2015. Česká republika vstoupila do H2020. Účast ČR v projektech programu ICT HORIZONT 2020 v porovnání se zeměmi EU-13

3-4/2015

Česká republika vstoupila do H2020 Účast ČR v projektech programu ICT HORIZONT 2020 v porovnání se zeměmi EU-13 Devět ERC grantů pro české vědce

PŘÍLOHA:

PŘÍLOHA 3-4/2015

Regionální rozložení účasti českých týmů v H2020, číselné údaje představují počty účastí v návrzích projektů podaných do výzev H2020

PŘÍBĚHY ÚSPĚŠNÝCH Rozhovory s řešiteli úspěšných projektů Evropské výzkumné rady (ERC) a zástupci ČR ve strukturách ERC Na otázky ECHA odpovídali: prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D. prof. Ing. Zdeněk Strakoš, DrSc. prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. prof. Daniel Král´ Ing. Martin Vohralík, Ph.D. Mgr. Josef Urban, Ph.D. Jan Kuneš, Ph.D. Dr. Ing. Jan Macák doc. Mgr. Richard Štefl, Ph.D.

Rozhovory vedly Petra Perutková a Jana Čejková

1500279-Echo-03-04-2015_priloha-C.indd 1

26.8.15 9:55

Stalo se… cesta od výzkumu k inovacím Technologické centrum AV ČR oslovilo s  nabídkou prostoru na svém stánku na veletrhu For Energo a  For Surface v  roce 2015 všech 53 ústavů Akademie věd ČR. tři ústavy projevily zájem prezentovat tam výsledky své práce ať už se týkaly základního výzkumu, nebo spolupráce s  průmyslovými firmami. Ředitelé těchto tří ústavů (Ústavu fyziky plazmatu, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a  Ústavu termomechaniky), kteří jsou koordinátory výzkumných programů, pověřili vědecké pracovníky, aby představili odborné i laické veřejnosti výsledky výzkumu a jeho aplikací. pro pilotní zařízení, která jsou faktickým výstupem a jedním z perspektivních řešení v této oblasti. Během dosavadní práce byla demonstrována pružnost 3D řešení a  bylo ověřeno, že koncept 3D funguje jako náhrada nebo doplnění dnes používaných tenkovrstvých lithiových baterií.

Stánek Technologického centra a  Inženýrské akademie na veletrzích For Energo a  For Surface na výstavišti v Praze-Letňanech

V  sekci For Energo se na stánku TC AV ČR představily dva ústavy, zabývající se výzkumným programem účinné přeměny a  skladování energie. Byly to Ústav termomechaniky a  Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského. Oba ústavy se podílí na řešení problematiky dlouhodobé energetické soběstačnosti a  bezpečnosti České republiky, zlepšení exportního potenciálu výrobců v  oboru energetiky a  snižování ekologické zátěže v  oboru účinné přeměny různých zdrojů energie a  v  oboru skladování a  inteligentního přenosu energie. Tato pracoviště hledají nová řešení společně s  inovačními firmami pracujícími na vývoji baterií na skladování elektrické energie. Podílejí se zejména na vývoji nanostrukturních materiálů pro konverzi a skladování energie. Pro vyrovnání kolísavé produkce elektrické energie z  obnovitelných zdrojů jsou dostatečné kapacity pro skladování energie potřebné. Jednou z  těchto firem vyvíjejících baterie je firma HE3DA, s. r. o., která spolupracuje s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského. Firma HE3DA řeší vysokou kapacitu a bezpečnost 3D lithiových akumulátorů při nižších výrobních nákladech, které umožní masové uplatnění této technologie jak v tradičních oblastech, tak i  v  hybridních automobilech a  elektromobilech. Spojení více článků a  modulů umožní vytvořit větší a také mimořádně kapacitní akumulátory. Ústav fyzikální chemie testuje zejména nanostrukturní materiály

Základní materiálové koncepty tenkovrstvých lithiových baterií (2D), které se používají ke stabilizaci ­frekvence sítě, byly úspěšně převedeny do HE3DA řešení, které přináší zásadní kapacitní výhodu. Rozsah pracovních teplot je kontrolován chlazením, ale baterie pracuje mnohem lépe při vyšších teplotách než 2D. Neobsahuje kromě elektrolytu organické látky a  je bezpečnější a  podle typu aktivních materiálů může dlouhodobě operovat při teplotě nad 80  °C. Vykazuje vysokou odolnost proti přehřátí podle typu aktivních materiálů a  elektrolytu, což bude předmětem zkoušek na menší verzi prototypu. Tento typ baterií lze provozovat až při teplotě 150  °C. Moduly také mají vysokou mechanickou odolnost proti nárazu a vibracím. Ústav termomechaniky se podílí společně s  firmou Doosan Škoda Power, a. s., na zvýšení účinnosti a spolehlivosti tepelných elektráren a  diagnostice procesů přeměny energií. Zároveň se tento ústav snažil veřejnosti přiblížit principy a cíle Strategie AV 21. Strategie av 21 je soubor koordinovaných výzkumných programů pracovišť Akademie věd, která řeší aktuální problémy a  výzvy dnešní doby s  větším důrazem na praktické využití výsledků v ekonomicky a společensky významných oblastech. Součástí strategie je aktivita Aplikační laboratoře av čr, jejímž cílem je rozšířit přímé kontakty pracovišť av  čr s  aplikační sférou a  řešit dlouhodobé mezioborové výzkumné programy. Strategie av 21 respektuje též klíčovou roli základního výzkumu, který je podstatou vývoje ve všech vědeckých disciplínách. Na stánku se představila i  Inženýrská akademie, nezisková organizace, výběrové sdružení fyzických osob, jejímž cílem je podpora technických věd a technického školství, vytváření mostů mezi výzkumem a  realizační sférou a  příspívat tím ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. (pokračování na str. 23–24)

Vážení čtenáři, první část tohoto dvojčísla přináší informace o  účasti ČR v  programu H2020 a současně řadu důležitých sdělení, která mohou naši příští účast ovlivnit. Druhá část je pak věnována rozhovorům s výzkumníky, jejichž návrhy projektů prošly úspěšně náročným hodnocením a jsou či budou podpořeny grantem Evropské výzkumné rady (ERC). Mezinárodní komparace účasti ČR v prvních dvou letech programu H2020 ukazuje to, co čtenáři ECHA znají z  analýz účasti v  5., 6. a  7.  RP, že podle standardně používaných indikátorů se naše účast jeví jako malá. Opět se ukazuje, že naše účastnická úspěšnost je celkem dobrá, takže naše malá účast je dána malým zájmem o  evropský výzkum, tedy malým zapojením do přípravy návrhů projektů. Naše účast má v  mnoha ohledech stejné rysy jako účast velkých států (DE, FR, UK atd.). Ty vytvářejí doma podmínky, aby jejich systém VaV umožnil řešit co nejširší spektrum výzkumných témat, jejich instituce mají silné zahraniční vazby či přímo svá zahraniční výzkumná pracoviště, a  proto jejich zapojení do rámcových programů má pro ně jiný význam, než je tomu u  menších států, jimž spolupráce v rámcovém programu umožňuje řešit problémy, které svými nároky překračují možnosti jejich národního systému VaV. ČR nemá žádné výzkumné priority, které by potřebovala a chtěla řešit prostřednictvím spolupráce v  evropském výzkumu, účast našich týmů z  veřejných výzkumných institucí a  univerzit je výslednicí iniciativy agilních jednotlivců, žádné modality zapojení zdejších institucí do evropského výzkumu nejsou integrovány v  našem systému VaV. Málo ovlivňujeme obsah výzev na předkládání projektů, málo se účastníme výzev, jejichž témata stanovil někdo jiný, málo získáváme z projektů, do nichž jsme zapojeni. Existují

výjimky z tohoto nezájmu o evropský výzkum, které ovšem v souhrnných statistikách zaniknou. Toto číslo dává nahlédnout do naší účasti v projektech z oblasti informačních technologií, což je téma, v němž se dodnes velmi zřetelně ukazují rozdíly mezi starými a  novými členskými státy (SČS a NČS). Právě v těchto technologiích se často ukazuje, že ani 15letá zkušenost s rámcovými programy nevede ke smazání těchto rozdílů. Rozdíly nejsou působeny jen úrovní výzkumu, ale i dalšími okolnostmi, na prvním místě uveďme mzdy výzkumníků. Nejde o to, že na Východě jsou nižší mzdy než na Západě, nýbrž o  strukturu mezd. V  obavě, že si zdejší výzkumníci účelově zvýší plat při účasti v  evropských projektech, nechtěla Evropská komise dlouhodobě akceptovat „vícesložkovou mzdu“. Upozorňuji proto na článek o  vícesložkových mzdách, který ukazuje, že tento problém je snad už překonán. Využívám prostor editorialu též k tomu, abych upozornil na letošní České dny pro evropský výzkum, které proběhnou ve dnech 4.–6. listopadu v  Praze. První den bude věnován výsledkům evropského projektu MIRRIS (Mobilizing Institutional Reforms of Research and Innovation Systems). MIRRIS předloží každému z  NČS určitá doporučení, jak zvýšit účast v  H2020 (dosavadní analýzy a  zprávy MIRRISu jsou přístupné na www.mirris.eu. Ve druhém dni budou pracovníci EK informovat jak o  dosavadním průběhu programu H2020, tak i o jeho výhledu na období 2016-2017. Panelová diskuse naváže na analýzy o dosavadní účasti v H2020. Konečně třetí den přinese zevrubné informace o  programu COST, který se může pochlubit nejdelší tradicí evropské spolupráce ve výzkumu a technologiích.

ECHO

OBSAH

Informace o evropském výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 – 7982 Tištěná verze ISSN 1214-7982, on-line verze ISSN 1214-8229 Evidenční číslo MK ČR E 15277

str. 2 Cesta od výzkumu k inovacím

Vydavatel: Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel. 234 006 100 e-mail: [email protected] Vydávání je hrazeno projektem LM 2010010 CZERA (modul II) – Česká republika v  Evropském výzkumném prostoru, podporovaným MŠMT z programu Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI. Redakční rada:  Ing. Karel Aim, CSc. RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., předseda Ing. Miloš Hayer, CSc. Ing. František Hronek, CSc. RNDr. Miloš Chvojka, CSc. Prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Ing. Miroslav Janeček, CSc. Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA

[email protected]  [email protected]  [email protected]  [email protected]  [email protected]  [email protected]  [email protected]  [email protected]

Redakce: Ing. Břetislav Koč, tel.: 724 247 074, e-mail: [email protected] Tisk: Art D Redakční uzávěrka 10. 8. 2015

Vladimír Albrecht

str. 3 Editorial Vladimír Albrecht str. 4

Česká republika vstoupila do H2020 Daniel Frank

str. 11 Účast ČR v projektech programu ICT HORIZONT 2020 v porovnání se zeměmi EU-13 Jiří Kadlec, Eva Sebroňová str. 16 Devět ERC grantů pro české vědce Petra Perutková str. 19 Způsobilost vícesložkových mezd v programu Horizont 2020 Milena Lojková str. 20 Na cestě k excelenci: dosavadní výstupy Anna Vosečková str. 22 Evropský inovační a technologický institut založil dvě nová znalostní a inovační společenství Anna Vosečková

PŘÍLOHA: P  ŘÍBĚHY ÚSPĚŠNÝCH Rozhovory s řešiteli úspěšných projektů Evropské výzkumné rady (ERC) a zástupci ČR ve strukturách ERC

3

Česká republika vstoupila do H2020 V dubnu tohoto roku zveřejnila Evropská komise (EK) databázi E-CORDA s výsledky prvních 79 výzev H2020, které byly uzavřeny do září r. 2014. Počátek nového RP vyvolal poměrně silnou reakci výzkumných a vývojových týmů. Celkově obdržela EK 25 903 návrhů projektů, na jejichž přípravě se podílelo 101 468 týmů, z nichž 92 473 (91 %) bylo z EU. Velký zájem výzkumné sféry dokládá i  celkový rozpočet podaných návrhů projektů, který přesáhl 45 mld. E. Řešitelské týmy celkově požadovaly podporu od EK ve výši 41 mld. E, což je údaj, který se přibližuje celkovému rozpočtu 7. RP. Procesem peer review hodnocení však prošlo úspěšně, tj. získalo finanční podporu nebo bylo doporučeno k  financování, jen 3 765 projektů, což odpovídá úspěšnosti 14,5 %. Úspěšné projekty mají celkový rozpočet 8,19 mld. E a v kontraktačních jednáních se budou ucházet o celkovou podporu ve výši 6,62 mld. E.

Základní charakteristiky účasti ČR v H2020, reakce a úspěšnost českých institucí na výzvy H2020 Dosavadní účast ČR v H2020 můžeme stručně charakterizovat těmito základními údaji: celkem 1 100 týmů z  381 institucí se podílelo na přípravě 884 návrhů projektů. Základní otázku, zda je účast, příp. aktivita ČR v  dosavadním průběhu dostatečná, lze ovšem objektivně zodpovědět jen pokud porovnáme údaje ČR s  ostatními zeměmi EU.

140 130

SL

120

EL

EE

110 IE

po et ú astí na 1 tis. FTE

100

IT

90 80

BE

ES

HR

NL

LV

70

AT

RO

60

PT

HU BG

50 40

DK

DE

CZ

20

SE

UK LT

SK

30

FI

FR

PL

10 0

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

550

600

po et ú astí na 1 mil. obyvatel

Graf 1 – Počet účastí na 1 mil. obyvatel a 1 tis. FTE států EU-28

nost - %

22

20

LV

ú astnická úsp

FR

DE

UK

BE

AT

18

NL

CZ

EE SE

20

30

40

DK 16 50

60

70

80

90

100

110

120

130

IE

PL

ES PT FI

14 SK

EL IT

RO

SL

BG

LT 12

10

HU

HR

po et ú astí na 1 tis. FTE

Graf 2 – Vztah mezi účastnickou úspěšností a počtem účastí na 1 tis. FTE. Průsečík os grafu je určen celkovou souhrnnou účastnickou úspěšností a souhrnným počtem účastí na 1. tis. FTE výzkumných pracovníků porovnávaných států. 4

Graf 1 ukazuje reakci států EU-28 (přesněji EU-25, protože z analýzy byly vyloučeny malé státy CY, MT a LU, pro které jsou tyto poměrové statistiky nevhodné, neboť mají velmi specifický národní systém výzkumu a vývoje, a proto i velmi specifickou reakci na výzvy k předkládání projektů do H2020) na výzvy H2020. Svislá osa grafu 1 představuje počet účastí (týmů) přepočtený na 1 tis. FTE výzkumných pracovníků dané členské země, vodorovná osa udává počty týmů připadající na jednotkovou populaci dané členské země (tj. počet účastí na 1 mil. obyvatel). Z grafu 1 je patrné, že se ČR nachází mezi státy s nejnižšími hodnotami obou indikátorů – tj. její reakce na výzvy H2020 je jedna z nejnižších v celé EU. To není specifické pouze pro počátek H2020. Obdobně nízkou aktivitu vykazovala ČR i v předchozích RP. O příčinách tohoto stavu lze široce diskutovat. Obvyklé komentáře, které se objevují v této souvislosti, hovoří o nízké motivaci českých výzkumníků účastnit se mezinárodních vědeckých projektů, snadné dosažitelnosti národních zdrojů pro vědu a výzkum a orientaci výzkumných týmů na jiné druhy podpory výzkumu, nedostatku personálních a  odborných kapacit pro mezinárodní projekty, nedostatečně pozitivním a motivujícím prostředí uvnitř řešitelských organizací, o administrativně-provozních těžkostech spojených s účastí v RP apod. Českou reakci na výzvy H2020 a  aktivitu výzkumníků směrem k H2020 je však nutné porovnávat zejména s přibližně stejně velkými státy, jako je ČR, nebo nejlépe se státy s  podobnou strukturou systému VaV a výdaji na výzkum. Stále bohužel platí, že aktuální pozice ČR v  RP neodpovídá jejímu možnému potenciálu a  aby mohla být prohlášena za uspokojivou, muselo by se na přípravě projektů podílet několikanásobně více českých týmů, než tomu bylo a je dosud. Pokud se zaměříme na přístup států EU-28 k  H2020 vyjádřený jako vztah mezi účastnickou úspěšností daného státu (účastnická úspěšnost = poměr týmů v  úspěšných, tj. financovaných nebo k  financování doporučených návrzích projektů vůči celkovému počtu týmů ve všech návrzích projektů) a  aktivitou jeho výzkumníků definovanou jako počet účastí (týmů) na 1 tis. FTE výzkumných pracovníků, je zřejmé, že ČR je zemí s  úspěšností porovnatelnou s  mnohými státy EU-15, ale zároveň s  nízkou aktivitou výzkumníků, která zaostává i  za průměrem EU-28 (EU-25). Nízká účast ČR v  RP není tedy zřejmě důsledkem malé konkurenceschopnosti českých výzkumných týmů, problémem je, že se česká vědecká komunita podílí na přípravě mnohem menšího počtu projektů, než je v Evropě obvyklé. Graf 2 ukazuje, že se ČR chová jako velké státy s velmi silným systémem VaV,

OTH 5%

který pokrývá jak velmi široké spektrum témat, tak i  bohatou varietu typů projektů. Struktura českých účastníků a zúčastněné instituce v úspěšných projektech H2020 Program H2020 je otevřen širokému spektru organizací a jednotlivců, které se ho mohou účastnit bez ohledu na svou právní formu. Účastníky řešitelských konsorcií jsou výzkumné týmy na univerzitách nebo ve výzkumných institucích, společnosti a  podniky, které chtějí inovovat, malé nebo střední podniky (MSP) či jejich sdružení, veřejná správa (místní, regionální nebo národní), jednotliví výzkumní pracovníci, instituce provozující výzkumné infrastruktury nadnárodního zájmu, organizace občanských společností, mezinárodní organizace apod. Databáze E-CORDA registruje pět základních typů institucí: HES – vysokoškolský sektor (vysoké školy veřejné, státní, soukromé a  fakultní nemocnice), REC – výzkumné instituce (ústavy AV ČR, v. v. i., výzkumné infrastruktury a centra výzkumu, privátní výzkumné ústavy a firmy zabývající se převážně výzkumem), PRC – soukromý sektor (výrobní podniky, podniky poskytující služby), PUB – veřejný sektor (veřejná nebo státní správa) a instituce, které nelze zařadit do předchozích kategorií, označuje jako

PUB 2%

PUB 2%

7. RP

OTH 8%

REC 8%

REC 9%

HES 39%

AS 15%

HES 40%

AS 10% PRC 12%

PRC 9%

SME 19%

SME 22%

HES

SME

H2020

PRC

AS

REC

OTH

PUB

HES

SME

PRC

AS

REC

OTH

PUB

Grafy 3 a 4 – Institucionální struktura účastí (týmů) ČR v návrzích projektů v 7. RP a H2020

Kartodiagram – Regionální rozložení účasti českých týmů v H2020, číselné údaje představují počty účastí v návrzích projektů podaných do výzev H2020 5

OTH (ostatní – např. sdružení, asociace, kluby, spolky atd.). Koláčové grafy 3 a 4 zobrazují rozdělení počtu účastí českých subjektů v návrzích projektů dle  jednotlivých typů institucí. Sektor výzkumných organizací je přitom rozdělen na účastníky z AV ČR (AS) a  ostatních výzkumných institucí (REC) a  stejně tak MSP ze soukromého sektoru jsou vyčleněny samostatně jako MSP (SME). Graf 3 se týká 7. RP, kde do jednotlivých typů institucí bylo rozděleno celkem 6  764 českých týmů, které se hodlaly účastnit tohoto RP. Graf 4 pak zobrazuje 1 100 týmů z ČR, které samostatně nebo jako součást výzkumného konsorcia předložily k odbornému hodnocení návrh projektu dle výzev H2020. Z obou grafů vyplývá, že se institucionální skladba českých účastníků v obou po sobě jdoucích RP výrazně neliší. Vysokoškolský sektor zaujímá v obou RP cca 40 % účastí, soukromý sektor včetně MSP přibližně 30 %. Výzkumné instituce měly v 7. RP o něco větší podíl účasti, než mají v H2020 (23 % vs. 19 %). Tento rozdíl je v řádu několika procent, a navíc je H2020 na svém počátku. Obdobně jako lze sledovat institucionální strukturu českých účastníků a zájemců o účast v H2020, lze sledovat i aktivitu jednotlivých institucí v  tomto RP. Zde jsme však omezeni pravidly EU o  poskytování údajů o  návrzích projektů a  o  žadatelích, která určují, že tato data mohou být poskytována pouze v  souhrnné agregované podobě bez možnosti identifikace konkrétního žadatele a  návrhu projektu. Z  tohoto důvodu můžeme pouze uvést, že nejaktivnějšími institucemi v  předkládání návrhů projektů dle výzev H2020 jsou podle očekávání čtyři velké univerzity – Univerzita Karlova v  Praze, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně a Masarykova univerzita v Brně. Tabulka 1 uvádí přehled institucí s největšími počty již definitivně financovaných projektů H2020 (tj. projektů uvedených v databázi grantových dohod). Je okamžitě patrné, že v tomto případě už velikost instituce nijak nesouvisí s počtem projektů, na jejichž řešení se instituce podílí.

Jnstituce

Sektor

Projekty

České vysoké učení technické v Praze

HES

13

Univerzita Karlova v Praze

HES

13

Technologické centrum AV ČR

REC

11

Centrum výzkumu Řež, s. r. o.

REC

10

Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s.

PRC

8

CESNET, z. s. p. o.

REC

7

Masarykova univerzita

HES

6

Vysoké učení technické v Brně

HES

5

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

REC

5

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

HES

4

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s.

OTH

4

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

REC

3

Technická univerzita v Liberci

HES

3

FÉNIX TNT, s. r. o.

SME

3

Tabulka 1 – Přehled institucí a počty financovaných projektů H2020. V tabulce jsou uvedeny pouze instituce se třemi a více projekty. Tabulka je sestavena bez ohledu na velikost instituce a typy projektů. 6

Meziregionální porovnání aktivity výzkumných týmů ČR dle podaných návrhů projektů v programu H2020 Z dostupných údajů, které se týkají H2020, je možné sestavit jednoduché porovnání všech 14 krajů ČR dle jejich aktivity ve výzvách k podání návrhů projektů H2020. Obdobně jako v  předchozích RP představují hl.  m. Praha a  Jihomoravský kraj téměř 3/4 týmů ČR, které se hodlaly H2020 zúčastnit. V  těchto dvou krajích také sídlí 64  % institucí, které se pokoušely ať už samostatně, či jako součást výzkumných konsorcií uplatnit v hl. městě Praze (584 účastí) a Jihomoravském kraji (211 účastí). Středočeský kraj, obklopující Prahu, následuje se 77 účastmi. Dosud žádný návrh projektu nevzešel z  Karlovarského kraje, minimální účast má doposud kraj Vysočina. Tuto situaci názorně ukazuje kartodiagram. Účast ČR v jednotlivých oblastech H2020 Počet úspěšných projektů (tj. projektů financovaných nebo doporučených k financování) s účastí ČR v dané prioritní oblasti H2020 náleží mezi základní ukazatele rozsahu české účasti v  H2020. Dle údajů, které jsou v tuto chvíli k dispozici, jde o 153 projekty. O velikosti účasti českých týmů v  jednotlivých prioritních oblastech H2020 rozhoduje řada faktorů. Mezi ty základní uveďme celkový rozpočet alokovaný pro danou prioritní oblast, počet výzev k podání návrhů projektů, výzkumný potenciál a předpoklady českých pracovišť a potenciálních účastníků H2020, úspěšnost návrhů projektů s českými týmy apod. Graf 5 (viz str.  11) uvádí počty úspěšných projektů, na jejichž řešení se podílejí české týmy v  jednotlivých prioritních oblastech H2020. V  grafu 5 je uveden také celkový počet návrhů projektů pro danou prioritní oblast. Pokud jde o  účast v  první prioritě H2020 Vynikající věda (Excellent Science) je patrné, že nejvíce úspěšných projektů (18) má ČR v prioritní oblasti MSCA, která se věnuje zvyšování odborné kvalifikace výzkumných pracovníků. Téměř 2/3 doposud úspěšných projektů v  této prioritní oblasti umožňuje prostřednictvím nástroje inovativních školicích sítí (ITN) organizacím nábor, školení a odbornou přípravu začínajících výzkumných pracovníků. Ostatní projekty slouží k  získání individuálních postgraduálních stipendií (IF) a  výměně pracovníků v  oblasti výzkumu a inovací (RISE). Poměrně velmi úspěšná je ČR také v prioritní oblasti INFRA, jejímž cílem je budování výzkumných infrastruktur světové úrovně, k  nimž mají mít dobrý přístup nejenom výzkumná pracoviště, ale i  firmy. Dobrý start zaznamenává ČR také v  oblasti, která podporuje hraniční výzkum (ERC), kde je v současné době zajištěno z rozpočtu H2020 financování 5 grantů. Prioritní oblasti ERC se bude v  ECHU věnovat řada dalších speciálně zaměřených článků. Naopak ČR nebyla úspěšná ve dvou prvních výzvách prioritní oblasti FET – Budoucí a  nově vznikající technologie, ve kterých se snažila zapojit do 8 projektů, ale žádný z  nich nebyl navržen k  financování. Ve druhé prioritě Vedoucí postavení průmyslu (Industrial Leadership), která je určena k  podpoře inovací a  konkurenceschopnosti průmyslu, vykazuje ČR největší aktivitu v oblasti ICT, kde ze 115 návrhů projektů podaných v dosud vyhlášených výzvách bude realizováno 13 projektů. ČR prozatím nebyla příliš úspěšná v oblastech nanotechnologií (NMP) a biotechnologií (BIOTECH). ČR dosud získala 4 granty v oblasti určené k  přesunu výzkumu a  inovací do výrobních technologií a  zpracování (ADVMANU) a 5 grantů ve vesmírném výzkumu (SPACE). Největší část rozpočtu programu H2020 připadá na třetí prioritu – Společenské výzvy (Societal Challenges). ČR se zapojila do všech sedmi identifikovaných společenských výzev. Nejvíce úspěšných projektů má ČR ve výzvách HEALTH a  ENERGY, následují výzvy TPT, SOCIETY a  SECURITY. Ve výzvě SECURITY, která se zabývá ochranou svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů, se řešitelům z ČR však podařilo získat finanční podporu pouze ve dvou případech, 41 návrhů projektů

bylo odmítnuto. Tradičně úspěšnou oblastí ČR jsou mezinárodní projekty jaderného výzkumu. Nejinak je tomu i  na počátku programu H2020, kde díky institucím, jako jsou ÚJV Řež, Centrum výzkumu Řež a ČVUT v Praze, dosahuje projektová úspěšnost téměř 50 %. Prozatím jsou však dispozici pouze předběžné údaje z databáze návrhů projektů. ČR se tedy hodlala zapojit na počátku H2020 do 22 prioritních oblastí nebo společenských výzev. Ve dvou prioritních oblastech ADVMAT (pokročilé materiály) a INEGSOC (integrace společnosti v oblasti vědy a  inovací), pro které byly v  analyzovaném období již také vyhlášeny výzvy, ČR nefigurovala v žádném z návrhů projektů. H2020 zahrnuje i  některé speciální nástroje, schémata, aktivity a  prio­ritní oblasti. Jedním z  nich je např. SME instrument – nástroj pro financování nových produktů pro malé a  střední podniky s  globálními ambicemi, který pomáhá překlenout mezeru ve financování mezi vývojem a uplatněním produktu na trhu. Dle prvních zkušeností nebude pro české MSP i vzhledem k vysoké konkurenci a zájmu úplně jednoduché tento instrument úspěšně využívat. Dalšími specifickými částmi H2020 jsou aktivity Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC), Společné technologické iniciativy (JTI), Iniciativy společného programování (JPI), nástroje pro šíření excelence a  podpory účasti (tzv. opatření Teaming, Twinning, Era-Chairs, Policy Support Facility), instrument ERA-NET apod. Podrobnější analýzy české účasti v  těchto specifických nástrojích, schématech a  aktivitách přineseme v  dalších číslech ECHA v souladu s pkračováním H2020 a dostupností relevantního množství dat. Obsahová náplň financovaných projektů H2020 s ­českou účastí aneb co se skutečně řeší Ačkoliv je v předchozím textu uvedeno rozdělení projektů do jednotlivých prioritních oblastí H2020, považujeme za vhodné toto rozdělení doplnit ještě o přehled konkrétních témat, ve kterých české výzkumné týmy řeší konkrétní projekty H2020. O  tyto informace je všeobecně zájem a  dalším důvodem je to, že se prioritní oblasti a  společenské výzvy H2020 dotýkají většího množství výzkumných oborů, a tudíž je poměrně obtížné získat přesnější obraz české účasti v konkrétních sférách výzkumu. Např. prioritní oblast ICT řeší nejen samotné informační technologie, ale zasahuje do mnoha dalších vědeckých disciplín, např. lékařské vědy, dopravy, bezpečnosti, životního prostředí atd. Stejně tak akce na podporu vědecké mobility a lidských zdrojů (MSCA), pro něž nejsou stanoveny žádné tematické okruhy, podporují všechny vědní obory. V dalších odstavcích tedy uvádíme u většiny prioritních oblastí a společenských výzev H2020 příklady některých již konkrétních probíhajících nebo v blízké budoucnosti zahájených projektů, na nichž se spolupodílejí čeští výzkumníci a řešitelé. Granty Evropské rady pro výzkum (ERC) si kladou za cíl posunovat hranice současného lidského poznání. Jedná se o podporu hraničního výzkumu a  účast v  nich se stala v  průběhu existence RP ukazatelem a měřítkem výzkumné excelence. V těchto projektech ČR, stejně jako většina dalších „nových členských států“ byla dosud neúspěšná. Je proto potěšující, že ihned na počátku H2020 se české výzkumné instituce staly v pěti případech pracovišti, kde se tyto granty řeší. Dva z těchto grantů ERC se zabývají výzkumem RNA. Projekt D-FENS bude zkoumat obranné funkce tzv. malých RNA v  souvislosti s  antivirovou ochranou savců, projekt DECOR je zaměřen na výzkum tzv. temné hmoty genomu neboli nekódující RNA, která je chybějícím článkem pro pochopení mnohých buněčných mechanismů a  lidských nemocí, a  výzkum v  této oblasti je velkou výzvou pro budoucí medicínu. Multidisciplinární projekt CHROMTISOL směřuje vědecké bádání

k  nové generaci hybridních fotovoltaických článků, projekt EXMAG podpoří výzkum exotických stavů nových magnetických materiálů. Vývojem systémů umělé inteligence, jež automaticky získávají znalosti z knihoven a samy je pak využívají pro dokazování matematických tvrzení, se bude zabývat projekt AI4REASON. (Více o účasti českých týmů v příloze tohoto čísla ECHA „Příběhy úspěšných – rozhovory s řešiteli úspěšných projektů ERC a zástupci ČR ve strukturách ERC“.) Hlavním cílem akcí Marie Skłodowska-Curie (MSCA) je podpořit v  Evropském výzkumném prostoru rozvoj lidských zdrojů, mobilitu a  profesní růst výzkumných pracovníků ve všech vědních oborech. Dosavadní účast ČR v  MSCA se v H2020 opírá zejména o účast v projektech, které umožňují vytváření tzv. inovativních školicích sítí. Řada těchto projektů s účastí ČR je orientována na přírodní vědy. Příkladem může být projekt ALFF, který má za cíl vyškolit 15 špičkových Ph.D. studentů v rámci mezinárodní sítě vzájemně spolupracujících laboratoří. Předmětem zájmu konsorcia jsou řasy a  jejich vztah k  mikroorganismům, zejména bakteriím. Projekt BASE-LiNE Earth se věnuje výzkumu ramenonožců jako citlivých stopovačů látek globálního mořského prostředí. Systematickou entomologií se zabývá projekt BIG4. Vývoj a  zdokonalování biologických metod hubení zemědělských škůdců, tj. metod, kdy se proti hmyzu napadajícímu zemědělské plodiny místo chemických postřiků používají původní přirození nepřátelé škůdců, je náplní projektu BINGO. Zlepšené produkční strategie pro ohrožené sladkovodní druhy řeší projekt IMPRESS. Problematikou nových materiálů a  metod pro genetické inženýrství se zabývá projekt ClickGene. Výzkum leishmaniózy, parazitárního onemocnění přenášeného bodavým hmyzem, je řešen v projektu EUROLEISH-NET. Projekty MSCA ITN se také týkají vývoje nových materiálů a  technologií. Projekt CoACH má podpořit rozvoj pokročilých znalostí o skle a keramických materiálech, rozvoj inovativních, cenově konkurenceschopných a ekologicky přijatelných materiálů a zpracovatelských technologií. Projekt DISTRO přispěje k vývoji 3D tisku. Sociální zaměření má projekt CHIBOW, řešící integraci dětí narozených za války do společnosti. Jako příklady projektů MSCA RISE (výměna pracovníků v oblasti výzkumu a inovací) lze uvést projekt SMARCOAT – vývoj inteligentních nano- a mikropovlaků pro zlepšení materiálové trvanlivosti, nebo projekt JENNIFER – oblast částicové fyziky, výzkum neutrin. Individuální vědecko-výzkumné pobyty (MSCA IF), které podporují další vzdělávání a profesní růst zkušených výzkumných pracovníků, jsou zastoupeny projekty EMoGrIS – ekologické modelování grónského ledového povrchového ekosystému, NEW4NEW – vývoj nových spolehlivých metod, které umožní rozvoj nových materiálů, QuantumLaP – kvantové efekty při mnohobarevném ultrarychlém laserovém zpracování materiálu. Evropské výzkumné infrastruktury (INFRA) mají nepochybně klíčový význam pro rozvoj inovačního potenciálu EU. ČR se v dosavadním průběhu H2020 s  úspěchem zapojila do řady infrastrukturních projektů, které mají zabránit fragmentaci evropského výzkumu integrací národních výzkumných infrastruktur do výzkumných infrastruktur panevropského charakteru. Např. projekt AIDA 2020 řeší aktualizace, zlepšení a  integraci klíčových výzkumných infrastruktur v  Evropě v  oblasti částicové fyziky a vývoje pokročilých detektorů a urychlovačů. Projekt iNEXT se týká vytvoření evropského centra strukturní biologie. V projektu ACTRIS-2 jde o  integraci evropských meteorologických stanic vybavených moderními zařízeními pro pozorování atmosféry. Evropská infrastruktura EHRI bude shromažďovat data o  evropském holokaustu. Snahu o  vytvoření výzkumné infrastruktury pro životní prostředí, zabývající se rychlými sociálními, hospodářskými a  ekologickými změnam, představuje projekt eLTER. Příkladem infrastruktur pro práci s  velkými objemy výzkumných dat jsou projekty INDIGO-DataCloud a EGI-Engage. ČR se také zapojila do elektronických infrastruktur např. 7

projektu AARC – autentizace a autorizace ve výzkumných sítích nebo OpenAIRE2020 – otevřený přístup k vědeckým publikacím. Posílením lidského kapitálu výzkumných infrastruktur se zabývá projekt RItrain. Vysokovýkonnostní výpočetní centra pracují např. díky projektům PRACE-4IP a  SESAME NET. Projektem GEANT2020 pokračuje budování největší a nejmodernější výzkumné a vzdělávací infrastruktury na světě. Pro studium dynamiky atmosféry za účelem zlepšení předpovědi počasí, analýzy atmosférických extrémních událostí a  změny klimatu slouží síť ARISE. Potenciál a  schopnosti moderních systémů ICT rostou exponenciálně poháněny pokrokem v elektronice, mikrosystémech, robotice, v oblasti zpracování velkého objemu dat a  tvorby sítí. Tento vývoj poskytuje Evropě možnost vyvíjet velké množství inovativních zařízení, systémů a  aplikací, které pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a trvalý růst. Evropská unie plánuje společně s významnými evropskými společnostmi v  letech 2016 až 2020 investovat 2,5 mld. E na podporu rozvoje oblasti „velkých dat“, která jsou základem moderní digitální ekonomiky (pozn.: velká data (big data) jsou soubory dat, jejichž velikost je mimo schopnosti zachycovat, spravovat a zpracovávat data běžně používanými softwarovými prostředky v rozumném čase, https://cs.wikipedia.org/wiki/Big_data). Níže uvádíme vybrané projekty prioritní oblasti Informační a komunikační technologie (ICT). Zlepšit schopnost evropských firem stavět inovativní vícejazyčné datové produkty a služby pro řešení systémových a technologických překážek a  vytváření mostů napříč hranicemi, jazyky, odvětvími a  sektory je jednou z  priorit EU. Do těchto nákladných projektů EU se zapojují ovšem i  české firmy a  univerzity. ČR je koordinátorem projektu BISON, jehož cílem je získávat a  analyzovat informace z  obrovského množství dat v  oblasti kontaktních center. Vícejazyčná analýza lékařských textů se týká projektů KConnect. Projekt MixedEmotions vyvine aplikace pro analýzu velkých multilingválních a multimodálních dat se zaměřením na vytváření emočních profilů chování uživatelů. Bude využito kombinace textových zdrojů, audio/video (včetně analýzy mluvené řeči v  několika jazycích), sociálních sítí a strukturovaných dat. ČR je dlouhodobě velmi úspěšná v  projektech, které jsou zaměřeny přímo na počítačovou lingvistiku a  překonávání jazykových bariér (CRACKER, HimL a QT21), a to v době, kdy EU zvažuje omezit podporu technologií jazykových překladů a plánovaná strategie pro jednotný digitální trh nepočítá s  jazykovou různorodostí. Oblast ICT je velmi široká, a  proto zasahuje i  do jiných odborných sfér, např. medicíny nebo bezpečnosti. Zde můžeme uvést projekt MEDILIGHT, jehož cílem je výroba pokročilého zdravotnického zařízení pro hojení ran pomocí viditelného světla, nebo projekt Gait Biometrics 3, jehož náplní je vytvořit prototyp softwaru pro vysoce spolehlivou identifikaci osob na základě údajů o jejich chůzi. Inteligentní sítě a nové internetové architektury jsou předmětem projektu BEBA. ČR již také úspěšně zasáhla do Společné technologické iniciativy ECSEL (elektronické komponenty a systémy pro vedoucí postavení Evropy), např. prostřednictvím projektu 3Ccar, který se týká vývoje komponent pro elektrické automobily. V  prioritní oblasti Biotechnologie (BIOTECH) se ČR dosud uplatnila v  jednom projektu, a  to v  tématu Rozšíření průmyslového využití enzymatických procesů. Jedná se o čtyřletý projekt ROBOX s názvem Rozšíření průmyslového využití robustních oxidačních biokatalyzátorů pro přeměny a výrobu alkoholů. V  prioritní oblasti Pokročilá výroba a  zpracování (ADVMANU) získala ČR zastoupení převážně v  projektech, které spadají do oblasti 8

stavebnictví. Projekt E2VENT se zabývá adaptabilními obalovanými konstrukcemi budov, konkrétně energeticky efektivními provětrávanými fasádami pro optimální adaptabilitu a  výměnu tepla. Projekty ECO-Binder a LaWin řeší problematiku materiálů pro opláštění budov. Snahou projektu ECO-Binder je nahrazení stávajících stavebních materiálů (portlandský cement) alternativními materiály šetrnějšími k  životnímu prostředí. Projekt LaWin je určen pro rozvoj energeticky účinných fasád a okenních modulů. Projekt RECOBA vyvíjí na základě současného pokroku v oblastech senzorů, modelování a automatizace nové paradigma pro návrh a provozování vsádkových procesů s cílem snížení jejich energetické a  surovinové náročnosti při zachování či zlepšení požadované kvality produktů a minimalizaci nákladů. Vesmírný výzkum (SPACE) je v  důsledku vysokých počátečních investic a  jejich vysoké rizikovosti a  dlouhodobé povaze projektů silně závislý na veřejných finančních zdrojích. Pro kosmonautiku, vesmírný výzkum a  navazující aplikace (např. v  oblasti navigace či pozemního pozorování) je mezinárodní provázanost a  spolupráce naprosto nezbytná, neboť většina základního či aplikovaného výzkumu a  následných vývojových a  průmyslových aktivit je prováděna mezinárodními konsorcii či v  rámci mezinárodních organizací, jako je Evropská kosmická agentura (ESA). Týmy z  ČR se dosud uplatnily ve dvou projektech zaměřených na využívání Evropského globálního navigačního družicového systému (EGNSS). Cílem projektu JUPITER je prezentovat inovativní GNSS (globální družicový polohový systém) aplikace zejména ve vztahu k řízení silničního provozu, dispečerského řízení integrovaného dopravního systému (IDS) apod. a  podporovat malé a  střední podniky či regiony v  ČR v  rozvoji inovativních GNSS aplikací. Dalším projektem je projekt CaBilAvi, jehož první část je zaměřena na zvyšování povědomí o  systému EGNOS (Evropská „podpůrná“ geostacionární navigační služba) pomocí odborných workshopů a  specializovaného internetového portálu. Druhá část projektu řeší problematiku inovování výukových modulů pro žáky a instruktory leteckých škol tak, aby odrážely aktuální potřebu získání teoretických a  praktických znalostí pilotů o  celé problematice létání s využitím GNSS signálu a evropského zpřesňujícího signálu EGNOS. Projekt PARADISE se zabývá vývojem nového GNSS přijímače pro těžko přístupná území se špatným signálem – lesy, kaňony, uzavřené prostory. Cílem projektu Odysseus II je iniciovat zapojení mládeže do vesmírného výzkumu. Zajištění dobrého zdravotního stavu evropské populace, optimálních životních podmínek, účinná prevence, včasná diagnostika a  účinná léčba je základním posláním společenské výzvy Zdraví, demografická změna a  životní pohoda (HEALTH). Investice do výzkumu a  inovací v  oblasti zdravotnictví pomáhají čelit mnoha zásadním zdravotním problémům současnosti a  umožňují zachovat životaschopnost systémů zdravotnictví a pečovatelských služeb. ČR se úspěšně zapojila do projektů, které mají za cíl umožnit pacientům vlastní péči o  zdraví a  nemoci včetně využívání tzv. mobilního zdravotnictví (mHealth), které spočívá ve využití aplikací pro běžně používaná telekomunikační zařízení (mobilní telefony) k  monitorování zdravotního stavu pacienta nebo ke zdravotnickým úkonům, které mohou provádět nebo sledovat pacienti sami (např. měření krevního tlaku, dávkování inzulínu atd.). Příkladem jsou projekty ELECTOR, jehož cílem je vyvinout webovou platformu ICT pro domácí sledování pacientů s revmatoidní artritidou, která může zcela nahradit velkou část běžných návštěv pacientů v  revmatologických ambulancích, a  projekt WOMEN-UP, jehož náplní je zlepšení kvality života pacientů s problémem močové inkontinence pomocí konzervativní domácí léčby spojené se speciálními cviky. Vývojem nových diagnostických nástrojů a  technologií se zabývají projekty DIGORAS (diagnostika infekcí ústních a  dýchacích

cest) a  ULTRAPLACAD (detekce biomarkerů rakoviny v  krvi). Vývoj pokročilé bioinformatiky pro plnění biomedicínských a  klinických potřeb, konkr. personalizované imunoterapie rakoviny, je výzkumným záměrem projektu APERIM. Významným tématem v H2020 je využití metod „omics“ (genomika, proteomika atd.). Do této oblasti náleží projekt FORECEE, který usiluje o  zlepšení včasného odhalení rakoviny děložního čípku a  děložní sliznice, vaječníků a  prsu. Evropská komise pro výzkum a  inovace schválila rovněž podporu výzkumnému projektu FAIR-PARK-II, který bude studovat možnost zpomalení průběhu Parkinsonovy nemoci pomocí látky snižující obsah železa v  mozku. Hodnocení účinnosti stávajících zdravotnických zákroků a  léčby u  starších osob je předmětem projektu SECURE, který bude porovnávat léčebné metody kardiovaskulárních onemocnění u  starších osob. Vakcíny nabízejí bezpečné a  nákladově efektivní způsob, jak ochránit velké populace proti infekčním chorobám nebo alespoň zmírnit klinický průběh těchto onemocnění. EK bude financovat projekt EMI-TB, jenž se zabývá vývojem nové vakcíny proti tuberkulóze. Odstraněním nedostatku jódu a  předcházení nemocem spojených se štítnou žlázou v  Evropě řeší projekt EUthyroid. ČR se rovněž účastní velkých mezinárodních  projektů koordinačního charakteru, jako jsou projekt EuroStemCell – Evropské konsorcium pro výzkum kmenových buněk, a  DanuBalt, který analyzuje mechanismy bránící efektivnímu využití regionálních a  EU nástrojů pro oblast zdravotnictví v  makroregionech Baltského moře a  Podunají a  poskytuje nápravná opatření ke zlepšení v oblasti investic do regionálních zdravotnických systémů prostřednictvím efektivního využití strukturálních fondů v  kombinaci s programem H2020. Reakcí na zvyšující se zdravotní nespravedlnost v Evropě zejména v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, hospodářskou krizí a různou úrovní infrastruktury a připraveností systému zdravotnictví v zemích Evropy je projekt EURO-HEALTHY, jehož hlavním cílem je prosazovat znalosti, které mají největší potenciál pro zlepšení zdraví a  dosažení zdravotní rovnosti mezi evropskými regiony se zvláštním zaměřením na metropolitní oblasti. Do roku 2050 stoupne ve světě počet obyvatel na devět miliard. Je tedy třeba zajistit dostatečnou nabídku bezpečných a kvalitních potravin a  bioproduktů, které jsou výsledkem využití moderních biotechnologií. Zemědělství, lesní hospodářství, potravinářství a průmyslová odvětví založená na biotechnologiích zaměstnávají v  EU celkem 22 mil. lidí a  hrají klíčovou úlohu při rozvoji venkova a  spravování evropského přírodního dědictví. Zároveň je však nutné minimalizovat dopady na životní prostředí a  uváženě využívat obnovitelné a neobnovitelné zdroje ze země, moří a oceánů. Nutným předpokladem pro budoucnost je urychlit přechod k udržitelné evropské bioekonomice a udržitelné produkci potravin, krmiv, výrobků z biologického materiálu a bioenergie. Účast ČR ve společenské výzvě Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a  bioekonomika (FOOD) představuje zatím různorodou směsici projektů různého zaměření. Bezpečností a  kvalitou potravin se zabývá projekt SUSFANS (metriky, modely a foresight pro potravinovou a výživovou bezpečnost v Evropě) a projekt EuroMix, který má vyvinout experimentálně ověřené strategie pro posouzení zdravotních rizik souvisejících s vystavením člověka kombinaci toxických látek souvisejících s potravinami. Problematiku škůdců a nemocí v zemědělství řeší projekty ParaFishControl a EMPHASIS. Cílem ParaFishControl je vyvinout spolehlivé, nákladově efektivní nástroje a  řešení pro prevenci a  zmírnění parazitárních nemocí ryb chovaných v  Evropě. Projekt EMPHASIS má poskytnout praktická řešení pro předpověď, prevenci a  ochranu evropského zemědělství a  lesnictví včetně přírodních ekosystémů před hrozbami domácích i  cizích škůdců. Vytváření nových inovačních nástrojů a  služeb

v zemědělství je předmětem projektů Hennovation a FATIMA. Projekt Hennovation se zabývá inovacemi v  komerčním chovu hospodářských zvířat (nosnic) za udržení dobrých životních podmínek zvířat a  udržitelnosti životního prostředí. Projekt FATIMA usiluje o  vytvoření nových zemědělských nástrojů a služeb, které pomohou sektoru intenzivního zemědělství optimalizovat řízení dodávek živin a  vody a produktivitu. Snahou je propojit udržitelnou produkci plodin s ekonomickou konkurenceschopností. Další projekty jsou zaměřeny na ekonomiku, mezinárodní spolupráci a  inventarizaci zemědělských statků. Problematiku veřejných statků a  ekosystémových služeb poskytovaných zemědělskou a  lesní půdou v  souvislosti s  jejím využíváním řeší projekt PEGASUS. Návrh strategického dlouhotrvajícího společného partnerství ve výzkumu mezi Afrikou a  Evropou a  udržitelný způsob intenzifikace zemědělsko-potravinářských systémů v  Africe je cílem koordinačního projektu PROIntensAfrica. Integrované a harmonizované informace o lesích pro biohospodářství jsou cílem mezinárodního projektu DIABOLO. Růst spotřeby energie vyžaduje reakci EU, která prostřednictvím společenské výzvy Bezpečné, čisté a účinné energie (ENERGY) vynakládá nemalé finanční prostředky pro uskutečnění přechodu na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém v situaci rostoucího nedostatku zdrojů, stále velké závislosti na energii čerpané z  fosilních paliv, zvyšující se energetické potřeby a  změny klimatu. ČR se angažuje především v koordinačních a podpůrných akcích, ve kterých se řeší vzdělávání odborníků v oblasti ENERGY. Např. projekt PROF-TRAC poskytne prostředí pro vzdělávání odborníků v  problematice budov s  téměř nulovou spotřebou energie (NZEB). Příprava vzdělávacích programů a  vyškolení odborníků v  oblasti energetické náročnosti budov je hlavním cílem projektu ingREeS. Další projekty se týkají propojení veřejných orgánů, soukromé sféry a  občanské společnosti při rozvoji energetické politiky. Obecným cílem projektu ProCold je umožnit soukromým společnostem a  veřejným orgánům přizpůsobovat a  prosazovávat národní a  evropskou politiku energetické účinnosti v  oblasti chladicích a  mrazicích zařízení. Projekt BUILD UPON je zaměřený na přípravu a  realizaci dlouhodobého plánu rekonstrukcí budov tak, aby vyhovovaly požadavkům legislativy o  energetické náročnosti. Evropská komise sleduje také tržní využívání stávající a  nově vznikající udržitelné bioenergie, elektřiny z  obnovitelných zdrojů a  technologií pro vytápění a  chlazení, proto koncem roku 2014 podpořila projekt progRESsHEAT (volně přeloženo Podpora obnovitelných zdrojů energie v  systému centrálního zásobování teplem – CZT). Jeho hlavním cílem je navrhnout s  ohledem na plánovaný geotermální projekt a další rozvoj CZT optimální energetický mix města Litoměřice s  využitím nejlepších dostupných technologií s výhledem do roku 2050. Zvýšení energetické účinnosti v  průmyslové výrobě je v  H2020 hlavní téma v  oblasti energetiky a  životního prostředí. ČR se zapojila v  tomto tématu do projektu STEAM-UP, který se zabývá identifikací návrhů na zvýšení energetické účinnosti parních sítí a výroby páry. H2020 podporuje tržní využití současné a nově vznikající udržitelné bioenergie. Např. projekt greenGain chce zvýšit energetické využití biomasy pocházející z údržby veřejné zeleně. Získávání spotřebitelů a  zákazníků pro udržitelnou energii má na starosti projekt TOPTEN ACT. Rozvoj inovativních energetických služeb a finančních plánů pro udržitelnou energii se týká projektu EPC_PLUS. Atraktivitou investic do energetiky se zabývá projekt RentalCal (investice do energetické účinnosti v  sektoru nájemního bydlení). Ryze výzkumnými projekty jsou projekt MORE-CONNECT, jehož cílem je vývoj prefabrikovaných dílců pro komplexní renovace budov. Projekt Triangulum, podporující iniciativu chytrá města (Smart cities), se týká energetiky 9

snahou snížit energetickou spotřebu budov, zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie či zvýšit využití elektrických vozidel. Projekt ShaleXenvironmenT, je záměřen na využití potenciálu břidlicového plynu a zároveň zmírnění jeho možných dopadů na životní prostředí při průzkumu a těžbě. Společenská výzva Inteligentní, ekologická a  integrovaná doprava (TPT) má změnit současné a  dnes již neudržitelné dopravní systémy. Týmy z  ČR se zabývají projekty zaměřenými na vývoj technologií pro nízkoemisní pohonné jednotky. Jde třeba o projekt REWARD, který vyvíjí vysoce účinné dieselové motory, nebo projekt LOWBRASYS, jehož cílem je demonstrovat brzdový systém s  nízkým dopadem na životní prostředí, který sníží emise mikro- a nanočástic alespoň o 50 %. Velkým tématem této společenské výzvy jsou inteligentní železniční služby a doprava. I zde má ČR již úspěšné zastoupení. Projekt IT2Rail je zaměřený na vývoj IT řešení pro oblast osobní dopravy. Projekt IT2Rail se věnuje řešením pro multimodální dopravu, její bezproblémovosti a udržitelnosti, bude vyvíjet koncept jízdenek, založený na interoperabilitě mezi různými druhy dopravy. Jde o  kompletní multimodální cestovní řešení napříč různými dopravními soustavami a  provozovateli (železniční, městská, letecká doprava). Projekt Smart-Rail zlepší nákladní železniční služby nabízené přepravcům z hlediska celkové spolehlivosti, přepravních lhůt, finančních nákladů a flexibility. Záměrem projektu IN2RAIL je vybudovat základy pro pružnou, soudržnou, cenově efektivní a vysoce kapacitní železniční síť v Evropě. IN2RAIL bude zahrnovat výzkum do přizpůsobivé a nákladově efektivní infrastruktury s ohledem na koleje a  konstrukce, inteligentní řízení spotřeby energie a  vyspělé systémy řízení dopravy s cílem optimalizovat využití kapacity. Rozvojem klíčových technologií a  radikálními inovacemi v  oblasti železničních a kolejových vozidel se zabývá projekt ROLL2RAIL. Projekt se zaměřuje na rozvoj klíčových technologií a  překonání překážek pro inovace ve vývoji vozového parku, což povede k řadě technologických demonstrátorů. Závažné problémy způsobené používáním motorových vozidel ve městech by měly zmírnit jiné alternativy městské dopravy, kterými jsou elektrická jednostopá vozidla a  nové koncepty ultralehkých vozidel. Cílem projektu RESOLVE je umožnit vytvoření celé řady nákladově efektivních, energeticky úsporných a  pohodlných elektrických vozidel kategorie L pro každodenní městskou dopravu. Zlepšení vlastností elektrických vozidel prostřednictvím optimalizovaného a  systematického řízení toků energie je předmětem projektu OSEM-EV. Životní prostředí by měly také méně zatěžovat plynové spalovací motory, kterým se věnuje projekt GasOn. I v oboru letecké dopravy jsou čeští zástupci přítomni v několika projektech. Opatření zaměřená na nejvyšší úroveň bezpečnosti evropského letectví a  zvyšování bezpečnosti letecké techniky jsou úkoly pro projekt Future Sky Safety, který byl iniciován evropskou asociací leteckých výzkumných ústavů EREA. Projekt PERSEUS přispěje k vytvoření integrovaného evropského leteckého vzdělávacího systému. Společenská výzva Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny (ENV) představuje velmi důležitou součást H2020. Cílem aktivit v této oblasti je dospět k hospodářství, které bude účinně využívat zdroje a bude odolné vůči změnám klimatu. Ostatně řešení otázky změny klimatu představuje v Horizontu 2020 průřezovou prioritu a tvoří 35 % celkového rozpočtu na celý program. Financované projekty by měly přispět k  ochraně přírodních zdrojů a  ekosystémů a ke zlepšení životních podmínek, zacházení se surovinami a inovacím podporujícím zelenou ekonomiku. Posouzení možností zmírňování změny klimatu prostřednictvím výzkumu, inovací, transferu technologií a  mezinárodní spolupráce je stěžejní oblastí této společenské výzvy. Účinnost mnohých politických opatření, která jsou zaměřena na zmírnění změny klimatu, je však často v praxi obtížné určit, proto projekt CARISMA analyzuje a  navrhuje jejich zlepšení. Bezplatné a  volně 10

přístupné softwarové nástroje na bázi GIS pro hospodaření s vodními zdroji jsou náplní projektu FREEWAT, který přispěje k plánování a hospodaření s vodními zdroji tím, že usnadní provádění řady legislativních předpisů týkajících se vod. Problematikou účinného využívání zdrojů a  surovin se zabývá projekt ProSUM, který v  celoevropském měřítku shromažďuje a  inventarizuje data o  druhotných surovinách, a  projekt FAME, zaměřený na efektivní těžbu nerostných surovin, minimalizace důlních odpadů a dopadů na ŽP. Opětovným použitím odpadní vody z textilního průmyslu se zabývá projekt ECWRTI. Projekt ESMERALDA se věnuje mapování ekosystémů. Cílem je vytvořit strategie pro mapování a  hodnocení ekosystémových služeb v  členských státech EU a připravit flexibilní metodologie mapování a hodnocení služeb ekosystémů na celoevropské, regionální a národní úrovni. Záměrem projektu INSPIRATION je vývoj strategické výzkumné agendy s celoevropským dopadem pro oblast integrovaného územního plánování, využití území a hospodaření s půdou. Společenská výzva Evropa v  měnícím se světě (SOCIETY) podporuje výzkum a  inovace v  oblasti evropského dědictví, identity, historie, kultury a evropské úlohy ve světě. ČR se účastní níže zmíněných projektů. Pružná a  udržitelná hospodářská a  měnová unie v  Evropě jsou cíli projektů ADEMU a FairTax. Společenská a politická angažovanost mladých lidí a jejich pohledy na Evropu jsou společným tématem projektů STEP (společenská a politická angažovanost mladých lidí v otázkách životního prostředí) a  CATCH-EyoU (otázky spojené s  aktivním občanstvím mládeže v EU). Mladých lidí se týká také výzkumný projekt NEGOTIATE, zkoumající dlouhodobé a krátkodobé důsledky nejistoty zaměstnání a vyloučení z trhu práce. Záměrem projektu DIGIWHIST je vybudovat digitální platformu pro odhalování nekalého jednání a zlepšit transparentnost veřejných výdajů. Boj proti trestné činnosti a  terorismu, ochrana před přírodními a  člověkem způsobenými katastrofami, kybernetické útoky, obrana proti nezákonnému obchodování s lidmi, obchodu s narkotiky a padělaným zbožím jsou témata společenské výzvy Ochrana svobody a bezpečnosti v Evropě (SECURITY). ČR se v této výzvě prozatím účastní projektu TOXI-triage, který bude vyvíjet a testovat nové detekční přístroje (čidla, alarmy, kamery) jako opatření proti nebezpečí chemického, biologického, radiologického a jaderného terorismu. Současná verze databáze E-CORDA nedisponuje údaji o  schválených grantech programu EURATOM, v  databázi návrhů projektů jsou však uvedeny návrhy projektů doporučených k financování s českou účastí. Dle těchto údajů by se měla česká účast opírat o  projekty zaměřené na bezpečnost konstrukce a  provozu štěpných jaderných reaktorů, podporu realizace novátorských geologických úložišť – tj. na realizace geologického ukládání radioaktivního odpadu. Podrobnější a  ověřené údaje přineseme v některém s dalších čísel ECHA. ČR se rovněž účastní projektů zabezpečující agendy národních kontaktních bodů pro danou oblast (NCP projekty), projektů na podporu účasti v RP a šíření excelence, a projektů podporujících spojovaní vynikajících výzkumných institucí a regionů s nízkou výkonností výzkumného systému (projekty WIDESPREAD – ADWICE, HiLASE CoE, NANOMATCON) a projektu BISONet-Enh2014 pro podporu podnikání a inovací. Detaily k  jednotlivým projektům jsou k  dispozici na http://cordis. europa.eu/home_en.html. Zdroj dat: eCORDA v. 1.2, 04/2015 DANIEL FRANK, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

134

20

140 115

120

4

16

99 100

14

Excellent Science

financované projekty

Societal Challenges

1

Oth.

40 20

1 EURATOM

3

2 2 GOV

2

1

NCPNET

ENERGY

FOOD

13 4

60

návrhy projekt

3 7

k financování doporu ené projekty

35

33

2 HEALTH

RISKFINANCE

Industrial Leadership

16 43

WIDESPREAD

6

9

1 SPACE

1

4

10

47

SECURITY

4

12

2

SOCIETY

5

53

ENV

14 4

2

1

30

SME

8

NMP

0

4

ICT

2

29

11 17

FET

4

34

ADVMANU

6

1 39

BIOTECH

14

7

80

TPT

15

53

INFRA

8

MSCA

10

1 77

2

12

ERC

po et financovan ch nebo k financování doporu en ch projekt

18

0

Euratom

návrhy projekt

Graf 5 (k článku na str. 4–10) – Sloupcový graf (škála na levé vertikální ose): počty financovaných projektů (tmavé části sloupců) a projektů doporučených k financování (světlé části sloupců) v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách, bodový graf (škála na pravé vertikální ose): celkový počet návrhů projektů v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách. ERC – granty Evropské výzkumné rady, FET – budoucí a  vznikající technologie, MSCA – Akce Marie Skłodowska-Curie, INFRA – evropské výzkumné infrastruktury, ICT – informační a komunikační technologie, NMP – nanotechnologie, pokročilé materiály a výroba, BIOTECH – biotechnologie, ADVMANU – pokročilá výroba a zpracování, SPACE – vesmírné aplikace, RISKFINANCE – přístup k rizikovému financování, SME – inovace v malých a středních podnicích, HEALTH – zdraví, demografické změny a životní pohoda, FOOD – potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika, ENERGY – zajištěná, čistá a účinná energie, TPT – inteligentní, ekologická a integrovaná doprava, ENV – ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a  suroviny, SOCIETY – Evropa v  měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti, SECURITY – bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů, WIDESPREAD – spojování vynikajících výzkumných institucí a regionů s nízkou výkonností VVI, NCPNET – nadnárodní sítě národních kontaktních bodů, GOV – vývoj řízení vědy a výzkumu pro rozvoj odpovědného výzkumu a inovací, EURATOM – Euratom

Účast ČR v projektech programu ICT HORIZONT 2020 v porovnání se zeměmi EU-13 Program HORIZONT 2020 (H2020) se plně rozeběhl začátkem roku 2014. Tematika ICT (Informační a komunikační technologie) se stala nedílnou součástí všech tří priorit rámcového programu. V  tematické oblasti ICT je řešena problematika v  následujících okruzích, které navazují na výzkum v 7. rámcovém programu: – Nové generace součástek a systémů (identifikátory témat ICT-1,2,3) – Příští generace výpočetní techniky (vypsáno v roce 2015) – Budoucí internet (ICT-5,6,7,9,11,13) – Technologie pro digitální obsah a správu informací (ICT15,17,18,21,22) – Pokročilá rozhraní a robotika (ICT-23) – Mikro- a nanoelektronika a fotonka (ICT-26,29) – Cross-cutting (ICT-31,32,33) – Horizontální aktivity (ICT-35) V tomto článku se zaměříme na 1. výzvu ICT, okrajově pak na výzvy FoF 2014 (Factories of the Future) a  EUJ 2014 (EU-Japan). Tyto tři

výzvy byly vyhlášeny v prioritě Vedoucí postavení průmyslu a vyhodnoceny na podzim 2014. Vycházíme z dat uvedených v implementačních plánech pro jednotlivé výzvy, na jejichž základě jsou vedeny negociace, proto se výsledná čísla mohou od konečných výsledků nepatrně lišit. Na projekty  1. výzvy ICT (H2020-ICT-2014-1) přidělila Evropská komise 658,5 mil. E. Ve výzvě bylo hodnoceno celkem 1 639 návrhů projektů, do nichž bylo zapojeno 13019 partnerů. Podané návrhy projektů představovaly celkem objem 5 767 mil. E, z  toho 5 461 mil. E, tedy 94, 6 %, požadovaly jako příspěvek od EK. Projekty „nad čarou“ (above thresholds) požadovaly 2 853 mil E od EK. Oproti plánovanému rozpočtu bylo téměř 8,3krát více prostředků požadováno v podaných návrzích projektů od EK a 4,3krát více v návrzích „nad čarou“. Jednotlivé grafy porovnávají úspěšnost v uvedené výzvě podle různých kritérií.

11

H2020-ICT-2014-1: P id len finan ní p ísp vek

H2020-ICT-2014-1: V sledky v zvy nadprahové hodnocení 535 32,6%

financované projekty 207 12,6%

mil.

Celkem hodnoceno 1639 projektov ch návrh

6 5 4 3 2 1

nehodnocené 23

podprahové hodnocení 821 50,1%

000 000 000 000 000 000 0

100% 60% 40%

12,2%

MT 113 LT 6,8% LV

EU15 1 424 85,7%

PL 23

HU 11 EE 7

SK 4

RO 10

CZ 15

SI 17

CY

BG CY 7 8

H2020-ICT-2014-1: Ú ast esk ch t m (dle typu organizace)

50

6

40

11

HR

20

60%

8000 6000

40%

EU15

2

32

2 9

1

2

R

AV

9,7% EU13

12,2%

asociované státy

20% 0%

Po et t m v podan ch projektech Po et t m ve financovan ch projektech

1800

Univerzity

Soukrom sektor

Ostatní

H2020 ICT Call 1: V sledky v zvy v echny projekty (dle typu projektu)

90% 80%

1400

70%

1200

60%

1000

50%

800 600 400 200 0

10,5%

15,1%

40%

21,5% 12,6%

30% 20% 10%

RIA

IA

Podané projekty

Graf 6 – Účast v podaných a přijatých projektech – úspěšnost EU-15, EU-13 a asociovaných zemí

100%

1600

Projektové návrhy

80%

Celkem

11

33

10

100%

10000

13,1%

financované projekty reservní seznam nadprahové honocení podprahové hodnocení

Graf 5 – Složení týmů z ČR, které se zapojily do projektů 1. výzvy H2020-ICT (podle typu organizace)

H2020-ICT-2014-1: Ú ast t m ve financovan ch/podan ch projektech

12,8%

6

30

12000 Po et t m

EE

60

Graf 4 – Účast ve financovaných projektech 1. výzvy ICT H2020

12

CZ

BG

Graf 3 – Relativní podíl zemí EU-13 na grantu v 1. výzvě ICT H2020

0

0

SI

HU

0%

Graf 2 – Výše požadovaných a přidělených prostředků

asociované státy 104 ostatní 21

2000

SK

RO

PL

LV

4,3%

EU15 90,5%

20%

H2020-ICT-2014-1

H2020-ICT-2014-1: Ú ast t m ve financovan ch projektech

4000

MT ostatní 0,1% LT

80%

Po adovan finan ní p ísp vek

Graf 1 – Výsledek hodnocení návrhů projektů

14000

asociované státy 5,1%

H2020-ICT-2014-1: Finan ní p ísp vek

reservní seznam 53

CSA Financované

Graf 7 – Hodnocení návrhů podle typu projektu

total Úsp

nost

0%

HR

H2020 ICT Call 1: V sledky v zvy projekty s eskou ú astí (dle typu projektu)

100

H2020 FoF-2014: V sledky v zvy ( ást ICT)

90

90%

80

80% 70%

60 50 30

16,0%

30%

5,2%

10%

RIA

IA

CSA

Podané projekty

0%

total

Financované

Úsp

nost

Graf 11 – Hodnocení návrhů projektů podaných do výzvy H2020 FoF 2014 (část ICT)

Graf 8 – Hodnocení návrhů s účastí partnerů z ČR podle typu projektu

H2020-ICT-2014-1: Finan ní úsp

million 700

financované projekty 8 14%

podprahové hodnocení 35 64%

20%

11,0%

nost (dle témat) 100%

1 / 1 project

600

90% 80%

500

70%

400

60%

300

40%

50% 30%

200

20%

100

10%

Po adovan p ísp vek

4

4

IC

T-

35

-2

01

4

-2

01

4

01

-2

32

IC

T-

33

4

IC

IC

T-

31

-2

01

4

P ísp vek financovan m projekt m

T-

29

-2

01

4

-2

26

IC

T-

23

01

4

01

4

IC

T-

22

-2

01

4

IC

T-

21

-2

01

4

IC

T-

18

-2

01

4

IC

T-

17

-2

01

4

IC

T-

15

-2

01

4

IC

T-

13

-2

01

4

IC

T-

11

-2

01

4

IC

T-

09

-2

01

4

IC

T-

07

-2

01

4

IC

T-

06

-2

01

4

01

IC

T-

05

-2

01

T-

IC

IC

T-

03

-2

01

01

-2

-2

02

01

T-

T-

IC

IC

4

0%

4

0

-2

0

40%

T-

10

50%

37,5%

40 20

Celkem hodnoceno 55 projektov ch návrh

60%

IC

Projektové návrhy

70

reservní seznam 2

nadprahové hodnocení 10 18%

100%

Finan ní úsp

nost

Graf 9 – Úspěšnost podle témat (požadované / přidělené prostředky od EK) H2020-ICT-2014-1: Koordináto i 260

20

240

18

220

16 14

200

12

180

10

160

8 6

140

4

120

2

100

0

80

BG CY CZ EE HU LV LT MT PL RO SK

SI HR

60 40 20 0

AT BE DK FI FR DE EL IRL IT LU NL PT ES SE UK BG CY CZ EE HU LV LT MT PL RO SK SI HR CH IL MDMK NO RS TR IN MA TN financované projekty

reservní seznam

nadprahové hodnocení

Graf 10 – Koordinátoři návrhů projektů podaných 1. výzvy ICT H2020 podle zemí 13

H2020 FoF-2014: Ú ast t m v podan ch projektov ch návrzích ( ást ICT)

million

H2020 FoF-2014: Finan ní p ísp vek ( ást ICT) 250

100%

200

80%

150

60%

100

40%

50 0

Asociované státy 31 Ostatní 3

20%

13,4% H2020 FoF-2014 (ICT) Grant

SK 1

41 7,3%

EU-15 484 86,6%

0%

RO 5

SI 13

PL 4 MT 2

HU 5

CY 3

CZ 8

Po adovan finan ní p ísp vek Vynalo en finan ní p ísp vek Finan ní úsp nost

Graf 13 – EU-13 v podaných návrzích projektů ve výzvě H2020 FoF 2014 (část ICT)

Graf 12 – Výsledek hodnocení krátkých návrhů projektů s účastí ČR (1. stupeň hodnocení)

H2020 FoF-2014: Koordináto i ( ást ICT) 14

H2020 FoF-2014: Ú ast t m ve financovaných projektov ch návrzích ( ást ICT)

12 10 8

Asociované státy 3

6

SI 3

4

5 5,8%

EU-15 78 90,7%

2 0

HU 1

SK 1

AT

BE

FR

DE

EL

IT

NL

PT

ES

SE

UK

SK

SI

financované projekty reservní seznam nadprahové hodnocení

Graf 14 – EU-13 v projektech přijatých k financování ve výzvě H2020 FoF 2014 (část ICT)

Graf 15 – Hodnocení projektů podaných do výzvy H2020 FoF 2014 (část ICT) podle země koordinátora

H2020 EU-Japan Call 2014: Ú ast t m

H2020 EU-Japan 2014: Koordináto i

6

100

5

90 80

4

2 1

70

3

0

60

2

BG CY CZ EE HU LV LT MT PL RO SK SI HR

50

1 0

3

98

40 DK

FI

FR

DE

EL

IT

PT

ES

financované projekty reservní seznam nadprahové hodnocení

Graf 16 – Výsledky hodnocení projektů podaných do výzvy H2020-EUJ-2014 podle země koordinátora

SE

UK

PL

30 20

22 7

10 0

EU15

1

EU13

4

1 AS

T my v podan ch projektov ch návrzích T my ve financovan ch projektov ch návrzích

0

other

Graf 17 – Účast v podaných a přijatých projektech výzvy EU-Japan 2014 14

0

Graf 1 (viz str. 12) zachycuje předběžný výsledek hodnocení návrhů projektů podaných do 1. výzvy H2020 ICT. Úspěšnost v počtu podaných a přijatých projektů činí 12,6 %. V minulých výzvách byla úspěšnost v průměru 15 %. Graf 2 (viz str. 12) udává výši prostředků, které byly požadovány jako příspěvek EK v  podaných projektech a  výši prostředků přidělených. Finanční úspěšnost činí 12,2 %. Graf 3 (viz str. 12) dokumentuje, jaké procento z těchto přidělených prostředků získaly členské země EU-15, členské země EU-13 a asociované země. Na první pohled je patrný nepoměr mezi objemem prostředků pro EU-15 a EU-13. Ze zemí EU-13 v absolutních hodnotách obdrželo největší podíl Polsko (5,3 mil. E) a Slovinsko (4,1 mil. E). ČR s Maďarskem získaly 3,8 a  3,4 mil. E. Tomu odpovídá i  graf 4 (viz str. 12), který ukazuje počet týmů z EU-13, kterým se podařilo zapojit do projektů vybraných k financování. Česká republika se opět řadí za Polsko a Slovinsko.

Účastnická úspěšnost nepřesáhla jednu desetinu ani u  témat ICT-312014: Human-centric Digital Age (7,4  %) nebo ICT-01-2014: Smart Cyber-Physical Systems (8,8 %). Opačný extrém v podobě stoprocentní úspěšnosti byl zaznamenám u  tématu ICT-33-2014, do kterého byl ovšem podán pouze jeden návrh, který byl přijat k  financování. Jde o  projekt propojující síť národních kontaktních bodů (Idealist2018), partnerem z ČR je Technologické centrum AV ČR jako NCP organizace. Koordinace projektů přijatých k financování je, stejně jako v předchozích letech téměř výhradně doménou EU-15. Pouze 7  % podaných návrhů a  3,4  % přijatých návrhů je koordinováno EU-13. ČR koordinovala 7 podaných návrhů, nejméně ze všech porovnatelných zemí EU-13. V konečném výsledku však žádná ze zemí EU-13 nemá více než jednoho koordinátora úspěšného projektu, jak dokumentuje graf 10 (viz str. 13). U výzvy „Factories of the Future 2014“ (společná výzva programů NMP a  ICT s  oddělenými rozpočty, uzávěrka 20. 3. 2014) uvádíme pouze informace týkající se projektů hodnocených v části ICT, kde bylo otevřeno jediné téma, zaměřené na procesy optimalizace výrobních prostředků.

Graf 5 (viz str. 12) podává informaci o složení partnerů z ČR, kteří se zapojili do řešitelských týmů, a o výsledku hodnocení návrhů projektů s  účastí ČR. Jak je z  grafu patrné, nadpoloviční většina projektů, do kterých byly české týmy zapojeny, nepřesáhla bodovou hranici. Zde je ale nutné podotknout, že průměrný počet bodů přesahoval u všech těchto projektů hodnotu 9. V praxi to znamená, že se jednalo o kvalitní projekty, ve kterých konsorciím chybí snad jen trochu více předchozích zkušeností s  projekty rámcových programů. Co se týče tematických oblastí, nejkvalitnější projekty (nejvyšší bodový průměr v  hodnocení) byly podány do výzev z  oblasti robotiky (inovační akce), nových internetových architektur (výzkumné a inovační akce) a digitálních her (výzkumné a inovační akce).

Jak dopadlo hodnocení návrhů projektů v části ICT, ukazuje graf 11 (viz str. 13). Úspěšnost v počtu podaných a přijatých projektů činí 14 %, je tedy nepatrně vyšší než v programu ICT.

Graf 6 (viz str. 12) porovnává úspěšnost zapojení týmů z EU-15, EU-13 a asociovaných zemí (počet účastí v přijatých projektech / počet účastí v  podaných návrzích). Úspěšnost týmů ze zemí EU-13 je opět nižší než celkový průměr a nižší než úspěšnost asociovaných zemí, z nichž je v  projektech přijatých k  financování zastoupeno Švýcarsko, Norsko a Izrael, okrajově Turecko.

Pro zajímavost uvádíme v  grafu 15 (viz str. 14) i  hodnocení projektů podle země koordinátora.

Do výzvy ICT bylo možné podávat tři typy projektů: RIA (Research and Innovation Actions), IA (Innovation Actions) a  CSA (Coordination and Support Actions). V  projektech typu RIA však bylo poprvé pro všechny účastníky, včetně firem, možné požádat o 100% příspěvek od EK. Proto se rozpočet od EK na RIA projekty rychle vyčerpal a projevil se výrazný převis zájmu (oversubscription). Grafy 7 (viz str. 12) a  8 (viz str. 13) dokumentují rozdíl v  úspěšnosti podle typu projektu. Je patrný převis zájmu o stoprocentně financované projekty typu RIA. U projektů s účastí partnerů z ČR je tento rozdíl ještě výraznější.

Graf 17 (viz str. 14) ilustruje účast v  podaných a  přijatých projektech této výzvy. Partneři ze zemí EU-13 se do této výzvy téměř nezapojili. Jen Polsko vykazuje jednu účast v projektu přijatém k financování.

Velké rozdíly v  úspěšnosti se projevily také mezi jednotlivými tématy (topics). Graf 9 (viz str. 13) dokumentuje, u kterých témat byl nejvyšší převis zájmu (přidělené / požadované prostředky). Popis témat lze najít na stránce výzvy http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/ en/ opportunities/h2020/calls/h2020-ict-2014-1.html. Nejnižší úspěšnost, pouhých 5,1 %, je vidět u tématu ICT-21-2014: Advanced digital gaming / gamification technologies, ve kterém byl ve schématu RIA finančním příspěvkem podpořen pouze jediný projektový návrh (ohodnocen 15 body) a ostatní projektové návrhy s bodovým hodnocením 14,5 a  14 bodů se z  důvodu vyčerpání rozpočtu dostaly pouze na rezervní seznam. V  případě schématu IA byly podpořeny tři projektové návrhy (ohodnocené 14,5-13,5 body).

Oproti přidělenému rozpočtu bylo od EK v podaných návrzích požadováno 7krát více prostředků v  návrzích „nad čarou“ a  2,3krát více prostředků. Finanční úspěšnost činí 13,4 %, jak ilustruje graf 12 (viz str. 14). Zemím EU-13 v přijatých projektech náleží necelých 5,8 % z celkového počtu účastí (5,4 % z přiděleného rozpočtu). Partnerům z ČR se nepodařilo zapojit do žádného z projektů přijatých k financování, jak dokumentují grafy 13 a 14 (viz str. 14).

Výzva EU-Japan 2014 se týkala tématu spolupráce v oblasti budoucnosti internetu (Net-Futures). Jednalo se o okrajovou výzvu s malým rozpočtem. Výsledky hodnocení ukazuje graf 16 (viz str. 14).

Z ČR se dva týmy z univerzit připojily ke konsorciu navrhovaných projektů. Jeden návrh nebyl hodnocen, protože nesplnil formální kritéria, a druhý návrh nezískal potřebný počet bodů. V  současné době probíhá vyhodnocení výzev, které měly uzávěrku v dubnu 2015, a zároveň i příprava pracovního programu na nové programovací období, u  kterého se dá očekávat zveřejnění koncem září. Jelikož se dá očekávat nejen návaznost, ale i repetice některých témat, doufáme, že by zde prezentovaný přehled mohl posloužit jako vodítko v přípravné fázi projektu. Podrobnější informace o jednotlivých tématech podají národní kontaktní body pro oblast ICT . Jiří Kadlec, delegát ČR v programovém výboru ICT,  Ústav teorie informace a automatizace [email protected] Eva Sebroňová, NCP pro ICT, Technologické centrum AV ČR [email protected]

15

Devět ERC grantů pro české vědce Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v  prvních výzvách programu Horizont 2020 více než miliardu e mezi 700 špičkových vědců z celého světa. Je mezi nimi i devět Čechů. Česká republika získala v prvních výzvách Evropské výzkumné rady (ERC Starting granty 2014 a ERC Consolidator granty 2014) historicky největší počet grantů: uspělo hned 5 mladých vědců. Čtyři další Češi, kteří už nyní pracují v  zahraničí, budou ERC grant řešit na tamních institucích. ERC vznikla teprve v  r. 2007, avšak za tu krátkou dobu dosáhla ve světové vědecké komunitě i mimo ni uznání, že je třeba ji řadit k nejlepším světovým institucím, které financují základní výzkum. Stala se značkou kvality nejen z hlediska špičkové kvality výzkumu, který financuje, ale i  z  hlediska profesionality, s  jakou je organizováno hodnocení projektů. Z jejích grantů profitují ti nejlepší a nejkreativnější výzkumní pracovníci z celého světa, ale také nová, mladá generace vědců – absolventů a  studentů doktorského studia, kteří jsou součástí ERC týmů. Finanční podporu tak získávají jen excelentní projekty navržené excelentními vědci – jde o  ambi30,0% ciózní projekty, které musí mít potenciál významně 25,0% posunout poznání v daném oboru a přinést převratné výsledky.

úsilí: chtějí posunout hranice  poznání, aby otevřeli možnosti  nové antivirové léčby, aby se daly objevovat nové očkovací látky, aby se dosáhlo zpřesnění odhadů v  matematickém modelování, abychom se uměli lépe vypořádat s  narůstajícími objemy dat, aby   využívání solární energie bylo přístupnější a účinnější atd. Granty Evropské výzkumné rady tvoří 17 % rozpočtu největšího unijního programu pro financování vědy, výzkumu a  inovací – programu Horizont 2020 (H2020). V  prvních výzvách ERC v  programu H2020

Kdo jsou oněmi úspěšnými českými řešiteli? Petr Svoboda (Ústav molekulární genetiky AV ČR), Richard Štefl (Masarykova univerzita), Jan Kuneš (Fyzikální ústav AV ČR), Josef Urban (ČVUT Praha) a Jan Macák (Univerzita Pardubice). Další čtyři Češi řeší ERC grant v  institucích v  zahraničí: Daniel Kráľ (University of Warwick), Martin Vohralík (Institut national de recherche en informatique et en automatique, INRIA), Pavel Tolar (Imperial College of Science, Technology and Medicine) a  Petra Hájková (Imperial College of Science, Technology and Medicine). V rozhovorech uvedených v příloze tohoto čísla přístupně vysvětlují, co je smyslem jejich výzkumného 16

15,0%

10,0%

5,0%

0,0%

DE FR NL

IE

LU UK DK AT BE ES PT SE

FI

IT

EL

SK CY HU CZ EE HR RO PL

EU-15

SI BG LT MT LV

IL

EU-13

CH TR NO ostatní

Graf 1 - Míra úspěšnosti v ERC grantech podle zemí, kde se nacházejí zúčastněné instituce. V tomto případě je úspěšnost počítána jako podíl grantů financovaných (případně k financování navržených) k odborně hodnoceným návrhům projektů. 140

130

126

120 93

počet grantů

100 80

54

60

46 38

40

25

21

20 0

DE

UK

FR

NL

ES

IT

BE

19

DK

16

AT

15

SE

12

12

PT

9

IE

FI

1

1

EL

LU

5 CZ

5

1

HU CY

EU-15

1

1

EE

1

HR RO

6

1 SK

IL

2

NO TR

EU-13 ERC-2014-STG

1

1

CH

RS

ostatní

ERC-2014-CoG

Graf 2 - Počet grantů ERC řešených v institucích EU a v institucích některých dalších zemí (na základě výsledků prvních výzev ERC v H2020: ERC STG 2014 a ERC COG 2014) 1000

943

900 800 počet návrhů projektů

Letos ERC oslavila osm let své existence a 16. června byl v  Bruselu udělen 5000. ERC grant. Získala jej chorvatská vědkyně Dr. Iva Tolić, která se věnuje buněčné biofyzice. Zabývá se procesy, probíhajícími při dělení buněk. Po několikaletém působení v  zahraničí (mj. Harvard School of Public Health, Boston, USA, Max Planck Institute of Molecular Cell Biology and Genetics v  Drážďanech) se vrátila do své vlasti, kde na Ru er Bošković Institute v Záhřebu bude řešit ERC projekt kategorie Consolidator Grant. Ten jí umožní vybudovat novou laboratoř a  vlastní tým a  nákup unikátního, velmi drahého mikroskopu. Ceremonie při podpisu pětitisícího grantu se zúčastnil předseda ERC prof. Bourguignon i  komisař C. Moedas, který událost komentoval slovy: „Jsem poctěn a hrdý na to, že se mohu účastnit oslavy tohoto milníku spolu s ERC, organizací, která je otevřená největším talentům z  celého světa, bez ohledu na národnost, pohlaví a věk. ERC je nejlepším příkladem toho, že investice do vynikajících vědců se vyplatí, protože jejich výzkum je zásadní pro podporu inovací, povzbuzení ekonomiky a  zlepšení kvality každodenního života občanů. Gratuluji Ivě Tolić, která je zářným příkladem vynikající vědkyně, jejíž projekt má potenciál v oblasti výzkumu rakoviny.“

úspěšnost

20,0%

700 600 500 400 300 200

701 621 525 449 311 200 180 172

100 0

143 133 126

143 79 72

0

UK DE IT ES FR NL SE FI BE DK AT PT EL IE LU EU-15

60 52

50 45 26 24 22 12

10

7

4

3

3

RO CZ HU PL SI HR CY EE BG SK LT LV MT EU-13

82

25 19 13

7

IL NO TR US RS CH ostatní

Graf 3 - Počet žádostí o granty ERC podaných institucemi v zemích EU a  v některých dalších zemích (na základě výsledků 1. výzev ERC v H2020: ERC STG 2014 a ERC COG 2014)

Instituce

Země

CoG

STG

PoC

Celkem

CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE

FR

102

103

5

210

MAX PLANCK GESELLSCHAFT ZUR FOERDERUNG DER WISSENSCHAFTEN E.V.

DE

22

69

3

94

AGENCIA ESTATAL CONSEJO SUPERIOR DE INVESTIGACIONES CIENTIFICAS

ES

53

28

4

85

THE CHANCELLOR, MASTERS AND SCHOLARS OF THE UNIVERSITY OF CAMBRIDGE

UK

26

49

4

79

THE CHANCELLOR, MASTERS AND SCHOLARS OF THE UNIVERSITY OF OXFORD

UK

24

47

5

76

UNIVERSITY COLLEGE LONDON

UK

37

35

3

75

CONSIGLIO NAZIONALE DELLE RICERCHE

IT

26

42

1

69

KOBENHAVNS UNIVERSITET

DK

26

39

UNIVERSITY OF BRISTOL

UK

14

33

2

49

IMPERIAL COLLEGE OF SCIENCE, TECHNOLOGY AND MEDICINE

UK

14

31

4

49

LUNDS UNIVERSITET

SE

16

29

45

HELSINGIN YLIOPISTO

FI

17

26

43

KATHOLIEKE UNIVERSITEIT LEUVEN

BE

19

24

43

TEL AVIV UNIVERSITY

IL

7

34

41

INSTITUT NATIONAL DE LA SANTE ET DE LA RECHERCHE MEDICALE (INSERM)

FR

20

19

2

41

THE UNIVERSITY OF EDINBURGH

UK

15

24

1

40

UNIVERSITEIT UTRECHT

NL

11

28

KING'S COLLEGE LONDON

UK

16

22

1

39

THE HEBREW UNIVERSITY OF JERUSALEM

IL

9

20

8

37

KAROLINSKA INSTITUTET

SE

18

16

3

37

UNIVERSITA DEGLI STUDI DI ROMA LA SAPIENZA

IT

12

22

2

36

UNIVERSITETET I OSLO

NO

10

26

UNIVERSITEIT VAN AMSTERDAM

NL

4

31

ISTITUTO NAZIONALE DI FISICA NUCLEARE

IT

16

20

36

AALTO-KORKEAKOULUSAATIO

FI

10

25

35

UNIVERSITAET WIEN

AT

8

25

33

COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES

FR

17

14

UNIVERSITY OF SOUTHAMPTON

UK

14

18

32

AARHUS UNIVERSITET

DK

10

22

32

UPPSALA UNIVERSITET

SE

10

18

3

31

UNIVERSITEIT GENT

BE

10

20

1

31

THE UNIVERSITY OF MANCHESTER

UK

10

21

STICHTING KATHOLIEKE UNIVERSITEIT

NL

7

21

se ČR mírou úspěšností (9,4  %) po několika letech, kdy se její míra úspěšnosti pohybovalo okolo 4 %, začala přibližovat celoevropskému průměru (12,3  %) a  také dlouhodobě nejúspěšnější zemi z  EU-13, Maďarsku (9,8  %), viz graf 1. (Indikátor úspěšnosti nelze přeceňovat, často se jedná o  poměr velmi malých čísel – např. Slovensko podalo pouze 7 projektů, z nichž byl úspěšný 1). Nejvyšší účast v tomto programu náleží jednoznačně institucím z DE, UK, FR, NL, ES a IT a jednomu státu mimo EU – Izraeli (IL). Za nimi pak následují BE, DK, AT a  SE. Instituce v  těchto zemích poskytly zázemí pro řešení více než 90  % ERC grantů, zatímco v  hostitelských a  v  dalších spolupracujících institucích z  EU-13 se řeší pouze

65

39

36 1

2

36

33

31 2

30

něco málo přes 2  % ERC grantů. Nejvíce grantů ze zemí EU-13 získala v  prvních výzvách ERC v  programu H2020 Česká republika a  Maďarsko, viz graf 2. Z  hlediska počtu podaných žádostí o  Starting Granty (STG) a Consolidator Granty (CoG) jsou nejaktivnějšími zeměmi UK, DE, IT, ES, FR, NL, SE, FI, BE a Izrael. Za nimi následuje DK, AT, PT. Ze zemí EU-13 nejvíce žádostí podalo Rumunsko (60), ČR (52), Maďarsko (50) a Polsko (45). Tabulka 1 uvádí přehled institucí, které podaly v prvních výzvách ERC v  programu H2020 více než 30 ERC grantů (zahrnuje ERC Starting, 17

Consolidator granty a  Proof of Concept). Velmi aktivní jsou instituce ve skandinávských zemích (univerzity v  Kodani, Lundu, Helsinkách, Oslu, Aarhusu), ale také např. univerzita ve Vídni (33 podaných návrhů). Tabulka 2 uvádí přehled institucí, které byly v  prvních výzvách ERC v  programu H2020 nejúspěšnější – tj. získaly největší počet ERC grantů. Z  převážné části jde o  evropské instituce a  několik ústavů izraelských. Instituce České republiky podaly v  obou výzvách (STG a  CoG) 52 projektů, z toho 5 bylo úspěšných, viz tabulku 3. Tabulka 4 uvádí přehled českých institucí, které v prvních výzvách ERC v programu H2020 podávaly 2 a  více žádostí o ERC granty. Vezmeme-li v  úvahu i  7. rámcový program EU pro výzkum a  vývoj (2007–2013), bude na institucích v  ČR řešeno již celkem 18 těchto prestižních grantů (vč. 4 projektů, kde je česká instituce pouze spolupracujícím partnerem). Dalších 13 Čechů řeší ERC grant v  institucích v zahraničí. Pro tyto jednotlivce je to obrovský úspěch, prestižní ocenění, nový impuls, který jim otevírá řadu nových cest v  jejich profesní i vědecké kariéře.

Země

Počet ERC grantů

FR

46

MAX PLANCK GESELLSCHAFT ZUR FOERDERUNG DER WISSENSCHAFTEN E.V.

DE

22

THE CHANCELLOR, MASTERS AND SCHOLARS OF THE UNIVERSITY OF CAMBRIDGE

UK

18

IL

15

Instituce CENTRE NATIONAL DE LA RECHERCHE SCIENTIFIQUE

WEIZMANN INSTITUTE OF SCIENCE TEL AVIV UNIVERSITY

IL

13

THE CHANCELLOR, MASTERS AND SCHOLARS OF THE UNIVERSITY OF OXFORD

UK

12

AGENCIA ESTATAL CONSEJO SUPERIOR DE INVESTIGACIONES CIENTIFICAS

ES

11

KOBENHAVNS UNIVERSITET

DK

11

UNIVERSITY COLLEGE LONDON

UK

11

INSTITUT NATIONAL DE LA SANTE ET DE LA RECHERCHE MEDICALE (INSERM)

FR

11

IMPERIAL COLLEGE OF SCIENCE, TECHNOLOGY AND MEDICINE

UK

8

THE UNIVERSITY OF WARWICK

UK

8

IL

8

THE HEBREW UNIVERSITY OF JERUSALEM TECHNION ISRAEL INSTITUTE OF TECHNOLOGY

IL

8

LUDWIG-MAXIMILIANS-UNIVERSITAET MUENCHEN

DE

7

UNIVERSITY OF BRISTOL

UK

6

UNIVERSITEIT VAN AMSTERDAM

NL

6

KATHOLIEKE UNIVERSITEIT LEUVEN

BE

6

UNIVERSITEIT GENT

BE

6

EUROPEAN MOLECULAR BIOLOGY LABORATORY

DE

6

TECHNISCHE UNIVERSITEIT DELFT

NL

6

UNIVERSITY OF GLASGOW

UK

6

COMMISSARIAT A L ENERGIE ATOMIQUE ET AUX ENERGIES ALTERNATIVES

FR

6

THE UNIVERSITY OF EDINBURGH

UK

6

TECHNISCHE UNIVERSITAET MUENCHEN

DE

6

V  mezinárodním porovnání však Tabulka 2 – Přehled nejúspěšnějších institucí v grantech ERC má ČR stále zanedbatelný počet ERC grantů. A  rovněž v  počtu podaných žádostí o ERC granty ČR i přes takřka dvojnásobný nárůst mezi lety 2011-2013 vykazuje výrazně menší aktivitu než ostatní Instituce země, zejména země EU-15, a stejně tak má ČR i nižší míru úspěšnosti. Univerzita Karlova v Praze Příloha tohoto čísla ECHA přináší 10 rozhovorů s  řešiteli ERC Masarykova univerzita grantů, jejich hodnotiteli i  s  členem Vědecké rady ERC a  Rady Univerzita Palackého v Olomouci pro výzkum, vývoj a  inovace ČR. Jedno mají společné: za jejich České vysoké učení technické v Praze

Instituce

Země

Univerzita Pardubice

CZ

České vysoké učení technické v Praze

CZ

ERC2014CoG

1 1

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

CZ

1

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

CZ

1

Masarykova univerzita

CZ

1

Tabulka 3 – České instituce v grantech ERC 2014 18

ERC2014STG

Celkový počet podaných ERC grantů 9 4 4 4

Vysoké učení technické v Brně

4

Česká zemědělská univerzita v Praze

3

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

3

Univerzita Pardubice

2

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

2

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

2

Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.

2

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

2

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.

2

Tabulka 4 – Seznam českých institucí podle počtu podaných grantu ERC 2014

úspěchem stojí nadšení, tvrdá práce, ochota riskovat a  odhodlání dělat dobrou vědu. Shodují se v tom, že pro úspěch v soutěži o ERC granty je nezbytná nezávislost na školitelích, samostatné publikace, ochota měnit místa vědecko-výzkumného působení, ale ovšem přiměřeně ambiciózní nápad a kritické myšlení – umět vysvětlit důležitost dané myšlenky, její novost, originalitu a užitečnost – umět nápad a své schopnosti „prodat“. Jako jednotlivci tito lidé jistě mohou  být vzorem pro své mladší kolegy a motivovat je k samostatné, nezávislé

vědecké kariéře. Nemohou ale nahradit úlohu managementu vědy na jednotlivých pracovištích, na nichž je, aby proaktivně rozvíjely své lidské zdroje i programy zahraniční spolupráce a vytvářely strategie a podmínky pro přilákání a udržení talentů. Petra Perutková, Technologické centrum AV ČR, [email protected]

Způsobilost vícesložkových mezd v programu Horizont 2020 Expertní stanovisko k  problematice vícesložkových mezd v  kontextu pravidel programu Horizont 2020 (H2020) vyšlo v  časopise Echo přibližně před rokem (Echo 4/2014). Autorkou tohoto stanoviska je nezávislá auditorka, která má rozsáhlé zkušenosti s  audity 7. rámcového programu. Vzhledem k tomu, že od té doby došlo v této oblasti k interpretačnímu posunu ze strany Evropské komise (EK), dovolujeme si čtenářům Echa nabídnout stručnou rekapitulaci dosavadního vývoje.

Nová definice osobních nákladů Program H2020 představil novou definici osobních nákladů, která, jakkoliv na první pohled nekontroverzní, vyvolala řadu interpretačních nejasností u  českých veřejných vysokých škol a  veřejných výzkumných institucí, a  to především v  souvislosti se specifiky odměňování výzkumných pracovníků v akademické sféře.

Ref. Ares(2015)2853127 - 07/07/2015

19

V  7. RP se způsobilé osobní náklady odvíjely od hodinové sazby, která reflektovala všechny složky mzdy výzkumníka. Program H2020 přichází s  poněkud sofistikovanějším způsobem výpočtu, kdy začíná rozlišovat mezi pojmy základní odměna (basic remuneration), která se započítává do hodinové sazby, dodatečná odměna (additional remuneration), která se počítá odděleně a  podléhá poměrně striktním kritériím způsobilosti, a  nezpůsobilá odměna (ineligible/arbitrary bonus), která kritéria způsobilosti nesplňuje a nemůže být nárokována.

Oficiální stanovisko EK

Nový způsob výpočtu osobních nákladů na jednu stranu přispívá k  větší transparentnosti způsobu vyplácení mezd výzkumníků, na druhou stranu představuje oříšek pro instituce, jejichž systém odměňování je postaven na vícesložkových mzdách. V  souvislosti s  novým způsobem výpočtu osobních nákladů je totiž příjemce grantu povinen každou složku mzdy individuálně posoudit a klasifikovat v souladu s terminologií H2020 jako základní, dodatečnou či nezpůsobilou složku osobních nákladů.

EK ve svém stanovisku dospěla k názoru, že osobní ohodnocení (stejně jako ostatní složky mzdy, které jsou vyčísleny ve mzdovém výměru pracovníka) se stává nárokovým příplatkem k základní mzdě a může být klasifikováno jako základní odměna. Můžeme tedy konstatovat, že EK potvrdila rok staré stanovisko, ve kterém česká auditorka dospěla k totožnému názoru. Aby nedocházelo k umělému navyšování hodinové sazby v projektech H2020, EK jedním dechem dodává, že v  případě, že bude pracovní smlouva (mzdový výměr) účelově změněna s  cílem navýšení hodinové sazby pouze po dobu trvání projektu H2020, bude toto navýšení podléhat kritériím způsobilosti, která se používají pro dodatečnou odměnu neboli projektový bonus. V  praxi to znamená, že auditor bude každou složku mzdy posuzovat na základě její skutečné podstaty a samotný fakt, že je složka mzdy přiznána ve mzdovém výměru, nezaručí její automatickou způsobilost v případech, kdy dojde k účelovému navyšování.

Osobní ohodnocení

Dodatečná odměna

V  České republice se od vyhlášení prvních výzev H2020 intenzivně diskutovalo především o  správném zařazení osobního ohodnocení. Vzhledem k nenárokovému charakteru osobního ohodnocení nedokázali příjemci s  jistotou určit, zda (stejně jako tarif a  ostatní nárokové složky mzdy) spadne do základu pro výpočet hodinové sazby. Otázka způsobilosti osobního ohodnocení se rychle stala žhavým tématem zejména pro veřejné vysoké školy a  výzkumné instituce, kde osobní ohodnocení zpravidla představuje významnou součást mzdy výzkumného pracovníka a tradičně kompenzuje nízký mzdový tarif.

V  tomto kontextu je nutné si uvědomit, že přes politickou prezentaci dodatečné odměny jakožto „novinky“, která bude atraktivní zejména pro „nové“ členské EU, platí, že dodatečná odměna podléhá poměrně striktním kritériím způsobilosti, které jsou podrobně rozepsány v  Anotované modelové grantové dohodě. Dodatečnou odměnu tedy nelze chápat jako ad hoc vyplacený bonus, který si automaticky mohou nárokovat všechny neziskové organizace účastnící se projektu H2020 v  maximální povolené výši. Dodatečná odměna je definována jako projektový bonus, který je způsobilý pouze pro neziskové organizace, které takovéto bonusy svým zaměstnancům běžně vyplácí a při určování konkrétní výše bonusu používají objektivní kritéria, která jsou obecně aplikovatelná bez ohledu na zdroj financování. Dále platí, že příjemci jsou při vyplácení dodatečné odměny limitováni maximálním povoleným finančním stropem definovaným v Pravidlech účasti.

Technologické centrum AV ČR za přispění pracovní skupiny univerzit a ústavů AV ČR zpracovalo stručný popis systému odměňování v českém akademickém prostředí a poskytlo EK další podklady, na základě kterých bylo vypracováno oficiální stanovisko ke klasifikaci českého osobního ohodnocení. Celé znění stanoviska viz dopis EK Classification of bonuses set up in the employee‘s  salary statement annexed to the employment contract na straně 19.

Milena Lojková, NCP pro finanční otázky programu H2020; [email protected])

Na cestě k excelenci: dosavadní výstupy PŘETRVÁVAJÍCÍ A ČASTO I POMĚRNĚ VELKÉ ROZDÍLY VE VÝKONNOSTI JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ A REGIONŮ V OBLASTI VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ SE NEVYHNUTELNĚ PROMÍTAJÍ DO CELKOVÉHO VNÍMÁNÍ EVROPSKÉ UNIE ZE STRANY SVĚTOVÝCH HRÁČŮ. EVROPA JAKO CELEK TUDÍŽ POTŘEBUJE INVESTOVAT DO DŮLEŽITÝCH HODNOTOVÝCH ŘETĚZCŮ A INOVAČNÍCH EKOSYSTÉMŮ A VÍCE SE ZAMĚŘIT NA DOPADY TĚCHTO INVESTIC, A TO JAK NA NÁRODNÍ, TAK I EVROPSKÉ ÚROVNI. Proto bylo v  posledních dvou letech zahájeno několik iniciativ podporujících státy a  regiony méně výkonné v  oblasti VaVaI ve zkvalitnění vlastních výzkumných kapacit a k vyššímu zapojení do projektů unijního programu Horizont 2020 (H2020), mimo jiné i prostřednictvím aktivního využívání synergií se strukturálními fondy EU. Cestu k růstu a ke špičkové kvalitě mají usnadnit nové modely spolupráce, vznik nových vědeckých sítí, propojování místních a  regionálních klastrů a  otevření přístupu na nové trhy. Česká republika patří k těm méně výkonným, a proto se mohou české subjekty plně zapojovat do nových aktivit a  čerpat finanční prostředky na zefektivnění svých výzkumných a inovačních kapacit. V první řadě se jedná o část IV programu H2020 „Rozšiřování účasti a  šíření excelence“ (stručně Widening), která nebyla obsažena 20

v původním návrhu EK z konce listopadu 2011. Do textu byla doplněna v průběhu projednávání návrhu v Radě a v Evropském parlamentu jako průřezová problematika a  rozvedena detailně právě v  části IV. Pro členské státy, které se připojily k  EU po r. 2004, a  Portugalsko a  Lucembursko včetně nečlenských zemí přidružených k  programu H2020 a samozřejmě jejich partnery z výkonnějších států, je k dispozici rozpočet v celkové výši 800 mil. €. Jedná se o aktivity popsané v dalších odstavcích. Projekty Teaming směřují k vytvoření nových či k výrazné modernizaci stávajících výzkumných center excelence v  méně výkonných státech, a  to prostřednictvím spolupráce s  renomovanou zahraniční institucí. V historicky první výzvě z r. 2014 uspěly tři české subjekty – Centrum

HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., s  partnerskou institucí v UK, Technická univerzita v Liberci s projektem NANOMATCON (spolupráce s Německem) a projekt ADWICE realizovaný VUT Brno s rakouským partnerem. Jde však pouze o 1. fázi, kdy finanční grant v maximální výši 0,4 mil. € je poskytnut pouze na jeden rok a jeho hlavním cílem je vypracovat business plán. Následně se všech 31 schválených projektů utká v  soutěži o  grant ve výši 15 mil. € ve 2. fázi, který podpoří implementaci plánu v  průběhu 5–7 let. Rozpočet, který je pro 2. fázi k dispozici, umožní realizaci pouze 9 center (výzva bude vyhlášena v březnu 2016). Projekty Twinning podporují prostřednictvím partnerství výzkumných institucí a vedoucích zahraničních subjektů transfer poznatků a  výměnu osvědčených praktik, a  tím stimulují zvýšení kvality výzkumných kapacit. Na rozdíl od projektů Teaming, kde stačí jeden zahraniční partner, zde musí být zapojeni minimálně dva. Předkladatelé projektových návrhů musí prostřednictvím indikátorů zhodnotit současnou situaci a detailně uvést, jak se zvýší výkonnost instituce nejen těsně po ukončení projektu, ale i  v  předvídatelné budoucnosti. Do historicky první výzvy, která byla uzavřena počátkem května 2015, bylo předloženo celkem 553 návrhů. Vzhledem k  velkému zájmu proto EK zařadila druhou výzvu Twinning již na rok 2017 oproti původně plánovanému termínu v r. 2018. Projekty ERA Chairs umožňují přijímat vynikající vědce na univerzity a  výzkumné instituce, které mají vysoký potenciál pro rozvoj výzkumné excelence. Držitel tohoto grantu je vybírán na základě otevřeného výběrového řízení a může pocházet z jakékoliv evropské i mimoevropské země. Po svém ustavení si vybere členy svého týmu a po dobu pěti let se podílí nejen na zvýšení excelence výzkumu a atraktivity instituce, ale i na strukturálních změnách výzkumného a inovačního prostředí. V pilotní výzvě vyhlášené v posledním roce trvání 7. RP (2013) uspěl Středoevropský technologický institut (CEITEC) – Masarykova univerzita a držitelka grantu irská bioložka Mary O’Connell začala trvale působit v Brně v listopadu loňského roku. V  první výzvě v  programu H2020 v  r. 2014 žádná česká instituce se svým návrhem neuspěla, další příležitost nabídne až rok 2017. Pro zvýšení účinnosti nástrojů části IV programu H2020 jsou zásadní dobré komunikační a  informační kanály. Proto EK rovněž podporuje i  další aktivity, mezi něž patří např. projekt pro spolupráci národních kontaktních pracovníků (NCP) odpovědných za část Widening, nazvaný NCP_WIDE.NET (Technologické centrum AV ČR je členem tohoto projektového konsorcia). Záměrem je zkvalitnit služby NCP prostřednictvím školení, výměnou osvědčených zkušeností a  identifikováním skrytého potenciálu napříč EU. Organizovány jsou také odborné semináře pro širší veřejnost – jeden z nich, tematicky zaměřený na synergické využívání H2020 a  strukturálních fondů, se již uskutečnil v  Rize dne 3. 6. 2015. Každoročně pak EK finančně podporuje konání konference WIRE (Týden inovativních regionů v Evropě) v členském státě, který předsedá Radě EU. Diskutovány jsou palčivé otázky v oblasti výzkumu a  inovací na regionální úrovni, představovány osvědčené praktiky a  úspěšné příklady a  podporováno navázání spolupráce klíčových aktérů. Letošní, v  pořadí již 6. ročník, se konal v  lotyšské Rize (4.–5. 6. 2015). Záznamy z výše uvedených akcí jsou dostupné na webu http://www.h2020.cz/cs. Následovat bude konference v červnu 2016 v nizozemském Eindhovenu. Kromě části IV Widening nabízí program H2020 státům a regionům ještě další možnosti, jak se angažovat, a zvyšovat tak vlastní prestiž.

Jedná se zvláště o společné technologické iniciativy (JTIs), partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPPs), partnerství soukromých sektorů (P2Ps), mezi něž patří iniciativy společného programování či ERA-NETy, a v neposlední řadě též znalostní a inovační společenství (KIC) Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Společným znakem všech vyjmenovaných iniciativ je příležitost podílet se na tvorbě strategických dokumentů (vizí, výzkumných a  inovačních plánů či na obsahu výzev), prosazovat do nich svá témata a následně se zapojovat do výzev a projektů. Mimo program H2020 je pak druhou nejvýznamnější aktivitou projekt „Politika soudržnosti a  synergie s  fondy pro výzkum a  vývoj: Stairway to Excellence“ (S2E), který byl z  iniciativy a  za finanční podpory Evropského parlamentu oficiálně zahájen ve dnech 2.–3. října 2014 na konferenci v  Praze. Řešitelem projektu S2E je Generální ředitelství EK Společné výzkumné středisko (JRC) a  jeho výzkumné centrum IPTS ve španělské Seville ve spolupráci s  Generálním ředitelstvím EK pro regionální a  městskou politiku. Hlavním cílem je podpořit regiony a  státy, které se staly členy EU po r. 2004, v  plnohodnotném využívání synergií programu H2020 a  Evropských strukturálních a  investičních fondů (European Structural and Investment Funds, ESIF). Výstupem projektu má být snížení rozdílů v inovacích, podpora excelentnosti a stimulace efektivní implementace národních a regionálních strategií inteligentních specializací. Implementace projektu probíhá prostřednictvím dvou typů aktivit: (1) aktivity upstream, zahrnující zejména mapování a  budování kapacit a (2) aktivity downstream, zaměřující se na komerční využití a šíření inovativních výsledků rámcových programů. K dosavadním výstupům projektu patří sada 40 národních a regio­ nálních zpráv (tzv. facts and figures), zprávy o  13 relevantních členských státech připravené nezávislými experty (při jejich přípravě mělo JRC úlohu moderátora) a  6 rozpracovaných případových studií, představujících kombinaci finančních zdrojů v  předchozím programovacím období (jednou z  nich je i  český CEITEC). Naplánováno je 13 národních akcí, z  nichž 4 již proběhly (v  ČR, Chorvatsku, Lotyšsku a  na Slovensku). Webová stránka projektu je integrována do portálu Platformy inteligentních specializací: http:// s3platform.jrc.ec.europa.eu/stairway-to-excellence. Velkou pozornost věnuje tématu rozšiřování účasti a  šíření excelence i Výbor regionů, který má výhodu v  tom, že získává přímé komentáře, reakce a  doporučení od zástupců jednotlivých regionů. Přispěla k  tomu i  skutečnost, že od února 2015 předsedá Výboru regionů Fin Markku Markkula, zkušený člen působící v této evropské instituci od r. 2010 (mezi jinými byl i  zpravodajem pro projednávání návrhu programu H2020, Digitální agendy či strategie mezinárodní spolupráce ve VaV). Letošní červnová konference v prostorách Výboru regionů se zaměřila na nezaměnitelnou úlohu vysokoškolských institucí v regionálním růstu a ve zvyšování excelentnosti a přitažlivosti evropských regionů. Toto s sebou však nese problematiku financování vysokých škol a  v  návaznosti na jejich nezávislost a  samostatnost i  ochotu spolupracovat s  regionální a místní samosprávou a zapojovat se do regionálních klastrů. Nástroje 7. RP podporující rozvoj evropských regionů a  jejich vzájemnou spolupráci a  učení (Regionální potenciál a  Regiony znalostí), které byly mezi regiony oblíbené a považované za velmi užitečné, byly v  novém programovacím období 2014–2020 překlopeny do Operačního programu INTERREG Europe (navíc sem 21

spadá i  sektorový přístup prostřednictvím propojování tematicky odborných regionálních klastrů). Závěrem můžeme konstatovat, že všechny výše uvedené nástroje a  iniciativy směřují nejen ke zvýšení atraktivnosti méně výkonných států pro zapojování do projektů a  ke zkvalitnění výzkumných

a  inovačních kapacit jejich subjektů, ale stimulují i  kombinaci a synergické využívání různých finančních nástrojů a usilují o maximalizaci dopadu veřejných i soukromých investic do oblasti výzkumu, vývoje a inovací na všech úrovních – regionální, národní i evropské. ANNA VOSEČKOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Evropský inovační a technologický institut založil dvě nová znalostní a inovační společenství Evropský inovační a  technologický institut (European Institute of Innovation and Technology, EIT) sídlící v maďarské Budapešti byl založen v  r. 2008 s  cílem navýšit udržitelný růst a  konkurenceschopnost Evropy, posílit inovační kapacity členských států EU a podpořit novou generaci podnikatelů. V období do konce r. 2013 byl EIT samostatným nástrojem EK a  k  dispozici měl celkový rozpočet ve výši 309 mil. €. V novém programovacím období 2014–2020 je tento orgán nedílnou a  významnou součástí rámcového programu pro výzkum a  inovace Horizont 2020 (H2020) s alokovaným rozpočtem ve výši 2,7 mld. €. EIT funguje prostřednictvím znalostních a  inovačních společenství (Knowledge and Innovation Communities, KICs), která pokrývají všechny strany znalostního trojúhelníku, tj. vysokoškolské vzdělávání, výzkum a  obchod/podnikání. Každý KIC má kromě svého hlavního sídla i několik tzv. kolokačních center (v průměru 5–6), která se podílí na řízení KICs pokrytím regionální úrovně. K prvním třem KICs fungujícím již od r. 2010 patří KIC v  oblasti změny klimatu (Climate-KIC) s hlavním sídlem v Londýně, dále KIC v oblasti informačních technologií (ICT Labs) sídlící v Bruselu a KIC v oblasti udržitelné energetiky (KIC InnoEnergy) se sídlem v nizozemském Eindhovenu. Mezi zakládajícími partnery těchto tří KICs nebyl bohužel žádný subjekt z České republiky, nepodařilo se ani pozdější připojení, byť zájem na české straně byl. V  podstatě tedy jedinou možností, jak se v  současnosti do činnosti stávajících KICs zapojit, je prostřednictvím jejich vzdělávacích aktivit, které jsou otevřené zájemcům z celého světa. V  programu H2020 je naplánováno založení dalších pěti KICs – dva z nich již vzešly z výzvy EIT vyhlášené počátkem r. 2014, jejíž výsledky byly zveřejněny 9. prosince 2014: jedná se o KIC v oblasti zdraví (EIT Health) a KIC v oblasti surovin (EIT Raw Materials) a získala je konsorcia InnoLife a RawMatTERS. Ani v těchto případech není Česká republika zapojena – české subjekty se podílely na přípravě konkurenčních návrhů, které nebyly vybrány k financování. EIT Zdraví (Health, viz https://www.eit-health.eu/ má hlavní sídlo v  Mnichově, koordinátorem je společnost Roche Diagnostics GmbH a  konsorcium tvoří 52 zakládajících partnerů z  9 členských států EU (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Spojené království a  Švédsko) a  dalších 90 přidružených organizací, celkem ze 14 evropských zemí (kromě již uvedených jsou to Portugalsko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko a  Chorvatsko). KIC funguje prostřednictvím 6 kolokačních center (Heidelberg pokrývá Německo a  Švýcarsko, Barcelona Španělsko, Londýn Spojené království, Paříž Francii, Rotterdam Nizozemsko a  Belgii a  Stockholm pak Švédsko a  Dánsko). Specifickým rysem tohoto KIC jsou tzv. regiony InnoStars. Jde o šest regionálních klastrů průmyslu, akademické obce a poskytovatelů zdravotní péče, které se mohou v  budoucnu stát kolokačními centry. Umístěny jsou ve Walesu, Portugalsku, Polsku, Maďarsku, 22

Slovinsku a  Chorvatsku (sídlo regionů InnoStars je v  Budapešti). Hlavním cílem EIT Health je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti relevantního evropského průmyslu a zlepšit kvalitu života evropských občanů a  udržitelnost systémů zdravotní péče. Ke konkrétním cílům pak do r. 2018 patří: dosáhnout počtu 80 nových výrobků či služeb ročně, založit 70 start-upů ročně a  zapojit na milión studentů ročně do vzdělávacích aktivit. V oblasti inkubačních služeb se čísla pohybují od 80 inkubovaných nápadů v r. 2016 až po 160 v r. 2018. V plánu je spolupráce se subjekty vně konsorcia – předpokládá se, že postupně pokryje celou Evropu. EIT Suroviny (Raw Materials, viz http://www.eitrawmaterials.eu/, má hlavní sídlo v Berlíně, koordinátorem je Sdružení Helmholtz a tvoří ho více než 100 partnerů pocházejících z 21 členských států EU (nejsou zapojeny Kypr, Malta, ČR, Bulharsko, Lucembursko, Litva a Lotyšsko). I  tento KIC funguje prostřednictvím 6 kolokačních center, které však mají výrazně širší regionální pokrytí – i proto nesou následující názvy: Baltské (se sídlem ve finském městě Espoo), Centrální (se sídlem ve francouzských Metách), Východní (sídlící v polské Vratislavi), Severské (se sídlem ve švédském městě Luleå), Jižní (umístěné v  Římě v  Itálii) a  Západní (sídlící v  belgickém univerzitním městě Lovani). Hlavním posláním tohoto KIC je podpořit konkurenceschopnost, růst a  atraktivitu evropského sektoru surovin prostřednictvím radikálních inovací a podnikavosti a integrovat obory, diverzitu a komplementaritu napříč znalostním trojúhelníkem i celým hodnotovým řetězcem. Ke specifickým cílům pak do r. 2018 patří: podpořit a vyvinout přes 40 inkubačních nápadů, založit 16 start-upů a dosáhnout počtu 1 tis. absolventů magisterského a  doktorského studia se známkou EIT. Do r. 2022 pak KIC plánuje komercializovat na 70 patentů. Co se týká spolupráce vně konsorcia, hlavní důraz bude kladen na evropské nezapojené země a dále pak na rozvíjející se ekonomiky bohaté na suroviny (např. Kongo, Bolívie, Peru či Libérie). Počátkem r. 2016 vyhlásí EIT výzvu na další dva nové KICs – jeden pokryje oblast potravin (Food4Future), druhý pak oblast výroby (Added Value Manufacturing, AVM). Posledním KIC, které vznikne v  průběhu programu H2020, bude v  r. 2018 KIC k  městské mobilitě (Urban Mobility). Horečné přípravy návrhů nových KICs probíhají již delší dobu po celé Evropě, situaci však zkomplikoval sám EIT, který koncem března letošního roku zveřejnil klíčové předpoklady nových KICs. K nim patří i omezení počtu partnerů v konsorciu na 50 a počtu kolokačních center na 5. Co se týká časového harmonogramu, kritéria a rámcový návod zveřejní EIT ve 4. čtvrtletí letošního roku, výzvu samu pak v průběhu 1. čtvrtletí 2016 (pravděpodobně v únoru). Anna Vosečková, Technologické centrum AV ČR, [email protected]

V sekci For Surface se jako další ze zúčastněných pracovišť představil Ústav fyziky plazmatu (ÚFP), který prezentoval své výsledky společně s firmami Coming,, s. r. o., a Surface Treat, a. s. Vystaveným zařízením ÚFP byl plazmový hořák (také nazývaný plazmatron), který se používá k  vytváření ochranných nástřiků na povrchu běžných a málo odolných materiálů. Jde tedy především o  materiálovou aplikaci, která souvisí se zapojením ÚFP do výzkumného programu „Nové materiály na bázi kovů, keramik a kompozitů“ v rámci Strategie AV 21. Na veletrhu byla představena hybridní verze vysokovýkonného, vodou stabilizovaného plazmového hořáku vlastní konstrukce WSP®-H 500 a jeho aplikace pro průmyslové nástřiky kovů i  keramiky. V  plazmovém hořáku tohoto typu je hořící elektrický oblouk stlačován vodním vírem ve stabilizačním kanále, kde přetlak vzniklých ionizovaných vodních par vytvořené plazma sytí a  urychluje směrem k  výstupní trysce. Plazma je tryskou vyfukováno jako horký proud, který je pak schopen s  sebou strhnout a  roztavit vnášený prášek nebo suspenzi. Teploty plazmatu na výstupu z trysky se u tohoto plazmatronu pohybují okolo 29 tis.  °C (ve vzdálenosti 50 mm ještě asi 14 tis.  °C) a  umožňují roztavit a  nastříkat i  prášky vysokotavitelných materiálů, jako jsou oxidové keramiky nebo wolfram. Hybridní plazmový hořák WSP®-H kombinuje výhody stabilizace plazmatu pomocí vodního víru a  proudu argonu, díky čemuž má unikátní vlastnosti, které ho odlišují od běžných plazmových hořáků stabilizovaných pouze plynem. Je to nízká spotřeba argonu, vysoká entalpie plazmatu a  vysoký stříkací výkon umožňující podávat až 30 kg prášku za hodinu. Díky vysokému stříkacímu výkonu je možné vytvářet ochranné nástřiky povrchů na velkých plochách nebo vytvářet silné vrstvy (řádově milimetry). Nanášet lze buď ochranné povlaky z různých kovových i  keramických materiálů, nebo jejich kompozitních směsí, včetně funkčně gradovaných materiálů (FGM).

Takové ochranné povlaky pak mnohonásobně prodlužují životnost původních materiálů a  tak zhodnocují různé konečné výrobky. Patentovaným postupem lze také vytvářet tenkostěnné keramické prvky obtížně připravitelné jinými postupy. Mezi typické aplikace patří plazmové nástřiky povrchů chránící proti abrazi, vysokým teplotám nebo působení vnějšího prostředí, nástřiky obtížně tavitelných kovových a  keramických materiálů (např. W, Al2O3, ZrSiO4), sferoidizace prášků a příprava nástřiků ze suspenzí a roztoků. Plazmový hořák je v  současné době nabízen pro komerční využití ve spolupráci s  královehradeckou firmou ProjectSoft HK, a. s. ÚFP s touto firmou již řadu let spolupracuje a  společným vývojem se podařilo připravit integrovaný vodní a  elektrický systém, který umožňuje snadné ovládání a  využití plazmového hořáku WSP®-H 500 v průmyslové praxi. Firma Coming Plus, a. s., která vyrábí velmi širokou paletu produktů od svíticích betonových obrubníků pro slepce až po kontejnery na radioaktivní odpad, představila na společném stánku přístroj Tensograf, který měří reologické vlastnosti materiálových systémů. Přístroj měří vztah mezi napětím a  deformací při vytvrzování materiálů. Používá se zejména pro cementové stěrkové materiály a syntetické podlahové nátěrové systémy. Jedná se o  unikátní přístroj, který umožňuje měření napjatosti na podklad in situ aplikovaných vrstev a  podlahovin. Tato napjatost vzniká v  případech, kdy se objemové změny těchto vrstev (např. smrštění při vytvrzování a tvrdnutí nebo dilatace od teplotních změn) od podkladu liší a  těmto objemovým změnám je adhezí k  podkladu zabráněno. Důsledkem vzniklé napjatosti připojených vrstev je pak vznik pnutí ve styčné spáře, které při dosažení meze přilnavosti k  podkladu může způsobit porušení adheze, a  tím i  funkce vrstvy. Přístroj je zejména vhodný pro zjištění napjatosti syntetických licích

Plazmový hořák (plazmatron) WSP-H 500 a  vzorky nástřiků keramiky a  keramické samonostné trubky vytvořené tímto hořákem

a  stěrkových vrstev a  podlahovinových systémů, silikátových – cementových litých a vyrovnávacích vrstev, potěrů a  omítkovin, u  kterých je dlouhodobá adheze k podkladu základní podmínkou jejich funkce. Přístroj může být zhotoven k  měření napjatosti cementových mazanin a betonů. Zkušební těleso se zhotovuje přímo v  přístroji. Napjatost je měřena od počátku vytvrzování a  tuhnutí v  časové závislosti (vč. vlivu případné exothermické reakce teplotních a  vlhkostních změn prostředí) od stavu, kdy modul pružnosti zkušebního tělesa dosáhne měřitelné hodnoty. Zásadní výhodou je možnost měření i  vícevrstvých podlahovin. Firma COMING Plus, a. s., je orientována na špičkové materiály, pokročilé technologie a nové systémy zaměřené do stavebnictví. Zdrojem všech aktivit jsou vlastní výzkumy a  nejnovější světové poznatky. Základem jejího výzkumu jsou více než třicetileté zkušenosti představitelů společnosti z výzkumu a vývoje na předních českých i světových pracovištích. Největší pozornost je přitom věnována kompozitním materiálům a  jejich aplikacím. Kromě představeného Tensografu, který měří hodnotu napjatosti prostřednictvím velikosti síly potřebné k  tomu, aby relativní podélná deformace měřeného zkušebního tělesa vzhledem k  přístroji zůstala nulová, firma nabízí též přístroj COMTEST®OP, což je zařízení k  měření odtrhové pevnosti v  oblasti povrchových úprav. Přístroje jsou určené k  měření tahové pevnosti kolmo k povrchu. Používá se ke kontrole kvality podkladu (stanovení kohezní pevnosti) a  ke stanovení kvality povrchové úpravy (adhezní pevnost dvou- a vícevrstvých systémů), nebo k určení vzájemné přídržnosti jednotlivých nanesených vrstev. Většina produktů má ochrannou nebo estetickou povrchovou úpravu. Předčasné porušení této úpravy může vést k  nákladům na opravu nebo jiným problémům. Z  diagnostických nebo kontrolních důvodů může být u  mnoha materiálů požadováno zjištění povrchové tahové pevnosti. Odtrhová (pull-off) zkouška skýtá ideální řešení problému. Odtrhová zkouška vypovídá o  skutečné přilnavosti – o  dokonalosti spojení dvou nebo více vrstev. A  zkouší také kvalitu podkladu, na který se má nanést povrchová vrstva (povrchová úprava). Přístroje jsou schopny měřit účinnost připevnění tepelně izolační vrstvy na zdivu. Další možnou zkouškou je měření kvality upevnění ocelové kotvy v betonovém podkladu. Podstata zkoušky spočívá ve zjištění velikosti tahové síly kolmé ke zkoušenému povrchu, potřebné k  odtržení jednotlivých vrstev systému od sebe (adhezní pevnost) nebo k přetržení některé součásti systému včetně podkladu (kohezní pevnost) na ploše přesně definované předem provedeným vývrtem. Zkouška udává tyto vlastnosti systému do hloubky, odpovídající hloubce vývrtu.

výrobu zařízení pro tyto úpravy, ale také zpracování materiá­lů ve formě služby. Předúprava povrchu s využitím plazmové technologie se stává stále častěji požadovaným typem úpravy. Důvodem je především velmi efektivní, rychlý, ale hlavně šetrný způsob pro zpracovávaný materiál i  životní prostředí. Lze takto vyřešit např. aktivaci povrchu před lepením, potiskem či lakováním. Zařízení firmy SurfaceTreat, a. s., nabízejí možnost zpracování drobných plastových součástí nebo menších dílů, a  to ve vakuových komorách různých kapacit nebo s využitím atmosférické trysky. Kromě této oblasti firma vyvinula také unikátní systém úpravy práškových materiálů v testovacím množství, ale i ve velkých objemech (až 2 tuny denně) s využitím všech kapacit a dle typu materiálu. Úpravou je dosahováno velmi výrazné změny smáčivosti materiálu – hydrofilizace. Využití této úpravy nacházejí zejména prášková aditiva pro výrobu plastů či nátěrových hmot, prášky pro technologii výroby plastů rotačním tvářením a další možné aplikace. Využití plazmové technologie patří mezi velmi efektivní a zároveň ekonomicky výhodné způsoby modifikace povrchových vlastností polymerů bez ovlivnění vnitřní struktury i objemových vlastností. Změna vlastností je způsobena navázáním nových funkčních skupin na povrch řetězce polymeru. Jedná se převážně o hydroxylové skupiny. Hydrofobní povrch se stává hydrofilním. Jednou z hlavních výhod je dosažení požadovaných povrchových vlastností u hotových výrobků, jako jsou např. těsnění, krytky, konektory apod. bez nutnosti aplikace chemických přípravků běžně používaných pro aktivaci povrchu. U  práškových materiálů, jako jsou např. aditiva do barev (vosky, textury), dochází po plazmové úpravě ke zlepšení smáčivosti částic a není tedy nutné používat dispergační činidla, materiál při zamíchávání do barvy netvoří shluky a je velmi rychle a  snadno rozmíchán. Prášky pro rotační tváření si zachovají nové vlastnosti i po sintrování – tedy povrch plastového výrobku je přímo připraven pro adhezní spojení např. s PUR pěnou apod. Mezi výhody plazmových povrchových úprav patří jednoznačně zpracování při teplotách přijatelných pro teplotně citlivé materiály, ke kterým polymery patří. Další výhodou je dlouhodobá stabilita úpravy. U  práškových materiálů i  po třech letech uskladnění byl naměřen úbytek dynamické nasákavosti pouze asi 20  %. U  hotových výrobků bylo naměřeno zvýšené povrchové napětí i  po uskladnění v  řádu měsíců při dodržení jednoduchých manipulačních pravidel.

Monika Pavlatová, 

Další vystavovatel, firma Surface treat, a. s, se specializuje na vývoj a  aplikace plazmových povrchových úprav, přičemž v  této oblasti nabízí nejen

SurfaceTreat, a. s., [email protected] Marek Janata, Tomáš Chráska, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, [email protected], [email protected]