2016 A. TEXTOVÁ ČÁST

RUDA NAD MORAVOU ÚZEMNÍ PLÁN 2. N Á V R H UPRAVENÝ NÁVRH PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ 11/2016

A. TEXTOVÁ ČÁST ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

e-mail: [email protected]

602 00 Brno, Příkop 8 tel.:

+420 545 175 893

fax:

+420 545 175 892

Akce:

ÚZEMNÍ PLÁN RUDA NAD MORAVOU

Evidenční číslo:

212 – 004 – 514

Pořizovatel:

Městský úřad Šumperk odbor strategického rozvoje, územního plánování a investic

Zhotovitel:

Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o.

Jednatelé společnosti:

Ing. arch. Vanda Ciznerová

Projektanti:

urbanismus, architektura:

Ing. arch. Alena Palacká

dopravní řešení:

Ing. Jiří Hrnčíř

vodní hospodářství:

Ing. Pavel Veselý

energetika, spoje:

Ing. Pavel Veselý

ekologie, životní prostředí:

Mgr. Martin Novotný

ochrana ZPF, PUPFL:


Datum:

2. NÁVRH

www.usbrno.cz


listopad 2016

Územní plán Ruda nad Moravou – textová část

2

OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU: A.

TEXTOVÁ ČÁST ÚP

B.

GRAFICKÁ ČÁST ÚP: I. 1

VÝKRES ZÁKLADNÍHO ČLENĚNÍ ÚZEMÍ

1 : 5 000

I. 2

HLAVNÍ VÝKRES

1 : 5 000

I. 3

VÝKRES VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ

1 : 5 000

I. 4

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

1 : 5 000

I. 5

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

1 : 5 000

I. 6

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – ENERGETIKA A VEŘEJNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ

1 : 5 000

Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal:

Zastupitelstvo obce Ruda nad Moravou

Datum nabytí účinnosti ÚP: Městský úřad Šumperk Pořizovatel:

Úřední razítko:

odbor strategického rozvoje, územního plánování a investic

Podpis: Jméno a příjmení:

Ing. Irena Bittnerová

Funkce:

Zhotovitel:

vedoucí odboru

Urbanistické středisko Brno spol. s r.o.

Razítko:

Podpis: Jméno a příjmení:


Funkce:


hlavní projektantka

3

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A.

Vymezení zastavěného území ..................................................................................................5

B.

Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ............................5 B. 1. Koncepce rozvoje území obce .......................................................................................5 B. 2. Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území....................................................................6 B.2.1 Ochrana a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot území ................................................. 6 B.2.2 Ochrana a rozvoj přírodních hodnot území a krajinného rázu ........................................8 B.2.3 Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí .........................................8

C.

Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně .............................................................................................................................9 C. 1. Urbanistická koncepce ...................................................................................................9 C. 2. Zastavitelné plochy .......................................................................................................11 C. 3. Plochy přestavby...........................................................................................................18 C. 4. Plochy sídelní zeleně ....................................................................................................19

D.

Koncepce veřejné infrastruktury a podmínek pro její umisťování .....................................20 D. 1. Dopravní infrastruktura .................................................................................................20 D. 2. Technická infrastruktura, nakládání s odpady ..............................................................21 D. 3. Občanské vybavení ......................................................................................................24 D. 4. Veřejná prostranství .....................................................................................................25

E.

Koncepce uspořádání krajiny, vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin. ....................26 E. 1. Koncepce uspořádání krajiny .......................................................................................26 E. 2. Územní systém ekologické stability ..............................................................................28 E. 3. Prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi ............................30 E. 4. Rekreace ......................................................................................................................31 E. 5. Dobývání ložisek nerostných surovin ...........................................................................31

F.

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, s určením převažujícího využití (hlavní využití), přípustného využití, podmíněně přípustného využití, nepřípustného využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu....................................................................32 F. 1. Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití ........................................................32 F. 2. Podmínky využití území ................................................................................................33 F. 3. Stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ...........................................................................................................46

G.

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ........................................................................................47

H.

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo ......................................................................................................................49

I.

Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona .....................49

J.

Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření. ...................................................................................49

K.

Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci ...................................................................................................................................50

L.

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie....................................................................................................50

M.

Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ....................................................................................................................................51

N.

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ..52


4

A.

Vymezení zastavěného území

Zastavěné území obce Ruda nad Moravou je vymezeno k 31. 12. 2015. Na území obce je vymezeno zastavěné území, které tvoří v zásadě hranice intravilánu (zastavěné území k 1.9.1966), zachycená v mapách KN a rozšířená o aktuální zastavěné nebo jinak využité pozemky. Zastavěné území je vymezeno ve výkresech: I.1 Výkres základního členění území I.2 Hlavní výkres

B.

1 : 5 000 1 : 5 000

Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

Koncepce rozvoje území obce Ruda nad Moravou stanovuje podmínky pro rozvoj jednotlivých funkčních složek tak, aby byl zabezpečen soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, a to s ohledem na udržitelný rozvoj území. Udržitelný rozvoj obce je navržen jako postupné, ekonomicky a společensky zdůvodněné využívání potenciálu území, vycházející z jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, které jsou výsledkem historického vývoje. Cílem územního plánu je stanovení podmínek pro jejich ochranu, kultivaci a obohacování při úměrném, vzájemně koordinovaném rozvoji všech funkcí obce, zejména udržení kvality životního prostředí.

B. 1. Koncepce rozvoje území obce HLAVNÍ CÍLE: �

zachovat sídelní strukturu obce a citlivě doplnit formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, s důrazem na vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek

�

vyloučit nekoncepční formy využívání zastavěného a zastavitelného území návrhem podmínek pro využívání území

�

vytvořením podmínek pro rozvoj kvalitního bydlení, občanského vybavení a pracovních příležitostí, podpořit hlavní funkci obce – bydlení a přispět ke stabilizaci počtu obyvatel a zlepšení věkové struktury obyvatelstva

�

stabilizací a rozvojem ploch pro sport a rekreaci vytvořit atraktivní podmínky pro obyvatele obce a návštěvníky

�

zajistit dobrou obslužnost území; vytvářet územně technické podmínky pro obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou

�

navrhnout podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území, vytvářet územně technické podmínky pro ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí, podporovat zásady zdravého sídla

�

návrhem opatření proti půdní a větrné erozi a místním záplavám vytvářet podmínky pro ekologickou stabilitu území

�

vymezit plochy pro chybějící skladebné části územního systému ekologické stability


5

B. 2. Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území B.2.1. OCHRANA A ROZVOJ KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území vymezuje podmínky pro ochranu kulturních, přírodních a civilizačních hodnot a ochranu krajinného rázu. Územní rozsah je vymezen v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres. Územní plán definuje podmínky pro ochranu kulturních a civilizačních hodnot území: ÚZEMÍ ZÁSADNÍHO VÝZNAMU PRO CHARAKTER OBCE – urbanisticky exponovaný prostor historického jádra obce – z větší části původní zástavba kolem hlavních prostorů obce, částečně s původní parcelací a zachovanou půdorysnou strukturou uspořádání zástavby, vyžadující maximální ochranu kulturních, civilizačních a přírodních hodnot území. ÚP zachovává a chrání charakter zástavby včetně zachování stávající půdorysné stopy, tj. nejstarší části obce a jejího nejbližšího okolí: o

RUDA NAD MORAVOU – zástavba kolem zámku a zámecké zahrady, zástavba kolem ulice , vedoucí k obecnímu úřadu a zástavba kolem kostela a hřbitova

podmínky ochrany hodnot: –

veškeré činnosti, děje a zařízení musí respektovat kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního charakteru prostředí, nesmí zde být umístěna zástavba, která by znehodnotila svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály hodnoty území

–

v případě zástavby proluk po zaniklých objektech respektovat původní půdorys a zejména veřejný prostor. U starší historické zástavby při rekonstrukcích použít architektonické prvky, které odpovídají typu zástavby, bude respektován charakter a měřítko dochované zástavby a její prostorové uspořádání bude podporovat využití tradičních materiálů

–

úprava prostoru bude prováděna v souladu s tradiční zástavbou a místně obvyklou vegetací

PAMÁTKY MÍSTNÍHO VÝZNAMU Jedná se o drobné, převážně sakrální stavby (pomníky, kříže, sochy, boží muka, kapličky), které nejsou kulturními památkami, chráněnými státem, ale jsou významné a jsou dokladem kulturní vyspělosti obce. Jedná se o památky místního významu (dle seznamu v Odůvodnění).


respektovat drobné sakrální stavby

–

podporovat aktivity přispívající k jejich zdůraznění (například výsadba soliterní zeleně)

–

v okolí těchto staveb nepřipustit výstavbu a záměry, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich vzhled, prostředí a estetické působení v prostoru sídla nebo krajiny. Úpravami daného území nesmí být narušeny nebo zničeny tyto drobné sakrální stavby ani přístupové komunikace k těmto stavbám.

–

jejich přemístění je přípustné v případě, že novým umístěním nedojde k narušení hodnoty stavby, a jejího působení v sídle nebo krajině


6

DOMINANTY URBANISTICKÉ STRUKTURY Architektonické dominanty, které umocňují a komponují prostor, uplatňují se při dálkových pohledech, nebo pouze v pohledech uvnitř sídla: o

RUDA NAD MORAVOU – hlavní dominanta obce kostel sv. Vavřince pod hřbitovem – budova zámku


respektovat, nepřipustit výstavbu a záměry, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich vzhled, prostředí a estetické působení v prostoru obce a narušit jejich funkci dominanty obce

–

respektovat nejbližší okolí dominanty

OBJEKTY CHARAKTERIZUJÍCÍ MÍSTNÍ PROSTŘEDÍ A TRADICI Jedná se o stavby, které jsou dokladem stavitelského umění kraje a v obrazu sídla mají svou estetickou hodnotu. V Rudě nad Moravou jsou to památkově chráněné nemovitosti civilní i církevní, významné stavby občanského vybavení ale i dnes již ojedinělé venkovské chalupy v nejstarších částech obce (dle seznamu v Odůvodnění). podmínky ochrany hodnot: –

objekty zachovat, při rekonstrukcích respektovat hmoty a proporce objektů, výškovou hladinu zástavby, půdorysnou stopu, tvar a sklon střech, tvar štítů, proporce okenních a dveřních otvorů, vrat apod.

–

při prováděných dosadbách zeleně upřednostňovat listnaté dřeviny, které svým charakterem do obce patří

Územní plán definuje podmínky pro ochranu a rozvoj urbanistické struktury obce: �

hlavní urbanistická osa – vymezená vodním tokem Moravy, protékajícím územím ve směru severovýchod – jihozápad, souběžně s železniční tratí

�

vedlejší urbanistická osa – vymezená hlavním dopravním tahem – silnicí II/369, procházejícím řešeným územím přibližně ve stejném směru jako hlavní urbanistická osa

�

významné prostory obce – centrální prostor místní části Rudy nad Moravou, úsek silnice II/369 včetně areálu zámku a kostela – sportovní plochy mezi zástavbou Rudy nad Moravou a řekou Moravou

�

významné plochy zeleně – vytvářejí základní kostru zeleně v zastavěném území (veřejná zeleň kolem občanské vybavenosti, kostela, hřbitov) a významná zeleň (soukromá a vyhražená – zahrady a sady), která je součástí ploch bydlení a ploch, obklopujících obec po obvodu, na přechodu zástavby do krajiny o ŠTĚDRÁKOVA LHOTA - hřbitov a zeleň kolem kapličky o HOSTICE - zahrady kolem občanského vybavení a zemědělského střediska o RUDA NAD MORAVOU - vzrostlá zeleň na návsi u zámku, zámecký areál, zeleň kolem kostela, hřbitov o HRABENOV - zeleň u kaple o BARTOŇOV - vzrostlá rozptýlená soliterní zeleň o RADOMILOV - vzrostlá rozptýlená soliterní zeleň

�

harmonie prostředí s osídlením – ochrana základního krajinného rámce tvořeného lesy a krajinnou zelení, břehovými porosty podél vodního toku, včetně prolínání krajinné a sídelní zeleně, koordinované s územním systémem ekologické stability

�

venkovský charakter obce – zástavbu tvoří přízemní až dvoupodlažní rodinné domy nebo selské usedlosti, převažuje řadová zástavba rodinných domů se sedlovými střechami, na


7

dochované původní parcelaci, uspořádání zástavby často umožňuje vjezd zemědělské techniky ze záhumenní cesty �

charakter přírodních horizontů – kopcovitý zalesněný horizont obklopujících obec (nesmí se odlesnit, trvale vykácet vzrostlá zeleň)

�

působení pozitivních civilizačních dominant v obrazu obce – kostel v Rudě nad Moravou, kaple v místních částech Štědrákova Lhota, Hostice a drobná sakrální architektura (kříže a pomníky)

�

rozhledy z významných vyhlídkových bodů a scénických cest – významný vyhlídkový bod na nejsevernějším okraji zástavby Štědrákovy Lhoty – pohled na obec

�

plochy ekologicky hodnotné pro zachování ekologické stability – břehové porosty vodního toku Moravy, drobné enklávy zeleně, vytvářející mozaikovitou krajinu mezi zástavbou a lesními komplexy, obklopujícími obec

�

kvalita veřejných prostranství – zejména v území sociálních kontaktů – předprostor u zámku a před obecním úřadem

�

pohoda bydlení – zajištění ochrany ploch bydlení proti nadměrnému hluku a imisí z dopravy

�

podmínky pro nemotorovou dopravu – návrh pěších a cyklistických tras a stezek

B.2.2 OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT A KRAJINNÉHO RÁZU Územní plán definuje podmínky pro ochranu přírodních hodnot a krajinného rázu: PŘÍRODNÍ HODNOTY A KRAJINNÝ RÁZ Jedná se o souhrn přírodních prvků, které vytváří charakteristické prostředí, ve kterém se obec nachází. podmínky ochrany hodnot: –

rozvíjet harmonii prostředí s osídlením ochranou základního krajinného rámce tvořeného lesy a krajinnou zelení, jeho doplněním (břehové porosty podél vodních ploch a toků…) včetně prolínání krajinné a sídelní zeleně a koordinaci s územním systémem ekologické stability

–

neměnit charakter přírodních horizontů

–

neumisťovat žádné stavby na přírodní dominanty – výrazné vrcholy, hřebeny apod., obnova původních rozhleden (příp. sakrálních staveb ) je možná, podmíněně přípustná je výstavba nových rozhleden za podmínky, že nedojde k výraznému narušení působení těchto dominant


respektovat stávající civilizační hodnoty, podporovat výstavbu navržené dopravní a technické infrastruktury

–

realizovat navržená protierozní a protipovodňová opatření

B.2.3. OCHRANA ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V rámci územního plánu jsou navrženy zásady a opatření na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí. Území je vymezeno v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres a ve výkresu č. II.1 Koordinační výkres. �

hranice negativních vlivů hluku z dopravy – rozhodující je izofona pro 50 dB v noci, podél hlavního dopravního tahu silnice II/369, procházejícího obcí a železnice. Při navrhování a umisťování staveb do území musí být respektována hranice negativních vlivů hluku z dopravy


8

�

o

při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

o

v plochách negativních vlivů, vymezených hranicí negativních vlivů hluku z dopravy, nesmí být situovány stavby pro bydlení, dále stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný vnitřní a venkovní prostor)

o

respektovat ochranná pásma (odstupové vzdálenosti) kolem silnice II.třídy II/369 z důvodu zajištění ochrany veřejného zdraví před hlukem z dopravy na komunikacích II. třídy. s odkazem na § 82 odst. 2 písm. j) zákona č.258/2000 Sb., musí navržené rodinné domy být situovány a navrženy tak, aby v chráněném venkovním prostoru staveb rodinných domů, a to ve vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, který je významným z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru, byly splněny hygienické limity hluku upravené § 12 odst. 3 příl. č.3 Nařízení vlády č. 272/20011 Sb., - požadavek v souladu s § 30 zákona č. 258/2000 Sb., a § 12 Nařízení vlády č. 272/20111 Sb.

hranice negativních vlivů zemědělských areálů v územním plánu jsou zapracovány hranice negativních vlivů zemědělských areálů, které mohou být zdrojem (např. hluku, zápachu apod.) pro stávající i navrženou obytnou zástavbu o

�

v těchto plochách, vymezených hranicí negativních vlivů, nesmí být situovány stavby pro bydlení, dále stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem a dalšími negativními vlivy na životní prostředí (chráněný vnitřní a venkovní prostor)

hranice negativního vlivu čistírny odpadních vod – je převzata z dokumentace ČOV, stanovena ve vzdálenosti 100m z emisního středu; v tomto pásmu nelze umisťovat obytnou zástavbu

�

hranice pásem ochrany prostředí pásmo ochrany prostředí veřejného pohřebiště – je navrženo ve vzdálenosti 100m od hranice hřbitova v Rudě nad Moravou a Štědrákově Lhotě; v tomto pásmu lze umisťovat obytnou zástavbu pouze výjimečně nelze umisťovat činnosti, děje a zařízení, které narušují pietu místa (např. hlukem, prachem, nebo jinými vlivy)

C.

Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

C. 1. Urbanistická koncepce 1) ÚP zachovává kontinuitu vývoje obce 2) urbanistická koncepce respektuje historicky založenou kompaktní sídelní strukturu jednotlivých místních částí, krajinnou konfiguraci a extenzivně zemědělsky využívané území v oblasti podhůří Jeseníků. Obec bude rozvíjena jako jednotlivá souvisle urbanizovaná sídla, vzájemně stavebně nepropojená. 3) ÚP rozvíjí urbanistickou strukturu sídla s propojením na okolní krajinu při respektování kulturních a přírodních hodnot území 4) ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla nebo samoty, pouze výjimečně jsou zde umístěny nové plochy pro účelové stavby, které souvisí s hospodařením na okolních pozemcích, není navrhováno rozšíření stávajících výrobních areálů, které by mohly zásadním způsobem narušit krajinný ráz Územní plán Ruda nad Moravou – textová část

9

5) obec je rozvíjena především plochami s hlavní funkcí bydlení. Preferována je dostavba proluk, regenerace a modernizace stávajícího stavebního fondu a nová zástavba na plochách, navazujících na zastavěné území. 6) ÚP vymezuje značnou část ploch se smíšeným využitím (plochy smíšené obytné), které umožňují širší spektrum činností a aktivit, přinášející oživení a zpestření struktury sídla. 7) ÚP umožňuje v rámci ploch se smíšeným využitím, intenzivnější využití ploch pro veřejné občanské vybavení, komerční občanské vybavení (stravování a ubytování) , sport a rekreaci, které přispějí k posílení rekreační funkce obce a zlepšení jejích prostorových kvalit 8) ÚP stabilizuje a navrhuje nové plochy pro sport (zejména sjezdové lyžování), veřejnou zeleň a veřejná prostranství, umožňuje realizaci ploch pro odpočinek, relaxaci a budování dětských hřišť v rámci ploch s rozdílným způsobem využití a zlepšuje podmínky pro návštěvníky návrhem cyklotras a cyklostezek, které jsou výchozími body pro vstup do krajiny a umožní intenzivnější využití krajinných hodnot území 9) ÚP vymezuje plochy, umožňující rozvoj pracovních příležitostí v primárním sektoru (stabilizované areály zemědělské výroby), v sekundárním sektoru (drobná výroba v samostatně vymezených areálech) a drobné služby v rámci ploch venkovského a smíšeného bydlení a v terciálním sektoru (posílení služeb a turistické infrastruktury v rámci ploch občanského vybavení a ploch smíšeného využití). 10) ÚP navrhuje koncepční zásady pro obsluhu sídla dopravní a technickou infrastrukturou, vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny a vedení cyklistických tras, navrhuje přeložku silnice II/369. 11) navrženým uspořádáním ploch s rozdílným způsobem využití omezuje ÚP riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk), podporuje zásady zdravého sídla a vytváří územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí. 12) pro udržitelný rozvoj venkovského prostoru místních částí je nutno využít programy EU, zaměřené na řešení trvale udržitelného využívání venkovského prostoru jako celku. V rámci těchto programů využít projekty, jejichž hlavním cílem je optimalizovat klíčové faktory pro udržitelný rozvoj venkova, s důrazem na protipovodňovou ochranu a snížení eroze půdy. V místních částech respektovat historickým vývojem danou urbanistickou strukturu, umožnit přiměřený plošný rozvoj, využít stávající bytový i nebytový fond k trvalému i rekreačnímu bydlení.

Koncepce rozvoje ploch s rozdílným způsobem využití: �

PLOCHY BYDLENÍ Jsou vymezeny plochy pro bydlení: – v bytových domech (BH) – rozvoj bydlení v bytových domech není navrhován – v rodinných domech – příměstské (BI) – rozvoj je navrhován v místní části Ruda nad Moravou, v lokalitách s převažujícím charakterem tzv. čistého bydlení, převážně na západním a severním okraji zástavby

�

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Vymezením ploch smíšených obytných – venkovských (SV) ve stabilizovaném území je podpořena možnost variabilnějšího způsobu využití území pro rekreaci, služby, řemesla, cestovní ruch, drobnou zemědělskou činnost apod. Plochy smíšené obytné – venkovské jsou navrženy k doplnění zástavby, kde je požadován větší rozsah využití, tam kde jsou pro tuto funkci vymezeny plochy stávající, výhradně jsou tyto plochy navrženy v místních částech.

�

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Jsou vymezeny plochy pro občanské vybavení: – veřejná infrastruktura (OV) – nové plochy nejsou navrhovány – komerční zařízení malá a střední (OM) – nové plochy nejsou navrhovány – hřbitovy (OH) – nové plochy nejsou navrhovány


10

– tělovýchova a sport (OS) – nové plochy jsou navrženy v Rudě nad Moravou,v návaznosti na fotbalové hřiště a hřiště u školy �

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Vytváří urbanistickou kostru území; územní plán navrhuje rozšíření ploch veřejných prostranství ve formě uličního prostoru pro obsluhu navržených ploch dopravní a technickou infrastrukturou (veřejná prostranství PV). V rámci těchto ploch je přípustná veřejná zeleň, stromořadí, soliterní zeleň. Pro veřejná prostranství s převažující funkcí zeleně jsou v územním plánu vymezeny samostatné plochy – (veřejná prostranství – veřejná zeleň PZ) a dále je vymezena plocha veřejného prostranství – veřejná zeleň specifická PZx, pro zvláštní případ zámeckého parku, kdy část plochy plní i funkci územního systému ekologické stability, je součástí lokálního biocentra.

�

PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ Jsou vymezeny plochy pro sídelní zeleň: – zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS) – zeleň samostatných zahrad v zastavěném území – nové plochy jsou navrhovány zejména na přechodu zástavby do krajiny – zeleň – ochranná a izolační (ZO) – nové plochy jsou navrženy podél dopravně zatížených komunikací, kolem ploch výrobních a sportovních – zeleň – přírodního charakteru (ZP) – zeleň je vymezena na plochách, které pronikají z krajiny do zastavěného území, nebo jsou navrženy pro průchod ÚSES zastavěným územím

�

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Navržený je koridor pro přeložku silnice II/369. Dále jsou navrženy nové plochy pro dopravu místní a účelovou, zajišťující prostupnost území a dostupnost pozemků v krajině. Do ploch dopravní infrastruktury jsou zahrnuty plochy silnic, křižovatek, parkoviště, garáže, cyklotrasy a cyklostezky.

�

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Stávající plochy jsou respektovány, jsou navrženy koridory pro průchod a přeložky sítí technické infrastruktury.

�

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Jsou vymezeny plochy pro výrobu a skladování: – lehká výroba (VL) – nové plochy nejsou navrhovány – zemědělská výroba (VZ) – nové plochy nejsou navrhovány – výroba smíšená (VS) – plochy pro nezávadnou drobnou výrobu, služby a jiné podnikatelské aktivity – nové plochy nejsou navrhovány

C. 2. Zastavitelné plochy ident. katastrální číslo území Z01

Z02

Ruda nad Moravou

Ruda nad Moravou

způsob využití území BI – bydlení v rodinných domech – příměstské

BI – bydlení v rodinných domech – příměstské

doplňující podmínky pro využití území � obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a stávajících inženýrských sítí � bude respektována dokumentace ke stavebnímu povolení � prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky dořešit prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – příměstská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – z navrženého veřejného prostranství v trase stávající účelové komunikace a navržených inženýrských sítí � respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa � prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky dořešit prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu


11

ident. katastrální číslo území

Z03

Z05

Z06

Z07

Ruda nad Moravou

Ruda nad Moravou

Ruda nad Moravou

Ruda nad Moravou

způsob využití území





doplňující podmínky pro využití území � � � � � � � � � �

� � � � � � � �

� � � �

� � � � � �

Z08

Ruda nad Moravou


� �

� � � �

výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% charakter zástavby – příměstská zástavba struktura zástavby – volné uspořádání obsluha území – z navrženého veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% charakter zástavby – příměstská zástavba struktura zástavby – řadové uspořádání, zástavba bude situována podél veřejného prostranství, vedeného středem plochy, v podélném směru respektovat zpracovanou územní studii a prověřit ji z hlediska případného negativního zásahu do krajinného rázu obsluha území – z navrženého veřejného prostranství v trase stávající účelové komunikace a navržených inženýrských sítí respektovat trasu a podmínky OP VN respektovat trasu a podmínky OP vodovodu prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.2 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% charakter zástavby – příměstská zástavba struktura zástavby – řadové uspořádání obsluha území – z navrženého veřejného prostranství v trase stávající účelové komunikace a navržených inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.2 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% charakter zástavby – příměstská zástavba struktura zástavby – řadové uspořádání, zástavba bude situována podél navrženého veřejného prostranství zpracování územní studie je nezbytnou podmínkou pro rozhodování o změnách v území obsluha území – z navrženého veřejného prostranství v trase stávající účelové komunikace a navržených inženýrských sítí respektovat podmínky OP VN prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.2 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% charakter zástavby – příměstská zástavba struktura zástavby – řadové uspořádání zpracování územní studie je nezbytnou podmínkou pro rozhodování o změnách v území obsluha území – z navrženého veřejného prostranství v trase stávající účelové komunikace a navržených inženýrských sítí v následujících řízeních bude prokázáno splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.2 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% charakter zástavby – příměstská zástavba struktura zástavby – řadové uspořádání, zástavba bude situována podél navrženého veřejného prostranství


12



Z09a Ruda nad Z09b Moravou


doplňující podmínky pro využití území

� �

�

� � � � Z10

Štědrákova Lhota

RI – rodinná rekreace

�

� � � � �

Z11

Ruda nad Moravou

OS – občanské � vybavení – tělovýchova a � sport � �

Z12

Ruda nad Moravou

OS – občanské vybavení – tělovýchova a sport

� � � � � � � �

Z13

Z14

Štědrákova Lhota

Štědrákova

SV – smíšené bydlení – venkovské

SV

� �

� � � � �

zpracování územní studie je nezbytnou podmínkou pro rozhodování o změnách v území obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí v následujících řízeních bude prokázáno u plochy Z09a BI splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb v řešeném území je stanoveno záplavové, území na vodním toku Morava a do okrajové části záplavy jsou navrženy zastavitelné plochy Z9a a Z9b, je podmínkou využití těchto ploch realizace protipovodňových opatření (ochranné hráze T5 a T6) prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.2 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% charakter zástavby – příměstská zástavba struktura zástavby – řadové uspořádání, zástavba bude situována podél navrženého veřejného prostranství obsluha území – ze stávající silnice III/36915 a stávajících inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20%, plocha je určená pro1 rekreační objekt charakter zástavby – venkovská zástavba struktura zástavby – volné uspořádání obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí respektovat trasu navržené kanalizace respektovat podmínky záplavového území (navýšením terénu) prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví intenzita využití pozemku – předpokládají se převážně volné sportovní plochy bez zástavby, pouze s nejnutnějším vybavením pro danou sportovní aktivitu struktura zástavby – areálové uspořádání obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a stávajících inženýrských sítí respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa respektovat trasu navržené kanalizace respektovat podmínky ochranného pásma radioreléového paprsku respektovat podmínky záplavového území (navýšením terénu) prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví intenzita využití pozemku – předpokládají se převážně volné sportovní plochy bez zástavby, pouze s nejnutnějším vybavením pro danou sportovní aktivitu struktura zástavby – areálové uspořádání obsluha území – ze stávající silnice III/36915, účelové komunikace a stávajících inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% charakter zástavby – venkovská zástavba struktura zástavby – volné uspořádání, zástavba bude situována podél stávající silnice obsluha území – z navrženého veřejného prostranství a navržených


13

ident. katastrální číslo území Lhota

způsob využití území – smíšené bydlení – venkovské

Z15

Štědrákova Lhota


Z16

Štědrákova Lhota


Z17

Hostice


Z18

Hostice


Z19

Hostice


Z21

Bartoňov

SV

doplňující podmínky pro využití území inženýrských sítí � respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání, zástavba bude situována podél navrženého veřejného prostranství � obsluha území – z navrženého veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí � respektovat podmínky OP VN � respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa � respektovat POP hřbitova prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 10% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání, zástavba bude situována podél navrženého veřejného prostranství zpracování územní studie je nezbytnou podmínkou pro rozhodování o změnách v území � obsluha území – ze stávající silnice III/36915 (přes stávající parkoviště) a stávajících inženýrských sítí � respektovat podmínky OP VN � respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 10% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a stávajících inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – řadové uspořádání, zástavba bude situována podél stávajícího veřejného prostranství � obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a stávajících inženýrských sítí � respektovat podmínky CHLÚ prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20%, plocha je určená pro jeden rodinný dům � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – ze stávající silnice navrženého veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% plocha je určená pro1 objekt � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – ze stávajících komunikací a stávajících inženýrských


14


způsob využití území – smíšené bydlení – venkovské

Z22

Bartoňov


Z23

Radomilov


Z24

Hrabenov


Z25

Hrabenov


Z26

Hrabenov


Z27

Hrabenov


Z28

Hrabenov

SV – smíšené

doplňující podmínky pro využití území sítí � respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – řadové uspořádání, zástavba bude situována podél stávající komunikace � obsluha území – ze stávající silnice a stávajících inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a stávajících inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – ze stávajícího a navrženého veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – ze stávajícího a navrženého veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – z navrženého veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí � navrhnout úpravy stávajícího odvodnění ZPF, v důsledku dotčení systému výhledovou zástavbou prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – zen stávajícího veřejného prostranství a stávajících inženýrských sítí � respektovat trasy a podmínky OP VN � respektovat podmínky OP radioreléového paprsku prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – ze stávající silnice III/36916 a navržených inženýrských sítí


15


Z29

Hrabenov

Z30

Hrabenov

Z31

Hostice

Z32

Radomilov

Z33

Hrabenov

způsob využití území bydlení – venkovské


� respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa � navrhnout úpravy stávajícího odvodnění ZPF, v důsledku dotčení systému výhledovou zástavbou prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – z navrženého veřejného prostranství a navržených SV inženýrských sítí – smíšené prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu bydlení – � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví venkovské � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � obsluha území – z navrženého veřejného prostranství a navržených SV inženýrských sítí – smíšené prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu bydlení – � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví venkovské � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – řadové uspořádání, zástavba bude situovaná podél navrženého veřejného prostranství � obsluha území – ze stávajících účelových komunikací, inženýrské sítě VZ nejsou řešeny – zemědělská � kromě zemědělského využití je zde možné i využití pro agroturistiku a výroba cestovní ruch, spojené s chovem koní a ekologickým pěstováním ovoce a zeleniny prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – areálové uspořádání � podmínkou je posouzení vlivu na krajinný ráz, začlenění objektu do krajiny tak, aby zástavba nevytvářela hlavní pohledovou dominantu, ale spíše splynula s okolní krajinnou zelení � obsluha území – ze stávajících účelových komunikací, inženýrské sítě VZ nejsou řešeny – zemědělská � kromě zemědělského využití je zde možné i využití pro agroturistiku a výroba cestovní ruch, spojené s chovem koní a ekologickým pěstováním ovoce a zeleniny prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – areálové uspořádání � podmínkou je posouzení vlivu na krajinný ráz, začlenění objektu do krajiny tak, aby zástavba nevytvářela hlavní pohledovou dominantu, ale spíše splynula s okolní krajinnou zelení � obsluha území – ze stávající účelové komunikace a navržených VZ inženýrských sítí – zemědělská prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu výroba � výšková hladina zástavby – max.1 NP � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba


16



doplňující podmínky pro využití území � struktura zástavby – nepředpokládají se trvalé objekty, maximálně přístřešek pro přechodné ustájení nebo skladování � veřejné prostranství určené k obsluze navržené zástavby

Z34

Štědrákova Lhota

PV – veřejná prostranství

Z35

Štědrákova Lhota


� veřejné prostranství určené k obsluze navržené zástavby � respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa �

Z36

Ruda nad Moravou


� veřejné prostranství určené k obsluze navržené zástavby, včetně navržených inženýrských sítí � prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky dořešit

Z37

Ruda nad Moravou


� veřejné prostranství určené k obsluze navržené zástavby, včetně navržených inženýrských sítí

Z38

Ruda nad Moravou



Z39

Ruda nad Moravou


� veřejné prostranství určené k obsluze navržené zástavby

Z40

Hrabenov



Z41

Hrabenov



Z42

Hrabenov



Z43

Hrabenov

ZS – sídelní zeleň – soukromá a vyhrazená

� zahrady navržené na přechodu zástavby do krajiny

Z44

Ruda nad Moravou

ZO – sídelní zeleň – ochranná a izolační

� doplnění pásu ochranné zeleně mezi silnicí a navrženou zástavbou

Z45

Ruda nad Moravou


� doplnění pásu ochranné zeleně mezi silnicí a navrženou zástavbou

Z46

Ruda nad Moravou

TI – plochy technické infrastruktury

Z47

Ruda nad Moravou


� obsluha území – ze stávající účelové komunikace prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � respektovat záplavové území, plocha pro ČOV bude umístěna nad hranicí záplavového území � obsluha území – ze stávající silnice II/369, stávajících a navržených inženýrských sítí � v následujících řízeních bude prokázáno splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb


17



Z49

Ruda nad Moravou

VS – plochy smíšené výrobní

Z50

Ruda nad Moravou


Z51

Radomilov


Z52

Ruda nad Moravou

RH – rekreace hromadná

tab. 1

doplňující podmínky pro využití území � respektovat podmínky OP nadzemního el. vedení vn, rr paprsků, silnice II. třídy prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.2 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% � charakter zástavby – příměstská zástavba � struktura zástavby – samostatně stojící rodinný dům � výrobní plocha u nádraží � obsluha území – ze stávající silnice III/36915, stávajících a navržených inženýrských sítí � respektovat podmínky OP nadzemního el. vedení vn, vodovodních řadů, dráhy, silnice III.třídy � prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky dořešit prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.2 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% � charakter zástavby – příměstská zástavba � struktura zástavby – areálové uspořádání � zeleň ochranná mezi silnicí III/36915 a výrobní plochou u nádraží

� obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a navržených inženýrských sítí v trase veřejného prostranství prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.2 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% � charakter zástavby – venkovská zástavba � plocha pro vodní sporty � obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství, stávajících a navržených inženýrských sítí prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 30% � charakter zástavby – příměstská zástavba � struktura zástavby – areálové uspořádání

Zastavitelné plochy vymezené územním plánem

C. 3. Plochy přestavby ident. katastrální číslo území


P01

Hrabenov


P02

Ruda nad Moravou



� obsluha území – ze stávajícího veřejného prostranství a navržených i.s. prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu � výšková hladina zástavby – max.1 NP + podkroví � intenzita využití pozemku – zastavěná plocha – max. 20% � charakter zástavby – venkovská zástavba � struktura zástavby – volné uspořádání � veřejné prostranství určené k obsluze navržené zástavby


18

ident. katastrální číslo území P03

Radomilov

P04

Ruda nad Moravou

P05

Ruda nad Moravou



� veřejné prostranství s možností umístění dětského hřiště nebo plochy pro PV odpočinek s lavečkami – veřejná prostranství � ochranná zeleň mezi stávající obytnou zástavbou a obslužnou ZO komunikací – sídelní zeleň – ochranná a izolační � veřejné prostranství v centru obce PV – veřejná prostranství

C. 4. Plochy sídelní zeleně Plochy a návrh koncepce sídelní zeleně jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres. Plochy zeleně uvnitř zastavěného území a v návaznosti na něj byly v rámci ÚP zařazeny do výčtu ploch s rozdílným způsobem využití jako plochy sídelní zeleně – Z. Zásady pro rozvoj sídelní zeleně: �

zeleň – soukromá a vyhrazená – ZS o jsou respektovány stabilizované plochy zeleně zahrad o

�

�

nové plochy jsou navrženy na přechodu zástavby do krajiny a na plochách rodinných domů, v místech, kde není žádoucí výstavba trvalých objektů, kromě běžných doplňujících staveb pro potřeby údržby zahrady

zeleň – ochranná a izolační – ZO o

jsou respektovány stabilizované plochy ochranné a izolační zeleně

o

nové plochy jsou navrženy pro ochranu ploch bydlení před negativními vlivy dopravy, výroby nebo sportu. Ve vymezených pruzích podél silnic se předpokládá uložení inženýrských sítí, chodník pro pěší a cyklisty, ochranná zeleň.

o

podmínky využití území umožňují realizaci izolační zeleně v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití (např. plochy výroby, dopravní a technické infrastruktury…)

o

významná solitérní zeleň je vyznačena v grafické části dokumentace a je vymezena pro vzrostlou zeleň významných veřejných prostranství, kde plní funkci kompoziční a okrasnou

o

propojenost systému sídelní zeleně je zajištěna především plochami soukromé zeleně, zahrad a sadů, které obklopují obec a jsou nedílnou součástí ploch bydlení

zeleň – přírodního charakteru – ZP o jsou vymezeny pro možnost průchodu biokoridorů územního systému ekologické stability zastavěných a zastavitelným územím a v místech pronikání krajinné zeleně do zástavby a kde je potřebné zachovat přírodní charakter zeleně


19

D. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně pro její umisťování

podmínek

D. 1. Dopravní infrastruktura Plochy a návrh koncepce dopravy jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresech I.2 Hlavní výkres a I.4 Dopravní infrastruktura. D.1.1. SILNIČNÍ DOPRAVA Silnice: o

respektovat stabilizované plochy dopravní infrastruktury – DS (silniční doprava)

o

nové plochy DS jsou navrženy pro zlepšení dopravní situace v obci. Plocha koridoru pro umístění obchvatu silnice II/369 umožní umístění doprovodné zeleně s funkcí izolační (protihlukovou) a estickou (začlenění do krajiny a přírodního charakteru území). V ÚP je přeložka silnice II/369 zapracována formou rezervy a stejně tak jsou jako rezervy zapracovány další úpravy na tomto hlavním silničním tahu. R 06 DS – obchvat silnice II/369 R 07 DS – křižovatka silnice II/369 a III/36915 u nádraží R 08 DS – úprava odbočení na silnici II/369 směrem od Olšan

Místní komunikace: o

respektovat stabilizované a navržené plochy veřejných prostranství – PV; jedná se o místní obslužné komunikace a komunikace charakteru zklidněných komunikací, vymezené pro obsluhu stabilizovaného území a obsluhu rozvojových ploch

o

nové plochy PV jsou navrženy jako veřejná prostranství pro obsluhu zastavitelných ploch

D.1.2. NEMOTOROVÁ DOPRAVA o

respektovat stabilizované a navržené plochy pro pěší a cyklisty, které jsou v územním plánu vyjádřeny různou funkční plochou; PV (veřejná prostranství), DU (silniční doprava – účelové komunikace), nebo jsou součástí ploch DS, jako cyklotrasy

o

respektovat značené turistické trasy a cyklotrasy

D.1.3. HOSPODÁŘSKÁ DOPRAVA Veřejně přístupné účelové komunikace: o

respektovat plochy dopravní infrastruktury – DU (silniční doprava – účelové komunikace), vymezené pro obsluhu zastavitelných ploch, pro zlepšení prostupnosti krajiny, přístupu na pozemky a pro průchod cyklotras krajinou

o

respektovat stabilizované plochy dopravní infrastruktury – DU vymezené pro veřejně přístupné účelové komunikace

o

veřejně přístupné účelové komunikace řešit dle platných předpisů

D.1.4. VEŘEJNÁ DOPRAVA o

zachovat stávající koncepci veřejné dopravy – zajištěnou autobusovými linkami

D.1.5. LETECKÁ DOPRAVA Řešené území není dotčeno zájmy letecké dopravy. Územní plán Ruda nad Moravou – textová část

20

D.1.6. VODNÍ DOPRAVA Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy. D.1.7. STATICKÁ DOPRAVA o

plochy pro parkování a odstavení vozidel řešit v rámci stávajících a navržených ploch dopravní infrastruktury, plochy dopravní infrastruktury – DP (statická doprava), ploch veřejných prostranství dle příslušných norem, příp. v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, které plochy pro parkování a odstavení vozidel připouštějí (související dopravní infrastruktura)

o

v řešeném území budou chybějící parkovací stání a řadové garáže navrhovány podle potřeby na stupeň automobilizace 1 : 2,5

D.1.8. DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Nejsou územním plánem vymezena.

D. 2. Technická infrastruktura, nakládání s odpady Plochy a koridory technické infrastruktury a návrh koncepce technické infrastruktury jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresech I.2 Hlavní výkres, I.5 Technická infrastruktura – vodní hospodářství a I.6. Technická infrastruktura – energetika, a veřejné komunikační sítě, II.2 – Koordinační výkres. Hlavní koncepční zásady pro umisťování technické infrastruktury v území: �

respektovat navržené koridory pro technickou infrastrukturu, zásady a podmínky využívání koridorů

�

inženýrské sítě v zastavěném území a zastavitelných plochách budou řešeny převážně v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury; další průběh sítí v rozvojových plochách bude řešen následnou dokumentací

�

dešťové vody v maximální míře uvádět do vsaku

Zásady pro využití území koridorů: �

koridory jsou vymezeny jako ochrana území pro realizaci záměrů výstavby technické infrastruktury. Tato území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění těchto staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP, plynoucích z příslušných právních předpisů a popřípadě také následný přístup k nim.

�

působnost koridoru pro technickou infrastrukturu končí realizací stavby. Pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající využití území.

Podmínky pro využití území koridorů: Přípustné využití �

činnosti, děje a zařízení technické infrastruktury, včetně dílčích úprav a napojení na stávající zařízení

�

plochy pro ochrannou a izolační zeleň, ÚSES

�

nutné asanační úpravy

Podmíněně přípustné využití �

budování inženýrských sítí, silnic, propojení pěších a cyklistických tras, účelových komunikací před realizací záměru za podmínky kolmého, příp. nejkratšího možného křížení s navrženou plochou


21

Nepřípustné využití �

v těchto plochách není dovoleno takové využití, které by znemožnilo realizaci navrženého záměru

�

není dovoleno povolovat žádné stavby ani dočasné vyjma navrhovaných staveb tech. infrastruktury (a staveb přímo souvisejících), pro které je toto území chráněno

V rámci ÚP jsou vymezeny tyto koridory pro technickou infrastrukturu: ozn.

účel koridoru

katastrální území

TK1

koridor pro umístění vodovodního řadu včetně čerpací stanice a vodojemu

TK2

koridor pro umístění vodovodního řadu – zaokruhování v Radomilově

TK3

koridor pro umístění kanalizačního sběrače

Ruda nad Moravou

TK4

koridor pro umístění odpadu z ČOV

Ruda nad Moravou

TK8

koridor pro umístění kanalizace

Hostice

TK9

koridor pro umístění technické infrastruktury – vodovod, kanalizace

Hostice

TK10

koridor pro umístění technické infrastruktury – vodovod, kanalizace, plynovod

Hostice

TK11


Štědrákova Lhota, Hostice

TK12


Štědrákova Lhota

TK13

koridor pro umístění nadzemního vedení vn

TK14

plocha pro nový vodní zdroj

Hostice

TK15


Štědrákova Lhota

R03

koridor pro umístění vodovodního řadu Hanušovice – Moravičany

Radomilov, Bartoňov Radomilov

Hostice

Ruda nad Moravou, Hostice

D.2.1. Vodní hospodářství D.2.1.1. Zásobování vodou Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Stávající systém zásobování pitnou vodou bude zachován, Ruda nad Moravou a místní část Bartoňov jsou součástí SV Olšany, místní části Radomilov, Hrabenov. Hostice mají lokální vodovody, Štědrákova Lhota má vlastní studny. Koncepce rozvoje: �

navržené vodovodní řady v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestaveb budou řešeny v rámci těchto ploch a dále ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury, vodovodní řady budou mít dostatečnou kapacitu pro převod požární vody

�

je navržena trasa nadmístního vodovodu Hanušovice – Moravičany – vymezen koridor územní rezervy R03

�

je navržen veřejný vodovod pro zásobování vodou místní části Radomilov – pro umístění vodovodních řadú mimo veřejná prostranství a plochy dopravní infrastruktury jsou navrženy koridory TK1 a TK2

�

je navržen veřejný vodovod pro zásobování místní části Štědrákova Lhota – pro umístění vodovodních řadů mimo veřejná prostranství a plochy dopravní infrastruktury jsou navrženy koridory TK9, TK10, TK11, TK12

�

jsou navrženy plochy TK14 vodohospodářských zařízení

�

v rámci veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury budou stávající vodovodní řady v maximální možné míře zaokruhovány


a

TK15

pro

umístění

nových

vodních

zdrojů

včetně

22

D.2.1.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod Odkanalizování včetně zneškodňování odpadních vod je nevyhovující. Odpadní vody jsou řešeny individuálně. Koncepce rozvoje: �

navržené kanalizační sběrače v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestaveb budou řešeny v rámci těchto ploch a dále ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury

�

pro všechny sídla je navržena nová splašková kanalizace

�

pro kanalizační sběrače pro odvedení splaškových vod ze Štědrákovy Lhoty mimo veřejná prostranství a plochy dopravní infrastruktury jsou navrženy koridory TK8, TK9, TK10, TK11, TK12

�

je vymezena plocha rpo umístění čistírny odpadních vod – pro umístění odpadu z ČOV je vymezen koridor TK4

�

je navržena limitní hranice negativního vlivu ČOV

�

dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem – dešťová kanalizace, povrchový odtok

�

u zastavitelných ploch uvádět v maximální míře dešťové vody do vsaku – nezhoršovat odtokové podmínky v zastavěném a zastavitelném území, při řešení hospodaření s dešťovými vodami požadovat uvádění do vsaku, jímání, využití k zálivce

�

u výstavby mimo dosah napojení na ČOV bude řešena likvidace odpadních vod v domovních čistírnách výjimečně jímkami na vyvážení

D.2.2. ENERGETIKA D.2.2.1. Zásobování elektrickou energií Koncepce zásobování el. energií je v řešeném území stabilizována. Řešené území bude i nadále zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Zábřeh - Ráječek z nadzemního vedení s napětím 22 kV propojující rozvodny Zábřeh – Ráječek a Hanušovice. Koncepce rozvoje: �

pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících trafostanic, v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější, pokud je to technicky možné, příp. trafostanice doplnit v plochách, které technickou infrastrukturu připouštějí

�

pro elektrifikaci Štědrákovy Lhoty – Laze je navrženo nadzemní vedení vn zakončené trafostanicí – navržen koridor TK13

�

síť nízkého napětí bude rozšířena a zahuštěna novými vývody v rámci veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury

�

plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny nejsou navrhovány

D.2.2.2. Zásobování plynem Koncepce zásobování plynem je v řešeném území stabilizována. Obec včetně místních částí (kromě Štědrákova Lhoty) bude i nadále zásobována ze stávajícího STL plynovodu přivádějícího zemní plyn z VTL regulační stanice v Olšanech. Koncepce rozvoje: �

pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávající regulační stanice

�

je navržena plynofikace Štědrákovy Lhoty – pro umístění plynovodních řadů mimo veřejná prostranství a plochy dopravní infrastruktury jsou navrženy koridory TK10, TK11, TK12

�

navržené plynovodní řady v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestaveb budou řešeny v rámci těchto ploch a dále ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury


23

D.2.2.3. Zásobování teplem Koncepce zásobování teplem je v řešeném území stabilizována. Pro vytápění bude i nadále využíván, v převážné míře zemní plyn. Koncepce rozvoje: �

lokálně lze využívat alternativních zdrojů (tepelná čerpadla, biomasa, solární energie…)

D.2.2.4. Telekomunikace, radiokomunikace Pošta a telekomunikace Koncepce telekomunikací je v území stabilizována, stávající systém zůstane zachován, nejsou navrženy nové plochy. Koncepce rozvoje: �

v rámci ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury realizovat pro zastavitelné plochy a plochy přestaveb kabelovou síť v návaznosti na stávající síť

Radiokomunikace Radiokomunikace jsou stabilizované. Koncepce rozvoje: �

nejsou navrženy nové plochy

D.2.3. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Komunální odpad Komunální odpad bude tříděn, nevyužitelné složky komunálního odpadu budou sváženy oprávněnou osobou na řízené skládky, příp. odstraňovány jiným způsobem v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními. Odpady ostatní a nebezpečné odpady Tento druh odpadu bude i nadále likvidován mimo řešené území. Podmínky pro nakládání s odpady: �

respektovat stávající systém nakládání s odpady. V obci jsou umístěny kontejnery na separované složky komunálního odpadu (sklo bílé a barevné, plasty).

�

samostatná plocha pro sběrný dvůr je realizována na ploše VS za benzinkou u nádraží

�

možnost situování sběrných dvorů se připouští v plochách výroby a skladování

�

plochy pro tříděný odpad, včetně odpadu inertního (stanoviště kontejnerů, shromažďovací místa) se připouštějí v plochách jako související technická infrastruktura

�

nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem formou bioplynové stanice není navrženo

�

plocha pro umístění kompostárny Z 49 VS je navržena v návaznosti na sběrný dvůr

D.3. Občanské vybavení Plochy a návrh koncepce rozvoje občanského vybavení jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres a č. II.1 Koordinační výkres. Koncepce rozvoje občanského vybavení souvisí s předpokládaným rozvojem obce a je pro danou velikost a charakter obce optimální. Návrhem smíšených ploch obytných je posílená oblast obchodu a služeb, cestovního ruchu, zdravotní a sociální péče. Se soustředěním zařízení občanského vybavení


24

se počítá v centru Rudy nad Moravou a v prostoru podél hlavní komunikace, procházející středem obce. Podmínky pro rozvoj občanského vybavení: občanské vybavení – veřejné – OV o

stabilizované plochy občanského vybavení jsou v řešeném území respektovány

o

nové samostatné plochy nejsou navrženy

o

případné rozšíření nebo umístění nových zařízení je umožněno v rámci stávajících ploch OV nebo stávajících a navržených ploch bydlení a ploch smíšených obytných

občanské vybavení – komerční malé a střední – OM o

jsou respektovány stabilizované plochy komerčního občanského vybavení

o

nové samostatné plochy nejsou navrženy

o

vybavení charakteru ubytování, obchodu a služeb je možno rozvíjet také jako doplňkovou funkci v rámci ploch bydlení a ploch smíšených obytných

občanské vybavení – veřejná pohřebiště – OH o

jsou respektovány stabilizované plochy hřbitovů

o

rozšíření hřbitovů není navrženo

občanské vybavení – tělovýchova a sport – OS o

jsou respektovány stabilizované plochy sportovišť

o

nová samostatná hřiště jsou navržena ve sportovně rekreační zóně u řeky Moravy Z 11 OS, Z12 OS

D.4. Veřejná prostranství Plochy a návrh koncepce veřejných prostranství jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres. Koncepce rozvoje veřejných prostranství souvisí s celkovým rozvojem obce a to především s dopravní obsluhou navržených lokalit. Vzhledem k velikosti a charakteru obce jsou vymezena veřejná prostranství, která zahrnují místní komunikace, obslužné komunikace, plochy pro parkování (kromě samostatně vymezených ploch pro dopravu) a doprovodnou zeleň. Podmínky pro rozvoj veřejných prostranství: o

stávající plochy veřejných prostranství – (náves, uliční prostory, chodníky a cesty pro pěší a cyklisty, tvořící základní síť veřejných prostranství) je třeba maximálně respektovat, nelze připustit nevhodné úpravy veřejných prostorů

o

respektovat plochy veřejných prostranství, navržených pro obsluhu nových zastavitelných ploch dopravní a technickou infrastrukturou a plochy navržené pro cyklostezky

o

ve stávajících a navržených plochách veřejných prostranství doplnit vzrostlou zeleň, na základě znalostí průběhu inženýrských sítí; při výsadbě preferovat, z hlediska zachování hodnot, domácí dřeviny


25

E. Koncepce uspořádání krajiny, vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin. E.1 Koncepce uspořádání krajiny, ochrana krajinného rázu o

ÚP respektuje přírodní hodnoty území

o

pro udržení a posílení ekologické stability území je vymezen územní systém ekologické stability (ÚSES) včetně návrhu na změnu využití území ploch zásad využívání krajiny.

Obecně platí v celém řešeném území tyto zásady: o

chránit význačné stávající solitérní stromy a stromořadí v zástavbě i v krajině (v případě nezbytných zásahů nahradit ve vhodnějším místě)

o

posilovat podíl stromové zeleně, zejména v uličních prostorech

o

posilovat podíl rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů v krajině, realizovat zalučnění v plochách orné půdy podél toků a v plochách pro navržený ÚSES

o

zlepšit estetickou hodnotu krajiny výsadbami alejí podél komunikací a cest, revitalizací toků s doplněním břehových porostů a obnovením nebo výstavbou nových vodních ploch

o

neumisťovat žádné stavby s výjimkou rozhleden na přírodní dominanty – výrazné vrcholy zalesněných hřbetů.

o

respektovat charakter přírodních horizontů sídla (nesmí se trvale odlesnit, vykácet vzrostlá zeleň na pohledově exponovaných horizontech)

Ochrana krajinného rázu: o

stavby pro bydlení situovat tak, aby zeleň zahrad tvořila mezičlánek při přechodu zástavby do krajiny

o

zachovat a rozvíjet zastoupení a podíl dřevin podél cest, mezí apod.

o

realizovat územní systém ekologické stability

o

při realizaci záměrů je nutno zachovat stávající účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům a průchodnost krajiny

o

v plochách v krajině je přípustná nebo podmíněně připustná realizace menších vodních ploch a zalesňování.

E.1.1. VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ Plochy jsou vymezeny v grafické části dokumentace ve výkresu I.2 Hlavní výkres. Koncepce rozvoje ploch s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské Plochy vodní Nejsou navrhovány úpravy vodních toků, předpokládá se pouze běžná údržba. Vodní nádrže - rybníky se nenavrhují, jejich přípustnost je daná v rámci nezastavitelných ploch v krajině, na základě Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a podmínek prostorového uspořádání zástavby.


26

Vodohospodářské plochy Nejsou navrhovány. Plochy přírodní V územním plánu jsou vymezeny pro plochy biocenter ÚSES, nové plochy nejsou navrhovány. Plochy zemědělské Plochy zemědělské jsou v území zastoupeny v menší míře po celém řešeném území. Územní plán navrhuje rozvoj zastavitelných ploch na úkor ploch zemědělských v návaznosti na zastavěné území. Plochy lesní Plochy lesní jsou v území stabilizované. Zalesnění je přípustné na základě kap.F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní Plochy zeleně v krajině jsou stabilizované, a to hlavně v návaznosti na vodní toky a v rámci bloků zemědělské půdy. Územní plán navrhuje rozvoj těchto ploch na doplnění nefunkčních prvků ÚSES. Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské Vyskytují se převážně na ZPF charakteru trvalých travních porostů, Plochy jsou v území stabilizované. V některých případech jsou součástí biokoridorů i biocenter ÚSES. Plochy smíšené nezastavěného území – sportovní – NSs Plochy v nezastavěném území, určené pro sjezdové lyžování a další druhy zimních sportů a rekreace. Plochy smíšené nezastavěného území – specifické – NSx Plochy v nezastavěném území, určené pro specifický druh sportovních aktivit – střelbu (paintbal).

Plochy změn v krajině – nezastavitelné plochy: ozn. plochy

navržený způsob využití plochy

Katastr

Poznámka

K01

NSp-plochy smíšené nezastavěného územíRadomilov přírodní

ÚSES- část LBK 4

K02

NSp-plochy smíšené nezastavěného územíRadomilov přírodní

ÚSES- část LBK 3

K03

NSp-plochy smíšené nezastavěného územíHrabenov přírodní

ÚSES- část LBK 5

K04


ÚSES- část LBK 5

K05


ÚSES- část LBK 5

K06

NSs-plochy smíšené nezastavěného území – Štědrákova sportovní – Lhota

plocha pro lyžování a lyžařský vlek plocha pro sportovní střelnici

K07

NSx-plochy smíšené nezastavěného území – Štědrákova specifické – Lhota


respektovat podmínky CHLÚ a ložiska nerostných surovin

27

E.2. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je vyznačen v grafické části dokumentace ve výkresu I.2 Hlavní výkres. E.2.1. KONCEPCE ROZVOJE Z hlediska územního systému ekologické stability byly dodrženy zásady návaznosti na okolní území použitím územně technických a oborových podkladů. Nápojné body jednotlivých skladebných částí jsou jednoznačné. Plochy biocenter jsou vymezeny samostatnou funkční plochou NP (nezastavitelné plochy přírodní). Biokoridory jsou vymezeny na plochách smíšených nezastavěného území - přírodních a plochách smíšených nezastavěného území - zemědělských jako překryvná funkce. Územní plán vymezuje tyto skladebné části ÚSES: Nadregionální a regionální ÚSES NRBC 64

Část existujícího, funkčního biocentra nadregionálního významu, vymezeného v katastru Štědrákova Lhota.

K80

Existující, funkční biokoridor nadregionálního významu vymezený v k.ú. Štědrákova Lhota.

RBC 440

Existující, funkční biocentrum regionálního významu vymezené na katastru Ruda nad Moravou a Bartoňov.

RK 891

Regionální biokoridor vymezený v katastru Ruda nad Moravou. Součástí biokoridoru jsou vložená biocentra lokálního významu LBC 1 a LBC 2

Lokální územní systém ekologické stability Označení

Popis

LBC 1

Existující a funkční biocentrum lokálního významu ložené do regionálního biokoridoru RK 891 na hranici k.ú. Ruda nad Moravou, s přesahem na katastr Hrabenov

(součást RBK 891) LBC 2 (součást RBK 891)

Existující a funkční biocentrum lokálního významu ložené do regionálního biokoridoru RK 891 na rozhraní katastrů Ruda nad Moravou Hrabenov a Bartoňov

LBC 3

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v katastru Bartoňov

LBC 4

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v katastru Radomilov

LBC 5

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v k.ú. Hrabenov

LBC 6

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v katastru Hrabenov

LBC 7


LBC 8


LBC 9

Existující a funkční biocentrum lokálního významu v katastru Hrabenov

LBC 10

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v k.ú. Hostice.

LBC 11

Existující a funkční biocentrum lokálního významu v k.ú. Hostice..

LBC 12

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v k.ú.Hostic.

LBC 13

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v katastru Ruda nad Moravou


28

Označení

Popis

LBC 14


LBC 15

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v katastru Štědrákova Lhota

LBC 16

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v katastru Štědrákova Lhota.

LBC 17

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v katastru Štědrákova Lhota.

LBC 18


LBK 1

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený převážně na zemědělské půdě na jihozápadní hranici řešeného území v k.ú. Radomilov. Ve střední a severní části využívá biokoridor náletové dřeviny mezí a remízů v polních kulturách. Zemědělské pozemky nesnižují jeho funkčnost a není nutné měnit způsob využití území.

LBK 2

Existující, funkční biokoridor lokálního významu v k.ú. Radomilov.

LBK 3

Částečně existující, částečně funkční biokoridor lokálního významu vymezený v k.ů. Radomilov

LBK 4

Částečně existující, částečně funkční biokoridor lokálního významu vymezený v katastrech Bartoňov a Radomilov.

LBK 5

Částečně existující, částečně funkční biokoridor lokálního významu vymezený v k.ú. Hrabenov.

LBK 6

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v katastru Hrabenov.

LBK 7


LBK 8


LBK 9

Existující, funkční biokoridor lokálního významu v katastru Hrabenov.

LBK 10

Existující, funkční biokoridor lokálního významu v katastru Hrabenov.

LBK 11

Existující, funkční biokoridor lokálního významu v katastru Hostice.

LBK 12

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na k.ú. Hostice

LBK 13

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v katastru Hostice.

LBK 14


LBK 15


LBK 16

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na rozhraní katastrů Ruda nad Moravou a Hostice

LBK 17

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v katastru Ruda nad Moravou.

LBK 18

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v Moravou.

LBK 19

Existující, funkční biokoridor lokálního významu v katastru Hostice

LBK 20

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na rozhraní katastrů Hostice a Štědrákova Lhota

LBK 21


LBK 22

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezenýv katastru Štědrákova Lhota

LBK 23


LBK 24

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v k.ú. Štědrákova Lhota

LBK 25

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v k.ú. Štědrákova Lhota


katastru Ruda nad

29

E.2.2. PLOCHY BIOKORIDORŮ Hlavní využití: o biokoridory ÚSES Přípustné využití: využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru Nepřípustné využití: o

o

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru

o

jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů

o

rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů a pro účely rekreace mimo přípustné a podmíněně přípustné využití, dále odvodňování pozemků

o oplocení mimo podmíněně přípustné využití Podmíněně přípustné využití: o

nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na biokoridory a v co nejmenším rozsahu

o

oplocení bez podezdívky sloužící pouze pro účely ochrany přírody

o

těžba nerostů, za podmínky, že se jedná o plochu ložiska nerostných surovin a po vytěžení dojde k revitalizačním opatřením vedoucím k realizaci funkčního ÚSES.

E.3. Prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi Návrh řešení prostupnosti krajiny, protierozních opatření a ochrany před povodněmi je vyznačen v grafické části dokumentace ve výkresu I.2 Hlavní výkres. E.3.1. PROSTUPNOST KRAJINY Prostupnost krajiny je řešena vymezením ploch dopravní infrastruktury – účelových komunikací, které tvoří základní kostru zajišťující prostupnost krajiny a přístup na pozemky ZPF a PUPFL. V plochách s rozdílným způsobem využití v krajině je přípustná související dopravní a technická infrastruktura. Podmínky řešení prostupnosti krajiny: o

stávající síť účelových komunikací, zajišťující přístup k pozemkům a prostupnost krajiny, zůstane zachována

o

pro zlepšení prostupnosti krajiny jsou navrženy nové účelové komunikace

E.3.2. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Územní plán nevymezuje plochy protierozních opatření. Umístění a realizace konkrétních opatření jako např. zatravňovacích a odvodňovací průlehů je umožněno v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití.


30

E.3.3. OCHRANA PŘED POVODNĚMI V řešeném území je stanoveno záplavové území Q100 bez aktivní zóny. Koncepce : V rámci ÚP jsou vymezeny tyto koridory pro protipovodňová opatření: ozn.

účel koridoru


TH5

plocha pro umístění protipovodňových opatření – jižní okraj části Ruda

Ruda nad Moravou

TH6

plocha pro umístění protipovodňových opatření – u ČOV

Ruda nad Moravou

TH7

plocha pro umístění protipovodňových opatření – jižní okraj části Ruda

Ruda nad Moravou

�

umístění a realizace konkrétních opatření jako např. protipovodňové hráze, poldry, průlehy apod. je umožněno v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití

�

dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem (stávající dílčí kanalizace, povrchový odtok)

�

v zastavitelných plochách a plochách přestaveb uvádět v max. míře dešťové vody do vsaku

�

pro minimalizaci extravilánových vod je nutno provést změnu organizace povodí – navrhnout organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně-technická (průlehy, zelené pásy) opatření

Zásady pro ochranu proti záplavám a přívalovým vodám: �

nesmí docházet ke zmenšování průtočného profilu vodního toku

�

stavby nesmí bránit odtoku vod, nesmí docházet ke zhoršování odtokových poměrů

E.4. Rekreace Plochy a návrh koncepce rekreace jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres. Rekreační potenciál je důležitým faktorem pro rozvoj obce, především je spojen s lyžováním, pěší turistikou a vycházkami do okolí. V poslední době s rozvojem cyklistiky je území intenzivně využíváno cyklisty. V současné době v obci chybí kapacity zařízení pro ubytování a stravování i širší škála sportovních a rekreačních aktivit. Koncepce rozvoje: o

pro pohybovou rekreaci – pěší turistiku a cykloturistiku bude využita stávající síť účelových komunikací a cest, navržené cyklostezky

o

navrženy jsou plochy pro sportovně rekreační využití

o

podmínky pro využití území umožňují využívání smíšených ploch obytných pro účely stravování a ubytování a služby, které by přispěly ke zvýšení atraktivity obce pro cestovní ruch

Podmínky pro rozvoj rekreace: o

samostatné plochy pro rekreaci hromadnou, rodinnou a zahrádkové osady, nebyly v územním plánu navrženy

E.5. Dobývání ložisek nerostných surovin Na katastru se nenachází stávající plocha těžby nerostů. Nové plochy pro těžbu se nenavrhují.


31

F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího využití (hlavní využití), přípustného využití, podmíněně přípustného využití, nepřípustného využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. F. 1. Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití Územní rozsah ploch s rozdílným způsobem využití je vymezen v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres. Vymezení hranic ploch s rozdílným způsobem využití: Hranice ploch je možno přiměřeně zpřesňovat na základě územního řízení. Za přiměřené zpřesnění hranice ploch se považuje úprava vycházející z jejich vlastností nepostižitelných v podrobnosti územního plánu (vlastnických hranic, terénních vlastností…) která podstatně nezmění uspořádání území a vzájemnou proporci ploch.

F.1.

PŘEHLED TYPŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

V řešeném území jsou vymezeny tyto plochy s rozdílným způsobem využití: PLOCHY BYDLENÍ – B

o bydlení v bytových domech – BH o bydlení v rodinných domech – příměstské – BI PLOCHY REKREACE – R o rekreace – rodinná – RI o rekreace – hromadná – RH PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – O o občanské vybavení – veřejné – OV o občanské vybavení – komerční malé a střední – OM o občanské vybavení – veřejná pohřebiště – OH o občanské vybavení – tělovýchova a sport – OS PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – SV o plochy smíšené obytné – venkovské – SV PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – D o dopravní infrastruktura – železniční doprava – DZ o dopravní infrastruktura – silniční doprava – DS o dopravní iínfrastruktura – účelové komunikace – DU o dopravní infrastruktura – statická doprava – DP PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – T o technická infrastruktura – inženýrské sítě – TI o technická infrastruktura – protipovod. opatření – TH PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – V o výroba a skladování – lehká výroba – VL o výroba a skladování – zemědělská výroba – VZ PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ – VS o plochy smíšené výroní – VS PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – P o veřejná prostranství – PV o veřejná prostranství – veřejná zeleň – PZ o veřejná prostranství –veřejná zeleň,specifická – PZx PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ * - Z o zeleň – soukromá a vyhrazená – ZS o zeleň – ochranná a izolační – ZO o zeleň – přírodního charakteru – ZP PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ – W o vodní plochy a toky – W PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – NZ o plochy zemědělské – NZ o plochy lesní – NL PLOCHY LESNÍ – NL o plochy přírodní – NP PLOCHY PŘÍRODNÍ – NP PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ o plochy smíšené nezastav. území - přírodní - NSp o plochy smíšené nezastav.území - zemědělské - NSz – NS o plochy smíšené nezastav. území - sportovní - NSs o plochy smíšené nezastav. území - specifické – NSx * - plochy vymezené nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Územní plán Ruda nad Moravou – textová část

32

�

podmínky využití ploch se vztahují ke stabilizovaným plochám, plochám změn (zastavitelné plochy, plochy přestavby) a plochám změn v krajině

�

stavby v zastavitelných plochách a plochách přestavby mohou být v jednotlivých případech nepřípustné, jestliže kapacitou, polohou nebo účelem odporují charakteru předmětné lokality (plochy) a nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí; navrhované využití území posuzuje a o jeho přípustnosti či nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad v příslušném řízení podle stavebního zákona a příslušných vyhlášek

�

dosavadní způsob využití ploch s rozdílným způsobem využití, který neodpovídá vymezenému využití území podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou zde dány důvody pro opatření z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví

F. 2. Podmínky využití území F.2.1 PLOCHY BYDLENÍ – B BH

BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH

Hlavní využití

Plochy pro bydlení v bytových domech.

Přípustné

– – – –

Nepřípustné

– činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně (např. hluk, prašnost, nadměrná doprava – týká se zejména doplňujících obslužných funkcí)

Podmíněně přípustné

– související občanské vybavení komerční za podmínky, že se jedná o pozemek menšího rozsahu a že není riziko narušení pohody bydlení – další stavby a zařízení doplňující funkci bydlení, (např. zázemí ke stavbě hlavní, veřejná a soukromá hřiště, dětská hřiště, bazény, přístřešky, altány…) za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše – fotovoltaické panely na budově, a to pouze směrem do zahrad, s ohledem na zachování hodnot území – výšková hladina zástavby: stabilizované území – max. 2NP s podkrovím – intenzita využití pozemku: zastavěné území – max. 30% plochy změn – nejsou navrženy – charakter zástavby: příměstská zástavba – struktura zástavby: volné uspořádání, respektující vymezený uliční prostor

Prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu

BI

pozemky bytových domů pozemky související dopravní a technické infrastruktury pozemky veřejného občanského vybavení a nerušících služeb místního významu pozemky veřejných prostranství, sídelní zeleně

BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH – PŘÍMĚSTSKÉ

Hlavní využití

Plochy pro bydlení v rodinných domech.

Přípustné

– – – –

Nepřípustné



– související občanské vybavení komerční za podmínky, že se jedná o pozemek

pozemky rodinných domů pozemky související dopravní a technické infrastruktury pozemky veřejného občanského vybavení a nerušících služeb místního významu pozemky veřejných prostranství, sídelní zeleně


33


menšího rozsahu a že není riziko narušení pohody bydlení – další stavby a zařízení doplňující funkci bydlení, (např. zázemí ke stavbě hlavní, veřejná a soukromá hřiště, dětská hřiště, bazény, přístřešky, altány) za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše – fotovoltaické panely na budově, a to pouze směrem do zahrad, s ohledem na zachování hodnot území – výšková hladina zástavby: stabilizované území a plochy změn – max. 2NP s podkrovím – intenzita využití pozemku: zastavěné území – max. 20% plochy změn – kap. C.2, C3. odst. doplňující podmínky – charakter zástavby: příměstská zástavba – struktura zástavby:řadové i volné uspořádání, respektující vymezený uliční prostor

F.2.2 PLOCHY REKREACE – R RI

REKREACE – RODINNÁ

Hlavní využití

Plochy pro rodinnou rekreaci.

Přípustné

– pozemky staveb pro rodinnou rekreaci (rekreační chaty), u kterých se nepředpokládá komerční využití, s max. jedním nadzemní podlažím s možností využití podkroví (přípustné je podsklepení) – stavby, které souvisejí a jsou slučitelné s rodinnou rekreací (např. dětská hřiště, rekreační louky apod.) – pozemky veřejných prostranství – zeleň různých forem (např. veřejná, zahrady, ochranná)

Nepřípustné

– bydlení a dále stavby, činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně


– pozemky související dopravní a technické infrastruktury, např. odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy, obslužné komunikace, účelové komunikace, plochy pro pěší a cyklostezky za podmínky, že není potlačena hlavní funkce a není snížena kvalita prostředí ve vymezené ploše – přístavby stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku za podmínky, že budou malého rozsahu (max. 20% původního rozsahu) – pozemky staveb hromadné rekreace (např. zájmových spolků) za podmínky, že neruší krajinný ráz, není potlačena hlavní funkce a není snížena kvalita prostředí ve vymezené ploše – výšková hladina zástavby: stabilizované území a plochy změn – max. 1NP s možností podkroví – intenzita využití pozemku: zastavěné území – max. 20% plochy změn – kap. C.2, C3. odst. doplňující podmínky – charakter zástavby: venkovská zástavba – struktura zástavby: volné uspořádání


RH

REKREACE – HROMADNÁ

Hlavní využití

Plochy pro hromadnou rekreaci.

Přípustné

– pozemky staveb pro hromadnou rekreaci (rekreační ubytovací zařízení, klubovny se zázemím zájmových organizací, např. sklady lodí), u kterých se předpokládá komerční využití – stavby, které souvisejí a jsou slučitelné s hromadnou rekreací (např. dětská hřiště, rekreační louky apod.) – pozemky veřejných prostranství – zeleň různých forem (např. veřejná, zahrady, ochranná)


34

Nepřípustné

– bydlení a dále stavby, činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně


– pozemky související dopravní a technické infrastruktury, např. odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy, obslužné komunikace, účelové komunikace, plochy pro pěší a cyklostezky za podmínky, že není potlačena hlavní funkce a není snížena kvalita prostředí ve vymezené ploše – výšková hladina zástavby: stabilizované území a plochy změn – max. 2NP s možností podkroví – intenzita využití pozemku: zastavěné území – max. 30% plochy změn – kap. C.2, C3. odst. doplňující podmínky – charakter zástavby: venkovská zástavba – struktura zástavby: areálové uspořádání


F.2.3 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – O OV

OBČANSKÉ VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ

Hlavní využití

Plochy pro veřejné občanské vybavení.

Přípustné

– pozemky staveb a zařízení občanského vybavení sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, vědu a výzkum – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – pozemky veřejných prostranství, sídelní zeleně

Nepřípustné

– činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně


– bydlení za podmínky, že se jedná např. o osoby zajišťující dohled, správce, nebo majitele zařízení a za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku – výšková hladina zástavby: stabilizované území – zohlednit výškovou hladinu okolní zástavby, max. 2 NP s možností podkroví – intenzita využití pozemku: zastavěné území – není vymezena plochy změn – nejsou navrženy – charakter zástavby: příměstská zástavba – struktura zástavby: volné uspořádání, pokud se nejedná o kompaktní zástavbu nebo dostavbu proluky


OM

OBČANSKÉ VYBAVENÍ – KOMERČNÍ MALÉ A STŘEDNÍ

Hlavní využití

Plochy pro komerční občanské vybavení.

Přípustné

– pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, ubytování, stravování, služby, tělovýchovu a sport – pozemky veřejného občanského vybavení – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – pozemky veřejných prostranství, sídelní zeleně

Nepřípustné



– bydlení za podmínky, že se jedná např. o osoby zajišťující dohled, správce, nebo majitele zařízení a za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku – výšková hladina zástavby: stabilizované území – max. 2NP s podkrovím – intenzita využití pozemku: zastavěné území – není vymezena plochy změn – nejsou vymezeny – charakter zástavby: příměstská zástavba – struktura zástavby: volné uspořádání, pokud se nejedná o kompaktní zástavbu nebo dostavbu proluky



35

OS

OBČANSKÉ VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVA A SPORT

Hlavní využití

Plochy pro sportovní občanské vybavení.

Přípustné

– pozemky staveb a zařízení pro tělovýchovu a sport (např. sportovní areály, haly, hřiště, koupaliště, koupací biotopy, kynologická cvičiště) a souvisejících služeb – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – pozemky veřejných prostranství, sídelní zeleně

Nepřípustné

– činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně – není dovoleno zastavovat pozemky hřišť, zmenšovat jejich rozsah


– pozemky staveb a zařízení, které mají víceúčelové využití a tvoří doplňkovou funkci např. ubytování, stravování, služby, obchodní prodej za podmínky, že hlavní funkci tvoří sportovní využití – bydlení za podmínky, že se jedná např. o osoby zajišťující dohled, správce, nebo majitele zařízení a za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku – výšková hladina zástavby: stabilizované území – zohlednit výškovou hladinu okolní zástavby, max. 1 NP – intenzita využití pozemku: zastavěné území – není vymezena plochy změn – kap. C.2, C3. odst. doplňující podmínky – charakter zástavby: příměstská zástavba – struktura zástavby: areálové uspořádání


OH

OBČANSKÉ VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ POHŘEBIŠTĚ

Hlavní využití

Plochy pro veřejná pohřebiště.

Přípustné

– pozemky staveb a zařízení sloužících k provozování veřejného pohřebiště včetně souvisejících služeb – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – pozemky veřejných prostranství, sídelní zeleně

Nepřípustné



– stavby a zařízení, které tvoří doplňkovou funkci a souvisejí s provozem veřejného pohřebiště

F.2.4 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – S SV

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – VENKOVSKÉ

Hlavní využití

Plochy pro smíšené využití území – hlavní využití je bydlení venkovského charakteru.

Přípustné

– pozemky staveb pro bydlení – rodinné domy, venkovské usedlosti, rekreační domy a chalupy, s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu – pozemky staveb a zařízení občanského vybavení a turistické infrastruktury – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – pozemky veřejných prostranství, sídelní zeleně

Nepřípustné



– související občanské vybavení komerční za podmínky, že se jedná o pozemek menšího rozsahu a že není riziko narušení pohody bydlení


36

– stavby a zařízení (např. výroby, služeb, zemědělství, chovu hospodářských zvířat, zázemí ke stavbě hlavní, sběrná místa komunálního odpadu) v případě, že svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území, a za podmínky, že budou splněny hygienické limity


– fotovoltaické panely na budově, a to pouze směrem do zahrad, s ohledem na zachování hodnot území – výšková hladina zástavby: stabilizované území – max. 2NP s podkrovím – intenzita využití pozemku: zastavěné území – max. 30% plochy změn – kap. C.2, C3. odst. doplňující podmínky – charakter zástavby: venkovská zástavba – struktura zástavby: řadové i volné uspořádání, respektující uliční prostor, nebo prostor vymezený přístupovou komunikací

F.2.5 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – D DZ Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné


DS

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Plochy dopravní infrastruktury sloužící pro situování staveb drah. – plochy obvodu dráhy včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně – stavby pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladišť a správních budov – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – stavby, činnosti a děje, které narušují hlavní využití a plynulost dopravy, které svým provozováním narušují užívání staveb ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území – budování inženýrských sítí a účelových komunikací před realizací záměru za podmínky co nejkratšího možného křížení s navrženou plochou

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – SILNIČNÍ DOPRAVA

Hlavní využití

Plochy pro obsluhu řešeného území dopravní infrastrukturou.

Přípustné

– činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, včetně dílčích úprav a napojení na stávající komunikace – silnice, náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, další terénní úpravy, protihluková opatření, opatření proti přívalovým dešťům apod. – účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty – dopravní terminály, zálivy zastávek hromadné dopravy, odpočívadla – pozemky pro čerpací stanice pohonných hmot včetně doprovodných funkcí – zařízení technické infrastruktury – odstavná a parkovací stání, hromadné a řadové garáže – pozemky sídelní zeleně, ÚSES, krajinná zeleň – nezbytné asanační úpravy

Nepřípustné

– činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití a plynulost dopravy – činnosti, děje a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území


– budování inženýrských sítí a účelových komunikací před realizací záměru za podmínky co nejkratšího možného křížení s navrženou plochou – podzemní garáže za podmínky, že vjezdy a výjezdy nenaruší pěší provoz a nevytvoří dopravní závadu


37

DU

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – ÚČELOVÉ KOMUNIKACE

Hlavní využití

Plochy pro veřejně přístupné účelové komunikace.

Přípustné

– – – –

Nepřípustné

DP Hlavní využití Přípustné

pozemky účelových komunikací, manipulační plochy cyklistické a pěší stezky a trasy, odpočívadla doprovodná a izolační zeleň, ÚSES činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití nebo hodnoty území (např. rušení mezí)

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – STATICKÁ DOPRAVA Plochy pro dopravu v klidu, , odstavné plochy, parkoviště, garáže. – stavby a zařízení dopravní a technické povahy, odstavná stání, parkoviště, garáže – plochy pro ochrannou a izolační zeleň – stavby a zařízení technického vybavení ve veřejném zájmu, prvky systému ÚSES, stavby protipovodňových opatření

Nepřípustné

– činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití a plynulost dopravy – činnosti, děje a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území


– budování inženýrských sítí, za podmínky co nejkratšího možného křížení s navrženou plochou

F.2.6 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – T TI

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

Hlavní využití

Plochy pro obsluhu území technickou infrastrukturou.

Přípustné

– pozemky technické infrastruktury – vedení inženýrských sítí a s nimi provozně souvisejících zařízení technického vybavení ( např. vodojemů, čistíren odpadních vod, trafostanic) – pozemky související dopravní infrastruktury – pozemky sídelní zeleně – pozemky zemědělské a lesní, malé vodní nádrže – průchod pěších a cyklistických tras

Nepřípustné

– činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití

TH

PROTIPOVODŇOVÉ HRÁZE

Hlavní využití

Plochy pro ochranu území proti záplavám.

Přípustné

– plochy určené pro ochranu území proti záplavám (např. protipovodňové hráze, příkopy apod.) – související dopravní a technická infrastruktura – stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny a pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků – plochy sloužící pro udržení vody v krajině, revitalizaci vodních toků – doprovodná a izolační zeleň, prvky ÚSES, krajinná zeleň – plochy sloužící jako odpočivadla, stezky pro pěší a cyklisty, lávky

Nepřípustné

– činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, dále které narušují koloběh vody v přírodě a negativně


38

ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně – stavby zařízení a jiná opatření pro zemědělství, lesnictví a pro účely rekreace a těžbu nerostů mimo přípustné a podmíněně přípustné využití – ekologická a informační centra – oplocení Podmíněně přípustné

– činnosti a zařízení související s rekreací v případě, že nebude narušena funkčnost protipovodňových opatření

F.2.7 PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – V VL

VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – LEHKÁ VÝROBA

Hlavní využití

Plochy slouží pro umístění výrobních areálů, kapacitních skladů a logistiku.

Přípustné

– pozemky staveb pro lehkou výrobu a kapacitní sklady, logistické areály – pozemky staveb pro výrobu netovárního charakteru (řemeslnou a jinou výrobu), služby a skladování, sběrná místa komunálního odpadu – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – pozemky sídelní zeleně

Nepřípustné

– stavby, činnosti a děje, které narušují hlavní využití


– pozemky staveb občanského vybavení pro kulturu, stravování, ubytování (např. diskotéky, restaurace, ubytovny), komerci, dále pro ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice) za podmínky, že nebudou omezovat výrobní děje a činnosti v tomto území – pozemky staveb pro výzkum za podmínky, že provoz stávající výroby nebude negativně ovlivňovat tyto stavby – bydlení za podmínky, že se jedná např. o osoby zajišťující dohled, správce, zaměstnance nebo majitele za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku – výšková hladina zástavby: stabilizované území – max. 2NP – intenzita využití pozemku: zastavěné území – není vymezena plochy změn – nejsou vymezeny – charakter zástavby: příměstská zástavba

Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu VZ

– struktura zástavby: areálové uspořádání

VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA

Hlavní využití

Plochy pro zemědělskou výrobu a skladování.

Přípustné

– stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu a skladování – pozemky staveb pro výrobu netovárního charakteru (řemeslnou a jinou výrobu), služby a skladování, sběrná místa komunálního odpadu – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – pozemky sídelní zeleně

Nepřípustné



– pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro kulturu, stravování, ubytování (např. diskotéky, restaurace, ubytovny), komerci, dále pro ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice) za podmínky, že nebudou omezovat výrobní děje, činnosti a zařízení v tomto území – bydlení za podmínky, že se jedná např. o osoby zajišťující dohled, správce, zaměstnance nebo majitele zařízení a za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku – výšková hladina zástavby: stabilizované území – zohlednit výškovou hladinu

Prostorové


39

uspořádání a ochrana krajinného rázu

okolní zástavby, max. 2 NP s podkrovím – intenzita využití pozemku: zastavěné území – není vymezena plochy změn – kap. C.2, C3. odst. doplňující podmínky – charakter zástavby: venkovská zástavba – struktura zástavby: areálové uspořádání

F.2.8 SMÍŠENÉ PLOCHY VÝROBNÍ – VS VS

SMÍŠENÉ PLOCHY VÝROBNÍ

Hlavní využití

Plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu.

Přípustné

– pozemky staveb pro výrobu netovárního charakteru (drobnou a řemeslnou výrobu), služby a skladování, sběrná místa komunálního odpadu – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – pozemky sídelní zeleně

Nepřípustné



– pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro kulturu, stravování, ubytování (např. diskotéky, restaurace, ubytovny), komerci, dále pro ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice) za podmínky, že nebudou omezovat výrobní děje, činnosti a zařízení v tomto území – bydlení za podmínky, že se jedná např. o osoby zajišťující dohled, správce, zaměstnance nebo majitele zařízení a za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku – výšková hladina zástavby: stabilizované území a plochy změn – zohlednit výškovou hladinu okolní zástavby, max. 2 NP – intenzita využití pozemku: zastavěné území – není vymezena plochy změn – kap. C.2, C3. odst. doplňující podmínky – charakter zástavby: příměstská zástavba – struktura zástavby: areálové uspořádání


F.2.9 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – P PV Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné Podmíněně přípustné

PZ Hlavní využití Přípustné

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Plochy pro veřejná prostranství. – pozemky návsí, ulic s úpravami reagujícími na intenzivní pohyb pěších – zastávky a zálivy hromadné dopravy – cyklistické stezky, pěší stezky, odpočinkové plochy, dětská hřiště – pozemky související sídelní zeleně (liniová zeleň pro zajištění propojitelnosti systému zeleně sídla) – pozemky související dopravní a technické infrastruktury – činnosti, děje a zařízení, které narušují bezpečný pohyb osob, kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně – zařízení a aktivity přispívající k sociálním kontaktům, bezpečnému pohybu i odpočinku osob (např. zastávky hromadné dopravy, venkovní posezení, stojany na kola, tržiště apod.) za podmínky, že svou funkcí a architektonickým výrazem odpovídají významu a charakteru daného prostoru

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ Plochy pro veřejnou zeleň. – pozemky veřejně přístupné zeleně, pozemky pro pěší a cyklostezky – objekty, stavby a zařízení, které tvoří doplňkovou funkci, například altány, pergoly, kiosky, dětská hřiště, vodní prvky a plochy


40

Nepřípustné Podmíněně přípustné

PZx Hlavní využití Přípustné Nepřípustné Podmíněně přípustné

– činnosti, děje a zařízení, které výrazně zmenšují biologicky aktivní plochy, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně – veřejná prostranství v případě, že nedojde k potlačení funkce hlavní – pozemky související dopravní a technické infrastruktury, například odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy, místa pro kontejnery, obslužné komunikace v případě, že nedojde k potlačení hlavního využití a nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s odpočinkovými aktivitami

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ – SPECIFICKÁ Plochy pro veřejnou zeleň, specifického charakteru, s funkcí biocentra ÚSES. – pozemky veřejně přístupné zeleně, pozemky pro pěší – pozemky, plnící funkci územního systému ekologické stability – biocenter a biokoridorů – činnosti, děje a zařízení, které výrazně zmenšují biologicky aktivní plochy, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně – veřejná prostranství v případě, že nedojde k potlačení funkce hlavní – pozemky související dopravní a technické infrastruktury, například odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy, místa pro kontejnery, obslužné komunikace a objekty, stavby a zařízení, které tvoří doplňkovou funkci, například altány, pergoly, kiosky, dětská hřiště, vodní prvky a plochy v případě, že nedojde k potlačení hlavního využití a nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s hlavním a přípustným využitím

F.2.10 PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ – Z ZS

ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ

Hlavní využití

Plochy pro soukromou zeleň.

Přípustné

– zahrady, sady a záhumenky sloužící pro oddych a samozásobitelské hospodaření

Nepřípustné



– související dopravní a technická infrastruktura, např. odstavné a parkovací plochy, obslužné komunikace, plochy pro pěší a cyklostezky v případě, že není potlačena hlavní funkce a není snížena kvalita prostředí ve vymezené ploše – činnosti, zařízení a stavby související s aktivitami zahrádkaření a rekreace (např. přístřešky, seníky, kůlny, stavby typu stodol, stavby pro chovatelství, altány, hřiště, bazény,) za podmínky, že nedojde k potlačení hlavního využití a snížení kvality prostředí ve vymezené ploše – přístavby stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku za podmínky, že budou malého rozsahu

ZO Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné

ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ Plochy pro ochrannou a izolační zeleň. – pozemky zeleně koncipované s důrazem na izolační a kompoziční funkci s odpovídající šířkou a vhodnou druhovou skladbou jednotlivých pater dřevin – pozemky zeleně přírodního charakteru – související dopravní a technická infrastruktura – dětská hřiště, odpočinkové plochy – vodní prvky a plochy, protipovodňová a protierozní opatření, revitalizace toků – činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně


41


ZP

– veřejná prostranství, veřejná zeleň, zahrady v případě, že nedojde k potlačení funkce hlavní – pozemky související dopravní a technické infrastruktury, například odstavné a parkovací plochy, manipulační plochy, místa pro kontejnery, obslužné komunikace v případě, že nedojde k potlačení hlavního využití a nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše

ZELEŇ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU

Hlavní využití

Plochy plní funkci zeleně, udržované v přírodě blízkém stavu, která slouží např. pro průchod územního systému ekologické stability zastavěným územím sídla.

Přípustné

– krajinná zeleň, doprovodná a izolační zeleň, břehové porosty vodních toků a vodních ploch

Nepřípustné

– stavby, činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně – protipovodňové hráze, účelové komunikace, pěší a cyklistické stezky, za podmínky, že nedojde k potlačení hlavního využití a snížení kvality prostředí ve vymezené ploše


F.2.11 PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ – W W

VODNÍ PLOCHY A TOKY

Hlavní využití

Plochy pro vodní plochy a vodní toky.

Přípustné

– vodní plochy, koryta vodních toků a jiné plochy, určené pro převažující vodohospodářské využití – související dopravní a technická infrastruktura – stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny a pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků – plochy sloužící pro udržení vody v krajině, revitalizaci vodních toků – doprovodná a izolační zeleň, prvky ÚSES, krajinná zeleň – plochy sloužící jako pláže, odpočivadla, stezky pro pěší a cyklisty, lávky

Nepřípustné

– činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, dále které narušují koloběh vody v přírodě a negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně – stavby zařízení a jiná opatření pro zemědělství, lesnictví a pro účely rekreace a těžbu nerostů mimo přípustné a podmíněně přípustné využití – ekologická a informační centra – oplocení


– činnosti a zařízení související s rybářstvím nebo rekreací v případě, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu – čistoty vod

F.2.12 PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – NZ NZ Hlavní využití Přípustné

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Plochy pro hospodaření na zemědělské půdě. – zemědělský půdní fond – související dopravní a technická infrastruktura, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury – účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, pro jízdu s potahem a na koni – pozemky pro zachování ekologické stability území – ÚSES – rozptýlená a liniová zeleň

– stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny a pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků Územní plán Ruda nad Moravou – textová část

42

Nepřípustné


– protipovodňová a protierozní opatření, revitalizace vodních toků, vodní plochy – drobná architektura – stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů a pro účely rekreace mimo přípustné a podmíněně přípustné využití

– ekologická a informační centra – oplocení mimo podmíněně přípustné využití – stavby a zařízení pro zemědělskou prvovýrobu za podmínky, že nedojde k omezení obhospodařování zemědělské půdy a narušení krajinného rázu – změna druhu pozemku (např. výsadba sadu) v případě, že plocha nebude oplocena – realizace komunitního kompostování, polních hnojišť apod. za podmínky splnění zákonných podmínek – plochy pro zalesnění menšího rozsahu a za podmínky, že se nejedná o I. a II. tř. ochrany ZPF – těžba nerostů za podmínky, že se jedná o plochu chráněného ložiskového území nebo ložiska nerostných surovin – oplocení za podmínky, že se jedná o oplocení pro lesnické a zemědělské účely (bez podezdívky), a že navazuje na zastavěné území nebo zastavitelné plochy – informační tabule za podmínky, že nesnižují ekologickou kvalitu lokality

F.2.13 PLOCHY LESNÍ – NL NL Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné


PLOCHY LESNÍ Plochy pro plnění funkcí lesa. – pozemky určené k plnění funkcí lesa – související dopravní a technická infrastruktura, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury – účelové komunikace, komunikace pro pěší, cyklisty, pro jízdu s potahem a na koni – pozemky pro zachování ekologické stability území – ÚSES – drobná architektura – stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, těžbu nerostů a pro účely rekreace mimo přípustné a podmíněně přípustné využití – ekologická a informační centra – oplocení mimo podmíněně přípustné využití – stavby a zařízení včetně informačních tabulí za podmínky, že slouží pro hospodaření v lese, pro myslivost a ochranu přírody, popř. souvisí s rekreačním pohybem v krajině – rozhledny, za podmínky, že nedojde k výraznému narušení působení přírodních dominant (výrazné vrcholy, hřebeny apod.) – vodní plochy za podmínky, že slouží vodohospodářským účelům – oplocení za podmínky, že se jedná o oplocení pro lesnické účely (bez podezdívky)

F.2.14 PLOCHY PŘÍRODNÍ – NP NP Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné

PLOCHY PŘÍRODNÍ Plochy sloužící k zajištění podmínek pro převažující ekologickou funkci území. – zemědělská půda, lesy, krajinná zeleň, vodní plochy a toky – využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám – stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů a pro účely rekreace mimo přípustné a podmíněně přípustné využití – ekologická a informační centra – změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na


43

ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES – jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich – oplocení mimo podmíněně přípustné využití – pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská Podmíněně zařízení za podmínky, že budou umístěny jen při co nejmenším zásahu a přípustné narušení funkčnosti biocentra – informační tabule a drobná architektura za podmínky, že nesnižují ekologickou kvalitu lokality – stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny za podmínky, že nenaruší funkčnost biocentra – oplocení za podmínky, že se jedná o oplocení pro potřeby ochrany přírody (bez podezdívky) Na plochy PUPFL, nacházející se v plochách přírodních (NP), platí i podmínky platné pro plochy lesní (NL).

F.2.15 NSp Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné


PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – NS PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ – PŘÍRODNÍ Plochy rozptýlené krajinné zeleně mimo zastavěné území na nelesních pozemcích. – pozemky s dřevinami rostoucími mimo les (remízy, meze, kamenice) – pozemky v různé fázi sukcesního vývoje, podmáčené lokality, louky – pozemky pro zachování ekologické stability území - ÚSES – pozemky pro zajištění prostupnosti pro obhospodařování navazujících zemědělských pozemků – PUPFL – stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny a pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků – protipovodňová a protierozní opatření, revitalizace vodních toků – drobná architektura – použitý výsadbový materiál pro zakládání těchto ploch musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG) – ve skladebných částech ÚSES, vymezené v lesních porostech, postupně přeměňovat druhovou skladbu ve prospěch autochtonních druhů – stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů a pro účely rekreace mimo přípustné a podmíněně přípustné využití – ekologická a informační centra – oplocení mimo podmíněně přípustné využití – dosadba autochtonních dřevin za podmínky, že nebude výsadbou ohrožena druhová pestrost biotopu – pozemky související dopravní a technické infrastruktury, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, informační tabule za podmínky, že nesnižují ekologickou kvalitu lokality – informační tabule za podmínky, že nesnižují ekologickou kvalitu lokality – vodní plochy za podmínky, že nebudou intenzivně hospodářsky využívané (chov ryb, drůbeže a sportovní rybářství) a nedojde ke zhoršení prostupnosti krajiny – oplocení za podmínky, že se jedná o oplocení pro potřeby ochrany přírody


44

NSz Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné


PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – ZEMĚDĚLSKÉ Plochy sloužící k zemědělským účelům. – přirozené a přírodě blízké ekosystémy (např. trvalé travní porosty) – pozemky pro zachování ekologické stability území - biokoridory – pozemky pro rekreační využívání přírodního potenciálu např. pohyb v přírodě, rekreačních louky – pozemky související dopravní a technické infrastruktury, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, manipulační plochy – účelové komunikace s převažujícím rekreačním využitím (např. komunikace pro pěší a cyklisty, pro jízdu s potahem a na koni) – stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny a pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků – protipovodňová a protierozní opatření, revitalizace vodních toků, vodní plochy – drobná architektura – stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů a pro účely rekreace mimo přípustné a podmíněně přípustné využití – ekologická a informační centra – oplocení mimo podmíněně přípustné využití – činnosti narušující ekologickou rovnováhu území – stavby a zařízení pro zemědělskou a lesnickou prvovýrobu za podmínky, že: o nedojde ke snížení ekologické stability a rekreačního potenciálu o nedojde k omezení obhospodařování zemědělské půdy a narušení krajinného rázu o budou mít vazbu na stávající využívání území či doplňující charakter ke stávajícím stavbám a činnostem v území a nebudou trvalého charakteru o sportovní aktivity nebudou mít zásadní vliv na krajinný ráz území a kvalitu životního prostředí – plochy PUPFL za podmínky, že: o nebude zalesněním narušena ekologická diverzita na základě biologického hodnocení lokality – oplocení za podmínky, že se jedná o oplocení bez podezdívky, sloužící pro zemědělství, a že navazuje na zastavěné území nebo zastavitelné plochy – informační tabule za podmínky, že nesnižují ekologickou kvalitu lokality

NSs Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné


PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – SPORTOVNÍ Plochy sportu a rekreace v krajině, které slouží oddechu, sportu, rekreaci a pobytu v přírodě. – plochy pro lyžování a zimní sporty, včetně nezbytného technického zázemí – plochy pro volný pobyt v přírodě, rekreační louky – pozemky související dopravní a technické infrastruktury, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, manipulační plochy – stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny a pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků – stavby, zařízení a jiná opatření pro lesnictví, zemědělství, těžbu nerostů a pro účely rekreace mimo přípustné a podmíněně přípustné využití – ekologická a informační centra – činnosti narušující ekologickou rovnováhu území – oplocení o


45

NSx

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – SPECIFICKÉ

Hlavní využití Přípustné

Nepřípustné


Plochy sportu a rekreace v krajině specifického charakteru. – plochy pro specifické sporty (např. paintbal), včetně nezbytně nutného technického zázemí – pozemky související dopravní a technické infrastruktury, liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, manipulační plochy – stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny a pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků – protipovodňová a protierozní opatření, revitalizace vodních toků, vodní plochy – stavby, zařízení a jiná opatření pro lesnictví, zemědělství, těžbu nerostů a pro účely rekreace mimo přípustné využití – ekologická a informační centra – činnosti narušující ekologickou rovnováhu území, krajinu a hodnoty území – plochy pro nadzemní stavby trvalého i dočasného charakteru o

F. 3. Stanovení podmínek prostorového uspořádání, základních podmínek ochrany krajinného rázu.

včetně

Podmínky prostorového uspořádání: �

�

výšková hladina zástavby –

výšková hladina zástavby je stanovena pro stabilizované území a plochy změn (zastavitelné plochy a plochy přestavby) v kap. F.2 Podmínky využití území, pokud není stanovena v kap. C.2 Zastavitelné plochy a C.3 Plochy přestavby.

–

v plochách, u kterých je stanoven požadavek na zhotovení územní studie, bude maximální výšková hladina zástavby upřesněna touto dokumentací

–

pro účely použití v územní plánu Ruda nad Moravou se podkrovím rozumí takové podlaží, které má pouze střešní nebo vikýřová okna (s výjimkou oken ve štítových zdech) a jehož svislé stěny navazující na šikmý strop jsou max. 1,4m vysoké

–

výstavba a rekonstrukce výškových staveb – např. rozhleden, průmyslových hal, venkovního vedení vvn a vn, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů a dále staveb dopravní infrastruktury musí být doloženy posouzením vlivu na krajinný ráz

intenzita využití pozemku –

�

intenzita využití pozemku je stanovena pro stabilizované území a plochy změn (zastavitelné plochy a plochy přestavby) v kap. F.2 Podmínky využití území, pokud není stanovena v kap. C.2 Zastavitelné plochy a C.3 Plochy přestavby a určuje podíl zastavěné plochy stavebním objektem a zpevněnými plochami např. pro odstavení nebo parkování vozidel apod. a podíl zeleně na pozemku.

charakter zástavby –

příměstská zástavba – BI, BH a ostatní funkční plochy, území zahrnuje současnou zástavbu obce, z větší části řadovou zástavbu, dvojdomky a v posledním období i sólo domy. Zástavba respektuje urbanistickou strukturu obce, vytváří ulice, má sedlové střechy a je tvořena převážně rodinnými domy.

–

venkovská zástavba – SV, zahrnuje nejstarší zástavbu historického jádra Rudy nad Moravou, zástavbu podél silnice II/369 dopravně zatíženou a zcela výhradně zahrnuje zástavbu místních částí. Zástavbu tvoří převážně přízemní rodinné domy nebo selské


46

usedlosti, převažuje řadová zástavba se sedlovými střechami, na dochované původní parcelaci. �

struktura zástavby –

kompaktní uspořádání – zástavba pouze s minimálními pozemky

–

řadové uspořádání – řadová zástavba rodinných nebo bytových domů, nebo samostatně stojící rodinné domy nebo bytové domy – tzv. sólo domy, respektující uliční prostor, nebo prostor přístupové komunikace

–

volné uspořádání – tzv. sólo domy, vily, chaty, zahradní domky apod., zástavba je situovaná volně v ploše, nerespektuje uliční prostor,

–

areálové uspořádání – zástavba volně seskupená v areálu, někdy i oploceném nebo jinak vymezeném

Podmínky ochrany krajinného rázu �

respektovat podmínky ochrany hodnot a ochrany krajinného rázu, jak jsou stanoveny v kapitole B.3 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

�

nová zástavba bude respektovat navrženou výškovou hladinu z důvodu ochrany obrazu obce v podmínkách využití území, u stávající zástavby bude zohledněna výšková hladina okolní zástavby

�

přechod zástavby do krajiny musí respektovat podmínku, že zástavba navrhovaná na vnějších okrajích zastavěného území musí být situována vždy tak, aby do volného území byla orientována nezastavěná část stavebního pozemku; v případě, že to není možné, je nutno řešit přechod zástavby do krajiny ozeleněním

�

stavby pro bydlení situovat ve vzdálenosti 50 m od okraje lesních pozemků. Tuto vzdálenost je možné zmenšit pouze na základě souhlasu orgánu ochrany lesa.

�

není přípustná výstavba nových objektů pro bydlení v zahradách stávajících rodinných domů mimo uliční čáru bez přímého přístupu z veřejného prostranství, stávajícího nebo navrženého ÚP, RP nebo ÚS

�

všechny navržené stavební plochy, ve kterých bude řešena nová uliční síť, musí být vybaveny zelení, rozsah bude upřesněn podrobnější dokumentací

�

stavby pro výrobu a skladování (výrobní a průmyslové objekty) a zemědělské stavby nesmí narušit obraz sídla a krajiny, preferovány budou horizontální hmoty, aby bylo zabráněno vzniku nežádoucích pohledových dominant v krajině; plochy pro výrobu a skladování a plochy smíšené výrobní, situované ve vazbě na krajinu, odclonit po obvodu izolační zelení

�

plošný rozvoj omezit s ohledem na možnost narušení původní urbanistické struktury, respektovat návaznost na prostorovou a objemovou skladbu, měřítko, funkci a charakter místního prostředí

�

větrné elektrárny jsou nepřípustné v celém území obce

�

fotovoltaické elektrárny jsou přípustné pouze podmíněně v plochách bydlení (BH, BI, SV), a to pouze jako fotovoltaické panely na střechách domů směrem do zahrad, s ohledem na zachování hodnot území

�

bioplynové stanice jsou nepřípustné v celém území obce

G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Vymezeno v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.3 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Územní plán Ruda nad Moravou – textová část

47

G.1 Plochy a koridory s možností vyvlastnění V rámci územního plánu jsou navrženy veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. G.1.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY: označ.

účel VPS

identifikace VPS v ÚP


V1

koridor pro umístění vodovodního řadu včetně čerpací stanice a vodojemu – Radomilov, Bartoňov

TK1

Radomilov, Bartoňov

V2

koridor pro umístění vodovodního řadu – zaokruhování v Radomilově

TK2

Radomilov

V3

koridor pro umístění kanalizačního sběrače – Ruda n. M.

TK3

Ruda n. M.

V4

koridor pro umístění odpadu z ČOV – Ruda n. M.

TK4

Ruda n. M.

V5

plocha pro umístění ČOV – Ruda nad Moravou

TI Z 46

Ruda n. M.

V6

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Štědrákova Lhota

PV Z34

Štědrákova Lhota

V7

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Štědrákova Lhota – vlek

PV Z35

Štědrákova Lhota

V8

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Ruda – sever

PV Z36

Ruda n. M.

V9

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Ruda – nad kostelem

PV Z37

Ruda n. M.

V10

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Ruda – Niva

PV Z38

Ruda n. M.

V11

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Ruda – RD

PV Z39

Ruda n. M.

V12

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Hrabenov – západ

PV Z40

Hrabenov

V13

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Hrabenov – střed

PV Z41

Hrabenov

V14

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Hrabenov – východ

PV Z42

Hrabenov

V15

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Ruda – centrum

PV P02

Ruda n. M.

V16

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Radomilov

PV P03

Ruda n. M.

V18

veřejné prostranství s inženýrskými sítěmi – Ruda nad Moravou

PV P05

Ruda n. M.

V19

koridor pro umístění kanalizace

TK8

Hostice

V20

koridor pro umístění technické infrastruktury – vodovod, kanalizace

TK9

Hostice

V21


TK10

Hostice

V22


TK11

Štědrákova Lhota, Hostice

V23

koridor pro umístění technické infrastruktury - vodovod, kanalizace, plynovod

TK12

V24

koridor pro umístění nadzemního vedení vn

TK13

Štědrákova Lhota Hostice

V25


TK14

Hostice

V26


TK15

Štědrákova Lhota

identifikace VPS v ÚP


G.1.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ: označ.

účel VPS

ZALOŽENÍ PRVKŮ ÚSES A OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI VP1 VP2 VP3 VP4 VP5 VP6 VP7 VP8

LBK 4 doplnění LBK nad zástavbou Radomilova LBK 3 doplnění LBK severvýchodně od Radomilova LBK 5 doplnění LBK jižně od zástavby Hrabenova LBK 5 dopolnění LBK jižně od zástavby Hrabenova LBK 5 doplnění LBK jižně od zástavby Hrabenova plocha pro umístění protipovodňových opatření – jižní okraj části Ruda plocha pro umístění protipovodňových opatření – u ČOV plocha pro umístění protipovodňových opatření – jižní okraj části Ruda


NSp K01 NSp K02 NSp K03 NSp K04 NSp K05 TH 5 TH 6 TH 7

Radomilov Radomilov Hrabenov Hrabenov Hrabenov Ruda n. M. Ruda n. M. Ruda n. M.

48

H. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo. označení účel VPS parcelní čísla . VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ, OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VEŘEJNÁ ZELEŇ

k.ú.

předkupní právo

P1 (OS Z11)

sportoviště

649/1

Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou

P2 (OS Z12)

Sportoviště

500/1, 623/2, 623/7, 623/8, 496/1, 496/2, 623/9

Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou

I. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona. V rámci návrhu územního plánu nebyla stanovena kompenzační opatření.

J. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření. Je vyznačeno v grafické části ve výkresech č. I.1 Výkres základního členění území a č. I.2 Hlavní výkres. Ve vymezených plochách a koridorech nelze umístit žádné stavby, které by v budoucnu znemožnily realizaci navrženého záměru. ozn. plochy

katastrální způsob budoucího území využití území

R01

Ruda nad Moravou


R02

Ruda nad Moravou


R03

Ruda nad Moravou

TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě

R04

Ruda nad Moravou



podmínky pro prověření budoucího využití plochy � doplnění zástavby ve stěžejní lokalitě obce, jedná se o dostavbu proluky mezi stávající a navrženou zástavbou. Z důvodu ochrany ZPF byla část lokality převedena do rezervy, v dlouhodobé koncepci rozvoje obce se s jejím využím počítá. � plocha bude prověřena s ohledem na nadzemní vn vedení el. energie, které lokalitou prochází � využití plochy bude prověřeno s ohledem na záplavové území. Bude prověřena možnost vybudování účinných protipovodňových opatření, nebo ponechání možnosti přirozeného průchodu vody při záplavách. � koridor pro umístění vodovodního řadu Hanušovice – Moravičany � respektovat zpracovanou „Územní studii VP1 návrh vodovodu Dubicko – Litovel a VP4 vodovní přivaděč Hanušovice – Moravičany“, zpracovatel AGPOL Olomouc 09/2011 � plocha je součástí stěžejní lokality obce pro výstavbu rodinných domů. Je součástí zpracované územní studie, která navrhuje optimální způsob zastavění rodinnými domy. Z důvodu ochrany ZPF byla část lokality převedena do rezervy, v dlouhodobé koncepci rozvoje obce se počítá s jejím využitím.

49

� plocha je vhodná k zástavbě z hlediska urbanistické struktury, je však napojená na strukturu obce dopravně poddimenzovanými komunikacemi, proto je potřeba prověřit, za jakých podmínek je využitelná a za jakých podmínek je možno respektovat stávající limity v lokalitě (hlavní vodovodní řady). � obchvat silnice II/369 � respektovat zpracovanou „Územní studii D6 – Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín“, Urbanistické středisko 12/2012, doplněnou o změnu, kterou zpracovala firma UDI Morava v roce 2015 „Posouzení koridorů přeložek I/11 a II/369 v oblasti Olšan“. � realizací dopravního záměru dojde ke kumulaci negativních vlivů na složky životního prostředí (VKP, PUPFL, niva vodního toku, skladebné části ÚSES, investice do půdy apod.) a proto je nutné přeložku silnice II/369 prověřit posouzením vlivu na krajinný ráz

R05

Ruda nad Moravou


R06

Ruda nad Moravou

DS – plochy dopravní infrastruktury – silniční

R07

Ruda nad Moravou


� křižovatka silnice II/369 a III/36915 u nádraží � respektovat zpracovanou „Územní studii D6 – Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín“, Urbanistické středisko 12/2012

R08

Ruda nad Moravou


� úprava odbočení na silnici II/369 směrem od Olšan, bude respektovat návrh platného územního plánu

K. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci. V řešeném území nejsou navrženy plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci.

L. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Plochy a koridory jsou vymezeny v grafické části dokumentace ve výkresu č. I.1 Výkres základního členění území. �

u vymezených ploch bude předmětem řešení: o

rozsah a způsob uspořádání zástavby, včetně určení maximální výškové hladiny zástavby

o

obsluha území dopravní a technickou infrastrukturou, včetně nakládání s odpady a umístění plochy (shromažďovacího místa) pro tříděný komunální odpad

o

vymezení veřejného prostranství (odpočinkové plochy pro oddych a setkávání občanů, bez pozemních komunikací) o odpovídající výměře dle platné legislativy

o

střety s trasami technické infrastruktury a ostatními limity využití území

o

podmínky pro zasakování dešťových vod


50

V řešeném území budou prověřeny územní studií tyto rozvojové lokality: ozn. plochy U1 (BI Z07, Z08 a R01)

U2 (BI Z09a, Z09b)

U3 (SV Z16)

�

katastrální území Ruda nad Moravou

Ruda nad Moravou

Štědrákova Lhota


doplňující podmínky pro zpracování územní studie

Bydlení v rodinných domech – příměstské o

o

územní studie rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení na západním okraji obce (lokality Z07, Z08 a rezerva R01) musí řešit koncepčně negativní zásah do krajinného rázu a další problémy životního prostředí a zdraví obyvatel. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla a značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území.

o

upřednostnit hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu

Bydlení v rodinných domech – příměstské o

Smíšené bydlení – venkovské

územní studie prověří způsob zástavby lokality rodinnými domy a navrhne způsob obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou.

územní studie prověří způsob zástavby lokalit rodinnými domy a navrhne způsob obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou.

o

územní studie rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení na jižním okraji obce (lokality Z09a, Z09b a rezerva R02) musí řešit koncepčně negativní zásah do krajinného rázu a další problémy životního prostředí včetně ochrany před záplavami a zdraví obyvatel. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla a značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území.

o


o

územní studie prověří optimální způsob zástavby rodinnými domy, vzhledem ke svažitému terénu a nutnosti koordinace s provozem lyžařského areálu. V žádném případě zde nebudou navrhovány drobné stavby typu kempinkových chatek, zástavba bude mít charakter trvalého bydlení. Studie upřesní intenzitu zastavění (počet domů, navrhne parcelaci, obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou, bude respektovat výškovou regulaci zástavby – max.1NP s podkrovím

o

podmínkou je posouzení vlivu na krajinný ráz

o


lhůta pořízení územních studií, jejich schválení pořizovatelem a vložení dat o těchto studiích do evidence územně plánovací činnosti – do 4 let od vydání ÚP Ruda nad Moravou.

M. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. ÚP vymezuje významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Územní plán Ruda nad Moravou – textová část

51

�

nemovité kulturní památky

�

stavby v plochách vymezených v území zásadního významu pro charakter obce – podrobněji v kap. B.2. Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

�

architektonicky cenné stavby, soubory – podrobněji v kap. B.2.1. Ochrana a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot území

N. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU: A. Textová část – počet listů 52 B. Grafická část – počet výkresů 6 I.1

Základní členění území

1 : 5 000

I.2

Hlavní výkres

1 : 5 000

I.3

Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace

1 : 5 000

I.4

Dopravní infrastruktura

1 : 5 000

I.5

Technická infrastruktura – vodní hospodářství

1 : 5 000

I.6

Technická infrastruktura – energetika a veřejné komunikační sítě

1 : 5 000

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU: C. Textová část – počet listů 87 D. Grafická část – počet výkresů 3 II.1 Koordinační výkres

1 : 5 000

II.2 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL

1 : 5 000

II.3 Širší vztahy

1 : 50 000


52

RUDA NAD MORAVOU ÚZEMNÍ PLÁN 2. N Á V R H ODŮVODNĚNÍ UPRAVENÝ NÁVRH PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ 11/2016

C. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. 602 00 Brno, Příkop 8

e-mail: [email protected] tel.:

+420 545 175 893

fax:

+420 545 175 892

Akce:



212 – 004 – 514

Pořizovatel:

Městský úřad Šumperk odbor strategického rozvoje, územního plánování a investic

Zhotovitel:



Ing. arch. Vanda Ciznerová

Projektanti:






Ing. Pavel Veselý

energetika, spoje:

Ing. Pavel Veselý



ochrana ZPF, PUPFL:


Datum:

2. NÁVRH

www.usbrno.cz


listopad 2016

Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

2

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU:

C.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP

D.

GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP II. 1

KOORDINAČNÍ VÝKRES

1 : 5 000

II. 2

VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

1 : 5 000

II. 3

ŠIRŠÍ VZTAHY

1 : 50 000


3

ODŮVODNĚNÍ 1. 2.

Postup při pořízení územního plánu ................................................................................................ 5 Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem .......................................................................................................................... 5 3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území. ....................... 12 4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.......................................... 19 5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ...................................................... 20 6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí .......................... 22 7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona .............................................. 28 8. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ................. 29 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty .................................................. 31 9.1 Vymezení zastavěného území .................................................................................................. 31 9.2 Základní koncepce rozvoje území ............................................................................................ 31 9.2.1 Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ............................................................................................................. 32 9.3 Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ................................... 42 9.3.1 Koncepce dopravní infrastruktury ............................................................................... 42 9.3.2 Koncepce technické infrastruktury .............................................................................. 47 9.3.3 Koncepce občanského vybavení ................................................................................. 56 9.3.4 Koncepce veřejných prostranství ................................................................................. 56 9.3.5 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů ................................ 56 9.3.6 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu .............................................................................................................................. 64 9.4 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jejich prověření .................................................................................................. 66 9.5 Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit nebo uplatnit předkupní právo................................................................................... 67 9.6 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování , a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ................... 67 10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ......................................................................................................................................... 67 11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů .......................... 69 12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání a pokynů pro zpracování návrhu ................................. 70 13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ..................................... 75 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ........................................................................... 76 14.1. Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu ............................................................... 76 14.2. Vyhodnocení záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa ................................................ 82 14.3. Tabelární vyhodnocení jednotlivých lokalit ............................................................................. 83 15. Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění ....................................................... 87 16. Vyhodnocení připomínek ............................................................................................................. 87


4

1. Postup při pořízení územního plánu Postup při pořízení Územního plánu Ruda nad Moravou bude doplněn pořizovatelem po ukončení pořizování územního plánu.

2. Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2.1. Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s PÚR Obec Ruda nad Moravou dle Politiky územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č.1, schválené usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15.4.2015 je součástí Specifické oblasti SOB 3 Jeseníky – Králický Sněžník, která je charakterizována významnými přírodními hodnotami, naopak sociální a ekonomický rozvoj patří k nejslabším v ČR, jedná se o hospodářsky slabou a strukturálně postiženou oblast. Nevyhovující je dopravní dostupnost většiny území . Ekonomická základna je slabá, mnohá odvětví stagnují. Přírodně cenná a společensky atraktivní oblast Jeseníků má vysoký potenciál pro zimní i letní rekreaci a lázeňství, který je potřebné rozvíjet a využívat s ohledem na vyvážený rozvoj území . Z Politiky územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č.1 vyplývá pro řešení územního plánu obce Ruda nad Moravou požadavek na respektování republikových priorit, zejména těch, které mají vliv na udržitelný rozvoj obce: Republikové priority: (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. �

návrhem ÚP jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Jsou respektovány a vymezeny nemovité kulturní památky místního významu. Je zachován ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny. Je respektována urbanistická struktura území, která je dlouhodobě stabilizována a vymezena plochami s rozdílným způsobem využití a dopravním skeletem.

�

návrhem rozvojových ploch v jednotlivých místních částech a návrhem podmínek pro využití krajiny je zabráněno upadání venkovské krajiny

(14a)

Při plánování rozvoje venkovského území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.

�

návrhem ÚP jsou stabilizovány areály zemědělské výroby a podmínkami pro využití nezastavitelných ploch v krajině je zajištěna jak ochrana zemědělské půdy, tak ekologická funkce krajiny, která v území obce je prioritní a vytváří charakter horské krajiny


5

(15)

Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. �

návrhem ÚP jsou stanoveny jednotné podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na celém území obce, které neumožní vznik území, ve kterém by se projevily negativní vlivy, vyvolávající sociální segregaci nebo negativně ovlivnily sociální soudržnost území

(16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch koridorů vymezených v PÚR ČR.

(16a)

Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.

�

návrh ÚP upřednostňuje komplexní řešení, vyvážený rozvoj všech složek území, vytvářejících příjemné místo pro kvalitní život obyvatel

(17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. �

(18)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. �

(19)

návrh ÚP umožňuje rozvoj pracovních příležitostí stabilizací stávajících výrobních areálů, návrhem nových rozvojových ploch pro výrobní činnosti a podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

�

(20)

návrh ÚP umožňuje rozvoj pracovních příležitostí stabilizací stávajících výrobních areálů, návrhem nových rozvojových ploch pro výrobní činnosti a podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití)

hospodárnost využití zastavěného území je dána prioritní ochranou ZPF, které je v této oblasti nedostatek a ochranou PUPFL. Z toho důvodu jsou upřednostněna taková řešení, která využívají proluky a rezervy v zastavěném území, před zábory půdních fondů Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochranu biologické rozmanitosti a kvalitu životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.


6

�

rozvojové záměry, které mohou negativně ovlivnit ekologickou funkci krajiny a krajinný ráz, byly podrobeny Vyhodnocení vlivu na životní prostředí (SEA) a Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj, jehož výsledkem je návrh opatření pro eliminaci případných negativních vlivů na životní prostředí a krajinu

(20a)

Vytvářet podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umisťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.

�

prostupnost krajiny je zajištěna sítí účelových komunikací a návrhem ÚSES, který respektuje umístění dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu (přeložka silnice II/369)

(21)

Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenaná lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. �

(22)

nezastavěné území obce je přitažlivou rekreační oblastí, zejména pro zimní lyžování a je hojně navštěvováno jak obyvateli nejbližšího města Šumperka, tak i návštěvníky z celé republiky. Z toho důvodu je důležité, aby tato kopcovitá oblast zůstala zachována jako souvislý pás veřejně přístupné zeleně. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

�

(23)

ÚP vytváří podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku návrhem nových cyklotras a cyklostezek, které jsou vedeny, pokud je to možné po samostatných komunikacích (veřejně přístupné účelové komunikace nebo dopravní plochy), v úsecích, kde to prostorové podmínky nedovolují, jsou trasy vedeny po silnicích III. třídy. Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).

�

ÚP navrhuje přeložku silnice II. třídy v souběhu se železnicí, v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby tak, aby byla zajištěna ochrana veřejného zdraví, bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci negativních účinků dopravy.

�

pro zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury jsou ÚP navrženy plochy a koridory tak, aby co nejméně fragmentovaly krajinu a pokud možno byly vedeny v souběhu (přeložka silnice II/369 je zkoordinována s trasou železnice a řekou Moravou). Do řešení ÚP je tento záměr zapracován na základě územní studie, pořízené Krajským úřadem Olomouc. Nová trasa tohoto dopravně zatíženého tahu, znamená pro obec velmi podstatné odlehčení a odstranění obtížně překročitelné bariéry a odstranění zdroje hluku, prachu a ostatních negativních vlivů dopravy.

�

ÚP zkvalitňuje technickou infrastrukturu návrhem systému zásobování vodou pro Radomilov a systému odkanalizování včetně likvidace odpadních vod v celém řešeném území


7

(24)

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). �

ÚP navrhuje rozšíření úseků veřejných prostranství (ulic) v místech, kde jsou šířkově poddimenzovány. Tímto ÚP vytváří podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a současně v těchto veřejných prostranstvích vytváří podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. cyklistickou). Rozvoj železniční dopravy je zajištěn záměrem modernizace železnice, která zahrnuje zlepšení prostorových a výškových parametrů za účelem zvýšení rychlosti na této trati.

(24a)

Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.

�

ÚP navrhuje limitní pásma negativních vlivů výroby s cílem ochránit plochy bydlení před těmito negativními vlivy, současně vymezuje nové obytné plochy v dostatečné vzdálenosti od průmyslových nebo zemědělských areálů

(25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

�

ÚP nevymezuje plochy protierozních opatření. Umístění a realizace konkrétních opatření jako např. zatravňovacích a odvodňovací průlehů je umožněno v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití

�

umístění a realizace konkrétních opatření jako např. protipovodňové hráze, poldry, průlehy apod., kromě samostatně vymezených ploch, je umožněno v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavitelném území

(26)

Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. �

(27)

územní plán nenavrhuje zastavitelné plochy pro bydlení, výrobu a veřejnou infrastrukturu v záplavovém území. Pro ochranu zastavěného území před záplavami navrhuje navýšení protipovodňových hrází na Q100, které jsou v současné době vybudovány pouze na Q20. Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje.


8

Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. �

územní plán koordinuje dopravní a technickou infrastrukturu tak, aby zkvalitnila dopravní dostupnost přirozených regionálních center s obcemi ve venkovských oblastech a tím přispěla k hospodářskému rozvoji odlehlých oblastí a zlepšila dostupnost oblastí se specifickými geografickými podmínkami (např. rekreační oblast Jeseníky)

(28)

Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. �

(29)

územní plán navrhuje pro ochranu kvality života optimální rozvoj, vycházející z dlouhodobých demografických trendů, podmínky pro ochranu krajiny tak, aby i v dlouhodobých souvislostech byla zachována rovnováha mezi kvalitním životním prostředím a charakteristickou urbanistickou strukturou obce Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.

� (30)

územní plán navrhuje zastavitelné plochy, dostupné dopravní a technickou infrastrukturou a navrhuje návaznosti různých druhů dopravy (železniční, silniční, cyklistické a pěší). Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

� (31)

ÚP zvyšuje kvalitu života návrhem nové technické infrastruktury v sídlech, kde tato chybí, navržena je koncepce odkanalizování včetně likvidace odpadních vod v celém řešeném území Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.

� (32)

územní plán řeší zásobení energiemi s ohledem na místní podmínky a ochranu životního prostředí Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

�

územní plán navrhuje plochy přestavby, z větší části pro zajištění dostatečných ploch pro parkování a odstavení aut v plochách bydlení a rekreace

2.2. Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s ÚPD vydanou krajem ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE:


9

Území obce Ruda nad Moravou je součástí území řešeného Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), vydanými Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22.2.2008 (opatření obecné povahy, kterým byly ZÚR OK vydány, nabylo účinnosti dne 28.3.2008), po první aktualizaci schválené dne 22.4.2011 (opatření obecné povahy, kterým byla aktualizace ZÚR vydána, nabylo účinnosti dne 14.7.2011). Z nadřazené územně plánovacích dokumentace vyplývá pro řešení územního plánu obce nutnost respektování tras nadřazené veřejné infrastruktury, vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby a územní systém ekologické stability. Jedná se o záměry a požadavky: Plochy a koridory nadmístního významu: Dopravní a technická infrastruktura: �

D6 – homogenizace a modernizace tahu II/369 Ruda nad Moravou – Hanušovice – Ostružná, jako významný tah nadregionálního významu o

�

VP4 návrh koridoru vodovodního přivaděče Hanušovice – Moravičany, přivádějící pitnou vodu z Ramzovského nasunutí až do Litovle (propojení s Olomoucí) o

�

záměr byl prověřen územní studií „Územní studii D6 – Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín“, Urbanistické středisko 12/2012 a zapracován do územního plánu jako koridor pro zajištění územní rezervy. K tomuto dopravnímu záměru byla zpracována změna koncepce v napojení přeložky II/369 na koridor pro přeložku I/11 podle územní studie „Posouzení koridorů přeložek I/11 a II/369 v oblasti Olšan“ (UDI Morava, s.r.o., 2015)

návrh koridoru územní rezervy pro vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany (VP4), byl aktualizován územní studií VP4 „Územní rezerva – koridor pro vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany přivádějící pitnou vodu z Ramzovského nasunutí až do Litovle (AgPOL, s.r.o., Olomouc; 2011)“ a zapracován do územního plánu jako koridor pro zajištění územní rezervy.

je zakresleno vymezené území ze ZÚR OK, významné pro lokalizaci protipovodňových opatření

Prvky územního systému ekologické stability nadmístního významu: �

RK 891 – regionální biokoridor

�

RC 440 – regionální biocentrum

�

NRC 64 – nadregionální biocentrum

�

K80 – nadregionální biokoridor o

návaznost byla zkoordinována se sousedními obcemi

Oblasti krajinného rázu: �

C. Mohelnická brázda

�

E. Hanušovické údolí

�

D. Šumperské údolí o

byly respektovány a promítnuty do řešení krajiny

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP ŠUMPERK: Územně analytické podklady správního území ORP Olomouc byly aktualizovány v roce 2014. Z územně analytických podkladů vyplývají pro řešení územního plánu Ruda nad Moravou požadavky, jejichž řešením byly ovlivněny rozvojové stránky obce (SWOT analýza):


10

Využít příležitosti: �

oblast bydlení byla posílena návrhem nových ploch

Potlačit hrozby: �

vymezením smíšených ploch pro bydlení venkovského charakteru byla řešena nabídka ploch pro podnikání

�

byl omezen negativní dopad na přírodu a krajinu (vyloučením možností umístění větrných elektráren a fotovoltaických elektráren)

�

návrhem byl redukován požadavek nových ploch pro rozvoj individuální a hromadné rekreace na úkor volné krajiny

Rozvíjet silné stránky území: �

byl respektován požadavek na kontinuitu rozvoje obce respektováním schválených ploch původním územním plánem a jeho změn, vymezením ochrany hodnot území a jejich diferenciací

� stabilizací a návrhem nových ploch pro bydlení přispět ke stabilizaci obyvatelstva v obci Odstranit slabé stránky území: �

stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

�

vymezením ploch se smíšeným využitím

�

komplexním řešením dopravní a technické vybavenosti

�

vytvořením podmínek pro zvýšení retenční schopnosti území

ROZVOJOVÉ PROGRAMY A KONCEPCE OLOMOUCKÉHO KRAJE Rozvojové programy a koncepce Olomouckého kraje, které byly územním plánem respektovány: �

Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje o

�

Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013, Generel dopravy OK, Územní generel dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje o

�

z uvedené dokumentace nevyplývají pro území obce Ruda nad Moravou žádné konkrétní požadavky.

byly použity jako výchozí materiály pro řešení dopravní obsluhy

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje, Krajinný ráz Olomouckého kraje o

s těmito dokumenty je řešení krajiny v územním plánu obce v souladu

�

Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje, který byl schválen 22.9.2004, o z tohoto materiálu nevyplývají pro řešené území žádné požadavky na řešení nebo zapracování. Byly prověřeny požadavky obce z hlediska odpadového hospodářství a bylo konstatováno, že dostačující způsob řešení této problematiky bude možnost umístění sběrného dvora v určitých plochách s rozdílným způsobem využití (např. plochách výrobních)

�

Integrovaný program snižování emisí a imisí Olomouckého kraje

�

Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje o dle analýz se obec Ruda nad Moravou nachází v oblasti se dobrou kvalitou ovzduší. Návrhem územního plánu dojde ke zlepšení kvality ovzduší a nebude zde docházet ke zvyšování emisí, v důsledku návrhu úprav v silniční síti.

�

Územní studie větrné elektrárny na území Olomouckého kraje o pro řešení územního plánu nevyplývají žádná konkrétní opatření

� Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

11

�

Územní energetická koncepce Olomouckého kraje o pro řešení územního plánu nevyplývají žádná konkrétní opatření

�

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací OK (schválen usnesením č.770/Z26/O4 na 26.zasedání Zastupitelstva ZK dne 20.10.2004) o návrh zásobování vodou a odkanalizování obce včetně likvidace odpadních vod v ÚP je v souladu s touto koncepcí, včetně aktualizací PRVK OK.

� Plán oblasti povodí Moravy schválený zastupitelstvem kraje 16.9.2009 usnesením č.0163/Z07/09 o pro řešení územního plánu nevyplývají žádná konkrétní opatření � Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje (Hydroprojekt) o pro řešení územního plánu nevyplývají žádná konkrétní opatření

3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území 3.1. Soulad návrhu s cíli a úkoly územního plánování Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování: V Rudě nad Moravou je hlavní cíl územního plánu definován: Pro udržitelný rozvoj obce (pilířů společnost, hospodářství, životní prostředí) navrhnout podmínky pro rozvoj jednotlivých funkčních složek tak, aby byl zabezpečen soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, a to s ohledem na udržitelný rozvoj území a zejména udržení kvality životního prostředí. Územní plán je navržen tak, aby se co nejvíc přiblížil komplexním řešením a svými návrhovými prvky k dosažení hlavního cíle. Cíle územního plánování: 1) Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. o

v souladu s udržitelným rozvojem usměrňuje změny v území, koordinuje požadavky na kvalitní životní prostředí, ekonomické aktivity i sociální potřeby tak, aby nenarušila vyváženost základních rozvojových pilířů, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro zdravé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost

2) Územní plán zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. o

vytváří předpoklady pro účelné a hospodárné umístění veřejné infrastruktury v území, koordinuje veřejný a soukromý zájem na využití území, který je soustředěn na racionální využívání zastavěného území

3) Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to, Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

12

určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. o

zastavitelné plochy navrhuje v souladu s urbanistickou koncepcí platného územního plánu, která chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a vymezuje podmínky na ochranu území nezastavěného a nezastavitelných pozemků

Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování: Návrh územního plánu obce Ruda nad Moravou je řešen v souladu s požadavkem ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál a míru využití zastavěného území, dále s ohledem na účelné využití a prostorové uspořádání území a na hospodárné využívání veřejné infrastruktury, zejména dostupnost veřejných prostranství a občanské vybavenosti. Všechny nově vymezené zastavitelné plochy navazují na zastavěné nebo zastavitelné území obce. Pro vyváženost rozvoje území byly řešeny jednotlivé pilíře se zaměřením na: �

úkolem územního plánu je vytvořit takové řešení, které naplní stanovené cíle územního plánování a komplexně vyřeší začlenění rozvojových ploch a záměrů do platného územního plánu tak, aby nebyla narušena základní urbanistická koncepce území a výrazným způsobem nebyla ohrožena kontinuita a harmonický vývoj obce. Hospodářský rozvoj:

�

stabilizací výrobních a zemědělských areálů, vymezením ploch bydlení a smíšených ploch obytných venkovských, které drobnou výrobu a drobnou zemědělskou činnost připouštějí, bylo umožněno podnikání na vlastních pozemcích rodinných domů v rámci zastavěného i zastavitelného území Sociální soudržnost:

�

návrhem ploch pro bydlení s možností využití i pro občanské vybavení a nerušící služby (sociální a zdravotnické služby), byly vytvořeny podmínky pro rozvoj hlavní funkce – bydlení a rozšíření vzájemných kontaktů pro podporu stabilizace společnosti

�

byly vymezeny smíšené plochy obytné venkovské, podporující podnikatelskou aktivitu obyvatel, která je důležitá pro posílení trendu rostoucího počtu obyvatel a stabilitu věkové struktury obyvatelstva

�

vymezením podmínek využití území umožňující vytvářet pracovní místa, stabilizací ploch pro sportovní a rekreační vyžití byly vytvořeny atraktivní podmínky pro návštěvníky a obyvatele obce Kvalitní životní podmínky:

�

v uspořádání řešeného území byly zkoordinovány a regulovány urbanizační tlaky na rozšiřování zástavby do krajiny, byly vytvořeny územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, veřejným vybavením, splňující základní podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů o

vytvořením podmínek pro rekreaci i v plochách bydlení a cykloturistiku,

o

dořešením systému dopravní obsluhy a technické infrastruktury (zejména odkanalizování a čištění odpadních vod)

3.2. Soulad s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území Koncepce ochrany hodnot území vychází (kromě podmínky respektování definovaných a chráněných hodnot území, které jsou zajišťovány jinými právními předpisy) primárně z nutnosti zachování


13

charakteru urbanistické struktury obce, nerozšiřování zástavby do volné krajiny a respektování krajinného rázu. Urbanistický a architektonický charakter prostředí je dán: o

charakterem prostoru, který svým uspořádáním je charakterizován stupněm uzavřenosti a celkovým působením na člověka (určující je forma zástavby – kompaktní, měřítko prostoru, intenzita zastavění)

o

strukturou prostoru danou hmotovým uspořádáním zástavby (její výšková gradace, tvary a orientace střech k uličním prostorům)

o

obrazem prostoru vytvářeným stylem, použitými materiály, barevností a urbanistickým mobiliářem

o

pohledovou exponovaností – nároží a objekty zakončující průhled ulicí, průhledy na dominanty, pohledově exponované přírodní útvary

OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Pro nejkvalitnější části řešeného území je vymezeno území zásadního významu pro charakter obce se stanovenými podmínkami ochrany. Tato diferenciace území z hlediska ochrany a rozvoje hodnot území byla vymezena na základě syntézy ochranných režimů, kvality a charakteru prostředí. V rámci návrhu ÚP byly vymezeny kulturní hodnoty přispívající k ochraně kulturního dědictví a zachování identity sídla, harmonii v území, které nepožívají zákonné ochrany památkové péče a které je třeba chránit: �

území zásadního významu pro ochranu hodnot

�

památky místního významu

�

objekty charakterizující místní prostředí a tradici

�

dominanty urbanistické struktury

�

místa významných výhledů

�

významná sídelní zeleň

Ochrana kulturních hodnot území souvisí jednak s respektováním evidovaných a neevidovaných stavebních památek a s respektováním charakteru dosavadní zástavby obce a to jak z hlediska architektonických forem, tak z hlediska urbanistického vývoje obce. Řešený katastr je územím s archeologickými nálezy ve smyslu odst. 2, § 22 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Na katastru jsou nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR dle zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Dále se na katastru nachází objekty charakteru památek místního významu. V území souvisí jednak s respektováním evidovaných a neevidovaných stavebních památek a s respektováním charakteru dosavadní zástavby obce a to jak z hlediska architektonických forem, tak z hlediska urbanistického vývoje obce. �

jsou respektovány kulturní hodnoty s legislativní ochranou

tab. 1 Seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. i. č.

Číslo rejstříku

1.

33337/8 –1116 Ruda n.M. ulice Sportovní, pozemek p.č. 690/1 29807/8 –1117 Ruda n.M. proti Obecnímu úřadu, pozemek p.č. 690/1 34516/8 –1118 Ruda n.M. před kostelem, pozemek p.č. 163

2.

3.

Část obc e

Umístění


čp.

Památka socha P. Marie, chráněno bez pozemku sousoší Kalvárie, chráněno bez pozemku

sousoší sv. Josefa s andílky, chráněno bez pozemku

14

i. č.

Číslo rejstříku

4.

5.

čp.

Památka

24821/8 –1112 Ruda n.M.

č.p.1

č.p.3

8.

28707/8 –1113 Ruda n.M. pozemek p.č. 27/2 st. chráněno včetně pozemku 32229/8 – 1115 Ruda n.M. ulice Krátká, pozemek p.č. 33 st. 27682/8 – 1114 Ruda n.M. ulice Olšanská, pozemek p.č. 24 st. 31613/8 – 824 Bartoňov parcely st.4,6,

zámek s areálem parku, sochou sv. Jana Nepomuckého, ohradní zdí, bez hospodářské budovy u jižního průčelí zámku, pozemek p.č. 21/1 st. (zámek s vnitřním dvorem), 21/2 st. (provozní budova), 21/3 st. (ohradní zeď), 21/4 st. (hospodářská budova), 22 st. a pozemky p.č. 487/1 (park, ohradní zeď), 488, 489/1, 489/2, 489/3, 489/5, 489/6, 505/2 (část pozemku), 693/1 (park, ohradní zeď, brána), 693/4, 693/5, 694/1, 694/2 (park, sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly), 694/3, 698, 758/1 (část pozemku) městský dům

9.

23953/8 – 893

6. 7.

Část obc e

Hrabenov

Umístění

u silnice Ruda n. M. – Hrabenov (parcela st.172),

č.p.72 č.p.73 č.p.3

venkovská usedlost, chráněno včetně pozemku Lihovar, s omezením: bez budovy č.p.74, chráněno včetně pozemku venkovská usedlost (obytná budova, stodola), chráněno včetně pozemku kaple sv. Josefa a sv. Anny, chráněno včetně pozemku

Řešený katastr je územím s archeologickými nálezy ve smyslu odst. 2, § 22 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Archeologické lokality nebyly graficky zpracovány. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. �

jsou respektovány památky místního významu – objekty přispívající ke kulturnímu dědictví a identitě sídla, které nepožívají zákonné ochrany památkové péče:

tab. 3 Seznam památek místního významu Identif Část obce ikační číslo v ÚP 1.

Ruda n. M.

2. 3. 4. 5.

Ruda n. M. Štědrákova Lhota Radomilov Hostice

6.

Hostice

7. 8. 9.

Hostice k.ú. Bartoňov k.ú. Bartoňov

Umístění

čp.

Památka

Farní kostel sv. Vavřince s krytým schodištěm pohledová dominanta obce Objekt fary s areálem duchovní výchovy mládeže Kaple sv. Fabiána a Šebestiána

pozemek parc.č. 667/2 pozemek parc.č. 86/2


Kaple Bývalý dům s chudobincem – dnes obchod, klubovna, knihovna Pískovcová Boží muka s Kristem, volutový sokl s reliéfy Zvonice Most železobetonový trámový z roku 1932 Kamenný kříž s kamenným korpusem

15

Identif Část obce ikační číslo v ÚP

Umístění

čp.

Památka

Ukřižovaného Krista 10. 11.

k.ú. Hostice k.ú. Hostice

pozemek parc.č. 176 pozemek parc.č. 82/1

12.

k.ú. Hostice

pozemek parc.č. 18/7

13.

k.ú. Hostice


14.

k.ú. Hostice


15.

k.ú. Hostice


16.

k.ú. Hostice


17.

k.ú. Hrabenov

pozemek parc.č. 1325

18.

k.ú. Hrabenov


19. 20.

k.ú. Hrabenov k.ú. Hrabenov

pozemek parc.č. 605/3 pozemek parc.č. 1330/6

21.

k.ú. Hrabenov


22.

k.ú. Radomilov

pozemek parc.č. 45 st.

23.

k.ú. Radomilov


24. 25.

k.ú. Radomilov k.ú. Radomilov

pozemek parc.č. 410 pozemek parc.č. 321

26.

k.ú. Ruda n. M.

27. 28.

k.ú. Ruda n. M. k.ú. Ruda n. M.

pozemek parc.č. 139/2 st. a 139/1 st. pozemek parc.č. 687/1 pozemek parc.č. 628

29.

k.ú. Ruda n. M.

pozemek parc.č. 111 st.

30.

k.ú. Ruda n. M.


31.

k.ú. Ruda n. M.


32. 33.

k.ú. Ruda n. M. k.ú. Ruda n. M.

pozemek parc.č. 32/2 st. pozemek parc.č. 758/1

34.

k.ú. Ruda n. M.


35.

k,ú, Štědrákova pozemek parc.č. 112 st. Lhota k,ú, Štědrákova pozemek parc.č. 112 st. Lhota

36.

140

7

86


Kaple českobratrské církve evangelické u č.p. 140 Památník k uctění památky 20. výročí československé samostatnosti Kamenný kříž s kamenným korpusem Ukřižovaného Krista Kamenný kříž s kamenným korpusem Ukřižovaného Krista, tzv. Doleželů z roku 1891 Kamenný kříž s kovovým korpusem Ukřižovaného Krista, obnovený roku 1948 Kamenný kříž s kamenným korpusem Ukřižovaného Krista, z roku 1968 Kamenný kříž s kamenným korpusem Ukřižovaného Krista, v zahradě č.p. 7 Kamenný kříž s kamenným korpusem Ukřižovaného Krista, tzv. Kašparových z roku 1892 Kovový kříž s korpusem Ukřižovaného Krista na kamenném podstavci, tzv. Kamlerové z roku 1873 Památník Aloise Šimka Dřevěný kříž s plechovým korpusem Ukřižovaného Krista u č.p. 86 Dřevěný kříž s plechovým korpusem Ukřižovaného Krista nad obcí Kaple sv. Anny z roku 1886 – v grafice je již pod číslem 4. Kamenný kříž s kamenným korpusem Ukřižovaného Krista, tzv. Homolové z roku 1910 Kamenný kříž nad obcí Dřevěný kříž s kovovým korpusem Ukřižovaného Krista v lokalitě Zlatník Mlýn č.p. 12 a č.p. 20 Dřevěný kříž s korpusem Ukřižovaného Krista Dřevěný kříž s kovovým korpusem Ukřižovaného Krista, tzv. Ruprichův z roku 1765 Kostel sv. Vavřince v obci – v grafice je již pod číslem 1. Fragment kamenného kříže bez vrcholové skulptury ukřižování z roku 1889 u kostela Vodní pumpa kovová z roku 1913 u kostela – výrobek fy A. Kunz Hranice n. M. Kuželna při č.p. 70 (bývalý hostinec) Most kamenný klenbový před zámkem nad zasypaným potokem Morávka Kamenný kříž s litinovým korpusem Ukřižovaného Krista obnovený r. 1948 nad Hosticemi Kaple sv. Fabiána a Šebestiána z roku 1913 – v grafice je již pod číslem 3. Kamenný kříž s kamenným korpusem Ukřižovaného Krista, tzv. Kouřilových z roku 1913

16

Identif Část obce ikační číslo v ÚP

Umístění

čp.

Památka

před kaplí 37. 38. 39. 40.

k,ú, Štědrákova Lhota k,ú, Štědrákova Lhota k,ú, Štědrákova Lhota k.ú. Hostice

pozemek parc.č. 483/1 pozemek parc.č. 669/4 pozemek parc.č. 721/2

Centrální hřbitovní kamenný kříž s kamenným korpusem Ukřižovaného Krista na hřbitově Dřevěný kříž s plechovým korpusem Ukřižovaného Krista Dřevěný kříž

pozemek parc. č. 60/1st. č.p.1 Objekt bývalé správní budovy Lichtenštejnských železáren

Ostatní drobné církevní objekty (kříže, boží muka a pod.) jsou zakresleny ve výkresu č. II. Koordinační výkres grafickou značkou, nejsou v seznamu. � jsou respektovány pomníky a pamětní desky obětem světových válek tab. 4 Seznam pomníků a pamětních desek obětem světových válek, evidovaných OÚ Ruda nad Moravou Identifikač ní číslo v ÚP

Část obce

Umístění

1. 2. 3.

pozemek parc.č. 695 pozemek parc.č. 189 pozemek parc.č. 549/2

Pomník obětem 1. světové války Pomník obětem 2. světové války, hřbitov Pomník obětem 1. a 2. světové války

4.

k.ú. Ruda n. M. k.ú. Ruda n. M. k.ú. Štědrákova Lhota k.ú. Hrabenov


5. 6. 7. 8.

k.ú. Bartoňov k.ú. Hostice k.ú. Bartonov k.ú. Hostice

Památník s kamenným reliéfem a seznamem padlých v obou světových válkách a deskovou bustou padlého četaře Aloise Šimka Pomník hasičů Pomník obětem 1. a 2. světové války Památník padlým v 1. světové válce Památník obětí za svobodu naší vlasti

pozemek parc.č. 643 pozemek parc.č. 82/1

čp.

č.p.14

Památka

� je respektován charakter dosavadní zástavby obce z hlediska architektonických forem a z hlediska urbanistického vývoje obce, tím, že nejsou žádné plochy, které nerespektují vývoj a půdorysnou stopu v území navrhovány a prostorové regulativy návrhových ploch respektují charakter okolní zástavby

OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT A KRAJINNÉHO RÁZU Přírodní charakter prostředí je dán: Charakteristikami krajinného rázu, rozmanitostí ploch využívání území, krajinnými formacemi, prostorovou rozmanitostí a původními druhy dřevin. Na katastru se nachází významné krajinné prvky podle § 3 zákona 114/92 Sb. v platném znění. Jedná se o lesy, vodní toky a údolní nivy. Návrhem nedochází k narušení významných krajinných prvků. - přírodní hodnoty s legislativní ochranou jsou respektovány: Obecná ochrana přírody: - územní systém ekologické stability (ÚSES) – je vymezen - významné krajinné prvky (VKP) - jen ze zákona – respektovány Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

17

Na katastru obce se nachází zvláště chráněná území a lokality chráněné v rámci soustavy Natura 2000. �

přírodní rezervace Na hadci - přírodní památka se nachází v katastru Ruda nad Moravou na lesní půdě. Územní plán respektuje toto chráněné území i jeho ochranné pásmo.

�

přírodní památka Žďár - do řešeného území zasahuje ochranné pásmo přírodní rezervace, a to v katastru Štědrákova Lhota.

�

CZ0714084 Hadce a bučiny u Raškova - lokalita zasahuje do řešeného území od severovýchodu, do katastru Štědrákova Lhota. Územní plán respektuje tuto lokalitu a nenavrhuje taková opatření, která by toto území narušovala.

�

CZ0712197 Žďár - lokalita se nachází v katastru Ruda nad Moravou na lesní půdě. Územní plán respektuje tuto lokalitu a nenavrhuje taková opatření, která by toto území narušovala.

�

CZ0713739 Ruda nad Moravou - výskyt netopýrů v půdních prostorách objektu v Rudě nad Moravou. Územní plán respektuje tuto lokalitu a nenavrhuje taková opatření, která by toto území narušovala.

Nejsou zde vyhlášeny památné stromy, přírodní park nebo registrovány významné krajinné prvky. Návrhem nedochází k narušení zvláště chráněných území. Územní plán respektuje ochranné pásmo přírodní rezervace i lokality Natura 2000. OCHRANA CIVILIZAČNÍCH HODNOT �

řešením ÚP Ruda nad Moravou jsou respektovány a rozvíjeny civilizační hodnoty území (hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti částí obce, dostupnosti veřejné dopravy, v možnosti využívání krajiny k rekreaci apod.)

Územní plán respektuje civilizační hodnoty s legislativní ochranou: o

ochranná a bezpečnostní pásma – kap. 6.1.2. Koncepce dopravy a 6.1.3 Koncepce technické infrastruktury.

OCHRANA ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V rámci územního plánu jsou navrženy zásady a opatření na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí. Územní rozsah je vymezen v grafické části ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres. hranice negativního vlivu hluku z dopravy �

při navrhování a umisťování staveb do území musí být respektovány hranice negativních vlivů hluku z dopravy – izofona hluku silnice II. třídy, která prochází zastavěným územím místní části Ruda nad Moravou. Nové plochy nejsou v těchto pásmech navrhovány a ochrana stávající zástavby bude zajištěna všemi dostupnými metodami, jako je např. zesílené zasklení oken, ochranná zeleň v uličním prostoru, případně úprava dispozic bytů apod.

�

v plochách negativních vlivů, vymezených limitní hranicí, nesmí být situovány stavby pro bydlení, dále stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor), pokud se neprokáže, že je navrženým opatřením hluková zátěž odstraněna či nepřekračuje přípustné hygienické limity

�

respektovat ochranná pásma (odstupové vzdálenosti) kolem silnice II.třídy II/369 z důvodu zajištění ochrany veřejného zdraví před hlukem z dopravy na komunikacích II. třídy. s odkazem na § 82 odst. 2 písm. j) zákona č.258/2000 Sb., musí navržené rodinné domy být situovány a navrženy tak, aby v chráněném venkovním prostoru staveb rodinných domů, a to ve vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, který je významným z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru, byly splněny hygienické limity hluku upravené § 12 odst. 3 příl. č.3 Nařízení vlády č. 272/20011 Sb., - požadavek v souladu s § 30 zákona č. 258/2000 Sb., a § 12 Nařízení vlády č. 272/20111 Sb.


18

o

uvedená podmínka vyplývá z § 82 odst. 2 písm. j) zákona č.258/2000 Sb., a je směrována k zajištění ochrany veřejného zdraví před negativními účinky hluku z provozu dopravy na komunikaci II. třídy, a to při současném zamezení navyšování počtu obyvatel zatížených hlukem z dopravy. Hygienický limit hluku z dopravy pro daný typ komunikace je dle § 12 odst. 3 příl. č.3 Nařízení vlády č. 272/20011 Sb., upraven na 60 dB v denní a 50dB v noční době v chráněném venkovním prostoru stavby rodinného domu (protihluková opatření na fasádě stavby – okna s vyšší zvukoizolační vlastností – nelze v tomto případě akceptovat).

hranice negativního vlivu znečištění ovzduší �

limitní ochranná pásma zemědělských středisek – byla stanovena vůči nejbližší obytné zástavbě; negativní vlivy z této plochy nesmí zasahovat do ploch stávajícího nebo navrhovaného chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Pokud by došlo ke zvýšení počtu kusů dobytka nebo navýšení jiné kapacity, která bude mít vliv na zhoršení hygienických podmínek, je nutné doložit výpočtem, že nebude překročena limitní vzdálenost.

pásma ochrany prostředí � limitní hranice negativního vlivu čistírny odpadních vod – je navržena 100m od emisního středu a nezasahuje do zastavěného území nebo zastavitelných ploch � pásmo ochrany prostředí kolem veřejného pohřebiště – 100 m od hranice pozemku – bylo stanoveno na základě zákona o pohřebnictví z pietních důvodů

3.3. Soulad návrhu s požadavky na ochranu nezastavěného území Požadavky na ochranu nezastavěného území jsou definovány vlastní urbanistickou koncepcí a koncepcí řešení krajiny: �

ÚP zachovává a rozvíjí urbanistickou strukturu obce s propojením na okolní krajinu při respektování krajinného rázu

�

s ohledem na ochranu krajiny vytváří ÚP podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajištění ochrany nezastavěného území využitím nezastavěných ploch (proluky)

�

zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území s cílem čelit nežádoucímu trendu suburbanizace

�

navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, doplňují a uzavírají stávající urbanistickou strukturu do kompaktního celku

4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ÚP je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s prováděcími vyhláškami k tomuto stavebnímu zákonu (dále jen SZ). S ohledem na specifické podmínky řešeného území byly nad rámec SZ vymezeny tyto další plochy s rozdílným způsobem využití: �

plochy sídelní zeleně (Z) – vymezeny z důvodu potřeby stabilizovat plochy zeleně s různým způsobem využití o

ZS – plochy zeleně soukromé a vyhrazené, jsou vymezeny z důvodu potřeby oddělit samostatné plochy zahrad, kde probíhá souběžně činnost zahrádkářská a rekreační, od obytné zástavby a přitom se nejedná jednoznačně o plochy rekreační


19

�

o

ZO – plochy zeleně ochranné a izolační – izolační zeleň zejména kolem silnic, kde je potřeba vytvořit podmínky pro chodce nebo cyklisty, technickou infrastrukturu

o

ZP – plochy přírodního charakteru – jsou vymezeny pro možnost průchodu ÚSES zastavěným územím, kde je potřeba zachovat přírodní podmínky stejné jako v nezastavěném území

plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) – jsou vymezeny z důvodu potřeby oddělit plochy s převažujícím charakterem zeleně od ploch veřejných prostranství, kde se předpokládají převážně plochy zpevněné.

Odůvodnění vymezení dalších ploch s rozdílným způsobem využití nad rámec SZ (s ohledem na specifické podmínky řešeného území): �

vymezení samostatné plochy veřejných prostranství dle § 20 odst.2 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb. Veřejná prostranství o odpovídající výměře u rozvojových ploch (plochy bydlení, plochy smíšené obytné) nad 2 ha jsou územním plánem určena k vymezení v rámci podrobnějších dokumentací. Důvodem je problematičnost vymezení těchto ploch bez znalosti řešení konkrétních lokalit. Dalším důvodem jsou vlastnické vztahy - velká řada soukromých vlastníků a omezený rozsah pozemků ve vlastnictví obce v řešených lokalitách nedovoluje z pozice ÚP tyto plochy vymezit.

�

vymezení ploch pod 2000 m

2 2

Plochy o výměře menší než 2000 m jsou v ÚP vymezeny z důvodu důležitosti samostatnou plochou a to v případě: o o o

ploch veřejného občanského vybavení (OV) – z důvodů ochrany stávajících ploch před nežádoucím využitím či zrušením (např. škola, kostel) ploch veřejných prostranství (PV) – z důvodu zajištění obsluhy území ploch technické infrastruktury (TI) – z důvodu významu plochy, ač malého rozsahu, pro obsluhu území (vodojemy, regulační stanice plynu apod.)

5. Soulad s požadavky zvláštních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 5.1 Požadavky v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu Část řešeného území obce leží v – zájmovém území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany ČR. V zájmovém území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Na celém správním území obce je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II.a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení - výstavba vedení VN a VVN - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice…) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30m a více nad terénem - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny)


20

5.2 Požadavky na ochranu obyvatelstva a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. b) Zóny havarijního plánování Řešené území není součástí zón havarijního plánování. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. o stálé úkryty Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) - se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje Obecní úřad Ruda nad Moravou pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události (MU) v době míru zajišťuje Obecní úřad Ruda nad Moravou ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami / průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla apod./ především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. o hlavní kapacity jsou v prostorách a areálech veřejného občanského vybavení. o

o výrobní provozy si zajišťují ukrytí pro své zaměstnance ve vlastní režii v prostorách provozoven Pro ukrytí předpokládaného přírůstku obyvatel je nutné, aby nová zástavba byla realizována v maximální míře s podsklepením a s možností využití těchto prostor pro ukrytí obyvatelstva v případě ohrožení. Nejvýhodnější řešení je zcela zapuštěné podlaží, případně více než 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištění evakuace organizuje Obecní úřad Ruda nad Moravou. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události je navrženo pro nouzové, příp. náhradní ubytování obyvatelstva (pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší), využití kapacitních objektů a areálů veřejného občanského vybavení, případně sportu. Organizační ani technické zabezpečení evakuace obyvatelstva není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Obecní úřad Ruda nad Moravou a orgány integrovaného záchranného systému vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být využity prostory a plochy veřejného občanského vybavení. Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.


21

f) Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelná území Nebezpečné látky mohou být uskladněny v dohodnutém výrobním areálu, izolovaného od okolních zastavěných území, s vlastním provozním a bezpečnostním řádem. Na území obce nejsou nebezpečné látky skladovány. Z hlediska využití ploch s rozdílným způsobem využití, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných látek uvažováno. V případě havárie na komunikacích bude problém řešen operativně dle místa havárie. Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: o výrobní plochy jsou prostorově a provozně odděleny od zóny obytné o

není přípustná výstavba uzavřených bloků

o

doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce i v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci – komunikace budou v max. míře zaokruhovány

o

při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (V1 + V2)/2 + 6m, kde V1 + V2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice,

o

sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.

h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na území obce nejsou nebezpečné látky skladovány. i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpečeny proti požáru návrhem vodovodní sítě o dimenzi DN 80. Dále mohou být využity pro zabezpečení požární vody stávající (uvnitř i vně obce) vodní plochy. Protipožární zabezpečení tak bude vyhovovat ČSN 73 0873. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude řešeno dovozem z nezávadného zdroje, zásobování el. energií bude řešeno instalací náhradního zdroje. Popis vodního hospodářství a zásobování energiemi je uveden v Odůvodnění územního plánu – kap. 9.1.2. Koncepce technické infrastruktury, koncepce rozvoje v textové části ÚP - kap. D.2. Technická infrastruktura. j) Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení Pro varování obyvatelstva v případě válečného konfliktu nebo přírodní či ekologické katastrofy je území kompaktní zástavby považováno jako jeden územní celek, pro který bude stanoven způsob varování.

6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Na základě společného jednání k návrhu územního plánu Ruda nad Moravou, odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje vydal stanovisko 4.12. 2014 (pod značkou KUOK 104501/2014) z hlediska vlivů na životní prostředí: Z posouzení obsahu návrhu územního plánu, na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a vyjádření věcně příslušných oddělení krajského úřadu, provedl krajský úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, posouzení vlivů územně plánovací Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

22

dokumentace na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, s následujícím závěrem: „územní plán Ruda nad Moravou“ je nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. Nedílnou součástí návrhu „územního plánu Ruda nad Moravou“ bude: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) dle přílohy stavebního zákona, zpracované autorizovanou osobou dle § 10i odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí musí postihnout vlivy navrhovaných změn na složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Součástí vyhodnocení bude i návrh případných patření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bude zpracováno zejména s ohledem na: �

Posouzení dopadů koncepce na krajinný ráz, na významné krajinné prvky, ovlivnění hydrologických poměrů.

�

Stávající a budoucí zátěž zájmového území hlukem a imisemi.

�

Bude vypracována kapitola Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci s uvedením výroku, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s jednotlivou plochou a s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění, anebo nesouhlasit.

�

Vyhodnocení záboru ZPF a nárůstu dopravy.

�

V případě variantního řešení záměrů, určení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek jsou přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která by mohla tyto negativní vlivy zmírnit nebo úplně eliminovat.

Zdůvodnění: Ve fázi návrhu zadání územního plánu Ruda nad Moravou, krajský úřad, oddělení integrované prevence, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, po provedeném posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydal dne 17. 9. 2013, pod č.j.: KUOK 81271/2013, stanovisko se závěrem, že „územní plán Ruda nad Moravou“ není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. V návrhu územního plánu Ruda nad Moravou jsou vymezeny nové plochy v takovém rozsahu a funkci, je vymezena nová plocha pro lyžování a lyžařský vlek (K06) a plocha pro sportovní střelnici (K07). Územní plán také zahrnuje do podmínek podmíněně přípustných – Plochy zemědělské – NZ – těžbu nerostů za podmínky, že se jedná o plochu chráněného ložiskového území nebo ložiska nerostných surovin. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové skutečnosti, které nebyly předmětem řešení návrhu zadání, krajský úřad v souladu s § 4 odst. 4 stavebního zákona uplatnil požadavek procesu SEA v této fázi projednávání územního plánu. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jsou samostatnými přílohami územního plánu Ruda nad Moravou. Závěr včetně závěrečného stanoviska – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Z hlediska komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Ruda nad Moravou a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že návrh Územního plánu Ruda nad Moravou bude akceptovatelný při uskutečnění následujících opatření: Obecně pro všechny zastavitelné plochy: �

v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých návrhových ploch na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF, neprovádět vynětí celých ploch ze ZPF, ale nezastavěné části ponechat v ZPF,

�

u pořizovaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu,


23

�

před zahájením výstavby na současných plochách ZPF provést opatření k zabránění znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavbu užívat dále jako ZPF,

�

u všech zastavitelných ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy,

�

u zastavitelných ploch v blízkosti dopravních ploch prokázat splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb.

Plochy bydlení v rodinných domech – příměstské BI �

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z2),

�

v řešeném území je stanoveno záplavové ,území na vodním toku Morava, do okrajové části záplavy jsou navrženy zastavitelné plochy Z9a a Z9b, podmínkou je realizace protipovodňových opatření (ochranné hráze T5 a T6).

Plochy smíšené obytné – venkovské SV �

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (ploch Z 26 a Z 28),

Plochy technické infrastruktury TI �

v dalším stupni projektové dokumentace navrhnout opatření k eliminaci negativního vlivu na VKP niva a skladebné části ÚSES.

Plochy dopravní infrastruktury DS �

v dalších stupních projektové dokumentace navrhnout opatření k eliminaci negativního vlivu na krajinný ráz, VKP niva, VKP les a skladebné části ÚSES,

�

při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,

�

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 48).

Plochy smíšené výrobní VS prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 49). Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ plochy Z31 a Z32 vyloučit z územního plánu, umístění těchto ploch je možné pouze na neexponovaná místa, která jsou významná z hlediska krajinného rázu a hodnot krajiny. Plochy smíšené nezastavěného území NS u ploch smíšených nezastavěného území přírodní NSp: �

použitý výsadbový materiál pro zakládání těchto ploch musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG),

�

ve skladebných částech ÚSES, vymezené v lesních porostech, postupně přeměňovat druhovou skladbu ve prospěch autochtonních druhů,

u ploch smíšených nezastavěného území sportovní NSs: �

plochu K08 vyloučit z územního plánu.

6.1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Udržitelný rozvoj území, spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ÚP vytváří podmínky pro vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek; navržená řešení územního plánu a záměry rozvoje jsou v souladu s požadavky obsaženými ve třech pilířích udržitelného rozvoje: Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

24

�

prostředí – ÚP vytváří územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu obce

�

společnost – ÚP vytváří územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, službami, vzdělávacími zařízeními, splňující základní podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů

�

hospodářství – ÚP vytváří územně technické podmínky pro podnikání, rozvoj cestovního ruchu

Ze samostatného Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj byly zapracovány opatření, které reagují na Vyhodnocení vlivů na životní prostředí následovně: Obecně pro všechny zastavitelné plochy: �

v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých návrhových ploch na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF, neprovádět vynětí celých ploch ze ZPF, ale nezastavěné části ponechat v ZPF -

�

u pořizovaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu -

�

podmínka byla doplněna do kapitoly 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL Odůvodnění

u všech zastavitelných ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy -

�

podmínka byla doplněna do doplňujících podmínek pro zpracování územní studie (US1, US2 ) kapitola L, Návrhové části územního plánu

před zahájením výstavby na současných plochách ZPF provést opatření k zabránění znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavbu užívat dále jako ZPF -

�

v kapitole 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL Odůvodnění, byla tato podmínka doplněna pro zastavitelné plochy, zejména pro návrhové plochy bydlení v rodinných domech

podmínka je obsažena v kapitole D.2.1.1 Odkanalizování a čištění odpadních vod

u zastavitelných ploch v blízkosti dopravních ploch prokázat splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb -

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z 08 BI, Z 09a BI, Z 47 BI)

Plochy bydlení v rodinných domech – příměstské BI �

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z2) -

�

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z 01 BI, Z 02 BI)

v řešeném území je stanoveno záplavové, území na vodním toku Morava, do okrajové části záplavy jsou navrženy zastavitelné plochy Z9a a Z9b, podmínkou je realizace protipovodňových opatření (ochranné hráze T5 a T6) -

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z09a BI). Realizace ochranných hrází, případně jejich navýšení, je podmínkou dalšího rozvoje obce, resp. nezbytnou podmínkou pro zajištění ochrany stávající zástavby.

Plochy smíšené obytné – venkovské SV � prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (ploch Z 26 a Z 28), -

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z26 SV, Z28 SV)


25

Plochy technické infrastruktury TI �

v dalším stupni projektové dokumentace navrhnout opatření k eliminaci negativního vlivu na VKP niva a skladebné části ÚSES. -

plochy a koridory technické infrastruktury jsou navrženy tak, aby co nejméně narušily VKP niva a skladebné části ÚSES

Plochy dopravní infrastruktury DS �

v dalších stupních projektové dokumentace navrhnout opatření k eliminaci negativního vlivu na krajinný ráz, VKP niva, VKP les a skladebné části ÚSES -

�

při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací -

�

na základě stanoviska krajského úřadu je plocha koridoru pro dopravní infrastrukturu (obchvat silnice II/369) navržena formou rezervy

podmínka byla doplněna do kapitoly B.2.3. Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí Návrhové části územního plánu

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 48). -

na základě stanoviska krajského úřadu je plocha koridoru pro dopravní infrastrukturu (obchvat silnice II/369) navržena formou rezervy

Plochy smíšené výrobní VS �


podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z49 VS)

Plochy veřejných prostranství PV �


podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z36 PV)

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ �

plochy Z31 a Z32 vyloučit z územního plánu, umístění těchto ploch je možné pouze na neexponovaná místa, která jsou významná z hlediska krajinného rázu a hodnot krajiny. -

plochy Z31 VZ a Z32 VZ jsou v územním plánu ponechány, jsou navrženy v souladu s urbanistickou koncepcí obce a podporují využití území v nezastavěném území obce pro agroturistiku a cestovní ruch, spojenou s chovem koní a ekologickým pěstováním ovoce a zeleniny. Podmínkou je dodržení prostorových regulativů, stanovených v kapitole C.2. Zastavitelné plochy Návrhové části územního plánu a začlenění objektu do krajiny tak, aby zástavba nevytvářela hlavní pohledovou dominantu, ale spíše splynula s okolní krajinnou zelení. Plocha Z31 rozšiřuje stávající plochu VZ, na které je povolena výstavba nezbytné technické infrastruktury. Podmínka posouzení vlivu na krajinný ráz byla doplněna u obou lokalit do kapitoly C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu.

Plochy smíšené nezastavěného území NS u ploch smíšených nezastavěného území přírodní NSp: �

výsadby realizovat podle projektové dokumentace -

podmínka byla vzata na vědomí, ale nebyla zahrnuta do podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití do kapitoly F.2.15 Plochy smíšené nezastavěného území přírodní – NSp, Návrhové části územního plánu, pro nepřiměřenou podrobnost


26

�

použitý výsadbový materiál pro zakládání těchto ploch musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG) -

�

podmínka byla doplněna do kapitoly F.2.15 Plochy smíšené nezastavěného území přírodní – NSp, Návrhové části územního plánu

ve skladebných částech ÚSES, vymezené v lesních porostech, postupně přeměňovat druhovou skladbu ve prospěch autochtonních druhů -

podmínka byla doplněna do kapitoly F.2.15 Plochy smíšené nezastavěného území přírodní – NSp, Návrhové části územního plánu

u ploch smíšených nezastavěného území sportovní NSs: �

plochu K08 vyloučit z územního plánu. -

na základě nesouhlasného stanoviska odboru životního prostředí krajského úřadu byla plocha K08 z územního plánu vyloučena

PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ �

ÚP vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj: o stabilizuje a rozvíjí obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou o

stabilizuje plochy stávajících výrobních a zemědělských areálů

o

další možnosti pro podnikání v řešeném území jsou v umožnění podnikat na vlastních pozemcích v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch - byly vymezeny plochy smíšené obytné, které umožňují podnikání v oblasti služeb, turistického ruchu, stravování a ubytování, dále podmíněně připouštějí drobnou výrobu

PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Řešení územního plánu respektuje historický vývoj území a charakter krajiny. Důraz je kladen na rozvíjení příznivé kvality obytného prostředí v součinnosti s rozvojem a podporou rekreačního potenciálu území. � přírodní a kulturní hodnoty území Řešené území se vyznačuje dobrou kvalitou přírodního prostředí. Územní plán respektuje přírodní hodnoty a hodnoty kulturního dědictví, které vystihují charakteristiky, typické pro řešené území. Územní plán je koncipován se snahou o zachování všech přírodních a kulturních hodnot území: �

s ohledem na jedinečný přírodní potenciál řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiřují stávající zastavěné území

�

ovzduší, hluk

�

území místní části Ruda nad Moravou je zasaženo dopady hluku a znečištění ovzduší, které je způsobováno průjezdnou dopravou ze silnice II/369

�

o

ÚP vytváří územní podmínky pro zlepšení situace kolem silnice II/369, která má být nahrazena přeložkou tím, že nerozšiřuje zastavitelné území do blízkosti dopravní plochy a pomocí sídelní zeleně vytváří bariery vůči negativním vlivům z dopravy

o

podél stávající silnice II/369 je definována hranice negativního vlivu hluku z dopravy (na stávající stav) pro stavby (stavby pro bydlení, pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobné stavby) včetně chráněného venkovního prostoru

problém znečištění ovzduší z topenišť je nutno řešit důsledným využíváním plynu a využitím obnovitelných zdrojů energie


27

�

stávající výroba je v řešeném území vymezena jako lehká, drobná a zemědělská výroba, která nepřipouští činnosti, děje a zařízení, narušující svým provozováním a technickým zařízením užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižující kvalitu prostředí souvisejícího území; plochy drobné výroby a služeb jsou vymezeny v rámci ploch smíšených výrobních

�

provozovny drobné, jejichž situování je umožněno v rámci jiných ploch (např. ploch smíšených obytných), nesmí dle stanovených podmínek pro využití ploch svým provozováním a technickým zařízením narušit užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území

�

voda, půda

�

jsou vytvořeny podmínky pro zadržení vody v krajině – v rámci vymezení ploch smíšených nezastavěného území – zemědělských a podmínek pro jejich využití, umožňujících budování protierozní opatření

�

snížením povrchového odtoku dojde k minimalizaci zanášení vodních toků

�

v rámci krajiny je možná revitalizace vodních toků – na základě podrobnější dokumentace

PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL Pro udržení a posílení sociální soudržnosti jsou vytvářeny tyto podmínky: �

pro stabilizaci počtu obyvatel, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a udržení obyvatel v obci jsou vymezeny nové plochy pro bydlení

�

jsou respektovány stabilizované plochy občanského vybavení s důrazem na maximální zachování ploch veřejného občanského vybavení

�

jsou vymezena veřejná prostranství a plochy sídelní zeleně jako místa důležitá pro setkávání, navazování kontaktů

�

v rámci stanovení podmínek pro využití ploch je podpořena kultivace veřejných prostranství

�

pro regeneraci duševních a tělesných sil obyvatel slouží plochy pro sport, které slouží organizované i neorganizované tělovýchově

�

navržené účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty, přispějí k rozšíření nabídky krátkodobé rekreace obyvatel, k možnosti použití kola jako dopravního prostředku do zaměstnání a ke zvýšení turistického ruchu

Celkově lze konstatovat, že byla zachována vyváženost všech pilířů. Hlavním potenciálem v území je kvalita životního prostředí a poptávka po plochách bydlení.

7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 Doplní pořizovatel.


28

8. Sdělení jak bylo Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDA NAD MORAVOU. K Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí k návrhu vydal Krajský úřad Olomouckého kraje – odbor životního prostředí a zemědělství souhlasné stanovisko za dodržení následujících podmínek: 1)

V rámci řízení následujících po schválení územního plánu, je nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona. o

2)

Dle požadavku Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci ze dne 29.1.2016, č.j.: KHSOC/00286/2016/SU/HOK – v souladu s § 77 zákona č. 258/2000 Sb., navrhnout a respektovat ochranná pásma (odstupové vzdálenosti) kolem silnice II. třídy II/369 z důvodu zajištění ochrany veřejného zdraví před hlukem z dopravy na komunikacích II. třídy. S odkazem na § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., musí navržené rodinné domy být situovány a navrženy tak, aby v chráněném venkovním prostoru staveb rodinných domů, a to ve vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, který je významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru, byly splněny hygienické limity hluku upravené § 12 odst. 3 příl. Č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., - požadavek v souladu s § 30 zákona č. 258/2000 Sb., a § 12 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o

3)

Podmínka bude uplatněna v následujících řízeních po schválení územního plánu (jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona.

Požadavek Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci ze dne 29.1.2016, č.j.: KHSOC/00286/2016/SU/HOK – byl zapracován do Návrhové textové části územního plánu, kap. B.2.3. Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí, odrážka hranice negativních vlivů hluku z dopravy.

U všech zastavitelných ploch U pořizovaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu o

4)

U pořizovaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu, bylo doplněno do Návrhové textové části územního plánu, kap. L. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie.

Plochy bydlení v rodinných domech – příměstské BI Vzhledem k tomu, že v řešeném území je stanoveno záplavové území na vodním toku Morava a do okrajové části záplavy jsou navrženy zastavitelné plochy Z9a a Z9b, je podmínkou využití těchto ploch realizace protipovodňových opatření (ochranné hráze T5 a T6). o

5)

Podmínka pro zastavitelné plochy Z9a a Z9b - realizace protipovodňových opatření (ochranné hráze T5 a T6) byla zapracována do Návrhové textové části územního plánu, kap. C. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, C.2. Zastavitelné plochy.

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ Plochy Z31 a Z32 (plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ) doporučujeme vyloučit z územního plánu, umístění těchto ploch je možné pouze na neexponovaná místa, která nejsou významná z hlediska krajinného rázu a hodnot krajiny. Pokud budou tyto plochy v územním plánu ponechány, budou dodrženy podmínky prostorových regulativů stanovených v kapitole Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

29

C.2. Zastavitelné plochy Návrhové části územního plánu a začlenění objektu do krajiny bude provedeno tak, aby zástavba nevytvářela hlavní pohledovou dominantu, ale spíše splynula s okolní krajinnou zelení., v souladu s požadavky uvedenými ve stanovisku městského úřadu Šumperk, Odboru životního prostředí, orgánu ochrany přírody ze den 16.3. 2016, č.j. : MUSP 2627/2016, příslušného dle § 75 odst. 1 písm. c) a ust. § 77 odst. 1 písm. q) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. o

6)

Plochy Z31 a Z32 (plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ) jsou v územním plánu ponechány, proto byla podmínka prostorových regulativů stanovených v kapitole C.2. Zastavitelné plochy Návrhové části územního plánu doplněna formulací „začlenění objektu do krajiny bude provedeno tak, aby zástavba nevytvářela hlavní pohledovou dominantu, ale spíše splynula s okolní krajinnou zelení“.

Plochy smíšené nezastavěného území NS Plocha K08 (plocha smíšená nezastavěného území sportovní NSs) bude vyloučena z územního plánu a to z důvodů: Významně negativního zásahu do krajinného rázu, významně negativního zásahu do VKP les a možnosti negativního ovlivnění skladebné části ÚSES. Po odstranění lesního porostu (výměra PUPFL činí 8,69 ha) by také došlo ke snížení retenční schopnosti území a zvýšení povrchového odtoku, jak vyplývá z Vyhodnocení vlivů Územního plánu Ruda nad Moravou na životní prostředí (dále „vyhodnocení SEA“). Krajský úřad, jako orgán státní správy lesů, příslušný podle § 48a odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně s doplnění některých zákonů, pod č.j.: KUOK 23421/2016 k záboru PUPFL v předmětné ploše nesouhlasné vyjádření s následujícím odůvodněním: „Krajský úřad nesouhlasí se záborem PUPFL v této lokalitě: K08 NSs (k.ú. Štědrákova Lhota) – pro účel provozování lyžařské sjezdovky a lyžařského vleku, výměra záboru PUPFL činí 8,69 ha, z důvodu, že dle § 13 odst. 1 lesního zákona musí být veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa účelně obhospodařovány podle tohoto zákona a jejich použití k jiným účelům je zakázáno. Dle znění § 13 odst. 2 písm. a) lesního zákona musí být při využití PUPFL k jiným účelům přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a musí být zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí. znění § 13 odst. 2 písm. b) lesního zákona uvádí, že musí být dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení lesních porostů. Dále pak z důvodu, že je plochou K 08 NSs vedena lesní cesta a dle § 13 odst. 2 písm. c) lesního zákona nesmí být narušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství“. o

7)

Plocha K08 (plocha smíšená nezastavěného území sportovní NSs) byla vyloučena z územního plánu a to z důvodů výše uvedených.

Respektovat opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí uvedených v kapitole 8 (Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí) vyhodnocení SEA, která odpovídají podrobnosti územního plánu. o

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí uvedených v kapitole 8 (Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí) vyhodnocení SEA, byly zapracovány v podrobnosti územního plánu.


30

9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 9.1 Vymezení zastavěného území Zastavěné území je vymezeno dle platné metodiky a stavebního zákona v platném znění.

9.2 Základní koncepce rozvoje území Základní koncepce rozvoje území: Předmětem řešení územního plánu je komplexní a vyvážený rozvoj řešeného území v plochách s rozdílným způsobem využití, tak aby nebylo zásadním způsobem dotčeno nezastavěné území. Rozvoj obce spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území (vymezení ploch se smíšeným využitím) a dále ve využití ploch navazujících na zastavěné území. Hlavní rozvoj urbanistické struktury obce je navržen tak, aby se rozvíjely všechny místní části optimálně svým plošným a technickým možnostem. Rozvoj obce je limitován kvalitní zemědělskou půdou a limity využití území (dopravními a technickými), obklopujícími obec.

Řešené území: Obec se nachází v Olomouckém kraji, je součástí ORP Šumperk. Nachází se ve specifické oblasti Jeseníky. Katastr obce protíná silnice II/369 a železniční trať, která spojuje obec s městem Olomouc a směřuje do oblasti Jeseníků jako důležitá rekreační dopravní trasa. Dosažený stupeň vývoje: �

vzhledem k přírodnímu zázemí a konfiguraci terénu je Ruda nad Moravou tradičním střediskem zejména zimní rekreace (lyžování) a vyhledávanou lokalitou pro bydlení s dobrým životním prostředím v blízkosti významného města Šumperk

�

v ekonomické struktuře má velký význam poloha na důležitém dopravním tahu, místní ekonomická základna je zaměřena především na zemědělství a zpracovatelský průmysl, (dřevařský).

�

železniční trať směr sever – jih

�

páteřní komunikace II/369 směr sever – jih

Požadavky na rozvoj obce: Rozvoj obce je navržen souladu se stávající urbanistickou strukturou a limity využití území, v návaznosti na zastavěné území. Pro rozvoj bydlení je využito všech volných ploch s dobrou dostupností občanské vybavenosti, sportu a rekreace, drobné lehké výroby a služeb s možností rozšíření výrobních aktivit a rozvíjených v rámci stávajících zařízení. V maximální možné míře je návrh zaměřen na přestavbová území (brownfields), kterým dává přednost před nadměrnými zábory ZPF. Prostor centra Rudy řeší vymezením území zásadního významu pro ochranu hodnot, ve kterém jsou stanoveny podmínky pro využívání, přestavbu a dostavbu. Redukovány byly požadavky na rozšíření nadměrných požadavků pro zástavbu tak, aby zastavěním nedošlo k narušení kulturních a přírodních hodnot území (pohledy na dominanty a pod). Prostorové podmínky neumožňují na pohledově exponované plochy umisťovat architektonické dominanty (v negativním smyslu). Rozvoj místních částí je zaměřen na řešení hlavních problémů a střetů v území: � � �

zásobování vodou a odkanalizování zajištění dostatečných ploch pro bydlení a podnikání zajištění dostatečných ploch pro sport a rekreaci


31

9.2.1. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 9.2.1.1.

Urbanistická koncepce

Základní cíl uspořádání území : Ruda nad Moravou – historické a moderní sídlo v sousedství města Šumperku tzn. rozvíjet území obce jako místa rozmanitých forem kvalitního a příjemného života v jednotě s prosperujícím, zdravým a dobře fungujícím prostředím obce a krajiny, udržující si svůj image moderního a prosperujícího sídla s výjimečným historickým a přírodním potenciálem. Základní urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny je navržena tak, aby naplnila tento základní cíl územního plánu:

1) ÚP zachovává kontinuitu vývoje obce 2) urbanistická koncepce respektuje historicky založenou kompaktní sídelní strukturu jednotlivých místních částí, krajinnou konfiguraci a extenzivně zemědělsky využívané území v oblasti podhůří Jeseníků. Obec bude rozvíjena jako jednotlivá souvisle urbanizovaná sídla, vzájemně stavebně nepropojená (s výjimkou Bartoňova a Radomilova, které jsou stavebně propojené). 3) ÚP rozvíjí urbanistickou strukturu sídla s propojením na okolní krajinu při respektování kulturních a přírodních hodnot území �

v prostorovém uspořádání území respektuje hlavní kompoziční zásady harmonie s prostředím – významné plochy sídelní zeleně, hlavní dominanty, průhledy, přírodní horizont. Stanovuje intenzitu zastavění v navržených plochách a respektuje plochy veřejné zeleně v prostorách, které umožňují prorůstání krajinné zeleně do urbanistické struktury obce. Definuje plochy pro intenzívní zemědělskou výrobu a odlišuje je od zbývajícího území v krajině s polyfunkčním využíváním s výrazným rekreačním potenciálem.

4) ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla nebo samoty, nebudou zde povolovány nové stavby nad rámec stavebního zákona, ani zásadní rozšíření stávajících výrobních areálů, které by mohly zásadním způsobem narušit krajinný ráz 5) obec je rozvíjena především plochami s hlavní funkcí bydlení. Preferována je dostavba proluk, regenerace a modernizace stávajícího stavebního fondu a nová zástavba na plochách, navazujících na zastavěné území �

rozvojem ploch pro bydlení a pracovní příležitosti přispívá územní plán k udržitelnému rozvoji obce, stabilizování velikosti obce, zlepšení věkové struktury jeho obyvatelstva a udržení vysokého počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva

�

nové rozvojové plochy pro bydlení navrhuje do území zajišťující pohodu bydlení při zachování harmonie s okolní krajinou

6) ÚP vymezuje značnou část ploch se smíšeným využitím (plochy smíšené obytné), které umožňují širší spektrum činností a aktivit, přinášející oživení a zpestření struktury sídla. �

nastavuje takové funkční regulativy, aby umožnily širší spektrum využití jednotlivých funkčních ploch s ohledem na charakter konkrétního území

7) ÚP umožňuje v rámci ploch se smíšeným využitím, intenzivnější využití ploch pro veřejné občanské vybavení, komerční občanské vybavení, sport a rekreaci, které přispějí k posílení významu obce a zlepšení jejích prostorových kvalit �

smíšené využití přispívá ke zkvalitnění prostředí centra obce (podmínky umožňují úpravu centrálních prostorů, regeneraci méně kvalitních ploch pro bydlení a občanské vybavení, umožňují vytvářet místa společenských kontaktů, podporujících sociální soudržnost obyvatel).


32

8) ÚP stabilizuje plochy pro sport, veřejnou zeleň a veřejná prostranství, umožňuje realizaci ploch pro odpočinek, relaxaci a budování dětských hřišť v rámci ploch s rozdílným způsobem využití a zlepšuje podmínky pro návštěvníky návrhem cyklotras a cyklostezek, které jsou výchozími body pro vstup do krajiny a umožní intenzivnější využití krajinných hodnot území �

zajišťuje dostatečnou sportovně rekreační infrastrukturu – rozšířením a respektováním stávajících sportovních zařízení, doplněním systému cyklistických stezek

9) ÚP vymezuje plochy, umožňující rozvoj pracovních příležitostí v primárním sektoru (stabilizované areály zemědělské výroby), v sekundárním sektoru (stabilizované areály drobné výroby a služby v rámci ploch smíšených výrobních) a v terciálním sektoru (posílení služeb a turistické infrastruktury v rámci ploch občanského vybavení a ploch smíšeného bydlení). �

regenerací a návrhem nového využití zanedbaných nebo málo využitých ploch přispívá ke zlepšení kvality prostředí v obci včetně zlepšení podmínek pro podnikatelské prostředí malých a středních firem, které hrají klíčovou roli v hospodářském rozvoji

10) ÚP navrhuje koncepční zásady pro obsluhu sídla dopravní a technickou infrastrukturou, vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny a vedení cyklistických tras. �

zajištěním dostatečných prostorových možností pro hlavní severojižní dopravní tah silnice II/369, bude dosaženo zlepšení propojení s nadřazenou dopravní sítí a vytvoření územně technických podmínek pro spolupráci s rozvojovou oblastí OB8 Olomouc a zajištění lepší dopravní dostupnosti ostatních obcí regionu

�

řešením technické infrastruktury bude zajištěna dobrá obsluha území (vodovod, kanalizace vč. čištění odpadních vod, veřejné osvětlení)

11) navrženým uspořádáním ploch s rozdílným způsobem využití omezuje ÚP riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk), podporuje zásady zdravého sídla a vytváří územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí. �

územní plán podporuje zásady zdravého osídlení – rozvojem nemotorové dopravy (cyklostezek), komunikačním propojením pro pěší, rozšiřování veřejných prostranství s omezenou rychlostí motorové dopravy a rozšiřování ploch parkové zeleně. Navrhuje rozšíření veřejných prostranství tak, aby mohla sloužit jako záchytná parkoviště v exponovaných plochách (návsí, občanského vybavení).

12) pro udržitelný rozvoj venkovského prostoru místních částí je nutno využít programy EU, zaměřené na řešení trvale udržitelného využívání venkovského prostoru jako celku. V rámci těchto programů využít projekty, jejichž hlavním cílem je optimalizovat klíčové faktory pro udržitelný rozvoj venkova, s důrazem na protipovodňovou ochranu a snížení eroze půdy. V místních částech respektovat historickým vývojem danou urbanistickou strukturu, umožnit přiměřený plošný rozvoj, využít stávající bytový i nebytový fond k trvalému i rekreačnímu bydlení. �

Plochy bydlení – v bytových domech (BH) – rozvoj bydlení v bytových domech není navrhován; bytové domy jsou v řešeném území zastoupeny v dostatečné kapacitě, zájem o novou výstavbu ze strany obyvatel obce není. –

�

v rodinných domech – příměstské (BI) – rozvoj je navrhován v místní části Ruda nad Moravou, v lokalitách s převažujícím charakterem tzv. čistého bydlení na severním, západním a jižním okraji zástavby; plochy jsou vymezeny v klidových polohách s předpokladem možnosti zajištění dobrých podmínek kvalitního bydlení, s převažujícími okrasnými zahradami a zahradami využívanými spíše k relaxaci a odpočinku než k pěstování zemědělských plodin a chovu domácích zvířat.

Plochy smíšené obytné – plochy smíšené obytné – venkovské (SV) – ve stabilizovaném území je podpořena možnost variabilnějšího způsobu využití území pro rekreaci, služby, řemesla, cestovní ruch, Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

33

drobnou zemědělskou činnost apod.; plochy jsou vymezeny ve staré zástavbě, zejména v místních částech, kde se předpokládá, že území bude využíváno polyfunkčně, že velká parcelace umožní i drobnou chovatelskou a pěstitelskou činnost a že zde budou umisťovány další aktivity (občanská vybavenost a služby, výrobní a různé podnikatelské aktivity), které jsou slučitelné s bydlením, které je zde prioritní. �

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – nové plochy nejsou navrhovány; stávající plochy a zařízení jsou pro velikost obce Ruda nad Moravou dostačující, další rozšíření je možné intenzifikací stávajících ploch nebo realizováním v rámci ploch obytných nebo smíšeným ploch obytných, nebo jiných ploch občanského vybavení, které příslušnou funkci připouštějí. – komerční zařízení malá a střední (OM) – nové plochy nejsou navrhovány; stávající plochy a zařízení jsou pro velikost obce Ruda nad Moravou dostačující, další rozšíření je možné intenzifikací stávajících ploch nebo realizováním v rámci ploch obytných nebo smíšeným ploch obytných, nebo jiných ploch občanského vybavení, které příslušnou funkci připouštějí. – hřbitovy (OH) – stávající plochy jsou dostačující, nové nejsou navrženy – tělovýchova a sport (OS) – nové plochy jsou navrženy v Rudě; v obci chybí plochy pro neorganizovanou tělovýchovu a sport, plocha pro shromažďování obyvatel, konání různých kulturních a společenských akcí, fotbal, která by byla situovaná v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a aby prostorově souvisela se zástavbou

�

Plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství (PV, PZ) – vytváří urbanistickou kostru území, slouží pro obsluhu území, krátkodobou rekreaci občanů, situování veřejné zeleně a dětských hřišť; územní plán navrhuje rozšíření ploch veřejných prostranství ve formě uličního prostoru pro obsluhu navržených ploch dopravní a technickou infrastrukturou (veřejná prostranství PV). V rámci těchto ploch je přípustná veřejná zeleň, stromořadí významná soliterní zeleň. Pro veřejná prostranství s převažující funkcí zeleně jsou v územním plánu vymezeny samostatné plochy – (veřejná prostranství – veřejná zeleň PZ) a dále je vymezena plocha veřejného prostranství – veřejná zeleň specifická PZx, pro zvláštní případ zámeckého parku, kdy část plochy plní i funkci územního systému ekologické stability, je součástí lokálního biocentra

�

Plochy sídelní zeleně – zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS) – zeleň samostatných zahrad v zastavěném území – nové plochy jsou navrhovány zejména na přechodu zástavby do krajiny; většinou se jedná o zahrady, které přímo navazují na obytnou zástavbu a chceme předejít tomu, aby zde bylo možné umístit například další stavbu pro bydlení nebo jiné objekty bydlení trvalého charakteru – zeleň – ochranná a izolační (ZO) – nové plochy jsou navrženy podél dopravně zatížených komunikací, kolem ploch výrobních a sportovních; plochy jsou navrženy jako opatření, chránící nejbližší obytnou zástavbu proti hluku a exhalacím, přívalovým vodám a záplavám; – zeleň – přírodního charakteru (ZP) – zeleň je navržena pro průchod ÚSES zastavěným územím; plochy jsou navrženy pro zajištění funkčnosti územního systému ekologické stability i v zastavěném území, kde jsou většinou nedostatečně dimenzované prostorové podmínky a často jsou zde tendence proti udržení ploch v přírodním charakteru

�

Plochy dopravní infrastruktury – plochy dopravní infrastruktury jsou navrženy pro zlepšení průjezdu obcí železniční, automobilovou, cyklistickou, pěší a účelovou dopravou, zajišťují prostupnost území a dopravní obsluhu stávajících a navržených ploch s rozdílným způsobem využití


34

�

Plochy technické infrastruktury – plochy technické infrastruktury jsou navrženy pro zlepšení zabezpečení území různými druhy medií a energií (inženýrské sítě, včetně zařízení nutných k jejich provozování) a zajišťují obsluhu technickou infrastrukturou stávajících a navržených ploch s rozdílným způsobem využití

�

Plochy výroby a skladování – lehká výroba (VL) – nové plochy nejsou navrhovány; jediný areál lehké výroby u nádraží prochází v současné době transformací, tradiční výrobní podniky již neexistují a hledá se nové využití – zemědělská výroba (VZ) – nové plochy jsou navrhovány pouze výjiměčně; stejnou přestavbou prochází i areály zemědělské výroby, kdy v důsledku omezování zemědělské výroby (živočišné i rostlinné) jsou tyto areály méně využité než v minulosti a jsou transformovány na nové smíšené výrobní areály. – plochy pro nezávadnou drobnou výrobu, služby (VS) a jiné podnikatelské aktivity jsou vymezeny ve dvou areálech (u zámku a u školy), v blízkosti obytné zástavby tam, kde nejsou dostatečné vzdálenosti od stávajících ploch. Zařízení podnikatelských aktivit (malé provozovny) se podmíněně připouští v rámci ploch smíšených obytných, pro zajištění větší nabídky a rozmanitosti činností. – plochy pro fotovoltaické elektrárny nejsou navrhovány; jsou přípustné fotovoltaické panely na střechách objektů, což je dostačující pro drobné spotřebitele, masivnější výroba elektrické energie tohoto druhu není v řešeném území potřebná a není vhodná s ohledem na ochranu krajiny a ZPF


35

9.2.1.2.

Odůvodnění vymezených zastavitelných ploch a ploch přestavby:

Zastavitelné plochy ozn. Plochy

Z01


Ruda nad Moravou

způsob využití plochy

BI – bydlení v rodinných domech – příměstské 5 RD

odůvodnění navržených ploch plocha je součástí rozvojové lokality, dlouhodobě uvažované pro rozvoj bydlení v obci. Lokalita je rozestavěná a do nového územního plánu byla upravena na základě vydaného stavebního povolení. Ukončuje zástavbu na severním okraji místní části Rudy. Umístěním odpovídá všem požadavkům na kvalitní bydlení v souladu se základní urbanistickou koncepcí, vytvářet ucelenou zástavbu jako kompaktní celek. Plocha je pouze omezeně napojitelná na dopravní a technickou infrastrukturu, obsloužena je prostorově poddimenzovanými komunikacemi, které nemají dostatečné podmínky pro rozšíření. Proto je rozvoj v této lokalitě limitován a ukončen. Lokalitou prochází vn vedení elektrické energie a hlavní vodovodní řad, které musí nová zástavba respektovat, což má zásadní vliv na prostorové využití návrhové plochy. plocha schválená původním územním plánem pro bydlení – částečně zastavěná cca 20%

Z02

Ruda nad Moravou


plocha je součástí rozvojové lokality pro bydlení v obci. Umístěním odpovídá všem požadavkům na kvalitní bydlení v souladu se základní urbanistickou koncepcí, vytvářet zástavbu jako kompaktní celek. Plocha ukončuje zástavbu na severním okraji obce a její rozvoj je limitován hlavním vodovodním řadem a výhledovou trasou vodovodního přivaděče z Hanušovic. nová plocha – rozšiřuje zástavbu naproti jednostranně obestavěné komunikace

Z03

Ruda nad Moravou


plocha řeší rozvoj bydlení v lokalitě, navazující na novou zástavbu v severovýchodní části Rudy, nad hřbitovem. Umístěním odpovídá všem požadavkům na kvalitní bydlení v souladu se základní urbanistickou koncepcí, vytvářet zástavbu jako kompaktní celek. Plocha bezprostředně přiléhá ke stávající zástavbě a vyplňuje proluku mezi stávající zástavbou a zahradami na východním okraji lokality. nová plocha – rozšiřuje zástavbu v takovém rozsahu, který je únosný pro bezkolizní napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, obslužné komunikace zde nelze rozšířit z důvodů majetkových.

Z05

Ruda nad Moravou


plocha řeší rozvoj ve strategické lokalitě pro bydlení v obci. Umístěním odpovídá všem požadavkům na kvalitní bydlení v souladu se základní urbanistickou koncepcí, vytvářet zástavbu jako kompaktní celek. Plocha vyplňuje proluku většího rozsahu a je dobře napojitelná na dopravní a technickou infrastrukturu, a je situovaná v blízkosti centra obce a základní občanské vybavenosti. Plocha Z05 je součástí zpracované územní studie, která navrhla způsob zástavby a obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou. Návrh je situován na okraji sídla v sousedství současné zástavby rodinných domů a občanské vybavenosti. Na plochu Z05 přímo navazuje rezervní plocha R04. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla. Značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území. Z toho důvodu je nutné zpracovanou územní studii prověřit z hlediska případného negativního zásahu do krajinného rázu.


36

ozn. Plochy



odůvodnění navržených ploch plocha schválená původním územním plánem pro bydlení – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá

Z06

Ruda nad Moravou


plocha řeší rozvoj ve strategické lokalitě pro bydlení v obci. Plocha je v souladu se základní urbanistickou koncepcí, leží v blízkosti centra obce, ukončuje zástavbu na západním okraji obce a spolu se zastavěným územím vytváří kompaktní celek. plocha schválená původním územním plánem pro bydlení – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá plocha řeší rozvoj ve strategické lokalitě pro bydlení v obci. Plocha řeší doplnění proluky v souladu se základní urbanistickou koncepcí, leží v blízkosti centra obce, ukončuje zástavbu na západním okraji obce a spolu se zastavěným územím vytváří kompaktní celek.

Z07

Ruda nad Moravou


Plocha Z07 je součástí rozsáhlé plochy pro bydlení na západním okraji obce, v sousedství současné zástavby rodinných domů. Na plochu Z07 přímo navazuje rezervní plocha R01 a plocha Z08. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla. Značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území. Z tohoto důvodu je nutné zpracovat územní studii, která kromě výše uvedeného bude řešit koncepčně negativní zásah do krajinného rázu a další problémy životního prostředí a zdraví obyvatel. plocha schválená původním územním plánem pro bydlení – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá plocha řeší rozvoj ve strategické lokalitě pro bydlení v obci. Plocha je v souladu se základní urbanistickou koncepcí, leží v blízkosti centra obce, ukončuje zástavbu na západním okraji obce a spolu se zastavěným územím vytváří kompaktní celek.

Z08

Ruda nad Moravou


Plocha Z08 je součástí rozsáhlé plochy pro bydlení na západním okraji obce, v sousedství současné zástavby rodinných domů. Na plochu Z08 přímo navazuje rezervní plocha R01 a plocha Z07. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla. Značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území. Z tohoto důvodu je nutné zpracovat územní studii, která kromě výše uvedeného bude řešit koncepčně negativní zásah do krajinného rázu a další problémy životního prostředí a zdraví obyvatel. nová plocha – rozšiřuje zástavbu proti jednostranně obestavěné komunikace

Z09 a,b

Ruda nad Moravou


plocha řeší rozvoj bydlení v obci a ukončuje zástavbu na jižním okraji místní části Ruda. Navazuje na zastavěné území a rozšiřuje možnost zástavby až po hranici, danou omezujícím limitem využití území, kterým je záplavové území řeky Moravy Q100. Zástavba v ploše 9a, částečně ležící v záplavovém území je podmíněně přípustná, tzn., že objekty pro bydlení trvalého charakteru, budou stavěny mimo záplavové území. Plochy Z09a,b jsou součástí rozsáhlé plochy pro bydlení na jižním okraji obce, v sousedství současné zástavby rodinných domů, částečně mimo kontakt se současnou zástavbou. Na plochy přímo navazuje rezervní plocha R02. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla. Značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území. Z tohoto důvodu je


37

ozn. Plochy



odůvodnění navržených ploch nutné zpracovat územní studii, která kromě výše uvedeného bude řešit koncepčně negativní zásah do krajinného rázu a další problémy životního prostředí včetně ochrany před záplavami a zdraví obyvatel. nová plocha 9b – rozšiřuje zástavbu proti jednostranně obestavěné komunikace

Z10

Štědrákova Lhota

RI – rodinná rekreace

nová plocha – umožňuje vlastníkovi pozemku navázat na stávající plochu rodinné rekreace a užívat svůj pozemek k rekreaci, převážně jako oplocenou zahradu, aniž by byl narušen charakter okolního území.

Ruda nad Moravou


plocha řeší potřebu víceúčelové sportovní plochy v místní části Ruda, která bude sloužit i neorganizovanému sportu a tělovýchově, přístupné veřejnosti bez omezení

Z11

plocha schválená původním územním plánem pro tělovýchovu a sport – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá Ruda nad Moravou Z12


plocha řeší potřebu víceúčelové sportovní plochy v místní části Ruda, která bude sloužit i neorganizovanému sportu a tělovýchově, přístupné veřejnosti bez omezení plocha schválená původním územním plánem pro tělovýchovu a sport – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá

Štědrákova Lhota

SV – smíšené bydlení – venkovské 3 RD

Z13

jedná se o lokalitu, která rozšiřuje plochy bydlení kolem jednostranně obestavěné komunikace, v souladu se základní urbanistickou koncepcí, využít proluky v zástavbě a vytvářet ucelenou zástavbu plocha schválená původním územním plánem pro bydlení – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá

Štědrákova Lhota


Z14

jedná se o lokalitu, která rozšiřuje plochy bydlení kolem stávající a navržené komunikace, v ploše, která je vhodná pro kvalitní bydlení, navazuje na zastavěné území a je dobře obsloužena dopravní a technickou infrastrukturou, v souladu se základní urbanistickou koncepcí, využít proluky v zástavbě a vytvářet ucelenou zástavbu. plocha schválená původním územním plánem pro bydlení – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá

Štědrákova Lhota


Z15

jedná se o dostavbu proluky ve stávající zástavbě, s využitím stávajících komunikací, v souladu se základní urbanistickou koncepcí, využít proluky v zástavbě a vytvářet ucelenou zástavbu. část plochy schválená původním územním plánem pro bydlení, návrhem ÚP rozšířená – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá

Štědrákova Lhota


Z16

nová plocha – určená pro smíšené bydlení, které má umožnit bydlení spojené s rekreací v lokalitě, která je součástí lyžařského areálu. Oprávněnost návrhu je dána schváleným požadavkem, který má umožnit vlastníkům pozemků realizovat v návaznosti na lyžařský vlek bydlení s rekreační funkcí. Typ zástavby, počet domů, parcelaci a obsluhu území musí upřesnit územní studie, v žádném případě se nebude jednat o drobné stavby typu kempinkových chatek, zástavba bude mít charakter trvalého bydlení.


38

ozn. Plochy

Z17


Hostice



Z18

Hostice


Z19

Hostice


Z21

Bartoňov


Z22

Bartoňov


Z23

Z24

Radomilov

Hrabenov

Hrabenov

Hrabenov

Hrabenov

nová plocha, jedná se o záměr ucelení bloku zástavby s využitím stávající komunikace, rozšířit plochu bydlení kolem jednostranně obestavěné komunikace. jedná se o záměr ucelení bloku zástavby s využitím stávajících komunikací plocha schválená původním územním plánem byla návrhem ÚP redukována pouze na část, přiléhající ke stávající zástavbě, po hranici limitů (vn el. vedení, vodovod) nová plocha – je z hlediska kompaktnosti zástavby obce prolukou mezi stávajícími plochami bydlení, přičemž prostor mezi navrženou lokalitou a stávající zástavbou je ponechán pro průchod lokálního biokoridoru ÚSES plocha je z hlediska kompaktnosti zástavby prolukou mezi stávajícími plochami bydlení

obce

plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, návrhem ÚP je respektována – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá


jedná se o lokalitu, která rozšiřuje plochy bydlení kolem jednostranně obestavěné komunikace, v souladu se základní urbanistickou koncepcí, využít proluky v zástavbě a vytvářet ucelenou zástavbu



Z27

plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, návrhem ÚP tvarově upravená – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá

8 RD

2 RD

Z26

jedná se o lokalitu, která rozšiřuje plochy bydlení kolem jednostranně obestavěné komunikace, v souladu se základní urbanistickou koncepcí, využít proluky v zástavbě a vytvářet ucelenou zástavbu

nová plocha – ukončuje zástavbu na severovýchodním okraji místní části Radomilov, plocha je z hlediska kompaktnosti zástavby obce prolukou mezi stávajícími plochami bydlení


1 RD

Z25

odůvodnění navržených ploch


plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, návrhem ÚP je respektována – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá jedná se o lokalitu, která rozšiřuje plochy bydlení kolem jednostranně obestavěné komunikace, v souladu se základní urbanistickou koncepcí, využít proluky v zástavbě a vytvářet ucelenou zástavbu plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, návrhem ÚP je respektována – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá jedná se o lokalitu, která rozšiřuje plochy bydlení kolem jednostranně obestavěné komunikace, v souladu se základní urbanistickou koncepcí, využít proluky v zástavbě a vytvářet ucelenou zástavbu plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, návrhem ÚP je respektována – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá z hlediska kompaktnosti a ucelení půdorysu zástavby obce se jedná o dostavbu proluky plocha byla v původním územním plánu součástí zastavěného území, podle nové metodiky se jedná o nezastavěné území a proto je plochou návrhovou


39

ozn. Plochy

Z28


Hrabenov

způsob využití plochy SV – smíšené bydlení – venkovské 2 RD

Z29

Hrabenov


Z30

Hrabenov


Hostice

VZ – zemědělská výroba

Z32

Radomilov


Z33

Hrabenov


Z34

Štědrákova Lhota


Z35

Štědrákova Lhota


Z36

Ruda nad Moravou


Z37

Ruda nad Moravou


Z38

Ruda nad Moravou


Z39

Ruda nad Moravou


Z31

odůvodnění navržených ploch rozestavěná lokalita – ukončuje zástavbu místní části Hrabenov na severovýchodním okraji, zástavba zde časově navazuje plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, z 50% zůstala nezastavěná plocha je z hlediska kompaktnosti zástavby obce v souladu se základní urbanistickou koncepcí, vytvářet ucelenou zástavbu plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, návrhem ÚP je respektována – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá plocha z hlediska kompaktnosti zástavby obce ukončuje zástavbu na jižním okraji místní části Hrabenov, v souladu se základní urbanistickou koncepcí rozvíjet obec v návaznosti na zastavěné území a vytvářet ucelenou zástavbu plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, návrhem ÚP je respektována – zůstala nezastavěná, její potřeba stále trvá plocha rozšiřuje stávající plochu určenou pro drobnou zemědělskou činnost o nezbytné technické zázemí (zásobování vodou – studna). Plocha je navržena pro soukromého zemědělce, pro ekologickou stavbu rodinného typu, spojenou s agroturistikou a vzděláváním, které si klade za cíl obnovu tradičního způsobu hospodaření nová plocha – je navržena pro soukromého zemědělce, pro ekologickou stavbu rodinného typu, spojenou s agroturistikou a vzděláváním, které si klade za cíl obnovu tradičního způsobu hospodaření. nová plocha – určená pro drobnou zemědělskou činnost, uložení zemědělské techniky, doplňkové služby, bez možnosti trvalého ustájení dobytka

jedná se o plochu určenou pro dopravní obsluhu navržené zástavby







40

ozn. Plochy

katastrální území Hrabenov

Z40

Hrabenov Z41

Hrabenov Z42

způsob využití plochy PV – veřejná prostranství



odůvodnění navržených ploch jedná se o plochu určenou pro dopravní obsluhu navržené zástavby



Hrabenov

ZS – sídelní zeleň – soukromá a vyhrazená

jedná se o novou plochu za stávající zástavbou rodinných domů, která bude přičleněna k stávající zástavbě, podle požadavku vlastníků a bude využívaná jako zahrada, v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

Ruda nad Moravou


plocha řeší ochranu navržené zástavby před účinky hluku ze silnice II/369

Z45

Ruda nad Moravou


TI – plochy technické infrastruktury

jedná se o záměr výstavby čistírny odpadních vod

Z46

Ruda nad Moravou

Ruda nad Moravou


plocha řeší rozvoj bydlení v lokalitě, navazující na stávající zástavbu podél hlavní silnice od Olšan. Plocha bezprostředně přiléhá ke stávající zástavbě a vyplňuje proluku mezi stávající zástavbou a silnicí na jihozápadním okraji místní části Rudy.

Z43

Z44

1 RD

Z47

plocha řeší ochranu navržené zástavby před zaplavováním, je součástí uceleného systému protizáplavových opatření

plocha schválená původním územním plánem pro ČOV, zůstává v platnosti

nová plocha – rozšiřuje zástavbu v takovém rozsahu, který je únosný pro bezkolizní napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Z49

Ruda nad Moravou


navržené rozšíření plochy VS u nádraží je v souladu s platným územním plánem, část původní zastavitelné plochy je zastavěna a počítá se s tím, že zástavba bude pokračovat

Z50

Ruda nad Moravou

ZO – sídelní zeleň – ochranná a

zeleň je navržena z hlediska ochrany okolních ploch před nežádoucími vlivy výroby, které se mohou na výrobní ploše vyskytnout

Radomilov


navržené rozšíření stávající plochy bydlení umožní vlastníkovi pozemků realizaci aktivit, souvisejících se zemědělským hospodařením a současně umožní výstavbu rodinného domu, ukončujícího zástavbu na jižním okraji obce v úrovni zastavěného území,

Ruda nad Moravou

RH – rekreace hromadná

řeší možnost vytvoření základny pro vodácký oddíl a možnost uskladnění lodí v blízkosti řeky Moravy

Z51

Z52

Plochy přestavby: ozn. Plochy





41

ozn. Plochy

katastrální území Hrabenov

P01

P02



SV – smíšené bydlení plocha ostatní, pod zemědělským střediskem, v zastavěném území – venkovské plocha schválená původním územním plánem pro bydlení, zůstala nezastavěná

Ruda nad Moravou


přestavbová plocha v centru obce určená pro dopravní napojení lokality Z05

Radomilov


plocha ostatní, pod zemědělským střediskem, v zastavěném území, jedná se o rozšíření veřejného prostranství pro umístění dětského hřiště

P03

plocha schválená původním územním plánem pro dětské hřiště, které je v novém územním plánu přípustné i v ploše PV – veřejná prostranství

P04

Ruda nad Moravou


přestavbové plocha v centru obce určená pro ochranu zástavby před účinky hluku z obslužné komunikace P02, určené pro obsluhu lokality Z05

P05

Ruda nad Moravou


plocha řeší chybějící parkovací stání v centru obce u občanské vybavenosti

9.2.1.3.

Systém sídelní zeleně

Systém sídelní zeleně je vymezen v územním plánu nad rámec stavebního zákona, z důvodu nutnosti oddělení ploch s převažující funkcí zeleně od ploch veřejných prostranství, které umožňují řadu dalších funkcí, včetně funkce dopravní.

9.3. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY , VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ 9.3.1.

KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Obecné podmínky pro umisťování: o v plochách dopravní infrastruktury vymezených podle významu, umožnit vznik nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace o

silnice II. třídy v zastavěném území uvažovat ve funkční skupině B jako sběrné dvoupruhové komunikace, s částečným omezením přímé obsluhy, např. v kategorii MO2 12/8/50, mimo zastavěné území uvažovat v kategorii S 7,5/70

o

silnice III. třídy v zastavěném území uvažovat ve funkční skupině C jako obslužné dvoupruhové komunikace, umožňující přímou obsluhu všech objektů např. v kategorii MO2 10/7/50, mimo zastavěné území v kategorii S 6,5/60.

o

místní obslužné komunikace – řešit dle platných předpisů, ve funkční skupině C jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů např. v kategorii MO2 10/6,5/30 nebo jako zklidněné komunikace – obytné ulice ve funkční skupině D1 s minimální šířkou uličního prostoru 8 m.

o v zastavitelných plochách je možné navrhovat nové komunikace v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace


42

A)

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Východně obce prochází řešeným územím celostátní jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 292 Šumperk - Krnov. Maximální traťová rychlost je 80 km/hod. V řešeném území se nachází železniční stanice Ruda nad Moravou a zastávka Bartoňov. Případný rozvoj železniční dopravy nemá na obec vliv vzhledem k tomu, že těleso celostátní tratě je stabilizováno. V souladu se ZÚR Olomouckého kraje se připravuje projektová dokumentace na elektrizaci trati a zvýšení rychlosti na 100km/hod. Podle informací projektanta a poskytnutých grafických podkladů, úpravy na železniční trati nevybočí z ploch, vymezených pro železniční dopravu. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě (VRT). B)

SILNIČNÍ DOPRAVA

Řešeným územím prochází tyto silnice: �

II/369

Lipová-lázně – Hanušovice – Ruda nad Moravou – Olšany

�

III/36915

Ruda nad Moravou – Hostice – Štědrákova Lhota

�

III/36916

Šumperk – Hrabenov – Ruda nad Moravou

�

III/36917

Ruda nad Moravou – Bartoňov – Radomilov

Silnice II/369 je klasifikována jako hlavní tah regionálního (krajského) významu. V území plní funkci sběrné páteřní komunikace. Z ÚPP – ÚG dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje vyplývá přeložka silnice II/369 mimo zastavěnou část obcí Olšany a Rudy nad Moravou. ZÚR Olomouckého kraje vymezují koridor D6 – homogenizace a modernizace tahu II/369 Ruda n. M. – Hanušovice – Ostružná, jako významný tah nadregionálního významu, který byl prověřen územní studií v roce 2012. Stávající silnice II/369 prochází zastavěnými územími obcí Olšany a Ruda nad Moravou. Stísněné prostorové poměry dané stávající zástavbou neumožňují ani po rekonstrukci průtahů dosáhnout takových parametrů, které by plně splňovaly jak nároky tranzitní dopravy, tak požadavky obyvatel obce na bezpečnost a komfort obytného prostředí v obcích. Dle „Územní studie D6 – modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., 2012“ je v úseku Olšany – Ruda nad Moravou navržena kompletní přeložka silnice II/369 - společný obchvat obcí Olšany a Ruda nad Moravou. Přeložka silnice II/369 je uvažována v kategorii S 7,5/70, tj. dvoupruhová komunikace s návrhovou rychlostí 70 km/hod. Na stávající silnici nejsou navrženy žádné úpravy. Územní plán navrhuje koridor jako rezervu pro výhledovou přeložku silnice II/369 v průměrné šířce 60 m dle uvedené územní studie, která byla v územním plánu přizpůsobená metodice zpracování územního plánu, tzn., že v některých úsecích byla plocha rozšířena tak, aby v ní bylo možno realizovat křížení trasy s železnicí, přemostění a v určitých úsecích zúžena, s ohledem na těleso železnice, neboť hlavním koncepčním záměrem bylo vedení obou hlavních dopravních těles pokud možno v souběhu, v jednom dopravním koridoru, který je plošně výhodnější a šetrnější vůči přírodě i životnímu prostředí, co se týče počtu přemostění, přeložek a křížení s dopravní a technickou infrastrukturou a méně investičně náročný, poněvadž je vedený mimo záplavové území. Trasa přeložky silnice II/369 se napojuje na stávající silnici I/11 u Olšan, dle zpracované změny územní studie D6, zpracované firmou UDI Morava v roce 2015 „Posouzení koridorů přeložek I/11 a II/369 v oblasti Olšan“. V úseku obce Ruda nad Moravou trasa silnice prochází biocentrem a dále v souběhu se železniční tratí až ke křížení se stávající silnicí III/36917 do Bartoňova. Od této křižovatky trasa stoupá přemostěním železnice do zalesněného svahu východně Rudy nad Moravou a podél železniční trati klesá zpět do údolí, kde přemostěním kříží řeku Moravu, až k silnici III/36916 do Hrabenova. Od této křižovatky se přeložka novým podjezdem vrací zpět na stávající silnici II/369 u železniční stanice. Návrh přeložky silnice II/369 se převážně vyhýbá zastavěnému území. Silnice III. tř. mají mimo obec pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu. V zástavbě budou komunikace navrženy dle ČSN 73 6110 ve funkční skupině C jako obslužné dvoupruhové komunikace, umožňující přímou obsluhu všech objektů např. v kategorii MO2 10/7/50, mimo zastavěné území v kategorii S 6,5/60. Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

43

Stávající místní komunikace jsou v území stabilizovány. Systém místních komunikací, obsluhujících plochy zastavěného území je navázán na síť silnic II. a III. třídy, v územním plánu je vymezen jako veřejná prostranství. Komunikace budou upravovány dle možností daných pozemkovými hranicemi a polohou zástavby dle zásad ČSN 73 6110. Místní komunikace budou podle ČSN 73 6110 navrženy ve funkční skupině C, např. v kategorii MO2 10/6,5/30 jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, případně jako zklidněné komunikace v obytné zóně ve funkční skupině D1 s minimálním uličním prostorem šířky 8 m. Z důvodu obsluhy rozvojových lokalit a zastavitelných ploch jsou navrženy plochy veřejných prostranství PV s místními komunikacemi. Součástí veřejných prostranství jsou inženýrské sítě a veřejná zeleň. Některé z obslužných komunikací budou současně sloužit pro cyklistickou a pěší dopravu. C)

NEMOTOROVÁ DOPRAVA

Pěší trasy: Podél hlavních komunikací v obci jsou vybudované chodníky. Samostatné pěší cesty propojují místní komunikace. V návrhu územního plánu jsou umožněny doplnit chybějící úseky pro pěší a bezkolizní pěší trasy kolem frekventovaných dopravních tahů jako součást ploch pro dopravu a jako součást ploch veřejných prostranství. Řešeným územím prochází zelená turistická trasa z Šumperku, přes Radomilov, Rudu nad Moravou, Janoušov až k Mlýnickému dvoru. Místní žlutá trasa vychází od železniční stanice Ruda nad Moravou, prochází obcí a končí na rozcestí vrcholu Šošola. Systém účelových komunikací umožňuje pěším využívat tyto komunikace pro vycházky do okolí i kolem celé obce. Cyklistické trasy: Řešeným územím probíhá dálková cyklotrasa tzv. Moravská stezka, která vede v trase Mikulovice – Jeseník – Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel – Olomouc – Kroměříž – Hodonín – Mikulčice – Lanžhot – Břeclav, v délce 310 km. Značení trasy je v řešeném území č. 51 (Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel – Olomouc, 88 km). Cyklotrasa vede převážně v blízkosti řeky Moravy většinou po stávajících méně frekventovaných silnicích II. a III. třídy, místních komunikacích, místních cyklostezkách a zpevněných polních a lesních cestách. V úseku Ruda nad Moravou - Alojzov je trasa částečně vedena po silnici II/369. V územním plánu je v plochách s rozdílným způsobem využití umožněno budování cyklostezek. Dle „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje“ je v řešeném území Moravská stezka přeložena na nově vybudovanou cyklostezku v Rudě nad Moravou. Dále řešeným územím prochází místní cyklotrasa č. 6223 Ruda nad Moravou – Janoušov – U Tří Tabulí háj. Propojení cyklotras je v obci řešeno po méně zatížených místních a účelových komunikacích. D) ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Zemědělská doprava využívá stávající účelové komunikace a silnice II. a III. třídy. Řešené území je protkáno sítí územně stabilizovaných tras nezpevněných účelových komunikací. Síť účelových komunikací zajistí mimo prostupnost krajiny i protierozní ochranu a dopravní obsluhu všech pozemků. Účelové komunikace lze využít pro vedení turistických a cyklistických tras. E) VEŘEJNÁ DOPRAVA Veřejná doprava je v obci zastoupena železniční a autobusovou dopravou. Autobusové linky využívají zastávky po celém území obce. Některé zastávky jsou opatřeny zálivy a čekárnami. Další doplnění vybavení autobusových zastávek je umožněno v plochách dopravní infrastruktury a plochách veřejného prostranství. Obec je vzhledem k počtu obyvatel dopravně obslouženo autobusovými linkami do Šumperku a okolních obcí. Dopravu zajišťuje firma Arriva Morava a.s. Izochrony dostupnosti pokrývají celé zastavěné území obce. V řešeném území se nachází železniční zastávka Bartoňov a žel. Stanice Ruda nad Moravou. Žel. trať č. 292 Šumperk – Krnov zajišťuje dopravní obsluhu do Šumperku, Hanušovic, Jeseníku a okolních obcí.


44

F) DOPRAVA V KLIDU Plochy pro parkování a odstavení vozidel jsou řešeny v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, ploch veřejných prostranství a v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, které plochy pro parkování a odstavení vozidel připouštějí jako související dopravní infrastrukturu. Parkování a odstavení vozidel v obci je řešeno individuálně na soukromých pozemcích. Krátkodobé parkování je provozováno v prostoru místních komunikací a na vyznačených místech veřejného prostranství. U navržených stavebních ploch, bude řešeno parkování v rámci těchto ploch s kapacitou dle konkrétního počtu účelových jednotek, tak aby nedocházelo k zatěžování veřejných prostranství dopravou v klidu. Obec neuvažuje budovat nová veřejná parkoviště. Další dobudování parkovacích ploch je možné v rámci stávajících ploch veřejného prostranství a ploch dopravní infrastruktury. Parkování ve výrobních areálech si zajišťují majitelé firmy sami na vlastním pozemku. Veřejné odstavné parkovací plochy nákladních vozidel nejsou v obci navrženy. Plochy pro odstavování nákladních vozidel budou řešeny souběžně s rozvojem podnikatelských objektů a objektů dopravní infrastruktury v plochách výroby a plochách smíšených s dopravní návazností na plochy dopravní infrastruktury. Vzhledem k celkové koncepci dopravní infrastruktury byly posuzovány všechny typy dopravní infrastruktury, proto jsou charakterizovány i ostatní typy i když nejsou součástí výrokové části územního plánu. G) DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ U silnice II/369 v křižovatce se silnicí III/36915 na Hostice se nachází čerpací stanice pohonných hmot. S výstavbou dalších dopravních zařízení se v obci neuvažuje. H) VODNÍ DOPRAVA Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy. E) LETECKÁ DOPRAVA Řešené území není dotčeno zájmy letecké dopravy. Nejbližší veřejné letiště je v Šumperku. Veřejné vnitrostátní letiště Šumperk, situované 3,3 km východně od Šumperku, je vybavené 2 vzletovými a přistávacími dráhami s travnatým povrchem. I) INTENZITY DOPRAVY Dle sčítání dopravy ŘSD ČR v roce 2010 je na silnici II/369 v Rudě nad Moravou intenzita dopravy 2488 voz / 24 hod (sčítací úsek 7-0957: TV = 304, O = 2140, M = 44, SV = 2488). Pro stanovení výhledového zatížení pro rok 2030 bylo použito výhledových koeficientů růstu dopravy dle TP 225 (Prognóza intenzit automobilové dopravy, II. vydání 10/2012) zpracovaných na základě výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Na silnicích II. a III. tříd se předpokládá mezi lety 2010 a 2030 nárůst těžké dopravy o 4 % a osobní dopravy o 46 %. Výhledové intenzity dopravy na silnici II/369 v Rudě nad Moravou pro rok 2030 jsou po přepočtu následující: TV = 316, O = 3124, M = 44, SV = 3485 voz / 24 hod. Na málo zatížených silnicích III. třídy nebylo sčítání dopravy provedeno. J) HLUK Z DOPRAVY Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., s účinností nabytou od 1. 11. 2011. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Na silnicích II. třídy nesmí být překročena v denní době hodnota 60 dB a v noční době 50 dB. Na silnicích III. třídy nesmí být překročena v denní době hodnota 55 dB a v noční době 45 dB. V případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích je limit pro denní dobu stanoven na 70 dB, v noční době 60 dB. V případě železnice představuje limit 55 dB v denní a 50 dB v noční době, případně 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ. Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo několikrát novelizováno. Poslední novela metodiky výpočtu hluku silniční dopravy je z roku 2005. Na základě této metodiky lze získat orientační stav hlukové zátěže pro územně plánovací činnost. V případě návrhu chráněných ploch umisťovaných do území se zdroji hluku z dopravy byla posouzena vhodnost umístění návrhové lokality z hlediska předpokládané hlukové zátěže a navržena podmíněná využitelnost návrhových ploch. Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

45

Izofona hluku silnic procházejících zástavbou je zakreslena v Koordinačním výkresu. Pro silnice II. třídy je rozhodující posouzení v noci pro limit 50 dB. Zásady pro ochranu stávajících a navržených ploch jsou vymezeny v kap. B.2.3. Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí. Hluk ze železniční dopravy Hypotetická hluková izofona pro denní i noční dobu nepřekročí ochranné pásmo dráhy. Hluk od železniční dopravy je časově omezeným impulzem, který s ohledem na vzdálenost dráhy od zástavby nelze klasifikovat jako hladinu, která by dosáhla hygienický limit. Problematika hlukového zatížení musí být řešena podrobnější dokumentací dle konkrétní situace. Hluk ze silniční dopravy Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2010. V řešeném území byla sčítána intenzita dopravy pouze na silnici II/369. Pro výpočet výhledových intenzit dopravy pro rok 2030 bylo použito koeficientů růstu dopravy dle TP 225 (Prognóza intenzit automobilové dopravy, II. vydání 10/2012). tab. 1 Intenzity dopravy – výhled pro rok 2030

INA24

IOA24

316

IM24

3124

I24

44

3485

Podíl nákladních vozidel na komunikaci, udaný v % za 24hod PNA = 316 / (316 + 3124 + 44) * 100 = 9,1 % Podíl noční intenzity z celodenní intenzity pro osobní a nákladní automobily (dle metodiky): P noc, OA = 6,4 % P noc, NA = 8,7 % tab. 2 stanovení hodinových intenzit pro osobní a nákladní automobily - noc

IOAn 203

INAn

nnNa = In/8

nnOA = In/8

v (km/hod)

28

3

25

45

tab. 3 stanovení hodinových intenzit pro osobní a nákladní automobily - den

IOAd

INAd

ndNa=In/16

ndOA = In/16

v (km/hod)

2965

289

18

185

45

stanovení závislosti ekvivalentní hladiny akustického tlaku na rychlosti pro osobní a nákladní vozidla FvNA = 2,24E-03 FvOA = 7,55E-04 tab. 4 Faktory F

F1 Den

Noc

7,818E+06

1,298E+06

F2

F3

1,00

1,00

Faktor F1 vyjadřuje vliv rychlosti dopravního proudu a zastoupení osobních a nákladních vozidel s různými hlukovými limity v dopravním proudu na hodnoty LAeq. Faktor F2 vyjadřuje vliv podélného sklonu nivelety komunikace na hodnoty LAeq. tab. 5 Výpočet základní ekvivalentní hladiny akustického tlaku A

Den Noc X Y - LAeq dB(A) X Y - LAeq dB(A) 7,818E+06 58,83 1,298E+06 51,03 LAeq je ekvivalentní hladina akustického tlaku ve sledovaném úseku, která je v tabulce zastoupena pomocnou veličinou Y [dB] (LAeq ve vzdálenosti 7,5 m od osy nejbližšího jízdního pruhu komunikace). Hodnota X je pomocná výpočtová veličina pro výpočet hodnoty LAeq. Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

46

tab. 6 Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. vlády 272/2011 Sb.

Den LAeq = 60 dB(A) Lden dB(A) 50 55 60

pásmo v m 27,5 13,7 -

Noc LAeq = 55 dB(A) Lnoc dB(A) 40 45 50

pásmo v m 36,9 18,8 8,9

Orientační výpočet je posouzen pro pohltivý terén na silnici II/369 v průjezdném úseku obcí Ruda nad Moravou pro výhledový rok 2030. Výpočet je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Pro posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk z dopravy na silnici II. třídy. V roce 2030 bude orientačně izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosažena ve vzdálenosti méně než 7,5 m od osy přilehlého jízdního pruhu a v noci, kdy je přípustná hladina 50 dB(A), bude izofona dosažena 8,9 m od osy přilehlého jízdního pruhu. V případě použití korekce +20dB(A) pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích, bude limit splněn jak pro denní dobu tak i pro noční dobu. Problematika hlukového zatížení musí být řešena podrobnější dokumentací dle konkrétní situace. Po vybudování přeložky silnice II/369 se dá očekávat změna intenzit dopravy a hlukové zátěže v řešeném území. Hluková pásma stávajících silnic jsou u návrhových ploch bydlení a občanského vybavení respektovány svým vymezením, popř. stanovenými podmínkami. K) OCHRANNÁ PÁSMA Ochranné silniční pásmo je dáno zákonem č. 13 o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 § 30, v platném znění, a činí mimo souvisle zastavěné území obce u silnice II. a III. třídy 15 m od osy vozovky. Ochranné pásmo dráhy je podle § 8 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách u dráhy celostátní 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.

9.3.2.

KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

A) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Základní charakteristika Ruda nad Moravou První veřejný vodovod byl v obci (347 - 320 m n.m.) vybudován v roce 1936 a postupně byl doplňován a opravován. Původním zdrojem vody byly jímací zářezy západně od obce, které přestaly být využívány, když v roce 1985 byla do obce přivedena voda z Bohdíkova a Olšan . Přívodní řad z 3 Bohdíkova je ukončen v zemním vodojemu 60 m (363,00/ 360,20 m n.m.). Vodovod v obci je součástí SV Olšany. Obec je možné zásobovat jak z Olšan tak z Bohdíkova. Vodovodní síť je vybudována v celé obci. Jsou zde úseky původní vodovodní sítě z třicátých let z litiny, ale jsou zde i úseky nové z potrubí PVC, profilů DN 150, 100 a 80. Bartoňov V Bartoňově (384 - 324 m n.m.) byla zahájena výstavba veřejného vodovodu v roce 1994. Zahrnuje vodovodní rozvodnou síť v Bartoňově a přívodní řad z vodovodní sítě v Rudě nad Moravou., které jsou 3 pod tlakem vodojemu 60 m (363,00/360,20 m n.m.) v Rudě nad Moravou. Celková délka sítě v rámci Bartoňova je 2270m a je provedena z potrubí PVC, profilů DN 100 a lPE DN 100. Hostice První vodovod v sídle (380 - 345 m n.m.) byl vybudován v šedesátých letech, v sedmdesátých letech pak byl rozšířen do celé obce. Jako zdroj vody slouží tři prameny o celkové vydatnosti 0,965 l/s, která je upravována na pomalém filtru. Z filtru je voda dopravována do dvou zemních vodojemů - 100 m3 3 (426,00/422,30 m n.m.) a 30 m (424,00/420,06 m n.m.). Vodovodní síť je převážně ze sedmdesátých Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

47

let a je provedena z potrubí lPE, profilů DN 80 a 50. Její celková délka je zhruba 3.700 m. Hrabenov Veřejný vodovod v Hrabenově (392 - 335 m n.m.) byl dokončen v roce 1977. Má dva zdroje, jímací zářezy severovýchodně od obce a doplňují je dvě vrtané studny. Z těchto zdrojů je voda dopravována 3 do zemního vodojemu 150 m (417,85/413,00 m n.m.). Vodovodní síť zásobuje celou obec. Je provedena z trub PVC DN 100 a lPE DN 80. Její celková délka je zhruba 4.700 m. Radomilov Obyvatelé sídla (448 - 384 m n.m.) jsou zásobeni z domovních studní. Dle sdělení zástupce obce kvalita vody nevyhovuje ČSN 75 71111 - Pitná voda. Štědrákova Lhota Obyvatelé sídla (592 - 450 m n.m.) jsou zásobeni z domovních studní. Kvalita vody ani vydatnost studní není obyvateli zjišťována. Zdůvodnění: �

zásobování Rudy nad Moravou, včetně místních částí Bartoňova, Hostic a Hrabenova je stabilizované, tzn., že je dostatečná kapacita vodních zdrojů (místní jímací území), dostatečná kapacita přívodního vodovodního potrubí do vodojemu a dostatečná kapacita přívodních vodovodních potrubí pro zastavěné území

�

pro zabezpečení dodávky pitné vody do Radomilova je navržen zásobovací systém – zrychlovací čerpací stanice umístěná na konci vodovodní sítě Hrabenova, výtlačný řad, vodojem, zásobovací řad – koridor TK2

�

v rámci navržené sítě v Radomilově je navrženo zaokruhování mimo veřejné prostranství či plochy dopravní infrastruktury – je vymezen koridor TK3

�

v dolní části Radomilova musí být osazena na vodovodní síti redukční šachta

�

pro zabezpečení dodávky pitné vody do Štědrákovy Lhoty je navržen zásobovací systém – plochy pro umístění nových zdrojů včetně souvisejících vodohospodářských zařízení (čerpací stanice, akumulace….) – vymezeny koridory TK14, TK15

�

navržené vodní zdroje budou zapojeny i do stávajícího systému Hostic

�

pro umístění vodovodních řadů mimo veřejná prostranství a plochy dopravní infrastruktury pro zásobování Štědrákovy Lhoty jsou vymezeny koridory - TK9, TK10, TK11, TK12

�

rozvodná síť v obci je rovněž dostatečně nadimenzovaná (profily DN 50 – DN 150) a je tak umožněno napojení, vzhledem ke stanovené potřebě vody – kap. G

�

výškové umístění vodojemů je vyhovující, z hlediska tlakových poměrů, i pro rozvojové lokality

�

konkrétní napojení jednotlivých nemovitostí bude řešit správce systému podrobnější dokumentací

�

potřebu rekonstrukce vodárenských zařízení řeší správce tohoto zařízení v rámci ploch veřejných prostranství a ploch pro dopravu

�

z důvodu zabezpečení dodávky pitné vody jsou navržené vodovodní řady, a to v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestaveb a budou řešeny v rámci těchto ploch a dále ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury, vodovodní řady budou řešeny o takové dimenzi, aby byl umožněn převod požární vody

�

z důvodu přehlednosti koncepce zásobování vodou jsou navrženy vodovodní řady pro zastavitelné plochy a plochy přestaveb – tyto trasy jsou pouze schématické a orientační a jejich umístění bude upřesněno podrobnější dokumentací


48

�

pokud v budoucnosti nastaly problémy s poklesem vydatnosti prameniště, bylo by možné obec napojit na vodovod Bohdíkov, s tím, že by se musel vybudovat propojovací vodovodní řad mezi obcemi Bohdíkov a Hostice. V dolní části obce bude pak nutno redukovat tlak, aby nepřesahoval 0,6 MPa

�

z nadřazené dokumentace je převzata trasa vodovodu Hanušovice – Moravičany, pro kterou byl vymezen koridor územní rezervy R03

Tlakové poměry: Při řešení zásobování vodou obce včetně místní části se předpokládá provozování stávajícího systému – jedno tlakové pásmo. Potřeba vody: Potřeba vody pro zastavitelné plochy a ploch přestaveb pro bydlení: � uvedena v kap. G). POTŘEBA VODY, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, POTŘEBA PLYNU A EL. PŘÍKONU Akumulace:u nově navrženého vodojemu Radomilov A = (0,6 až 1,0) Qm = cca 12 až 20 m

3 3

Podrobnější dokumentací bude navržen vodojem objemu 25 m . Zabezpečení proti požáru Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpečeny proti požáru vodovodní sítí o dimenzi DN 80 a vyšší (stávající a navrženou), na které jsou umístěny požární hydranty. Dále lze využívat pro zabezpečení požární vody stávající vodní toky a plochy. Řešeným územím protéká jako hlavní vodní tok Morava, kterou je možno využívat jako zdroj požární vody – je nutno stanovit podrobnějším řešením odběrná místa. Protipožární zabezpečení bude vyhovovat ČSN 73 0873. Ochranná pásma Podle zákona č. 274/2001Sb, v platném znění. jsou stanoveny ochranná pásma vodovodů takto: �

ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

�

ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

�

u vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, s vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

B)

ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Základní charakteristika: Stoková síť: Ruda nad Moravou Sídlo nemá v současnosti vybudovaný komplexní systém veřejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou čištěny v septicích nebo u části rodinných domků zachycovány v bezodtokových jímkách. Recipientem odpadních vod je řeka Morava. V obci byla vybudována část sběrače „A“ od napojení na kanalizaci Olšany až po základní školu v Rudě o délce 2.333 m. Bartoňov Sídlo nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou čištěny v septicích nebo u části rodinných domků zachycovány v bezodtokových jímkách. Recipientem odpadních vod je řeka Morava. Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

49

Hostice Sídlo nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou čištěny v septicích nebo u části rodinných domků zachycovány v bezodtokových jímkách. Recipientem odpadních vod je Hostický potok. Hrabenov Sídlo nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou čištěny v septicích nebo u části rodinných domků zachycovány v bezodtokových jímkách. Recipientem odpadních vod je Hrabenovský potok. Radomilov Sídlo nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou čištěny v septicích nebo u části rodinných domků zachycovány v bezodtokových jímkách. Recipientem odpadních vod je řeka Morava. Štědrákova Lhota Sídlo nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou čištěny v septicích nebo u části rodinných domků zachycovány v bezodtokových jímkách. Recipientem odpadních vod je Hostický potok. Čistírna odpadních vod: Čistírna odpadních vod není vybudovaná.

Zdůvodnění: �

z důvodu zabezpečení odpadních vod je navržen splaškový systém ve všech sídlech

�

odpadní vody budou odvedeny na čistírnu odpadních vod v Rudě nad Moravou

�

pro převedení odpadních vod mimo veřejná prostranství či plochy dopravní infrastruktury jsou navrženy koridory pro umístění kanalizačních sběračů – TK4, TK8, TK9, TK10, TK11, TK12

�

pro odvedení přečištěných odpadních vod do recipientu je vymezen koridor TK5 jehož trasa je navržena mimo veřejná prostranství a plochy dopravní infrastruktury

�

z důvodu odvedení splaškových vod ze zastavitelných ploch a ploch přestavby jsou navrženy kanalizační sběrače v návaznosti na navržený systém odkanalizování

�

z důvodu zabránění zatěžování ČOV dešťovou vodou je navržen oddílný systém

�

dešťové vody u zastavitelných ploch budou v max. míře zasakovány nebo kumulovány na pozemku na základě posudku hydrogeologa, dále budou dešťové vody odváděny stávajícím způsobem – dešťová kanalizace, jednotná kanalizace, povrchový odtok

�

kapacita vodního toku, dle projektové dokumentace, je pro přečištěné odpadní vody dostatečná

�


�

potřebu rekonstrukce kanalizačních zařízení řeší správce tohoto zařízení

�

pro ochranu obyvatelstva je vymezena limitní hranice negativního vlivu ČOV, a to do vzdálenosti 100 m, která nesmí být překročena technologií čistírny

�

z důvodu přehlednosti koncepce odkanalizování a likvidace odpadních vod jsou navrženy kanalizační sběrače pro zastavitelné plochy a plochy přestaveb – tyto trasy jsou pouze schématické a orientační a jejich umístění bude upřesněno podrobnější dokumentací

Čistírna odpadních vod: Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

50

�

je vymezena plocha pro umístění čistírny odpadních vod

�

nově vybudovaná čistírna odpadních vod bude sloužit k čištění splaškových odpadních vod z obce Ruda nad Moravou včetně místních částí Hrabenov, Hostice, Bartoňov a Radomilov a Štědrákova Lhota. Čistírna bude umístěna v jednom objektu s částečně zastropenými nádržemi. V monobloku budou umístěny nádrže denitrifikace, nitrifikace s vestavěnými dosazovacími nádržemi, čerpací jímka a nádrže na uskladnění kalu.

�

navržený počet EO – 3000 EO

�

kapacita čistírny je vyhovující i pro uvažovaný rozvoj obce.

Poměr pro splnění podmínky HDV u RD: � v rámci stavebního pozemku bude vyřešeno vsakování dešťových vod nebo jejich zadržení na pozemku o kapacitě denního úhrnu srážek nebo � poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí nejméně 0,4 Množství odpadních vod ze zastavitelných ploch a ploch přestaveb pro bydlení: � uvedeno v kap. G). POTŘEBA VODY, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, POTŘEBA PLYNU A EL. PŘÍKONU Ochranná pásma Podle zákona č. 274/2001Sb, v platném znění. jsou stanoveny ochranná pásma kanalizací takto: �

ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm líce potrubí

1,5 m na každou stranu od vnějšího

�

ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm líce potrubí

2,5 m na každou stranu od vnějšího

�

u kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, s vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

C)

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Základní charakteristika Řešeným územím neprocházejí nadřazené trasy nadzemních vedení VVN. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Zábřeh - Ráječek z nadzemního vedení VN s napětím 22 kV propojující rozvodny Zábřeh – Ráječek a Hanušovice. Samotnou obec včetně místních částí zásobují odbočky nadzemních vedení 22 kV. Na řešeném území je v provozu cca 20 sloupových 22/0,4 kV zásobující el. energií distribuci i soukromý sektor. Tato zařízení jsou v dobrém stavu a vyhovují současným požadavkům na zajištění odběrů. V řešeném území je částečně vybudováno podzemní vedení VN včetně tří zděných trafostanic. �

Sítě a zařízení nn

Síť nízkého napětí NN je různorodá, rozvod je proveden jednak podzemními kabely, jednak nadzemním vedením na dřevěných a železobetonových stožárech, střešnících a závěsnými kabely a kabelovým vedením. Stav NN sítě je vyhovující


51

Zdůvodnění: �

zásobování el. energií je stabilizované, stávající systém zůstane zachován

�

byl zakreslen aktuální stav nadzemních vedení VN

�

pro zabezpečení dodávky el. energie v části Štědrákovy Lhoty – Laze je navrženo nadzemní vedení vn zakončené trafostanicí – navržen koridor TK13

�

pro zajištění potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících trafostanic, v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější, pokud je to technicky možné, příp. trafostanice doplnit v plochách, které technickou infrastrukturu připouštějí

�

z důvodu zabezpečení dodávky el, energie budou napojeny zastavitelné plochy a plochy přestaveb do stávajícího systému sítě nn v rámci veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury

Potřeba el. příkonu pro zastavitelné plochy a ploch přestaveb pro bydlení: � uvedena v kap. G). POTŘEBA VODY, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, POTŘEBA PLYNU A EL. PŘÍKONU Ochranná pásma: Ochranné pásmo [m] pro vedení realizovaná: *do **od ***od 31.12.1994 1.1.1995 1.1.2001

Druh zařízení

Nadzemní vedení napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: �

bez izolace

� �

10

7

7

s izolací základní

-

-

2

závěsná kabelová vedení

-

-

1

napětí nad 35 kV a do 110 kV včetně 15 napětí nad 110 kV a do 220 kV včetně 20 napětí nad 220 kV a do 400 kV včetně 25 napětí nad 400 kV Podzemní vedení napětí do 110 kV včetně 1

12 15 20 30

12 15 20 30

1

1

napětí nad 110 kV

1

3

-

Elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí Stožárové

10

7

7

kompaktní a zděné

30

20

2

Vestavěné

30

20

1

* podle vládního nařízení č. 80/1957 ** podle zákona 222/1994 Sb. v platném znění *** podle zákona 458/2000 Sb. v platném znění

D)

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Základní charakteristika Obec Ruda nad Moravou včetně místních částí (mimo Štědrákovu Lhotu) je zásobována zemním plynem ze STL plynovodu napojeného na STL plynovodní síť obce Olšany. VTL plynovody Řešeným územím neprocházejí trasy VTL plynovodů.


52

STL plynovody V obci včetně místních částí (mimo Štedrákovu Lhotu)jsou vybudovány STL plynovody rozvádějící zemní plyn k jednotlivým nemovitostem. NTL plynovody V řešeném území nejsou vybudovány NTL plynovody. Zdůvodnění: �

zásobování řešeného území je stabilizované, tzn., že je dostatečná kapacita VTL regulační stanice, která se nachází v Olšanech

�

rozvodná síť v obci je rovněž dostatečně nadimenzovaná (profily DN 50 – DN 100) a je tak umožněno napojení zastavitelných ploch a ploch přestaveb

�


�

z důvodu zabezpečení dodávky zemního plynu je navržena plynofikace Štědrákovy Lhoty - pro umístění plynovodních řadů mimo veřejná prostranství a plochy dopravní infrastruktury jsou navrženy koridory TK10, TK11, TK12

�

potřebu rekonstrukce plynárenských zařízení řeší správce tohoto zařízení

�

z důvodu zabezpečení dodávky zemního plynu budou napojeny zastavitelné plochy a plochy přestaveb na stávající STL plynovod, a to v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury

�

z důvodu přehlednosti koncepce zásobování plynem jsou navrženy plynovodní řady pro zastavitelné plochy a plochy přestaveb – tyto trasy jsou pouze schématické a orientační a jejich umístění bude upřesněno podrobnější dokumentací

Potřeba plynu pro zastavitelné plochy a ploch přestaveb pro bydlení: � uvedena v kap. G). POTŘEBA VODY, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, POTŘEBA PLYNU A EL. PŘÍKONU Ochranná pásma: Druh plynového zařízení

E)

ochranné pásmo [m]

plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě strany od půdorysu) ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu)

1

technologické objekty

4

4

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Základní charakteristika V řešeném území se používá pro zásobování teplem převážně zemní plyn. Obnovitelné zdroje energie – nejsou využívány. Kde nejsou provedeny přípojky zemního plynu, je používáno jako topné medium převážně: �

pevné palivo

�

elektrická energie

�

topné oleje

Obnovitelné zdroje energie – nejsou využívány. Zdůvodnění: �

zásobování teplem v obci je stabilizováno, stávající systém zůstane zachován


53

� F)

lokálně lze využívat alternativních zdrojů TELEKOMUNIKACE

Základní charakteristika Koncepce spojů a telekomunikací je v řešeném území stabilizována, stávající systém zůstane zachován. �

pošta se nachází v obci, stav je vyhovující a nevyžaduje další územní nároky

�

obec včetně místních částí je napojena na digitální telefonní ústřednu, MTS je provedena vedením v zemi, je zde dostatečná rezerva pro pokrytí nových požadavků.

Zdůvodnění: �

zastavitelné plochy a plochy přestaveb budou napojeny na stávající systém v rámci veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury

Ochranná pásma: �

ochranné pásmo telekomunikačního vedení – 1,5 m na obě strany od půdorysu

G) RADIOKOMUNIKACE Základní charakteristika Nad řešeným územím procházejí paprsky radioreléových tras veřejné komunikační sítě. Zdůvodnění: �

nejsou navrhovány nové trasy a zařízení

H) POTŘEBA VODY, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, POTŘEBA PLYNU A EL. PŘÍKONU: Je stanovena pouze pro navržené plochy bydlení. U ostatních lokalit bude potřeba stanovena podrobnější dokumentací na základě konkrétních požadavků. Specifická potřeba vody:

Vzhledem k předpokládanému vývoji a v souladu se směrnými čísly roční potřeby dle vyhlášky č. 120/2011 Sb. uvažujeme specifickou potřebu vody pro obyvatelstvo hodnotou qo = 120 l/(os.d) včetně vybavenosti a drobného podnikání �

specifická potřeba vody:

120 l/ob.den

�

koeficient denní nerovnoměrnosti

1,4 (systém Ruda nad Moravou – Bartoňov - Radomilov)

�

koeficient denní nerovnoměrnosti

1,5 (systém Hrabenov, Hostice)

Množství odpadních vod odpovídá cca potřebě vody. Potřeba el. příkonu:

� � �

Z energetického hlediska se u nové výstavby předpokládá dvojcestné zásobování energiemi, a to elektřinou a zemním plynem – město je plynofikované. Podle ČSN 341060 se zde bude jednat o stupeň elektrizace "A", kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. bytový odběr 0,85 kW/bj nebytový odběr 0,35 kW/bj

Potřeba plynu:

�

3

Pro obyvatelstvo je uvažována specifická potřeba plynu na odběratele 2,0 m /h.

Tabulka potřeb: Číslo

Funkční využití

k.ú.

Počet bytových jednotek

Počet obyvatel


Potřeba vody Qm(m3/d)

Množství odpadních vod (m3/d)

Potřeba plynu

Příkon el. energie(kW)

(m3/h)

54

Číslo

Funkční využití

k.ú.

Počet bytových jednotek

Počet obyvatel

Potřeba vody Qm(m3/d)

Množství odpadních vod (m3/d)

Potřeba plynu

Příkon el. energie(kW)

(m3/h)

Z01

Bydlení

Ruda n. M.

5

12

2,02

2,02

10

6

Z02

Bydlení

Ruda n. M.

1

2

0,34

0,34

2

1,2

Z03

Bydlení

Ruda n. M.

5

12

2,02

2,02

10

6

Z05

Bydlení

Ruda n. M.

25

58

9,66

9,66

50

30

Z06

Bydlení

Ruda n. M.

4

9

1,51

1,51

8

4,8

Z07

Bydlení

Ruda n. M.

9

21

3,86

3,86

20

12

Z08

Bydlení

Ruda n. M.

4

9

1,51

1,51

8

4,8

Z09

Bydlení

Ruda n. M.

18

42

7,1

7,1

36

21,6

P01

Bydlení

Hrabenov

2

5

0,9

0,9

4

2,4

Z13

Bydlení

Štědrákova Lhota

3

7

1,26

1,26

6

3,6

Z14

Bydlení

Štědrákova Lhota

4

9

1,62

1,62

8

4,8

Z15

Bydlení

Štědrákova Lhota

6

14

2,52

2,52

12

7,2

Z16

Bydlení

Štědrákova Lhota

8

19

3,24

3,24

16

9,6

Z17

Bydlení

Hostice

8

18

3,24

3,24

16

9,6

Z18

Bydlení

Hostice

2

5

0,9

0,9

4

2,4

Z19

Bydlení

Hostice

1

2

0,36

0,36

2

1,2

Z21

Bydlení

Bartoňov

1

2

0,34

0,34

2

1,2

Z22

Bydlení

Bartoňov

3

7

1,18

1,18

6

3,6

Z23

Bydlení

Bartoňov

9

21

3,86

3,86

20

12

Z24

Bydlení

Hrabenov

1

2

0,36

0,36

2

1,2

Z25

Bydlení

Hrabenov

2

5

0,9

0,9

4

2,4

Z26

Bydlení

Hrabenov

3

7

1,26

1,26

6

3,6

Z27

Bydlení

Hrabenov

2

5

0,9

0,9

4

2,4

Z28

Bydlení

Hrabenov

2

5

0,9

0,9

4

2,4

Z29

Bydlení

Hrabenov

2

5

0,9

0,9

4

2,4

Z30

Bydlení

Hrabenov

2

5

0,9

0,9

4

2,4

Z47

Bydlení

Ruda n. M.

1

2

0,36

0,36

2

1,2

135

310

CELKEM:

H) ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Nakládání s komunálním odpadem v obci je upraveno obecní vyhláškou, vycházející z platných zákonných předpisů. V řešeném území je plocha pro sběrný dvůr odpadu za benzinkou u nádraží, dobře napojené na síť dopravních i pěších tras, dostupná i pro obyvatele vzdálenějších místních částí. V této lokalitě je ještě možnost rozšíření a využití např. pro kompostárnu. Odvoz nebezpečného odpadu i jeho mobilní sběr, je prováděn v předem stanoveném termínu na předem stanovených stanovištích. Stávající koncepce nakládání s tuhým komunálním odpadem bude zachována. Územní plán nepředpokládá vymezení dalších samostatných ploch pro sběr odpadu. Pokud vznikne potřeba, je možnost umístění sběrných míst v plochách s rozdílným způsobem využití např. v plochách výroby.


55

9.3.3.

KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

Občanské vybavení v obci je na dobré úrovni a je pro velikost obce optimální. V obci je zastoupeno základní občanskou vybaveností, vyšší občanská vybavenost je ve větších městech, nejbližší je město Šumperk, dostupné i pro obyvatele vzdálenějších obcí regionu.

9.3.4.

KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Veřejná prostranství jsou v obci vymezena pro obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou. Jejich návrh podléhá ČSN Navrhování místních obslužných komunikací. Územní plán prověřil stávající veřejná prostranství a pokud je to možné a účelné, navrhuje jejich rozšíření, z důvodu celkové šířkové poddimenzovanosti.

9.3.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY,PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Koncepce řešení krajiny vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v území. Na území obce jsou patrné přírodní kontrasty pestrosti krajinných společenstev. ÚP respektuje přírodní hodnoty území jako tzv. ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK), vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. ÚP zpřesňuje plochy pro ÚSES v rámci řešeného území viz Hlavní výkres. B) PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ VYMEZENÉ V KRAJINĚ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ V řešeném území je harmonický vztah vodních ploch s krajinou, veškeré stávající vodní plochy, toky i svodnice jsou respektovány. Vodní toky a plochy: Vodní toky Název toku

Správce toku

Morava

Povodí Moravy s.p.

Truskovec

Povodí Moravy s.p.

Hostický potok

Lesy ČR s.p., Správa vodních toků a bystřin

Hrabenovský potok

Lesy ČR s.p., Správa vodních toků a bystřin

Vitonínský potok

Povodí Moravy s.p.

bezejmenné vodní toky

Povodí Moravy s.p.

Nádrže V řešeném území se nacházejí vodní plochy – jedná se o dva bezejmenné rybníčky situované v k.ů. Radomilov a k.ů. Štědrákova Lhota. Zdůvodnění: �

území je z hlediska vodních ploch a vodních toků stabilizováno

�

v rámci řešení územního plánu nejsou navrženy nové vodní plochy

Ochranná pásma - oprávnění:


56

vodní toky správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to: - u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry - u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Rozsah ploch je dlouhodobě stabilizován. V řešeném území se nacházejí rozsáhlé produkční plochy zemědělského charakteru, ve kterých je nutno zvyšovat podíl přírodních prvků, podporovat extenzivní způsob hospodaření, případně provádět zatravnění. Plochy zemědělské jsou dostatečně strukturované pásy a plochami krajinné zeleně, jejich ekologická stabilita je vysoká. PLOCHY LESNÍ Plochy lesní jsou v území stabilizované. PLOCHY PŘÍRODNÍ V řešeném území jsou jako plochy přírodní vymezeny výhradně plochy biocenter. Při řešení byla respektována koncepce ÚSES dle okresního generelu Respektovány byly navazující body na sousedními katastry obcí. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – PŘÍRODNÍ Plochy vzrostlé zeleně nelesních charakteru, podmáčené plochy, postagrární lada, dále plochy extenzivně využívané, které již částečně zarostly náletovou vegetací, případně byly v nedávné minulosti hospodářsky obhospodařované, v současné době vykazují stav druhově pestrých remízů a dřevin rostoucích mimo les. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – ZEMĚDĚLSKÉ Plochy využívané převážně k zemědělským účelům, přispívající ke stabilizaci ekologické rovnováhy v území s protierozní a protipovodňovou funkcí. Jedná se převážně o plochy trvalých travních porostů. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – SPORTOVNÍ Jedná se o plochy neoplocené, využívané zejména v zimním období pro lyžování. Mimo sezónu musí být zachována polyfunkčnost využívání, (hospodaření, protierozní, estetická a ekologická funkce). PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – SPECIFICKÉ Jedná se o plochy neoplocené, využívané zejména v letním období, jako střelnice, paintbal. Mimo sezónu musí být zachována polyfunkčnost využívání, (hospodaření, protierozní, estetická a ekologická funkce). C) NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY V řešeném území je vymezen územní systém ekologické stability nadregionální, regionální i lokální úrovně. Vymezené skladebné části nadregionálního a regionálního významu respektují koncepci vymezení v nadřazené ÚPD (ZUR Olomouckého kraje). V řešeném území je vymezena část nadregionálního biocentra NRBC 64, která do něj zasahuje od severovýchodu, v prostoru přírodní rezervace Na hadci. Dále je to část nadregionálního biokoridoru K 80, která je vymezena podél severní hranice řešeného území na lesní půdě. V jižní části je vymezeno regionální biocentrum RBC 440 a podél řeky Moravy regionální biokoridor RK 891. Tyto regionální a nadregionální skladebné části reprezentují základní typy stanovišť v území a územní plán je upřesnil nad katastrální mapou. Vymezené skladebné části nadregionálního ÚSES Označení

Popis

Cílové společenstvo, doporučení

NRBC 64

Část existujícího, funkčního biocentra nadregionálního významu, vymezeného na severovýchodní hranici řešeného území v katastru Štědrákova Lhota. Vymezeno na lesní půdě.

Mezofilní bučinná společenstva.


57

Označení

Popis


K80

Biokoridor nadregionálního významu vymezený v lesním komplexu podél severní hranice podél severní hranice řešeného území vedoucí z k.ú. Štědrákova Lhota.

Lesní mezofilní bučinná společenstva.

Vymezené skladebné části regionálního ÚSES Označení RBC 440

RK 891

Popis Existující, funkční biocentrum regionálního významu vymezené v jižní části řešeného území na katastru Ruda nad Moravou a Bartoňov. Regionální biokoridor vymezený podél toku řeky Moravy. zahrnuje vlastní tok, břehové prosty a část přilehlých lučních porostů.

Cílové společenstvo, doporučení Vodní, břehová a nivní společenstva. Lesní mezofilní společenstva, postagrární lada. Vodní, břehová a nivní společenstva.

Lokální územní systém ekologické stability Vymezená biocentra Označení

Popis


LBC 1 (součást RBK 891)

Existující a funkční biocentrum lokálního významu ložené do regionálního biokoridoru RK 891 vymezené v nivě Moravy na jihovýchodní hranici k.ú. Ruda nad Moravou, s přesahem na katastr Hrabenov Existující a funkční biocentrum lokálního významu ložené do regionálního biokoridoru RK 891 vymezené v nivě Moravy na východní hranici zastavěného území Ruda nad Moravou, na rozhraní katastrů Ruda nad Moravou Hrabenov a Bartoňov Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě v jižní části katastru Bartoňov Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě v jižní části katastru Radomilov Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě jižně od zastavěného území Hrabenov Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě na východní hranici katastru Hrabenov Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě na východní hranici katastru Hrabenov Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě na severovýchodní hranici katastru Hrabenov Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě na severní hranici katastru Hrabenov Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené převážně na lesní půdě ve svazích nad silnicí II/369 v údolí Moravy na k.ú. Hostice.

Luční, břehová a vodní společenstva. Zachovat stávající využití.

LBC 2 (součást RBK 891)

LBC 3 LBC 4 LBC 5 LBC 6 LBC 7 LBC 8 LBC 9 LBC 10


Luční, břehová a vodní společenstva. Zachovat stávající využití.

Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití.

58

Označení

Popis


LBC 11

Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě severně od zastavěného území Hostice.. Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené v údolí Hostického potoka severně od zastavěného území Hostic. Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě na severní hranici katastru Ruda nad Moravou Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě na severozápadní hranici katastru Ruda nad Moravou Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě na jižní hranici katastru Štědrákova Lhota Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené převážně na lesní půdě a na horním toku a prameništi přítoku Hostického potoka na severozápadní hranici katastru Štědrákova Lhota. Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené převážně na lesní půdě nad údolím Hostického potoka na východní hranici katastru Štědrákova Lhota. Existující a funkční biocentrum lokálního významu vymezené na lesní půdě na západní hranici katastru Ruda nad Moravou

Lesní společenstva. Zachovat stávající využití.

LBC 12

LBC 13

LBC 14

LBC 15 LBC 16

LBC 17

LBC 18

Luční, vodní a břehová společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití. Lesní společenstva. Zachovat stávající využití.



Vymezené biokoridory Označení

Popis


LBK 1

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený převážně na zemědělské půdě na jihozápadní hranici řešeného území v k.ú. Radomilov. Ve střední a severní části využívá biokoridor náletové dřeviny mezí a remízů v polních kulturách. Zemědělské pozemky nesnižují jeho funkčnost a není nutné měnit způsob využití území. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený převážně na lesní půdě na jižní hranici řešeného území v k.ú. Radomilov. Ve střední části využívá biokoridor náletové dřeviny mezí a remízů v polních kulturách. Zemědělské pozemky nesnižují jeho funkčnost a není nutné měnit způsob využití území. Částečně existující, částečně funkční biokoridor lokálního významu vymezený převážně na lesní půdě východně od zastavěného území Radomilov. Ve střední části biokoridoru je navržena změna využití území, a to z důvodu posílení vegetačních prvků v trase biokoridoru a snížení potenciálního rizika eroze a extravilánových vod rozdělením svahu nad obcí.

Lesní a luční společenstva, křovinné formace polních remízů a porostů mezí.

LBK 2

LBK 3


Lesní a luční společenstva, křovinné formace polních remízů a porostů mezí.

Lesní a luční společenstva, křovinné formace polních remízů a porostů mezí. Navrženou část možno realizovat výsadbou odpovídající charakteristickým prvkům krajinné zeleně v území (liniové prvky) případně formou několika remízů oddělených zemědělskou půdou. Důvodem je zachování krajinného rázu, který je tvořen drobnou fragmentovanou

59

Označení

LBK 4

LBK 5

LBK 6 LBK 7 LBK 8 LBK 9

LBK 10 LBK 11 LBK 12

LBK 13 LBK 14 LBK 15

LBK 16

Popis

Částečně existující, částečně funkční biokoridor lokálního významu vymezený převážně na lesní půdě v katastrech Bartoňov a Radomilov. východně od zastavěného území Radomilov. V severní části biokoridoru je navržena změna využití území, a to z důvodu posílení vegetačních prvků v trase biokoridoru a snížení potenciálního rizika eroze a extravilánových vod rozdělením svahu nad obcí a plochou bydlení Z23. Částečně existující, částečně funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní i zemědělské půdě jižně od zastavěného území Hrabenov. Ve střední části biokoridoru je navržena změna využití území, a to z důvodu posílení vegetačních prvků v trase biokoridoru a snížení potenciálního rizika eroze a extravilánových vod rozdělením svahu nad obcí.

Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě v jihovýchodní části katastru Hrabenov. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě v jihovýchodní části katastru Hrabenov. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě v jihovýchodní části katastru Hrabenov. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě, polních remízech, mezích a zemědělské půdě v jihovýchodní části katastru Hrabenov. Biokoridor je ve střední části přerušen zastavěným územím Hrabenov. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě v severní části katastru Hrabenov. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na východě katastru Hostice. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený ve střední části řešeného území na k.ú. Hostice podél toku Hostického potoka.. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na severovýchodě katastru Hostice. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na severovýchodě katastru Hostice. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě, polních remízech, mezích a zemědělské půdě ve střední části části katastru Hostice. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na


Cílové společenstvo, doporučení zelení v polních kulturách, nikoliv souvislým neděleným porostem jednotné šířky. Lesní a luční společenstva, křovinné formace polních remízů a porostů mezí.

Lesní a luční společenstva, křovinné formace polních remízů a porostů mezí. Navrženou část možno realizovat výsadbou odpovídající charakteristickým prvkům krajinné zeleně v území (liniové prvky) případně formou několika remízů oddělených zemědělskou půdou. Důvodem je zachování krajinného rázu, který je tvořen drobnou fragmentovanou zelení v polních kulturách, nikoliv souvislým neděleným porostem jednotné šířky. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní a luční společenstva, krajinné formace rozptýlené náletové vegetace, zachovat stávající využití.

Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Vodní, břehová a luční společenstva.

Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní a luční společenstva, krajinné formace rozptýlené náletové vegetace, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití.

60

Označení

LBK 17 LBK 18 LBK 19 LBK 20

LBK 21

LBK 22

LBK 23 LBK 24

LBK 25

Popis rozhraní katastrů Ruda nad Moravou a Hostice na západě řešeného území. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na západě katastru Ruda nad Moravou. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na západě katastru Ruda nad Moravou. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na západě katastru Hostice Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na rozhraní katastrů Hostice a Štědrákova Lhota na severozápadě řešeného území. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v údolí přítoku Hrabenovského potoka a na přilehlých zalesněných svazích na severu katastru Hrabenov. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na západě katastru Štědrákova Lhota na severozápadě řešeného území. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený na lesní půdě na severu katastru Hrabenov. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v severní části řešeného území na k.ú. Štědrákova Lhota podél toku Hostického potoka.. Existující, funkční biokoridor lokálního významu vymezený v severní části řešeného území na k.ú. Štědrákova Lhota podél toku Hostického potoka..


Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Vodní, břehová a luční společenstva. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Lesní společenstva, zachovat stávající využití. Vodní, břehová a luční společenstva.

Vodní, břehová a luční společenstva.

Vymezené interakční prvky Interakční prvky nejsou v grafické části vymezeny. V území je zachován vysoký podíl rozptýlené zeleně, které funkci interakčních prvků plní. Jejich případná realizace a doplnění je přípustné v rámci podmínek využití území ploch v krajině. Odůvodnění přijatého řešení, změny ve vymezení ÚSES Koncepce vymezení ÚSES nadregionální a regionální úrovně byla převzata z nadřazené územně plánovací dokumentace (Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje). Jednotlivé skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES byly upřesněny nad katastrální mapou a jejich upřesnění nepřesáhlo míru generalizace mezi měřítky územního plánu a ZUR. Vymezení skladebných částí na lokální úrovni vycházelo z podkladů orgánu ochrany přírody Mě.ú. v Šumperku, který na úrovni koordinačního dokumentu vymezeného ÚSES vycházel z oborové dokumentace – Generelu ÚSES. Obecně byly biokoridory a biocentra upřesněny na současnou parcelaci. Při jejich vymezování bylo přihlédnuto k reliéfu terénu a místním podmínkám. Vymezení dle tohoto podkladu bylo respektováno, s vyjímkou dvou trasování lokálních biokoridorů: LBK1 – biokoridor vymezený v katastru Bartoňov navazující od jihu na RBC 440 byl dle oborové dokumentace vymezen západněji, přes zastavěné území Bartoňov. V návrhu ÚP je trasa vymezena západněji, využívá mezí jihozápadně od Bartoňova a není vymezena přes zastavěné území. LBK 9 - propojuje LBC 5 a LBC 9 na katastru Hrabenov. Původní trasování LBK 9 bylo vymezeno západněji od trasy vymezené v ÚP. Původní trasa biokoridoru byla vymezena od RBC 440 přes západní část zastavěného území Hrabenov k LBC 9. Z důvodu zastavění až k řece Moravě a intenzivní, souvislé zástavbě v prostoru původního trasování biokoridoru byla trasa navržena od LBC 5 přes střední část zastavěného území, kde je zástavba rozvolněná a převažuje sídelní zeleň, k LBC 9. Přimknutí trasy lokálního biokoridoru k regionálnímu biokoridoru podél Moravy by byla porušena Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

61

podmínka reprezentativnosti stanovišť, neboť lokální biokoridor má reprezentovat společenstva normální hydrické a mezofilní trofické řady, kdežto v nivě Moravy jsou zastoupena společenstva zamokřené až mokré hydrické řady a mezofilně nitrofilní společenstva trofické řady. RBC 440 – v úseku od katastrální hranice s obcí Olšany až po křížení s železniční tratí došlo k úpravě trasy výhledové přeložky silnice II/369 dle výše uváděné projektové dokumentace. Touto přeložkou je dotčeno regionální biocentrum označené jako RBC 440. Od původní trasy, která byla přimknuta k trase železnice, došlo k posunu směrem do středu RBC, takže nová trasa zde půlí část plochy vymezené pro funkci ÚSES. Technické řešení silnice II/369 si vyžádalo tuto úpravu, v délce cca 600m, která by neměla podstatným způsobem omezit funkčnost biocentra. V této části jsou cílovým společenstvím vodní, břehová a nivní společenstva, biocentrum je zde vázáno především na nivu řeky Moravy, která není přerušena nebo jinak narušena. Výškově se trasa silnice směrem k Olšanům zvedá do náspu, takže zde vytváří mírnou bariéru, která rovněž nebude mít podstatný vliv na funkčnost biocentra. Naopak oproti původní přimknuté trase silnice, nová trasa respektuje remíz mezi železnicí a novou trasou silnice II/369m, který z krajinářského hlediska zde působí pozitivně a vytváří zde výrazný přírodní útvar. D) Prostupnost krajiny V rámci koncepce řešení území je zajištěná prostupnost území i přístupy na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v krajině. Základní dopravní skelet je vymezen významnými účelovými komunikacemi. V podmínkách pro plochy s rozdílným způsobem využití v krajině je přípustná související dopravní infrastruktura. E) PROTIEROZNÍ A PROTIPOVODŃOVÁ OPATŘENÍ Protierozní opatření Územní plán nevymezuje plochy protierozních opatření. Zdůvodnění: Umístění a realizace konkrétních opatření jako např. zatravňovacích a odvodňovací průlehů je umožněno v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití. Ochrana před povodněmi V řešeném území je stanoveno záplavové území vodního toku Morava, který protéká řešeným územím. Záplavové území zasahuje do zastavěného území i do zastavitelných ploch. Jsou navrženy koridory TK6 a TK7 pro umístění protipovodňových opatření v návaznosti na stávající hráze tak, aby bylo ochráněno zastavěné území. Při podrobnějším řešení prověřit nutnost navýšení stávající hráze pro ochranu zastavěného území a zastavitelných ploch, a to vzhledem k tomu, že stávající hranice záplavového území zasahuje do obce. Zdůvodnění: � z důvodu zabezpečení území před záplavou je navržen koridor TK5 pro umístění protipovodňových opatření v návaznosti na stávající hráze tak, aby bylo ochráněno zastavěné území a zastavitelné plochy � z důvodu zabezpečení území před záplavou stoleté vody (Q100) jsou navrženy koridory pro navýšení stávajících hrází, které jsou vybudovány na vodu dvacetiletou (Q20) – TK6 a TK7 � umístění a realizace dalších opatření jako např. protipovodňové hráze, poldry, průlehy apod. je umožněno v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití � dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem (dešťová a jednotná kanalizace, povrchový odtok) � v zastavitelných plochách uvádět v max. míře dešťové vody do vsaku


62

F) REKREACE Rekreační potenciál je důležitým faktorem pro rozvoj obce, především je spojen se zimními sporty, pěší turistikou a vycházkami do okolí. V poslední době s rozvojem cyklistiky je území intenzivně využíváno cyklisty, zejména z Olomouce, Šumperka a okolí. V současné době nemá obec vybudovánu základní turistickou infrastrukturu, chybí kapacity zařízení pro ubytování a stravování. Současné kapacity sportovně rekreačních zařízení tuto problematiku částečně řeší, pro masovější rozvoj však chybí širší škála sportovních a rekreačních atraktivit. Proto jsou v územním plánu vymezeny plochy pro sportoviště, v rámci kterých by mohly být v budoucnosti zajištěny chybějící služby a nové možnosti rekreačně pobytové. G) DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ, OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Územní plán nevymezuje nové plochy pro dobývání ložisek nerostů. Ložiska, která se v řešeném území nachází jsou respektována. Ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území V řešeném území jsou respektována stávající chráněná ložisková území, výhradní a nevýhradní ložiska a schválený prognózní zdroj. (Limitem území je chráněné ložiskové území i výhradní ložisko, písmena u ložisek, případně slovo „schválený“ u prognózního zdroje určuje jeho stupeň ochrany: B – výhradní ložiska jsou limitem území, ložiska s označením D jsou jen součástí pozemku, R – schválené prognózní zdroje). CHLÚ 08440000 Štědrákova Lhota CHLÚ 06360002 Dolní Bohdíkov I B 3084400 Štědrákova Lhota B 3063601Hostice D 3030300 Hrabenov - Bartoňov R 9090500 Ruda nad Moravou Významné geologické lokality V řešeném území se nachází významné geologické lokality: ID 1938 Hostice, k.ú. Hostice ID 1936 Ruda nad Moravou – Strážnice, k.ú. Ruda nad Moravou V řešeném území se nachází výhradní ložisko vápence "Hostice", které má stanoveno chráněné ložiskové území "Dolní Bohdíkov I". Na západní hranici vymezeného CHLÚ Dolní Bohdíkov I. je 2 navržena zastavitelná plocha Z18, která svou východní částí zasahuje cca 10 m do vymezeného CHLÚ. Územní plán stanovuje pro plochu č. Z18 nutnost prověření možnosti výstavby. Podle Stanoviska ČGS (Česká geologická služba) k opakovanému společnému jednání o návrhu ÚP Ruda nad Moravou ze dne 06.01.2016, v případě realizace výstavby v navrhované ploše Z18 není problém v možnosti výstavby samotné, ale komplikace by mohly nastat spíše následně (hluk, prach), pokud by došlo k otevření ložiska, což se výhledově předpokládá vymezením chráněného ložiskového území. V severní části řešeného území se nachází výhradní ložisko stavebního kamene Štědrákova Lhota se stanoveným CHLÚ Štědrákova Lhota. V rámci ložiska a vymezeného CHLÚ je navržena plocha změny v krajině K07. Jedná se o nezastavitelnou plochu, která neznemožní případné budoucí využití ložiska. Územní plán stanovuje podmínky pro využití plochy. V jižní části řešeného území je v katastru Hrabenov a Bartoňov respektováno nevýhradní ložisko stavebního kamene "D 3030300 Hrabenov – Bartoňov" a v katastru Ruda nad Moravou je respektováno prognózní ložisko stavebního kamene "Ruda nad Moravou". Poddolovaná území, sesuvná území, staré ekologické zátěže V řešeném území se vyskytují poddolovaná území: 4001 – Ruda nad Moravou 1 – Žďárská hora 4010 – Ruda nad Moravou 2 Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

63

V řešeném území se nevyskytují žádná registrovaná sesuvná území. OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ ÚP respektuje stanovená a navržená ochranná pásma nacházející se v řešeném území tím, že v těchto pásmech nenavrhuje novou zástavbu, nebo činnosti, děje a zařízení, které by ohrozily předmět ochrany ÚP důsledně řeší čištění odpadních vod v celém řešeném území ochrana přístupu k vodotečím – podél vodotečí bude zachováno manipulační pásmo v šířce 6 a 8m od břehové hrany, v němž nebudou přípustné činnosti a stavby (např. oplocení…), které by zamezily volnému přístupu k vodoteči Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo minerálního pramene II. stupně vnější – Bludov.

9.3.6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ZÁSTAVBY ÚP vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v souladu s vyhl. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území. V ÚP jsou vymezeny plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství, plochy sídelní zeleně, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy výroby a skladování, plochy smíšené výrobní. V krajině jsou vymezeny plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské, plochy lesní, plochy smíšené nezastavěného území a plochy přírodní. PLOCHY BYDLENÍ �

pojmem pozemek menšího rozsahu pro občanskou vybavenost komerční se rozumí pozemek 2 menší než 200 m

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ �

pojmem turistická infrastruktura se rozumí zejména vybavenost typu ubytování, stravování, služeb, infocenter a dále zařízení pro agroturistiku, hipoturistiku apod.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ �

pojmem koupací biotop se rozumí vodní nádrž s přírodním čištěním vody pro účely koupání

PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ 2

�

pojmem zahradní účelové objekty se rozumí zahradní chatky do velikosti max. 25m

�

pojmem přístavby stávajících trvalých staveb na vlastním pozemku za podmínky, že budou malého rozsahu se rozumí nárůst půdorysné plochy o max. 20%

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ �

pojmem stavby a zařízení pro zemědělskou prvovýrobu za podmínky, že nedojde k omezení obhospodařování zemědělské půdy a narušení krajinného rázu se rozumí pouze stavby typu 2 seníků, přístřešků, kdy půdorysná plocha nepřesáhne 30 m

�

pojmem plochy pro zalesnění menšího rozsahu se rozumí zalesnění max. do 1 ha souvislé plochy

�

pojmem drobná architektura se rozumí sochy, plastiky, pamětní desky, kapličky, boží muka, zvonice, mohyly, turistické přístřešky, herní zařízení pro děti, mobiliář (např. lavičky…)

�

pojmem plochy pro zalesnění menšího rozsahu se rozumí zalesnění max. do 1 ha souvislé plochy

PLOCHY LESNÍ � pojmem stavby a zařízení včetně informačních tabulí za podmínky, že slouží pro hospodaření v lese, pro myslivost a ochranu přírody, popř. souvisí s rekreačním pohybem v krajině se rozumí 2 pouze stavby typu seníků, přístřešků, kdy půdorysná plocha nepřesáhne 30 m �

pojmem vodní plochy se rozumí rozsah plochy max. do 0,5 ha


64

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ � �

pojmem vodní plochy se rozumí rozsah plochy max. do 0,5 ha pojmem sportovní aktivity, stavby a zařízení pro zemědělskou a lesnickou prvovýrobu se rozumí 2 pouze stavby typu seníků, přístřešků, kdy půdorysná plocha nepřesáhne 30 m

�

pojmem plochy pro zalesnění menšího rozsahu se rozumí zalesnění max. do 1ha souvislé plochy

�


PLOCHY PŘÍRODNÍ �



65

9.4. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit ozn. plochy



Ruda nad Moravou

Oprávněnost využití plochy pro bydlení je dána strukturou stávajících ploch a způsobem ukončení zástavby na BI – bydlení západním okraji obce – obvodová komunikace oboustranně v rodinných domech – obestavěná, ve strategické lokalitě pro bydlení v obci, splňuje příměstské všechny předpoklady pro využití po vyčerpání ostatních návrhových ploch.

R02

Ruda nad Moravou

Oprávněnost využití plochy pro bydlení je dána strukturou stávajících ploch a způsobem ukončení zástavby na jihozápadním okraji obce – plocha leží v záplavovém území a BI – bydlení v rodinných domech – je v současné době nevyužitelná pro bydlení. S jejím využitím příměstské lze počítat po vybudování účinných protipovodňových opatření (protipovodňové hráze), pro jejichž realizaci je výhodnější zarovnání zástavby do uceleného tvaru.

R03

Ruda nad Moravou, Hostice

R01

R04

R05

TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě

Odůvodnění

Územní rezerva pro umístění vodovodního přivaděče Hanušovice - Moravičany navržená v ZUR Olomouckého kraje byla prověřena územní studií ÚS VP1 návrh vodovodu Dubicko – Litovel a VP4 vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany, ze které byla trasa převzata.

Ruda nad Moravou

Oprávněnost využití plochy pro bydlení je dána hlavní koncepční zásadou – využít plochy na západním okraji místní BI – bydlení části Rudy nad Moravou tzn. plochy mezi stávající zástavbou v rodinných domech – a koridorem hlavního vodovodního řadu (Ramzovské příměstské nasazení) a el. vedením vn v maximální míře pro bydlení, z důvodu blízkosti navržené ČOV, dobrému dopravnímu napojení a blízkosti centra obce.

Ruda nad Moravou

Oprávněnost využití plochy pro bydlení je dána strukturou BI – bydlení stávajících ploch a způsobem ukončení zástavby na v rodinných domech – západním okraji obce – možnost oboustranné zástavby příměstské místní komunikace, v lokalitě, splňující všechny předpoklady pro využití po vyčerpání ostatních návrhových ploch. obchvat silnice II/369 Oprávněnost využití plochy pro dopravu byla prověřena územní studií a prokázala, že se zlepší plynulost dopravy a odstraní negativa, která s sebou přináší průtah obcí, kterou trasa v současnosti prochází.

R06

Ruda nad Moravou

DS – plochy dopravní infrastruktury – silniční Obchvat silnice II/369 je z hlediska zdraví obyvatel posuzován kladně, dojde však ke kumulaci negativních vlivů na složky životního prostředí (VKP, PUPFL, niva vodního toku, skladebné části ÚSES). Proto byla doplněna podmínka prověření vlivu na krajinný ráz, která prověří i ostatní vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel. křižovatka silnice II/369 a III/36915 u nádraží

R07

Ruda nad Moravou

DS – plochy dopravní Oprávněnost využití plochy pro dopravu byla prověřena infrastruktury – silniční územní studií a prokázala, že se zlepší plynulost dopravy a odstraní negativa, která s sebou přináší silnice vyššího řádu, která plní i funkci obslužnou pro přilehlou okolní zástavbu. úprava odbočení na silnici II/369 směrem od Olšan

R08

Ruda nad Moravou

Oprávněnost využití plochy pro dopravu byla prověřena DS – plochy dopravní místními podmínkami, zvětšení oblouku na silnici II/369 infrastruktury – silniční směrem od Olšan je jedinou možností, jak zajistit odstranění dopravní závady a zlepšení plynulosti dopravy.


66

9.5. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit nebo uplatnit předkupní právo Z důvodu zajištění funkčnosti navrženého řešení byly vymezeny veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Jedná se o plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy pro zlepšení poměrů v krajině. Součástí veřejně prospěšných staveb jsou i ty, které jsou navrženy na pozemcích ve vlastnictví obce Ruda nad Moravou. Vymezené plochy veřejně prospěšných staveb technické infrastruktury vyplývají z návrhu, který je nezbytný pro zajištění obsluhy zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestaveb – stavby jsou umístěné mimo veřejná prostranství a plochy dopravní infrastruktury z důvodu technického řešení, které bylo zpracováno v podrobnějších projektových dokumentacích. Plochy protierozních a protipovodňových opatření jsou navrženy z důvodu ochrany zastavěného území před záplavami a přívalovými dešti. Pro možnost uplatnění předkupního práva byly vymezeny plochy veřejně prospěšných staveb občanského vybavení – sportoviště v Rudě nad Moravou. Sportoviště jsou navržena pro volné sportovní aktivity, které nelze provozovat v jiných stávajících plochách, určených pro sport a tělovýchovu v obci. Hřiště budou sloužit kromě sportovních aktivit, pro pořádání různých kulturních a společenských akcí, jako místo setkávání obyvatel (sportovní louka), jako místo pro shromažďování obyvatel. Jeho poměrně odlehlá poloha a vzdálenost od ploch bydlení je vhodná pro tento druh pořádání i hlučnějších akcí, včetně fotbalu apod. Hřiště u školy slouží především sportu a tělovýchově žáků základní školy. Asanace a asanační opatření nejsou územním plánem navrhována.

9.6. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Charakter návrhových ploch vyžaduje vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, která dořeší potřebné podrobnosti a zejména umístění veřejného prostranství nad rámec ploch sloužících k dopravní obsluze řešené plochy. Charakter návrhových ploch nevyžaduje zpracování dohody o parcelaci a regulačního plánu.

10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 10.1. KONCEPCE ŘEŠENÍ A VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ PLOCH OSTATNÍCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH Návrhové lokality vycházejí převážně ze schváleného územního plánu z roku 2006 a jeho změny č.1 z roku 2011. Počet obyvatel k 31.12.2011 (SLBD 2011) byl 2663 obyvatel, v posledních deseti letech obec vykazuje mírný nárůst počtu obyvatel. Trvalý mírný přírůstek je projevem atraktivity obce, podmíněné různými faktory: cenová dostupnost pozemků, atraktivita a kvalita životního prostředí, pobídky pro migranty ze strany obce v připravenosti pozemků pro výstavbu. Vysoké hodnoty kladných migračních sald jsou jedním z typických projevů suburbanizačního rozvoje, proto je třeba rozvoj korigovat limity, jako jsou kapacity dopravní a technické infrastruktury, ochrana krajinného rázu, záplavové území apod. Zásadní roli zde sehrává prostorová lokalizace ve vztahu k silnému regionálnímu centru Šumperku. Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

67

V obci převažuje zástavba rodinnými domy (923 domů – z toho 702 domů trvale obydlených a z toho 679 rodinných domů a 19 bytových domů). Stavebně technický stav objektů je dobrý a vyhovující. Průměrný počet osob na 1 obydlený byt je 2,8 (v roce 2011). Navrhovaný počet osob na 1 byt je 2,3. Bytový fond v řešeném území je stabilizovaný (894 bytů z toho je 788 bytů v rodinných domech a 100 bytů v bytových domech). V období od roku 2001 došlo k nárůstu počtu rodinných domů nebo bylo rekonstruováno (cca 81 RD). Pro velký zájem o bydlení v obci je nutné i do budoucnosti vytvářet podmínky, zejména zajistit dostatečné disponibilní plochy pro bydlení. 10.2. VÝPOČET POTŘEBY NOVÝCH BYTŮ �

Vývoj počtu obyvatelstva v obci Ruda nad Moravou:

Ruda nad Moravou

1980

1991

2001

2011

2149

2063

2651

2663

Dle prognózy bude počet obyvatel v Olomouckém kraji stagnovat nebo spíše mírně klesat, v Rudě nad Moravou je patrná mírně stoupající tendence (nejvyšší nárůst obyvatelstva byl zaznamenán mezi roky 2001 (2651 obyv.) a r. 2011 (2663 obyv.). Nově budované lokality rodinných domů svědčí o zájmu o trvalé bydlení v obci. Pro výpočet potřeby bytů do r. 2025 budeme uvažovat počet obyvatel 3 000 (jako sídlo, které leží v těsné blízkosti města Šumperku, ve specifické oblasti Jeseníky a proto má obec ambice pro nárůst obyvatel a s tím související nárůst počtu bytů. �

Potřeba nových bytů do r. cca 2025:

počet obyvatel:

3 000

trvale obydlené byty:

1 300

Při návrhu počtu nových bytů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu stávajícího bytového fondu, nárůst počtu obyvatel, počet cenzových domácností, přebydlenost bytů a předpokládaný úbytek bytů (asanace): Dle celostátních prognóz lze očekávat tyto tendence v bydlení: � počet domácností se bude zvyšovat � nejvíce se zvýší počet domácností jednotlivců � průměrnou velikost cenzové domácnosti lze očekávat 2,3 osob � předpokládá se odpad bytového fondu cca 0,6%, čemuž odpovídá cyklus obnovy 170 let � míra soužití zůstane na stejné úrovni Dle této prognózy by bylo v Rudě nad Moravou potřeba bytů: 1) 2,3 osob/byt � obložnost � potřeba bytů pro 3 000 obyvatel při 15% soužití cenzových domácností: 1 109 bytů 3 000 : 2,3 = 1 304 15% z 1 304 je cca 195 1 304 – 195 = 1 109 894 trvale obydlených bytů v roce 2011 – přirozený roční odpad bytů 0,6% je 80 bytů �

cca do r. 2025 je potřeba 1 109 – 80 = 1 029 bytů 1 029 – 894 = 135 bytů

135 bytů

1)

Ve vyspělých zemích EU se hodnota průměrného počtu obyvatel na jeden trvale obydlený byt (obložnost) pohybuje v současnosti okolo hodnot 2,0 - 2,4 obyvatel/byt, průměrná obložnost bytů v ČR je cca 2,6 (zdroj MMR). Obložnost bytů v řešeném území by se měla výrazně snížit z dnešní hodnoty cca 2,7 na 2,3 k roku 2025. Navržená hodnota 2,3 je v souladu s trendem ČR i EU, kde dochází k setrvalému poklesu obložnosti bytů. Nízká hodnota navíc vyplývá ze snahy posilovat bydlení městského charakteru (na úkor bydlení venkovského a související negativní suburbanizace) a zvýšení standardu bydlení.


68

pro období do r. 2025 je třeba zajistit plochy pro bydlení pro cca 135 bytů na volných plochách celkový počet trvale obydlených bytů bude v r. 2025 cca 1 300 bytů

V případě, že budeme uvažovat (s ohledem na charakter území) maximální rozložení bytů v rodinných domech 100%, bydlení v bytových domech se nenavrhuje: �

počet bytů v rodinných domech:

RD Celkem

�

135 bytů v rodinných domech na volných plochách

počet bytů

Obložnos t

počet obyvatel

135

2,3

310

135

2,3

celková potřebná plocha:

počet obyvatel / ha

průměrná velikost parcely*

310

cca potřebná plocha (ha)

1300 m

2

17,55

1300 m

2

17,55

17,55 ha + 20% (3,51 ha) = 21,06 ha

20% = související veřejná infrastruktura (občanské vybavení, dopravní a technická infrastruktura, ostatní veřejná prostranství + veřejná zeleň…) – vyplývá z vysokého zastoupení smíšených ploch V ÚP Ruda nad Moravou jsou navrženy obytné plochy (plochy bydlení příměstského a smíšeného venkovského charakteru) o celkové výměře cca 21,42 ha

11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Požadavky na řešení vyplývající z širších územních vztahů a koordinaci území sousedních obcí byly územním plánem prověřeny a zapracovány: � stávající technická a dopravní infrastruktura a její vazby do území sousedních obcí (zejména silnice II/369), prvky technické infrastruktury (vodovod, plynovod, vn, telekomunikační vedení) � záměr přeložky silnice II/369 – koordinace je zajištěna zpracovanou územní studií „Územní studie D6 – Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín“, Urbanistické středisko 12/2012. � záměr vodovodního přivaděče Hanušovice - Moravičany – koordinace zajištěna nadřazenou dokumentací – ZUR Olomouckého kraje a zpracovanou územní studií ÚS VP1 návrh vodovodu Dubicko – Litovel a VP4 vodovodní přivaděč Hanušovice - Moravičany � cyklistické trasy, které umožní propojení sousedních obcí k rekreačním účelům nebo dennímu dojíždění za prací. � územní systém ekologické stability s přesahem na okolní obce Malá Morava

LBK 21

K80 LBK 24 LBC 16 Bohdíkov NRBC 64 Janoušov LBC 14 Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

LBK 11 Bušín LBK 16 LBK 10 LBC 2 Olšany LBK 17 69

RBC 440

LBK 2

Bohutín

LBK 3

LBC 3

LBK 8

LBC 4

LBK 7 Šumperk LBC8

Bludov

12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání a pokynů pro zpracování návrhu. a) požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšení dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury; tyto požadavky lze dle potřeby dále upřesnit a doplnit v členění na požadavky na 1. urbanistickou koncepci, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch, �

stávající urbanistická koncepce je zachována, jsou respektovány jednotlivé části obce Ruda nad Moravou, kterou tvoří části, resp. k.ú. Bartoňov, Hostice, Hrabenov, Radomilov, Ruda nad Moravou a Štědrákova Lhota

�

jsou vymezeny a stanoveny zásady pro rozvoj vybavenosti a služeb, a to především v oblasti stravování, maloobchodu, sportovně technické vybavenosti a kultury, které mohou zásadním způsobem povýšit kvalitu rekreačního procesu a atraktivitu území a rozšířit rozmanitost nabídky rekreačních činností a služeb

�

jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj zejména různých forem cestovního ruchu s důrazem na měkkou turistiku (např. cykloturistiku, agroturistiku, poznávací turistiku)

�

jako zastavitelné plochy jsou přednostně navrženy plochy uvnitř zastavěného území, stavební proluky a plochy po odstraněných stavbách, pokud je pro nezemědělské využití zabírána zemědělská půda mimo zastavěné území, je respektováno území zemědělské výroby tak, aby nebyla narušena síť zemědělských komunikací a byla zachována funkčnost meliorací a byla odnímána jen nejnutnější plocha

�

v jednotlivých plochách je definována výšková a plošná regulace (% zastavěnosti jednotlivých pozemků)

2. koncepci veřejné infrastruktury, zejména na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn �

byla prověřena stávající dopravní a technická infrastruktura, u místních komunikací byla prověřena možnost rozšíření

�

byla navržena koncepce dopravy pro pěší a cyklisty v celém řešeném území

�

byly navrženy a vytvořeny územní podmínky pro zřízení kapacitně odpovídajících parkovacích a odstavných ploch pro uživatele území a jejich návštěvníky, zejména před objekty veřejné a komerční občanské vybavenosti a sportovních zařízení, kde je největší pohyb návštěvníků

�

technická infrastruktura (kanalizace, voda, plyn, VN) byla prověřena a navržena k doplnění

�

byly prověřeny stávající plochy veřejných prostranství a navrženy k doplnění


70

3. koncepci uspořádání krajiny, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst.5 stavebního zákona, �

pokud je pro nezemědělské využití zabírána zemědělská půda mimo zastavěné území, je respektováno území zemědělské výroby tak, aby nebyla narušena síť zemědělských komunikací, a prostupnost do volné krajiny. Narušení meliorací bude řešeno samostatně při realizaci dané lokality.

�

byla prověřena funkčnost lokálních biokoridorů a biocenter a návaznost na regionální a nadregionální prvky ÚSES, jako návrhové plochy a veřejně prospěšná opatření, jsou navrženy nefunkční prvky ÚSES

�

§ 18 odst.5 SZ byl zapracován do podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

b) požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit, řešené území bylo rozčleněno na plochy s rozdílným způsobem využití podle § 4 – 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. tam, kde je to bylo účelné, jsou plochy dále podrobněji členěny, pokud se jedná o plochy s jiným způsobem využití než je uvedeno ve vyhlášce, je toto řešení odůvodněno jsou navrženy plochy přestavby, plochy a koridory územních rezerv c) požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo, v případě potřeby vymezit veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace v členění pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (dle §170SZ) a pro která lze uplatnit možnost předkupního práva (dle §101SZ) – bylo respektováno vymezit nefunkční prvky ÚSES jako veřejně prospěšná opatření – bylo respektováno d) požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci, potřeba vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování podmíněno pořízením územní studie bude prověřeno a předloženo projektantem v etapě samotného návrhu pokud to urbanistická koncepce rozvoje obce bude vyžadovat – jsou navrženy plochy k prověření územní studií prověřit požadavek na pořízení územní studie pro další vývoje dopravní infrastruktura – nejsou navrženy e) případný požadavek na zpracování variant řešení, - variantní řešení se nepředpokládá f) na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně požadavky výkresů a počtu vyhotovení, Územní plán je zpracován v souladu se stavebním zákonem a s jeho prováděcími vyhláškami. Územní plán je zpracován dle metodiky MINIS 22 (metodická směrnice KÚ Olomouckého kraje) Návrh územního plánu obsahuje: I.A Textovou část územního plánu II.B Grafickou část územního plánu:


71

1. Výkres základního členění území

1 : 5 000

2. Hlavní výkres

1 : 5 000

3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

II. Odůvodnění územního plánu obsahuje: I.A Textovou část odůvodnění územního plánu II.B Grafickou část odůvodnění územního plánu: 1. Koordinační výkres

1 : 5 000

2. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

3. Výkres širších vztahů

1 : 50 000

Výkresy v měřítku 1 : 5000 jsou zpracovány pro celé řešené území, výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 je zpracován formou výřezu z grafické části Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Grafická část je zpracována digitálně. g) v případě hlavního města Prahy vymezení řešeného území, pokud bude územní plán vydán pro část území města, Nejedná se o hlavní město Prahu. h) požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Požadavky na nové zastavitelné plochy budou ve velmi malém rozsahu, jde především o přehodnocení a stabilizaci stávajících ploch z platného územního plánu a jeho změny, dále využití proluk a ploch přestavby. Rozvoj rekreace nepožaduje žádné další plochy, pouze malé plochy pro služby v cestovním ruchu, které budou navazovat na zastavěné území. Vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území nevyhodnocovat. Shora uvedené body zahrnují : 1. upřesnění požadavků vyplývající z politiky územního rozvoje, o

řešeno v kap. 2. Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem textové části Odůvodnění

2. upřesnění požadavků vyplývajících z územně plánovací dokumentace vydané krajem, o


V oblasti posílení sociální soudržnosti v území: � je zachován a rozvíjen současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje � jsou vymezeny plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území � plochy bydlení jsou vymezeny s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, zejména zamezení územní segregaci obyvatel na základě požadavků vyplývajících z regionálního a oborového plánování (zejména komunitního plánování) V oblasti posílení hospodářského rozvoje území: � jsou vymezeny plochy pro umístění podnikatelských aktivit s ohledem na: o o o

význam a polohu obce v rámci vymezených rozvojových os a oblastí návaznost na vymezený nadřazený systém dopravní a technické infrastruktury stanovené zásady pro ochranu přírodních a kulturních hodnot území


72

� jsou vymezeny koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu v souladu se ZÚR OK a upřesněna jejich poloha při zohlednění enviromentálních limitů území V oblasti ochrany životního prostředí: � ochrana ovzduší o vhodným uspořádáním ploch v území jsou vytvořeny podmínky pro minimalizaci negativních vlivů ploch s koncentrovanou výrobní činností na plochy bydlení o vymezení ploch pro využití alternativních zdrojů energie nebylo navrženo o byl upřesněn koridor pro přeložku vysoce zatíženého silničního tahu silnice II/369 mimo zastavěná a zastavitelná území � ochrana vod o je navrženo doplnění v oblasti dodávky kvalitní pitné vody o je navrženo zajištění potřebné kapacity a účinnosti čištění odpadních vod (v oblasti Ramzovského nasunutí) o je navržena plocha pro výstavbu ČOV dle zpracované DÚR (Dokumentace pro územní rozhodnutí) o u návrhu ploch pro bydlení v rodinných domech, mimo možnosti napojení na ČOV, je navrženo čištění splaškových vod v malých domovních čistírnách, výjimečně řešit ve vzdálených lokalitách jímkami na vyvážení o nová zástavba je navržena s ohledem na retenční schopnost krajiny, zejména v záplavovém území jsou navržena protipovodňová opatření. o je navržena sanace evidované lokality ekologicky zatížené �

ochrana půdy a zemědělství o jsou navrhovány pouze nezbytně nutné plochy pro rozvoj obce, upřednostňovány jsou půdy horší kvality při respektování urbanistických principů a zásad o podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je podporována ochrana půdy před vodní a větrnou erozí o podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou podporovány principy ekologického zemědělství o podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěn udržitelný rozvoj odvětví zemědělství a lesního hospodářství, které kromě hlavních urbanizačních prostorů určují charakter převážné části řešeného území

�

ochrana lesů o územní plán nenavrhuje zábor PUPFL

�

nakládání s odpady o návrhy ploch pro nové skládky nejsou navrhovány o zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů (kompostáren, bioplynových stanic apod.)nejsou navrhovány

�

péče o krajinu o jsou podporována krajinotvorná opatření, podporující environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz klást na posilování retenční schopnosti krajiny o jsou respektovány skladebné části nadmístního ÚSES vymezených v ZÚR, upřesnit a stabilizovat jejich vymezení v rámci ÚP a doplnit prvky lokálního ÚSES o je koordinováno vymezeni a řešeny střety ÚSES s dalšími rozvojovými aktivitami v území o vymezením a stabilizací jednotlivých částí územního systému ekologické stability je řešeno zabezpečení a udržení ekologické stability v území

�

ochrana nerostných surovin o jsou respektována stávající chráněná ložisková území, výhradní a nevýhradní ložiska a schválený prognózní zdroj. (Limitem území je chráněné ložiskové území i výhradní ložisko, písmena u ložisek, případně slovo „schválený“ u prognózního zdroje určuje jeho stupeň ochrany: B – výhradní ložiska jsou limitem území, ložiska s označením D jsou jen součástí pozemku, R – schválené prognózní zdroje).


73

�

ochrana veřejného zdraví o ÚP navrhuje přeložku silnice II/369 pro snížení vlivů hluku na venkovní chráněný prostor, zejména mimo plochy bydlení, občanského vybavení a rekreace. U navrhovaného dopravního koridoru bude řešena ochrana před nepříznivými účinky zejména hluku a budou navržena taková protihluková opatření, aby nová trasa nezatěžovala prostředí zvýšenou hladinou hluku a aby byla vhodně začleněna do krajiny o ÚP podporuje veřejnou dopravu jako alternativu dopravy individuální

Plochy a koridory nadmístního významu: o


Ostatní nadřazená dokumentace: o


Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů V rámci širších vztahů návrh územního plánu respektuje regionální a nadregionální územní systém ekologické stability, koncepci zásobování pitnou vodou včetně ochrany vodních zdrojů a ochranu těžených i netěžených ložisek nerostných surovin, dopravních zařízení a cyklistických stezek.

3. upřesnění požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů, zejména z problémů určených k řešení v územně plánovací dokumentaci a případně z doplňujících průzkumů a rozborů, - je vymezena hranice zastavěného území - eliminace střetu se zastavěným a zastavitelným územím - nepovolovat stavby v území Q100, a navrhnout protipovodňová opatření na ochranu již zastavěného území - není úplně dodrženo, jsou navržena protipovodňová opatření i na ochranu zastavitelného území - jsou vymezeny stabilizované plochy včetně přehodnocení jejich způsobu využití - jsou vymezeny zastavitelné plochy na základě přehodnocení zastavitelných ploch vymezených v dosud platné územně plánovací dokumentaci - jsou vymezeny plochy změn v krajině a systém ÚSES a byla respektována CHLÚ a LNS - je respektováno území CHOPAV, územní plán neumísťuje závadné provozy - jsou respektovány limity využití v území v oblasti ochrany přírody , NATURA – EVL - je zajištěna ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území - je respektováno poddolované území - je určena míra rizika staré ekologické zátěž a kontaminované plochy a je navržena pro postupnou asanaci - samostatná plocha pro sběr, třídění a recyklaci odpadu nebyla navržena - modernizace a homogenizace dopravní infrastruktury - respektovat v rámci ÚP a řešit nepříznivý průběh silnice zastavěným územím, reálný nárůst intenzity dopravy (Záměry ze ZÚR OK) – bylo respektováno - ÚP bude řešit odkanalizování včetně napojení na ČOV – bylo respektováno - pro podnikatelské aktivity navrhnout plochy smíšených výrobních a smíšených ploch bydlení, umožňujících široké možnosti podnikání – bylo respektováno Řešené území obce Ruda nad Moravou je limitováno ochrannými pásmy a dalšími omezeními (limity využití území), které vyplývají z právních předpisů, nebo byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, nebo vyplývají z vlastností území, a to z důvodů zajištění ochrany veřejných zájmů. V řešení územního plánu byly tyto limity plně respektovány.


74

4. další požadavky, například požadavky obce, požadavky vyplývající ze zprávy o uplatňování územního plánu podle § 55 odst. 1 stavebního zákona, nebo z projednání s dotčenými orgány a veřejností. V návrhu územního plánu byly respektovány tyto požadavky: -

p. ZE 107, k.ú. Ruda, do plochy určené k zástavbě RD p. ZE 233/2, k.ú. Ruda, do plochy určené k zástavbě RD p. ZE 432/1 a p.p. 431/134, k.ú. Ruda, do plochy určené k zástavbě RD p.p. 484/1 a část p. ZE 432/7, k.ú. Ruda, do plochy určené k zástavbě RD část p. ZE 432/8, k.ú. Ruda, do plochy určené k zástavbě RD část p. ZE 432/9, k.ú. Ruda, do plochy určené k zástavbě RD část p. ZE 420/2, k.ú. Ruda, do plochy určené k zástavbě RD část p. ZE 957/11, k.ú. Hrabenov, do plochy smíšené výrobní – zemědělská výroba a zařízení p.p. 860/7, k.ú. Hrabenov, do plochy určené k zástavbě RD st. 58, p.p. 675/1, p.p. 675/2, p.p. 725/4, p.p. 809, p.p. 710/3, p.p. 679/1, p.p. 708/1, p.p. 698/14, p.p. 706, p.p. 678, p.p. 710/1, p.p. 698/9, p.p. 698/4 – část, p.p. 698/1 – část, k.ú. Štědrákova Lhota, do plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení p.p. 616/6, k.ú. Štědrákova Lhota, do plochy určené k zástavbě RD p.p. 616/1, p.p. 616/3, p.p. 616/4, p.p. 604/12, p,p, 616/1, k.ú. Štědrákova Lhota, do plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení p.p. 612, p.p. 614/1, p.p. 616/5, k.ú. Štědrákova Lhota, do plochy určené k zástavbě RD p.p. 611/1, p.p. 611/2, k.ú. Štědrákova Lhota, do plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení p.p. 349/1, k.ú. Hostice, do plochy určené k zástavbě RD p.p. 267, p.p. 279, k.ú. Bartoňov, do plochy smíšené výrobní – zemědělská výroba a zařízení p.p. 287, p.p. 288/1, p.p. 288/2, k.ú. Bartoňov, do plochy určené k zástavbě RD p.p. 368/1, k.ú. Radomilov, do plochy určené k zástavbě RD část p.p. 422/1, k.ú. Ruda, do plochy určené k zástavbě RD 2 část p.p. 1227/1, (Lesy ČR), cca 200m , k.ú. Hrabenov, změna způsobu ochrany nemovitosti na pozemek určený k plnění všech funkcí lesa (původně k plnění funkcí lesa) p.p. 179/2, k.ú. Štědrákova Lhota, do plochy zemědělské – zahrady s doplňujícími podmínkami (bude uvedena možnost oplocení pozemku) p.č. 288/47, p.č. 288/18 a p.č. 288/68, k.ú. Hostice, do plochy určené k zástavbě RD p.č. 817/17, k.ú. Hrabenov, do plochy určené k zástavbě RD

13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Nad rámec zásad územního rozvoje nejsou v územním plánu Ruda nad Moravou vymezeny žádné záměry nebo záležitosti podle § 43 odst. 1 stavebního zákona.


75

14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. 14.1. Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bude provedeno ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a přílohy 3 této vyhlášky a příslušného metodického pokynu. Při řešení záboru ZPF se postupovalo dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (srpen 2013) (dále jen metodické doporučení). 14.1.1.

Struktura půdního fondu v území (ha) tab. 7

Struktura půdního fondu v území

Ruda nad Moravou 2498 1244 428 0 102 1 713

Celková výměra Zemědělská půda - orná půda - chmelnice - zahrady -

ovocné sady

- TTP Nezemědělská půda

999 13 35 206

- PUPFL - vodní plochy - zastavěné plochy - ostatní plochy

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2013

14.1.2.

Bonitované půdně ekologické jednotky

Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČNR č.334/1992 Sb.(příloha A). Z půdních jednotek jsou zde v 7. a 8.. klimatickém regionu zastoupeny: Hlavní půdní jednotka HPJ 11 HPJ 13

Popis Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období


76

HPJ 18 HPJ 21 HPJ 26 HPJ 29 HPJ 32 HPJ 34 HPJ 37

HPJ 40 HPJ 43 HPJ 50 HPJ 55 HPJ 56 HPJ 58 HPJ 68

Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na vápencích a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě až středně skeletovité, méně vododržné Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Svažité půdy, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim

tab. 8 Přehled hlavních půdních jednotek zastoupených v území

14.1.3.

Způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových dokumentace, údaje o celkovém úhrnu záboru ZPF

lokalit

v grafické

části

Vyhodnoceny jsou rozvojové plochy s dopadem do zemědělského půdního fondu. Členěny jsou: Z 23 – lokality záboru ZPF – zastavitelná území P 6 – plochy přestavby – zábor převážně zemědělské půdy v rámci zastavěného území města K 2 – plochy změn v krajině Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby V řešeném území se nachází několik zemědělských objektů a areálů. Zemědělská prvovýroba je zaměřena na živočišnou i rostlinnou výrobu. Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy V řešeném území není zpracována komplexní pozemková úprava. V řešeném území jsou zpracovány jednoduché pozemkové úpravy. Opatření k zajištění ekologické stability V řešeném území je navrženo doplnění územního systému ekologické stability. Dle metodického doporučení nejsou plochy navržené pro realizaci ÚSES vyhodnoceny jako zábor ZPF. Pro přehlednost je uvedena výměra jednotlivých ploch změn v krajině (pro ÚSES) a sumární součet. Identifikace

navrhovaný způsob využití


katastr

výměra v ha

77

K01 K02 K03 K04 K05

NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní

Celkem

Radomilov

0,7062

Radomilov

1,1494

Hrabenov

0,3951

Hrabenov

0,3458

Hrabenov

0,9133 3,5098

Síť zemědělských účelových komunikací V řešeném území je stabilizovaná síť zemědělských účelových komunikací. Je navrženo rozšíření, které má za cíl zvýšit průchodnost krajiny. Při realizaci záměrů je nutno zachovat stávající účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům a průchodnost krajiny. Investice do půdy V řešeném území jsou realizovány systémy odvodnění. Návrhové plochy nenaruší tento systém v jeho funkčnosti. Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany ZPF: Předpokládaný reálný dopad do ZPF bude u ploch bydlení oproti výměrám jednotlivých rozvojových lokalit nižší, předpokládá se vynětí pouze na zastavěnou plochu objektů, zbytek v ZPF zůstane u ploch bydlení jako zahrada. U ostatních rozvojových ploch se předpokládá dopad do ZPF v celém rozsahu vyhodnocených ploch. Předpokládaný zábor ZPF v rámci rozvojových ploch se dotýká i zemědělských půd v I. a II. třídě ochrany. Tomuto řešení se nebylo možné při vymezování zastavitelných ploch vyhnout, jelikož převážná část zastavěného území a jejího bezprostředního okolí se nachází na půdách vysoké bonity. Z urbanistického a koncepčního hlediska neexistuje vhodnější řešení než plochy vymezit v návaznosti na zastavěné území i přes fakt, že jsou vymezeny na půdách takto vysoké bonity. Obec byla historicky založena v nivě Moravy, v širší nivě a na přilehlých deluviálních svazích, kde převažují zemědělské půdy II. třídy ochrany. Rozvoj zastavitelného území není bez dopadu do ZPF II. tříd ochrany možný. Z tohoto důvodu nelze při plánování rozvoje zastavitelných ploch využít zemědělské půdy nižších bonit. Část rozvojových ploch v Rudě nad Moravou je navržena na zemědělských půdách IV. a V. třídy ochrany, avšak jejich rozsah nesplňuje plošné požadavky na potřebu zajištění dostatečného počtu bytů (viz. kap.10) nutných pro optimální nabídku a rozvoj obce. Dalším důvodem je stávající technologická omezení inženýrských sítí a dopravní infrastruktury, která je založená na stávajícím půdorysu zastavěného území. V menší míře jsou dotčeny zemědělské půdy v II. třídě ochrany v i katastrech Hostice a Hrabenov. Viz dále. k.ú. Ruda nad Moravou: S dopadem do ploch ZPF I. nebo II. třídy ochrany jsou navrženy pouze plochy pro bydlení (Z01, Z02, Z05, Z06, Z08, Z09a, Z09b, Z47), plochy občanské vybavenosti (Z11 a Z12). Jedná se o plochy s bezprostřední návazností na stávající plochy bydlení (západní hranice zastavěného území Ruda nad Moravou) a občanské vybavenosti (sportu) - na jihovýchodní hranici zastavěného území Rudy nad Moravou, kde rozšiřují již stávající sportovně rekreační areál, který slouží nejen pro Rudu nad Moravou, ale má význam i pro širší okolí obce. Na plochy pro bydlení navazují plochy veřejných prostranství a plochy sídelní zeleně (viz následující tabulka), které s nimi bezprostředně souvisejí a jsou s nimi jednoznačně funkčně propojeny. Plochy veřejných prostranství zajišťují základní dopravní dostupnost a obsluhu, napojení na inženýrské sítě a plochy sídelní zeleně zajišťují základní hygienické standardy, např. odclonění ploch pro bydlení od stávajících dopravních ploch(např. Z44 a Z45).


78

Navržené plochy v k.ú. Ruda nad Moravou byly z převážné většiny převzaty ze schválené ÚPD. Jedná se o plochy na západní hranici zastavěného území, které jsou navrženy na zemědělských půdách I. nebo II. třídy ochrany. Návrh územního plánu tyto lokality přebírá a nad rámec těchto již odsouhlasených ploch pro bydlení navrhuje pouze lokalitu č. Z08, Z02 a Z03. Lokalita Z03 však není vymezená na zemědělských půdách I. nebo II. třídy ochrany, ale využívá enklávy nižší bonity v návaznosti na zastavěné území. Důvodem pro vymezení ploch Z02, Z03 a Z08, které jsou navrženy nad rámec ploch pro bydlení odsouhlasených v územním plánu je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu ploch s možností výstavby - viz výpočty v kap. 10. Malá část plochy Z49 pro smíšenou výrobu zasahuje do půd II. třídy ochrany. Tato plocha byla převzata z původního územního plánu a tvoří ji zbývající část plochy, která je v současné době využívána jako sběrný dvůr odpadu. Poslední zastavitelnou plochou na zemědělských půdách I. nebo II. třídy ochrany je zastavitelná plocha Z46 pro realizaci ČOV (plocha technické infrastruktury). Poloha pro umístění ČOV byla převzata z dokumentace k územnímu řízení (Kanalizace splašková a ČOV Ruda nad Moravou, VZ projekt). k.ú. Hostice S dopadem do ploch ZPF I. nebo II. třídy ochrany jsou v k.ú. Hostice navrženy pouze plochy smíšené obytné (Z18 a Z19). Plochy jsou navrženy v návaznosti na východní a jižní hranici zastavěného území Hostic. Zemědělská půda I. nebo II. třídy ochrany je v katastru zastoupena. Jedná se o enklávy v návaznosti na zastavěné území, které vycházejí z požadavků vlastníků. Koncepční plocha pro rozvoj bydlení (plochy smíšené obytné) je navržena na západní hranici zastavěného území na zemědělských půdách IV, a V. třídy ochrany. Tato plocha (Z17) je dlouhodobě sledovanou koncepční plochou pro rozvoj bydlení v místní části Hostice. Plocha byla převzata ze schváleného územního plánu. k.ú. Hrabenov S dopadem do ploch ZPF I. nebo II. třídy ochrany jsou v k.ú. Hrabenov navrženy pouze plochy smíšené obytné (P01 a Z30). Plochy jsou navrženy v návaznosti na východní hranici zastavěného území Hrabenova. Zemědělská půda I. nebo II. třídy ochrany je v katastru zastoupena pouze v úzkém pruhu na údolním dně potoka, kde se nachází i stávající zastavěné území Hrabenova. Návrhem ploch pro bydlení P01 a Z30 jsou dotčeny poslední dvě enklávy zemědělské půdy v této třídě ochrany v k.ú. Hrabenov, s výjimku BPEJ 7.29.11, která se nachází na severním okraji zastavěného území Hrabenova, avšak není návrhem ÚP dotčena. Zemědělská půda v rámci plochy přestavby P01 je enklávou zemědělské půdy v zastavěném území a zemědělská půda v rámci lokality Z30 je drobný zemědělský pozemek mezi cestami a zastavěným územím, který je zalučněn a není využíván k velkovýrobnímu zemědělskému hospodaření. Další plochy pro bydlení (plochy smíšené obytné) jsou navrženy v západní a severní části zastavěného území. Jedná se o lokality Z24, Z25, Z26 a Z29, které se nacházejí v návaznosti na zastavěné území Hrabenova, v dobré dostupnosti ze stávajících komunikací a napojení na inženýrské sítě. Jedná se o koncepční plochy pro rozvoj bydlení (plochy smíšené obytné). Tyto plochy jsou převzaty z platného územního plánu, resp. z jeho změny č.1 a jsou odsouhlaseny orgánem ochrany ZPF k zastavění. Nad rámec platného ÚP, nebo jeho změny č. 1 je navržena plocha Z28 a Z29 pro plochy smíšené obytné. Důvodem pro jejich vymezení je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu ploch s možností výstavby bydlení - viz výpočty v kap. 10. Jihovýchodně od zastavěného území Hrabenova je navržena plocha pro zemědělskou výrobu (Z33). Plocha je situována v návaznosti na zastavěné území Hrabenova na zemědělských půdách IV a V. třídy ochrany. Plocha je navržena mimo návaznost na stávající areál zemědělských služeb, je určena pro soukromého zemědělce, pro uložení zemědělské techniky. Plocha Z52 RH pro hromadnou rekreaci zasahuje do půd II. třídy ochrany. Plocha je malého rozsahu a byla do územního plánu zařazena na základě požadavku místního vodáckého oddílu, mít v obci vlastní základnu, v blízkosti vodního roku řeky Moravy. Velká část plochy Z49 VS je vymezena v k.ú. Hrabenov a zasahuje do půd II. třídy ochrany. Tato plocha byla převzata z původního územního plánu a tvoří ji zbývající část plochy, která je v současné době využívána jako sběrný dvůr odpadu. k.ú. Radomilov Na katastru Radomilov jsou navrženy dvě zastavitelné plochy. Severně od zastavěného území je vymezena zastavitelná plocha pro plochy smíšené obytné Z23 (plocha je z hlediska uspořádání území Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

79

prolukou v zastavěném území) a v jihovýchodní části katastru je navržena plocha pro zemědělskou výrobu Z32. Plocha je navržena mimo návaznost na stávající areál zemědělských služeb, je určena pro soukromého zemědělce, pro ekologickou stavbu rodinného typu, spojenou s agroturistikou a vzděláváním, které si klade za cíl obnovu tradičního způsobu hospodaření. Lokalita Z23 pro plochu smíšenou obytnou je navržena nad rámec ploch odsouhlasených územním plánem a je navržena jako jediná plocha pro rozvoj bydlení v místní části Radomilov. k.ú. Bartoňov Na katastru Baroňov jsou navrženy dvě zastavitelné plochy pro plochy smíšené obytné. Na západním okraji ne navržena plocha Z21 (vymezena na nezemědělských půdách - není záborem ZPF) pro dostavbu proluky mezi dvěma částmi zastavěného území v návaznosti na obslužnou komunikaci. Ve východní části je navržena plocha Z 22, která je hlavní rozvojovou plochou pro rozvoj bydlení v místní části. Tato lokalita je převzata ze schváleného územního plánu. k.ú. Štědrákova Lhota Na katastru Štědrákova Lhota jsou navrženy čtyři zastavitelné plochy pro plochy smíšené obytné. V severní části jsou to lokality Z13, Z14 a Z15, které již byly součástí řešení schváleného územního plánu a do nového ÚP jsou převzaty. V jižní části je pro plochy smíšené obytné navržena lokalita Z16, která je novou návrhovou plochou. Oprávněnost návrhu je dána schváleným požadavkem, který má umožnit vlastníkům pozemků realizovat v návaznosti na lyžařský vlek bydlení s rekreační funkcí. Typ zástavby, počet domů, parcelaci a obsluhu území musí upřesnit územní studie, v žádném případě se nebude jednat o drobné stavby typu kempinkových chatek, zástavba bude mít charakter trvalého bydlení. Kapacita lokality je započítaná do celkových bilancí potřeby ploch pro bydlení - viz výpočty v kap. 10. Lokality s dopadem do ploch ZPF s I. nebo II. třídou ochrany: i.č.


katastr

I. třída ochrany

II. třída ochrany

Z11

OS - občanské vybavení - tělovýchova a sport

Ruda nad Moravou

Z36

PV - plochy veřejných prostranství

Ruda nad Moravou

0,0104

P04

ZO-plochy sídelní zeleně - ochranná a izolační

Ruda nad Moravou

0,0327

P02


Ruda nad Moravou

0,0355

Z44


Ruda nad Moravou

0,0696

Z45


Ruda nad Moravou

0,1928

Z50


Ruda nad Moravou

0,1752

Z38


Ruda nad Moravou

0,2730

Z02

BI - bydlení v rodinných domech - příměstské

Ruda nad Moravou

0,3319

Z06


Ruda nad Moravou

0,4792

Z01


Ruda nad Moravou

0,9994

Z08


Ruda nad Moravou

0,434

Z12

OS - občanské vybavení - tělovýchova a sport

Ruda nad Moravou

3,2797

Z05


Ruda nad Moravou

2,6549

Z09a


Ruda nad Moravou

1,0317

Z09b


Ruda nad Moravou

1,1651

Z46

TI - technická infrastruktura

Ruda nad Moravou

0,1550

Z47


Ruda nad Moravou

0,4129

Z19

SV - plochy smíšené obytné – venkovské

Hostice

0,1610

Z18


Hostice

0,3187

P01


Hrabenov

0,2279

Z30


Hrabenov

0,2525

Z49


Ruda nad Moravou,

0,6408


1,9687

80

Hrabenov Z52

RH – plochy rekreace hromadné

Hrabenov

Celkem

0,1148

1,9687

13,4485

o

podmínkou, která vyplývá z Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (proces SEA), že v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých návrhových ploch na zastavitelných plochách budou preferovány záměry s nejmenším vlivem na ZPF, tzn., že nebude neprováděno vynětí celých ploch ze ZPF, nezastavěné části budou ponechány v ZPF

o

před zahájením výstavby na plochách ZPF budou provedena opatření k zabránění znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavbu budou užívány dále jako ZPF

Dosavadní využití ploch nezemědělské půdy v řešeném území: Nezemědělská půda využitelná pro rozvoj zastavitelného území byla plně využita v případě následujících ploch: Identifikace


Katastr

výměra v ha

P03


Radomilov

0,1533

Z21


0,2057

Z34


Z39


Bartoňov Štedrákova Lhota Ruda nad Moravou

0,0270

Z40


Hrabenov

0,0467

Z41


Hrabenov

0,0400

Z42


Hrabenov

0,0531

0,0822

Celkem 0,6080 Tyto plochy jsou navrženy na nezemědělských půdách a nezvyšují tedy podíl nutného záboru. Využití zemědělské půdy na nezastavěných částech stavebních pozemků a enkláv zemědělské půdy v zastavěném území: Zemědělská půda na nezastavěných částech stavebních pozemků je využívána především jako samozásobitelské zahrady a sady, enklávy velkovýrobně obhospodařované zemědělské půdy se v zastavěném území nevyskytují. Využití ploch získaných odstraněním budov a proluk: je navrženo přestavbové území (plochy s označením "P"), které využívá ploch v zastavěném území Využití ploch, které byly pro potřeby rozvoje sídla orgánem ochrany ZPF již odsouhlaseny v dosavadní schválené dokumentaci: Území má zpracován územní plán, v jehož koncepční kontinuitě je navrhován nový územní plán. původně navržené plochy jsou převážně zahrnuty do nového územního plánu. Podrobný výčet lokalit převzatých s původní ÚPD viz. tabulka v kap. 14.3. Tabelární vyhodnocení jednotlivých lokalit. Důsledky navrhovaného řešení na uspořádání ploch ZPF, kterým by měla být s ohledem na § 2 zákona č. 114/1992 Sb. V platném znění co nejméně narušena krajina a její funkce: Navrhované plochy zástavby neznemožňují obhospodařování a údržbu zemědělských ploch. Plochy pro rozvoj bydlení a výrobních aktivit jsou umístěny v návaznosti na současně zastavěné území sídla. Nejsou navrhovány plochy, které by narušovaly obhospodařování zemědělské půdy, nejsou navrženy lokality, které by zvyšovaly erozní ohrožení území. Naopak, pro územní systém ekologické stability jsou navrženy plochy změn v krajině (K1-K5), které jsou navrženy nejen jako posílení ÚSES, ale jejich trasování řeší i potenciální riziko erozního ohrožení území a ochranu zastavěného a zastavitelného území před extravilánovými vodami. Ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů a stávajících melioračních zařízení v území: Územní plán Ruda nad Moravou – odůvodnění

81

Plochy realizovaných odvodnění zemědělské půdy jsou dotčeny v případě zastavitelných ploch Z02, Z26, Z28, Z36, Z49 v celkové výměře cca 1,9383 ha. V řešení návrhu územního plánu nejsou navrhovány žádné zásadní změny hydrologických a odtokových poměrů. Odtokové poměry v jednotlivých rozvojových lokalitách budou částečně ovlivněny výstavbou samotnou, k jinému ovlivnění nedojde. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou odváděny dešťovou kanalizací, na pozemcích bude zajištěna maximální kumulace dešťových vod pro zachování retenční schopnosti krajiny, tuto problematiku je třeba dořešit v podrobnější dokumentaci. Kvalita zemědělské půdy dle BPEJ a tříd ochrany: Je uvedena v přiložené tabulkové části. Etapizace výstavby:

Není navržena.

14.2. Vyhodnocení záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením nedojde k záboru PUPFL. Do pásma 50 m od okraje lesa zasahují tyto zastavitelné plochy: Z02, Z03, Z12, Z14, Z15, Z16, Z21, Z28, Z32, Z35, Z49.


82

14.3. Tabelární vyhodnocení jednotlivých lokalit tab. 9

Tabelární vyhodnocení jednotlivých ploch s návrhem na změnu využití a sumární součty za jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití

identifikace

navržená změna využití

Katastr

výměra celkem

orná půda

trvalý travní porost

zahrad a

I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída ochrany ochrany ochrany ochrany ochrany

zábor ZPF

meliorac e

Označen í v platném ÚP

Z01 Z02 Z03 Z05 Z06 Z07 Z08 Z09a Z09b Z47

BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské BI - bydlení v rodinných domech – příměstské

Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou

Celkem BI - bydlení v rodinných domech - příměstské Z11 Z12

OS - občanské vybavení tělovýchova a sport OS - občanské vybavení tělovýchova a sport

Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou

Celkem OS - občanské vybavení - tělovýchova a sport P02 Z35 Z36

PV - plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství

Ruda nad Moravou Štedrákova Lhota Ruda nad Moravou

0,9994

0,4644

0,535

0,3319

0,3319

0,7926

0,7926

2,6549

2,6549

2,6549

2,6549

D2

0,4792

0,4792

0,4792

0,4792

1.37, 1.38

1,6695

1,6695

1,6695

D1

0,434

0,434

0,434

0,434

1,059

1,0317

1,0317

1,0317

1,1651

1,1651

1,1651

1,1651

0,4129

0,4129

0,4129

0,4129

9,9985

9,4362

1,9657

1,9657

3,2797

3,2797

5,2454

5,2454

0,535

0,3319 0,4589

0

0

7,5091

0

2,0032

0,4589

1,9687 3,2797 0

0,0776

0,0287


0,3319

1,6695

0,0355

0,0104

0,9994

0,3337

0,0355

0,0165

0,9994

0

1,9687

3,2797

0

0

0

0,0355

1.1, 1.5 0,2537

0,7926

9,9712

1,34

0,2537

1,9657

E, 1-9a

3,2797

1-9b

5,2454

0

0,0355 0,0287

0,0104

0,0287 0,0104

83

1-18a 0,0054

identifikace


Katastr

výměra celkem

orná půda


zahrad a


zábor ZPF

meliorac e


Z37 Z38 P05

PV - plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství

Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou

Celkem PV - plochy veřejných prostranství Z10

RI - plochy rekreace rekreace rodinná

Štedrákova Lhota

Celkem RI - plochy rekreace - rekreace rodinná Z52

RH - plochy rekreace rekreace hromadná

Hrabenov

Celkem RH - plochy rekreace - rekreace hromadná P01 Z13 Z14 Z15

SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské

Hrabenov Štedrákova Lhota Štedrákova Lhota Štedrákova Lhota

0,0287

0,022

0,6913

0,3351

0,0067 0,273

0,0894

0,0607

0,939

0,3675

0,0693

0,0506

0,0693

0,0506

0,1148

0,0642

0

0,0674

0

0

0

0,1148

0,1148

0

0,1148

0,2838

0,2024

0,0255

0,3189

0

0

0

0,0287

0,0287

0,0621

0,3351

0,0607

0,0607

0,1515

0

0,0287

0,4991

0,0506

0,0506

0,0506

0,0506

0,1148 0

0

0,1148

0,0054

0

0,1148 0

0

0

0,2279

0,1148

0

0,2279

1-12b

0,4587

0,4587

0,4587

0,4587

1.20

0,6194

0,6194

0,6194

0,6194

1.19

1,1317

1,1351

1,1351

1,1351

D6 1-18a

Z16 Z17 Z18 Z19 Z22 Z23

SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské

Štedrákova Lhota

2,1874

Hostice

1,1557

0,8215

Hostice

0,3187

0,3187

Hostice

0,161

0,161

Bartoňov

0,7954

0,7954

0,7954

0,7954

Radomilov

1,368

1,368

1,368

1,368


1,4152

0,7363

2,1515

2,1515

0,0559

0,2525

1,1299

1,1299

0,3187

0,3187

0,161

0,161

84

1.16

1.23

identifikace


Katastr

výměra celkem

orná půda


zahrad a


zábor ZPF

meliorac e


Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z51

SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské SV - plochy smíšené obytné – venkovské

Hrabenov

0,196

0,196

0,196

0,196

1.30

Hrabenov

0,4563

0,4563

0,4563

0,4563

1.30

Hrabenov

0,7812

0,7812

0,7812

0,7812

Hrabenov

0,4727

Hrabenov

0,3948

0,2115

Hrabenov

0,1673

0,1673

Hrabenov

0,2525

Radomilov

0,2243

0,2243

11,4249

3,3792

Celkem SV - plochy smíšené obytné - venkovské VZ-plochy výroby a skladování-zemědělská Hostice výroba VZ-plochy výroby a Z32 skladování-zemědělská Radomilov výroba VZ-plochy výroby a Z33 skladování-zemědělská Hrabenov výroba Celkem VZ-plochy výroby a skladování - zemědělská výroba Ruda nad VS-plochy smíšené Z49 Moravou/ výrobní Hrabenov Z31

Celkem VS-plochy smíšené výrobní P04 Z44 Z45

ZO-plochy sídelní zeleně ochranná a izolační ZO-plochy sídelní zeleně ochranná a izolační ZO-plochy sídelní zeleně ochranná a izolační

0,4727

0,1716

0,3831

0,3831

0,1673

0,1673

1,32

0,2525

1,12a

6,931

0,2525

0,9888

0

0,9601

0

1,4335

0,2243

0,2243

8,9054

11,299

0,2615

0,2615

0,2426

1,0084

0,2666

0,2546

0,2546

0,2546

0,2922

0,2922

0,2922

0,2922

0,8204

0,5468

0,8083

0,8083

0

0,6408

0,5277

0,6408

0,5277

0,6408 Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou

0,4727

0,2615

0,6408 0

0,0327

0,2615

0

0,6002

0,0406

0,6002

0,0406

0,0327

0

0

0

0

0,6408 0

0,6408

0

0

0

0,0327

0,0327

0,0696

0,0696

0,0696

0,0696

0,2211

0,1928

0,1928

0,1928


1.11

0,4727

0,2525

0,2615

0,7658

85

identifikace


Katastr

výměra celkem

orná půda


zahrad a


zábor ZPF

meliorac e


Z50

ZO-plochy sídelní zeleně ochranná a izolační

Ruda nad Moravou

Celkem ZO-plochy sídelní zeleně - ochranná a izolační Z46

TI - technická infrastruktura

Ruda nad Moravou

Celkem TI - technická infrastruktura Z43

ZS-plochy sídelní zeleněsoukromá a vyhrazená

Hrabenov

0,1864

0,0901

0,0883

0,1228

0,0883

0,1752 0,4703

0

0

0,1783

0,0181

0,0031

0,4734

0,0181

0,5098

0,2624

0,155

0,155

0,155

0,155

0,155

0,155

0,155

0,155

0,3324

0

0,0031

0,3324

Celkem ZS-plochy sídelní zeleně-soukromá a vyhrazená

0,3324

0

Celkový součet

30,2502 19,4431

0,3324

0,3324

0,3324

0

0

0

0

0

0,3324

0,3324

0

8,9619

1,1851

1,9689

13,4487

0

3,5882

10,5874

29,5900

1,8133

V tabulce nejsou uvedeny plochy změn v krajině č. K01, K02, K03, K04, K05, K06, K07, které jsou navrženy pro realizaci ÚSES nebo jsou navrženy jako nezastavitelné. Dále zde nejsou uvedeny zastavitelné plochy č. P03, Z34, Z39, Z40, Z41, Z42, Z21, které jsou navrženy na nezemědělských půdách a nejsou tedy vyhodnoceny jako zábor ZPF. Koridory pro protipovodňová opatření, v územním plánu označené TH5, TH6 a TH7, pro navýšení stávajících protipovodňových hrází, které jsou dimenzované pouze pro Q20 a dostatečně neochraňují ani stávající zástavbu před záplavami, jsou navrženy tak, aby zachytily Q100. Nejsou vyhodnoceny jako zábory ZPF, poněvadž prakticky se jedná o úpravu terénu. Celková výměra je TH5 (celkem 0,1920 ha, z toho 0,0160 ha ZPF) TH6 (celkem 5,9232 ha, z toho 0,0700 ha ZPF) TH7 (celkem 1,3427 ha, z toho 0,0450 ha ZPF) Celkem výměra je :

7,4579 ha, z toho 0,1310 ha ZPF


86

15. Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění Doplní pořizovatel.

16. Vyhodnocení připomínek Doplní pořizovatel.

ÚZEMNÍ PLÁN

RUDA NAD MORAVOU 2. NÁVRH

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDA NAD MORAVOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

e-mail: [email protected]

602 00 Brno, Příko

tel.:

+420 545 175 893

fax:

+420 545 175 892

Akce:



212 – 004 – 514

Pořizovatel:

Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje

Zhotovitel:



Ing. arch. Vanda Ciznerová Mgr. Martin Novotný

Projektanti:






Ing. Pavel Veselý

energetika, veřejné komunikační sítě:

Datum:


Mgr. Martin Novotný Mgr. Tereza Golešová

ochrana ZPF, PUPFL:

Mgr. Tereza Golešová

12/2015

2. NÁVRH

www.usbrno.cz

OBSAH A.

VYHODNOCENÍ VLIVU NÁVRHU ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................. 1

B.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚP NA ÚZEMÍ NATURA 2000 ............................................. 5

C.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH (ÚAP) .................................................................................................................. 5

D.

PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH ..................................................................................................................................................... 14

E.

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ....................................... 14

F.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ ................................ 15

Vyhodnocení předpokládaných vlivů ÚP Ruda nad Moravou na udržitelný rozvoj území

Současně s 2. návrhem územního plánu Ruda nad Moravou je vypracováno Vyhodnocení předpokládaných vlivů ÚP Ruda nad Moravou na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí (zpracování dokumentace SEA podle §10i zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a stavebního zákona). Posouzení vlivů koncepce dle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, na evropsky významné lokality a ptačí oblasti nebylo požadováno. Vyhodnocení předpokládaných vlivů 2. návrhu ÚP Ruda nad Moravou na udržitelný rozvoj území bylo vypracováno podle přílohy č. 5 k vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění.

A.

VYHODNOCENÍ VLIVU 2. NÁVRHU ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů: Příslušný dotčený orgán (Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství) ve svém stanovisku po společném jednání k návrhu územního plánu Ruda nad Moravou ze dne 4.12. 2014 (pod značkou KUOK 104501/2014) z hlediska vlivů na životní prostředí uvádí, že Územní plán Ruda nad Moravou je nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí, vzhledem k novým záměrům, které návrh ÚP obsahuje a které mohou výrazným způsobem ovlivnit krajinný ráz a narušit ochranu přírody a proto bylo nutné zpracovat 2. návrh územního plánu, jehož součástí je posouzení nových záměrů procesem SEA. Původní stanovisko k Zadání územního plánu vydal dne 17. 9. 2013, pod č.j.: KUOK 81271/2013 se závěrem, že „územní plán Ruda nad Moravou“ není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. Nedílnou součástí 2. návrhu ÚP Ruda nad Moravou bude: Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, jehož součástí bude vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí dle § 50 stavebního zákona a dle přílohy stavebního zákona, zpracované autorizovanou osobou dle § 10i odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na ŽP musí postihnout vlivy navrhovaných změn na složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Součástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na ŽP a veřejné zdraví. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bude zpracováno zejména s ohledem na: �

Posouzení dopadů koncepce na krajinný ráz, na významné krajinné prvky, ovlivnění hydrogeologických poměrů.

�

Stávající a budoucí zátěž zájmového území hlukem a imisemi.

�

Bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci s uvedením výroku, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s jednotlivou plochou a s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění, a nebo nesouhlasit.

�

Vyhodnocení záboru ZPF a nárůst dopravy.

�

V případě variantního řešení záměrů, určení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek jsou přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která by mohla tyto negativní vlivy zmírnit nebo úplně eliminovat.

Zdůvodnění: Ve fázi návrhu zadání územního plánu Ruda nad Moravou, krajský úřad, oddělení integrované prevence, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, po provedeném posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydal dne 17. 9. 2013, pod č.j.: KUOK 81271/2013, stanovisko se závěrem, že „územní plán Ruda nad Moravou“ není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. 1


V návrhu územního plánu Ruda nad Moravou jsou vymezeny nové plochy pro lyžování a lyžařský vlek (K06) a plochy pro sportovní střelnici (K07). Územní plán také zahrnuje do podmínek podmíněně přípustných – Plochy zemědělské – NZ - těžbu nerostů za podmínky, že se jedná o plochu chráněného ložiskového území nebo ložiska nerostných surovin. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové skutečnosti, které nebyly předmětem řešení návrhu zadání, krajský úřad v souladu s § 4 odst. 4 stavebního zákona uplatnil požadavek procesu SEA v této fázi projednávání územního plánu. Vyhodnocení vlivů ÚP Ruda nad Moravou na životní prostředí bylo provedeno v listopadu 2015. Zhotovitelem je firma Löw & spol., s.r.o. Dokument je přílohou 2. návrhu ÚP Ruda nad Moravou. Předmětem posouzení je 2. návrh ÚP Ruda nad Moravou (zpracovaný v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. 2. návrh ÚP Ruda nad Moravou byl posouzen v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Plochy s identifikovaným významným (kladným i záporným) vlivem na životní prostředí či zdraví obyvatelstva se staly hlavním předmětem SEA hodnocení a byla navržena případná zmírňující opatření. Dále bylo prověřeno, zda územní plán je v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty České republiky a Olomouckého kraje. Návrhové plochy byly hodnoceny podle funkce: plochy smíšené obytné – venkovské, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy dopravní infrastruktury, plochy drobné a řemeslné výroby a plochy těžby nerostů. Hodnocen byl jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, a také pravděpodobný vývoj řešeného území Rudy nad Moravou bez jejich uskutečnění a srovnání variant řešení. Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo provedeno separátně dle složek životního prostředí (zdraví obyvatel, voda, půda, příroda a krajina, biota). Intenzita nalezeného vlivu byla hodnocena ve stupnici jako: významný vliv, mírný vliv až zanedbatelný vliv. Vliv na veřejné zdraví byl rámcově posuzován s ohledem na imisní a hlukové zatížení a radonové ohrožení. Každá rozvojová plocha byla podrobena hodnocení spočívající v posouzení kvality životního prostředí v okolí záměru před realizací, identifikace významných vlivů plynoucí z realizace záměru, návrhu opatření pro vyloučení či zmírnění negativních vlivů a doporučení či nedoporučení realizace (případně návrh varianty alternativní). Z hlediska komplexního zhodnocení 2. návrhu ÚP Ruda nad Moravou (vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem), bylo konstatováno, že 2. návrh Územního plánu Ruda nad Moravou bude akceptovatelný při uskutečnění následujících opatření: Obecně pro všechny zastavitelné plochy: o

v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých návrhových ploch na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF, neprovádět vynětí celých ploch ze ZPF, ale nezastavěné části ponechat v ZPF -

o

u pořizovaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu -

o

v kapitole 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL Odůvodnění, byla tato podmínka doplněna pro zastavitelné plochy, zejména pro návrhové plochy bydlení v rodinných domech

podmínka byla doplněna do doplňujících podmínek pro zpracování územní studie (US1, US2 ) kapitola L, Návrhové části územního plánu

před zahájením výstavby na současných plochách ZPF provést znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavbu užívat dále jako ZPF -

opatření k zabránění

podmínka byla doplněna do kapitoly 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL Odůvodnění 2


o

u všech zastavitelných ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy -

o

podmínka je obsažena v kapitole D.2.1.1 Odkanalizování a čištění odpadních vod

u zastavitelných ploch v blízkosti dopravních ploch prokázat splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb -

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z 08 BI, Z 09a BI, Z 47 BI)

Plochy bydlení v rodinných domech – příměstské BI - prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z2) -

-

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z 01 BI, Z 02 BI) v řešeném území je stanoveno záplavové, území na vodním toku Morava, do okrajové části záplavy jsou navrženy zastavitelné plochy Z9a a Z9b, podmínkou je realizace protipovodňových opatření (ochranné hráze T5 a T6) -

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z09a BI). Realizace ochranných hrází, případně jejich navýšení, je podmínkou dalšího rozvoje obce, resp. nezbytnou podmínkou pro zajištění ochrany stávající zástavby.

Plochy smíšené obytné – venkovské SV - prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (ploch Z 26 a Z 28), -

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z26 SV, Z28 SV)

Plochy technické infrastruktury TI - v dalším stupni projektové dokumentace navrhnout opatření k eliminaci negativního vlivu na VKP niva a skladebné části ÚSES. -

plochy a koridory technické infrastruktury jsou navrženy tak, aby co nejméně narušily VKP niva a skladebné části ÚSES

Plochy dopravní infrastruktury DS - v dalších stupních projektové dokumentace navrhnout opatření k eliminaci negativního vlivu na krajinný ráz, VKP niva, VKP les a skladebné části ÚSES -

-

plocha koridoru pro dopravní infrastrukturu (obchvat silnice II/369) je navržena tak, aby umožnila realizaci ochranné zeleně, která má funkci nejen hlukové ochrany, ale i estetického začlenění do okolní přírody a krajiny. Tato podmínka byla zapracována do kapitoly D1.1. Silniční doprava Návrhové části územního plánu. při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací -

-

podmínka byla doplněna do kapitoly B.2.3. Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí Návrhové části územního plánu prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 48). -

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z48 DS)

Plochy smíšené výrobní VS - prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 49). -

podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z49 VS)

Plochy veřejných prostranství PV 3


-


podmínka byla doplněna v kapitole C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu (Z36 PV)

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ - plochy Z31 a Z32 vyloučit z územního plánu, umístění těchto ploch je možné pouze na neexponovaná místa, která jsou významná z hlediska krajinného rázu a hodnot krajiny. -

plochy Z31 VZ a Z32 VZ jsou v územním plánu ponechány, jsou navrženy v souladu s urbanistickou koncepcí obce a podporují využití území v nezastavěném území obce pro agroturistiku a cestovní ruch, spojenou s chovem koní a ekologickým pěstováním ovoce a zeleniny. Podmínkou je dodržení prostorových regulativů, stanovených v kapitole C.2. Zastavitelné plochy Návrhové části územního plánu a začlenění objektu do krajiny tak, aby zástavba nevytvářela hlavní pohledovou dominantu, ale spíše splynula s okolní krajinnou zelení. Plocha Z31 rozšiřuje stávající plochu VZ, na které je povolena výstavba nezbytné technické infrastruktury. Podmínka posouzení vlivu na krajinný ráz byla doplněna u obou lokalit do kapitoly C.2. Zastavitelné plochy, Návrhové části územního plánu.

Plochy smíšené nezastavěného území NS u ploch smíšených nezastavěného území přírodní NSp: - použitý výsadbový materiál pro zakládání těchto ploch musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG) -

podmínka byla doplněna do kapitoly F.2.15 Plochy smíšené nezastavěného území – NS přírodní Návrhové části územního plánu

ve skladebných částech ÚSES, vymezené v lesních porostech, postupně přeměňovat druhovou skladbu ve prospěch autochtonních druhů -

podmínka byla doplněna do kapitoly F.2.13 Plochy lesní – NL, Návrhové části územního plánu

u ploch smíšených nezastavěného území sportovní NSs: - plochu K08 vyloučit z územního plánu. -

plocha K08 byla ponechána v územním plánu, je navržena v souladu s urbanistickou koncepcí obce a řeší jeden z cílů rozvoje obce, podporovat sportovně rekreační využití severní části obce, která je vhodná pro lyžování (k.ú. Štědrákova Lhota). Lokalita K08 rozšiřuje stávající lyžařský svah směrem severním cca o 600m po svahu směrem k vrcholu kopce. Podmínkou je, že celá navržená plocha nebude kompletně odlesněna, ale pouze částečně tak, aby v dálkových pohledech byl zachován charakter zalesněné krajiny, nikoli holého kopce. Odlesněna bude pouze nezbytná část pro lyžařský vlek a pruh vymezený pro sjezd. Podmínka posouzení vlivu na krajinný ráz byla doplněna do kapitoly E.1.1 Vymezení ploch v krajině, Návrhové části územního plánu.

4


B.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚP NA ÚZEMÍ NATURA 2000

Krajský úřad Olomouckého kraje, OŽPaZ ve svém stanovisku konstatuje, že předložený návrh nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí NATURA 2000. Vyhodnocení vlivů 2. návrhu územního plánu Ruda nad Moravou na území Natura 2000 nebylo proto zpracováno.

C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH (ÚAP) Vyhodnocení vlivů 2. návrhu ÚP Ruda nad Moravou bylo vypracováno na základě Územně analytických podkladů SO ORP Šumperk, včetně 4. úplné aktualizace ÚAP SO ORP Šumperk (30. 10. 2014). C.1.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚAP

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE V rámci Olomouckého kraje je území obce Rudy nad Moravou severní lokalitou, kde se vyskytují ložiska nerostných surovin, v současnosti zde však těžba neprobíhá. Chráněná ložisková v území Číslo ChLÚ Název 08440000 Štědrákova Lhota 06360002 Dolní Bohdíkov I.

Surovina IČ Organizace Stavební kámen 25502247 Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Vápenec 00025798 Česká geologická služba

Dobývací prostory Dobývací prostory se v řešeném území nevyskytují. Ložiska a prognózní zdroje – Ložiska výhradní (plocha) Subregistr

Číslo ložiska

Název

Identifikační číslo

B

3084400

Štědrákova 308440000 Lhota

B

3063601

Hostice

306360100

Organizace Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Česká geologická služba

IČ 25502247

Surovina Stavební kámen

00025798 Vápenec

Způsob těžby Dosud netěženo Dřívější povrchová

Poddolovaná území Klíč

Název

Surovina

Rozsah

Rok pořízení záznamu

Ruda nad Moravou 1-Žďárská Měděná ruda - Polymetalické ojedinělá 1988 hora rudy 4010 Ruda nad Moravou 2 Železné rudy Systém 1988 4001

Stáří před i po 1945 před i po 1945

Sesuvná území V řešeném území nejsou Českou geologickou službou (Geofondem) evidovány sesuvy a svahové deformace. Z hlediska horninového prostředí a geologie je záměrem sportovní střelnice – K07 NSx – plochy nezastavěného území specifické dotčeno ložisko stavebního kamene a chráněné ložiskové území Štědrákova Lhota. Územní plán respektuje horninové limity území, na dotčené ploše nenavrhuje žádné stavby, ani zařízení, která by mohla mít negativní vliv na krajinu a její ráz, ekologickou stabilitu území a životní prostředí.

5


Pro eliminování negativních vlivů, jsou v územním plánu navržena opatření: �

územní plán respektuje vymezená zájmová území těžby nerostných surovin a na těchto plochách nenavrhuje žádné záměry, které by mohly negativně ovlivnit jejich ochranu, vyplývající z horninového zákona o ochraně nerostného bohatství České republiky

VODNÍ REŽIM Vlivem koncepce ÚP Ruda nad Moravou nedochází k negativním zásahům do vodního režimu. Realizace záměrů nebude mít negativní vliv na vodohospodářské poměry – především změnu odtokových poměrů a hladinu spodních vod. Záplavové území – v řešeném území je stanoveno záplavové území vodního toku Moravy (Q 100 a AZU), které zasahuje do zastavěného území i do zastavitelných ploch. Pro umístění protipovodňových opatření jsou navrženy koridory TK5 a TK6 v návaznosti na stávající hráze tak, aby bylo ochráněno zastavěné území. Vzhledem k tomu, že stávající hranice záplavového území zasahuje do obce, je nutno prověřit podrobnějším řešením navýšení stávající hráze pro ochranu zastavěného území a zastavitelných ploch. CHOPAV – do jižní části řešeného území zasahuje stanovené území CHOPAV Kvartér řeky Moravy (Chráněné oblasti přirozené akumulace vod) Zásobování vodou Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Stávající systém zásobování pitnou vodou bude zachován a doplněn v místních částech, které nejsou napojeny na společný vodovod. Likvidace odpadních vod V obci Ruda nad Moravou je navržen systém veřejné splaškové kanalizace, včetně čistírny odpadních vod. Pro eliminování negativních vlivů, jsou v územním plánu navržena opatření: �

ÚP navrhuje posílení retenční schopnosti krajiny přípustností budování vodních ploch, a protipovodňových a protizáplavových opatření v nezastavěném území, krajině. Pro snížení přímého odtoku jsou respektovány a doplněny plochy územního systému ekologické stability, interakční prvky liniové i plošné a drobné plochy krajinné zeleně, které byly vymezeny v rámci návrhu územního plánu. Pro minimalizaci negativního vlivu extravilánových vod je rovněž, dle podmínek v území, nutno upravit organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně - technická (průlehy, zelené pásy) opatření, pravidelná údržba vodních toků. Tyto prvky však již překračují podrobnost územního plánu.

�

ÚP stanovuje zásady pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod tak, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových podmínek. U zastavitelných ploch je nutno uvádět v max. možné míře dešťové vody do vsaku, kumulovat je na pozemcích pro další využití v území – řešit v následných dokumentacích hospodaření s dešťovými vodami.

�

Pro eliminování vlivu záplavového území Q100 a AZU je navrženo jednak doplnění systému stávajících ochranných hrází (vybudovaných na Q20, tzv. dvacetiletou vodu) a jejich celkové navýšení, na účinnou výšku, která ochrání území před tzv. stoletou vodou. Nutno zpracovat komplexně podrobnější dokumentací.

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Na území je větším zdrojem hluku ve venkovním prostředí především železnice č. 292, která by mohla být zdrojem vedoucím k nadměrnému obtěžování obyvatelstva hlukem. Při vymezování stávajících ploch s rozdílným způsobem využití a ploch změn (zastavitelné plochy a plochy přestavby) byly zohledněny oblasti s rizikem hluku a potenciálně zhoršenou kvalitou ovzduší. Zastavěným územím prochází silnice II/369. Dle sčítání v r. 2010 je intenzita dopravy na této silnici nízká, dopad do zastavěného území je tedy minimální. Průjezd komunikace středem obce však způsobuje problémy jednak technické, nevyhovující prostorové parametry, komunikace prochází obytným územím a jednak urbanistické, spojené s pohodou bydlení, je obtížně překonatelnou bariérou v obci a nebezpečím pro chodce, zvláště pro školní děti. Navržená přeložka respektuje zpracovanou územní studii, která vyhledala pro silnici II/369 novou trasu, oddálenou od zástavby, přimknutou ke stávající železnici, čímž se vyhnula přímému dopadu na plochy bydlení, občanskou vybavenost a 6


sportovní plochy, které jsou soustředěny z větší části v nivě řeky Moravy, kterou prochází přeložka silnice v platném územním plánu. Toto řešení odstranilo velké množství bodových závad, křížení s řekou Moravou a současně umožňuje modernizaci železnice, která počítá s navýšením rychlosti na 100km/hod. Dle vyhodnocení SEA je vymezení dopravního koridoru silnice II/369 významným záměrem s pozitivním přínosem. Pro eliminování negativních vlivů, jsou v územním plánu navržena opatření: �

koridor pro přeložku silnice II/369 byl prověřen krajskou územní studií a na základě ní byla plocha zapracována do nového územního plánu, z větší části přimknutá ke stávající železnici do jednoho dopravního koridoru, který prochází okrajem lesních pozemků a z větší části kopíruje vodní tok řeky Moravy.

�

ochrana před negativními vlivy dopravy je zajištěna jednak dostatečnou vzdáleností od zástavby a posílena funkcí lokálního biokoridoru a lokálního biocentra, které jsou nejblíže situovány k novému dopravnímu koridoru nadmístní komunikace. Dokumentace pro tuto stavbu počítá s ozeleněním bezprostředního okolí stavby, která územím prochází v zářezech i násypech. Ozelenění připouští podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití pro plochy DS – silniční doprava.

�

ochranná pásma kolem zemědělských středisek již nejsou vymezena kruhovými pásmy, ale ochrana obytné zástavby před negativními vlivy je zajištěna přímo návrhem zeleně s ochrannou funkcí

�

v rámci ÚP jsou vymezeny různé formy zeleně jako významný faktor eliminující prašnost a zlepšující kvalitu ovzduší

�

ochrana veřejného zdraví, včetně ochrany před škodlivými účinky hluku a vibrací, vyplývá ze současné legislativy, která je v ÚP respektována. V rámci ÚP jsou dále navrženy zásady a opatření na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Na území obce Ruda nad Moravou jsou prvky ochrany přírody zastoupeny následujícími kategoriemi a jsou územním plánem respektovány. Zvláště chráněná území PR Na hadci (55,4156 ha) PP Žďár (19,1615 ha) Zvláště chráněná území nejsou navrhovanými záměry dotčena. NATURA 2000 EVL CZ0714084 Hadce a bučiny u Raškova (816,1 ha) EVL CZ0713739 Ruda nad Moravou (0,2 ha) EVL Žďár CZ0712197 (16,0 ha) Území soustavy Natura 2000 nejsou navrhovanými záměry dotčena. Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky Podle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za VKP považují lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. Ochrana krajinného rázu Krajina si v řešeném území vzhledem k členitosti terénu zachovala do jisté míry harmonický ráz, kde se střídají relativně nevelké lesní celky v méně vhodném terénu pro současnou zemědělskou činnost – svažitý terén, hluboce zaříznutá údolí vodních toků, plošší reliéf se zemědělsky využívanými segmenty. Na podmáčených dnech údolí jsou trvale luční porosty. Vyšší severní okraj území je zalesněn. Obecně dochovalost krajinného rázu kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby a skladů, dopravní koridory, novodobá zástavba, bloky zemědělských ploch) až po krajinný ráz dobře dochovalý (historické osídlení s dochovanými znaky staveb, plochy zahrad, záhumenek v původní struktuře, rozptýlené osídlení s původními znaky, zbytky původního členění plužiny s pestrým využitím). 7


Pro eliminování negativních vlivů, jsou v územním plánu navržena opatření: �

nové plochy jsou navrhovány tak, aby chráněné prvky nebyly narušeny

�

zásah do krajinného rázu představují plochy K00 a K00, určené k prodloužení stávajících lyžařských vleků, tzn. určitou úpravu svahů. U plochy K00 se jedná o nepatrné prodloužení, cca o 50m směrem k vrcholu kopce, na ploše trvalého travního porostu. V případě plochy K00 se jedná o zásah do lesního pozemku, a celkové prodloužení vleku o cca ….m. Nepředpokládá se, že dojde k celoplošnému odlesnění, podmínkou souhlasu s touto plochou bude územní studie, která navrhne optimální způsob odlesnění tak, aby pohledově byla zachována kompaktnost zalesněného hřebene.

�

zásah do nezastavěného území představuje návrh plochy střelnice K00 X, která na ploše cca …ha bude sloužit pro venkovní střelecké aktivity typu paintball. Podmínkou zde bude zákaz oplocení, zákaz nadzemních trvalých staveb a omezení hlučnosti. Jakékoli změny budou podníměny hygienickým posouzením a pevně stanoveným provozním řádem, neboť se jedná o plochu, v poměrné blízkosti od zástavby, kde by mohlo dojít k hlukovým i bezpečnostním ohrožením.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A PUPFL V rámci zpracování ÚP byly prověřovány plochy, navržené v předchozím územním plánu a zvažovány další možnosti umístění rozvojových ploch s ohledem na dopad do ZPF. Komplexním vyhodnocení celé škály aspektů (dostupnost ploch, náročnost na obsluhu území, krajinný ráz, kvalita zemědělské půdy, zájmy ochrany přírody, apod.) je předkládáno kompromisní řešení s minimem dopadů do zmíněných oblastí. BPEJ a třídy ochrany: Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Zemědělské půdy s vysokou úrovní ochrany (I. a II. třída) jsou v území zastoupeny zejména v centrální a západní části území, kde je navrženo maximum rozvojových ploch pro bydlení, jednak proto, že v centrální části Rudy je koncentrovaná zástavba kolem hlavního centrálního prostoru, v dostupnosti základní občanské vybavenosti a jádra obce, v dostupnosti technické vybavenosti, zejména čistírny odpadních vod a snadno dostupnému systému odkanalizování. Není náhoda, že v tomto území se obec nejvíce rozvíjí, rovinaté území je snadněji zastavitelné, než plochy v okolních místních částech, kde převažuje svažitý terén, zástavba je rozložená podél příjezdových komunikací, případně roztroušená ve svažitém terénu, obtížně dopravně dostupném s vysokými náklady na budováním technické infrastruktury. V územním plánu jsou navržena opatření: �

územní plán navrhuje část rozvojových ploch přesunout do rezerv, čímž snižuje zábor ploch ZPF

�

zábor ZPF byl proveden dle platné metodiky, tj. v rozsahu celých dotčených ploch. Na plochách smíšeného bydlení v místních částech byly zábory redukovány tzn., že zabíraná je pouze část zastavěná a zbývající pozemky zahrad nebudou vyjímány ze ZPF.

�

ohrožení půdy větrnou a vodní erozí bylo řešeno komplexně, návrhem ÚSES, interakčních prvků a drobných ploch pro zatravnění a zalesnění, které má přispět k narušení celistvosti ploch orné půdy a TTP a v konečném důsledku přinést zlepšení funkce krajiny

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Řešení územního plánu nezasahuje do ochranných pásem dopravní a technické infrastruktury mírou která by vyžadovala zásadní opatření. Střety záměrů na provedení změn v území s ochrannými či bezpečnostními pásmy jsou buď eliminovány vlastním řešením (např. úpravou rozsahu navržených ploch změn), nebo jsou stanoveny podmínky pro jejich řešení v navazujících řízeních, případně v rámci podrobnější dokumentace. Dopravní infrastruktura Stávající komunikační síť je vyhovující a zůstává územním plánem zachována. Hlavní dopravní závada v řešeném území je řešena přeložkou silnice II/369. Pro příp. řešení drobnějších dopravních závad nebo nutnosti rozšíření jednotlivých komunikací a veřejných prostranství byly vymezeny návrhové 8


plochy, úpravy jsou umožněny v rámci stávajících ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury. Pro obsluhu rozvojových ploch jsou využity stávající komunikace a veřejná prostranství, případně jsou navrženy nové plochy pro dopravní infrastrukturu a plochy veřejných prostranství. Stávající parkovací plochy byly vyhodnoceny jako dostačující, pro rozvojové plochy je v rámci koncepce dopravní infrastruktury stanovena podmínka zajistit odstavná stání pro motorová vozidla na ploše změny (vlastním pozemku). Stávající síť účelových komunikací je stabilizována a doplněna návrhem nových účelových komunikací. Technická infrastruktura Je v řešeném území stabilizovaná z hlediska zásobování vodou, zásobování plynem, zásobování el. energií, včetně vybudovaných veřejných komunikačních sítí. Odkanalizování je nově navrženo včetně čištění odpadních vod. OBČANSKÉ VYBAVENÍ ÚP stabilizuje stávající plochy veřejného občanského vybavení (plochy v centru obce) a sportu (na plochách mezi zástavbou Rudy a řekou Moravou). Zvláštní tní důraz je kladen zejména na zachování a rozvoj ploch veřejného občanského vybavení. Pro rozvoj veřejného občanského vybavení jsou stávající plochy optimální, nejsou navrženy nové zastavitelné plochy. Případné požadavky na další umístění veřejného vybavení (např. zařízení zdravotnictví, domy s pečovatelskou službou, apod.) umožňuje ÚP řešit využitím ploch smíšených obytných, které situování zařízení tohoto typu občanského vybavení připouštějí. Plochy komerčního občanského vybavení nejsou vymezeny – vybavení charakteru ubytování, obchodu a služeb umožňuje ÚP rozvíjet jako doplňkovou funkci v rámci ploch smíšených obytných. Rozvojové plochy pro sport jsou navrženy pro uspokojení sportovních a rekreačních potřeb obyvatel obce a pro zvýšení turistické atraktivity sídla, ve vazbě na stávající areál. Dětská hřiště umožňuje ÚP situovat i v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití, např. ploch smíšených obytných, ploch veřejných prostranství, sídelní zeleně. Specifikou území obce jsou terénní a klimatické podmínky pro sjezdové lyžování. Proto jsou navrženy nové rozvojové plochy pro tuto funkci, někde i za cenu záboru PUPFL, neboť rostoucí nároky na lyžování vyžadují stále kvalitnější související služby. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Dle vývoje počtu obyvatelstva v obci Ruda nad Moravou dochází od r. 2000 k setrvalému mírnému růstu, přičemž k roku 2011 vykazuje stav hodnotu 2 663 obyvatel. Rozvojem kvalitních ploch pro bydlení, občanské vybavení a nabídkou ploch pro rozvoj pracovních příležitostí vytváří ÚP územně technické podmínky pro podporu trendu rostoucího počtu obyvatel, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a vytvoření atraktivních podmínek pro obyvatele obce. Dobré podmínky pro život seniorů jsou podpořeny především stabilizací a vymezením ploch veřejného občanského vybavení a dále vymezením ploch smíšených obytných, které umožňují situování a rozvoj služeb zaměřených na seniory. BYDLENÍ Stabilizované plochy zahrnují převážnou část zastavěného území a jsou vymezeny, v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, jako plochy bydlení v rodinných a bytových domech v místní části Ruda nad Moravou a plochy smíšené obytné v ostatních místních částech. Důvodem je možnost variabilnějšího způsobu využití území pro bydlení a pro ubytování v soukromých penzionech, rekreaci a rozličné formy občanského vybavení, služeb, řemesel, turistické infrastruktury, zemědělství apod. Rozvojové plochy navazují na zastavěné území tak, aby účelně využívaly stávající dopravní a technickou infrastrukturu a přirozeně doplňují strukturu zástavby, danou historickým vývojem. Rozsah rozvojových ploch je přizpůsoben demografickým podmínkám, kapacitám veřejné infrastruktury a odpovídá současným a výhledovým potřebám obce. Pro větší rozvojová území je stanovena podmínka zpracování územní studie, která určí podrobněji především rozsah a způsob uspořádání zástavby a obsluhu dopravní a technickou infrastrukturou.

9


REKREACE Koncepce rozvoje rekreace je zaměřena především na turistickou infrastrukturu (poznávací turistika, cykloturistika, agroturistika…) a zimní sporty, lyžování. Pro uspokojení sportovních a rekreačních potřeb obyvatel obce a pro zvýšení turistické atraktivity sídla jsou v severní místní části Štědrákova Lhota, ve vazbě na stávající sportovní areály navrženy plochy pro rozšíření stávajících sportovních ploch v nezastavěném území, zvyšující atraktivitu obce pro sportovní využití. ÚP navíc umožňuje umisťování zařízení turistické infrastruktury v rámci ploch smíšených obytných. Podle Mapy klimatických oblastí 1:500 000 (Quitt E., 1975) severní část území náleží do chladné klimatické oblasti CH7, jižní část území náleží do mírně teplé klimatické oblasti MT2. Klimatická oblast MT2 má krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Klimatická oblast CH7 má velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. V okrajových plochách v souladu se skutečným stavem, jsou vymezeny plochy sídelní zeleně – soukromé a vyhrazené zeleně, umožňující pěstování ovoce a zeleniny. O tento druh rodinné rekreace je v obci velký zájem. Pro pohybovou rekreaci (pěší turistiku a cykloturistiku) budou využity stávající a navržené plochy veřejných prostranství a dopravní infrastruktury, zejména účelové komunikace. V rámci ÚP jsou navrženy nové cyklistické trasy, které propojí ostatní obce regionu. Pro krátkodobou rekreaci obyvatel budou využívány zejména stávající a rozvojové plochy sídelní zeleně, zahrady a záhumenky a dále stávající plochy lesní, plochy smíšené nezastavěného území - krajinné zeleně a plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Hospodářská situace v obci je doposud částečně ovlivněna společenskými změnami po r. 1989, kdy došlo ke změnám vlastnických struktur a následnému ukončení výroby, příp. její restrukturalizaci s negativními dopady na pracovní příležitosti v sídle. Zemědělské areály jsou postupně přeměňovány na areály se smíšeným využitím, zahrnující poměrně širokou škálu provozů. Převažuje vyjížďka do zaměstnání (Šumperk, Olomouc a okolní výrobní zóny). V rámci vymezení ploch s rozdílným způsobem využití jsou v ÚP Ruda nad Moravou stabilizovány plochy zemědělské výroby, umožňující pracovní příležitosti v primárním sektoru, a dále plochy drobné výroby s pracovními příležitostmi v sekundárním sektoru. Koncepce ÚP vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj vymezením podmínek, které umožňují intenzivnější využití výrobních areálů. ÚP dále umožňuje rozvoj pracovních příležitostí v terciálním sektoru, oblasti služeb a turistické infrastruktury v rámci stabilizovaných a navržených ploch smíšených obytných. Realizace záměrů ÚP Ruda nad Moravou bude mít pozitivní vliv na další hospodářský rozvoj obce. SÍDELNÍ STRUKTURA ÚP Ruda nad Moravou nepředstavuje významný zásah do stávající stabilizované sídelní struktury. Koncepce ÚP Ruda nad Moravou vymezuje stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití a plochy změn tak, aby byly minimalizovány rizika vzájemných ohrožení a střetů. Realizace záměrů tak bude mít na sídelní strukturu pozitivní vliv. SHRNUTÍ Řešení návrhu ÚP Ruda nad Moravou vychází ze zjištěného současného stavu území obce podle přírodních, demografických i ekonomických charakteristik, které odpovídají sledovaným oblastem v rámci ÚAP, a vytvářejí předpoklady pro jejich další rozvoj, případně podmínky pro zachování a ochranu hodnot řešeného území.

10


C.2.

VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A ODSTRANĚNÍ NEBO OMEZENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, VYUŽITÍ PŘÍLEŽITOSTÍ A ODSTRANĚNÍ NEBO OMEZENÍ HROZEB

Při zpracování ÚP Ruda nad Moravou byly zohledněny hlavní závěry z analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb území, vyplývající z Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Šumperk ve vztahu k řešenému území. Územně analytické podklady správního území ORP Šumperk byly aktualizovány v roce 2014. Z územně analytických podkladů vyplývají pro řešení územního plánu požadavky, jejichž řešením byly ovlivněny rozvojové stránky obce (SWOT analýza): Využít příležitosti: � oblast bydlení byla posílena návrhem nových ploch Potlačit hrozby: �

vymezením smíšených ploch pro bydlení venkovského charakteru byla řešena nabídka ploch pro podnikání

�

byl omezen negativní dopad na přírodu a krajinu (vyloučením možností umístění větrných elektráren a fotovoltaických elektráren)

�

návrhem byl redukován požadavek nových ploch pro rozvoj individuální a hromadné rekreace na úkor volné krajiny Rozvíjet silné stránky území: �

byl respektován požadavek na kontinuitu rozvoje obce respektováním schválených ploch původním územním plánem a jeho změn, vymezením ochrany hodnot území a jejich diferenciací

� stabilizací a návrhem nových ploch pro bydlení přispět ke stabilizaci obyvatelstva v obci Odstranit slabé stránky území: �

stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

�

vymezením ploch se smíšeným využitím

�

komplexním řešením dopravní a technické vybavenosti

�

vytvořením podmínek pro zvýšení retenční schopnosti území

Příznivé životní prostředí: Silné stránky �

zásoba nerostných surovin (granodiorit)

�

zachovaná původní koryta potoků, rozsáhlé lesní masivy, přirozeně zadržující vodu v území významné zdroje pitné vody v území, CHOPAV Kvartér řeky Moravy zasahuje do jižní části řešeného území absence velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší v území velký počet vodních prvků s doprovodnou zelení

�

� � �

ucelený nadregionální a regionální systém ekologické stability

Slabé stránky � �

omezené možnosti využití území CHLÚ velká část území leží v záplavovém území Q100 (zasahuje i do zastavitelných ploch); lokální záplavy

řešení v ÚP o ÚP respektuje ložiska nerostných surovin a CHLÚ a nenavrhuje plochy pro těžbu, což znamená, že s touto formou posílení hospodářského rozvoje zatím nepočítá, současně navrhuje zásady a opatření na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí o ÚP respektuje o

o o o

ÚP navrhuje podmínky pro ochranu vodních zdrojů a využívá zdroje na území obce pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou ÚP nenavrhuje využití území, které by bylo zdrojem velkého znečištění ovzduší v území ÚP umožňuje budovat další přírodní prvky v území podmínkami pro využití ploch ÚP respektuje ÚSES nadmístního významu

řešení v ÚP o prioritou ÚP je ochrana přírody a krajiny před těžbou o ÚP navrhuje dobudovat systém ochranných hrází a jejich zvýšení nad Q100, který by ochránil zástavbu před záplavami, které dnes zástavbu ohrožují a

11


� �

absence kanalizace včetně ČOV zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnice II. třídy

Příležitosti � �

rozvoj těžby dobudování protipovodňových opatření, se současným využitím jako krajinotvorných prvků

�

vyřešení problematiky lokálních záplav; realizace navržených protipovodňových opatření; pravidelná údržba vodních toků, realizace vodních ploch snížení dopravního zatížení zastavěného území realizací přeložky silnice II. třídy dobudování systému splaškové kanalizace a ČOV rozvoj plynofikace třídění odpadů k jejich minimalizaci; doplnění ploch veřejné zeleně doplnění ÚSES o lokální prvky v zemědělsky využívané krajině (biokoridory, biocentra, interakční prvky plošné a liniové), snížení větrné a vodní eroze

� � � � �

Hrozby � � � �

narušení ekologické stability v důsledku těžby nerealizace protipovodňových opatření – omezení rozvoje obce zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím – místní znečištění ovzduší možné dopravní a hygienické problémy

o o

brání v rozvoji je v ÚP navrženo v ÚP je navržena přeložka silnice II/369

řešení v ÚP o ÚP nenavrhuje o navržená protipovodňová opatření jsou současně využita jako krajinotvorné prvky, sloužící pro pěší a cyklisty o v rámci ÚP jsou navrženy zásady a opatření na ochranu území před lokálními záplavami

o

je v ÚP navrženo

o

je v ÚP navrženo

o o

je v ÚP navrženo třídění odpadu řeší ÚP v souladu s koncepcí obce a kraje, navrhuje nové plochy veřejné zeleně ÚP řeší tuto problematiku komplexně, návrhem kostry ÚSES

o

řešení v ÚP o nehrozí o je v ÚP navrženo o

bez ovlivnění

o

jsou řešeny v úrovni ÚP

Hospodářský rozvoj: Silné stránky � � �

� �

tradiční zemědělská oblast s úrodnými půdami, ekonomika postavená na zemědělské výrobě kvalitní zemědělská půda železniční a silniční síť umožňuje dobrou dostupnost správního centra ORP – města Šumperk a dobrou návaznost na republikový dopravní systém území je obslouženo hromadnou dopravou (IDSOK) Olomouckého kraje obec je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu

řešení v ÚP o ÚP respektuje o o

ÚP minimalizuje rozvoj na kvalitní zemědělské půdě ÚP respektuje

o

ÚP respektuje

o

ÚP respektuje

Slabé stránky

řešení v ÚP

�

staré výrobní podniky jsou v útlumu, některé areály jsou opuštěny absence obchvatu obce silnice II/369

o o

ÚP navrhuje nové využití, umožňující širší škálu využití ÚP navrhuje přeložku

není dobudovaná splašková kanalizace a ČOV většina odpadu končí na skládkách, chybí např. kompostárna

o o

v ÚP je navrženo v ÚP je navrženo

� � � �

o

12


Příležitosti

řešení v ÚP

�

o

� � � � �

najít nové využití pro opuštěné areály (konverze brownfieldů) podpora ekologického zemědělství v méně příznivých oblastech, rozvoj agroturistiky dobudování systému odvádění a čištění odpadních vod zkvalitnění železniční přepravy doplnění sítě cyklostezek a služeb souvisejících s cyklistickou dopravou doplnění ploch veřejné zeleně a veřejných prostranství

o

v ÚP je navrženo využití zámku pro smíšenou výrobu VS návrh ploch VZ v plochách nezastavěného území řeší tuto problematiku, v souladu s §18 odst.5 SZ v ÚP je navrženo

o o

v ÚP je navržena modernizace železniční tratě v ÚP je navrženo

o

v ÚP je navrženo

o

Hrozby

řešení v ÚP

�

o

plochy pro výrobu a služby jsou v řešeném území zastoupeny dostatečně

o

bez ovlivnění

o

požadavky lze řešit v rámci ploch smíšených obytných, které situování zařízení tohoto typu připouštějí v ÚP je navrženo

�

�

�

nedostatek kvalifikovaných pracovních příležitostí pro mladé absolventy, odliv mladých lidí nedostatek veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury, růst intenzity dopravy na stávajících kapacitně i technicky nevyhovujících silnicích rozvoj služeb zaměřených na seniory

potenciál rozvoje rekreace v kolizi s ochranou přírody a krajiny

o

Soudržnost obyvatel: Silné stránky

řešení v ÚP

�

o

ÚP návrhem respektuje a rozvíjí rekreační potenciál

o

ÚP řeší návrhem ploch pro bydlení

o

kvalitní životní prostředí, přitažlivé pro mladé rodiny

�

�

vysoký rekreační potenciál, vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, jezdectví (hojný počet turistických tras) nárůst počtu trvale obydlených bytů, napojených na veřejný vodovod a ostatní technickou infrastrukturu nárůst počtu obyvatel přirozeným přírůstkem

Slabé stránky

řešení v ÚP

�

o

� �

nedostatečný počet ubytovacích kapacit vyšších kategorií starý domovní a bytový fond stárnutí obyvatelstva v souladu s celorepublikovým trendem

o o

ÚP řeší návrhem podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bez ovlivnění bez ovlivnění

Příležitosti

řešení v ÚP

�

o

v ÚP je řešeno

o o

v ÚP je řešeno návrhem ploch pro bydlení požadavky lze řešit v rámci ploch smíšených obytných, které situování zařízení tohoto typu připouštějí

� �

rozvoj agroturistiky, budování zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování, stravování, služby), rozvoj stávajících sportovních areálů posilování výstavby rodinných domů rozvoj služeb zaměřených na seniory

Hrozby

řešení v ÚP

�

o

nízká kvalita služeb, rozvoj rekreace se střetává se zájmy ochrany přírody

13

ÚP umožňuje zlepšení


� �

nízká výstavba nových bytů pokračování procesu stárnutí obyvatelstva

o o

ÚP řeší návrhem ploch pro bydlení bez ovlivnění

SHRNUTÍ Z uvedené tabulky je patrné, že silné stránky a příležitosti jsou v rámci daných rozvojových limitů využity ve prospěch harmonického, dlouhodobě udržitelného, kvalitativního i kvantitativního rozvoje sídla. ÚP vytváří podmínky pro odstranění slabých stránek a vytváří předpoklady pro rozvoj předností silných stránek a využití příležitostí území. Hodnocení pilíře příznivé životní prostředí + je ovlivněno přírodními podmínkami, jedná se o obec v podhůří Jeseníků, nezatíženou závadnou výrobou nebo intenzivní dopravou. Hodnocení pilíře hospodářský rozvoj + v obci fungující služby – pracovní příležitosti; dobrá dostupnost krajského města – pracovních příležitostí; nabídka rozvojových ploch pro výrobu a podnikání. Hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel - stav není dobrý – obec je nedostatečně vybavena technickou infrastrukturou, která umožňuje rozvoj bydlení v obci (není dostatek rozvojových ploch pro bydlení a veřejné služby).

D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH Navržené řešení nebude mít negativní vliv na stávající hodnoty území. Jsou navržena opatření na jeho zlepšení. Oproti současnému stavu kulturních a přírodních hodnot nedojde k výrazným zásahům, které by znamenaly zhoršující se trend vývoje. V návrhu ÚP Ruda nad Moravou jsou vymezeny další hodnoty území nad rámec hodnot s legislativní ochranou a hodnot vymezených v rámci ÚAP. ÚP stanovuje zásady a podmínky pro ochranu a rozvoj kulturních, přírodních a civilizačních hodnot. Řešením územně plánovací dokumentace obce jsou respektovány hodnoty s legislativní ochranou (území s archeologickými nálezy, významné krajinné prvky, apod.) včetně respektování urbanistických hodnot území, prostorového uspořádání krajiny a sídla. Navrženým řešením ÚP jsou vytvářeny podmínky pro zachování současného stavu a příznivého rozvoje hodnot území.

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ �

ÚP Ruda nad Moravou respektuje a naplňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č.1 , zejména pak: o

Jsou chráněny a rozvíjeny kulturní, přírodní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Jsou respektovány hodnoty s legislativní ochranou, pro ochranu a rozvoj ostatních hodnot území jsou stanoveny podmínky. Je zachován ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny. Urbanistická struktura území, která je dlouhodobě stabilizována a vymezena dopravním skeletem, je respektována, ÚP pouze tento skelet doplňuje v měřítku odpovídajícím charakteru území.

o

V rámci ÚP jsou vymezeny plochy a stanoveny podmínky pro komplexní řešení zajišťující udržitelný rozvoj obce, při respektování požadavků vyplývajících ze strategických dokumentů rozvoje kraje a mikroregionu. Dílčí požadavky zadání ÚP byly na výrobních výborech 14


projednány a bylo přijato řešení, které představuje přijatelný kompromis s ohledem na cíle územního plánování. o

�

Navržením rozvojových ploch pro specifický sport a rekreaci, vymezením smíšených ploch obytných a rozvojem sítě tras a stezek pro pěší a cyklisty (propojením atraktivních míst), vytváří ÚP podmínky pro rozvoj různých forem cestovního ruchu (např. lyžování, turistiky, cykloturistika, agroturistika,…), při zachování hodnot území.

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), vydanými Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22.2.2008 (opatření obecné povahy, kterým byly ZÚR OK vydány, nabylo účinnosti dne 28.3.2008), po první aktualizaci schválené dne 22.4.2011 (opatření obecné povahy, kterým byla aktualizace ZÚR vydána, nabylo účinnosti dne 14.7.2011). Z nadřazené územně plánovacích dokumentace vyplývá pro řešení územního plánu obce nutnost respektování tras nadřazené veřejné infrastruktury, vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby a územní systém ekologické stability. ÚP přispívá k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: o

návrhem základní koncepce rozvoje území s vymezením ploch s rozdílným způsobem využití území a stanovením podmínek pro jejich využití

o

stanovením podmínek na provedení změn v území, zejména s ohledem na ochranu kulturních, přírodních a civilizačních hodnot území, při respektování limitů využití území

o

svým řešením ÚP respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla a vytváří předpoklady pro harmonický a komplexní rozvoj území

o

návrhem koncepčních zásad pro obsluhu sídla dopravní a technickou infrastrukturou

o

vytvořením podmínek pro posílení ekologické stability území doplněním a upřesněním prvků lokálního ÚSES ve vazbě na okolní katastry obcí

F.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ

F.1.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že řešení návrhu ÚP Ruda nad Moravou vytváří dostatečné předpoklady pro budoucí vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. Při řešení ÚP byla respektována a naplněna podstata udržitelného rozvoje - vyváženost tří základních pilířů. PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ÚP vytváří podmínky pro zachování a zlepšení životního prostředí v obci. Řešení územního plánu respektuje historický vývoj území a charakter krajiny, důraz je kladen na rozvíjení kvality obytného prostředí v součinnosti s rozvojem a podporou rekreačního potenciálu území. ÚP respektuje hodnoty s legislativní ochranou, v rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou stanoveny zásady a podmínky pro ochranu dalších hodnot území, které nepožívají legislativní ochrany a je třeba je chránit; v rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území a koncepce uspořádání krajiny jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu. ÚP je koncipován se snahou o zachování krajiny a přírodních hodnot území. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou stanoveny podmínky pro změny využití ploch a zásady využívání krajiny, pro posílení přírodní složky a ekologické stability území je vymezen územní systém ekologické stability (ÚSES). Ve volné krajině jsou navrhovány plochy pro sport a stavby pouze podmíněně, v souladu s §18, odst. 5 stavebního zákona a koridory nadmístního celorepublikového významu, v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Navrženým uspořádáním ploch s rozdílným způsobem využití, podporou nemotorové dopravy a stanovením zásad a opatření na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí omezuje ÚP riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk), podporuje zásady zdravého sídla a vytváří územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí. 15


Eliminaci rizik přírodních katastrof řeší ÚP komplexem opatření, prioritně opatřením proti záplavám. V rámci zpracování ÚP bylo prověřováno umístění rozvojových ploch s ohledem na dopad do ZPF. Komplexním vyhodnocením celé škály aspektů (stávající urbanistická struktura, náročnost na obsluhu území, krajinný ráz, kvalita zemědělské půdy, zájmy ochrany přírody, apod.) je předkládáno kompromisní řešení s minimem dopadů do zmíněných oblastí. PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚP vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj stabilizací ploch s pracovními příležitostmi v primárním sektoru (plochy zemědělské výroby), stabilizací stávajícího výrobního areálu v zámku. Pro rozvoj nových pracovních příležitostí v sekundárním sektoru, kromě rozšíření areálu u benzinky nevymezuje ÚP žádné nové zastavitelné plochy pro výrobu. ÚP umožňuje rozvoj pracovních příležitostí v terciálním sektoru, v oblasti služeb a turistické infrastruktury (v rámci ploch smíšených obytných). Stávající hodnoty území vytváří podmínky pro rozvoj různých forem cestovního ruchu, zejména lyžování, poznávací turistiku, cykloturistiku a agroturistiku apod. a zároveň stanovuje zásady a podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Navržené koncepční zásady obsluhy jednotlivých částí sídla umožní zajistit dostatečné technické vybavení a obsluhu území. ÚP vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny a vedení cyklistických tras. PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL Vymezením ploch smíšených obytných, rekreace, občanského vybavení a ploch výrobních vytváří ÚP podmínky pro podporu trendu rostoucího počtu obyvatel, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a vytvoření atraktivních podmínek pro obyvatele obce. ÚP vytváří podmínky pro rozvoj kvalitního bydlení s důrazem na plochy se smíšeným využitím, které umožňují širší spektrum činností a aktivit (polyfunkční využití území s odpovídající vybaveností) a přináší oživení a zpestření struktury sídla. Rozsah potřebných ploch pro obytnou výstavbu je prověřen výpočtem ve vazbě na demografické podmínky. Celkový rozsah vymezených rozvojových ploch odpovídá současným a výhledovým potřebám obce. ÚP respektuje stabilizované plochy občanského vybavení a klade důraz zejména na zachování ploch veřejného občanského vybavení. Stávající plochy sportu ÚP stabilizuje a vymezuje nové rozvojové plochy pro sport a rekreaci, které umožní zvýšení turistické atraktivity sídla a uspokojí sportovní a rekreační potřeby obyvatel obce. Na problematiku starších obyvatel reaguje ÚP podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití, umožňujících budovat zařízení pro seniory v plochách smíšeného bydlení a veřejného občanského vybavení. Případné další umisťování veřejného občanského vybavení (např. zařízení zdravotnictví, domů s pečovatelskou službou, školských zařízení apod.) umožňuje ÚP v rámci stabilizovaných a rozvojových ploch smíšených obytných. Pro rozvoj kvality života v sídle jsou maximálně respektovány stávající plochy veřejných prostranství a jsou stanoveny podmínky pro jejich regeneraci, především v územích s předpokladem sociálních kontaktů (návsi, cesty pro pěší a cyklisty, zastávky…), včetně podmínek pro zachování a rozvoj sídelní zeleně. F.2.

SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH

Z obsahu předchozích kapitol lze konstatovat, že návrh ÚP Ruda nad Moravou vychází ze zjištění a rozboru stavu a trendů všech oblastí, jak jsou specifikovány v použitých podkladech a zejména v Rozboru udržitelného rozvoje ÚAP ORP Šumperk, z doplňujících průzkumů, zpracovaných koncepčních materiálů, reagujících na zjištění SWOT analýzy v ÚAP. Snahou bylo v rámci návrhu územního plánu vytvořit v rámci kompetencí územního plánování podmínky pro využití silných stránek a příležitostí řešeného území a jeho občanské komunity, eliminovat a minimalizovat nebo kompenzovat slabé stránky. Koncepcí rozvoje dochází k posílení obytné a rekreační funkce a dále k umožnění rozvoje širšího spektra pracovních příležitostí při minimalizaci dopadů do oblasti životního prostředí a hodnot území. Navržené řešení vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území, jehož cílem je dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Navržené řešení ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí 16


přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a současně chrání krajinu jako rovnocennou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Koncepce rozvoje řešeného území je v souladu s cíli a úkoly územního plánování - vytváří podmínky pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

17

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545 575 250, 545 576 740 Fax.: 545 576 250 E-mail: [email protected] IČ: 46990798 DIČ: CZ 46990798

Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Brno, 2015

Vyhodnocení vlivu Územního plánu Ruda nad Moravou na životní prostředí

Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování koncepcí na životní prostředí

Část A Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Úvod ........................................................................................................................................................ 4 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím .............................................................................................................................................. 5 1.1. Obsah a cíle územního plánu Ruda nad Moravou ....................................................................... 5 1.2. Vztah k jiným koncepcím ............................................................................................................ 6 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ......................................................................................................... 10 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace ......................................................... 13 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí ......................................................................... 13 3.1.1. Přírodní podmínky .................................................................................................................. 13 3.1.2. Současný stav složek životního prostředí ............................................................................... 15 3.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení koncepce ÚP ........................................ 27 3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ................................................................................... 29 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti .......................................................................................................................................... 32 5.1. Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................... 32 5.2. Vodní hospodářství .................................................................................................................... 33 5.3. Ochrana kulturních hodnot......................................................................................................... 33 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších)................................................ 34 6.1. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy bydlení – B .............................................. 35 6.2. Vlivy územního plánu na životní prostředí – plochy rekreace R ............................................... 35 6.3. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy občanského vybavení O .......................... 36 6.4. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy smíšené obytné – SV ............................... 36 6.5. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy dopravní infrastruktury – D ..................... 36 6.6. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy technické infrastruktury – T .................... 36 6.7. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy výroby a skladování –V........................... 36 6.8. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy smíšené výrobní – VS ............................. 37 6.9. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy veřejných prostranství – P ....................... 37 6.10. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy sídelní zeleně – Z .................................. 37 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

2


6.11. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy smíšené nezastavěného území – NS ...... 37 6.12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví ............................................................................................ 38 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení . 39 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ...................................... 40 8.1. Návrh opatření - Plochy bydlení BI ........................................................................................... 40 8.2. Návrh opatření – Plochy rekreace RI ......................................................................................... 41 8.3. Návrh opatření - Plochy občanského vybavení OS .................................................................... 41 8.4. Návrh opatření - Plochy smíšené obytné SV .............................................................................. 41 8.5. Návrh opatření - Plochy dopravní infrastruktury DS ................................................................. 41 8.6. Návrh opatření - Plochy technické infrastruktury TI ................................................................ 41 8.7. Návrh opatření – Plochy výroby a skladování VZ ..................................................................... 41 8.8. Návrh opatření – Plochy smíšené výrobní VS ............................................................................ 41 8.9. Návrh opatření - Plochy veřejných prostranství PV................................................................... 42 8.10. Návrh opatření - Plochy sídelní zeleně ZS, ZO ........................................................................ 42 8.11. Návrh opatření – Plochy smíšené nezastavěného území NSp, NSs, NSx ................................ 42 9. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant ..................................................... 42 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí . 46 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí ........................................................................ 47 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ................................................................................ 47 13. Závěr včetně závěrečného stanoviska .......................................................................................... 48

LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

3


Úvod Vyhodnocení vlivu Územního plánu Ruda nad Moravou na životní prostředí je zpracováno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dále dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Hodnocena je koncepce ve fázi návrhu územního plánu ve smyslu ustanovení § 10 i zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Pro část A – posouzení vlivů na životní prostředí byl přiměřeně použit podklad „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“1 a M e t o d i c k ý v ý k l a d k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení § 10i a ustanovení souvisejících zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen „zákon“), při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí (Příloha k č.j. 3131/OPVI/04). Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje vydal stanovisko 4.12. 2014 (pod značkou KUOK 104501/2014) z hlediska vlivů na životní prostředí. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů: Návrh zadání územního plánu Ruda nad Moravou - stanovisko Z posouzení obsahu návrhu územního plánu, na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a vyjádření věcně příslušných oddělení krajského úřadu, provedl krajský úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, s následujícím závěrem: „územní plán Ruda nad Moravou“ je nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. Nedílnou součástí návrhu „územního plánu Ruda nad Moravou“ bude: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) dle přílohy stavebního zákona, zpracované autorizovanou osobou dle § 10i odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí musí postihnout vlivy navrhovaných změn na složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Součástí vyhodnocení bude i návrh případných patření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bude zpracováno zejména s ohledem na: � Posouzení dopadů koncepce na krajinný ráz, na významné krajinné prvky, ovlivnění hydrologických poměrů. � Stávající a budoucí zátěž zájmového území hlukem a imisemi. � Bude vypracována kapitola Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci s uvedením výroku, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s jednotlivou plochou a s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění, anebo nesouhlasit. � Vyhodnocení záboru ZPF a nárůstu dopravy. � V případě variantního řešení záměrů, určení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek jsou přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která by mohla tyto negativní vlivy zmírnit nebo úplně eliminovat. 1

Věstník MŽP 08/2004 – dále jen „metodika SEA“


4


Zdůvodnění: Ve fázi návrhu zadání územního plánu Ruda nad Moravou, krajský úřad, oddělení integrované prevence, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, po provedeném posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydal dne 17. 9. 2013, pod č.j.: KUOK 81271/2013, stanovisko se závěrem, že „územní plán Ruda nad Moravou“ není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. V návrhu územního plánu Ruda nad Moravou jsou vymezeny nové plochy pro lyžování a lyžařský vlek (K08) a plochy pro sportovní střelnici (K07). Územní plán také zahrnuje do podmínek podmíněně přípustných – Plochy zemědělské – NZ - těžbu nerostů za podmínky, že se jedná o plochu chráněného ložiskového území nebo ložiska nerostných surovin. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové skutečnosti, které nebyly předmětem řešení návrhu zadání, krajský úřad v souladu s § 4 odst. 4 stavebního zákona uplatnil požadavek procesu SEA v této fázi projednávání územního plánu.

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím Cílem a obsahem územního plánu (dále jen ÚP) je funkční vymezení a uspořádání ploch v obci, stanovení základních zásad organizace území, včetně postupu při jeho využití, uvedení podmínek výstavby, k vytvoření předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, se zvláštním zřetelem na životní prostředí a jeho ochranu. Řešeným územím je správní území Ruda nad Moravou - katastrální území Bartoňov, Hostice, Hrabenov, Radomilov, Ruda nad Moravou, Štědrákova Lhota.

1.1. Obsah a cíle územního plánu Ruda nad Moravou Cílem řešení je při respektování zásad PÚR ČR vymezení územních ploch (zón) podle priorit funkčního využívání dílčích celků řešeného území ve vyváženém modelu, včetně dalších regulativů s cílem zajištění podmínek pro trvale udržitelný rozvoj. Pro základní koncepci rozvoje území jsou stanoveny tyto hlavní cíle: � zachovat sídelní strukturu obce a citlivě doplnit formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, s důrazem na vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek � vyloučit nekoncepční formy využívání zastavěného a zastavitelného území návrhem podmínek pro využívání území � vytvořením podmínek pro rozvoj kvalitního bydlení, občanského vybavení a pracovních příležitostí, podpořit hlavní funkci obce – bydlení a přispět ke stabilizaci počtu obyvatel a zlepšení věkové struktury obyvatelstva � stabilizací a rozvojem ploch pro sport a rekreaci vytvořit atraktivní podmínky pro obyvatele obce a návštěvníky � zajistit dobrou obslužnost území; vytvářet územně technické podmínky pro obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou � navrhnout podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území, vytvářet územně technické podmínky pro ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí, podporovat zásady zdravého sídla � návrhem opatření proti půdní a větrné erozi a místním záplavám vytvářet podmínky pro ekologickou stabilitu území � vymezit plochy pro chybějící skladebné části územního systému ekologické stability Stanoveny jsou podmínky pro prostorové uspořádání s ohledem na zachování a utváření harmonických vztahů v obci i krajině, respektování identity a potenciálních hodnot území a jeho prostředí. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

5


Pro zajištění funkce sídla, urbanizovaných ploch a krajiny v ÚP jsou prověřeny, koncepčně (podle současných i výhledových rozvojových potřeb sídla) upraveny a doplněny sítě technické a dopravní infrastruktury. Systému regulativů je nastaven v modelu, nevyžadujícím časté změny ÚP v souvislosti se záměrem využití dílčí plochy vymezené funkční zóny při zachování přijaté urbanistické koncepce. Územní plán vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití: � plochy bydlení – B (BH, BI) � plochy rekreace – R (RI) � plochy občanského vybavení – O (OV, OM, OH, OS) � plochy smíšené obytné venkovské – SV � plochy dopravní infrastruktury – D (DZ, DS, DU, DP) � plochy technické infrastruktury – T (TI, TH) � plochy výroby a skladování – V (VL, VZ) � plochy smíšené výrobní – VS � plochy veřejných prostranství – P (PV, PZ) � plochy sídelní zeleně* – Z (ZS, ZO, ZP) � plochy vodní a vodohospodářské – W � plochy zemědělské – NZ � plochy lesní – NL � plochy přírodní – NP � plochy smíšené nezastavěného území – NS � plochy přestavby � plochy územních rezerv. * - plochy vymezené nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

1.2. Vztah k jiným koncepcím Základními aktuálními dokumenty pro ochranu životního prostředí (ŽP) v České republice jsou Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí 2004 - 2010, Národní strategie ochrany biodiverzity, Národní program snižování emisí ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Operační program Životní prostředí ČR 2007-2013 - většina těchto dokumentů je zaměřena na jednotlivé složky životního prostředí, Státní politika ŽP je pojata komplexně. Soulad s politikou územního rozvoje ÚP Ruda nad Moravou je zpracován v souladu s Aktualizací č.1 Politiky územního rozvoje České republiky (dále jen „PÚR ČR“). Z Aktualizace č. 1 PÚR ČR, schválené usnesením vlády ze dne 15.4.2015, vyplývají totožné požadavky jako z původní PÚR ČR. Obec Ruda nad Moravou dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008, schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009 je součástí Specifické oblasti SOB 3 Jeseníky – Králický Sněžník, která je charakterizována významnými přírodními hodnotami, naopak sociální a ekonomický rozvoj patří k nejslabším v ČR. Jedná se o hospodářsky slabou a strukturálně postiženou oblast. Nevyhovující je dopravní dostupnost většiny území. Ekonomická základna je slabá, mnohá odvětví stagnují. Přírodně cenná a společensky atraktivní oblast Jeseníků má vysoký potenciál pro zimní i letní rekreaci a lázeňství, který je potřebné rozvíjet a využívat s ohledem na vyvážený rozvoj území . Z Aktualizace č. 1 PÚR ČR vyplývá pro řešení územního plánu obce Ruda nad Moravou požadavek na respektování republikových priorit, zejména ty, které mají vliv na udržitelný rozvoj obce. Republikové priority: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

6


�

(15) �

(16) � (19) �

(22)

�

(24)

�

� (25)

�

Návrhem ÚP jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Jsou respektovány a vymezeny nemovité kulturní památky místního významu. Je zachován ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny. Je respektována urbanistická struktura území, která je dlouhodobě stabilizována a vymezena plochami s rozdílným způsobem využití a dopravním skeletem. Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Návrhem ÚP jsou stanoveny jednotné podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na celém území obce, které neumožní vznik území, ve kterém by se projevily negativní vlivy, vyvolávající sociální segregaci nebo negativně ovlivnily sociální soudržnost území. Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území. Návrh ÚP upřednostňuje komplexní řešení, vyvážený rozvoj všech složek území, vytvářejících příjemné místo pro kvalitní život obyvatel. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch. Hospodárnost využití zastavěného území je dána prioritní ochranou ZPF, které je v této oblasti nedostatek a ochranou PUPFL. Z toho důvodu jsou upřednostněna taková řešení, která využívají proluky a rezervy v zastavěném území, před zábory půdního fondu. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika). Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). ÚP vytváří podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku návrhem nových cyklotras a cyklostezek, které jsou vedeny, pokud je to možné po samostatných komunikacích (veřejně přístupné účelové komunikace nebo dopravní plochy), v úsecích, kde to prostorové podmínky nedovolují, jsou trasy vedeny po silnicích III. třídy. Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů. Pro zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury jsou ÚP navrženy plochy a koridory tak, aby co nejméně fragmentovaly krajinu a pokud možno byly vedeny v souběhu (přeložka silnice II/369 je zkoordinována s trasou železnice a řekou Moravou). Do řešení ÚP je tento záměr zapracován na základě územní studie, pořízené Krajským úřadem Olomouc. Nová trasa tohoto dopravně zatíženého tahu, znamená pro obec velmi podstatné odlehčení a odstranění obtížně překročitelné bariéry a odstranění zdroje hluku, prachu a ostatních negativních vlivů dopravy. ÚP zkvalitňuje technickou infrastrukturu návrhem systému zásobování vodou pro Radomilov a systému odkanalizování včetně likvidace odpadních vod v celém řešeném území. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Územní plán navrhuje protipovodňová opatření (protipovodňové hráze), na ochranu ploch, které byly vytipovány pro zástavbu na základě výpočtu potřebnosti ploch pro zabezpečení rozvoje obce.


7


�

Územní plán navrhuje zastavitelné plochy s podmínkou vytvoření protipovodňových opatření, poněvadž konfigurace terénu a stávající urbanistická struktura neumožňuje rozvoj obce mimo tato území. Rozvoj obce je navržen v souladu se Strategií rozvoje Mikroregionu Ruda nad Moravou. � ÚP nevymezuje plochy protierozních opatření. Umístění a realizace konkrétních opatření jako např. zatravňovacích a odvodňovací průlehů je umožněno v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití. � Umístění a realizace konkrétních opatření jako např. protipovodňové hráze, poldry, průlehy apod., kromě samostatně vymezených ploch, je umožněno v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. � ÚP zvyšuje kvalitu života návrhem nové technické infrastruktury v sídlech, kde tato chybí, navržena je koncepce odkanalizování včetně likvidace odpadních vod v celém řešeném území. Řešení územního plánu je v souladu s dokumentem „Aktualizace č. 1 Politika územního rozvoje České republiky 2008“. Soulad s ÚPD vydanou krajem Území obce Ruda nad Moravou je součástí území řešeného Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), vydanými Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22.2.2008 (opatření obecné povahy, kterým byly ZÚR OK vydány, nabylo účinnosti dne 28.3.2008), po první aktualizaci schválené dne 22.4.2011 (opatření obecné povahy, kterým byla aktualizace ZÚR vydána, nabylo účinnosti dne 14.7.2011). Z nadřazené územně plánovacích dokumentace vyplývá pro řešení územního plánu obce nutnost respektování tras nadřazené veřejné infrastruktury, vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby a územní systém ekologické stability. Jedná se o záměry: Plochy a koridory nadmístního významu: Dopravní a technická infrastruktura: �

D6 – homogenizace a modernizace tahu II/369 Ruda nad Moravou – Hanušovice – Ostružná, jako významný tah nadregionálního významu. � VP4 návrh koridoru vodovodního přivaděče Hanušovice – Moravičany, přivádějící pitnou vodu z Ramzovského nasunutí až do Litovle (propojení s Olomoucí), koridor pro zajištění územní rezervy (k prověření územní studií do roku 2011). � V ÚP je zakresleno vymezené území významné pro lokalizaci protipovodňových opatření. Prvky územního systému ekologické stability nadmístního významu: � �

RK 891 – regionální biokoridor RC 440 – regionální biocentrum

� �

NRC 64 – nadregionální biocentrum K80 – nadregionální biokoridor

Oblasti krajinného rázu: � � �

C. Mohelnická brázda E. Hanušovické údolí D. Šumperské údolí

Požadavky vyplývající z ÚAP Respektován je Rozbor udržitelného rozvoje území z hlediska vytvoření územních podmínek pro využití silných stránek a příležitostí a pro řešení slabých stránek, problémů a hrozeb. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

8


Územně analytické podklady správního území ORP Šumperk byly aktualizovány v roce 2014. Z územně analytických podkladů vyplývají pro řešení územního plánu požadavky, jejichž řešením byly ovlivněny rozvojové stránky obce (SWOT analýza): Využít příležitosti: � oblast bydlení byla posílena návrhem nových ploch Potlačit hrozby: � vymezením smíšených ploch pro bydlení venkovského charakteru byla řešena nabídka ploch pro podnikání � byl omezen negativní dopad na přírodu a krajinu (vyloučením možností umístění větrných elektráren a fotovoltaických elektráren) � návrhem byl redukován požadavek nových ploch pro rozvoj individuální a hromadné rekreace na úkor volné krajiny Rozvíjet silné stránky území: � byl respektován požadavek na kontinuitu rozvoje obce respektováním schválených ploch původním územním plánem a jeho změn, vymezením ochrany hodnot území a jejich diferenciací � stabilizací a návrhem nových ploch pro bydlení přispět ke stabilizaci obyvatelstva v obci Odstranit slabé stránky území: � stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití � vymezením ploch se smíšeným využitím � komplexním řešením dopravní a technické vybavenosti � vytvořením podmínek pro zvýšení retenční schopnosti území Rozvojové programy a koncepce Olomouckého kraje, které mají vztah k ÚPD a byly územním plánem respektovány: � Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje o z uvedené dokumentace nevyplývají pro území obce Ruda nad Moravou žádné konkrétní požadavky. �

Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013, Generel dopravy OK, Územní generel dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje o byly použity jako výchozí materiály pro řešení dopravní obsluhy.

�

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje, Krajinný ráz Olomouckého kraje o s těmito dokumenty je řešení krajiny v územním plánu obce v souladu.

�

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, který byl schválen 22.9.2004, o z tohoto materiálu nevyplývají pro řešené území žádné požadavky na řešení nebo zapracování. Byly prověřeny požadavky obce z hlediska odpadového hospodářství a bylo konstatováno, že dostačující způsob řešení této problematiky bude možnost umístění sběrného dvora v určitých plochách s rozdílným způsobem využití (např. plochách výrobních).

�

Integrovaný program snižování emisí a imisí Olomouckého kraje

�

Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje o dle analýz se obec Ruda nad Moravou nachází v oblasti se dobrou kvalitou ovzduší. Návrhem územního plánu dojde ke zlepšení kvality ovzduší a nebude zde docházet ke zvyšování emisí, v důsledku návrhu úprav v silniční síti.


9


� � �

-

-

Územní studie větrné elektrárny na území Olomouckého kraje o pro řešení územního plánu nevyplývají žádná konkrétní opatření. Územní energetická koncepce Olomouckého kraje o pro řešení územního plánu nevyplývají žádná konkrétní opatření. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací OK (schválen usnesením č.770/Z26/O4 na 26.zasedání Zastupitelstva ZK dne 20.10.2004) o návrh zásobování vodou a odkanalizování obce včetně likvidace odpadních vod v ÚP je v souladu s touto koncepcí, včetně aktualizací PRVK OK. Plán oblasti povodí Moravy schválený zastupitelstvem kraje 16.9.2009 usnesením č.0163/Z07/09 o pro řešení územního plánu nevyplývají žádná konkrétní opatření. Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje (Hydroprojekt) o pro řešení územního plánu nevyplývají žádná konkrétní opatření.

Koncepční dokumenty obsahují z hlediska životního prostředí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování území v širších souvislostech. S obecnými cíli není návrh územního plánu v zásadním rozporu.

2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Aktualizace č.1. Politiky územního rozvoje (2015) Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje ve svých prioritách obsahuje některé cíle životního prostředí s vazbou na ÚP Ruda nad Moravou: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

10


rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Státní politika životního prostředí 2012 - 2020 Státní politika životního prostředí ČR je základním referenčním dokumentem z hlediska životního prostředí pro sektorové i regionální politiky a poskytuje rámec pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, národní, krajské i místní úrovni. Státní politika životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu i na ÚP Ruda nad Moravou:

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity v České republice. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti. Obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Ruda nad Moravou:


11


Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity v České republice. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti. Obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Ruda nad Moravou: Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Strategie udržitelného rozvoje ČR je základním koncepčním dokumentem v oblasti udržitelného rozvoje. Tvoří rámec pro strategické rozhodování a pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru. ¨ V oblasti ochrany životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na ÚP Ruda nad Moravou.

Akční program zdraví a životního prostředí ČR Cílem Akčního programu zdraví a životního prostředí ČR je zlepšovat zdraví národa a vyrovnat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin, minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva. Obsahuje cíl s vazbou na ÚP Ruda nad Moravou: Omezovat negativní působení hluku na zdraví, zastavit nárůst hluku, zejména dopravního a rozšiřovat chráněné zóny. Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky (Zdraví pro všechny v 21. století, Zdraví 21) představuje model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

12


vypracovaný týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Jeho hlavními cíli je ochrana a rozvoj zdraví lidí po jejich celý život a snížení výskytu nemocí i úrazů a omezení strádání, které lidem přinášejí. Obsahuje obecný cíl, který má vazbu k ÚP Ruda nad Moravou: Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Převážná většina cílů ve vztahu k životnímu prostředí byla do ÚP Ruda nad Moravou zapracována v přiměřeném rozsahu a dle možností s ohledem na udržitelný rozvoj území.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí Rozloha území řešeného územním plánem Ruda nad Moravou (k.ú. Bartoňov, Hostice, Hrabenov, Radomilov, Ruda nad Moravou, Štědrákova Lhota) je 2498 ha (podle ČSÚ, 2013). Území se nachází severozápadně od města Šumperk. Katastrální území řešených obcí se rozkládají ve zvlněném až členitém vrchovinném reliéfu Hanušovické vrchoviny a severního výběžku Mohelnické brázdy. Rozpětí nadmořských výšek je cca 320 m n.m. v nivě řeky Moravy jižně od Rudy nad Moravou až po 770 m n. m. na severním okraji území. Ve východní části území leží nejvýše temeno vyvýšeniny Háj 621 m n.m. Polovina území je zemědělsky využívána (48,8 %), zalesněné plochy zaujímají rozlohu 40,0 %. Zemědělsky využívané plochy jsou především na mírnějších svazích a nižších temenech hřbetů, částečně i v širší nivě řeky Moravy. Zorněno je zhruba 17 % z rozlohy, trvalé travní porosty zabírají 28,5 % rozlohy území. Zahrady ovocné sady navazují na zástavbu obce (celkem 4,1 %).

3.1.1. Přírodní podmínky 3.1.1.1. Geologické podmínky Zájmové území je budováno paleozoickými až proterozoickými horninami orlicko-sněžnického krystalinika. Ve východní části převažuje biotitická a dvojslídná ortorula a svor. V západní a severní části jsou to pruhy pararuly, amfibolitu a gabroamfibolitu, migmatitické a perlové ruly, bazika, ultrabazika, serpentinit, magmatit, granodiorit a křemenný diorit. V menších údolích a na úpatí svahů jsou akumulace písčito-hlinitých a hlinito-písčitých deluviálních a deluviofluviálních sedimentů. Nivy vodních toků vyplňují holocenní nivní sedimenty. Chráněná ložisková v území Číslo ChLÚ Název Surovina IČ Organizace Štědrákova Lhota Stavební kámen 25502247 Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 08440000 Dolní Bohdíkov I. Vápenec 00025798 Česká geologická služba 06360002 Dobývací prostory Dobývací prostory se v řešeném území nevyskytují. Ložiska a prognózní zdroje – Ložiska výhradní (plocha) Subregistr

Číslo ložiska

B

3084400

B

3063601 Hostice

Název

Identifikační číslo

Štědrákova 308440000 Lhota


306360100

Organizace

IČ

Surovina

Českomoravský Stavební 25502247 štěrk, a.s., Mokrá kámen Česká geologická 00025798 Vápenec služba

Způsob těžby Dosud netěženo Dřívější povrchová 13


Poddolovaná území Klíč

Název

Ruda nad Moravou 1Žďárská hora 4010 Ruda nad Moravou 2 4001

Surovina Měděná ruda Polymetalické rudy Železné rudy

Rozsah

Rok pořízení záznamu

Stáří

ojedinělá 1988

před i po 1945

systém

před i po 1945

1988

Sesuvná území V řešeném území nejsou Českou geologickou službou (Geofondem) evidovány sesuvy a svahové deformace.

3.1.1.2. Geomorfologické podmínky Podle regionálního členění reliéfu ČR (Demek J., Mackovčin P. a kol., 2006) náleží velká většina řešeného území ke geomorfologickému celku Hanušovická vrchovina, podcelku Branenská vrchovina. Do jižní části území zasahuje geomorfologický celek Mohelnická brázda. Podrobnější členění uvedeno níže. Celek Podcelek Okrsek IVC – 2 – Mohelnická brázda IVC – 3 – Hanušovická vrchovina IVC – 3 – D – Branenská vrchovina IVC – 3D – 3 – Kopřivenská vrchovina IVC – 3D – 4 – Písařovská pahorkatina IVC – 3D – 5 – Jeřábská vrchovina

3.1.1.3. Klima Podle Mapy klimatických oblastí 1:500 000 (Quitt E., 1975) severní část území náleží do chladné klimatické oblasti CH7, jižní část území náleží do mírně teplé klimatické oblasti MT2. Klimatická oblast MT2 má krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou.

Klimatická oblast CH7 má velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. 3.1.1.4. Půdní pokryv Výskyt půdních typů je vázán na mateřskou horninu a pokryv zvětralin. Výskyt půd je zároveň značně ovlivněn reliéfem a hydrickým režimem. V území plošně převažují půdy na zvětralinách z krystalických a přeměněných hornin, lehké až středně těžké. Jedná se typické, kyselé a dystrické kambizemě, místy oglejené. Na svazích mělké. Půdotvorným substrátem jsou svahoviny z rul, svorů a fylitů. Na svahovinách z bazických hornin jsou vyvinuté eutrofní kambizemě. Plošně omezeně se vyskytují i hnědozemě na prachovicích. Na severozápadní okraj území i podzoly kambické vyvinuté na svahoviných z rul. V nivě řeky Moravy se vyskytují fluvizemě typické a glejové na nivních bezkarbonátových edimentech.


14


3.1.2. Současný stav složek životního prostředí 3.1.2.1. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména průmyslovou a zemědělskou výrobou, provozem na komunikacích a způsobem vytápění. Předpisem, který stanoví podmínky ochrany ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Škodliviny v ovzduší Níže jsou uvedeny pětileté roční průměry z let 2010 – 2014, zdroj Český hydrometeorologický ústav. Mapy jsou zobrazeny v síti 1x1 km.(i)

Arsen – As, ng.m-3

Nikl – Ni, ng.m-3

Kadmium – Cd, ng.m-3

Olovo – Pb, ng.m-3


15

Oxid siřičitý – SO2 nejvyšší 24 hodinová koncentrace

Polétavý prach - PM10-m36, µg.m-3 Průměr nejvyšší 24 h koncentrace v roce

Polétavý prach - PM 2,5, µg.m-3

Polétavý prach - PM 10, µg.m-3

Benzen – BNZ, µg.m-3


Benzo(a)pyren – BaP, ng.m-3

Oxid dusičitý - NO2, µg.m-3

ŠKODLIVINY V OVZDUŠÍ – IMISNÍ LIMITY 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m-3 24 -3 Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m 3 -3 Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m 18 -3 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m 0 -3 Oxid uhelnatý maximální denní osmihodinový průměr 10 mg.m 0 -3 Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m 0 -3 Částice PM10 24 hodin 50 µg.m 35 -3 ČásticePM10 1 kalendářní rok 40 µg.m 0 -3 Částice PM2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m 0 -3 Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m 0

2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxidy dusíku

Doba průměrování kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března) 1 kalendářní rok

Imisní limit 20 µg.m-3 30 µg.m-3

3. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Arsen Kadmium Nikl Benzo(a)pyren


Doba průměrování 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

Imisní limit 6 ng.m-3 5 ng.m-3 20 ng.m-3 1 ng.m-3 17


4. Imisní limity pro troposférický ozon Účel vyhlášení Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení -3 Ochrana zdraví lidí maximální denní osmihodinový průměr 120 µg.m 25 -3 Ochrana vegetace AOT40 18000 µg.m .h 0

Z uvedených údajů vyplývá, že ovzduší není na dobré úrovni a některé limity jsou překračovány benzo(a)pyrenu, tuhé částice PM10, oxid siřičitý. Pro účely celkového zhodnocení imisní zátěže zájmového území uvažujeme, s ohledem na druh posuzované koncepce, se stávající zátěží oxidem siřičitým SO2, tuhými látkami frakce PM10 a benzo(a)pyrenem. Hlavními zdroji znečištění ovzduší je doprava (primární emise, resuspenze, otěry, koroze) a prašnost z těžby, větrné eroze. Přispívají i malé zdroje (emise ze spalování fosilních a jiných paliv, zemního plynu, vznětových motorů atd.), také dálkový přenos z Olomoucké aglomerace se projevuje na znečištění ovzduší. Větší výskyt znečišťujících látek pochází výroby a z dopravy s intenzivním provozem. Pro šíření znečišťujících látek jsou podstatné zejména dva meteorologické parametry – směr a rychlost větru a vertikální teplotní zvrstvení atmosféry. Rozptyl znečišťujících látek souvisí s teplotním zvrstvením, protože čím labilnější je zvrstvení, tím větší turbulence a lepší rozptyl znečišťujících látek a naopak. Vzhledem k poloze sídla a charakteru aktivního povrchu na k.ú. nelze předpokládat vytváření významných inverzí a tím zvýšení akumulace škodlivých látek v ovzduší. Obec včetně místních částí je zásobena elektrickou energií a plynem, čímž je vytvořen předpoklad pro využívání medií bez negativních dopadů na ovzduší. Pouze místní část Štědrákova Lhota není zásobována zemním plynem, návrh však s napojením počítá. Hluk Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro chráněné venkovní prostory stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich. V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 dB ve dne, resp. 30 dB v noci. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, a hluku s výrazně informačním charakterem se přičte další korekce -5 dB. Na území je větším zdrojem hluku ve venkovním prostředí především železnice č. 292, která by mohla být zdrojem vedoucím k nadměrnému obtěžování obyvatelstva hlukem.


18


3.1.2.2. Půda Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy jsou třídy ochrany zemědělské půd. Tyto jednotky vycházející z klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), kdy kód BPEJ vyjadřuje mimo jiné také stupeň třídy ochrany zemědělské půdy (I.-V., kdy nejkvalitnější půdy jsou v I. třídě ochrany). 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfní, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. BPEJ a třídy ochrany: Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Zemědělské půdy s vysokou úrovní ochrany (I. a II. třída) jsou v území zastoupeny zejména v centrální a západní části území. Z půdních jednotek jsou zde zastoupeny: HPJ 11 – Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry HPJ 13 - Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením HPJ 18 - Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na vápencích a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě až středně skeletovité, méně vododržné HPJ 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech HPJ 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry HPJ 29 -Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry HPJ 32 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu HPJ 34 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

19


HPJ 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách HPJ 40 - Svažité půdy, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry HPJ 43 - Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení HPJ 50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření HPJ 55 - Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné HPJ 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé HPJ 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé HPJ 68 – Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim BPEJ 71110 71300 71814 72113 72614 72904 72911 72914 72941 72944 72954 73214 73241 73244 73254

Třída ochrany ZPF II. II. V. V. IV. II. I. III. IV. V. V. V. V. V. V.

BPEJ 73716 73746 73756 74067 74068 74077 74078 74089 74099 74310 75011 75500 75600 75800 76811

Třída ochrany ZPF V. V. V. V. V. V. V. V. V. II. III. II. I. II. V.

BPEJ 71844 83242 83441 83444 83454 83716 83746 84067 84068 84078 84089 84099 85041 86841

Třída ochrany ZPF V. IV. IV. V. V. V. V. V. V. V. V. V. IV. V.

3.1.2.3. Voda Povrchová voda - vodní toky a nádrže Celé zájmové území spadá do hlavního povodí 4-10-01 Morava po Slezskou Sázavu. Severní část (Štědrákova Lhota, Hostice) spadají do dílčího Hostického potoka (4-10-01-0480), Ruda nad Moravou a Bartoňov spadá do povodí řeky Moravy 4-10-01-0510 a východní část (Hrabenov) do povodí LP Moravy (4-10-01-0500). Kromě zmiňovaných vodních toků se v území nachází i další drobné oboustranné přítoky. Vodní toky jsou ve správě Povodí Moravy s.p., případně Lesů ČR s.p. V řešeném území se nenacházejí žádné významné vodní nádrže, pouze dva bezejmenné rybníčky situované v k.ú. Radomilov a k.ú. Štědrákova Lhota. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

20


Podle mapy Regiony povrchových vod v ČSR 1:500 000 (V. Vlček, 1971) náleží celé k.ú. do oblasti středně vodné se specifickým odtokem 6-10 l.s-1.km-2, nejvodnější měsíc je březen, retenční schopnost je dobrá, odtok slabě rozkolísaný, koeficient odtoku dosti vysoký. Záplavové území V řešeném území je stanoveno záplavové území vodního toku Morava, který protéká řešeným územím. Záplavové území zasahuje do zastavěného území i do zastavitelných ploch. Jsou navrženy koridory TK5 a TK6 pro umístění protipovodňových opatření v návaznosti na stávající hráze tak, aby bylo ochráněno zastavěné území. při podrobnějším řešení prověřit nutnost navýšení stávající hráze pro ochranu zastavěného území a zastavitelných ploch, a to vzhledem k tomu, že stávající hranice záplavového území zasahuje do obce. Citlivé a zranitelné oblasti Citlivé oblasti (dle § 32 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ) jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Podle § 10 odst.1 Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou všechny povrchové vody na území ČR vymezeny jako citlivé oblasti. Zranitelné oblasti (dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ) jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Tyto oblasti jsou vyhlašovány většinou na 4 roky, v současné době jsou specifikována v nařízením vlády č.262/2012 Sb. Řešené území nespadá do takto vyhlášených území.

Podzemní voda Podzemními vodami se v souladu s definicí v Rámcové směrnici rozumějí vody vyskytující se pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, ve kterém se voda pohybuje účinkem gravitačních sil. Tuto povahu neztrácejí, protékají-li přechodně drenážemi. Vody ve studních, vrtech apod. jsou vodami podzemními do doby, než vniknou do zařízení určeného k jejich odběru. Vodním útvarem podzemních vod, do kterého spadá řešené území je Krystalinikum jižní části Východních Sudet – Morava po soutok s tokem Moravská Sázava (64322). Přírodní charakteristikay vodního útvaru: Identifikátor vodního útvaru podzemních vod 64322 Název Krystalinikum jižní části Východních Sudet 2 Plocha ( km ) 39,8 Typ zvodnění Lokální Geologická jednotka Horniny krystalinika protetika a paleozoika Litologie Převážně metamorfyty Typ hladiny Volná Typ propustnosti Puklinová Transmisivita (m2.s-1) Nízká < 1.10 –3 Typ mineralizace (g.l -1) < 0,3 Chemický typ Ca-H CO3 Podle mapy Regiony mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. Kříž, 1971) náleží řešené území do oblasti se sezónním doplňováním zásob, s nejvyššími stavy hladin podzemních vod a vydatnosti LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

21


pramenů v květnu a červnu a s nejnižšími stavy v září až listopadu. Průměrný specifický odtok podzemních vod je 1,01-1,50 l.s-1.km-2. CHOPAV - Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jedná se o oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, a vyhlašuje je vláda svým nařízením. Do jižní části území zasahuje stanovené území CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Ochranná pásma vodních zdrojů K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou stanovuje vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Do řešeného území zasahují OP vodního zdroje I. stupně a ochranné pásmo minerálního pramene II. stupně vnější. Investice do půdy V území se nachází meliorační stavby – jde o plošná odvodnění drenáží, rozsah je zakreslen v ÚP orientačně. Zásobování vodou V Rudě nad Moravou je vybudován veřejný vodovod jako součást SV Olšany. Na něj je napojena i místní část Bartoňov. V Hosticích je vybudovaný vodovod, jako zdroj slouží tři prameny s vydatností téměř 1.0 l/s, voda je upravována filtrací. Rovněž Hrabenov je zásoben vodou z místních zdrojů (jímací zářezy a studny) a voda je přiváděna do vodovodní sítě. V Radomilově a Štědrákově Lhotě je obyvatelstvo zásobeno z domovních studní. Likvidace odpadních vod V Rudě nad Moravou a ostatních místních částech není vybudovaný systém veřejné splaškové kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých objektů jsou čištěny v septicích nebo u části rodinných domků zachycovány v bezodtokových jímkách. Recipientem odpadních vod jsou vodní tok. V rámci návrhu ÚP je navržen splaškový systém ve všech sídlech mimo Štědrákovu Lhotu.

3.1.2.4. Příroda a krajina Zájmy v území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: Zvláště chráněná území PR Na hadci (55,4156 ha) PP Žďár (19,1615 ha) Natura 2000 EVL CZ0714084 Hadce a bučiny u Raškova (816,1 ha) EVL CZ0713739 Ruda nad Moravou (0,2 ha) EVL Žďár CZ0712197 (16,0 ha) Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky Podle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za VKP považují lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. Významné krajinné prvky podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů se v řešeném území nevyskytují. Památné stromy Památné stromy v řešeném území nejsou vyhlášeny. Přírodní parky Do řešeného území nezasahuje území přírodního parku. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

22


3.1.2.5. Biosféra Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění ČR (M. Culek a kol. 1996) leží řešené území v bioregionu 1.53

Šumperském. 1.53 Šumperský bioregion Bioregion je tvořen vrchovinou až hornatinou rozřezanou údolími horských řek, s pestrou geologickou stavbou i s ostrůvky vápenců a hadců. Bioregion má biotu 3., dubovo-bukového až 5., jedlovobukového vegetačního stupně; potenciální vegetace je řazena do květnatých bučin. Biota je mírně ochuzená hercynská, ovlivněná kontaktem s východosudetskými pohořími. Ve fauně (méně flóře) je typické zastoupení východních, zpravidla karpatských migrantů. Netypická část je tvořena výběžky nížin a nevyhraněnými přechodnými územími s dubohabrovými háji a ostrovy acidofilních doubrav, tj. územími, které mají ráz blízký sousedním bioregionům. V lesích převažují kulturní smrčiny, v údolích řek jsou četné bučiny a suťové lesy, hojné jsou mezofilní pastviny. Biochory v řešeném území (Biogeografické členění České republiky II, M. Culek a kol., 2003): 4Nh Širší převážně hlinité nivy 4. v.s. V potenciální vegetaci podle lokálních podmínek dominují ptačincové nebo udatnové olšiny (Stellario-Alnetum, Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae), v bezodtokých depresích bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae (nejspíše Carici acutiformis-Alnetum), na vyvýšených místech acidofilní doubravy svazu Genisto germanicae-Quercion, v jesenické oblasti (1.53, 1.54) ovšem porosty blízké suťovým lesům. Na odlesněných místech lze očekávat vlhké louky svazu Calthion, v okolí rybníků komplex vegetace rákosin, vysokých ostřic (Caricion gracilis), vodní vegetace, vegetace obnažených rybničních den apod. 4SH Svahy na hadcích 4. v.s. Kostru potenciální přirozené vegetace tvoří acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum), které na hřbítcích a obnaženém substrátě přecházejí nejspíše v hadcové bory (Asplenio cuneifolii-Pinetum sylvestris), které na více vyluhovaných půdách přecházejí v borůvkové bory (Vaccinio myrtilli-Pinetum sylvestris). Na drobných skalkách se objevuje vegetace s typickými hadcovými kapradinami (Asplenietum serpentini). V této lesní vegetaci se vyskytuje snad autochtonní modřín. Kolem vodních toků najdeme vegetaci nejspíše asociace Arunco silvestris-Alnetum glutinosae. 4SJ Svahy na bazickém krystaliniku 4. v.s. Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), které ojediněle na hlubších okyselených zvětralinách přecházejí v acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Kolem vodních toků najdeme vegetaci nejspíše asociace Arunco silvestris-Alnetum glutinosae. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion. 4SQ Svahy na pestrých metamorfitech 4. v.s. Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), které na vápencích mohou přecházet do vápnomilných okroticových bučin (Cephalanthero-Fagetum). Výchozy kyselých hornin a hlubší zvětraliny charakterizují acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Místy jsou na balvanitých svazích suťové lesy (Mercuriali-Fraxinetum, resp. Lunario-Aceretum). Kolem drobných potoků najdeme vegetaci asociace Carici remotae-Fraxinetum. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion. 4VQ Vrchoviny na pestrých metamorfitech 4. v.s. Charakteristickou jednotkou potenciální přirozené vegetace jsou květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum), které na plošinkách a okyselených místech přecházejí v bikové bučiny (LuzuloFagetum). V 1.36, 1.51 a 1.53 se vyskytují i přechody do vápencových bučin (CephalantheroFagetum). Na prudkých svazích mimo jižní kvadrant se objevují suťové lesy, nejčastěji javorové habřiny (Aceri-Carpinetum), ale též měsíčnicové javořiny (Lunario-Aceretum) a strdivkové bučiny LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

23


(Melico-Fagetum). Vodní toky provázejí podhorské potoční olšiny asociace Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion, místy snad jsou i rašelinné louky svazu Caricion fuscae. 4VS Vrchoviny na kyselých metamorfitech 4. v.s. V potenciální přirozené vegetaci dominují bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), ale charakteristickou vegetací jsou i květnaté kyčelnicové bučiny na humóznějších svazích (Dentario enneaphylliFagetum). Ty přecházejí na ojedinělých sutích v suťové lesy, zpravidla charakteru strdivkových bučin (Melico-Fagetum), ale někdy i javorových habřin (Aceri-Carpinetum). Zcela vzácně a maloplošně se vyskytují i reliktní bory, zřejmě asociace Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris. Na lesních prameništích a podél menších potůčků se objevují ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Pro odlesněná místa jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion, místy snad i rašelinné louky svazu Caricion fuscae. 5SJ Svahy na bazickém krystaliniku 5. v.s. Charakteristickou jednotkou potenciální přirozené vegetace je mozaika květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), které na plošinkách přecházejí do acidofilních bučin ze svazu Luzulo-Fagion, zpravidla bikových (Luzulo-Fagetum). Na lesních prameništích jsou nejčastější ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Vodní toky provázejí podhorské potoční olšiny z podsvazu Alnenion glutinoso-incanae, nejspíše udatnové olšiny (Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae) a ojediněle asi i Alnetum incanae. Na březích lze očekávat vysokobylinnou vegetaci svazu Petasition officinalis. V minulosti na suchých pastvinách byla nejpravděpodobněji vegetace svazu Cynosurion, na loukách vegetace svazu Arrhenatherion a zřejmě i svazu Polygono-Trisetion. Dnešní kulturní porosty se druhovou skladbou blíží svazu Arrhenatherion. Kolem potoků převažovaly pcháčové louky svazu Calthion; po zániku hospodaření se rozvíjí mokřadní lada podsvazu Filipendulenion. 5SS Svahy na kyselých metamorfitech 5. v.s. Hlavním typem potenciální přirozené vegetace jsou acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), na chladnější a vlhčí místa shora zasahují horské smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Na obohacených stanovištích se objevují květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylliFagetum), na nejvýraznějších sutích přecházející až do bažankových jasenin (Mercuriali-Fraxinetum). Lesní prameniště hostí nejčastěji podmáčené jedlosmrčiny (Equiseto-Piceetum), podél menších potůčků bývají olšiny se smrkem (Piceo-Alnetum). Bystřiny provázejí podhorské potoční olšiny asociace Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, větší toky i olšiny olše šedé (Alnetum incanae); na březích lze místy očekávat vysokobylinnou vegetaci svazu Petasition officinalis. Na suchých loukách i pastvinách byla pravděpodobně mozaika vegetace svazů Violion caninae (na nejsušších stanovištích přecházející až do podhorských vřesovišť svazu Genistion), v nejnižších polohách i louky svazu Arrhenatherion. Dnes jsou vlivem eutrofizace a dosévání polopřirozené porosty dosti vzácné, vesměs byly nahrazeny kulturními porosty, blížícími se druhovou skladbou vegetaci svazu Arrhenatherion. V potočních nivách byly pcháčové louky svazu Calthion, po zániku hospodaření přecházející do mokřadních lad podsvazu Filipendulenion. Na prameništních loukách byly hojné porosty svazu Caricion fuscae, občas i přechodová rašeliniště svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. 3.1.2.6. Lesy Zájmové území se nachází v přírodní lesní oblasti (PLO) 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku. Lesní porosty (PUPFL) mají na území řešeném ÚP Ruda nad Moravou rozlohu 999,2 ha (ČSÚ 31. 12. 2013). 3.1.2.7. Krajinný ráz Tento pojem je kodifikován v právním řádu. Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů stanoví v § 12: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

24


pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich. Krajinný ráz je vytvářen souborem typických přírodních a člověkem vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují. Typické znaky krajinného rázu tedy vytvářejí obraz dané krajiny. Různé kombinace typických znaků vytvářejí různé typy krajinného rázu. Území řešené ÚP Ruda nad Moravou leží v krajině pozdně středověké kolonizace hercynského okruhu a v novověké sídelní krajině hercynského okruhu. V rámci typizace krajin ČR z hlediska jejich rázovitosti můžeme řešené území zařadit do následujících rámcových krajinných typů: I. rámcové sídelní krajinné typy: 5 – krajina pozdně středověké kolonizace hercynského okruhu 6 – novověká sídelní krajina hercynského okruhu II. rámcové typy využití krajin: M – lesozemědělské krajiny L – lesní krajiny III. rámcové typy reliéfu krajin: 2 – krajiny vrchovin Hercynica 13 – krajiny výrazných svahů a sklnatých horských hřbetů Průnikem uvedených rámcových typů krajin byly v řešeném území vymezeny následující krajinné typy, popsané trojmístným kódem: 5M2, 6L13. Obecně dochovalost krajinného rázu kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby a skladů, dopravní koridory, novodobá zástavba, bloky zemědělských ploch) až po krajinný ráz dobře dochovalý (historické osídlení s dochovanými znaky staveb, plochy zahrad, záhumenek v původní struktuře, rozptýlené osídlení s původními znaky, zbytky původního členění plužiny s pestrým využitím). Krajina si v řešeném území vzhledem ke členitosti terénu zachovale do jisté míry harmonický ráz, kde se střídají relativně nevelké lesní celky v méně vhodném terénu pro současnou zemědělskou činnost – svažitý terén, hluboce zaříznutá údolí vodních toků, plošší reliéf se zemědělsky využívanými segmenty. Na podmáčených dnech údolí jsou trvale luční porosty. Vyšší severní okraj území je zalesněn. Dle podkladu ZÚR Olomouckého kraje – 1. aktualizace 2011, náleží území do oblastí se shodným krajinným typem C. Mohelnická brázda, D. Šumperské údolí a E. Hanušovické údolí.


25



26


3.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení koncepce ÚP Jedním z nejdůležitějších aspektů nerealizace koncepce je zachování dotčených ploch ZPF, tedy ochrana ZPF. Neprovedení koncepce by znamenalo zachování produkčních funkcí posuzované plochy, zachování současného hospodaření na zastavitelných plochách. Významným záměrem s pozitivním přínosem je vymezení koridoru pro dopravu silnice II/369, který je nově navržen dle územní studie. Významným aspektem nerealizace koncepce je také zachování současného rázu krajiny, zejména pak prevence rozšíření zastavěného území do krajiny. V důsledku nerealizace územního plánu by na druhou stranu nedošlo k posílení rozvoje obce, zejména v rámci bydlení a nových pracovních příležitostí. Uskutečnění záměrů zařazených do územního plánu Ruda nad Moravou předpokládá vlivy negativní i pozitivní. Hodnocení SEA věnuje pozornost především vlivům negativním a hledá možnosti jejich eliminace, zmírnění či kompenzace.

3.2.1. Ovzduší Nerealizace ploch zařazených do ÚP Ruda nad Moravou nijak zásadně neovlivní kvalitu ovzduší v jejich okolí. Nerealizací záměrů (přeložka silnice II/369) zůstane znečištění ovzduší na současné úrovni, územní a prostorové rozvržení imisí i emisí hluku a škodlivin v ovzduší bude pravděpodobně zachováno přibližně na současné úrovni.


27


3.2.2. Půda Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu byl hodnocen především vzhledem ke kvalitě a rozsahu zemědělského půdního fondu navrženého k odnětí. V případě nerealizace ÚP bude zachována primární, zemědělská funkce na plochách navržených zastavitelných plochách u 37,9545 ha půdy. Plocha pro ÚSES se podle společného metodického pokynu MMR a MŽP z července 2011 nevyhodnocuje. Celkový přehled záboru ZPF (ha): Kód Účel využití Celková Zábor Zábor podle tříd ochrany výměra ZPF I. II. III. IV. V. Bydlení v rodinných domech 9,9985 9,9712 0 7,5091 0 2,0032 0,4589 BI – příměstské Plochy občanského vybavení 5,2454 5,2484 1,9687 3,2797 0 0 0 OS – tělovýchova a sport 0,9390 0,4991 0 0,3189 0 0,1515 0,0287 PV Plochy veřejných prostranství 0,0693 0,0506 0 0 0 0 0,0506 Plochy rekreace – rodinná RI 0,1148 0,1148 0 0,1148 0 0 0 RH Plochy rekreace – hromadná Plochy smíšené obytné 11,4249 11,2990 0 0,9601 0 1,4335 8,9054 SV venkovské Plochy dopravní 7,1200 4,1760 0 2,8980 0 0 1,2730 infrastruktury – silniční DS doprava Plochy výroby a skladování – 0,8203 0,8083 0,0050 0 0 0 0,8083 VZ zemědělská výroba 0,6408 0,6408 0 0,6408 0 0 0 VS Plochy smíšené výrobní Plochy sídelní zeleně – 0,5098 0,4734 0 0,4703 0 0 0,0031 ZO ochranné a izolační 0,1550 0,1550 0 0,1550 0 0 0 Technická infrastruktura TI Plochy sídelní zeleně – 0,3324 0,3324 0 0 0 0 0,3324 ZS soukromé a vyhrazené 37,3702 33,7690 1,9737 16,3467 0 3,5882 11,8604 Celkem V tabulce nejsou zahrnuty plochy změn v krajině č. K01, K02, K03, K04, K05, K06, K07, které jsou navrženy pro realizaci ÚSES nebo jsou navrženy jako nezastavitelné. Dále zde nejsou uvedeny zastavitelné plochy č. P03, Z34, Z39, Z40, Z41, Z42, Z21, K08, které jsou navrženy na nezemědělských půdách a nejsou tedy vyhodnoceny jako zábor ZPF. Předpokládaný zábor pozemků určených pro plnění funkcí lesa (PUPFL) je celkem 9,59 ha.

3.2.3. Voda Vliv navrhovaných záměrů byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na povrchové a podzemní vody a odtokové poměry. Nerealizace záměrů nijak zásadně neovlivní kvalitu povrchových a podzemních vod ani odtokové poměry a vodohospodářské poměry zůstanou převážně na současné úrovni.

3.2.4. Příroda a krajina Vliv záměrů navrhovaných v územním plánu Ruda nad Moravou byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES. Nerealizace záměrů navržených v ÚP nebude mít zájmy ochrany přírody a krajiny. Chybějící návrh ÚSES v územním plánu neumožní realizaci nefunkčních skladebných částí ÚSES.


28


3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny

Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z21


0,9994

0

-1

-1

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0,3319

0,3319

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0,7926

0,7926

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2,6549

2,6549

0

-2

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0,4792

0,4792

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1,6695

1,6695

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0,4340

0,4340

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

1,0590

1,0317

0

-2

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

1,1651

1,1651

0

-2

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0,0693

0,0506

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1,9657

1,9657

0

-2

0

0

-1

0

0

0

-1

-1

-1

3,2797

3,2797

0

-2

0

0

-1

0

0

0

-1

-1

-1

0,4587

0,4587

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,6194

0,6194

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1,1317

1,1351

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

2,1874

2,1515

0

-2

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

1,1557

1,1299

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0,3187

0,3187

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1610

0,1610

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0,2057

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0

Zábor ZPF

0,9994

Výměra Celkem (ha)

Krajinný ráz

Z13

ÚSES

Z12

OS – občanské vybavení – tělovýchova a sport OS – občanské vybavení – tělovýchova a sport SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské

VKP ze zákona

Z11

VKP registrované

Z09 a Z09 b Z10

NATURA 2000

Z08

ZCHÚ a jejich OP

Z07

Odtokové poměry

Z06

Povrchové vody

Z05

Podzemní vody

Z03

Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Štědrákova Lhota Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Štědrákova Lhota Štědrákova Lhota Štědrákova Lhota Štědrákova Lhota Hostice

Půda

Z02

BI – bydlení rodinných domech – příměstské BI – bydlení rodinných domech – příměstské BI – bydlení rodinných domech – příměstské BI – bydlení v rodinných domech – příměstské BI – bydlení v rodinných domech – příměstské BI – bydlení v rodinných domech – příměstské BI – bydlení v rodinných domech – příměstské BI – bydlení v rodinných domech – příměstské BI – bydlení v rodinných domech – příměstské RI – rodinná rekreace

Zdraví obyvatel

Z01

Navrhované funkční využití řešené lokality

Katastrální území

Označení Plochy

V následující kapitole jsou zhodnoceny vlivy jednotlivých návrhů Územního plánu Ruda nad Moravou zahrnující plochy různých typů (plochy pro bydlení, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy výroby a skladování, plochy smíšené výrobní, plochy veřejných prostranství, plochy sídelní zeleně, plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území) na jednotlivé složky životního prostředí (zdraví obyvatel, půda, voda, příroda a krajina a biota apod.). V tabulkovém přehledu jsou souhrnně uvedeny potenciální vlivy návrhů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí, veřejné zdraví a krajinný ráz.

Hostice Hostice Bartoňov

29

Z36


Z37


Z38


Z39


Z40


Z41


Hrabenov

Z42


Hrabenov

Z43

ZS – sídelní zeleň – soukromá a vyhrazená ZO – sídelní zeleň – ochranná a izolační ZO – sídelní zeleň – ochranná a izolační TI – plochy technické infrastruktury BI – bydlení v rodinných domech – příměstské DS – plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava VS – plochy smíšené výrobní

Hrabenov

Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49


0,7954

0,7954

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1,3680

1,3680

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0,1960

0,1960

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,4563

0,4563

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,7812

0,7812

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0,4727

0,4727

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,3948

0,3831

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1673

0,1673

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,2525

0,2525

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,2615

0,2615

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-2

0,2666

0,2546

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-2

0,2922

0,2922

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0822

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0776

0,0287

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0165

0,0104

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0287

0,0287

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,6913

0,3351

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0270

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0467

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0400

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0531

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,3324

0,3324

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0,0696

0,0696

1

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0,2211

0,1928

1

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0,1550

0,1550

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0,4129

0,4129

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

7,1200

4,1760

1

-2

-1

-1

-1

0

0

0

-2

-2

-1

0,6408

0,6408

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

Zábor ZPF

Krajinný ráz


Z31

ÚSES

Z35

Štědrákova Lhota Štědrákova Lhota Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Hrabenov

Z30

VKP ze zákona


Z29

VKP registrované

Z34

Z28

NATURA 2000

Hrabenov

Z27

ZCHÚ a jejich OP


Z26

Odtokové poměry

Z32 Z33

Z25

Povrchové vody

Radomilov

Z24

Podzemní vody


Z23

Půda

Bartoňov

Zdraví obyvatel

SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské SV – smíšené bydlení – venkovské VZ – zemědělská výroba

Z22




Označení Plochy


Radomilov Hrabenov Hrabenov Hrabenov Hrabenov Hrabenov Hrabenov Hrabenov Hostice

Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou

30

P01 P02 P03 P04 P05

0,1783

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0,2243

0,2243

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1148

0,1148

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,7062

-

0

N

0

1

1

0

0

0

0

2

1

1,1494

-

0

N

0

1

1

0

0

0

0

2

1

0,3951

-

0

N

0

1

1

0

0

0

0

2

1

0,3458

-

0

N

0

1

1

0

0

0

0

2

1

0,9133

-

0

N

0

1

1

0

0

0

0

2

1

Neuve edena

-

0

N

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

Neuve edena

-

0

N

0

-1

-1

0

0

0

0

0

-1

Neuve edena

-

0

N

0

0

0

0

0

0

-2

0

-2

0,2838

0,2279

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0355

0,0355

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1533

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0327

0,0327

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0894

0,0607

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zábor ZPF

0,1864


Krajinný ráz

K08

ÚSES

K07

VKP ze zákona

K06

VKP registrované

K05

NATURA 2000

K04

ZCHÚ a jejich OP

K03

Odtokové poměry

K02

Povrchové vody

K01

Podzemní vody

Z52

Ruda nad Moravou Radomilov

Půda

Z51

ZO – sídelní zeleň – ochranná a izolační SV – smíšené bydlení – venkovské RH – plochy rekreace hromadné NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSp-plochy smíšené nezastavěného územípřírodní NSs-plochy smíšené nezastavěného území – sportovní – sjezdovka NSx-plochy smíšené nezastavěného území – specifické - střelnice NSs-plochy smíšené nezastavěného území – sportovní - sjezdovka SV – smíšené bydlení – venkovské PV – plochy veřejných prostranství PV – plochy veřejných prostranství ZO – sídelní zeleň – ochranná a izolační PV – plochy veřejných prostranství

Zdraví obyvatel

Z50



Označení Plochy


Hrabenov

Radomilov

Radomilov

Hrabenov

Hrabenov

Hrabenov Štědrákova Lhota Štědrákova Lhota Štědrákova Lhota Hrabenov Ruda nad Moravou Radomilov Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou

Poznámka: plochy přestavby nejsou dále hodnoceny. N – zábor ZPF nevyhodnocován (ÚSES, nezastavitelné plochy) Hodnocení: -2 významný negativní vliv, -1 negativní vliv, 0 bez prokazatelného vlivu, +1 pozitivní vliv, +2 významný pozitivní vliv Negativní vlivy jsou významné, když: • jsou rozsáhlé v prostoru a čase; vliv zejména na zábor půdy, krajinný ráz, odtokové poměry, • přesahují ekologické standardy nebo limitní hodnoty, LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

31


• •

nejsou v souladu s ekologickou politikou a se zachováním udržitelného rozvoje, existují negativní a vážné vlivy na ekologicky citlivé nebo významné území, kulturní dědictví, životní styl obyvatel, místní tradice a hodnoty.

Způsob hodnocení Kritéria pro zařazení vlivu do určitého stupně byla zpracována tak, aby bylo v maximální míře omezeno subjektivní vnímání a posuzování vlivů. Soubor kritérií zahrnuje všechny základní vlivy na složky životního prostředí – vodu, půdu, přírodu, krajinu. Vlivy na zdraví obyvatel: -1 = plošně velké plochy zejména pro výrobu a skladování, průmyslovou výrobu s objekty s možnými vlivy technologie, těžbu nerostů, předpoklad zvýšené dopravní zátěže, -2 = plošně rozsáhlé plochy zejména pro výrobu a skladování, průmyslovou výrobu s objekty s možnými vlivy technologie, těžbu nerostů, předpoklad výrazného zvýšení dopravní zátěže. Vlivy na půdu: -1 = trvalý zábor ZPF nad cca 0,5 ha, produkčně využívané, chráněné půdy ZPF, trvalý zábor ZPF produkčně využívané půd nižší bonity nad cca 1 ha, -2 = trvalý zábor ZPF nad cca 1 ha, produkčně využívané, chráněné půdy ZPF, trvalý zábor ZPF produkčně využívané půd nižší bonity nad cca 2 ha. Vlivy na vodní režim (povrchové a podzemní vody, odtokové poměry): -1 = plošně velké plochy s budoucími objekty, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody; zásahy do vodního režimu (odvodnění apod.) místně omezené, -2 = plošně rozsáhlé plochy s budoucími objekty a zpevněnými plochami, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody; zásahy do vodního režimu na velkých plochách. Vlivy na ochranu přírody a krajiny (zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, VKP dle zákona č. 144/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ÚSES): -1 = potenciální ovlivnění ZCHÚ, VKP registrovaného, zásah do VKP dle zákona, potenciální ovlivnění ÚSES, -2 = zásah do ZCHÚ nebo jeho ochranného pásma, registrovaného VKP, zásah do ÚSES. Vlivy na krajinu (krajinný ráz): -1 = potenciální poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu, místní narušení dálkových pohledů, bez významné změny krajinného obrazu, -2 = zásadní potenciální poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu, narušení dálkových pohledů.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 5.1. Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území nejsou navrhovanými záměry dotčena.

Území Natura 2000 Území soustavy Natura 2000 nejsou navrhovanými záměry dotčena.


32


5.2. Vodní hospodářství Z hlediska vodního hospodaření je nutno respektovat platná ustanovení zákona č.254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), především se jedná o: - vymezení povolení k některým činnostem (§ 14) a souhlas ke stavbám (§17), - ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30), - oprávnění při správě vodních toků (§ 49): správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry, b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry, c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry, - stanovení a vyhlášení záplavových území (§ 66).

5.3. Ochrana kulturních hodnot Ochrana veškerých kulturních hodnot území (archeologické nálezy, památkově chráněné objekty, urbanistická struktura a estetické hodnoty sídla) je obecným požadavkem, který územní plán Ruda nad Moravou musí respektovat a umožňovat.

5.3.1. Archeologická naleziště a území archeologického zájmu Celé katastrální území je považováno za potencionální archeologické naleziště a tedy území archeologického zájmu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu na katastrálním území obce je investor povinen zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu institucí oprávněnou k provádění těchto výzkumů.

5.3.2. Památková ochrana Ochrana památkově chráněných objektů je zakotvena v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zákon definuje předmět a způsob ochrany, povinnosti a práva vlastníka i orgánů státní správy a upravuje ochranu archeologických nálezů. Na území řešeném v Územním plánu Ruda nad Moravou se nacházejí nemovité památky: Číslo rejstříku

Okres

Sídelní útvar

Část obce

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

33337 / 8-1116 Šumperk Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou

socha P. Marie

Sportovní


sousoší Kalvárie

proti Obecnímu úřadu


sousoší sv. Josefa s andílky

u kostela

24821 / 8-1112 Šumperk Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou čp.1

Zámek

28707 / 8-1113 Šumperk Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou čp.3

městský dům

Ruda nad Moravou

32229 / 8-1115 Šumperk Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou čp.72 venkovská usedlost 27682 / 8-1114 Šumperk Ruda nad Moravou Ruda nad Moravou čp.73 Číslo rejstříku 31613 / 8-824 Číslo rejstříku 23953 / 8-893

Okres Šumperk Okres Šumperk


Sídelní útvar Bartoňov Sídelní útvar Hrabenov

Část obce Bartoňov Část obce Hrabenov

lihovar, s omezením: bez budovy čp. 74 čp.

Krátká Olšanská

Památka

čp.3 venkovská usedlost čp.

Památka kaple sv. Josefa/sv. Anny

Ulice,nám./umístění u silnice Ruda nad Moravou - Hrabenov

33


6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších) Posuzovaná dokumentace je zpracována invariantně. Z tabelárního přehledu v kapitole č. 4 vyplývá, že územní plán Ruda nad Moravou bude mít v některých svých záměrech, plochy s rozdílným způsobem využití – plochy změn, významný negativní vliv a mírně negativní vliv na některé složky životního prostředí. Hodnocené záměry jsou řešeny bez variant, pro každý záměr je navržena pouze jedna varianta aktivní (záměr v rozsahu navrženého územního plánu) a varianta nulová (nerealizování, vyřazení z ÚPD). Při posuzování jsme vycházeli zejména z kapitol 3., 4. a 5. Následující podkapitoly uvádějí všechny potenciálně očekávané vlivy s uvedením předpokládané doby trvání a intenzity jednotlivých vlivů. Kumulativní a synergické vlivy: tyto vlivy mohou nastat nerespektováním stanovených podmínek zástavby. Odnětí ZPF v různých třídách bonity je značným zásahem do využívání krajiny a ztrátou produkčních schopností území. Nezbytné bude prověření problémů souvisejících s ochranou zdraví obyvatel (hluková zátěž, imisní situace) jako podmiňujícím faktorem využití a uspořádání území, záměry musí být projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Z05

Z07




Kumulativní vliv

Zábor ZPF




Označení plochy

Z hlediska krajinného rázu jsou stanoveny podmínky ochrany. Pro rozsáhlejší změny v území jsou navrženy územní studie, které zohlední i hledisko krajinného rázu, aby nedošlo k jeho narušení.

Plocha je převzata z platného ÚP, celkový zábor ZPF je 2,65 ha (mimo veřejná prostranství). Návrh je situován na okraji sídla v sousedství současné zástavby rodinných domů a občanské vybavenosti. Na plochu Z05 přímo navazuje rezervní plocha R04. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla. Značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území. Pro tento záměr je zpracována územní studie, kterou je nutno prověřit z hlediska případného negativního zásahu do krajinného rázu.

Ruda nad Moravou

2,6549

2,6549

1,6695

Plocha Z07 je převzata z platného ÚP, plocha Z08 je nově navržena. Celkový zábor ZPF je 3,2395 ha (mimo veřejná prostranství a zeleň). Návrh je 1,6695 situován na okraji sídla v sousedství současné

Ruda nad Moravou

34


Z08


zástavby rodinných domů Na plochy přímo navazuje rezervní plocha R01. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla. Značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území. Pro tento celý záměr bude vhodné navrhnout územní studii (US1 je navržena pouze pro plochu Z07), která musí řešit koncepčně negativní zásah do krajinného rázu a další problémy životního prostředí a zdraví obyvatel.

Ruda nad Moravou

1,57 Z09a BI – bydlení v rodinných domech – příměstské

Ruda nad Moravou

Z09b BI – bydlení v rodinných domech – příměstské

Ruda nad Moravou

1,0590

1,1651 Z48

DS – plochy dopravní Ruda nad infrastruktury – Moravou silniční doprava

7,1200

1,57 Plocha Z09a je převzata z platného ÚP, plocha Z09b je nově navržena. Celkový zábor ZPF je 2,1968 ha (mimo veřejná prostranství a zeleň). Návrh je situován na okraji sídla částečně 1,0317 v sousedství současné zástavby rodinných domů, částečně mimo kontakt se současnou zástavbou. Na plochy přímo navazuje rezervní plocha R01. Návrh jako celek (včetně rezervní plochy pro bydlení) významně negativně ovlivní krajinu na okraji sídla. Značným podílem zastavěných ploch dojde ke snížení retenční schopnosti území. Pro tento celý záměr bude vhodné navrhnout územní studii, která musí řešit koncepčně negativní zásah do krajinného rázu a další problémy životního prostředí včetně ochrany před záplavami a zdraví 1,1651 obyvatel. Dopravní plochy – obchvat silnice II/369 je z hlediska zdraví obyvatel posuzován kladně, dojde však ke kumulaci negativních vlivů na složky životního prostředí a to VKP – PUPFL, niva vodního toku, skladebné části ÚSES. Nezbytné bude následné prověření koncepce 4,1760 dopravního řešení ve variantách.

6.1. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy bydlení – B bydlení v rodinných domech – příměstské – BI Plochy Z01, Z02, Z07, Z08, Z09 (a,b) mohou mít vhledem k plošnému rozsahu záměrů a jeho umístění negativní vliv na krajinný ráz. Za předpokladu vhodných opatření se nepředpokládá na těchto plochách ovlivnění podzemních či povrchových vod, nedojde ani k výraznému ovlivnění odtokových poměrů. U plochy Z02 dochází ke střetu s melioracemi (investice do půdy). Negativní vliv mají záměry na ZPF. Dochází k většímu záboru ZPF na celkové ploše 9,9712 ha, z toho 7,5091 ha půd ve II. třídě ochrany ZPF, 2,0032 ha ve IV. třídě ochrany ZPF a 0,4589 ha v V. třídě ochrany ZPF.

6.2. Vlivy územního plánu na životní prostředí – plochy rekreace R rekreace rodinná – RI rekreace hromadná – RH Plochy rekreace nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Za předpokladu potřebných opatření (likvidace odpadních vod) se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod.


35


Dochází k menšímu záboru ZPF na celkové ploše 0,1654 ha, z toho 0,1148 ha ve II. třídě ochrany ZPF a 0,0506 ha v V. třídě ochrany ZPF.

6.3. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy občanského vybavení O občanské vybavení – tělovýchova a sport – OS Plochy Z11, Z12 jsou umístěny ve VKP niva, sousedí se skladebnými částmi ÚSES a mohou mít vhledem k plošnému rozsahu negativní vliv na krajinný ráz. Za předpokladu potřebných opatření k likvidaci odpadních a dešťových vod se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod. Dochází k většímu záboru ZPF na celkové ploše 5,2484 ha, z toho 1,9687 ha půd v I. třídě ochrany ZPF, 3,2797 ha ve II. třídě ochrany ZPF.

6.4. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy smíšené obytné – SV plochy smíšené obytné – venkovské – SV Plochy Z15, Z16, Z17, Z23 mohou mít vhledem k plošnému rozsahu negativní vliv na krajinný ráz. Za předpokladu potřebných opatření k likvidaci odpadních a dešťových vod se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod. U ploch Z 26 a Z 28 dochází ke střetu s melioracemi (investice do půdy). Dochází k velkému záboru ZPF na celkové ploše 11,229 ha, z toho 0,9601 ha půd ve II. třídě ochrany ZPF, 1,4335 ha ve IV. třídě ochrany ZPF a 8,9054 ha v V. třídě ochrany ZPF.

6.5. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy dopravní infrastruktury – D dopravní infrastruktura – silniční doprava – DS Návrh ploch pro dopravní infrastrukturu vymezuje především plochy pro obchvat (přeložku) silnice II/369. Záměr přeložky silnice zasahuje do VKP niva, VKP les, významně negativně ovlivňuje skladebné části ÚSES a bude mít negativní vliv na krajinný ráz. Negativní vliv na veřejné zdraví se nepředpokládá. Vlivem liniových dopravních staveb může dojít k ovlivnění především odtokových poměrů, rovněž provozem mohou být negativně ovlivněny podzemí vody, bude třeba navrhnout v další fázi taková opatření, aby došlo k minimálnímu ovlivnění vodohospodářských poměrů (navržená trasa plochy D 48 prochází záplavovým územím Q100 a rovněž zde dochází ke střetu s melioracemi (investice do půdy). Negativní vliv má záměr na ZPF, dochází k záboru ZPF na celkové ploše 4,176 ha, z toho z toho 0,0050 ha půd v I. třídě ochrany ZPF, 2,898 ha ve II. třídě ochrany ZPF a 1,2730 ha v V. třídě ochrany ZPF. Předpokládaný zábor PUPFL je 0,90 ha.

6.6. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy technické infrastruktury –T technická infrastruktura – inženýrské sítě – TI Návrh plochy pro technickou infrastrukturu je umístěn ve VKP niva a ve skladebné části ÚSES. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod. Dochází k menšímu záboru ZPF na celkové ploše 0,1550 ha, a to ve II. třídě ochrany ZPF.

6.7. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy výroby a skladování –V výroba a skladování – zemědělská výroba – VZ Navrhované plochy Z31 a Z32 budou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody, resp. na krajinný ráz. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

36


Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod. Dochází k záboru ZPF na celkové ploše 0,8083 ha, a to ve VI. třídě ochrany ZPF.

6.8. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy smíšené výrobní – VS Plochy smíšené výrobní – VS Plocha Z49 je navržena ve VKP niva. U ploch pro výrobu je nutno splnit podmínku, že lze umístit chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví po doložení splnění povinnosti stanovených právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví na úseku hluku, příp. vibrací (resp. chráněné prostory lze umístit pouze do lokalit, v nichž bude v rámci územního řízení prokázáno splnění hygienických limitů hluku stanovených platnými právními předpisy). Nepřípustná je obsluha a zásobování ploch kapacitní nákladní dopravou z ulic s převažujícím využitím obsluhy pro bydlení. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod, bude třeba pouze dořešit střet s melioracemi (investice do půdy). Dochází k záboru ZPF na celkové ploše 0,6408 ha, a to ve II. třídě ochrany ZPF.

6.9. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy veřejných prostranství – P veřejná prostranství – PV Navržené plochy nebudou mít negativní vliv na ochranu přírody a krajiny. Za předpokladu potřebných opatření (likvidace odpadních vod) se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani kvality podzemních a povrchových vod. U plochy Z36 dochází ke střetu s melioracemi (investice do půdy). Dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 0,4991 ha, z toho 0,3189 ha půd ve II. třídě ochrany ZPF, 0,1515 ha ve IV. třídě ochrany ZPF a 0,0287 ha v V. třídě ochrany ZPF.

6.10. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy sídelní zeleně – Z zeleň – soukromá a vyhrazená – ZS zeleň – ochranná a izolační – ZO Plochy pro zeleň budou mít pozitivní vliv na krajinný ráz. Lze předpokládat, že plochy budou mít i pozitivní vliv na celkové vodohospodářské poměry, včetně odtokových poměrů (zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku z území), následně i na povrchové vody (zadržení vody v krajině) a podzemní vody (zvětšení vsaku). U plochy Z 50 dochází ke střetu s melioracemi (investice do půdy). Dochází k celkovému záboru ZPF na ploše 0,8058 ha, z toho 0,4703 ha půd ve II. třídě ochrany ZPF a 0,3355 ha V. třídě ochrany ZPF.

6.11. Vlivy územního plánu na životní prostředí - plochy smíšené nezastavěného území – NS plochy smíšené nezastavěného území – přírodní – NSp plochy smíšené nezastavěného území – sportovní – NSs plochy smíšené nezastavěného území – specifické – NSx Plochy přírodní NSp (K01 – K05) budou mít pozitivní vliv na ochranu přírody a krajinný ráz. Plochy sportovní NSs zasáhnou negativně (K06) a významně negativně (K08) do krajinného rázu. Plocha K08 významně negativně zasáhne do VKP les a může negativně ovlivnit skladebné části ÚSES. Plocha specifická NSx (K07) může negativně ovlivnit krajinný ráz. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

37


Plochy přírodní NSp (K01 – K05) budou mít pozitivní vliv na celkové vodohospodářské poměry, včetně odtokových poměrů (zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku z území), následně i na povrchové vody (zadržení vody v krajině) a podzemní vody (zvětšení vsaku). Plochy sportovní Nss (K06, K08), jsou uvažovány pro sjezdovky s vlekem, plocha K06 je v současné době vedena jako TTP, plocha K08 jako lesní pozemek. U plochy K06 se nepředpokládá ovlivnění odtokových poměrů, jelikož travní porost bude ponechán. U velké plochy K08 dojde po odstranění lesního porostu ke snížení retenční schopnosti území a zvýšení povrchového odtoku. Plochy specifické NSx (K07) – uvažuje se sportovní střelnicí a hřiště na paintbal, pozemek je v současné době veden jako TTP, za předpokladu vhodných opatření by nemělo dojít k výraznému ovlivnění odtokových poměrů ani ovlivnění podzemních vod (likvidace odpadních vod). Bude však záviset na podílu zpevněných ploch. Zábor ZPF – (KO6, K07) – neuvažuje se záborem ZPF, plochy jsou navrženy jako nezastavitelné. V případě, že bude třeba realizovat drobné stavby či zpevněné plochy související s provozem (střelnice, resp. lyžařský vlek), bude zábor vyhodnocen po upřesnění záměru v dalším stupni PD. Předpokládaný zábor PUPFL je 8,69 ha.

6.12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví Přehled navrhovaných ploch bydlení a občanského vybavení s rizikovými faktory negativně působící na veřejné zdraví Funkční využití plochy

Potenciální rizika

Plochy Z11 a Z12 mohou být ohroženy negativními vlivy plochy občanského vybavení – z přilehlých stávajících ploch výroby (VS). tělovýchova a sport OS (Z11 a Z12) Obě plochy navazují na plochy bydlení, ohrožení hlukem a pohody obyvatel Vlivy na zdraví obyvatelstva lze precizovat pomocí hodnocení zdravotních rizik a posuzováním vlivů na veřejné zdraví. Jsou to postupy, které umožňují vyhodnocováním působení jednotlivých faktorů životních prostředí a kvantifikovat jejich vliv na zdraví populace nebo některých populačních skupin. V těchto postupech jsou využívány nejnovější poznatky pro určení druhu a stupně nebezpečnosti fyzikálních, chemických a biologických faktorů. Analýza rizika umožňuje na základě působení jednotlivých faktorů na organismus člověka vyhodnotit reálnou expoziční dávku a následně stanovit charakter a rozsah potencionálních nebo existujících rizik pro určité populační skupiny. Podle předložené koncepce ÚP Ruda nad Moravou jsou pro zajištění zdravých životních podmínek obyvatel navrhovány k uplatnění následující zásady: � stavby v zastavitelných plochách a plochách přestavby mohou být v jednotlivých případech nepřípustné, jestliže kapacitou, polohou nebo účelem odporují charakteru předmětné lokality (plochy) a nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí; navrhované využití území posuzuje a o jeho přípustnosti či nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad v příslušném řízení podle stavebního zákona a příslušných vyhlášek � dosavadní způsob využití ploch s rozdílným způsobem využití, který neodpovídá vymezenému využití území podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou zde dány důvody pro opatření z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví Nově vymezené chráněné prostory, definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, lze umístit pouze do lokality, v níž celková hluková zátěž nepřekračuje hodnoty stanovených hygienických limitů hluku pro tyto prostory; průkaz souladu hlukové zátěže se stanovenými limity musí být v odůvodněných případech doložen nejpozději v rámci územního řízení s tím, že musí být zohledněna i zátěž z povolených, doposud však nerealizovaných záměrů.


38


Při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Konkrétní protihluková opatření mohou být navržena až na základě výpočtu při znalosti konkrétních parametrů umisťovaných záměrů. Vlivy na ovzduší Koncepce navrhuje plochy pro lehkou, drobnou a zemědělskou výrobu a skladování a dopravní infrastruktury. S ohledem na neznalost náplně ploch výroby a skladování nelze kvalifikovaně stanovovat příspěvky a ovlivnění imisní zátěže v okolí lokalit. Dle regulativů je přípustná lehká a drobná výroba a výsledné ovlivnění bude rovněž záviset na dopravní obsluze. Ve výstupech je doporučeno konkrétní náplň jednotlivých výrobních a skladovacích ploch prověřit samostatnými rozptylovými studiemi případně i procesem projektové EIA. Realizací Koncepce může být zvýšena imisní zátěž nad rámec stávajících zdrojů v obci a z hlediska předběžné opatrnosti bude nutno jednotlivé záměry prověřit včetně předpokladu navýšení dopravy po stávající silniční síti, který by mohly vést ke změnám imisní situace v obci. Konkrétní záměry, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, musí být v návaznosti na zdravotní rizika související s potenciální expozicí jednotlivých skupin populace látkám znečišťujícím ovzduší předem projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Územní plán Ruda nad Moravou předkládá návrhy funkčního a prostorového uspořádání v katastrálním území tak, aby byly minimalizovány dopady na veřejné zdraví. Z nalezených vlivů na zdraví obyvatelstva nebyly identifikovány významné negativní vlivy, podmínky využití jednotlivých ploch musejí dávat předpoklady pro zajištění stanovených limitů, zejména hluku a čistoty ovzduší. Radon Radon je plyn, vznikající při rozpadu uranu, který může mít negativní účinky na zdraví lidí. Podle platné legislativy je povinnost stanovit radonové riziko a podle výsledků u nově realizovaných objektů navrhnout a provést opatření ke snížení koncentrací radonu v uzavřených prostorách a obytných místnostech.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Jak již bylo uvedeno v kapitole 6, územní plán Ruda nad Moravou je jako celek zpracován invariantně. Vyhodnocení vlivů záměrů ÚP na udržitelný rozvoj území a v tom i vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 19, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo provedeno ve fázi návrhu územního plánu. Způsob hodnocení: Byly identifikovány kladné i záporné vlivy územního plánu Ruda nad Moravou na složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva a dále byly stanoveny srovnávací hodnoty - indikátory (současný stav, návrh) k posouzení intenzity vlivu jednotlivých návrhů na složky životního prostředí: � Vliv koncepce na veřejné zdraví byl vztažen k případnému příspěvku navržených aktivit ke zvýšení, případně ke snížení současné míry znečištění ovzduší, hluku. � Vliv koncepce na půdu byl hodnocen vzhledem ke kvalitě půdy na pozemcích navržených k odnětí ze ZPF. Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy byly třídy ochrany zemědělské půdy. Dále bylo posuzováno, jak dané záměry ovlivňují erozi půdy (větrná, popř. vodní). � Vliv koncepce na vodu byl posuzován vzhledem ke kvalitě (čistotě) a kvantitě povrchové a podzemní vody. Specifické pro systém povrchových a podzemních vod je vysoká prostupnost a vzájemná propojenost s ostatními složkami životního prostředí. Důležitým ukazatelem je také charakter a intenzita proudění podzemních vod. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

39


�

� �

Povrchové vody (vodní toky a nádrže) jsou okolními funkčními plochami (bydlení, rekreace, výroba atd.) ovlivňovány přímo. Vzhledem k sídlům je zvláště podstatné případné ohrožení zástavby rozkolísanými průtoky s přívalovými vodami. Obvykle jsou ohrožená území stanovena jako záplavová území a jsou prováděny úpravy odtokových poměrů v povodí, úpravy koryta a břehů (prohloubení, ohrázovaní). Kvalita povrchových vod je často ohrožena erozními smyvy ornice, čemuž se dá zabránit především protierozními opatřeními pro hospodaření na orné půdě v celém povodí. Podzemní vody jsou obvykle ovlivňovány sekundárně, obvykle v důsledku nadměrných odběrů podzemní vody, zvyšováním zpevněných ploch a znečištěním vody a půdy. Pro hodnocení vlivu na přírodu a krajinu byly použity přírodní limity a limity využití území. Tato omezení vyplývají především ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z dalších právních předpisů. Přírodní limity v řešeném území: - zvláště chráněná území - území soustavy Natura 2000 - významné krajinné prvky – VKP vyplývající ze zákona, vyjmenované v § 3 písm.b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy - lesní porosty a jejich 50 m ochranné pásmo, - ÚSES

Problémy a nejasnosti: Při shromažďování údajů a zpracování hodnocení se nevyskytly významné nedostatky.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů na životní prostředí jsou součástí regulativů a limitů vymezených ve výrokové části územního plánu Ruda nad Moravou. Jedná se o tzv. limity využití území vyplývající jednak z právních předpisů (např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, zákon č.. 20/1987 Sb., o státní památkové péči atd.) a dále mohou tyto limity být stanoveny správním rozhodnutím (např. PO vodních zdrojů, POP středisek zemědělské výroby, atd.). U všech záměrů je nutno respektovat všechna ochranná pásma a ochranné režimy (např. ochranná pásma vodních toků, vodovodů a kanalizací, inženýrských sítí) a podmínky orgánů státní správy.

8.1. Návrh opatření - Plochy bydlení BI Doporučená opatření: -

v rámci navrhovaných územních studií (US 1) zachovat maximum ploch v ZPF (zahrad, záhumenek, pod.) a zástavbu řešit tak, aby nebyl negativně ovlivněn krajinný ráz, u veškerých ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z2), v řešeném území je stanoveno záplavové, území na vodním toku Morava, do okrajové části záplavy jsou navrženy zastavitelné plochy Z9a a Z9b, podmínkou je realizace protipovodňových opatření (ochranné hráze T5 a T6).


40


8.2. Návrh opatření – Plochy rekreace RI Doporučená opatření: -

opatření nejsou navrhována.

8.3. Návrh opatření - Plochy občanského vybavení OS Doporučená opatření: -


8.4. Návrh opatření - Plochy smíšené obytné SV Doporučená opatření: -

v rámci navrhovaných územních studií (US 3) zachovat maximum ploch v ZPF (zahrad, záhumenek, pod.) a zástavbu řešit tak, aby nebyl negativně ovlivněn krajinný ráz, prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (ploch Z 26 a Z 28), u veškerých ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, dochází k velkému záboru ZPF, neprovádět vynětí celých ploch ze ZPF, ale nezastavěné části ponechat v ZPF jako zahrady.

8.5. Návrh opatření - Plochy dopravní infrastruktury DS Doporučená opatření: -

-

v dalších stupních projektové dokumentace navrhnout opatření k eliminaci negativního vlivu na krajinný ráz, VKP niva, VKP les a skladebné části ÚSES, u dopravních ploch navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 48).

8.6. Návrh opatření - Plochy technické infrastruktury TI Doporučená opatření: -


8.7. Návrh opatření – Plochy výroby a skladování VZ Doporučená opatření: -

plochy Z31 a Z32 vyloučit z územního plánu, případně zvolit náhradní plochy, které nebudou mít významně negativní vliv na krajinný ráz, u záměrů pro výrobu a skladování navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, u záměrů navrhnout opatření na likvidaci odpadních vod.

8.8. Návrh opatření – Plochy smíšené výrobní VS Doporučená opatření: -

u záměrů navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy,


41


-

u záměrů navrhnout opatření na likvidaci odpadních vod. prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 49).

8.9. Návrh opatření - Plochy veřejných prostranství PV Doporučená opatření: -

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z36).

8.10. Návrh opatření - Plochy sídelní zeleně ZS, ZO Doporučená opatření: -


8.11. Návrh opatření – Plochy smíšené nezastavěného území NSp, NSs, NSx Doporučená opatření: u ploch smíšených nezastavěného území NSp: - výsadby realizovat podle projektové dokumentace, - použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG), - ve skladebných částech ÚSES, vymezené v lesních porostech, postupně přeměňovat druhovou skladbu ve prospěch autochtonních druhů, u ploch smíšených nezastavěného území NSs: - plochu K08 vyloučit z územního plánu.

9. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant K identifikaci cílů ochrany životního prostředí byly stanovené na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni byly prostudovány všechny dostupné platné dokumenty. Významným dokumentem na celostátní úrovni je Operační program Životní prostředí s cílem ochrany a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Dalším ze závazných řídících strategických dokumentů v oblasti ochrany přírody a krajiny je Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Olomouckého kraje. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů. Státní politika životního prostředí do roku 2020 stanovila níže uvedené priority: Tématická oblast

Priorita 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu

1) Ochrana a využívání zdrojů

udržitelné 1.2 Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí


42


2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn 2) Ochrana klimatu 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší a zlepšení kvality ovzduší 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie 3.1Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině 3) Ochrana přírody a krajiny

3.2 Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí 3.3. Zlepšení kvality prostředí v sídlech 4.1 Předcházení rizik

4) Bezpečné prostředí

4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami

9.1. Cíle dle dokumentu Státní politika životního prostředí pro ÚP Ruda nad Moravou Priority 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu Územní plán řeší ochranu vod i zlepšení jejího stavu v přiměřeně vhodnými nástroji územního plánování. 1.2 Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin Irelevantní pro územní plánování. 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí Návrh územního plánu vychází ze stávající platné dokumentace a návrhové plochy nerozvíjí nad rámec již schválených dokumentů a odůvodněných potřeb. 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn Irelevantní pro územní plánování. 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší Potenciálně řešeno snížení úrovně znečištění návrhy přeložky silnic mimo zastavěné území. 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie Územní plán nenavrhuje. 3.1 Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině Územní plán navrhuje plochy smíšené nezastavěného území – přírodní (skladebné části ÚSES). 3.2 Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí Hodnoty krajiny i její přirozené funkce nebudou významně narušeny, záměry jsou adekvátní předpokládanému rozvoji obce pokud se naplní předpoklady především hospodářského rozvoje. 4.1 Předcházení rizik Rizika z hlediska územního plánování představují nevyvážené pilíře rozvoje.


43


4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami Ochrana prostředí před antropogenními jevy je řešena v rámci bezpečnosti ochrany obyvatelstva. Přírodní hrozby představují zejména povodňové jevy, které jsou adekvátně nástrojům územního plánování uplatněny. Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Olomouckého kraje Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje stanovuje systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Koncepce je určena pro orgány státní správy, orgány samosprávy, odbornou veřejnost a ekologickou výchovu. Návrhová část koncepce je zpracována do tématických okruhů a předpokládá průběžnou aktualizaci informací a digitálních dat. K formulaci cílů Koncepce lze v nejobecnější rovině použít preambule zákona o ochraně přírody a krajiny či evropských dokumentů: Udržení a obnova udržení přírodní rovnováhy v krajině (zák.114/1992 Sb. zák.17/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) Udržení a obnova rozmanitosti forem života (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy. Amsterdam, 1996) Šetrné hospodaření s přírodními zdroji (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Ochrana přírody v Evropské unii. Praha 2000) Zachování přírodních stanovišť (Směrnice Rady EU O zachování přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flory 92/43/EU) Zachování rázu krajiny (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy) Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností (Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června1998) Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů (Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004) Tyto cíle jsou promítnuty do celkového pojetí Koncepce ochrany přírody a krajiny Olomouckého kraje.

9.2. Cíle dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Olomouckého kraje relevantní pro ÚP Ruda nad Moravou Lesní hospodářství Cílem je obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného rozvoje. Provázání Programu rozvoje lesního hospodářství v Olomouckém kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů. Obecným cílem koncepce ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesům je trvale udržitelné (ekologicky vhodné) obhospodařování lesů jako významného krajinného prvku a nenahraditelné složky životního prostředí, zaměřené na podporu všech funkcí lesů a zejména zvýšení ekologické stability lesních porostů. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

44


-

ÚP vymezuje rozsáhlé plochy PUPF pro odlesnění – plochy smíšené nezastavěného územísportovní (NSs). Návrh není v souladu s koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny.

-

ÚP nevymezuje nové plochy pro zalesnění.

Myslivost a rybářství – není relevantní na úrovni územně plánovací dokumentace. Zemědělství Cílem je rozvoj ekologicky příznivého a krajinotvorného zemědělského hospodaření v míře, která odpovídá zájmům ochrany přírody a ekologickému významu území. Koordinace a vzájemné provázání jednotlivých rozvojových dokumentů kraje, podpůrných opatření MZe provázaných na fondy EU s potřebami ochrany přírody a krajiny v regionu. -

ÚP předpokládá odejmutí podílu ZPF v různých kulturách a různých bonitách. Návrh není v souladu s koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny.

Vodní hospodářství Cílem je zachování a obnova přirozeného vodního režimu vodních toků, pramenišť, mokřadů a niv, vyrovnávání vláhové bilance krajiny. Koordinace koncepce vodohospodářských opatření v Olomouckém kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Stabilizace vodních poměrů v krajině s obnovou retenční schopnosti krajiny s důrazem na údolní nivy, zachování a rozšíření stávající sítě mokřadů (včetně nádrží), se zohledněním zájmů ochrany přírody, zachování a rozšíření stávající sítě přirozených až přírodě blízkých toků se zajišťováním volných rybích cest. - ÚP nevymezuje nové vodní plochy. Turistika a rekreace Cílem je využívání přírodního a kulturního potenciálu krajiny pro rozvoj turistického ruchu a rekreace bez konfliktů s ochranou přírody a krajiny. Promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajské koncepce rekreace, turistického ruchu a lázeňství. - Návrh ÚP podporuje turistickou atraktivitu území a umožní nabídnout další služby a prostory pro sportovní a rekreační využití. Doprava Cílem je minimalizace negativních dopadů staveb, provozování a rozvoje dopravních cest se zájmy ochrany přírody a krajiny. Koordinace koncepce rozvoje dopravy v Olomouckém kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. - návrh vymezuje plochy pro homogenizaci a modernizaci tahu II/369 Ruda nad Moravou – Hanušovice – Ostružná. Odpadové hospodářství Cílem je promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajského programu odpadového hospodářství a odstranění zásadních střetů mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a bezpečným ukládáním odpadů. -

ÚP nevymezuje plochy pro odpadové hospodářství.

Ochrana nerostného bohatství -

ÚP nevymezuje plochy pro těžbu surovin.

Energetika -

ÚP nevymezuje plochy energetiku mimo napojení návrhových ploch.

Územní plánování LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

45


Cílem je podpořit takové prostorové a funkční uspořádání území, které by umožnilo směřovat jeho vývoj do podoby trvale udržitelné harmonické kulturní krajiny respektující potřeby ochrany přírody. -

návrh vymezením ploch pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení, dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu, výrobu a skladování, veřejná prostranství, sídelní zeleň, plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území přiměřeně rozvíjí územní potenciál a výrazně nemění stávající uspořádání krajiny. Nevratným způsobem blokuje přírodní potenciál využívání půdy.

9.3. Cíle ochrany přírody a krajiny Mezinárodní Cíle ochrany přírody a krajiny stanovené na mezinárodní úrovni reprezentuje soustava NATURA 2000, jako síť chráněných území chráněných podle směrnic EU. Česká republika tyto směrnice transformovala do národní legislativy prostřednictvím novely zákona č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. a novelou zákona 100/2001 ve znění zákona 163/2006 Sb.. V rámci soustavy Natura 2000 se podle směrnice o ptácích pro vybrané druhy ptáků vyhlašují ptačí oblasti a podle směrnice o stanovištích jsou vyhlašovány evropsky významné lokality. Celostátní a regionální Cíle ochrany přírody a krajiny na celostátní i regionální úrovni jsou vyjádřeny zejména ochrannými podmínkami zvláště chráněných území a VKP podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Cíle ochrany přírody a krajiny na nadregionální, regionální i lokální úrovni vyjadřují např. skladebné části ÚSES. Krajinný ráz je definován a chráněn dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. Česká republika rovněž přistoupila k Evropské úmluvě o krajině, v níž se zavazuje i k ochraně krajinného rázu.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Monitorovací ukazatele se obecně využívají před realizací a po provedení záměru ke srovnání změn, které záměr způsobil. Cílem stanovení indikátorů znamená identifikování oblastí možných negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Posuzování územního plánu nebo jeho změn je typická multikriteriální záležitost, kdy se hledá územní a funkční kompromis pro konkrétní sídlo. V souvislosti s posuzováním územního plánu tedy musí být určeny hlavní priority a je stanovena váha jednotlivých faktorů. Relevantní indikátory však lze stanovit až po předložení konkrétního projektu, který podrobně popisuje daný záměr. Pořizovatel územního plánu je dle § 55 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy jsou vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí. K vyhodnocení naplňování územního plánu na složky životního prostředí je navržen systém monitoringu, pomocí kterého bude v pravidelných intervalech vyhodnocována realizace územního plánu. U záměrů, podléhající procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bude navržen monitoring v rámci tohoto procesu. Zhotovitel posouzení SEA doporučuje využití indikátorů v následujících oblastech: Oblast Krajina - využití území: LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

46


indikátor - zastavěná plocha, jednotka - % podílu zastavěné a nezastavěné plochy Krajina – veřejná zeleň: indikátor – realizovaná zeleň, jednotka - m2 Vodní hospodářství a jakost vod: indikátor – podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV, jednotka - % připojených objektů/obyvatel Biodiverzita: indikátor – realizované skladebné části ÚSES, jednotka – ha nových realizovaných biocenter a biokoridorů Půda a horninové prostředí: indikátor - zábory půdy ZPF, jednotka %/m2 nových záborů půdy Ovzduší a klima: indikátor - míra znečištění ovzduší (např. tuhé částice, NOx, CO, SO2, VOC). Poznámka: monitorovací měření mohou být navržena mimo jiné i na základě stížností a požadavků obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu areálů výroby a podnikání, z nadměrné dopravy, při neukázněnosti rekreantů apod.).

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Návrh požadavků na rozhodování vychází z popisu navrhovaných opatření a je zpracován pouze pro vybrané návrhové plochy, kde byly zjištěny možné negativní vlivy na životní prostředí. V případě, že jednotlivé projekty budou podléhat procesu EIA (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), bude navržen detailní monitoring jednotlivých projektů v rámci tohoto procesu z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Z posouzení vyplynul požadavek na provedení posouzení vlivu některých záměrů na krajinný ráz v rámci urbanistických studií.

12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Vyhodnocení územního plánu Ruda nad Moravou z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v rozsahu přílohy č. 9 zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v souladu s dalšími souvisejícími předpisy.

Cíl SEA hodnocení Cílem SEA hodnocení je identifikovat kladné i záporné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. V případě, že je identifikován negativní vliv a neexistuje alternativní řešení, musí být navržena zmírňující a kompenzační opatření. Vliv na životní prostředí je prezentován především zájmy ochrany přírody a krajiny, vodního hospodářství a ochrany ZPF, PUPFL. Veřejné zdraví je obecně posuzováno vzhledem k nejvýše přípustným limitům (např. hluku) a riziku poškození zdraví krátkodobým či dlouhodobým působením určitého faktoru na člověka.


47


Zpracovatelé ÚPN a SEA Hodnocený návrh územního plánu Ruda nad Moravou zpracovalo Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Ing. arch. Alena Palacká, autorizovaný architekt, na základě schváleného zadání a závěrů zjišťovacího řízení Krajského úřadu Olomouckého kraje a dalších informací. Hodnocení vlivů (SEA hodnocení) vypracovala firma LÖW & spol. s. r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno. Doc. ing.arch. Jiří Löw, Vranovská 102, Brno, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993, prodloužení č.j.: 34727/ENV/11 ze dne 11.5.2011.

Způsob hodnocení Návrh územního plánu Ruda nad Moravou v jedné variantě byl posouzen v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Plochy s identifikovaným významným (kladným i záporným) vlivem na životní prostředí či zdraví obyvatelstva se staly hlavním předmětem SEA hodnocení a byla navržena případná zmírňující opatření. Dále bylo prověřeno, zda územní plán je v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty České republiky a Olomouckého kraje. Návrhové plochy byly hodnoceny podle funkce: plochy smíšené obytné, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy dopravní infrastruktury, plochy veřejných prostranství, plochy pro zemědělskou výrobu a skladování, plochy přírodní, plochy krajinné zeleně, plochy těžby nerostů a další. Hodnocen byl jejich vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a také pravděpodobný vývoj řešeného území bez jejich uskutečnění a srovnání variant. Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo provedeno separátně dle složek životního prostředí (veřejné zdraví, voda, půda, příroda a krajina, biota). Intenzita nalezeného vlivu byla hodnocena ve stupnici jako: významný vliv, mírný vliv až zanedbatelný vliv. Vliv na veřejné zdraví bylo rámcově posuzováno s ohledem na ovzduší a hlukové zatížení a radonové ohrožení. Každá rozvojová plocha byla podrobena hodnocení spočívající v posouzení kvality životního prostředí v okolí záměru před realizací, identifikace významných vlivů plynoucí z realizace záměru, návrhu opatření pro vyloučení či zmírnění negativních vlivů a doporučení či nedoporučení realizace (případně návrh varianty alternativní).

13. Závěr včetně závěrečného stanoviska Z hlediska komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Ruda nad Moravou a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že návrh Územního plánu Ruda nad Moravou bude akceptovatelný při uskutečnění následujících opatření:

Obecně pro všechny zastavitelné plochy: - v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých návrhových ploch na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF, neprovádět vynětí celých ploch ze ZPF, ale nezastavěné části ponechat v ZPF, - u pořizovaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu, - před zahájením výstavby na současných plochách ZPF provést opatření k zabránění znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavbu užívat dále jako ZPF,


48


-

u všech zastavitelných ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, u zastavitelných ploch v blízkosti dopravních ploch prokázat splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb.

Plochy bydlení v rodinných domech – příměstské BI -

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z2), v řešeném území je stanoveno záplavové ,území na vodním toku Morava, do okrajové části záplavy jsou navrženy zastavitelné plochy Z9a a Z9b, podmínkou je realizace protipovodňových opatření (ochranné hráze T5 a T6).

Plochy smíšené obytné – venkovské SV -

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (ploch Z 26 a Z 28),

Plochy technické infrastruktury TI -


Plochy dopravní infrastruktury DS -

-

v dalších stupních projektové dokumentace navrhnout opatření k eliminaci negativního vlivu na krajinný ráz, VKP niva, VKP les a skladebné části ÚSES, při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 48).

Plochy smíšené výrobní VS -

prověřit střet s investicí do půdy, případně technicky i právně dořešit (plocha Z 49).

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ -

plochy Z31 a Z32 vyloučit z územního plánu, umístění těchto ploch je možné pouze na neexponovaná místa, která jsou významná z hlediska krajinného rázu a hodnot krajiny.

Plochy smíšené nezastavěného území NS u ploch smíšených nezastavěného území přírodní NSp: - použitý výsadbový materiál pro zakládání těchto ploch musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG), - ve skladebných částech ÚSES, vymezené v lesních porostech, postupně přeměňovat druhovou skladbu ve prospěch autochtonních druhů, u ploch smíšených nezastavěného území sportovní NSs: - plochu K08 vyloučit z územního plánu.


49


ÚDAJE O ZPRACOVATELI HODNOCENÍ: Zpracovatel: Doc. ing. arch. Jiří Löw, LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, Brno, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993, prodloužení č.j.: 34727/ENV/11 ze dne 11.5.2011

. Adresa zpracovatele: LÖW & spol., s r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno tel.: 545576250; 545575250, e-mail: [email protected]

Spolupráce: Dr. Pavel Hartl, CSc., LÖW & spol., s.r.o. Ing. Jiří Vysoudil, LÖW & spol., s.r.o. Ing. Eliška Zimová, LÖW & spol., s.r.o.

V Brně, říjen 2015 LÖW & spol., s.r.o. Doc. Ing. arch. Jiří Löw


50

2016 A. TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents