2014. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D

BIOLOGIE DÍTĚTE I. DOPLŇUJÍCÍ

PEDAGOGICKÉ STUDIUM PRO UČITELE

ZS 2013/2014

PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.

[email protected]

VVP

HLAVNÍ TÉMATA PŘEDNÁŠEK: o

základní vymezení věd o člověku

o

ontogeneze x fylogeneze

o

plánované rodičovství a antikoncepce

o

reprodukční zdraví a jeho poruchy

o

o

ontogenetický vývoj člověka (prenatální vývoj, perinatální vývoj (porod), postnatální vývoj) vybrané orgánové soustavy (pohlavní soustava, látkové řízení organismu, kožní soustava)

o

chronobiologie

o

ergonomie

o

výživa dětí

o

úrazy dětí

Otázky: 

Co z této oblasti znáte?



Co by Vás zajímalo? (témata)

POŽADAVKY KE KLASIFIKOVANÉMU ZÁPOČTU 

samostudium 





úkol na 28. 1. 2014 = biologie dítěte – ontogenetický vývoj, pohlavní soustava muže a ženy, žlázy s vnitřní sekrecí (hormony), kožní soustava, asistovaná reprodukce

docházka (min. 80%) - nedodržení = seminární práce x delší test x více samostudia test – datum bude stanoveno (Út28.1.2014?)

VĚDY O ČLOVĚKU

ONTOGENEZE 

Ontogeneze = vývoj jedince 





individuální vývoj organizmu (týká se nejen člověka, ale i jakéhokoliv organizmu rostlinného nebo živočišného) od vzniku zárodku až do zániku jedince. odvozeno od slova onto z řeckého slova bytí (poznání).

Fylogeneze = vývoj druhů 

vývoj druhů organismů v historickém sledu ve smyslu evoluční teorie.

Oba tyto procesy jsou vždy vzájemně těsně spojeny a vzájemně se podmiňují!  spory na téma vliv dědičnosti versus vliv prostředí příroda /geny/ X výchova 

ZÁKLADNÍ

POJMY

Ontogenetický vývoj 

začíná oplozením vajíčka a končí smrtí.



probíhá skrze růstové a zároveň i vývojové změny.

Růst = kvantitativní změny Vývoj = kvalitativní změny Růst časem ustává, vývoj pokračuje. V růstu a vývoji lze rozeznat 3 etapy: 1) růstový a funkční vzestup (před narozením až adolescence) 2) setrvání funkcí na dosažené úrovni (období dospělosti) 3) postupný pokles funkcí (stárnutí a stáří)

ROZDĚLENÍ ONTOGENETICKÉHO VÝVOJE 

období prenatální – před narozením   

zygota – oplozené vajíčko, 1.týden období zárodečné (embryonální) – intrauterinní vývoj, 2. – 8. týden období plodové (fetální) – od 9.týdne



období perinatální – období od 28.týdne



období postnatální – po narození

těhotenství, porod a první týden po narození



 

období novorozenecké (1. – 28. den po narození) období kojenecké (29. den – 1 rok) období batolecí (1 – 3 roky) mladší batolecí období (1 – 2 roky)  starší batolecí období (2 – 3 roky) 

.  

předškolní věk (3 – 6/7 let) školní věk (6/7 – 15 let) mladší školní věk (6/7 – 11 let)  starší školní věk (puberta) (11 – 15 let) 

 

období adolescence (dospívání) (15 – 20 let) období dospělosti (20 – 65 let) mladší dospělost (20 – 35 let)  střední dospělost (35 – 50 let)  starší dospělost (50 – 65 let) 



období stáří (65 a více let) presénium (stárnutí) (65 – 75 let)  sénium (stáří) (75 – 85 let)  dlouhověkost (85 let a více) 

PLÁNOVANÉ RODIČOVSTVÍ 

základní lidské právo rodičů volit si svobodně počet a dobu narození svých dětí



tzn. chtěné dítě (ochrana ženy před nechtěným těhotenstvím)



pokud možno biologická a psychická zralost; finanční zabezpečení



je možné díky antikoncepci

ROZVAHA PŘED POČETÍM 

znát svůj zdravotní stav (oba partneři) – zdravotní rizika povolání, pobyt v ohroženém prostředí, prodělané choroby a infekce



poradit se s lékařem o výskytu vrozených či dědičných onemocnění v rodině



alespoň 3 měsíce před početím upravit svou

životosprávu – stravu obohatit o vitamíny a minerály, omezit tuky, sůl a rafinovaný cukr 

vyvarovat se alkoholu, kouření a dalších návykových

látek

BABSKÉ RADY PRO POČETÍ chlapce

dívky



dieta s převahou bílkovin



strava hodně slaná nebo sladká



kyselinotvorná strava - vaječné



zásadotvorná strava - čokoláda, kakao,

bílky, piškotové těsto, banány,

vejce, mléko a mléčné výrobky,

pomeranče, třešně, meruňky,

nekvašený chléb a pečivo bez soli,

brambory, čočku, sušené švestky a

rýže, krupice, papriky, mrkev, okurka,

ovocné šťávy 

cibule, hrášek, jablka, hrušky, jahody,

vyšší hladina estrogenu v těle ženy –

maliny, grepy, citrony, sušené ovoce,

atraktivita muže a zamilovanost 

vliv má aktivita rodičů při pohlavním styku

fíky a mandle 

rutinní, zaběhlý vztah



teorie krve (čí krev je mladší, určuje

pohlaví dítěte, 1x za 7 let se krev mění)

REÁLNÁ FAKTA O POČETÍ 

Spermie Y – průbojnější, životnost 48 hodin



Spermie X – pomalejší, vytrvalejší, žijí 3-5 dní



Vajíčko – „žije“ po uvolnění z vaječníku 1-3 dny











Žena ve stresu - hladina stresových hormonů mění kyselost děložního hlenu, při stresu se také mění prokrvení pánevních orgánů – znesnadňuje zahnízdění oplodněného vajíčka. Normální plodná dvojice ve věku okolo 25 let, která má pravidelný pohlavní styk, má každý měsíc šanci na otěhotnění 1:4 – tzn., že asi 9 z 10-ti párů pokoušejících se o početí, uspěje během jednoho roku. Nicméně jeden pár z deseti ne!

Muž s celkovým počtem spermií pod 20 miliónů (tedy 5 miliónů na mililitr) je považován za neplodného. Je potvrzeno, že pohyblivosti spermií pomáhaji káva, čaj, čokálada či kakao (nikoli však v přehnaných dávkách!). Prospěšná je nízká teplota v oblasti šourku, tj. volné spodní prádlo či pravidelná studená sprcha šourku.

SCHÉMA

MUŽSKÉ SPERMIE

ZJEDNODUŠENÉ SCHÉMA MUŽSKÉ SPERMIE

1) FOTO

SPERMIE ELEKTRONOVÝM MIKROSKOPEM,

50 – 70 X A Y

VELIKOST SPERMIE

2) CHROMOZOMY

µM

PARAMETRY

SPERMIÍ A EJAKULÁTU

druh

délka spermie (μm)

šířka hlavičky (μm)

množství spermií objem 1ml ejakulátu ejakulátu (ml) (x106)

skot domácí

70

5,1

700

4

kůň

58

3,2

40

20

prase domácí

48

4,6

150

100

pes

68

4

200

2

králík domácí

54

4,7

450

0,8

člověk

48

5

50

4

FOTO VAJÍČKA

SCHÉMA

LIDSKÉHO VAJÍČKA

DVOJČATA 

Dvouvaječná dvojčata  



vznikají současným oplozením dvou vajíček vypuzených naráz z vaječníku stejného i různého pohlaví, nepodobají se více než sourozenci různého stáří

Jednovaječná dvojčata   

vznikají z jediného oplozeného vajíčka vícebuněčný útvar se rozdělí na 2 části a ty se vyvíjí samostatně stejné pohlaví, podobají se tělesně i duševně

POJMY 

Početí (koncepce) – splynutí mužské a ženské pohlavní buňky (spermie a vajíčka)



Menstruační cyklus – 28denní cyklus, při kterém dochází ke změnám na vaječníku, děloze (zvláště sliznici děložní), vejcovodech, pochvě. Jeho funkcí je

připravit děložní sliznici na případné uhnízdění oplozeného vajíčka. •

4 fáze – menstruační, proliferační (růstová), sekreční, ischemická



Menstruace – krvácení, fáze menstruačního cyklu



Ovulace – uvolnění vajíčka z vaječníku do vejcovodu



Ejakulace – výron spermatu (ejakulátu).



Ejakulát – zásaditá tekutina, skládá se z výměšků prostaty a semenných váčků

a spermií. 

Erekce – ztopoření penisu, složitý reflex s ustředím v bederní části míchy.



Poluce – samovolné uvolnění spermatu.



Těhotenství (gravidita) – období od početí do porodu (40 týdnů, 10 lunárních měsíců, +- 280 dní)

SCHÉMA

HORMONÁLNÍHO A MENSTRUAČNÍHO CYKLU A ZMĚN S TÍM SOUVISEJÍCÍCH

MENSTRUAČNÍ

CYKLUS

REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ 

schopnost otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě



ohrožují ho: 

předčasné zahájení sexuálního života



těhotenství mladistvých



umělé potraty



promiskuita



prostituce



pohlavní nemoci



gynekologické záněty v oblasti malé pánve

ANTIKONCEPCE (KONTRACEPCE) 

zahrnuje opatření k zabránění nechtěného oplodnění (početí)

Dělení kontracepčních metod: 

ženské – přirozené (coitus interruptus, metoda plodných a

neplodných dnů, měření bazální teploty, sledování hlenu děložního hrdla a změny děložního čípku)

– umělé (spermicidní prostředky – ničící spermie; bariérová

kontracepce – cervikální klobouček, pesar, nitroděložní tělísko; hormonální kontracepce – kombinovaná: estrogen + progestero=gestagen, progestinová, steroidní implantáty, postkoitální kontracepce; sterilizace)



mužské – přerušovaná soulož, kondom (prezervativ), sterilizace (vasektomie)

PEARL 



 

INDEX

vyjadřuje spolehlivost kontracepčních metod

jedná se o počet nežádoucích těhotenství při určitém druhu antikoncepce u žen x 12 x 100. čím nižší, tím spolehlivější! Udává počet otěhotnění u 100 žen za 1 rok používání určitého typu antikoncepce. Metoda

Pearl index

Bez antikoncepce

80

plodné a neplodné dny

30

kondom

10

poševní spermicidní čípky

10

minipilulky(jen s gestagenem)

2

pilulky s gestagenem a estrogenem

0,5

nitroděložní tělíska

0,3

podkožní implantáty

0,1

tříměsíční injekce

0,05

OBDOBÍ

PRENATÁLNÍ

EMBRYONÁLNÍ

-

SCHÉMA ZRÁNÍ VAJÍČKA

OVULACE (1), CESTA VAJÍČKA VEJCOVODEM, JEHO OPLOZENÍ (2), POSTUPNÉ RÝHOVÁNÍ A ZANOŘENÍ DO DĚLOŽNÍ SLIZNICE

(3)

VÝVOJ OPLOZENÉHO VAJÍČKA

OBDOBÍ PRENATÁLNÍ - EMBRYONÁLNÍ Oplození – splynutí mužské (spermie) a ženské (vajíčko) pohlavní buňky; dochází k němu nejčastěji ve vejcovodu.  Oplozením vzniká zygota! → do vajíčka vniká pouze hlavička spermie, dojde k splynutí prvojader spermie a vajíčka.  Rýhování oplozeného vajíčka, jeho postup vejcovodem; cca 30 hodin po oplození se rozdělí na 2 buňky (blastomery).  Morula – kulovitý útvar složený ze 16 buněk (blastomer); 3. – 4. den po oplození.  4.den po oplození morula vstupuje do dutiny děložní – mění se v blastocystu. 

. Blastocysta – dutý kulovitý útvar, tvořen vtstvou obalových buněk (trofoblast), a shlukem buněk zárodku (embryoblastem).  6.den po oplození – trofoblast → klky → proteolytické enzymy (rozleptají povrch děl.sliznice) → uhnízdění (implantace) blastocysty v děl.sliznici (6. – 15.den) → nejčastěji v horní části dělohy  Vcestné lůžko (placenta praevia) – uhnízdění v oblasti děl.hrdla; často se předčasně odlučuje, způsobuje krvácení v těhotenství a je komplikací při porodu.  konec 1.týdne – z embryoblastu se tvoří první ze 3 zárodečných listů = vnitřní (entoderm)  V dalších třech týdnech vzniká ektoderm a posléze mezoderm.

. 

Ze 3 zárodečných listů se vyvíjí základy orgánů:   

vnitřní zárodečný list (entoderm) = trávicí trubice, plíce a trávicí žlázy zevní zárodečný list (ektoderm) = pokožka, deriváty kůže, nervová soustava. střední zárodečný list (mezoderm) = kosti, svaly, cévní soustava, pohlavní orgány a ledviny.

Jako první se zakládá nervová soustava (3.týden) → možné vady (anencefalie – deformace hemisfér koncového mozku; rozštěpy páteře; výhřezy míchy apod.)  4.týden – začíná tepat srdce a kolovat krev  konec 1.měsíce – 5 párů žaberních oblouků v krční oblasti → důležité pro tvorbu obličeje, ucha a krku. 

POROVNÁNÍ VÝVOJE ZÁRODKŮ VYBRANÝCH DRUHŮ OBRATLOVCŮ

.





 

5. – 8.týden = další diferenciace primitivních orgánů; vývoj obličeje (možné vady = rozštěp rtu, horní čelisti či patra; významná je zde dědičnost v rodině) 5. – 6. týden = končetiny 8.týden = prsty od 4.týdne se vyvíjí pohlavní žlázy! (vady = hermafroditismus, pseudohermafroditismus, hypospadie)

Embryopatie (radiační, infekční, lékové)  





poruchy vývoje zárodku teratogeny = škodlivé vlivy prostředí, vyvolávají odchylky od normálního vývoje orgánů (malformace) vrozená vývojová vada (VVV) = morfologické poškození orgánu kritická perioda vývoje orgánů = mezi 20. – 40. dnem těhotenství

RIZIKOVÉ PERIODY VE VÝVOJI ORGÁNŮ

OBDOBÍ PRENATÁLNÍ EMBRYONÁLNÍ

PRENATÁLNÍ OBDOBÍ - PLODOVÉ začíná 9.týdnem a končí porodem  tomto období orgány rostou, vyvíjejí se a postupně začínají fungovat.  Plodové obaly : 







1) amnion = vnitřní obal; z embryoblastu; vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu → plodová voda (chrání plod před otřesy, mechanickým poškozením a změnami teploty) 2) chorion = zevní obal plodu, z trofoblastu; plodové lůžko (placenta) →pevné spojení klků se sliznicí; zprostředkovává spojení mezi plodem a tělem matky

Funkce placenty = nutriční, sekreční, respirační, ochrannou, endokrinní, zásobní

ZÁRODEK VE STÁŘÍ CCA 1.MĚSÍCE

PLACENTÁRNÍ

A PLODOVÝ OBĚH

pupečník = 2 pupeční tepny a pupeční žíla  pupeční tepny → odvádějí z plodu do placenty CO2 a odpadní produkty. Odstupují z vnitřních tepen kyčelních.  pupeční žíla → vede do plodu kyslík a živiny. 



srdce = v přepážce mezi síněmi → oválné okénko (foramen ovale) – z pravé síně do levé síně, do levé komory a aortou do těla plodu. Plicní oběh

není funkční! 



Přestřižení pupečníku při porodu – náhlý nedostatek O2, vzestup CO2 v krvi – podráždění dýchacího centra v prodloužené míše. Do levé síně přichází více krve, stoupá krevní tlak – zaniká oválné okénko. Postupně zaniká i tepenná a žilní dučej. vrozené srdeční vady

KREVNÍ

OBĚH PLODU 1 – placenta 2 – pupeční žíla 3 – tepenná (Botallova) dučej 4 – dolní dutá žíla 5 – sestupná část aorty 6 – tepny kyčelní 7 – močový měchýř 8 – horní dutá žíla 9 – pupečníkové tepny

RŮST A VÝVOJ PLODU – ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ ZNAKY 

 

 







3. měsíc = hlava ½ délky plodu; víčka zavřena; končetiny s prsty; první pohyby; zevní pohlavní orgány rozlišeny.

4. měsíc = osifikace kostry; výraznější pohyby. 5. měsíc = vývoj kůže; lanugo; produkce plodového mazu; vlasy a obočí; vytváří se podkožní tuk; matka cítí pohyby. 6. měsíc = všechny orgány jsou v hlavních rysech vyvinuty. 7. měsíc = přibývá podkožního tuku; rohovatí pokožka; otevírají se víčka s řasami.

8. měsíc = u chlapců začínají sestupovat varlata tříselným kanálem; vyhlazuje se pokožka díky podkožnímu tuku. 9. měsíc = podkožní tuk vytvořen ; na prstech nehty bez volného okraje; mizí lanugo; plod zaujímá polohu hlavou dolů. 10. měsíc = znaky donošeného jedince → nehty přečnívají volnými okraji přes konečky prstů; varlata sestouplá v šourku; velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky.

VÝVOJ

KONČETIN

RŮST

PLODU

Dokončený lunární měsíc

Velikost plodu (cm)

Hmotnost plodu (g)

3.

3x3

35

4.

4x4

100

5.

5x5

300

6.

6x5

600 – 700

7.

7x5

900 – 1300

8.

8x5

1500 – 1800

9.

9x5

2000 - 2500

10.

10 x 5

3000 – 3500

VYŠETŘENÍ V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ Těhotenská poradna = váha, krevní tlak, vyšetření moči na přítomnost krve, bílkovin a cukrů  odběr krve →krevní skupina, Rh faktor, množství krevních buněk a železa, pohlavní choroby (syfilis, kapavka, HIV), žloutenka typu B, zarděnky  ultrazvukové vyšetření (potvrdit stáří plodu, posoudit 

jeho vývoj a anatomii, vyloučit více plodů)



vyšetření šíjového projasnění (11. – 13.týden) – odhalení Downova syndromu (trisomie 21)

. 



orální glukózový toleranční test (oGTT) = zátěžový test, po 15. týdnu těhotenství; pro odhalení těhotenské cukrovky. Při neléčení cukrovky hrozí samovolný potrat, vývojové vady dítěte, poruchy poporodní adaptace, méně vyzrálá plicní tkáň.

Triple test – v 16. - 20. týdnu, stanovují se hladiny 3 hormonů (hCG, AFP, E3), na genetické vady – Downův syndrom a rozštěp páteře  Amniocentéza – odběr vzorku plodové vody; po 15. týdnu těhotenství  poslech srdečních ozev plodu (kardiotokografický přístroj – monitor) 

FYZIOLOGICKÝ PŘÍRŮSTEK VÁHY ŽENY V TĚHOTENSTVÍ

dítě

3,4 kg

placenta

0,7 kg

plodová voda

1,0 kg

děložní sliznice

1,0 kg

ňadra

1,0 kg

krevní oběh

1,4 kg

↑množství tekutin v těle matky

1,5 kg

zásoby tuků matky

3,0 kg

Celkem

13,0 kg

RIZIKOVÉ

TĚHOTENSTVÍ

kdy hrozí potrat, vznik vrozené vady dítěte, předčasný porod, perinatální úmrtí nebo poškození plodu.  Rizikové faktory 

   

 



kouření, alkohol, drogy, potraty atd. věk, hmotnost, výška, sterilita, chronická onemocnění průběh předchozích těhotenství interrupce samovolné potraty a předčasné porody preeklapsie (tzv. pozdní gestóza) – porucha ve III.trimestru; projevuje se otoky (edémy), bílkovinou v moči (proteinurie) a zvýšeným krevním tlakem (hypertenze). sociální faktory – finance, svobodné matky apod.

POROD vypuzení plodu z dělohy stahy děložní sliznice  oxytocin = hormon zadního laloku podvěsku mozkového (hypofýzy)  má 3 doby porodní: 



 

1) doba otevírací = nepravidelné stahy dělohy; pokles hladiny progesteronu; vylučování oxytocinu; roztlačování děložní branky (+- 3 – 12 hodin) 2) doba vypuzovací = odtok plodové vody, vypuzení plodu (10 – 60 minut) 3) doba lůžková = vypuzení placenty

VLIV

CIGARETOVÉHO KOUŘE NA

REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA

VLIV

CIGARETOVÉHO KOUŘE NA SEXUÁLNÍ

A REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ MUŽŮ 

kouření mění krevní hladinu pohlavních hormonů. Snižuje hladinu androgenů a mírně zvyšuje hladinu estrogenů.

Příčiny: 1/ intoxikace varlat , která vyvolává 



A/ erektilní dysfunkci /ED/ a snížené libido B/ sníženou plodnost - způsobena poklesem počtu spermií, jejich sníženou pohyblivostí a vzestupem malformovaných spermií

2/ snížená produkce gonadotropínů v krvi

ZANECHÁNÍ

KOUŘENÍ U MUŽŮ MŮŽE

1/ rapidně zlepšit sexuální dysfunkci především u mladých mužů 2/ zlepšit zhoršené parametry spermiogramu a tím i plodnost muže 3/ pozitivně ovlivnit vysoký tlak a aterosklerózu, které jsou rovněž odpovědny za poruchu erekce.

…

VLIV

CIGARETOVÉHO KOUŘE NA SEXUÁLNÍ

A REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ ŽEN Kouření snižuje hladinu ženských pohlavních hormonů. Příčiny: 1/ intoxikace vaječníků, 2/ urychlené odbourávání estrogenů, 3/ snížená produkce gonadotropních hormonů 

Intoxikace vaječníků vyvolává: A/ poruchy ovulace B/ sníženou oplodňující schopnost vajíčka C/ sníženou implantační schopnost již oplodněného vajíčka Nízká hladina pohlavních hormonů se spolupodílí na : 1/ častější nepravidelné či bolestivé menstruaci až o 50 % 2/ poklesu plodnosti ženy 3/ na předčasném nástupu menopauzy až o 2 roky

ŽENY KUŘAČKY Neplodnost se u kuřaček vyskytuje 2x častěji.  Při asistované reprodukci / IVF / vaječníky kuřaček produkují až o 40% méně vajíček. Po embryotransferu dochází významně častěji k včasnému potratu.  U kuřaček HPV pozitivních / lidský papilomavirus / je výskyt rakoviny děložního hrdla oproti nekuřačkám 2–3 x častější.  Kombinovaná orální kontracepce /COC/ selhává až 2x častěji pro rychlejší odbourávání estrogenů z krve následkem cigaretového kouře. 

ŽENY KUŘAČKY Kouření snižuje průsvit cév akutními spazmy i častěji se vyskytující aterosklerózou.  Užívání COC mírně zvyšuje hustotu krve.  Kombinací těchto dvou účinků u kuřaček uživatelek COC stoupá riziko tromboembolické nemoci, infarktu myokardu a náhlé cévní mozkové příhody.  Dobrá zpráva! Četné studie prokázaly, že všechny uvedené změny u žen jsou po zanechání kouření reverzibilní. 

VLIV

CIGARETOVÉHO KOUŘE NA TĚHOTENSTVÍ

Aktivní i pasivní kouření brzdí zárodeční růst, je příčinou nízké porodní hmotnosti, zvyšuje riziko potratu a perinatálního úmrtí. Nikotin zužuje cévy placenty, čímž omezuje zásobování plodu kyslíkem a živinami, nezbytnými pro jeho zdravý vývoj.  Cigaretový kouř potlačuje schopnost transportu vajíčka cestami vejcovodu směrem k děloze. Zvyšuje tím výskyt mimoděložního těhotenství 1,5 – 2,5x .  Riziko samovolných potratů u abnormálně se vyvíjejících i u zdravých embryí je vlivem cigaretového kouře vyšší o 1/3. 

VLIV

CIGARETOVÉHO KOUŘE NA TĚHOTENSTVÍ

Narození mrtvého plodu resp. úmrtí do 4 týdnů po porodu je častější o 40%. Příčinou je častější předčasné odlučování placenty, vcestné lůžko a porucha výživy plodu poškozenými cévami placenty. Kadmium v cigaretovém kouři přímo poškozuje tkáňové buňky placenty.  Aktivně či pasivně kouřící ženy porodí předčasně 1,5 – 2x častěji oproti nekuřačkám.  Vrozené vývojové vady na 1000 živě narozených detí: 

 



rodiče nekuřáci 12 případů/ 1000 otec kuřák 18 případů/ 1000 oba rodiče kuřáci 27 případů / 1000

VLIV CIGARETOVÉHO KOUŘE NA LAKTACI 





 



Nikotin inhibuje produkci prolaktinu. Snižuje tak tvorbu mléka matek až o 1/4 litru / den. Tyto matky rovněž dříve končí s kojením. Syndrom náhlého úmrtí / NUD / je u matek vystavených expozici cigaretového kouře 3x častější. Jedna britská studie uvádí, že riziko syndromu NUD roste s počtem vykouřených cigaret v domácnosti. Kde kouřil jen otec bylo riziko vyšší 2x. Kde kouřili oba rodiče, bylo riziko vyšší 4x. Uvažuje se, že nikotin brání úplnému vyvinutí mozkových systémů, které regulují vychytávání kyslíku z krve do mozku. Děti kuřaček onemocní astmatem jednakrát častěji. Zhoubným nádorem jako leukemie, maligní lymfogranulom, nádory mozku ect. ještě v dětství onemocní o 50% více dětí kuřaček. Pouhé omezení počtu cigaret, nebo kouření tzv. MILD nebo LIGHT, nemělo žádný přínosný efekt na nižší výskyt všech výše jmenovaných poruch v těhotenství a po porodu.

PORUCHY REPRODUKCE o poruše plodnosti uvažujeme po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku  u 22  zdravých párů dojde k oplodnění v jednom cyklu, během jednoho roku u 85-90  zdravých párů  asi 15-20  párů nepočne dítě bez lékařské pomoci  jen u 5  párů lékaři nezjistí zjevné příčiny poruchy plodnosti  příčina poruch plodnosti páru u ženy v 25  případů, u muže v 33  případů, postižení obou partnerů najednou ve 20  případů, u 15  párů se příčinu nepodaří při základním vyšetření zjistit 

ŽENSKÉ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PLODNOST ŽENY 

Věk: optimum plodnosti mezi 20 až 30 rokem, nejlépe kolem 25 roku, od

30 roku fertilní potenciál ženy klesá 

Koitální aktivita: pro otěhotnění je nutnost pohlavního styku alespoň 2-

3x týdně (životnost vajíčka je 24 hod.) 

Negativní vlivy prostředí: kontaminace těžkými kovy (rtuť, kadmium, mangan, olovo, chrom), radiace, kouření, drogy



Psychosociální faktor: stres, přepracovanost, nervové vyčerpání



Výživa: podvýživa, obezita



Genetický faktor: potíže s otěhotněním, vrozené vývojové vady dítěte

PŘÍČINY PORUCH PLODNOSTI U ŽENY 

ovariální faktor: díky poruše hormonů nemohou ve vaječnících

dozrávat folikuly nebo nedochází k ovulaci 

tubární faktor: neprůchodné vejcovody



děložní faktor: různé deformace



cervikální faktor: cervix=hrdlo děložní



endometriósa: výskyt cyst ve sliznici dělohy



imunologický faktor



potrácivost: tzv. habituální (opakující) potrat



idiopatická porucha plodnosti: bez známé příčiny

DIAGNOSTIKA PORUCH PLODNOSTI ŽENY 

Anamnéza



Gynekologické vyšetření

  

Ultrazvuk

Ovulační testy  Mikroabraze  Hysteroskopie 

(endoskopické vyšetření dělohy speciální optikou při naplnění dělohy CO2)



Diagnostika ovulace Bazální teplota



Laparoskopie

(endoskopické vyšetření dutiny břišní)

Imunologické vyšetření

TERAPIE PORUCH ŽENSKÉ PLODNOSTI 

Hormonální léčba



Protizánětlivá léčba



Chirurgická léčba



Imunologická terapie



Psychoterapie



Metody asistované reprodukce

MUŽSKÉ

REPRODUKČNÍ

ZDRAVÍ

PŘÍČINY PORUCH PLODNOSTI U MUŽŮ 

Porucha tvorby spermií



Porucha transportu spermií



Poruchy sexuálních funkcí



Kombinované poruchy

SPERMA  optimální

objem ejakulátu je mezi 2 – 5 ml  spermie představují 5 – 15% objemu ejakulátu  zdravá spermie: - oválná hlavička - dlouhý štíhlý rovný bičík  zdravé sperma má alespoň 30% spermií s normální stavbou  za normální je považována koncentrace spermií nad 20 milionů na 1 ml a celkové množství spermií v ejakulátu nad 40 milionů  spermatologické vyšetření

RIZIKOVÉ

FAKTORY VZNIKU MUŽSKÝCH

PORUCH PLODNOSTI 

kouření



vysoká teplota



chemické látky



fyzická zátěž



nezáleží na věku, ale na zdravotním stavu

ASISTOVANÁ REPRODUKCE 

vyvolání ovulace (prostřednictvím léků)



umělé oplození - in vitro fertilizace (IVF)



(intrafalopiální) přenos gamet do vejcovodů (GIFT)



umělé oplození semenem dárce (AID, DI)



nitroděložní inseminace s nebo bez superovulace (IUI)



umělé oplození darovaného vajíčka a intracytoplazmatická injekce spermií (ICSI) spolu s

IVF

ICSC (INTRACYTOPLAZMATICKÉ INJEKCE SPERMIE), IUI (UMĚLÁ INSEMINACE)

. http://www.ordinace.cz/clanek/asistovanareprodukce-metody-umeleho-oplodneni/  http://www.pronatal.cz/index.php  http://www.iscare.cz/cenik_ivf.html  http://www.gennet.cz/asistovana-reprodukce1404038170.html  http://www.repromeda.cz/?utm_source=google&ut m_medium=cpc&utm_campaign=4every1 

POVINNÁ

LITERATURA

LITERATURA Povinná literatura: 

 

Jelínek J., Zicháček V. (2007) Biologie pro gymnázia, Scientia, Praha. Machová J. (2002) Biologie člověka pro učitele. Karolinum, Praha.

Přívratský V. (2004) Biologie člověka pro učitele a vychovatele. Pedagogická fakulta UK, Praha.

Doporučená literatura: 

Allen K., Marotz L. (2002) Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Portál, Praha.



Dylevský I. (1998) Základy anatomie a fyziologie člověka. Epava, Olomouc.



Langmeier J. a kol. (1998) Vývojová psychologie. HH, Praha.



Macek P. (2003) Adolescence. Portál, Praha.



Machová J., Marádová E., Klementa J. a kol. (1998) Základy sexuální výchovy. PedF UK, Praha.



Nilsson L., Hamberger L. (2003) Tajemství lidského života. Svojtka, Praha.



Pařízek A. (2006) Kniha o těhotenství a porodu. Galén, Praha.

KONEC Děkuji za pozornost!