2014 ČASOPIS ŽÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ, ZŠ KARVINÁ - HRANICE, SLOVENSKÁ

Číslo:

Ročník: XVIII.

Školní rok: 2013/2014

ČASOPIS ŽÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ, ZŠ KARVINÁ - HRANICE, SLOVENSKÁ

Školáček - časopis žáků, učitelů a rodičů ZŠ Karviná - Hranice, Slovenská 2936 KARVINÁ - HRANICE, SLOVENSKÁ

Ahojky, čauky, nazdárek … Není tomu tak dávno, kdy jsme přivítali nový rok a spolu s ním jsem mezi Vás zavítal i já – Váš školní časopis. Pořád se nějak nemíním vzdát a myslím si, že tradici našeho školního časopisu nelze jen tak zahodit. Pořád se najdou takoví, kteří se rádi pochlubí svou tvorbou. Je to čím dál těžší udržet krok s přetechnizovanou dobou, ale školní časopis je prostě školní časopis. Kdo tedy má zájem, přečte si rád o dění v naší škole. A když jsem začal tím novým rokem, tak všem našim příznivcům přeji rok plný štěstí, zdraví a plný pohodových dnů. Váš ŠKOLÁČEK První den ve škole (foto: redakce)

Poděkování … Vážení rodiče a přátelé školy, čtenáři Školáčka, nedávno jsme se mnozí z nás setkali na každoročním vánočním jarmarku, který je již na naší škole tradicí. Přišli nejen žáci, ale i rodiče, prarodiče a každý, kdo měl zájem prožít s námi alespoň kousek předvánočního času. Myslím si, že se jarmark vydařil, výrobky žáků a pedagogů se líbily a udělaly nakupujícím radost.

Den zvířat (foto: redakce)

Bylo, nebylo … * Tradičně proběhly projektové dny. Na 1. stupni pod názvem „Máme rádi zvířata“, u těch větších „Poznej své okolí“. * Žáci 9. ročníku navštívili Úřad práce v Karviné. Tato akce se jim pokusila ulehčit rozhodování KAM DÁL? Ono to není tak jednoduché, rozhodnout se pro další školu. Již nikde to nebude takové jako na základce. * Skoro si nedovedeme představit závěr kalendářního roku bez „Mikulášské nadílky“ a „Vánočního jarmarku“. Myslíme si, že obojí se nám povedlo. „Mikulášskou“ jsme letos zopakovali ještě druhý den v naší partnerské mateřské škole „Zvoneček“. * Nadále jsme zapojeni do akce „Ovoce do škol“. *** A teď trochu čísel: * Ve sběrové akci jsme nasbírali 2 080 kg starého papíru a tím získali 3 536 Kč. * Tržba z „Vánočního jarmarku“ činila 10 260 Kč, čistý zisk 7 530 Kč. * Na charitu „CHRPA“ jsme odeslali 200 Kč. * Na charitu „Život dětem“ jsme přispěli 635 Kč. * A na „Dílnu charity sv. Alexandra“ jsme přispěli částkou 1 003 Kč. * Všem, kteří se na těchto akcích podíleli, velice děkujeme a jsme rádi, že přispíváme na dobrou věc.

2

Ráda bych touto cestou poděkovala všem, kteří přiložili ruku k dílu, aby se jarmark vydařil – pedagogům, žákům, rodičům a dalším přátelům školy. Koláče, zákusky, sladké i slané pečivo, které jste napekli, byly vynikající, všem chutnaly a dotvořily vánoční a pohodovou atmosféru. Také maminky pomáhající prodávat výrobky byly skvělé, usměvavé a velice šikovné. Nemluvě o těch, které doma se svými dětmi i něco vyrobili. Vaší pomoci a ochoty si velice vážíme. Děkujeme! Jana Čechovská

Jarmareční sbor (foto: redakce)

Školáček č. 1 2013/2014


Kdo to ví? * Ve starověku si neznámí lidé podávali ruce, aby ukázali, že v nich nemají zbraň. * Země se stává každým dnem těžší o 100 tun z důvodu dopadajícího vesmírného prachu.

Poslední část návštěvy se odehrávala v umělcově domě. Tady jsme viděli mnoho dřevěných plastik přímo na stěnách nebo volně v prostoru. Obdivovali jsme, jak umělec dokáže pracovat s barvami, jak díla dokáže krásně namořit. Barvy doslova jakoby se dřevem splynuly.

* Na rovníku váží všechno o jedno procento méně. * Písmeno J se nevyskytuje v periodické tabulce prvků. * Inteligentní lidé mají ve vlasech obsaženo více zinku a mědi. * Na každý další kilogram, o který se zvýší náklad vesmírné rakety, je třeba při startu přidat 530 kilogramů paliva. * Pokud budeš na dně hluboké studny nebo vysokého komínu a podíváš se nahoru, uvidíš hvězdy i uprostřed dne.

Návštěva u pana Stanislava Filipa … Dne 22. listopadu jsme se vydali na návštěvu k panu Stanislavu Filipovi. Moc jsme se těšili, neboť málokdo z nás byl někdy na návštěvě u umělce. Pro většinu to byla první návštěva takovéhoto rázu.

(foto: Jana Čechovská)

Důvodem proč jsme se na návštěvě cítili velice příjemně, byla především samotná osoba pana umělce. Jeho vstřícnost, lidskost, skromnost, schopnost povídat si s námi – jedním slovem je to OSOBNOST. Žáci nakreslili mnoho obrázků a napsali několik textů – pohádek, básniček, příběhů, kde hlavní roli hrál drak. Tento sborník jsme předali panu Filipovi jako naše poděkování za dílo – draka. >> Viz str. 4. (foto: Jana Čechovská)

Strávili jsme zde velice příjemně více než hodinu. Mnoho jsme se toho dozvěděli a ještě více viděli. Překvapila nás malá, ale útulná dílnička umělce s výhledem do zahrady. Všude kolem bylo dřevo, dřevo a zas dřevo. Také nástrojů zde bylo nepočítaně. Pan Filip nám předvedl, jak se s některými pracuje. Zjistili jsme, že není vždy nutné pouze dláto a palice. I zde vstoupila technika a spousta nástrojů je elektrická. Bylo zde uloženo několik rozpracovaných soch. Nad jednou z nich jsme nevěřícně kroutili hlavami, co všechno dokáže kyselý déšť! Dále naše kroky vedly do zahrady. Tady jsme měli možnost zhlédnout několik soch přímo v přírodě. Byli jsme obdarovaní dřevěnými botičkami a rukou – dlaní, která doslova vybízela k tomu, abychom si jí pohladili.

Školáček č. 1 2013/2014

S přáním pevného zdraví a mnoha uměleckých nápadů za pěkné chvíle děkují žáci 9. ročníku, Jana Čechovská a Jiří Král.

Dojmy žáků z návštěvy u pana Filipa. Návštěva u pana Filipa mě uchvátila. Zaujaly mě nejen výtvory, ale i povídání, které nám pan Filip vyprávěl. Zaskočilo mě, když jsem se dozvěděla, že pan Filip není jen řezbář, ale také spisovatel a dramatik. Jsem velice ráda, že jsem měla tu čest potkat se s takovou váženou osobou, jako je právě pan Stanislav Filip. Blanka Vařechová, 9. tř.

U pana Filipa si mi líbila jeho malá dílna, ve které tvoří svá díla na zakázku, jako dárky nebo jen tak pro

3


radost. I v jeho domě se mi jeho výrobky velice líbily. Jsem ráda, že jsme ho s ostatními mohli společně navštívit. Byla to pro mě nová a zajímavá zkušenost. Gabriela Tomková, 9. tř.

Náš školní drak ….

Drak Zoubek Byl jednou jeden dráček, který se jmenoval Zoubek. Jednoho dne se učil létat a narazil do skály. Seděl na zemi a rodiče se ho zeptali: „Co se děje, Zoubku?“ „Vypadl mi zub“, odpověděl Zoubek. Rodiče si tajně zub vzali, a když šel Zoubek spát, tak mu ho dali pod polštář. Maminka mu pak řekla, že když bude pěkně spát, přiletí dračí víla s nějakou odměnou. Zoubek usnul a zanedlouho přiletěla dračí víla. Vzala si zub, pod polštář dala diamanty a odletěla. Když se Zoubek vzbudil, podíval se pod polštář a místo zubu tam uviděl diamanty. Zoubek vzal diamanty a šel za rodiči. Rodiče mu řekli, ať diamanty sní a bude umět létat. Zoubek diamanty snědl, narostla mu velká křídla a od té doby už umí bezpečně létat. Daniel Vavříček, Isabella Urbancová, Šimon Klus, Tomáš Koch a Světlana Plesníková, 4. tř.

Číhá u vchodu na opozdilé žáky (foto: redakce)

Na začátku školního roku nás čekalo překvapení v podobě dřevěného draka, který zdobí vstupní prostory naší školy. A není to drak ledajaký. Autorem je místní řezbář a výtvarník pan Stanislav Filip. To byl zase důvod, aby žáci naší školy probudili svou fantazii a snažili se o drakovi vymyslet roztodivné pohádky, příběhy. A tady máte některé z nich:

Pohádka o drakovi Byla jednou jedna princezna a ta se jmenovala Lada. A ta princezna byla uvězněná v komnatě. Přísný otec ji vůbec nechtěl pouštět ven. Jednoho dne když otec nebyl doma, se vydala Lada ven. Šla a najednou potkala draka. Strašně se ho bála. Jak už to v pohádkách chodí, drak chtěl princeznu sežrat. Najednou se objevil statečný princ Bajaja a měl v ruce dlouhý meč. Drak se lekl a utekl, ale netrvalo dlouho a znovu se objevil. Zaútočil na prince, ten se však nebál a draka po boji zabil. Nakonec princ s princeznou žili šťastní až do smrti. Eliška Jílková, Daniela Huplíková a Eva Pawlusová, 4. tř.

Jana Mazalová, 5. tř.

Jak jsem potkal draka Procházím se širým lesem, co to slyším pod tím vřesem? Jakoby se něco pálilo a na mne oči koulilo. Přiblížím se trošku blíž a ejhle, drak tu stojí jako kříž. Funí, kouří, jiskry střílí a já nevím, co v tu chvíli. Jediné co mě napadá, vzít nohy na ramena. Zkouším běžet, nejde to, drak se chechtá cha, cha, cha. Otočím se směrem domů a drak na to: „Buďme spolu“. Myslel jsem si, že je zlý, ale on je přátelský. Z kapsy karty vytáhnu a na draka pohlédnu. „Pojď si zahrát draku jeden, budeš hledět jako jelen. Naučím tě poker hrát, bude z tebe profi hráč.“ Drak má talent veliký, hraje to i s lesníky. Od té doby nezlobí a je si toho vědomý. Z toho plyne naučení, že drak na karty hloupý není. Kristián Klimek, 9. třída

Jan Duna, 5. tř.

4

Školáček č. 1 2013/2014


Dračí dobrodružství … Žil jednou jeden drak, který se jmenoval prostě a jednoduše Drak. Byl to milý a hodný drak, který si spokojeně žil ve svém domku v horách spolu se svou ženou Dračicí a se svým synem Dráčkem. Jednoho dne se rozhodli, že se společně vydají na velký výlet do říše lidí. Sbalili si všechny věci, o kterých si mysleli, že by se jim mohly hodit. Sbalili si něco k snědku, kdyby je přepadl hlad, něco k pití, kdyby měli žízeň, teplé oblečení, kdyby jim byla zima a nějaké ty zlaťáky, kdyby si chtěli koupit něco pěkného ve světě lidí. Na výlet se vydali hned ráno, když byli ještě čilí do světa a do objevování nových věcí. Hned co vstoupili do světa lidí, pomysleli si, že jsou ti lidé docela šikovní. Měli tam pěkné domečky, stromečky, studničky a sochy, které vypadaly jako živé. Tyto sochy se jim natolik líbily, že si nechali hned vyrobit své podobizny. Postavili se tedy k sobě a řezbář se hned pustil do díla. Z nevzhledného a beztvarého kusu dřeva byla rázem krásná socha tří velikých draků. A kdybyste nevěděli, který drak je který, myslím si, že byste je od sebe nepoznali. Dračí rodinka zaplatila řezbáři za toto skvostné dílo a vydala se směrem zpátky do říše draků. Šli a šli a ze samé radosti ze své sochy zabloudili v temném lese. Nejdříve byli zmatení z toho, jak se mohli ztratit, ale hned začali hledat cestu ven z lesa. Hledali na kopcích, u říček, u těch největších stromů, až došli ke staré chatce, ve které bydlel starý, chorý sedlák. Sedlák byl hodný a ukázal dračí rodince cestu z lesa. Dračí otec Drak byl rád, že mu sedlák pomohl najít cestu z lesa a na oplátku mu postavil nový krásný dům celý z mramoru. Sedlák mu pěkně poděkoval a dračí rodinka se vydala znovu na cestu domů. Když došli domů, umístili si sochu na takové místo, aby ji každý viděl a jestli se zase neztratili, vzpomínají na náš svět dodnes.

Jana Mazalová, 5. tř.

Jak je na tom katedra? Stojím v 9. třídě. Ale trápí mě, že mě tam nemají moc rádi. Obzvlášť jeden pan učitel, který do mě pořád bouchá. Já vám povím, že já bych mu jednou taky ráda jednu bouchla. Ale jinak je mi tady dobře a třídu bych nevyměnila. To proto, že se o mě dobře starají a mám tam mnoho kamarádů. Například na mně bydlí kalendář, třídnice, v zimě i vánoční stromeček a na konci školního roku voňavé kytky. S tabulí kamarádka nejsem. Je totiž hodně nafoukaná. Myslí si o sobě, jak není chytrá! Přitom ji nikdo nemá rád, nikdo k ní rád nechodí, nikdo ji nechce mazat. To já občas nechám na sobě napsat i nějaké pěkné známky Petr Sitarčík

Nikolas Šido, 9. třída

Co si myslí … Tabule v 9. třídě? … Jsem tabule – zelená, tlustá, občas špinavá, většinou čistá. Jsem velmi populární, píše na mě spousta dětí, dokonce i pani učitelka Musálková. Tu nemám moc v oblibě, protože na mě tlačí. Děti z naší třídy mám moc ráda, ale vadí mi, když do mě Martin hází papírky a když mi nechávají otevřená má křídla. …

Nikita Slepčíková 7. tř.

A co dveře?

… jezdím stále nahoru a dolů, protože si se mnou žáci hrají. Nejvíc se na mně vyřádí Patrik. Přitiskne na mne houbu a jezdí mnou tam a sem, tam a sem. Občas se do mě bouchnou nepozorní učitelé ….

Každé pondělí ráno mě otevírají, aby se dostali do třídy. Celé nadšené jsme, když začíná hodina. To mě pěkně zavřou a já mohu poslouchat, co hezkého se učí. Někdy však žáci odchází do odborných učeben a to jsme pak hodinu samotné. Nudíme se a čekáme na zvonek

Martin Rafaj

Daniel Belan

Markéta Kleinedlerová

Školáček č. 1 2013/2014

5


Pohádka na dobrou noc

Z kronik družin Hrošíků, Mortů a Sushi Nela:

Neposlušná hvězdička V jedné vesnici byla zrovna noc a Měsíc skládal souhvězdí. Když se chtěl jít napít k hvězdné studánce, ze souhvězdí vyběhla hvězdička. Ostatní po ní volali. „Hvězdičko Aničko! Pojď sem!“ Jakmile odběhla, souhvězdí začalo zhasínat. Když Měsíc uslyšel hlas hvězdy, otočil se a ustrašeně řekl: „Propána a co moje souhvězdí? Ty ses neučila, že když hvězda uteče ze souhvězdí, tak to souhvězdí zhasne? Ty jsi do hvězdné školy nechodila?“ ptá se Měsíc. Hvězdička řekla: „Neučila, ani nechodila. Ve škole na mě už nebylo místo.“ „Nesmysl.“ řekl Měsíc. „Ve hvězdné škole mají velkou třídu. A tisíc lavic. Já si myslím, že tě nechtějí. A proč by mě do té školy nechtěli? Na to existuje jediná odpověď. Musíš se učit u paní Kometové. Když se budeš pořádně učit, přijmou tě do hvězdné školy. Nemusíš se bát, paní Kometová je hodná.“ Měsíc hvězdičku zavedl do velké budovy, na které bylo napsáno: ŠKOLA PRO JAKŽ TAKŽ DĚTI. Paní Kometová vyběhla z budovy. „Chcete k nám přidat nového člena?“, volá paní Kometová. „Ano“, povídá Měsíc. „K nám chodí teď tolik hvězdiček. Samé hloupé.“ říká paní Kometová. Hvězdička chtěla utéct, ale když přišla mezi ostatní, už jí bylo líp. Zazvonilo a začala hodina. Paní Kometová řekla: „Já se jmenuju Běta Kometová a budu vás učit“. Uběhl rok a hvězdička byla chytrá jako rys. Šla pak do hvězdné školy a přijali ji.

Hrajeme tady úžasné hry. Vyrábíme krásné věci. Líbí se mi tady na 100%. Chtěla bych tady na měsíc zůstat. Nejvíce mě baví hry. Náš pokřik je super. Líbí se mi rozcvička!

Pavlína: Hráli jsme tu hru, která se líbí úplně všem. No, alespoň nikdo neříkal, že ne. Byli jsme na výletě a koupila jsem si nááádherný průhledný kamínek.

Marie: Po obědě byl do 3 hodin odpolední klid. A od Ježka (vedoucího) jsme dostali body. Tento pobyt je na téma Madagaskar. A na večeři jsme měli špagety. Jak bylo 21:00 h., tak jsme šli do šamanské chýše. A tam jsme měli 10 otázek. My máme patrona Mártyho. A máme s holkama ten nejstrašidelnější pokoj. Jak byla večeře, tak jsme Martymu (paní učitelce) dávali dárky. Potom jsme hráli hru, Útěk ze Zoo. Hraje se to tak, že my (děti) jsme zvířata a vedoucí a paní učitelky nás chytají. Nechytli mě ani jednou. Hrozně se mi ta hra líbila.

Napsala Pavlína Kavková, 3. tř.

Ve škole přírody (foto: Petra Schulzová)

Janička: Nejvíce z těch třech her se mi líbilo shánění flákot pro Alexe, protože to bylo venku a já jsem měla dobré skrýše, přes které jsem mohla proniknout a získat, co nejvíce flákot. Šli jsme asi 3 km daleko. Jmenovalo se to tam Zlatorudné mlýny. Byla tam studánka, která nebyla vůbec hluboká, hrábli jsme tam a vyndali pár kamenů a mezi nimi jsme mohli najít zlato. Nikdo žádné zlato nenašel. Vendula Buryová, 5. tř.

Vzpomínky na školu v přírodě … V červnu 2013 jsme vyjeli na školu v přírodě s žáky prvního stupně do Ondřejovic u Zlatých Hor. Zlato jsme tam nenašli, ale spoustu her a zábavy si užili všichni účastníci přírodního učení.

6

Jenda: Vzbudí nás hudba a jdeme do společné místnosti a stoupneme si do kruhu a je rozcvička. Potom jdeme na snídani a potom se učíme a pak je hraní.

Eva: Šli jsme na výlet. Bylo super, jak jsme tam zkoušeli, jak je těžké zlato. Koupila jsem si kuličku, ve které byly kousky zlata.

Školáček č. 1 2013/2014


Lucie: Hrajeme hry, jíme, díváme se na pohádky. A spíme, máme rádi učení a paní učitelku. Je tu zábava, běháme, skáčeme, tančíme, máme rozcvičku. Ježek se usmívá srandovně a Lexa staví domečky. Chutnal mi salám a v neděli jsme měli rizoto.

Jak vidí čtvrťáci svou maminku … Moje maminka má silnější postavu, měří 170 cm. Obličej má kulatý a její oči jsou krásně hnědé. Z její tváře vystupuje špičatý nos, pod kterým má usměvavá ústa. Obličej jí lemují černé vlnité vlasy. Maminka si nejraději obléká rifle a trička. Její oblečení je většinou sportovní. Její povaha je klidná, ale umí být i přísná. Je milá, pracovitá a ráda uklízí. Ráda se směje.

Moje maminka je vysoká 176 cm, plnoštíhlé postavy, je jí 34 let. Obličej jí zdobí krásný úsměv a velké hnědé oči. Má delší hnědé vlasy s melírem. Velmi ráda o sebe pečuje. Lakuje si nehty, žehlí si vlasy a také ráda používá šminky. Rty se jí vždy hezky lesknou. Barvu oblečení volí tmavou se světlými doplňky. Má ráda červenou, modrou, černou a bílou barvu. Oblíká si nejraději dlouhá trička a legíny s páskem a na to vestu. Oblíbené má také boty s vysokým podpatkem. Maminka je veselý člověk, ale dokáže být i přísná. Je starostlivá a poradí nám s každým problémem. Také umí dobře vařit. Maminka je můj nejdražší člověk na světě a mám ji moc rád. Dominik Zamarski, 4. tř.

Bludiště

Eliška Jílková, 4. tř.

Moje maminka je středně vysoká a plnoštíhlá. Maminka má kulatý obličej, modré oči a světlé vlasy. Na uších nosí hezké náušnice. Ráda nosí sportovní oblečení, ale také šaty i sukně, které jí moc sluší. Moje maminka je moc milá, hezká, slušná, pracovitá a chytrá. Moc ráda pomáhá lidem. Má nás všechny moc ráda. Šimon Klus

Anežka Csatová, 5.tř.

Marie Musilová, 5. tř.

Moje maminka má vysokou štíhlou postavu, kulatý obličej, modré oči, černé vlasy a červené rty, kterými se ráda směje. Do společnosti nosí kalhoty a halenku, na kolo se obléká sportovně a jinak chodí v riflích a tričku. Maminka je pracovitá, ráda uklízí, a když má čas, tak si se mnou hraje. Mám maminku moc ráda. Eva Pawlusová, 4. tř.

Školáček č. 1 2013/2014

7


Práce žáků

Mladší žákyně 7. místo 13. Vajtrová Eliška 7,15 18. Palinkášová Michaela 8,70 20. Moškvanová Aneta 12,26

Starší žákyně 7. místo 16. Sikorová Nikola 6,60 18. Ramachová Terezie 6,98 20. Menichová Michaela 7,40

Městské kolo ve skoku vysokém Starší žáci 1. místo 1. Gaśpar Dominik 165 cm 13. Brož Daniel 145 cm 14. Šido Nikolas 145 cm Mladší žákyně 5. místo 8./9. Noworytová Barbara120 cm 11. Borkalová Beata 120 cm 20. Vajtrová Eliška 105 cm

20. a 22. 11. 2013 Mladší žáci 3. místo 5./ 6. Noworyta Nicolas135 cm 11./12. Halama Miroslav 125 cm 13./16. Benda Martin 125 cm Starší žákyně 7. místo 4./5. Vařechová Blanka 135 cm 22. Ramachová Terezie 120 cm 24. Menichová Michaela 115 cm

Florbal – městské kolo starších žáků

3. 12. 2013

Hráli: Mucha 4 góly Fic 2 góly Liczman 1 gól Gáspar Piwko Růža Kujan Takáč

(foto: Ivo Rafaj) Slovenská – U Studny 2:1 Slovenská – Petrovice Slovenská – Školská 3:4 Slovenská – Borovského 3. místo bez postupu do finálového turnaje

2:1 0:3

Vanesa Habreková – 1. tř.

SPORT Přespolní běh Mladší žáci – 2. místo 3. Noworyta Nicolas 7. Benda Martin 8. Belan Richard 9. Duna Zoltán 11. Warcholek Jakub 19. Halama Miroslav

19. 9. 2013 Starší žáci – 2. místo 2. Piwko Luděk 6. Gáspar Dominik 13. Rafaj Martin 14. Takáč Patrik 18. Kraina Jakub 19. Klimek Kristián

Mladší žákyně – 3. místo 7. Borkalová Beata 8. Noworytová Barbara 10. Carbolová Eliška 19. Vajtrová Eliška

Starší žákyně – 4. místo 8. Banertová Zuzana 10. Viačková Barbora 13. Sikorová Nikola 23. Menichová Michaela

Šplh – okresní kolo Brož 3,55 Šido 3,78 Benda 6,80

Havířov 16. 12. 2013 Rafaj 3,59 Takáč 3,78 Družstvo – 6. místo

Florbal – městské kolo 11. a 17. 12. 2013 Mladší žáci: Slovenská – Cihelní 7:0 Slovenská – Borovského Slovenská – Mendelova 4:6 Slovenská – Petrovice 3. místo – opět bez postupu do finálového turnaje Hráli:Halama 7 branek, Benda 3, Noworyta 2, Warcholek 1, Pecina M. 1, Szákal, Žák, Beinstein, Bílek

Okresní kolo v přespolním běhu Havířov 24. 9. 2013 Mladší žáci – 1 300 m – 2. místo! Starší žáci – 1 900 m – 3. místo 3. Noworyta! 10. Takáč 7. Belan 14. Rafaj 8. Benda 17. Klimek 12. Warcholek, 16. Toráč, 22. Halama Šplh – městské kolo Mladší žáci 5. – 7. místo 11. Belan Richard 5,51 15. Beinstein Robert 5,66 16. Benda Martin 5,76

31. 10. 2013 Starší žáci 5. místo 6. Brož Daniel 3,33 13. Takáč Patrik 4,08 18. Šido Nikolas 4,41

Michaela Javorská, 5. tř.

Obálka – Jakub Warcholek, VII. tř., foto a kresby - autoři uvedení pod obrázkem.

8

Školáček č. 1 Ročník XVIII. 2013/2014

Školáček č. 1 2013/2014

6:2 0:9

2014 ČASOPIS ŽÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ, ZŠ KARVINÁ - HRANICE, SLOVENSKÁ

Recommend Documents