ROČNÍK: XXIII
FARNOST SVATÉHO ANTONÍNA
ČÍSLO: 10/2014
Těším se na Taizé Před 25 lety se vyprávěl vtip: Jak to, že se za totality mohly šířit texty bratra Rogera z komunity v Taizé? Na StB si název přeložili jako Dopisy z tajgy. Nevím, co je na tom pravdy, nicméně jeho slova pro mě byla velmi povzbudivá. Když pak na konci roku 1990 proběhlo v Praze evropské setkání mladých s komunitou z Taizé, považoval jsem to za zázrak. Setkalo se tu tenkrát asi 90 tisíc mladých z východní i západní Evropy, aby se společně modlili. Vzpomínám, s jakým nadšením jsme tenkrát ve farnosti setkání organizovali. A večerní modlitby ve stanech na Letné byly mojí první zkušeností s hlubší modlitbou. Některé věci už dnes za zázrak nepovažujeme. Spíš zpovzdálí sledujeme, jestli se podaří čtyřikrát méně poutníků v Praze ubytovat, a žasneme nad naivitou bratrů z Taizé. V Praze? To se nemůže povést. Setkání má podtitul Pouť důvěry. A právě důvěra bratrů z komunity v to, že Bůh je dost mocný na to, aby se setkání povedlo i v Praze, mě velmi oslovuje. Těším se, že uvidím další zázrak. Setkání s nimi působí i to, že si lidé začínají důvěřovat a otvírají se sobě navzájem. Zažil jsem tu atmosféru důvěry ve Vídni, kam jsem se vypravil jako poutník. A tak chci být i letos při tom. Bratři z Taizé svědčí o tom, že setkání je největším obohacením pro farnosti a města, které poutníky přijmou. Nebojme se otevřít a nechme se obdarovat! Advent naplněný důvěrou přeje váš Pavel Semela, farář DO PRAHY DORAZÍ DESETITISÍCE MLADÝCH LIDÍ Z VÝCHODNÍ I ZÁPADNÍ EVROPY Komunita Taizé ve spolupráci s nejrůznějšími místními křesťanskými společenstvími i s dalšími obyvateli Prahy a jejího okolí finišuje přípravy dalšího evropského setkání. Po roce poznamenaném památkou stoletého výročí počátku 1. světové války, konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem nebo evropskými volbami bude toto setkání znamením pokoje a smíření. Dle posledních informací se očekává 25 tisíc mladých účastníků z celého kontinentu. V této souvislosti bychom rádi poděkovali patnácti rodinám našich farníků, kteří projevili ochotu poskytnout ubytování. Ty farníky, kteří dosud váhají, bychom rádi požádali, aby své rozhodnutí už o moc déle neodkládali. Těsně před Vánoci, ve čtvrtek 18. prosince v 19h, proběhne na faře (Dukelských hrdinů 54) schůzka pro všechny hostitele, kteří už nabídli ubytování pro účastníky setkání (vítáni budou i ti, kteří o poskytnutí ubytování teprve vážně uvažují). Místní přípravný tým a dobrovolník z Taizé na této schůzce přiblíží program evropského setkání, a především zodpoví všechny dotazy hostitelů. Stručný přehled programu setkání v hostitelském společenství na Praze 7: V pondělí 29. prosince od 9:00 po celý den bude probíhat příjem účastníků na faře: vítáni budou všichni, kteří by mohli pomoci s evidencí přijíždějících hostů, kontrolou jejich registračních lístků, rozřazením
do skupinek dle požadovaných kritérií a veškerou související evidencí, přidělením ubytování, příp. nasměrováním nebo doprovodem do místa ubytování apod. Ostatní farníky prosíme, pokud by na přivítání poutníků mohli věnovat např. trochu cukroví. Po ubytování mají účastníci v pondělí odpoledne a večer program v Letňanech (i s večeří) a na místo ubytování by se měli vrátit do 22:00. V úterý 30., ve středu 31. prosince, a také v pátek 2. ledna v 8,30h budou začínat v kostele sv. Antonína ranní, asi půlhodinové modlitby v duchu Taizé. Tyto modlitby jsou otevřené pro veřejnost a jsme všichni srdečně zváni. V úterý 30. a ve středu 31. prosince se po ranní modlitbě mladí lidé přesunou na setkání ve skupinkách, probíhajících v hostitelském společenství – tedy i v naší farnosti – mezi 9:15 do 10:45, poté půjdou na polední modlitby do velkých chrámů centra, odpoledne se účastní různých workshopů, večer do 21:00 programu v Letňanech (i s večeří) a na místo ubytování se vracejí do 22h. Ve středu 31. prosince od 23h se bude konat v kostele sv. Antonína večerní modlitba za mír. Hostitelské rodiny jsou srdečně zvány. Na modlitbu za mír bude navazovat tzv. "festival národů". Tato oslava je bez alkoholu a končí ve 2 hodiny nad ránem. Ve čtvrtek 1. ledna se mladí lidé zúčastní novoroční mše v hostitelském společenství, tj. v kostele sv. Antonína v 10h (mše v 8h na Nový rok není). Odpoledne, po novoročním obědě se „svými“ rodinami, se účastní regionálního setkání v centru Prahy, které začne v 15h. Poslední den Setkání, v pátek 2. ledna 2015, půjdou účastníci na ranní modlitbu do našeho kostela (v 8:30) už se svými zavazadly a po ní se odeberou na místo svého odjezdu. Vzhledem k množství činností souvisejících s celým Setkáním prosíme dobrovolníky, kteří by vypomohli s přípravou kostela a místností na faře apod., s administrativou v den příjmu (29.12. – je možné rozdělit si služby např. po několika hodinách), s moderováním skupinek mladých lidí v úterý, ve středu a v pátek (vždy asi mezi 9h a 11h dopoledne), s přípravou oslavy na Silvestra a následným úklidem prostor. Pro den příjmu 29. prosince a festival národů na Silvestra prosíme farníky o poskytnutí malého pohoštění. Díky tomu všemu věříme, že Setkání bude krásná událost nejen pro naše hosty, ale pro celé naše společenství. Děkujeme. Za organizátory zdraví a požehnaný advent přeje Vanda Bodová (
[email protected]) MAMINKA Říkali jí kůtě (rozuměj kotě). Měla malý stoleček stranou starších sester. Později se jim starala o děti. Myslely si, že to tak bude pořád. Ale vdala se, i když uvažovala o řeholním stavu. Po absolvování učitelského ústavu byla během války posílána na různá místa v jižních a jihozápadních Čechách. V těžkém poválečném období pochopila, že potřebuje ochranu. Němci museli opustit české území a smrt si vybírala daň za prokletí. Šla dům od domu. Taky na ni vystřelili. Mimořádně neseděla večer u rádia. Byla to moje maminka, která měla vše, čemu tatínek nemohl odolat. Byla krásná, tajemná, nedostupná a svá. Zkrátka – kůtě. Přišel rok padesát dva. Jedné noci tatínka odvedli a maminka, která mě nosila pod srdcem, zůstala sama s hořekující babičkou, které války vzaly už manžela a druhého syna. Maminka v tu dobu malovala panáčky v továrně na hračky. Po návratu tatínka z vězení museli rodiče opustit byt i oblast. Našli útočiště v rodném domě maminky. Tatínka přijali do práce na pile a to byl ještě rád, že unikl „impregnýrce“, maminka, když jsme odrostli, zatloukala hřebíčky v továrně na nábytek. Oba takto pracovali až hluboko přes důchodový věk. Žili jsme s babičkou, maminka bude mít čestné místo mezi snachami. Odešla tiše ve věku nedožitých 95 let potom, co více než třináct let byla po mozkové příhodě odkázána na pomoc blízkých, zvláště na obětavou a láskyplnou pomoc tatínka, se kterým prožili více než šedesát společných let, a mé oddané sestry. Dobu na lůžku promodlila, ráda se smála. Když jsem za ní už po smrti jela vlakem, ze vzpomínky se mi vybavila radost – to vítr se prohnal v korunách stromů. Říkala často: „Buďte dobré mysli“. Zvláštní, tímtéž končila hovor má dobrá známá, se kterou jsem se pomodlila po telefonu. Jako kdyby mi to ještě jednou řekla maminka. Má sestra potom následně na stejných slovech otevřela náhodně Bibli. V poslední době jsme si s maminkou často vzájemně přály, jak už to prý dělávala její maminka: „.. a po smrti nebeské království“. Po její smrti jsme s ní setrvali ještě do dalšího dne. Bůh jí buď milostiv a všem drahým. Vzpomeňme na ně při svátečním stole. Neodpustím si ještě malou poznámku pro povzbuzení: na pohřeb přijela i devadesátiletá teta o dvou berlích, ze dne na den zajistila odvoz pro sebe i péči o svého nepohyblivého manžela, a svým temperamentem, vřelostí a humorem prozářila pohřební hostinu. Irena Červenková
CENA ŽIVOTA Během obchodování se zbožím a akciemi nashromáždil muž velký majetek. Vlastnil domy a pozemky v mnoha zemích, luxusní vůz a nádhernou jachtu. Nic z toho si ale nemohl opravdu užít, neboť správa majetku a snaha o jeho znásobení mu nedovolovaly dopřát si ten největší luxus, totiž věnovat se sám sobě. A přesto to chtěl teď změnit. Došel k názoru, že už investoval dost peněz, které se mohou rozmnožovat takřka samy od sebe. Správci byli řádní a spolehliví, mohl si tedy vzít rok volna a užívat si: konečně jednou nemyslet na obchody, cestovat, kam bude chtít, poznávat nové země a jejich kulinářské pochoutky, nechat se na své jachtě unášet větrem a mořskými vlnami. Ale nakonec to dopadlo jinak, než si plánoval: lékaři u něj zjistili smrtelnou nemoc, jejíž původ neznali, a proto nemohli ani ovlivnit její vývoj. „Dám vám polovinu svého majetku, když mě dopravíte na nejlepší kliniku na světě a zbavíte mě hrozby smrti!“ nabízel. „To není možné na žádné klinice na světě,“ řekli lékaři. „Tomu lékaři, který bude schopen dát mi alespoň půl roku života, dám tři čtvrtiny svého majetku!“ „Žádný lékař tohle nedokáže,“ řekli lékaři. „Dám vám vše, co mám, když objevíte lék, který mi umožní žít alespoň měsíc!“ „Takový lék neexistuje,“ řekli lékaři. „Snažte se tedy udržet mě naživu tak dlouho, abych mohl sepsat pár pokynů a myšlenek,“ prosil boháč. „Tolik času budete mít!“ slíbili lékaři. V posledních hodinách svého života nařídil bohatý muž, že celý jeho majetek má být vložen do nadace, která podporuje lékařský výzkum a přispívá ke zlepšení životních podmínek lidí. Připojil také poslední myšlenku: „Navzdory všem svým penězům jsem si nemohl koupit ani jednu hodinu života navíc. Užívej, člověče, svého života a dbej na to, aby sis byl vědom jeho ceny.“ Norbert Lechleitner, Vitamíny pro duši ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ HUDEBNÍ AKCE VE FARNOSTI SV. ANTONÍNA Rád bych vás pozval na několik hudebních akcí, které se budou konat v době adventní a vánoční v naší farnosti. Chtěl bych vám, potenciálním posluchačům, tímto způsobem nabídnout chvilku k zastavení a rozjímání v období přípravy a radostného očekávání. Doba adventní by nám měla poskytnout čas a příležitost k přípravě na Vánoce. Dvě adventní půlhodinky s varhanní improvizací a duchovním slovem P. Pavla Semely mají tyto momenty nabídnout. Adventní texty Bible patří k těm nejkrásnějším. Prvek očekávání a touhy po Spasiteli, jenž je v nich obsažen, nabízí mnoho podnětů jak varhaníkovi, který je hudebně ve svých improvizacích zpracovává, tak i řečníkovi, který je komentuje. Přijďte do kostela sv. Antonína o nedělích 7. 12. a 21. 12. v 15.00 zaslechnout něco z těchto myšlenek. Hrát budou varhaníci Miroslav Pšenička a Jakub Janšta. Přípravou na oslavu Vánoc jsou bezesporu Roráty, které po staletí naši předkové v tomto období pravidelně zpívali. Náš významný muzikolog a hudebník Dobroslav Orel píše: „Roráty patří jako čistý a vroucí výraz mariánské úcty našich předků po stránce hudební k nejkrásnějším výtvorům duchovní písně vůbec.“ Přijďte si roráty zazpívat a naladit se, uprostřed vrcholícího předvánočního shonu, na adventní notu. Mše sv. se zpěvem Rorátů se koná v sobotu 20. 12. od 7.30 v kostele sv. Klimenta, v Kostelní ulici. Krásné jesličky v kostele sv. Antonína jsou každoročně během Vánoc hojně navštěvovány. Letos svým způsobem ožijí. Na Boží Hod vánoční 25. 12. od 15.00 zde bude soubor Ritornello provádět vánoční mši, jejímž autorem je P. Georgius Zrůnek. Jedná se o krásnou barokní jesličkovou mši, kdy pastýři, spolu s ovečkami a anděli, přicházejí vítat právě narozeného Ježíška. Koncert bude doplněn koledami, které si návštěvníci budou moci zazpívat spolu se souborem. Vstupné je dobrovolné a akce se konají za podpory městské části Prahy 7. Těšíme se na viděnou. MgA. Miroslav Pšenička, regenschori kostela sv. Antonína PODĚKOVÁNÍ V úterý 2. prosince jsme měli možnost poslechnout si a také zazpívat klasické roráty v kostele sv. Klimenta. Náš regenschori Miroslav Pšenička pozval komorní soubor Ritornello s Michalem Pospíšilem a společně předvedli krásné hudební vystoupení – hra na starobylé harmonium, harfu, violu a flétnu byla prokládána zpěvem chorálu a písněmi, které mohli podle připravených zpěvníčků zpívat všichni. Oslovující bylo úvodní slovo Michala Pospíšila i krátké duchovní zamyšlení jáhna Jiřího Berana ve druhé části večera. Všem účinkujícím děkuji za krásné uvedení do adventní doby. Marta Hrčková
RORÁTY Až do liturgické reformy II. vatikánského koncilu (1965) se používal v Čechách po celý advent při první ranní votivní mši ke cti Panny Marie mešní formulář začínající slovy mešního introitu – vstupního zpěvu – 4. neděle adventní: Rorate coeli desuper (Rosu dejte nebesa shůry), odtud označení „roráty“. Původ rorátních mší lze hledat v době vlády Karla IV., který zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. Pro roráty je příznačné střídání chorálního zpěvu a menzurálních písní coby komentáře chorálního tématu. V pozdním středověku byly chorální melodie volného rytmu často prokládány strofickými menzurálními písněmi pravidelného rytmu – tropování. Praxe písňových tropů byla velmi oblíbena nejen u nás. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, a to zvláště v prostředí utrakvistickém. V době Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic se zpíval latinský formulář Roráte. V 15. století je zaznamenáno prokládání chorálu latinskými písněmi. Pod vlivem husitské bohoslužebné praxe dochází k převádění gregoriánského chorálu do češtiny a vzniká Český chorál. Dokladem toho je Jistebnický kancionál, rukopis z 1. poloviny 15. století. Praxe rorátních mší dosáhla svého vrcholu v 16. století. Po polovině 16. století dochází k ustálení výběru písní a z uměleckých i praktických důvodů k zaznamenání sestav chorálů a písní v graduálech nebo ve zvláštních knihách – rorátnících. Ve druhé třetině 16. století nastává návrat k Českému chorálu Tehdy se rozšířila praxe, kdy český chorál vycházející z formuláře Roráte byl prokládán slokami českých adventních písní. Hudba, která při jednoduchosti jednohlasého zpěvu graduje a přenáší na vnímavého posluchače nadšení, s jakým páni literáti v 16. století spěchali časně ráno ke zpěvu rorátů. Právě literátská bratrstva, organizovaná společenství laiků, věnující se především kostelnímu zpěvu, provozovala rorátní zpěv a velkou měrou se přičinila o jeho rozvoj. Literáti si pořizovali nákladné, často nádherně iluminované zpěvníky – sborové knihy velkého formátu, ze kterých mohlo na kůru zpívat více zpěváků současně. Zpěvy rorátů pokračovaly i v 17. století (viz několik dochovaných rukopisů, tištěných rorátů i historických zápisů). Literátským zpěvům zasadilo těžkou ránu až zrušení literátských bratrstev Josefem II. za josefínských reforem roku 1783, což mělo za následek úpadek rorátů jako takových. a následné bezhlavé dražby jejich nádherných zpěvníků. Pokus o obnovení staré tradice vidíme např. u Jana Františka Pospíšila v úplném vydání Roráte v Hradci Králové (1823). Pozdější vývoj je poznamenán krácením zpěvů, neboť původní sestavy se v praxi délkou jevily jako neúměrné mešní liturgii. Výraznější snahy o obnovu tradice rorátů se opět objevily ve 20. století. Dobroslav Orel v Českém kancionálu (1921) sice významně vrátil rorátní melodie od pozdních úprav k původním církevním tóninám, ale přebásnění a přerytmizování písní v duchu tehdy propagované tzv. přízvučné prosodie se dnes chápe jako chyba. Navíc krácením, které provedl tím, že v introitu ponechal jen chorál a ve zbylých částech naopak píseň bez chorálu, zcela zrušil původní charakteristickou strukturu rorátů. V tomto trendu pokračoval bohužel Jednotný kancionál (1973), kde se navíc mnohdy moderní úpravy označují jako původní znění. Tak se stalo, že dnes už netušíme, jak krásné bylo původní znění písní a co byly staročeské roráty. Typické české liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázejí, nemají totiž v evropské kultuře obdobu. Marie Kostelecká Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ror%C3%A1ty, http://www.mesnizpevy.cz/index.php/roraty/historie-roratu POZVÁNÍ NA PŘESPÁNÍ NA FAŘE A RORÁTY Zveme děti i jejich rodiče (mohou přijít, ale není podmínkou, hlídání je námi zajištěno) na již „tradiční“ přespání na faře dne 19.12. 2014. Konat se bude od 19hod a v programu je výroba lampiček na ranní průvod, nácvik písní s M. Pšeničkou, četba na dobrou noc a večerní modlitba. Po časném ranním probuzení pak bude následovat průvod se světly a po mši svaté s roráty též společná snídaně na faře. S sebou, prosím, vezměte – dobrou náladu a pohodu, spacák a karimatku, čistou lahev – zavařovačku, buchtu na sobotní snídani. Těšíme se na Vás a přejeme požehnaný adventní čas. Míla, Zuzana, Karolína
SPOLEČENSTVÍ ŽIVÉHO RŮŽENCE Ve středu 3.12.2014 se společenství živého růžence tradičně setkalo ve farních místnostech ke společné modlitbě, a to nejen za naši farnost, ale i za našeho věrného člena a účastníka našich setkání, za těžce nemocného P. Michala Kimáka. Jeho vždy krásné a hluboké duchovní zamyšlení nám tentokrát chybělo… Příští setkání společenství naplánovalo na úterý 6. ledna 2015 po mši svaté, tj. od 19,15 hod opět do farních místností. Požehnané a milostmi naplněné prožití adventu, ať radost ze zrození Spasitele prozáří vaše srdce i vaše domovy přeje Marie Kostelecká Modlitba za P. Michala u Matky Elekty – Společenství živého růžence se půjde 18.12. v 15,30 pomodlit za P. Michala k Matce Elektě do kostela sv. Benedikta na Hradčanech. Sraz je v udanou dobu přímo před kostelem sv. Benedikta. Každý, kdo se chce připojit, je samozřejmě vítán. Hanka Šimerová BOŽSKÉ DÍTĚ, PROSÍME Končíme rok, kdy jsme vzpomínali stého výročí posvěcení našeho farního kostela. Také ale stého výročí zahájení 1. světové války. My, kteří jsme válku nezažili, si jen těžko můžeme představit útrapy vojáků - jít za každého počasí, v zimě, o hladu, v nemoci, ve stresu. Máme pohlednici, kde můj děd prosí o zaslání teplého prádla a rukavic a vzpomíná na dva maličké synky, které musel opustit. Krátce nato r. 1914 padl. Není cennějšího daru než mír. Božské Dítě, daruj své Zemi mír. Mír v srdcích, v rodinách, mezi národy, mír na celém světě. Panno Maria z Medžugorje, Královno míru, oroduj za nás! Buďme sami šiřiteli míru tam, kde jsme. Irena Červenková MODLITBA SV. JANA PAVLA II. Matko naše a Těšitelko, potěš nás všechny a dej nám pochopit, že tajemství štěstí je v tom, že budeme opravdu dobrými lidmi, když budeme přemáhat zlo dobrem, věrní vždy tvému Synu Ježíši Kristu. Matko pravdy, Panno oděná sluncem pravdy, ještě nikdy nebyly masy lidí tak soustavně obelhávány falešnými ideologiemi, tak neprodyšně izolovány od pravdy křesťanské víry, od modlitby, od svátostí Kristovy církve, od výchovy ke křesťanské mravnosti. Ještě nikdy nebylo tolik lidí tak promyšleně zmateno a vnitřně zotročováno. Ďábel se raduje, že konečně zmátl člověka do té míry, že lidé zničí sami sebe a temné mocnosti budou triumfovat. Maria, dějinná hodina tvé pomoci křesťanům i celému světu, pro kterou tě Bůh připravil od věčnosti, je tady. Znič svou panenskou pokorou pýchu a zdánlivou moc otce lži. Vrať nám svého Syna, který se z tebe narodil, aby vydal svědectví pravdě. Mně pak dej odvahu, abych za žádnou cenu nikdy nelhal, ani ústy, ani jiným způsobem jednání. Amen. JEZULÁTKO ŘÍKÁ: Já jsem váš Bůh. Ale nemohu vám to ukázat. Vy sami to musíte uvidět očima lásky. Já jsem váš Bůh. Ale nemohu vám to říci. Ležím němý v jeslích.
Já jsem váš Bůh. Ale nemohu vám to dokázat. Nevidíte všechno. Já jsem váš Bůh. A tak vás prosím: Ukažte to vy mně Řekněte to vy mně Milujte mě! Milujte mě jako svého Boha! Barbora Thielová
CO SE SNESE V LESE… Letošní předvánoční čas rozčeřily vlny listopadových událostí v den oslav jejich pětadvacátého výročí. Byla jsem na Národní a upřímně přiznávám, že mě dojali mí čeští, z valné části nevěřící, spolubratři. Celý rok se navzájem pomlouváme, všelijak okopáváme, protože „nikde se nekrade tak jako u nás, nikde se nepodvádí tak jako u nás…. a vůbec!“ Nejhorší místo k životu je ta naše hobitovská roklinka! A pak člověk přijde do míst listopadových událostí a tam stojí špalír od podloubí na Národní až k Máji – v trojstupech, vážní, každý v ruce hořící svíčku, reformace nereformace, prvotřídní katolická pouť ke „svatému obrázku“. Před chvílí si sice lidé přinesli červené karty a hvízdali proti presidentu Zemanovi, nesouce transparenty: „Neuč naše děti sprostotě!“, ale jsou u toho vážní a takoví starosvětsky velební. Nebyla jsem na Albertově u házení vajíček, ale dojem z Národní byl opravdu povznášející. Až se nechce věřit, že tento oduševnělý zástup, který ve všedním životě jistě hojně a rád používá „vybraná slova“, se teď tváří tak přísně a odmítavě na presidentovo vstřícné gesto směrem k lidské spodině. Srdce lidu je možné si získat všemožnými cestami. „Honza“ Masaryk prý také rád používal lidové výrazy, stejně tak i pan Schwarzenberg, jenže když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Jan Masaryk měl za svými zády velebného otce, k němuž celý národ vzhlížel, pan president Zeman nemá za zády nikoho, jen ochranku. Pro pana Schwarzenberga nemám v tomto ohledu žádnou omluvu, snad mu špatný příklad jeho rivala pomůže k tomu, aby se začal chovat jako šlechtic, což od něj podvědomě celý národ očekával. Jan Masaryk provokoval a zlobil, koho však svou autentickou nevychovaností chce zlobit pan president Zeman? Na Hrad pro vyznamenání se dnes chodí v bundě, řád se bez mrknutí oka připíná na tepláky. Pro koho jsou podobné signály? Pro které diváky či voliče? Jaké normy se vlastně porušují, vždyť už téměř žádné nejsou? Touha po autentičnosti vládne celé společnosti. Ten, kdo chodí v bundě, je upřímný a na nic si nehraje. Kdo mluví sprostě – je pravdivý. Přesto, když občas dojde na lámání chleba, dav si najednou vzpomene, co se sluší a patří (ač to jednotlivce třeba už nikdo neučil) a začne protestovat. President je president a měl by se podle toho chovat. I když se třeba jednotliví lidé bez sprostého slova ani nevyjádří, od presidenta slušnost budou vyžadovat. Forma se totiž nemůže oddělovat od obsahu. Nevím, jestli pan president rozděluje společnost. Ale napomohl k tomu, že se věci ozřejmují. Svými proruskými, pročínskými a protistudentskými výroky vnesl světlo do různých nepochopitelných a tajemných jevů a kroků jak politického, tak oligarchického establishmentu a dovedl tak mnohdy zmatený dav k poznání, že ne každý protest je známkou pravdivosti a pokroku. A že president by měl mluvit slušně a nedělat ze sebe, on inteligentní člověk, pro zvýšení popularity šaška. V dávných dobách svých prvních krůčků v církvi jsem slyšela v jednom kostele v homilii slovo „blbeček“. Já, která jsem ve svém prostředí docela běžně používala „vybraná slova“ v domnění, že jsem holka moderní a odvázaná, jsem se v tom kostele tenkrát úplně rozklepala. Nechápala jsem svou tehdejší reakci a vysvětlovala jsem si ji jakousi konvertitní přecitlivělostí. Až s výroky páně presidentovými jsem to po letech pochopila. Co se snese v lese… I kdyby člověk v lese žil a nic jiného nepoznal, přece jen Boží milostí tuší, jak to chodí na plese a že nejde jen o dodržování pravidel podle Gutha Jarkovského. Jde o mnohem víc a zástup v takových chvílích má svou jasnozřivost a inteligenci. Forma mnohdy prozrazuje totiž i obsah. Milostiplné vánoce přeju všem lidem žijícím v naší kotlince! Kéž se nedožijeme nějakého sprostého nadávání u Ježíškových jesliček. Proč ne? Před malými dětmi se přece nemluví sprostě. Věra Eliášková PROCHÁZKA DO HRUSIC 3. 1. 2015 (RODINNÉ VÝLETY VŽDY PRVNÍ SOBOTU V MĚSÍCI) sraz: 9.50 na Hlavním nádraží, bude nutno si koupit jízdenku do Senohrab, vlak jede 10.07 směr Benešov. trasa: Senohraby – památník Josefa Lady – hostinec u Sejků – Mirošovice u Prahy (délka trasy cca 7km), my jedeme s kočárkem, ale neznáme to tam, tak se necháme překvapit ☺. návrat: do Prahy jede z Mirošovic vlak každou půlhodinu, vždy ve 14 a 44 min. každou hodinu; počítáme, že bychom rádi byli do tmy v Praze – čili tak v 16hod. Za společenství maminek srdečně zve Míla Svobodová
JAK SE PASTÝŘ NATHAN STAL VESELÝM ČLOVĚKEM (LUK 2) Nathan byl dobrý pastýř. Měl rád své ovečky a pečlivě se o ně staral. Všichni jeho přátelé věděli, že je na něj spolehnutí. Když nějaká ovce onemocněla, Nathan o ni pečoval, jak nejlépe uměl, a nedopřál si odpočinku, dokud se ovce neuzdravila. Přesto u ostatních pastýřů nebyl příliš oblíbený, protože byl zasmušilý. Trápil se těžko zodpověditelnými otázkami, hlavně jednou, kterou dával i svým přátelům: „Jak mám milovat Boha, když ho nikdy nespatřím?“ Už jako dítě dával tuhle otázku i svému otci, když se společně modlívali ranní modlitbu: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou!“ (Deut.6,4-5) Otec mu tenkrát odpověděl: „Já jsem Boha taky nikdy neviděl. Plním jeho přikázání, a to stačí.“ Ale Nathanovi to nestačilo. „Milovat, to je přece víc!“ Otec se na syna rozzlobil: „Jestli nedáš pokoj s těmi svými otázkami, dostaneš!“ A Nathan musel mlčet. Ranní modlitbu se proto modlíval se špatným svědomím. Později, když povyrostl, ptal se i rabína v synagóze. Rabín mu však přísně odpověděl: „Víš, co vlastně žádáš? Nevíš, že člověk, který spatřil Boha, musí zemřít?“ (Ex 33,20) A tak byl Nathan stále smutný. Někdy našel přece jen trochu porozumění alespoň u svých kamarádů. Když měli noční hlídku, seděli spolu a dívali se na jasné, tiché nebe s hvězdami. Tehdy Nathan otevřel své srdce a znovu se osmělil připomenout svou otázku. „Miluj Boha tak, jak je to jen možné,“ říkávali mu kamarádi. „Modli se a věř, že On tě miluje. On přece ví, že ho nevidíš, sám to tak zařídil.“ Jednou konečně přišla noc, na niž Nathan nikdy nezapomene. Bylo chladno a na krok nebylo vidět. Nathan hlídal ovce a přitom podřimoval. Náhle se objevilo světlo. Nathan i jeho přátelé se lekli a vyskočili. Odkud se to světlo vzalo? Tu uviděli zářící postavu. Stál u nich anděl Páně a řekl jim: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán v městě Davidově. Toto vám bude znamením: naleznete děťátko v plenkách položené do jeslí!“ Nathan byl první, který poslechl andělovu výzvu a vyšel do noci. „Kam jdeš?“ zeptali se ho kamarádi, protože nechápali, co se to vlastně stalo. Ale Nathan se šťastně usmíval: „Konečně ho spatřím, konečně ho uvidím! Honem pojďte!“ A utíkal k Betlému. Když ostatní pastýři konečně přišli k jeslím, Nathan už tam klečel před děťátkem a slzy radosti mu stékaly po tvářích. Blaženě šeptal: „Ty, malé děťátko, ty mi ukážeš, jak mám milovat Boha! Ty sám jsi můj Bůh a milovat tebe – to je tak snadné!“ Od té doby byl Nathan veselý člověk a jeho srdce bylo klidné. Barbora Thielová TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA Hledáme pomocníky pro TŘÍKRÁLOVOU SBÍRKU, která se letos bude konat od 4. do 11. ledna 2015. Máme k dispozici oblečení pro děti, pro dospělé trika a vesty s logem charity. V loňském roce si akci vzala na starost skupina maminek a dětí v čele s Mílou Svobodovou, letos by bylo fajn, kdyby se přidal ještě někdo další. Takto vyfotografovali naše malé koledníky vloni do MF Dnes:
Máme v úmyslu koledovat hlavně 6. ledna 2015 cca od 15 do 18h před kostelem, a to i za účasti pana starosty. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo rád zpívá a hraje na hudební nástroj i venku v zimě (třeba flétna), bylo by hezké, kdyby nám v této době svým vystoupením (i krátkým) pomohl koledovat. Podrobnější informace mohu poskytnout telefonicky já (731 598 990) – nebo Míla Svobodová (776 173 673), také to jde samozřejmě mailem –
[email protected].
Letos část vybraných prostředků podpoří činnost naší charity (60%) a ostatní se rozdělí na pomoc rodinám v nouzi, osamělým matkám s dětmi, podpora charitní nemocnice v Ugandě atd. Předem děkuji všem, kteří se do akce zapojí. Jana Fajstavrová PROJEKT DÁREK PRO KAŽDÉHO Děkujeme všem, kteří se rozhodli podpořit projekt, jehož cílem je obdarovat děti ze sociálně slabých rodin dárky, o které si napsaly Ježíškovi. Byla jsem opravdu překvapena Vaší mírou solidarity. Prakticky všechny dárky byly do týdne rozebrány. Proto jsem si dovolila ještě několik dětí přidat – zde jsou dárky méně konkrétní, protože se jedná o děti, které ani nevědí, co si přát. Většinou žijí s rodiči na ubytovně. Druhou částí našeho projektu bylo obdarování osamělých seniorů, které máme v péči. Vůbec jsem si nedovolila žádat ještě o tuto pomoc, protože jsem ani nedoufala, že by obdarování dětí šlo tak rychle. Předpokládali jsme, že na dárky pro seniory seženeme peníze a připravíme je sami. Velmi si proto vážím Vaší pomoci při realizaci této „ježíškovské“ mise. Přeji všem krásný adventní čas. Mgr. Jana Fajstavrová, ředitelka Charity Holešovice TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2015 Tři králové putovali dlouhou cestu za hvězdou. Jen proto, aby se poklonili Králi a přinesli mu dary. Tak trochu blázni – opustit pohodlí domova a vydat se do cizí země. Na dlouhou dobu snášet útrapy cesty, rozmary počasí , utratit spoustu peněz– a proč vlastně? Co z toho měli? A my, po mnoha letech, převlékáme se za tři krále, vyjdeme z tepla domova do ulic, přejeme svým sousedům i kolemjdoucím štěstí, zdraví, dlouhá léta. Vybíráme přitom peníze na chudé. Co z toho máme? Starosti, namrzlé ruce, někdy pocit studu, že nás někdo obchází, aby nemusel nic dát do kasičky. Ale taky radost z toho, že můžeme sloužit Králi, klanět se mu a přinést dary – třeba tímto způsobem. Stejně jako vloni, i letos půjde koledovat naše společenství maminek. Není nás ale mnoho a máme některé děti dost malé (tedy nemohou všecky maminky). Moc rády uvítáme vaši pomoc. Nikdo nechodí koledovat sám, vždy jdou minimálně dva dospělí a několik dětí. Prosíme vás proto, kdo je ochoten se k nám připojit – ať už s dětmi nebo sám, ozvěte se nám. Pokud byste se chtěli ještě něco zeptat, budeme skoro všechny na ranních rorátech pro děti v kostele sv. Klimenta 20. prosince 2014 nebo kteroukoli neděli před kostelem. Děkujeme. Míla Svobodová ,
[email protected], tel. 776 173673 TŘI NEOBYČEJNÍ KRÁLOVÉ Děti se snažily ze všech sil, aby představení dopadlo co nejlépe. Pes v roli osla zdárně usnul a Josefovi se neodlepil plnovous, čehož se všichni nejvíc obávali. Nikdo však netušil, že se právě příchod tří králů stane nejsilnějším místem celé vánoční hry. Prvnímu králi bylo okolo padesáti. Měl pět dětí a pracoval na radnici. V ruce nesl berle. Položil je vedle jesliček a prohlásil: „Před třemi lety jsem měl ošklivou autonehodu. Byl to čelní náraz a probudil jsem se až v nemocnici s mnoha zlomeninami. Lékaři mi nedávali moc naději na uzdravení, nikdo se neodvážil mi říct, co bude dál. Právě tehdy jsem se začal těšit z každého sebemenšího pokroku. Byl jsem vděčný za to, že jsem zase mohl hýbat prsty, posadit se bez pomoci jiných a tak dál. Těch několik měsíců v nemocnici pro mne znamenalo velkou změnu. Začal jsem pokorně objevovat, kolik krásy je na světě. Mám radost z každodenních maličkostí, kterých jsem si do té doby vůbec nevšiml. A proto nesu Ježíškovi na znamení vděčnosti tyhle berle.“ Druhým králem byla vlastně královna, matka dvou dětí. Nesla knihu katechismu. Položila ji vedle Ježíška se slovy: „Dokud byly děti malé a potřebovaly mě, cítila jsem se potřebná. Potom vyrostly a já se začala cítit zbytečná. Ale zjistila jsem, že je hloupé se litovat, a tak jsem poprosila faráře, jestli mohu děti učit náboženství. Díky tomu jsem zase našla své místo na zemi.“ Třetí král byl velmi mladý a nesl sebou čistý list papíru. Položil ho vedle Ježíška a řekl: „Nevěděl jsem, jestli mám roli krále vůbec přijmout. Nevěděl jsem, co budu povídat ani co přinesu jako dar. Mám prázdné ruce. Ale mám srdce plné touhy a radosti ze života. Zároveň se mi v něm honí neklid, otázky, očekávání, pochybnosti. Nemám, co bych ti dal. Budoucnost je pro mě v mlhách. A tak ti, Ježíšku, nesu čistý list. Vím, že jsi přišel proto, abys nám dal novou naději. Jsem ještě uvnitř prázdný, ale srdce mám otevřené a připravené na slova, která budeš chtít napsat na list mého života. Teď, když jsi přišel, se všechno změní…“ Bruno Ferrero: Vánoční příběhy pro potěchu duše
FARNÍ PLES Milí spolufarníci, v minulých farních listech jste se dočetli, že v lednu opět chystáme farní ples. Nabízím několik podrobností. Bude se jednat již o 22. farní charitativní ples a chceme jej mít i letos společný s farností sv. Gotharda. Uskuteční se v sobotu 24. ledna 2015 od 19.30 hod ve Foersterově sále kulturního zařízení Domovina, Na Maninách 1525/32a, Praha 7 – Holešovice (zastávka MHD „Maniny“). K tanci nám tentokrát zahraje hudební skupina FÉNIX. O občerstvení se postará pan Rosypal (cukrárna STUDÁNKA) Vstupenky k místům u stolů budou v předprodeji za 260,- Kč pravděpodobně od příští neděle v sakristii u sv. Antonína. Předtančení se zatím domlouvá. Doufáme, že tombola bude stejně bohatá jako v předchozích letech. Aby tomu tak bylo, musíme hodnotné ceny zajistit. Tady bychom uvítali vaši pomoc. Kdo máte kontakt na nějakou firmu, která by mohla do tomboly něco věnovat, oslovte ji, prosím, nebo se mi ozvěte a prozraďte mi jej (v minulých dnech přislíbila tombolu Erhartova cukrárna a ekolo.cz). V případě, že vám doma zabírá místo něco hodnotného, co nepoužíváte, sem s tím. Ceny do tomboly můžete nosit od 11.1. do 18.1. do sakristie. Nemusím zdůrazňovat, že je dobré přinést pouze takové věci, které byste se nestyděli sami vyhrát... Farní ples je náš ples, který si děláme sami pro sebe, a jaký si ho uděláme, takový ho budeme mít. Obracím se proto na vás s prosbou. Máte-li někdo nějaký nápad na vylepšení plesu (výzdoba, program.....), tak mě neváhejte kontaktovat. Ples bychom zároveň nemohli realizovat bez pomoci ochotných dobrovolníků. Můžete-li někdo nabídnout pomocnou ruku ať už s přípravami před plesem (příprava cen do tomboly, příprava sálu – čísla stolů, programy, výzdoba), nebo v průběhu večera (trhání lístků u vstupu, prodej lístků do tomboly, pomoc při slosování...), ozvěte se mi, prosím. Dobrovolníkům, kteří se aktivně zasadí o hladký průběh večera, můžeme nabídnout volný vstup na ples (zvláště těm, kteří by jinak na ples nešli). Přijďte všichni 24.1. 2015 na ples a pozvěte své přátele. Kontakt:
[email protected] Jan Rund E – MAILOVÁ SKUPINA
V naší farnosti funguje e-mailová skupina (
[email protected]), díky které mezi sebou můžeme jednoduše komunikovat a sdílet informace. V tuto chvíli je do skupiny zařazeno 51 e-mailových adres a komunikace v rámci farnosti se pomalu rozjíždí. Rozesílané informace se většinou týkají chystaných farních akcí. Vás, kteří ještě nejste členy e-mailové skupiny, tímto zvu, abyste se do skupiny přidali. Jak to funguje: každý přihlášený člen může posílat zprávy na adresu:
[email protected]. Tato zpráva bude automaticky rozeslána všem členům skupiny. Členové skupiny navzájem nevidí své emailové adresy, ale pouze adresu toho, kdo odešle skupině mail. Do skupiny není složité se registrovat, stačí pouze poslat e-mail na adresu:
[email protected] a do skupiny vás zařadím. O úspěšném přiřazení do skupiny dostanete e-mailovou zprávu. Pokud nebudete chtít dostávat e-maily ze skupiny, stačí kdykoli kliknout na odkaz unsubscribe na konci každé zprávy. Honza Rund ZPRÁVY ZE SCHŮZKY PASTORAČNÍ RADY FARNOSTI P. Michal Kimák – jeho zdravotní stav zůstává velmi vážný. Příprava na setkání Taizé – hledáme další hostitelské rodiny a pomocníky ve farnosti, zejména na příjem hostů 29.12.. Program setkání – podrobné informace jsou ve FL na str. 1, 2 a budou dále upřesňovány. Charita – poděkování za dárky pro děti ze sociálně slabých rodin, rozšířeno o dárky pro osamělé seniory. Tříkrálová sbírka – informace ve FL str.7 a 8. Příprava na Vánoce – přehled bohoslužeb viz níže. akce Křesťanské Vánoce – Jiří Beran zajistí brožurky, více na www.krestanskevanoce.cz. Betlémské světlo bude možno získat u sv. Antonína na Štědrý den 10 – 17h a na Hod Boží dopoledne. Farní ples 24. 1. 2015 v Domovině – J. Rund a J. Kozák hledají dobrovolníky na pomoc – viz také FL str. 9.
KALENDÁŘ FARNOSTI SV. ANTONÍNA (A GOTHARDA) PRO NEJBLIŽŠÍ OBDOBÍ:
V pondělí 15. prosince od 19.30 bude v kostele sv. Antonína uvedena Rybova mše. Ve čtvrtek 18.prosince v 15.30 se pomodlíme za P. Michala u Matky Elekty – blíže viz FL str. 5. V pátek 19. prosince bude na faře večerní program pro děti s přespáním – podrobněji viz FL str. 4. V sobotu 20. prosince od 7.30 se pomodlíme roráty v kostele sv. Klimenta – více viz FL str. 4. V neděli 21. prosince od 15h bude u sv. Antonína uvedena adventní půlhodinka – podrobněji viz FL str. 3. Ve čtvrtek 25. prosince od 15h bude u sv. Antonína slavnostní vánoční koncert Zpívání u jesliček. Soubor Ritornello uvede Vánoční mši P. Georgia Zrůnka a budeme moci si společně zazpívat koledy. Od pondělí 29. prosince 2014 do pátku 2. ledna 2015 – Taizé setkání v Praze – viz také FL str. 1,2. V sobotu 3. ledna je plánován rodinný výlet do Hrusic, sraz na Hl. nádraží v 9.50h – více viz FL str. 6. Společenství živého růžence se setká v úterý 6. ledna 2015 po mši svaté, tj. od 19.15 na faře. Tříkrálová sbírka se uskuteční ve dnech 4. – 11. ledna 2015, hlavní koledování bude v úterý 6. ledna 2015 odpoledne v 15 – 18h před kostelem sv. Antonína. V sobotu 24. ledna se uskuteční v sále KD Domovina, Na Maninách 32a, farní ples – více viz FL str. 9.
Bohoslužby ve vánočním období kostel sv. Antonína
kostel sv. Gotharda
středa 24. 12. Vigilie Narození Páně
15.30 24.00 půlnoční 24.00 Rybova mše čtvrtek 25. 12. Slavnost Narození Páně 10.00, 18.00 9.00 pátek 26. 12. Svátek sv. Štěpána 10.00, 18.00 9.00 sobota 27. 12. Mše sv. s požehnáním vína 18.00 neděle 28. 12. Svátek svaté Rodiny 8.00, 10.00 a 18.00 9.00 obnova manželských slibů při všech mších svatých středa 31. 12. zakončení občanského roku 15.30 15.30 mše sv. s poděkováním za uplynulý rok a s prosbou o ochranu v novém roce 23.00 Taizé - modlitba za mír čtvrtek 1.1.2015 Slavnost Matky Boží Panny Marie 10.00, 18.00 9.00 neděle 4.1.2015 8.00, 10.00 a 18.00 9.00 Zjevení Páně úterý 6. 1.2015 Zjevení Páně 18.00 svěcení vody, kadidla a křídy svěcení vody, kadidla a křídy
Ve všední dny jsou u sv. Antonína mše sv. večer v 18h, u sv. Gotharda je pouze v pátek 2. 1. v 17.30h. Slovanský Betlém v kostele sv. Antonína bude přístupný od 24. prosince 2014 do 2. února 2015: Štědrý den Silvestr Ostatní dny až do 2 .2. 2015
10 - 17 a 10 - 17 10 – 19
23.30 - 01
Pastorační rada farnosti sv. Antonína a redakce Farních listů přeje všem farníkům a čtenářům Farních listů požehnané Vánoce a radost a pokoj v srdci. Farní listy vydává Farní rada při kostele sv. Antonína. Vycházejí pro vnitřní potřebu holešovické farnosti za dobrovolný příspěvek. Redakce: P. Pavel Semela, P. Michal Špán, Marta Hrčková, Věra Eliášková. Kresba hlavičky na titul. straně – Hanka Roubalová. Tisk Ediční centrum AMU. Toto číslo vychází 14. prosince 2014. Uzávěrka příspěvků do příštího čísla FL je 12. ledna 2015. Dopisy a příspěvky zasílejte na adresu: Farnost sv. Antonína, Dukelských hrdinů 54, Praha 7, 170 00, na redakci Farních listů
[email protected] nebo je zanechte v sakristii. Obálku označte nápisem Farní listy. Redakce si vyhrazuje právo krátit příspěvky. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Adresa webových stránek naší farnosti je www.svatyantonin.cz, kam můžete psát i své dotazy. Pro sdílení zpráv funguje ve farnosti e-mailová skupina
[email protected].