2015 ZŠ Javornická Rychnov n. Kněžnou

www.zs-javornicka-rk.cz Ročník 12 – číslo 1 2014/2015

ZŠ Javornická Rychnov n. Kněžnou

ŠKOLNÍ ČASOPIS ZIP, ZŠ JAVORNICKÁ RYCHNOV N.KN.

Holky z osmiček advent nezaskočí! JAK SE VÁM LÍBÍ ADVENTNÍ VĚNEČKY, KTERÉ VZNIKLY PŘI PRACOVNÍCH ČINNOSTECH?

ZŠ JA VORNICKÁ 1596, 516 01 Rychnov nad Kněžnou | tel. 494 531 952 | www.zs-javornicka-rk.cz

ŠKOLNÍ ČASOPIS ZIP, ZŠ JAVORNICKÁ RYCHNOV N. KN .

S NOVÝM ŠKOLNÍM ROKEM PŘICHÁZEJÍ NOVINKY N ÁŠ Š K O L N Í Č A S O P I S VY C H Á ZÍ U Ž 1 2 . R O K ! S VÉ P Ř Í S P Ě VK Y N E BO N ÁP AD Y M Ů ŽE TE P O S Í L A T N A

1. číslo školního roku 2014/2015

Z IP. CAS @S EZ NA M. CZ

ZIP přináší opět spoustu zajímavostí z dění školy. Redaktorem nebo dopisovatelem se můžeš stát i ty!

Jistě jste si všimli, že jsme se pustili do nových projektíků, které by vám – žákům měly zpříjemnit školní docházku. První novinkou jsou KNIHOBUDKY zvané také KNIŽNÍ VÝMĚNÍKY, které se objevily na chodbách obou budov naší školy. Je super, že tu máme velký výběr krásných knížek a že mnozí z vás opět objevili kouzlo čtení. DĚKUJEME všem rodičům a přátelům naší ZŠ, kteří nám knihy i časopisy věnovali. Nezapomeňte, že své knížky můžete nosit pořád! Těšíme se také na JARMARK! I když s jeho přípravou jsou spojeny také starosti, bude to bezva akce! Užijem si to! Paní učitelka Abelová, šéfredaktorka

Sbíráme víčka na pomoc Michalce Milí spolužáci! Víte, že sbíráním uzávěrů z pet lahví můžete někomu pomoci? V Třebechovicích bydlí Michalka, která právě začala chodit do první třídy. Bohužel trpí nemocí, která ji upoutává na invalidní vozík. Léčba její nemoci je velmi nákladná, a tak se její rodiče rozhodli získat peníze na Michalčinu léčbu prostřednictvím sběru víček z pet lahví - za každý kilogram získají 6 korun. Letošní 8. A už loni víčka sbírala, nakonec jich bylo téměř 30 kg. Jsme rádi, že jsme mohli Michalce alespoň trochu pomoci. A co vy? Přidáte se ? Víčka noste ke knihobudce v prvním patře nové budovy. !!!!!!!DĚKUJEME!!!!!!!



S badmintonem až do Dánska HRAJOU BADMINTON JAKO PROFÍCI. VĚDĚLI JSTE TO? Ve dnech 16.-20.10.2014 odjeli žáci ze Základní školy Javornická na Mezinárodní turnaj do Dánska. Za školu se zúčastnili Filip Pavlíček z 8. A, Iveta Strnadová ze 7. C a Eliška Šalomounová z 5. A. Po náročné cestě autobusem ráno začali hrát ve Fredericii čtyřhry. Jak Filip, tak Iveta dostali k sobě hráče s Dánska, takže museli rychle oprášit svoji angličtinu, aby mohli vymyslet plán hry. Eliška to měla snadnější ta si přivezla spoluhráčku z P lzně a věděla, že vše odehraje v centrální hale. Všichni hráli úžasně. Při počtu 1508 hráčů byla i skvělá organizace. V sobotu Filip s Ivetou vyrazili do města Erritso, kde se začaly hrát dvouhry. Hrálo se celý den až do večera a opět jsme postupovali ze skupin výš k vítězství. Večer jsme měli ještě možnost vidět Viktora Axelsena - juniorského mistra Evropy 2011 a bronzového na MS 2014 - a udělat s ním fotku i dostat od něho autogram a honem do postele, protože nás ráno čekal opět přesun do města Lillebaeltshal, kde se dohrávalo celé finále. Nejdříve se dohrála čtyřhra, kde Filip skončil na 3. místě ve skupině, Iveta si se svojí spoluhráčkou došla až pro zlato. Ve dvouhrách to měl Filip těžší, protože chlapci byli silnější, ale přesto hrál výborně. Iveta procházela dvouhrami bez porážky, až došla do finále. Tam narazila na velmi kvalitní Dánku a už jí nestačily síly a po dlouhém boji ve třech setech prohrála 21:19, ale i tak je druhé místo nádhera. Všem hráčům děkuji za skvělé výsledky a přeji hodně dalších úspěchů. Strnadová, asistentka trenéra BR-Badminton

Ivetě srdečně gratulujeme ke skvělému druhému místu!


ŠKOLNÍ ČASOPIS ZIP, ZŠ JAVORNICKÁ RYCHNOV N. KN.

Kdo se bojí, nesmí do Brna! SPOUSTA OSMÁKŮ A NĚKTEŘÍ DEVÁŤÁCI VYRAZILI 9. ŘÍJNA DO BRNA NA VÝSTAVU BODIES A TAKÉ DO ZOO. V rámci výuky přírodopisu uspořádala paní učitelka Homolková pro své žáky exkurzi na výstavu BODIES REVEALED, která se v těchto dnech koná v Brně. Přednost měli osmáci, protože letos probírají učivo o lidském těle, ale místo zbylo i pro několik žáků devátého ročníku. Výstava BODIES REVEALED je rozdělena do devíti ohromných galerií, ze kterých je každá zaměřena na určitý tělní systém. Je zde i galerie zobrazující chronologický vývoj od zárodku po plod. Žáci viděli více jak 200 exponátů celých těl, jednotlivých částí lidského těla nebo samostatně vystavených orgánů, či jejich soustav.

Viděli také orgány poškozené nezdravým životním stylem, a tak je návštěva výstavy donutila přemýšlet o přístupu ke svému životu a zdraví. Za doprovodu studentek medicíny (které si zaslouží pochvalu za skvělý přístup) si všechny exponáty prohlédli a zbyl i čas na dotazy. V druhé části exkurze navštívili brněnskou ZOO, kde plnili zadané úkoly. Po psychicky náročnější výstavě si tak mohli užít krásné odpoledne mezi zvířaty, o kterých se navíc dozvěděli také mnoho zajímavostí. A pořádně si to užili – podívejte se sami! Zpracovala a fotky sehnala Lucka Rýdlová





Adaptační pobyt 6. A ANI LETOS ŠESŤÁCI ADAPŤÁKY NEVYNECHALI Šesťáci jezdívají v září na svůj první výlet – adaptační pobyt, aby se nově vzniklé kolektivy sžily a byla z nich DOBRÁ PARTA. 6.A vyrazila 17. 9. na kolech do DOBRÉHO. Cesta byla pro mnohé dost náročná, ale zpestřovali jsme si ji svačinkami a zastávkami u různých zajímavostí. Odpoledne i večer byl ve znamení her. Druhý den při zpáteční cestě jsme měli domluvenou krátkou prohlídku kamenolomu a vodopádu u Mastů. Na posledních kilometrech nás hodně potrápil silný protivítr. Dobrou náladu nám to však nemohlo pokazit, protože v DOBRÉ PARTĚ je přeci DOBŘE!

Lucka Rýdlová, Terka Matoušková 8.A



Imatrikulace JE SLAVNOSTNÍ PŘIJETÍ PRVŇÁČKŮ MEZI NÁS Byl to pro naše prvňáčky velký den. Doprovázeni našimi nejstaršími získali od pana ředitele koženou klíčenku ve tvaru školní tašky. Slavnostnímu přijetí mezi žáky naší školy byli přítomni nejen jejich rodiče a prarodiče, ale i zástupci městského úřadu a přišla se podívat i velká skupina našich bývalých žáků…

Na prvňáčky se přišli podívat nejen jejich rodiče, ale také babičky, dědečkové, tetičky i strýčkové.

Všem to náramně slušelo.

Terka Matoušková a Verča Frintová



Vítáme prvňáčky

y

NAŠICH NOVÝCH SPOLUŽÁKŮ JSME SE ZEPTALI…

Jednoho dne jsme se vydali vyzpovídat pár prvňáčků do školní družiny.

Chutná jim ve školní jídelně a těší se, až si pohrají ve školní družině.

Položili jsme jim několik otázek.

A čím by chtěli být? Objevily se zde odpovědi:

A co jsme se dozvěděli?

,, Chtěla bych být tenistkou nebo učitelkou.” A také:

Velice si oblíbili svoje paní učitelky. “Chtěl bych být fotbalistou.” Denisa L. , Nikol D.

Prvňáčkům přejeme, aby se jim v naší škole líbilo a aby nosili domů samé jedničky!



Na adapťáku byla také 6. B Tak už jsme na 2.stupni … Abychom se lépe s touto skutečností sblížili, vyrazili jsme na dva dny do Orlických hor. Chalupa Polesí v blízkosti Ski areálu v Říčkách nám poskytla vskutku skvělé útočiště pro naše aktivity. A protože nám taktéž přálo počasí, pořádně jsme si náš adaptační pobyt užili a určitě si na ten výlet někdy v budoucnu vzpomeneme. Jednou z prvních akcí byla příprava dřeva na večerní posezení u ohně a opékání buřtů. Neplánovaně, ale v tomto čase vlastně logicky, se sběr dřeva zvrhl v něco úplně jiného … Na poměrně malém prostoru v blízkosti chaty jsme téměř okamžitě našli několik kilogramů hub a smaženice moc a moc přišla k chuti. Nejenom za ni, ale i za mnoho dalších věcí děkujeme paní učitelce Hovorkové, byla skvělá. Vařili jsme si i sami, což byl také obrovský zážitek a dobrodružství. Ale vše, co jsme si připravili, bylo nejenom jedlé, ale i chutné, a tak jsme byli všichni spokojeni. Hráli jsme hry, zpívali jsme a kdo ví, co ještě všechno. A určitě nelze nevzpomenout naše skotačení v korunách stromů uprostřed lanového parku. Nejeden z nás po prvotním nezvládnutí některé z překážek zůstal viset na jistících lanech (pan učitel Paleček samozřejmě taky), ale vše jsme nakonec zvládli. Zkrátka a dobře, a je to vidět i z fotografií, start do našeho nového působení na 2.stupni ZŠ Javornická v Rychnově n. Kn. se nám opravdu vydařil. Třída 6.B

Užili jsme si to v lanovém centru i na chalupě.

ZŠ JA VORNICKÁ 1596, 516 01 Rychnov nad Kněžnou | tel. 494 531 952 | www.zs-javornic ka-rk.cz


Gumičkománie GUMIČKOVÉ NÁRAMKY MŮŽETE VIDĚT I NA RUKOU VÝZNAMNÝCH OSOBNOSTÍ. Jak už všichni jistě víme, letošním hitem jsou gumičky. Řada českých školáků usedla v září do lavic ověšená náramky z barevných gumiček. O přestávkách si místo přípravy na vyučování vyměňují tipy na nové vzory. Málokdo ví, že s celosvětovým hitem přišel imigrant z Michiganu, který pochází z (tajenka). Před čtyřmi lety začínal v garáži s necelou tunou gumiček. To všechno jsme zjistly na :http://ekonomika.idnes.cz/autor-rainbow-loom-zacinal-vgarazi-d6l-/ekozahranicni.aspx?c=A140905_223806_zahranicni_mlb

Nikol Dostálková a Denisa Lorencová

1 2 3 4 5 6 7 8

1) Co se nejčastěji tvoří z gumiček ? 2) Jak se nazývá období čtyřtýdnů před Vánoci? 3) Jaká je známá značka gumiček začínající písmenem L? 4) Kam nastupujeme, když nám je 6 let?(většinou od 6 let) 5) Co se u nás naVánoce chystá? 6) _trávit je se S nebo se Z ? 7) Kdy má svátek Nikola? 8) Kdy má svátek Denisa?



Připravujeme JARMARK! HISTORICKY PRVNÍ JARMARK NA NAŠÍ ŠKOLE PROBĚHNE 12. PROSINCE Čeká nás velká událost 6 - VÁNOČNÍ JARMARK! PrávěMĚSÍCŮ! probíhají 900 kg starého papíru. velké přípravy. Holky o pracovních činnostech vyrábí spoustu krásných vánočních dekorací s paní učitelkou Abelovou.



Co je lepší než hra na mobilu? Třeba výroba VÁNOČNÍHO SVÍCNU! Rozpustíme vosk ve starém hrnci. aneb

… OD „BRAMBORY“ KE ZLATU!

Opatrně ho nalejeme na fólii a necháme ztuhnout - musí být příjemně teplý.

Podle šablony vyřízneme obdélník a vykrajovátkem hvězdičky.

Obtočíme kolem lahve a necháme ztuhnout. Úklid kuchyně nám dá asi zabrat…

Nikol D., Denisa L. :D



Halloween v 5. A Paní učitelka Plašilová poprosila své bývalé žáky, jestli by jí pomohli uspořádat halloweenský večer pro 5. A. Protože jsou tak trochu strašidla i v civilu, rádi přijali a pomohli připravit svým spolužákům nezapomenutelný večer.

Bojím, bojím…

Sraz jsme měli v 5 hodin u školy, ale někdo mohl přijít později. Třeba jako já. Když jsme přišli do třídy, tak jsme paní učitelce pomohli připravit jídlo na stoly. Bylo toho vážně hodně. Každý něco přinesl, např. buchty, chlebíčky, zákusky a spoustu dalších dobrot. Byla tam i spousta pití. V podstatě to bylo jako ma lá samoobsluha. Po této přípravě jsme měli v plánu pouštění písniček a vyrábění růžiček z listů. Tento napád se paní učitelce povedl. Ale někdo dodělával rakety, protože jsme je všichni při výtvarné výchově nestihli. Po těhlech dílničkách jsme šli každý představit své druhé JÁ.

Viděli jsme spoustu krásných masek, jako třeba upír, zombie, vlkodlak a ostatní. Po představení následovala stezka odvahy - každý musel jít sám. Ale všichni jsme to i přes strach zvládli. Když jsme každý došel, každého z nás zavřeli do malé tělocvičny, kde jsme se museli podepsat a zapálit svíčku. Někteří se schovali za roh a strašili ostatní. Poté, co všichni došli, šli jsme zpátky do třídy.Všichni jsme se ve třídě fotili. Samozřejmě my tomu říkáme SELFIE. A pak jsme se koukali na film. V naší třídě se někdo koukal na Harryho Pottera a ten, kdo byl odvážný, se ve vedlejší třídě koukal na Scary Movie. Když oba filmy skončily, zalezli jsme do spacáků. A povídali jsme. Já a Vašek Peňáz jsme vyprávěli pohádku. Když všichni usnuli, tak já a Pavel jsme ve 2:00 všem klukům smývatelnou barvou kreslili po obličeji. Ráno po probuzení jsme si sbalili a pomohli paní učitelce uklidit... Samozřejmě jsme se museli umýt a zlidštit. Za toto vše děkujeme paní učitelce a osmákům, kteří paní učitelce pomohli, aby na to nebyla sama DĚKUJEME MOC VŠEM. VENCOMIL



Halloweenská stezka TAKOVÝ ZÁŽITEK BYSTE VE ŠKOLE NEČEKALI! Jak známo, na halloweenské párty

nás vybafla černá postava. Pokračovali jsme

nemůže chybět stezka odvahy. Nastal čas a na

dál až k temnému místu. Holčička zašeptala:

nás začal padat strach. První vyšel, za ním

„Ta skříň mi skřípla panenku, zachraňte ji,

druhý, třetí, čtvrtý a pak pátý. Za chvíli už

prosím!“ Poslechli jsme a připlížili jsme se

zbylo jen pět dětí a paní učitelka. Mezi nimi

blíž. Ze skříně na nás vyběhl člověk. Bála

já. Nakonec se rozhodlo, že půjdou tři

jsem se tak, že už ani nevím, jak vypadal.

dvojice. Za dveřmi třídy si nás převzal klaun.

Hnal nás na klučičí záchody. Vběhli jsme

Myslela jsem, že na nás zezadu vybafne, ale

tam. Z kabinky na nás vyskočila holka a

naštěstí nic. Sešli jsme první patro schodů.

ječela: „Jděte ven! Běžte!“ Běželi jsme po

V mezipatře na nás čekala holčička, která

schodech dolů do tělocvičny. Tam už byli

říkala

spolužáci. Podepsali jsme se, zapálili svíčku a

strašidelným,

tajuplným

hlasem:

„Pojďte si se mnou hrát! No tak pojďte.“ A

byli jsme rádi, že jsme to přežili.

my šli za ní po schodech dolů. V dalším mezipatře nás zavedla ke knihobudce, kde na

Jirčíková Denisa, 5.A



Popleťme si ve škole aneb

PLETEME SE OBČAS VŠICHNI, PROČ NEZAČÍT TAKÉ PLÉST… Čtení a knihobudky, skákání panáka a přes gumu, hra zvaná „školka“ s míče m či švihadle m, pletení… Výlet do historie? Nikoliv. SOUČASNOST! I na ZŠ Javornická využíváme ve výuce moderní technologie – internet, počítače, interaktivní tabule…, ale snažíme se žáky zaujmout i jinými aktivitami. A jaké překvapení – o knižní výměníky, hry našich maminek a babiček a dokonce i o pletení je mezi našimi žáky velký zájem! Ano, na ZŠ Javornická pleteme! Pro začátek zapomeňte na představu vetchých stařenek, silných brýlí a kousavých vlněných svetrů. My to zkusili jinak. Od první myšlenky najít jednoduchou činnost, která by mohla zaujmout napříč věkovými kategoriemi, spojit mladší děti se staršími, nebyla vázaná na jedno určité místo a která by žáky naučila třeba i něco nového…, nebylo daleko k nápadu začít plést. A tak se zrodil projekt NEKONEČNÉ ŠKOLNÍ ŠÁLY. Pravda, je teprve v plenkách a nemá ještě příliš síly, ale má se čile k světu a má velké plány Už teď chytáme nejen očka, která nám občas spadnou z jehlice, ale lapili jsme i pár dětských dušiček, které prosí maminky, ať s nimi pletou. A nenechte se mýlit. Jsou mezi nimi i kluci!

Jak tedy pletení šály funguje? První očko jsme nahodili 2. 10. 2014 při pracovních činnostech v 9.B a postupně se do pletení zapojují další třídy. Pletení je dobrovolné, plete jen kdo chce, ale většinou se během hodiny ani nestihnou vystřídat všichni zájemci Nekonečná šála je školní projekt, proto pleteme zásadně ve škole či na školních akcích. Převážně se tedy jedná o hodiny pracovních činností. Žáci si pracují na svém úkolu a postupně se střídají u pletení, kde jim podává pomocnou ruku nějaký dobrovolník z řad učitelů. Je pravda, že většina dětí drží jehlice v ruce poprvé, ale snaha je obrovská, a tak nám šála pomaloučku, ale jistě přibývá Rozhodně si naši žáci zaslouží velikou pochvalu! Jak si naši šálu představit? Měří asi 15 cm na šířku a brzy oslaví svých prvních půl metru délky. Je pruhovaná a má spoustu oček. Ráda je hází po všech kolem, zřejmě se snaží ulovit nějaké další dobrovolné pletařky a pletaře Naším cílem je uplést minimálně tak dlouhou šálu, abychom s ní omotali školu. Budeme plést tedy ještě dlouho, ale v tomto případě musíme dodat, že i cesta je cíl.

Pletařky z 9.A


ČASOPIS ZIP, ZŠ JAVORNICKÁ RYCHNOV N.KN.

Žáci se učí leckdy zcela novou dovednost, pro některé není snadné zvládnout koordinaci rukou, jehlic a klubíčka. Rozvíjí jemnou motoriku, učí se trpělivosti, spolupracují nejen mezi sebou, ale i s vyučujícím a dalšími třídami. Přinášejí do školy klubíčka vlny, dokáží se podělit a snaží se přispět ke společnému cíli. A co nás těší asi nejvíc, někteří z nich si v pletení našli zálibu a společnou činnost s maminkou. Tím se dostáváme i k tomu, kdo školní šálu plete a může plést. Samozřejmě hlavně Vaše děti, ale i učitelé, veřejnost a doufáme i Vy. Přijďte nás podpořit a pomoci nám plést na Vánoční jarmark 12. prosince, kde bude mít nekonečná šála svou dílničku. Každý, kdo uplete alespoň kousíček, se stává jejím spolutvůrcem a smí se podepsat… (Ale to už si necháme jako překvapení.) Nebojte se, pokud neumíte plést, rádi Vás to naučíme. Závěrem mi dovolte poděkovat všem bývalým čepicím a vypáraným svetrům za to, že nám poskytly vlastní vlnu, abychom se mohli naučit něco nového.

Také prosíme rodiče, kteří mají zásoby staré nepotřebné vlny, zda by mohli část věnovat škole. Rádi uvítáme také pletací jehlice. Děkujeme všem, kteří už nám poskytli jakýkoliv materiál, a zároveň se těšíme, že se s námi zapojíte do našeho projektu. Nekonečná šála je jenom začátek… Školní pletení vymyslela, spoustu dětí pro dobrou věc nadchla a toto povídání napsala paní učtelka Eva Matějková

Takhle se plete v 8. A. Pro Filipa bylo pletení zajímavým zážitkem.



JE ČAS NA DRBÍKY aneb

Na jeden den princeznou… PANÍ UČITELKU PROUZOVOU UŽ NA CHODBÁCH NAŠÍ ŠKOLY NEPOTKÁTE. VÍME PROČ! Z paní učitelky Prouzové je totiž paní učitelka Hrnčířová. Vdala se 6. září 2014 v Opočně. Martina Prouzová byla už dříve hodně aktivní (a to byla Pr.!), proto se bojíme, že když je teď Hr., bude ještě akčnější než dřív. Podívejte se sami, jak to paní učitelce v den její svatby slušelo!

Volejbal si paní učitelka zahrála i v den svatby. No chápete to?

Aneta Faiferová, Terezie Přibylová, 8.A ZŠ JA VORNICKÁ 1596, 516 01 Rychnov nad Kněžnou | tel. 494 531 952 | www.zs-javornicka-rk.cz


Guerilla Knitting – víte, co to je? MY VE ŠKOLE PLETEME ŠKOLNÍ ŠÁLU. NEJSME ALE JEDINÍ… Že jste tento pojem ještě neslyšeli, nevadí, my vám Guerilla knitting přiblížíme. Pod pojmem „guerilla“ se skrývá partyzánství a drobná, záškodnická válka proti stávající situaci. „Knitting“ pak značí druh rebelství, v tomto případě se jedná o pletení či háčkování. Guerilla knitting je tedy partyzánské pletení. Co si pod tímto názvem, ale představit? Rebelské hladce a obrace začalo v Texasu v roce 2005 a řadí se mezi street art, tedy umění, které vzniká na veřejném prostranství. Motivy a objekty zájmu jsou rozmanité, odpovídají podpisu autora. Mezi časté objekty zkrášlování patří sloupy veřejného osvětlení, zábradlí, sochy, stromy, auta, zkrátka cokoliv. Guerilla má zlobit, bojovat či zasahovat přímo do života lidí. Cílem street artu je proměňovat tmavá místa na trošku teplejší a hezčí. Obliba se začala šířit do celého světa až v roce 2007, a to především díky internetu, kde se odkaz pletařů velice rychle šíří. Pouliční umění se dostalo už i k nám. Na internetu lze dohledat akce především v Praze např. Čechův most – ozdobeno dvanáct sloupů nebo Nová scéna Národního divadla. Na našich fotografiích můžete vidět i opletený strom na Jánské ulici v Brně.

Na internetu našla Lucka Rýdlová.



Velká pardubická – co si o ní myslíme? VELKÁ PARDUBICKÁ SI LETOS OPĚT VYBRALA SVOJI DAŇ. ZEMŘELA TAM DEVÍTILETÁ KLISNA ZULEJKA, KTERÁ SI PO PÁDU DO TAXISOVA PŘÍKOPU ZLOMILA VAZ. Velký Taxisův příkop je v pořadí čtvrtou překážkou kurzu Velké pardubické steeplechase a zároveň jejím nejznámějším skokem, pojmenovaným po princi Egonu ThurnTaxisovi. Jako jediná překážka pardubického závodiště se skáče jen jednou v roce a v jediném dostihu. Podle některých zdrojů na něm zemřelo již 23 koní, podle jiných dokonce 29. A číslo stále narůstá. Kromě Taxisu má Velká pardubická ještě jedno specifikum, jede se v hluboké oranici, ve které je pohyb koní mimořádně namáhavý a vyčerpávající. K úspěšnému překonání Taxisu

je klíčové správné najetí na překážku a dostatečná rychlost. zdroj: http://extrastory.cz/proklet%C3%BDtaxis%C5%AFv-p%C5%99%C3%ADkopm%C3%ADsto-sl%C3%A1vy-ismrti.html#prettyPhoto

CO SI O TAXISOVĚ PŘÍKOPU MYSLÍME MY?

Zulejka

Jana Kosková: “Já jsem proti Taxisovu příkopu. Jestli koně ohrožuje na životě, tak to není překážka, která patří do Velké pardubické.”

Anonym: “Velká pardubická je super dostih. Jsou tam hezcí koně, docela dobré překážky, jen ne Taxisův příkop. Ten bych zrušil, také se mi nelíbí, že si na tréninku koně lámou nohy a pak, protože léčba stojí moc, je zastřelí.”

Viki Janebová: “Taxisův příkop? Mně osobně to nevadí, je to prostě riziko tohoto sportu. Podle mě by se Taxisův příkop rušit neměl. Tohle je jeden z nejtěžších dostihů v Evropě, takže by tam ten příkop měl zůstat. Je pravda, že tam hodně koně umírají, ale to se stává i na jiných překážkách. Je to prostě riziko. Hodně lidí si myslí, že tímto dostihem hodně koně trpí, ale většina jezdců tvrdí opak. Ti koně jsou rádi, že mohou běžet, někteří se i rozběhnou tak, že je těžké je zastavit.” Kamila Sedláčková

ZŠ JAVORNICKÁ 1596, 516 01 Rychnov nad Kněžnou | tel. 494 531 952 | www.zs-javornicka-rk.cz


Ryba… TAKHLE PÍŠÍ SVOJE SLOHOVÉ PĚTIMINUTOVKY DEVÁŤÁCI. CO ZA PĚT MINUT VYMYSLÍTE VY? Když slyším toto slovo, vybavím si kapra šplouchajícího se v hnědozelené vodě pokryté hustým žabincem. Ryba je také jeden z mnoha symbolů Vánoc, který o štědrém večeru doplňuje talíře snad ve všech českých rodinách. Vojta H., 9. A Asi každého při slově ryba napadne mořský tvor. Já si vybavím málo známého českého fotbalistu hrajícího tuším v Rusku. Martin A., 9. A Jednou, už je to hodně dávno, jsem byl se strýcem na rybách. Nejdřív si připravil červíky a nahodil 2 pruty (každý z nich v hodnotě asi 20 tisíc) a tak po půl hodině mu začaly brát. Vytahoval samé cejny ( a ještě k tomu malý...) Najednou se mu ale začal prut úplně zmítat, tak jsme navíjeli a navíjeli, bylo to jako z té pohádky O veliké řepě. Tahali jsem skoro půl hodiny. A nakonec se nám úlovek podařilo vytáhnout na břeh. Byla to velká větev! Jakub N., 9. A Když se řekne ryba, vybaví se mi film Nemo a citát „Ryba je kámoš, ne žrádlo!“. Také znám spoustu pokrmů z ryb, např. mečoun nadivoko, vánoční kapr a další...Existuje i hudební skladatel Jakub Jan Ryba. Dále už si nic nepředstavím, protože slovo ryba je téma nanic! Robert S., 9. A

Když se řekne ryba, vybaví se mi moře, rybníky nebo potoky, ve kterých ryby žijí. Vybaví se mi také přírodopis v 6. nebo 7. třídě, kdy jsme ryby probírali a já dostala z poznávačky 1‫٭‬. Asi jako každý si vzpomenu také na Vánoce. My ke štědrovečerní večeři rybu sice máme, ale jí ji jenom mamka s taťkou, brácha někdy a já se sestrou máme řízek. Někdy jezdím s bráchou na ryby, protože je rybář. A když si vzpomenu, jak brácha skočil do vody, aby si svůj největší úlovek mohl odnést, směju se ještě teď. Kateřina H., 9. A

Ryba je vodní živočich, proto žije ve vodě. Dýchá žábrami. Tělo má pokryté šupinami a pohybuje se pomocí ploutví. Jsou slizké a je těžké právě ulovenou rybu udržet v rukách. Ryby, které se jedí, mají chutné maso. Rybaření je záliba, která se mi vůbec nelíb í, protože mi je těch ryb líto. I když jsem napsala, že mají chutné maso, tak je jím jen jako filé. Ryba se maluje velmi snadno. Jako malá jsem měla 4 rybičky v akváriu, ale všechny mi chcíply. Když plavu v rybníku, tak se bojím, že se mi nějaká otře o nohu. Fuj! Jana P., 9. A

Když se řekne slovo ryba, vybaví se mi výtvarka s paní učitelkou Kuželovou (rybičky jsme totiž kreslili docela často...). Dále si vzpomenu na Vánoce a na výbornou rybí polévku se smaženými kousky housek. Dříve jsem chovali pár rybiček také doma, ale byla s nimi starost. Když jsem jim jednou měnila vodu v akváriu, dala jsem je vedla do mísy s vodou. Musela jsem na chvíli odejít a po návratu už tam mísa nebyla. Po chvíli jsem ji uviděla - ležela pod stolem! Vůbec netuším, jak se tam dostala. A od té doby rybičky nemáme... Tereza K., 9. A



Můj portrét OSMÁCI SI VYZKOUŠELI VLASTNÍ CHARAKTERISTIKU VE VERŠÍCH… Jsem dív ka menší postavy, třinácti let věku. Učit se mě nebaví, stále je moc spěchu. Ráda zpívám, kreslím noty a také hraju na klavír. Když však mám hrát přede všemi, vždycky hodně znervózním. Michaela D.

Vlasy světlé, z bo ku hrana, to jsem já, osmačka Jana. Nejradši nosím legíny, s Viki js me jak barbíny. Legrace, vtípky, nadávky, nejradši mám přestávky. Naše správná pětice, mě ve škole baví nejvíce. Jsem jako v lna u moře, jednou dole, jednou nahoře. Ze všeho nejvíc mám ráda veselo, a ještě knedlíky a kyselo. Jana K.

Žiju si svůj styl a ignoruju pravid la. Půjdu proti proudu vodit svoje plavidla. Kdo jde proti mně, tak proti němu půjdu. Kytaru si vezmu a zařvu do mikrofonu. Hudba je mů j život, to se nezměni. Punk a mo je háro je mo je znamení. Radim S.

Chceš autoportrét ode mne a podle skutečnosti? mé pero hned se rozverné miniaturky zhostí.

Nosím jméno Karolína, občas bývám hodně líná. Ved le sebe v lavici ve škole mám Alici. Na nose mám brý le, kdy ž na čtení přijde chvíle. Oči v barvě oříšku, rády kouknou na kn ížku.

Jsem klu k, co život má rád, už třináct let svět pozoruje. Člověk, co se u mí smát a být šťastný si dovoluje.

Vlasy rovné hřebíky, a tak nosím culíky. Do hněda je zřejmě mám, v té barvě se nevyznám.

Moje jméno je Jan, baví mě dávné dějiny. Prý srdce na dlani mám, občas se naštvu, nejsem nevinný. Jan M.

Někdy trochu jančím, po světě si tančím. Hned jak spadne první sníh, už se řít ím na ly žích.

Mám kudrnaté černé vlasy, pusu, nos a taky řasy. Oči barvy čokolády, které na svět dívají se rády. Do ruky ráda beru tužku, kreslím kytku, mašli, stužku. Do kn ížky se často dívám, konec vždycky předpovídám. Do ma králíka chováme, pilně se o něj staráme. Sluchátka na uších stále mám, hudbu v nich nahlas poslouchám. Do školy chodím hodně ráda, z chemie mi ale b rada padá. Kája, co vedle mě pak sedí, na chemii stejně hledí. Alice Š.

A mám ráda morčata, ta jsou pěkně huňatá. Žerou stále dost a dost, mám je doma pro radost. Karolína U. Jsem chlapec opálený, školu nemám rád. Na noze jsem popálený, David je mů j kamarád. Sešit nemám v pořádku. po lav ici maluju. Slohy píšu do řádku, papíry rád ro luju. Adam N. Jsem holka velmi nesmělá, a tak se občas červenám. Třeba když jsem zkoušená nebo když pusu klukovi dám. Jsem dív ka světem zmatená, nudu a žal nesnáším. Láska pro mě hodně znamená, a to mě nadnáší. Táňa A.


2015 ZŠ Javornická Rychnov n. Kněžnou

Recommend Documents