2017 zahájila slavnostní mše Představujeme spolek Sdružení studentů stomatologie ČR

facultas nostra Časopis Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy

listopad 2016

Akademický rok 2016/2017 zahájila slavnostní mše Rozhovor s prof. MUDr. Alenou Skálovou, CSc.

Do Dvorany slávy vstoupil prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D.

Představujeme spolek Sdružení studentů stomatologie ČR

O slavnostní mši na zahájení akademického roku se dočtete na straně 4.

Foto: Jiří Strašek Facultas Nostra Pro Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Karlovy vydává: NAVA – Nakladatelská a vydavatelská agentura, náměstí Republiky 17, 301 00 Plzeň. Grafická úprava: NAVA DTP, spol. s r. o. Náklad: 1 000 výtisků. Vydání č. 156. Redakce nezodpovídá za obsah placené inzerce. Redakční rada Prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D., Ing. Marie Klečková, Ing. Barbora Černíková, Mgr. Daniela Vítová, Mgr. Alena Marešová. E-mail: [email protected]. Distribuce výtisků zdarma. Neoznačené články jsou redakčními materiály. Foto na titulní straně: Jiří Strašek

2

facultas nostra • listopad 2016

Úvodník děkana logo CZ barva

Přestože v létě tohoto roku se neudály žádné významné akce na Lékařské fakultě v Plzni ani na Karlově univerzitě (nemíním tím promoce, které se konají každoročně), tak probíhala velmi významná jednání s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem školství, jejímž hlavním tématem byl nedostatek lékařů v České republice v blízké budoucnosti. Odhad souvisí se statistickou analýzou počtu lékařů v současnosti, jejich průměrným věkem a předpokládaným odchodem z aktivního života (odchod do důchodu, nemoci, odchod do ciziny). Oproti této statické analýze stojí počty lékařů, kteří každý rok v České republice na 8 lékařských fakultách promují. Je to kolem 1 200 lékařů, přičemž do českého zdravotnictví nastupuje jen kolem 850 až 900 z nich. Ostatní odchází do ciziny či k firmám, a také je zde řada slovenských kolegů, kteří se vrací domů. Z toho všeho vyplývá, že již v letech 2019 až 2020 dojde k většímu úbytku lékařů než k jejich nárůstu. Je také vypočítáno, že pokud nezvýšíme stavy studentů, ze kterých pak budou lékaři, o 15 až 25 procent, pak tento trend úbytku lékařů v České republice bude katastrofálním způsobem pokračovat. Již dnes se průměrný věk lékařů pohybuje kolem 50 let a věková hranice se bude stále posouvat výše. Pro čtenáře je možná šokující požadovaný nárůst počtu studentů o 15 až 25 procent, protože kdo pracuje na lékařských fakultách, dobře ví, že kapacita fakult by pro to nedostačovala. Jde zejména o počty akademických pracovníků, kteří bývají hlavně v teoretických oborech, a kterých bohužel ubývá. Důvodem jsou především relativně nízké platy oproti kolegům pracujícím ve zdravotnictví.


Když se vrátím ještě k jednání s ministerstvy, které se uskutečnilo vůbec poprvé (a je potěšující, že se jednání zúčastnili ministři obou resortů), z těchto jednání vyplývá, že pokud chce vláda trend úbytku lékařů zastavit, musí do lékařského vysokého školství investovat větší finanční prostředky, což by mělo být již v příštím roce. Tyto prostředky by měly být přímo alokovány lékařským fakultám, nikoliv redistribuovány na vysokých školách pro jiné účely. Zdá se, že tedy dospíváme k jakémusi konsenzu. Propočtené navýšení financí na lékařských fakultách by mělo být v dalších letech pro výše uvedené účely kolem jedné miliardy korun. To by samozřejmě muselo být mandatorní součástí státního rozpočtu. Zde vidíme, že toto v dalších letech ovlivní budoucí vládní konstelace. Myslím ovšem, že každá vláda by si tento ožehavý problém měla uvědomit a řešit jej obdobným způsobem jako chtějí obě ministerstva. Určitě se naskýtá čtenářům otázka týkající se nejen finančního ohodnocení akademických pracovníků, ale i potenciálu učeben a laboratoří na fakultách. Do této sféry je samozřejmě nutno také investovat, a zde by zdroje mohly jít z oblasti vědy a výzkumu.

Prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. děkan Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy

3

Foto: Eva Hubatová

Akademický rok tradičně zahájila také mše Studenti i pedagogové Lékařské fakulty UK v Plzni a Západočeské univerzity se sešli 5. října v podvečer v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici v Plzni na zahajovací mši akademického roku.

4

Mši celebroval Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský, přítomni byli také studentský kněz P. Pavel Petrašovský, Mons. Emil Soukup, farář římskokatolické farnosti u katedrály sv. Bartoloměje a další. O hudební doprovod se postarala studentská kapela Krpál („Křesťanská plzeňská a capella“), která je součástí vysokoškolského křesťanského klubu HORA. Mezi účastníky bohoslužby byli i děkan Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., a proděkanka pro rozvoj fakulty a vztahy mezi Lékařskou fakultou a Fakultní nemocnicí, doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D. Mons. Tomáš Holub nejen popřál mnoho duchovních sil do nadcházejícího roku studia a výuky, ale promluvil také o zacházení se vzdělaností a inteligencí, o tom, jak mocné může být jejich spojení s dobrem, ale také jak silné může být jejich využití pro páchání zlých skutků. Vyzval všechny přítomné k odvaze spo-

jovat svou inteligenci a vzdělání právě se silami dobra, s pravdou a láskou, tolik v současnosti vysmívanými a přitom potřebnými. Vzpomenul také na nedožité 80. narozeniny Václava Havla, osobnosti, která v tomto spojení šla příkladem. Páter Petrašovský novým studentům prvních ročníků, kteří na mši dorazili, objasnil princip fungování klubu HORA, který se dělí do tří cechů – humanitního, technického a zdravotnického. Každý cech si volí svého cechmistra, který má pak na starost mimo jiné přípravu společných bohoslužeb nebo programu klubu. Ten se přitom neomezuje jen na duchovní oblast – zahrnuje i společný volejbal, kulturní besedy a další aktivity. Po skončení bohoslužby se přítomní členové spolku, duchovní i hosté odebrali na sousední faru ke společnému posezení, kde slavnostní atmosféru večera rozvinuli a zakončili v neformální debatě.


„Adapťák“ absolvovalo 90 budoucích prváků

Foto: archiv IFMSA V polovině září se již počtvrté konal seznamovací a sportovní kurz pro studenty nastupující do prvního ročníku, který si poměrně rychle získal na fakultě přezdívku „Adapťák“. Do výcvikového střediska Univerzity Karlovy v Horním Poříčí u Strakonic dorazilo přibližně 90 budoucích prváků.

Poté, co se účastníci kurzu po příjezdu ubytovali v chatkách, přivítali je na kurzu doc. MUDr. Antonín Zicha, CSc., proděkan pro výuku stomatologie a sociální záležitosti studentů, Mgr. Martina Buriánková, vedoucí studijního oddělení, a Mgr. Martin Červený, vedoucí Ústavu tělesné výchovy a sportu. Pak už nastal čas na skutečné vzájemné seznamování studentů – nejprve pomocí seznamovacích her a pak při sportu. Protože celé tři dny nám přálo počasí, mohli účastníci využít širokou nabídku sportů od tenisu přes volejbal, fotbal až po basketbal. Zapotili se u kruhového tréninku a projeli se na lodích po řece Otavě. Program se však odehrával nejen ve dne, ale i po oba večery. První večer se představily studentské spolky, které na fakultě působí. Svoji prezentaci měli zástupci IFMSA, Medicus Pilsensis, záchranářů (Life Saving Support o.s.) a Sdružení studentů stomatologie ČR. Po představe-


ní spolků následovala volná zábava, podpořená zpíváním s kytarou. Druhý den ráno se pro všechny studenty konala Medická olympiáda, kde měli budoucí prváci příležitost ověřit si svoje předpoklady pro studium medicíny. Po obědě si znovu všichni zasportovali a organizátoři měli čas na vyhodnocení studentské olympiády. Večer proběhlo vyhlášení olympiády, před kterým měl krátký proslov MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D., jenž studentům představil možnosti jejich zapojení do chodu fakulty. Na závěrečný večer připravili organizátoři pro účastníky jedno malé překvapení a zároveň vrchol seznamovacího kurzupasování na mediky v podobě obřadu plného bílých plášťů, svíček a tajemna. Poslední den se po snídani a úklidu chatek všichni rozjeli domů, vstříc nadcházejícím studijním povinnostem. Děkujeme všem, kteří se zapojili do organizování a hladkého průběhu „Adapťáku“. Za organizátory Pavel Hradecký, IFMSA

5

Foto: archiv prof. Aleny Skálové

Alena Skálová:

Sny a cíle si plním postupně Proděkanka pro výuku všeobecného lékařství a specializační vzdělávání prof. MUDr. Alena Skálová, CSc., vystudovala Lékařskou fakultu v Plzni, během studia se zaměřila na patologii a v tomto oboru působí dodnes. Ve svých 47 letech byla nejmladší profesorkou LF v Plzni. Je autorkou více než 130 odborných článků v recenzovaných mezinárodních časopisech. Ve své vědecké práci se věnuje nádorům hlavy a krku, zejména nádorům slinných žláz, a v této oblasti je světově uznávanou autoritou. Během náročné práce si najde čas i na cestování do exotických zemí.

6

Jaké okolnosti Vás přivedly ke studiu medicíny? Máte lékařské povolání v rodině? Lékařské povolání máme v rodině. Oba moji rodiče, oblíbená tetička i strýc byli lékaři. Zní to jako klišé, ale nenapadlo mě, proč bych se měla věnovat jinému povolání, přišlo mi velmi přirozené, že jsem se po absolvování gymnázia přihlásila ke studiu medicíny. Bylo to v květnu roku 1973, a to bohužel nebyla dobrá doba. Oba mí rodiče byli nestraníci, a přestože se nestavěli proti komunistickému režimu otevřeně nějakou formou disentu, stačil jejich tichý nesouhlas s režimem a můj „špatný třídní původ“, abych ke studiu na medicíně nebyla přijata. Po několika letech mi jeden spřátelený docent Lékařské fakulty v Plzni sdělil, že bodově jsem v přijímačkách na medicínu byla mezi prvními 10 z více než 600 uchazečů. Musím říct, že tenkrát v mých 18 letech mi rozhodnutí o nepřijetí přišlo tak moc nespravedlivé a zdrcující, že jsem si vů-

bec nevěděla rady. Po velkých peripetiích a po mnoha odvoláních jsem nakonec byla přijata ke studiu všeobecné medicíny na Lékařské fakultě v Plzni do prvního ročníku v akademickém roce 1973/74. Na těch pár měsíců beznaděje jsem celý život nezapomněla. Vzpomínáte na nějaké veselé momenty ze studií? Jakmile jsem se stala skutečně studentkou Lékařské fakulty, bylo to už fajn. Měli jsme výbornou partu, s bývalými kolegy z kruhu si ještě po letech velmi dobře rozumíme. Navíc mě záliba ve sjezdovém lyžování přivedla do party, které jsme říkali „lyžák“. Duši lyžáku vtiskl tehdejší vedoucí Katedry tělesné výchovy, dr. Šmíd, který do tohoto neformálního spolku postupně zval studenty a studentky medicíny z různých ročníků, kteří uměli na lyžích jezdit víc a lépe než ti ostatní. Každý týden jsme chodili trénovat do tělocvičny a s nováčky jsme pak


jezdili na zimní lyžařské kurzy. Do větších podrobností nebudu zacházet, ale zážitků jsme na těchto kurzech měli opravdu hodně. Byla to krásná doba, hodně jsme jezdili na výlety, pořádali jsme běžecké závody z hospody do hospody, jezdili jsme na Slovensko na hory, víkendy jsme trávili na Špičáku, studovali jsme jen, když to bylo skutečně nutné. Jen pro pořádek ale musím také říct, že jsem se na zkoušky připravovala zodpovědně a celou dobu studia jsem ani jednou nemusela zkoušku opakovat. Mám dojem, že nyní je studium pro mnoho našich mediků daleko bolestivější, než bylo v mé době. Proč jste se rozhodla pro patologii? Nic jiného na mě nezbylo. Ale vážně, studium medicíny mi docela šlo, několik oborů mě zaujalo už během studia, především se mi líbila interna. Ale budu-li upřímná, měla jsem hned po promoci chuť zůstat na fakultě na asistentském místě, zůstat v kontaktu s akademickým světem a se studenty, a trochu tak v podvědomí mě lákala vědecká kariéra. Na Lékařské fakultě v Plzni mi však nabídli pouze dvě možnosti: patologii nebo rentgen. Doba byla úplně odlišná než je teď, kdy z každého promočního ročníku několik absolventů má zájem k nám na Ústav patologie nastoupit a my musíme zájemce většinou odmítat. V roce 1979, když jsem promovala, to byly obory, na které nechtěl nikdo jít, tzv. neatraktivní, tak mi je nabídli. Rozhodla jsem se nakonec pro patologii, protože jsem už od 3. ročníku v Šiklově ústavu patologie dělala pod vedením profesorky Aleny Linhartové SVOČku a věděla jsem, do čeho jdu. Ústav tehdy vedl prof. MUDr. Josef Vaněk, DrSc., který byl osobností studentům imponující. Trochu jsem si myslela, že pokud se situace změní, změním i já obor za nějaký klinický, ale postupně jsem začala v oboru patologie nalézat zalíbení a nikdy jsem opravdu nelitovala svého rozhodnutí. Máte nějaký nesplněný sen nebo lépe řečeno cíl ve Vašem oboru? Sny a cíle si plním postupně. Vždy jsem byla přesvědčená, že zahraniční stáž je pro mladého lékaře nezbytná zkušenost a vynikající průprava pro odbornou a vědeckou práci. Opakovaně jsem se pokoušela požádat o zahraniční stáž ještě za komunismu, ale moje přihlášky vždy skončily již u mého tehdejšího šéfa, prof. Schwartze s rozhodnutím „nedoporučuji“. Teprve po pádu režimu v listopadu 1989 se dveře otevřely, pro mě bohužel už trochu pozdě. Měli jsme již dvě malé dcerky a můj manžel s nimi zůstal doma sám po celou dobu mé stáže ve Finsku. Jsem mu velmi vděčná, že mi stáž na univerzitě v Helsinkách umožnil. Po 5 měsících jsem se vrátila se čtyřmi odbornými články v zahraničních časopisech s impakt faktorem a rozepsanou dizertační prací pro obhajobu CSc. Poté jsem cestovala pracovně ještě mnohokrát, ale nikdo to nebylo tak náročné pro mě i celou rodinu, jako poprvé v roce 1990. Máte pocit, že během Vaší pedagogické praxe se studenti nebo jejich přístup mění? Ano, studenti se rozhodně mění, ale ještě víc se mění podmínky studia. Studenti mají daleko víc svobody


v rozhodování, zda cestovat, kdy jít na zkoušku, jak se připravovat, z čeho studovat atd., ale nezdá se mi, že by tohoto potenciálu smysluplně využívali. Neplatí to pro všechny, ale obávám se, že mnoho našich studentů studuje na krátkodobou paměť s cílem udělat zkoušky spíš než s cílem se něco naučit. Při náročném povolání lékaře je také důležitý odpočinek. Jak relaxujete? Údajně ráda cestujete... Ano, možnosti cestovat a poznávat cizí země a kultury si neskutečně vážím. Vyrůstala jsem za komunismu, kdy byly možnosti cestovat do zahraničí opravdu limitované. Cestování je pro mě téměř synonymum svobody, ráda si dělám vlastní názor, ráda vidím na vlastní oči, jak lidé v jiných zemích žijí a myslí. Proto prakticky vůbec nejezdíme na dovolenou do ciziny s cestovními kancelářemi, ale pobyty si organizujeme sami. Nikdy jsem neviděla jako ideální dovolenou pobyt u moře. Vždy vyrazíme do hor nebo do přírody, a mohou to být Himaláje v Nepálu nebo přechod Pálavy na Moravě. Na vrcholku Gokyo Ri v Himalájích, Nepál 2013

Máte nějaká oblíbená místa, kam se ráda vracíte? Která země Vás nejvíc zaujala? Do ciziny jezdím z několika důvodů. Především jde o návštěvy pracovní, více než 15 let se pravidelně já a mí kolegové účastníme Kongresu severoamerických a kanadských patologů, který se koná v různých městech Spojených států, a představují se na něm největší novinky v našem oboru. V posledních několika letech také dostávám pozvání k přednášení vyzvaných přednášek (invited speaker), pořádání workshopů, kurzů a seminářů v různých zemích světa. Letos jsem takto pracovně navštívila Lyon ve Francii, Isfahán v Iránu, San Sebastian ve Španělsku, Calgary a Banff v Kanadě, Kolín v Německu, Singapore a ještě v listopadu poletím přednášet do Paříže a Benátek. Je to náročný program, ale potkávám mnoho zajímavých lidí a vidím a učím se mnoho nového. Druhou formou cestování jsou návštěvy cizích zemí „soukromé“ bez přednášení, tedy pravá relaxace. Pokud bych měla jmenovat země, které mě opravdu nejvíce oslovily, byl by to Izrael, Nepál a Kambodža, každá země z jiného důvodu. V Nepálu jsme byli s přáteli již třikrát, je to země úžasná. Nikde jinde nejsou hory tak vysoké a krásné. V Izraeli jsem byla dvakrát, viděla jsem Jeruzalém, Golanské výšiny, Nazaret, Tel Aviv a mnoho dalších míst. Je to obdivuhodná země, ve které žijí pilní

7

S vnučkami Emičkou a Aničkou. a obdivuhodní lidé. V Kambodži jsem byla krátce, ale byl to snad můj nejsilnější cestovatelský zážitek. Zbytky khmerské civilizace v pralese Angkoru, úžasné chrámy v kontrastu s residuy pohnuté nedávné historie. Nikdy nezapomenu na vzdělaného a noblesního turistického průvodce Kambodžana, který nás tři dni provázel chrámy Angkor Wat a ostatními a mluvil stejně zasvěceně o dávné historii i polpotovské tragédii, kterou zažil jako šestiletý chlapec. Jaká země Vás láká, kam byste se ráda podívala a proč? Líbilo by se mi mnoho míst, ale ne všude na světě je nyní bezpečno. Krásná je Afrika, byla jsem dvakrát v Kapském Městě a jeho okolí, navštívila jsem Krugerův národní park. V Jihoafrické republice jsou příroda, fauna a flora neskutečně krásné. Ráda bych se tam ještě podívala, ráda bych viděla Kilimandžáro, ale do dalších afrických zemí si netroufám. Kam bych se chtěla podívat? Ještě jednou bych chtěla na Nový Zéland, ale je to daleko. Ráda bych viděla Antarktidu, Island, ale nevím, zda se k tomu dostanu. Času je málo. V lednu příštího roku pojedeme s přáteli do Barmy. Je to země exotická, zdá se, že nyní konečně bezpečná, plná historie a dosud asi není zaplavená turisty. Je kromě cestování ještě nějaké hobby, které Vás baví? Celý život ráda sportuji, od malička nás, mě a moji sestru, rodiče honili po horách, brzy jsme se naučili dobře jezdit na lyžích. Ještě dnes jsem docela dobrá ve sjezdovém lyžování i na běžkách. Láska k pohybu na horách se u nás doma „dědí“, takže jsme s manželem obě naše dcery vedli ke sjezdovému lyžování také od malička. Je pro mě velkým potěšením vidět, jak se péče

8

vložená do dětí nyní vrací v dobrém. Moje starší dcera Evka má dvojčata, a děvčata už od šesti let skvěle lyžují a na hory do francouzských Alp nebo italských Dolomit jezdíme společně. Dokonce minulý rok již holky za jeden den objely na lyžích celou Sella Rondu, což je přibližně 50 km sjezdovek. Velmi ráda také jezdím na horském kole. Nejraději mám, když se celá rodina sejdeme na naší chalupě v Krušných horách, a jedeme společně i s mými vnučkami na výlet na kole. To mi dodává sílu a radost ze života, neboť rodina je pro mne velmi důležitá. Malé děti jsou totiž schopné bezprostřední reakce a není nic hezčího, než když vám říkají nejoblíbenější babičko. Na chalupě máme i klavír, a líbí se mi poslouchat hudební vystoupení mé dcery, jejího manžela a jejich dvojčátek. Když ještě zůstaneme u Vašeho soukromého života... Máte dvě dcery. Kde profesně zakotvily? Také u medicíny? Ano, mám dvě dcery, u medicíny zůstala jen mladší, Alenka. Starší dcera je vystudovaný ekonom. Absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor mezinárodní obchod, mezinárodní vztahy, a v tomto odvětví se i uplatnila. Pracuje pro chemickou firmu Synthesia, jež působí ve východočeských Pardubicích. Vede tým lidí zodpovědných za prodej finálních výrobků do celého světa a je velmi úspěšná. Mladší dcera se po promoci na Lékařské fakultě UK rozhodla zůstat v Plzni a pracuje na Onkologické a radioterapeutické klinice. Pracuje tam již třetím rokem a zdá se, že je spokojená. Pevně věřím, že v letošním akademickém roce dokončí doktorandské studium. Mám z její profesního zaměření a pokroků upřímnou radost.


Křest knihy

Experimental Surgery V úterý 20. září se uskutečnil v konferenčním sále Muzea knihtisku a knihy v Plzni v Plovární ulici křest knihy Experimental Surgery (Experimentální chirurgie). Ve slavnostní náladě se zde sešla jak velká část autorského kolektivu pod vedením MUDr. Václava Lišky, Ph.D., který je odborným asistentem na Chirurgické klinice Lékařské fakulty UK a FN Plzeň a zároveň výzkumným pracovníkem Biomedicínského centra fakulty, tak mnoho „kmotrů“ a podporovatelů této publikace.

Za vydavatele promluvil Ing. Ota Rubner – majitel a jednatel nakladatelství Nava, který označil tuto knihu v rámci produkce nakladatelství za výjimečnou, a prozradil plány firmy nabídnout knihu na mezinárodních veletrzích. Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., přednosta Chirurgické kliniky LF UK a FN Plzeň a proděkan pro vědu a výchovu LF UK, poukázal na to, že ani on ve své dlouholeté praxi se nesetkal s takto komplexně zpracovanou problematikou experimentální chirurgie v jediné publikaci. Partneři ze Západočeské univerzity, její rektor doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček a prof. Ing. Josef Rosenberg, DrSc., z Fakulty aplikovaných věd, vyzdvihli interdisciplinární rozměr knihy a její přesah např. do oboru biomechaniky, která je předmětem vědeckého zkoumání na Katedře mechaniky FAV ZČU. Děkan Lékařské fakulty UK v Plzni, prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Publikace Experimental Surgery si klade za cíl seznámit čtenáře s nejnovějšími poznatky a postupy v tomto oboru. Současně se věnuje i oborům hraničním, které jsou nezbytné pro další rozvoj experimentální chirurgie: zobrazovacím metodám, anesteziologii, biomechanice, práci s tkáňovými kulturami, apod. Publikace zahrnuje také příklady experimentální práce společně s detailními popisy projektů. Tyto se zabývají významem a smyslem vzniku projektů. Jsou uvedeny protokoly experimentů, krátké prezentace výsledků a jejich význam pro klinickou medicínu.


poukázal na spojení vzniku knihy s Letní školou experimentální chirurgie, dalším počinem dr. Lišky, který zviditelňuje fakultu mezi studenty ze zahraničí a umožňuje jim zažít praktické vzdělávání v tomto oboru nad běžný rámec, absolvovaný při výuce. Letní školu experimentální chirurgie letos již podruhé hostilo Biomedicínské centrum Lékařské fakulty, které jejím frekventantům poskytlo to nejmodernější výzkumné zázemí. Mezi kmotry knihy byl i jeho vědecký ředitel doc. MUDr. Milan Štengl, Ph.D. Nejbližším partnerem Lékařské fakulty ve výuce a jejím hlavním aplikačním pracovištěm je Fakultní nemocnice Plzeň, proto mezi hosty nemohl chybět ředitel této nemocnice MUDr. Václav Šimánek, Ph.D. Ten ve svých slovech vyzdvihl schopnost dr. Lišky postavit kolem sebe tým z „předních ligových hráčů“ a jeho zaujatost pro výzkum. Konečná podoba knihy by nevznikla bez dokonalého překladatelského servisu, který zajistilo Překladatelské a tlumočnické centrum Eufrat. Jeho zástupce Mgr. Tomáš Hausner ocenil příkladnou komunikaci ze strany fakulty coby zadavatele i fakt, že práce na této publikaci umožnila i odborný růst překladatelského týmu a byla tak ku prospěchu obou stran. Všichni partneři a kmotři pak popřáli knize „šťastnou plavbu“ a úspěch na domácím i zahraničním odborném trhu i mezi studenty. Foto: Libor Kočí

9

Kdo byl Karel IV.? (4. část) Dva a půl roku po založení pražské univerzity se Karel IV., jedenáctý český král a římský císař, ocitl na samém prahu mezi životem a smrtí. Historické zmínky o tomto mezníku jeho života jsou kusé a rozporuplné, jako by něco zamlčovaly. Antropologicko-lékařský průzkum Karlových pozůstatků, který probíhal koncem sedmdesátých let, přinesl zajímavé poznatky, jasnější představu o jeho vzhledu, jeho zdravotních problémech a příčině smrti. Koncem osmdesátých let prof. MUDr. E. Vlček s doc. MUDr. J. Rambou a dalšími kolegy se zamýšleli nad mechanismem nejtěžšího Karlova zranění, k němuž došlo snad někdy v říjnu 1350.

10

Karla tehdy postihlo náhlé ochrnutí všech čtyř končetin – kvadruparéza. Tato událost vzbouřila celou Evropu, protože král a císař měl života namále. Jak lze skloubit nejasnosti či mlčení kronikářů o tak vážné Karlově chorobě, o jejíž příčině F. Palacký (5) píše následovně: „…v měsíci říjnu 1350 upadl Karel náhle do těžké nemoci, a po všech zemích roznesla se pověst, že byl otráven; dlouho byl v nebezpečí života, a přes všecky šťastně užívané léky bylo uzdravení jeho velmi nenáhlé. O původcích takového zločinu roznášeny po světě ty nejrůznější domysly a povídky. Byliť obviňováni dva ouředníci dvoru královského, že ke zločinu otrávení pána svého dali se namluviti. Když proto na smrt odsouzeni byli, královna Anna, vrhnouc se k nohoum svého manžela, oznámila, že nikoli oni dva mužové, ale ona sama byla vinna. Chtějíc manžela svého ještě vroucnější láskou připoutati k sobě, že dle rady některých paní dala mu byla požiti ‚laskavého pokrmu‘. Důkaz tento ženské lásky tak prý pohnul králem, že odpustiv královně všecko, sám ji laskavě těšiti se jal, a zrušiv všeliké další vyšetřování, dotčené dva muže dosadil opět na ouřady jejich.“ Studium kosterních pozůstatků však nabídlo jiné, prozaičtější vysvětlení. Fámy o otravě měly pravděpodobně zakrýt skutečnou příčinu – utrpěný těžký úraz. Karel IV. totiž nebyl žádný „Päpskönig“ (tak bývali někdy nazýváni vládci, kteří za sebe nechávali bojovat druhé) a náruživý sběratel relikvií, jak bývá líčen v některých pramenech. Studium kostry prokázalo, že byl typický „těžký rytíř“. Kdybychom ho srovnávali s jeho otcem, desátým českým králem Janem Lucemburským, mohli bychom ho v dnešní terminologii označit jako těžkého atleta (tedy vzpěrače či zápasníka), zatímco jeho otce jako desetibojaře. Byl vysoký asi 173 cm a jeho postava byla robustní. Karel se účastnil bitev, střetů a rytířských klání a odnesl si nejednu ránu. Patří k nim nejen poranění dlouhých kostí končetin, ale také stopy po poraněních hlavy, zvláště obličejové kostry, a páteře. Šrámy utržil již jako šestnáctiletý v bitvě u San Felice v listopadu roku 1332, také v bitvě u Kresčaku 26. srpna 1346, kde padl jeho otec. Velmi výrazná je poúrazová asymetrie kostry nosu po sečném

Císař vjíždí do Cambrai ve Francii 22. prosince 1378 (autor: J. Fouquet, okolo 1455 — 1460) poranění nosního kořenu v oblasti bodu nasion. Karel IV. měl navíc zálibu v rytířských turnajích, které holdovali mnozí jeho další šlechtičtí současníci. Český král se rytířských turnajů zúčastňoval na zapřenou jako neznámý rytíř. Tvář měl vždy zakrytou hledím přílby a představován byl pod cizím jménem i erbem. Nechtěl totiž svojí zálibou pohoršit vznešené evropské královské dvory, a především pak samotného papeže. Budoucí Otec vlasti dráždil okolí svým oblékáním. Strojil se podle nejnovějších trendů, což mu dokonce v osobním listu ostře vytkl i avignonský papež a osobní přítel Klement VI. Ten již roku 1347 Karla nabádal, aby se vzdal módních výstřelků a začal nosit seriózní volný šat, jak náleží k jeho důstojnému postavení. V písemném přípisu jej důrazně káral, že se nechová způsobem odpovídajícím důstojnosti císaře, ale naopak vyhledává všelijaké rytířské souboje: „…Ostatně jsme se před příchodem Velka dověděli ze zpráv mnoha lidí, že někteří velmoži němečtí, kteří čistou láskou milují Tvoji čest, reptají a velmi těžce nesou, že Ty svými šaty, které nosíš příliš krátké a těsné, nezachováváš onu vážnost, kterou vyžaduje vrchol důstojnosti císařské, a že se proti poslušnosti této důstojnosti účastníš klání a turnajů. Nad


tím jsme se my, kteří z otcovské lásky toužíme po rozmnožení Tvé cti, podivili a důrazně Tvou jasnost žádáme, abys v budoucnosti nosil oděv dlouhý a volný, který prozrazuje zralost, jež se vyžaduje při tak velikém panovníkovi, abys nechal takových klání a turnajů a aby ses ve svých skutcích a vystupováních ukázal vážným a zralým, aby na Tobě nebylo pozorováno nic nepříslušného nebo pokárání hodného, nýbrž abys hodnost, jejíž odznaky a váhu nosíš, naplňoval mravy a zosobňoval ctnostnými skutky. Dáno v Avignonu 25. února, šestého roku (Našeho pontifikátu).“ Na všelijaké mravoučné rady však Karel v mládí moc nedbal. Roku 1347 je např. doloženo, že se pod cizím jménem zúčastnil slavného rytířského turnaje v bavorském Rothenburgu ob der Tauber. Tam se mu však inkognito nepodařilo udržet, snad proto ten kritický dopis od papeže. Začátkem října 1350 se však přesto Karel vypravil do Itálie, kde opět pod cizím jménem a erbem neodolal možnosti zúčastnit se jednoho z velkých, a především věhlasných turnajů. Tentokrát jej však potkala osudová smůla. Po přímém protivníkově úderu dřevcem do přílby byl sražen z koně a muži z jeho doprovodu i přítomný osobní lékař s hrůzou zjistili, že nemůže hýbat končetinami. Z nezasvěcených diváků naštěstí nikdo netušil, kdo vlastně je ten cizí zraněný rytíř, jehož tvář se skrývala pod hledím přílby. Zranění, které Karel utrpěl, bylo možno označit za smrtelné a většina jeho současníků by na jeho následky zemřela. Těžká přílba se po nárazu dřevce zaryla zezadu do oblasti krční páteře ve směru levé části zátylku, při tom vpředu prolomila bradu, která se symetricky vylomila v rozsahu šesti zubů. Došlo ke dvojnásobné svislé zlomenině bradové partie mandibuly, takže se část s řezáky a špičáky uvolnila. Současně došlo k přeražení obou kloubních výběžků dolní čelisti. Obě odlomené hlavice se posunuly směrem ke středu a dolů, přičemž zůstaly v kostním dotyku s vnitřní plochou báze kloubního výběžku. Proto se kloubní výběžky časem přihojily v novém postavení a následnou funkční zátěží se částečně remodelovaly. I dnes by takové poranění bylo pokládáno za velmi těžké. Vážně zhmožděna byla krční páteř. Velká síla, která zapůsobila na levou polovinu krku, vznikla nejspíš pádem jezdce na tvrdou zem a páčením krku o okraj okruží brnění. Poranění navazovalo na poškození v orofaciální soustavě. Po tupém úderu na bradu, který vedl ke dvěma zlomeninám v přední části mandibuly, odlomení kloubních výběžků a deformaci kloubních jamek na bázi lebky, následovalo vykloubení a zhmoždění levostranných příčných výběžků krčních obratlů. Po zhojení vzhledem k deformaci příčných výběžků nebyl téměř možný pohyb v levostranných meziobratlových kloubech, a tím ani v celé krční páteři. Popsaná zranění mohl provázet extraspinální hematom a krční úsek míchy mohl být zároveň postižen pohmožděním, krvácením a komocí, což mohlo vést k historicky zaznamenané kvadruplegii či paréze. Nelze jednoznačně říci, zda při tomto úrazu došlo i k poranění hrudní páteře. Sedmý hrudní obratel však vykazuje klínovitý tvar a snížení meziobratlových prostorů mezi sousedními obratli. Postižení páteře a její


Rekonstrukce turnajového zranění Karla IV – těžká přílba (znázorněna zvýrazněním na kresbě) se po nárazu dřevcem zaryla zadní částí do páteře v místě vyznačeném kroužkem, prolomila bradu (svislá čára) a zlomila čelistní výběžky (znázorněno svisle). Podle doc. MUDr. J. Ramby. dosti značně omezená pohyblivost, především krčního úseku, vyvolaly i další změny, a to na obou klíčních kostech, které jsou výrazně oploštělé. Císař měl mimo jiné také zlomenou lopatku. „Jamka je rozšířená, a to přesně odpovídá tomu, co známe ze současna, kdy se při luxaci pažní kosti z ramenního kloubu může odlomit její okraj,“ popsal kosterní nález přednosta Kliniky ortopedie 1. LF UK prof. MUDr. J. Bartoníček. Výborná fyzická kondice naprosto zásadně přispěla k tomu, že Karel IV. dokázal překonat první nejkritičtější okamžiky po vážném úrazu a zůstal naživu. Zásluhu na tom měla pochopitelně také účinná odborná pomoc. Na turnaji přítomní italští lékaři naštěstí zasáhli velice dobře. Znali smrtelné důsledky stržení vazu. Tahem za vlasy, určitě nijak šetrným, se proto snažili narovnat poraněnou páteř. Florentský kronikář Villani se o tom zmiňuje: „Lékaři při léčbě sáhli k nejsilnějším prostředkům, kdy Karlovi byly vytrhány vlasy z hlavy.“ MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D. (Pokračování) 1. L esný I.: Zprávy o nemocech mocných. Horizont, Praha 1989, 2. vydání 2. Kolářová Z.: Co prozradila kostra a CT snímky? Karel IV. měl dvě velmi vážná zranění. ww.denik.cz; 28.4.2016 3. Koukal P.: Karel IV. Koukalíci 2012-2016. 4. Kutek L.: Karel IV. měl zlámané a pohmožděné, co jen mohl. Nyní vědci přidali i zlomeninu lopatky. Studio ČT24. 22. 4. 2016 5. Palacký F.: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Svazek V. Gutenberg, Praha 1928 6. Ramba J.: Slavné české lebky. Galén, Praha 2005 7. Vlček E.: Fyzické osobnosti českých panovníků. II. díl, Čeští králové I. Vesmír, Praha 2000

11

Martin Matějovič byl uveden do Dvorany slávy hejtmana Plzeňského kraje Poosmé se začátkem září otevřela Dvorana slávy hejtmana Plzeňského kraje, aby do ní vstoupilo dalších pět významných osobností regionu v oblasti, vědy, sportu, umění a společenského života. Jednou z těchto osobností byl také profesor vnitřního lékařství Univerzity Karlovy a přednosta 1. interní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D.

Kromě zmíněného profesora Martina Matějoviče byli do Dvorany slávy uvedeni československý hokejový útočník Bohuslav Ebermann, bývalý rektor Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni a později Západočeské univerzity v Plzni Jiří Holenda, dlouholetý starosta Hrádku u Rokycan a jeden ze zakladatelů Sdružení měst a obcí České republiky Jaroslav Perlík a legenda české rockové muziky

Oldřich Říha. Tuto pětici osobností letos uvedl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs do pomyslné Dvorany slávy. Výše uvedení laureáti obdrželi z rukou hejtmana při slavnostní ceremonii v Měšťanské besedě pamětní list a charakteristický kámen – achát. Všichni tito lidé se narodili v Plzeňském kraji nebo jsou s regionem úzce spjati a svojí pracovitostí, houževnatostí, profesionalitou, ale i morálními a lidskými vlastnostmi překračují jeho hranice. „Osobnosti, které dokáží uskutečnit svůj životní sen a zároveň jsou příkladem pro ostatní, je třeba v dnešní uspěchané době vyzdvihnout. Tyto osobnosti nás ostatní inspirují, posunují o kousek dál a my se od nich můžeme učit. Jsou to vzory nejen pro mladé, ale pro nás pro všechny,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs, který se letos Dvorany slávy účastnil jako hejtman potřetí. Co znamená uvedení do Dvorany slávy hejtmana Plzeňského kraje pro jednoho z letošních laureátů? „Především příjemnou zpětnou vazbu, na kterou není v běžném životě moc času. Krátké zastavení, zamyšlení, rekapitulaci, ale také okamžik pro pohled vpřed. Jeden strom však les nedělá. Byl jsem tím, kdo cenu převzal, ale patří mnoha mým kolegů, kteří za tvůrčí a úspěšnou činností stojí,“ říká profesor Martin Matějovič. Foto: Zdeněk Vaiz

12


Ředitel

Fakultní nemocnice Plzeň jde příkladem

Konec movembrovské kampaně 2015 a holení knírů ve FN Plzeň. Zleva: ředitel FN Plzeň Václav Šimánek a Jiří Struček, tehdejší náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast školství, sportu a cestovního ruchu. Móda listopadových knírů začíná, přidejte se k nám. V listopadu, v měsíci mužské solidarity, FN Plzeň již tradičně podpoří celosvětovou kampaň na podporu osvěty rakoviny prostaty, v akci Movember. Ředitel FN Plzeň dodává: „Karcinom prostaty je u nás nejčastějším onkologickým onemocněním. Protože jsem lékař a vím, jak významnou roli prevence má, připojuji se do této akce osobně svým listopadovým knírem. Movembrovská kampaň je úžasná myšlenka. Věřím, že větší informovanost o této nemoci přiměje muže, aby více dbali o své zdraví, nechali se

prof. MUDr. Martin MATĚJOVIČ, Ph.D. Martin Matějovič absolvoval Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Kalovy. V letech 1997 až 1998 absolvoval část Ph.D. studia na německé univerzitě v Ulmu. Po návratu působil jako asistent LF UK na I. interní klinice lékařské fakulty a Fakultní nemocnice (FN) Plzeň a získal specializovanou způsobilost v oborech vnitřního lékařství a intenzivní medicíny. V roce 2004 byl jmenován docentem a v roce 2009 profesorem vnitřního lékařství Univerzity Karlovy. Od roku 2006 je přednostou 1. interní kliniky FN a Lékařské fakulty v Plzni. Martin Matějovič je autorem nebo spoluautorem více než 250 publikací a 3 monografií. Zabývá se výzkumem život ohrožujících infekcí a možnostmi náhrady funkce orgánů. Na LF v Plzni vybudoval mezinárodně


preventivně vyšetřit, a proto vyzývám i vás: Pojďte do toho s námi, podpořte Movember a připojte se do týmu FN Plzeň na www.movember.com.“ Foto: archiv FN V úterý 15. listopadu 2016 Onkologická a radioterapeutická klinika FN Plzeň, v čele s prof. MUDr. Jindřichem Fínkem, Ph.D., pořádá 2. Plzeňský den karcinomu prostaty. Místem konání je přednáškový sál ORAK, FN Plzeň-Lochotín od 9:00 do 16:30 hod.

respektované experimentální výzkumné pracoviště pro léčbu kriticky nemocných, vede vědecký program I. Biomedicínského centra LF a od roku 2012 vede i celofakultní výzkumný program. Martin Matějovič je držitelem The European Society of Intensive Care Medicine Yearly Award, nositelem uznávaných zahraničních vědeckých stipendií, laureátem ceny Neuron a zvaným řečníkem prestižních mezinárodních kongresů a konsenzuálních panelů. Dále je místopředsedou výboru České společnosti intenzivní medicíny, zastupoval Českou republiku v Evropské společnosti intenzivní medicíny (ESIM). V současnosti působí jako člen Vědecké rady a předseda jednoho z panelů Agentury pro zdravotnický výzkum ČR.

13

Foto: archiv LSS

Studenti LF v Plzni

se prezentovali na Festivalu vědy Ve středu 7. září 2016 jsme na pozvání od ČVUT v Praze navštívili Festival vědy v Praze, kde jsme spolu se stánky Univerzity Karlovy příchozím prezentovali základy první pomoci. A k našemu překvapení jsme neměli, zejména o mladé návštěvníky, nouzi.

Kdo k našemu stánku zavítal? Od rána nás nejrůznějšími dotazy zahrnovali žáci základních škol s učitelkami. Děti si mohly vyzkoušet masáž srdce na figuríně, ošetřovat namaskované zlomeniny, střepy, hřebíky a další cizí tělesa v ráně a připomněli jsme jim také celkový přístup k pacientovi. Čas od času jsme cvičně namaskovali náhodného mladého dobrovolníka z řad školáků a ostatní jej ošetřovali. Odpoledne žáky vystřídaly rodiny, které nám často vyprávěly o případech z jejich vlastního života. Co je to AED? Překvapilo nás, jak málo se ví o přístroji zvaném AED (automatický externí defibrilátor), o přenosné vymoženosti 21. století, která výrazně zvyšuje šanci na záchranu života v jeho akutním ohrožení. Dospělé návštěvníky a především matky, zvláště pak těhotné, zajímala první pomoc u novorozenců a kojenců. Snažili

14

jsme se klást důraz na opatrnost, správnou techniku resuscitace, a na to, který hmat použít při vdechnutí cizího tělesa. Došlo i ke skutečnému zranění Povětrnostní podmínky a chemické pokusy v okolních stáncích zapříčinily fakt, že jsme za dobu našeho působení byli zavoláni k ošetření dvou skutečných pacientů – malého děvčete, jež se nedopatřením nadýchalo chloru a paní, která po celém dni na přímém slunci zkolabovala. Odebrali jsme tedy anamnézu a zavolali zdravotní záchrannou službu. Po celém dni jsme vypovídaní odjížděli zpět do Plzně, ale hřálo nás na srdci, že jsme pomohli s osvětou napříč generacemi, ale pomoc jsme poskytli také lidem, kteří ji v danou chvíli potřebovali. Za studentský spolek LSS o.s. v Plzni Jiří Rott, Karolína Hrubá, Eliška Kosová a Kateřina Hamanová


Jak na zdravé stravování radili lékaři a studenti

Počasí v sobotu 17. září pobytu venku moc nepřálo. Od rána bylo zataženo a chvílemi se snášel i hustý déšť. Ani to však neodradilo mnoho lidí, zejména rodin s dětmi, od návštěvy Atletického stadionu města Plzně na Vejprnické ulici, kde se v ten den konala akce Škoda Fit – program, jehož cílem je „nabídnout pomocnou ruku všem, kdo by rádi dlouhodobě dělali něco pro své zdraví a zlepšili tak svůj životní styl“. Sportovci z atletického klubu zde byli připraveni, aby předvedli návštěvníkům nejrůznější atletické disciplíny, mnohé z nich bylo možno si také osobně vyzkoušet. Program doplňovaly zábavné soutěže pro děti a také informační stánky, mezi nimiž se nacházel také společný stánek Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařské fakulty,

věnovaný zdravé výživě. Zde bylo možno si pohovořit s paní Jaroslavou Kreuzbergovou, vedoucí nutriční terapeutkou FN Plzeň a zároveň jedním z patronů programu Škoda Fit. I přes nepříznivé počasí náš stánek uvítal řadu zvídavých návštěvníků. Tak jako v ordinaci, i ve zdejších polních podmínkách dokázala Jaroslava Kreuzbergová příchozím poradit ve zlepšení životního stylu nejen jako kvalifikovaný dietolog, ale také jako poradce s komplexním pohledem na člověka a jeho zdraví, který zdůrazňuje souvislost fyzického zdraví s psychikou. Přítomní studenti vyhodnocovali pomocí speciálního softwaru jídelníčky, které jim návštěvníci nadiktovali. Hned vedle nich pracoval MUDr. Pavel Sedláček z Ústavu hygieny a preventivní medicíny a prováděl analýzu periferní pulzní vlny pletysmografií – tedy sledováním tlakové vlny v tepnách pomocí snímače umístěného na prstu. Výsledek takového vyšetření pomáhá posoudit stav tepenného řečiště u vyšetřované osoby a upozorní na případné problémy. Nakonec podle součtů organizátorů na místo dorazilo více než 750 lidí a Atletický klub získal na dvě stovky nových členů z řad dětí. Akce tedy i v tomto směru skončila úspěchem. Za LF UK v Plzni Ing. Barbora Černíková

Den otevřených dveří v Biomedicínském centru Od 1. do 13. listopadu se uskuteční již 16. ročník Týdne vědy a techniky AV ČR – největšího vědeckého festivalu v České republice. Festival nabízí přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Lékařská fakulta v Plzni otevře v sobotu 12. listopadu pro veřejnost své Biomedicínské centrum. Během Dne otevřených dveří budou moci návštěvníci nahlédnout do jeho pracoven a laboratoří, kterými je provedou zdejší výzkumníci. Uvidíte např. jak se izolují a kultivují kmenové buňky a podíváte se na ně v mikroskopu. Budete si moci vyzkoušet pipetování nebo se dozvíte, jak blízko má k sobě biologie a matematika. Ukážeme vám, jak u nás studujeme geny, nebo jak se dají objevovat zákonitosti fungování paměti. Termíny komentovaných prohlídek: 10:00 a 13:00 hod V seminární místnosti Biomedicínského centra zároveň bude probíhat cyklus přednášek pro veřejnost, např. na témata spojená s neplodností a reprodukční medicínou, ale také něco o poruchách pohybového ústrojí a kompenzačním cvičení, či úplně z jiného soudku – o chirugii a o tom, jak jí pomáhá softwarové modelování. Program najdete na www.biomedic-plzen.cz, stejně jako registraci na prohlídku laboratoří. Na přednášky registrace není nutná. Vstup na celý Den otevřených dveří je zdarma!


15

Představujeme studentský spolek

Sdružení studentů stomatologie ČR Foto: archiv SSS ČR

Sdružení studentů stomatologie (SSS ČR) je nezisková organizace zastupující studenty zubního lékařství na všech fakultách v ČR, tedy v Praze, Hradci Králové, Olomouci, Brně a v Plzni. Cílem je pomoci studentům v jejich profesním růstu, nabídnout jim možnost zpestření odborného i studentského života a snaha vytvořit dobrý kolektiv budoucí generace zubních lékařů.

16

Jednou za půl roku vydáváme časopis StuDent, který je zdarma k dispozici studentům zubního lékařství. Najdete v něm odborné články, aktuální dění, činnost sdružení a zkušenosti studentů ze stáží. V současné době máme 1 636 členů. Preventivní programy Sdružení se účastní profylaktických akcí a projektů. Jen v krátkém výčtu jde o akce: Ve zdravé ČR zdravý zub, Gravident, WHD, WOHD, Den zdravých zubů, Dětský den nebo Den celoživotního vzdělávání. Každý z těchto projektů je něčím zajímavý a přispívá k obecnému povědomí o důležitosti ústní hygieny a jejím vlivu nejen na zdraví úst, ale i celého těla. Rádi bychom vám představili dva největší projekty, kterým se věnuje plzeňská část sdružení.

Ve zdravé Plzni zdravý zub Rok co rok se studenti stomatologie účastní na náměstí Republiky velké profylaktické akce s názvem Ve zdravé Plzni zdravý zub, během níž předávají Plzeňanům své znalosti jak teoretické, tak praktické. Studenti vybaveni modely zubů a kartáčky s vervou vysvětlují proti čemu je nutno bojovat a ukazují nejefektivnější metody, jak předejít nepříjemným problémům, které způsobuje zubní plak. Gravident Projekt Gravident zaměřený na maminky s malými dětmi a těhotné. Studenti, které problematika dutiny ústní zajímá, navštěvují předporodní kurzy a mateřská centra. Zde se formou krátké poutavé prezentace a praktického nácviku


livé, vždy se soutěžící rozdělí do dvou kategorií – první zahrnuje studenty 1. a 2. ročníku, do druhé řadíme 3. a 4. ročník. Společenské akce Mezi společenské akce Sdružení studentů stomatologie patří Reprezentační ples SSS ČR v Brně. Tak jako každý rok je na programu vítání prvních ročníků, taneční soutěž, tombola a spousta dalších společenských maličkostí. Dále je to „Zubařské“ mecheche, Půlení třetích ročníků nebo Infotour pro první ročníky.

snaží motivovat a edukovat budoucí maminky, jak v péči o svoji dutinu ústní, tak i o ústa svého potomka. Součástí projektu je i shromažďování dat z dotazníků, které slouží k sepsání Studentské vědecké odborné práce. Nyní budeme začínat s novým odvětvím tohoto projektu, a to školení maminek v šestinedělí. Na vlnách Listerine Na vlnách Listerine je preventivní program organizovaný spolkem ve spolupráci s firmou Listerine. Jedná se o pět dní letních prázdnin, během kterých zhruba 16 studentů ze všech fakult v ČR sjíždí řeku, v našem případě Vltavu, a každý večer hodinu prochází kemp a poučuje vodáky o správné ústní hygieně. Odměnou jim za to je proplacené ubytování v chatkách a lodě od firmy Listerine. Jedná se o událost velmi oblíbenou mezi studenty i mezi samotnými vodáky. Studenti si užijí spoustu zábavy na vodě, poznají budoucí kolegy z jiných fakult a naučí se komunikovat a jednat s lidmi. Na druhé straně vodáci se rádi nechají poučit, svěřují do péče studentů své děti, aby si odnesly základy správné ústní hygieny, a v neposlední řadě mají radost ze vzorků a jiných drobností, které se rozdávají každému, kdo se nebojí pobavit o svých problémech a nechá se poučit. Sportovní akce a soutěže Jak se říká „Ve zdravém těle, zdravý duch“, tak pro studenty Lékařské fakulty to platí dvojnásob. Proto letos již po čtvrté budeme pořádat pro všechny studenty LF v Plzni (nejen studenty zubního lékařství) volejbalový turnaj. Studenti se každý rok přihlásí v hojném počtu, vytvoří týmy, které se pak mezi sebou jedno listopadové odpoledne utkají v tělocvičně Bolevecké koleje. Hraje se o hodnotné ceny, ale samozřejmě to nejdůležitější je zábava, která s tímto turnajem přichází. Další takovou soutěží, u které si studenti zubního lékařství mohou trochu oddychnout, ale zároveň zde zúročí vlastnosti, které jako budoucí zubní lékaři potřebujeme, je „Zubařská“ olympiáda. Ta se skládá z několika disciplín a úkolů, na které mají přihlášení studenti časový limit. Na konci se hodnotí přesnost, zručnost, trpělivost a kreativita, ale rozhodně se nejedná o poměřování svých znalostí. Aby bylo hodnocení spraved-


Odborné přednášky, semináře, workshopy Každý student pracuje na svém rozvoji a vzdělávání i mimo výuku na fakultě. V tomto ohledu SSS ČR umožňuje zájemcům se účastnit různých seminářů a přednášek. Díky podpoře stomatologických firem se nám v minulých letech podařilo uspořádat workshopy na následující témata - otiskovací materiály, lupové brýle a zavádění implantátů, rotační technologie, sinus lift, domácí bělení zubů nebo elektrické kartáčky.

Výměnné zahraniční stáže Spolupracujeme s IADS (International Association of Dental Students) a pořádáme zahraniční stáže. Trvání stáží je u každého státu odlišné, ale většinou se pohybuje mezi 1 až 4 týdny. Studenti z ČR se podívali například do Indie, Číny, Litvy, Černé Hory, Německa, Maďarska, Itálie, Finska nebo na Maltu. Na stáž může vyjet registrovaný člen našeho sdružení, stačí jen vyplnit přihlášku na www.ssscr.cz. Stáží v zahraničí získáte nejen spoustu nových zkušeností a znalostí, ale také potvrzení o praxi od univerzity, dokonce i certifikát od IADS o zahraniční praxi. Všechny tyto akce můžeme pořádat díky podpoře Lékařské fakulty v Plzni, Stomatologické klinice FN Plzeň a samozřejmě sponzorům, bez kterých by se nemohly uskutečnit. Za SSS ČR Jana Horynová, Aleš Průša, Adam Špillar, Tomáš Cejnar, Daniel Fanta, Petra Šanderová, Dorian Marchesi, Jana Janáček, Lucie Janouškovcová a Veronika Kalinová

17

Mezi životem a smrtí... Mezi životem a smrtí (Inter vitam et exitum) se 16. a 17. září nacházeli nejen figuranti a organizátoři soutěže pro záchranáře a mediky, ale hlavně soutěžící, kteří mnohdy strávili více než 24 hodin beze spánku plněním náročných úkolů, kvůli kterým vyjížděli vlastními auty do pardubických ulic a blízkého okolí.

Soutěž Inter vitam et exitum 2016 začala v pátek 16. září v podvečer stanovištěm “urgentní příjem”, kde jsme měli k dispozici ordinaci s kompletním vybavením nemocničního urgentního příjmu, včetně možnosti provedení laboratorních testů, které ale přišly ve zkráceném čase, než ve skutečnosti. Na veškerou práci s pacientem jsme měli 15 minut, na dopsání dokumentace minut 5 a pro zpestření ještě u pacienta proběhl během vyšetřování křečový záchvat. Naprosto vyčerpaní jsme pokračovali testem všeobecných znalostí z oboru urgentní medicíny. Sto otázek se promítalo účastníkům projektorem na zeď v průběhu 100 minut, a aby už od začátku byla naše psychika nahlodaná, poslouchali jsme k tomu po celou dobu hudební smyčku. Celou následující noc a den jsme pokračovali s dalšími úkoly. Letos organizátoři nešetřili zajímavými lokacemi. Připravili nám výjezd na zelenou bránu, dominantu pardubického náměstí nebo například do nedalekých lázní Bohdaneč. Jako každý rok byly soutěžní úkoly promyšlené do nejmenších detailů. Měli jsme k dispozici prakticky kompletní Foto: archiv LSS

18

vybavení záchranného vozu, včetně intubačních pomůcek, pomůcek k zajišťování žilního vstupu, léků, defibrilátoru a přenosného ventilátoru. Z výzvy, která přišla sms zprávou, jsme se vždy dozvěděli místo, kam máme jet, a stručný popis události. Pro představu „pád“, „psychiatrická indikace“, “nespecifické neurologické potíže” nebo „sekundární transport“. To bylo vše, co nám zadali organizátoři a mnohdy bylo cílem spíše nás zmást. Ze sekundárního transportu se vyklubal pacient se zástavou oběhu, pád znamenal polytrauma s vysokou míšní lézí a nespecifické nervové potíže skončily zevní komorovou stimulací pro bradykardii u AV bloku III. stupně. Mezi další zajímavé diagnózy, na které jsme měli přijít, byla eklapsie, otrava oxidem uhelnatým, inhalační trauma se závažným popálením obličeje a dýchacích cest. Další letošní novinkou byly krátké workshopy, které si pro nás lektoři z řad organizátorů připravili. Na modelu jsme si cvičili urgentní způsoby zajištění dýchacích cest, vojenský záchranář a lektor sebeobrany nám předvedl bezpečný přístup k agresivnímu pacientovi, základní prvky sebeobrany, MUDr. Jan Bydžovský přiblížil rychlou metodu vyšetření pro vyloučení/potvrzení volné tekutiny u pacienta s polytraumatem, tzv. fastscan. Volné chvilky jsme vyplňovali sdílením zkušeností s ostatními soutěžícími z různých koutů Čech a nekončícími debatami o medicíně. Pokud je častou stížností mediků, že si málokdy mohou na něco sáhnout, něco si skutečně vyzkoušet, pak soutěž Inter vitam et exitum je jedinečný způsob, jak si zkusit vzít iniciativu opravdu do vlastních rukou a vyzkoušet si práci lékaře takřka v reálných podmínkách, ale bez skutečného rizika. Letos jsme za Life saving support do boje poslali tři dvoučlenné týmy ve složení Lenka Hejretová + Jiří Rott, Lucie Vítková + Ladislav Henlín, Petra Vanešová + Michaela Hnyková a domů jsme si přivezli hned dvě pódiová umístění, a to hned ta nejvyšší. Jsme rádi, že snažení v našem spolku přináší ovoce a hlavně děkujeme organizátorům za skvělou soutěž i atmosféru a rádi budeme další ročníky doporučovat mladším spolužákům. Za Life saving support Lenka Hejretová


Foto: archiv Medicus Pilsensis

Nováčci se seznámili s fakultou Kde leží pavilony Lékařské fakulty? Jak sehnat skripta? Co studenta čeká v prvním ročníku? Na tyto a mnoho dalších otázek dostali odpověď studenti prvního ročníku, kteří se zúčastnili tradiční akce s názvem Infotour.

Akce pořádaná spolkem Medicus Pilsensis se uskutečnila 2. října. Studenti prvního ročníku byli tradičně vyzvednuti na jednotlivých kolejích a spolu se staršími studenty se poté dostavili na Šafránkův pavilon, kde proběhl krátký úvod plný užitečných informací, např. jak funguje SIS nebo kde sehnat studijní materiály. Do Infotour se zapojili také studenti zubního lékařství, kteří „proškolili“ studenty prvního ročníku tohoto oboru. „Jako každým rokem zástupci z vyšších ročníků čekali s modelem velkého zubního kartáčku před jednotlivými kolejemi, aby se odlišili od všeobecného směru,“ popisují Petra Šanderová a Jana Horynová za Sdružení studentů stomatologie ČR (SSS ČR). Při prezentacích se jako první představil studentský spolek Sdružení studentů stomatologie ČR. Ten může studentům mimo jiné nabídnout možnosti absolvovat zahraniční klinické nebo výzkumné stáže, účastnit se odborných workshopů a seminářů, popřípadě se zapojit do preventivních programů, z nichž nejznámější je Ve zdravé ČR (Plzni) zdravý zub. Zájemci


se rovnou do sdružení mohli zaregistrovat a začít čerpat jeho výhody. „Dále se představil projekt Dental Prevention, který má za úkol detailně seznámit studenty s ústní hygienou. Nakonec studentky 2. ročníku přednesly prezentaci o předmětech vyučovaných v 1. ročníku, o budovách fakulty a studijních materiálech, aby ´prvákům´ usnadnili vstup do nového prostředí,“ doplňují studentky zubního lékařství. Po přednášce se průvodci ujali jednotlivých skupin nováčků a provedli je hlavními body celé akce. Mezi ně patřily pavilony fakulty (Pavlovův, Procháskův, Šafránkův) a také UNIMEC, FN Lochotín a na závěr děkanát. U každého stanoviště byli studenti prvního ročníku obeznámeni s předměty, které se v daném prostoru vyučují. Přestože počasí příliš nepřálo, počet zúčastněných studentů byl zhruba 190. „Jsme rádi, že je o tuto akci stále velký zájem a každoročně se do organizace zapojují studenti vyšších ročníku a dokonce i absolventi, aby své zkušenosti předali mladším. Už teď se těšíme na další ročník,“ shodují se Petra Šanderová a Jana Horynová.

19

Hokejoví Akademici odstartovali sezónu Evropská univerzitní hokejová liga odstartovala sezónu 2016/2017 zápasem Akademiků Plzeň s Technikou Praha. Na úvodní duel si našel čas i Pavel Horváth, který je největším fanouškem plzeňského univerzitního týmu.

Univerzitním hokejovým týmům opět začaly boje o trofej Evropské univerzitní hokejové ligy. Letošní ročník odstartovala 5. října na ledě plzeňské Kooperativa Arény zápasem mezi Akademiky Plzeň a Technikou Praha. Dramatický zápas nerozhodlo ani prodloužení, v němž se v EUHL hraje 3 na 3 hráče, ale až samostatné nájezdy – Akademici zvítězili nad Technikou 5:4. Členové týmu věří, že úspěšný start předznamenává celou sezónu, pro níž trenér Tomáš Ceperko vytyčil cíl: 4. místo po základní části. Aby tento cíl byl reálný, o to se tým snaží už od letní přípravy. Každý hráč dostal od trenéra individuální plán tak, aby 5. září, kdy startovala příprava na ledě, byli všichni připraveni naplno se zapojit do tréninků a přípravných utkání. Ruku v ruce s tréninkem šly také organizační změny: po dvou letech byla hráčům dopřána na Kooperativa Aréně vlastní šatna. Těsně před koncem minulé sezóny dostal tým také nového manažera, kterým je bývalý hráč Akademiků Miroslav Brand. Posily přišly i mezi hráče – jednou z nových tváří a opor mužstva je i student prvního ročníku Lékařské fakulty v Plzni Jakub Frček, který ještě loni hrál za juniorku Karlových Varů, s níž si zachytal i v ruské MHL. Dalšími členy týmu, studujícími na

20

Lékařské fakultě v Plzni, jsou předseda klubu Filip Malota a PR manažer Vilém Franěk, kteří za své aktivity a pozdvihnutí akademického sportu v Plzni letos jako první obdrželi Cenu Jaroslava Slípky (viz též minulé číslo Facultas Nostra). Za zmínku rozhodně stojí i zkušenosti dalšího nováčka týmu Petra Mainera, který naopak není žádným nováčkem na ledě, neboť s sebou přináší zkušenosti z extraligového hokeje. Kapitánem plzeňských Akademiků je letos opět Jakub Faschingbauer, student Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Akademici pozvou veřejnost kromě ligových zápasů také na několik speciálních akcí. V nejbližší době, 23. listopadu, se v plzeňské Home Monitoring aréně uskuteční tradiční Bitva o Plzeň – zápas mezi Lékařskou fakultou a ZČU. Ve středu 7. prosince se můžeme těšit na Plyšákovou bouři při zápasu s celkem PaneuropaKings (Bratislava). „Doneste na zápas plyšáka a po prvním gólu Akademiků ho hoďte na led,“ vysvětluje Vilém Franěk. Vybraní plyšáci pak udělají radost na dětském oddělení FN Plzeň. Na únor je pak nachystané dopolední utkání s polským týmem KTH Krynica, na které budou pozvané děti ze středních a základních škol, pod heslem „Z lavic až na zimák“. Ing. Barbora Černíková


Do projektu jsou zapojeni Barbora Gomolová, Petr Pokorný a Barbora Pradlová, studenti 4. ročníku. Foto: archiv IFMSA Plzeň

Inspirace k novému projektu přišla z Dánska Od nového semestru se můžeme těšit nejen na staré známé, kamarády či spolužáky, ale i na zcela nový projekt studentského spolku IFMSA. Projekt, nazývaný Dobrovolnictví na KARIM, patří mezi úplnou novinku mezi lékařskými fakultami v České republice. Projekt je připraven ve spolupráci s Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Plzni.

Studenti – dobrovolníci po dobu 20 hodin jednoho semestru docházejí na kliniku, kde se zapojují ve všech možných aktivitách od základní komunikace s vážně nemocnými pacienty, přes pomoc při jejich ošetřování či rehabilitaci, až po spolupráci s psychology a jiným zdravotnickým personálem na pacientově léčbě. Jak říká přednosta kliniky MUDr. Pradl: „Snažili jsme se připravit projekt, který přinese zkušenost studentům, bude prospěšný pacientům a pomůže i klinice.“ Při vymýšlení projektu KARIM se lékaři nechali inspirovat v Dánsku, kde podobný projekt roky běží a je oblíbený nejen u studentů, ale i u lékařů. Studenti díky projektu mají jedinečnou šanci zkusit si na vlastní kůži pomáhat na pracovišti intenzivní medicíny, vidět neobyčejné případy, které se na běžném oddělení nevyskytují a být součástí týmu profesionálů, ve kterém se přiučí něco nového. Jak uvedl jeden z dobrovolníků - Petr Pokorný, student 4. ročníku: „Od projektu očekávám to, že uvidím chod oddělení


ARO, a že získám určitou praxi v komunikaci s vážně nemocnými. Před první návštěvou jsem byl docela nervózní z toho, jak takovou komunikaci citlivě a efektně vést, ale nakonec jsem to zvládl a jsem zvědavý na práci s dalšími pacienty.“ V zimním semestru 2016/17 je do projektu KARIM zapojeno 9 studentů. Noví zájemci se budou moci v lednu přihlašovat na letní semestr. Doporučujeme se v případě zájmu přihlásit co nejdříve, jelikož kapacita projektu je omezena a na zimní semestr byla zaplněna během prvních dvou dní od otevření. Upozorňujeme, že projekt je vhodný pro studenty od čtvrtého ročníku výše z důvodu absolvování předmětu Lékařská psychologie, Interní propedeutika a dalších preklinických oborů. Věříme, že projekt bude mezi studenty oblíbený hlavně proto, že přináší nové možnosti sebevzdělání a zkušeností nad rámec běžného studia. Barbora Pradlová, koordinátorka projektu KARIM, IFMSA Plzeň

21

Studenti Gymnázia F. Křižíka na exkurzi zkoumali anatomické preparáty Anatomie, strašák výuky medicíny? Podle populárních filmů o „Básnících“ to tak rozhodně vypadá. Pro medika je to však nezbytnost a je rozhodně potěšující, že pedagogové na Ústavu anatomie Lékařské fakulty UK v Plzni se snaží výuku obohatit tak, aby byla názornější a tím pro studenty „stravitelnější“. Foto: Viktor Dlouhý V jednom z minulých čísel Facultas Nostra jsme psali o doc. RNDr. Pavlu Fialovi, CSc., vedoucím Ústavu anatomie, který je proslulý tím, že doprovází své přednášky anatomickou kresbou „naživo“ přímo před zraky studentů. Jiným z počinů, které pomáhají učinit anatomii názornější, je výroba korozivních preparátů. Principem metodiky korozivních preparátů (KP) je vyplnění dutých struktur preparovaného orgánu pryskyřicí, po jejíž polymerizaci (ztuhnutí) se odleptá okolní tkáň a zůstane odlitek. Vědecký tým složený jak z výzkumníků Lékařské fakulty a FN Plzeň, tak také Západočeské univerzity v Plzni na poli mikrokorozivních preparátů cévních řečišť bádá již několik let. Kromě hledání optimálních výplňových pryskyřic je při přípravě preparátů důležitý i postup odběru a proplachování orgánů, neboť jakákoli vzduchová bublina nebo sraženina zneprůchodňuje cestu výplňové hmotě. Celý postup je vysoce náročný na čas, pečlivost a souhru, přesto se týmu podařilo dojít až k naplnění celého jaterního krevního řečiště. Své úspěchy tento výzkumný tým zveřejňuje na konferencích a v publikacích, samozřejmě jsou preparáty používány právě i ve výuce anatomie. Jelikož se jedná o poměrně unikátní záležitost s mnoha mezioborovými přesahy, rozhodl se Ústav anatomie, že umožní „nahlédnout pod pokličku“ také studentům středních škol jako ilustraci toho, jak může vypadat život výzkumníka a že se rozhodně neomezuje na celoživotní sezení v jedné laboratoři. Pozvání přijala skupina studentů z nejvyšších ročníků Gymnázia F. Křižíka v Plz-

22

ni (GFK) spolu s Mgr. Šárkou Kirchnerovou. V praktikárně Ústavu anatomie se jich ujala MUDr. Lada Eberlová, Ph.D., která jim vyložila princip výroby korozivních preparátů, popsala všechny těžkosti s tím spojené a některé preparáty a pomůcky k jejich výrobě i prakticky předvedla. Studenti měli možnost si prohlédnout některé preparáty, a to jak přímo, tak pod mikroskopem. Některé jemné struktury lze ovšem zachytit pouze pokročilejšími zobrazovacími metodami – zde, jak dr. Eberlová vysvětlila, je pro práci anatomů důležitá spolupráce s pracovišti ZČU, která disponují jak elektronovým mikroskopem pro kontrolu kvality odlitku, tak i mikro-CT pro jejich následné skenování a 3D rekonstrukce. Ve spolupráci se ZČU byl vytvořen nový software umožňující kvantifikaci různých parametrů cévního řečiště z mikro-CT skenů. Kromě možností mezioborového výzkumu umožňují KP i lepší pochopení anatomie cévních řečišť, díky spolupráci s Biomedicínským centrem ústav disponuje unikátními preparáty parenchymózních orgánů prasete domácího. Studenti z GFK tedy nejen viděli a slyšeli o vědecké práci spojené s přípravou korozivních preparátů, ale mohli si je doslova osahat a zároveň zjistit, kolik disciplín se u této práce potkává a také jaké praktické dopady toto zkoumání může mít v klinické praxi. Pedagogové Ústavu anatomie doufají, že setkáváním se středoškolskými studenty podnítí zájem talentovaných studentů o studium lékařství i mezioborový přístup, a hodlají v budoucnu v podobných aktivitách pokračovat.


Postgraduální lékařské dny – Plzeň 2017 Plzeň, Šafránkův pavilon, Alej Svobody 31, PSČ 323 18 Datum konání: 7. 2., 8. 2., 9. 2. 2017 od 13 hod (úterý, středa, čtvrtek) Místo konání:

Pořádá: Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Plzni, Spolek lékařů v Plzni, Fakultní nemocnice v Plzni ve spolupráci s OS ČLK Plzeň-město Témata: Problematika diagnostiky a léčení nemocných vyššího věku Personalizovaná medicína a doporučené postupy Varia – čím se může pochlubit naše pracoviště Práce je možné přihlásit i do posterových sdělení Přihlášky k aktivní účasti a souhrny je nutno zaslat do 15. 12. 2016 v elektronické podobě ve formátu word na sekretariát Ústavu sociálního a posudkového lékařství paní Vandě Stříbrné, mail: [email protected]. Bližší informace na tel.: 377 593 540. Prosíme o dodržení termínu, aby bylo možné včas sestavit program a zajistit distribuci! K pasivní účasti není nutné se přihlašovat. Přihlášky k aktivní účasti musí obsahovat plné tituly u každého autora i u všech spoluautorů a názvy pracovišť. Abstrakta nebo plné texty přednášek budou otištěny v supplementu Plzeňského lékařského sborníku 2017. Sborník abstrakt bude zveřejněn 3. února 2017 na webových stránkách LFP. Plné texty zasílejte elektronicky do 15. 1. 2017 ve struktuře dle dispozic pro autory Plzeňského lékařského sborníku (https://www.lfp.cuni.cz/PlzenskySbornik/pls.php?cast=instrukce) Akce je akreditována ČLK dle Stavovského předpisu č. 16. Všichni účastníci obdrží certifikát o účasti. Plzeňský tým organizátorů


23

Placená inzerce

Bezpečná, moderní a vstřícná nemocnice moderní aceloročního vstřícná nemocnice v podhůří Bezpečná, Šumavy s možností sportovního vyžití. v podhůří Šumavy s možností celoročního sportovního vyžití.

Přijmeme Přijmeme LÉKAŘE I ABSOLVENTY LÉKAŘE I ABSOLVENTY na níže uvedená oddělení: Nabízíme:

CHIRURGICKE, INTERNÍ, JIP,LDN na níže uvedená oddělení: CHIRURGICKE, INTERNÍ, JIP,LDN

Nabízíme:  motivující nadstandardní nástupní mzdu; Nabízíme:  ▪perspektivu růstu mzdy; motivující nadstandardní nástupní mzdu; motivující nadstandardní nástupní mzdu;  ▪dlouhodobou perspektivu a zajímavou spolupráci; perspektivu růstu perspektivu růstumzdy; mzdy;  ▪příjemné pracovní prostředí, kolektiv; dlouhodobou perspektivu a zajímavou spolupráci; dlouhodobou perspektivu a profesionální zajímavou spolupráci;  ▪realizaci oboru prostředí, a prostředí, podporu osobního rozvoje; příjemné v pracovní profesionální kolektiv; příjemné pracovní profesionální kolektiv; realizaciav oboru a podporu osobního rozvoje;k dalšímu vzdělávání;  ▪vedení zajištění veškerých podmínek realizaci v oboru aveškerých podporupodmínek osobního rozvoje; vedení a zajištění k dalšímu vzdělávání;  ▪úhradu nákladů na vzdělání; možnost ubytování v areálu nemocnice; vedení a zajištění veškerých podmínek k dalšímu vzdělávání; ▪ úhradu nákladů na vzdělání; možnost ubytování v areálu nemocnice;  možnost podpory na formou stipendia; vzdělání; možnost ubytování v areálu nemocnice; ▪úhradu možnostnákladů podpory formou stipendia;  stabilizační a náborový příspěvek dle odbornosti; podpory formou stipendia; ▪možnost stabilizační a náborový příspěvek dle odbornosti;  ▪příspěvek nanáborový ubytování, příspěvek na dopravu; stabilizační příspěvek dle odbornosti; příspěvek naa ubytování, příspěvek na dopravu;  ▪závodní stravování, zaměstnanecké benefity (slevysportovní, na kulturní, závodní stravování, zaměstnanecké benefity (slevy na kulturní, příspěvek na ubytování, příspěvek na dopravu; relaxační akce). relaxační a jiné akce). a jiné  sportovní, závodní stravování, zaměstnanecké benefity (slevy na kulturní, sportovní, relaxační a jiné akce).

Nemocnice Sušice

Kontakt:

Nemocnice Sušice

Ivana Hlinková, Personální náměstkyně Kontakt: Mob.: 735 176 585 Ivana +420 Hlinková, Personální náměstkyně E-mail: [email protected] Mob.: +420 735 176 585 Nemocnice Sušice, Chmelenská 117, 342 01 Sušice E-mail: [email protected] Nemocnice Sušice, Chmelenská 117, 342 01 Sušice Jsme členem skupiny NEMOS GROUP www.nemosgroup.cz Jsme členem skupiny NEMOS GROUP www.nemosgroup.cz

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat, zveme Vás zájmu k nezávazné informační návštěvě. V případě nás neváhejte kontaktovat, zveme Vás k nezávazné informační návštěvě.

2017 zahájila slavnostní mše Představujeme spolek Sdružení studentů stomatologie ČR

Recommend Documents