2015 Horizont 2020 Daniel Frank, Vladimír Albrecht Účast ČR v H2020 leden 2014 červenec 2015

příloha 5-6/2015

Horizont 2020 2019 2018 Daniel Frank, Vladimír Albrecht

Účast ČR v H2020 a v programu EURATOM v období leden 2014 – červenec 2015

2017 2016 2015 2014

Účast ČR v H2020 a v programu EURATOM v období leden 2014 – červenec 2015 V roce 2014 zahájila Evropská unie (EU) program HORIZONT 2020 (H2020). Jde o osmý program v řadě rámcových programů EU pro výzkum, technologický vývoj a inovace (RP). Program H2020 poběží do r. 2020 a s rozpočtem 77 mld. E se řadí mezi celosvětově největší programy mezinárodní spolupráce ve výzkumu. ČR se účastní RP v celé šíři jejich témat a typů projektů od počátku 5. RP. H2020 je tedy čtvrtým RP, ve kterém mohou česká pracoviště působit bez výraznějších omezení. RP znamenaly naprosto bezprecedentní nárůst mezinárodní spolupráce českých pracovišť v  oblasti výzkumu, vývoje a  v  inovacích. Českým pracovištím se tak otevřela možnost spolupracovat s  týmy z  nejvýznamnějších evropských vědeckých institucí a stejně tak průmysl se mohl podílet na činnosti mezinárodních konsorcií, jejichž členy byli výrobci, kteří zaujímají významné místo na globálním trhu. Kromě zintenzivnění mezinárodní spolupráce tyto programy umožnily českým pracovištím získat nové zkušenosti s cílově orientovaným výzkumem, který dodnes ve zdejším prostředí nemá patřičné rozšíření. STRUKTURA H2020 Program H2020 je členěn do 3 priorit – Excelentní věda, Vedoucí postavení průmyslu, Společenské výzvy, přičemž každá z nich reflektuje jiné cíle EU. Každá z jich se dále dělí na podskupiny, které se soustředí na konkrétní priority strategie EU2020 a její vlajkové iniciativy „Inovace v Unii”. Struktura H2020 není určena jen tematicky, nýbrž k ní patří celá řada nástrojů, které mají vzhledem k programu H2020 jistou autonomii a které vyhlašují vlastní výzvy (např. ERA-NET, Společné technologické iniciativy (JTI) nebo Iniciativy společného programování (JPI) atd.). Rozpočet programu H2020 byl schválen ve výši 77,028 mld. E a jeho rozdělení je uvedeno v tabulce 1. (viz str. 4) Program H2020 doplňuje též program EURATOM, jehož celkový rozpočet činí na období 2014–2018 1,603 mld. E. Program H2020 se soustředí na naplňování svých tří klíčových priorit: I. EXCELENTNÍ VĚDA má podpořit formování vědecké excelence EU a Evropského výzkumného prostoru a zabezpečit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy. Cílem je podpora badatelského výzkumu prováděného nejlepšími výzkumníky z celého světa na pracovištích EU, rozvoj talentů a lidského kapitálu v Evropě, zajištění a zpřístupnění vynikajících výzkumných infrastruktur a zatraktivnění Evropy pro přední světové výzkumné pracovníky a špičkové vědce. Priorita Excelentní věda je rozdělena do čtyř základních oblastí: • Evropská výzkumná rada (ERC) – podpora talentů a kreativity, výzkum posouvající hranice současného poznání • Budoucí a vznikající technologie (FET) – podpora vizí, které mají vést k radikálně novým technologiím prostřednictvím dosud neuvažovaných spoluprací napříč vědeckými obory • Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) – posílení odborné přípravy a mobility výzkumníků • Evropské výzkumné infrastruktury včetně e-infrastruktur (INFRA) – budování výzkumných infrastruktur světové úrovně II. VEDOUCÍ POSTAVENÍ PRŮMYSLU – tato priorita umožňuje zlepšování a  podporu konkurenceschopnosti a  postavení evropského průmyslu na globálním trhu. Cílem je podpora přelomových technologií napříč existujícími i nově vznikajícími odvětvími. Prostřednictvím této priority je podporován růst evropských firem a výzkum v inovativních malých a středních podnicích. Snahou je vytvořit z Evropy přitažlivější místo z hlediska investic do výzkumu, vývoje a inovací. Priorita je rozdělena na tři oblasti: • Vedoucí postavení v průlomových a průmyslových technologiích (LEIT) – rozvoj celosvětově vedoucího postavení EU v průlomových a průmyslových technologiích v šesti směrech: informační a komunikační technologie (ICT), nanotechnologie (NMP), pokročilé materiály (ADVMAT), biotechnologie (BIOTECH), pokročilá výroba a zpracování (ADVMANU), vesmírné aplikace (SPACE) • Přístup k rizikovému financování (RISKFINANCE) – podpora pro vznikající podniky ve všech fázích jejich rozvoje prostřednictvím dluhového a kapitálového financování • Inovace v malých a středních podnicích (SME) – podpora růstu a konkurenceschopnosti EU prostřednictvím zvýšení úrovně inovací v  malých a  středních podnicích v  celém inovačním cyklu. Inovace v  MSP zahrnují řadu akcí přímé (SME Instrument) i  nepřímé podpory (rozvoj a  budování inovačního managementu, ochranu práv duševního vlastnictví, poradenství, rozvoj sítí a  aktivit pro poskytovatele služeb a politiky v oblasti inovačního podnikání) MSP s cílem zvýšit jejich inovační kapacitu III. SPOLEČENSKÉ VÝZVY – největší část navrhovaného rozpočtu pro program H2020 je alokována na řešení sedmi identifikovaných společenských výzev (Societal Chalenges – SC): • • • • •

SC1 ­– Zdraví, demografické změny a životní pohoda (HEALTH) SC2 – Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský výzkum a bioekonomika (FOOD) SC3 – Zajištěná, čistá a účinná energie (ENERGY) SC4 – Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava (TPT) SC5 – Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny (ENV)

3

• SC6 – Evropa v měnícím se světě: inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti (SOCIETY) • SC7 – Bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů (SECURITY) V těchto společenských výzvách jde o cílově orientovaný výzkum, tj. o nalezení řešení přesně zadaných problémů. Výzkum, vývoj a inovace jsou podporovány s velkým důrazem na multidisciplinaritu. Priorita Společenské výzvy zahrnuje celý inovační cyklus (od výzkumu

Horizon 2020 (2014–2020) I

Zkratka

EXCELENTNÍ VĚDA

Rozpočet – odhadovaná částka (mil. E) 24 441

1.1

Evropská výzkumná rada

ERC

13 095

1.2

Budoucí a vznikající technologie

FET

2 696

1.3

Akce Marie Sklodowska-Curie

MSCA

6 162

1.4

Výzkumné infrastruktury

INFRA

II 2.1

VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PRŮMYSLU Vedoucí postavení v průlomových a průmyslových technologiích

2.1.1

Informační a komunikační technologie

2.1.2

Nanotechnologie

2.1.3

Pokročilé materiály

2 488 17 016

LEIT

13 557

ICT

7 711

NMP ADVMAT

2.1.5

Pokročilá výroba a zpracování

2.1.4

Biotechnologie

2.1.6

Vesmírné aplikace

ADVMANU BIOTECH

2.2

Přístup k rizikovému financování

2.3

Inovace v malých a středních podnicích

III

SPOLEČENSKÉ VÝZVY

3 851 516

SPACE

1 479

RISKFINANCE

2 842

SME

616 29 679

3.1

Zdraví, demografické změny a životní pohoda

3.2

Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika

HEALTH

7 472

FOOD

3 851

3.3

Zajištěná, čistá a účinná energie

ENERGY

5 931

3.4

Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava

TPT

6 339

3.5

Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny

ENV

3 081

3.6

Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti

SOCIETY

1 310

3.7

Bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů

SECURITY

1 695

IV

ŠÍŘENÍ EXCELENCE A PODPORA ÚČASTI1

816 2

V

VĚDA VE SPOLEČNOSTI A PRO SPOLEČNOST

VI

NEJADERNÉ PŘÍMÉ AKCE SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO CENTRA

JRC

VII

EVROPSKÝ INOVAČNÍ A TECHNOLOGICKÝ INSTITUT

EIT

celkem EUR ATOM celkem

462

H2020 2014-2020

1 903 2 711 77 028

Jaderná fúze – nepřímé akce

728

Jaderné štěpení – nepřímé akce

316

Přímé akce Společného výzkumného centra

560

EURATOM 2014-2018

3

1 603

Tabulka 1 – Struktura a rozpočet H2020 (v mil. E) pro období 2014–2020 a programu EURATOM pro období 2014–2018.

Zdroj: http://ec.europa.eu/research/horizon2020/pdf/press/fact_sheet_on_horizon2020_budget.pdf 1

Horizontální aktivita „Šíření excelence a podpora účasti“ je dále rozdělena do dalších nástrojů: WIDESPREAD (Teaming) – Vytváření evropských center excelence prostřednictvím spojovaní vynikajících výzkumných institucí a regionů s nízkou výkoností VaVaI, TWINING – Partnerství výzkumných institucí, ERA CHAIRS, PSF – Nástroj pro podporu politiky, IPNET – Podpora přístupu k mezinárodním sítím, NCPNET – Nadnárodní sítě národních kontaktních bodů.

2

Horizontální aktivita „ Věda se společností a pro společnost“ je rozdělena na: CAREER – Zatraktivnění vědecké a technologické kariéry mladým lidem, GENDEREQ – Podpora rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, INEGSOC – Integrace společnosti v oblasti vědy a inovací, SCIENCE – Podpora zapojení občanů do vědy, RESACCESS – Rozvoj dostupnosti a využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků, GOV – Odpovědný výzkum a inovace, IMPACT – Předvídání a posuzování možných dopadů na životní prostředí, zdraví a bezpečnost, KNOWLEDGE – Zlepšování znalostí ve vědecké komunikaci

3

Financování projektu ITER není součástí víceletého finančního rámce a není zahrnuto v tomto rozpočtu.

4

až po trh) s důrazem na činnosti související s inovacemi, jako jsou např. pilotní projekty, demonstrace, testování a podpora pro veřejné zakázky a tržní využití. Z rozpočtu programu H2020 jsou ještě hrazeny tzv. horizontální aktivity – Šíření excelence a podpora účasti a Věda se společností a pro společnost – a dále nejaderné aktivity Společného výzkumného centra EK (JRC) a Evropský inovační a technologický institut (EIT). ŠÍŘENÍ EXCELENCE A ROZŠIŘOVÁNÍ ÚČASTI (Widening) Cílem navrhovaných opatření v této oblasti je napomoci překonání rozdílů mezi členskými státy či regiony při rozvoji a využití výzkumného a inovačního potenciálu, podpořit účast v programu H2020 a přispět k rovnoměrnějšímu šíření excelentního výzkumu v Evropském výzkumném prostoru. Šíření excelence a rozšiřování účasti je v H2020 podporováno několika opatřeními: • WIDESPREAD (TEAMING) – podpora budování nových nebo modernizace stávajících center excelence na bázi partnerství s renomovanými výzkumnými institucemi v zahraničí • Twinning – transfer poznatků a výměna nejlepších praxí mezi výzkumnými institucemi a vedoucími zahraničními partnery • ERA chairs (ERA) – přijímání vynikajících vědců na univerzity a výzkumné instituce, které mají vysoký potenciál pro rozvoj výzkumné excelence • Policy Support Facility (PSF) – formulace a optimalizace výzkumných a inovačních politik ve členských státech a regionech s nižší výkonností ve výzkumu a inovacích • INTNET – podpora přístupu k mezinárodním sítím • NCPNET – nadnárodní sítě národních kontaktních bodů (NCP) VĚDA SE SPOLEČNOSTÍ A PRO SPOLEČNOST Cílem této aktivity, která přímo navazuje na prioritu 7. RP Věda ve společnosti, je budovat efektivní spolupráci mezi vědou a společností, získávat nové talenty pro vědu a  spojovat vědeckou excelenci se sociální odpovědností. Věda se společností a  pro společnost sestává z následujících částí: • • • • • • • •

CAREER – zatraktivnění vědecké a technologické kariéry mladým lidem GENDEREQ – podpora rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací INEGSOC – integrace společnosti v oblasti vědy a inovací SCIENCE – podpora zapojení občanů do vědy RESACCESS – rozvoj dostupnosti a využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků GOV – odpovědný výzkum a inovace IMPACT – předvídání a posuzování možných dopadů na životní prostředí, zdraví a bezpečnost KNOWLEDGE – zlepšování znalostí ve vědecké komunikaci

V rozpočtu H2020 je vyčleněno 1 903 mil. E na tzv. nejaderné přímé akce (tj. přímo institucionálně financovaný výzkum v nejaderné oblasti) Společného výzkumného centra (Joint Research Centre, JRC). JRC je generálním ředitelstvím EK, které spravuje sedm vědeckých ústavů (včetně unikátních výzkumných infrastruktur) umístěných v 5 členských zemích EU. Dlouhodobým strategickým cílem JRC je poskytovat neutrální a objektivní vědeckou a technickou podporu jednotlivým generálním ředitelstvím Evropské komise při tvorbě, implementaci a monitorování politik. Klíčové kompetence JRC v nejaderné oblasti jsou energetika, doprava, životní prostředí a klimatické změny, zemědělství a potravinové zabezpečení, zdraví a ochrana spotřebitele, informační a komunikační technologie, referenční materiály a měření, ochrana a bezpečnost občanů a výhledové studie. Evropský institut inovací a technologií (European Institute of Innovation and Technology – EIT) je zaměřený na podporu excelentní vědy hlavně prostřednictvím podpory vytváření znalostních a  inovačních společenství – KICs (Knowledge and Innovation Communities). EIT nefinancuje žádné projekty, nýbrž vytváří, a tedy i spolufinancuje KICs, která propojují činnost univerzitních pracovišť s činností výzkumnou a  podnikatelskou. V  současnosti probíhají aktivity znalostních a  inovační společenství spuštěných v  roce 2010 se zaměřením na: změnu klimatu (Climate KIC), udržitelnou energii (KIC InnoEnergy), informační a komunikační technologie (KIC EIT ICT Labs). V průběhu Horizontu 2020 bude dále na základě vyhlášených výzev financováno pět nových KIC zacílených na: zdravý život a  aktivní stárnutí (Innovation for healthy living and active ageing), suroviny (Raw materials – sustainable exploration, extraction, processing, recycling and substitution), potraviny pro budoucnost (Food4Future – sustainable supply chain from resources to consumers), výrobu (Added-value manufacturing) a městskou mobilitu (Urban mobility). Program EURATOM (Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu) byl vyhlášen pro období 2014-2018 a doplňuje program Horizont 2020, jehož je nedílnou součástí, a jeho celkový rozpočet je 1 603 mil. E. Jde o výzkum a odbornou přípravu pro průběžné zlepšování jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany a úsilí o bezpečnou dekarbonizaci energetického systému. Specifické cíle nepřímých akcí jsou zaměřeny na osm oblastí: podpora bezpečnosti jaderných systémů, oblast nakládání s konečným jaderným odpadem včetně geologického ukládání, separace a transmutace, podpora rozvoje a udržování odborných

5

znalostí v jaderné oblasti v EU na špičkové úrovni, radiační ochrana a rozvoj lékařského využití záření, přiblížení se demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy, vývoj materiálů, technologií a koncepčního návrhu pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze, podpora inovací a průmyslové konkurenceschopnosti, zajištění dostupnosti a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu. ZDROJE DAT V této zprávě předkládá Technologické centrum AV ČR (TC) vlastní analýzu účasti ČR v H2020 v období leden 2014 až červenec 2015. TC tak pokračuje v řadě každoročních zpráv o účasti ČR v RP, které předkládá od počátku 6. RP. Jde vždy o mezinárodní komparativní analýzy, kdy jsou hodnoty vybraných indexů účasti ČR porovnávány s hodnotami ostatních členských států EU. Komparativní statistiky jsou většinou v této zprávě uváděny explicitně buď pro všech 28 členských států EU, nebo je ČR porovnávána s agregovanými údaji pro EU-15 (staré členské státy – SČS) a EU-12 (nové členské státy – NČS vyjma ČR). Zprávy a analýzy o účasti členských států EU vycházejí z údajů neveřejné databáze eCORDA (External – COmmon Research DAta Warehouse), spravované Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace EK (DG RTD). Databáze eCORDA je analogem denně aktualizované databáze CORDA (COmmon Research DAta Warehouse). Jedná se de facto o „snímek“ nebo „výřez“ z CORDY extrahovaný (od roku 2011) 3 x ročně. Data z databáze eCORDA jsou poskytována pouze vybraným skupinám expertů (zaměstnancům EK, členům programových výborů a pověřeným národně nominovaným uživatelům eCORDA) a jejich zveřejňování podléhá platným „Pravidlům důvěrnosti pro údaje rámcového programu uložených v CORDA a eCORDA“ (Confidentiality rules for Framework Programme data stored in CORDA and eCORDA). Databáze eCORDA pro H2020 existuje ve dvou formách – databáze grantových dohod a  účastníků (eCORDA H2020 grant agreements and participants) a  databáze návrhů projektů a žadatelů (eCORDA H2020 proposals and applicants). Podkladem pro kvantitativní analýzy účasti ČR (příp. ostatních států EU) uvedené v této zprávě je poslední aktualizace databáze eCORDA (verze 2.0), kterou EK váže k datu 15. 7. 2015, a údaje zpřístupnila dne 30. 7. 2015. Z hlediska aktuálnosti dat je třeba vzít v úvahu, že data jsou do databáze vkládána s jistým zpožděním, které je způsobené řadou okolností, např. lhůtou mlčenlivosti mezi uzavřením výzvy a publikováním dat, časově náročnými interními validačními a kontrolními postupy odpovědných útvarů EK za účelem získání lepší kvality a integrity dat apod. Aktuální verze databáze eCORDA explicitně neobsahuje data Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, data pro EURATOM – jaderná fúze (vyjma projektu EUROfusion), data o znalostních a inovačních komunitách: výzva EIT-KICS-2014, a data z výzev H2020-CS2-CPW01-2014-01 a H2020-Prize-InnovationSOFT-2014. Kvůli internímu validačnímu procesu při správě databáze nebyly do zmiňované verze databáze eCORDA zařazeny taktéž následující tři výzvy: H2020-WASTE-2014-two-stage, H2020-WATER-2014-two-stage a H2020-SC5-2014-two-stage. Tyto výzvy budou zařazeny do následující verze databáze. Současná verze databáze eCORDA také neobsahuje žádné informace o první etapě dvoukolových výzev k předkládání návrhů projektů. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ÚČASTI ČR V H2020 RP vyvolávají již tradičně poměrně silnou reakci výzkumných a vývojových týmů, což lze doložit několika základními údaji. Databáze návrhů projektů a žadatelů o účast v H2020 zveřejněná v červenci 2015 obsahuje výsledky 107 výzev a 36 199 návrhů projektů, na jejichž přípravě se podílelo 139 752 týmů, z nichž 127 788 (91 %) bylo z EU. Velký zájem výzkumné sféry dokládá i celkový rozpočet podaných návrhů projektů, který dosáhl 68,6 mld. E. Řešitelské týmy celkově požadovaly podporu od EK ve výši 63,2 mld. E, což je částka, která překračuje celkový rozpočet 7. RP a dosahuje 82 % plánovaného rozpočtu H2020. Procesem peer review hodnocení však bylo navrženo k financování jen 4 839 projektů, což odpovídá úspěšnosti asi 13 %. Aktuální verze databáze grantových dohod obsahuje 4 320 projektů s podepsanou grantovou dohodou, které již definitivně obdržely finanční podporu z rozpočtu H2020. Tyto úspěšné projekty mají celkový rozpočet 9,1 mld. E a ucházejí se o celkovou podporu ve výši 7,4 mld. E. Dle databáze grantových dohod představuje dosavadní účast ČR v  H2020 206 týmů ze  104 institucí, které jsou součástí řešitelských konsorcií 169 realizovaných projektů H2020. České týmy tak tvoří 1,1 % všech účastníků H2020 a čeští řešitelé jsou přítomni ve 4 % financovaných projektů H2020. Celkové náklady českých účastníků v těchto projektech dosáhly 56 mil. E, přičemž z rozpočtu H2020 české týmy žádaly podporu ve výši 47 mil. E, což představuje 0,67 % z celkové podpory, kterou z rozpočtu získaly členské státy EU-28. Průměrný rozpočet českého týmu je přibližně 272 tis. E a průměrná nárokovaná podpora z rozpočtu H2020 dosahuje 228 tis. E. Pro porovnání uveďme, že průměrná podpora pro státy EU-13 činí 205 tis. E a pro státy EU-15 pak 439 tis. E. To znamená, že staré členské státy (SČS) získávají z rozpočtu H2020 v průměru dvojnásobnou podporu na 1 tým než nové členské státy (NČS). Z výše zmíněných základních údajů plyne, že tyto základní charakteristiky účasti ČR v H2020 (tj. např. poměr českých účastníků v H2020 ke všem účastníkům H2020) jsou téměř shodné s těmi, které platily pro 7. RP (viz Frank, Albrecht: Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP). Dosavadní účast ČR v H2020 je možné posoudit počtem účastníků připadajících na 1 mil. obyvatel. Tuto charakteristiku, tj. počet účastí přepočítaný na jednotkovou populaci v úspěšných realizovaných projektech, prezentuje sloupcová část grafu 1. Toto mezinárodní porovnání ukazuje, že ČR obdobně jako v předchozích RP má celkem malou účast: ČR s 20 účastmi na 1 mil. obyvatel setrvává až na 21. místě mezi členskými státy EU-28. Velmi vysokou hodnotu tohoto ukazatele mají DK, FI, NL, BE a IE, vysokou hodnotu pak AT, SE a také EL. S výjimkou IE a EL jde o státy, které investují do VaV více než 2 % HDP, a severské státy s AT dokonce 3 % HDP. Zatímco u AT vyplývá vyšší hodnota z poměrně vysoké úspěšnosti rakouských týmů, hodnota pro EL naopak plyne z vysoké reakce řeckých týmů při předkládání návrhů projektů. Pro ČR je přes všechny nevýhody výpočtu této relativní účasti v H2020 rozhodující její postavení vůči populačně porovnatelným státům, mezi něž můžeme zařadit BE, EL, HU, AT, PT a SE. V tomto pohledu předstihuje ČR těsně pouze HU, za ostatními

6

státy výrazně zaostává. Ze sloupcové části grafu vyplývá, že se ČR ocitá mezi 10 posledními státy (tj. IT, FR, HR, LT, HU, SK, BG, RO, PL), které s výjimkou FR investují do VaV výrazně nižší procento svých HDP než ČR (1,91 % HDP). ČR tedy předstihuje s výjimkou HU pouze státy, které vydávají na podporu VaV méně než 1 % HDP. To vede k závěru, že účast ČR je v dosavadním průběhu H2020 nižší, než by

140

2 500 2 250

120 110

2 000

100

1 750

90

1 500

80 70

1 250

60

1 000

50 40

750

30

500

20

250

10 0

po et ú astí

po et ú astí na 1 mil. obyvatel

130

LU CY SI EE DK FI NL BE IE MT AT SE EL ES UK PT LV DE IT po et ú astí na 1. mil. obyv. - S S

FR CZ HR LT HU SK BG RO PL

po et ú astí na 1. mil. obyv. - N S

0

celkov po et ú astí

Graf 1 – Počet účastí na 1 mil. obyvatel (sloupcový graf) a absolutní počet účastí (bodový graf) v realizovaných projektech H2020 v jednotlivých státech EU-28. Státy jsou řazeny podle sloupcového grafu. Šedé sloupce představují NČS, modré sloupce SČS.

Kartodiagram 1 – Počty realizovaných projektů H2020 v členských státech EU

7

3000 2750

UK

DE

2500 2250

po et ú astí

2000

ES

1750

IT

1500

FR

1250

NL

1000

SE

750 500

PL

250 0

0

1

2

3

SK 4

5

CZ

HU 6

LT

7

PT 8

BG

RO 9

BE

DK

10

AT

FI 11

EL

12

IE

LV

HR 13

14

15

16

17

Sl 18

19

20

21

22

23

po et ú astí na 1. tis. FTE

Graf 2 – Bublinový graf představuje aktivitu států EU v H2020. Svislá osa prezentuje počet účastí daného členského státu v projektech H2020, vodorovná osa představuje počet účastí na 1000 vědeckých a akademických pracovníků daného státu EU. Velikost bubliny symbolizuje počet vědeckých a akademických pracovníků daného státu EU. SČS jsou označeny modrou barvou, NČS šedou barvou, ČR je zvýrazněna červeně. V grafu chybí velmi malé evropské státy, CY a MT, které mají specifickou strukturu systému VaV. odpovídalo síle a významu zdejšího sektoru VaV. V H2020 se tedy opakuje pořadí, které ČR zaujímala stabilně v průběhu předchozích dvou RP. Sloupcová část grafu 1 též ukazuje, že velké členské státy (UK, DE, FR, IT) mají podle tohoto ukazatele poměrně nižší účast na řešení projektů. Zdá se, že národní výzkum představuje pro týmy těchto států vyšší prioritu než H2020. Z bodové části grafu 1, který udává absolutní počty účastí, je zcela zřejmé, že nejvíce týmů podílejících se na řešení projektů H2020 pochází z velkých zemí, tj. z UK, DE, ES, IT a FR. Graf 1 současně ukazuje, že malé státy (CY, LU, MT, EE) mají sice podle absolutního počtu týmů velmi malou účast, podle zmíněného relativního ukazatele jsou však v mezinárodním porovnání na předních místech. Pro doplnění informací o účasti jednotlivých států EU v dosavadním průběhu H2020 uvádíme ještě absolutní počty projektů, ve kterých se týmy z těchto států uplatňují. Tyto počty prezentuje kartodiagram 1 (viz str. 7). Mezi počtem obyvatel a počtem účastí existuje velmi silná korelace. Jakkoli tedy velikost populace silně ovlivňuje počet účastí daného státu v projektech H2020, je jasné, že významný vliv na účast má velikost (kapacita) systému VaV dané země. Proto je přiměřenější celkovou účast vztahovat nikoliv k jednotkové populaci, nýbrž k jednotkové kapacitě systému VaV, tedy na 1 000 plných úvazků výzkumníků (dále „na 1000 FTE“). Státy EU-28 (nebo EU-26, protože z analýzy byly vyloučeny velmi malé státy (MT a CY) s extrémně nízkým počtem FTE) jsou v bublinovém grafu 2 seřazeny právě podle počtu účastí připadajících na 1 tis. FTE (počet FTE se vztahuje k údajům z roku 2013). V ČR připadá 6 účastí na 1 tis. FTE. Je tedy vidět, že nižší účast připadající na 1 tis. FTE než ČR mají už jen PL a SK. ČR tedy výrazně zaostává jak za státy s podobnou výzkumnou kapacitou, jako jsou AT, FI, DK a EL, tak za většinou NČS. Opět se ukazuje, že i podle tohoto indexu mají malé státy (EE, SI, LU) vesměs vyšší účast než velké technologicky pokročilé státy (DE, FR, UK). Stejně nebo obdobně nízký počet účastí DE, FR a CZ na 1 tis. FTE v H2020 nelze vysvětlovat stejnými důvody. DE a FR jsou velké evropské země s velmi silným národním systém výzkumu a vývoje, který pokrývá širší tematické spektrum než RP, a zapojení do RP má pro ně jiný význam, než je tomu u menších států, jejichž národní systémy VaV nemohou pokrývat tak široké tematické spektrum jako program H2020. V případě ČR lze nízkou hodnotu tohoto indikátoru přičítat spíše výraznější orientaci jejích výzkumníků na jiné a snadněji dosažitelné finanční zdroje v oblasti VaV. REAKCE ČESKÝCH INSTITUCÍ NA VÝZVY H2020 A JEJICH ÚSPĚŠNOST Reakce českých institucí na výzvy k podávání návrhů projektů v  RP a úspěšnost českých výzkumných týmů je vždy jednou z hlavních otázek kladených v souvislosti s hodnocením dopadů RP v ČR. Na počátku prosince 2013 vyhlásila EK první výzvy v novém RP H2020. Aktuální verze databáze návrhů projektů a žadatelů eCORDA eviduje 107 výzev, které byly uzavřeny převážně v roce 2014, tj. v prvním roce existence H2020. České výzkumné týmy se v počtu 1 561 výzkumných a pracovních týmů podílely na přípravě 1 258 návrhů projektů a reagovaly tak na 97 vyhlášených výzev. Základní otázku, zda je aktivita ČR v dosavadním průběhu dostatečná, lze ovšem objektivně zodpovědět, jen pokud porovnáme údaje ČR s ostatními zeměmi EU. Při komparaci odhlédneme od toho, že v různých prioritách a společenských výzvách H2020 měly výzvy různou strukturu nebo specifický charakter. Zopakujme také, že současná verze databáze eCORDA neobsahuje rovněž žádné informace o první etapě uzavřených dvoukolových výzev k předkládání návrhů projektů. Graf 3 ukazuje reakci států EU-28 (nebo EU-26, protože z analýzy byly vyloučeny malé státy CY a MT, pro které jsou tyto poměrové statistiky nevhodné, neboť mají velmi specifický národní systém výzkumu a vývoje, a proto i velmi specifickou reakci na výzvy k předkládání projektů do H2020 ) na výzvy H2020. Svislá osa grafu 3 představuje počet účastí (týmů) přepočtený na 1 tis. FTE výzkumných pracovníků dané členské země, vodorovná osa udává počty týmů připadající na jednotkovou populaci dané členské země (tj. počet účastí na 1 mil. obyvatel). Z grafu 3 je patrné, že se ČR nachází mezi státy s nejnižšími hodnotami obou indikátorů – tj. její reakce na výzvy H2020 je

8

24

jedna z nejnižších v celé EU. Za ČR se v počtech účastí na 1 mil. obyvatel nacházejí pouze PL, RO, BG a SK. V počtu účastí na 1. tis. FTE je z NČS horší pouze PL. Graf 3 rovněž ukazuje, že reakce NČS byla až na výjimky (EE, SL) výrazně nižší než reakce SČS. Ze SČS mají relativně nízké hodnoty obou indikátorů FR a DE, což jsou, jak již bylo řečeno, státy se silným potenciálem vlastního národního výzkumu. Českou reakci na výzvy H2020 a aktivitu výzkumníků směrem k H2020 je nutné porovnávat zejména s přibližně stejně velkými státy, jako je ČR, nebo nejlépe se státy s podobnou strukturou systému VaVaI a výdaji na výzkum. Stále bohužel platí skutečnost, že aktuální pozice ČR v RP neodpovídá jejímu potenciálu, a aby mohla být prohlášena za uspokojivou, muselo by se na přípravě projektů podílet několikanásobně více českých týmů, než tomu bylo a je dosud.

EE 26

27

28

29

Důvody malého zapojení českých institucí do projektů RP (H2020, ale i předchozích RP) jsou jistě velmi komplexní a  byly již mnohokráte diskutovány a  v  mnoha příspěvcích a  článcích TC AV ČR analyzovány. Obvykle se hovoří o  nízké motivaci českých výzkumníků účastnit se mezinárodních vědeckých projektů, snadné dosažitelnosti národních zdrojů pro vědu výzkum a  orientaci výzkumných týmů na jiné druhy podpory výzkumu, nedostatku personálních a odborných kapacit pro mezinárodní projekty, nedostatečně pozitivním a motivujícím prostředí uvnitř řešitelských organizací, o administrativně-provozních těžkostech spojených s účastí v RP apod.

200 180

EL

SL

EE

160 po et ú astí na 1. tis. FTE

25

LU

120

HR

100

60 40

PL

0

50

BE PT

150

NL

AT

UK

LT CZ

100

IE

HU

SK

20

ES

LV

BG

RO

80

0

LU

IT

140

DK

FI

SE

DE

FR 200

250

300

350

400

450

500

550

600

650

700

750

800

850

po et ú astí na 1 mil. obyv.

Graf 3 – Počet účastí na 1 mil. obyvatel a 1 tis. FTE států EU-28. NČS jsou značeny šedou barvou, SČS modrou barvou, ČR zvýrazněna červeně. V grafu chybí CY a MT pro svůj specifický národní systém VaV. Dosažená úroveň účasti v projektech H2020 je silně ovlivněna kvalitou předkládaných návrhů projektů, která ve velmi konkurenčním prostředí tohoto programu rozhoduje o jejich úspěšnosti, tedy o tom, zda EK podpoří jejich řešení z rozpočtu H2020. Úspěšnost ČR budeme posuzovat opět na základě mezinárodní komparace států EU-28, a to prostřednictvím dvou indikátorů: jednak půjde o účastnickou úspěšnost, jednak o finanční úspěšnost. Účastnickou úspěšností daného státu rozumíme poměr všech jeho týmů v úspěšných (tj. financovaných nebo k  financování doporučených) návrzích projektů vůči celkovému počtu jeho týmů, které se podílely na přípravě všech (formálně správných) návrhů projektů. Nebereme v úvahu tedy návrhy projektů s takovými formálními závadami, v jejichž důsledku návrhy vůbec nevstoupily do odborného (peer review) hodnocení. Finanční úspěšnost je pak poměr souhrnu podpor požadovaných úspěšnými týmy daného státu vůči souhrnu podpor požadovaných jeho týmy ve všech (formálně správných) návrzích projektů. Graf 4 (viz str. 10) zobrazuje přístup států EU-28 k H2020 vyjádřený jako vztah mezi účastnickou úspěšností daného státu a aktivitou jeho výzkumníků definovanou jako počet účastí (týmů) na 1 tis. FTE výzkumných pracovníků. Účastnická úspěšnost ČR dosáhla hodnoty 14,9 %, což je hodnota, která je nejen výrazně vyšší než průměrná úspěšnost NČS (13 %), ale je zároveň rovna průměrné úspěšnosti celé EU a jen nepatrně nižší než průměrná účastnická úspěšnost SČS. ČR tak předstihuje i šest SČS (IT, EL, PT, FI, DK). Vysokou účastnickou úspěšnost převyšující průměr EU i EU-15 mají velké státy (FR, DE, UK), ale i středně velké technologicky velmi vyspělé státy (SE, AT, NL, BE). Z tohoto grafu je tedy zřejmé, že ČR je zemí s úspěšností porovnatelnou s mnohými státy EU-15 (např. DK, IE, SE), ale zároveň zemí s velmi nízkou aktivitou výzkumníků, která zaostává i za průměrem EU-28 (nebo EU-26). Jistým protikladem ČR v tomto hodnocení může být SL, které má na rozdíl od ČR poměrně nízkou úspěšnost, ale naopak vykazuje značnou aktivitu svých výzkumníků směrem k H2020. To při relativně vysokých výdajích vynakládaných na výzkum v obou zemích může indikovat zcela odlišnou výzkumnou politiku ve vztahu k RP. Vztah finanční a účastnické úspěšnosti ukazuje bodový graf 5 (viz str. 10). Vzhledem k tomu, že mezi finanční a účastnickou úspěšností existuje poměrně silná korelace, mají státy s vysokou účastnickou úspěšností zpravidla i vysokou finanční úspěšnost. Celková souhrnná účastnická úspěšnost i celková souhrnná finanční úspěšnost států EU-28 dosahují v počátku H2020 velmi podobných hodnot – 14,9 %, příp. 14,3 %. Rozdíl je ve variabilitě hodnot obou úspěšností pro jednotlivé státy. Zatímco účastnická úspěšnost se u všech států EU-28 pohybuje v rozmezí 11-18 %, finanční úspěšnost kolísá v rozmezí 5-20 %. Navíc u 10 NČS nepřekračuje finanční úspěšnost ani hodnotu 10 %. To, že je finanční úspěšnost u všech NČS výrazně nižší než jejich účastnická úspěšnost a zároveň finanční úspěšnost většiny NČS je

9

19 18

FR

ú astnická úsp

nost - %

DE UK SE

20

40

CZ

60

AT

14

BG

12

LT

LU

IE 80 DK

100

120

140

160

180

HU

EL SL

HR

11 10

200

EU-13: 13,03%

IT

RO

PT

EU-15: 15,16%

ES

FI

13

SK

EE

NL

16 15

PL

BE

LV

17

po et ú astí na 1 tis. FTE

Graf 4 – Vztah mezi účastnickou úspěšností a počtem účastí na 1 tis. FTE. Průsečík os grafu je určen celkovou souhrnnou účastnickou úspěšností a souhrnným počtem účastí na 1. tis. FTE výzkumných pracovníků porovnávaných států EU. 22

DE

20 18

BE

16

finan ní úsp

nost - %

10

11

12

14

ES

IT

CY

EL

SL HR

HU LT BG

13

PT

PL

15

IE

UK

16

EE

LU

FR 17

18

LV

CZ

8 6

SK

SE

12 10

FI

RO

DK

14

NL AT

4

MT

ú astnická úsp

nost - %

Graf 5 – Vztah mezi účastnickou úspěšností a finanční úspěšností. Průsečík os grafu je určen celkovou souhrnnou účastnickou úspěšností a celkovou souhrnnou finanční úspěšností posuzovaných států EU. výrazně nižší než finanční úspěšnost SČS, naznačuje, že týmy z NČS nejsou úspěšné právě s těmi návrhy projektů, v nichž požadují vyšší podporu než v ostatních projektech. K tomu dochází tam, kde se týmy státu nejen účastní odborného řešení projektu, ale též se pokoušejí o koordinaci. Pak totiž požadují nejen příspěvek na náklady odborného řešení, ale i koordinační náklady. Naopak státy s vysokou finanční úspěšností (DE, BE, FR, NL, AT, SE) jsou zároveň státy s vysokou úspěšností svých koordinátorů. V případě ČR dosahuje celková finanční úspěšnost českých týmů 10,7 %. Finanční úspěšnost českých koordinátorů, tj. návrhů projektů, které hodlali koordinovat koordinátoři z ČR, je 8,8 % a finanční úspěšnost v návrzích s účastí ČR, ale předložených koordinátory mimo ČR, činí 11,6 %. Lze tedy konstatovat, že nižší úspěšnost českých koordinátorů snižuje celkovou finanční úspěšnost ČR. Obdobnou situaci, kdy neúspěch koordinátorů negativně ovlivňuje celkovou finanční úspěšnost, a to i v mnohem větší míře než u ČR, nacházíme u většiny NČS. Slabší reakce na výzvy k předkládání návrhů projektů a s tím spojená nízká aktivita a účast ČR v RP není tedy zřejmě důsledkem malé konkurenceschopnosti českých výzkumných týmů, neboť se ČR účastnickou i finanční úspěšností řadí do středu členských států EU-28. Problémem je, že se česká vědecká komunita podílí na přípravě mnohem menšího počtu projektů, než je v Evropě obvyklé. ÚSPĚŠNOST ČR V JEDNOTLIVÝCH SOUČÁSTECH H2020 Tabulka 1 (viz str. 4) ukazuje, že H2020 má široké spektrum prioritních oblastí a společenských výzev. V této kapitole porovnáme účast (reakci) ČR v jednotlivých částech H2020 s účastí (reakcí) ostatních NČS (označujeme je jako EU-12) a SČS (EU-15). Sloupcový graf 6 porovnává procentuální rozdělení návrhů projektů v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách ve třech skupinách států – CZ, EU-12 a EU-15, přičemž platí, že součet procentuálních podílů předložených návrhů projektů v jednotlivých částech H2020, je v každé skupině států roven 100 %. Graf 6 ukazuje, že velké množství návrhů projektů bylo podáno ve všech třech skupinách států do prioritních oblastí MSCA a ICT. V případě MSCA je u všech třech skupin států překročena hranice 15 %, v případě ICT jde o hranici 10 %. Procentuální rozdělení návrhů projektů s českými účastníky se příliš neliší od rozdělení EU-12. Výraznější rozdíly (rozdíl nad 2 %) nacházíme pouze u ICT, MSCA, IFNFRA, ve společenské výzvě ENERGY a v programu EURATOM. Současně graf 6 naznačuje, že rozdíl mezi reakcí EU-12

10

30 CZ

EU-12

EU-15

% p edlo en ch návrh projekt

25

20

15

10

5

M

V O

RA TO EU

G

C

IN

EG

SO

EQ

ER

ER D EN G

SS T

RE

O SCR

CA

A

ET N CP N

SW AF

D

ER

EA PR

ES W ID

Y

RI TY CU

SE

V

Y

T

CI ET SO

EN

TP

D

G ER

O FO

EN

E

LT H H EA

CE

SM

E

AN

RI SK FI N

U

SP AC

CH

AN VM

BI O TE

AD

P M

VM AT AD

IC T

N

A

O SS T

IN

D

LE A

D

-C R

A

FR IN

T

C

FE

ER

SC M

CR

O

SS T

0

Graf 6 – Porovnání procentuálního rozdělení návrhů projektů s účastníky z CZ, EU-12 a EU-15 v jednotlivých částech H2020 a EU-15 je u poloviny oblastí větší než rozdíl mezi CZ a EU-15 a u poloviny oblastí menší. Největší rozdíl mezi EU-15 a CZ je v prioritní oblasti ERC, do které patřilo jen 6 % všech českých návrhů, zatímco u EU-15 šlo o 23 % návrhy, a dále v prioritní oblasti MSCA, kde návrhy projektů představovaly přibližně 21 % všech návrhů s účastí ČR, zatímco u EU-15 to bylo více než 30 %. V případě ERC lze poukázat na velmi nízkou aktivitu české vědecké komunity v oblasti hraničního výzkumu. Nízká aktivita ve výzkumu posunující hranice poznání se však týká i ostatních NČS. Naopak ČR je v porovnání s ostatními skupinami států velmi aktivní v prioritě INFRA a zejména v programu EURATOM, kdy se z dosud podaných 67 návrhů projektů pokoušela účastnit 39 z nich. Závěrem lze konstatovat, že v dosavadním průběhu H2020 nepředstavuje pro ČR žádná prioritní oblast či společenská výzva H2020 zásadní překážku pro podávání návrhů projektů. O  účasti v  úspěšných konsorciích ovšem rozhoduje nejen počet zaslaných návrhů projektů, nýbrž i  jejich úspěšnost. V  tabulce 2 (viz str. 12) je uvedena účastnická a finanční úspěšnost pro tři skupiny států – CZ, EU-12 a EU-15. Nejvyšší úspěšnost v dané prioritní oblasti nebo společenské výzvě je vždy vyznačena šedým podbarvením. Je vidět, že SČS (EU-15) mají vyjma oblasti INFRA (kde dominuje ČR) v porovnání se SČS včetně ČR vyšší účastnickou i finanční úspěšnost v celé prioritě Excelentní věda (Excellent Science). Nadějný vstup špičkových českých výzkumníků do  oblasti ERC je zde doložen výrazně lepší účastnickou a finanční úspěšností, než mají zbylé NČS, tj. státy EU-12. Státy EU-15 mají rovněž nejvyšší účastnickou a finanční úspěšnost v prioritě Vedoucí postavení průmyslu (Industrial Leadership). V prioritě Společenské výzvy (Societal Challenges) mají státy EU-15 opět ve většině společenských výzev nejvyšší finanční úspěšnost vyjma SOCIETY, ale účastnická úspěšnost je ve čtyřech případech (FOOD, ENERGY, ENV, SOCIETY) nejvyšší u ČR, což naznačuje dobrou konkurenceschopnost českých týmů v těchto oblastech na mezinárodním poli. Navíc účastnická úspěšnost ČR se ve společenské výzvě HEALTH výrazně přibližuje úspěšnosti států EU-15. ČR má v programu EURATOM nejvyšší účastnickou úspěšnost, ale zároveň nejnižší úspěšnost finanční. Porovnávání úspěšnosti v horizontálních aktivitách (Šíření excelence a Věda ve společnosti) je třeba brát s jistou opatrností, neboť se většinou jedná, zejména na počátku H2020, o  porovnávání a  poměřování malého počtu týmů i  projektů, což vychyluje vypočtené hodnoty s každým úspěšným či neúspěšným projektem na tu či onu stranu. V úvahu je nutné brát i specifika a omezený rozpočet těchto horizontálních aktivit. Pokud je úspěšnost českých týmů alespoň o  1/10 vyšší než úspěšnost týmů EU-12, je prioritní oblast nebo společenská výzva označena modře. V případě účastnické úspěšnosti je ČR z 27 oblastí, kterých se účastní, úspěšnější než státy EU-12 ve 20 oblastech H2020, z toho o více než 1/10 v 16 oblastech. Tedy ve většině oblastí 2. priority, ale také ve čtyřech společenských výzvách. Finanční úspěšnost ČR je větší než u států EU-12 18 x, z toho o více než 1/10 12x. Toto rovněž potvrzuje, že i v porovnání s NČS je ČR velmi dobře konkurenceschopná. Červeně jsou v tabulce 2 označeny ty oblasti H2020, ve kterých měla ČR v porovnání se státy EU-15 extrémně nízkou úspěšnost, tj. nedosáhla ani 50 % úspěšnosti EU-15. Tento negativní jev se dotýká v účastnické úspěšnosti pouze nízkorozpočtové prioritní oblasti ADVMAT a  společenské výzvy SECURITY, ve finanční úspěšnosti pak TPT a  opět společenské výzvy SECURITY. Zeleně jsou označeny hodnoty úspěšnosti českých týmů v H2020 v těch oblastech H2020, kde je úspěšnost téměř totožná s úspěšností států EU-15. Z hlediska účastnické úspěšnosti je ČR tedy dosud plně porovnatelná se SČS ve společenských výzvách HEALTH, FOOD, ENERGY, ENV a SOCIETY a rovněž v oblasti GENDERQ. Vyjma HEALTH je ve všech zmíněných oblastech H2020 účastnická úspěšnost ČR dokonce vyšší než u států EU-15. Finanční úspěšnosti ČR a EU-15 jsou téměř shodné v  oblastech INFRA, CAREER, GENDERQ a ve společenské výzvě SOCIETY. ČR A KOORDINACE PROJEKTŮ H2020 Většina projektů RP je založena na spolupráci partnerů v řešitelském konsorciu projektu. Každý projekt RP má jednoho hlavního koordinátora, ostatní účastníci projektu mohou v řešitelském konsorciu zastávat další role (např. vedoucí pracovního balíku – Work Package leader, vedoucí výzkumného úkolu – Task leader, prostý člen výzkumného konsorcia apod.). Velikost a rozsah projektů RP je obvykle mnohem větší, než jak je tomu u projektů řešených na národní úrovni. Proto je koordinace velkých konsorcií složených z mnoha různých týmů z různých národních prostředí velmi náročná a vyžaduje profesionální manažerské schopnosti řídit projektové činnosti k dosažení všech

11

12

7,7 9,2 37,8

ERC FET MSCA

EU.1.1. EU.1.2. EU.1.3.

21,2 15,9 17,4 25,9

FOOD ENERGY TPT ENV

EU.3.2. EU.3.3. EU.3.4. EU.3.5.

EU.4.a.

41,7

100,0 43,3

GOV

EU.5.f.

EURATOM

16,7

INEGSOC

EU.5.c. Euratom

41,2

14,3

GENDEREQ

EU.5.b.

15,3 41,4

23,5

13,7

4,0

8,3 20,8

9,8

13,6

CAREER

17,8

EURATOM

GOV

INEGSOC

GENDEREQ

CAREER

SWAFS-CROSST

NCPNET

ERA

33,3 100,0

WIDESPREAD

22,2

EU.5.a.

SOCIETY SECURITY 17,8

10,2

9,8

ENV

TPT 20,6

ENERGY

29,0

FOOD

15,2

20,8

100,0 N

NCPNET SWAFS-CROSST

16,1

14,8

EU.5.0.

100,0

8,0 10,9

EU.4.f.

N

21,1

WIDESPREAD

EU.3.7. ERA

3,9

EU.4.c.

11,5

SOCIETY SECURITY

EU.3.6.

15,9

16,0

10,0

15,6

HEALTH

SME

11,8

HEALTH

EU.3.1.

12,7

88,7

N 95,4

ADVMANU

11,9

SME

EU.2.3.

12,3

62,5

RISKFINANCE

EU.2.2.

7,7 19,1

BIOTECH

RISKFINANCE

SPACE

EU.2.1.6.

14,1

NMP ADVMAT

9,4

9,8 21,3

ADVMANU

EU.2.1.5.

6,9

24,3

13,5

ICT

N

10,5

BIOTECH

EU.2.1.4.

7,3

7,7

14,2

INFRA INDLEAD-CROSST

MSCA

12,7 14,9

FET

26,0

ERC

13,0

CROSST

Oblast H2020

11,8

100,0

EU-15

SPACE

9,1

8,5

13,8

26,4

12,4

6,8

4,0

100,0

EU-12

22,7

8,6

NMP ADVMAT

EU.2.1.1. EU.2.1.3.

11,3

ICT

EU.2.0. EU.2.1.2.

9,5

INFRA INDLEAD-CROSST

EU.1.4.

7,1

100,0

CROSST

CZ

Účastnická úspěšnost (%)

EU.0.

Oblast H2020

27,7

100,0

16,6

15,5

6,5

N

100,0

N

26,3

2,2

10,8

9,7

13,3

10,7

10,7

7,8

65,8

N

14,0

8,1

13,6

15,3

8,6

8,4

7,2

26,8

9,7

7,0

10,7

100,0

21,4

38,8

10,5

3,7

6,4

51,5

100,0

16,5

14,5

7,1

5,9

9,5

15,2

6,4

9,9

6,7

89,8

N

10,3

6,4

21,3

13,9

9,2

8,4

10,9

17,1

9,6

4,5

3,9

100,0

EU-12

41,3

21,6

12,5

15,1

7,1

18,2

100,0

33,6

18,0

9,9

10,3

19,1

31,7

16,0

20,4

11,7

85,2

9,6

21,0

11,5

16,5

24,5

13,6

15,4

12,3

26,6

10,7

10,9

12,0

100,0

EU-15

Finanční úspěšnost (%) CZ

Tabulka 2 – Komparace účastnické a finanční úspěšnosti českých žadatelů o projekty H2020 s žadateli z EU-12 a EU-15 v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách H2020. Nejvyšší úspěšnost v dané prioritní oblasti nebo společenské výzvě je vždy vyznačena šedým podbarvením. Pokud je úspěšnost českých týmů alespoň o 1/10 vyšší než úspěšnost týmů EU-12, je název prioritní oblasti nebo společenské výzvy včetně hodnoty úspěšnosti označen modře. Červeně jsou označeny prioritní oblasti nebo společenské výzvy včetně hodnot, v nichž česká úspěšnost nedosahuje ani ½ úspěšnosti týmů EU-15. Zeleně jsou označeny hodnoty úspěšnosti českých týmů v H2020 v těch oblastech H2020, kde je úspěšnost ČR téměř totožná s úspěšností států EU-15, tj. není menší a ani větší než 10 %.V případech, kdy by mohla být stejná hodnota zvýrazněna více barvami (dle pravidel uvedených výše), je dána přednost zvýraznění, které je pro danou hodnotu z pohledu autorů více signifikantnější.

EURATOM

VĚDA VE SPOLEČNOSTI A PRO SPOLEČNOST

ŠÍŘENÍ EXCELENCE A PODPORA ÚČASTI

SPOLEČENSKÉ VÝZVY

VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PRŮMYSLU

EXCELENTNÍ VĚDA

EC

Téma H2020

60%

900

50%

po et koordinátor

700

45% 40%

600

35%

500

30%

400

25%

300

20% 15%

200

10%

100 0

5%

19 UK DE ES FR IT NL DK BE AT IE SE FI EL PT PL EE HU SI CY CZ RO LU SK BG HR LT LV MT S S - po et koordinátor

N S - po et koordinátor

podíl koordinátor na po tu projekt

55%

800

0%

podíl koordinátor v projektech H2020

Graf 7 – Počty koordinátorů projektů H2020 a podíl koordinátorů dané země v celkovém počtu projektů s účastí dané země EU cílů projektu. Role koordinátora v projektu kromě zvýšeného příspěvku ze strany EK přináší také takzvaný „pull effect“. Ze statistik účasti v 7. RP vyplývalo, že v průměru každý koordinátor „přitáhl“ do projektu dalších 1,6 partnerů z vlastní země. To také poukazuje na to, že propojení mezi výzkumnými institucemi na národní úrovni jsou silnější než na úrovni mezinárodní. „Pull effect“ má také určitě pozitivní vliv na zapojení výzkumných týmů, které ještě nemají zkušenosti s RP. Sloupcová část grafu 7 řadí sestupně státy EU-28 dle počtu koordinátorů projektů H2020. V  databázi grantových dohod je v  současné době uvedeno 4 320 projektů H2020, z nichž 4 093 (89,9 %) koordinují státy EU-15. Z grafu 7 jasně vyplývá, že koordinace projektů je všeobecný problém všech NČS. Podobně jako při jiných porovnáních jsou všechny země EU-13 na konci žebříčku a dohromady koordinují jen 211 projektů, tedy necelých 5 % dosud financovaných projektů. Zbylých 227 projektů připadá na státy mimo EU-28 (z 90 % na IL, NO, CH a TR). Velké státy EU – UK, DE, ES, FR a IT – koordinují 63 % projektů H2020. Anglicky mluvící země (UK a IE) koordinují téměř 1 /4 všech projektů H2020, což indikuje jazykovou výhodu koordinátorů, kteří jako mateřský jazyk používají angličtinu. Bodová část grafu 7 znázorňuje podíl koordinátorů dané země na celkovém počtu projektů s účastí dané země. Největší podíly, nad 40 %, mají UK, ES, DK, IE, FR, NL a DE. Naopak nejnižší podíly koordinátorů vůči celkovému počtu projektů mají CZ, BG a RO. Tabulka 3 ukazuje rozdělení koordinátorů z CZ, EU-12 a EU-15 podle typů projektů. Je vidět, že NČS koordinují pouze 1,7 % výzkumných a  inovačních projektů (RIA), což jsou projekty základního, aplikovaného a  experimentálního výzkumu založené na mezinárodní spolupráci partnerů v řešitelském konsorciu. Na druhé straně NČS koordinují 18 % všech koordinačních a podpůrných akcí (CSA), které nejsou primárně určeny pro vědecký výzkum, a téměř 8 % projektů SMEINST, které podporují inovace v MSP a jejich komercionalizaci. Typ projektu

CZ

EU-12

EU-15

Ostatní

Celkem

MSCA

4

31

1 475

49

1 559

ERC

5

12

647

76

740

SMEINST

3

52

611

41

707

11

596

29

636

RIA CSA

6

79

359

26

470

IA

1

7

181

6

195

ERA-NET-Cofund

11

COFUND (European Joint Programme) Celkem

11

2 19

192

3 882

2 227

4 320

Tabulka 3 – Porovnání počtu koordinátorů z ČR, EU-12, EU-15 a ostatních zemí dle typů projektů Čeští výzkumníci dosud koordinují pouze 19 projektů H2020, tedy téměř šestkrát méně než AT. Velmi nízký podíl českých koordinátorů vůči počtu projektů, kterých se ČR účastní, naznačuje, že se české týmy raději uplatňují v projektech H2020 jako partneři a zřejmě nemají příliš velký úspěch a  ambice k  vedení mezinárodních projektů. Ze zmíněných 19 koordinovaných projektů jich má 10 pouze jednoho

13

účastníka (tzv. monokontraktor) a v těchto případech tedy nelze vlastně hovořit o koordinaci při vedení mezinárodního výzkumného týmu. To se týká zejména 4 grantů ERC, 2 projektů SMEINST a 4 projektů MSCA (individuálních mobilitních grantů). Jak ukazuje tabulka 3, ČR dosud nekoordinuje žádný projekt typu RIA (byť projekty RIA tvoří více než 40 % realizovaných projektů s českou účastí – poměr 68/169). ČR je koordinátorem pouze jednoho projekt IA, tj. typ projektu zahrnující aktivity související s uvedením produktů, procesů a služeb na trh. Dodejme, že se ČR v dosavadním průběhu H2020 pokoušela koordinovat 258 projektů (ERC – 71, SMEINST- 65, MSCA – 55, CSA – 30, RIA – 27, IA – 10). Většina z nich tedy nepatřila do kategorie projektů s převahou ryze výzkumných a vývojových aktivit s velkým počtem účastníků. Z pouhých 27 návrhů projektů typu RIA, které předložili čeští koordinátoři, bylo 24 po odborném hodnocení zamítnuto a 3 jsou na rezervním listu. Zopakujme, že celkově malý počet českých koordinátorů a  jejich malá aktivita a  úspěšnost v  čistě vědeckých projektech naznačuje malou schopnost českých týmů aktivně ovlivňovat průběh projektů H2020. České týmy raději uplatňují v projektech svou profesní dovednost a přispívají k řešení projektu spíše jako autoři dílčích vědeckých myšlenek. Tato situace není nová a ani překvapivá a kopíruje pouze stav v minulých RP. ÚČAST ČR V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH H2020 Počet úspěšných projektů (tj. projektů financovaných z rozpočtu H2020) s účastí ČR v dané prioritní oblasti H2020 náleží mezi základní ukazatele rozsahu české účasti v H2020. Dle údajů, které jsou v tuto chvíli k dispozici (databáze grantových dohod), jde o 169 projektů. O  velikosti účasti českých týmů v  jednotlivých prioritních oblastech H2020 rozhoduje řada faktorů. Mezi ty základní uveďme celkový rozpočet alokovaný pro danou prioritní oblast, počet výzev k podání návrhů projektů, výzkumný potenciál a předpoklady českých pracovišť a potenciálních účastníků H2020, úspěšnost návrhů projektů s českými týmy apod. Graf 8 uvádí počty úspěšných projektů, na jejichž řešení se podílejí české týmy v jednotlivých prioritních oblastech H2020. V grafu 8 je uvedena také celková získaná podpora v jednotlivých částech H2020 v mil. E. Pokud jde o účast v prioritě Excelentní věda, je patrné, že nejvíce úspěšných projektů (18) má ČR v oblasti MSCA, která se věnuje zvyšování odborné kvalifikace výzkumných pracovníků. Téměř 2/3, tj. 11 doposud úspěšných projektů v této prioritní oblasti, umožňuje prostřednictvím nástroje inovativních školicích sítí (ITN) organizacím nábor, školení a odbornou přípravu začínajících výzkumných pracovníků. Ostatní projekty slouží k  získání individuálních postgraduálních stipendií (IF) a  výměně pracovníků v  oblasti výzkumu a  inovací (RISE). Jeden projekt se týká spolufinancování regionálních programů, které podporují vědecko-výzkumné pobyty výzkumných pracovníků. Poměrně velmi úspěšná je ČR také v prioritní oblasti INFRA, jejímž cílem je budování výzkumných infrastruktur světové úrovně, k nimž mají mít dobrý přístup nejenom výzkumná pracoviště, ale i firmy. ČR se spolupodílí v této oblasti na řešení 18 projektů. Dobrý start zaznamenává ČR také v části H2020, která podporuje hraniční výzkum (ERC). V současné době je zajištěno z rozpočtu H2020 financování 5 grantů. V prvních výzvách oblasti FET – Budoucí a nově vznikající technologie – se ČR zapojila do 3 projektů. Stojí za povšimnutí, že ERC granty a projekty na podporu vědecké mobility (MSCA) přinesly ČR téměř 1/3 doposud získané finanční podpory. Dodejme však, že obě tyto části H2020 patří společně s ICT, HEALTH a TPT k nejdotovanějším částem H2020. V prioritě Vedoucí postavení průmyslu (Industrial Leadership), která je určena k podpoře inovací a konkurenceschopnosti průmyslu, vykazuje ČR největší aktivitu, v oblasti ICT, kde ze 124 návrhů projektů podaných v dosud vyhlášených výzvách je realizováno 12 projektů. ČR prozatím nebyla příliš úspěšná v oblastech nanotechnologií (NMP) – 2 získané projekty a biotechnologií (BIOTECH) – 2 získané projekty. Nutno však dodat, že rozpočet pro biotechnologie patří v H2020 k těm nejmenším. ČR dosud získala 4 granty v oblasti určené k přenosu výzkumu a inovací do výrobních technologií a zpracování (ADVMANU), 5 grantů ve vesmírném výzkumu (SPACE) a 1 grant zaměřený na pokročilé materiály (ADVMAT). Největší část rozpočtu programu H2020 připadá na prioritu Společenské výzvy (Societal Challenges). ČR se úspěšně zapojila 20

8,0

18

18

12

12

5,0

12

11

10

4,0

8

2,0

VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PR MYSLU

SPOLE ENSKÉ V ZVY financované projekty

EXCEL. a Ú AST

V DA VE SPOL.

2

1,0

EURATOM

1 INEGSOC

1 GENDEREQ

CAREER

1 SWAFS-CROSST

NCPNET

1

GOV

3

ERA

SECURITY

SOCIETY

ENV

TPT

ENERGY

FOOD

2

HEALTH

SME

2

RISKFINANCE

2

SPACE

ICT

INDLEAD-CROSST

INFRA

MSCA

FET

ERC

EXCELENTNÍ VĚDA

1

ADVMANU

2

2

3,0

5

WIDESPREAD

4

3

BIOTECH

5

4

0

8

7

ADVMAT

6

7,0 6,0

14

14

NMP

po et financovan ch projekt

17

17

16

podpora EK - mil.

18

0,0

EURATOM

podpora EK - mil.

Graf 8 – Počet financovaných projektů s účastí ČR a získaná finanční podpora v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách H2020. Sloupcový graf (škála na levé vertikální ose): počty financovaných projektů (modré sloupce) v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách, bodový graf (škála na pravé vertikální ose): získaná podpora z rozpočtu H2020. Položka EURATOM v tomto grafu obsahuje také projekt EUROfusion, ve kterém ČR kontrahuje částku ve výši 3,124 mil. E.

14

30

26 21

20

19

19

19 15

15

12

EXCELENTNÍ V DA

8

VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PR MYSLU

SPOLE ENSKÉ V ZVY

EXCEL. a Ú AST

1 INEGSOC

V DA VE SPOL.

2 EURATOM

1

GOV

1

GENDEREQ

SWAFS-CROSST

1 ERA

SECURITY

SOCIETY

ENV

TPT

ENERGY

FOOD

HEALTH

SME

RISKFINANCE

SPACE

ADVMANU

BIOTECH

2

CAREER

4

2

NCPNET

4 1 ADVMAT

ICT

INDLEAD-CROSST

INFRA

NMP

3

3

7

WIDESPREAD

5

MSCA

0

8

FET

5

12

10

10

ERC

po et ú astí ve financovan ch projektech

25

EURATOM

po et ú astí

Graf 9 – Počet českých týmů (účastí) ve financovaných projektech H2020

do všech sedmi identifikovaných společenských výzev. Nejaktivnější je ČR ve společenské výzvě HEALTH, která má ze všech společenských výzev největší rozpočet. Následují výzvy ENERGY, TPT, SOCIETY, FOOD, SECURITY a ENV. Ve společenské výzvě SECURITY, která se zabývá ochranou svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů, se řešitelům z ČR podařilo ze 44 pokusů získat finanční podporu pouze ve dvou případech, 42 návrhů projektů bylo odmítnuto (blíže kapitola Úspěšnost ČR v jednotlivých součástech H2020). Tradičně úspěšnou oblastí ČR jsou mezinárodní projekty jaderného výzkumu. Nejinak je tomu i na počátku programu H2020, kde díky institucím, jako je ÚJV Řež, Centrum výzkumu Řež a ČVUT v Praze, dosahuje projektová úspěšnost přes 40 % (poměr 17 projektů financovaných ku 39 návrhům projektů). ČR se také účastní 4 projektů, které mají napomoci překonávat rozdíly mezi členskými státy a regiony při rozvoji a využití výzkumného a inovačního potenciálu, podpořit účast v programu H2020 a přispět k rovnoměrnějšímu šíření excelentního výzkumu v Evropském výzkumném prostoru (ERA). Konkrétně: v aktivitě WIDESPREAD (propojovaní vynikajících výzkumných institucí s regiony s nízkou výkoností v oblasti výzkumu a vývoje) – tři projekty, NCPNET (nadnárodní sítě národních kontaktních bodů) – jeden projekt. V horizontální aktivitě Věda ve společnosti se ČR angažuje v několika projektech, které mají za cíl přitáhnout mladé lidi k výzkumné kariéře (CAREER), podporovat rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací (GENDEREQ), integrovat společnost do oblasti vědy a inovací (INEGSOC) a zkoumat etiku a dopady inovací na společnost (GOV). ČR se tedy zapojila na počátku H2020 do 25 prioritních oblastí nebo společenských výzev. Ve čtyřech prioritních oblastech – INDLEAD – CROSST (vedoucí postavení v průmyslu – průřezové téma), RISKFINANCE (přístup k rizikovému financování), ERA (ERA chairs) a SWAFS-CROSST (věda ve společnosti – průřezové téma), které byly v analyzovaném období již podpořeny z rozpočtu H2020, nemá ČR zatím žádný úspěšný projekt. Pro dokreslení situace a návaznost na níže uvedené statistiky ještě uvádíme graf 9, který zobrazuje počet českých týmů (206) ve financovaných projektech v  jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách H2020. Kromě absolutní velikosti požadované podpory pro české týmy a absolutního počtu projektů nebo účastí je nutné (zejména kvůli rozdílným rozpočtům, jimiž disponují jednotlivé prioritní oblasti a společenské výzvy), rovněž posoudit podíl podpory získané českými týmy z celkové částky rozdělené státům EU-28 v dané prioritní oblasti nebo společenské výzvě. Tyto podíly představují modré sloupce grafu 10 (viz str. 16). Celkově (tj. v celém H2020) se týmy z ČR ucházejí o 0,67 % z dosud alokovaného rozpočtu pro státy EU-28. Vůči této hodnotě – „referenční mezi“ – označené v grafu 10 černou čárkovanou čarou, lze pak posoudit účast ČR v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách jako podprůměrnou nebo nadprůměrnou. Prioritní oblasti a  společenské výzvy jsou seřazeny právě podle rostoucího procenta, které z rozdělených prostředků pro EU-28 získaly v každé části H2020 české týmy. Podle tohoto kritéria má ČR velmi nízkou účast téměř ve všech společenských výzvách s výjimkou společenské výzvy SOCIETY. Nízkou účast rovněž zaznamenáváme ve většině  oblastí druhéhé priority H2020, tj. v oblastech informačních a komunikačních technologií (ICT), nanotechnologií (NMP), pokročilých materiálů (ADVMAT), biotechnologií (BIOTECH) a pokročilých výrobních technologií (ADVMANU). Těsně pod hranicí této referenční meze zůstává také prioritní oblast FET – budoucí a vznikající technologie. Podpora ČR ve třech oblastech prvního priority – ERC, MSCA, INFRA – přesáhla hranici 0,67 % a v prioritě INFRA se získaná podpora dokonce blíží podílu, jímž ČR přispívá do rozpočtu EU. ČR se tradičně dlouhodobě daří v programu EURATOM a také v oblasti SME. Výrazněji nad hranicí 0,67 % nacházíme (mimo již zmíněné oblasti EURATOM, SME a SOCIETY) již pouze „speciální“ horizontální aktivity určené k rozšiřování účasti a šíření excelence v RP, k řešení etických otázek vědy, otázek genderové rovnosti, k vybudování efektivní spolupráce mezi oblastí vědy a společností, k integraci společnosti a mladých lidí do oblasti vědy a inovací apod. Další kritérium pro posouzení, zda je účast ČR v prioritních oblastech a společenských výzvách H2020 dostatečná, lze vyvodit z porovnání členského příspěvku ČR do rozpočtu EU s podílem uvolněné podpory pro ČR v dané části H2020. V roce 2014 činil členský příspěvek ČR 1,13 % celkového rozpočtu EU. Lze tedy uvažovat, že ČR „hradila“ v tomto pro tuto analýzu rozhodném roce přinejmenším 1,13 % rozpočtu H2020. Z toho plyne, že o přiměřené výši získané podpory v dané prioritní oblasti nebo společenské výzvě pro ČR lze hovořit

15

7% 6% 5% 4% 3% 2%

1,13% 0,67%

p ísp vek

R do rozpo tu EU (%)

podíl finan ní podpory H2020 pro

R

GOV

NCPNET

SME

GENDEREQ

INEGSOC

SOCIETY

EURATOM

CAREER

INFRA

SPACE

ERC

MSCA

FET

ADVMAT

ENERGY

ICT

FOOD % ú astí

WIDESPREAD

% podpory EK

HEALTH

ADVMANU

TPT

ENV

BIOTECH

0%

NMP

1% SECURITY

ú ast, podpora EK - CZ/EU28 (%)

8%

Graf 10 – Podíl finanční podpory a účasti ČR v prioritních oblastech a společenských výzvách H2020. Modré sloupce grafu udávají procenta rozpočtu, které v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách získaly české týmy, přičemž platí, že EU28=100 % v každé prioritní oblasti či společenské výzvě. Šedé sloupce ukazují, jakou část účastníků z EU-28 představují v jednotlivých prioritních oblastech čeští účastníci. V grafu jsou uvedeny pouze prioritní oblasti a společenské výzvy, kterých se ČR v dosavadním průběhu H2020 účastní.

tehdy, pokud ČR získává z  dosud uvolněné celkové podpory pro danou část H2020 alespoň 1,13  %. Toto v  porovnání s  předchozím přísnějším kritériem (referenční mez) je znázorněno v grafu 10 červenou přerušovanou čarou. Ve vztahu k modrým sloupcům grafu 10, tj. k podílu získané podpory pro ČR v dané části H2020, je patrné, že pouze účast ČR v programu Euratom, společenské výzvě SOCIETY, prioritní oblasti SME a horizontálních aktivitách specifických cílů Šíření excelence a rozšiřování účasti a Věda ve společnosti a pro společnost, dosud vedla nejen k získání výrazně vyšší části uvolněného rozpočtu, než ČR získala celkově v H2020, ale dokonce i k vyšší účasti, než by odpovídalo poměrově českému příspěvku do těchto částí H2020. V ostatních prioritních oblastech a společenských výzvách H2020 získávají české týmy a instituce malou podporu, což lze interpretovat tak, že se ČR řadí mezi státy, které pasivně přispívají týmům z ostatních států na jejich účast v H2020. Přiměřenost počtu účastníků v dané prioritní oblasti nebo společenské výzvě H2020 lze posoudit analogicky také z velikosti populace. Populace ČR představuje asi 2 % celkové populace EU-28, takže četnost českých týmů by se měla pohybovat v jednotlivých prioritách okolo 2 % všech týmů z EU-28. Šedé sloupce v grafu 10 ukazují, že tuto mez ČR překračuje pouze v programu EURATOM, v oblastech INFRA, BIOTECH, SME a v horizontálních aktivitách. K hranici 2 % se ČR přibližuje ještě ve společenské výzvě SOCIETY a v oblasti SPACE. Výše zjištěné skutečnosti vedou k závěru, že je účast ČR ve většině oblastí H2020 poměrně nízká a že by české týmy měly kontrahovat z rozpočtu H2020 výrazně vyšší částku. Statistiky účasti v jednotlivých částech H2020 naznačují, že ČR dosud kontrahuje nepřiměřeně malé částky ve společenských výzvách HEALTH, TPT, ENERGY a  v  oblasti ICT, tedy v  těch částech H2020, které mají velký rozpočet. Pozitivní zjištění v případě vyšší účasti ČR v tzv. horizontálních aktivitách (v jejich částech), tj. mimo hlavní tři priority H2020, nelze přeceňovat, neboť se ve velké míře jedná pouze o jednotlivé projekty, kde jejich účastnická struktura výrazně promlouvá do celkových statistik. ÚČAST TÝMŮ V RŮZNÝCH TYPECH PROJEKTŮ V H2020 V programu H2020 je možné financovat různé typy projektů, které se liší charakterem podporovaných aktivit, mírou financování, obvyklou výší maximálního finančního příspěvku EK, délkou projektu, minimálním počtem partnerů v konsorciu či způsobem administrace. Každý typ projektu má tedy své specifické podmínky oprávněnosti. Pro detailnější podmínky je nutné sledovat pravidla ke každé relevantní výzvě a typu projektu. Současná verze databáze eCORDA rozlišuje 61 typů akcí, prozatím se uplatňuje 32 z nich. Ke třem základním typům akcí v H2020 náleží výzkumné a inovační akce (RIA), pomocí nichž se financují projekty základního, aplikovaného i experimentálního výzkumu, dále inovační projekty (IA), které se zaměřují hlavně na aktivity související s uvedením na trh, tj. zahrnují výrobní plány a návrhy, design nových nebo vylepšených produktů, procesů a služeb, a koordinační a podpůrné akce (CSA), které podporují koordinaci a síťování existujících projektů, programů a politik a nezahrnují přímo výzkumné a vývojové aktivity. Mimo tyto tři základní typy projektů existují ještě další specializované typy akcí a jejich vzájemné kombinace. Jsou to především projekty hraničního výzkumu financované ERC, projekty Marie Sklodowska-Curie (MSCA), které podporují odbornou přípravu, mobilitu a karieru výzkumníků v mezinárodním prostředí a nástroje pro MSP (SME Instrument) určené pro inovativní MSP s cílem podpořit tvorbu a reálnou aplikaci a komercionalizací inovací generovaných v MSP. Další typy projektů se věnují podpoře partnerství mezi veřejnými subjekty (ERA-NET COFUND) nebo partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem (Společné technologické iniciativy – JTI). Z předchozích informací je tedy zřejmé, že při posuzování účasti států v H2020 a dalších komparativních analýzách je důležité znát nejenom počty zúčastněných týmů dané země v projektech H2020, ale i strukturu projektů, do nichž se tyto státy zapojují. Každý typ projektu vyžaduje jiné podmínky pro účast a tím ovlivňuje charakter jednotlivých konsorcií i jejich úspěšnost.

16

distribuce uznateln ch náklad (%)

Graf 11 udává procentuální rozdělení všech způsobilých nákladů u všech formálně správných návrhů v jednotlivých typech projektů pro EU-15, EU-12 a ČR, tj. distribuci nákladů, které ČR, EU-12 a EU-15 hodlaly investovat do jednotlivých typů projektů. Na první pohled je patrné, že se procentuální distribuce celkových uznatelných nákladů ČR, EU-12 a EU-15 neliší nijak zásadně. Ve všech třech případech jsou nejvyšší náklady (více než 1/3) akumulovány v  návrzích projektů určených k  získávání nových poznatků a  znalostí – RIA, přičemž rozdíly mezi jednotlivými skupinami států jsou minimální. Velké objemy finančních prostředků hodlaly ČR, EU-12 a EU-15 vynaložit také v  projektech pro vytváření inovativních školicích sítí (MSCA-ITN), v  inovačních projektech (IA) a  koordinačních a  podpůrných akcích (CSA). Zde se však již vyskytují větší rozdíly mezi skupinami států. V projektech MSCA-ITN zamýšlely státy EU-15 a ČR vydat ze svých celkových nákladů na účast v H2020 větší část než státy EU-12. Naopak u států EU-12 by v porovnání se státy EU-15 a ČR plynul větší poměr investic do CSA, přičemž u  států EU-15 byl předpokládaný podíl finančních prostředků u  těchto koordinačních akcí nejmenší. Značná výše finančních prostředků je vždy požadována v  souvislosti s  projekty, které podporují hraniční výzkum (ERC). Z  grafu 11 je vidět, že všechny tři skupiny států mají u všech tří základních typů ERC grantů přibližně stejné poměry plánovaných uznatelných nákladů. Státy EU-15 hodlaly investovat do grantů pro začínající výzkumné pracovníky (ERC-STG), pro pokročilé výzkumné pracovníky (ERC-ADG) a do konsolidačních grantů (ERC-COG) přibližně 7,2 % svých celkových nákladů, ČR 6,7 % a státy EU-12 4,8 % celkových uznatelných nákladů. Další výraznější rozdíly mezi ČR, EU-12 a EU-15 v distribuci celkových uznatelných nákladů lze najít u schémat podporujících globální ambice malých a středních podniků s inovativními technologiemi, produkty a službami (SME1 a SME2), kde počítaly se značným objemem finančních prostředků státy EU-12. 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5%

E2 SM

E1 SM

A RI

IS

E

N

AR SC M

M

SC

AIT

AIF

D

SC M

AC

O

FU

N

IA IR JT

SC

CZ

M

JT

IIA

SA

EU-12

JT

EU-15

ER

IC

IA

FP A

C O

CST G ER

CP ER

CLV G

G O CC

ER

G ER

CAD ER

of

un

d

CS A AN

CO

FU

N

ET -C

D

-E

JP

0%

Graf 11 – Distribuce celkových uznatelných nákladů ve všech návrzích projektů dle jednotlivých typů projektů H2020 a programu EURATOM Graf 12 ukazuje finanční úspěšnosti EU-15, EU-12 a ČR v jednotlivých typech projektů. Finanční úspěšností zde rozumíme poměr požadovaných nákladů úspěšných účastníků (tj. těch, jejichž projekty byly doporučeny k financování) vůči nákladům požadovaným účastníky ve všech zaslaných a odborně hodnocených návrzích projektů. Jestliže se distribuce celkových nákladů v EU-15, EU-12 a ČR v jednotlivých typech projektů do jisté míry podobá, rozdíly mezi EU-15, EU-12 a ČR ve finanční úspěšnosti jsou poměrně značné. Téměř ve všech typech projektů (s výjimkou ERC-ADG a ERC-POC) je finanční úspěšnost největší u států EU-15. U některých typů projektů je úspěšnost jedné ze skupin států nulová. To je patrné např. v grantech ERC pro začínající výzkumné pracovníky (ERC-ADG), kde byly všechny návrhy projektů států EU-12 odmítnuty. Obdobná situace nastala ve schématu ERC-POC (komercionalizace výstupů ERC projektů), kde má ČR nulovou úspěšnost.

50%

nost (%)

40%

finan ní úsp

45%

30%

35%

25% 20% 15% 10% 5% 0%

CSA

ERC-ADG

ERC-COG

ERC-POC

ERC-STG

IA

JTI-CSA EU-15

JTI-IA EU-12

JTI-RIA

MSCA-IF

MSCA-ITN MSCA-RISE

RIA

SME1

SME2

CZ

Graf 12 – Finanční úspěšnost EU-15, EU-12 a ČR v různých typech projektů H2020. Finanční úspěšnost – poměr požadovaných nákladů úspěšných účastníků (tj. těch, jejichž projekty byly doporučeny k financování) vůči nákladům požadovaným účastníky ve všech zaslaných a odborně hodnocených návrzích projektů. V přehledu nejsou uvedeny typy projektů velmi specifického charakteru COFUND-EJP, ERA-NET- Cofund, ERC-LVG, které jsou v dosavadním průběhu H2020 zastoupeny pouze jednotlivými projekty a kalkulace finanční úspěšnosti by v těchto případech byla značně zavádějící.

17

Nulovou úspěšnost zaznamenala ČR také ve schématech JTI-CSA a SME2. JTI-CSA a ERC-POC jsou však z celkového pohledu marginální typy projektů, do kterých členské země EU investovaly jen nepatrné množství finančních prostředků. Ve třech hlavních typech projektů, tj. v projektech RIA, IA a CSA, kde i ostatní státy EU hodlaly investovat nejvíce, je úspěšnost ČR sice menší než úspěšnost států EU-15 (v případě akcí IA značně), ale větší než úspěšnost ostatních NČS (EU-12). ČR má vysokou úspěšnost (17,1 %) v projektech ERC-COG, které slouží k podpoře nezávislé kariéry vynikajících mladých vědců ve fázi konsolidace vlastních výzkumných týmů či programů. Tato úspěšnost převyšuje dokonce i úspěšnost států EU-15. Větší úspěšnost než státy EU-15 má ČR také v grantech ERC-ADG. Nízkou úspěšnost v porovnání s EU-15 má ČR naopak v grantech ERC, podporujících mladé vědce s kratší vědeckou kariérou, kteří vytvářejí vlastní výzkumné týmy (ERC-STG). Státy EU-15 byly také výrazně úspěšnější v  typech akcí zaměřených na mobilitu výzkumníků MSCA-IF. Přestože nacházíme rozdíly v úspěšnosti ČR a ostatních dvou skupin států, lze konstatovat, že snad s výjimkou grantů SME, nepředstavují hlavní typy projektů výraznou překážku v účasti ČR v H2020. ČR má výrazně nižší úspěšnost především v typech projektů, které mají specifický charakter a z finančního hlediska nejsou těmi, ve kterých se kumulují velké finanční prostředky z rozpočtu H2020, např. JTI–IA, MSCA–RISE.

distribuce celkové podpory (%)

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5%

E2 SM

A

E1 SM

AR M

SC

RI

IS

E

N AIT SC M

M

FU O AC

SC

N

AIF

D

IA IR SC

CZ

M

EU-12

JT

JT

JT EU-15

IIA

SA IC

IA

C O

CST G ER

CP ER

G

CLV G ER

O CC

ER

AN

ER

CAD

G

d un of ET -C

N FU CO

ER

CS A

D

-E

JP

0%

Graf 13 – Distribuce celkové finanční podpory požadované úspěšnými týmy EU-15, EU-12 v jednotlivých typech projektů

Graf 13 prezentuje distribuci celkové finanční podpory v jednotlivých typech projektů která již byla státům EU z rozpočtu H2020 definitivně přiznána. Graf 13 tedy kalkuluje pouze s finančním prostředky uvedenými v již podepsaných grantových dohodách jednotlivých projektů H2020. Do kalkulace tedy nejsou zahrnuty finanční prostředky pro projekty, které jsou již navrženy k financování, avšak v době zpracování této zprávy ještě nedošlo k podpisu grantové dohody, případně nebyly projekty zaneseny do databáze grantových dohod. To je rozdíl oproti grafu 12, který kalkuluje jak s úspěšnými projekty s podepsanou grantovou dohodou, tak i s projekty, které byly pouze navrženy k financování. Z grafu 13 je zřejmé, že nejvyšší podíl podpory požadované českými účastníky (34,5 %) připadá na výzkumné a inovační akce (RIA). Na druhém místě je finanční podíl připadající na koordinační a podpůrné akce (CSA), téměř 14 %. Zde stojí za povšimnutí, že finanční podíl na projekty, které přímo nezahrnují výzkumné a  vývojové aktivity, je u  NČS (ČR a  EU-12) výrazně vyšší než u států EU-15. Státy EU-12 požadují téměř čtyřnásobně větší finanční podíl na tyto koordinační akce než státy EU-15. Velké finanční objemy ČR kontrahuje také v konsolidačních grantech ERC (13,3 %) a v inovačních projektech (IA) – 11,9 %. STRUKTURA ČESKÝCH ÚČASTNÍKŮ Program H2020 je otevřen širokému spektru organizací a jednotlivců, které se ho mohou účastnit bez ohledu na svou právní formu. Účastníky řešitelských konsorcií jsou výzkumné týmy na univerzitách nebo ve výzkumných institucích, společnosti a podniky, které chtějí inovovat, malé nebo střední podniky (MSP) či jejich sdružení, veřejná správa (místní, regionální nebo národní), jednotliví výzkumní pracovníci, instituce provozující výzkumné infrastruktury nadnárodního zájmu, organizace občanských společností, mezinárodní organizace apod. Databáze eCORDA registruje pět základních typů institucí (sektorů): HES – vysokoškolský sektor (vysoké školy veřejné, státní, soukromé a fakultní nemocnice), REC – výzkumné instituce (ústavy AV ČR a ostatní v. v. i., výzkumné infrastruktury a centra výzkumu, privátní výzkumné ústavy a  specializované firmy zabývající se výhradně výzkumem), PRC – soukromý sektor (výrobní podniky, podniky poskytující služby), PUB – veřejný sektor (veřejná nebo státní správa) a instituce, které nelze zařadit do předchozích kategorií – OTH, tj. ostatní (např. sdružení, asociace, kluby, spolky atd.). Koláčový graf 14 zobrazuje institucionální strukturu týmů ČR v  úspěšných projektech H2020. Z  grafu 14 je zřejmé,

18

PUB, 10, 5%

OTH, 19, 9% HES, 64, 31%

PRC-SME, 17, 8%

PRC, 28, 14% REC-AS, 22, 11% REC, 46, 22%

po et t m

Graf 14 – Institucionální skladba českých týmů v H2020 v úspěšných financovaných projektech

že téměř 2/3 (64 %) všech zúčastněných týmů z ČR pochází z vysokoškolského a výzkumného sektoru. Privátní sektor, který je rozdělen na MSP (PRC-SME) a výrobní podniky (PRC), je zastoupen 22 % týmů. Veřejné instituce zaujímají 5 % všech týmů a na sektor OTH připadá 9 % týmů. Na první pohled zaujme skladba výzkumného sektoru, kde nacházíme relativně nízké procento u ústavů AV (REC-AS) a naopak téměř dvojnásobnou účast výzkumných institucí mimo AV ČR. To je způsobeno relativně velkým počtem projektů Technologického centra AV ČR (TC AV ČR), jež řeší převážně projekty koordinační povahy spojené s agendou NCP, a také účastí výzkumné organizace Centra výzkumu Řež, s. r. o. (CVŘ), jehož hlavním posláním je výzkum, vývoj a inovace zejména v oboru jaderné energetiky, v programu EURATOM. Tabulka 4 uvádí přehled institucí s největšími počty účastí ve financovaných projektech H2020. Vzhledem ke skutečnosti, že se zpravidla účastní konkrétního projektu pouze jeden tým z dané instituce, lze považovat v tomto případě počet účastí shodný s počtem projektů dané instituce. Tabulka 4 také rozděluje účasti dané instituce do jednotlivých typů projektů. Je tedy ihned vidět zřetelný rozdíl v charakteru účasti mezi TC AV ČR a Univerzitou Karlovou v Praze. Obě instituce se podílejí v dosavadním průběhu H2020 na řešení 14 projektů H2020, avšak zatímco účast TC AV ČR v H2020 se opírá téměř výhradně o působení v koordinačních a podpůrných akcích, Univerzita Karlova se účastní zejména výzkumných a inovačních projektů a projektů vědecké mobility (MSCA). Je tedy nutné sledovat nejen samotný počet projektů, ve kterých daná instituce působí, ale i jejich charakter a zaměření. Instituce

Sektor

RIA

Technologické centrum AV ČR

REC

1

Univerzita Karlova v Praze

HES

6

2

1

České vysoké učení technické v Praze

HES

5

4

3

Centrum výzkumu Řež, s. r. o.

REC

5

Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s.

PRC

6

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

HES

5

Masarykova univerzita

HES

4

CESNET, z. s. p. o.

REC

4

Vysoké učení technické v Brně

HES

2

SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s.

OTH

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Technická univerzita v Liberci Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. Česká geologická služba

IA

CSA

1

14 5

13 10

1

7

1

7 1

7

2

6

1

5

5

5

1

HES

3

1

2

1

1

5 4

2 1

14 1

2 2

Celkem

5

1

REC

ERC

13

REC-AS REC-AS

MSCA

1 1

3 3

Tabulka 4 – Přehled institucí a počty účastí v H2020. V tabulce jsou uvedeny pouze instituce se třemi a více projekty (účastmi). V tabulce 5 (viz str. 20) jsou uvedeny celkové náklady, které jednotlivé typy českých účastníků vynaložily na svou účast v H2020. V každém řádku tabulky je nejvyšší hodnota uvedena v šedém políčku. Celkový rozpočet českých účastníků tedy v dosavadním průběhu H2020 dosáhl téměř 56 mil. E. Nejvíce do své účasti dosud investoval výzkumný sektor (REC-AS a REC) – 19,7 mil. E, přičemž ústavům AV ČR (REC-AS) náleží více než 2/3 z této částky. Uznatelné náklady ústavů AV ČR jsou však tvořeny ze 72 % dvěma projekty hraničního výzkumu (ERC), které znamenají vždy velký finanční objem, a také rozsáhlým projektem EUROfusion, což je nový evropský společný program v oblasti výzkumu jaderné syntézy v  programu EURATOM. Instituce výzkumného sektoru mimo AV ČR jsou výrazné v projektech INFRA a ve společenské výzvě FOOD. Jen o něco méně do své dosavadní účasti v H2020 investoval vysokoškolský sektor (HES) – téměř 19 mil. E. Vysoké školy vytvářejí prostředí pro řešení projektů hraničního výzkumu (tj. ERC grantů) a v tomto sektoru se řeší také většina „českých“ projektů ve společenské výzvě HEALTH (VŠ a fakultní nemocnice). Výrazná je účast VŠ také v ICT a společenských výzvách TPT a SOCIETY. Náklady (investice) soukromého sektoru zatím překračují hranici 10 mil. E (z toho MSP – 46 %). Z údajů v tabulce 5 je vidět, že způsobilé náklady veřejného sektoru (PUB) jsou téměř shodné s náklady MSP (PRC-SME). Důvodem této shody je účast Jihomoravského kraje v silně dotovaném projektu SoMoPro3 (náklady 3,66 mil. E), který je zaměřen na oblasti posilující konkurenceschopnost tohoto kraje přijetím několika desítek špičkových vědců z celého světa. Účast ostatních institucí (OTH) nepatřících do zmíněných sektorů mívá zpravidla komplementární charakter, přesto sdružení GNSS CENTRE OF EXCELLENCE hraje důležitou úlohu v projektech SPACE a obdobně Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s. – SEVEn figuruje v několika důležitých koordinačních projektech společenské výzvy ENERGY. Smyslem RP je zvyšování konkurenceschopnosti EU a toho nelze dosáhnout bez intenzivní vzájemné spolupráce jednotlivých typů účastníků. RP jsou tedy synonymem partnerství aktérů nejen z různých členských zemí EU, ale i partnerství na národní úrovni, což přispívá k dalšímu sbližování univerzit, výzkumných ústavů, privátní a veřejné sféry, jejichž vzájemná spolupráce zvyšuje jejich prestiž a kvalitu. Síťový graf 15 (viz str. 21) zobrazuje spolupráci jednotlivých institucí a typů institucí v dosavadním průběhu H2020 na národní úrovni. Jednotlivé instituce (účastníci) jsou prezentovány jako body (uzly) grafu a jejich vzájemná spolupráce je naznačena spojnicemi mezi těmito

19

20

WIDESPREAD NCPNET CAREER GENDEREQ INEGSOC GOV

EU.3.7. EU.4.a. EU.4.f. EU.5.a. EU.5.b. EU.5.c. EU.5.f. EURATOM

SECURITY

EU.3.6.

Euratom

ENV SOCIETY

EU.3.5.

TPT

EU.3.4.

HEALTH

EU.3.1. FOOD

SME

EU.2.3.

ENERGY

SPACE

EU.2.1.6.

EU.3.3.

ADVMANU

EU.2.1.5.

EU.3.2.

ADVMAT

NMP

EU.2.1.2. BIOTECH

ICT

EU.2.1.4.

0,14

1,28

INFRA

EU.1.4. EU.2.1.1. EU.2.1.3.

1,56

2,51

MSCA

EU.1.3.

18,91

0,72

0,13

0,37

1,21

0,95

0,86

0,26

1,00

0,21

0,47

0,10

2,46

1,39

13,32

6,70

0,06

0,24

0,45

0,13

0,36

0,30

0,46

2,92

FET

4,99

ERC

EU.1.1. EU.1.2.

REC-AS

HES

Oblast H2020

Téma H2020

2,47

0,13

0,06

0,04

0,64

0,37

1,88

0,46

2,44

3,44

1,70

6,35

1,69

5,53

4,63

55,90

11,54

0,28 0,07

0,03

0,15

0,98

2,83

0,28 4,69

0,32

0,44

0,07

0,26

0,40

1,26

0,13 2,36

0,79

0,20

0,79

0,20

0,59

1,09

0,60 0,28

0,60 0,28 0,45

0,32

2,70

8,26

1,39

7,91

Celkem

0,12

0,26

OTH

5,75

0,07

3,66

PUB

1,41

0,05

PRC-SME

0,13

0,04

0,05

0,16

0,17

0,07

0,37

0,27

0,30

0,17

0,10

1,43

0,30

PRC

0,33

0,33

1,07

0,32

0,20

0,09

0,45

0,97

0,23

REC

TYP ÚČASTNÍKA

Tabulka 5 – Celkové náklady českých účastníků projektů řešených v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách H2020 v mil. €. Šedá políčka označují maximální hodnotu v dané prioritní oblasti či společenské výzvě. V tabulce jsou uvedeny pouze ty části H2020, kterých se ČR dosud účastní. Položka EURATOM v tomto grafu obsahuje také projekt EUROfusion, ve kterém dosahují náklady ČR částky ve výši 6,702 mil. €.

Celkem

EURATOM

VĚDA VE SPOLEČNOSTI A PRO SPOLEČNOST

ŠÍŘENÍ EXCELENCE A PODPORA ÚČASTI

SPOLEČENSKÉ VÝZVY

VEDOUCÍ POSTAVENÍ V PRŮMYSLU

EXCELENTNÍ VĚDA

Priorita/horizontální aktivita

Graf 15 – Vzájemná spolupráce jednotlivých účastníků (organizací) z ČR v H2020. Jednotlivé instituce (účastníci) jsou prezentovány jako uzly grafu a jejich vzájemná spolupráce je naznačena spojnicemi mezi těmito uzly. Síla spojnice a vzdálenost mezi uzly (institucemi – účastníky) je úměrná počtu společných projektů, tj. projektů, ve kterých se objevuje alespoň jeden partner z každé dvojice propojených uzlů, v našem případě institucí. Polohu určitého uzlu (účastníka) v síťovém grafu také ovlivňují charakteristiky okolních uzlů. Čím je vzdálenost mezi dvěma účastníky menší a jejich spojnice silnější, tím intenzivnější je jejich spolupráce. Velikost uzlu je úměrná počtu vazeb, který má daný uzel s ostatními uzly – tj. počtu partnerů, se kterými daný účastník v H2020 spolupracuje. Instituce z akademického a výzkumného sektoru (HES, REC, REC-AS) jsou označeny modře, z privátního sektoru (PRC, PRC-SME) červeně a z veřejného a ostatního sektoru (PUB, OTH) oranžově. uzly. Síla spojnice a vzdálenost mezi uzly (účastníky) je úměrná počtu společných projektů, tj. projektů, ve kterých se objevuje alespoň jeden partner z každé dvojice propojených uzlů, v našem případě institucí. Polohu určitého uzlu (instituce – účastníka) v síťovém grafu také ovlivňují charakteristiky okolních uzlů. Čím je vzdálenost mezi dvěma účastníky menší a jejich spojnice silnější, tím intenzivnější je jejich spolupráce. Velikost uzlu je úměrná počtu vazeb, který má daný uzel s ostatními uzly, tj. počtu partnerů, se kterými daný účastník v H2020 spolupracuje. Vazby mezi uzly tak symbolizují vzájemnou spolupráci v projektech H2020. V síťovém grafu jsou přirozeně uvedeny jen ty instituce, které v H2020 spolupracují v mezinárodních konsorciích s českým partnerem. Z  grafu je vidět, že jakkoliv je spolupráce českých účastníků na národní úrovni na počátku H2020 velmi omezená (díky zatím velmi malému počtu realizovaných projektů), lze již v této etapě nového RP vypozorovat určitá „řešitelská centra“ H2020 v ČR. Těmi jsou dvě největší technické vysoké školy – ČVUT v Praze a VUT v Brně. ČVUT je v projektech H2020 napojeno na řadu privátních firem včetně ÚJV v Řeži, s nímž spolupracuje v programu EURATOM. Obdobně spolupracuje s privátní sférou VUT v Brně, kde jsou společně zástupci jeho fakult a privátních podniků členy mezinárodních výzkumných konsorcií. Z grafu je rovněž patrná silná spolupráce a provázanost mezi ÚJV Řež a CV Řež, jež pracují společně ve čtyřech projektech programu EURATOM. Zatímco ČVUT a VUT jsou dosud v H2020 v ČR centry spolupráce ve výzkumu, TC AV ČR a JIC Brno se profilují v ČR jako hlavní centra spolupráce v projektech koordinačního charakteru (např. projekt BISONET), ve kterých působí s dalšími institucemi z veřejného sektoru. Shrňme, že na počátku H2020 jsou nejčastějšími účastníky tohoto RP v  ČR univerzitní týmy společně s  týmy z  výzkumných organizací. Naopak privátní sektor je na počátku H2020 zastoupen poněkud menším podílem. Podíly nákladů českých účastníků jsou velmi variabilní. Horizontální aktivity (Šíření excelence, Věda se společností a pro společnost) se týkají téměř výhradně akademického sektoru (VŠ a výzkumných institucí). V prioritě Excelentní věda jsou jasně dominantní vysokoškolské instituce. Ústavy AV ČR se zatím vůbec neúčastní projektů spadajících pod prioritu Vedoucí postavení průmyslu. Naopak všechny typy účastníků se účastní priority Společenské výzvy. Dle dosavadního průběhu H2020 nelze říci, že v jednotlivých společenských výzvách (snad s výjimkou slabě obsazené společenské výzvy SECURITY) dominují náklady jednoho typu účastníka nad ostatními typy účastníků. To indikuje, že podpora výzkumu, který směřuje k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýká evropská společnost, je zajímavý a dostupný pro všechny typy institucí. K potvrzení výše uvedených tvrzení je však třeba počkat na dalších průběh H2020, který může situaci v mnoha aspektech změnit. ROZSAH A STRUKTURA MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ČR v H2020 Program H2020 je stejně jako předchozí RP programem založeným na mezinárodní vědecké spolupráci. Mezinárodní spolupráce je v  H2020 postavena na vytváření mezinárodních řešitelských konsorcií (zpravidla mnohačlenných) pod vedením koordinátora projektu. Z tohoto důvodu se budeme v této zprávě mezinárodnímu rozměru programu H2020 stručně věnovat.

21

Podobně jako v mnoha dalších aspektech a charakteristikách dominují v H2020 výzkumné týmy z velkých zemí EU-15 – UK, DE, ES, FR a IT, které jsou zastoupené v největším počtu projektů. Tyto země, které tvoří základ většiny konsorcií v H2020, disponují značnou velikostí výzkumného sektoru, lidskou i materiální kapacitou, největšími počty koordinátorů projektů apod. Např. UK a DE mají alespoň jednoho účastníka téměř v každém třetím finančně podpořeném projektu H2020. Zástupci ES, FR a IT jsou přítomni skoro v každém čtvrtém realizovaném projektu tohoto RP. Z ČR se celkem 206 českých vědeckých, výzkumných a průmyslových týmů ze 104 institucí podílí na řešení 169 projektů H2020. Vezmeme-li v  úvahu, že je dosud realizováno 4  320 projektů H2020, pak se ČR na celkové účasti podílí pouze 4 %. Jinak řečeno, ČR se účastní každého pětadvacátého projektu H2020 (pro porovnání: AT figuruje v každém jedenáctém projektu, HU v každém devětadvacátém projektu a slovenského zástupce nalezneme v každém šedesátém druhém projektu H2020). Velká většina projektů H2020 je založena na mezinárodní spolupráci, a z tohoto důvodu jsou české týmy součástí mezinárodních konsorcií a spolupracují s partnery z jiných zemí. Ze 169 úspěšných projektů, kterých se ČR účastní, je ve 159 projektech přítomen kromě účastníka z ČR rovněž i zahraniční partner. V 10 projektech je tedy zastoupen pouze jen účastník z ČR. (To je typické pro většinu projektů ERC a také některé projekty MSCA.) Je zcela zřejmé, že nejvyšší podíl vzájemné mezinárodní spolupráce ČR a ostatních států v H2020 se odehrává mezi ní a státy EU-27 (tedy EU bez ČR). To jasně dokládají následující údaje. V úspěšných projektech s českými účastníky mají SČS 1 764 účastí, NČS 329 účastí a 217 účastí je připisováno zemím mimo EU. Celkově tedy české týmy spolupracovaly s 2 310 zahraničními týmy. Toto shrnuje tabulka 6. Je zřejmé, že RP poskytuje českým týmům příležitost podílet se na rozsáhlé mezinárodní spolupráci. Z tabulky 6 vyplývá, že zahraniční týmy působily s českými týmy nejvíce v prioritní oblasti INFRA, dále v programu EURATOM, v prioritní oblasti TPT, která zahrnuje rozsáhlé dopravní projekty, a také ve společenských výzvách FOOD, ENERGY a HEALTH. Téma

H2020

EU-15

EU-12

Ostatní

Celkem

EU.1.4.

INFRA

286

64

53

403

Euratom

EURATOM

196

47

19

262

EU.3.4.

TPT

228

11

5

244

EU.3.2.

FOOD

155

24

27

206

EU.3.3.

ENERGY

136

36

14

186

EU.3.1.

HEALTH

155

16

13

184

EU.2.1.1.

ICT

97

19

15

131

EU.3.5.

ENV

87

23

12

122

EU.1.3.

MSCA

103

10

8

121

EU.3.6.

SOCIETY

63

10

10

83

EU.2.1.2.

NMP

52

7

7

66

EU.2.1.6.

SPACE

37

14

4

55

EU.2.1.5.

ADVMANU

40

5

2

47

EU.3.7.

SECURITY

21

7

5

33

EU.5.a.

CAREER

11

11

10

32

EU.5.c.

INEGSOC

16

10

2

28

EU.5.f.

GOV

17

5

3

25

EU.1.2.

FET

17

2

2

21

EU.2.1.4.

BIOTECH

16

2

18

EU.4.f.

NCPNET

6

EU.2.1.3.

ADVMAT

13

EU.5.b.

GENDEREQ

9

EU.4.a.

WIDESPREAD

3

EU.1.1.

ERC

Celkem

7

3 1

10 3

1 1 764

16 13

329

1 217

2 310

Tabulka 6 – Přehled počtu zahraničních týmů spolupracujících v projektech H2020 s českými týmy v jednotlivých prioritních oblastech a společenských výzvách H2020

Je zajímavé porovnat, zda je skladba týmů v  projektech s  českými účastníky něčím typická nebo specifická. Sloupcový graf 16 proto porovnává profil (procentuální rozdělení) účasti všech týmů EU-27 v prioritních oblastech a společenských výzvách H2020 s profilem těch týmů EU-27, které spolupracovaly s českými týmy. Z grafu 16 je patrné, že profil účasti týmů EU-27, které se podílely jen na řešení projektů s českými účastníky, se dosti odlišuje od profilu celkové účasti týmů EU-27. Týmy EU-27 se nejčastěji účastnily prioritní oblasti ICT

22

18% 16% 14% 13% 11% 9% 7% 5% 4% 2%

EU-27 spolu e itelé

EU RA TO M

V

ET Y SE CU RI TY

SO CI

EN

TP

T

G Y ER EN

FO O D

H EA LT H

SP AC E

U VM

AN

CH AD

BI O TE

VM AT

P M

AD

N

IC T

A FR IN

SC A M

FE

T

0%

EU-27 celkem

Graf 16 – Procentuální rozdělení účasti všech týmů EU-27 a týmů EU-27, které spolupracují s ČR ve třech prioritách H2020. Modré sloupce ukazují procentuální rozdělení týmů z EU-27, které se účastnily všech projektů (projektů s více než jedním účastníkem), šedé sloupce pak ukazují toto rozdělení jen pro týmy z EU-27, které se podílely na řešení projektů s českými účastníky. V grafu není uvedena prioritní oblast ERC, neboť granty ERC mají zpravidla individuální charakter. a s poměrně značným odstupem následuje jejich účast v projektech MSCA a ve společenských výzvách ENERGY, TPT, HEALTH a FOOD. Uvažujeme-li však pouze týmy EU-27, které spolupracovaly s českými týmy, pak se pořadí prioritních oblastí a společenských výzev změní. Ukazuje se, že české týmy vyhledávaly spolupráci se zahraničními partnery nejvíce v prioritní oblasti INFRA a v programu EURATOM. Naopak v prioritní oblasti ICT se zahraniční účastníci orientovali spíše na partnery mimo ČR. Tato tvrzení dokládá i tabulka 7, kde je jednoznačně vidět, že téměř 80 % týmů EU-27, které řeší projekty programu EURATOM, je v projektech s českou účastí. To opět potvrzuje mimořádné postavení ČR v tomto programu.

Počet týmů EU-27 ve spolupráci s ČR

Počet týmů EU- 27 celkem

Podíl (%)

EURATOM

243

311

78,1

INFRA

350

694

50,4

EU.2.1.2.

NMP

59

223

26,5

EU.3.5.

ENV

110

427

25,8

EU.2.1.4.

BIOTECH

16

70

22,9

EU.3.2.

FOOD

179

992

18,0

EU.3.4.

TPT

239

1 348

17,7

EU.3.6.

SOCIETY

73

424

17,2

EU.3.1.

HEALTH

171

1 317

13,0

EU.3.3.

ENERGY

172

1 366

12,6

EU.2.1.6.

SPACE

51

559

9,1

EU.2.1.5.

ADVMANU

45

528

8,5

EU.1.3.

MSCA

113

1 663

6,8

EU.2.1.3.

ADVMAT

13

202

6,4

EU.2.1.1.

ICT

116

2 124

5,5

EU.3.7.

SECURITY

28

516

5,4

EU.1.2.

FET

19

408

4,7

1 997

13 172

15,2

Téma

H2020

Euratom EU.1.4.

Celkem

Tabulka 7 – Podíl počtu týmů EU-27 ve spolupráci s ČR k celkovému počtu týmů EU-27 v jednotlivých částech H2020. V tabulce jsou uvedeny pouze prioritní oblasti tří základních priorit H2020 (bez ERC) a programu EURATOM. Kalkulace zahrnuje pouze projekty s více než jedním účastníkem.

23

Sloupcový graf 17 ukazuje počty účastí týmů zemí EU-27 v projektech, na jejichž řešení se podílí české týmy. Graf 17 současně znázorňuje, jak byly týmy rozděleny dle jednotlivých prioritních oblastí a společenských výzev H2020. Podobně jako v předchozí analýze jsou do kalkulace zahrnuty jen tři základní priority H2020 (bez ERC) a program EURATOM. Je vidět, že české týmy spolupracují v H2020 s týmy z velkých zemí (nad 35 mil. obyv.): DE, FR, UK, IT a ES. Bylo by možné očekávat, že počty spolupracujících týmů budou úměrné velikostem rozpočtu jednotlivých prioritních oblastí a společenských výzev. To se však zcela nepotvrzuje. Graf 17 naznačuje, že např. intenzita spolupráce mezi ČR a státy EU-27 není dle počtu spolupracujících týmů největší v prioritní oblasti ICT nebo společenské výzvě HEALTH, přestože jde o oblasti s největším rozpočtem v H2020. Naopak české týmy mnohem více spolupracují na mezinárodní úrovni v oblastech, které disponovaly menším rozpočtem než zmíněné ICT a HEALTH.

DE FR UK IT ES NL BE AT SE EL PT PL FI DK BG HU SK RO IE SI LV EE HR LT LU CY MT

INFRA EURATOM TPT FOOD ENERGY HEALTH ICT MSCA ENV SOCIETY NMP SPACE ADVMANU SECURITY FET BIOTECH ADVMAT

0

25

50

75

100

125

150

175

200

225

250

275

300

po et spolupracujících t m

Graf 17 – Počty týmů zemí EU-27, které spolupracují s českými týmy v H2020. V grafu jsou uvedeny pouze prioritní oblasti tří základních priorit H2020 (bez ERC) a programu EURATOM. Kalkulace zahrnuje pouze projekty s více než jedním účastníkem.

Dominance velkých evropských zemí v H2020 se projevuje i ve spolupráci s ČR. ČR má nejvyšší počet společných projektů (tj. projektů s alespoň jedním účastníkem z ČR a jedním účastníkem z dané země) právě s DE, UK, FR, ES a IT. Ze zemí V4 spolupracuje ČR nejvíce s PL v 50 společných projektech, následuje HU se 34 projekty a SK se 30 projekty. Mezi HU a SK se ještě vklínilo BG s 32 společnými projekty. RO má stejně společných projektů jako SK čili 30. Již nižší je společný počet projektů (pod 25 společných projektů) se SL, HR, pobaltskými zeměmi (EE, LV, LT) a malými středomořskými zeměmi – CY a MT. Názorně viz kartodiagram 2. Sloupcový graf 18 ukazuje počty spolupracujících týmů EU-27 v projektech s českými účastníky v jednotlivých sektorech účastníků. Je vidět, že celkově nejvíce spolupracujících zahraničních týmů pochází z výzkumného sektoru (REC). To je patrné zejména u čtyř velkých zemí DE, FR, IT a ES. Vysokoškolský sektor (HES) zaujímá celkovým počtem spolupracujících zahraničních týmů 2. místo. Největší podíl zahraničních výzkumníků z vysokých škol, kteří působí v projektech s českou účastí, mají UK, SE, DK, PT, IE. Třetí největší část zahraničních členů mezinárodních konsorcií tvoří privátní a průmyslový sektor (PRC). Téměř třetinový je podíl spolupracujících týmů z privátního sektoru v DE, FR, IT, BG a SK. H2020 umožňuje spolupráci českých týmů s nejvýznamnějšími evropskými výzkumnými institucemi. Dvacet pět institucí, které získaly nejvyšší podporu z rozpočtu H2020, tj. TOP 25, nepochybně patří k nejvýznamnějším evropským institucím VaV. Vezmeme-li tedy 25 organizací, které získaly největší objemy finančních prostředků na řešení projektů v H2020 (dále TOP25), a stanovíme-li součet nákladů  jednotlivých zemí EU v projektech, ve kterých tyto země spolupracují s TOP 25, a následně tento součet pro každou zemi uvedeme do poměru se součtem veškerých nákladů dané členské země v H2020, získáme procento nákladů dané členské země na projekty, na

24

Kartodiagram 2 – Počet projektů, ve kterých české týmy spolupracovaly s týmy z dané země EU-28

DE FR UK IT ES NL BE AT SE EL PT PL FI DK BG HU SK RO IE SI LV EE HR LT LU CY MT

REC HES PRC PUB OTH

0

25

50

75

100

125

150

175

200

225

250

275

300

po et spolupracujících t m

Graf 18 – Počty týmů ze zemí EU-27, které spolupracují s českými týmy v H2020 v jednotlivých sektorech (typech) účastníků. V grafu jsou uvedeny pouze prioritní oblasti tří základních priorit H2020 (bez ERC) a programu EURATOM. Kalkulace zahrnuje pouze projekty s více než jedním účastníkem. jejichž řešení se podílely týmy z TOP 25. Tyto procentní podíly uvádí graf 19 (viz str. 26). Z něj je patrné, že pro velký počet států EU-28 je spolupráce s TOP 25 organizacemi v H2020 klíčová. Celkem u 15 zemí připadá na řešení společných projektů s TOP 25 institucemi více než 50  % veškerých nákladů. Další dvě země na 50% hranici těsně nedosahují. Vyjma HR, EE a  CY vynakládají ostatní země

25

pom r -objem náklád v projektech s TOP 25 k celkovému objemu náklad

80% 70% 60%

51,7%

50% 40% 30% 20% 10% 0%

DE

FR

LT

IT

BE

SK

EL

UK

SI

SE

MT

FI

DK

EU-15

PL

CZ

EU-12

HU

NL

ES

LV

AT

PT

BG RO

IE

LU

HR

EE

CY

CZ

Graf 19 – Podíl spolupráce členských států EU s 25 nejúspěšnějšími organizacemi (TOP 25) v dosavadním průběhu H2020. Sloupcový graf udává poměr způsobilých nákladů dané členské země ve společných projektech s organizacemi TOP 25 k celkovým způsobilým nákladům dané země.

EU alespoň 1/3 svých nákladů na řešení společných projektů s nejúspěšnějšími evropskými institucemi. ČR patří mezi oněch 15 zemí, které vynakládají více než 1/4 svých nákladů v projektech s TOP 25. Tento výsledek napovídá o pozitivní orientaci českých účastníků na excelentní evropské instituce. MEZIREGIONÁLNÍ POROVNÁNÍ ÚČASTI TÝMŮ ČR V PROJEKTECH H2020 ČR je v současné době rozdělena na 14 vyšších územních samosprávných celků – krajů. RP H2020 sám o sobě nemá cíleně regionální zaměření, přesto lze z dostupných údajů, které se týkají H2020, stanovit jednoduché porovnání regionální účasti v tomto RP. Je třeba si uvědomit, že jednotlivé kraje ČR nemůžeme vnímat jako zcela rovnocenné jednotky. Vlivem transformačních procesů a přechodu české ekonomiky na tržní ekonomiku došlo mezi jednotlivými kraji k prohlubování regionálních rozdílů. Tyto regionální rozdíly se týkají také oblasti vědy, výzkumu a inovací. Meziregionální disparity ve VaV jsou velmi silně polarizovány mezi Prahou a Jihomoravským krajem (Brnem) na straně jedné a zbytkem ČR na straně druhé. Praha a Brno jsou charakteristické vysokým stupněm ekonomické diverzifikace a značným podílem zahraničních i národních investic. Existuje zde vysoká koncentrace vědy, výzkumu a vzdělávacích institucí, vysoká míra zaměstnanosti a nejvyšší úroveň mezd v zemi. To vše přirozeně ovlivňuje regionální aktivitu i účast v RP. Velký stupeň polarizace vědy a výzkumu vytváří z regionálního pohledu nevýhodné rozvojové podmínky pro ostatní kraje. Praha a Jihomoravský kraj (Brno) mají nejvyšší koncentraci vzdělávacích zařízení na univerzitní úrovni, nejvyšší podíl osob s vědeckou hodností, největší podíl kvalifikovaných inženýrů a vědeckých pracovníků apod. Je tedy více než přirozené, že tyto dva kraje výrazně a trvale dominují v aktivitě a účastech českých organizací a získané finanční podpoře v RP. Kartodiagram 3 udává počty týmů v návrzích projektů do výzev H2020 v jednotlivých sídlech ČR. Kartodiagram 3 potvrzuje vysokou dominanci dvou největších měst v aktivitách spojených s H2020. Téměř 70 % týmů, které se podílely na přípravě návrhů projektů, pocházelo z Prahy (52 %) nebo z Brna (18 %). Naopak dosud žádná aktivita není zaznamenána v Karlovarském kraji. Velmi nízký počet týmů, které projevily snahu o účast v H2020, nacházíme v kraji Vysočina. Je zřejmé, že největší aktivita směrem k H2020 vychází z velkých sídel ČR a většiny univerzitních měst. Ve Středočeském kraji se na vyšší aktivitě výzkumných a řešitelských týmů podepisuje zejména vliv hl. města Prahy a  také přítomnost výzkumných organizací evropského formátu, působících především v  jaderném výzkumu (ÚJV Řež a  Centrum výzkumu Řež). Tabulka 8 a  kartodiagram 4 (viz str.  28) přinášejí počty účastí ve financovaných projektech v  jednotlivých krajích a  typech organizací. Zmíněná dominance hl. m. Prahy je jednoznačná. V Praze působí více než 50 % řešitelských týmů z vysokoškolského sektoru (HES), 50 % týmů z veřejného sektoru (PUB), více než 3/4 týmů z ústavů AV ČR (REC-AS), více než 70 % týmů z výzkumného sektoru (REC) a téměř 2 /3 organizací ze sektoru OTH. Praha je společně s  Jihomoravským krajem sídlem 76  % řešitelských týmů z  MSP (SME) a  společně se Středočeským krajem 71 % týmů z ostatních privátních podniků (PRC). Z  regionálního hlediska je důležité zastoupení jednotlivých prioritních oblastí a  společenských výzev H2020 v  krajích ČR. Nejvíce krajů ČR (5) je zapojeno do projektů podporujících vědeckou mobilitu (MSCA) a projektů, které se zaměřují na výzkum a inovace pro zajištění bezpečných, zdravých a kvalitních potravin a inovačních biotechnologických průmyslových produktů (FOOD). Společenské výzvy HEALTH, ENERGY, TPT, ENV a prioritní oblast SME mají zastoupení ve čtyřech krajích. Hl. město Praha se účastní 21 prioritních oblastí a společenských výzev H2020, Jihomoravský kraj figuruje v 16, Liberecký a Moravskoslezský kraj v pěti. Karlovarský kraj a kraj Vysočina dosud nezaznamenaly žádný úspěšný projekt v H2020. Praha dominuje počtem týmů ve většině prioritních oblastí a společenských výzev H2020. Výjimkou

26

Kartodiagram 3 – Počty týmů (účastí) v návrzích projektů v jednotlivých sídlech ČR

NUTS CZ010

Kraj Praha

HES

REC-AS

REC

PRC

PRC-SME

PUB

OTH

Celkem

33

17

33

12

6

5

12

118

10

8

1

1

20

1

2

CZ020

Středočeský

CZ031

Jihočeský

CZ032

Plzeňský

CZ041

Karlovarský

CZ042

Ústecký

1

CZ051

Liberecký

4

CZ052

Královéhradecký

CZ053

Pardubický

CZ063

Vysočina

3 2 1 1

1

1 2

5

7

1

1

CZ072

Zlínský

1

CZ080

Moravskoslezský

1 46

28

6 1

Jihomoravský

22

1

3

Olomoucký 7

2

1

CZ064

64

1

3

1

CZ071

Celkem

17

1

3

2

37

1

3 1

17

10

1

9

19

206

Tabulka 8 – Počet účastí v krajích ČR a jednotlivých sektorech účastníků

je program EURATOM, kde nejvíce týmů působí ve Středočeském kraji, a  velmi slabě obsazené prioritní oblasti ADVMAT, ADVMANU a GEMDEREQ, kterých se týmy z Prahy zatím neúčastní. Celkový pohled na poměrné zastoupení prioritních oblastí a společenských výzev přináší tabulka 9 (viz str. 29). Mezi počtem úspěšných týmů a výší podpory EK existuje poměrně silný vztah, a proto i rozdělení finančních prostředků vyznívá podobně jako rozdělení účastí. Graf 20 (viz str. 28) znázorňuje distribuci získané finanční podpory pro týmy a organizace dle krajů ČR. Distribuce finančních nákladů do jednotlivých krajů je vztažena na sídlo organizace, která finanční podporu získala. Z grafu 20 je patrné, že hl. m. Praha (CZ010), Jihomoravský (CZ064) a Středočeský kraj (CZ20) získávají 83 % celkové podpory pro ČR. Lze konstatovat, že mezi kraji ČR na úrovni NUTS 3 existují v jejich účasti a způsobu zapojení do projektů H2020 značné rozdíly. Kraje vyjma hl. m. Prahy a  Jihomoravského kraje představují dohromady zhruba 1/4 účastí ČR a  jejich získaná finanční podpora dosahuje

27

24 % celkové finanční podpory pro ČR. Účast některých krajů je spíše symbolická – 7 krajů má účast nižší než 2 % celkové účasti ČR. Nerovnoměrné regionální rozložení, měřené účastí a získanou finanční podporou, není specifické pouze pro ČR, ale můžeme ho pozorovat v mnohých státech EU.

Kartodiagram 4 – Regionální rozložení účasti českých týmů v H2020. Koláčový graf představuje podíl jednotlivých typů zúčastněných subjektů jednotlivých krajů ČR. Výzkumný sektor je zde opět rozdělen na ústavy AV ČR (REC-AS) a ostatní výzkumné instituce (REC), privátní sektor pak na MSP (PRC-SME) a ostatní privátní a průmyslové podniky (PRC). Velikost koláče a číselný údaj prezentují počet zúčastněných týmů v daném kraji. 30

podpora EK (mil. )

83,0%

88,0%

92,4%

94,5%

96,4%

98,0%

98,8%

99,5%

99,7%

100,0%

80% 70%

76,0%

20

90%

60% 15

50%

53,3% 10,619

40%

10

30%

5

0

3,321

CZ010

CZ064

CZ020

podpora EK - kumulativn

25

100% 25,048

20% 2,317

CZ053

2,096

CZ080

0,987

0,865

0,753

0,393

0,316

0,124

0,119

CZ051

CZ031

CZ071

CZ032

CZ042

CZ052

CZ072

10% 0%

Graf 20 – Výše požadované (kontrahované) finanční podpory v krajích ČR. Křivka spojnicového grafu ukazuje nárůst) kumulaci finančních podílů jednotlivých krajů ČR. FINANČNÍ EFEKTIVITA ÚČASTI ČR V H2020 Rozpočet H2020 je částí celkového rozpočtu EU a ten je saturován členskými poplatky EU. Na rozdíl od mnoha jiných programů a fondů nemá H2020 žádné „ekonomicko-teritoriální preference“ a finanční podporu z rozpočtu H2020 lze získat pouze na základě nezávislého expertního hodnocení a kvality projektu. V závěru této zprávy se chceme zaměřit na vztah mezi finančním přínosem H2020 pro ČR a objemem finančních prostředků, kterým ČR přispívá do rozpočtu EU. Pokud české týmy získaly v daném roce z uvolněného rozpočtu H2020 přinejmenším týž podíl, jímž ČR přispívá do rozpočtu EU, pak účast ČR v H2020 můžeme považovat za úspěšnou. V opačném případě, tj. když podíl z  uvolněného rozpočtu H2020 nedosahuje procenta, jímž ČR přispívá do celkového rozpočtu EU, se ČR stává donorem H2020, tj. část jejího alikvotního příspěvku do rozpočtu H2020 připadne na podporu ostatních (nečeských) týmů. Neměli bychom ovšem ztratit ze zřetele, že tato interpretace vůbec nepřihlíží k hodnotě výsledků dosažených v projektech a ovšem ani k celé řadě dalších okolností, např. k tomu, že nemalá část rozpočtu H2020 připadá na účast třetích zemí. Graf 21 (viz str. 30) tedy ukazuje finanční vyhodnocení úspěšnosti členských států EU-28 na počátku H2020, vyjádřené závislostí mezi podílem, jímž členský stát přispívá do rozpočtu EU, a podílem, který jeho týmy kontrahují z rozpočtu H2020. Každý členský stát je reprezentován bodem, jehož souřadnice představují procenta,

28

29

1

NMP

1

CAREER

7

EURATOM

17

20

3

3

1

2

6

2

1

1

3

3

37

1

1

1

3

1

1

1

CZ071

1

1

CZ072

9

1

1

1

3

3

CZ080

206

26

2

1

1

1

1

4

2

8

7

12

21

12

15

8

10

4

2

1

3

19

19

19

3

5

Celkem

Tabulka 9 – Regionální rozložení účasti v prioritních oblastech a společenských výzvách H2020. Hodnoty v tabulce udávají počet týmů v dané prioritní oblasti nebo společenské výzvě a kraji ČR. Barevně jsou zvýrazněny nejvyšší počty týmů v každé prioritní oblasti či společenské výzvě.

118

2

GOV

Celkem

1

INEGSOC

GENDEREQ

2

1

WIDESPREAD

1

SECURITY

NCPNET

3

5

ENV

SOCIETY

1

2

4

3

2

1

8

2

3

1

CZ064

2

1

1

1

1

CZ053

2

1

1

CZ052

8

1

1

1

1

CZ051

TPT

1

1

CZ042

7

9

HEALTH

1

CZ032

18

3

2

2

CZ031

FOOD

8

SPACE

SME

CZ020

ENERGY

1

ADVMANU

BIOTECH

ADVMAT

14

11

INFRA

ICT

12

3

CZ010

MSCA

FET

ERC

H2020/NUTS

která požadovaly týmy daného státu EU z celkově alokované částky z rozpočtu H2020 v roce 2014 vůči procentům, jimiž se daný stát podílel v  tomto roce na financování rozpočtu EU. Regresní přímka proložená mezi těmito body je určena rovnicí

y = 0,879x,

(1)

což znamená, že když v daném roce představuje příspěvek členského státu x % rozpočtu EU, pak částka kontrahovaná v H2020 jeho týmy v tomto roce představuje přibližně 0,88 x % ze sumy kontrahované v tomto roce z rozpočtu H2020. Kdyby regresní koeficient v rovnici (1) byl roven 1, pak by členský stát získal z rozděleného rozpočtu stejný podíl, jakým přispívá do celkového rozpočtu EU. Koeficient však dosahuje hodnoty 0,88 a doplněk do jedné, tj. 0,12, ukazuje, že přibližně 12 % rozpočtu rozděleného v daném roce připadne jednak na financování účasti třetích zemí, jednak i na vlastní administrativní náklady H2020. Samozřejmě, že jednotlivé státy se od regresní rovnice (1) více či méně odchylují. Přesto však uvedená rovnice vyjadřuje vazbu mezi procentem příspěvku do rozpočtu EU a procentem získaným z H2020 dosti přesně (což dokládá hodnota determinačního koeficientu R2 uvedená v grafu: čím více se hodnota tohoto koeficientu blíží 1, tím přesněji rovnice (1) vztah mezi procentem příspěvku a kontrahovaných procentem vyjadřuje).

po adovaná finan ní podpora z H2020 (%)

25 y = 0,8796x + 0,254 R = 0,9096

DE

20

15

UK

10

AT SE

5

0

CZ 0

NL

BE

FR

ES

IT

PL 5

10

15

20

25

p ísp vek do rozpo tu EU (%)

Graf 21 – Závislost podílu členského státu na finanční dotaci z rozpočtu H2020 za rok 2014 a finančního objemu daného členského státu, kterým přispěl do rozpočtu EU v roce 2014. Zdroj: databáze eCORDA a „EU budget on line“ (http://eur-lex.europa.eu/budget/www/index-en.htm). I když je tedy výše podpory, kterou jednotlivé členské státy získávají z rozpočtu H2020, výsledkem komplikované soutěže mezinárodních konsorcií, která předkládají návrhy projektu H2020, graf přece jen ukazuje, že nakonec se distribuce rozpočtu H2020 celkem řídí vztahem (1). Potvrzuje se tak, že procento příspěvku do rozpočtu EU je dobrým prediktorem procenta získaného z rozdělené sumy v H2020. Z grafu 21 je patrné, že některé státy se nacházejí „pod přímkou“ (např. IT, FR, PL), a jsou tedy donory evropského výzkumu, jiné jsou nad přímkou (např. DE, UK, ES, NL, BE, SE, AT) a z rozpočtu H2020 tedy finančně profitují. Podíl příspěvku do rozpočtu EU násobený koeficientem 0,88 tak ukazuje referenční hodnotu, vůči níž lze posoudit, zda podpora, kterou získává stát z rozpočtu H2020, je dostatečná, či nikoliv. Je tedy okamžitě zřejmé, že v prvním roce 2014 získávala ČR nižší podíl prostředků z H2020, než kolik odpovídá predikci z jejího relativního příspěvku do rozpočtu EU. Nemá-li se ČR stát opět donorem evropského výzkumu, měly by české týmy každoročně kontrahovat vyšší podíl z celkové podpory účasti v H2020, než je podíl, kterým ČR přispívá do rozpočtu EU. Zhruba řečeno, jestliže ČR v r. 2014 přispěla 1,13 % do rozpočtu EU, měla z rozpočtu H2020 rozděleného v tomto roce získat 0,99 %, zatímco získala pouze 0,64 %. Tedy jinými slovy – měla by získat zhruba o  1/3 větší část podpory než dosud. Tato „finanční ztráta“ ČR není pouze záležitostí H2020, ale obdobná situace byla i v předešlých RP, přičemž velikost této finanční ztráty zůstává téměř konstantní, což indikuje skutečnost, že se přístup ČR k RP příliš nemění. ZÁVĚR Tato zpráva analyzuje zapojení českých pracovišť do řešení projektů H2020 na jeho počátku. Většina analýz uvedených v  této zprávě se opírá o data z roku 2014 a počátku roku 2015. Jde o první zprávu, kterou Technologické centrum AV ČR v roli Národní kontaktní organizace vypracovalo pro H2020. Tím navazuje na průběžné každoroční publikování zpráv o  účasti ČR v  RP, které běží od počátku 6. RP. Všechny dosud předložené zprávy hodnotí účast ČR převážně prostřednictvím komparace s účastí ostatních členských států EU. Pravidelnému čtenáři těchto zpráv jistě neunikne skutečnost, že komparativní statistiky podle standardně používaných indikátorů dokazují a dokládají téměř stejný výsledek: ČR se setrvale řadí mezi členské státy EU s nejmenší účastí v RP. Stejně nízká je i aktivita výzkumníků v přípravě projektů do RP. Trvale marginální význam RP v českém výzkumném prostředí nebo spíše marginalizující přístup k RP se tak logicky odráží v trvale nízkých hodnotách indikátorů hodnotících naše působení v nich.

30

ČR se v počtu účastí přepočtených na jednotkovou populaci nachází opět mezi posledními deseti státy EU a předstihuje (s výjimkou HU) pouze ty země, které vydávají na podporu VaV mnohem méně než ČR, tj. méně než 1 % HDP. Počet účastí vztažený k počtu výzkumníků tj. k velikosti výzkumného potenciálu, vyznívá pro ČR podobně negativně a vztah výzkumných pracovníků k RP patří z tohoto úhlu pohledu v EU k jedněm z nejpasivnějších: nízká účast v projektech je z velké míry důsledkem malého počtu návrhů projektů, na kterých se české týmy podílejí. Úvaha o  „finanční efektivitě účasti ČR“ opět vede k závěru, že ČR do RP více investuje, než z nich získává. Velmi hrubý odhad ukazuje, že by ČR měla v analyzovaném období v ideálním případě získat o  600-700 mil. Kč více, než kolik české týmy doposud získaly (kontrahovaly) z rozpočtu H2020. I při této nízké účasti ČR v H2020 a s tím související nižší celkově kontrahované částce, bychom neměli přehlédnout, že výše této kontrahované částky, kterou požadují české týmy v H2020 v roce 2014 a na počátku roku 2015 – tj. 47 mil. E, představuje téměř třetinu rozpočtu, kterým disponovala v roce 2014 GA ČR (3,5 mld. Kč). Z toho pohledu, tedy nejde o žádné „drobné“. S poukazem na to, že uvedená částka 47 mil. E představuje 0,64 % dosud přiděleného rozpočtu H2020 pro ČR a ČR by v ideálním případě měla kontrahovat z rozpočtu H2020 alespoň 1 %, byl by finanční význam H2020 v porovnání se zdroji GA ČR ještě větší. Celková nízká účast ČR v H2020 je výslednicí nízké účasti ČR v jednotlivých částech H2020, ve kterých by měly české týmy kontrahovat z rozpočtu H2020 výrazně vyšší částku. Dle výsledků této zprávy ČR dosud kontrahuje nepřiměřeně malé částky ve společenských výzvách HEALTH, TPT, ENERGY a v prioritní oblasti ICT, tedy v těch částech H2020, které mají velký rozpočet. Zatímco účast ČR v H2020 považujeme dle mnohých faktorů za nízkou, je účastnická úspěšnost českých týmů (14,9 %) v H2020 v podstatě shodná s celkovou účastnickou úspěšností EU (15,2 %). Z pohledu jednotlivých prioritních oblastí a společenských výzev předstihuje ČR ve většině z  nich celkovou účastnickou úspěšnost států EU-12. V  některých společenských výzvách (HEALTH, FOOD, ENERGY) je účastnická úspěšnost ČR dokonce plně porovnatelná se státy EU-15. Naše nízká účast v RP tak není z velké části důsledkem nízké kvality českých výzkumných týmů a  pracovišť, naše nízká účast v RP je způsobena již zmiňovaným malým zájmem o  evropský výzkum, tedy malým zapojením do přípravy návrhů projektů. Dlouhodobým jevem, který analyzujeme v souvislosti s účastí ČR v RP, je celkově malý počet českých koordinátorů a jejich malá aktivita a úspěšnost v projektech RP, zaměřených na základní a aplikovaný výzkum. Česká vědecká komunita neoplývá dosud velkou schopností aktivně ovlivňovat průběh projektů RP včetně H2020. Nízké počty koordinátorů projektů však nejsou dlouhodobě problémem jen ČR, ale v zásadě všech NČS. Regionální rozložení české účasti a aktivita českých týmů v RP zůstává dlouhodobě neměnná: 70 % týmů, které se podílely na přípravě projektů H2020, pochází z Prahy (52 %) a z Brna (18 %). Dominance hl. města ČR je zřejmá i z těchto dalších údajů: v Praze působí více než 50 % řešitelských týmů z vysokoškolského sektoru (HES), 50 % týmů z veřejného sektoru (PUB), více než 3/4 týmů z ústavů AV ČR (REC-AS), více než 70 % týmů z výzkumného sektoru (REC) a téměř 2/3 organizací ze sektoru OTH. Praha si společně s Jihomoravským krajem nárokuje více než 2/3 finanční podpory určené pro ČR. Pokud k těmto dvěma krajům přičteme ještě finanční podporu Středočeského kraje, který je z mnoha hledisek s Prahou provázán, zbývá na ostatní kraje pouze 17 % finanční podpory z rozpočtu H2020 určené za sledované období pro ČR. Skladba účastníků se vyznačuje velkým podílem týmů pocházejících z vysokoškolského a výzkumného sektoru (64 %). Pod privátní sektor včetně MSP spadá více než 1/5 týmů (22 %). Na počátku H2020 zaujímají v porovnání s minulým RP menší podíl účastí týmy z ústavů AV ČR (11 % v H2020 vs. 16 % v 7. RP) a naopak větší podíl účasti připadá na výzkumné ústavy a instituce mimo AV ČR (22 % v H2020 vs. 11 % v 7. RP). Z těchto rozdílů však nelze zatím vyvozovat nějaký hlubší závěr, neboť do těchto výsledků promlouvá zatím nízký počet projektů a jejich specifická skladba. O tom, že je účast v projektech ERC všeobecně považována jako indikátor kvality vědecké instituce, či dokonce jako důležitý indikátor celého národního výzkumu a vývoje není pochyb. Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvních výzvách programu H2020 více než miliardu E mezi 700 špičkových vědců z  celého světa. Mezi řešiteli úspěšných projektů je i  devět Čechů. Pět mladých vědců řeší své projekty v hostitelských institucích v ČR, další čtyři pracují v zahraničí. To je na počátku nového RP jistě úspěch. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že z českého prostředí vychází málo návrhů projektů ERC. Státy EU-15 předkládají v souhrnu čtyřikrát více návrhů projektů než ČR. Tato nízká aktivita je na škodu nejen z výzkumného hlediska a vědecké prestiže ČR, ale má pro ČR i dopad finanční. Na počátku H2020 se ukázalo, že ERC granty a projekty na podporu vědecké mobility (MSCA) přinesly ČR téměř 1/3 doposud získané finanční podpory, a navíc je finanční úspěšnost ČR téměř porovnatelná s celkovou finanční úspěšností EU-15. Podrobně se ERC grantům a účasti českých vědců v nich věnuje článek a příloha  ECHU 3-4/2015 dostupné na: http://www.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/echo. Zapojení do mezinárodních projektů H2020 je pro české vědce a řešitelské týmy jednou z možností, jak své výzkumné aktivity financovat z veřejných finančních prostředků a zároveň navázat mezinárodní kontakty pro další vědeckou spolupráci. Na počátku H2020 české týmy spolupracují s  2  310 zahraničními týmy a  program H2020 tedy umožňuje českým pracovištím stejně jako minulé RP výrazně rozvíjet mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. V 94 % úspěšných projektů H2020, kterých se ČR účastní, je přítomen kromě účastníka z ČR rovněž i zahraniční partner. Stejně jako v minulosti je pro ČR zcela zásadní a klíčová spolupráce s nejvýznamnějšími evropskými

31

vědeckými institucemi. ČR patří mezi 15 zemí, které vynakládají více než 1/2 svých nákladů v projektech s TOP 25, a mezi NČS patří k těm, které využívají této spolupráce intenzivněji než ostatní. Nejde tedy jen o rozsah mezinárodní spolupráce, ale také o její kvalitu. Zkušenosti nabyté ve spolupráci s těmi nejlepšími ve výzkumu jsou nenahraditelné a H2020 k tomu vytváří ideální možnosti. Mimořádná je z tohoto hlediska pozice ČR v programu EURATOM (především jeho části, která se zabývá jaderným štěpením). ČR v něm patří jednoznačně k nejaktivnějším a nejúspěšnějším zemím EU-28. Téměř 80 % týmů, které jsou součástí konsorcií v realizovaných projektech, má za partnera alespoň jeden řešitelský tým z instituce se sídlem v ČR. ČR si nestanovuje žádné konkrétní cíle, jichž by chtěla prostřednictvím účasti svých týmů v RP dosáhnout. ČR nemá ani žádné výzkumné priority, které by potřebovala a  chtěla řešit prostřednictvím spolupráce v  evropském výzkumu. Naše významné univerzity a  výzkumné ústavy většinou nemají zpracovánu žádnou strategii, jak v RP působit. Z tohoto nezájmu o evropský výzkum existují výjimky (účast a postavení ČR v programu EURATOM, individuální úspěchy držitelů grantu ERC), které však v souhrnných statistikách zanikají. Ani na počátku nového RP tedy žádný výrazný zlom v aktivitě ČR směrem k mezinárodnímu výzkumu nenastal. RP zřejmě stále stojí ve stínu pro vědeckou komunitu snadněji dosažitelných strukturálních fondů a operačních programů. Požadavek mezinárodní spolupráce při řešení výzkumného úkolu a  projektu, na kterém je program H2020 postaven, a  velmi efektivní průběžná kontrola výsledků a jejich posuzování nezávislými experty výrazně zabraňuje „lokálnosti“ projektů se všemi jejími negativními vlivy na kvalitu dosažených výstupů. Právě té lokálnosti, po jejímž odstranění nebo omezení se volá v souvislosti s hodnocením výsledků výzkumných institucí v ČR. Je tedy otázkou, do jaké míry a jak silně se podepíše na české účasti v RP nový systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací – tzv. IPN metodika, která má být založena z velké části na peer-review hodnocení vědeckých výsledků, tedy na posudcích výhradně zahraničních hodnotitelů. Snahou je zatraktivnit prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) pro vědecké pracovníky, podpořit excelenci ve VaVaI, motivovat mladé lidi pro práci ve VaVaI, zvýšit prestiž vědecké práce a nalézt mechanismy na finanční ohodnocení podle kvality odvedené práce. Vykazování mezinárodní spolupráce je rovněž vyžadováno v programu NPU (Národní program udržitelnosti), kde je třeba v podpořených projektech prokázat na poli výzkumu, vývoje a inovací mezinárodní spolupráci i spolupráci s veřejným a soukromým sektorem. Lze předpokládat, že výzkumné instituce a centra výzkumu opírající svou výzkumnou činnost z podstatné části o RP budou v těchto ohledech ve značné výhodě. Zdali se tyto skutečnosti promítnou pozitivně do účasti ČR ještě v RP H2020, je otázkou.

32

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Zkratky názvů členských států EU AT – Rakousko, BE – Belgie, BG – Bulharsko, CY – Kypr, CZ – Česká republika (v  textu použita rovněž zkratka ČR), DE – Německo, DK – Dánsko, EE – Estonsko, EL – Řecko, ES – Španělsko, FI – Finsko, FR – Francie, HR – Chorvatsko, HU – Maďarsko, IE – Irsko,  LU – Lucembursko, LT – Litva, IT – Itálie, LV – Lotyšsko, MT – Malta, NL – Nizozemsko, PL – Polsko, PT – Portugalsko, RO – Rumunsko, SE – Švédsko, SI – Slovinsko, SK – Slovensko, UK – Spojené království Zkratky názvů ostatních států: CH – Švýcarsko, IL – Izrael, IS – Island, NO – Norsko, TR – Turecko Zkratky typů akcí v H2020: COFUND-EJP – kofinancování pomocí Evropského společného programu (European Joint Programme, EJP) CSA – koordinační a podpůrné aktivity ERA-NET-Cofund – podpora partnerství mezi veřejnými subjekty, včetně přípravy a provádění společných programových iniciativ ERC-ADG – granty ERC pro pokročilé výzkumné pracovníky ERC-COG – konsolidační granty ERC (podpora nezávislé kariéry vynikajících mladých vědců ve fázi konsolidace vlastních nezávislých výzkumných týmů nebo programů) ERC-LVG – granty ERC s hodnotou nižší nebo rovnou 60 tis. € ERC-POC – granty na podporu úspěšných řešitelů grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit ERC-STG – granty ERC pro začínající výzkumné pracovníky FPA – rámcová dohoda o partnerství (Framework Partnership Agreement) IA – inovační akce

JTI-CSA – koordinační a podpůrné akce ve Společných technologických iniciativách JTI-IA – inovační akce ve Společných technologických iniciativách JTI-RIA – výzkumné a inovační akce ve Společných technologických iniciativách MSCA-COFUND – Akce "Marie Skłodowska-Curie": Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů MSCA-IF – Akce "Marie Skłodowska-Curie": Individuální vědeckovýzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky MSCA-ITN – Akce "Marie Skłodowska-Curie": Inovativní školicí sítě MSCA-RISE – Akce "Marie Skłodowska-Curie": Výměnné pobyty RIA – výzkumné a inovační akce SME1 – Nástroj pro MSP, fáze 1 SME2 – Nástroj pro MSP, fáze 2

Zkratky názvů jednotlivých prioritních oblastí (horizontálních aktivit) a společenských výzev H2020 jsou uvedeny v tabulce 1 na str. 4. Další použité zkratky: 7. RP – Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický vývoj Evropské unie AV ČR – Akademie věd ČR CIP – Program pro konkurenceschopnost, inovace a produktivitu CORDIS – Community Research and Development Information Service ČSÚ – Český statistický úřad DG RTD – Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace EK eCORDA – External – Common Research Data Warehouse EEN – Enterprise Europe Network EGNSS – Evropský globální navigační družicový systém EIB – Evropská investiční banka EIF – Evropský investiční fond EIT – Evropský institut pro inovace a technologie EK – Evropská komise ERA – Evropský výzkumný prostor ERC – Evropská výzkumná rada ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje EREA – Evropská asociace leteckých výzkumných ústavů ESA – Evropská vesmírná agentura EU – Evropská unie EU-12 – tzv. nové členské státy (NČS) EU bez ČR EU-13 – tzv. nové členské státy (NČS) EU EU-15 – tzv. staré členské státy (SČS) EU EU-27 – Členské země EU před vstupem Chorvatska, případně členské země EU bez ČR

EU-28 – Členské země EU včetně Chorvatska EUROSTAT – Statistický úřad EU FET – Budoucí a vznikající technologie FTE – Full Time Equivalent GERD – Hrubé domácí výdaje na VaV GMES – Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti GNSS – Globální družicový polohový systém H2020 – Rámcový program pro výzkum a inovace 2014–2020, v závislosti na kontextu zahrnuje i program EURATOM 2014–2018 HDP – Hrubý domácí produkt IDS – Integrovaný dopravní systém ITER – Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor JPI – Iniciativy společného programování JTI – Společné technologické iniciativy KICs – Znalostní a inovační společenstva (Knowledge and Innovation Communities) NČS – Nové členské státy EU, tj. státy, o které se EU rozšířila v roce 2004, 2010 a 2013 RP – Rámcové programy SC – Společenské výzvy H2020 (Societal Chalenges – SC) SČS – Staré členské státy EU, tj. státy, které tvořily EU do 30. 4. 2004 SF – Strukturální fondy V4 státy – Visegrádská čtyřka (aliance čtyř států střední Evropy: ČR, HU, PL a SK) VaV – Výzkum a vývoj

33

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE: Delina, R. (2014): HORIZONT 2020, evropský program podpory výzkumu a inovací, Poslanecký klub ELS, 2014, 144 s. Dostupné na: http://slord.sk/buxus/docs//DOKUMENTY/H2020_EPP_pub.pdf Frank, D., Albrecht, V. (2014): Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP, ECHO, 2014, příloha 5-6 / 2014, 47 s. HORIZONT 2020, stručně o  programu. Aktualizované vydání (2014): Kolektiv autorů Národního informačního centra pro evropský výzkum TC AV ČR, Edice Vademecum H2020, Technologické centrum AV ČR, 2014. Dostupné na: http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/horizont-2020-strucne-o-programu?type=7 Nováková, J. (2011): Výzkum, vývoj a inovace v EU: přelévání znalostí a vliv tohoto procesu na tvorbu inovací, Současná Evropa 02/2011. Dostupné na: http://ces.vse.cz/wp-content/novakova.pdf Sipko, S., Straka, D., Hricová, M.,: Analýza účasti Slovenskej republiky v  7. rámcovom programe pre výskum, technologický vývoj a demonštračné aktivity a v programe Euratom, Slovenská organizácia pre výskumné a vývojové aktivity, o. z., Bratislava 2012, 67 s. ÜBERBLICKSBERICHT ZU ÖSTERREICH IN HORIZON 2020, Österreichische FFG mbH (2015), WIEN 2015, 51 s. Dostupné na: https://www.ffg.at/sites/default/files/allgemeine_downloads/Monitoring/H2020/ffg_h2020_bericht_2015.pdf Pokud není uvedeno jinak, je hlavním datovým zdrojem pro provedené analýzy databáze eCORDA H2020 verze 2.0

34

35

36