MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘINEC ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Jablunkovská 160, 739 61 Třinec
Standard č. 11 Metodika odboru sociálních věcí č. 12/2014 ve znění Dodatku č. 1 a č. 2 s účinností ode dne 01.05.2016
RIZIKOVÉ A NOUZOVÉ SITUACE Vydal:
Odbor sociálních věcí
Datum účinnosti:
01.01.2015
Podepsal a schválil:
Mgr. Ellen Raszková vedoucí odboru sociálních věcí
Dne (datum platnosti):
01.12.2014
Zpracovali:
Závazná pro:
Mgr. Ellen Raszková Věra Majerová Bc. Kristina Hahnová Mgr. Jana Klusová Mgr. Kateřina Szmeková Mgr. Lucie Rajcová Jana Cieslarová, DiS. Pracovníky OSV (pro pracovníky Klubu seniorů je zúžená – v rámci jejich činnosti)
Ve znění dodatku č.
2
S účinností od:
01.05.2016
Datum zrušení: Důvod zrušení/nahrazeno:
Projekt CZ.1.04/3.1.03/C2.00097 Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadě v Třinci je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Strana 1 (celkem 13)
MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘINEC ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Jablunkovská 160, 739 61 Třinec
Cíl, účel vytvoření:
Východiska dle platných norem a předpisů:
Naplnění standardu kvality č. 11a Zajištění jednotného postupu pracovníků OSV při rizikových a nouzových situacích - Zákon č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí - Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. prosince 2012 č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí - Vnitřní směrnice města Třinec č. S/23/15 Pracovní řád, zejména ustanovení čl. 4.14 (bezpečnost a ochrana při práci) a čl. 4.15 (Předcházení škodám, ochrana majetku, náhrada škod) - Vnitřní směrnice města Třinec č. 18/2007 Organizace zabezpečení požární ochrany - Vnitřní směrnice města Třinec č. 13/2009 – Směrnice k řízení rizik na Městském úřadě Třinec - Příkaz tajemníka č. P/8/2015 – Zřízení škodní komise
Způsob zveřejnění:
Webové stránky města Třinec: www.trinecko.cz
Originál uložen:
Odbor sociálních věcí
Projekt CZ.1.04/3.1.03/C2.00097 Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadě v Třinci je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Strana 2 (celkem 13)
Obsah Základní ustanovení, vymezení pojmů, platné směrnice .........................................................4 Rizikové situace a jejich řešení ...............................................................................................6 Nouzové situace a jejich řešení ............................................................................................10 Závěrečná a přechodná ustanovení .....................................................................................11
Strana 3 (celkem 13)
Článek 1 Základní ustanovení, vymezení pojmů, platné směrnice 1.1
Tato metodika upravuje postup pracovníků při rizikových a nouzových situacích v souladu se standardem kvality č. 11 dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. prosince 2012 č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kdy jednotlivé postupy jsou závazné také pro ostatní pracovníky odboru sociálních věcí, jelikož se mohou při výkonu práce dostat do rizikové nebo nouzové situace.
1.1.1
Kritérium 11a: „Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení.“
1.2
Cílem tohoto metodického materiálu je seznámit pracovníky s možnými rizikovými a nouzovými situacemi, které mohou nastat při výkonu práce na odboru sociálních věcí, a přiblížit jim postupy, které se osvědčily v praxi, popřípadě se jevily pracovníkům jako adekvátní a realizovatelné. Dodržování tohoto postupu by mělo minimalizovat nebezpečí neprovedení výkonů v souvislosti s poskytováním sociálně-právní ochrany dětí či jiné práce na odboru sociálních věcí a ochránit pracovníky.
1.3
Pracovníci jsou seznámeni s postupy při rizikových a nouzových situacích na začátku adaptačního období (v prvním měsíci po nástupu), stávající zaměstnanci se s tímto postupem seznámí do doby nabytí jeho účinnosti. Seznámení se s rizikovými a nouzovými situacemi stvrdí pracovník svým podpisem.
1.4
Odbor sociálních věcí Městského úřadu Třinec (dále jen „OSV“).
1.5
Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Třinec (dále jen „OSPOD“).
1.6
Oddělení rozvoje sociálních služeb Městského úřadu Třinec (dále jen „ORSS“).
1.7
Oddělení sociální pomoci Městského úřadu Třinec (dále jen „OSP“).
1.8
Rizikové situace jsou situace, ve kterých může dojít k ohrožení pracovníka OSV nebo jeho klienta.
1.9
Nouzové situace jsou situace, ve kterých může dojít k omezení výkonu sociální práce a výkonu sociálně-právní ochrany dětí z důvodu mimořádných okolností.
1.10 Vybraná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:
Strana 4 (celkem 13)
Odst. 1. § 251 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: „Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.“
Odst. 2. § 251 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: „Zaměstnanec není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.“
Odst. 1. § 266 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: „Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Ustanovení věty první se vztahuje i na účelně vynaložené náklady.“
Odst. 1 § 267 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: „Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém.“ K tomuto se váže povinnost pracovníka odkládat věci na místa k tomuto určená (šatní skříň), případně při sociálním šetření mít své osobní věci pokud možno u sebe a pod dohledem.
Odst. 2 § 267 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: „Právo na náhradu škody se promlčí, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.“
1.11 Základní vnitřní směrnice a předpisy vztahující se k rizikovým a nouzovým situacím, kterými jsou pracovníci povinni se řídit:
vnitřní směrnice č. 23/15 Městského úřadu Třinec, Pracovní řád, zejména ustanovení čl. 4.14 (bezpečnost a ochrana při práci) a čl. 4.15 (Předcházení škodám, ochrana majetku, náhrada škod),
vnitřní směrnice č. 18/07 Městského úřadu Třinec, Organizace zabezpečení požární ochrany,
Strana 5 (celkem 13)
vnitřní směrnice č. 13/2009 Městského úřadu Třinec, Směrnice k řízení rizik na Městském úřadě Třinec,
Příkaz tajemníka č. P/8/2015 – Zřízení škodní komise
Článek 2 Rizikové situace a jejich řešení 2.1
Jednání s klientem trpícím infekčním nebo přenosným kožním onemocněním. A) V prostorách úřadu
jednat s klientem pouze po dobu nezbytnou k získání potřebných informací
po klientově odchodu provést základní hygienické opatření (místnost vyvětrat, desinfikovat plochy, se kterými klient přišel do kontaktu), umýt a vydesinfikovat si ruce
B) V terénu při sociálním šetření
jednat s klientem po nejnutnější dobu, po odchodu použít na ruce desinfekční gel
2.2
po příchodu na pracoviště použít desinfekční prostředky k očistě rukou
Jednání s rizikovým klientem (tj. klientem ovlivněným návykovou látkou – drogy a alkohol, trpícím duševní nemocí nebo poruchou osobnosti, agresivním klientem). Může nastat v prostorách úřadu nebo v terénu. A) V prostorách úřadu
jednat s klientem klidně
dbát, aby v dosahu klienta nebyly předměty použitelné k útoku na pracovníka
pokud klient zvyšuje svoje agresivní projevy, požádat o spolupráci dalšího pracovníka, ukončit jednání s klientem, snažit se klienta vykázat z kanceláře, v případě potřeby přivolat policii
využít nouzového tlačítka v kanceláři k přivolání pomoci a rozezvučení sirény (v případě rozezvučení sirény jsou všichni pracovníci povinni zkontrolovat situaci v okolních kancelářích, zda někdo není ohrožen, a vyjít na chodbu a ujistit se, že je vše v pořádku; v případě potřeby zavolat městskou nebo státní policii). Funkčnost tlačítka bude vyzkoušena vždy jednou ročně v měsíci lednu pověřenou pracovnicí kanc. č. 341 ve spolupráci s vedoucí OSPOD, která o tomto učiní záznam do provozního deníku OSPOD.
Strana 6 (celkem 13)
při ozbrojeném útoku na úřad nebo výhružném telefonátu (např. že je v budově
bomba)
postupují
zaměstnanci
podle
„Doporučení
pro
zaměstnance veřejných institucí při Ozbrojeném útoku a při výhružném telefonátu“ (Dokument č. 10 k této metodice) B) V terénu při sociálním šetření
jednat s klientem klidně
nevstupovat do klientova obydlí
další šetření provést za přítomnosti druhého pracovníka (kdy jeden pracovník se věnuje klientovi, vede rozhovor, a druhý sleduje náznaky ohrožení, hlídá únikovou cestu, v případě potřeby volá pomoc)
s klientem jednat v prostoru, který umožňuje okamžitý únik
v případě ohrožení či napadení ukončit jednání s klientem, volat o pomoc, bránit se všemi dostupnými prostředky (např. kabelka, deštník, volně ležící předměty), pokud je to možné, zavolat policii, přivolat si pomoc jiného pracovníka a zejména se snažit z ohrožující situace uniknout
2.3
ochrana zdraví má vždy přednost před jakoukoli finanční ujmou
Ohrožení pracovníka okolím klienta (např. agresivní spolubydlící nebo soused, volně se pohybující zvíře).
ukončit jednání s klientem, ukončit sociální šetření
dohodnout s klientem jiný termín jednání
zanechat předvolání v poštovní schránce (např. pes na zahradě nevstupovat)
v případě napadení osobou postupovat dle bodu 2.2
v případě napadení zvířetem se snažit uniknout z dosahu zvířete za plot, do automobilu nebo na jiné vhodné např. vyvýšené místo (případně použít k jeho odehnání či vlastní obraně vhodné prostředky – deštník, klacek, kabelka, volně ležící předměty), volat městskou policii či státní policii, v případě vážného zranění také záchrannou službu (při úrazu postupuje pracovník dle bodu 2.5)
ochrana zdraví má vždy přednost před jakoukoli finanční újmou
v případě, že pracovníkovi vznikne při výkonu práce (z důvodu napadení jakoukoli osobou nebo zvířetem, případně úmyslného či neúmyslného poškození věcí) škoda na majetku (např. poškození oděvu, osobních věcech, zničení mobilního telefonu), sepíše bezodkladně po svém příchodu do Strana 7 (celkem 13)
zaměstnání s vedoucím oddělení Zápis o rizikové či nouzové situaci, ve kterém popíše škodní událost, kdo ji způsobil, jaká škoda byla způsobena, jména svědků apod., a dále postupuje dle Dokumentu č. 2 této metodiky
2.4
Náhlá zdravotní indispozice klienta A) V prostorách úřadu
poskytnout první pomoc
požádat o pomoc kolegy a oznámit tuto skutečnost vedoucímu oddělení
v akutním případě přivolat RZP V terénu při sociálním šetření
B)
2.5
poskytnout první pomoc
v akutním případě přivolat RZP
zaznamenat tyto skutečnosti do spisového záznamu
Úraz pracovníka A) V prostorách úřadu
pracovník, pokud je toho schopen, oznámí úraz neprodleně vedoucímu zaměstnanci
pokud zraněný pracovník vzhledem k povaze zranění není schopen provést oznámení, přechází povinnost provést oznámení na svědka úrazu
pracovník/svědek úrazu/vedoucí pracovník zajistí lékařskou pomoc
vedoucí oddělení vždy, sepíše s pracovníkem Zápis o rizikové či nouzové situaci, ve kterém popíše průběh vzniku úrazu
vedoucí oddělení, popřípadě vedoucí OSV, provede záznam o úrazu do Knihy úrazů, která je k dispozici na personálním oddělení dle pokynů oddělení personálního
podrobnější postup je popsán v Dokumentu č. 2 této metodiky a Dokumentu č. 3 této metodiky
B)
V terénu při sociálním šetření
pracovník,
pokud
je
toho
schopen,
přivolá
sám
telefonicky
nebo
prostřednictvím svědka úrazu RZP, následně oznámí úraz vedoucímu zaměstnanci
Strana 8 (celkem 13)
v případě úrazu nevyžadujícího RZP, oznámí telefonicky zraněný pracovník vedoucímu pracovníkovi, že vyhledá ambulantní lékařskou pomoc, případně že potřebuje doprovod dalšího zaměstnance
vedoucí pracovník zajistí doprovod dalšího zaměstnance případně odvoz služebním vozidlem
vedoucí oddělení vždy sepíše s pracovníkem také Zápis o rizikové a nouzové situaci, ve kterém popíše průběh vzniku úrazu
vedoucí oddělení, popřípadě vedoucí OSV, provede záznam o úrazu do Knihy úrazů, která je k dispozici na personálním oddělení dle pokynů oddělení personálního
podrobnější postup je popsán v Dokumentu č. 2 této metodiky a v Dokumentu č. 3 této metodiky
2.6
Požár na pracovišti
Pro případ požáru dbá pracovník zejména na prevenci jeho vzniku. Vypukneli požár, postupuje především v souladu se směrnicí č. 18/2007 Organizace zabezpečení požární ochrany. Z této směrnice jsou pro připomenutí vybrány následující některé body postupu: -
požární poplach se vyhlašuje voláním „Hoří! Hoří!“ ústně nebo pomocí megafonu;
-
při požáru se volá tel. č. 150 s uvedením jména a příjemní ohlašovatele, telefonní číslo volajícího, místo a rozsah požáru (kde hoří a co hoří);
-
každý, kdo zpozoruje požár, který může sám uhasit, je povinen tak neodkladně učit za použití všech dostupných hasících prostředků (hydrant, hasící přístroj, mokré textilie, vědro s vodou). ). K hašení zařízení pod el. proudem se nesmí použít voda, vodní ani pěnové hasicí přístroje ani požární hydranty z důvodu nebezpečí úrazu el. proudem! Vodu také nelze použít pro hašení požárů hořlavých kapalin;
-
zaměstnanci jsou po vyhlášení poplachu povinni podílet se na evakuaci osob a majetku, neztěžovat záchranné práce, řídit se pokyny velitele
zásahu
a
osob
řídících
evakuaci,
opustit
neprodleně ohrožené prostory a shromáždit se před objektem v dostatečné vzdálenosti od místa požáru.
Strana 9 (celkem 13)
Článek 3 Nouzové situace a jejich řešení 3.1
Nemožnost provést sociální šetření nebo zúčastnit se soudního jednání z důvodu nepředvídatelné události (dopravní nehoda, porucha automobilu, výluka hromadné přepravy, živelní pohroma apod.).
telefonicky sdělit klientovi, soudu, že se pracovník na schůzku, jednání, nedostaví, příp. dostaví později (za předpokladu, že má potřebný telefonický kontakt k dispozici, popřípadě ho mají spolupracovníci, které o předání informace z terénu telefonicky požádá); pracovník se vždy snaží vyhodnotit naléhavost provedení úkonu a podle toho činí další nezbytné kroky (např. pokusí se zajistit jiný služební automobil, najde objízdnou trasu apod.)
3.2
Výpadek elektrického proudu na pracovišti v průběhu jednání s klientem
protokol s klientem zaznamenat písemně rukou a v této podobě se založí do spisu
3.3
Nedostatek pracovníků na pracovišti
vedoucí oddělení, popřípadě vedoucí OSV přidělí přítomným pracovníkům úkoly podle jejich naléhavosti a termínů plnění
3.4
Nefunkční fotoaparát nebo další technika v terénu
zajistit náhradní techniku, případně v době pohotovosti použít i vlastní techniku (fotoaparát, mobilní telefon, notebook) nebo pokud je to možné, využít v době pohotovosti techniku přítomné městské či státní policie (opatření pro dobu pohotovosti platí pro OSPOD)
po příchodu do zaměstnání oznámit vedoucímu oddělení nefunkčnost techniky a zajistit dobití či opravu zařízení
3.5
Nedostupnost pracovníka (řidiče) v době pohotovosti (platí pro OSPOD)
Strana 10 (celkem 13)
v době pohotovosti se nelze dovolat pracovníkovi, který má k dispozici služební automobil, má přístup do budovy a k autosedačkám (řidič)
informovat o této skutečnosti telefonicky vedoucí OSV, případně vedoucí OSPOD (jsou-li nedosažitelné, pak je informovat formou SMS)
jednat dle instrukcí vedoucího pracovníka, popřípadě využít taxislužbu, neníli možný jiný způsob dopravy
3.6
Nefunkční mobilní telefon pro výkon pohotovostní služby (platí pro OSPOD)
pracovník použije vlastní mobilní telefon
pracovník nahlásí na PČR změnu telefonního čísla, na kterém bude dostupný
po uvedení nefunkčního telefonu do provozu opět pracovník ohlásí, že je mobil funkční
Článek 4 Závěrečná a přechodná ustanovení 4.1
O rizikové situaci informuje pracovník neprodleně vedoucí OSV a vedoucího oddělení. Po příchodu do zaměstnání sepíše bezodkladně zápis o rizikové situaci spolu s vedoucím oddělení do formuláře. Vedoucí oddělení předloží zápis vedoucí OSV a společně rozhodnou o dalším postupu, přijmou příslušná opatření k zamezení opakování situace a předcházení rizikům. Stanovený postup se pak zapracuje do metodiky.
4.2
O nouzové situaci informuje pracovník neprodleně vedoucího oddělení, který rozhodne, zda nouzová situace vyžaduje písemný záznam. V případě sepsání zápisu do formuláře je vedoucím oddělení tento následně předán vedoucí OSV. Společně pak rozhodnou o dalším postupu či přijmou příslušná opatření k zamezení opakování situace a předcházení nouzovým situacím. Stanovený postup se pak zapracuje do metodiky.
4.3
V případě vzniku škodní události vedoucí odboru tuto skutečnost předkládá tajemníkovi MěÚ neprodleně po zjištění škody dle příkazu tajemníka č. P/8/2015 – Zřízení škodní komise.
4.4
Neprodleně po ukončení kalendářního roku (nejpozději do 10.01. daného roku) pak vedoucí jednotlivých oddělení zpracují analýzy rizikových a nouzových situací za svá
Strana 11 (celkem 13)
oddělení. S jejich výsledky seznámí vedoucí OSV a po jejím schválení s nimi seznámí také pracovníky svého oddělení. Na základě výsledků analýzy může být např. přepracována metodika či jiný pracovní postup nebo mohou být pracovníci proškoleni v určité oblasti. 4.5
Vedoucí odboru a oddělení jsou dále povinni dle vnitřní směrnice č. 13/2006 provádět hodnocení rizik co do dopadu a pravděpodobnosti rizika na jimi řízeném odboru a oddělení. Za celý odbor jsou tyto skutečnosti každoročně celkově vyhodnoceny a nejpozději do 15.01. následujícího roku zapsány do formuláře „Rizika“ na intranetu města Třince. S hodnocením rizik odboru se prokazatelně seznamují všichni zaměstnanci odboru.
4.6
Tato metodika nabývá platnosti dnem jejího schválení vedoucím odboru sociálních věcí (podpisu).
4.7
Tato metodika nabývá účinnosti dne 01.01.2015.
4.8
Tato metodika může být měněna pouze číslovanými dodatky, které jsou její nedílnou součástí od data v nich stanoveného. Dodatky jsou vždy zapracovány do úplného znění metodiky.
V Třinci dne 01.12.2014
…………………………………………… Mgr. Ellen Raszková v.r. vedoucí odboru sociálních věcí
Doplňující dokumenty prokazující naplňování standardu:1 č. 1 Formulář pro zápis rizikové či nouzové situace č. 2 Postup při vzniku škody na majetku pracovníka a při úrazu pracovníka č. 3 Pracovní úraz a poranění č. 4 Vybraná ustanovení Směrnice 18/2007 – povinnosti při požáru č. 5 Umístění bezpečnostních tlačítek OSV 1
Změna či úprava těchto dokumentů nezakládá změnu samotné metodiky. Změny těchto dokumentů jsou evidovány samostatně. Strana 12 (celkem 13)
č. 6 Umíme se domluvit - příručka č. 7 Projevy intoxikací, psychických stavů a typy návykových látek č. 8 Příkaz tajemníka č. P/8/2015 – Zřízení škodní komise č. 9 Zvládání emočně náročných a rizikových situací č. 10 Doporučení pro zaměstnance veřejných institucí při Ozbrojeném útoku a při výhružném telefonátu
Strana 13 (celkem 13)
