tabulku. . . . KKO, VKO, KKK ” ” . . . KKK je Ku-Klux-Klan?“ zaˇzertoval jsem pˇrihlouple. Matˇej se na mˇe d´ıval pˇrekvapenˇe a zklamanˇe: KKK je kandid´ atn´ı ” komise kraje, VKO je volebn´ı komise okresu . . . “ Uˇz mi to doˇslo: . . . a KKO je kandid´ atn´ı komise okresu. Aha. A VKVS ” je volebn´ı komise valn´eho snˇemu?“ Matˇej k´yvnul. Pokraˇcoval jsem: Ustaven´ı’ znamen´ a, kolik t´ydn˚ u pˇred snˇemem se ”’ mus´ı d´ at komise dohromady, pak je tam, kolik m´ a ˇclen˚ u celkem, kolik z

toho vol´ı snˇem (a zbytek dod´ a pˇr´ısluˇsn´ a rada) a ten posledn´ı sloupeˇcek je o tom, jestli ˇclen komise nesm´ı z´ aroveˇ n kandidovat, nebo jestli se to jenom nedoporuˇcuje.“ Zjevnˇe jsem si zachr´ anil zbytky poˇsramocen´e povˇesti, protoˇze Matˇej k´yvnul o nˇeco klidnˇeji. D´ıval jsem se stˇr´ıdavˇe na Matˇeje a na tabulku. Zaˇcal jsem opatrnˇe: Je vidˇet, ˇze sis s t´ım dal spoustu pr´ ace. Je to hezky zpracovan´e.“ Do ” Matˇejov´ych oˇc´ı se znovu vkradl nesouhlas. Mluv´ım s n´ım jak s desetilet´ym klukem. Dobˇre, pˇrejdeme k vˇeci: A tohle se uˇc´ıˇs nazpamˇet’?“ K´yvnut´ı. ” A proˇc? Kv˚ uli zkouˇsk´ am?“ K´yvnut´ı kombinovan´e s pokrˇcen´ım ramen. ” Matˇeji z toho tˇe ale zkouˇset urˇcitˇe nebudu!“ ” ˇ ıkal jsi ale, ˇze volby m´ Nebudeˇs? R´ ame umˇet!“ ” No to jsem ˇr´ıkal, a taky je umˇet m´ ate a budu to zkouˇset, to jo, ale. . . “ ” Ale na kandid´ atn´ı komisi a volebn´ı komisi se pt´ at nebudeˇs?“ ” No to se moˇzn´ a pt´ at budu, ale . . . “ Vˇetu jsem nedokonˇcil a chv´ıli jsme ” se na sebe rozpaˇcitˇe d´ıvali. Pak jsem povzdechl a zaˇcal: Matˇeji, to je velk´e ” nedorozumˇen´ı. M´ aˇs chvilku ˇcas?“ Odpovˇed´ı mi opˇet bylo k´yvnut´ı spojen´e s pokrˇcen´ım ramen. V´ıˇs, kdyˇz ˇctu nˇejak´y pˇredpis a je jedno, jestli je to skautsk´y ˇr´ ad nebo ” nˇejak´y z´ akon ˇci vyhl´ aˇska, tak si poˇr´ ad kladu ot´ azku: K ˇcemu je to dobr´e? K ˇcemu je dobr´y cel´y ten pˇredpis? K ˇcemu je dobr´y tenhle ˇcl´ anek, zrovna tohle ustanoven´ı? Proˇc tam mus´ı b´yt? Proˇc vypad´ a zrovna takhle? Nedalo by se to udˇelat jinak? K ˇcemu je dobr´y volebn´ı ˇr´ ad?“ Odmlˇcel jsem se. Matˇej pochopil, ˇze to nen´ı ˇreˇcnick´ a ot´ azka, ˇze opravdu ˇcek´ am na odpovˇed’. Zaˇcal opatrnˇe: No . . . podle volebn´ıho ˇr´ adu se dˇelaj´ı vˇsechny ” volby . . . stˇrediskov´e rady, okresn´ı rady. I na snˇemu. Tedy na Valn´em snˇemu Jun´ aka.“ Pod´ıval se na mˇe, jestli mi to staˇc´ı. Nestaˇcilo a tak to zkusil jinak: Kdyˇz se vol´ı podle volebn´ıho ˇr´ adu, tak je to spravedliv´e. ” Nikdo si nem˚ uˇze stˇeˇzovat. Teda stˇeˇzovat si m˚ uˇze, ale kdyˇz je vˇsechno podle pˇredpis˚ u, tak mu to stˇeˇzov´ an´ı houby pom˚ uˇze.“ To uˇz bylo lepˇs´ı. Ale pro jistotu jsem se jeˇstˇe zeptal: Proˇc si mysl´ıˇs, ” ˇze volby podle volebn´ıho ˇra ´du jsou spravedliv´e?“ No . . . jsou tajn´e, takˇze nikdo se nemus´ı b´ at hlasovat. Ani proti tˇem, ” co zrovna ˇs´efujou. A na vˇsechny jsou stejn´e poˇzadavky, ˇze mus´ı m´ıt v˚ udcovskou zkouˇsku a praxi a tak. A volby hl´ıd´ a volebn´ı komise, kter´ a je nestrann´ a, protoˇze v n´ı nen´ı nikdo, kdo kandiduje. A hlavnˇe to, ˇze v˚ udce stˇrediska vol´ı snˇem, na kter´em jsou vˇsichni.“ Na moje t´ azavˇe vytaˇzen´e oboˇc´ı rychle doplnil: Vˇsichni ˇcinovn´ıci.“ ”

Bezva. Prostˇe volebn´ı ˇr´ ad je shrnut´ı zkuˇsenost´ı, jak to udˇelat, aby ” volby byly spravedliv´e. A nejenom spravedliv´e. Taky praktick´e. . . “ Matˇej mi skoˇcil do ˇreˇci: Spravedliv´e to je. Ale praktick´e? Je to hroznˇe ” sloˇzit´e. Dvoukolov´ a volba a vˇsechny komise a tak. Na stˇredisku by se to dalo udˇelat urˇcitˇe mnohem jednoduˇseji. Vˇetˇsinou m´ ame m´ıˇ n kandid´ at˚ u, neˇz funkc´ı. A jinde je to asi taky tak. Staˇcilo by zvednout ruku, ˇze jsme cel´ı r´ adi, ˇze v˚ ubec nˇekdo kandiduje a zvolit je.“ A na okrese? Na kraji? Na valn´em snˇemu?“ ” No . . . tam by to uˇz tak jednoduˇse neˇslo. I kdyˇz u n´ as na okrese pr´y ” taky moc lid´ı nekandiduje. Na kraji nev´ım, ale na valn´em snˇemu je asi kandid´ at˚ u v´ıc. A vypadalo by to divnˇe, kdyby se na volbu n´ aˇceln´ıka jen tak zvedla ruka.“ Dobr´ a, souhlas´ım. Mohli bychom si vˇsechny ty sloˇzitosti jako ” dvoukolovou tajnou volbu a kandid´ atn´ı listiny a volebn´ı komisi a vˇsechny tyhle vˇeci nechat jenom na vyˇsˇs´ı stupnˇe a na stˇredisku to dˇelat jednoduˇse. ˇ by to. Ale ti, kdo psali volebn´ı ˇr´ Prostˇe jenom zvednout ruku. Slo ad, zjevnˇe doˇsli k z´ avˇeru, ˇze by to nebylo dobˇre. Zkus pˇrem´yˇslet o tom, proˇc usoudili, ˇze to m´ a b´yt takhle sloˇzit´e i na stˇredisku. Jak´e mˇeli asi d˚ uvody?“ Odpustil jsem si informaci o tom, ˇze jsem jedn´ım z tˇech, kteˇr´ı ten volebn´ı ˇr´ ad psali. Chtˇel jsem, aby Matˇej s´ am udˇelal ten pˇrelomov´y krok: aby se pˇrestal d´ıvat na pˇredpisy jako na bezduchou buzeraci, kter´ a norm´ aln´ım lidem jen pˇrek´ aˇz´ı. Aby se na pˇredpisy opravdu d´ıval jako na zkuˇsenost, aby hledal jejich smysl a d˚ uvody, kter´e mˇel z´ akonod´ arce“ pro pr´ avˇe takov´e ” znˇen´ı. No . . . kdyby to na stˇredisku bylo hodnˇe jednoduch´e, tak by to fun” govalo, kdyby nebyl ˇz´ adn´y probl´em. Ale . . . kdyby tˇreba n´ aˇs stˇrediskov´y byl takov´y . . . ˇze bychom se ho chtˇeli zbavit . . . pak by ta tajn´ a volba byla dobr´ a.“ Hmm,“ pˇrik´yvnul jsem spokojenˇe, a neˇslo by hlasovat veˇrejnˇe, kdyby ” ” vˇsechno bylo v poˇr´ adku a tajnˇe, kdyby nebylo?“ No ten stˇredisk´ aˇr by si asi nemyslel, ˇze je nˇeco v nepoˇr´ adku. A nˇekdo ” by se musel zvednout a ˇr´ıct, ˇze navrhuje tajn´e hlasov´ an´ı. A to by asi nikdo nechtˇel udˇelat. Protoˇze by bylo jasn´e, proˇc to dˇel´ a. I tomu stˇredisk´ aˇri.“ Pˇresnˇe! Vˇsechny ty sloˇzitosti zaˇcnou b´yt hroznˇe d˚ uleˇzit´e, kdyˇz maj´ı lidi ” probl´em se dohodnout. To plat´ı o pˇredpisech obecnˇe a vˇetˇsinou jsou pr´ avˇe na to nachystan´e. Moˇzn´ a proto obˇcas znˇej´ı tak nesmyslnˇe komplikovanˇe a u ´ˇrednˇe. Ale kdyˇz si pˇredstav´ıˇs, ˇze jsou probl´emy, ˇze se lidem nedaˇr´ı se dohodnout. . . “ Matˇej zamyˇslenˇe k´yvnul: Vzpomnˇel jsem si, kdyˇz n´ am Akela, to je ” n´ aˇs stˇredisk´ aˇr, vypr´ avˇel, jak to vypadalo pˇred deseti lety. Trhli se tenkr´ at s

nˇekolika odd´ıly z jin´eho stˇrediska. A pˇred t´ım se tam dva roky h´ adali. Ten posledn´ı snˇem pr´y byl hodnˇe oˇskliv´y. . . Jo, na to jsou takov´ ahle pravidla asi pˇrimˇeˇren´ a.“ Zazubil se: Dobr´ a, pˇresvˇedˇcil jsi mˇe!“ ” Jeˇstˇe je pˇrinejmenˇs´ım jeden dalˇs´ı d˚ uvod, proˇc m´ıt stejn´ a pravidla ” dole’ i nahoˇre’. Zkus na nˇej pˇrij´ıt. Napov´ım ti, kdo tam nahoˇre’ bude ’ ’ ’ na snˇemu volit?“ Aha. Budou to zase lidi ze stˇredisek. A kdyˇz to budou m´ıt vˇsechno ” natr´enovan´e ze stˇrediska, tak s nimi nebude moct nikdo manipulovat. Hele to jsou vˇsechny pˇredpisy takhle podez´ırav´e?“ To, ˇze jsem paranoik, pane doktore, neznamen´ a, ˇze po mnˇe nejdou,“ ” odpovˇedˇel jsem mu sv´ym obl´ıben´ym vtipem. Ano, vˇetˇsina pˇredpis˚ u je ” ponˇekud podez´ırav´ a. Poˇr´ ad si dom´yˇslej´ı, co by se stalo, kdyby se nˇeco stalo. Kdyby bylo jasn´e, ˇze lidi se vˇzdycky dohodnou, a nebudou s t´ım m´ıt ˇz´ adn´y probl´em, nepotˇrebovali bychom ˇz´ adn´e pˇredpisy.“ ˇ ık´ No jo. Nikdy jsem o tom takhle nepˇrem´yˇslel. R´ aˇs, ˇze to plat´ı pro ” vˇsechny pˇredpisy?“ V´ıcem´enˇe ano. A kdyˇz se pod´ıv´ aˇs na pr´ avn´ı pˇredpisy, tak tam je to ” jeˇstˇe horˇs´ı. Takov´y trestn´ı z´ akon, to je teprve ˇcten´ı. . . No nic. Pojd’me jeˇstˇe na chv´ıli k tomu volebn´ımu ˇr´ adu. Kdyˇz se pod´ıv´ am na tu tvoji tabulku,“ uk´ azal jsem prstem, tak to u ´plnˇe nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı se z n´ı nedozv´ım!“ ” Matˇej se chv´ıli tv´ aˇril nech´ apavˇe a pak se usm´ al: Mysl´ıˇs, k ˇcemu takov´ a ” kandid´ atn´ı nebo volebn´ı komise je?“ ˇ Velmi dobˇre, studente!“ zvedl jsem profesorsky prst. Reknˇ ete n´ am ” ” tedy,“ pokraˇcoval jsem ve stejn´em t´ onu, jak´y ˇze je u ´ˇcel komise kan” did´ atn´ı?“ Kandid´ atn´ı komise je kdyˇz. . . “ Matˇej chv´ıli napodoboval rozechvˇel´y ” hl´ asek ˇctvrt’´ aka zkouˇsen´eho ze zemˇepisu, ale pak zv´ aˇznˇel: To nen´ı moc ” ˇ jednoduch´ a ot´ azka. Rekl bych, ˇze m´ a posoudit, kdo sm´ı kandidovat a kdo ne.“ Pod´ıval se na m˚ uj nejist´y v´yraz a vysvˇetlil: Ne, ˇze by rozhodovali, kdo ” se jim l´ıb´ı a kdo ne, to udˇelaj´ı aˇz voliˇci na snˇemu, ale posoud´ı, jestli kandid´ ati splˇ nuj´ı vˇsechny poˇzadavky podle volebn´ıho ˇr´ adu. Jestli maj´ı zkouˇsky a tak.“ Dobˇre. Ale proˇc se na to dˇel´ a nˇejak´ a speci´ aln´ı komise? Proˇc to neudˇel´ a ” tˇreba stˇrediskov´ a rada? Nebo pˇr´ımo snˇem?“ Hm, stˇrediskov´ a rada, to by asi ˇslo. Ale ve stˇrediskov´e radˇe je ne” jsp´ıˇs dost tˇech, kteˇr´ı budou znovu kandidovat. A bylo by lepˇs´ı, kdyby to posuzov´ an´ı dˇelal nˇekdo jin´y.“ Pˇrik´yvnul jsem. A snˇem . . . to by bylo ” dost nepraktick´e. Vˇsichni by si museli prostudovat vˇsechny ty podklady, ty . . . kandid´ atn´ı listiny. A na velk´em snˇemu jsou tˇreba stovky lid´ı. Neˇz

by se dohodli, tak by to trvalo hroznˇe dlouho. Takˇze je nejlepˇs´ı vybrat p´ ar takov´ych, co jim vˇsichni vˇeˇr´ı a kteˇr´ı pokud moˇzno nekandiduj´ı v˚ ubec a ty to vˇsechno dopˇredu pˇreˇctou. Kdyby nˇeco chybˇelo, tˇreba nˇejak´y podpis nebo potvrzen´ı, tak si o nˇej ˇreknou, aby se vˇcas doplnil. A pak pˇrijdou na snˇem a ˇreknou: Vˇsechno jsme to zkontrolovali, je to v poˇr´ adku, tyhle lidi ’ m˚ uˇzete volit.’ Nebo naopak ˇreknou: Frantu volit nem˚ uˇzete, protoˇze nem´ a ’ v˚ udcovskou zkouˇsku a tak nem˚ uˇze b´yt stˇredisk´ aˇr.’“ Perfektn´ı. A kdo ty lidi do t´e kandid´ atn´ı komise m´ a vybrat? A proˇc?“ ” Rada. Protoˇze svol´ av´ a snˇem. A protoˇze to ani moc nikdo jin´y udˇelat ” nem˚ uˇze, kdyˇz m´ a ta kandid´ atn´ı komise pracovat uˇz pˇred snˇemem a vˇsechno mu to pˇripravit, tak j´ı tˇeˇzko m˚ uˇze volit aˇz snˇem. A kdyˇz to nem˚ uˇze b´yt snˇem, tak nejvyˇsˇs´ı je na stˇredisku rada. Mohla by to tˇreba udˇelat i revizka, ale to by nemˇelo moc logiku. Revizka se star´ a hlavnˇe o pen´ıze a u ´ˇcetnictv´ı a tak. Volby moc neˇreˇs´ı.“ Kdyˇz tohle budeˇs vˇedˇet u zkouˇsky, tak mˇe v˚ ubec nebude vadit, ˇze si ” nepamatujeˇs, jak dlouho pˇred snˇemem se ta komise m´ a d´ at dohromady. Ujiˇst’uji tˇe, ˇze si to j´ a nepamatuji taky.“ Matˇej se na mˇe pod´ıval trochu pˇrekvapenˇe. Opravdu si to nepamatuji. Kdyˇz budu pˇripravovat volebn´ı ” snˇem, tak si to najdu. Staˇc´ı vˇedˇet, ˇze nˇejak´ a kandid´ atn´ı komise existuje a ˇze se m´ a svolat dopˇredu. A jak moc dopˇredu, to je ve volebn´ım ˇr´ adu.“ Pod´ıval jsem se znovu na Matˇejovu tabulku. M´ aˇs tady i volebn´ı komisi. ” K ˇcemu ta je dobr´ a?“ Aby ˇr´ıdila volby. A poˇc´ıtala hlasy. Protoˇze lidi na snˇemu dˇelaj´ı kˇr´ıˇzky ” do nˇejak´eho formul´ aˇre nebo nˇeˇceho takov´eho a nˇekdo mus´ı spoˇc´ıtat, kolik kdo dostal hlas˚ u. Jasnˇe, chyst´ aˇs se mˇe zeptat, proˇc zrovna volebn´ı komise, proˇc to nem˚ uˇze dˇelat nˇekdo jin´y. No mˇel by to dˇelat nˇekdo, kdo s´ am nekandiduje. Jednak, aby nemohl volby zfixlovat - jsme paranoidn´ı, ˇze jednak aby se nemohl pod´ıvat, jestli nˇekdo hlasoval pro nˇej nebo ne. J´ a v´ım, hlasov´ an´ı je tajn´e, ale kdyˇz jsme tˇreba na snˇemu dopisovali jm´ena z piln´ych n´ avrh˚ u, tak by se dalo podle p´ısma poznat, jak kdo hlasoval.“ Bezva. Mimochodem u volebn´ı komise m´ aˇs naps´ ano, ˇze jej´ı ˇclen ve ” volb´ ach kandidovat nesm´ı, u t´e kandid´ atn´ı jen to, ˇze by nemˇel. Tuˇs´ıˇs proˇc?“ No, v obou pˇr´ıpadech je lepˇs´ı, kdyˇz se kandiduj´ıc´ı do tˇech voleb moc ” nepletou. A u t´e kandid´ atn´ı . . . hm. Moc nev´ım. Snad jen, ˇze u t´e volebn´ı se to d´ a snadno zaˇr´ıdit, ta se vol´ı aˇz na snˇemu a to uˇz je jasn´e, kdo kandiduje a kdo ne. Kdeˇzto kandid´ atn´ı komise se d´ av´ a dohromady dopˇredu. A kdyˇz se pak uk´ aˇze, ˇze je tˇreba m´ alo kandid´ at˚ u, tak nˇekoho z t´e komise pˇremluv´ı. . . “ V´ybornˇe! Jeˇstˇe jedna vˇec z t´e tabulky. Kdo vol´ı volebn´ı komisi? A ” proˇc?“

Volebn´ı komisi vol´ı snˇem. Vlastnˇe nejenom snˇem. Taky rada, kter´ a ” svol´ av´ a snˇem. Blbost, takhle je to: vol´ı ji snˇem, ale z n´ avrh˚ u, kter´e pˇredloˇz´ı jednak rada a jednak jsou z pl´ena, tedy od deleg´ at˚ u na snˇemu. A tˇech, kter´e navrhne rada, mus´ı b´yt m´enˇe neˇz tˇech, kter´e navrhnou deleg´ ati. A ted’ proˇc je to takhle. . . Vol´ı ji snˇem, protoˇze j´ı volit m˚ uˇze. Volebn´ı komise pracuje aˇz na snˇemu, dˇr´ıv se po n´ı nic nechce. A jelikoˇz pracuje pro snˇem, tak je logick´e, ˇze j´ı vol´ı pr´ avˇe ten. A ti ˇclenov´e, kter´e navrhne rada, to jsou asi ti, kdo se na to dopˇredu pˇriprav´ı, poˇr´ adnˇe si naˇsprtaj´ı volebn´ı ˇr´ ad a maj´ı vˇsechny formul´ aˇre a tabulky a tak, aby to hladce fungovalo. A ty, co je vyberou deleg´ ati, tak ti ohl´ıdaj´ı, ˇze nikdo nepodv´ ad´ı. A jelikoˇz maj´ı vˇetˇsinu a dopˇredu se nev´ı, kdo to bude, tak volby nikdo nem˚ uˇze zmanipulovat.“ Popsal jsi to u ´plnˇe pˇresnˇe. V´ıˇs Matˇeji, tohle je zp˚ usob, jak se orga” ˇ s je a u kaˇzd´e vˇety nebo ˇcl´ nizaˇcn´ı pˇredpisy nebo z´ akony uˇcit. Cteˇ anku si ˇrekneˇs: Rozum´ım tomu? V´ım, co to znamen´ a? Snaˇz´ıˇs se pˇredstavit, jak to funguje v praxi. A pak si ˇr´ık´ aˇs: A proˇc zrovna takhle? Jak´y mˇeli d˚ uvod to tak napsat? A kdyˇz nev´ıˇs, tak si seˇzeneˇs nˇekde nˇejak´e komentovan´e znˇen´ı nebo v´yklad nebo nˇeco. Pojd’ si to zkusit jeˇstˇe na kousku stanov. Tˇreba ˇcl´ anek 56:“ 56. Pr´ avn´ı u ´kony, kter´e starosta uˇcin´ı v rozporu s pro nˇej z´ avazn´ym vnitˇrn´ım pˇredpisem ˇci rozhodnut´ım Jun´ aka, jsou platn´e. Starosta je pak Jun´ aku odpovˇedn´y za pr´ avn´ı d˚ usledky takov´eho jedn´ an´ı a odpov´ıd´ a Jun´ aku za ˇskodu, kter´ a t´ım vznikla. Jak tomu textu rozum´ıˇs?“ ” No . . . starosta je statut´ aˇr, teda statut´ arn´ı org´ an Jun´ aka. A jedn´ a za ” nˇej.“ M˚ uˇzeˇs to maliˇcko rozv´est?“ ” No, Jun´ ak je ta . . . “ chv´ıli vzpom´ınal, . . . pr´ avnick´ a osoba. Nen´ı to ” ” ˇclovˇek, ale organizace, ale stejnˇe m´ a tu . . . pr´ avn´ı subjektivitu.“ Pod´ıval se na mˇe t´ azavˇe. To znamen´ a, ˇze m˚ uˇze m´ıt majetek. Nebo tˇreba podepisovat ” smlouvy a tak. Jun´ ak m´ a ale spoustu ˇclen˚ u, takˇze tu smlouvu nem˚ uˇzou podepsat vˇsichni. A tak m´ a kaˇzd´ a pr´ avnick´ a osoba statut´ arn´ı org´ an. To je nˇejak´y ˇclovˇek, a kdyˇz ten to podep´ıˇse, tak je to jako kdyby to podepsali v Jun´ aku vˇsichni. Statut´ arn´ı org´ an prostˇe jedn´ a za organizaci, co udˇel´ a on, to se bere, jako ˇze to udˇelala organizace.“ V podstatˇe m´ aˇs pravdu. Ten statut´ aˇr’ nemus´ı b´yt jenom jeden a ” ’ za urˇcit´ych okolnost´ı m˚ uˇze jednat jm´enem pr´ avnick´e osoby i nˇekdo jin´y, neˇz statut´ arn´ı org´ an, ale nechci to ted’ komplikovat. Jun´ ak m´ a jednoho statut´ aˇre - starostu. A ten jedn´ a navenek’ tedy s u ´ˇrady, r˚ uzn´ymi firmami, ’

organizacemi . . . prostˇe s k´ymkoliv jm´enem cel´eho Jun´ aka. V´ıˇs kdo ho zastupuje?“ M´ıstostarosta.“ ” Ano. A ted’ se znovu zkus pod´ıvat na ten ˇcl´ anek 56 a ˇrekni mi, co ” znamen´ a.“ No, starosta jedn´ a navenek a cokoliv ˇrekne, to plat´ı, ˇze jo? Protoˇze ” je statut´ arn´ı org´ an. Ale m´ ame demokracii, takˇze starosta nen´ı ˇza ´dn´y c´ısaˇr. Mus´ı tˇreba poslouchat valn´y snˇem. Nebo n´ aˇcelnictvo. Nebo ˇr´ ady. Takˇze kdyˇz udˇel´ a nˇeco, tˇreba podep´ıˇse nˇejakou smlouvu nebo tak v rozporu s nˇejak´ym ˇr´ adem nebo s usnesen´ım snˇemu nebo n´ aˇcelnictva, tak vlastnˇe udˇelal jako statut´ arn´ı org´ an nˇeco, co Jun´ ak nechtˇel. A to by nemˇel. Jenomˇze to co podepsal, stejnˇe plat´ı. Protoˇze mimo naˇs´ı organizaci nikdo nebude ˇc´ıst naˇse ˇr´ ady. Statut´ arn´ı org´ an podepsal, tak Jun´ ak bude platit. Ale starosta vlastnˇe neposlechl, takˇze ho za to Jun´ ak m˚ uˇze potrestat.“ Neˇrekl bych potrestat. To, ˇze odpov´ıd´ a za ˇskodu’, to znamen´ a, ˇze kdyˇz ” ’ t´ım jeho rozhodnut´ım pˇriˇsel Jun´ ak o nˇejak´y majetek nebo utrpˇel nˇejakou jinou u ´jmu, tak to starosta mus´ı nahradit. Ze sv´eho. Ale jinak jsi ten ˇcl´ anek vysvˇetlil u ´plnˇe dobˇre. Vˇcetnˇe toho, ˇze jsi pochopil, proˇc tam je.“ No, je to zase pˇekn´ a paranoia. Zvol´ıme si nˇekoho za starostu, a ve ” stanov´ ach hned pˇredpokl´ ad´ ame, ˇze bude poruˇsovat pˇredpisy a poˇskozovat Jun´ aka. Ale zase kdyˇz je to ve stanov´ ach, tak jsou moˇzn´ a lidi klidnˇejˇs´ı, i kdyˇz nikdo doopravdy neˇcek´ a, ˇze by se takov´ a vˇec stala.“ Bingo! Z´ asah, potopeno. Pˇredpisy jsou moˇzn´ a paranoidn´ı pr´ avˇe proto, ” aby lidi b´yt nemuseli. M˚ uˇzeˇs j´ıt kaˇzd´y veˇcer sp´ at a nemus´ıˇs se tˇr´ ast strachy, ˇze tˇe nˇekdo v noci zamorduje. Protoˇze trestn´ı z´ akon na takovou moˇznost podez´ıravˇe pamatuje a t´ım uv´ ad´ı do chodu cel´y represivn´ı apar´ at st´ atn´ı moci, policii, soudy, vˇezen´ı. Takˇze i ti, kteˇr´ı by nemˇeli probl´em se svˇedom´ım, tak maj´ı strach. A ty m˚ uˇzeˇs klidnˇe sp´ at. S t´ım starostou je to samozˇrejmˇe v u ´plnˇe jin´e rovinˇe, ale princip je podobn´y: Pˇredpisy jsou podez´ırav´e, lidi tud´ıˇz podez´ırav´ı b´yt nemus´ı.“ Hm. . . Budu si na to nˇejak muset zvyknout. Hele, m˚ uˇzu se na nˇeco ” zeptat?“ K´yvnul jsem. Skoro celou prvn´ı pˇredn´ aˇsku jsi mluvil jen o ” stanov´ ach. O ostatn´ıch ˇr´ adech jsi se sotva zm´ınil. Ale stejnˇe jsi ˇrekl, ˇze jim m´ ame rozumˇet. Proˇc jsi o nich nepov´ıdal v´ıc?“ Dobr´ a ot´ azka. A nen´ı v˚ ubec lehk´ a. M´ aˇs pravdu, ˇze jsem skoro vˇsechen ” ˇcas vˇenoval jenom stanov´ am. A to proto, ˇze . . . hele, zkus si na to pˇrij´ıt s´ am!“ ˇ jsem radˇsi nebyl zticha! No, asi proto, ˇze stanovy jsou nejd˚ Ze uleˇzitˇejˇs´ı ” vnitˇrn´ı pˇredpis, ne? Jsou d˚ uleˇzitˇejˇs´ı neˇz nˇejak´y ˇr´ ad. Jenˇze ty ˇra ´dy po n´ as

pak chceˇs taky. . . Asi ti pˇripadalo lepˇs´ı udˇelat poˇr´ adnˇe jeden pˇredpis, neˇz jich nˇekolik udˇelat tak trochu. A vybral sis pochopitelnˇe ten nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı.“ Pˇresnˇe tak! Ale poˇr´ ad stoj´ı ot´ azka, proˇc jsem chtˇel radˇsi udˇelat jeden ” pˇredpis poˇr´ adnˇe, neˇz jich nˇekolik probrat jen letmo.“ Ach jo. Jeden pˇredpis poˇr´ adnˇe, ostatn´ı v˚ ubec ne . . . Fakt je, ˇze kdyˇz ” jsem se nauˇcil rozumˇet stanov´ am, tak mi ˇcten´ı tˇech dalˇs´ıch pˇredpis˚ u uˇz nepˇripadalo tak tˇeˇzk´e. Poprv´e jsem si prohl´ıˇzel volebn´ı ˇr´ ad jeˇstˇe pˇred pˇredn´ aˇskou a to mi to pˇripadalo jako ˇc´ınˇstina. Pak jsme spolu probrali stanovy a kdyˇz jsem ˇcetl volebn´ı ˇr´ ad znovu, tak uˇz mi pˇriˇslo, ˇze tomu docela rozum´ım.“ Znovu z´ asah do ˇcern´eho! J´ a nem´ am ambice v´ as tady nauˇcit vˇsechny ” pˇredpisy Jun´ aka. Jednak bych se je kv˚ uli tomu musel nauˇcit s´ am, a to se mi nechce. Nav´ıc se kaˇzdou chv´ıli mˇen´ı a spoustu z nich nebudete potˇrebovat nikdy, nebo neˇz je budete potˇrebovat, tak budou vypadat u ´plnˇe jinak. A uˇz v˚ ubec v´ as nechci uˇcit vˇsechny pr´ avn´ı pˇredpisy. To ani nejde. Tˇech je tolik, ˇze i zkuˇsen´ı pr´ avn´ıci jen tuˇs´ı, kter´e vˇsechny moˇzn´e pˇredpisy existuj´ı. Natoˇz aby je doopravdy vˇsechny znali. Ne, j´ a se v´ as jen snaˇz´ım natr´enovat, abyste umˇeli pˇredpisy ˇc´ıst a rozumˇeli tomu, co ˇctete. Kdyˇz budete vˇedˇet, ˇze nˇejak´y pˇredpis existuje a budete vˇedˇet, kdy se do nˇej pod´ıvat, a kdyˇz si ho pˇreˇctete a budete to ch´ apat . . . tak bude tenhle kurz z m´eho pohledu vele´ uspˇeˇsn´y.“ To je asi pravda. Proˇc jsi n´ am to neˇrekl rovnou na t´e pˇredn´ aˇsce? J´ a ” se docela vztekal, kdyˇz jsi k volebn´ımu ˇr´ adu neˇrekl ani slovo, jen to, ˇze ho budeˇs zkouˇset.“ ˇ ıct No . . . asi mi to pˇripadalo tak jasn´e, ˇze . . . No jo, m´ aˇs asi pravdu. R´ ” jsem to mˇel.“ Tak pˇr´ıˇstˇe nezapomeˇ n!“ ” Zkus´ım to. A bˇeˇz uˇz sp´ at. J´ a p˚ ujdu taky.“ ” Mysl´ıˇs, ˇze se nemus´ım ˇsprtat nic jin´eho neˇz organizaci?“ ” Nemus´ıˇs,“ zaˇsklebil jsem se. Organizace je samozˇrejmˇe u ´plnˇe ” ” nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı obor a . . . “ Neˇr´ıkal jsi n´ am n´ ahodou, ˇze v˚ udcovsk´e zkouˇsky jsou vlastnˇe jeden celek ” a jednotliv´e obory jsou jen d´ılˇc´ı pohledy na ten celek? Takˇze d˚ uleˇzit´y je samozˇrejmˇe ten celek a jednotliv´e pohledy jsou jen pˇr´ıleˇzitost´ı k . . . “ Jdi do h´ aje,“ zatv´ aˇril jsem se na oko otr´ avenˇe. Konˇc´ım pˇredn´ aˇsku. ” ” Ve chv´ıli, kdy pˇrest´ av´ am pouˇcovat j´ a tebe, ale pouˇcujeˇs ty mˇe, tak to nen´ı ˇza ´dn´ a sranda.“ To uˇz jsem nevydrˇzel a rozesm´ al se nahlas. *** Zvl´ aˇstn´ı shodou okolnost´ı, naˇsel druh´y den r´ ano Matˇej v lese raz´ıtko. Z˚ ustalo tam asi po nˇejak´e skautsk´e hˇre, kterou na Orlovech pˇripravoval

nˇekdo pˇred n´ ami. Bylo to mal´e obyˇcejn´e dˇrevˇen´e kulat´e raz´ıtko, kter´e tisklo ˇ ´ POSTA. ˇ n´ apis DETSK A Hraˇcka. Dˇetsky naivn´ı pohled na byrokratick´y svˇet dospˇel´ych. Pˇri zkouˇsk´ ach z organizace si Matˇej to raz´ıtko postavil pˇred sebe jako talisman. Prohl´ asil, ˇze mu pom´ ah´ a formulovat patˇriˇcnˇe paranoidn´ı byrokratick´e formulace, kter´e mˇe snad uspokoj´ı. A kdyˇz jsme se v nedˇeli rozch´ azeli, tak mi to raz´ıtko vˇenoval. Abych pr´y nezapomnˇel, ˇze je to vˇsechno jenom hra.

Kapitola 2

Fyzick´ a subjektivnˇ e-pr´ avn´ı rozcviˇ cka aneb o nˇekter´ych d˚ uleˇzit´ych pojmech Neˇz se pust´ıme do ˇsirˇs´ıho pov´ıd´ an´ı o vnitˇrn´ım uspoˇr´ad´an´ı Jun´aka a o pr´ avn´ıch pˇredpisech, probereme si v t´eto rozcviˇckov´e“ kapitole nˇekolik ” kl´ıˇcov´ ych pojm˚ u, bez jejichˇz dobr´eho porozumˇen´ı se v dalˇs´ım textu neobejdeme.

2.1

Pr´ avn´ı subjektivita

Prvn´ı, ˇcemu se pokus´ıme porozumˇet, je pr´ avn´ı subjektivita“. Co tento po” jem znamen´ a? Struˇcnˇe ˇreˇceno: schopnost m´ıt pr´ava a povinnosti upraven´e pr´ avn´ımi pˇredpisy.

No to jsi mi to tedy vysvˇetlil! 16

A hele, raz´ıtko! Uˇz jsem si ˇr´ıkal, kdy se asi objev´ıˇs. Tak hezky poslouchej a vˇsechno pochop´ıˇs. Aspoˇ n douf´ am. . .

Pr´ avn´ı pˇredpisy, tedy pˇredevˇs´ım z´ akony, vyhl´aˇsky a naˇr´ızen´ı vl´ady ukl´ adaj´ı nejr˚ uznˇejˇs´ı povinnosti a zaruˇcuj´ı r˚ uzn´a pr´ava. Napˇr´ıklad prod´ avaj´ıc´ı m´ a povinnost upozornit na pˇr´ıpadn´e vady zboˇz´ı, kupuj´ıc´ı m´a povinnost zaplatit za zboˇz´ı jeho cenu. Nebo ˇreˇceno jinak: kupuj´ıc´ı m´a pr´avo na zboˇz´ı bez skryt´ ych vad a prod´ avaj´ıc´ı m´ a pr´ avo na pen´ıze za zboˇz´ı. Pr´ ava a povinnosti maj´ı pˇredevˇs´ım lid´e. Kaˇzd´ y ˇclovˇek je od narozen´ı zapleten do sloˇzit´e s´ıtˇe pr´ avn´ıch vztah˚ u. Uˇz nemluvnˇe se m˚ uˇze tˇreba st´at dˇedicem nebo pˇr´ıjemcem daru. Je ale zjevn´e, ˇze pr´ ava a povinnosti nemaj´ı jenom lid´e. Pr´ava a povinnosti m´ a tˇreba i ˇskola, u ´ˇrad, akciov´ a spoleˇcnost, politick´a strana, nadace, obˇcansk´e sdruˇzen´ı a mnoho dalˇs´ıch. Na druhou stranu tuˇs´ıme, ˇze tˇreba skupina cestuj´ıc´ıch, kteˇr´ı se seˇsli v jednom vag´ onu vlaku, pr´avn´ı subjektivitu jako celek nem´ a. Kaˇzd´ y z cestuj´ıc´ıch m´ a s´ am za sebe svoje pr´ava a povinnosti, ale cel´ a skupina subjektem pr´ ava nen´ı. Jak tedy pozn´ame, kdo m´ a pr´ avn´ı subjektivitu a kdo ne? Odpovˇed’ je vcelku jednoduch´a: Pr´ avn´ı subjektivitu m´ a kaˇzd´ y ˇclovˇek uˇz od narozen´ı a d´ale subjekty, o nichˇz to stanov´ı z´ akon.

Tak moment! Tuhle ˇr´ıkali na ˇcekatelk´ach, ˇze stˇredisko m´ a pr´ avn´ı subjektivitu a odd´ıl ne. To mi chceˇs namluvit, ˇze nˇejak´ y z´akon ˇreˇs´ı skautsk´e odd´ıly a stˇrediska? Nikoliv konkr´etnˇe skautsk´ a stˇrediska a odd´ıly. Ale existuje pro n´ as velmi d˚ uleˇzit´y z´ akon ˇc. 83/1990 Sb., o sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u. A ten ˇr´ık´ a, ˇze obˇcansk´e sdruˇzen´ı, kter´e spln´ı z´ akonn´e podm´ınky, m´ a pr´ avn´ı subjektivitu. A jelikoˇz Jun´ ak je obˇcansk´e sdruˇzen´ı, tak m´ a pr´ avn´ı subjektivitu. Stejnˇe jako tˇreba ˇ a t´ Pion´yr, Liga lesn´ı moudrosti, Cesk´ abornick´ a unie a mnoho dalˇs´ıch. A ten z´ akon d´ ale ˇr´ık´ a, ˇze stanovy obˇcansk´eho sdruˇzen´ı urˇc´ı, kter´e jednotky 17

sdruˇzen´ı maj´ı pr´ avn´ı subjektivitu. A stanovy Jun´ aka urˇcuj´ı, ˇze stˇrediska pr´ avn´ı subjektivitu maj´ı a odd´ıly ne.

Tak jeˇstˇe jednou: pr´ avn´ı subjektivitu maj´ı lid´e a dalˇs´ı subjekty, o kter´ ych to stanov´ı z´ akon. V pr´ avu se lidem ˇr´ık´a fyzick´ e osoby a tˇem ostatn´ım, kteˇr´ı maj´ı pr´ avn´ı subjektivitu, ale nejsou to fyzick´e osoby, se ˇr´ık´ a pr´ avnick´ e osoby. Pr´ avnick´ a osoba je tedy kaˇzd´ y subjekt, kter´ y m´a pr´ ava a povinnosti, ale nen´ı to ˇclovˇek. Pr´ avnick´a osoba je ten subjekt, o kter´em to stanov´ı z´ akon. Souhrnnˇe se fyzick´e osoby a pr´avnick´e osoby obvykle naz´ yvaj´ı jen osoby“ (subjekty). ”

To je tedy jasn´e. Subjekty maj´ı pr´avn´ı subjektivitu. Ano, docela jasn´e.

2.2

Zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´ kon˚ um

Dalˇs´ı d˚ uleˇzit´ ym pojmem je pr´ avn´ı u ´kon. Pr´avn´ım u ´konem je nˇejak´a ˇcinnost, kter´ a m´ a pr´ avn´ı d˚ usledky. Pr´ avn´ı u ´kon je tedy jasn´ y a srozumiteln´ y projev v˚ ule k tomu, aby nastala nˇejak´a pr´avn´ı skuteˇcnost. Typick´ ym pr´ avn´ım u ´konem je podpis smlouvy.

Zkus si ted’ pˇredstavit u ´plnˇe mal´e d´ıtˇe. Nemluvnˇe. V´ıme uˇz, ˇze m´ a pr´ avn´ı subjektivitu - m˚ uˇze se tˇreba st´ at pˇr´ıjemcem daru. Je ale zp˚ usobil´e k pr´ avn´ım u ´kon˚ um? 18

To asi tˇeˇzko. Neum´ı ani mluvit, natoˇz podepsat smlouvu. Kdepak. A co kdyˇz tˇreba povyroste? Pˇredstavme si, ˇze je mu osm. Mysl´ıˇs, ˇze uˇz m˚ uˇze uzavˇr´ıt smlouvu?

Asi ne. J´ a si teda neum´ım pˇredstavit ˇz´adn´e osmilet´e d´ıtˇe, jak uzav´ır´ a smlouvu. A to se zase m´yl´ıˇs. J´ a zn´ am spoustu dˇet´ı, kter´e uzav´ıraj´ı smlouvy.

V´ aˇznˇe??? Abychom tomu porozumˇeli, mus´ıme si uvˇedomit, ˇze uzavˇren´a smlouva zdaleka nemus´ı m´ıt p´ısemnou podobu. Jen u nˇekter´ ych typ˚ u smluv z´akon vyˇzaduje, aby byly p´ısemn´e, tˇreba smlouva na prodej nemovitosti. U vˇetˇsiny smluv vˇsak staˇc´ı k uzavˇren´ı i nˇejak´ y jasn´ y projev v˚ ule. Pˇredstavme si to naˇse osmilet´e d´ıtˇe, jak stoj´ı v pekaˇrstv´ı, pod´av´a pan´ı za pultem dvˇe koruny a ˇr´ık´ a: prosil bych jeden rohl´ık“. A pan´ı si od nˇej vezme pen´ıze a ” pod´ a mu rohl´ık. Pr´ avˇe uzavˇreli kupn´ı smlouvu. Smlouvu o koupi rohl´ıku tedy osmilet´e d´ıtˇe uzavˇr´ıt m˚ uˇze, se smlouvou o v´ ymˇenˇe tat´ınkova auta za novou poˇc´ıtaˇcovou hru by ale asi neuspˇelo. Z´ akon ˇr´ık´ a, ˇze plnou zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um maj´ı lid´e dospˇel´ı, plnolet´ı, tedy starˇs´ı osmn´ acti let. Ti mladˇs´ı pak maj´ı zp˚ usobilost pouze k ´ u ´kon˚ um pˇrimˇeˇren´ ym jejich vyspˇelosti. Ukony, kter´e jejich vˇeku a schopnostem nejsou pˇrimˇeˇren´e, za nˇe dˇelaj´ı jejich rodiˇce. Moˇzn´ a se nˇekomu vnucuje ot´ azka, jak se pozn´a, ˇze nˇejak´ y pr´avn´ı u ´kon je schopnostem d´ıtˇete pˇrimˇeˇren´ y. Odpovˇed’ nen´ı v˚ ubec jednoduch´a a ve sporn´ ych pˇr´ıpadech by to ˇreˇsil soud. A ten by zjiˇst’oval, zda si d´ıtˇe bylo vˇedomo v pln´em rozsahu d˚ usledk˚ u sv´eho jedn´ an´ı a zda vˇedˇelo, co dˇel´a.“ ” 19

2.3

Statut´ arn´ı org´ an

Jak je to s pr´ avnick´ ymi osobami? Jak ty ˇcin´ı pr´avn´ı u ´kony? Jun´ak m´a pades´ at tis´ıc ˇclen˚ u, asi nem˚ uˇzou smlouvu postupnˇe podepsat vˇsichni. Za pr´ avnickou osobu mus´ı dˇelat pr´ avn´ı u ´kony nˇejak´ y org´an. A tak z´ akon zav´ ad´ı pojem statut´ arn´ı org´ an. Struˇcnˇe ˇreˇceno je to ten, kdo dˇel´a pr´ avn´ı u ´kony jm´enem pr´ avnick´e osoby. Kdo je statut´ arn´ım org´ anem, to stanov´ı pˇr´ımo z´akon, nebo k tomu zmocn´ı statut, stanovy, zakl´ adac´ı listina nebo nˇejak´ y jin´ y z´akladn´ı doku” ment“ organizace. Z´ akon stanov´ı, ˇze statut´ arn´ım org´anem spoleˇcnosti s ruˇcen´ım omezen´ ym (eser´ oˇcka) je jednatel, statut´arn´ım org´anem nadace je spr´ avn´ı rada. A z´ akon stanov´ı, ˇze statut´ arn´ım org´anem obˇcansk´eho sdruˇzen´ı je ten, koho urˇc´ı stanovy obˇcansk´eho sdruˇzen´ı. Stanovy Jun´aka kupˇr´ıkladu urˇcuj´ı, ˇze statut´ arn´ım org´ anem je starosta. Statut´ arn´ı org´ an je ten, kdo m˚ uˇze jm´enem pr´avnick´e osoby ˇcinit veˇ sker´ e pr´ avn´ı u ´kony. Za pr´ avnickou osobu ale mohou ˇcinit pr´avn´ı u ´kony i jin´ı jej´ı pracovn´ıci nebo ˇclenov´e, pokud je to stanoveno ve vnitˇrn´ıch pˇredpisech pr´ avnick´e osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovn´ımu zaˇrazen´ı obvykl´e. To pˇr´ımo ˇr´ık´ a z´ akon. Jistˇe se zase m˚ uˇzeme pt´at, co je obvykl´e“. Je asi obvykl´e, ˇze koupit rohl´ıky (jm´enem skautsk´eho stˇrediska ” a na jeho u ´ˇcet) m˚ uˇze prakticky kdokoliv - i dˇeti. N´ajemn´ı smlouva na nemovitost (klubovnu) uˇz by asi mohla b´ yt sporn´a. A pˇr´ıpadn´ y spor by opˇet rozhodoval soud Tady by to chtˇelo obr´ azek nebo nˇeco zaj´ımav´eho.

20

Kapitola 3

Stanovy Jun´ aka

. . . t´e chv´ıli uˇz se rozhodnˇe nedalo ˇr´ıkat veˇcer, uˇz d´ avno odbila des´ at´ a i jeden´ act´ a a ve tv´ aˇr´ıch deleg´ at˚ u X. Valn´eho snˇemu Jun´ aka jiˇz byla jasnˇe patrn´ au ´nava z dlouh´eho jedn´ an´ı. Ve vset´ınsk´em spoleˇcensk´em s´ ale se pr´ avˇe rozhodovalo o nejz´ asadnˇejˇs´ıch moˇzn´ych zmˇen´ ach, kter´e se tak ˇci onak dotknou cel´eho hnut´ı od nejmenˇs´ıho vlˇcete po Svojs´ık˚ uv odd´ıl, o zmˇen´ ach ˇ .. Stanov Jun´ aka - svazu skaut˚ u a skautek CR.

21

V onu sobotu 20. ˇr´ıjna 2001 (tedy sp´ıˇse aˇz v nedˇeli 21. ˇr´ıjna nad r´anem) nakonec k usnesen´ı doˇslo a po u ´morn´em jedn´an´ı byla nakonec z´asadn´ı ˇ pˇrijata a pozdˇeji po novela Stanov Jun´ aka - svazu skaut˚ u a skautek CR ˇ kr´ atk´ ych pr˚ utaz´ıch i akceptov´ ana Ministerstvem Vnitra CR, ˇc´ımˇz padla posledn´ı pˇrek´ aˇzka z´ asadn´ı zmˇeny u ´stˇredn´ıch org´an˚ u Jun´aka. Nastalo obdob´ı, kdy je nutn´e nov´ ym Stanov´am Jun´aka - svazu skaut˚ u ˇ pˇrizp˚ a skautek CR usobit tak´e vˇsechny ˇr´ ady a smˇernice, kter´e na nˇe jako dokumenty menˇs´ı pr´ avn´ı s´ıly navazuj´ı. A vzhledem k tomu, ˇze rozumnou novelu ˇr´ adu nesep´ıˇse jeden ˇclovˇek za jedno odpoledne, ale jde o komplikovan´ y a dlouh´ y proces, nen´ı jeˇstˇe dnes vˇetˇsina ˇr´ad˚ u patˇriˇcnˇe novelizov´ana. Rozeberme tedy spoleˇcnˇe s naˇs´ım natvrdl´ ym“ raz´ıtkem podrobnˇe ” ˇ Stanovy - Jun´ aka svazu skaut˚ u a skautek CR a Volebn´ı ˇr´ad, kter´e jsou aktu´ aln´ı a pro chod organizace zcela z´ asadn´ı, a z´aroveˇ n si vysvˇetleme z´ aklady organizaˇcn´ı struktury Jun´ aka a nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı funkce pro ˇzivot stˇrediska i cel´e organizace. O dalˇs´ıch ˇr´ adech se zm´ın´ıme jen okrajovˇe. A mimochodem d´ al uˇz budeme m´ısto Stanovy Jun´aka - svazu skaut˚ u a skautek ” ˇ CR“ ps´ at jenom Stanovy“. Raz´ıtko, bude ti jasn´e, o kter´ ych stanov´ach je ” ˇreˇc?

To ˇze jsem ze dˇreva jeˇstˇe neznamen´a, ˇze jsem natvrdl´e, a v˚ ubec nech si ty f´ orky a pojd’ radˇsi k vˇeci! Tak tedy do toho. Stanovy, jak jistˇe v´ı uˇz kaˇzd´e vlˇce, jsou nejvyˇsˇs´ım vnitˇrn´ım pr´ avn´ım dokumentem Jun´ aka, kter´y je z´ avazn´y pro kaˇzd´eho ˇclena hnut´ı i pro vˇsechny organizaˇcn´ı a v´ychovn´e jednotky. Vˇsechny ostatn´ı vnitˇrn´ı dokumenty organizace (ˇr´ ady, smˇernice, usnesen´ı snˇem˚ u i rad organizaˇcn´ıch jednotek a dalˇs´ı) logicky nesmˇej´ı Stanov´ am odporovat.

22

3.1

Hlava I. - Z´ akladn´ı ustanoven´ı

´ ´I USTANOVEN´I, kter´a ˇr´ıkaj´ı, ˇze: Prvn´ı hlava Stanov obsahuje ZAKLADN ˇ je dobrovoln´ • Jun´ ak - svaz skaut˚ u a skautek CR e, nez´ avisl´ e a nepolitick´ e obˇ cansk´ e sdruˇ zen´ı ve smyslu z´akona ˇc. 83/1990 Sb. sdruˇzuj´ıc´ı sv´e ˇcleny a ˇclenky bez rozd´ılu n´ arodnosti, n´aboˇzensk´eho vyzn´ an´ı, politick´eho pˇresvˇedˇcen´ı, rasy nebo jin´ ych rozd´ıl˚ u. • S´ıdlem Jun´ aka je Praha, Senov´ aˇzn´e n´ amˇest´ı 24, 116 47, p˚ usobnost se ˇ vztahuje na Ceskou republiku, jednac´ı ˇreˇc je ˇcesk´a, spr´avn´ı obdob´ı je shodn´e s kalend´ aˇrn´ım rokem. • Z´ akladn´ım symbolem Jun´ aka, poˇ z´ıvaj´ıc´ım z´ akonn´ e ochrany ´ radem pr˚ (ochrann´ a zn´ amka registrovan´ a Uˇ umyslov´eho vlastnictv´ı pod ˇc. 17031), je lilie s hlavou chodsk´ eho psa ve ˇ st´ıtu na trojl´ıstku. • Jun´ ak je ˇclenem svˇetov´ ych organizac´ı skautek WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts - Svˇetov´a asociace skautek) a skaut˚ u WOSM (World Organization of the Scout Movement - Svˇetov´ a organizace skautsk´eho hnut´ı) a hl´ as´ı se k jejich posl´an´ı, princip˚ um a metod´ am. Jun´ ak je rovnˇeˇz ˇclenem organizace dospˇel´ ych skaut˚ u ISGF (International Scout and Guide Fellowship - Mezin´arodn´ı spoleˇcenstv´ı skaut˚ u a skautek). Tady asi nen´ı nutn´ y dalˇs´ı koment´ aˇr, snad jen stoj´ı za povˇsimnut´ı, ˇ ˇze u ´pln´ y n´ azev naˇs´ı organizace zn´ı Jun´ ak svaz skaut˚ u a skautek CR“, ” ˇ nikoliv tedy kupˇr´ıkladu Jun´ ak svaz skaut˚ u a skautek Cesk´e Republiky“, ˇ ”y Jun´ nebo snad dokonce Cesk´ ak“. Uvnitˇr organizace se tak´e pouˇz´ıv´a jen ” zkr´ acen´ y n´ azev Jun´ ak“, ale vˇzdy, kdyˇz nˇekde uv´ad´ıme u ´ˇredn´ı“ n´azev, ” ” p´ıˇseme ho pˇresnˇe podle Stanov. Mezin´ arodn´ı skautsk´e organizace si tak´e zaslouˇz´ı podrobnˇejˇs´ı zm´ınku, ty vˇsak dostanou prostor d´ ale v textu.

Jeˇstˇe moment. Znamen´ a ochrann´a zn´amka, ˇze nesm´ıme m´ıt lilii bez souhlasu nˇekoho z u ´stˇred´ı ani na odd´ılov´em triˇcku? 23

Ne, to rozhodnˇe neznamen´ a. Kdokoli je ˇclenem Jun´ aka m˚ uˇze v souvislosti s Jun´ akem lilii pouˇz´ıvat. V´yslovnˇe mu to dovoluje ˇcl´ anek 17 Stanov (Kaˇzd´y ˇclen Jun´ aka m´ a pr´ avo . . . nosit skautsk´y kroj a uˇz´ıvat skautsk´e symboly.) Ochrann´ a zn´ amka zabraˇ nuje pouˇzit´ı znaku jinou firmou ˇci organizac´ı. Pokud by tˇe to zaj´ımalo v´ıc - ale moc na to nevypad´ aˇs - pˇreˇcti si ˇ ad pro ochrann´e zn´ R´ amky Jun´ aka.

3.2

Hlava II. - Posl´ an´ı a principy Jun´ aka

´ ´I A PRINCIPY JUNAKA ´ Hlava druh´ a skr´ yv´ a POSLAN a tˇech si kaˇzd´ y v˚ udce mus´ı b´ yt n´ aleˇzitˇe vˇedom, p´ at´ y bod Stanov ˇr´ık´a: Posl´ an´ım Jun´ aka je podporovat rozvoj osobnosti mlad´ ych lid´ı, jejich duchovn´ıch, mravn´ıch, intelektu´ aln´ıch, soci´ aln´ıch a tˇ elesn´ ych schopnost´ı tak, aby byli po cel´ y ˇ zivot pˇ ripraveni plnit povinnosti k sobˇ e sam´ ym, bliˇ zn´ım, vlasti, pˇ r´ırodˇ e a cel´ emu lidsk´ emu spoleˇ censtv´ı v souladu s principy a metodami, stanoven´ ymi zakladatelem skautsk´ eho hnut´ı, lordem R. Baden-Powellem a zakladatelem ˇ cesk´ eho skautingu, prof. A. B. Svojs´ıkem. D´ ale Stanovy v´ yslovnˇe uv´ adˇej´ı znˇen´ı tˇr´ı z´akladn´ıch princip˚ u, i skautsk´eho slibu a z´ akona, jejich v´ yklad vˇsak pˇrenechejme sp´ıˇse oboru Myˇslenkov´e z´ aklady skautingu a historie a spokojme se s t´ım, ˇze v´ıme, ˇze ve Stanov´ ach jsou z´ akladn´ı principy zakotveny a jsou tak jednoznaˇcnˇe z´ avazn´e pro kaˇzd´eho ˇclena hnut´ı. I kdokoli mimo organizaci si z nich m˚ uˇze udˇelat pˇredstavu o zamˇeˇren´ı naˇseho hnut´ı.

3.3

Hlava III. - Skautsk´ a v´ ychovn´ a metoda

´ ´ Tˇret´ı hlava obsahuje VYCHOVNOU METODU JUNAKA, tedy prostˇredky, kter´e dobr´ y v˚ udce dnes a dennˇe pouˇz´ıv´a v ˇcinnosti sv´eho odd´ılu (mj. hra, pobyt v pˇr´ırodˇe. . . ), z hlediska organizace staˇc´ı vˇedˇet, ˇze je Stanovy uv´ adˇej´ı, podrobnˇe se o nich asi budete bavit sp´ıˇse s instruktory a Polluxy, aˇz si bude pov´ıdat o programu odd´ılu. 24

3.4

ˇ Hlava IV. - Clenstv´ ı v Jun´ aku

Z hlediska naˇseho oboru je naopak velmi d˚ uleˇzitou hlava ˇctvrt´a, kter´a ˇ ´I V JUNAKU, ´ upravuje CLENSTV a kde se o nˇem p´ıˇse: ˇ Clenem Jun´ aka se m˚ uˇ ze st´ at kaˇ zd´ y, kdo pob´ yv´ a na u ´ zem´ı ˇ Cesk´ e republiky v souladu se z´ akonem a souhlas´ı s posl´ an´ım, principy a v´ ychovnou metodou skautsk´ eho hnut´ı.

ˇ Takˇze nˇejak´ y Rek, kter´ y tady bydl´ı, se m˚ uˇze st´ at ˇclenem Jun´ aka? Raz´ıtko! Pˇreˇcti si znovu poˇr´ adnˇe prvn´ı hlavu: “sdruˇzuje sv´e ˇcleny . . . bez rozd´ılu n´ arodnosti“. Pokud tady nˇekdo leg´ alnˇe bydl´ı, m´ a pr´ avo b´yt ˇclenem Jun´ aka. Jeho n´ arodnost nebo st´ atn´ı pˇr´ısluˇsnost v tom nehraje ˇz´ adnou roli.

ˇ Clenstv´ ı v Jun´ aku je individu´ aln´ı nebo ˇcestn´e. Mladˇs´ı ˇclenov´e Jun´ aka jsou ˇclenov´e do osmn´ acti let vˇeku. Dospˇel´ı ˇclenov´e Jun´ aka jsou ˇclenov´e starˇs´ı osmn´acti let, a dˇel´ı se na: • ˇcinovn´ıky, kteˇr´ı vykon´ avaj´ı funkci, do n´ıˇz byli zvoleni nebo jmenov´ani v souladu s vnitˇrn´ımi pˇredpisy organizace, • ostatn´ı dospˇel´e podporuj´ıc´ı hnut´ı, • ˇcestn´e ˇcleny. Individu´ aln´ı ˇclenstv´ı vznik´ a odevzd´ an´ım z´ avazn´e pˇrihl´aˇsky, zaplacen´ım ˇclensk´eho pˇr´ıspˇevku a pˇrijet´ım organizaˇcn´ı jednotkou, u kter´e jednotlivec poˇz´ adal o ˇclenstv´ı. Individu´ aln´ı ˇclenstv´ı zanik´ a: • vystoupen´ım, tj. dobrovoln´ ym rozhodnut´ım ˇclena o ukonˇcen´ı ˇclenstv´ı, nebo u ´mrt´ım, 25

• neregistrov´ an´ım se ˇci nezaplacen´ım ˇclensk´eho pˇr´ıspˇevku nejpozdˇeji do jednoho roku od term´ınu, • vylouˇcen´ım (pro jedn´ an´ı, kter´e v´ aˇznˇe poruˇsilo Stanovy Jun´aka). ˇ Cestn´ e ˇclenstv´ı m˚ uˇze b´ yt udˇeleno pouze jednotlivc˚ um, podm´ınky stanov´ı N´ aˇcelnictvo Jun´ aka.

J´ a jsem ponˇekud jednoduˇsˇs´ı a ch´apu to tedy takhle, skautem se stanu, kdyˇz odevzd´am pˇrihl´ aˇsku, nˇejak´ a organizaˇcn´ı jednotka mˇe pˇrijme a j´ a zaplat´ım registraˇcn´ı poplatek. Do osmn´ acti let vˇeku budu mladˇs´ım ˇclenem, pak automaticky dospˇel´ ym (to uˇz ale budu m´ıt gumiˇcku pˇeknˇe oˇsoupanou) a pokud budu zvoleno nebo jmenov´ ano do nˇejak´e funkce ˇ budu ˇcinovn´ıkem. Clenem Jun´aka pˇrestanu b´ yt, pokud samo odejdu, pokud nezaplat´ım pˇr´ıspˇevek ani rok po term´ınu nebo pokud mˇe za nˇeco vylouˇc´ı. Je to tak spr´ avnˇe? V z´ asadˇe ano, jen s vyluˇcov´ an´ım ˇclen˚ u je to ponˇekud sloˇzitˇejˇs´ı, zejm´ena u dospˇel´ych (pokud neodejdou sami) mus´ı rozhodnout V´ykonn´ a rada Jun´ aka a jej´ı rozhodnut´ı mus´ı pˇrezkoumat Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rada Jun´ aka, o kter´ych si pov´ıme pozdˇeji. Jeˇstˇe pozor na pojmy, skautem se teoreticky m˚ uˇzeˇs st´ at lecjak a leckdy (tˇrebas pivn´ım), pod pojmem skaut maj´ı r˚ uzn´ı lid´e r˚ uzn´e pˇredstavy a nˇekdo by moˇzn´ a protestoval proti faktu, ˇze jedinˇe ˇclen Jun´ aka je prav´ym skautem, z pr´ avn´ıho hlediska vˇse v´yˇse uveden´e plat´ı pouze pro ˇcleny naˇs´ı organizace - Jun´ aka.

26

3.5

Hlava V. - Pr´ ava a povinnosti ˇ clen˚ u Jun´ aka

´ P´ at´ a hlava popisuje PRAVA A POVINNOSTI ˇclen˚ u Jun´aka, a to takto: Kaˇzd´ y ˇclen Jun´ aka m´ a tato pr´ ava: • pod´ılet se na ˇcinnosti Jun´ aka, • nosit skautsk´ y kroj a uˇz´ıvat skautsk´e symboly, • b´ yt informov´ an o vˇsech z´ avaˇzn´ ych skuteˇcnostech, souvisej´ıc´ıch s ˇcinnost´ı Jun´ aka, • z´ısk´ avat skautskou kvalifikaci podle sv´ ych schopnost´ı, • pod´ avat n´ avrhy, pˇripom´ınky a st´ıˇznosti. Kaˇ zd´ y dospˇ el´ y ˇ clen Jun´ aka m´ a pr´ avo b´ yt volen nebo jmenov´ an do funkc´ı v Jun´ aku, nebo b´ yt povˇeˇrov´an u ´koly v souladu se svou kvalifikac´ı a dalˇs´ımi vnitˇrn´ımi pˇredpisy a rozhodnut´ımi Jun´aka.

Ehm. . . zept´ am se trochu jako proslul´ y pan Hujer. . . Mohlo bych tedy I j´ a b´ yt n´aˇceln´ıkem, kdybych. . . No ty asi tˇeˇzko, nev´ım, kdo by volil takov´e hlupouˇck´e“ raz´ıtko, ale ” pokud bys jako ˇclen Jun´ aka dos´ ahlo potˇrebn´e kvalifikace a Valn´y snˇem Jun´ aka Tˇe zvolil (jak si pov´ıme d´ ale), teoreticky to moˇzn´e je.

Funkˇcn´ı obdob´ı ˇci mand´ at ˇcinovn´ık˚ u Jun´ aka, nestanov´ı-li vnitˇrn´ı pˇredpisy jinak, konˇc´ı: • odstoupen´ım, tj. dobrovoln´ ym zˇreknut´ım se funkce, • rozhodnut´ım org´ anu, kter´ y ˇcinovn´ıka zvolil nebo jmenoval, 27

• zvolen´ım nebo jmenov´ an´ım nov´eho ˇcinovn´ıka do funkce, • ukonˇcen´ım ˇclenstv´ı v Jun´ aku. ˇ Cinovn´ ıci, a deleg´ ati jimi zvolen´ı, maj´ı pr´avo volit na snˇemech organizaˇcn´ıch jednotek a na Valn´em snˇemu Jun´aka. Maj´ı rovnˇeˇz pr´avo navrhnout svol´ an´ı mimoˇr´ adn´eho snˇemu nebo se pro jeho svol´an´ı vyslovit. ˇ Clenov´ e Jun´ aka jsou povinni respektovat posl´ an´ı, principy a metody skautsk´ eho hnut´ı, sloˇ zit skautsk´ y slib a ˇ r´ıdit se j´ım, d´ ale pak mus´ı b´ yt registrov´ ani a platit ˇ clensk´ e pˇ r´ıspˇ evky (s v´ yjimkou ˇ clen˚ uˇ cestn´ ych). ˇ Cinovn´ ıci jsou povinni sezn´ amit se s povinnostmi plynouc´ımi z jejich funkce a plnit je odpovˇednˇe a jak nejl´epe dovedou, vzdˇel´avat se a peˇcovat ˇ o rozvoj sv´e osobnosti. Cinovn´ ıci, jimˇz byla svˇeˇrena v´ ychova ml´adeˇze, jsou povinni vychov´ avat ji v duchu z´ akladn´ıch princip˚ u skautsk´eho hnut´ı. Tady asi nen´ı pˇr´ıliˇs co vysvˇetlovat, to mus´ı ch´apat i naˇse raz´ıtko.

3.6

Hlava VI. Jun´ aka

-

Organizaˇ cn´ı

struktura

Obl´ıben´ ym odstavcem naˇseho oboru je Hlava ˇsest´a pojedn´avaj´ıc´ı o ORˇ ´I STRUKTURE ˇ JUNAKA. ´ ˇ ık´ GANIZACN R´ a se v n´ı v z´asadˇe toto: Organizaˇcn´ı struktura Jun´ aka se skl´ ad´a z jednotek z´akladn´ıch, vyˇsˇs´ıch a zvl´ aˇstn´ıch a z Jun´ aka jako celku. Jun´ ak jako celek je obˇ cansk´ e sdruˇ zen´ı ve smyslu Z´akona o sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u a je pr´ avnickou osobou ve smyslu Obˇcansk´eho z´akon´ıku. Jun´ ak jako celek sm´ı b´ yt zruˇsen jen rozhodnut´ım Valn´eho snˇemu. Zakl´ ad´ an´ı, sluˇcov´ an´ı, dˇelen´ı a ruˇsen´ı ostatn´ıch jednotek organizaˇcn´ı struktury upravuj´ı vnitˇrn´ı pˇredpisy Jun´ aka. Jun´ ak jako celek je spravov´an u ´stˇredn´ımi org´ any (o kter´ ych se dov´ıme d´ ale). Vyˇsˇs´ı organizaˇcn´ı jednotky (VOJ) jsou Jun´ack´e kraje a okresy. Ty svou p˚ usobnost´ı zpravidla odpov´ıdaj´ı kraj˚ um a b´ yval´ ym okres˚ um, jak je zn´ ame ze zemˇepisu. Plat´ı, ˇze kraj spravuje nˇekolik okres˚ u a je jim fakticky nadˇr´ızen. Okres je pak d´ ale nadˇr´ızen z´ akladn´ım organizaˇcn´ım jednotk´am. Jun´ ack´e kraje i okresy maj´ı velmi podobn´ y syst´em spr´avn´ıch org´an˚ u. 28

Jun´ ack´e kraje maj´ı kratˇs´ı tradici a existuj´ı teprve nˇekolik volebn´ıch obdob´ı. Jun´ ack´e okresy jsou naopak v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech ruˇseny (pokud napˇr´ıklad sdruˇzuj´ı jen dvˇe stˇrediska). Nejvyˇ sˇ s´ım org´ anem kaˇ zd´ e jednotky je jej´ı snˇ em, kter´ y m˚ uˇze rozhodovat o vˇsem v r´ amci dan´e jednotky, co nen´ı upraveno pˇredpisy u ´stˇredn´ıch org´ an˚ u ˇci nadˇr´ızen´ ych jednotek a z´ aroveˇ n vol´ı dalˇs´ı org´any jednotky. Pr˚ ubˇeh snˇemu je upraven ˇr´ adem (na ten jeˇstˇe pˇrijde ˇreˇc). Svolat snˇem je vˇsak velmi n´ aroˇcn´e, a proto je pro obdob´ı mezi snˇemy volena rada dan´e jednotky, kter´ a rozhoduje o vˇsech vˇecech, kter´e snˇem nebo pˇredpisy u ´stˇredn´ıch org´ an˚ u neupravily. V jej´ım ˇcele pak stoj´ı tzv. pˇredseda rady, kter´ y je statut´ arn´ım org´ anem jednotky a jeho z´astupce m´ıstopˇredseda rady. Sloˇzen´ı rady upravuj´ı vnitˇrn´ı ˇr´ady Jun´aka a zpravidla k nˇemu n´ aleˇz´ı z´ astupci podˇr´ızen´ ych jednotek, zpravodajov´e pro r˚ uzn´a odvˇetv´ı ˇcinnosti (zejm´ena v´ ychovn´ı a organizaˇcn´ı), tajemn´ık a hospod´aˇr, popˇr. pokladn´ık a dalˇs´ı - ti nicm´enˇe jiˇz zpravidla nejsou ˇcleny rady. Hospodaˇren´ı vyˇsˇs´ı organizaˇcn´ı jednotky (a vˇsech podˇr´ızen´ ych) pak kontroluje revizn´ı komise pˇr´ısluˇsn´e jednotky, kterou rovnˇeˇz vol´ı snˇem a kter´ a je na radˇe jednotky z´ asadnˇe nez´ avisl´ a (aby ne, kdyˇz ji m´a kontrolovat) a jej´ıˇz ˇclenov´e tud´ıˇz samozˇrejmˇe nemohou b´ yt ˇcleny t´eto pˇr´ısluˇsn´e rady. Vyˇsˇs´ı i z´ akladn´ı organizaˇcn´ı jednotky Jun´ aka maj´ı pr´avn´ı subjektivitu, kter´ a je odvozena od pr´ avn´ı subjektivity zakladatele (zpravidla jednotky nadˇr´ızen´e - v´ yjimku tvoˇr´ı vztahy kraj-okres, kde kraje, jelikoˇz vznikly pozdˇeji neˇz okresy, nemohou b´ yt pro okresy zakladateli - zakladatelem okres˚ u i kraj˚ u je u ´stˇred´ı, tedy Jun´ ak jako celek, stˇrediska pak jsou zaloˇzena okresy). Z´ akladn´ı organizaˇcn´ı jednotky Jun´ aka jsou stˇrediska (pozemn´ı skauti) a pˇr´ıstavy (vodn´ı skauti). V z´ asadˇe funguj´ı velmi podobnˇe jako okresy a kraje, jen nesm´ı zakl´ adat ˇz´ adn´e dalˇs´ı organizaˇcn´ı jednotky. Jejich nejvyˇsˇs´ım org´ anem je rovnˇeˇz snˇem (stˇrediska), kter´ y tak´e vol´ı radu (stˇrediskovou), kter´ a vl´ adne“ mezi snˇemy, v jej´ım ˇcele stoj´ı v˚ udce ” stˇrediska, kter´ y je jeho statut´ arn´ım org´ anem, a jeho z´astupce. Z´akladn´ı organizaˇcn´ı jednotky pod sebou pˇr´ımo sdruˇzuj´ı jednotky v´ ychovn´e, tedy odd´ıly, roje, smeˇcky, kluby KD (Kmene dospˇel´ ych, po staru naz´ yvan´eho Kmen OS, tedy “oldskaut˚ u”) a potaˇzmo i jednotliv´e ˇcleny. V´ ychovn´e jednotky na rozd´ıl od z´ akladn´ıch i vyˇsˇs´ıch organizaˇcn´ıch nemaj´ı pr´avn´ı subjektivitu. I stˇ redisko m´ a svou revizn´ı komisi. Zvl´ aˇstn´ı organizaˇcn´ı jednotky Jun´ aka tak´e nesm´ı zakl´adat dalˇs´ı or29

ganizaˇcn´ı jednotky a jsou zaloˇzeny zvl´ aˇstn´ım statutem, tedy ˇr´adem schv´ alen´ ym N´ aˇcelnictvem, kter´ y urˇc´ı jejich strukturu ˇr´ızen´ı, povinnosti pr´ ava a u ´koly. Pravomoci a povinnosti jednotliv´ ych organizaˇcn´ıch jednotek i jejich ˇcinovn´ık˚ u pak upravuj´ı vnitˇrn´ı ˇr´ ady (zejm´ena Organizaˇcn´ı ˇr´ad, Systemizace, Hospod´ aˇrsk´ y ˇr´ ad, Revizn´ı ˇr´ ad. . . ). Svojs´ık˚ uv odd´ıl stoj´ı jako ˇcestn´ a jednotka u ´plnˇe mimo organizaˇcn´ı strukturu Jun´ aka.

Tak jak, raz´ıtko, je Ti to zˇrejm´e?

Hmm. . . ani moc ne, ale zejm´ena nev´ım, co je to status. . . Statoˇs. . . no ten starobn´ı urag´an a pr´ avn´ı subje. . . subjo. . . no ta subhovadina. Ty jsi ale hlava, tedy promiˇ n, drˇz´ atko dˇerav´e, pr´ avn´ı subjektivitu i statut´ arn´ı zastoupen´ı uˇz jsme probrali v rozcviˇcce, koukej si to jeˇstˇe jednou pˇreˇc´ıst, nebo bude zle.

3.7

Hlava VII. - Usn´ aˇ sen´ı, z´ avazn´ e pˇ redpisy a rozhodnut´ı pro ˇ cinnost

Hlava sedm´ a, kter´ a ˇreˇs´ı Usn´ aˇsen´ı, z´ avazn´e pˇredpisy a rozhodnut´ı pro ˇcinnost, je tˇeˇzko smysluplnˇe zkr´ atiteln´ a, protoˇze s´ılu a p˚ usobnost vnitˇrn´ıch pr´ avn´ıch dokument˚ u je zkr´ atka nutn´e zn´ at, coˇz na druh´e stranˇe nen´ı tˇeˇzk´e, protoˇze m´ a svou logiku. Nejprve si ˇrekneme o tom, jak se v Jun´aku vlastnˇe hlasuje. Vˇsechny org´ any Jun´ aka se usn´ aˇsej´ı zjevn´ ym hlasov´an´ım, na pˇr´ an´ı alespoˇ n ˇctvrtiny pˇr´ıtomn´ ych hlasov´ an´ım tajn´ ym. Rozhoduje prost´ a vˇetˇsina pˇr´ıtomn´ ych za u ´ˇcasti alespoˇ n poloviny k hlasov´an´ı opr´ avnˇen´ ych ˇclen˚ u pˇr´ısluˇsn´eho org´ anu, pokud Stanovy Jun´aka nebo jin´e vnitˇrn´ı pˇredpisy ˇci rozhodnut´ı nestanov´ı jinak.

30

Rozum´ıˇs tomu? No. . . zjevn´e hlasov´ an´ı je asi to, ˇze vˇsichni zvednou ruku, jestli jsou pro nebo proti, ne? A tajn´e hlasov´ an´ı to jsou nˇejak´e l´ısteˇcky, co se h´ az´ı do krabice, ˇze jo? Ale ty vˇetˇsiny a poloviny. . . to mi nedoch´ az´ı. No, vid´ıˇs, to zjevn´e a tajn´e hlasov´ an´ı jsi pochopilo docela dobˇre. Norm´ alnˇe se hlasuje tak, ˇze se v´ı, jak kdo hlasoval. Ale pokud si alespoˇ n ˇctvrtina pˇreje tajn´e hlasov´ an´ı, tak se hlasuje tˇemi l´ısteˇcky, to je jeden z pˇr´ıpad˚ u, kdy se mus´ı vˇetˇsina podvolit menˇsinˇe. Tˇri ˇctvrtiny chtˇej´ı hlasovat jen zvednut´ım ruky, ˇctvrtina chce l´ısteˇcky . . . a m´ a je! Ale vˇetˇsinou rozhoduje vˇetˇsina. Takˇze kdyˇz sed´ı tˇreba na radˇe deset lid´ı, mus´ı jich b´yt PRO“ alespoˇ n ˇsest, protoˇze to je vˇetˇsina. Pokud by PRO“ byli ˇctyˇri, dva ” ” byli PROTI“ a ostatn´ı se zdrˇzeli hlasov´ an´ı, tak n´ avrh neproˇsel, protoˇze ” nebyla vˇetˇsina PRO“ (i kdyˇz PRO“ jich bylo v´ıc, neˇz PROTI“). No a ” ” ” aby rada v˚ ubec mohla hlasovat, mus´ı se jich sej´ıt alespoˇ n polovina. Takˇze kdyˇz m´ a rada ˇctrn´ act ˇclen˚ u, mus´ı se jich sej´ıt alespoˇ n sedm. Ted’ uˇz je ti to snad jasn´e.

Vˇsechny jednotky a org´ any Jun´ aka se pˇri sv´e ˇcinnosti ˇr´ıd´ı pr´avn´ımi pˇredpisy a vnitˇrn´ımi pˇredpisy a rozhodnut´ımi. Jsou to v poˇrad´ı podle pr´ avn´ı s´ıly“: ” 1. Stanovy Jun´ aka, usnesen´ı Valn´eho snˇemu Jun´aka, ˇ ady Jun´ 2. R´ aka, 3. Usnesen´ı N´ aˇcelnictva Jun´ aka, 4. Smˇernice Jun´ aka, 5. Rozhodnut´ı V´ ykonn´e rady Jun´ aka, 6. Pokyny a rozhodnut´ı zpravodaj˚ u V´ ykonn´e rady Jun´aka, 7. Pˇredpisy a rozhodnut´ı org´ an˚ u organizaˇcn´ıch jednotek v rozsahu jejich p˚ usobnosti. 31

To, ˇze pˇredpis m´ a vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ılu znamen´a, ˇze m´a pˇrednost. Kdyby napˇr´ıklad nastal rozpor mezi Stanovami a nˇejakou smˇernic´ı, tak pravdu maj´ı Stanovy, protoˇze maj´ı vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ılu. Ostatnˇe takov´a smˇernice by se v˚ ubec nemˇela vyskytnout, jak uvid´ıme d´ ale. Jun´ ak se rovnˇeˇz ˇr´ıd´ı stanovami WOSM a WAGGGS a z´avazn´ ymi usnesen´ımi jejich org´ an˚ u.

3.7.1

ˇ ady R´

ˇ ady jsou dlouhodobˇe platn´e pˇredpisy, kter´e v n´avaznosti na Stanovy R´ Jun´ aka urˇcuj´ı hlavn´ı u ´koly, pr´ ava a povinnosti ˇclen˚ u, jednotek a org´an˚ u Jun´ aka a upravuj´ı vnitˇrn´ı ˇzivot Jun´ aka. ˇ ady Jun´ R´ aka schvaluje N´ aˇcelnictvo Jun´ aka a podepisuj´ı je n´aˇceln´ı d´ıvˇc´ıho kmene, n´ aˇceln´ık chlapeck´eho kmene a starosta Jun´aka. V´ yjimkou jsou dva ˇr´ ady: Volebn´ı ˇr´ ad Jun´ aka a Jednac´ı ˇr´ad Valn´eho snˇemu Jun´aka. Jelikoˇz tˇemi se ˇr´ıd´ı valn´ y snˇem a to je org´ an nadˇr´ızen´ y n´aˇcelnictvu, m´a do toho tak´e co mluvit a m˚ uˇze tyto ˇr´ ady mˇenit.

3.7.2

Usnesen´ı N´ aˇ celnictva

Usnesen´ı N´ aˇcelnictva Jun´ aka jsou rozhodnut´ı, jimiˇz n´aˇcelnictvo pln´ı povinnost uloˇzenou mu stanovami, nebo jimi zavazuje sv´e ˇcleny, nebo V´ ykonnou radu Jun´ aka a jej´ı ˇcleny, nebo organizaˇcn´ı jednotky ˇci org´any j´ım zˇr´ızen´e a jejich ˇcleny. N´ aˇcelnictvo tedy nem˚ uˇze obyˇcejn´ ym“ usnesen´ım u ´kolovat ” kohokoliv, ale jen nˇekter´e org´ any a ˇcinovn´ıky. Pokud chce pˇrijmout usnesen´ı z´ avazn´e pro vˇsechny, mus´ı to udˇelat formou ˇr´adu. (Stejnˇe tak ve st´atn´ı spr´ avˇe parlament, kdyˇz chce nˇeco uloˇzit vˇsem, mus´ı na to schv´alit z´akon.)

3.7.3

Smˇ ernice

Smˇernice Jun´ aka jsou pˇredpisy vyd´ avan´e V´ ykonnou radou Jun´aka k jejichˇz vyd´ an´ı byla V´ ykonn´ a rada Jun´ aka zmocnˇena ˇr´adem Jun´aka nebo usnesen´ım N´ aˇcelnictva Jun´ aka, nebo kter´e podrobnˇeji rozpracov´avaj´ı ustanoven´ı nˇekter´eho ˇr´ adu, nebo jimiˇz V´ ykonn´ a rada Jun´aka naplˇ nuje jin´e sv´e u ´koly a jejich platnost je ˇcasovˇe omezena. V´ ykonn´ a rada tedy m˚ uˇze (na rozd´ıl od n´ aˇcelnictva) u ´kolovat kohokoliv prostˇrednictv´ım smˇernic (to jsou takov´ a vl´ adn´ı naˇr´ızen´ı“), ale m˚ uˇze to ” dˇelat jen v pˇr´ıpadech vymezen´ ych stanovami. 32

3.7.4

Rozhodnut´ı V´ ykonn´ e rady

Rozhodnut´ı V´ ykonn´e rady Jun´ aka jsou akty, kter´ ymi V´ ykonn´a rada Jun´ aka naplˇ nuje sv´e u ´koly a nemaj´ı charakter obecn´eho pˇredpisu. Rozhodnut´ım v´ ykonn´e rady je i samostatn´ y pr´ avn´ı u ´kon starosty ˇci m´ıstostarosty v rozsahu jejich pravomoc´ı.

3.7.5

Pokyny zpravodaj˚ u VRJ

Pokyny zpravodaj˚ u V´ ykonn´e rady Jun´ aka jsou obdobn´e pˇredpisy jako smˇernice Jun´ aka, kter´e vˇsak schvaluj´ı zpravodajov´e v rozsahu sv´ ych kompetenc´ı stanoven´ ych ˇr´ ady a smˇernicemi (to jsou takov´e vyhl´aˇsky ” ministr˚ u“). Kupˇr´ıkladu zpravodaj pro v´ ychovu ˇcinovn´ık˚ u m˚ uˇze vyd´avat pokyny k poˇr´ ad´ an´ı vzdˇel´ avac´ıch akc´ı, jejich hl´ aˇsen´ı apod. K tomu jej totiˇz ˇ ad pro vzdˇel´ zmocˇ nuje R´ av´ an´ı ˇcinovnic a ˇcinovn´ık˚ u Jun´aka. Zpravodajov´e mohou ve stejn´em rozsahu ˇcinit i dalˇs´ı rozhodnut´ı, kter´ a nemaj´ı charakter pˇredpisu. Tak kupˇr´ıkladu zpravodaj pro v´ ychovu ˇcinovn´ık˚ u m˚ uˇze povolit v´ yjimku na poˇr´ ad´ an´ı akce, kter´a nesplˇ nuje nˇekterou z podm´ınek ˇr´ adu. *** Pokud pˇredpis nebo rozhodnut´ı niˇzˇs´ı s´ıly je v rozporu s pˇredpisem nebo rozhodnut´ım vyˇsˇs´ı s´ıly, platnost sporn´e ˇc´ asti nebo cel´eho pˇredpisu ˇci rozhodnut´ı nadˇr´ızen´ y org´ an zruˇs´ı nebo pozastav´ı. Pˇredstavme si tˇreba, ˇze stˇrediskov´ a rada pˇrijala usnesen´ı, ˇze v˚ udcovsk´ ych zkouˇsek, kter´e bude poˇr´ adat, se mohou z´ uˇcastnit i uchazeˇci, kteˇr´ı nemaj´ı ˇcekatelskou zkouˇsku. ˇ adem pro vzdˇel´av´an´ı Takov´e usnesen´ı je v rozporu s jiˇz zm´ınˇen´ ym R´ ˇ ˇ ˇ ˇcinovnic a ˇcinovn´ık˚ u Jun´ aka (RVCCJ). To by se samozˇrejmˇe v˚ ubec st´at nemˇelo, ale kdyˇz uˇz se to stane, pak nˇejak´ y nadˇr´ızen´ y org´an (v tomto pˇr´ıpadˇe okresn´ı rada nebo moˇzn´ a zpravodaj VRJ pro v´ ychovu ˇcinovn´ık˚ u) takov´e rozhodnut´ı zruˇs´ı. Mohl by tak´e zruˇsit jen ˇc´ast pˇrijat´eho usnesen´ı, pokud by v jednom usnesen´ı bylo z´ aroveˇ n rozhodnuto, ˇze se zkouˇsky budou ˇ staˇcilo by zruˇsit poˇr´ adat a ˇze se jich mohou z´ uˇcastnit i uchazeˇci bez CZ, jeho druhou ˇc´ ast. Pokud je nˇekter´e z ustanoven´ı pˇredpis˚ u nebo rozhodnut´ı v rozporu s ustanoven´ım pˇredpisu nebo rozhodnut´ı stejn´e s´ıly, pouˇzije se pˇrednostnˇe ustanoven´ı, kter´e obsahuje zvl´ aˇstn´ı u ´pravu oproti obecn´e. Nelze-li urˇcit, kter´e ustanoven´ı je obecn´e a kter´e zvl´ aˇstn´ı, pouˇzije se pˇrednostnˇe ustanoven´ı pozdˇejˇs´ıho pˇredpisu nebo rozhodnut´ı. Zase pro ilustraci, pˇredstavme si, 33

ˇze nejprve okresn´ı rada pˇrijme obecn´e usnesen´ı, ˇze veden´ım okresn´ıch akc´ı budou povˇeˇrov´ ani jen volen´ı ˇclenov´e okresn´ı rady. To je jistˇe moˇzn´e. Jenomˇze o nˇeco pozdˇeji (dalˇs´ım usnesen´ım) povˇeˇr´ı veden´ım okresn´ıho srazu bratra Voˇr´ıˇska, kter´ y v˚ ubec ˇclenem ORJ nen´ı. Mezi obˇema usnesen´ımi je zjevnˇe rozpor, co s n´ım? Povˇeˇren´ı bratra Voˇr´ıˇska je zjevnˇe pro dan´ y pˇr´ıpad konkr´etnˇejˇs´ı (tzv. zvl´ aˇstn´ı u ´prava“), neˇz obecn´e ustanoven´ı o ve” den´ı okresn´ıch akc´ı (tzv. obecn´ a u ´prava“). Pˇrednost m´a tedy usnesen´ı ” druh´e a br. Voˇr´ıˇsek povede okresn´ı sraz. Mimochodem, kdyby se nedalo rozhodnout, co je obecn´e“ a co zvl´ aˇstn´ı“, stejnˇe by ten sraz vedl podle ” ” pravidla o pozdˇejˇs´ım rozhodnut´ı. Pˇredpisy a rozhodnut´ı m´ a pr´ avo vykl´ adat org´an, kter´ y je pˇrijal (protoˇze ten nejl´epe v´ı, co t´ım vlastnˇe myslel) nebo org´ an, kter´ y je k tomu zmocnˇen, ˇ C ˇ CJ ˇ stanov´ı, ˇze jej m˚ kupˇr´ıkladu RV uˇze vykl´adat i zpravodaj VRJ pro v´ ychovu ˇcinovn´ık˚ u.. Dalˇs´ı pˇredpisy a rozhodnut´ı mohou vyd´avat org´any Jun´aka nebo ˇcinovn´ıci, pokud je k tomu zmocn´ı nˇekter´ y z ˇr´ ad˚ u Jun´aka, ten tak´e stanov´ı ˇ C ˇ CJ ˇ stanov´ı, ˇze rozsah a p˚ usobnost takov´eho zmocnˇen´ı. Kupˇr´ıkladu RV v˚ udce lesn´ı ˇskoly m˚ uˇze stanovit dalˇs´ı podm´ınky pro pˇrijet´ı na lesn´ı ˇskolu. Nebo volebn´ı ˇr´ ad stanov´ı, ˇze okresn´ı rada svol´av´a okresn´ı snˇem a stanov´ı poˇcet jeho deleg´ at˚ u. A mnoho dalˇs´ıch.

34

J´ a nev´ım, m´ am v tom nˇejak´ y hokej, je toho moc, m˚ uˇzeˇs mi to ˇr´ıct ˇcesky? No zkus´ım to, ale jen velmi kr´ atce a dokud nepochop´ıˇs, co stoj´ı nahoˇre, stejnˇe Ti to nepom˚ uˇze. Tak to hlasov´ an´ı uˇz je snad jasn´e. A s pˇredpisy je to takhle - logicky nejvˇetˇs´ı s´ılu maj´ı Stanovy, kter´e m˚ uˇze mˇenit jen Valn´y snˇem, a to dvoutˇretinovou vˇetˇsinou, po nich jsou nejsilnˇejˇs´ı Usnesen´ı Valn´eho snˇemu, na kter´ych se mus´ı shodnout jen v´ıce neˇz polovina ˇ ady, kter´e mus´ı pomˇernˇe sloˇzitˇe jeho deleg´ at˚ u. Jim pak jsou podˇr´ızeny R´ schvalovat N´ aˇcelnictvo a pod nimi pak stoj´ı Usnesen´ı N´ aˇcelnictva (jako celku, jednotliv´ı ˇclenov´e NJ vˇcetnˇe N´ aˇceln´ıka a N´ aˇceln´ı v tomto smˇeru nic sami rozhodnout nemohou), kter´ a vznikaj´ı o pozn´ an´ı jednoduˇsˇs´ı procedurou. Jim pak mus´ı odpov´ıdat Smˇernice, kter´e zpravidla z povˇeˇren´ı n´ aˇcelnictva vyd´ av´ a V´ykonn´ a rada Jun´ aka (VRJ). Jednotliv´ı zpravodajov´e VRJ mohou ve sv´em oboru p˚ usobnosti vyd´ avat Pokyny platn´e pro cel´e hnut´ı. Kaˇzd´ a organizaˇcn´ı jednotka pak v rozsahu sv´e p˚ usobnosti m˚ uˇze vyd´ avat dalˇs´ı pˇredpisy, ale z´ avazn´e pouze v r´ amci sv´e oblasti p˚ usobnosti, tedy ne pro cel´e hnut´ı a rozhodnˇe vˇzdy v souladu s pˇredpisy silnˇejˇs´ımi. Logicky zde plat´ı posloupnost s´ıly dokument˚ u podle org´ anu, kter´y je schv´ alil (nejsilnˇejˇs´ı jsou pˇredpisy pˇrijat´e snˇemem, pak pˇrijat´e radou a pak jednotliv´ymi zpravodaji). Plat´ı zde tak´e posloupnost zˇrizovatel - zˇr´ızen´y (tedy okres je v´yˇs neˇz jemu podˇr´ızen´e stˇredisko, ovˇsem u kraj˚ u je to ponˇekud sporn´e). Na stejn´e u ´rovni pak m´ a vyˇsˇs´ı s´ılu pˇredpis (kter´y se zpravidla nˇekde nˇejak publikuje, plat´ı dlouho a pro hodnˇe lid´ı), neˇz obyˇcejn´e rozhodnut´ı“. Takˇze ˇr´ ad m´ a vyˇsˇs´ı ” s´ılu, neˇz obyˇcejn´e usnesen´ı n´ aˇcelnictva.Je to uˇz jasnˇejˇs´ı? Mysl´ım, ˇze ano. Ale jeˇstˇe mˇe nˇeco zaj´ım´a. Zjevnˇe je teoreticky moˇzn´e, ˇze bude pˇrijat slabˇs´ı pˇredpis v rozporu se silnˇejˇs´ım. Co se stane, kdyˇz se na to nepˇrijde, a co kdyˇz ano, ale potom co t´ım stihl vzniknout pr˚ uˇsvih? No, kde nen´ı ˇzalobce, nen´ı ani vin´ıka, dokud si rozporu nikdo nevˇsimne, tak vˇetˇsinou slabˇs´ı pˇredpis plat´ı, i kdyˇz je fakticky chybn´y, a to aˇz dokud nˇekomu nezaˇcne vadit. V momentˇe, kdy se na to pak pˇrijde, ujme se 35

vˇeci “nˇekdo shora“ a ˇspatn´y slabˇs´ı dokument zruˇs´ı. Nen´ı vˇsak zpravidla moˇzn´e jeho platnost zruˇsit zpˇetnˇe a pokud t´ım vznikl pr˚ uˇsvih“ nelze ho ” pˇrej´ıt a ˇr´ıct, ˇze vznikl kv˚ uli ˇspatn´emu pˇredpisu, kter´y byl pozdˇeji zruˇsen. Bylo by pomˇernˇe sloˇzit´e naj´ıt odpovˇednost, ale nakonec by ji asi sl´ızl pˇr´ısluˇsn´y statut´ arn´ı z´ astupce jednotky, kter´ a pˇredpis vydala, ˇci pˇr´ımo ten, kdo jako jednotlivec pokyn vydal (zpravodaj). Problematick´ a by asi byla osobn´ı odpovˇednost za rozhodnut´ı snˇemu.

3.8

Hlava VIII. - Statut´ arn´ı org´ any a jedn´ an´ı jm´ enem Jun´ aka a jeho org. jednotek

Hlava osm´ a mluv´ı o Statut´ arn´ıch org´ anech a jedn´an´ı jm´enem Jun´aka a jeho organizaˇcn´ıch jednotek. Kaˇzd´ a organizaˇcn´ı jednotka s pr´ avn´ı subjektivitou (a v˚ ubec kaˇzd´a pr´ avnick´ a osoba podle naˇsich z´ akon˚ u) m´ a sv˚ uj statut´arn´ı org´an (d´ale jen statut´ aˇr). Ten je fyzickou osobou (hmatateln´ ym ˇclovˇekem), kter´a sm´ı jednat navenek jm´enem cel´e organizaˇcn´ı jednotky. Sm´ı za n´ı podepisovat smlouvy, uzav´ırat obchody apod. Jakmile on za organizaci nˇeco podep´ıˇse, je to jakoby s t´ım souhlasili vˇsichni ˇclenov´e (proto si ho jako z´astupce zvolili). Podep´ıˇse-li se jm´enem organizace kdokoli jin´ y, m˚ uˇze b´ yt platnost takov´eho u ´konu zpochybnˇena (s v´ yjimkou pˇr´ıpadu, kdy m´a od statut´aˇre k jedn´ an´ı plnou moc). Dokonce i kdyˇz statut´arn´ı org´an provede jm´enem organizace nˇeco, co podle vnitˇrn´ıch pˇredpis˚ u Jun´aka nesm´ı, jeho jedn´an´ı je pr´ avnˇe platn´e (mimo Jun´ aka nikoho nezaj´ım´a co ˇr´ıkaj´ı naˇse vnitˇrn´ı pˇredpisy, statut´ aˇr je prostˇe statut´ aˇrem), ale pokud tak zp˚ usob´ı ˇskodu, je povinen ji Jun´ aku nahradit. Pokud vˇsak zp˚ usob´ı ˇskodu rozhodnut´ım, kter´e mu bylo nadˇr´ızen´ ym org´ anem uloˇzeno, nen´ı za ni hnut´ı odpovˇedn´ y. V Jun´ aku, ale i jinde, je typick´e, ˇze statut´ aˇr m´a sv´eho z´astupce, kter´ y za nepˇr´ıtomnosti statut´ aˇre pˇreb´ır´ a jeho pravomoci a jehoˇz rozhodnut´ı m´a pak naprosto stejnou v´ ahu jako by jej uˇcinil statut´aˇr. Statut´ arn´ım org´ anem Jun´ aka jako celku je starosta, jmenovan´ y n´ aˇcelnictvem (viz d´ ale), kter´eho pˇr´ıpadnˇe zastupuje m´ıstostarosta. U 36

vyˇsˇs´ıch organizaˇcn´ıch jednotek je to pak vˇzdy pˇredseda pˇr´ısluˇsn´e rady (krajsk´e u kraj˚ u, okresn´ı u okres˚ u), kter´ y m´ a sv´eho z´ astupce m´ıstopˇredsedu. U stˇrediska je to jeho v˚ udce, popˇr´ıpadˇe kapit´ an pˇr´ıstavu u vodn´ıch skaut˚ u, i tito ˇcinovn´ıci pak maj´ı sv´e z´ astupce. Ustanoven´ı statut´ arn´ıch org´ an˚ u do funkc´ı na jednotliv´ ych u ´rovn´ıch pak upravuj´ı Stanovy, Volebn´ı ˇr´ ad a Systemizace. U zvl´aˇstn´ıch organizaˇcn´ıch jednotek urˇc´ı zp˚ usob ustanoven´ı statut´ aˇre i jeho pravomoci statut pˇr´ısluˇsn´e jednotky.

Takˇze kdo nen´ı statusovn´ım org´ anem, tˇreba v˚ udce odd´ılu, nesm´ı podepsat ani n´ajemn´ı smlouvu na t´ aboˇriˇstˇe? No, to nen´ı tak jednoduch´e. Obˇcansk´y z´ akon´ık stanov´ı, ˇze kromˇe statut´ arn´ıho org´ anu mohou jednat jm´enem organizace i jin´ı jej´ı pracovn´ıci ” nebo ˇclenov´e, pokud je to stanoveno ve vnitˇrn´ıch pˇredpisech pr´ avnick´e osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovn´ımu zaˇrazen´ı obvykl´e.“ Pokud by tedy s takovou smlouvou byli vˇsichni spokojeni, nic by se nedˇelo. Kdyby ji ale nˇekdo napadl, musel by rozhodnout soud, jestli je obvykl´e, aby v˚ udce odd´ılu uzav´ıral n´ ajemn´ı smlouvu na t´ aboˇriˇstˇe. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe je dobˇre se sichrovat“ a m´ıt od v˚ udce stˇrediska podepsanou plnou moc. Mimocho” dem v˚ udce odd´ılu samozˇrejmˇe m˚ uˇze smlouvu uzavˇr´ıt sv´ym jm´enem (J´ a, Josef Von´ asek. . . , uzav´ır´ am n´ ajemn´ı smlouvu na. . . ), ale pak bude asi m´ıt probl´em s vy´ uˇctov´ an´ım n´ ajemn´eho do t´ aborov´e pokladny. A ten org´ an se ´ ´ ty trumpeto. jmenuje STATUTARN I,

A co m´ a tedy dˇelat, aby to bylo spr´avnˇe? Nechat smlouvu na jm´eno organizace a sehnat podpis v˚ udce stˇrediska na smlouvu, nebo m´ıt od nˇej podepsanou plnou moc k podpisu smlouvy.

37

3.9

´ redn´ı org´ Hlava IX. -Ustˇ any Jun´ aka

´ redn´ı org´ Hlava dev´ at´ a ˇr´ık´ a, jak´e jsou Ustˇ any Jun´aka a jejich ustaven´ı: ´ Ustˇredn´ımi org´ any Jun´ aka jsou: • N´ aˇcelnictvo Jun´ aka (NJ) v ˇcele s n´ aˇceln´ı d´ıvˇc´ıho kmene a n´aˇceln´ıkem chlapeck´eho kmene, • Valn´ y snˇem Jun´ aka, ´ redn´ı revizn´ı komise Jun´ ´ • Ustˇ aka (URKJ) v ˇcele s pˇredsedou, • Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rada Jun´ aka (RSRJ) v ˇcele s pˇredsedou, • V´ ykonn´ a rada Jun´ aka (VRJ) v ˇcele se starostou. ˇ Clenov´ e tˇechto org´ an˚ u jsou vˇetˇsinou demokraticky zvoleni (nebo demokraticky jmenov´ ani): • Vˇetˇsina deleg´ at˚ u Valn´eho snˇemu je volena dole“, na okresn´ıch ” ´ snˇemech. Deleg´ aty Valn´eho snˇemu jsou jeˇstˇe ˇclenov´e NJ, URKJ a RSRJ. • N´ aˇceln´ı d´ıvˇc´ıho kmene, m´ıston´ aˇceln´ı (z´ astupkynˇe n´aˇceln´ı), n´aˇceln´ıka chlapeck´eho kmene a m´ıston´ aˇceln´ıka chlapeck´eho kmene vol´ı Valn´ y snˇem stejnˇe jako pˇet dalˇs´ıch ˇclenek (ˇzen) a pˇet dalˇs´ıch ˇclen˚ u (muˇz˚ u). Pak jsou v n´ aˇcelnictvu jeˇstˇe dalˇs´ı lid´e, o tˇech si ˇrekneme d´ale. ´ • Sedm ˇclen˚ u URK vol´ı snˇem, ti si pak zvol´ı pˇredsedu. • Pˇet ˇclen˚ u RSRJ vol´ı snˇem, ti si pak zvol´ı pˇredsedu. • Starostu Jun´ aka z VRJ jmenuje n´ aˇcelnictvo. O vyhl´ aˇsen´em v´ ysledku voleb na Valn´em snˇemu Jun´aka se poˇrizuje not´ aˇrsky ovˇeˇren´ y z´ apis. V pˇr´ıpadˇe, ˇze nˇekter´ y z deleg´at˚ u vznese v pr˚ ubˇehu snˇemu n´ amitku proti pr˚ ubˇehu ˇci v´ ysledku voleb, rozhodne o dalˇs´ım postupu sv´ ym usnesen´ım Valn´ y snˇem Jun´ aka. Pokud nen´ı n´amitka vznesena do konce snˇemu, nem˚ uˇze jiˇz b´ yt v´ ysledek voleb napaden pozdˇeji. V praxi to znamen´ a, ˇze se nikdo nem˚ uˇze pokusit zpochybnit v´ ysledek voleb pot´e, co se snˇem rozeˇsel. Kdo nepodal n´ amitku vˇcas, necht’ mlˇc´ı navˇzdy“. ” Pˇr´ıprava a pr˚ ubˇeh voleb se ˇr´ıd´ı Volebn´ım ˇra´dem Jun´aka, kter´ y schvaluje NJ a pˇredkl´ ad´ a jej k potvrzen´ı Valn´emu snˇemu. Pokud ten znˇen´ı Volebn´ıho ˇr´ adu nepˇrijme, mus´ı sv´ ym usnesen´ım pˇrijmout Volebn´ı ˇr´ad nov´ y. 38

N´ aˇceln´ı d´ıvˇc´ıho kmene (d´ ale jen DK) a m´ıston´aˇceln´ı DK vol´ı jen ˇzeny - deleg´ atky snˇemu; n´ aˇceln´ıka chlapeck´eho kmene (d´ale jen CHK) a m´ıston´ aˇceln´ıka CHK vol´ı jen muˇzi - deleg´ ati snˇemu. N´ aˇceln´ı d´ıvˇc´ıho kmene je tedy skuteˇcnou reprezentantkou d´ıvˇc´ıho kmene. A aby mohla ohl´ıdat, ˇze nikdo nebude d´ıvˇc´ı kmen utlaˇcovat, m´a nˇekter´e zvl´ aˇstn´ı pravomoci, kter´e uvid´ıme d´ ale. Analogicky je n´aˇceln´ık reprezentantem chlapeck´eho kmene. M´ıston´ aˇceln´ı a m´ıston´aˇceln´ık pak jsou od toho, aby sv´e ˇs´efy“ zastupovali. Vˇsechny ostatn´ı ˇcleny u ´stˇredn´ıch ” org´ an˚ u vol´ı vˇsichni deleg´ ati a deleg´ atky spoleˇcnˇe. Za ˇcleny N´ aˇcelnictva Jun´ aka vol´ı snˇem pˇet ˇzen a pˇet muˇz˚ u. Pokud jednˇech ˇci druh´ ych kandiduje menˇs´ı poˇcet, z˚ ust´ avaj´ı jejich mand´aty neobsazen´e a poˇcet ˇclen˚ u N´ aˇcelnictva Jun´ aka se tak doˇcasnˇe sn´ıˇz´ı. ´ redn´ı revizn´ı komise Jun´ Za ˇcleny Ustˇ aka vol´ı snˇem sedm ˇclen˚ u ˇci ˇclenek Jun´ aka bez ohledu na pohlav´ı. Pokud je poˇcet kandid´at˚ u niˇzˇs´ı neˇz sedm, ´ redn´ı revizn´ı komise Jun´ m˚ uˇze Ustˇ aka kooptovat dalˇs´ı ˇcleny aˇz na pln´ y poˇcet. Za ˇcleny Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rady Jun´ aka vol´ı snˇem pˇet ˇclen˚ u ˇci ˇclenek Jun´ aka bez ohledu na pohlav´ı. Pokud je poˇcet kandid´at˚ u niˇzˇs´ı neˇz pˇet, m˚ uˇze Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rada Jun´ aka kooptovat dalˇs´ı ˇcleny aˇz na pln´ y poˇcet. Ve volb´ ach jsou vˇzdy zvoleni kandid´ ati, kteˇr´ı obdrˇzeli nejvyˇsˇs´ı poˇcet hlas˚ u, a to bez ohledu na poˇcet tˇechto hlas˚ u. Pˇri rovnosti hlas˚ u snˇem rozhodne sv´ ym usnesen´ım o tom, kdo z kandid´at˚ u m´a pˇrednost. Nezvolen´ı kandid´ ati se st´ avaj´ı n´ ahradn´ıky na pˇr´ısluˇsnou funkci v poˇrad´ı podle obdrˇzen´ ych hlas˚ u. Pokud v obdob´ı mezi volbami zanikne mand´ at n´aˇceln´ı DK, pˇreb´ır´a jej m´ıston´ aˇceln´ı DK, jej´ı p˚ uvodn´ı mand´ at m´ıston´ aˇceln´ı t´ım zanik´a. Pokud v obdob´ı mezi volbami zanikne mand´ at m´ıston´aˇceln´ı DK, N´aˇcelnictvo Jun´ aka zvol´ı novou m´ıston´ aˇceln´ı ze sv´eho stˇredu, t´ım zanik´a jej´ı p˚ uvodn´ı mand´ at ˇclenky N´ aˇcelnictva Jun´ aka. Obdobnˇe je tomu s mand´atem n´ aˇceln´ıka CHK, respektive m´ıston´ aˇceln´ıka CHK. Pokud zanikne v obdob´ı mezi volbami mand´at nˇekter´eho z ˇclen˚ u N´ aˇcelnictva Jun´ aka, pˇreb´ır´ a jeho mand´ at n´ ahradn´ık, kter´ y je stejn´eho pohlav´ı, obdrˇzel nejv´ıce hlas˚ u, s pˇrevzet´ım funkce souhlas´ı a nepˇrestal 39

splˇ novat podm´ınky pro jej´ı v´ ykon. Pokud ˇz´ adn´ y n´ahradn´ık splˇ nuj´ıc´ı tyto podm´ınky nen´ı, mand´ at z˚ ust´ av´ a neobsazen a poˇcet ˇclen˚ u N´aˇcelnictva Jun´ aka se tak doˇcasnˇe sn´ıˇz´ı. Zkusme si tedy pˇredstavit, ˇze z nˇejak´eho d˚ uvodu skonˇc´ı mand´ at n´ aˇceln´ıka (vzd´ a se mand´ atu, pˇrestane b´ yt ˇclenem Jun´aka, prostˇe jak´ ykoliv d˚ uvod). M´ıston´ aˇceln´ık se automaticky stane n´aˇceln´ıkem. Nov´eho m´ıston´ aˇceln´ıka zvol´ı NJ ze sv´eho stˇredu, tedy nˇekter´eho z obyˇcejn´ ych“ ” ˇclen˚ u pov´ yˇs´ı“ na m´ıston´ aˇceln´ıka. T´ım se uvoln´ı v NJ jedno m´ısto a to ob” sad´ı ten muˇz, kter´ y mezi kandid´ aty skonˇcil ve volb´ach prvn´ı pod ˇcarou“. ” Pokud by uˇz ˇz´ adn´ y n´ ahradn´ık nebyl, z˚ ustane m´ısto neobsazen´e, na rozd´ıl ´ od URK a RSRJ zde tedy nen´ı moˇzn´e kooptov´an´ı (viz d´ale). ´ redn´ı revizn´ı komise Pokud zanikne mand´ at nˇekter´eho z ˇclen˚ u Ustˇ Jun´ aka nebo z ˇclen˚ u Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rady Jun´aka, pˇreb´ır´a jeho mand´at n´ ahradn´ık, kter´ y obdrˇzel nejv´ıce hlas˚ u, s pˇrevzet´ım funkce souhlas´ı a nepˇrestal splˇ novat podm´ınky pro jej´ı v´ ykon. Pokud ˇz´adn´ y n´ahradn´ık splˇ nuj´ıc´ı tyto podm´ınky nen´ı, pˇr´ısluˇsn´ y org´ an kooptuje nov´eho ˇclena z ˇrad ˇclen˚ u Jun´ aka. Tato kooptace nab´ yv´ a platnosti potvrzuj´ıc´ım usnesen´ım N´ aˇcelnictva Jun´ aka.

Tohle mi zn´ı velmi jasnˇe, jen nev´ım, co je to ko. . . ko. . . kopytov´ an´ı? Jestli mysl´ıˇs kooptov´ an´ı, tak Encyklopedie Universum prav´ı: Kooptace ” je pˇribr´ an´ı dalˇs´ıho nebo n´ ahradn´ıho ˇclena nˇejak´eho volen´eho sboru ne volbou, n´ybrˇz rozhodnut´ım jeho volen´ych ˇclen˚ u.“ Tedy v naˇsich podm´ınk´ ach, ´ pokud nebylo zvolen dostatek ˇclen˚ u URK nebo RSRJ, popˇr´ıpadˇe nˇekdo z tˇechto org´ an˚ u odeˇsel a uˇz nen´ı dalˇs´ı n´ ahradn´ık, nen´ı nutn´e svol´ avat znovu Valn´y snˇem, ale staˇc´ı, kdyˇz si st´ avaj´ıc´ı ˇclenov´e dan´eho org´ anu dopln´ı sv˚ uj poˇcet (vol´ı a hlasuj´ı pouze oni). A jeˇstˇe mi dovol kontroln´ı ot´ azku: Kolik ˇclen˚ uu ´stˇredn´ıch org´ an˚ u tedy vol´ı Valn´y snˇem, dok´ aˇzeˇs to spoˇc´ıtat? N´ aˇceln´ık, n´ aˇceln´ı, m´ıston´ aˇceln´ık, m´ıston´ aˇceln´ı, po pˇeti ˇclenech N´ aˇcelnictva za kaˇzd´ y ´ kmen, sedm ˇclen˚ u URK a pˇet ˇclen˚ u RSRJ. Je-li tedy dost kandid´ at˚ u, pak celkem 26 osob. 40

No v´ybornˇe, ty mˇe pˇrekvapujeˇs.

3.10

Hlava X. - Valn´ y snˇ em Jun´ aka

Valn´ y snˇem Jun´ aka (d´ ale jen snˇem“) je nejvyˇsˇs´ım org´anem Jun´aka. ” Snˇem je schopen usn´ aˇsen´ı, je-li pˇr´ıtomna alespoˇ n polovina opr´avnˇen´ ych deleg´ at˚ u. Snˇem nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou pˇr´ıtomn´ ych deleg´at˚ u schvaluje, mˇen´ı a vykl´ ad´ a Jednac´ı ˇr´ ad Valn´eho snˇemu Jun´ aka a ˇr´ıd´ı se j´ım pˇri sv´em jedn´an´ı. N´ avrh Jednac´ıho ˇr´ adu Valn´eho snˇemu Jun´ aka zveˇrejn´ı N´aˇcelnictvo Jun´aka alespoˇ n 30 dn˚ u pˇred snˇemem. V´ yhradnˇe snˇemu pˇr´ısluˇs´ı tˇr´ıpˇetinovou vˇetˇsinou na snˇemu pˇr´ıtomn´ ych deleg´ at˚ u: • schvalovat, pˇr´ıpadnˇe mˇenit stanovy Jun´ aka • rozhodnout o z´ aniku Jun´ aka nebo o omezen´ı jeho samostatnosti ˇci svrchovanosti.

Snˇemu pˇr´ısluˇs´ı volit n´ aˇceln´ıky a m´ıston´ aˇceln´ıky, ˇcleny n´aˇcelnictva (po ´ redn´ı revizn´ı komise a Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rady 5 za kaˇzd´ y kmen), ˇcleny Ustˇ Jun´ aka. Snˇem prostou vˇetˇsinou pˇr´ıtomn´ ych deleg´ at˚ u s opr´avnˇen´ ym hlasem: • schvaluje zpr´ avu o ˇcinnosti a zpr´ avu o hospodaˇren´ı pˇredloˇzenou N´ aˇcelnictvem Jun´ aka, ´ redn´ı revizn´ı komise Jun´aka a zpr´avu • bere na vˇedom´ı zpr´ avu Ustˇ Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rady Jun´ aka, • pˇrij´ım´ a usnesen´ı z´ avazn´ a pro vˇsechny ˇcleny a org´any Jun´aka. N´ avrhy usnesen´ı, o nichˇz snˇem hlasuje, mohou pˇredkl´adat pouze: ´ N´ aˇcelnictvo Jun´ aka, V´ ykonn´ a rada Jun´ aka, Snˇem OS, URKJ a RSRJ ve vˇecech, kter´e spadaj´ı do jejich p˚ usobnosti, snˇemy vyˇsˇs´ıch organizaˇcn´ıch jednotek, krajsk´e nebo okresn´ı rady Jun´ aka (ale ty minim´alnˇe tˇri spoleˇcnˇe) 41

a dalˇs´ı org´ any nebo osoby, kter´e k tomu zmocn´ı Jednac´ı ˇr´ad Valn´eho snˇemu Jun´ aka. Jednac´ı ˇr´ ad m˚ uˇze d´ ale omezit pr´ avo pˇredkl´adat n´avrhy usnesen´ı, nebo vymezit, o kter´ ych usnesen´ıch bude snˇem jednat. Pokud deleg´ at v pr˚ ubˇehu snˇemu dojde k z´ avˇeru, ˇze pˇrijet´ı nˇekter´eho z usnesen´ı bylo v rozporu se schv´ alen´ ym Jednac´ım ˇr´adem Valn´eho snˇemu Jun´ aka, m˚ uˇze proti takov´emu postupu podat n´amitku. Po skonˇcen´ı Valn´eho snˇemu Jun´ aka jiˇz jeho usnesen´ı nelze napadnout z d˚ uvodu, ˇze byla pˇrijata v rozporu se schv´ alen´ ym Jednac´ım ˇr´ adem Valn´eho snˇemu Jun´aka. Deleg´ aty snˇemu jsou: • ˇcinovn´ıci Jun´ aka zvolen´ı organizaˇcn´ımi jednotkami v pomˇeru k poˇctu jejich ˇclen˚ u. Jejich poˇcet urˇc´ı V´ ykonn´a rada a zp˚ usob jejich volby ud´ av´ a Volebn´ı ˇr´ ad. Tˇechto deleg´at˚ u mus´ı b´ yt minim´alnˇe ˇctyˇri pˇetiny ´ redn´ı revizn´ı komise Jun´aka a • ˇclenov´e N´ aˇcelnictva Jun´ aka, Ustˇ Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rady Jun´ aka.

Kaˇzd´ y deleg´ at snˇemu m´ a pouze jeden hlas, i kdyˇz zast´av´a nˇekolik ˇcinovnick´ ych funkc´ı. Snˇem svol´ a V´ ykonn´ a rada Jun´ aka vˇzdy, pokud je splnˇena nˇekter´a z tˇechto podm´ınek: • povˇeˇr´ı ji t´ım usnesen´ı N´ aˇcelnictva Jun´ aka, • uplynulo v´ıce neˇz 42 mˇes´ıc˚ u od kon´ an´ı posledn´ıho ˇr´adn´eho snˇemu, • nen´ı obsazena funkce jednoho z n´ aˇceln´ık˚ u d´ele neˇz 30 dn˚ u, • p´ısemnˇe o to poˇz´ ad´ a alespoˇ n 1/3 deleg´ at˚ u posledn´ıho snˇemu, • p´ısemnˇe o to poˇz´ ad´ a alespoˇ n jedna ˇctvrtina vˇsech ˇcinovn´ık˚ u Jun´aka, • usnesen´ım krajsk´eho snˇemu o to poˇz´ ad´ a alespoˇ n 1/3 jun´ack´ ych kraj˚ u, nebo • N´ aˇcelnictvo Jun´ aka po dobu 12 mˇes´ıc˚ u nepˇrijme ˇz´adn´e usnesen´ı 42

• N´ aˇcelnictvo Jun´ aka nepˇrijme ˇz´ adn´e usnesen´ı ve vˇeci,kterou mu V´ ykonn´ a rada po dobu alespoˇ n ˇsesti mˇes´ıc˚ u opakovanˇe pˇredkl´adala k rozhodnut´ı jako vˇec z´ asadn´ıho v´ yznamu pro hnut´ı. Snˇem m˚ uˇze b´ yt ˇr´ adn´ y nebo mimoˇr´ adn´ y. Za ˇr´adn´ y snˇem se povaˇzuje ˇ adn´ snˇem,na nˇemˇz probˇehne u ´pln´ a volba org´ an˚ u Jun´ aka. R´ y snˇem se kon´a zpravidla jednou za tˇri roky, nejpozdˇeji vˇsak do 42 mˇes´ıc˚ u od kon´an´ı posledn´ıho ˇr´ adn´eho snˇemu. V obdob´ıch mezi ˇr´ adn´ ymi snˇemy m˚ uˇze b´ yt svol´an mimoˇr´adn´ y snˇem, kter´ y m´ a stejn´e pravomoci jako snˇem ˇr´ adn´ y, s v´ yjimkou u ´pln´e volby org´an˚ u Jun´ aka, a ˇr´ıd´ı se stejn´ ymi pravidly. Deleg´ aty mimoˇr´adn´eho snˇemu jsou: • deleg´ ati, kteˇr´ı pˇr´ısluˇsnou organizaˇcn´ı jednotku zastupovali na posledn´ım Valn´em snˇemu Jun´ aka,nebo • deleg´ ati novˇe zvolen´ı na snˇemu pˇr´ısluˇsn´e organizaˇcn´ı jednotky v poˇctu odpov´ıdaj´ıc´ım poˇctu deleg´ at˚ u na posledn´ım Valn´em snˇemu Jun´ aka. • O v´ ybˇeru jedn´e z tˇechto alternativ rozhodne rada pˇr´ısluˇsn´e jednotky. V obdob´ıch mezi snˇemy m˚ uˇze N´ aˇcelnictvo Jun´aka vyhl´asit korespondenˇcn´ı hlasov´ an´ı o ot´ azk´ ach, kter´e jsou v pravomoci snˇemu s v´ yjimkou zmˇeny Stanov nebo rozhodnut´ı o zmˇenˇe svrchovanosti hnut´ı. Tohoto hlasov´ an´ı jsou opr´ avnˇeni se u ´ˇcastnit ˇclenov´e Jun´aka, kteˇr´ı by byli opr´ avnˇen´ ymi deleg´ aty mimoˇr´ adn´eho snˇemu (kdyby se konal ten, m´ısto korespondenˇcn´ıho hlasov´ an´ı). Hlasov´ an´ı se dˇeje p´ısemnˇe podle smˇernice vydan´e V´ ykonnou radou Jun´ aka na z´ akladˇe usnesen´ı N´aˇcelnictva Jun´aka. Pokud se hlasov´ an´ı z´ uˇcastn´ı alespoˇ n polovina vˇsech opr´avnˇen´ ych osob a vˇetˇsina z nich se vyslov´ı pro pˇrijet´ı n´ avrhu, je v´ ysledek hlasov´an´ı po jeho zveˇrejnˇen´ı povaˇzov´ an za pr´ avoplatn´e usnesen´ı snˇemu. Je, mysl´ım, d˚ uleˇzit´e si vˇsimnout, ˇze n´ avrh usnesen´ı VS nem˚ uˇze podat jen tak nˇekdo a i vlastn´ı svol´ an´ı snˇemu je pomˇernˇe komplikovanou z´ aleˇzitost´ı. Zaj´ımav´ a je i moˇznost korespondenˇcn´ıho hlasov´ an´ı. Pr˚ ubˇeh snˇemu a voleb je pak bl´ıˇze upraven i Volebn´ım ˇr´ adem a Jednac´ım ˇr´ adem VS. 43

3.11

Hlava XI. - N´ aˇ celnictvo Jun´ aka

Mezi dvˇema Valn´ ymi snˇemy vl´ adne Jun´ aku N´ aˇcelnictvo, kter´e je podˇr´ızeno jen stanov´ am a usnesen´ım Valn´ ych snˇem˚ u. Jen Valn´emu snˇemu se tak´e zodpov´ıd´ a ze sv´e ˇcinnosti (tedy pr´ avnˇe, mor´ alnˇe patrnˇe n´am vˇsem). Jeho ˇcleny jsou: • n´ aˇceln´ı a m´ıston´ aˇceln´ı DK, • n´ aˇceln´ık a m´ıston´ aˇceln´ık CHK, • ˇclenky a ˇclenov´e zvolen´ı Valn´ ym snˇemem (po pˇeti za kaˇzd´ y kmen celkem tedy deset, pokud je dostatek kandid´at˚ u), • po jednom z´ astupci z kaˇzd´eho jun´ ack´eho kraje (celkem m´ame 14 kraj˚ u, tedy i 14 z´ astupc˚ u), • n´ aˇceln´ı ˇci n´ aˇceln´ık a m´ıston´ aˇceln´ık ˇci m´ıston´aˇceln´ı kmene OS zvolen´ı na snˇemu kmene OS, • hlavn´ı kapit´ anka ˇci kapit´ an vodn´ıch skaut˚ u. ˇ ´ redn´ı revizn´ı komisi a Rozhodˇc´ı a Clenov´ e NJ (a tot´eˇz plat´ı i pro Ustˇ sm´ırˇc´ı radu Jun´ aka) nesmˇej´ı b´ yt zamˇestn´ ani v Jun´aku nebo kter´ekoliv z organizaˇcn´ıch jednotek, pokud na dobu nezbytnˇe nutnou neschv´al´ı dvoutˇretinovou vˇetˇsinou NJ v´ yjimku. Pokud se ˇclen NJ zamˇestnancem stane, jeho mand´ at ˇclena NJ t´ım zanik´ a. Stane-li se takto zamˇestnan´a osoba ˇclenem NJ, mus´ı sv˚ uj zamˇestnaneck´ y pomˇer ukonˇcit do 3 mˇes´ıc˚ u od pˇrevzet´ı mand´ atu, jinak mand´ at zanik´ a. Jinak m˚ uˇze ˇclenstv´ı v NJ skonˇcit dobrovoln´ ym odstoupen´ım, odvol´ an´ım Valn´ ym snˇemem, volbou nov´ ych ˇclen˚ u (Valn´ ym snˇemem, Krajsk´ ymi snˇemy) nebo vystoupen´ım dotyˇcn´eho z Jun´ aka. K ˇcinnosti N´ aˇcelnictva patˇr´ı: • odpovˇednost za naplˇ nov´ an´ı usnesen´ı Valn´eho snˇemu Jun´aka, • schvalov´ an´ı strategi´ı a koncepc´ı Jun´ aka, • urˇcov´ an´ı smˇer˚ u skautsk´e v´ ychovy a kontrola podpory v´ ychovn´e ˇcinnosti v organizaˇcn´ıch jednotk´ ach, • ustavov´ an´ı metodick´ ych skupin pro jednotliv´e oblasti skautsk´e v´ ychovy a projedn´ av´ an´ı jejich n´ avrh˚ u, 44

´ redn´ı revizn´ı komise Jun´aka a Rozhodˇc´ı a • projedn´ av´ an´ı n´ alez˚ u Ustˇ sm´ırˇc´ı rady Jun´ aka, • pˇrij´ım´ an´ı dalˇs´ıch usnesen´ı, kter´ ymi ˇr´ıd´ı ˇcinnost svoji a org´an˚ u ˇci osob j´ı ustaven´ ych, jmenovan´ ych ˇci povˇeˇren´ ych. V´ yhradnˇe NJ pˇr´ısluˇs´ı: • schvalovat ˇr´ ady z´ avazn´e pro vˇsechny ˇcleny a org´any Jun´aka, • schvalovat rozpoˇcet a pl´ an ˇcinnosti u ´stˇredn´ıch org´an˚ u Jun´aka, • jmenovat starostu Jun´ aka a V´ ykonnou radu Jun´aka, urˇcit v r´ amci Stanov Jun´ aka meze jejich pravomoc´ı, ukl´adat jim u ´koly a kontrolovat jejich plnˇen´ı, • stanovit v´ yˇsi odvod˚ u z ˇclensk´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u pro vyˇsˇs´ı organizaˇcn´ı jednotky a pro u ´stˇred´ı, • rozhodnout o kolektivn´ım ˇclenstv´ı Jun´ aka v jak´ekoliv organizaci nebo o ukonˇcen´ı tohoto ˇclenstv´ı.

Rozhodnut´ı jsou vyn´ aˇsena v´ yhradnˇe prostˇrednictv´ım usnesen´ı, pˇrijat´ ych na zased´ an´ıch NJ. NJ m´ a i sv˚ uj jednac´ı ˇr´ad. Usnesen´ı je platn´e, pokud bylo navrˇzeno v souladu s Jednac´ım ˇr´ adem NJ a pˇrijato nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinou pˇr´ıtomn´ ych. Pˇr´ıtomn´ ych mus´ı b´ yt alespoˇ n polovina ze vˇsech ˇclen˚ u NJ (M´a-li tedy n´ aˇcelnictvo celkem 31 ˇclen˚ u, mus´ı jich b´ yt nejm´enˇe ˇsestn´act pˇr´ıtomno a z nich mus´ı b´ yt alespoˇ n 9 pro.) N´ aˇceln´ık a n´ aˇceln´ı maj´ı pr´avo vetovat pˇrijet´ı usnesen´ı (toto pr´ avo se nevztahuje na usnesen´ı o Svol´an´ı Valn´eho snˇemu.) Vyuˇzije-li n´ aˇceln´ık nebo n´ aˇceln´ı tohoto pr´ ava a v opakovan´em hlasov´an´ı, je usnesen´ı pˇresto pˇrijato minim´ alnˇe tˇremi pˇetinami tˇech, co byli zvoleni na snˇemu (n´ aˇceln´ı, m´ıston´ aˇceln´ı, n´ aˇceln´ık, m´ıston´aˇceln´ık a 5 + 5 ˇclen˚ u), usnesen´ı je platn´e. ˇ adn´ Z´ y org´ an ˇci osoba nejsou opr´ avnˇeny jednat jm´enem NJ a pˇrevz´ıt jeho pravomoci, a NJ k tomu ani nem˚ uˇze ˇz´ adnou osobu ˇci org´an zmocnit. 45

N´ aˇceln´ı DK a n´ aˇceln´ık CHK svol´ avaj´ı jedn´ an´ı NJ a jedn´an´ım pˇredsedaj´ı nebo jejich pˇredsed´ an´ım povˇeˇruj´ı dalˇs´ı ˇcleny NJ, a to zpravidla po vz´ ajemn´e dohodˇe a spoleˇcnˇe (nedojde-li k dohodˇe, stˇr´ıdaj´ı se v tˇechto pravomoc´ıc, vˇzdy po ˇsestimˇes´ıˇcn´ıch obdob´ıch, mˇeˇren´ ych od posledn´ıho ˇr´ adn´eho snˇemu, pˇriˇcemˇz zaˇc´ın´ a starˇs´ı z nich).

3.12

Hlava XII. - V´ ykonn´ a rada Jun´ aka

Hlava dvan´ act´ a ˇr´ık´ a, co je to V´ ykonn´ a rada Jun´aka (VRJ), co sm´ı a nesm´ı. V´ ykonn´ a rada Jun´ aka pˇredstavuje v Jun´aku v´ ykonnou moc, kter´a se ˇr´ıd´ı Stanovami a Usnesen´ımi Valn´eho snˇemu a N´aˇcelnictva Jun´aka a tvoˇr´ı ji starosta, kter´ y je statut´ arn´ım org´ anem Jun´aka, m´ıstostarosta, kter´ y starostu zastupuje v nepˇr´ıtomnosti a 5-9 zpravodaj˚ u. ˇ Clenov´ e VRJ nesm´ı b´ yt v N´ aˇcelnictvu a stejnˇe jako ˇclenov´e N´aˇcelnictva nesm´ı b´ yt zamˇestnanci Jun´ aka, pokud nen´ı zamˇestn´an´ım pˇr´ımo ˇclenstv´ı ve VRJ. N´ avrh na sloˇzen´ı VRJ pˇredkl´ ad´ a N´ aˇcelnictvu Jun´aka kandid´at na starostu a cel´ a VRJ je jmenov´ ana spolu se starostou. Jmenuje ji N´ aˇcelnictvo Jun´ aka. Jedinˇe jmenov´ an´ım nov´e VRJ konˇc´ı mand´at t´e pˇredchoz´ı. Jednotliv´e ˇcleny VRJ sm´ı n´ aˇcelnictvo jmenovat a odvolat pouze na n´ avrh starosty. VRJ se sch´ az´ı minim´ alnˇe ˇsestkr´ at roˇcnˇe a kaˇzdoroˇcnˇe pˇredkl´ad´a n´ aˇcelnictvu zpr´ avu o sv´e ˇcinnosti a pl´ an na dalˇs´ı obdob´ı, odpov´ıd´a tak´e za dodrˇzen´ı rozpoˇctu Jun´ aka. N´ aˇcelnictvo sm´ı sv´ ym usnesen´ım pozastavit nebo zruˇsit platnost libovoln´eho rozhodnut´ı VRJ, n´ aˇceln´ık nebo n´ aˇceln´ı samostatnˇe mohou platnost rozhodnut´ı VRJ pozastavit na 14 dn´ı a do t´e doby mus´ı svolat zased´an´ı N´ aˇcelnictva, chtˇej´ı-li platnost d´ ale omezit nebo zruˇsit. VRJ m˚ uˇze n´ aˇcelnictvu pˇredkl´ adat ke schv´alen´ı n´avrhy strategick´ ych materi´ al˚ u, ˇr´ ad˚ u ˇci dalˇs´ıch usnesen´ı. VRJ zˇrizuje pro ˇreˇsen´ı u ´kol˚ u j´ı pˇr´ısluˇsej´ıc´ıch odbory nebo komise, svˇeˇruje jim u ´koly a sleduje jejich plnˇen´ı. Do veden´ı tˇechto org´an˚ u jmenuje ˇcinovn´ıky, kteˇr´ı j´ı jsou za jejich ˇcinnost odpovˇedni. Starosta ˇr´ıd´ı ˇcinnost VRJ, jedn´ a jej´ım jm´enem a plnˇe odpov´ıd´a za jej´ı ˇcinnost. Vykon´ av´ a vˇsechny pravomoci, kter´e jsou svˇeˇreny VRJ jako 46

celku; nebo jejich v´ ykonem povˇeˇr´ı dalˇs´ı ˇcleny VRJ, pˇr´ıpadnˇe jin´e osoby nebo org´ any. Starosta nese plnou odpovˇednost za rozhodnut´ı, proveden´e v r´ amci takov´eho povˇeˇren´ı. Pokud starosta ukonˇc´ı v´ ykon sv´e funkce, aniˇz by byl jmenov´an starosta nov´ y, st´ av´ a se starostou bez dalˇs´ıho m´ıstostarosta. V pˇr´ıpadˇe, ˇze by m´ıstostarosta funkci nemohl nebo odm´ıtl pˇrevz´ıt, st´av´a se starostou nejstarˇs´ı ze ˇclen˚ u VRJ, kter´ y je schopen a ochoten funkci pˇrevz´ıt. Pokud ˇz´adn´ y takov´ y ˇclen VRJ nen´ı, pˇrech´ azej´ı pravomoci a u ´koly starosty na starˇs´ıho z dvojice n´ aˇceln´ı DK - n´ aˇceln´ık CH. Ten neprodlenˇe zajist´ı jmenov´an´ı nov´eho starosty a VRJ. VRJ rozhoduje o vylouˇ cen´ı dospˇ el´ eho ˇ clena Jun´ aka. Jednotliv´ı ˇclenov´e VRJ pln´ı u ´koly a vykon´ avaj´ı pravomoci, kter´e: • jim jsou jako zpravodaj˚ um svˇeˇreny pˇr´ısluˇsn´ ymi ˇr´ady a dalˇs´ımi vnitˇrn´ımi pˇredpisy Jun´ aka, • spadaj´ı do kompetence VRJ jako celku a starosta je svˇeˇril do jejich osobn´ı odpovˇednosti.

N´ apadnˇe mi to pˇripom´ın´ a styl veden´ı naˇseho st´ atu, neokopˇcili jsme to tak troˇsku? To je dobr´y postˇreh, n´ aˇcelnictvo opravdu pˇripom´ın´ a parlament, kter´y schvaluje z´ akony, st´ atn´ı rozpoˇcet, d´ av´ a d˚ uvˇeru vl´ adˇe, atd., ale v´ykonn´e pravomoci nem´ a t´emˇeˇr ˇz´ adn´e a naopak V´ykonn´ a rada pˇripom´ın´ a vl´ adu, kter´ a se mus´ı podˇrizovat v˚ uli parlamentu sepsan´e v z´ akonech a usnesen´ıch, ale rozhoduje o vˇsech operativn´ıch vˇecech a fakticky st´ atu vl´ adne. Pˇri detailn´ım pohledu se najde i mnoho jemnˇejˇs´ıch podobnost´ı, napˇr´ıklad moˇznost n´ avrhu z´ akon˚ u vl´ adou (u n´ as moˇznost n´ avrhu ˇr´ adu od VRJ), role starosty Jun´ aka a premi´era a mnoho dalˇs´ıch.

47

3.13

´ redn´ı revizn´ı komise Hlava XIII. - Ustˇ Jun´ aka

´ redn´ı revizn´ı komisi Jun´aka. Hlava tˇrin´ act´ a mluv´ı o Ustˇ ´ redn´ı revizn´ı komise Jun´ ´ Ustˇ aka (d´ ale jen URKJ) reviduje veˇsker´e hospodaˇren´ı Jun´ aka. O sv´e ˇcinnosti pod´ av´ a zpr´avu snˇemu. V mezidob´ı mezi snˇemy pod´ av´ a zpr´ avy N´ aˇcelnictvu Jun´aka a V´ ykonn´e radˇe Jun´ aka, ty rovnˇeˇz uvˇedom´ı o zjiˇstˇen´ ych z´ avad´ach. N´aˇcelnictvo Jun´aka a V´ ykonn´ a rada Jun´ aka jsou povinny zjednat v r´amci sv´ ych moˇznost´ı ´ n´ apravu a podat o tom zpr´ avu URKJ ve lh˚ utˇe stanoven´e Revizn´ım ˇr´ adem Jun´ aka. ´ ´ Jedn´ an´ı URKJ ˇr´ıd´ı pˇredseda, jehoˇz ze sv´eho stˇredu vol´ı ˇclenov´e URKJ. ´ Pˇredsedu URKJ zastupuje obdobnˇe zvolen´ y m´ıstopˇredseda. Z titulu sv´e ´ funkce m˚ uˇze pˇredseda URKJ navˇstˇevovat i zased´an´ı N´aˇcelnictva. ˇ ´ Clenov´ e URKJ nemohou vykon´ avat ˇz´ adnou jinou funkci v u ´stˇredn´ıch org´ anech (aby byli nez´ avisl´ı), ale mohou m´ıt tˇreba nˇejakou funkci dole“ ” na stˇredisku, okresu apod. Tak´e nesm´ı b´ yt v Jun´aku zamˇestn´ani, ani na u ´stˇred´ı, ani kdekoliv jinde. D˚ uvodem je opˇet to, aby je nˇekdo nemohl neˇz´ adouc´ım zp˚ usobem ovlivˇ novat. ˇ ´ Cinnost URKJ se ˇr´ıd´ı Revizn´ım ˇr´ adem Jun´aka, kter´ y schvaluje N´ aˇcelnictvo Jun´ aka. ´ redn´ı revizn´ı komise (lidovˇe revizka) je pro Jun´aka nˇeco jako je Ustˇ ˇ pro Ceskou Republiku Nejvyˇsˇs´ı kontroln´ı u ´ˇrad, je to org´an z´avisl´ y jen na Valn´em snˇemu (a Revizn´ım ˇr´ adu schv´ alen´em n´aˇcelnictvem) a kontroluje hospodaˇren´ı Jun´ aka jako celku, ale pokud m´a z´ajem nebo podezˇren´ı na nekalosti i hospodaˇren´ı jednotliv´ ych organizaˇcn´ıch jednotek. Stejnˇe jako ´ je zpravidla velk´ NKU ym straˇs´ akem vˇsech kontrolovan´ ych od VRJ aˇz pˇr´ıpadnˇe po stˇrediska.

A proˇc takov´eho straˇs´ aka m´ ame, nebylo by lepˇs´ı nechat to radˇsi b´ yt a spolehnout se, ˇze je vˇsechno bud’ v poˇr´ adku nebo to nikdo nenajde? 48

V z´ asadˇe nebylo. Pokud si najdeme chybu sami, leckdy ji lze bez v´yraznˇejˇs´ıch n´ asledk˚ u napravit, v momentˇe kdy chybu najde opravdov´y ´ nebo Finanˇcn´ı u NKU ´ˇrad, je zpravidla nadobro zle. Nav´ıc pro vˇsechny, kteˇr´ı vedou vˇse tak jak maj´ı, je dobr´ a revizka nadˇej´ı, ˇze pokud odhal´ı chyby, uk´ aˇze na chybuj´ıc´ı jednotlivce nebo jednotliv´e organizaˇcn´ı jednotky a pr˚ uˇsvih (napˇr. zablokov´ an´ı vˇsech dotac´ı pro hnut´ı, kter´e m˚ uˇze b´yt vyvol´ ano drobn´ym daˇ nov´ym nedoplatkem jedin´eho stˇrediska) tak neponese cel´ a organizace.

3.14

Hlava XIV. - Rozhodˇ c´ı a sm´ırˇ c´ı rada Jun´ aka

V Hlavˇe ˇctrn´ act´e je ps´ ano o Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı radˇe Jun´aka. Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rada Jun´ aka (RSRJ) je u ´stˇredn´ı org´an Jun´aka, kter´ y ˇreˇs´ı z´ avaˇzn´e spory uvnitˇr organizace a db´a na to, aby org´any Jun´ aka ve sv´ ych rozhodnut´ıch postupovaly v souladu s pr´avn´ım ˇr´adem ˇ stanovami a z´ CR; avazn´ ymi rozhodnut´ımi org´ an˚ u WOSM, WAGGGS, ISGF a dalˇs´ımi mezin´ arodn´ımi z´ avazky Jun´ aka; Stanovami Jun´aka, jeho vnitˇrn´ımi pˇredpisy a rozhodnut´ımi. RSRJ rozhoduje pouze v z´ aleˇzitostech t´ ykaj´ıc´ıch se vnitˇrn´ıho chodu organizace a nevyd´av´a n´ alezy ve vˇecech, kter´e jsou ve v´ yluˇcn´e kompetenci st´atn´ıch org´an˚ u. RSRJ m˚ uˇze zruˇsit usnesen´ı (rozhodnut´ı) kter´ehokoliv org´anu Jun´aka, pokud je v rozporu s pˇredpisem ˇci rozhodnut´ım vyˇsˇs´ı s´ıly. Usnesen´ı je zruˇseno, pokud RSRJ nerozhodne jinak, dnem vyhl´aˇsen´ı n´alezu. Zruˇs´ı-li RSRJ ze z´ avaˇzn´ ych d˚ uvod˚ u nˇekter´e usnesen´ı (rozhodnut´ı) se zpˇetn´ ym u ´ˇcinkem, rozhodne z´ aroveˇ n o zruˇsen´ı nebo ponech´an´ı v platnosti navazuj´ıc´ıch usnesen´ı (rozhodnut´ı) a proveden´ ych u ´kon˚ u. Db´a pˇritom na ochranu pr´ av nabyt´ ych v dobr´e v´ıˇre. Vˇetˇsinou takov´e vadn´e“ usne” sen´ı zruˇs´ı RSRJ aˇz dnem n´ alezu, tedy pˇredpokl´ ad´a se, ˇze do doby n´alezu norm´ alnˇe platilo. To proto, ˇze ruˇsit nˇeco zpˇetnˇe m˚ uˇze vyvolat dominov´ y ” efekt“. Co s usnesen´ımi, kter´ ym nen´ı co vytknout, jen to, ˇze se op´ırala o vadn´e rozhodnut´ı nˇekoho jin´eho? Pokud se pˇreci jenom RSRJ rozhodne zruˇsit vadn´e rozhodnut´ı se zpˇetnou platnost´ı, mus´ı se s t´ımto dominem 49

nˇejak vypoˇr´ adat. Db´ a pˇritom zejm´ena na ochranu pr´av nabyt´ ych v dobr´e ” v´ıˇre“, tedy aby se neubl´ıˇzilo nˇekomu nevinn´emu, kdo se jen ˇr´ıdil usnesen´ım o kter´em moˇzn´ a nevˇedˇel, ˇze je ˇspatn´e. RSRJ rozhoduje v dobˇe mezi Valn´ ymi snˇemy o v´ ykladu stanov a usnesen´ı Valn´eho snˇemu Jun´ aka. Rozhodnut´ı o v´ ykladu stanov nebo usnesen´ı Valn´eho snˇemu Jun´ aka je koneˇcn´e a zmˇenit je m˚ uˇze pouze Valn´ y snˇem Jun´ aka. RSRJ pˇrezkoum´ av´ a kaˇzd´e rozhodnut´ı o vylouˇcen´ı dospˇel´eho ˇclena Jun´ aka a m˚ uˇze je zruˇsit. Rozhodnut´ı o vylouˇcen´ı dospˇel´eho ˇclena Jun´aka nen´ı platn´e, dokud k nˇemu RSRJ nevyd´ a sv´e rozhodnut´ı. RSRJ usiluje o to, aby kaˇzd´ y spor byl ˇreˇsen sm´ırnˇe. Db´a pˇri tom, aby jeho u ´ˇcastn´ıci i dalˇs´ı org´ any a ˇcinovn´ıci Jun´ aka postupovali v souladu se z´ avazn´ ymi pˇredpisy a v duchu skautsk´eho slibu a z´akona. RSRJ rovnˇeˇz db´ a na to, aby kaˇzd´ yzu ´ˇcastn´ık˚ u sporu mˇel spravedlivou moˇznost obh´ajit pˇred RSRJ sv´e stanovisko a n´ azor. ˇ adem Rozhodˇc´ı a sm´ırˇc´ı rady Jun´aka, RSRJ se pˇri sv´em jedn´ an´ı ˇr´ıd´ı R´ kter´ y schvaluje N´ aˇcelnictvo Jun´ aka. Sv´ a rozhodnut´ı vyd´av´a formou n´alezu, kter´ y mus´ı schv´ alit nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsina ˇclen˚ u RSRJ. N´alezy jsou veˇrejn´e. ˇ Clenov´ e RSRJ nemohou vykon´ avat ˇz´ adnou jinou funkci v u ´stˇredn´ıch org´ anech Jun´ aka ani b´ yt v Jun´ aku zamˇestn´ ani. Jedn´ an´ı RSRJ ˇr´ıd´ı pˇredseda, kter´eho ze sv´eho stˇredu vol´ı ˇclenov´e RSRJ, zastupuje ho obdobnˇe zvolen´ y m´ıstopˇredseda. RSRJ m˚ uˇze na sv´ a jedn´ an´ı pˇrizvat odborn´ıky ke konzultac´ım nebo zˇrizovat odborn´e pracovn´ı skupiny. Obdobn´e org´ any mohou zˇrizovat snˇemy VOJ s p˚ usobnost´ı pro pˇr´ısluˇsnou VOJ. RSRJ pˇredstavuje v Jun´ aku posledn´ı sloˇzku dˇelby moci, jak ji zn´ ame z demokratick´ych syst´em˚ u - moc soudn´ı, kter´ a dohl´ıˇz´ı na dodrˇzov´ an´ı legislativn´ıch pˇredpis˚ u vydan´ych N´ aˇcelnictvem, ale tak´e silou jeˇstˇe vyˇsˇs´ı tedy Valn´ym snˇemem. Logicky tedy mus´ı b´yt na vˇsech org´ anech vyjma Valn´eho snˇemu nez´ avisl´ a.

50

3.15

Hlava XV. - Jmˇ en´ı Jun´ aka

Hlava patn´ act´ a ˇr´ık´ a, co je to Jmˇen´ı Jun´ aka. Jmˇen´ı Jun´ aka je souhrnn´ y n´ azev pro veˇsker´ y majetek Jun´aka jako celku i vˇsech organizaˇcn´ıch jednotek. Jeho zdrojem jsou ˇclensk´e pˇr´ıspˇevky, v´ ytˇeˇzky z akc´ı poˇr´ adan´ ych Jun´ akem a z jeho majetku, subvence a dotace, dary, pˇr´ıspˇevky sponzor˚ u, majetkov´a u ´ˇcast v obchodn´ıch spoleˇcnostech a jin´e. Organizaˇcn´ı jednotky nab´ yvaj´ı sv´eho majetku, jsou povˇeˇrov´any spr´ avou majetku Jun´ aka (jako celku) a jsou opr´ avnˇeny s t´ımto majetkem nakl´ adat v rozsahu sv´e p˚ usobnosti, pokud Stanovy nestanov´ı jinak. Jak´ekoli nakl´ ad´ an´ı (napˇr´ıklad prodej, darov´an´ı, zˇr´ızen´ı z´astavn´ıho pr´ ava) s nemovit´ ym majetkem Jun´ aka nebo jeho organizaˇcn´ıch jednotek podl´eh´ a schv´ alen´ı V´ ykonn´e rady Jun´ aka. V´ yˇsi ˇclensk´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u stanovuj´ı pro sv´e ˇcleny z´akladn´ı organizaˇcn´ı jednotky. V´ yˇsi odvod˚ u z ˇclensk´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u pro Jun´aka (jako celek) stanov´ı N´ aˇcelnictvo Jun´ aka. V´ yˇsi odvod˚ u z ˇclensk´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u pro vyˇsˇs´ı organizaˇcn´ı jednotky stanov´ı jejich rady aˇz do v´ yˇse maxima stanoven´eho N´ aˇcelnictvem Jun´ aka. N´ aˇcelnictvo Jun´ aka kaˇzdoroˇcnˇe schvaluje rozpoˇcet u ´stˇredn´ıch org´an˚ u ˇ adn´ Jun´ aka a v´ yroˇcn´ı zpr´ avu o hospodaˇren´ı za minul´e obdob´ı. R´ y Valn´ y snˇem Jun´ aka pak schvaluje hospodaˇren´ı u ´stˇredn´ıch org´an˚ u Jun´aka za cel´e pˇredchoz´ı obdob´ı. Jmˇen´ı zruˇsen´e organizaˇcn´ı jednotky pˇrech´ az´ı na jej´ıho zakladatele, kter´ y o nˇem rozhodne.

Ch´ apu tedy spr´ avnˇe, ˇze cokoli z´ısk´a jak´akoli organizaˇcn´ı jednotka st´ av´ a se jednou provˇzdy souˇca´st´ı jmˇen´ı Jun´ aka? Jednou provˇzdy ne, existuj´ı nˇejak´e odpisy a vyˇrazov´ an´ı, ale souˇca ´st´ı jmˇen´ı Jun´ aka se to opravdu st´ av´ a. To je nejzˇretelnˇejˇs´ı, kdyˇz je nˇejak´ a jednotka zruˇsena. Jej´ı majetek si totiˇz nerozeberou jej´ı ˇclenov´e, ale pˇrejde na jednotku nadˇr´ızenou. 51

3.16

Hlava XVI. - Pˇ rechodn´ a a z´ avˇ ereˇ cn´ a ustanoven´ı

Hlava ˇsestn´ act´ a pak uˇz obsahuje jen Pˇrechodn´a a z´avˇereˇcn´a ustanoven´ı, kter´ a jiˇz nejsou nijak v´ yznamn´ a, nebot’ upravovala stav do prvn´ıch voleb V´ ykonn´e rady po zmˇenˇe Stanov Valn´ ym snˇemem, a ty jiˇz d´avno probˇehly.

52

Kapitola 4

Organizaˇ cn´ı struktura Jun´ aka V ˇc´ asti stanov jsme si pov´ıdali o u ´stˇredn´ıch org´ anech Jun´aka a lehce jsme nakoukli, jak vypad´ a struktura stˇrediska (z´ akladn´ı organizaˇcn´ı jednotka d´ ale ZOJ) a struktura okres˚ u a kraj˚ u (vyˇsˇs´ı organizaˇcn´ı jednotky - d´ale VOJ). Nyn´ı se na obˇe skupiny pod´ıv´ ame v´ıce do hloubky.

4.1

Org´ any jednotek

Organizaˇcn´ı strukturu organizaˇcn´ı jednotky si zkus´ıme vysvˇetlit na stˇredisku. Kaˇzd´e stˇredisko m´ a pr´ avn´ı subjektivitu, kter´a je odvozena od pr´ avn´ı subjektivity jejich zakladatele, kter´ ym je nadˇr´ızen´a VOJ. Hlavn´ım u ´kolem stˇredisek je ˇr´ıdit a zajiˇst’ovat skautskou v´ ychovu dˇet´ı v dan´em m´ıstˇe p˚ usoben´ı, poskytovat materi´ aln´ı a technick´e z´ azem´ı v´ ychovn´ ym jednotk´am (jednotliv´ ym odd´ıl˚ um) a sdruˇzovat i organizovat ˇclen Jun´aka. Obecnˇe se d´ a ˇr´ıci, ˇze se stˇredisko snaˇz´ı podpoˇrit sv´e jednotliv´e odd´ıly tak, aby mohly co nejl´epe fungovat. Minim´ aln´ı poˇcet v´ ychovn´ ych jednotek na jednom stˇredisku jsou tˇri odd´ıly, z toho alespoˇ n dva mus´ı b´ yt odd´ıly dˇetsk´e (tedy se ˇcleny mladˇs´ımi 18 let). Nyn´ı se pod´ıv´ ame na to, kdo takov´e stˇredisko ˇr´ıd´ı a vede. Nejvyˇsˇs´ım org´ anem organizaˇcn´ı jednotky je jej´ı snˇem, kter´ y je opr´avnˇen rozhodovat o vˇsech vˇecech pˇr´ısluˇsn´e jednotky, do jeho pravomoc´ı patˇr´ı zejm´ena volba rady OJ, volba revizn´ı komise OJ, volba statut´arn´ıho org´anu OJ spolu 53

s jeho z´ astupcem a volba deleg´ at˚ u na snˇemy nadˇr´ızen´ ych OJ. Mimo tyto volebn´ı procedury snˇem sm´ı pˇrij´ımat z´ avazn´ a rozhodnut´ı pro ˇcinnost OJ. O pr˚ ubˇehu snˇemu a kdo se ho sm´ı z´ uˇcastnit si pov´ıme v n´asleduj´ıc´ı kapitole. V obdob´ı mezi snˇemy je nejvyˇsˇs´ım ˇr´ıd´ıc´ım org´anem stˇrediska jeho rada. ˇ Cleny rady jsou statut´ arn´ı org´ an (tj. vedouc´ı stˇrediska) a jeho z´astupce, pˇr´ıpadnˇe pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ı snˇemem volen´ı ˇclenov´e (jejich poˇcet urˇc´ı snˇem) a d´ ale vedouc´ı odd´ıl˚ u (ti jsou ˇcleny rady automaticky z titulu sv´e funkce). Stˇrediskov´e radˇe pˇr´ısluˇs´ı zejm´ena schvalovat rozpoˇcet a pl´an ˇcinnosti stˇrediska, rozhodovat o v´ yˇsi odvodu z ˇclensk´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u, pˇrij´ımat vnitˇrn´ı pˇredpisy pro stˇredisko, schvalovat velk´e akce, ukl´adat u ´koly vedouc´ımu stˇrediska a schvalovat n´ avrhy vedouc´ıho stˇrediska na jmenov´an´ı zpravodaj˚ u.

Aha -tak skauti maj´ı taky ˇspion´aˇz? ...a dˇelaj´ı ji ti voln´ı a jmenovit´ı zpravodajci?? Urˇcitˇe m´ aˇs namysli zpravodaje, kteˇr´ı tu ale urˇcitˇe nejsou kv˚ uli ˇz´ adn´e ˇspion´ aˇzi! Zpravodajov´e jsou ti, kteˇr´ı jsou ustaven´ı pro v´ykon nˇejak´e ˇcinovnick´e fukce, tedy nˇejak´e dlouhodob´e ˇcinnosti, kter´ a souvis´ı s ˇr´ızen´ım stˇrediska a zajiˇst’ov´ an´ım jeho chodu, a se kterou jsou spojeny ˇr´ıd´ıc´ı, kontroln´ı nebo jin´e pravomoci. Zpravodaje je opr´ avnˇen s pˇredchoz´ım souhlasem rady jmenovat vedouc´ı stˇrediska. Naopak odvolat zpravodaje m˚ uˇze vedouc´ı stˇrediska bez ohledu na n´ azor rady, coˇz je pochopiteln´e, kdyˇz m´ a za chod stˇrediska odpovˇednost. Zpravodajov´e tedy nejsou automaticky ˇcleny rady, byt’ nen´ı vylouˇceno, aby zpravodaj byl z´ aroveˇ n volen´ym ˇclenem rady nebo ˇclenem rady z titulu funkce vedouc´ıho odd´ılu.

Dalˇs´ım ˇr´ıd´ıc´ım org´ anem je statut´ arn´ı org´an OJ, v pˇr´ıpadˇe naˇseho stˇrediska je to vedouc´ı (nˇekdy se tak´e ˇr´ık´ a v˚ udce) stˇrediska. Statut´arn´ı org´ an jedn´ a jm´enem sv´e jednotky a za sv´e jedn´an´ı nese plnou pr´avn´ı zodpovˇednost. Tak´e m´ a pr´ avo rozhodovat o vˇsech vˇecech ohlednˇe stˇrediska, kter´e si do sv´e kompetence nevyhradily snˇem ani rada. Kaˇzd´ a organizaˇcn´ı jednotka, tedy i naˇse stˇredisko, m´a svoji revizn´ı komisi. Revizn´ı komise reviduje, kontroluje hospodaˇren´ı jednotky a o sv´e 54

ˇcinnosti informuje ostatn´ı org´ any stˇrediska. Revizn´ı komise je na stˇredisku sloˇzena alespoˇ n ze dvou ˇclen˚ u. Tolik asi ke stˇredisku jako z´ akladn´ı organizaˇcn´ı jednotce. U vyˇsˇs´ıch organizaˇcn´ıch jednotek je situace velmi podobn´a. Nejvyˇsˇs´ım org´anem Jun´ ack´ ych okres˚ u a kraj˚ u je takt´eˇz snˇem, mezi jednotliv´ ymi snˇemy je pak nejvyˇsˇs´ım ˇr´ıd´ıc´ım org´ anem rada pˇr´ısluˇsn´e jednotky, v ˇcele se statut´arn´ım ˇ org´ anem, v tomto pˇr´ıpadˇe pˇredsedou. Clenem rady vyˇsˇs´ı organizaˇcn´ı jednotky je tedy jej´ı pˇredseda a m´ıstopˇredseda, volen´ı ˇclenov´e rady a z titulu sv´e funkce jsou to vedouc´ı poˇr´ızen´ ych organizaˇcn´ıch jednotek (funguje tu stejn´ y mechanismus jako u stˇrediska, kdy maj´ı stejn´e pr´avo na u ´ˇcast v radˇe v˚ udci odd´ıl˚ u). Stejnˇe jako u z´ akladn´ıch organizaˇcn´ıch jednotek funguje i tady revizn´ı komise (s t´ım rozd´ılem, ˇze minim´aln´ı poˇcet ˇclen˚ u komise ´ jsou tˇri). Ukolem VOJ je podporovat skautskou v´ ychovu dˇet´ı a ml´adeˇze v dan´e oblasti, zvyˇsovat jej´ı u ´roveˇ n a kvalitu, poskytovat z´azem´ı pro sv´e OJ a z´ aroveˇ n sdruˇzovat, organizovat a ˇr´ıdit tyto OJ. Obecnˇe plat´ı, ˇze kaˇzd´a VOJ je nadˇr´ızen´ a alespoˇ n tˇrem OJ, tedy kaˇzd´ y okres m´a pod sebou alespoˇ n tˇri stˇrediska a kaˇzd´ y kraj m´ a alespoˇ n tˇri okresy. Urˇcitˇe m˚ uˇzete nam´ıtnout, ˇze zn´ ate kraj, kde neexistuj´ı okresy. Ano, je to moˇzn´e, zpravidla se to stalo tam, kde okresy nebyly potˇreba. At’ uˇz z d˚ uvodu toho, ˇze je to mal´ y kraj co se t´ yˇce ˇclensk´e z´akladny, anebo prostˇe nebyli ˇcinovn´ıci, kteˇr´ı by v okresech zast´ avali nezbytnˇe nutn´e pozice. Je tedy naprosto v poˇr´ adku, ˇze v nˇekter´ ych kraj´ıch jsou stˇrediska registrovan´a pˇr´ımo pod krajem. Zkusme se ted’ pod´ıvat na zoubek volebn´ım snˇem˚ um z´akladn´ıch a vyˇsˇs´ıch organizaˇcn´ıch jednotek (stˇredisko, okres a kraj). Volbami do ´ redn´ıch org´ Ustˇ an˚ u se zab´ yv´ a Volebn´ı ˇr´ ad, n´ as bude zaj´ımat sp´ıˇse Organizaˇcn´ı ˇr´ ad. Nebudeme ho rozeb´ırat bod po bodu jako Stanovy, ale zkus´ıme si radˇeji popsat, jak m´ a vypadat pˇr´ıprava a pr˚ ubˇeh Volebn´ıho snˇemu stˇrediska, aby nebyl ˇr´ ad poruˇsen. Na poˇc´ atku pˇr´ıpravy kaˇzd´eho snˇemu je jeho Svolavatel, tedy rada pˇr´ısluˇsn´eho stˇrediska, kter´a snˇem svol´a. Sm´ı tak uˇcinit kdykoli, ale mus´ı neprodlenˇe pokud uplynulo minim´alnˇe 42 mˇes´ıc˚ u od posledn´ıho ˇr´ adn´eho snˇemu, pokud byla vyzv´ ana nadˇr´ızen´ ym org´anem, pokud o to poˇz´ ad´ a alespoˇ n 1/4 ˇcinovn´ık˚ u registrovan´ ych ve stˇredisku, nebo pokud o to poˇz´ ad´ a alespoˇ n 1/3 deleg´ at˚ u minul´eho snˇemu. V momentˇe, kdy se tedy dotyˇcn´ a rada rozhodne uspoˇr´ adat snˇem, mus´ı zvolit jeho term´ın a m´ısto, a to tak, aby vˇcas stihla akci technicky pˇripravit a z´aroveˇ n vˇcas informovat vˇsechny deleg´ aty i nadˇr´ızenou radu Jun´aka, tedy okresn´ı (popˇr. krajskou tam, kde jiˇz okresy byly zruˇseny). Nadˇr´ızen´a rada mus´ı b´ yt o snˇemu informov´ ana alespoˇ n 30 dn˚ u pˇred jeho kon´an´ım. 55

Deleg´ aty stˇrediskov´eho snˇemu jsou vˇsichni ˇcinovn´ıci stˇrediska (Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇcinovn´ık je dospˇel´ y ˇclen Jun´aka, zvolen´ y ˇci jmenovan´ y do funkce, napˇr. v˚ udci odd´ıl˚ u a jejich z´astupci, ˇclenov´e stˇrediskov´e rady, ˇclenov´e revizn´ı komise, zpravodajov´e stˇrediska, ˇcinovn´ıci vyˇsˇs´ıch organizaˇcn´ıch jednotek a u ´stˇredn´ıch org´an˚ u registrovan´ı ve stˇredisku).

Takˇze kdyˇz uˇz budu dospˇel´e a budu zast´avat funkci n´ astˇenk´ aˇre druˇziny, na snˇem j´ıt nem˚ uˇzu? Pod´ıvej se raz´ıtko. Existuje pˇr´ıloha k organizaˇcn´ımu ˇr´ adu, kde jsou vyps´ any vˇsechny funkce spolu s n´ avodem co je dobr´e v t´eto pozici dˇelat a z´ aroveˇ n se tam p´ıˇse i to, kdo m˚ uˇze takovou funkci vykon´ avat. Pokud si pˇr´ılohu proˇcteˇs tak zjist´ıˇs, ˇze funkce n´ astˇenk´ aˇre ti k pozici deleg´ ata na snˇemu staˇcit nebude. To ale neznamen´ a, ˇze by ses nemohlo j´ıt na snˇem sv´e jednotky pod´ıvat! Vˇsechny rady a i snˇemy organizaˇcn´ıch jednotek jsou otevˇren´e vˇsem lidem, kter´e to zaj´ım´ a.

Nejpozdˇeji 14 dn´ı pˇred snˇemem jmenuje stˇrediskov´a rada Kandid´atn´ı komisi (KK). Ta je tˇr´ıˇclenn´ a a jej´ımi ˇcleny by nemˇeli b´ yt budouc´ı kandid´ati na funkce (ale striktnˇe zak´ azan´e to nen´ı). Mˇely by v n´ı b´ yt zastoupeny oba kmeny. KK pak aˇz do jedn´e hodiny pˇred zah´ ajen´ım voleb u ´stnˇe i p´ısemnˇe pˇrij´ım´ a n´ avrhy na kandid´ aty pro jednotliv´e funkce. N´avrhy vyhodnocuje a pokud shled´ a chyby (form´ aln´ı i vˇecn´e) upozorn´ı na nˇe navrhovatele. Jeli n´ avrh vˇcas opraven, je pˇrijat, jinak je vyˇrazen. Pozdˇe podan´e n´avrhy se zam´ıtnou. KK pak vyhotov´ı kandid´ atn´ı listiny (seznamy kandid´at˚ u) a pˇred´ a je poˇradateli snˇemu, kter´ y je vˇcas poskytne deleg´at˚ um. Na zaˇc´ atku snˇemu pˇrednese KK zpr´ avu o sv´e ˇcinnosti a zd˚ uvodn´ı vˇsechna vyˇrazen´ı n´ avrh˚ u. Pak jeˇstˇe nech´ a ˇcas pro tzv. Piln´e n´avrhy. Pod´a-li vˇsak nˇekdo piln´ y n´ avrh, mus´ı rozumnˇe zd˚ uvodnit, proˇc jej nepodal vˇcas. O pˇrijet´ı kaˇzd´eho piln´eho n´ avrhu pak hlasuje snˇem. Ty pˇrijat´e si pak deleg´ati dopln´ı do kandid´ atn´ıch listin. Pak uˇz snˇem vol´ı tˇr´ıˇclennou Volebn´ı komisi 56

(jednoho ˇclena sm´ı uˇz pˇredem navrhnout stˇrediskov´a rada). Tato komise si pak v u ´stran´ı zvol´ı pˇredsedu a tajemn´ıka, pˇrevezme od poˇradatele snˇemu definitivn´ı kandid´ atn´ı listiny a d´ ale dohl´ıˇz´ı na regul´ernost voleb. Pr˚ ubˇeh samotn´ ych voleb pak ˇr´ıd´ı pˇredseda Volebn´ı komise. Volba je vˇzdy dvoukolov´ a a tajn´ a. V prvn´ım kole se vol´ı statut´arn´ı org´ an ve dvojici se sv´ ym z´ astupcem. Vol´ı se tedy dvojice dohromady. Zvolena je ta dvojice, kter´ a dostane nejv´ıce hlas˚ u. Po ukonˇcen´ı volby statut´ arn´ıho org´ anu a jeho z´astupce probˇehne volba ˇclen˚ u revizn´ı komise a pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ıch ˇclen˚ u rady OJ (napˇr. zpravodaj˚ u). Probˇehnou-li volby regul´ernˇe, je o tom Volebn´ı komis´ı poˇr´ızen z´apis a v´ ysledek je pˇredsedou volebn´ı komise zveˇrejnˇen. T´ım vznik´a mand´at nov´e stˇrediskov´e rady a zanik´ a mand´ at t´e dosavadn´ı. U snˇem˚ u vyˇsˇs´ıch org. jednotek je pak situace komplikovanˇejˇs´ı – zvyˇsuj´ı se poˇcty ˇclen˚ u komis´ı, prodluˇzuj´ı se lh˚ uty pro jednotliv´e u ´kony, ale mechanismus je v z´ asadˇe stejn´ y. Samozˇrejmˇe se u vyˇsˇs´ıch org´an˚ u stoupaj´ı tak´e poˇzadavky na kvalifikaci kandid´ at˚ u. Ovˇsem vˇsude plat´ı, nen´ı-li kandid´at s dostateˇcnou kvalifikac´ı, sm´ı kandidovat i ˇcinovn´ık nedostateˇcnˇe kvalifikovan´ y.

No a co kdyˇz ˇz´ adn´ y kandid´ at nen´ı? Nˇekdo se vylosuje? Ne, nen´ı-li kandid´ at na v˚ udce stˇrediska ˇci jeho z´ astupce, jednotka se zruˇs´ı. Pokud nen´ı dost kandid´ at˚ u do revizn´ı komise, je moˇzn´e nˇekoho pozdˇeji kooptovat. A pokud nen´ı dost kandid´ at˚ u na volen´e ˇcleny rady, sn´ıˇz´ı se jejich poˇcet.

4.2

Nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ı ˇ r´ ady Jun´ aka

Informace v pˇredchoz´ı kapitole vych´ azej´ı vˇsechny z Organizaˇcn´ıho ˇr´adu Jun´ aka. Ted’ si jeˇstˇe jen velmi v kostce pov´ıme, co upravuj´ı dalˇs´ı nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇr´ ady Jun´ aka. 57

Organizaˇ cn´ı ˇ r´ ad a systematizace Jun´ aka V nˇem jsou vymezeny povinnosti a pravomoci jednotliv´ ych org´an˚ u a ˇcinovn´ık˚ u Jun´ aka. ˇ ad pro v´ R´ ychovu a vzdˇ el´ av´ an´ı ˇ cinovn´ık˚ u a ˇ cinovnic Jun´ aka ˇ C ˇ CJ) ˇ (zkr´ acenˇ e RV Upravuje ˇcinovnick´e vzdˇel´ av´ an´ı, tedy zejm´ena pr˚ ubˇeh a n´aplˇ n vzdˇel´ avac´ıch akc´ı a kvalifikaˇcn´ıch zkouˇsek pro ˇcinovn´ıky Jun´aka. Hospod´ aˇ rsk´ yˇ r´ ad Jak je uˇz z n´ azvu zˇrejm´e, upravuje problematiku hospodaˇren´ı organizaˇcn´ıch jednotek Jun´ aka, a to od u ´stˇredn´ıch org´an˚ u aˇz po stˇredisko. Souvis´ı s n´ım Smˇernice pro inventarizaci a Smˇernice k propl´acen´ı cestovn´ıch n´ ahrad. Revizn´ı ˇ r´ ad Ten ˇr´ık´ a, co vˇsechno a jakou formou maj´ı vykon´avat revizn´ı komise. Je z´ avazn´ y pro vˇsechny od t´e u ´stˇredn´ı aˇz po posledn´ı stˇrediskovou revizn´ı komisi. Krojov´ yˇ r´ ad Kaˇzd´emu je asi jasn´e, ˇze vymezuje souˇc´asti skautsk´eho kroje, ale nesm´ıme zapom´ınat ani na krojov´ a oznaˇcen´ı. ˇ ad Rozhodˇ R´ c´ı a sm´ırˇ c´ı rady Jun´ aka Vymezuje pravomoci, urˇcuje podm´ınky a principy a metody jedn´an´ı a rozhodov´ an´ı RSRJ. Fungov´ an´ı, p˚ usobnost, ˇr´ızen´ı a vlastnˇe celou existenci Zvl´aˇstn´ıch jednotek Jun´ aka pak upravuj´ı tzv. Statuty. M´ ame napˇr´ıklad: Statut Kmene Oldskaut˚ u, Tiskov´eho a distribuˇcn´ıho centra Jun´aka, Hlavn´ıho kapitan´ atu vodn´ıch skaut˚ u, Svojs´ıkova odd´ılu, Jun´ack´e rezerˇ ´ redn´ıho skautsk´eho archivu, Skautsk´e ochrann´e vace Cerven´ y Hr´ adek, Ustˇ sluˇzby, Vzdˇel´ avac´ıho stˇrediska Gemini a Centrum vzdˇel´av´an´ı Parvula. Pro u ´plnost jeˇstˇe uvedeme bez bliˇzˇs´ıho koment´aˇre nˇekolik nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch smˇernic V´ ykonn´e rady Jun´aka, kter´e se z´asadn´ım zp˚ usobem dot´ ykaj´ı vˇsech ˇclen˚ u Jun´ aka. Jde zejm´ena o: • Smˇernici pro registraci • Smˇernici pro kontroly akc´ı Jun´ aka • Smˇernici k Valn´emu snˇemu a snˇem˚ um OJ Jun´aka Mnoho vˇec´ı je pak podrobnˇeji upraveno v jednotliv´ ych pokynech Zpravodaj˚ u VRJ. 58

Kapitola 5

Mezin´ arodn´ı skautsk´ e organizace Jun´ ak je v souˇcasn´e dobˇe plnopr´ avn´ ym ˇclenem vˇsech tˇr´ı v´ yznamn´ ych mezin´ arodn´ıch skautsk´ ych organizac´ı. Tˇemi organizacemi samozˇrejmˇe jsou:

5.1

WORLD ORGANISATION OF SCOUT MOVEMENT (WOSM)

ˇ • Je svˇetovou organizac´ı skaut˚ u s´ıdl´ıc´ı od roku 1968 v Zenevˇ e (pˇredt´ım od roku 1920 do roku 1959 v Lond´ ynˇe a v letech 1959-68 v kanadsk´e Ottawˇe). • Moment´ alnˇe sdruˇzuje pˇres 28 (je to spr´ avn´e ˇc´ıslo??) milion˚ u skaut˚ u a skautek (i dospˇel´ ych) ve 160 ˇclensk´ ych organizac´ıch. ˇ • Sdruˇzuje z kaˇzd´e ˇclensk´e zemˇe jen jednu skautskou organizaci (za CR ˇ je to Jun´ ak - svaz skaut˚ u a skautek CR), popˇr. jedinou federaci v´ıce organizac´ı. ˇ • Clensk´ e organizace mus´ı mimo jin´e prok´ azat svou leg´aln´ı existenci a ˇcinnost, souhlasit se skautsk´ ymi principy, z´akony, slibem a metodami, tak jak jsou uvedeny ve Stanov´ ach WOSM, mus´ı b´ yt nez´avisl´e, nepolitick´e a dobrovoln´e, mus´ı se registrovat a zaplatit pˇr´ıspˇevky a mus´ı ozn´ amit kaˇzdou zmˇenu sv´ ych Stanov, neˇz je pˇrijata. 59

Org´ any WOSM jsou tˇ ri: • Svˇetov´ a skautsk´ a konference, kde m´ a kaˇzd´a ˇclensk´a organizace n´arok na ˇsest z´ astupc˚ u. Svˇetov´ a konference se sch´az´ı zpravidla jednou za tˇri roky a m´ a obdobnou roli jako Valn´ y snˇem v Jun´aku. Je tedy vrcholn´ ym org´ anem, sm´ı upravovat Stanovy hnut´ı a schvalovat dlouhodob´e strategie. • Svˇetov´ a skautsk´ a rada, kter´ y je v´ ykonn´ ym org´anem WOSM. Tvoˇr´ı jej Gener´ aln´ı sekret´ aˇr, Pokladn´ık a 12 ˇclen˚ u volen´ ych Svˇetovou konferenc´ı (vˇzdy na ˇsest let, a to tak, ˇze kaˇzd´e tˇri roky je obmˇenˇeno 6 ˇclen˚ u), d´ ale pak ˇcestn´ı ˇclenov´e jmenovan´ı pˇred rokem 1971. Komit´et je hlavou WOSM mezi zased´ an´ımi a sch´ az´ı se minim´alnˇe jednou roˇcnˇe. M˚ uˇze doporuˇcovat ˇclenstv´ı nov´ ych zem´ı a ruˇsit ˇclenstv´ı st´avaj´ıc´ıch. • Svˇetov´ a skautsk´ a kancel´ aˇr je vlastnˇe sekretari´atem WOSM. V jej´ım ˇcele stoj´ı Gener´ aln´ı sekret´ aˇr WOSM a jeho z´astupci. Skl´ad´a se z mezin´ arodn´ıho u ´stˇred´ı a mnoha n´ arodn´ıch kancel´aˇr´ı. Mezi jej´ı u ´koly patˇr´ı mimo jin´e veden´ı administrativy, kontakt se ˇclensk´ ymi organizacemi a zastˇreˇsen´ı poˇr´ ad´ an´ı v´ yznamn´ ych mezin´arodn´ıch akc´ı. Rady a kancel´ aˇre WOSM funguj´ı i na region´aln´ıch u ´rovn´ıch. WOSM ˇ ycarsk´em Kanderstegu spravuje mezin´ arodn´ı skautsk´e centrum ve Sv´

5.2

WORLD ASSOCIATION GUIDES AN GIRL (WAGGGS)

OF GIRL SCOUTS

• s´ıdl´ı od sv´eho zaloˇzen´ı roku 1928 v Lond´ ynˇe (ale prvn´ı svˇetov´a konference skautek probˇehla jiˇz roku 1920) • v souˇcasnosti sdruˇzuje pˇres 10 mili´ on˚ u skautek ve 145 ˇclensk´ ych organizac´ıch • pracuje na velmi podobn´ ych principech jako WOSM – jej´ı org´any tvoˇr´ı Svˇetov´ a konference, Svˇetov´ a rada, Svˇetov´a kancel´aˇr a region´aln´ı rady a kancel´ aˇre – obdobnˇe jako u WOSM, pouze ve Svˇetov´e konferenci m´ a kaˇzd´ a ˇclensk´ a organizace jen dva z´astupce • na rozd´ıl od WOSM sdruˇzuje aˇz na mal´e v´ yjimky jen d´ıvky a ˇzeny! 60

ˇ ycarsko, • WAGGGS spravuje ˇctyˇri svˇetov´ a centra (Our Challet – Sv´ Pax Lodge – V. Brit´ anie, Sangam – Indie, Our Cabana – Mexiko)

5.3

INTERNATIONAL SCOUT GUIDE FELLOWSHIP (ISGF)

AND

• s´ıdl´ı v belgick´em Bruselu • organizace byla zaloˇzena roku 1953 jako IFOFSAG (International Fellowship of Former Scouts And Guides), v roce 1996 pak byla pˇrejmenov´ ana na ISGF • sdruˇzuje dospˇel´e skauty a skautky ˇclensk´ ych organizac´ı • struktura organizace je obdobn´ a jako u WOSM a WAGGGS

61

62

Kapitola 6

Pr´ avo ˇ Smankote, zalistovalo jsem si vˇsemi tˇemi str´ ankami, kter´e se mi chyst´ aˇs nacpat a u ´plnˇe jsem z toho zezelenalo a j´ a m´ am b´ yt sytˇe modr´e! To se opravdu m´ am snaˇzit vˇsechno pochopit? Mil´e raz´ıtko, pr´ avo je opravdu trochu obt´ıˇzn´y oˇr´ıˇsek. A j´ a pˇripouˇst´ım, ˇze k v˚ udcovsk´e zkouˇsce by toho staˇcilo i m´enˇe. Ale snaˇzil jsem se ti tady nab´ıdnout vˇeci, kter´e by se ti mohly hodit i v norm´ aln´ım ˇzivotˇe. Protoˇze, chtˇej nechtˇej, kaˇzd´y z n´ as vstupuje do spousty pr´ avn´ıch vztah˚ u. A je urˇcitˇe lepˇs´ı rozumˇet tomu, co se dˇeje, neˇz se potom jen divit. Protoˇze v pr´ avu to dodateˇcn´e diven´ı moc nepom´ ah´ a - neznalost z´ akona neomlouv´ a! To nen´ı jenom lidov´ a moudrost. To je pr´ avn´ı z´ asada. A zaˇcneme mil´e raz´ıtko hned t´ım nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım pojmem:

6.1

Odpovˇ ednost

Odpovˇednost v pr´ avu dˇel´ıme na tˇri z´ akladn´ı typy: obˇcanskopr´avn´ı, trestnˇepr´ avn´ı a spr´ avnˇepr´ avn´ı (neboli odpovˇednost za pˇrestupek). Uk´ aˇzeme si je na pˇr´ıkladu dopravn´ı nehody, kterou jsem, dejme tomu, zavinil. 63

Obˇcanskopr´ avn´ı odpovˇednost je odpovˇednost za ˇskodu, kterou jsem nˇekomu zp˚ usobil, a to pˇredevˇs´ım ˇskodu majetkovou. Pokud jsem pˇri nehodˇe rozbil nˇekomu auto, mus´ım mu zaplatit opravu. Moˇzn´ a to za mˇe zaplat´ı pojiˇst’ovna z povinn´eho ruˇcen´ı, ale pokud jsem neˇr´ıdil auto, n´ ybrˇz j´ızdn´ı kolo (a pojiˇstˇen´ y jsem nebyl), pak budu muset s´ ahnout do vlastn´ı penˇeˇzenky. Vedle toho ponesu odpovˇednost za to, ˇze jsem zas´ahl do pr´avem chr´ anˇen´eho z´ ajmu cel´e spoleˇcnosti, a to z´ ajmu na bezpeˇcn´em provozu a na ochranˇe ˇzivota a zdrav´ı. Za to budu potrest´an. Pokud se jednalo o bˇeˇzn´ y pˇrestupek bez v´aˇznˇejˇs´ıch n´asledk˚ u, bude o nˇem rozhodovat asi jen dopravn´ı policie a budu potrest´an moˇzn´a jen pokutou, moˇzn´ a z´ akazem ˇcinnosti (ˇr´ızen´ı motorov´eho vozidla) - v tomto pˇr´ıpadˇe se jedn´ a o spr´ avnˇepr´ avn´ı odpovˇednost za pˇrestupek.

Ale moˇzn´ a, pokud jsem tˇreba nˇekomu v´aˇznˇe ubl´ıˇzil na zdrav´ı, nebo jsem ˇr´ıdil zcela mimoˇr´ adnˇe nebezpeˇcnˇe, ponesu za takov´e jedn´an´ı odpovˇednost trestnˇepr´ avn´ı. Pak bude vˇec vyˇsetˇrovat krimin´aln´ı policie a soudit soud v trestn´ım ˇr´ızen´ı a budu-li uzn´an vinn´ ym, budu odsouzen, moˇzn´ a i k trestu odnˇet´ı svobody (lidovˇe ˇreˇceno ”zavˇrou mˇe do vˇezen´ı”). Kaˇzd´ a z tˇech tˇr´ı odpovˇednost´ı m´ a jin´ y v´ yznam i r˚ uzn´a pravidla, probereme si tedy kaˇzdou zvl´ aˇst’.

6.2 6.2.1

Trestnˇ epr´ avn´ı odpovˇ ednost Trestn´ yˇ cin

ˇ Reknˇ eme si nejprve, proˇc si v˚ ubec pov´ıdat o trestn´ ych ˇcinech. Pˇredevˇs´ım proto, ˇze trestn´e ˇciny jsou nejvˇetˇs´ı mal´ery“, kter´e z´akon zn´a. Kdo se do” pust´ı trestn´eho ˇcinu, bude potrest´ an a nˇekter´e tresty mohou b´ yt skuteˇcnˇe velmi tvrd´e. Pˇredevˇs´ım je to vˇezen´ı, tedy trest odnˇet´ı svobody. Soud ale m˚ uˇze pachateli uloˇzit i dalˇs´ı tresty napˇr´ıklad veˇrejnˇe prospˇeˇsn´e pr´ace, 64

propadnut´ı (zabaven´ı) vˇeci nebo majetku, z´ akaz ˇcinnosti, pokutu a dalˇs´ı. Trest m˚ uˇze b´ yt uloˇzen natvrdo“, tedy nepodm´ınˇenˇe, nebo m˚ uˇze b´ yt ” uloˇzen podm´ınˇenˇe, to znamen´ a, ˇze pachatel nemus´ı do vˇezen´ı hned, ale jeho chov´ an´ı je pozorov´ ano po nˇejakou stanovenou dobu. Pokud se v t´eto dobˇe chov´ a dobˇre, je podm´ınka ukonˇcena; pokud sp´ ach´ a v t´eto dobˇe jin´ y trestn´ y ˇcin, je potrest´ an nejen za nˇej, ale mus´ı si odpykat i p˚ uvodn´ı podm´ınˇenˇe uloˇzen´ y trest. Nˇekter´e z trest˚ u, tˇreba vˇezen´ı, lze uloˇzit jedinˇe za trestn´e ˇciny a m˚ uˇze o nich rozhodnout jedinˇe soud, nikdo jin´ y. Takˇze nikdo nem˚ uˇze b´ yt uvˇeznˇen, aniˇz by jej soud uznal vinn´ ym ze sp´ ach´ an´ı trestn´eho ˇcinu. Pˇredstava, ˇze za jak´ekoliv poruˇsen´ı z´ akona lze nˇekoho zavˇr´ıt, je tedy zcestn´a. Na druh´e stranˇe nˇekter´e sankce, zejm´ena pokutu, lze uloˇzit nejen za trestn´ y ˇcin, ale i za jin´e neuposlechnut´ı z´ akona. O nˇekter´ ych z nich si pov´ıme v ˇc´asti vˇenovan´e pˇrestupk˚ um. Trestn´e ˇciny se tak´e zapisuj´ı do tzv. rejsˇr´ıku trest˚ u. Kdo m´a z´aznam v rejstˇr´ıku trest˚ u, nem˚ uˇze kupˇr´ıkladu vykon´ avat nˇekter´a povol´an´ı apod. Lidovˇe ˇreˇceno m´ a ˇskraloup“ a vleˇce se to s n´ım.“ I proto je d˚ uleˇzit´e ” ” vˇedˇet, kter´ a poruˇsen´ı z´ akona jsou kvalifikov´ ana jako trestn´e ˇciny. Co je trestn´ ym ˇcinem, je stanoveno v jednom jedin´em z´akonˇe, a to v z´ akonˇe ˇc. 40/2009 Sb., trestn´ım z´ akon´ıku v platn´em znˇen´ı.

Stop! Co pros´ım tˇe vˇsechna ta ˇc´ısla a k´ody znamenaj´ı? Aha, to mˇe nenapadlo, ˇze tohle nev´ıˇs. Tak z´ akon“ znamen´ a typ ” pr´ avn´ıho pˇredpisu. Jin´ymi pr´ avn´ımi pˇredpisy jsou napˇr´ıklad vyhl´ aˇsky ministerstev nebo naˇr´ızen´ı vl´ ady. Pak n´ asleduje ˇc´ıslo, kter´e se skl´ ad´ a z ˇc´ asti pˇred a za lom´ıtkem. Pˇred lom´ıtkem najdeme poˇradov´e ˇc´ıslo pˇredpisu, kter´y byl v dan´em roce vyhl´ aˇsen. Pr´ avˇe rok n´ asleduje za lom´ıtkem. Zkratka Sb.” ” znamen´ a Sb´ırku z´ akon˚ u, ve kter´e kaˇzd´y pˇredpis takto oznaˇcen´y najdeme, no, ale bez toho ˇc´ısla by to bylo trochu zdlouhav´e. N´ azev trestn´ı z´ akon´ık” je ” vlastnˇe jm´eno tohoto z´ akona. Kaˇzd´y z´ akon se nˇejak jmenuje. Tento z´ akon 65

se tˇreba jmenuje trestn´ı z´ akon´ık. Podobnˇe existuje tˇreba z´ akon ˇc. 64/1964 Sb., obˇcansk´y z´ akon´ık. Tˇreba obˇcansk´y z´ akon´ık byl uˇz za dobu sv´e existence mnohokr´ at - asi 40x - mˇenˇen neboli novelizov´ an, ale ˇc´ıslo mu z˚ ust´ av´ a. Proto oznaˇcen´ı z´ akona doplˇ nujeme dodatkem v platn´em znˇen´ı. Tedy ve znˇen´ı posledn´ı novely. Snad uˇz je to trochu jasnˇejˇs´ı.

No a koneˇcnˇe k vˇeci. Trestn´ y ˇcin je nˇejak´ y skutek nebo nˇejak´e jedn´an´ı, kter´e je pro spoleˇcnost nebezpeˇcn´e a kter´e spoleˇcnost v´aˇznˇe poˇskozuje nebo ohroˇzuje. To vˇsak nen´ı jedin´ a podm´ınka pro trestn´ y ˇcin. D˚ uleˇzitou podm´ınkou je to, aby bylo toto jedn´ an´ı jako trestn´ y ˇcin oznaˇceno v tom uˇz zmiˇ novan´em trestn´ım z´ akon´ıku. Ale pozor, jeˇstˇe nejsme u konce s tˇemi podm´ınkami. Jistˇe jste nˇekdy ve ˇskole dali sv´emu spoluˇz´ akovi pˇrip´ın´ aˇcek (pro Moravany r´ ysov´aˇcek) na ˇzidli a pak jste se dobˇre pobavili. T´ımto jedn´ an´ım jste naplnili podm´ınku nebezpeˇcnosti, i znaky vaˇseho skutku najdeme v trestn´ım z´akonˇe pod ubl´ıˇzen´ım na zdrav´ı. Sami vˇsak uzn´ ate, ˇze by to bylo trochu pˇrehnan´e, kdyby takov´ a drsnˇejˇs´ı legrace byla trestn´ ym ˇcinem a hrozilo by v´am za to tˇreba vˇezen´ı. A proto trestn´ y ˇcin mus´ı b´ yt vˇetˇs´ı neˇz nepatrn´e nebezpeˇcnosti. To je samozˇrejmˇe velice tˇeˇzk´e posoudit, ale to je uˇz na soudu. Trestn´ y je i pokus trestn´eho ˇcinu. Pokusem potom rozum´ıme takov´e jedn´ an´ı, kter´e smˇeˇruje ke sp´ ach´ an´ı nˇejak´eho trestn´eho ˇcinu. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je vˇsak u ´mysl pachatele tento ˇcin dokonat, k ˇcemuˇz vˇsak shodou okolnost´ı nedojde. Takov´ y pokus je pak trestn´ y stejnˇe jako trestn´ y ˇcin, ke kter´emu pokus smˇeˇroval. Pˇr´ıprava trestn´eho ˇcinu je trestn´ a jen u takzvan´ ych zvl´aˇstˇe nebezpeˇcn´ ych trestn´ ych ˇcin˚ u. Kter´e to jsou, stanov´ı trestn´ı z´akon. ´ castn´ıkem na trestn´em ˇcinu je ten, kdo vˇedomˇe sp´ach´an´ı trestn´eho Uˇ ˇcinu umoˇznil, napˇr. opatˇren´ım prostˇredk˚ u, odstranˇen´ım pˇrek´aˇzek, radou, naveden´ım ˇci kryt´ım pachatele, ˇci dokonce zorganizov´an´ım trestn´eho ˇcinu, spolupachatel je ten, kdo trestn´ y ˇcin sp´ achal spoleˇcnˇe s jin´ ym pachatelem. ´ castn´ık i spolupachatel nesou trestn´ı odpovˇednost jakoby trestn´ Uˇ y ˇcin sp´ achali sami, jen trest m˚ uˇze b´ yt zm´ırnˇen podle m´ıry jejich u ´ˇcasti.

6.2.2

Podm´ınky trestn´ı odpovˇ ednosti

Trestn´ı odpovˇednost n´ as bude zaj´ımat jen u fyzick´ ych osob. D˚ uleˇzitou podm´ınkou trestn´ı odpovˇednosti je v takov´em pˇr´ıpadˇe vˇek. Trestnˇ e 66

odpovˇ edn´ a je osoba starˇ s´ı patn´ acti let. Trestn´ı odpovˇednost nese z´ asadnˇe jen osoba, kter´ a trestn´ y ˇ cin sp´ achala. Tedy ˇclovˇek, kter´ y m´ a k tomuto trestn´emu ˇcinu urˇcit´ y vztah, kter´ y ho sp´ achal za pouˇzit´ı“ sv´e v˚ ule a sv´eho rozumu. Zkr´atka je ve vztahu ” zavinˇen´ı k trestn´emu ˇcinu. U vˇetˇsiny trestn´ ych ˇcin˚ u vyˇzaduje trestn´ı z´ akon u ´ mysln´ e zavinˇ en´ı, kter´e nastalo, pokud pachatel vˇedˇel, co p˚ usob´ı, a chtˇel to zp˚ usobit. Naopak zavinˇ en´ı z nedbalosti spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze pachatel nevˇedˇel a nechtˇel zp˚ usobit nic ˇspatn´eho, aˇckoliv ve sv´e situaci mˇel a mohl vˇedˇet, ˇze zp˚ usobit m˚ uˇze, pˇr´ıpadnˇe i vˇedˇel, ˇze zp˚ usobit m˚ uˇze, ale bez pˇrimˇeˇren´ ych d˚ uvod˚ u spol´ehal, ˇze se nic nestane. Pokud trestn´ı z´ akon nic o zavinˇen´ı neuv´ad´ı, poˇzaduje u ´mysln´e zavinˇen´ı. K trestnosti postaˇcuje pouh´ a nedbalost, jen jestliˇze o n´ı z´akon pˇr´ımo mluv´ı. Rozd´ıl v z´ akonˇe snadno pozn´ ame. Napˇr´ıklad znˇen´ı Kdo udˇel´a to a to. . . bude potrest´ an odnˇet´ım svobody, zde tedy je nutn´ yu ´mysl. Nˇekdy se vˇsak slovo u ´myslnˇe objevuje ve znˇen´ı skutkov´e podstaty. Pokud z´akon hovoˇr´ı: “Kdo, byt’ i z nedbalosti udˇel´ a to a to. . . bude potrest´an odnˇet´ım svobody.” Pozor, zavinˇen´ı neboli sp´ ach´ an´ı trestn´eho ˇcinu nemus´ı spoˇc´ıvat pouze v nˇejak´e aktivn´ı ˇcinnosti tedy v nˇejak´em kon´ an´ı, napˇr´ıklad ve stˇrelbˇe na obˇet’, ale i v opominut´ı, ke kter´emu m´ ame povinnost. Pˇr´ıkladem opominut´ı m˚ uˇze b´ yt opuˇstˇen´ı nemluvnˇete matkou, nebo neposkytnut´ı pomoci nˇekomu, kdo je oˇcividnˇe ve v´ aˇzn´em ohroˇzen´ı zdrav´ı. Ze zavinˇen´ı tak´e vypl´ yv´ a, ˇze si ˇclovˇek sv´e chov´an´ı uvˇedomuje nebo neuvˇedomuje, aˇc byl povinen , ˇze k nˇemu m´ a nˇejak´ y psychick´ y vztah, ˇze ˇ ek, kter´ jde o jeho projev v˚ ule a rozumu. Clovˇ y nen´ı schopen ovl´adat sv´e jedn´ an´ı, je nepˇ r´ıˇ cetn´ y. D˚ uvodem nepˇr´ıˇcetnosti je duˇsevn´ı porucha, pro kterou ˇclovˇek pr´ avˇe sv´e chov´ an´ı neovl´ ad´ a. Nepˇr´ıˇcetnost vyluˇcuje trestn´ı odpovˇednost. V´ yjimkou je vˇsak situace, kdy si ˇclovˇek takov´ y stav pˇrivod´ı s´am, nejˇcastˇeji asi alkoholem. Pak totiˇz za ˇcin sp´ achan´ y v tomto stavu, tedy v opilosti odpovˇednost nese. Trestn´ı odpovˇ ednost mladistv´ ych - tedy osob mezi patn´ act´ ym a osmn´ act´ ym rokem vˇ eku - je v z´ asadˇ e stejn´ a jako u dospˇ el´ ych pachatel˚ u. Tedy zda ˇsestn´ actilet´ y r´ adce sp´ achal trestn´ y ˇcin tˇeˇzk´eho ubl´ıˇzen´ı na zdrav´ı z nedbalosti, kdyˇz s druˇzinou lezl na sk´ale bez jiˇstˇen´ı a vlˇce Joˇzka spadlo a v´ aˇznˇe se zranilo, se bude posuzovat u ´plnˇe stejnˇe, jako kdyby r´ adci bylo uˇz devaten´ act: bude rozhoduj´ıc´ı zda nastalo nˇejak´e jedn´ an´ı ˇci opomenut´ı, zda nastal nˇejak´ y n´ asledek nebo aspoˇ n hrozil, a 67

Vˇek

Zavinˇen´ı

´ Umysl

Nedbalost

koneˇcnˇe zda pachatel jednal zavinˇen´e (´ umyslnˇe nebo v pˇr´ıpadˇe tohoto trestn´eho ˇcinu i jen z nedbalost´ı). Troˇsku se to vˇsechno komplikuje t´ım, ˇze podle z´akona 218/2003 Sb., o soudnictv´ı ve vˇecech ml´ adeˇze posuzuje trestn´e ˇciny mladistv´ ych zvl´aˇstn´ı k tomu urˇcen´ y sen´ at soudu a tresty se mladistv´ ym ukl´ adaj´ı podle mˇ ekˇ c´ıch pravidel. Na prvn´ım m´ıstˇe m˚ uˇze soud mladistv´emu uloˇzit r˚ uzn´a v´ ychovn´ a a ochrann´ a opatˇren´ı. Pˇr´ıpadnˇe aˇz na m´ıstˇe druh´em pˇrich´ az´ı na ˇradu opatˇren´ı trestn´ı ˇcili tresty, kter´e vˇsak jsou m´ırnˇejˇs´ı a nˇekter´e druhy trest˚ u nelze uloˇzit mladistv´emu v˚ ubec. Tento z´ akon tedy ˇreˇs´ı ukl´ad´an´ı trest˚ u mladistv´ ym, ale ot´ azka viny - zda jedn´ an´ı mladistv´eho je trestn´ ym ˇcinem - se posuzuje u ´plnˇe stejnˇe jako u dospˇel´ ych.

6.2.3

Okolnosti vyluˇ cuj´ıc´ı protipr´ avnost

Existuj´ı ale jeˇstˇe dvˇe mimoˇr´ adn´e situace, pˇri kter´ ych nen´ı ˇcin jinak trestn´ y protipr´ avn´ı. Zkr´ atka nˇejak´e jedn´ an´ı, kter´e naplnilo vˇsechny ty podm´ınky trestn´eho ˇcinu, o kter´ ych jsme se doted’ bavili, se nepovaˇzuje za urˇcit´ ych okolnost´ı za protipr´ avn´ı. Tedy tyto okolnosti zbavuj´ı ˇcin nebezpeˇcnosti pro spoleˇcnost, kterou se pr´ avˇe vyznaˇcuj´ı trestn´e ˇciny. Jako prvn´ı je moˇzn´e uv´est takzvanou krajn´ı nouzi, kdy nˇekdo odvrac´ı pˇr´ımo hroz´ıc´ı v´ aˇzn´e nebezpeˇc´ı (ˇzivotu, zdrav´ı, svobodˇe, majetku. . . ). T´ımto odvracen´ım nˇejak´eho nebezpeˇc´ı vˇsak nesm´ı b´ yt zp˚ usoben tˇeˇzˇs´ı n´ asledek, neˇz jak´ y p˚ uvodnˇe hrozil. D´ ale nen´ı moˇzn´e odvracet takov´ ym zp˚ usobem nebezpeˇc´ı, pokud toho lze doc´ılit jinak. Uved’me si nyn´ı radˇeji nˇejak´ y pˇr´ıklad. Tˇreba pˇri likvidaci lesn´ıho poˇz´aru bl´ıˇz´ıc´ıho se k vaˇsemu t´ aboˇriˇsti zniˇc´ıte zap˚ ujˇcen´e vˇeci urˇcen´e k haˇsen´ı. T´ım byste se vlastnˇe mohli dopustit trestn´eho ˇcinu poˇskozov´ an´ı ciz´ı vˇeci a sami uzn´ate, ˇze by to spravedliv´e nebylo. Proto tedy nejde o trestn´ y ˇcin. Pokud bychom ale nˇekomu zniˇcili tˇreba Jagu´ ara vozen´ım vody na uhaˇsen´ı nˇejak´eho menˇs´ıho poˇz´ aru a nezavolali hasiˇce, tak bychom asi tˇeˇzko splnili dvˇe uveden´e podm´ınky. A sice, ˇze situaci nelze odvr´ atit jinak a ˇze jsme nezp˚ usobili horˇs´ı n´ asledek.

68

I pˇres ten pˇr´ıklad mi to nen´ı u ´plnˇe jasn´e! Dobˇre, pokus´ım se teda podm´ınky krajn´ı nouze shrnout jeˇstˇe jednou. Trestn´ym ˇcinem nen´ı jedn´ an´ı, kter´eho jsme se dopustili v takzvan´e krajn´ı nouzi. • Prvn´ı podm´ınkou t´eto krajn´ı nouze je existence v´ aˇzn´eho nebezpeˇc´ı tˇreba ˇzivotu, zdrav´ı, majetku a podobnˇe. • Druhou podm´ınkou je potom fakt, ˇze toto nebezpeˇc´ı pˇr´ımo hroz´ı. Nevoz´ıme tedy Jagu´ arem vodu v dobˇe, kdy se pouze ob´ av´ ame, ˇze z pˇrich´ azej´ıc´ı oblaˇcnosti udeˇr´ı blesk a zaloˇz´ı lesn´ı poˇza ´r, kter´y bude ohroˇzovat n´ aˇs t´ abor. • Tˇret´ı podm´ınkou je to, ˇze nelze toto nebezpeˇc´ı odvr´ atit jinak. Tˇreba t´ım uveden´ym pˇrivol´ an´ım hasiˇc˚ u. • Posledn´ı, ˇctvrtou podm´ınkou je, ˇze n´ ami zp˚ usoben´y n´ asledek nesm´ı b´yt z´ avaˇznˇejˇs´ı nebo horˇs´ı neˇz jak´y hrozil. Pokud jsme teda zniˇcili toho Jagu´ ara za dva miliony pˇri haˇsen´ı kˇrov´ı vedle t´ abora.

Druhou okolnost´ı vyluˇcuj´ıc´ı protipr´ avnost je nutn´ a obrana. To zase nˇekdo odvrac´ı pˇr´ımo hroz´ıc´ı nebo trvaj´ıc´ı u ´tok a opˇet jedn´an´ım, kter´e by bylo za norm´ aln´ı“ situace trestn´e.Tento u ´tok opˇet smˇeˇruje proti tˇem takz” van´ ym chr´ anˇen´ ym hodnot´ am tedy opˇet tˇreba proti ˇzivotu, zdrav´ı, svobodˇe, majetku a podobnˇe. Nesm´ıme se ale br´ anit zp˚ usobem zcela nepˇrimˇeˇren´ ym u ´toku. Svou obranou m˚ uˇzeme pouze u ´tok odvr´ atit. Nepoˇzaduje se vˇsak nemoˇznost odvr´ acen´ı u ´toku jinak jako u krajn´ı nouze.

Uved’ to, pros´ım, opˇet na nˇejak´em pˇr´ıkladˇe. 69

Dobˇre, vezmˇeme si napˇr´ıklad pˇrepaden´ı na ulici, kdy ti u ´toˇcn´ık ˇrekne s pistol´ı v ruce oblig´ atn´ı vˇetu: Pen´ıze nebo ˇzivot!!!“ Protoˇze ti hroz´ı smrt, ” m˚ uˇzeˇs klidnˇe za´ utoˇcit na pachatelovo zdrav´ı tak, abys jeho u ´tok odvr´ atil. Takˇze nemus´ıˇs ho hned zab´ıjet. Ty ho tˇreba zneˇskodn´ıˇs u ´derem do hlavy skautskou hol´ı. V tomto pˇr´ıpadˇe nedoˇslo tedy z tv´e strany k trestn´emu ˇcinu ubl´ıˇzen´ı na zdrav´ı. Nem´ aˇs ale pr´ avˇe na rozd´ıl od krajn´ı nouze povinnost pouˇz´ıt jin´ych moˇznost´ı k odvr´ acen´ı u ´toku. Nemus´ıˇs tedy ut´ıkat nebo vyd´ avat u ´toˇcn´ıkovi pen´ıze.

6.2.4

Trestn´ı ˇ r´ızen´ı

Proces, ve kter´em doch´ az´ı k ozn´ amen´ı trestn´eho ˇcinu, jeho provˇeˇrov´an´ı, objasˇ nov´ an´ı, vyˇsetˇrov´ an´ı, obvinˇen´ı podezˇrel´eho, obˇzalobˇe obvinˇen´eho, ˇr´ızen´ı pˇred soudem, ˇr´ızen´ı o odvol´ an´ı a v´ ykonu trestu se naz´ yv´a trestn´ı ˇr´ızen´ı, kter´e je upraveno v z´ akonˇe ˇc.141/1961 Sb. v platn´em znˇen´ı, o trestn´ım ˇr´ızen´ı soudn´ım. Policejn´ı org´ any, st´ atn´ı zastupitelstv´ı a soudy se naz´ yvaj´ı org´ any ˇcinn´e v trestn´ım ˇr´ızen´ı. St´ at m´ a prostˇrednictv´ım Policie monopol na vyˇsetˇrov´an´ı trestn´e ˇcinnosti a prostˇrednictv´ım st´ atn´ıho z´ astupce, kter´ y pˇred soudem zastupuje veˇrejn´ y z´ ajem, monopol na obˇzalobu obvinˇen´eho. Pokud se stane trestn´ y ˇcin nebo na nˇej m´ ate podezˇren´ı, je nutno ho hl´asit policejn´ımu org´anu nebo st´ atn´ımu z´ astupci.

Jak´ y monopol? To kdyby mnˇe tˇreba nˇekdo ubl´ıˇzil na dˇrevˇe, ehm, teda na zdrav´ı, budu ho ˇzalovat u soudu a ˇz´ adat pro nˇej spravedliv´ y trest tˇreba doˇzivot´ı, p´ aˇc pˇrece jen j´a nejl´epe v´ım, jak moc to bolelo!!! Ale raz´ıtko, trochu ses n´ am v n´ avalu vzteku un´ ahlilo a dopustilo se hrub´e chyby, kterou ˇcasto sl´ych´ ame kolem sebe! Nikdo nem˚ uˇze ˇzalovat jin´eho pro trestn´y ˇcin! Podat obˇzalobu m˚ uˇze za ” st´ at“, kter´y je garantem ochrany veˇrejn´eho z´ ajmu, jen st´ atn´ı z´ astupce. Ty m˚ uˇzeˇs podat soukromopr´ avn´ı ˇzalobu (tˇreba na n´ ahradu ˇskody nebo na vr´ acen´ı vˇeci) nebo spr´ avn´ı ˇzalobu (proti rozhodnut´ı org´ anu st´ atn´ı spr´ avy). 70

Aha. A co kdyby chtˇel nˇejak´ y policajt vysl´ ychat mˇe? Pokud Tˇe mil´e raz´ıtko (nebo kohokoli jin´eho) chce policie vysl´ychat nebo vyˇsetˇrovat, pamatuj si: • M´ aˇs povinnost vypov´ıdat pravdivˇe jako svˇedek a poskytnout souˇcinnost (vydat d˚ ukaz apod.). • Nejsi povinn´e vypov´ıdat proti sobˇe, jde li o tv˚ uj trestn´y ˇcin. • Nejsi povinn´e Policii poskytovat souˇcinnost proti sobˇe (napˇr. vydat listiny, vzorek krve, apod.). • M´ aˇs pr´ avo ˇz´ adat pˇr´ıtomnost sv´eho obh´ ajce (tj. zavolat mu a vyˇckat jeho pˇr´ıchodu) - - Policie vˇsak je povinna obh´ ajce zajistit jen u z´ avaˇzn´ych trestn´ych ˇcin˚ u a vˇzdy, kdyˇz jsme zbaveni svobody.

Pokud m´ a b´ yt vyˇsetˇrov´ ana ˇcinnost svˇeˇren´eho d´ıtˇete, je tˇreba vˇzdy kontaktovat veden´ı stˇrediska a rodiˇce. ´ red´ı, m´edia, . . . ) je Veden´ı komunikace s rodiˇci i vˇsemi ostan´ımi (Ustˇ vhodn´e koordinovat se stˇrediskem, pˇr´ıpadnˇe mu ji zcela pˇrenechat.

6.2.5

Trestn´ı odpovˇ ednost v naˇ s´ı ˇ cinnosti

Pokud hodnot´ıme trestn´ı odpovˇednost, mus´ıme m´ıt neust´ale na pamˇeti vˇsechny ty podm´ınky, o kter´ ych jsme mluvili. Mus´ı j´ıt tedy o pro spoleˇcnost nebezpeˇcn´ y ˇcin popsan´ y v trestn´ım z´ akonˇe, kter´ y zavinˇenˇe sp´achala fyzick´ a osoba starˇs´ı patn´ acti let, kter´ a byla v dobˇe sp´ach´an´ı trestn´eho ˇcinu pˇr´ıˇcetn´ a. Posoudit to, jestli je nˇekdo starˇs´ı patn´ acti let, by nemˇel b´ yt probl´em. Horˇs´ı je zhodnotit vztah k trestn´emu ˇcinu. Zhodnotit tedy, zda nˇekdo sp´ achal trestn´ y ˇcin, zda trestn´ y ˇcin zavinil. Proto stane-li se nˇeco na odd´ılov´e akci, nen´ı za to automaticky odpovˇedn´ y v˚ udce odd´ılu. Soud pˇr´ıpadnˇe posuzuje i pˇr´ıˇcetnost pachatele, coˇz je leckdy pomˇernˇe sloˇzit´e. Existuj´ı v z´ asadˇe tˇri moˇznosti - za trestn´ y ˇcin m˚ uˇze odpov´ıdat: 71

• pouze v˚ udce odd´ılu, a to i tehdy, pokud na akci nebyl, ale zanedbal nˇejakou povinnost, • v´ıce osob vˇcetnˇe osob mladistv´ ych (napˇr´ıklad r´adc˚ u) - pak v trestn´ım ˇr´ızen´ı zkoum´ a pod´ıl zavinˇen´ı jednotliv´ ych osob, • tˇret´ı osoba, kter´ a nem´ a nic spoleˇcn´eho s veden´ım akce (napˇr´ıklad ˇridiˇc nepˇrimˇeˇrenou j´ızdou zp˚ usob´ı zranˇen´ı u ´ˇcastn´ıkovi akce. . . ). V posuzov´ an´ı trestn´ı odpovˇednosti org´ any ˇcinn´ ymi v trestn´ım ˇr´ızen´ı bude jistˇe d˚ uleˇzit´e, zda v˚ udce pˇredem pouˇcil dˇeti o moˇzn´ ych nebezpeˇc´ıch a to pro nˇe pˇrimˇeˇren´ ym zp˚ usobem nebo zda pouˇcil i r´adce pˇred akc´ı, jej´ıˇz veden´ı jim svˇeˇril. Jistˇe vˇsak existuj´ı mnoh´e ˇcinnosti, kter´e svou z´avaˇznost´ı vyˇzaduj´ı kvalifikovan´ y dohled a to osoby starˇs´ı osmn´acti let, fyzicky zdatn´e a podobnˇe. . . Dalˇs´ı z´ avaˇznou ot´ azkou je ˇcasov´e vymezen´ı odpovˇednosti vedouc´ıho za svˇeˇren´e d´ıtˇe. Vedouc´ı pˇreb´ır´ a odpovˇednost za d´ıtˇe okamˇzikem vstoupen´ı do jeho moci“ (tˇreba pˇrekroˇcen´ım prahu klubovny, pˇrevzet´ım d´ıtˇete od ” rodiˇce pˇri srazu na akci. . . ). Proto je velice vhodn´e m´ıt p´ısemn´ y souhlas rodiˇc˚ u s t´ım, ˇze d´ıtˇe bude chodit z akc´ı dom˚ u samo nebo jinou psanou dohodu, odkdy dokdy v˚ udce za dˇeti odpov´ıd´ a.

Dobˇre, poloˇz´ım Ti ot´ azku. U n´ as na t´aboˇre pˇripravuj´ı dˇrevo na t´ abor´ ak skupiny, kter´e vedou leckdy r´ adci mladˇs´ı patn´ acti let. Kdo by nesl trestn´ı odpovˇednost v pˇr´ıpadˇe, ˇze by doˇslo ku ´razu pˇri k´ acen´ı souˇsky? No, raz´ıtko, ˇrekl bych, ˇze vˇetˇs´ı v´yprava“ na dˇrevo bez veden´ı starˇs´ıho ” a zkuˇsenˇejˇs´ıho skauta, je pomˇernˇe riskantn´ı z´ aleˇzitost. Moˇzn´ au ´raz zavinil ten, kdo skupinku na dˇrevo vyslal nebo kdo byl o v´ypravˇe na dˇrevo informov´ an, pokud informov´ an v˚ ubec nˇekdo byl ˇci podle t´ aborov´ych instrukc´ı mˇel b´yt. Nemusel to tedy b´yt nutnˇe v˚ udce t´ abora, ale tˇreba r´ adce. Pokud by vˇsak ˇslo o urˇcitou samostatnou akci skupinky, o kter´e mˇel b´yt informov´ an nˇekdo z veden´ı t´ abora, neponese odpovˇednost za u ´raz nikdo. Z Tv´eho dotazu lze usuzovat na trestn´y ˇcin tˇeˇzk´eho ubl´ıˇzen´ı na zdrav´ı ˇ z nedbalosti. Cili odpovˇedn´ a osoba o akci vˇedˇela a s pˇrihl´ednut´ım ke zkuˇsenostem u ´ˇcastn´ık˚ u v´ypravy na dˇrevo bez pˇrimˇeˇren´ych d˚ uvod˚ u spol´ehala, ˇze k niˇcemu nedojde. Nebo o akci ani nevˇedˇela, aˇc o n´ı vˇedˇet mˇela ˇci mohla. 72

Nikdo tedy nem˚ uˇze b´yt odpovˇedn´y za n´ ahodu. Tˇreba za to, ˇze se skupinka na dˇrevo vydala i pˇres z´ akaz bez ohl´ aˇsen´ı opouˇstˇet t´ abor nebo ˇze se v lese napˇr´ıklad ulomila such´ a vˇetev a nˇekoho zranila! Vˇse by tedy bylo na posuzov´ an´ı konkr´etn´ıho pˇr´ıpadu soudem, ale osobnˇe Ti rad´ım takov´ym situac´ım pˇredch´ azet a nepodceˇ novat dohled nad svˇeˇrenci!

6.2.6

Nˇ ekter´ e trestn´ eˇ ciny

V t´eto kapitolce bychom se r´ adi vˇenovali trestn´ ym ˇcin˚ um, kter´e pˇrich´azej´ı vu ´vahu pˇri naˇs´ı skautsk´e ˇcinnosti, zejm´ena pˇri ˇcinnosti v˚ udce skautsk´eho odd´ılu. Obecnˇe se bude jednat s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı o trestn´e ˇciny nedbalostn´ı, ale mohou se objevit i situace, kdy se v naˇs´ı ˇcinnosti vyskytne u ´mysl sp´ achat trestn´ y ˇcin. Majetek, hospodaˇ ren´ı § 254 zkreslov´ an´ı u ´daj˚ u o stavu hospodaˇren´ı a jmˇen´ı Nepˇredpokl´ ad´ ame, ˇze by nˇekdo tyto dokumenty u ´myslnˇe niˇcil ˇci falˇsoval. Ale pozor, trestn´e m˚ uˇze b´ yt i neveden´ı u ´ˇcetn´ıch knih, z´apis˚ u nebo jin´ ych doklad˚ u z nedbalosti. Je proto d˚ uleˇzit´e vˇedˇet, ˇze podle zvl´aˇstn´ıch z´ akon˚ u (z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı. . . ) mus´ıme v´est u ´ˇcetnictv´ı a jak m´a vypadat! § 205 kr´ adeˇz Snad nejˇcastˇejˇs´ı trestn´ y ˇcin, jehoˇz m˚ uˇzeme b´ yt svˇedky. Kr´adeˇze se dopust´ı ten, kdo si protipr´ avnˇe pˇrisvoj´ı ciz´ı vˇec t´ım, ˇze se j´ı zmocn´ı, to znamen´ a, ˇze ji fyzicky ovl´ adne. § 206 zpronevˇera Tohoto trestn´eho ˇcinu se dopust´ı ten, kdo si pˇrisvoj´ı vˇec (jinou hodnotu, pen´ıze, . . . ), kterou mu nˇekdo svˇeˇril. Nejˇcastˇeji se s n´ım setk´av´ame v souvislostech s hospodaˇren´ım. Typick´ ym pˇr´ıkladem by byl pˇr´ıpad vedouc´ıho t´ abora, kter´ y ”zaˇsmelil”ˇc´ ast t´ aborov´e kasy. . . § 228 Poˇskozov´ an´ı ciz´ı vˇeci 73

Pokud nˇekdo u ´myslnˇe zniˇc´ı nebo poˇskod´ı (nebo uˇcin´ı neupotˇrebitelnou) ciz´ı vˇec a zp˚ usob´ı tak nˇekomu ˇskodu, dopust´ı se tak´e trestn´eho jedn´an´ı. § 212 Dotaˇcn´ı podvod Kdo v ˇz´ adosti o poskytnut´ı dotace. . . uvede nepravdiv´e nebo hrubˇe zkreslen´e u ´daje, nebo u ´daje zamlˇc´ı, pˇr´ıpadnˇe kdo pouˇzije v prostˇredky u ´ˇcelov´e dotace na jin´ yu ´ˇcel, dopust´ı se trestn´eho ˇcinu dotaˇcn´ıho podvodu. Tedy kdyˇz hospod´ aˇr stˇrediska Bukan´ yˇri nestihne pouˇz´ıt celou dotaci, a aby ji stˇredisko nemuselo vracet, vy´ uˇctuje hospod´aˇr jej´ı ”pouˇzit´ı”paragony posb´ıran´ ymi od rodiˇc˚ u za vˇeci jimi soukromˇe nakoupen´e, a pen´ıze si ve stˇredisku nechaj´ı na pˇr´ıhodnˇejˇs´ı ˇcas a u ´ˇcel. . . . dopustil se t´ım hospod´aˇr (a kaˇzd´ y dalˇs´ı, kdo se na tom vˇedomˇe pod´ılel) trestn´eho ˇcinu. Zdrav´ı, ˇ zivot § 143, §146, § 147, § 148 ubl´ıˇzen´ı na zdrav´ı, usmrcen´ı z nedbalosti Trestn´ı z´ akon´ık stanov´ı, ˇze je trestn´ ym ˇcinem, kdyˇz nˇekdo druh´emu u ´myslnˇe ubl´ıˇz´ı na zdrav´ı. Z pohledu naˇs´ı skautsk´e praxe je asi d˚ uleˇzitˇejˇs´ı, ˇze je rovnˇeˇz trestn´e zp˚ usoben´ı tˇeˇzk´e u ´jmy na zdrav´ı i z pouh´e nedbalosti. Mus´ıme si vˇsak uvˇedomit, ˇze ubl´ıˇzen´ım na zdrav´ı se nerozum´ı jen poranˇen´ı, ale i vyvol´ an´ı onemocnˇen´ı. I toto poranˇen´ı nebo onemocnˇen´ı vˇsak mus´ı vykazovat urˇcitou intenzitu. Tˇeˇzko se dopust´ıte tohoto trestn´eho ˇcinu, kdyˇz zp˚ usob´ıte nˇekomu nevolnost nebo odˇerku. Tˇeˇzkou u ´jmou se mysl´ı u ´jma z´ avaˇznˇejˇs´ı, zpravidla takov´a, kter´a vyˇzaduje l´eˇcbu v d´elce nˇekolika t´ ydn˚ u, nebo u ´jma, kter´a m´a trval´e zdravotn´ı n´ asledky. Podobnˇe v´ yraznˇe tvrdˇs´ı trest v pˇr´ıpadˇe, kdy se nˇekdo dopust´ı zabit´ı ˇcili nedbalostn´ı zp˚ usoben´ı smrti, spr´ avnˇeji tedy nedbalostn´ı ubl´ıˇzen´ı na zdrav´ı s n´ asledkem smrti. § 150 neposkytnut´ı pomoci Z´ akon kaˇzd´emu ukl´ ad´ a povinnost poskytnout potˇrebnou pomoc osobˇe, kter´ a jev´ı zn´ amky v´ aˇzn´e poruchy zdrav´ı ˇci kter´a je v nebezpeˇc´ı smrti. Tuto povinnost m´ a kaˇzd´ y, pokud tak m˚ uˇze uˇcinit bez nebezpeˇc´ı pro sebe ˇci jinou osobu. Pozor: V´ yraznˇe tvrdˇs´ı trest pˇripad´a v u ´vahu ve speci´aln´ıch pˇr´ıpadech: pokud ubl´ıˇzen´ı na zdrav´ı zp˚ usobil nˇekdo poruˇsen´ım povinnosti vypl´ yvaj´ıc´ı z jeho zamˇestn´ an´ı, povol´ an´ı, postaven´ı nebo funkce uloˇzen´e podle zvl´ aˇstn´ıho z´ akona (zdravotn´ık, l´ekaˇr, ale moˇzn´a i ˇridiˇc). 74

§§ 283-286 nedovolen´ a v´ yroba a drˇzen´ı omamn´ ych a psychotropn´ıch l´atek a jed˚ u, ˇs´ıˇren´ı toxikomanie Je d˚ uleˇzit´e vˇedˇet, ˇze tohoto trestn´eho ˇcinu se nˇekdo dopust´ı i tˇreba pouh´ ym pod´ an´ım jointa“ nˇekomu druh´emu. Douf´am, ˇze to nen´ı probl´em ” naˇsich akc´ı, ale pˇreci jen. . . Pˇrechov´ av´ an´ı omamn´e nebo psychotropn´ı l´atky pro vlastn´ı potˇrebu, tedy pokud nejde o mnoˇzstv´ı vˇetˇs´ı neˇz mal´e“, trestn´e ” nen´ı; co je takovou l´ atkou a jak´e je vˇetˇs´ı neˇz mal´e mnoˇzstv´ı je pˇresnˇeji stanoveno naˇr´ızen´ım vl´ ady. V´ yraznˇe tvrdˇs´ı trest pˇripad´a v u ´vahu, pokud n´ avykov´e l´ atky nab´ıdneme d´ıtˇeti. P´ eˇ ce o svˇ eˇ ren´ e osoby § 195 opuˇstˇen´ı d´ıtˇete nebo svˇeˇren´e osoby Trestn´ı z´ akon´ık stanovuje, ˇze kdo opust´ı d´ıtˇe, o kter´e m´a povinnost peˇcovat a kter´e si samo nem˚ uˇze opatˇrit pomoc, a vystav´ı je t´ım nebezpeˇc´ı, bude potrest´ an odnˇet´ım svobody aˇz tˇri l´eta. Lze si pˇredstavit, ˇze takov´e tradiˇcn´ı ˇcinnosti, jak´ ymi je vysl´ an´ı druˇziny bez poˇr´adn´eho dozoru na drsnˇejˇs´ı pokladovku, v´ ysadek ˇci robinson´ adu by mohly - zejm´ena pokud p˚ ujde o dˇeti mladˇs´ı, nebo se jim opravdu nˇeco stane - b´ yt posouzeny i jako trestn´ y ˇcin. § 198 t´ yr´ an´ı svˇeˇren´e osoby Obsah tohoto ustanoven´ı je identick´ y s jeho n´azvem. Ot´azkou samozˇrejmˇe z˚ ust´ av´ a co je to t´ yr´ an´ı? Za t´ yr´ an´ı se povaˇzuje zl´e nakl´ ad´ an´ı se svˇeˇrenou osobou, coˇz nen´ı pouze d´ıtˇe, ale i jak´ akoliv osoba svˇeˇren´ a do p´eˇce nebo v´ ychovy (osoba nemocn´a ˇci tˇelesnˇe nebo duˇsevnˇe postiˇzen´ a). Zl´e nakl´ ad´ an´ı ;je neciteln´e a bezohledn´e chov´ an´ı, kter´e trv´ a po urˇcitou dobu. Nen´ı pˇritom nutn´e, aby vznikly u t´ yran´e osoby n´ asledky na zdrav´ı.

Na t´ aboˇre m´ ame pro nezbedn´ıky muˇcednick´ y ” k˚ ul“. Mohl by b´ yt povaˇzov´ ano pˇrivazov´an´ı k tomuto k˚ ulu za zl´e nakl´ ad´ an´ı-t´ yr´ an´ı? 75

Raz´ıtko, nevyb´ır´ aˇs si zrovna nejjednoduˇsˇs´ı ot´ azky. J´ a osobnˇe bych si s takov´ymi tresty moc nezahr´ aval. Neodsuzuji nˇejak´e ty alternativn´ı“ ” skautsk´e tresty, ale je na dobr´em odd´ılov´em v˚ udci, aby rozpoznal moˇzn´e n´ asledky, a to nejen fyzick´e, ale i psychick´e. Fyzick´ym trestem pˇritom nem´ am na mysli zrovna n´ asil´ı, ale tˇreba sto koleˇcek kolem t´ abora m´ a jistˇe u r˚ uzn´ych dˇet´ı r˚ uzn´e n´ asledky.

§ 201 ohroˇzov´ an´ı v´ ychovy ml´adeˇze Tohoto trestn´eho ˇcinu se m˚ uˇze dopustit ten, kdo i z nedbalosti umoˇzn´ı v´est osobˇe mladˇs´ı osmn´ acti let zah´ alˇciv´ y nebo nemravn´ y ˇzivot a nebo ji vyd´ a nebezpeˇc´ı zpustnut´ı.

Osobnˇe pouˇz´ıv´ am tento argument na dˇeti, abych jim vysvˇetlilo, ˇze nem˚ uˇzem o pr´ azdnin´ ach leˇzet cel´ y den u vody! Samozˇrejmˇe je v´yklad v´yˇse uveden´ych pojm˚ u pˇreci jen trochu jin´y. Napˇr´ıklad zpustnut´ı znamen´ a zejm´ena propadnut´ı alkoholu ˇci drog´ am, prostituce, pohlavn´ı nev´ azanost, soustavn´e p´ ach´ an´ı u ´mysln´ych trestn´ych ˇcin˚ u apod. Ale pozor - druh´y odstavec tohoto paragrafu zakazuje i to, aby nˇekdo i jen z nedbalosti umoˇznil osobˇe mladˇs´ı osmn´ acti let hru na hrac´ıch pˇr´ıstroj´ıch (hrac´ıch automatech), kter´e jsou opatˇreny zaˇr´ızen´ım, kter´e ovlivˇ nuje v´ysledek hry a poskytuje moˇznost penˇeˇzit´e v´yhry.

Co to je za pˇr´ıstroje? To jsou klasick´e hrac´ı automaty, jak´e zn´ ame z hospod. Nejsou to vˇsak tˇreba ˇsipky, fotb´ alek nebo kuleˇcn´ık.

76

§ 204 pod´ av´ an´ı alkoholick´ ych n´ apoj˚ u ml´adeˇzi Tento paragraf zakazuje poskytnout ve vˇetˇs´ı m´ıˇre ˇci opakovanˇe alkohol osob´ am mladˇs´ım osmn´ acti let. Doporuˇcuji jim ho nepod´avat v˚ ubec! Mimo jin´e i proto, ˇze jednor´ azov´e pod´ an´ı alkoholu sice nen´ı trestn´ y ˇcin, ale je to pˇrestupek, za kter´ y m˚ uˇze b´ yt uloˇzena pokuta aˇz 3000,- Kˇc. Mravnost a lidsk´ a d˚ ustojnost § 187 pohlavn´ı zneuˇz´ıv´ an´ı Tyto paragrafy uv´ ad´ıme z d˚ uvod˚ u, ˇze nen´ı u ´plnˇe nepravdˇepodobn´e, ˇze se pˇri veden´ı odd´ılu nem˚ uˇzeme s nˇeˇc´ım takov´ ym setkat. Pohlavn´ıho zneuˇz´ıv´ an´ı se dopust´ı ten, kdo vykon´a souloˇz s osobou mladˇs´ı patn´ acti let nebo ji jinak pohlavnˇe zneuˇzije. Sp´ach´a-li vˇsak tento ˇcin na osobˇe svˇeˇren´e nebo pˇri tom zneuˇzije jej´ı z´ avislosti, ˇci zneuˇzije-li pachatel sv´e d˚ uvˇeryhodnosti vypl´ yvaj´ıc´ı z jeho postaven´ı (napˇr. vedouc´ıho), hroz´ı mu jeˇstˇe vyˇsˇs´ı trest. Zp˚ usobem uveden´ ym v pˇredch´azej´ıc´ı vˇetˇe lze tento trestn´ y ˇcin sp´ achat i na osobˇe mladistv´e. Moˇzn´ a stoj´ı jeˇstˇe za pˇripomenut´ı, ˇze n´ asil´ım nebo pohr˚ uˇzkou vynucen´ y pohlavn´ı styk, je trestn´ y podle § 185 - zn´ asilnˇen´ı.

A co kdyˇz jim obˇema jeˇstˇe nebylo patn´act? Jak si snad pamatujeˇs, tak trestnˇe odpovˇedn´y je ˇclovˇek aˇz v patn´ acti. Takˇze oba pˇr´ımo z´ uˇcastnˇen´e trestat nelze. Ale mohla by b´yt potrest´ ana osoba, kter´ a se o nˇe mˇela starat, tˇreba v˚ udce t´ abora. Trest´ ana by mohla b´yt podle n´ am jiˇz zn´ am´eho § 217 ohroˇzov´ an´ı mravn´ı v´ychovy ml´ adeˇze.

§ 191 ohroˇzov´ an´ı mravnosti Tohoto trestn´eho ˇcinu se mimo jin´e dopust´ı ten, kdo nab´ız´ı, pˇrenech´av´a nebo zpˇr´ıstupˇ nuje osobˇe mladˇs´ı osmn´ acti let pornografii. Je docela na 77

posouzen´ı org´ an˚ u ˇcinn´ ych v trestn´ım ˇr´ızen´ı, zda se v konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe jedn´ a o pornografick´e d´ılo, kter´e je u ´stˇredn´ım pojmem tohoto trestn´eho ˇcinu.

Tak to by mˇe moc zaj´ımalo, co to teda je to pornografick´e d´ılo? No to jsem si mohl myslet. . . Ani nyn´ı Ti jako spr´ avn´y pr´ avn´ık nepod´ am ˇz´ adnou pˇresnou definici. Hlavn´ım znakem pornografick´eho d´ıla je vt´ırav´y zp˚ usob podnˇecuj´ıc´ı sexu´ aln´ı pud a kter´y podle pˇrevl´ adaj´ıc´ıch n´ azor˚ u spoleˇcnosti zˇrejmˇe pˇrekraˇcuje uzn´ avanou mez sluˇsnosti. Obsah takov´eho d´ıla pak m˚ uˇze b´yt vyj´ adˇren slovem, obrazem, p´ısmem a podobnˇe. Samozˇrejmˇe jde o tˇeˇzko definovateln´y pojem. Jistˇe ale nebude kaˇzd´e zn´ azornˇen´ı nah´eho lidsk´eho tˇela pornografick´ym d´ılem, i kdyˇz m˚ uˇze vzbuzovat sexu´ aln´ı vzruˇsen´ı. V˚ ubec tˇeˇzk´e je rozeznat pornografii u umˇeleck´ych dˇel, kter´ a se obecnˇe za pornografii v˚ ubec nepovaˇzuj´ı. Je nutn´e tak´e pˇrihl´ıˇzet ke kontextu d´ıla (tˇreba sexuologick´y vˇedeck´y spis). Prvn´ı odstavec paragrafu o ohroˇzov´ an´ı mravnosti kvalifikuje takzvanou tvrdou pornografii“, kterou jsou pornografick´ a d´ıla zobrazuj´ıc´ı d´ıtˇe, projevy ” ne´ ucty k ˇclovˇeku a n´ asil´ı ˇci pohlavn´ı styk se zv´ıˇretem. U tohoto druhu pornografie nen´ı trestn´e pˇrechov´ av´ an´ı ˇci zpˇr´ıstupnˇen´ı dospˇel´ym osob´ am, ale rozˇsiˇrov´ an´ı. Druh´y odstavec pojedn´ av´ a o prost´e pornografii“, u kter´e je ” trestn´e jedn´ an´ı v˚ uˇci osob´ am mladˇs´ıch osmn´ acti let (zpˇr´ıstupˇ nov´ an´ı, pˇrenech´ av´ an´ı. . . ). Takov´ a d´ıla nemohou b´yt volnˇe na trhu, ale ve specializovan´ych obchodech.

Poˇ r´ adek, bezpeˇ c´ı, ˇ zivotn´ı prostˇ red´ı § 358 v´ ytrˇznictv´ı Trestn´ı z´ akon´ık stanov´ı, ˇze trestn´eho ˇcinu v´ ytrˇznictv´ı se dopust´ı ten, kdo se dopust´ı veˇrejnˇe nebo na m´ıstˇe veˇrejnosti pˇr´ıstupn´em hrub´e 78

nesluˇsnosti nebo v´ ytrˇznosti zejm´ena t´ım, ˇze napadne jin´eho, historickou nebo kulturn´ı pam´ atku, hanob´ı hrob, anebo hrub´ ym zp˚ usobem ruˇs´ı shrom´ aˇzdˇen´ı nebo obˇrad obˇcan˚ u. § 272 - 278 obecn´e ohroˇzen´ı, z´ asah do provozu obecnˇe prospˇeˇsn´eho zaˇr´ızen´ı Trestn´eho ˇcinu obecn´eho ohroˇzen´ı se dopust´ı ten, kdo i jen z nedbalosti vyd´ a lidi v nebezpeˇc´ı smrti nebo tˇeˇzk´e u ´jmy na zdrav´ı nebo ciz´ı majetek v nebezpeˇc´ı ˇskody t´ım, ˇze zp˚ usob´ı poˇz´ ar nebo povodeˇ n nebo jin´ ych podobnˇe nebezpeˇcn´ ych sil nebo se dopust´ı jin´eho podobn´eho nebezpeˇcn´eho jedn´ an´ı, nebo kdo takov´e obecn´e nebezpeˇc´ı zv´ yˇs´ı anebo zt´ıˇz´ı jeho odvr´acen´ı nebo zm´ırnˇen´ı. Obdobn´e plat´ı o poˇskozen´ı ˇci ohroˇzen´ı obecnˇe prospˇeˇsn´eho zaˇr´ızen´ı, nebo geodetick´eho bodu. Starosti by tyto paragrafy mohly zp˚ usobit napˇr´ıklad v˚ udci, kter´ y nebude vˇenovat dostateˇcnou pozornost situaci zahrnuj´ıc´ı standardnˇe blbaj´ıc´ı zdatnˇejˇs´ı vlˇcata, stavidlo rybn´ıka, v´ yhybky a hromadu kamen´ı, nebo skladiˇstˇe t´ ypiovek v bl´ızkosti trafostanice (autoˇri tohoto textu jsou si jist´ı, ˇze fantazii, kter´e se jim nad r´ anem nedost´ av´ a, jistˇe zm´ınˇen´ y skautsk´ y lid postr´ adat nebude;-] § 180 neopr´ avnˇen´e nakl´ ad´ an´ı s osobn´ımi u ´daji Tento paragraf stanovuje, ˇze trestn´eho ˇcinu se dopust´ı ten, kdo, byt’ i z nedbalosti, neopr´ avnˇenˇe sdˇel´ı, zpˇr´ıstupn´ı, jinak zpracov´av´a nebo si pˇrisvoj´ı osobn´ı u ´daje o jin´em shrom´ aˇzdˇen´e. Napˇr´ıklad nezodpovˇedn´e nakl´ad´an´ı s daty v registraci, ztracen´ y flashdisk nebo nezabezpeˇcen´ y stˇrediskov´ y web mohou b´ yt nikoliv nesnadnou cestou k tomuto trestnˇe st´ıhateln´emu poruˇsen´ı z´ akona. § 367, 368 nepˇrekaˇzen´ı a neozn´ amen´ı trestn´eho ˇcinu Pokud se hodnovˇern´ ym zp˚ usobem dozv´ıte o trestn´em ˇcinu, je Vaˇs´ı z´ akonnou povinnost´ı ho pˇrekazit a ozn´ amit. Samozˇrejmˇe jen pokud nehroz´ı V´ am ˇci osobˇe bl´ızk´e nebezpeˇc´ı. Tohoto trestn´eho ˇcinu se m˚ uˇzete dopustit jen nepˇrekaˇzen´ım ˇci neozn´ amen´ım trestn´ ych ˇcin˚ u, kter´e ustanoven´ı § 167 a 168 taxativnˇe vyjmenov´ avaj´ı, ale je jich mnoho. § 293, 294 poˇskozen´ı a ohroˇzen´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı 79

Trestn´e m˚ uˇze b´ yt i nedbalostn´ı poˇskozen´ı p˚ udy, vody, lesa nebo jin´e sloˇzky ˇzivotn´ıho prostˇred´ı pˇredevˇs´ım poruˇsen´ım zvl´aˇstn´ıch pˇredpis˚ u (napˇr´ıklad z´ akona o ochranˇe pˇr´ırody a krajiny a podobnˇe). §§ 299 - 301 neopr´ avnˇen´e nakl´ ad´ an´ı s chr´ anˇen´ ymi a volnˇe ˇzij´ıc´ımi ˇzivoˇcichy a planˇe rostouc´ımi rostlinami Trestn´e m˚ uˇze b´ yt i nedbalostn´ı usmrcen´ı, zniˇcen´ı ˇci odnesen´ı“ ” (odchycen´ı ˇci pˇresazen´ı) zvl´ aˇstˇe chr´ anˇen´eho, ohroˇzen´eho nebo kriticky ohroˇzen´eho druhu ˇzivoˇcicha nebo rostliny. § 304 pytl´ actv´ı Trestn´eho ˇcinu pytl´ actv´ı se dopust´ı ten, kdo neopr´avnˇenˇe ulov´ı zvˇeˇr nebo ryby v hodnotˇe nikoliv nepatrn´e, nebo pˇrechov´av´a zvˇeˇr nebo ryby neopr´ avnˇenˇe uloven´e, Vyˇsˇs´ı trestn´ı sazba je urˇceny pro pytlaˇc´ıc´ı organizovanou skupinu. . . § 274 ohroˇzen´ı pod vlivem n´ avykov´e l´atky Podle tohoto paragrafu m˚ uˇze b´ yt postiˇzen ten, kdo pod vlivem n´ avykov´ ych l´ atek (alkoholu, drog apod.), Vykon´av´a ˇcinnost, pro kterou je tˇreba b´ yt plnˇe pˇri smyslech“ (tj. jakoukoliv ˇcinnost, pˇri n´ıˇz hroz´ı ” ohroˇzen´ı ˇzivota, zdrav´ı, nebo v´ yznamnˇejˇs´ı ˇskoda na majetku, napˇr. ˇr´ızen´ı motorov´eho vozidla, pr´ ace s motorovou pilou apod.) a ohroz´ı tak ˇzivot ˇci zdrav´ı lid´ı nebo zp˚ usob´ı znaˇcnou majetkovou ˇskodu. Postaˇcuje nedbalostn´ı zavinˇen´ı.

80

6.3

Odpovˇ ednost za pˇ restupek

Pˇrestupkem je jak´ ysi m´enˇe z´ avaˇzn´ y trestn´ y ˇcin. I jeho charakteristika je dost podobn´ a. Tak´e jde o nebezpeˇcn´e jedn´ an´ı, i kdyˇz ne tak jako trestn´ y ˇcin, a jeho znaky pochopitelnˇe nenajdeme v trestn´ım z´akon´ıku. Pˇrestupky nalezneme v pˇrestupkov´em z´ akonˇe (z´ akon ˇc. 200/1990 Sb., o pˇrestupc´ıch v platn´em znˇen´ı), ale i v jin´ ych z´ akonech, kter´e tyto pˇrestupky pˇr´ımo oznaˇcuj´ı. Tak je tomu v paragrafu popisuj´ıc´ı pˇrestupky tˇreba v z´akonˇe o ochranˇe pˇr´ırody a krajiny nebo ve stavebn´ım z´ akonˇe a podobnˇe. Uˇz jsme si dokonce ukazovali, ˇze pod´ an´ı alkoholick´eho n´apoje osob´am mladˇs´ım osmn´ acti let m˚ uˇze b´ yt pˇrestupkem, za kter´ y je moˇzno uloˇzit pokutu do v´ yˇse 3.000,- Kˇc. Pˇrestupkem tedy naz´ yv´ame zavinˇen´e jedn´an´ı, kter´e poruˇsuje z´ ajem spoleˇcnosti a je za pˇrestupek oznaˇceno pˇr´ımo v nˇejak´em z´ akonˇe. Jeˇstˇe jeden d˚ uleˇzit´ y rozd´ıl mezi pˇrestupky a trestn´ ymi ˇciny je potˇreba zm´ınit. U trestn´ ych ˇcin˚ u se v drtiv´e vˇetˇsinˇe poˇzaduje u ´mysln´e zavinˇen´ı, pokud tedy z´ akon vyslovenˇe neˇr´ık´ a, ˇze postaˇcuje nedbalost. Kdeˇzto u ˇ obecnˇe se vyˇzaduje nedbalostn´ı zapˇrestupk˚ u je to pˇresnˇe opaˇcnˇe. Cili vinˇen´ı, pokud z´ akon nestanov´ı jinak. Asi je zapotˇreb´ı jeˇstˇe zd˚ uraznit, ˇze pˇrestupku se m˚ uˇze dopustit jen fyzick´ a osoba starˇs´ı patn´ acti let. To ovˇsem neznamen´a, ˇze by pr´avnick´a osoba tˇreba nˇejak´ a tov´ arna nemohla dostat napˇr´ıklad pokutu. Tomu uˇz ale pr´ avo neˇr´ık´ a pˇrestupek, ale takzvan´ y spr´ avn´ı delikt.

81

Coˇze, co to znamen´ a? Uved’ mi pros´ım nˇejak´ y pˇr´ıklad toho spr´ avn´ yho delikatesu nebo ˇceho na jun´ ack´em stˇredisku? Vid´ım, raz´ıtko, ˇze si uˇz pamatujeˇs, ˇze stˇredisko nen´ı fyzick´ a, ale pr´ avnick´ a osoba. To je pro mˇe dobr´ a zpr´ ava! Pˇr´ıkladem spr´ avn´ıho deliktu ne ˇza ´dn´eho spr´ avn´yho delikatesu, za kter´y m˚ uˇze jun´ ack´e stˇredisko vyfasovat tˇreba pokutu, je poruˇsen´ı daˇ nov´ych nebo hygienick´ych pˇredpis˚ u. Pak je zah´ ajeno takzvan´e spr´ avn´ı ˇr´ızen´ı se stˇrediskem napˇr´ıklad pˇred finanˇcn´ım u ´ˇradem nebo hygienickou stanic´ı. Nejde samozˇrejmˇe o pˇrestupek.

S pˇrestupky se m˚ uˇzeme setkat v naˇs´ı ˇcinnosti mnohem ˇcastˇeji neˇz tˇreba s trestn´ ymi ˇciny. Utrhneme-li napˇr´ıklad nˇejakou chr´anˇenou rostlinu, asi se tˇeˇzko hned dopust´ıme trestn´eho ˇcinu, ale pr´ avˇe sp´ıˇse pˇrestupku. Projednat pˇrestupek a uloˇzit za nˇej sankci, kterou m˚ uˇze b´ yt pouh´e napomenut´ı, pokuta, z´ akaz ˇcinnosti a propadnut´ı vˇeci, mohou pouze org´ any (takzvan´e spr´ avn´ı org´ any), kter´ ym to dovoluje z´akon. Typicky se setk´ av´ ame s polici´ı st´ atn´ı ˇci mˇestskou, obecn´ımi u ´ˇrady, krajsk´ ymi u ´ˇrady, hygienickou stanic´ı nebo tˇreba str´ aˇz´ı pˇr´ırody. Pro naˇsi ˇcinnost bude typick´ a situace, kdy n´am bude cht´ıt uloˇzit pokutu policista nebo str´ aˇzce pˇr´ırody pˇr´ımo na m´ıstˇe, kde n´as pˇri pˇrestupku chytli“. Tento postup pak naz´ yv´ ame blokov´e ˇr´ızen´ı, o kter´em se doˇcteme ” tak´e v pˇrestupkov´em z´ akonˇe. Ten stanovuje i nˇekolik z´akladn´ıch podm´ınek pro blokov´e ˇr´ızen´ı. Moˇzn´ a by nebylo od vˇeci si je zapamatovat, protoˇze si mysl´ım, ˇze neexistuje ˇclovˇek, kter´emu nebyla uloˇzena pokuta v tomto blokov´em ˇr´ızen´ı napˇr´ıklad dopravn´ım policistou. V blokov´em ˇr´ızen´ı lze uloˇzit pokutu maxim´alnˇe ve v´ yˇsi 1.000,- Kˇc, pokud vˇsak nˇejak´ y z´ akon nestanov´ı moˇznost uloˇzit za pˇrestupek pokutu vyˇsˇs´ı. Pˇrestupek, kter´ y je projedn´ av´ an v blokov´em ˇr´ızen´ı mus´ı b´ yt spolehlivˇe zjiˇstˇen, nepostaˇcuje domluva a obvinˇen´ y je ochoten ji zaplatit. Vyb´ırat pokuty v blokov´em ˇr´ızen´ı pak m˚ uˇze pouze k tomu povˇeˇren´ y org´an. Povˇeˇren´e osoby, napˇr´ıklad uˇz zm´ınˇen´ y policista ˇci str´aˇzce pˇr´ırody, jsou povinny prok´ azat se napˇr´ıklad sluˇzebn´ım odznakem, uniformou a podobnˇe. 82

Dalˇs´ı d˚ uleˇzitou vˇec´ı, na kterou je nutno upozornit, je fakt, ˇze se v blokov´em ˇr´ızen´ı nelze odvolat. Pokud jsme prostˇe jednou s pokutou souhlasili nebo jsme ji uˇz zaplatili, nem˚ uˇzeme se proti t´eto blokov´e pokutˇe dodateˇcnˇe odvol´ avat. M´ ame-li tedy pocit, ˇze jsme se niˇc´ım neprovinili, m˚ uˇzeme zaplacen´ı blokov´e pokuty odm´ıtnout. Tehdy probˇehne takzvan´e spr´ avn´ı ˇr´ızen´ı, ve kter´e spr´ avn´ı org´ an neboli nˇejak´ y u ´ˇrad rozhodne o naˇs´ı vinˇe ˇci nevinˇe. Pokuty ukl´ adan´e ve spr´ avn´ım ˇr´ızen´ı vˇsak mohou b´ yt vyˇsˇs´ı. Proti prvoinstanˇcn´ımu neboli prostˇe proti prvn´ımu rozhodnut´ı se m˚ uˇzeme odvolat k odvolac´ımu (nadˇr´ızen´emu) spr´avn´ımu org´anu. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt odvol´ an´ı proti rozhodnut´ı obecn´ıho u ´ˇradu, o nˇemˇz bude rozhodovat vˇetˇsinou krajsk´ yu ´ˇrad. Pokud bychom vˇsak nebyli spokojeni ani s t´ımto rozhodnut´ım odvolac´ıho org´ anu, m´ame moˇznost obr´atit se na soud. Nem˚ uˇzeme-li vˇsak uloˇzenou pokutu zaplatit na m´ıstˇe, aˇc s n´ı souhlas´ıme, dostaneme blok na pokutu na m´ıstˇe nezaplacenou.

6.4

Obˇ canskopr´ avn´ı odpovˇ ednost

Obˇcanskopr´ avn´ı odpovˇednost´ı pro naˇse potˇreby bude zejm´ena odpovˇednost za ˇskodu. Je to tedy ta odpovˇednost, kterou jsme mˇeli moˇznost poznat pˇri v´ yˇse zm´ınˇen´e nehodˇe, kde odpovˇednost za ˇskodu nesl ˇridiˇc, kter´ y nehodu zp˚ usobil jako takzvan´ y ˇsk˚ udce. Nejde tedy o odpovˇednost v˚ uˇci st´ atu za poruˇsen´ı z´ ajm˚ u cel´e spoleˇcnost tak, jak je tomu u odpovˇednosti trestn´ı za trestn´e ˇciny ˇci u odpovˇednosti za pˇrestupek. Hodnˇe zjednoduˇsenˇe lze ˇr´ıci, ˇze je st´ atu neboli cel´e spoleˇcnosti jedno“, ” jak se ˇsk˚ udce a poˇskozen´ y ˇridiˇc dohodnou na n´ahradˇe ˇskody a v jak´e v´ yˇsi. Z hlediska poˇskozen´eho, tˇreba toho, komu byl nabour´an automobil, je pochopitelnˇe nepˇr´ıliˇs d˚ uleˇzit´e, zda ˇsk˚ udce dostal pokutu za pˇrestupek. Naopak poˇskozen´eho z´ asadnˇe zaj´ım´ a, zda mu ˇsk˚ udce auto oprav´ı, ˇci jeho opravu aspoˇ n zaplat´ı. Tuto povinnost ˇsk˚ udce naz´ yv´ame obˇcanskopr´avn´ı odpovˇednost neboli odpovˇednost za ˇskodu.

6.4.1

Odpovˇ ednost za ˇ skodu

Tak jako odpovˇednost trestn´ı m´ a i odpovˇednost za ˇskodu sv´e podm´ınky. Tˇemi jsou: • poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti (takzvan´ y protipr´avn´ı u ´kon) nebo ud´alost vyvol´ avaj´ıc´ı ˇskodu, • ˇskoda, 83

• pˇr´ıˇcinn´ a souvislost mezi prvn´ımi dvˇema body ˇcili mezi poruˇsen´ım povinnosti a zp˚ usoben´ım ˇskody, • vˇetˇsinou i zavinˇen´ı. Poruˇsen´ım povinnosti rozum´ıme poruˇsen´ı nˇeˇceho, co n´am ukl´ad´a z´ akon, rozhodnut´ı soudu ˇci u ´ˇradu nebo tˇreba i smlouva, k jej´ımuˇz plnˇen´ı jsme se zav´ azali. ˇ Skoda je pak zase majetkov´ au ´jma neboli tedy ztr´ata, kterou lze vyˇc´ıslit penˇezi. Jde jednak o ˇskodu skuteˇcnou a o takzvan´ y uˇsl´ y zisk a to tehdy, pokud kv˚ uli ˇskodn´e ud´ alosti nedoˇslo ke zvˇetˇsen´ı majetku. Zkr´ atka ˇze poˇskozen´ y ˇridiˇc m´ısto vydˇel´ av´ an´ı penˇez v zamˇestn´an´ı, do kter´eho pr´ avˇe tˇreba jel, ˇcekal na policisty a str´avil tak dvˇe hodiny. Tuto odpovˇednost za ˇskodu potaˇzmo obˇcanskopr´avn´ı odpovˇednost popisuje z´ akon ˇc. 40/1964 Sb. v platn´em znˇen´ı, obˇcansk´ y z´akon´ık. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı bude asi obecn´ a u ´prava odpovˇednosti za ˇskodu. Tedy u ´prava, kter´ a plat´ı tehdy, nepopisuje-li z´ akon situaci zvl´aˇstn´ı, jako tˇreba v pˇr´ıpadˇe odpovˇednosti za ˇskodu na vnesen´ ych a odloˇzen´ ych vˇecech, o kter´e si pov´ıme pozdˇeji. V z´ asadˇe mus´ı b´ yt splnˇeny v´ yˇse uveden´e podm´ınky ˇci pˇredpoklady. ˇ poruˇsen´ım povinnosti doˇslo ke zp˚ Cili usoben´ı ˇskody a toto poruˇsen´ı m´a skuteˇcnˇe za n´ asledek vznik hmotn´e u ´jmy. Napˇr´ıklad ˇridiˇc nepˇrizp˚ usobil j´ızdu stavu vozovky a sv´ ym schopnostem tak, jak mu to ukl´ad´a z´akon, a naboural, ˇc´ımˇz nˇekomu zp˚ usobil ˇskodu tˇreba na automobilu ˇci u ´jmu na zdrav´ı. To by bylo poruˇsen´ı povinnosti uloˇzen´e z´akonem, ale existuje i poruˇsen´ı povinnosti uloˇzen´e na z´ akladˇe nˇejak´e smlouvy. Napˇr´ıklad si koup´ım t´ yp´ı na spl´ atky (neodbornˇe ale ˇcasto se ˇr´ık´a ”na fakturu”). T´ım jsem uzavˇrel kupn´ı smlouvu za urˇcit´ ych podm´ınek. T´ım, ˇze jsem pˇrestal t´ yp´ı spl´ acet (nebo jsem fakturu ve sjednan´e dobˇe splatnosti nezaplatil), jsem poruˇsil svou povinnost a odpov´ıd´ am prodejci za ˇskodu, kterou jsem mu t´ım zp˚ usobil. Toto poruˇsen´ı pr´ avn´ı povinnosti, ˇskodu i pˇr´ıˇcinnou souvislost mezi nimi mus´ı prok´ azat ten, jemuˇz byla ˇskoda zp˚ usobena neboli poˇskozen´ y. Takˇze poˇskozen´ y bude muset prokazovat ˇskodu napˇr´ıklad policejn´ım z´aznamem ˇci protokolem o nehodˇe nebo p´ısemnou kupn´ı smlouvou o koupi t´ yp´ı. Naopak to, ˇze ˇsk˚ udce ˇskodu zavinil, se pˇredpokl´ad´a. A je na nˇem, zda prok´ aˇze, ˇze ˇskoda, byla zp˚ usobena u ´plnˇe nebo ˇc´asteˇcnˇe bez jeho zavinˇen´ı. 84

Tˇreba ˇze auto poˇskozen´e pˇri nehodˇe uˇz bylo pˇred t´ım ˇc´asteˇcnˇe poˇskr´aban´e a podobnˇe. Vedle t´eto takzvan´e obecn´e odpovˇednosti za ˇskodu existuj´ı obˇcansk´ ym z´ akon´ıkem popisovan´e zvl´ aˇstn´ı pˇr´ıpady odpovˇednosti za ˇskodu, kter´e maj´ı pˇrednost pˇred touto obecnou. Pomˇernˇe sloˇzit´ a, ale pro naˇsi ˇcinnost nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je odpovˇednost za ˇskodu zp˚ usobenou osobami mladˇs´ımi osmn´ acti let neboli nezletil´ ymi. O t´e pojedn´ av´ a obˇcansk´ y z´ akon´ık v §422 a 423, kter´e jsou pˇresnˇeji oznaˇcen´e jako odpovˇednost za ˇskodu zp˚ usobenou tˇemi, kteˇr´ı nemohou posoudit n´asledky sv´eho jedn´ an´ı. Nezletil´ a osoba odpov´ıd´ a za ˇskodu, kterou zp˚ usobila v pˇr´ıpadˇe, ˇze si n´ asledky sv´eho chov´ an´ı mohla uvˇedomit a ˇze byla schopna toto jedn´an´ı ovl´ adnout. Spoleˇcnˇe s n´ı pak za ˇskodu odpov´ıd´a i osoba, kter´a nad n´ı mˇela vykon´ avat dohled. Vˇse tedy z´ aleˇz´ı na posouzen´ı jak´esi intelektu´aln´ı vyspˇelosti nezletil´eho ve vztahu k urˇcit´emu chov´an´ı a na zhodnocen´ı n´ aleˇzit´eho dohledu nad t´ımto nezletil´ ym. Napˇr´ıklad ˇctrn´ actilet´ y skaut asi bude odpov´ıdat za ˇskodu, kterou zp˚ usobil pˇri kop´ an´ı si tenis´ akem pˇri ˇcek´ an´ı na n´ adraˇz´ı. Naproti tomu nebude asi za tuto ˇskodu odpov´ıdat mal´e vlˇce, byt’ jinak doˇslo ke ˇskodˇe stejn´ ym zp˚ usobem. Pˇri zp˚ usoben´ı ˇskody na odd´ılov´e akci bude poˇskozen´ y vym´ahat n´ahradu ˇskody nejsp´ıˇse na naˇs´ı organizaci nebo jeˇstˇe pˇresnˇeji na stˇredisku, kter´e akci poˇr´ adalo. Poˇr´ adaj´ıc´ı stˇredisko je totiˇz tˇreba na t´ aboˇre nebo jin´ ych akc´ıch povˇeˇreno jako pr´ avnick´ a osoba n´ aleˇzit´ ym dohledem nad dˇetmi. D´ale by mohla poˇzadovat n´ ahradu ˇskody na rodiˇc´ıch d´ıtˇete jako na jeho z´akonn´ ych z´ astupc´ıch. Ti hrad´ı ˇskodu v pˇr´ıpadˇe[k1] , ˇze stˇredisko n´aleˇzit´ y dohled nezanedbalo. Jistˇe si pokl´ ad´ ate ot´ azku, jak m˚ uˇze nˇejak´ a imagin´arn´ı ˇcili pr´avnick´a osoba vykon´ avat n´ aleˇzit´ y dohled, ˇze to jde pouze prostˇrednictv´ım nˇejak´e fyzick´e osoby vedouc´ıho. M´ ate pravdu. Tak´e stˇredisko m´a pr´avn´ı prostˇredky na to, aby mohlo uplatnit n´ ahradu ˇskodu v˚ uˇci vedouc´ımu, kter´ y poruˇsil sv´e povinnosti (ˇr´ık´ a se tomu ’regres’)

Jak to tedy bude, kdyˇz napˇr´ıklad n´ aˇs ˇclen na v´ ypravˇe nˇekomu rozbije okno m´ıˇcem? 85

Ano, raz´ıtko, to je dobr´ a ot´ azka. ˇ Skoda zde nepochybnˇe je. To uvid´ıte na majiteli hroz´ıc´ım sukovic´ı. K poruˇsen´ı povinnosti tak´e doˇslo. Jde ale o to jak´e a na jak´e stranˇe. Bude tedy nutno posoudit, zda byl ˇclen schopen posoudit n´ asledky sv´eho chov´ an´ı. Pokud by ˇslo o tˇrin´ actilet´eho skauta, tak je t´emˇeˇr nepochybn´e, ˇze mohl posoudit n´ asledky hozen´ı kamene do okna. U ˇsestilet´eho vlˇcete uˇz to tak jasn´e nebude. D´ ale se bude posuzovat i dohled vedouc´ıho. Zda dˇeti pouˇcil, zda je napomenul, pokud jejich chov´ an´ı vidˇel a podobnˇe. ˇ Skodu zp˚ usobenou nezletil´ym, kter´y byl schopen si uvˇedomit n´ asledky sv´eho chov´ an´ı, bude hradit dotyˇcn´ı, pˇr´ıpadnˇe jeho z´ akonn´ı z´ astupci, nejˇcastˇeji tedy jeho rodiˇce, pokud se tak rozhodnou. Pokud vˇsak doˇslo k zanedb´ an´ı dohledu, bude muset uhradit ˇskodu stˇredisko, kter´e akci poˇr´ adalo. To zase m˚ uˇze ˇz´ adat u ´hradu sv´e ˇskody na vedouc´ım, kter´y zanedbal n´ aleˇzit´y dohled. Pokud ˇskodu neuhrad´ıme poˇskozen´emu takzvan´ym mimosoudn´ım vyrovn´ an´ım napˇr´ıklad t´ım, ˇze uhrad´ıme fakturu za sklen´ aˇre, m˚ uˇze n´ as poˇskozen´y ˇzalovat o n´ ahradu ˇskody. Ze speci´ aln´ıch u ´prav n´ ahrady ˇskody stoj´ı jeˇstˇe za zm´ınku ˇskoda zp˚ usoben´ a na vnesen´ ych nebo odloˇzen´ ych vˇecech. Jej´ı u ´pravu najdeme v § 433 a n´ asleduj´ıc´ıch obˇcansk´eho z´ akon´ıku. Tady je odpovˇednost provozovatele takzvanˇe objektivn´ı, neboli jeho zavinˇen´ı ˇskody na vˇecech vnesen´ ych a odloˇzen´ ych se pˇredpokl´ad´a, aby byla slabˇs´ı“ strana z´ akazn´ık l´epe chr´ anˇena. Provozovatel ubytovac´ıch sluˇzeb ” nebo ˇcinnosti, se kterou je spojeno odkl´ ad´ an´ı vˇec´ı, odpov´ıd´a za vˇeci, kter´e byly pˇrineseny do prostor, kter´e jsou urˇceny k ubytov´an´ı ˇci odkl´ad´an´ı tˇechto vˇec´ı. Provozovatel je d´ ale odpovˇedn´ y za ˇskodu na odloˇzen´ ych vˇecech na m´ıstˇe k tomu urˇcen´em nebo na m´ıstˇe, kam se takov´e vˇeci obvykle odkl´ adaj´ı.

Konkr´etnˇe a ˇcesky, pros´ı´ı´ım! Dobˇre, opˇet se uch´yl´ım k nˇejak´emu pˇr´ıkladu. Tˇreba restaurace je urˇcitˇe m´ıstem, kde je nutno si vˇeci odloˇzit. Tyto vˇeci - bundu nebo kab´ at, tedy 86

mohu odloˇzit na vˇeˇs´ ak jako na m´ısto, kde se bundy a kab´ aty odkl´ adaj´ı. Jistˇe, ale zn´ ate m´ısta, kde takov´e vˇeˇs´ aky nemaj´ı. Pak si mohu bundu d´ at tˇreba na ˇzidli ˇci parapet jako na m´ısta, kam se obvykle odkl´ adaj´ı v takov´em pˇr´ıpadˇe. Tedy v pˇr´ıpadˇe, ˇze zde nen´ı vˇeˇsa ´k. To vˇse proto, aby se takov´e odpovˇednosti provozovatel nezbavil t´ım, ˇze by tˇreba vˇeˇs´ ak odstranil.

T´eto odpovˇednosti se nelze zbavit ani vˇsem zn´am´ ym jednostrann´ ym ˇ E ´ VECI ˇ ˇ ´IME. Takov´e prohl´ aˇsen´ım na ceduli typu ZA ODLOZEN NERUC prohl´ aˇsen´ı je totiˇz pr´ avnˇe bezv´ yznamn´e. Pozor, pokud by se vˇsak jednalo o upozornˇen´ı, ˇze m´ısto pro odkl´ ad´ an´ı vˇec´ı je vyhrazeno jinde, pak m´ame povinnost si d´ at vˇeci na takov´e m´ısto. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt n´ avˇstˇeva u l´ekaˇre. Pokud v´am tˇreba bude ukraden kab´ at z ˇcek´ arny, bude v´ am muset l´ekaˇr ˇskodu uhradit i v pˇr´ıpadˇe, ˇze v ˇ E ´ VECI ˇ ˇ ´IME. Pokud by vˇsak ˇcek´ arnˇe je cedule ZA ODLOZEN NERUC ´ ˇ NA VE ˇS ˇAK ´ V byla v ˇcek´ arnˇe um´ıstˇena cedulka ODKLADEJTE SI VECI ORDINACI, l´ekaˇr neodpov´ıd´ a za takovou ˇskodu. L´ekaˇr v´am totiˇz m´ısto k odloˇzen´ı vˇeci poskytl. I tato odpovˇednost m´ a sv´e meze a to pokud se jedn´a o klenoty, pen´ıze a jin´e cennosti. V takov´em pˇr´ıpadˇe odpov´ıd´ a provozovatel do v´ yˇse 5.000,-Kˇc. Bez omezen´ı vˇsak odpov´ıd´ a, byla-li ˇskoda zp˚ usobena tˇemi, kteˇr´ı v provoze pracuj´ı. Pozor, n´ ahradu ˇskody mus´ıte uplatnit nejpozdˇeji patn´act´ y den po dni, kdy se poˇskozen´ y o ˇskodˇe dozvˇedˇel.

6.5

Zastoupen´ı

Zastoupen´ı spoˇc´ıv´ a v tom, ˇze z´ astupce je opr´ avnˇen jednat jm´enem jin´eho a ˇze ze zastoupen´ı vznikaj´ı pr´ ava a povinnosti pˇr´ımo zastoupen´emu. Moˇzn´a se pt´ ate, k ˇcemu je takov´e zastoupen´ı dobr´e. Pˇr´ıklady uvedu u jednotliv´ ych druh˚ u zastoupen´ı. Zastoupen´ı nejˇcastˇeji vznik´ a na z´ akladˇe z´ akona, rozhodnut´ım st´atn´ıho org´ anu, typicky pak soudu, a nebo na z´ akladˇe dohody mezi zastoupen´ ym a z´ astupcem. Z´ akonn´e zastoupen´ı je nutn´e v pˇr´ıpadech, kdy fyzick´a osoba nen´ı zp˚ usobil´ a k pr´ avn´ım u ´kon˚ um (zp˚ usobilost k pr´ avn´ım k u ´kon˚ um viz v´ yˇse). Pˇr´ıˇcinou nezp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um je zejm´ena nedostatek vˇeku (nebo rozhodnut´ı soudu, kter´e zp˚ usobilosti osobu zbavuje nebo zp˚ usobilost 87

omezuje zejm´ena kv˚ uli nˇejak´e duˇsevn´ı chorobˇe). Pˇr´ıkladem mohou b´ yt naˇse dˇeti v odd´ıle, kter´e, jak jsme uˇz prob´ırali v pr´avn´ıch u ´konech, nemaj´ı zp˚ usobilost se zavazovat v pln´em rozsahu. Vˇetˇsinu u ´kon˚ u mus´ı proto za nˇe ˇcinit jejich z´ akonn´ y z´ astupce, kter´ ym je nejˇcastˇeji rodiˇc. Druh´ ym pˇr´ıkladem je zastoupen´ı na z´ akladˇe dohody o zastupov´an´ı. Zde m˚ uˇze b´ yt z´ astupcem jak fyzick´ a tak i pr´ avnick´ a osoba. Pokud je z´astupcem pr´ avnick´ a osoba, vznik´ a pr´ avo jednat za jin´eho logicky statut´arn´ımu org´ anu t´eto pr´ avnick´e osoby. Jeˇstˇe je potˇreba upozornit, ˇze, pokud se s nˇek´ ym dohodnu, ˇze mne bude zastupovat, jsem povinen mu o tom udˇelit osvˇedˇcen´ı neboli vystavit (udˇelit) plnou moc. Udˇeluji-li plnou moc k nˇejak´emu p´ısemn´emu pr´avn´ımu u ´konu, mus´ı b´ yt i tato pln´ a moc p´ısemn´ a. P´ısemn´a mus´ı b´ yt tak´e tehdy, chceme-li nˇekoho zmocnit nejen k jednomu u ´konu, ale ke vˇsem pr´avn´ım u ´kon˚ um tˇreba po urˇcitou dobu vaˇs´ı nepˇr´ıtomnosti a podobnˇe. Jedn´ an´ım v zastoupen´ı, i kdyˇz se n´ am to nemus´ı moc pozd´avat, je tˇreba i vysl´ an´ı vlˇcete do obchodu pro rohl´ıky. Vlˇce sice nen´ı plnˇe zp˚ usobil´e k pr´ avn´ım u ´kon˚ um, ale ke koupi rohl´ık˚ u zp˚ usobil´e je a naˇse vysl´an´ı je vlastnˇe u ´stn´ı dohoda o zastoupen´ı stˇrediska, kter´e napˇr´ıklad jako vedouc´ı akce zastupujeme, a vlˇcetem. Obˇcansk´ y z´ akon´ık stanovuje jeˇstˇe nˇekolik dalˇs´ıch pravidel pro zastupov´ an´ı: • u ´kony m˚ uˇze za kaˇzdou (fyz./pr.) osobu ˇcinit i z´astupce • a to na z´ akladˇe povˇeˇren´ı (k dan´emu pr. u ´konu) • povˇeˇren´ı vznik´ a udˇelen´ım povˇeˇren´ı neboli uzavˇren´ım dohody o zastoupen´ı (ˇcasto naz´ yv´ ana ”smlouva pˇr´ıkazn´ı”, ”smlouva mand´atn´ı”) • pˇri zastoupen´ı u ´kon vykon´ a z´ astupce (napˇr. podep´ıˇse kupn´ı smlouvu), ale u ´ˇcinky vzniknou zastoupen´emu (napˇr. nabude kupovanou vˇec) • z´ astupce se prokazuje ”plnou moc´ı” • v prv´e ˇradˇe je z´ astupce povinen jednat vˇzdy v z´ajmu zastoupen´eho • z´ astupce mus´ı upozornit tˇret´ı stranu, ˇze jedn´a jako z´astupce • z´ astupce odpov´ıd´ a zastoupen´emu za poruˇsen´ı pravidel mezi nimi sjednan´ ych 88

• avˇsak zastoupen´ y je i takov´ ym pr. u ´konem z´astupce v´az´an (ledaˇze tˇret´ı strana vˇedˇela, ˇze z´ astupce pravidla k zastupov´an´ı poruˇsuje) • z´ astupce je povinen respektovat pokyny zastoupen´eho, upozorˇ novat na nevhodnost pokyn˚ u a na zmˇenu okolnost´ı • z´ astupce na zastoupen´eho pˇrevede vˇsechny uˇzitky, kter´e z´ıskal • zastoupen´ y z´ astupci nahrad´ı vˇsechny (odpov´ıdaj´ıc´ı) v´ ydaje a nahrad´ı ˇskodu, kter´ a z´ astupci pˇri zastoupen´ı vznikla bez jeho zavinˇen´ı

Tak tomu uˇz celkem rozum´ım - jen mi nen´ı jasn´e, jak to udˇelat, kdybych tedy potˇrebovalo podepsat jm´enem stˇrediska tˇreba n´ ajemn´ı smlouvu na t´ aboˇriˇstˇe. Nedala by se tato situace ˇreˇsit tou plnou moc´ı? D´ıky, ˇze jsi mi to pˇripomnˇelo. Prostˇe by vedouc´ı vaˇseho stˇrediska Tisk´ arniˇcka jako statut´ arn´ı org´ an napsal plnou moc na toho vedouc´ıho odd´ılu, a to zˇrejmˇe jen na to konkr´etn´ı uzavˇren´ı on´e n´ ajemn´ı smlouvy. Protoˇze jde o p´ısemn´y pr´ avn´ı u ´kon, mus´ı m´ıt i tato pln´ a moc p´ısemnou formu. Pro praktickou uk´ azku ti takovou plnou moc nap´ıˇsu se smyˇslen´ymi u ´daji.

89

Pln´ a moc Jun´ ak - svaz skaut˚ u a skautek ˇ CR, Stˇ redisko TISK´ ARNIˇ CKA, Doln´ ı Raz´ ıtkov Iˇ CO: 10 10 10 10 S´ ıdlem Inkoustov´ a 123/12, 123 45 Doln´ ı Raz´ ıtkov jednaj´ ıc´ ı Jiˇ r´ ım Tisk´ atkem, vedouc´ ım stˇ rediska zmocˇ nuje vedouc´ ıho odd´ ılu Frantiˇ ska Raz´ ıtka r.ˇ c. 101010/101 bytem P´ ısmenkov´ a 121/11, 123 45 Doln´ ı Raz´ ıtkov k uzavˇ ren´ ı n´ ajemn´ ı smlouvy na louku na pozemku ˇ c. parceln´ ı 123/10 v katastr´ aln´ ım ´ uzem´ ı P´ ısaˇ rov, a to za uˇ ´ celem kon´ an´ ı letn´ ıho odd´ ılov´ eho t´ abora. V Doln´ ım Raz´ ıtkovˇ e dne 1.1.20XX ................. podpis a raz´ ıtko

6.6

Smlouvy

Smlouva je dvoustrann´ y pr´ avn´ı u ´kon neboli nˇejak´e jedn´an´ı dvou osob a to fyzick´ ych nebo i pr´ avnick´ ych, kter´e je pr´ avnˇe v´ yznamn´e. Vˇetˇsina smluv urˇcit´ ym zp˚ usobem zakl´ ad´ a nebo mˇen´ı vlastnick´e pr´avo nebo jeho ˇc´ast. Vlastnick´e pr´ avo je pr´ avo vˇec drˇzet ˇcili m´ıt ji fyzicky u sebe, uˇz´ıvat ji, poˇz´ıvat jej´ı plody a v˚ ubec s n´ı jakkoliv disponovat. Toto vlastnick´e pr´avo vznik´ a typicky pr´ avˇe na z´ akladˇe kupn´ı nebo tˇreba darovac´ı smlouvy. M˚ uˇze vˇsak vzniknout i na z´ akladˇe nˇejak´eho rozhodnut´ı nebo na z´akladˇe z´akona. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt tˇreba koupˇe stanu r´ adcem odd´ılu. Tento r´adce byl asi touto koup´ı nˇek´ ym povˇeˇren a tud´ıˇz jednal v zastoupen´ı za stˇredisko jako za pr´ avnickou osobu. Jelikoˇz je to dvoustrann´ y pr´avn´ı u ´kon mus´ı ex90

istovat i druh´ a strana. Tou je v naˇsem pˇr´ıpadˇe obchod tak´e jako pr´avnick´a osoba. Touto kupn´ı smlouvou pozbyl obchod jako pr´avnick´a osoba vlastnick´e pr´ avo ke stanu a nabylo ho skautsk´e stˇredisko. Tato kupn´ı smlouva nebude asi ani p´ısemn´ a, ale u ´stn´ı.

Jeˇstˇe to trochu prom´ıch´ am s t´ım zastoupen´ım. Co by se stalo, kdyby ten r´ adce koupil stan za odd´ılov´e pen´ıze jen tak ze sv´eho rozhodnut´ı? To je dobr´ a ot´ azka, na n´ıˇz je pomˇernˇe tˇeˇzk´ a odpovˇed’. Hlavnˇe mus´ım pˇredeslat, ˇze nem˚ uˇze j´ıt o odd´ılov´e pen´ıze, i kdyˇz s nimi tˇreba odd´ıl hospodaˇr´ı. Nˇeco vlastnit m˚ uˇze pouze fyzick´ a a pr´ avnick´ a osoba a ani jednou odd´ıl nen´ı. Takˇze urˇcitˇe ˇslo o stˇrediskov´e pen´ıze. Odpovˇed’ na tvou ot´ azku najdeme pˇr´ımo v obˇcansk´em z´ akon´ıku v ustanoven´ı § 20 odst. 2 , kter´e pojedn´ av´ a o Zastoupen´ı pˇri v´ykonu funkce u pr´ avnick´e osoby.

Toto - pro naˇsi praxi v Jun´ aku velmi d˚ uleˇzit´e ustanoven´ı - ˇr´ık´a, ˇze za pr´ avnickou osobu ˇcin´ı pr´ avn´ı u ´kony jej´ı pracovn´ıci nebo ˇclenov´e, pokud to stanov´ı vnitˇrn´ı pˇredpisy pr´ avnick´e osoby nebo pokud je to obvykl´e vzhledem k jejich zaˇrazen´ı. Toto ustanoven´ı je velmi d˚ uleˇzit´e, nebot’ vytv´aˇr´ı z´ akladn´ı pr´ avn´ı r´ amec naˇseho jedn´ an´ı ve skautu. T´ım, ˇze nˇekdo tˇreba ve stˇredisku vykon´ av´a nˇejakou funkci (nen´ı d˚ uleˇzit´e, zda je to ˇcinovnick´ a funkce ve smyslu Stanov nebo jen nˇejak´ y jednor´ azov´ yu ´kol, kter´ y mu byl pˇridˇelen, a on jej pˇrijal), je automaticky zmocnˇen zastupovat stˇredisko pˇri takov´ ych pr´ avn´ıch u ´konech, kter´e jsou pro obvykl´ y v´ ykon t´e funkce (ke splnˇen´ı toho u ´kolu) tˇreba, Pˇr´ıklad: Pokud je mi 17 let a vedouc´ı stˇrediska mi zavol´a, a i jen u ´stnˇe mi d´ a za u ´kol zorganizovat v´ anoˇcn´ı bes´ıdku (a j´ au ´kol pˇrijmu), znamen´a to, ˇze jsem opr´ avnˇen stˇredisko zastupovat pˇri potˇrebn´ ych pr´avn´ıch u ´konech, napˇr. jsem opr´ avnˇen jm´enem stˇrediska uzavˇr´ıt smlouvu kupn´ı o koupi 3 rol´ı krepov´eho pap´ıru potˇrebn´eho k v´ yzdobˇe. . . Samozˇrejmˇe pokud p˚ ujde o nˇejakou trvalou d˚ uleˇzitˇejˇs´ı funkci, mˇelo by jmenov´ an´ı b´ yt uˇcinˇeno p´ısemnˇe, takov´ y jmenovac´ı dekret by pak mˇel m´ıt n´ aleˇzitosti mj. pln´e moci a mimo jin´e jako pln´ a moc tak´e slouˇz´ı. 91

Se zastupov´ an´ım stˇrediska v pr´ avn´ıch u ´konech pˇri v´ ykonu funkce je spojena jeˇstˇe jedna z´ avaˇzn´ a ot´ azka: Pokud jsou mi nˇejak´ ym vnitˇrn´ım pˇredpisem, tˇreba usnesen´ım stˇrediskov´e rady nebo i jen u ´stn´ım pokynem nadˇr´ızen´eho ˇcinovn´ıka (tˇreba vedouc´ıho stˇrediska), stanovena nˇejak´a pravidla pro mou ˇcinnost ve funkci, co se stane, pokud uzavˇru pr´avn´ı u ´kon v rozporu s tˇemito vnitˇrn´ımi pravidly? Bude ten u ´kon platn´ y? Odpovˇed’ kupodivu zn´ı, ˇze obvykle ano - bude platn´ y. Jak uˇz je v´ yˇse uvedeno, pro platnost pr´ avn´ıch u ´kon˚ u v zastoupen´ı je rozhoduj´ıc´ı pouze to, co vypl´ yv´ a z pln´e moci a z povahy funkce, tedy za pˇredpokladu, ˇze tˇret´ı strana nevˇedˇela, ˇze zde nˇejak´e omezen´ı existuje. Z´ astupce, kter´ y poruˇsil takovou vnitˇrn´ı dohodu se zastoupen´ ym ˇci jeho pˇr´ıkaz ˇci vnitˇrn´ı pˇredpis, pak ponese odpovˇednost za ˇskodu, kter´a t´ım zastoupen´emu vznikla, a bude povinen ji zastoupen´emu nahradit.

To tedy je dost zamotan´e - m˚ uˇzeˇs mi to vysvˇetlit na dalˇs´ıch pˇr´ıkladech? Dobˇre, pˇredstav si, mil´e raz´ıtko, ˇze stˇrediskov´ a rada schv´ al´ı t´ abor vaˇseho odd´ılu a jmenuje tˇe vedouc´ım t´ abora. A d´ ale se stˇrediskov´ a rada usnese, ˇze v letoˇsn´ım roce nebude stˇredisko kupovat ˇz´ adn´e dalˇs´ı stany, nebot’ stˇredisko potˇrebuje ˇsetˇrit. Ty vˇsak si postav´ıˇs hlavu a pˇri n´ avˇstˇevˇe obchodu s t´ abornick´ymi potˇrebami pˇredloˇz´ıˇs sv˚ uj dekret, ve kter´em stoj´ı ”stˇredisko Tisk´ arniˇcka jmenuje t´ımto usnesen´ım sv´e rady raz´ıtko vedouc´ım letn´ıho ˇ t´ abora odd´ılu Sotkov´ e v term´ınu . . . ”, a podep´ıˇseˇs kupn´ı smlouvu na t´yp´ı za 10 000 Kˇc. T´yp´ı si odneseˇs a za t´yden pˇrijde na tv´e stˇredisko faktura, v n´ıˇz se ˇz´ ad´ a zaplatit kupn´ı cenu za to t´yp´ı. Tedy se jednalo o platn´y pr´ avn´ı u ´kon, nebot’ prodejci t´yp´ı jsi se prok´ azalo dekretem (ten plnil roli pln´e moci) a v dekretu se o z´ akazu kupov´ an´ı stan˚ u nic nepsalo. Proto stˇredisko bude muset t´yp´ı zaplatit a po tobˇe, raz´ıtko, pak bude cht´ıt n´ ahradu ˇskody, probˇehne mezi tebou a vedouc´ım stˇrediska jedn´ an´ı a nakonec se dohodnete, ˇze t´yp´ı jm´enem stˇrediska prod´ aˇs. Na z´ akladˇe inzer´ atu se ti nˇekolik kupc˚ u pˇrihl´ as´ı a ty to t´yp´ı z druh´e ruky prod´ aˇs za 7 000 Kˇc, zb´yvaj´ıc´ı 3 000 Kˇc tedy je ˇskoda stˇredisku vznikl´ a, kterou jsi mu zp˚ usobilo poruˇsen´ım usnesen´ı stˇrediskov´e rady, a tedy jsi povinno stˇredisku tuto ˇca ´stku doplatit ze sv´eho. 92

Pokud jde o tv˚ uj pˇredchoz´ı pˇr´ıpad s r´ adcem, kter´y kupoval stan, bylo by potˇreba nejprve vyˇreˇsit, zda k tomu byl povˇeˇren (ˇr´ık´ aˇs, ˇze nebyl) nebo zda takov´e povˇeˇren´ı nevypl´yv´ a z jeho funkce r´ adce. Pokud se jednalo o stan, ˇrekl bych, ˇze to nebyl u ´kol obvykl´y pro r´ adce, a tedy asi v˚ ubec neˇslo platn´e zastoupen´ı. Pokud by vˇsak r´ adce kupoval buzolu nebo mapu, tam naopak by asi se o u ´kon v mez´ıch r´ adcovsk´e funkce jednalo, a tedy i by se jednalo o platn´y pr´ avn´ı u ´kon stˇrediska.

Stˇeˇzejn´ımi normami pro tuto kapitolu je obˇcansk´ y z´akon´ık (z´akon ˇc. 40/1964 Sb. v platn´em znˇen´ı) a obˇcansk´ y soudn´ı ˇr´ad (z´akon ˇc. 99/1963 Sb. v platn´em znˇen´ı). Obˇcansk´ y soudn´ı ˇr´ ad pak upravuje proces u soudu v obˇcanskopr´ avn´ım ˇr´ızen´ı. Tedy v ˇr´ızen´ı tˇreba o platnosti t´e kupn´ı smlouvy na stan nebo o n´ ahradˇe ˇskody. V obˇcansk´em pr´ avu si mohou u ´ˇcastn´ıci upravit vz´ajemn´a pr´ava a povinnosti vˇzdy smlouvou nebo, chcete-li, dohodou. To plat´ı, pokud ovˇsem z´ akon takovou dohodu nezakazuje a nebo lze-li ze z´akona vyˇc´ıst, ˇze se od nˇej nelze odch´ ylit.

6.6.1

Kupn´ı smlouva

Kupn´ı smlouva je bezesporu nejbˇeˇznˇejˇs´ı typ smlouvy. Kupn´ı smlouvu uzav´ır´ ame nˇekolikr´ at dennˇe, aniˇz jsme si toho vˇedomi. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt zakoupen´ı housek nebo novin v obchodˇe. O kupn´ı smlouvˇe mluv´ı obˇcansk´ y z´ akon´ık jako o povinnosti prod´ avaj´ıc´ıho odevzdat kupuj´ıc´ımu pˇredmˇet koupˇe. Kupuj´ıc´ı je zase povinen zaplatit prod´ avaj´ıc´ımu kupn´ı cenu, na kter´e se dohodli. M´ a-li prod´ avan´ a vˇec vady, o kter´ ych prod´ avaj´ıc´ı vˇedˇel, je povinen na nˇe kupuj´ıc´ıho upozornit. Pokud se tak nestalo, m´a kupuj´ıc´ı pr´avo na pˇrimˇeˇrenou slevu, a pokud tato vada ˇcin´ı pˇredmˇet neupotˇrebiteln´ ym, m´a t´eˇz kupuj´ıc´ı pr´ avo odstoupit od smlouvy a tud´ıˇz pˇr´ıpadnˇe ˇz´adat zpˇet zaplacenou cenu.

93

Nechceˇs mi pˇrece namluvit, ˇze kdyˇz jsme loni na t´ aboˇre koupili od m´ıstn´ıho d˚ uchodce ˇsvestiˇcky z jeho zahr´ adky, mysl´ım, ˇze se jmenoval Hujer, ˇslo o kupn´ı smlouvu? Tak to Ti tedy, mil´e Raz´ıtko, pˇresnˇe namluvit chci, protoˇze skuteˇcnˇe ˇslo o kupn´ı smlouvu. Byla uzavˇrena u ´stnˇe souhlasn´ymi projevy v˚ ule, kter´e smˇeˇrovaly k jej´ımu uzavˇren´ı. Za vaˇse stˇredisko byla uzavˇrena tato smlouva t´ım, kdo tento souhlasn´y projev ˇcinil. Vzhledem k jednoduchosti takov´eho pr´ avn´ıho u ´konu by bylo zˇrejmˇe moˇzn´e, aby takovou smlouvu uzavˇrelo klidnˇe i vlˇce s panem Hujerem.

Co to bl´ abol´ıˇs, jak´e projevy, jak´e stˇredisko. . . ? Ta uveden´ a situace se ˇsvestiˇckami byla pomˇernˇe bˇeˇzn´ a. Je to opravdu tak, jak jsem ˇrekl. Kupn´ı smlouva byla uzavˇrena tˇreba t´ım vlˇcetem souhlasn´ym projevem v˚ ule. Tedy t´ım, ˇze ˇsvestiˇcky vlˇce pˇrijalo a zaplatilo za nˇe. Druhou stranou pak byl d˚ uchodce Hujer, kter´y se smlouvou tak´e souhlasil t´ım, ˇze ˇsvestiˇcky pˇredal vlˇceti a pˇrijal pen´ıze. Prahneˇs-li vˇsak po d˚ ustojn´e“ smlouvˇe, nap´ıˇsu Ti pomˇernˇe jednoduch´y ” vzor kupn´ı smlouvy na ty ˇsvestiˇcky HUJEROVKY.

Kupn´ ı smlouva Uzavˇ ren´ a mezi: 1. Prod´ avaj´ ıc´ ım: Jan Hujer r.ˇ c.101010/101, bytem Zapad´ akov 123/12, 123 11 Vystrkov a

94

2. Kupuj´ ıc´ ım: Jun´ ak - svaz skaut˚ u a skautek ˇ CR, ´ ˇ Stˇ redisko TISKARNICKA, Doln´ ı Raz´ ıtkov Iˇ CO: 10 10 10 10 S´ ıdlem Inkoustov´ a 123/12, 123 45 Doln´ ı Raz´ ıtkov zastoupen´ a Petrem Vlˇ cetem

I. Pˇ redmˇ etem t´ eto kupn´ ı smlouvy je 5 kg ˇ svestiˇ cek HUJEROVEK, jejichˇ z je prod´ avaj´ ıc´ ı vlastn´ ıkem.

II. Strany t´ eto kupn´ ı smlouvy se dohodly na kupn´ ı cenˇ e za pˇ redmˇ et uveden´ y v ˇ cl.I. ve v´ yˇ si 78,- Kˇ c.

III. Kupn´ ı cena byla zaplacena pˇ red podpisem t´ eto smlouvy a prod´ avaj´ ıc´ ı jej´ ı pˇ r´ ıjem potvrzuje. Kromˇ e toho byl prod´ avaj´ ıc´ ım vyd´ an kupuj´ ıc´ ımu pˇ r´ ıjmov´ y pokladn´ ı doklad c.1 na ˇ ˇ c´ astku uvedenou v ˇ cl.II. Prod´ avaj´ ıc´ ı si pˇ redmˇ et smlouvy pˇ revzal pˇ red jej´ ım podpisem a tuto skuteˇ cnost potvrzuje. V Zapad´ akovˇ e dne 1.7.20xx ................... podpis prod´ avaj´ ıc´ ıho

................... podpis kupuj´ ıc´ ıho

P´ısemnou formu ale mus´ı m´ıt hlavnˇe kupn´ı smlouva, jej´ımˇz pˇredmˇetem je nemovitost nebo vyˇzaduje-li p´ısemnou formu z´ akon. P´ısemnˇe se zkr´atka uzav´ıraj´ı v praxi vˇsechny d˚ uleˇzit´e smlouvy, takˇze asi ne na ty ˇsvestiˇcky, i kdyˇz jej´ı n´ aleˇzitosti jsou v podstatˇe stejn´e. 95

6.6.2

Smlouva smˇ enn´ a

Historicky nejstarˇs´ım typem smlouvy je smlouva smˇenn´a, pˇri n´ıˇz se vymˇen ˇuje vˇec za vˇec bez pouˇzit´ı penˇez. Tato smlouva se v podstatˇe ˇr´ıd´ı ustanoven´ımi obˇcansk´eho z´akon´ıku o kupn´ı smlouvˇe.

6.6.3

Darovac´ı smlouva

V tomto pˇr´ıpadˇe d´ arce pˇrenech´ av´ a nˇeco bezplatnˇe nebo slibuje obdarovan´emu a ten dar nebo slib pˇrij´ım´ a. Darovac´ı smlouva vyˇzaduje p´ısemnou formu, je-li pˇredmˇetem takov´e smlouvy nemovitost, a je-li pˇredmˇetem vˇec movit´a, pak jen tehdy, nedojdeli k odevzd´ an´ı darovan´e vˇeci a jej´ımu pˇrevzet´ı pˇr´ımo pˇri darov´an´ı. Dobrodin´ı daru vˇsak nezbavuje d´ arce povinnosti obdarovan´eho informovat o pˇr´ıpadn´ ych vad´ ach. Obdarovan´ y je pak opr´ avnˇen takovou darovanou vˇec vr´ atit, m´ a-li vˇec vady, na kter´e nebyl d´ arcem upozornˇen. Ponˇevadˇz obdarovan´ y z´ısk´ av´ a vˇec bezplatnˇe, nevznikaj´ı mu ˇz´adn´e n´aroky z vad vˇeci tak, jak by tomu bylo v pˇr´ıpadˇe nabyt´ı vˇeci kupn´ı smlouvy.

Inu darovan´emu koni na zuby nekoukej! D´ arce se m˚ uˇze tak´e dom´ ahat vˇeci, pokud se k nˇemu nebo jeho rodinˇe chov´ a v rozporu s takzvan´ ymi dobr´ ymi mravy ˇcili ur´aˇzlivˇe, bez n´aleˇzit´e u ´cty. Pro n´ as jako pro skauty bude docela d˚ uleˇzit´a darovac´ı smlouva v pˇr´ıpadˇe, kdy n´ am ˇstˇedr´ y rodiˇc chce d´ at nˇejak´e pen´ıze. Je totiˇz nutn´e, abychom tyto pen´ıze nabyli z nˇejak´eho pr´ avn´ıho d˚ uvodu, kter´ ym bude pr´ avˇe ono darov´ an´ı dokladovan´e pr´ avˇe p´ısemnou darovac´ı smlouvou.

6.6.4

Smlouva o v´ yp˚ ujˇ cce

Pˇrednˇe je tˇreba upozornit, ˇze nejde o smlouvu o p˚ ujˇcce. Ta se totiˇz t´ yk´a v´ yluˇcnˇe penˇez. 96

Smlouvou o v´ yp˚ ujˇcce se nˇekdo (p˚ ujˇcitel) zavazuje pˇredat jin´emu (vyp˚ ujˇcitel) vˇec k bezplatn´emu doˇcasn´emu uˇz´ıv´an´ı. Ten, kdo m´a vˇec vyp˚ ujˇcenou, se zase zavazuje k vr´ acen´ı pˇrevzat´e vˇeci.

Vyp˚ ujˇcitel je opr´ avnˇen vˇec uˇz´ıvat ˇr´ adnˇe a v souladu s u ´ˇcelem, kter´ y byl dohodnut nebo ke kter´emu vˇec obvykle slouˇz´ı. Z´aroveˇ n je povinen vˇec chr´ anit pˇred poˇskozen´ım, zniˇcen´ım nebo ztr´ atou. Nen´ı-li dohodnuto nˇeco jin´eho, nesm´ı vyp˚ ujˇcitel pˇrenechat vˇec k uˇz´ıv´ an´ı nˇekomu jin´emu. Vyp˚ ujˇcitel je d´ ale povinen vˇec vr´ atit, jakmile ji nepotˇrebuje, nejpozdˇeji vˇsak do konce dohodnut´e doby zap˚ ujˇcen´ı. P˚ ujˇcitel vˇsak m˚ uˇze poˇzadovat vr´ acen´ı vˇeci i pˇred uplynut´ım t´eto dohodnut´e doby v pˇr´ıpadˇe, ˇze je uˇz´ıv´ana v rozporu s u ´ˇcelem, ke kter´emu slouˇz´ı. P˚ ujˇcitelem tedy t´ım, kdo vˇec p˚ ujˇcuje, nemus´ı b´ yt pouze vlastn´ık vˇeci.

6.6.5

N´ ajemn´ı smlouva

N´ ajemn´ı smlouva je pomˇernˇe sloˇzit´ y a obs´ ahl´ y typ smlouvy se zvl´aˇstn´ı u ´pravou n´ ajmu bytu, podn´ ajmu bytu, n´ ajmu a podn´ajmu nebytov´ ych prostor˚ u, kter´e nejsou upraveny pouze v obˇcansk´em z´akon´ıku, ale i ve zvl´ aˇstn´ıch norm´ ach. Zejm´ena je to z´ akon ˇc. 116/1990 Sb., o n´ajmu a podn´ ajmu nebytov´ ych prostor, kter´ y doporuˇcuji k dobrovoln´emu pˇreˇcten´ı v˚ udc˚ um odd´ıl˚ u, kter´e maj´ı klubovny v n´ ajmu jako nebytov´e prostory. V n´ asleduj´ıc´ıch ˇr´ adc´ıch nejdete pouze z´ akladn´ı pr´ava a povinnosti, kter´e vypl´ yvaj´ı z tohoto vztahu. Pronaj´ımatel = osoba, kter´ a n´ am nˇeco pronaj´ım´a, pan majitel nebo tak´e pan dom´ ac´ı • je povinen pˇrenechat pronajatou vˇec n´ ajemci v odpov´ıdaj´ıc´ım stavu, tedy ve stavu, ve kter´em lze vˇec uˇz´ıvat, • je opr´ avnˇen poˇzadovat pˇr´ıstup k vˇeci ke kontrole, zda je tato vˇec uˇz´ıv´ ana ˇr´ adnˇe.

97

N´ ajemce = osoba, kter´ a si nˇejakou vˇec naj´ım´a a tuto vˇec uˇz´ıv´a, napˇr´ıklad uˇzivatel neboli n´ ajemce bytu • je opr´ avnˇen uˇz´ıvat vˇec zp˚ usobem, kter´ y je pops´an ve smlouvˇe tedy dohodnut s pronaj´ımatelem, • je opr´ avnˇen d´ at tuto vˇec do podn´ ajmu, • je opr´ avnˇen prov´ adˇet zmˇenu na vˇeci pouze se souhlasem pronaj´ımatele, • je povinen ozn´ amit pronaj´ımateli nutnost oprav, kter´e je pak povinen uskuteˇcnit pr´ avˇe pronaj´ımatel, • je povinen sn´ aˇset omezen´ı vypl´ yvaj´ıc´ı z nutnosti opravy ˇci u ´drˇzby vˇeci, • je povinen peˇcovat o to, aby na vˇeci nevznikla ˇskoda, • je povinen platit n´ ajemn´e.

U n´ ajmu nemovitost´ı je tˇreba sepisovat smlouvu p´ısemnˇe. Z´ akon´ık d´ ale pomˇernˇe obs´ ahle upravuje skonˇcen´ı n´ajmu, n´ajem bytu a podobnˇe.

6.6.6

Smlouva o ubytov´ an´ı

Smlouvou o ubytov´ an´ı se zavazuje ubytovatel objednateli (ubytovan´emu), ˇze mu poskytne pˇrechodn´e ubytov´ an´ı v zaˇr´ızen´ı k tomu urˇcen´em, a objednatel se zavazuje zaplatit za to zaplatit dohodnutou cenu. Pˇredmˇetem t´eto smlouvy je tedy z´ avazek poskytnout ubytov´an´ı, kter´ y zahrnuje nejen povinnost umoˇznit uˇz´ıv´ an´ı ubytovac´ıho prostoru, ale i povinnost k ˇcinnosti odpov´ıdaj´ıc´ı ubytovac´ım sluˇzb´am (napˇr´ıklad poskytov´ an´ı stravov´ an´ı. . . ). Poskytov´ an´ı na pˇrechodnou dobu odpov´ıd´a dobˇe dohodnut´e nebo dobˇe odpov´ıdaj´ıc´ı povaze ubytovac´ıho zaˇr´ızen´ı (tˇreba hotel, nocleh´arna, vysokoˇskolsk´e koleje). 98

Podstatn´ ymi n´ aleˇzitostmi t´eto smlouvy, kter´a nevyˇzaduje p´ısemnou formu, je pˇredevˇs´ım urˇcen´ı m´ısta ubytovac´ıho zaˇr´ızen´ı, kde m´a b´ yt ubytov´ an´ı poskytnuto, cena za ubytov´ an´ı a pˇrechodn´ y charakter ubytov´an´ı. Ubytovac´ı ˇr´ ady, kter´e vydal ubytovatel, lze pouˇz´ıt k urˇcen´ı pr´av a povinnost´ı stran t´eto smlouvy, ale samozˇrejmˇe nemaj´ı povahu pr´avn´ıho pˇredpisu, ale povahu smluvn´ıho ujedn´ an´ı, na kter´e se m˚ uˇze, ale nemus´ı pˇristoupit. Pˇredpokladem je samozˇrejmˇe, ˇze se objednatel bude m´ıt moˇznost s takov´ ym ˇr´ adem sezn´ amit.

Ubytovatel = osoba, kter´ a n´ as ubytov´ av´ a • je povinen odevzdat ubytovan´emu prostory vyhrazen´e mu k ubytov´ an´ı ve stavu zp˚ usobil´em pro ˇr´ adn´e uˇz´ıv´an´ı a zajistit neruˇsen´ y v´ ykon pr´ av spojen´ ych s ubytov´ an´ım, • m´ a pr´ avo odstoupit od smlouvy pˇred uplynut´ım dohodnut´e doby, jestliˇze ubytovan´ y i pˇres v´ ystrahu hrubˇe poruˇsuje dobr´e mravy nebo jinak hrubˇe poruˇsuje sv´e povinnosti ze smlouvy.

Ubytovan´ y = osoba, kter´ a se ubytov´ av´ a • m´ a pr´ avo, aby mu ubytovatel poskytl pˇrechodn´e ubytov´an´ı, kter´e je pˇredmˇetem t´eto smlouvy, • je povinen zaplatit ubytovateli cenu ve lh˚ utˇe stanoven´e ubytovac´ımi ˇr´ ady, • m´ a pr´ avo uˇz´ıvat prostory, kter´e mu byly k ubytov´an´ı vyhrazeny, spoleˇcn´e prostory a pouˇz´ıvat sluˇzby, jejichˇz poskytov´an´ı je s ubytov´ an´ım spojeno, • je povinen uˇz´ıvat prostory ˇr´ adnˇe, v tˇechto prostor´ach nesm´ı ubytovan´ y bez souhlasu ubytovatele prov´ adˇet ˇz´adn´e zmˇeny, • m´ a pr´ avo odstoupit od smlouvy pˇred uplynut´ım dohodnut´e doby, ale mus´ı u ´jmu t´ımto vzniklou ubytovateli nahradit.

99

6.6.7

Smlouva o pˇ repravˇ e osob

Touto smlouvou vznik´ a dopravci z´ avazek pˇrem´ıstit cestuj´ıc´ıho spolu s jeho zavazadlem ˇr´ adnˇe a vˇcas do m´ısta urˇcen´ı a pr´ avo na zaplacen´ı j´ızdn´eho. Vznik t´eto smlouvy se liˇs´ı pˇredevˇs´ım u dopravy pravideln´e a nepravideln´e a je upraven v pˇrepravn´ıch ˇr´ adech. Z´ akladn´ımi povinnostmi dopravce je pˇrepravit cestuj´ıc´ıho vˇcas a ˇr´ adnˇe do m´ısta urˇcen´eho smlouvou. Je-li zavazadlo dopravov´ano oddˇelenˇe, je povinen zajistit to, aby bylo dopraveno do m´ısta urˇcen´ı nejpozdˇeji souˇcasnˇe s cestuj´ıc´ım. Je povinen tak´e db´at o bezpeˇcnost a pohodl´ı cestuj´ıc´ıch.

Cestuj´ıc´ı je naopak povinen pˇredevˇs´ım zaplatit stanoven´e j´ızdn´e. V´ yˇsi tohoto j´ızdn´eho a zp˚ usob jeho u ´hrady stanovuj´ı vˇetˇsinou pˇrepravn´ı ˇr´ ady a tarify. Odpovˇednost z t´eto smlouvy je upravena zˇc´asti v dopravn´ıch ˇr´adech (hlavnˇe v oblasti vˇcasnosti), zˇc´ asti pak podle ustanoven´ı o odpovˇednosti za ˇskodu zp˚ usobenou provozem dopravn´ıch prostˇredk˚ u (§427 - §431 obˇcansk´eho z´ akon´ıku), zejm´ena za ˇskodu vzniklou cestuj´ıc´ım na zdrav´ı a vˇecech. Co se t´ yk´ a vˇcasnosti, je nutn´e uplatnit tato pr´ava u dopravce ve lh˚ utˇe ˇsesti mˇes´ıc˚ u a pr´ ava podle §427 a n´ asleduj´ıc´ıch obˇcansk´eho z´akon´ıku se promlˇcuj´ı podle obecn´e u ´pravy za dva roky ode dne, kdy se poˇskozen´ y dozv´ı o ˇskodˇe a o tom, kdo je za ni odpovˇedn´ y, nejpozdˇeji vˇsak za tˇri roky. Jde-li o ˇskodu zp˚ usobenou u ´myslnˇe, pak nejpozdˇeji za deset let. To vˇsak neplat´ı, jde-li o ˇskodu zp˚ usobenou na zdrav´ı. Za ˇskodu vzniklou cestuj´ıc´ım na zdrav´ı a vˇecech odpov´ıd´a dopravce zejm´ena podle obˇcansk´eho z´ akon´ıku nebo podle dopravn´ıch ˇr´ad˚ u. Tato pr´ ava je vˇsak nutno uplatnit do urˇcit´e doby podle obˇcansk´eho z´akon´ıku.

6.6.8

Smlouva o pˇ repravˇ e n´ akladu

Dopravce se v t´eto smlouvˇe zavazuje pˇrem´ıstit movitou vˇec (z´asilku) z m´ısta odesl´ an´ı do m´ısta urˇcen´ı a odes´ılatel se zavazuje za to zaplatit odmˇenu (pˇrepravn´e). I v tomto pˇr´ıpadˇe je nutn´e upozornit na u ´pravy v jednotliv´ ych pˇrepravn´ıch ˇr´ adech, se kter´ ymi je nutno poˇc´ıtat a pˇr´ıpadnˇe se 100

s nimi sezn´ amit. Obˇcansk´ y z´ akon´ık se omezuje pouze na r´amcovou u ´pravu a podrobnosti ponech´ av´ a na jednotliv´ ych pˇrepravn´ıch ˇr´adech. Dopravce je obecnˇe povinen prov´est pˇrepravu ˇr´adnˇe tedy s takzvanou odbornou p´eˇc´ı a vˇcas, to jest ve stanoven´e lh˚ utˇe. Tato povinnost vznik´a pˇrevzet´ım z´ asilky a konˇc´ı vyd´ an´ım z´ asilky. Podobnˇe jako u pˇredchoz´ıho smluvn´ıho typu je odpovˇednost dopravce za opoˇzdˇenou pˇrepravu do m´ısta urˇcen´ı upravena v jednotliv´ ych pˇrepravn´ıch ˇr´ adech. Naopak odpovˇednost za ˇskodu, kter´ a vznikla na z´asilce v dobˇe od jej´ıho pˇrevzet´ı do jej´ıho vyd´ an´ı nebo i na zavazadle, kter´e je pˇrepravov´ano oddˇelenˇe, se ˇr´ıd´ı zvl´ aˇstn´ımi ustanoven´ımi obˇcansk´eho z´akon´ıku v r´amci t´eto smlouvy. Pr´ avo na n´ ahradu ˇskody mus´ı tedy odes´ılatel uplatnit u dopravce do ˇsesti mˇes´ıc˚ u od vyd´ an´ı z´ asilky nebo, nebyla-li vyd´ana, pak do ˇsesti mˇes´ıc˚ u od pˇrevzet´ı z´ asilky.

101

Kapitola 7

Pr´ avo a ostatn´ı obory Kapitoly, kter´e budou n´ asledovat, pomˇernˇe struˇcnˇe a obecnˇe pojedn´avaj´ı o ostatn´ıch oblastech ˇcinnosti skautsk´eho ˇcinovn´ıka (a tedy ostatn´ıch oborech v˚ udcovsk´e zkouˇsky). Jde opravdu jen o pr´avn´ı“ z´aklad a odborn´ y ” v´ yklad pˇrenech´ av´ ame tˇemto obor˚ um.

7.1

Ochrana pˇ r´ırody

Pr´ avn´ı u ´pravu ochrany pˇr´ırody a v˚ ubec naˇs´ı ˇcinnosti v pˇr´ırodˇe najdeme pˇredevˇs´ım v: • z´ akonˇe ˇc. 114/1992 Sb. v platn´em znˇen´ı, o ochranˇe pˇr´ırody a krajiny, ˇ CR ˇ ˇc. 395/1992 Sb., • jeho prov´ adˇec´ı vyhl´ aˇsce MZP • z´ akonˇe ˇc. 289/1995 Sb. v platn´em znˇen´ı, o les´ıch, okrajovˇeji pak v: • z´ akonˇe ˇc. 449/2001 Sb. v platn´em znˇen´ı, o myslivosti, • z´ akonˇe ˇc. 17/1992 Sb. v platn´em znˇen´ı, o ochranˇe ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, • z´ akonˇe ˇc. 123/1998 Sb.v platn´em znˇen´ı, o pr´avu na informace o ˇzivotn´ım prostˇred´ı. R´ adi bychom na tomto m´ıstˇe jeˇstˇe jednou pˇripomnˇeli paragrafy §181a aˇz §181h trestn´ıho z´ akona, kter´e popisuj´ı skutkov´e podstaty trestn´ ych ˇcin˚ u proti ˇzivotn´ımu prostˇred´ı, ˇzivoˇcich˚ um a rostlin´am. 102

7.1.1

Z´ akon o ochranˇ e pˇ r´ırody a krajiny

Z´ akon o ochranˇe pˇr´ırody a krajiny upravuje zejm´ena naruˇsen´ı v´ yznamn´eho krajinn´eho prvku, jehoˇz znaky i popisuje. Podle tohoto popisu totiˇz m˚ uˇze b´ yt i n´ aˇs t´ abor takov´ ym naruˇsen´ım. Definuje tak´e zvl´aˇstˇe chr´anˇen´a u ´zem´ı a ˇcinnost na takov´ ych u ´zem´ıch. D´ ale se tento z´akon zab´ yv´a zvl´aˇstˇe chr´ anˇen´ ymi druhy a str´ aˇz´ı pˇr´ırody, jej´ıˇz zde popsan´e pravomoci jsou pro naˇsi ˇcinnost velice d˚ uleˇzit´e.Pro naˇsi ˇcinnost jsou tak´e velmi d˚ uleˇzit´e takzvan´e org´ any ochrany pˇr´ırody, kter´e povoluj´ı ve stanoven´ ych pˇr´ıpadech i naˇse t´ abory. Takov´ ymi u ´ˇrady jsou obce, obce s povˇeˇren´ ym obecn´ım u ´ˇradem a obce s rozˇs´ıˇrenou p˚ usobnost´ı. O kter´ y z tˇechto u ´ˇrad˚ u pak p˚ ujde v konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe, je dobr´e se informovat na m´ıstˇe kon´an´ı naˇs´ı akce. Na takov´em u ´ˇradˇe pak ˇz´ ad´ ame o souhlasn´e stanovisko s kon´an´ım akce. kategorie ochrany 1) n´ arodn´ı parky 2) chr´ anˇen´e krajinn´e oblasti 3) n´ arodn´ı pˇr´ırodn´ı rezervace 4) pˇr´ırodn´ı rezervace 5) n´ arodn´ı pˇr´ırodn´ı pam´ atky 6) pˇr´ırodn´ı pam´ atky

org´ an ochrany pˇr´ırody spr´ ava NP resp. CHKO Obecn´ı u ´ˇrad

Org´ an ochrany pˇr´ırody kontroluje, udˇeluje vyj´ımky, vyd´av´a n´avˇstˇevn´ı ˇr´ ad atd.

7.1.2

Lesn´ı z´ akon

Podle z´ akona ˇc. 289/1995 Sb. o les´ıch lze rozliˇsovat tˇri okruhy ˇcinnost´ı v lese: • (A) povolen´e ˇcinnosti • (B) povolen´e se souhlasem vlastn´ıka • (C) zak´ azan´e ´ CINNOST ˇ A - POVOLENA - obecn´ e uˇ z´ıv´ an´ı les˚ u: Podle z´ akona o les´ıch m´ a kaˇzd´ y m´ a pr´ avo vstupovat do lesa na vlastn´ı nebezpeˇc´ı, sb´ırat tam pro vlastn´ı potˇrebu lesn´ı plody a suchou na zemi leˇz´ıc´ı klest. Pˇri tom je povinen les nepoˇskozovat, nenaruˇsovat 103

lesn´ı prostˇred´ı a db´ at pokyn˚ u vlastn´ıka, popˇr´ıpadˇe n´ajemce lesa a jeho zamˇestnanc˚ u. . . Na n´ avrh vlastn´ıka lesa nebo z vlastn´ıho podnˇetu m˚ uˇze org´an st´atn´ı spr´ avy les˚ u z d˚ uvodu ochrany lesa nebo v z´ajmu zdrav´ı a bezpeˇcnosti obˇcan˚ u rozhodnout o doˇcasn´em omezen´ı nebo vylouˇcen´ı vstupu do lesa, nejv´ yˇse vˇsak na dobu tˇr´ı mˇes´ıc˚ u. Tot´eˇz lze stanovit naˇr´ızen´ım obce s rozˇs´ıˇrenou p˚ usobnost´ı. B-ˇ cinnost z´ ak´ azan´ a s moˇ znost´ı v´ yjimky: V les´ıch je zak´ az´ ano - pokud nen´ı majitelem lesa udˇelena v´ yjimka ze z´akazu (§ 20) a) ruˇsit klid a ticho, b) prov´ adˇet ter´enn´ı u ´pravy, naruˇsovat p˚ udn´ı kryt, budovat chodn´ıky, stavˇet oplocen´ı a jin´e objekty, c) vyzved´ avat semen´ aˇcky a sazenice strom˚ u a keˇr˚ u lesn´ıch dˇrevin, d) tˇeˇzit stromy a keˇre nebo je poˇskozovat, e) sb´ırat lesn´ı plody zp˚ usobem, kter´ y poˇskozuje les, f ) jezdit a st´ at s motorov´ ymi vozidly, g) vstupovat do m´ıst oplocen´ ych nebo oznaˇcen´ ych z´akazem vstupu, h) vstupovat do porost˚ u, kde se prov´ ad´ı tˇeˇzba, manipulace nebo doprava dˇr´ıv´ı, i) mimo lesn´ı cesty a vyznaˇcen´e trasy jezdit na kole, na koni, na lyˇz´ıch nebo na san´ıch, j) kouˇrit, rozdˇel´ avat nebo udrˇzovat otevˇren´e ohnˇe - v lese a do 50m od lesa - a t´ aboˇrit mimo vyhrazen´ a m´ısta, Organizovan´e nebo hromadn´e sportovn´ı akce lze v lese konat na z´ akladˇe ozn´ amen´ı org´ anu st´ atn´ı spr´ avy les˚ u. V ozn´amen´ı, kter´e mus´ı b´ yt pˇredloˇzeno nejm´enˇe 30 dn˚ u pˇred dnem kon´ an´ı t´eto akce, poˇradatel uvede m´ısto a term´ın kon´ an´ı t´eto akce, pˇredpokl´ adan´ y poˇcet u ´ˇcastn´ık˚ u, zp˚ usob zajiˇstˇen´ı a souhlas vlastn´ıka lesa. Org´ an st´ atn´ı spr´avy les˚ u m˚ uˇze do 15 dn˚ u ode dne doruˇcen´ı ozn´ amen´ı stanovit doplˇ nuj´ıc´ı podm´ınky. Ustanoven´ı odstavce 1 p´ısm. g) a j) a odstavce 4 nejsou dotˇcena. 104

C-ˇ cinnost zak´ azan´ a - bez moˇ znosti v´ yjimky: V les´ıch je zak´ az´ ano (§ 21) l) odhazovat hoˇr´ıc´ı nebo doutnaj´ıc´ı pˇredmˇety, m) naruˇsovat vodn´ı reˇzim a hrabat stelivo, n) p´ ast dobytek, umoˇzn ˇovat v´ ybˇeh hospod´ aˇrsk´ ym zv´ıˇrat˚ um a pr˚ uhon dobytka lesn´ımi porosty, o) zneˇciˇst’ovat les odpady a odpadky. Pˇ restupky proti z´ ak. o les´ıch Pˇrestupku se dopust´ı ten, kdo v r´ amci obecn´eho uˇz´ıv´an´ı lesa v lese poruˇs´ı z´ akazy (B - C) , pˇriˇcemˇz za takov´ y pˇrestupek m˚ uˇze uloˇzit org´an st´atn´ı spr´ avy les˚ u pokutu aˇz do v´ yˇse 5000 Kˇc nebo aˇz do v´ yˇse 15 000 Kˇc. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı je asi vˇedˇet: • Hajn´ y / myslivec / majitel lesa - n´ as pouze z rozmaru vyhodit nem˚ uˇze • Souˇsky (i stromy) m˚ uˇzeme k´ acet s povolen´ım majitele lesa ( viz § 20 odst. 1) p´ısm. d) • Oheˇ n m˚ uˇzeme rozdˇelat mimo vyhrazen´ a ohniˇstˇe jen se svolen´ım majitele lesa ( viz - p´ısm. k) • T´ aboˇrit v lese nelze - lze snad (!) pˇrespat v mal´em poˇctu (cca 5 osob?) bez stanu a ohnˇe. Avˇsak v rezervac´ıch / CHKO / NP nelze obvykle ani pˇrespat!

Osoby opr´ avnˇen´e kontrolovat uˇz´ıv´ an´ı lesa: • pracovn´ık st´ atn´ı spr´ avy les˚ u (”hajn´ y”), lesn´ı str´aˇz, str´aˇz ochrany pˇr´ırody = u ´ˇredn´ık st´ atn´ı spr´ avy les˚ u - kontroluje a pokutuje dle lesn´ıho z´ akona, prokazuje se pr˚ ukazem • org´ anem st´ atn´ı spr´ avy les˚ u –¿ je obec s rozˇs´ıˇrenou p˚ usobnost´ı (obecn´ı u ´ˇrady ”vˇetˇs´ıch”obc´ı) 105

• myslivec = soukrom´ a osoba vykon´ avaj´ıc´ı pr´avo myslivosti - nem´a ˇz´ adnou pravomoc kontrolovat/d´ avat pokyny • majitel, n´ ajemce = kontroluje, udˇeluje v´ yjimky, udˇeluje pokyny k uˇz´ıv´ an´ı lesa v mez´ıch z´ akona - nem˚ uˇze d´avat pokuty, ale m˚ uˇze poˇzadovat n´ ahradu ˇskody (nedohodneme-li se, m˚ uˇze n´as ˇzalovat)

7.2

Stravov´ an´ı a hygiena

D˚ uleˇzit´e pˇredpisy k tomuto oboru jsou: • z´ akon ˇc. 258/2000 Sb. v platn´em znˇen´ı, o ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı, ˇ 106/2001 Sb., o hygienick´ • vyhl´ aˇska MZ CR ych poˇzadavc´ıch na zoˇ 148/2004 Sb.) tavovac´ı akce pro dˇeti (novelizov´ ana vyhl. MZ CR ˇ 107/2001 Sb., o hygienick´ • vyhl´ aˇska MZ CR ych poˇzadavc´ıch na stravovac´ı sluˇzby a o z´ asad´ ach osobn´ı a provozn´ı hygieny pˇri ˇcinnostech epidemiologicky z´ avaˇzn´ ych. Z´ akon o ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı je skuteˇcnˇe pro naˇsi ˇcinnost z´asadn´ım pˇredpisem, jelikoˇz v §8 najdeme definici zotavovac´ı akci, pod kterou spadaj´ı naˇse t´ abory a v˚ ubec vˇsechny akce delˇs´ı ˇctyˇr dn˚ u a s v´ıce neˇz tˇriceti dˇetmi ve vˇeku do patn´ acti let. Podm´ınkou pro kon´ an´ı tˇechto zotavovac´ıch akc´ı je pak splnˇen´ı ˇrady povinnost´ı poˇr´ adaj´ıc´ı osobou. Z´ akon je z´ asadn´ı pˇredevˇs´ım v tom, ˇze ve sv´ ych u ´vodn´ıch paragrafech vysvˇetluje d˚ uleˇzit´e pojmy jako je tˇreba pitn´ a voda, karant´enn´ı opatˇren´ı nebo izolace. Znalost tˇechto pojm˚ u je pro poˇr´ad´an´ı zotavovac´ıch akc´ı naprosto nezbytn´ a. Vyhl´ aˇska o hygienick´ ych poˇzadavc´ıch na zotavovac´ı akce stanovuje hygienick´e podm´ınky pro tyto akce a to v mnoha smˇerech. Zejm´ena jde o poˇzadavky na t´ aborov´e stavby jako je napˇr´ıklad kuchynˇe, z´achody nebo um´ yv´ arny nebo na pˇr´ıpravu j´ıdla, stravov´an´ı, ubytov´an´ı, osvˇetlen´ı, z´ asobov´ an´ı vodou, nakl´ ad´ an´ı s odpadky.

7.2.1

Vyhl´ aˇ ska o hygienick´ ych poˇ zadavc´ıch na zotavovac´ı akce pro dˇ eti

Vyhl´ aˇska Ministerstva zdravotnictv´ı ˇc. 106/2001 Sb., (ve znˇen´ı novely vyhl´ aˇsky ˇc. 148/2004 Sb.) stanov´ı: 106

(1) Pˇ ri poˇ r´ ad´ an´ı t´ abora pro m´ enˇ e jak 30 dˇ et´ı do 15 let (jin´ a podobn´ a akce) mus´ı poˇ radatel minim´ alnˇ e zajistit: a) hygienicky nez´ avadn´ y stav zaˇr´ızen´ı, b) z´ asobov´ an´ı akce pitnou vodou c) u ´ˇcast zp˚ usobil´ ych osob (potravin´ aˇrsk´ y pr˚ ukaz pro osoby pˇripravuj´ıc´ı j´ıdlo a potvrzen´ı o zdravotn´ı zp˚ usobilosti pro vedouc´ı pracuj´ıc´ı s dˇetmi) (2) Poˇ radatel t´ abora pro 30 a v´ıce dˇ et´ı do 15 let (”zotavovac´ı akce”) mus´ı zajistit vˇ sechny podm´ınky pro zotavovac´ı akci vypl´ yvaj´ıc´ı ze z´ akona ˇ c. 258/2000 Sb. a vyhl´ aˇ sky 106/2001 Sb. Jedn´ a se zejm´ ena o: ´ cast zdravotnˇe zp˚ a) Uˇ usobil´ ych dˇet´ı a ostatn´ıch pracovn´ık˚ u (dozor, osoby ˇcinn´e pˇri stravov´ an´ı), doklad´ a se p´ısemn´ ym potvrzen´ım (viz kapitola ´ castn´ıci a veden´ı t´ 2 - Uˇ abora) b) Z´ asobov´ an´ı akce pitnou vodou (doloˇzeno rozborem vody ne starˇs´ım neˇz 3 mˇes´ıce) c) Kuchynˇe • oznaˇcen´ı pracovn´ıch ploch pro pr´ aci s tepelnˇe opracovan´ ym a tepelnˇe neopracovan´ ym pokrmem • myt´ı kuchyˇ nsk´eho a j´ıdeln´ıho n´ adob´ı v pitn´e vodˇe • zastˇreˇsen´ y prostor j´ıdelny, kuchynˇe, um´ yv´arny n´adob´ı a skladu potravin • skladov´ an´ı potravin za podm´ınek dan´ ych v´ yrobcem (pozor na maso, uzeniny, vejce. . . ) • pouˇz´ıv´ an´ı pouze nez´ avadn´ ych potravin d) Um´ yv´ arny • na 5 dˇet´ı 1 v´ ytokov´ y kohout s odvodem pouˇzit´e vody (nebo potok odpov´ıdaj´ıc´ı hygienick´ ym limit˚ um) • moˇznost koup´ an´ı nebo osprchov´ an´ı v tepl´e vodˇe alespoˇ n jednou za t´ yden (moˇzno nahradit saunou) 107

• k u ´ˇcel˚ um osobn´ı hygieny, s v´ yjimkou ˇcistˇen´ı zub˚ u, a k u ´klidu lze pouˇz´ıvat vodu z potoka e) Z´ achody • oddˇelen´e podle pohlav´ı + zajiˇstˇen´ a intimita z´achod˚ u • do 20 dˇet´ı se zˇrizuj´ı dva z´ achody, na kaˇzd´ ych dalˇs´ıch 20 dˇet´ı jeden dalˇs´ı z´ achod • moˇznost myt´ı rukou v tekouc´ı vodˇe , denn´ı pˇresyp´av´an´ı zeminou • dˇeti nesmˇej´ı prov´ adˇet u ´klid z´ achod˚ u f ) Oˇsetˇrovna a izolace • oˇsetˇrovna a izolace oddˇelenˇe ve vyˇclenˇen´ ych stanech • um´ıstˇen´ı l´ek˚ u a zdravotnick´e dokumentace tak, aby k nim nemˇely voln´ y pˇr´ıstup dˇeti ani jin´e osoby • moˇznost myt´ı v tekouc´ı vodˇe • vybaven´ı l´ek´ arniˇcky (min. rozsah dle vyhl´aˇsky 148/2001 Sb., neproˇsl´e datum pouˇzitelnosti) • veden´ı zdravotnick´eho den´ıku, seznamu u ´ˇcastn´ık˚ u a zdravotn´ı dokumentace g) Ubytov´ an´ı a sp´ anek • stany s nepromokavou stanovou plachtou ; nutno prov´adˇet denn´ı u ´klid vˇsech prostor • ubytov´ an´ı dˇet´ı oddˇelenˇe podle pohlav´ı • min. 9 hodin sp´ anku s v´ yjimkou noci, kdy se poˇr´ad´a noˇcn´ı hra h) Stravov´ an´ı • dennˇe mus´ı b´ yt zajiˇstˇeno min. 5 j´ıdel, jedno z hlavn´ıch j´ıdel mus´ı b´ yt tepl´e, tepl´ y n´ apoj ke sn´ıdani • n´ apoje mus´ı b´ yt k dispozici po cel´ y den uchov´avan´e v kryt´ ych n´ adob´ ach s v´ ypustn´ ym kohoutem • na t´ aborech do 50 dˇet´ı se mohou dˇeti pod dozorem pod´ılet na pˇr´ıpravˇe cel´e stravy a na jej´ım v´ ydeji, pˇri vyˇsˇs´ım poˇctu osob jen na pˇr´ıpravˇe stravy pˇred tepeln´ ym opracov´an´ım a na pomocn´ ych prac´ıch 108

7.3

Hospodaˇ ren´ı

D˚ uleˇzit´ ym pˇredpisem tohoto pomˇernˇe komplikovan´eho oboru v˚ udcovsk´e zkouˇsky je: • z´ akon 563/1991 Sb. v platn´em znˇen´ı, o u ´ˇcetnictv´ı. Problematiku dan´ı, kter´e se mohou t´ ykat i skautsk´eho stˇrediska, pak upravuje: • z´ akon ˇc. 586/1991 Sb. v platn´em znˇen´ı, o dan´ıch z pˇr´ıjm˚ u, • z´ akon ˇc. 357/1992 Sb. v platn´em znˇen´ı, o dani dˇedick´e, dani darovac´ı a dani z pˇrevodu nemovitosti, • z´ akon ˇc. 338/1992 Sb. v platn´em znˇen´ı, o dani z nemovitosti. Z´ akon o u ´ˇcetnictv´ı stanovuje krit´eria pro veden´ı podvojn´eho ˇci zjednoduˇsen´eho podvojn´eho u ´ˇcetnictv´ı, kter´e vedou i jun´ack´a stˇrediska a vyˇsˇs´ı organizaˇcn´ı jednotky Jun´ aka. Naˇse u ´ˇcetn´ı jednotky Jun´aka tedy zejm´ena stˇrediska, okresy a kraje maj´ı povinnost v´est u ´ˇcetnictv´ı. Velice d˚ uleˇzitou pas´ aˇz´ı t´emˇeˇr pro kaˇzd´eho r´ adce je § 11, kter´ y stanovuje n´ aleˇzitosti u ´ˇcetn´ıho dokladu, o kter´ ych se na naˇsich akc´ıch vedou ˇcasto v´ aˇsniv´e debaty. V t´eto ˇc´ asti najdeme tak´e u ´pravu u ´ˇcetn´ıch z´apis˚ u a knih. Pro stˇrediskov´ y management pak budou uˇziteˇcn´e i ˇc´asti zab´ yvaj´ıc´ı se inventarizac´ı majetku a z´ avazk˚ uau ´schovou u ´ˇcetn´ıch z´aznam˚ u.

7.4

Ochrana osobn´ıch u ´ daj˚ u

Obsahem t´eto kapitoly je pomˇernˇe nov´ a a i tˇeˇzko uchopiteln´a u ´prava ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u. O n´ı se doˇcteme v z´ akonˇe ˇc. 101/2000 Sb. v platn´em znˇen´ı, o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u. V tomto z´akonˇe najdeme nejen samotnou ochranu osobn´ıch u ´daj˚ u, ale i pr´ ava a povinnosti pˇri jejich ´ rad pro ochranu osobn´ıch u zpracov´ an´ı. Z´ akon zˇrizuje tak´e Uˇ ´daj˚ u. Pomˇernˇe z´ asadn´ı, ale ˇcasto nejasn´e, je vymezen´ı pojm˚ u tohoto z´akona. Osobn´ım u ´dajem je tedy u ´daj, kter´ y s´ am osobˇe individualizuje urˇcitou osobu a to bez vynaloˇzen´ı nepˇrimˇeˇren´eho mnoˇzstv´ı ˇcasu, u ´sil´ı ˇci materi´ aln´ıch prostˇredk˚ u.

109

ˇ Smarj´ a, co to jako je. . . ? To znamen´ a, ˇze se prostˇrednictv´ım takov´eho u ´daje m˚ uˇzeme urˇcit osobu jako jednotlivce, napˇr´ıklad tedy prostˇrednictv´ım rodn´eho ˇc´ısla jako osobn´ıho u ´daje. Tˇeˇzko tedy bude osobn´ım u ´dajem tˇreba kˇrestn´ı jm´eno.

Dalˇs´ım d˚ uleˇzit´ ym pojmem obsaˇzen´ ym v z´ akonˇe je zpracov´an´ı osobn´ıch u ´daj˚ u. T´ım je v podstatˇe u ´plnˇe vˇse, co se s takov´ ymi u ´daji d´a dˇelat. Jde zejm´ena o ukl´ ad´ an´ı a shromaˇzd’ov´ an´ı osobn´ıch u ´daj˚ u, jejich tisk a podobnˇe. Spr´ avcem je pak kaˇzd´ a osoba, kter´ a urˇcuje u ´ˇcel a prostˇredky zpracov´an´ı osobn´ıch u ´daj˚ u a kter´ a prov´ ad´ı jejich zpracov´ an´ı a odpov´ıd´a za nˇej.

Ale, co z tohoto z´ akona vypl´ yv´ a pro n´as? Jsou to pˇredevˇs´ım urˇcit´ a pravidla, kter´ a mus´ıme jako spr´ avci osobn´ıch u ´daj˚ u dodrˇzovat. Z tˇechto pravidel by mˇel vych´ azet pˇredevˇs´ım n´ aˇs registraˇcn´ı program, prostˇrednictv´ım jehoˇz kaˇzdoroˇcnˇe registrujeme naˇse ˇcleny. Vybral jsem tedy pro Tebe, Raz´ıtko, nˇekolik d˚ uleˇzit´ych povinnost´ı spr´ avce, kter´e je potˇreba dodrˇzovat pˇri registraci odd´ıl˚ u a nakl´ ad´ an´ı s osobn´ımi u ´daji naˇsich ˇclen˚ u.

Spr´ avce osobn´ıch u ´daj˚ u je povinen: • zpracov´ avat pouze pravdiv´e a pˇresn´e u ´daje • shromaˇzd’ovat osobn´ı u ´daje pouze k urˇcit´emu stanoven´emu u ´ˇcelu 110

• uchov´ avat osobn´ı u ´daje pouze po nezbytnou dobu • zpracov´ avat osobn´ı u ´daje pouze v souladu s t´ım dan´ ym u ´ˇcelem, k nˇemuˇz jsou shromaˇzd’ov´ any • m´ıt pokud moˇzno souhlas subjektu u ´daj˚ u ke zpracov´an´ı jeho osobn´ıch u ´daj˚ u • zabezpeˇcit osobn´ı u ´daje pˇred neopr´ avnˇen´ ym ˇci nahodil´ ym pˇr´ıstupem k nim Ten, kdo hodl´ a osobn´ı u ´daje zpracov´ avat je povinen tuto skuteˇcnost ´ radu pro ochranu osobn´ıch u ozn´ amit Uˇ ´daj˚ u. Jun´ ak - svaz skaut˚ u a skautek ˇ m´ ´ radu. CR a takov´e ozn´ amen´ı zaregistrov´ ano u Uˇ Jeˇstˇe jednu skuteˇcnost je tˇreba zm´ınit u t´eto kapitoly. Souhlas subjekt˚ u osobn´ıch u ´daj˚ u nen´ı zapotˇreb´ı u n´ as u Jun´ aka jako u obˇcansk´eho sdruˇzen´ı, pokud je to nezbytn´e pro v´ ykon opr´ avnˇen´e ˇcinnosti.

7.5

Archivace a skartace

Z´ akon ˇc. 97/1974 Sb. v platn´em znˇen´ı, o archivnictv´ı n´am spolu s ˇ ukl´ jeho prov´ adˇec´ı vyhl´ aˇskou MV CR ad´ a povinnost archivovat veˇskerou stˇrediskovou poˇstu a bez ozn´ amen´ı pˇr´ısluˇsn´emu u ´ˇradu ji nesm´ıme zniˇcit neboli skartovat. Pro skartaci plat´ı pˇresnˇe dan´ a pravidla obsaˇzen´a nejen ve v´ yˇse uveden´em z´ akonˇe a vyhl´ aˇsce, ale i v intern´ım pˇredpisu Jun´aka.

7.6

Ochrana a postaven´ı d´ıtˇ ete

Lidsk´ a pr´ ava v˚ ubec a i pr´ ava d´ıtˇete jako jejich ˇc´ast najdeme v Listinˇe z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. Ta je jedn´ım ze z´akladn´ıch pil´ıˇr˚ u naˇseho u ´stavn´ıho poˇr´ adku.

Mysl´ım si, ˇze je lepˇs´ı dˇeti s jejich pr´ avy moc neseznamovat, protoˇze si pak moc dovoluj´ı. . . ! 111

A j´ a si zase mysl´ım, ˇze by mˇelo b´yt osobn´ı ambic´ı kaˇzd´eho skautsk´eho v˚ udce se s pr´ avy d´ıtˇete sezn´ amit.

7.6.1

´ Umluva o pr´ avech d´ıtˇ ete

´ D˚ uleˇzitou normou v t´eto oblasti je Umluva o pr´avech d´ıtˇete, kter´a byla vyhl´ aˇsena ne jako z´ akon, ale jako sdˇelen´ı FMZV ˇc. 104/1991 Sb. Tato ´ Umluva stanovuje st´ at˚ um, kter´e ji podepsaly, urˇcit´e povinnosti. Takovou povinnost´ı je napˇr´ıklad z´ akaz diskriminace dˇet´ı, zabezpeˇcen´ı pr´ava na ˇzivot a rozvoj d´ıtˇete, pot´ır´ an´ı nez´ akonn´eho pˇrem´ıst’ov´an´ı dˇet´ı do zahraniˇc´ı, zajiˇstˇen´ı svobody projevu, myˇslen´ı a n´ aboˇzenstv´ı, z´akaz sv´evoln´eho zasahov´ an´ı do soukrom´eho ˇzivota d´ıtˇete, zajiˇstˇen´ı pˇr´ıstupu ke vzdˇel´an´ı a ´ podobnˇe. Takov´ ych povinnost´ı je samozˇrejmˇe v Umluvˇ e daleko v´ıce.

7.6.2

Z´ akon o rodinˇ e

Pro pr´ avn´ı postaven´ı d´ıtˇete je velmi d˚ uleˇzit´ y i z´akon 94/1963 Sb., o rodinˇe . Stˇeˇzejn´ım term´ınem je pojem rodiˇcovsk´ a odpovˇednost. Podle tohoto z´ akona je rodiˇcovsk´ a zodpovˇednost je souhrn pr´av a povinnost´ı pˇri p´eˇci o nezletil´e d´ıtˇe, zahrnuj´ıc´ı zejm´ena p´eˇci o jeho zdrav´ı, jeho tˇelesn´ y, citov´ y, rozumov´ y a mravn´ı v´ yvoj, a d´ ale pˇri zastupov´an´ı nezletil´eho d´ıtˇete pˇri pr´ avn´ıch u ´konech, ke kter´ ym nen´ı plnˇe zp˚ usobil´e. Z´ akon pojem rodiˇcovsk´e odpovˇednosti d´ ale upˇresˇ nuje tak, ˇze rodiˇce jsou povinni d˚ uslednˇe chr´ anit z´ ajmy d´ıtˇete, ˇr´ıdit jeho jedn´an´ı a vykon´avat nad n´ım dohled odpov´ıdaj´ıc´ı stupni jeho v´ yvoje. Maj´ı pr´avo uˇz´ıt pˇrimˇeˇren´ ych v´ ychovn´ ych prostˇredk˚ u tak, aby nebyla dotˇcena d˚ ustojnost d´ıtˇete a jakkoli ohroˇzeno jeho zdrav´ı, jeho tˇelesn´ y, citov´ y, rozumov´ y a mravn´ı v´ yvoj. Pˇri zachov´ an´ı v´ yˇse uveden´eho(!!) tedy - z hlediska pr´ava nen´ı v principu zak´ azan´e a podle okolnost´ı bude i na m´ıstˇe potrestat, a to dokonce i tˇelesn´ ymi tresty. Naopak d´ıtˇe, kter´e je schopno s ohledem na stupeˇ n sv´eho v´ yvoje vytvoˇrit si vlastn´ı n´ azor a posoudit dosah opatˇren´ı jeho se t´ ykaj´ıc´ıch, m´ a pr´ avo obdrˇzet potˇrebn´e informace a svobodnˇe se vyjadˇrovat ke vˇsem rozhodnut´ım rodiˇc˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se podstatn´ ych z´aleˇzitost´ı jeho osoby a b´ yt slyˇseno v kaˇzd´em ˇr´ızen´ı, v nˇemˇz se o takov´ ych z´aleˇzitostech rozhoduje. 112

Rovnˇeˇz plat´ı, ˇze d´ıtˇe, kter´e ˇzije ve spoleˇcn´e dom´acnosti s rodiˇci, je povinno podle sv´ ych schopnost´ı jim pom´ ahat. D´ıtˇe je povinno sv´e rodiˇce ct´ıt a respektovat. Z hlediska skautsk´e ˇcinnosti je d˚ uleˇzit´e, ˇze rodiˇce mohou d´ıtˇe svˇeˇrit i do doˇcasn´e p´eˇce jin´e osoby - napˇr. do p´eˇce skautsk´eho stˇrediska a potaˇzmo do p´eˇce vedouc´ıch v odd´ıle. Pak - a to je to d˚ uleˇzit´e - v´ yˇse uveden´a pravidla rodiˇcovsk´e p´eˇce a odpovˇednosti pˇrimˇeˇrenˇe plat´ı i pro osoby v jejichˇz p´eˇci d´ıtˇe doˇcasnˇe je. Pozor - d˚ uleˇzit´ a rada pro praxi: Je-li mezi rodiˇci spor o v´ ykon rodiˇcovsk´ ych pr´av (pˇri rozvodu aj.), je ˇz´ adouc´ı m´ıt jasn´ a a obˇema rodiˇci podepsan´a pravidla (kdo vyzved´ av´ a d´ıtˇe z akc´ı, koho kontaktovat. . . ) Pokud je d´ıtˇe soudem svˇeˇreno do p´eˇce jen jednoho rodiˇce, je rozhoduj´ıc´ı pouze jeho v˚ ule.

7.6.3

Organizace zab´ yvaj´ıc´ı se ochranou pr´ av

Je tˇreba b´ yt si pˇri veden´ı dˇet´ı vˇedom toho, ˇze je cel´a ˇrada situac´ı, ve kter´ ych naˇse v´ ychovn´e moˇznosti konˇc´ı. P˚ ujde o situace, kdy d´ıtˇe je obˇet´ı t´ yr´ an´ı, zneuˇz´ıv´ an´ı, ˇsikany, o situace, kdy je psychick´ y v´ yvoj d´ıtˇete jakkoliv v´ aˇznˇeji nabour´ an, coˇz se mimo jin´e m˚ uˇze projevovat v´aˇzn´ ymi v´ ychovn´ ymi probl´emy, p˚ ujde o situace, kdy se d´ıtˇe poˇskozuje, uˇz´ıv´a drogy, spadne do vlivu sekty . . . Je tˇreba nepˇreceˇ novat v takov´ ych situac´ıch sv´e s´ıly - jako vedouc´ı v odd´ıle m˚ uˇzeme naˇsim dˇetem d´ at mnoho, ale nˇekter´e situace jsou nad naˇse osobn´ı i odborn´e s´ıly, a pak m˚ uˇze b´ yt potˇreba situaci d´ıtˇete zkonzultovat s odborn´ıkem, pˇr´ıpadnˇe d´ıtˇe nav´est do rukou odborn´e pomoci. Pˇri tom je tˇreba velmi d˚ ukladnˇe zvaˇzovat, s k´ ym a jak o probl´emu hovoˇrit. Na prvn´ım m´ıstˇe je povinnost´ı vedouc´ıho informovat o podstatn´ ych vˇecech d´ıtˇete jeho rodiˇce (z´ akonn´e z´ astupce), nicm´enˇe m˚ uˇze nastat i situace, kdy m´ ame podezˇren´ı, ˇze rodiˇce nejsou schopni probl´em ˇreˇsit, bohuˇzel v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech tˇreba proto, ˇze oni sami jsou zdrojem probl´emu (alkoholismus v rodinˇe, zneuˇz´ıv´ an´ı nebo t´ yr´ an´ı dˇet´ı. . . ). Nejen z d˚ uvod˚ u v´ yˇse nast´ınˇen´ ych je d˚ uleˇzit´e vˇedˇet, ˇze existuje ˇrada r˚ uznˇe specializovan´ ych organizac´ı a subjekt˚ u, kter´e se ochranou lidsk´ ych a dˇetsk´ ych pr´ av, respektive alespoˇ n upozorˇ nov´ an´ım na jejich poruˇsov´an´ı zab´ yvaj´ı. 113

Mezi asi nejzn´ amˇejˇs´ı organizace patˇr´ı Amnesty International. Ta vznikla jiˇz v roce 1961 a m´ a sv´ a 3 centra i u n´as a informace naleznete ˇ d´ napˇr. na http://www.amnesty.cz/. V CR ale p˚ usob´ı p˚ usob´ı napˇr. jeˇstˇe Liga lidsk´ ych pr´ av. Pr´ avy dˇet´ı se zab´ yv´ a na mezin´ arodn´ı u ´rovni hlavnˇe UNICEF (Mezin´ arodn´ı dˇetsk´ y fond neodkladn´e pomoci pˇri OSN).

• http://www.detskaprava.cz/ ˇ • B´ıl´ y kruh bezpeˇc´ı (cel´ a CR)p´eˇce o obˇeti trestn´e ˇcinnosti NONSTOP linka B´ıl´eho kruhu bezpeˇc´ı : TEL. ¿ 257 317 110 http://www.bkb.cz • http://www.donalinka.cz http://www.domacinasili.cz, DONA linka - pomoc obˇetem dom´ ac´ıho n´ asil´ı ¿ 2 5151 1313 • Dˇetsk´e krizov´e centrum (Praha) - linka d˚ uvˇery, pomoc dˇetem v krizov´ ych situac´ıch NON-STOP: 241 484 149 E-mail internetov´e linky d˚ uvˇery: [email protected] • Obˇcansk´e poradny poradna v soci´ alnˇe-pr´avn´ıch ot´azk´ach: • http://www.obcanskeporadny.cz/

114

Kapitola 8

Slovn´ıˇ cek aneb raz´ıtko pr´ avn´ıkem Tato ˇc´ ast pr´ ava k VZ slouˇz´ı pˇredevˇs´ım k objasnˇen´ı obecn´ ych pojm˚ ua pojm˚ u, kter´e nejsou vysvˇetlov´ any v textu. Dalˇs´ı funkc´ı slovn´ıˇcku je i jak´ ysi obecn´ y v´ yklad. Fyzick´ a osoba Takovou osobou je ˇclovˇek, kter´ y m´ a pr´ avn´ı subjektivitu neboli zp˚ usobilost m´ıt pr´ ava a povinnosti ze z´ akona od narozen´ı aˇz do smrti. Mladistv´ y Mladistv´ y je ˇclovˇek, kter´ y jiˇz dovrˇsil patn´ act´ y rok ˇzivota, ale je mladˇs´ı osmn´ acti let. Nedbalost Nedbalost m´ a dvˇe formy nedbalost vˇedom´ a a nedbalost nevˇedom´a. O nedbalost vˇedomou jde tehdy, jestliˇze osoba vˇedˇela, ˇze m˚ uˇze zp˚ usobem popsan´ ym v z´ akonˇe poruˇsit nebo ohrozit chr´anˇen´ y z´ajem (ˇzivot, zdrav´ı, svoboda, majetek. . . ), ale bez pˇrimˇeˇren´ ych d˚ uvodu spol´ehala, ˇze takov´e poruˇsen´ı nebo ohroˇzen´ı nezp˚ usob´ı. 115

O nevˇedomou nedbalost pak jede tehdy, pokud osoba ani nevˇedˇela, ˇze sv´ ym jedn´ an´ım m˚ uˇze zp˚ usobit takov´e poruˇsen´ı ˇci ohroˇzen´ı onˇech chr´ anˇen´ ych z´ ajm˚ u, aˇc o tom vˇedˇet mˇel a mohl. Nezletil´ y Tento pojem lze dovodit ze z´ akona, kter´ y popisuje zletilost v § 8 obˇcansk´eho z´ akon´ıku. Nezletilou je osoba mladˇs´ı osmn´acti let. V´ yjimeˇcnˇe vˇsak lze nab´ yt zletilosti pˇred dosaˇzen´ım osmn´act´eho roku, a to uzavˇren´ım manˇzelstv´ı. Platnost Platnost je skuteˇcnost, ˇze pr´ avn´ı pˇredpis se stal souˇc´ast´ı pr´avn´ıho ˇr´adu. ˇ U n´ as tedy pr´ avn´ıho ˇr´ adu CR. Podm´ınkou platnosti je vyhl´aˇsen´ı neboli uveˇrejnˇen´ı urˇcit´ ym stanoven´ ym zp˚ usobem (viz d´ale). Pr´ avn´ı norma Pr´ avn´ı norma je pravidlo chov´ an´ı, kter´e je v urˇcit´em st´atˇe uzn´av´ano a je obsaˇzeno v pr´ avn´ıch pˇredpisech a jeho zachov´ av´an´ı je st´atem vynutiteln´e. Pokus trestn´ eho ˇ cinu Pokusem trestn´eho ˇcinu je jedn´ an´ı pro spoleˇcnost nebezpeˇcn´e, kter´e bezprostˇrednˇe smˇeˇruje k dokon´ an´ı nˇejak´e trestn´eho ˇcinu. Tohoto pokusu se pachatel dopustil v u ´myslu trestn´ y ˇcin sp´ achat, aˇc k dokon´an´ı tohoto trestn´eho ˇcinu nedoˇslo. Pr´ avnick´ a osoba Pr´ avnickou osobou nen´ı pˇrirozen´ a osoba tedy ˇclovˇek. Jsou to osoby fiktivn´ı, kter´e existuj´ı jen v pr´ avu a staly se v pr´ avu jak´ ymisi body pˇriˇcitatelnosti“ ” pr´ av a povinnost´ı. Prostˇe mohou m´ıt pr´ ava a povinnosti, maj´ı k nim zp˚ usobilost, maj´ı tedy pr´ avn´ı subjektivitu. Tyto osoby vznikaj´ı, mˇen´ı se a zanikaj´ı zp˚ usobem a za podm´ınek stanoven´ ych v pr´avn´ıch pˇredpisech. Pro ˇ jako pro pr´avnickou osobu je takov´ Jun´ aka - svaz skaut˚ u a skautek CR ym pˇredpisem z´ akon ˇc. 83/1991 Sb., o sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u. 116

Pr´ avn´ı pˇ redpis Pr´ avn´ı pˇredpis je v´ ysledek ˇcinnosti org´ an˚ u st´ atu (Parlament, vl´ada, ministerstva, obecn´ı a krajsk´e u ´ˇrady. . . ). Jde tedy typicky o u ´stavn´ı z´akony, z´ akony, naˇr´ızen´ı a vyhl´ aˇsky. Jsou to vlastnˇe zdroje“ nebo tak´e prameny ” pr´ ava, ze kter´ ych vlastnˇe pr´ avo neboli pr´ avn´ı normy pozn´av´ame. Pr´ avn´ı subjektivita Pr´ avn´ı subjektivitou rozum´ıme zp˚ usobilost k pr´ av˚ um a povinnostem, tedy zp˚ usobilost pr´ ava a povinnosti m´ıt. Neznamen´ a to ale nutnˇe, ˇze osoba s pr´ avn´ı subjektivitou m´ a i zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um, tedy se k takov´ ym pr´ av˚ um ˇci povinnostem zavazovat. Pr´ avn´ı vztah Pr´ avn´ımi vztahy jsou vztahy mezi subjekty jako nositeli pr´av a povinnost´ı, tedy mezi subjekty (osobami) navz´ ajem opr´avnˇen´ ymi a povinn´ ymi k nˇeˇcemu. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt pr´ avn´ı vztah mezi prod´avaj´ıc´ım a kupuj´ıc´ım, kteˇr´ı maj´ı v˚ uˇci sobˇe urˇcit´ a pr´ ava a povinnosti (viz kupn´ı smlouva). Pr´avn´ı vztahy jsou jen ty vztahy, kter´e jsou v souladu s pr´avem. Prekluze viz promlˇ cen´ı Promlˇ cen´ı V urˇcit´ ych pˇr´ıpadech zanik´ a uplynut´ım z´ akonem stanoven´e lh˚ uty pr´avn´ı n´ arok a z˚ ust´ av´ a pouze jak´esi hol´e“ pr´ avo. Takov´eho pr´ava se uˇz nelze ” dom´ ahat u soudu, je tedy nevymahateln´e. Dom´ ahat se lze u soudu pouze pr´ avn´ıho n´ aroku. Naproti tomu pˇr´ıpad, kdy zanik´ a uplynut´ım nˇejak´e lh˚ uty nejen n´arok, ale i samotn´e pr´ avo, se naz´ yv´ a prekluze. Splnˇen´ı prekludovan´e povinnosti je bezd˚ uvodn´ ym obohacen´ım. U promlˇcen´e povinnosti tomu tak nen´ı. Nelze se ale dom´ ahat u soudu promlˇcen´eho pr´ ava. V pr´avu je tedy na rozd´ıl od bˇeˇzn´eho ˇzivota nˇeco jin´eho, pokud mluv´ım o pr´avu nebo mluv´ım-li o n´ aroku. Pˇ r´ıˇ cinn´ a souvislost Pˇr´ıˇcinnou souvislost m˚ uˇzeme jeˇstˇe nazvat takzvan´ ym pˇr´ıˇcinn´ ym vztahem. Je to tedy vztah mezi urˇcit´ ym jedn´ an´ım a urˇcit´ ym n´asledkem. Zkr´acenˇe 117

lze ˇr´ıci, ˇze pˇr´ıˇcinou je kaˇzd´ y jev, bez nˇehoˇz by jin´ y jev bud’to nenastal v˚ ubec nebo by nastal jin´ ym zp˚ usobem. Pˇ r´ıprava trestn´ eho ˇ cinu Pˇr´ıpravou trestn´eho ˇcinu rozum´ıme jedn´ an´ı, kter´e je pro spoleˇcnost nebezpeˇcn´e a kter´e spoˇc´ıv´ a v organizov´ an´ı trestn´eho ˇcinu, v opatˇrov´an´ı n´ astroj˚ u nebo prostˇredk˚ u k jeho sp´ ach´ an´ı. D´ale m˚ uˇze spoˇc´ıvat jeˇstˇe ve spolˇcen´ı, srocen´ı, n´ avodu nebo pomoci k trestn´emu ˇcinu. Sankce Sankce stanovuje u ´jmu, kter´ a postihuje toho, kdo nese odpovˇednost za poruˇsen´ı povinnosti vypl´ yvaj´ıc´ı z pr´ avn´ı normy. Napˇr´ıklad Kdo jin´emu v souvislosti s obstar´ an´ım vˇec´ı veˇrejn´eho z´ ajmu poskytne, nab´ıdne nebo sl´ıb´ı u ´platek, bude potrest´ an odnˇet´ım svobody aˇz na jeden rok nebo penˇeˇzit´ ym trestem. Skutkov´ a podstata Skutkovou podstatou jsou znaky urˇcit´eho trestn´eho ˇcinu uveden´e v trestn´ım z´ akonˇe. Soukrom´ e pr´ avo Soukrom´e pr´ avo se vyznaˇcuje naproti pr´ avu veˇrejn´emu nˇekolika znaky. Prvn´ım z nich je rovnost subjekt˚ u tedy osob. Napˇr´ıklad fyzick´a osoba m˚ uˇze uzavˇr´ıt smlouvu se st´ atem, kter´ y zde vystupuje jako pr´avnick´a osoba jako kaˇzd´ a jin´ a tedy nijak neprivilegovan´ a. Pˇri tomto uzav´ır´an´ı smlouvy jsou si pak oba subjekty rovny. Druh´ ym znakem je pˇrevaˇzuj´ıc´ı dispozivita, tedy moˇznost odklonit se od pr´ avn´ı normy a upravit si pr´ avn´ı vztahy dohodou mezi subjekty, pokud tedy z´ akon nestanov´ı, ˇze se od nˇej odklonit nelze. Nutno podotknout, ˇze existuj´ı jeˇstˇe dalˇs´ı znaky. Obory soukrom´eho pr´ ava jsou typicky pr´ avo obˇcansk´e a obchodn´ı. ´ cinnost Uˇ ´ cinnost´ı je doba, po kterou se mus´ıme pr´ Uˇ avn´ım pˇredpisem ˇr´ıdit a kdy n´am hroz´ı, pokud se j´ım neˇr´ıd´ıme, sankce. Pokud nen´ı u ´ˇcinnost stanovena pˇr´ımo 118

v samotn´em pr´ avn´ım pˇredpisu, nab´ yv´ a pr´ avn´ı pˇredpis u ´ˇcinnost patn´act´ ym dnem od vyhl´ aˇsen´ı, tedy od zveˇrejnˇen´ı. Doba u ´ˇcinnosti pr´avn´ıho pˇredpisu je stanovena pˇr´ımo v nˇem samotn´em nebo je zruˇsen jin´ ym pr´avn´ım pˇredpisem. ´ Umysl ´ Umysl je vedle nedbalosti druhou formou zavinˇen´ı, kter´a se vyskytuje tak´e ve dvou podob´ ach u ´mysl pˇr´ım´ yau ´mysl nepˇr´ım´ y. O u ´mysl pˇr´ım´ y jde tehdy, pokud osoba chtˇela zp˚ usobem uveden´ ym v z´ akonˇe poruˇsit nebo ohrozit chr´ anˇen´ y z´ ajem. Ou ´mysl nepˇr´ım´ y pak jde tehdy, pokud osoba vˇedˇela, ˇze sv´ ym jedn´an´ım m˚ uˇze takov´e poruˇsen´ı nebo ohroˇzen´ı zp˚ usobit a pro pˇr´ıpad, ˇze je zp˚ usob´ı, byla s t´ım srozumˇena. Jde vlastnˇe o urˇcit´ y vztah neutrality k poruˇsen´ı z´ akona. Osobˇe je to zkr´ atka jedno. Veˇ rejn´ e pr´ avo Veˇrejn´e pr´ avo se vyznaˇcuje opaˇcn´ ymi znaky neˇz pr´avo soukrom´e. Subjekty veˇrejn´eho pr´ ava si nejsou rovny. Je zde totiˇz nadˇrazena veˇrejn´a moc a veˇrejn´ y z´ ajem (st´ at, obce, kraje. . . ). Pro veˇrejn´e pr´ avo jsou potom typick´e kogentn´ı normy. Tedy normy, od kter´ ych se na rozd´ıl od dispozitivn´ıch norem nelze odklonit a upravit si pr´ avn´ı vztah dohodou. Obory veˇrejn´eho pr´ ava jsou zejm´ena pr´avo trestn´ı a spr´ avn´ı. Z toho vˇseho lze vypozorovat, ˇze jde o ochranu veˇrejn´eho z´ajmu a jednou ze stran je vˇzdy st´ at nebo jin´ a veˇrejnopr´avn´ı korporace (tˇreba obec nebo kraj). Vyhl´ aˇ sen´ı Vyhl´ aˇsen´ı je podm´ınkou platnosti pr´ avn´ıho pˇredpisu. Je to vlastnˇe uveˇrejnˇen´ı urˇcit´ ym stanoven´ ym zp˚ usobem. Pr´ avn´ı pˇredpis lze vyhl´asit nˇekolika zp˚ usoby - uveˇrejnˇen´ım ve sb´ırce z´ akon˚ u, na u ´ˇredn´ı desce obecn´ıho u ´ˇradu nebo ve Vˇestn´ıku pr´ avn´ıch pˇredpis˚ u kraje. Z´ akon Z´ akon je pr´ avn´ı pˇredpis, kter´ y je v´ ysledkem ˇcinnosti z´akonod´arn´e moci, ´ kter´ y proˇsel procesem pˇrijet´ı stanoven´ ym Ustavou a dalˇs´ımi pˇredpisy, tedy takzvan´ ym z´ akonod´ arn´ ym procesem. Zvl´ aˇstn´ım z´akonem je z´akon 119

u ´stavn´ı, pro jehoˇz pˇrijet´ı plat´ı zvl´ aˇstn´ı pravidla a s n´ımˇz mus´ı b´ yt os´ tatn´ı z´ akony v souladu. Nejv´ yznamnˇejˇs´ımi u ´stavn´ımi z´akony jsou Ustava a Listina z´ akladn´ıch pr´ av a svobod. Dohromady tvoˇr´ı u ´stavn´ı z´akony takzˇ nebo nˇekdy naz´ ˇ van´ yu ´stavn´ı poˇr´ adek CR yvan´ yu ´stavn´ı ˇr´ad CR. Zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´ kon˚ um Zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um je zp˚ usobilost subjektu zavazovat se sv´ ym jedn´ an´ım k pr´ av˚ um ˇci povinnostem. Ne tedy tato pr´ava ˇci povinnosti m´ıt, protoˇze to bychom uˇz mluvili o pr´ avn´ı subjektivitˇe. Za osobu, kter´ a m´ a zp˚ usobilost k pr´ av˚ um a povinnostem, m´a tedy pr´ avn´ı subjektivitu, ale nem´ a z nˇejak´eho d˚ uvodu zp˚ usobilost k pr´avn´ım u ´kon˚ um, jedn´ a jej´ı z´ akonn´ y z´ astupce (typicky rodiˇc) nebo jin´a osoba jako z´ astupce (typicky zmocnˇenec). Zp˚ usobilost k pr´ avn´ım u ´kon˚ um fyzick´ ych osob je odstupˇ nov´ana podle vˇeku a podle rozumov´ ych schopnost´ı. Pln´ a zp˚ usobilost se pak z´ısk´av´a dosaˇzen´ım zletilosti tedy dosaˇzen´ım osmn´ act´eho roku ˇzivota. Zp˚ usobilosti k pr´ avn´ım u ´kon˚ um m˚ uˇze b´ yt fyzick´a osoba zbavena nebo j´ı m˚ uˇze b´ yt omezena. K tomuto je vˇsak opr´ avnˇen pouze soud.

120

Kapitola 9

Seznam pr´ avn´ıch pˇ redpis˚ u aneb raz´ıtko z´ akonod´ arcem Posledn´ı kapitolkou ˇc´ asti pojedn´ avaj´ıc´ı o pr´ avu je seznam pr´avn´ıch pˇredpis˚ u. Vybrali jsme takov´e pˇredpisy, na kter´e odkazuje pˇredch´azej´ıc´ı text nebo mohou b´ yt jinak uˇziteˇcn´e skautsk´emu v˚ udci. Pr´ avn´ımi pˇredpisy jsou v naˇsem pr´ avn´ım ˇr´ adu z´akony (´ ustavn´ı s vyˇsˇs´ı pr´ avn´ı s´ılou nebo obyˇcejn´e), obecnˇe z´ avazn´e vyhl´aˇsky kraj˚ u a obc´ı, ve v´ yjimeˇcn´ ych situac´ıch (rozpuˇstˇen´ı Poslaneck´e snˇemovny) z´akonn´a opatˇren´ı Sen´ atu a podz´ akonn´e pr´ avn´ı pˇredpisy (naˇr´ızen´ı vl´ady, vyhl´aˇsky a opatˇren´ı ministerstev, naˇr´ızen´ı kraj˚ u a obc´ı). Aby byly pr´ avn´ı pˇredpisy z´ avazn´e mus´ı b´ yt platn´e a u ´ˇcinn´e. ´ Ustavn´ ı poˇ r´ adek ´ ˇ e republiky • u ´stavn´ı z´ akon ˇc. 1/1993 Sb., Ustava Cesk´ ˇ • usnesen´ı pˇredsednictva CNR ˇc. 2/1993 Sb., o vyhl´aˇsen´ı Listiny ˇ e z´ akladn´ıch pr´ av a svobod jako souˇc´ asti u ´stavn´ıho poˇr´adku Cesk´ republiky Mezin´ arodn´ı smlouvy • - vyhl´ aˇska ministra zahraniˇcn´ıch vˇec´ı ˇc. 120/1976 Sb., o Mezin´ arodn´ım paktu o obˇcansk´ ych a politick´ ych pr´avech a Mezin´ arodn´ım paktu o hospod´ aˇrsk´ ych, soci´ aln´ıch a kulturn´ıch pr´avech 121

´ • sdˇelen´ı FMZV ˇc. 104/1991 Sb., o sjedn´ an´ı Umluvy o pr´avech d´ıtˇete ´ • sdˇelen´ı FMZV ˇc. 209/1992 Sb., o sjedn´ an´ı Umluvy o ochranˇe lidsk´ ych pr´ av a svobod • sdˇelen´ı MZV ˇc. 54/2001 Sb.m.s., o pˇrijet´ı Evropsk´e u ´mluvy o v´ ykonu pr´ av dˇet´ı Z´ akony • z´ akon ˇc. 140/1961 Sb., trestn´ı z´ akon • z´ akon ˇc. 141/1961 Sb., o trestn´ım ˇr´ızen´ı soudn´ım (trestn´ı ˇr´ad) • z´ akon ˇc. 94/1963 Sb., o rodinˇe • z´ akon ˇc. 40/1964 Sb., obˇcansk´ y z´ akon´ık • z´ akon ˇc. 89/2012 Sb., obˇcansk´ y z´ akon´ık (nov´ y obˇcansk´ y z´akon´ık, kter´ y bude u ´ˇcinn´ y od 1.1.2014) • z´ akon ˇc. 71/1967 Sb., spr´ avn´ı ˇr´ ad • z´ akon ˇc. 83/1990 Sb., o sdruˇzov´ an´ı obˇcan˚ u • z´ akon ˇc. 116/1990 Sb., o n´ ajmu a podn´ ajmu nebytov´ ych prostor • z´ akon ˇc. 200/1990 Sb., o pˇrestupc´ıch • z´ akon ˇc. 513/1991 Sb., obchodn´ı z´ akon´ık • z´ akon ˇc. 563/1991 Sb., o u ´ˇcetnictv´ı • z´ akon ˇc. 586/1991 Sb., o dani z pˇr´ıjmu • z´ akon ˇc. 17/1992 Sb., o ochranˇe ˇzivotn´ıho prostˇred´ı • z´ akon ˇc. 64/1992 Sb., o ochranˇe spotˇrebitele • z´ akon ˇc. 114/1992 Sb., o ochranˇe pˇr´ırody a krajiny • z´ akon ˇc. 357/1992 Sb., o dani dˇedick´e, darovac´ı, z nemovitost´ı a z pˇrevodu nemovitost´ı • z´ akon ˇc. 289/1995 Sb., o les´ıch (lesn´ı z´ akon) 122

• z´ akon ˇc. 123/1998 Sb., o pr´ avu na informace o ˇzivotn´ım prostˇred´ı • z´ akon ˇc. 359/1999 Sb., o soci´ alnˇe-pr´ avn´ı ochranˇe dˇet´ı • z´ akon ˇc. 101/2000 Sb., o ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u • z´ akon ˇc. 128/2000 Sb., o obc´ıch (obecn´ı zˇr´ızen´ı) • z´ akon ˇc. 129/2000 Sb., o kraj´ıch (krajsk´e zˇr´ızen´ı) • z´ akon ˇc. 258/2000 Sb., o ochranˇe veˇrejn´eho zdrav´ı • z´ akon ˇc. 449/2001 Sb., o myslivosti Podz´ akonn´ e pr´ avn´ı pˇ redpisy ˇ CR ˇ 395/1992 Sb., kterou se prov´adˇej´ı nˇekter´a us• vyhl´ aˇska MZP ˇ tanoven´ı z´ akona CNR ˇc. 114/1992 Sb., o ochranˇe pˇr´ırody a krajiny ˇ ˇc.175/2000 Sb., o pˇrepravn´ım ˇr´adu pro veˇrejnou • vyhl´ aˇska MDaS CR dr´ aˇzn´ı a silniˇcn´ı osobn´ı dopravu ˇ 106/2001 Sb., o hygienick´ • vyhl´ aˇska MZ CR ych poˇzadavc´ıch na zotavovac´ı akce pro dˇeti ˇ 107/2001 Sb., o hygienick´ • vyhl´ aˇska MZ CR ych poˇzadavc´ıch na stravovac´ı sluˇzby a o z´ asad´ ach osobn´ı a provozn´ı hygieny pˇri ˇcinnostech epidemiologicky z´ avaˇzn´ ych

123

Kapitola 10

Organizov´ an´ı v obecn´ e rovinˇ e 10.1

ˇ ızen´ı porad R´

ˇ ızen´ı porad? Co je to za nesmysl? Vˇzdyt’ R´ nikam neuj´ıˇzdˇej´ı. . . Ale to v´ıˇs ˇze ano! A jak! A jak´e na nich m˚ uˇze b´yt dusno. . . a nebo zase ´ teplota na bodu mrazu a rychlost jako v Praze v p´ atek odpoledne. Ukolem spr´ avn´eho ˇr´ızen´ı porady je dodrˇzov´ an´ı pˇrimˇeˇren´e rychlosti i smˇeru.

Rada, porada, sch˚ uze. . . odd´ılov´ a, stˇrediskov´a, okresn´ı. . . st´ale to sam´e. Setk´ an´ı lid´ı, kteˇr´ı se spolu maj´ı na nˇeˇcem dohodnout ˇci se o nˇeˇcem dozvˇedˇet. A tak´e mnoho r˚ uzn´ ych n´ azor˚ u a povah. Pl´ an porady Jako kter´ekoliv m´e kon´ an´ı i na poradˇe mus´ım m´ıt jasno, proˇc se vlastnˇe sch´ az´ım. Kde jsem a kam se chci dostat. Pˇred poradou mus´ım m´ıt 124

stanoveno, co chci j´ a ˇr´ıci a tak´e k jak´ ym z´ avˇer˚ um si pˇredstavuju, ˇze se dostaneme. To, ˇze se pak dohodneme tˇreba na nˇeˇcem jin´em, nevad´ı. Pravidla porady Kaˇzd´ yu ´ˇcastn´ık mus´ı vˇedˇet, kdy m˚ uˇze mluvit, jak se hl´asit o slovo, jak´a jsou pravidla pro hlasov´ an´ı a usn´ aˇsen´ı a kdo vˇsechno se m˚ uˇze dan´e porady z´ uˇcastnit. Pro vˇetˇs´ı shrom´ aˇzdˇen´ı je tˇreba m´ıt sepsan´ y ˇr´ad a body do programu porady hl´ asit pˇredem a vˇsem u ´ˇcastn´ık˚ um je s pˇredstihem poskytnout, aby se na jedn´ an´ı mohli vˇecnˇe pˇripravit. ˇ ızen´ı R´ Pro mal´e kolektivy cca do 4-5 lid´ı se porada pˇri dobr´e v˚ uli vˇsech z´ uˇcastnˇen´ ych obejde bez vˇedom´eho ˇr´ızen´ı. V takto mal´em kolektivu totiˇz vystaˇc´ıme s pˇrirozen´ ymi autoritami a vz´ ajemn´ ym respektem. Vˇetˇs´ı kolektivy do cca 10-15 lid´ı potˇrebuj´ı ˇr´ızen´ı a zpravidla jsou takov´eto porady ˇr´ızeny vedouc´ım (pˇredsedaj´ıc´ım, v˚ udcem atd.). Potˇreba ˇr´ızen´ı vypl´ yv´ a z vˇetˇs´ı n´ azorov´e rozmanitosti a z potˇreby, aby se dostal ke slovu kaˇzd´ y, ne jen ten nejhlasitˇejˇs´ı. Kolektivy nad 15 lid´ı jiˇz potˇrebuj´ı nˇekoho, kdo se star´a pouze o ˇr´ızen´ı porady. Tedy nˇekoho, kdo nen´ı zatˇeˇzov´ an prosazov´an´ım vlastn´ıho n´azoru a bude se tedy o ˇr´ızen´ı porady starat s pln´ ym nasazen´ım. Takovouto osobu naz´ yv´ ame facilit´ atorem. Pokud se o ˇr´ızen´ı jak´ekoliv porady star´ a nˇekdo jin´ y neˇz facilit´ator, mus´ı dobˇre volit jak bude prezentovat vlastn´ı n´azory, protoˇze mus´ı b´ yt nestrann´ y (v´ıce viz. n´ asleduj´ıc´ı kapitola), ale z´ aroveˇ n vlastn´ı n´azor prosadit chce. Pokud facilit´ atora dˇel´ a nˇekdo zasvˇecen´ y, d´a se mu prominout napˇr´ıklad takov´ yto vstup: R´ ad bych prezentoval vlastn´ı n´azor, protoˇze ” zde nic podobn´eho nezaznˇelo. . . “, ale pouze v naprost´ ych vyj´ımk´ach a v dom´ ac´ım prostˇred´ı. Z´ azem´ı dobr´ e porady Zvl´ aˇstˇe pˇri vˇetˇs´ıch shrom´ aˇzdˇen´ıch je d˚ uleˇzit´e db´at na dobr´e z´azem´ı. Poˇc´ınaje t´ım, ˇze kaˇzd´ yu ´ˇcastn´ık obdrˇz´ı pozv´ anku na poradu, pˇres zajiˇstˇen´ı pˇripravenosti poˇradatel˚ u i u ´ˇcastn´ık˚ u po vlastn´ı prostˇred´ı, kde bude porada prob´ıhat. I dobˇre pˇripraven´ a porada m˚ uˇze b´ yt shozena nevyhovuj´ıc´ım soci´ aln´ım vybaven´ım (zvl´ aˇstˇe starˇs´ı osoby), nedostatkem tekutin (zvl´aˇstˇe delˇs´ı porady) ˇci ˇspatnou slyˇsitelnost´ı (zvl´ aˇstˇe velk´e snˇemy). 125

Nen´ı to moc zbyteˇcn´ a vˇeda kv˚ uli obyˇcejn´e domluvˇe lid´ı. . . ta face. . . lif. . . tace? Vˇeda to nen´ı. Ono to jen zpoˇc´ atku vypad´ a uˇcenˇe a vzd´ alen´e realitˇe. Ale kdyˇz do toho jeden pronikne, tak je to ve skuteˇcnosti jen nˇekolik m´ alo n´ avyk˚ u a pravidel, kter´ a velmi usnadn´ı zvl´ aˇstˇe vˇetˇs´ı porady.

10.1.1

Z´ aklady facilitace porad

C´ılem facilitace porady je efektivnost. Efektivnost ˇ casov´ a Kaˇzd´ a porada je omezena jak ˇcasovou vyt´ıˇzenost´ı z´ uˇcastnˇen´ ych (doma ˇcek´ a manˇzelka, maminka, pˇr´ıtelkynˇe pˇred kinem. . . ) tak psychickou vytrvalost´ı (jak dlouho neusnu). Spr´ avn´ y facilit´ator neust´ale hl´ıd´a ˇcas a pˇr´ıpadnˇe u ´ˇcastn´ıky upozorˇ nuje, ˇze se bl´ıˇz´ı konec. M˚ uˇze debatu i ukonˇcit a pˇrej´ıt na dalˇs´ı t´ema. Efektivnost n´ azorov´ a Spr´ avn´ y facilit´ ator hl´ıd´ a, zda se n´ azory ˇci argumenty neopakuj´ı. Nesm´ı se b´ at u ´ˇcastn´ıka debaty pˇreruˇsit a upozornit jej, ˇze toto jiˇz bylo ˇreˇceno. D´ale mus´ı hl´ıdat, aby se ke slovu spravedlivˇe dost´avali vˇsichni, kteˇr´ı chtˇej´ı a maj´ı co ˇr´ıci. Pouze kdyˇz se ke slovu dostanou vˇsichni, tj. vˇsechny n´azory, bude porada efektivn´ı a sdˇelovan´ a informace ˇci hledan´e ˇreˇsen´ı to nejlepˇs´ı. Hlavn´ı z´ asady facilitace 1. Snaˇz´ım se zasahovat co nejm´enˇe. 2. Jsem nestrann´ y. 3. Plnˇe se soustˇred´ım na pr˚ ubˇeh porady. 126

4. Zn´ am, dodrˇzuji a vyˇzaduji pravidla a dohody. 5. Snaˇz´ım se, aby se vˇsichni u ´ˇcastn´ıci porady neust´ale orientovali, tj. vˇzdy vˇedˇeli, o ˇcem je pr´ avˇe ˇreˇc ˇci o ˇcem se pr´avˇe hlasuje. 6. Dovedu si poradit se vznikl´ ymi probl´emy - pˇrev´aˇznˇe ˇcasov´a t´ıseˇ n. 7. Zn´ am c´ıl a harmonogram porady a hl´ıd´ am, zda porada neodboˇcuje ˇci se nezpoˇzd’uje. Moˇ znosti spr´ avn´ eho facilit´ atora Zopakuji u ´ˇcastn´ık˚ um, o ˇcem je pr´ avˇe ˇreˇc. Zd˚ urazˇ nuji, co pˇrijde do z´apisu. Povzbuzuji nesmˇel´e. Zaˇrad´ım pˇrest´ avku. Rozpust´ım u ´ˇcastn´ıky do pracovn´ıch skupin a po ˇcase si vyslechneme jejich z´ avˇery. Vyvol´am hlasov´an´ı ( Je m´ alo ˇcasu. . . Vˇsechno jiˇz zaznˇelo. . . Pojd’me o tom hlasovat.“). Seberu ” slovo. Pozn´ amka k hlasov´ an´ı Pod vlivem nejnovˇejˇs´ı zkuˇsenosti chci upozornit, ˇze pokud vyb´ır´am n´avrh z v´ıce variant, m˚ uˇze se hlasov´ an´ı velice snadno zamotat. Mus´ım velice jednoduˇse vysvˇetlit, o ˇcem se hlasuje, tj. kter´e varianty jsou ve skupinˇe, pro kterou se zved´ a ruka a kter´e v t´e druh´e a co se dˇeje, kdyˇz se nˇekdo zdrˇz´ı. Zp˚ usob˚ u hlasov´ an´ı a zapoˇc´ıt´ av´ an´ı hlas˚ u je hodnˇe (viz volby do poslaneck´e ˇ sen´ snˇemovny PCR, atu, zastupitelstev, prezident atd.). Pokud m´ am k dispozici clipboard, tabuli ˇci alespoˇ n velk´ y kus pap´ıru m´ am cel´ y u ´kol znaˇcnˇe zjednoduˇsen´ y. Pokud se mi vˇse podaˇr´ı, odpadaj´ı pak hl´ aˇsky typu: Moment, o ˇcem se teda hlasovalo. . . O tom jsme pˇreci ” uˇz hlasovali. . . Tak znova, kdo je pro?“ atd. Pro velk´ a shrom´ aˇzdˇen´ı se vyplat´ı m´ıt pomocn´ıky pro poˇc´ıt´an´ı hlas˚ u, tzv. skrut´ atory.

127