Číslo: 8 Rok 2013/2014
Květen MŠ Brno, Brechtova 6
Brechtík
Obrázek 1 nakreslila Deniska Dvořáková s Kristýnkou Sobotkovou
Váţení rodiče, drţíte v rukou nové vydání školního časopisu, který je určen Vám i Vašim dětem. Tento časopis vychází třikrát ročně, zpravidla v listopadu, únoru a květnu. Časopis Brechtík najdete k nahlédnutí v šatně kaţdé třídy naší mateřské školy. V případě zájmu si jej můţete zakoupit za libovolnou částku, která se pouţije pro účely mateřské školy a Vašich dětí. Náš školní časopis není jen dílem paní učitelek. Na jeho obsahu se podílejí i děti. Kreslí do školního časopisu obrázky, ze kterých společně vybírají jeden, který bude na úvodní straně. Dále děti školní časopis obohacují názory na akce, které v mateřské škole proběhly. V souvislosti s tvořením školního
časopisu
je
třeba také poděkovat všem
rodičům,
vyplnili týkající školního
kteří
dotazník se
našeho časopisu,
zvláště pak těm, kteří ho doplnili o nápady na obohacení jeho obsahu. V novém čísle školního časopisu jsme se snaţili z těchto
nápadů
vycházet a některé z nich pouţít. Například jsme poprosili o sepsání článku doplněného o fotky lektorky krouţků, které v mateřské škole probíhají. Dále také nové číslo obsahuje článek o vývoji kresby dětí a článek o průběhu vzdělávání v naší mateřské škole.
2
ZPRÁVY ZE ŢIVOTA ŠKOLY Únor „Objevujeme své tělo a pozorujeme změny v přírodě“ – Díky letošní krátké zimě jsme mohli velice brzy začít pozorovat postupné probouzení přírody. A protoţe příchod jara přináší často různá onemocnění, zabývali jsme se také lidským tělem. Nejprve tedy poznáváním co kde v těle a na těle máme, protoţe bez toho bychom těţko určovali, co nás bolí. Také jsme poznávali své smysly, zkoušeli, k čemu je máme a jaké to je, kdyţ některý ze smyslů chybí.
Obrázek 2 nakreslila Terezka Kleinová
Březen „Zjišťujeme, jak udrţet své tělo zdravé“ – O této tematické části nám více řeknou samy děti: Kristýnka P.: „Obkreslili jsme Míšu. Udělali jsme mozek s těma ubrouskama. Vzali jsme si kníţky, ve kterých bylo tělo. Hráli jsme hru Na člověka. Vzpomněla jsem si, ţe se mi nejraději líbí koně, jednoroţci.“ Honzík H.: „Já jsem nic nedělal, já jsem byl nemocnej a aţ pak jsem šel.“ Vojta D.: „Já jsem tady nebyl.“ Kristýnka P.: „Já jsem tancovala Mixér s holkama.“ Linduška T.: „My jsme si hráli.“ Lukášek Z.: „My jsme si normálně povídali kdo má kamínek a potom jsme hráli Mixér.“ Eliška B.: „My jsme měli lebku hlavy.“ Obrázek 3 nakreslila Kristýnka Sobotková
3
U příleţitosti prvního jarního dne jsme se zeptaly dětí, co mají na jaru rády, na co se těší: Ondra Š. : „Já se těším na jaro.“ „Aţ budu se koupat v bazénu na chatě.“ „Já se budu těšit, aţ nebudem papat doma a já se těším, aţ budeme papat venku.“ Eliška B.: „Já, jak můţeme uţ chodit v něčem jarním a nemusíme mít bundy a takový.“ „Já se nejvíc těším, jak budeme chodit jarně oblečení.“ Matylda K.: „Já se těším na trampolínu.“ „Já se těším ještě na léto, aţ tam budu skákat z vody na vodu.“ Nelinka S.: „Já se těším, aţ bude léto a budu se koupat v bazénu.“ Amálka B.: „Já se těším, jak budem trhat kytičky a budem dělat věnečky a jak budem sbírat listy.“ „Já se těším, aţ budou lítat ptáčci a budou si prozpěvovat.“ Tom K.: „Já se těším na kaštany.“
Obrázek 4 nakreslila Eliška Burešová s Vojtou Dubným
Míša P.: „Aţ budu chodit do plavání.“ Terezka Kol. : „Já se těším na kytičky, jak se budu koupat v moři a s taťkou jak budeme dělat hlouposti.“ „Já se těším na všechno aj na ptáčky a na sýkorky.“ Alička U.: „Já se těším, aţ budeme mít léto a bude teplíčko a nebude nám vedro v bundě.“ 4
Pavlík Š.: „Já se těším na to, jak budu moct chodit na výlety.“ Kikča S.: „Já se nejvíc těším, aţ budou růst kytičky a budem se koupat v bazénu.“ Terezka Kl.: „Těším se, jak se budeme koupat, a budou lítat hezký motýlci.“ Deniska D.: „Já se těším, aţ budu
v bazénu
a
aţ
uvidím
přírodu.“ Honzík H.: „Já se těším, aţ budou lítat motýlky a včeličky
Obrázek 5 nakreslil Honzík Habanec
a aţ se můţem koupat.“
Vojta D.: „Já se nejvíc těším, aţ se budeme koupat a hrát si.“ Kristýnka P.: „Já se těším na kytičky.“ Patriček M.: „Já se těším na léto, protoţe se u babičky budu koupat v bazéně.“ Duben „Vím, ţe na světě nejsme sami“ – Co jsme v mateřské škole v rámci této tematické části dělali, nám prozradí děti: Terka K.: „Hráli jsme si.“ Eliška B.: „Bacily a já jsem měla kašel.“ Verunka O.: „Hráli jsme si.“ Lucka H.: „Hráli jsme si s hračkama a paní učitelka hrála na kytaru.“ Amálka B.: „Já jsem si hrála.“ Kristýnka P.: „Bavila jsem se.“
Obrázek 6 nakreslil Tom Kárník
5
AKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY 10. 3. 2014 Návštěva kouzelníka v MŠ Zeptali jsme se dětí, co se jim na představení nejvíce líbilo. Kuba Ondrušek, Adélka Langerová, Alex Ševčík a Bocso Lazárek vyjádřili záţitky obrázkem: Deniska D.: „Mně se líbilo, kdyţ tam uţ byl holoubek a uţ tam nebyl. Pak tam bylo pírko a zase jiný.“ Amálka M.: „Mně se líbilo, jak vykouzlil to modré bílé pérko, protoţe bílá je moje nejoblíbenější barva na světě a líbil se mi ten holoubek, kterýho vykouzlili místo toho ohýnku.“ Terezka K.: „Mně se líbil ten holoubek a ty peříčka a pak se mně líbilo ještě to, jak se dávaly ty penízky. Ty penízky našli Denisce ve vlasech, pod paţou a v nosu.“
Patriček M.: „Mně se líbilo, jak vytahovali ty deštníky.“ Amálka B.: „Mně se líbilo, jak si vybírali v hlavě ty penízky a jak hádali ty balónky čáry máry a hlavně jak si dávali ty deštníky na zem.“ Venda B.: „Nejlíp se mi líbilo, jak tam ten panáček tancoval. Ten panáček byl z kapesníčku.“ Eliška B.: „Jak vytahovali ty penízky z toho nosu a jak ty ruličky zamotali do takových utěrek a ty utěrky se přeměňovaly na různý barvičky.“
6
7
26. 3. 2014 koncert Jaroslava Uhlíře Vojta D.: „Mně se nejvíc líbilo, jak jsme zpívali a dupali a tleskali.“ „Líbila se mi písnička Pod dubem za dubem.“ Filip Š.: „Mně se to líbilo celý. Ale já vím, co se mi nejvíc líbilo. Kdyţ tam byl ten takovej ten řev.“ Deniska D.: „Mně se líbilo, jak měla Amča narozeniny.“ „A mně se líbilo taky Pod dubem za dubem.“ Eliška B.: „Mně se líbilo to Jak se zamiluje kůň.“ Amálka M.: „Mně se líbilo Kdyţ se zamiluje kůň, protoţe to je má nejoblíbenější písnička a pak se mi ještě líbilo, jak si mě ten pán zavolal na to pódium.“ Lucka H.: „Mně se líbily všechny písničky.“ Venda B.: „Mně se nejvíc líbilo, jak ten pán zpíval Pod dubem za dubem.“ Verunka O.: „Mně se líbily všechny písničky.“
8
16. 4. 2014 pečení Jidášů Příchod Velikonoc jsme si v mateřské škole připomněli pečením Jidášů. Paní kuchařky nám připravily těsto a děti měly moţnost z těsta tvořit.
9
24. 4. 2014 Zeměználek – akce pro předškoláky Co se děti na Zeměználkovi dozvěděly? Zeptaly jsme se jich. Alex Š.: „Ţe největší hora je Sněţka.“ Kuba O.: „Ţe jsou nejlepší drahokamy v lese.“ Anička
P.:
„Ţe
nesmíme
házet
nikdy
v přírodě
kamenama, protoţe třeba by za křovím někde byla nějaká holčička a mohli bysme jí rozbít hlavu.“ Terezka Š.: „Nesmíme házet do potoka odpadky a kameny. A ţe naše hvězda je mléčná dráha.“ Bosco: „Nesmíme házet smetí do potoka, protoţe by ryby měly špatnou vodu, k tomu
by
ji
měly
otrávenou a zvířátka by nemohly pít.“ Adélka: „Ţe jsou třeba ty drahokamy nejlepší.“ Nelinka S.: „Ţe tam byla veliká skála. Největší ze všech.“ Vojta P.: „Ţe největší skála v Česku je Sněţka.“ Barunka K.: „Učili jsme se, ţe Měsíc obíhá kolem planety a planeta obíhá spolu s měsícem kolem Slunce.“ Pavlík Š.: „Byly tam různý drahokamy a ametysty.“ Deniska D.: „Ţe se nezašlapují mravenci a ţe nelekáme zvířátka a ţe se obracuje zeměkoule.“ Kristýnka S.: „My jsme se dověděli, ţe se nemůţou kácet zelený stromy, protoţe nám dodávají kyslík a nemůţou se kácet, protoţe bysme neměli kyslík na dýchání a ty suchý by se mohly kácet, protoţe by na někoho mohly spadnout.“
10
Eliška B.: „My jsme se dověděli, jak jsme si předávali ty kamínky, tak mně se líbily ten jeden bílý a potom paní nám vyprávěla pohádku o královně z kamenů nějakých fialových a všichni, co byli na tom světě, chtěli být stejně jako paní a byli taky takoví fialoví.“ Verunka O.: „My jsme si tam prohlíţeli takový krystaly.“ Amálka M.: „My jsme si tam prohlíţeli takový kameny a jeden ten kámen vypadal jako obyčejnej, ale trčely z něho ještě jiný fialový kameny a paní nám vysvětlovala, ţe tyhle všechny kamínky se dají najít v přírodě.“ Lucka H.: „My jsme se koukali na takový kamínky, který tam byly, takový diamanty a oni byli strašně fialový a hezký.“ Venda B.: „Ţe neházíme do přírody odpadky, protoţe tak bysme tu přírodu ničili.“ 25. 4. 2014 Otvírání zahrady Příjemné odpoledne čekalo ty, kdo
se
zúčastnili
tradiční
školní akce „Otvírání zahrady“. Děti
společně
s rodiči
probouzely zahradu ze zimního spánku – hrabaly trávník, plely skalky ap. Tatínkové opravovali koloběţky
a odráţedla.
Také
jsme pokračovali ve zdobení zahradních zídek kachličkami, které děti v mateřské škole naglazovaly.
11
Bc. Radka Manová 27. 5. 2014 školní výlet do Dolní Kounice V úterý 27. května se konal celodenní výlet na hrad a zámek do Dolních Kounic. Po příjezdu na nás jiţ čekali organizátoři, kteří nás uvedli do hradu. Nejprve jsme měli moţnost občerstvit se a poté jiţ následoval bohatý program. Děti byly nejprve rozděleny do dvou skupin. První ze skupin se vydala na dobrodruţnou výpravu za pokladem, která byla zpestřena různými úkoly, jeţ musely děti plnit. Na závěr cesty děti objevily truhlu s lízátkovým pokladem. Druhá skupina mezi tím zkoušela kostýmy čarodějů, rytířů, víl a princezen a poté si zatancovala na hradní diskotéce. Obě skupiny se po skončení první části programu vystřídaly. Odpoledne po absolvování obou částí programu jsme se naobědvali a měli moţnost odpočinku a volné hry na louce u hradu. Následně jsme se vydali na cestu zpět do Brna, kde na nás jiţ čekaly maminky, tatínkové, babičky i dědečkové. Doufáme, ţe si všechny děti výlet uţily. Bc. Pavlína Janíčková
12
PŘIPRAVUJEME 12. 6. 2014 táborák 13. 6. 2014 Pasování na školáky a Poslední spaní - předškoláci CO SE U NÁS DĚJE Taneční krouţek Kaţdý týden v úterý se scházíme v tanečním krouţku společnosti RYTMIK. Hodinka probíhá 45 minut vţdy od půl čtvrté. Celkem krouţek navštěvuje 10 dětí. Pouze jeden vytrvalý tanečník a 9 tanečnic. V krouţku se učí rytmickému cvičení, naslouchání hudbě a tanečkům na lidové, ale i na moderní písničky. Kaţdou taneční hodinku začínáme hrou na rozehřátí a rozcvičkou. Poté se děti učí základní krůčky tanců jako je například chacha, jive, ale také country tance. Tancujeme také na pohádkové písničky, nebo cvičíme na různé říkanky. Koncem hodinky relaxujeme, nebo cvičíme cviky na drţení těla a na zdravá chodidla. Hodinky se snaţím připravovat tak, aby byly pro děti zábavné a učení tanečků pro ně bylo hrou. Děti jsou velmi šikovné a na všech je vidět jak se postupně zlepšují. Na kaţdého tanečníka po hodince čeká malá odměna
13
Lektorka Martina Šimková Tvořivé dílničky probíhají ve školce díky vstřícnému přístupu p. ředitelky jiţ druhý rok. V dílničce se schází kluci a holky ze všech oddělení ve věku od 3,5 do 6 let. Děti se schází kaţdý týden na hodinu, ve které tvoří a vytváří - nezabýváme se příliš malováním a kreslením, ale snaţíme se pracovat s novinkami, které
se
na
s kreativními
trhu
potřebami
objevují dnes ve velkém mnoţství. Při výtvarničení pouţíváme Big Shot - lis na papír, na kterém se dá z papíru, moosgummi či tenkého filcu i vyřezávat, pracujeme s polymerovou hmotou Proto, ze které jsme vyrobili šperky pro maminky k svátku a ozdobili kávové lţičky, vyuţíváme magické trojboké voskovky, které kromě záţitku z tvoření pomáhají dětem fixovat správný úchop psacího náčiní, recyklujeme materiály,
vyrobili
jsme
si
mýdla 14
různých
tvarů
a
vůní,
náramky
z gumiček a mnoho dalšího. Takto strávený čas slouţí tedy nejen k záţitku z vlastní tvorby, ale je důleţitý pro rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky. Protoţe jsme v roli učitelky a vychovatelky prošly školstvím, které občas se svými poţadavky můţe být pro děti svazující, a tím i potlačující jejich spontaneitu, snaţíme se dílničky vést nedirektivně - ukáţeme a řekneme, co budeme vytvářet a jak to má dopadnout, ale konečný výsledek necháváme na dětech. Pokud bude o krouţek zájem, chtěly bychom pokračovat v našem tvoření i v příštím školním roce. Po domluvě s vedením mateřské školy můţeme nabídnout i jednorázové kurzy tvoření pro rodiče, příp. pro rodiče a děti - při výrobě mýdel, korálkování, práci s Fimem ad. si odnesete domů nejen zajímavé vlastnoruční výtvory, ale budete i relaxovat, coţ jednou za čas potřebuje kaţdý.
Mgr. Monika Vrtělová a Mgr. Hana Mrázová
15
Krouţek zobcové sopránové flétny Hra na zobcové flétny a nástroje Orffova instrumentáře je pro děti velice poutavá a můţe v nich vyvolat chuť se hudbě aktivně věnovat. Zobcová flétna se řadí k jednomu z nejsnáze ovladatelných nástrojů. Se správnými základy hry na zobcovou sopránovou flétnu lze začít jiţ s dětmi předškolního věku. Většinou se začíná s předškoláky, to znamená s dětmi na přelomu 5. – 6. roku ţivota. Je však nutno přistupovat k dětem individuálně. Měli bychom si všímat, jak je dítě motoricky zdatné a také toho, jak zvládá rytmická cvičení. Kromě hudebních dovedností, které si děti hrou osvojují, má pro ně význam i zdravotní. Nejen, ţe se flétna vyuţívá k samotné léčbě onemocnění dýchacích cest a astmatu, ale také působí jako prevence těchto onemocnění. Při správné hře na flétnu se totiţ vyuţívá takzvaného bráničního dýchání, které se děti učí průpravnými dechovými cvičeními. Náš krouţek probíhá kaţdé úterý a středu ve třídě Motýlků, krouţek navštěvuje 13 dětí a výuka je tedy skupinová. Skupinová výuka má své výhody i nevýhody. Výhodou je, ţe se děti navzájem napodobují a motivují. Nevýhoda pak spočívá v tom, ţe nám nezbude potřebný čas pro individuální hraní, jako je tomu v ZUŠ. Cílem tohoto krouţku tedy není náhrada individuální výuky v ZUŠ. Cílem je naučit děti hravou, zábavnou formou správnému dýchaní, úchopu flétny a artikulaci. Nejdůleţitější je v dětech vyvolat radost z hudby. Vţdy je důleţité pohlíţet na kaţdé dítě jako originální individualitu a ušít dítěti výuku na míru, děti jsou proto na různé úrovni. Zatímco někteří umí zahrát 19 písniček, jako jsou: Foukej, foukej, větříčku, Pekař peče housky, Houpy, houpy, Motýlci, Čarodějova píseň… Pro jiné je úspěchem písniček a hmatů méně, ale díky zvládnutým základům jim teď jistě další učení písniček půjde lépe. Při výuce hry na flétnu jsme se s dětmi naučili označovat kaţdou notu jinou barvou. Při čtení této grafické podoby hraných písniček a říkanek se u dětí rozvíjí také multisenzorické vnímání. Při čtení alternativního notového zápisu si děti osvojují čtení zleva doprava, coţ jim pomůţe při pozdějším osvojování čtení. Na závěr našeho krouţku dostane kaţdé dítě vysvědčení, které jim poslouţí jako vzpomínka na náš krouţek. Příští rok se krouţek flétny pravděpodobně jiţ neuskuteční. Popřemýšlíme však s kolegyněmi nad tím, jak zapojit základy hry na flétnu do běţného dne v mateřské škole. Víme totiţ, ţe hrátky s flétnou jsou vhodné pro všechny děti!!
16
Bc. Eva Kotková
17
JE DOBRÉ VĚDĚT… Vývoj kresby dětí Vlastních začátků dětské kresby si často ani nevšimneme nebo nepředpokládáme jejich souvislost s vývojem kresby. Jedná se o takové projevy ročního dítěte jako sledování stopy ukazováčku na zamlţeném skle či otisknutí zamazané ruky na bílou plochu. Radost ze vznikající stopy je zpočátku pro dítě důleţitější, neţ výsledek. Prvním kresbám, které dítě vytváří, říkáme čáranice. Dítě často překračuje hranice papíru, postupně se jimi ale čím dál více řídí a respektuje je. V čáranicích zpočátku najdeme nepravidelné ovály, později jakési kříţe. Dále v čáranici můţeme najít body vznikající krátkými údery, klubíčka a spirály. Jedná se o přípravu na opravdové kreslení. Zpočátku dítě své kresby nepojmenovává a dokonce i tehdy, kdy uţ předem ví, co bude kreslit, často během kreslení svou prvotní představu změní podle toho, co lépe odpovídá výsledku na papíře. Záliba v čáře je na prvním místě. V dětských kresbách se nejčastěji objevuje člověk a poté jeho prostředí (dům, zahrádka, strom). Následují dopravní prostředky, zvířátka, nábytek (především stůl). V dětských kresbách se často vyskytuje také sluníčko, ačkoliv si ho vlastně člověk téměř nikdy neprohlédne – dítě jím vyjadřuje určení času a zároveň označuje oblohu. Dětský zájem zahrnuje i to, co nepatří k reálnému světu, např. seriálové figurky (krtek, mravenec či dinosaurus). Vznik prvních grafických podob člověka je zaloţen na dotekových, pohybových a pocitových zkušenostech dítěte spíše neţ na optických vjemech. Zpočátku v dětských kresbách najdeme především hlavu – obličej představují doširoka otevřené oči (časem je doplněn o ústa a nos). K hlavě jsou připojeny nohy, díky nimţ vzniká ucelený obraz pohybujícího se člověka. Těmto prvním zobrazením člověka říkáme hlavonoţec. Zobrazení trupu se objevuje aţ nakonec a můţe být nahrazeno i oblečením. Některé teorie vzniku prvních kreseb vykládají zobrazení hlavy a nohou tím, ţe dítě se pohybuje většinou v úrovni nohou dospělých, kteří kdyţ s ním mluví, sklánějí se k němu obličejem. První hlavonoţci se objevují v dětských kresbách mezi třetím a čtvrtým rokem. Vývoj kresby poté postupuje v závislosti na tom, jak často dítě kreslí a zda je při 18
tom pozitivně motivováno. Na hlavě postupně přibývají vlasy (trčící jeden vedle druhého). Zpočátku jsou ţena a muţ, chlapeček i holčička zobrazováni stejně. Dítě v kresbách spíše neţ vnější realitu sděluje podstatu věci. Kreslí, co o předmětu ví, nikoli co vidí. Výběr barev je podřízen aktuálnímu emočnímu naladění. Pro pochopení dětské kresby je zásadní ústí výpověď dítěte. Bc. Radka Manová Článek zpracován podle knih: UŢDIL, Jaromír. Čáry, klikyháky, paňáci a auta: výtvarný projev a psychický život dítěte, Praha: Portál, 2002. STADLEROVÁ, Hana. Po O: východiska a inspirace pro výtvarnou tvorbu dětí v předškolním vzdělávání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. Další knihy zabývající se dětskou kresbou (je třeba myslet na to, ţe diagnostika a psychologický rozbor kresby náleţí výhradně psychologům) DAVIDO, Roseline. Kresba jako nástroj poznání dítěte. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008. COGNET, Georges. Dětská kresba jako diagnostický nástroj. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013.
Obrázek 7 nakreslili Eliška Burešová s Filipem Šmídem
19
Vzdělávání v naší mateřské škole V posledním článku tohoto čísla bych ráda rodiče a veřejnost seznámila s tím, jak v naší mateřské škole probíhá vzdělávání. Další informace o vzdělávání v naší mateřské škole naleznete ve Školním kurikulu podpory zdraví mateřské školy Brechtova, které je k dispozici v šatně kaţdé třídy
naší
mateřské
školy
a
ke
staţení
na
internetových
stránkách
www.msbrechtova.cz. Mateřská škola Brno, Brechtova 6 je zařazena do sítě Mateřských škol podporujících zdraví. Nejedná se tedy o běţnou mateřskou školu, ale o školu alternativní. To znamená, ţe se od běţných mateřských škol liší určitými rysy vzdělávání. Naším záměrem je, aby od nás dítě odcházelo maximálně rozvinuto na základě svých moţností a zájmů. Při plánování vzdělávací nabídky vycházíme z teorie rozmanitých inteligencí Howarda Gardnera, který na základě výzkumů dokazuje existenci
nejméně
sedmi
druhů
inteligence
(jazyková,
hudební,
logicko-
matematická, prostorová, tělesně-pohybová, interpersonální a intrapersonální). Tyto inteligence jsou různým lidem dány v různé míře. Při vyuţití této teorie ve vzdělávání se lze lépe přizpůsobit potřebám jednotlivých dětí. V kaţdodenní nabídce činností dbáme na to, aby v činnostech bylo zastoupeno všech sedm druhů inteligence. Díky tomu má kaţdé dítě moţnost vybrat si takovou činnost, která nejlépe odpovídá jeho převaţujícímu druhu inteligence. Kaţdodenním pozorováním zjišťujeme, jaký druh inteligence u dítěte převaţuje a na základě toho připravujeme činnosti tak, aby se dítě prostřednictvím upřednostňované inteligence rozvíjelo ve všech oblastech. Při vzdělávání upřednostňujeme proţitkové učení a vzájemné učení dětí před předáváním hotových informací učitelkou. Rozhodně tedy u nás během dne neuvidíte, ţe by všechny děti seděly v krouţku a učitelka jim o něčem povídala. Proţitkové učení znamená, ţe se děti učí prostřednictvím proţitku a zkušenosti. Například kdyţ chceme, aby děti poznaly přicházející jaro, nepovídáme si nad jarními obrázky, ale při pobytu venku se rozhlíţíme kolem sebe a pozorujeme změny v přírodě. Činnosti připravujeme tak, aby děti co nejvíce spolupracovaly v malých
skupinách
a
mohly
se
tak
učit
navzájem.
Spolupráci
dětí
upřednostňujeme také při řešení běţných problémů, které se během dne 20
v mateřské škole vyskytnou. Pokud si dítě s něčím neví rady, poradí se nejprve s kamarády a teprve v případě, ţe ani kamarádi neví, jdou se poradit s učitelkou. Jak uţ bylo uvedeno výše, je pro děti kaţdý den připravena nabídka činností. Většinou jsou připravovány tak, aby děti co nejvíce zvládly samy nebo ve spolupráci s kamarády. Nikoho do činností nenutíme, pokud se dítě nechce zúčastnit, nemusí. Neznamená to ale, ţe kdyţ si dítě nevybere z nabídky činností, nevzdělává se. Vzdělávací cíl, který činnost měla, rozvíjíme u dítěte způsobem jemu lépe vyhovujícím. Díky tomu, ţe děti během dne v mateřské škole převáţně spolupracují s kamarády, mají učitelky moţnost pozorovat děti při hře a na základě výsledků pozorování uzpůsobit vzdělávací nabídku tak, aby se kaţdý mohl rozvíjet podle svých moţností. A protoţe hlavním prostředkem vzdělávání dětí je hra, a činnosti vymýšlíme tak, aby byly hrou, neuslyšíte od dětí: „Dnes jsme se naučili…,“ spíše vám na otázku, co v mateřské škole dnes dělali, odpoví: „Hráli jsme si.“ S moţností výběru činnosti souvisí také to, proč nelze v naší mateřské škole očekávat klasické besídky. Nácvik besídky spočívá v tom, ţe učitelka se všemi dětmi nejméně dva týdny kaţdodenně nacvičuje pásmo tematických písniček, básniček, divadla apod. Tento způsob vzdělávání je v naší mateřské škole nepřijatelný. V článku týkajícím se vzdělávání v mateřské škole nelze opominout tematiku tzv. krouţků. V naší mateřské škole se nám daří mnoţství krouţků postupně sniţovat. Aby co nejméně zasahovaly do vzdělávání, vymezily jsme jim prostor tříd a čas v odpoledních hodinách. Převádění dětí do krouţků si organizují samy lektorky krouţků, takţe se učitelky mohou věnovat všem dětem, nikoli pouze těm, jejichţ rodiče si krouţek zaplatili. Doufejme, ţe časem krouţky z předškolních institucí vymizí úplně, protoţe tím si mateřské školy pouze sniţují prestiţ. Jako by hlásaly, ţe určité činnosti se v mateřské škole opomíjejí a proto je třeba je doplnit v rámci krouţku. V mateřských školách jsou děti vzdělávány komplexně, není tedy třeba, aby součástí jejich programu byly doplňkové aktivity, určeny navíc pouze pro určitý počet dětí. Pokud rodiče mají zájem o rozšiřování určitých dovedností dětí, mají moţnost vyuţít široké nabídky mimoškolních institucích, které jsou k tomu určeny. V naší mateřské škole dbáme na spolupráci školy s rodiči. Je pro nás samozřejmostí, ţe rodina je důleţitou součástí školy a jedině spoluprací 21
s rodinou je moţné dítě efektně vzdělávat dle jeho moţností. Jednou z moţností spolupráce, kterou nabízíme, jsou konzultační hodiny. Při konzultačních hodinách mají rodiče jedinečnou moţnost dozvědět se více informací o ţivotě svého dítěte v mateřské škole, informace, které při předávání dětí z časových i organizačních důvodů není moţné poskytnout. Pro učitelky jsou zároveň příleţitostí dozvědět se o dítěti informace, které se při vzdělávání či přímo od dětí nedozvědí a přitom mohou být velmi důleţité. Dále během roku probíhají v naší mateřské škole různé akce, kde se společně setkávají rodiče s dětmi a učitelkami. Jsou to například dílničky, kde si mohou děti s rodiči něco společně vyrobit. Také se setkáváme na tradičním Otvírání zahrady či táboráku. O vzdělávání v naší mateřské škole by se dalo popsat ještě dalších několik stran, věřím ale, ţe se mi na těchto třech stranách podařilo vysvětlit to nejdůleţitější. V případě nejasností či dotazů se obracejte na paní učitelky, které vám jistě rády odpoví. Tímto článkem se se školním časopisem Brechtík loučím a předávám redaktorské ţezlo paní učitelce Mgr. Kláře Černé. Bc. Radka Manová
22
