4. číslo 2013/2014
Sluníčko
Vánek
Nepospíchej, sluníčko, počkej chvíli maličkou. Vybarvi nám ostružiny, jahody a kopretiny.
Pošeptej mi, letní vánku, odkdy voníš po heřmánku. Asi od té chvíle právě, co jsem dřímal v luční trávě. (Anna Kvěchová)
Redakční rada: Ondřej Hrabačka Natálie Kvardová Věra Vokatá Viktorie Maříková
Anna Kvěchová Petr Pšeničný Matěj Vála Mgr. Lenka Beranová
Milí čtenáři, konec roku už nám klepe na dveře, a tak je tu ještě poslední letošní vydání našeho časopisu. Zamyslíme se v něm nad uplynulými událostmi a zážitky a začneme se těšit na prázdniny. Těch se už všichni určitě nemůžete dočkat. Zpříjemněte si tedy dlouhé čekání ve školních třídách přečtením pár stran, které jsme vytvořili my, vaši spolužáci. Vaše redakční rada
Co se dělo… Velikonoce Zdravím vás u školního časopisu. Dneska bych vám chtěl říci něco o velikonočních svátcích, které určitě všichni znáte. Když se řeknou Velikonoce, každý si vybaví něco jiného. Někdo si vybaví pletení pomlázky, chození po koledě, šlehání děvčat nebo tu spoustu sladkostí. Ale jak vlastně vznikly, proč máme na Velikonoce prázdniny, proč chodíme na pomlázku a proč pečeme například velikonoční mazance nebo beránka? O tom vám teď něco povím. Začneme od samého začátku. Velikonoce jsou oslavou z mrtvých vstání Ježíše Krista. Toto se odehrálo okolo roku 33 n.l. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara. Dále lidé začali uctívat Ježíše jako boha nebo jako výjimečnou osobu. Takto je to každý rok a zvyky a tradice na tento svátek se stále dodržují. Velikonoce nemají stálý datum. Doba jejich konání se vypočítává podle měsíce a to tak, že se konají první neděli po prvním jarním úplňku.
Nějaké velikonoční symboly
Velikonoční beránek-je jedním ze symbolů Ježíše Krista Kříž-nejdůležitější křesťanský symbol
(Petr Pšeničný)
Pálení čarodějnic
(Ondřej Hrabačka, Natálie Kvardová)
Den dětí Jednoho dne ve čtvrtek nám paní učitelka řekla, že pro nás mají na zítřek na Den dětí překvapení. Hned jsme se začali ptát, co je to za překvapení. Paní učitelka řekla, že to bude den bez učení, plný soutěží a různých úkolů. Hned jsme se začali těšit. Hlavně na ten den bez učení. Konečně tady byl pátek. Hned co jsme se sešli ve škole, šli jsme všichni do tělocvičny rozdělit se do skupin. Pan ředitel přečetl, kdo s kým bude a hned jsme se začali rozdělovat do skupin.To bylo za chvíli hotové, takže jsme se mohli pustit hned do prvních úkolů. Úkolů bylo celkem deset a na každém stanovišti jsme museli být patnáct minut. Plnění úkolů nás
velmi bavilo a nikdo z nás nemohl říct, že se nudí. Když měla každá skupina všech deset úkolů hotových a měla z každého stanoviště body, odnesla papírek s body do sborovny k učitelům, kteří je sečetli a seřadili je od nejmenšího počtu k nejvyššímu. Tak určili pořadí skupin. Zase jsme se všichni sešli v tělocvičně, kde mělo být předání cen a ohlášení vítězů. Pan ředitel hned začal oznamovat pořadí umístění. Když se všichni dozvěděli, kolikátí jsou, převzali si čokoládové dortíky a odnesli si je do tříd. Každý dostal svůj díl za účast v soutěžích a mohl si pochutnat. Mňam! (Petr Pšeničný)
Práce v družině V družině vyrábíme spoustu věcí. Momentálně vytváříme květiny z papíru a barevné čtvrtky. Nebo jsme na malý kus čtvrtky dali voskovky a potřeli jsme to tuší. Po jednom dni usychání jsme vydřeli kusem špičaté špejle obrázek. Na MDŽ jsme udělali tulipány pro mamky. Před Velikonoci jsme dělali velká a malá vejce nebo kuřata z bambulí. Pak jsem malovali na drumbeny. Práce v družině se nám moc líbí a myslíme, že se nám vždy moc povede. (Natálie Kvardová, Viktorie Maříková, Věra Vokatá)
Naše škola Od začátku školního roku 2013/2014 už uplynulo mnoho měsíců a dní. Také se přes dva měsíce prázdnin postavila nová školní družina. Jsou v ní nové stoly a židle, také tři počítače, gauč…Potom se krásně vymalovala celá škola. A nejvíce se mi líbí školní jídelna se stoly a novými židlemi a pro paní učitelky a pány učitele je velký stůl úplně vzadu naší jídelny. Nejen, že je krásná škola, ale je i dobré jídlo v jídelně. Velmi Vám děkujeme. (Věra Vokatá)
(Denisa Rejlková)
Vůně léta Vůně prázdnin přichází s létem a s létem přichází radost. Bez radosti je život jen samá trable a strach a žádná slast. Příroda začíná vydávat své plody, jež svojí chutí osvěžují nejen děti, ale i dospělé, kteří omámeni vůní léta vracejí se do dětských let. Slunce žhne, až praskají teploměry. Alespoň chladný vánek hladí horká těla lidí chladivým dotekem. Studené řeky stávají se častým místem návštěv lidí toužících po ochlazení. Lidé často jezdí na dovolené, jež jsou pro ně odpočívadlem na dlouhé cestě životem. Dětí, ba i dospělí se koupají v bazénech i v řekách. Jen gaučoví povaleči lehávají doma u televize, postiženi modernou. Letní kina, aqvaparky a koupaliště jsou jako mraveniště, všude jsou lidé, kteří si nechtějí léto užívat v samotě venkova. A všichni jsou omámeni vůní léta, kterou jakoby příroda naznačovala: „Užívejte si léta, vše je v pořádku, jste v bezpečí, nestresujte se a relaxujte. Zkrátka léto se blíží a teplota stoupá. To znamená, že léto nás volá. (Matěj Vála – školní slohová práce)
Letní osvěžení
(Anna Kvěchová)
Hádej, hádej… Koupi, koupi, cachty a cachty, hop, hop, vodička kolem stříká, letní vánek žene vodu přes paluby. Je v zemi či na vrchu, plavky a hop do ………………………….
(Věra Vokatá)
Barvy Je to červené či žluté, voní to, to je smůla, uschne to a když se ráno probudím, zase je uvidím. V květináči zraje květ, odtrhnu a ………… uschne hned.
Vedle cesty hlavu sklání, v modrém šátku tichá paní, Tiše hledí do daleka. Na kohopak asi čeká? Mezi trním dříme panna, navoněná, načesaná. (Anna Kvěchová)
(Řešení: bazénu, kytka, čekanka, růže)
Dnes vám budu povídat o pranostikách.Víte vůbec, co to je, co znamenají nebo kdy se využívají? O tom vám dneska něco řeknu.Doufám,že vás to bude bavit.A když ne tak alespoň dávejte pozor, protože nikdy nevíte kdy se vám to může hodit. Pranostika je žánr lidové slovesnosti.To znamená, že si jí mezi sebou povídali lidé.Také je to rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu. Dá se podle nich i předpovědět počasí. Pranostika je také založena na dlouhodobé lidské zkušenosti. V Čechách a na Moravě jsou jich stovky, možná tisíce. Pranostiky vymysleli naši předci, kteří se podle nich řídili, například podle nich odvozovali, jaké bude počasí nebo také kdy mají zasít pole, aby měli co nejlepší úrodu. Pranostiky jsou pro každý měsíc a vždycky označují to, co je pro ten měsíc nejběžnější nebo co se tam nejčastěji děje. Dnes už se pranostiky skoro nepoužívají, protože je nahradili výkonnější počítače a elektronika, ale i tyto stroje mají pravděpodobně základ v pranostikách. Otázky: Víte, jaká věda se zabývá výzkumem pranostik? Vymyslete co nejvíce pranostik. Jaké pranostiky znáte? Dokážete vymyslet pranostiku ke každému měsíci nebo ročnímu období? Zkuste to!!!!!!!!! (Petr Pšeničný)
červnové pranostiky Když červen sluncem pohostí, úroda bude v hojnosti. Medardova kápě čtyřicet dní kape. Červen studený — sedlák krčí rameny. Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.
Školní tvorba 7. třída se při hodině literatury seznámila s básněmi zvanými limeriky, které jsou vtipné, i když příliš smyslu nedávají. Sami si zkusili takový limerik napsat. Začátek měli všichni stejný. Toto jsou ty nejpovedenější z nich.
Byl jeden dědeček z Lomnice, A ten měl ve stáji prasnice Vůbec se o ně nestaral, ani na seně jim neustlal. Ten jeden ošklivý dědeček z Lomnice. (Tereza Schwanová)
Byl jeden dědeček z Lomnice, a ten měl rád děti z ulice. Házel jim z okna bonbóny a nesnášel, když je odmítly. Ten milý dědeček z Lomnice. (Tereza Kučerová)
Byl jeden dědeček z Lomnice, Ten neměl žádné čepice, neměl co si dát na hlavu, měl z toho špatnou náladu. Ten dědek z Lomnice. (Petr Pšeničný)
Byl jeden dědeček z Lomnice, A ten miloval čepice Měl je rád nejvíce Ty milované čepice Ten jeden dědeček z Lomnice. (Natálie Spilková)
Byl jeden dědeček z Lomnice, Ten nosil na krku hadice A vodu všude rád stříkal A taky s ní utíkal. Ten náš stříkací dědeček. (Tomáš Zelenka)
Byl jeden dědeček z Lomnice, Chytal ryby do udice. Jednou nic nechytil Strašně se zarmoutil Ten jeden dědeček z Lomnice. (Hana Vokatá)
Byl jeden dědeček z Lomnice a ten měl peněz nejvíce. Jednou něco popletl, až z toho zbohatl, ten jeden dědeček z Lomnice. (Radka Svojšová)
