Cena: 20 K
Obecní zpravodaj pro ob any Rož alovic, Lede ek, Vini né Lhoty, Podlužan a Hasiny
ro ník 2
íslo 3/2013
Úvodní slovo Vážení spoluob ané, práv se Vám dostalo do rukou letošní t vydání Rož alovicka a já se Vám pokusím v krátkos shrnout událos , které nám inesly letní m síce. ervencové a srpnové dny se u nás nenesly pouze ve znamení oddechu v podob kulturních akcí, ale byly také zrealizovány i se dokon ují t i velké pracovní projekty. Bezesporu nejv tší uspokojení cí m z vybudování nového d tského h išt v areálu místního spolku TJ Sokol. Ti z Vás, kte í mne znáte již delší as, ur it víte, že o výstavbu h išt jsem usiloval od roku 2008. Snad proto, že se toto dlouhodobé úsilí nyní po letech naplnilo, mi vybudování h išt lá up ímnou radost. P ál bych si, aby toto místo p inášelo d tem jen radost a aby jim co nejdéle sloužilo k jejich spokojenos . Další projekt, který byl realizován b hem letních prázdnin, se týkal naší školy. Konkrétn se jedná o novou jídelnu a o výnu oken v p ístavb , kde se ona jídelna nachází. Protože se o této realizaci do tete více na ádcích v novaných školnímu zpravodajství, nebudu se o tomto projektu
podrobn ji rozepisovat. Kone posledním z velkých projekt , který u nás v souasnos probíhá, lépe eno nišuje, je úprava místního h bitova. Byla provedena sadová výsadba, v sou asnos se dokon uje pokládka hlavních cest a poslední terénní úpravy povrchu. Tímto kon í velká akce, která zde probíhala b hem posledních t í let. Nyní nás eká každodenní údržba, abychom toto pietní místo udrželi ve stavu, jaké mu právem náleží. Na úvod jsem zmínil, že letošní léto v Rož alovicích a okolí bylo bohaté i na rozmanité kulturní akce. V areálu místního fotbalového h išt se nejprve uskute nily pivní slavnos , které se setkaly s velkým ohlasem ve ejnos a v budoucnos se z ejm do kají svého pokra ování. Slavnos piva pak vyst ídal fes val vážné hudby, který se koná v našem m sjiž n kolik let. Fes val si každoro udržuje vysokou úrove vystupujících interpret , a to zejména zásluhou manžel Melmukových, kte í nejenže profesionáln doprovázejí vystupující interprety, ale zárove jsou i hlavními organizátory hudebních slavnos .
Další velice milou a zajímavou akcí o letošních prázdninách se stalo propojení srazu rodák Lede ek a Vini né Lhoty s trampským potlachem. Potlach po ádal u íležitos oslavy šedesá let založení osady Samotá její hlavní p edstavitel Saša Prokeš z Podlužan, který ostatn podrobnos a pr h akce vylí il v lánku, který naleznete na stránkách tohoto ísla. Poslední prázdninový den pak pat il panu Ji ímu Vorlovi. V Galerii Melantrich se to ž uskute nila vernisáž jeho výstavy s názvem Polabské lo stvo. Tato záv re ná akce prázdnin byla p íjemným pohlazením po duši a úžasným vyvrcholením spole enských akcí, které jsme spole b hem léta absolvovali. Prost jak se íká, zlatá te ka na záv r. I o této akci se dozvíte více na stránkách Rož alovicka. V záv ru mi dovolte up ímn pokovat všem, kte í se podíleli ve dnech 8. a 9. zá í na pátrací akci po ztracené klientce Domova Rož alovice. eji krásné podzimní dny a p íjemné tení. Petr Kapal, starosta obce Rož alovice
Krátce Nové h išt pro d O letošních prázdninách jsme splnili sen školním d tem i t m nejmenším a dokon ili tské h išt v prostorách Sokolského h išt . Pro d zde byla nainstalována ada herních prvk (nap . herní sestava ve tvaru hradu, koloto , vahadlové houpa ky, šes hran, bradla, lanovka, houpadla na pružinách, kreslící tabule a pingpongový st l). Nové tské h išt se sokol m poda ilo zrealizovat za pomoci dota ního p ísp vku. H išt je z ízeno pro d od 3 do 14 let a slouží ke hrám a sportovnímu vyži d a mládeže. Je nutné, aby každý, kdo h išt navšt vuje, pln respektoval provozní ád, který v areálu pla . P ístup d do 6 let je povolen pouze v doprovodu osoby starší 18 let. Za bezpe nost d na h iš a sportoviš zodpovídají jejich zákonní zástupci. Provozní doba h išt je od kv tna do zá í od 8:00 do 21:00 hodin a od íjna do dubna od 8:00 do 19:00. Všem návšt vník m p ejeme, aby se jim na novém iš líbilo. Doufáme, že h išt bude pln využíváno a v íme, že bude dodrženo respektování podmínek uvedených v provozním ádu na h iš .
Regionální potravina pochází z Rož alovic V sout ži o nejlepší st edo eskou regionální potravinu roku bodovala paní Milena Tarabová z cukrárny Epiro. Se svým „Rožalovickým rohovým kolá em“ to ž zvít zila v kategorii peka ských výrobk a získala tak pres žní ocen ní, které je d kazem nejvyšší jakos potravin a zárukou regionálního p vodu. V rámci st edních ech se letos o prvenství ucházelo 72 produkt od 26 výrobc , p emž nejsiln ji byly zastoupeny kategorie alkoholické a nealkoholické nápoje a práv peka ské výrobky. Paní Tarabová s manželem si p evzala diplom a plaketu za vít zství z rukou ministra zem lství Miroslava Tomana v pátek 4. íjna v rámci doprovodného programu výstavy Zem lec 2013 na výstaviš v Lysé nad Labem. Paní Tarabové srde gratulujeme a cukrárn Epiro p ejeme hodn spokojených zákazník . (red)
2
Rekonstrukce zdravotního st ediska V sou asné dob prob hlo výb rové ízení na realizátora ve ejné zakázky pro tuto akci pod názvem „Snížení energecké náro nos zdravotního st ediska“ a b hem nejbližší doby dojde k zahájení stavebních úprav na budov . Budova by la být kompletn zateplena a dostane nová okna. Sou ás projektu je i z ízení výtahu.
Rekonstrukce zastávky v Lede kách V letních m sících byla dokon ena poslední fáze úprav dlouho pot ebné rekonstrukce železni ní zastávky. Budova zastávky dostala op t hezký vzhled díky nové oranžové fasád . Obyvatelé Lede ek mohou vnit ní prostory využívat jako spoleenskou místnost pro spole ná posezení. „Nová“ zastávka byla slavnostn otev ena dne 17. srpna p i p íležitos konání srazu rodák Lede ek a Vini né Lhoty.
Revitalizace a úpravy bitova V sou asné dob stále probíhá rekonstrukce místního h bitova. Byla dokon ena sadová výsadba a areál byl také osázen menší zelení. B hem stavebních úprav došlo k pom rn zásadní zm uspo ádání povrchu cest. Místo p vodn plánovaných mlatových cest byl z hlediska údržby a prak nos nakonec zvolen vydlážd ný povrch ze zámkové dlažby. V sou asnos dochází ješt k drobným úpravám a nálním pracím. (red)
Prob hlé akce Sólisté opery v kostele sv. Havla V rámci XIV. mezinárodního letního hudebního fes valu TT Lou 2013 se v kostele sv. Havla konal ve tvrtek 1. srpna operní koncert sólist Národního divadla Praha. Toto tradi ní hudební setkání navazuje na velmi živý kulturní život a muzikantské sobení Thurn-Taxis v minulos . O fesval má velký zájem ada um lc , kte í jej považují za velmi pres žní a vyjad ují sv j zájem p edstavit se našemu muzikálnímu, srde nému a zasv cenému publiku. Letos nás poc la svojí návšt vou a krásným operním zp vem sopránová p vkyn V ra Likérová, která je laureátkou mezinárodní vecké sout že Antonína Dvo áka v Karlových Varech. Um lkyn absolvovala mnoho koncert v zahrani í, nap . koncertní turné po Špan lsku s Wihanovým kvartetem i váno ní koncert v ím spolu se sv tovou operní p vkyní Sylvií Sass.
Druhý okouzlující hlas zazn l v podání Lukáše Sládka, který se krom opery zabývá i oratorní tvorbou (Dvo ákova Stabat Mater) a komorní vokální tvorbou z období baroka. S klavírním doprovodem pana prof. Radomíra Melmuky zazn ly v podání chto sólist písn a árie od A. Dvo á-
ka, B. Smetany, G. Pucciniho, G. Verdiho, P. I. ajkovského i Ch. Gounoda. Celým koncertem provázela paní Helena Melmuková. Nad koncertem p evzal záš tu Ing. Miloš Petera, starosta m sta Nymburk a nám stek hejtmana St edo eského kraje. (red)
Jubilejní 20. výstava králík , holub a dr beže Jako každoro i letos po ádal eský svaz chovatel ZO Rož alovice dne 17. a 18. srpna v areálu základní školy výstavu drobného zví ectva. Tradi ní setkávání chovatel je zárove spole enskou akcí za doprovodu živé hudby a dobré nálady po celou dobu konání akce. Návšt vníci výstavy m li možnost obdivovat i si zakoupit r zné druhy evážn domácích zví at. V tšina p ítomných se zú astnila bohaté tomboly a také využila možnos ob erstvení, které bylo pro návšt vníky p ichystáno. Celé akci p álo nádherné po así, což bylo patrné z návšt vnos jak místních obyvatel, tak návšt vník z okolí. (red)
Sout ž v požárním útoku Rož alovi hasi i uspo ádali v sobotu 17. srpna na místním Sokolském h iš tradi ní sout ž v požárním útoku, které se zú astnili jako každoro p edevším hasi ské sbory z okolních vesnic. Krom sout žního klání muž a žen p edvedli sv j um v hasi ském sportu i nejmenší – d tský tým z nedalekého Košíka. Slune né letní po así bylo jak stvo ené pro osv žení v kádi – této možnos „využili“ krom d i n kte í dosp lí a samoz ejm nová ci týmu, pro n ž je vhození do kád teprve m pravým hasi ským k tem. Nové mladé posily rož alovických hasi p isp ly také nemalou m rou k t mu místu v kone ném po adí sout že. (red)
3
Prob hlé akce Pou ové pivní slavnos Po n kolika letech uspo ádalo m sto Rožalovice v sobotu 20. ervence ve spolupráci s Odborem p átel SK Slavia Rož alovice a FC Trnavanem Rož alovice na místním fotbalovém h iš pivní slavnos s bohatým doprovodným programem. Po fotbalovém utkání mezi Starou gardou FC Trnavan Rož alovice a FC erný D l, které komentoval herec Ji í Kryná , následovalo vystoupení známých osobnos z Arabela teamu (mimo jiné Kamil Emanuel Go , Jaroslav Sypal, Petr Vondrá ek, Pavel Novotný, Šárka Ulrichová aj.). Celou show moderoval herec Michal Gulyáš, který nejednou p ivedl do rozpak n které diváky, když je ne ekan
Polabské lo stvo Ji ího Vorla „V každém kusu d eva vidím n co krásného a dbám na to, abych tu krásu neodstranil…“
„zapojil“ do svých povedených taška ic. Ve er pat il litvínovské kapele Elán Revival, která si záhy po prvních tónech získala
íze publika a odehrála tane ní zábavu až do brzkých ranních hodin. (red)
jení návšt vníci vernisáže se na výstavu vraceli, aby v klidu mohli zhlédnout vystavené exponáty. U d tí zabodoval st l vlk, který je podobný tomu, který v roce 1994 od nás putoval do Japonska a tam získal hlavní cenu.
ejeme našemu spoluob anovi mnoho tv ích úsp ch a hodn takových výstav, jako byla ta stávající. Více informací o panu Ji ím Vorlovi se do tete na stránkách www.jirivorel.snack.ws. Svatava Krumpholcová
31. srpna ve 14 hodin se konala vernisáž výstavy Ing. arch. Ji ího Vorla. Vrátil se do naší Galarie Melantrich po 19. letech. Byl totiž první spolu s Vladimírem íhou, kte í tady v ervnu roku 1994 v nov opraveném objektu vystavovali. A návrat to byl opravdu velkolepý. P išlo kolem 150 návšt vník , kte í se velmi pobavili jak vystoupením akademického architekta Davida Vávry, tak brilantním zp vem Jany Ryklové, kterou doprovázel na kytaru její synovec. P ítomen byl i editel Polabského muzea Pobrady Jan Vinduška a rovn ž starosta našeho m sta Petr Kapal. V rámci vernisáže byl dojednán i váno ní koncert, který zp va ka starostovi p islíbila. Nyní lze jen doufat, že ze strany církve nebudou žádné problémy a v adventu si budeme moci vychutnat tu pravou p edváno ní atmosféru i náš nádherný kostel. Spoko-
Farmá ské trhy
4
Ve tvrtek 4. ervence se letos poprvé na rož alovickém nám uskute nila akce Farmá ské léto s eským rozhlasem Region. V rámci této akce se zde mj. prezentovala Farma Košík s produkty vlastní výroby. P íchozí se mohli t šit na ochutnávky ov ích sýr , jehn ích klobás a marmelád z produkce farmy a také je ekal bohatý program se sout žemi o ceny. Mlsní návšt vníci se na akci dostavili v hojném po tu a za hezkého po así na našem nám i se svými kami strávili v duchu farmá ského léta hezké odpoledne.
Hudba lé í Klub p átel dobré hudby ve spolupráci s eským svazem chovatel Rož alovice 1 a za podpory M stského ú adu Rožalovice po ádají každý m síc kulturn spole enská setkání pod názvem Hudba lé í. Akce se konají vždy od 14 do 18 hodin v sále radnice v Rož alovicích. Na každé akci je podáváno malé ob erstvení, ochutnávky vín nebo je pro p átele dobré hudby p ichystána bohatá tombola, a to za symbolické vstupné 50 K . 14. zá í k tanci a k poslechu zahrála skupina K-music pana Stanislava Keitha a
12. íjna vystoupila skupina Jepla, která zde zahrála již n kolikrát v minulých m sících. 9. listopadu zahraje skupina Deil a na 8. prosince je pro milovníky spoleenských akcí a dobré hudby p ipraveno vstoupení skupiny Dua Adamis, která je známá p edevším díky TV ŠLÁGR. Na tuto akci bude vstupné 100 K . Všichni jste srde zváni na spole enské akce konané po zbytek roku v Rož alovicích. (red)
Prob hlé akce Potlach k 60. výro í založení osady Samotá V sobotu 17. srpna 2013 po ádala trampská osada Samotá z Podlužan potlach, který se uskute nil v Lede kách u vlakového nádraží na krásném pozemku, který nám na víkend zap il starosta z Rož alovic. V úterý jsme p ijeli na plac a ve st edu se za alo stav t, zkrátka p ipravovat. Moc nám pomohla trampská osada M sí ní údolí. Kamarádi za ali p ijížd t už v pátek 16. srpna a bylo jich malinko p es stovku. Tak se vítalo, povídalo a zpívalo u malého ohýnku až do rána. V sobotu 17. srpna vše vypuklo, p ijelo zhruba dalších 150 kamarád . Ráno po snídani se n kte í z nich vydali poznávat krásy Rož alovic a okolí. Od 11 hodin za aly tské sout že, které si d ti moc užily. Každé dít dostalo na památku camrátko a t i z každé sout že vyhrály perní ky a jiné ceny. Zvláš vype enou hru provedl s d tmi Mustang ze Smržovky, který rozházel okoládové bonbóny. Kdo jich nasbíral nejvíce, ten vyhrál. Bonbóny, které si d ti nasbíraly, si mohly ponechat. Odpoledne za aly hry i pro dosp lé. Hod sekerou, hod nožem, hod pánvi kou, hod kládou, lukost elba a další zálesácké sout že.
Znovu po padesá letech Dne 17. srpna prob hl v obci Lede ky-Vini ná Lhota sraz rodák a p átel obce. Setkání doprovodilo slavnostní otev ení železni ní zastávky, která prošla celkovou rekonstrukcí. K ú astník m t ho srazu promluvil pan Fran šek Senohrábek, který zavzpomínal na výstavbu zastávky p ed padesá lety, dále promluvil pan starosta Petr Kapal, který p iblížil zú astn ným pr h rekonstrukce. P ítomní rodáci a p átelé si prohlédli vnit ní prostory železni ní zastávky, kde byly vystaveny fotograe z minulých setkání. Srazu se zú astnilo 90 lidí, od nejstarších generací, po ty nejmladší. Všem se p íjemné prost edí líbilo a rádi si vzájemn popovídali a zavzpomínali na staré asy a na kamarády a p átele, kteí se bohužel tohoto srazu nedožili. Setkání se protáhlo do ve erních hodin, a to díky lidem, kte í se postarali o p íjemné prost edí a ob erstvení. Setkání také zpest ila
Samotné slavnostní zapálení ohn za alo ve 20 hodin. Vlajku zahráli kamarádi z M sí ního údolí a všichni zpívali, byl to krásný sbor. Slavnostní zapálení ohn uvád l sám šerif Saša Samotá , jakož i celý ve er. Smute ní proslov m l da Samotá – zástupce šerifa Ohniváka a o ohe se staral až do rána Jura z K ince. Celý ve er nám hráli kamarádi z Moravy, Dvora Králové, Jablonce nad Nisou a další a další. Po p lnoci už hráli všichni dohromady a kon ilo se za svítání, a to za ali hrát , co se už probudili.
V ned li v 9 hodin se konalo slavnostní stažení vlajky, které se provád lo podle starých skautských zvyk za zp vu Valku na rozlou enou samotným šerifem Samotá em. Pod kování pat í všem kamarád m, kte í pomohli stav t i uklízet. Pod kování též pat í starostovi Rož alovic a nakonec i našim len m osady Ivance, Babi ce, Mamince a Pavlovi za úmornou práci v kiosku.
ast tramp z Osady Samotá , která tu slavila 60. výro í od svého vzniku. Velký dík pat í organizátor m setkání, zejména paní V e Kulichové, panu Michaelu Pa-
roulkovi a dále také panu starostovi Petru Kapalovi a sponzor m srazu.
Sbor dobrovolných hasi Sbor dobrovolných hasi Rož alovice srde d kuje za poskytnu sponzorského daru panu Zde ku Blažkovi, který na svoje náklady vybagroval základy pro ístavbu sociálního za ízení k místní hasi árn .
Saša Prokeš Samotá
Zdenka Velechovská
Rož alovice
Sbor dobrovolných hasi Rož alovice ve spolupráci s M stským ú adem Rožalovice uspo ádaly ve ejnou sbírku na pomoc m st m a obcím postiženým ervnovými povodn mi. ást sbírky putovala do nedalekého K ince, další ást
pak do Budim ic a p es ervený k íž Ji ín také do Nové Paky. Všem dárc m srde d kujeme. (red)
5
Informace pro ob any Životní prost edí Dne 27. ervna 2013 vyšla vyhláška o ochran d evin a povolování jejich kácení, platná a ú inná od 15. ervence 2013. Tato novela vyhlášky o ochran d evin a povolování jejich kácení p ináší zásadní zm nu v p ístupu ke kácení d evin v soukromých zahradách. Majitel zahrady již nebude muset ve správním ízení žádat o povolení pokácet stromy, které se nachází na jeho zahrad . Na základ této vyhlášky se zp ís uje ochrana stromo adí a ochrana souvislých zapojených porost
evin p esahujících 40 m2. Ke kácení stromo adí nebo strom , které jsou sou ás stromo adí, a to bez ohledu na obvod jejich kmene ve výšce 130 cm nad zemí, je nutné povolení, které vydá orgán ochrany írody. Stromo adí je pro ú el vyhlášky de nováno jako souvislá ada nejmén dese strom s pravidelnými rozestupy. Nepovažují se za to stromy rostoucí v ovocných sadech a v plantážích d evin. Povolení je tak pot eba i pro stromy, které tvo í stromo adí, p estože nedosahují obvodu 80 cm. Povolení ke kácení d evin, za edpokladu, že tyto d eviny nejsou souás významného krajinného prvku nebo stromo adí, se nevyžaduje: a) pro d eviny o obvodu kmene do 80 cm eného ve výšce 130 cm nad zemí, b) pro zapojené porosty d evin, pokud celková plocha kácených zapojených porost d evin nep esahuje 40 m2 , c) pro d eviny p stované na pozemcích vedených v katastru nemovitos ve zp sobu využi jako plantáž d evin, d) pro d eviny rostoucí v zahradách. Zahrada je pro pot eby navrhované vyhlášky de nována jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastav ném území obce, který je sta-
vebn oplocený a nep ístupný ve ejnos . Všechny tyto znaky musí zahrada spl ovat sou asn . Zahradou je pozemek související se stavebním pozemkem, na kterém je umíst n bytový nebo rodinný d m denovaný podle stavebního zákona. Tuto podmínku tedy nespl ují nap . pozemky v zahrádká ských osadách. Živý plot, tedy zahrada tvo ená d evinami, za stavební oplocení považována není. Na vlastní zahrad si nov m že její majitel bez p edchozího povolení obecního ú adu v dob vegeta ního klidu upravit své vlastní stromy. Každý majitel zahrady by m l v t, že se kácí v t ch p ípadech, kdy je k tomu pádný d vod. A zpravidla v období vegeta ního klidu (od 1. íjna do 31. b ezna). Výjimkou jsou d eviny, které jsou sou ás významného krajinného prvku i stromo adí nebo které jsou vyhlášeny za památný strom. Na památné stromy rostoucí v zahradách se možnost kácení bez povolení nevztahuje. Pro je p ísn jší ochrana stromo adí, a kácet v zahradách budou moci majitelé bez povolení ú ad ? Stromo adí mají své historické, funk ní nebo este cké opodstatn ní. Pé e o n je náro ná. Naopak majitel soukromé zahrady by si m l sám rozhodnout, co na svém pozemku chce mít a co nikoli. Majitel zahrady si sv j majetek nezni í. Naopak se jej bude snažit zvelebit. (red)
Uklízejte po svých psech Na základ s žnos na volné pobíhání ps na ve ejném prostranství v jednotlivých ástech m sta p ipomínáme všem majitem ps zn ní obecn závazné vyhlášky . 3/2004 o ve ejném po ádku, která mimo jiné ustanovuje podmínky, kterými se chovatel nebo ob an, jemuž bylo zví e sv eno, má a musí ídit. Ro ní poplatek za prvního psa iní 50 K , za druhého a každého dalšího psa téhož držitele 100 K . Poplatku podléhají psi starší t í síc . Od poplatku je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná, osoba s t žkým zdravotním postižením, osoba, která provádí výcvik ps ur ených k doprovodu t chto osob, a osoba, které stanoví povinnost používání psa zvláštní právní p edpis. Držitem ps jsou m stským ú adem vydávány známky pro psy. Ty jsou ur eny k tomu, aby je psi nosili a aby v p ípad ztráty psa byl pomocí této známky ur en jeho držitel. Známka je nep enosná na jiného psa. Majitelé ps i jiných zví at v zájmu ve ejného po ádku by nem li vstupo-
6
vat se psy a jinými zví aty do následujících ve ejn p ístupných míst: h bitov, školní h išt , Sokolské h išt , fotbalové išt , prostory mate ské školy a zdra-
votního st ediska, Domov d chodc . Do následujících ve ejn p ístupných míst – nám stí, ulice Tyršova, Lindnerova, Zahradní, U Barborky , Panská zahrada – smí vodit psy a jiná zví ata pouze na vodítku. Na ostatních ve ejn p ístupných místech lze nechat voln pohybovat psy i jiná zví ata pod neustálým dohledem nebo p ímým vlivem odpov dné osoby, aby v p ípad jakéhokoliv nebezpe í mohl být pes i jiné zví e touto osobou ivoláno, a bezpe nost osob a majetku tak byla zajišt na. Apelujeme na ob any, kte í pejsky vlastní, aby se snažili dodržovat základní pravidla ven ení ps a uchovávali veejné prostranství v istot . asto bývá využíván k úklidu psích i jiných zví ecích exkrement mikrotenový sá ek, ve kterém je exkrement následn vhozen do nádoby na odpad. Tento zp sob je jednoduchý, hygienický a dostupný pro každého. Bu me proto ohleduplní a snažme se dodržovat istotu a po ádek ve m st a okolí, kde žijeme. (red)
Spole enská kronika Nov narození Od ervence do konce zá í tohoto roku se narodila tato miminka: Jméno, p íjmení
síc narození Bydlišt
Charlo a Mezerová Kristýna Mozolová Isabela Blažková Renata Pleskotová Karolína Hinková
ervenec 2013 srpen 2013 zá í 2013 zá í 2013 zá í 2013
Nám , Rož alovice Ruská 266, Rož alovice Rož alovice, Lede ky 19 Melantrichova 209, Rož alovice Melan chova 244, Rož alovice
Jubilea Od ervence do konce zá í tohoto roku oslavili svá životní jubilea to ob ané: Jméno, p íjmení Eva Bachová Jaroslav Šust Ji ina Reme ová Zde ka Bažantová
síc výro í ervenec 2013 ervenec 2013 srpen 2013 zá í 2013
k 75 let 80 let 85 let 75 let
Bydlišt Rektorysova, Rož alovice Boleslavská,Rož alovice Rektorysova, Rož alovice Podolí 2, Rož alovice
Program p ipravovaných akcí 12. íjna 12. íjna 12. íjna 19.–20. íjna 20. íjna 9. listopadu 21. listopadu 1. prosince 8. prosince 20. prosince
Mobilní sb r nebezpe ných odpad Hudba lé í – skupina JEPLA Vítání ob ánk Výstava exotického ptactva Rož alovické posvícení Hudba lé í – skupina DEIL Zájezd do Hálkova divadla v Nymburce (Edith a Marlene) Rozsvícení Váno ního strome ku Hudba lé í - DUO ADAMIS z TV ŠLÁGR Váno ní koncert v kostele svatého Havla
7
Školní zpravodajství Vážení ob ané Rož alovic a okolních obcí, dovolte, abych vás informoval o aktualitách ze života naší školy. V pr hu hlavních prázdnin se poda ilo pokra ovat ve zlepšování materiálních podmínek, protože byl realizován projekt z MAS Svatoji ský les, díky muž byla vym na ást oken v tzv. ístavb , rekonstruována elektroinstalace ve druhém pat e p ístavby a došlo k celkové inovaci prost edí školní jídelny. Navíc z rozpo tu m sta Rož alovice došlo k položení a následnému nalakování nových parket v t locvi a v tuto chvíli je to jediná místnost, kde jsou parkety nalakovány (jinak jsou omyty a napastovány). V novém školním roce 2013/2014 se v naší škole v kolektivu zam stnanc po dlouhé dob neobjevila žádná nová tvá . Z p ipravovaných novinek bych vyzdvihl raz na využívání hlasovacího za ízení a zm nu systému práce žákovského parlamentu. Na tento školní rok jsme zpracovali kalendá školy, který má název emesla na Rož alovicku. Krom tohoto obsahu
v n m naleznete termíny konání d ležitých akcí školy a m žete si ho ve škole zakoupit, pop . prohlédnout na školním webu www.zs-rozdalovice.cz. Na p íští školní rok již v tuto chvíli p ipravujeme školní kalendá s názvem Rož alovi tí školáci aneb odkud pocházíme, ve kte-
rém se chceme zam it na spádové obce naší školy. S p áním neustálého životního op mismu za ZŠ a MŠ G. A. Lindnera Rož alovice její editel Mgr. Roman Kotlá
Mate ská škola Rož alovice K za átku školního roku 2013/2014 je v mate ské škole Rož alovice 71 d . Jsou rozleny do t ech odd lení podle v ku. Školku v Rož alovicích navšt vují d z širokého okolí: Rož alovice – 42, Košík – 9, Doubravany – 1, Podlužany – 3, Žitovlice – 4, B ístev – 3, Hasina – 2, Domousnice – 1, Chot šice – 1, Svídnice – 1, Ne as – 1, Nymburk – 1, Praha – 2.
První školní den v 1. t íd
8
První zá ijové pond lí bylo pro nejmladší prvním školním dnem povinné školní docházky. Ve t íd na n ekala hned trojice muž . editel školy Mgr. Roman Kotlá žáky p ivítal podáním ruky a poál hodn št ve školním roce. Zárove jim p edal knihu, kterou by si m l na konci roku zvládnout každý žá ek p íst. S druhou knihou a p áním je p ivítal poté pan starosta Petr Kapal. S žáky se také seznámil t ídní u itel Mgr. Jan Fron k, který hned žá m ekl, že všichni dosp lí byli kdysi prv ci a poprosil je, aby si každý p ivedl svého rodi e a posadil si ho na své místo. Všichni rodi e pak dostali za úkol íci n co o svém dít , a tak jsme se dozv li mnoho zajímavých informací. Po tomto úkolu jsme pod kovali rodi m a na svá místa se posadily d , protože už ony byly t mi prv ky a nepot ebovaly za sebe zastoupení.
1. t ída Myšky – zapsáno 16 d ve v ku 2–3 let 2. t ída Berušky – zapsáno 28 d ve v ku 3–5 let 3. t ída Sluní ka – zapsáno 28 p edškolák ve v ku 5–7 let Marcela Ko ínková, editelka MŠ
Následn jim pan u itel ekl, že po celou první t ídu je budou provázet pohádkové postavy, které jim budou pomáhat s u ením. Podle oto né tabule se potom d za pomoci u itele pokusily íci, jaký je rozdíl mezi chozením do školky a do školy. Nakonec si žá ci narovnali do tašek pom cky, které li p ipravené na lavici a odešli za doprovodu u itele a rodi do šaten. Doufám, že se tento den stal pro všechny m správným nastartováním do školní
docházky a žá ci si budou odnášet pouze ty dobré vzpomínky a nov nabyté informace. Mgr. Jan Fron k
Školní zpravodajství 2. t ída Do 2. t ídy Základní a Mate ské školy G. A. Lindnera v Rož alovicích nastoupilo v letošním školním roce 21 žák , z toho 11 dívek a 12 chlapc . hem školního roku by si m li žáci upevnit hlavn techniku tení, seznámit se se slovními druhy, rozlišovat tvrdé a m kké slabiky, v matematice bude novým u ivem po ítání do 100 a malá násobilka. V rámci rozvoje tená ské a informa ní gramotnosti prob hne ve t íd ro ní projekt Cesta za pohádkou. Žáci se každý m síc seznámí s novým autorem tské knihy a ilustrátory. Dvakrát v m síci bude v nována jedna hodina d tské knihovn , kde žáci budou prezentovat knihy ze svojí domácí etby. Mimo akcí plánovaných školou plánujeme v prvním pololetí navštívit akci Ji ín – m sto pohádky, exkurzi do Planetária v Praze a váno ní výstavu ve Skan-
zenu v P erov nad Labem. Prob hne beseda s paní Svatavou Krumpholcovou na téma Naše m sto, obec. Pro rodi e bude p ipraven Den otev ených dve í
a t ídní váno ní besídka. Spole se budeme t šit na práci ve druhém pololetí. Mgr. Jaroslava Sedlá ková
3. a 4. t ída Moje prázdniny
Prázdniny jsou za námi a my vstupujeme do nového školního roku 2013/2014. jsou ješt plné dojm a krásných zážitk , o které se rády d lí se spolužáky v pr hu úvodních vyu ovacích hodin. Zde jsou malé st ípky toho, jak v hodinách eského jazyka na své prázdniny vzpomínali žáci t ho ro níku.
Byla jsem v Chorvatsku u mo e s rodinou. Koupala jsem se u babi ky v bazé. P ijela k nám sest enice s bratrancem. Spala jsem u tety. S tetou jsem chodila na sokolák. Také jsem byla na pou a chodila jsem na procházky.
Petra Sim nková, ídní u itelka
Veronika Sládková Moje prázdniny Líbí se mi prázdniny. Jela jsem s tátou a tetou na dv noci do kempu s koupališt m. Také jsme byli u mo e. Moc se mi tam líbilo. S bráchou jsem jela k babi ce. Mamce jsme trhali kv ny. Rychle to uteklo. Moc jsem se t šila na paní itelku. Aneta Janatová Letošní prázdniny Byl jsem s babi kou a spolužákem Tomášem ve Velké Úp . Pobyt na horách byl p kný. S mamkou i sest enicí se mi tam líbilo, protože tam byly ovce. Taky jsem hrál bowling. Adam Hora
9
Školní zpravodajství
5. t ída Prázdniny skon ily a moje d ti nastoupily do pátého ro níku. A už jsou pá áci. Letos mají ve škole velkou zodpov dnost. Vždy už jsou p ece nejstaršími žáky na prvním stupni. Musejí být ve všem p íkladem pro ty nejmenší. Letos je také eká na konci školního roku záv re ná práce. Každý žák m l možnost vybrat si téma, které ho baví. V tomto školním roce budou testování z testu SCIO, kde si žáci ov í své znalosti z hlavních edm . Na konci kv tna pojedeme na naši poslední prvostup ovou školu v p írod . Cht li bychom na konci roku také pro rodi e p ipravit t ídní akademii, kde bychom prezentovali naši innost a také p edvedli poutavé kulturní vy-
7. t ída
10
Letošní sedmi ka je po etn slabší – má jen 13 žák . P echod na druhý stupe v lo ském školním roce nezvládlo šest žák , a proto si 6. ro ník zopakují. Naopak 3 žákyn p ibyly ze sedmé t ídy, nebo se jim na konci prázdnin nepoda ilo ud lat opravné zkoušky z p edm , ve kterých byly hodnoceny nedostate nou. První chvíle ve škole byly v novány ohlédnu za uplynulým školním rokem a prázdninami. Hodn pozm ný kolekv se za al stmelovat a dobrou spolupráci ída prokázala již p i volb zástupc do žákovského parlamentu a p i vytvá ení pravidel t ídy. Žáky v tomto ro níku eká n kolik nových v cí. Ta nejvýznamn jší je asi nový p edm t – n mecký jazyk. Vzhledem k tomu, že v 6. t íd m li pom rn velké problémy s angli tinou, dá se o ekávat, že ani zvládnutí druhého jazyka pro n nebude snadnou záležitostí. Krom exkurzí, které každoro n které p edm ty dopl ují, letos p ibudou
stoupení. Jak vidíte, máme toho hodn . Doufám však, že vše úsp šn zvládneme a p ekonáme všechny p ekážky. A tento školní rok je ješt lepší než minulý! Mgr. Nina Dy enková
6. t ída Pro naše šes áky bude tento školní rok nejen náro ný díky p estupu na vyšší stupe , ale v ím, že i zajímavý. V nové t íd se zabydlují a seznamují se s novými u iteli. Z akcí, které je ekají, uvádím: v zá í exkurze za P íb hem archeologie do Lysé nad Labem, v íjnu beseda o záchranné stanici pro zví ata v Pátku, divadelní p edstavení v Mladé Boleslavi, p írodov dná exkur-
ješt exkurze a besedy, realizované v rámci projektu „P írodní v dy spoluprací a rozvojem manuálních dovednos “. V rámci tohoto projektu se žáci nap . seznámí s m, jak probíhá záchrana zran ných živo ich v Záchranné stanici v Pátku, nebo navš ví iQpark Liberec.
ze v dubnu. Díky zapojení naší školy do projektu na podporu p írodních v d jim bude v kv tnu pln hrazen dvoudenní pobyt v Liberci spojený s návšt vou zahrad a výletem na Ješt d. Stejn jako vloni za finan ní podpory m sta se plánují školy v p írod . Dále se mohou v pr hu školního roku zapojit do sout ží, jako je nap . Pythagoriáda, Olympiáda z J a AJ, Mladý Demosthenes, P írodov dný klokan, Matematický klokan a jiné. Své zájmy a koní ky mohou rozvíjet v široké nabídce kroužk , které za ínají pracovat od íjna. P eji našim šes ák m mnoho zdaru a p íjemných zážitk . Mgr. Markéta Drobe ková
Samoz ejm ale pro všechny bude nejd ležit jší, jak si povedou v jednotlivých p edm tech. Snad jim sedmi ka p inese více št … Ji í Rejsek, ídní u itel
Školní zpravodajství 8. t ída Do za átku nového školního roku n kte í vstupují s možnými obavami a otázkami: „Jaký ten nový školní rok bude?“ „Jaké novinky si pro nás škola p ichystala?“ „Co se letos nau íme a kam p edevším pojedeme na výlety i exkurze?“ Po pár dnech ve škole jsme m li jasno a zjis li jsme, že se máme na co t šit. Nejv tším p ekvapením pro nás byl žákovský parlament a hlasovací za ízení, díky kterému m žeme vypl ovat testy a cvi ení elektronicky, sportovci ocenili
9. t ída V deváté t íd byl zahájen nový školní rok s celkovým po tem 11 žák . Nejv tším úkolem, který na n eká, je ukon ení ZŠ a úsp šné složení p ijímacích zkoušek na st ední školu. V tomto okamžiku mají všichni žáci nahlášena témata absolventských prací a vybrané konzultanty. I v letošním roce p evládají témata z oblas zájmových innos , jako je sport, dobrovolní hasi i nebo etba. V rámci výuky budou žáci více pracovat s hlasovacím za ízením a interak vní
novou podlahu v t locvi a jedlíci zase zrekonstruovanou jídelnu. Všichni jsme se však shodli na spole ných akcích. První m síce budou organizovány v kulturním duchu. Jako první nás to ž eká d jepisná exkurze do Lysé nad Labem, která je ozna ována za barokní perlu Polabí, ale také se vypravíme na divadelní edstavení do Mladé Boleslavi. Nesmíme však zapomenout ani na u ení – nejv tší letošní novinkou je pro nás n mecký jazyk a chemie, ale o nich zase až p íšt … Mgr. Mar na Zacharníková a žáci 8. ro níku
tabulí. Pro žáky jsou p ipraveny exkurze, sportovní akce, návšt va divadelního edstavení, návšt va galerie, t ídní výlet, škola v p írod atd. V rámci výuky angli ny se budou i nadále setkávat s Alejandrem Ballerem. V jeho hodinách se žáci dozv dí informace o historii anglického jazyka a seznámí se s historií a památkami anglicky mluvících zemí. Zabývat se tedy budou nejen Velkou Británií a Spojenými státy americkými, ale také nap . Afrikou, o níž málokdo ví, že v n kterých jejích ástech se používá práangli na. V rámci t chto hodin budou
žáci procvi ovat konverzaci a vytvá et projekty k jednotlivým témat m. Do okruh , které jsou pro n p ipraveny, pat í nap . typické jídlo dané zem , významné osobnos , zajímavos ze sv ta dopravy, sport, významná místa apod. Do záv re ného školního roku p ejeme našim žák m mnoho úsp ch nejen ve studiu a p i výb ru st ední školy, ale hlavn p i p ijímacích zkouškách, které n které z nich v druhém polole ekají. Mgr. Jana ervenková
ZŠ a MŠ G.A. Lindnera demokra cky! S každým novým školním rokem nastávají ve školách zm ny a novinky. Ne jinak tomu bylo i u nás v Rož alovicích. Krom hlasovacího za ízení, zrekonstruované jídelny i nové podlahy v t locvi to byl i žákovský parlament. Tento projekt u nás existoval již dva roky, ale nyní se objevuje ve zcela nové podob . Již p i vstupu do budovy mohly d ekvapit plakáty, které je informovaly o blížících se volbách do žákovského parlamen-
tu. Regulérní volby na naší škole prob hly druhý týden výuky, kde si každá t ída od 3. do 9. ro níku zvolila dva zástupce. (viz p íloha výsledky). Zasedání len bude probíhat zpravidla dvakrát do m síce, a to vždy ve st edu od 7:00–7:45 v nové místnos žákovského parlamentu ve druhém pat e. Zasedání budou voln p ístupná a m že se jich tak zú astnit kdokoliv. O aktualitách, organiza ní struktu e i pr hu zasedání si m žete více
íst na stránkách naší školy. A co je to v bec žákovský parlament? Dává p edevším prostor pro zapojení žák do života naší školy a podporuje zodpov dnost d ve všech oblastech. Žáci budou mít možnost podílet se na život školy formou návrh a p ipomínek. Žákovský parlament bude také dávat podn ty vedení školy a itel m. Díky vzájemnému dialogu bude možné najít op mální ešení pro spokojenost obou stran. Z inicia vy žákovského parlamentu budou také vznikat projekty, do kterých se bude zapojovat celá škola. Dojde tak ke stmelování žák , na obou stupních naší školy. lenové parlamentu budou taktéž prost edníky pro p enos informací mezi všemi t ídami, žáci tak budou lépe informováni a zjednoduší to i pot ebnou spolupráci všech ro ník . Za odm nu budou lenové jezdit na stmelovací výlety, a to nejen za poznáním, ale p edevším za zábavou. ím, že tento projekt se setká s podporou nejen žák , vedení školy a u itel , ale také ve ejnos a demokracie nebude naplna pouze po teore cké stránce, ale p edevším ve skute nos . Mgr. Mar na Zacharníková, koordinátorka projektu
11
Z historie Rož alovic Zápisy z rož alovických kronik Kroniká i našeho m sta, s jejichž jmény jsme se seznámili v minulém vydání Rož alovicka, nám zanechali v kronikách písemné informace o dob , ve které žili. Jejich zápisy jsou vážné i veselé, tragické i úsm vné. Díky t mto zápis m se m žeme p enést o desítky i stovku let zp t a p ipomenout si, co naši p edch dci v Rož alovicích prožívali v dob , kterou již odvál neúprosný as d jin.
Kroniká Jan Rektorys 1848 – Socha poutnická W m síci ervenci p edsevzali p. Josef Ren , Josef Wisoký a Fran šek Dovolil mezi spoluob any svými pen žitou sbírku k ú elu z ízení poutnické sošky, nebo p išedše roku lo ského do Staré Boleslav , hambili se za to velice, že žádnou sošku nem li a toliko za korouhví procesím šli. Poutnická soška byla tedy dne 11.srpna 1848 v Praze objednaná a používá se od te doby p i každoro ním procesí do Staré Boleslav od Rož alovických poutník .
Kroniká Antonín Matouš 1912 – Osv tlení m sta Na podzim r. 1912 za ízeno bylo nové osv tlení m sta lampami systém „Slavia“, za ízené na svícení stla eným petrolejem (plynem petrolejovým). Po ízeno lamp celkem deset, z nichž prvá postavena dne 27. zá í 1912, ostatních ke konci listopadu 1912. Lampy dávaly sv tlo velmi intensivní, zelenavé a všeobecn se chválí.
Kroniká i Josef Havelka a Fran šek Havlík 1914 – Všeobecná mobilisace Dne 1. srpna p ijel povozem od okresního hejtmanství z Ji ína posel do Rož alovic a odevzdal starostovi m sta
12
Ant. Tichému vyhlášku o na ízené všeobecné mobilisaci. Vyhlášky byly ihned vyv šeny a po m st strážníkem vybubnováním všeobecná mobilisace armády oznámena. Hned druhého dne odjeli všichni povolaní vojíni ku svým vojenským t les m v po ádku a bez reptání. P i odjezdu otc rodin byl plá žen a d srdcervoucí. 1918 – Zni ení upomínek na Rakousko Dne 7. listopadu ve tvrtek o 1 hodin odpolední se adil se u zámku pr vod školní mládeže, sokol a ob anstva s hudbou a odebral se za m sto na mrchovišt na Holi. V pr vod byl vezen z s obrazy císa , císa oven a jejich len rodin a r znými upomínkami na Rakousko, jako císa ští orlové z poštovního ú adu, r zná vyznamenání, odznaky, vyhlášky atd. Když došel pr vod na místo, vyzvedli mladší vojíni bednu s t mi všemi postatky z vozu a vložili ji na p ipravenou hranici d íví, p i emž hudba hrála jako lou ení s nemilovaným Rakouskem smute ní pochod. Pak m l p ipravenou odborný u itel Václav Lamberk z Rož alovic. Odsoudil staré Rakousko a p ál nabyté naší samostatnosti tu nejš astn jší budoucnost. Po té rozžehnul zápalku a dal malému dít ti zapáliti hranici. P i tom hudba hrála do tance a p ítomní provolávali slávu naší republice. 1919 – Odstran ní k íž ze školních u eben Po átkem školního roku 1919/20 dala ídící u itelka obecné školy dív í Karla Zeislová v celé škole z u ebních místnos odstranit k íže a zastavila modlení d p ed a po vyu ování. Žádost katolických rodi za zp tné vyv šení k íž v u ebnách a modlení s d tmi odmítla. První tedy odstranila k íže ze zdejší školy práv žena. Potom následovalo odstraní k íž z u eben ve škole m anské a modlitba s d tmi p ed a po vyu ování ustala též.
1934 – Sokolský biograf upraven na zvukový V m síci b eznu 1934 dala zdejší locvi ná jednota „Sokol“ nákladem 19.000 K upraviti biograf na filmy zvukové, jichž pak do konce roku 1934 bylo promítáno okolo 20.
Kroniká Alois Bo ek 1937 – Polévková a mlé ná akce Odbo ka eskoslovenského erveného k íže v Rož alovicích již po n kolik rok po ádá v zimních m sících polévkovou a mlé nou akci pro školní dítky. Náklad se uhrazuje z v tší ásti ze sbírky po ádané ve všech p iškolených obcích vždy na podzim, a co se nedostane, doplatí odbo ka sl. erveného íže z vlastních prost edk . Polévková akce v letošním školním roce trvala celkem 61 den. Na polévky chodilo denn 285 žák a vydáno bylo celkem 17.385 porcí polévek. Žáci jsou velice spokojeni a n kte í si brali asto i dv porce, tak jim dob e va í pí A. Skoepová, školnice v obecné škole. Sbírka vynesla 2.448,60 K , 3.715 kg brambor, 245 kg mouky, 64 vajec, 15 kg krup, 19 kg hrachu, 3 kg rýže, 1 kg másla a mnoho r zné zeleniny. Lesní správa v Rož alovicích v novala 3 m3 d íví. Polévka se va í 4x v týdnu: v pond lí, v úterý, ve tvrtek a v pátek. Mlé ná akce trvala 95 dní a vydáno bylo celkem 2.247 l mléka, které se kupuje od místního velkostatku a svá í se ve škole. D ti zámožn jších rodi platí mléko o n co dráže, než je nákupní cena a z rozdílu ceny se hradí mléko podávané chudým d tem zdarma. Pak dostávalo letos zdarma mléko 43 d tí.
Z historie Rož alovic Kroniká Vojt ch Vavrouš 1939 – Okupování republiky mci Dne 15. b ezna, bylo deš vo, se sn hem velký vítr, když v ranních hodinách zaplavili N mci naší milou vlast. Dostali se také p es naše m sto od obce Hasina, od kostela Husovou ulicí, p es nám ulicí Melantrichovou dále ke K inci do Nymburka. N kte í odbo ili do ulice Tyršovy pravd podobn , aby navázali spojení na vojsko od Košíka. P ijeli na motorech jako er , bu jednotliv , nebo na p ív sných vozících se samopaly v ruce. Aby v li, kudy se k nám dostali, nechali naráže asi 1 m vysoké k ly, které byly nat eny ernými pásy. Tak projížd li celý den. 1941 – Výzva starosty k ob anstvu Dne 29. zá í 1941 varoval p ípisem starosta m sta Rudolf Lukavec ob anstvo, aby se chovalo dob e a estn , aby nebylo na to poukazováno, tím se uchrání od udávání a trestu, p ípis zn l doslovn : Ob ané. Byli jsme postiženi všichni bez rozdílu odn tím radiop ijíma s další výstrahou, že p i sebemenším provin ní bude proti nám zakro eno s nejv tší p ísností. Žádám proto d tkli, abyste každý z Vás: 1. úzkostliv se vyst íhal jakéhokoliv inu, který by mohl p ivoditi jen domn nku n eho nezákonného, neb dnešním pom m odporujícího.
2. ve vlastním zájmu, ihned rázn každého pou il, kdo by n co podobného inil. 3. zamezil každé psaní po zdech, plotech, atd. obsahu jakéhokoliv. Každý vlastník takového majetku, nech se vždy asn ráno p esv í, zda na jeho dom není n jaká poznámka a je-li, v prvé ad ji odstranil a bedliv pátral, kdo podobnou v c namaloval. Je totiž domn nka, že na náš ú et m že tak initi zlomysln n jaký cizí dareba. Jist každý poctivý Rož alovák má zájem na tom, aby nebylo nejmenší stížnosti na chování zdejšího obyvatelstva. Proto p es p íslušné policejní opat ení, žádám všechny zdejší ob any, aby pomohli obhájit est našeho m ste ka. Jsem p esv en, že se nestane nejmenší výtržnost jakéhokoliv druhu v našem st . Toto prohlášení bylo vydáno v d sledku n meckých represálií.
Kroniká Josef Horák 1945 – P íchod Rudé armády Dne 11. kv tna 1945 v pátek ráno zorganisoval Sokol akci k srde nému p ivítání sov tských p átel. Od asného rána snášely se do radnice dary: pe ivo, cukrovinky, uzeniny, ovocné š ávy, zkrátka každý hlel dokázat, jak má naše ruské bratry rád a jak jsme jim vd ni. Rusové p ijeli ten den po poledni nyjší Ruskou ulicí od nádraží. P ijížd li nákladními i osobními auty, na tancích a brzy
naplnili nám i ulice. D ata v národních a sokolských krojích podávala milým host m ob erstvení, jež bylo s povd kem ijímáno. Po dlouhé dob op t byla radostná nálada v m st . 1947 – Z ízení místního rozhlasu ízení místního rozhlasu se stalo skutkem v ervnu 1947. Náklad na rozhlas inil 162.828 K s a byl po ízen sbírkami a dary a dobrovolnou pomocí jednotlivc , konstruktérovi Janu Roštejnskému, jemuž zna p isp l Josef Rychta ík a sbor dobrovolných hasi . Velikou zásluhu o z ízení rozhlasu získal si p edseda MNV Jenda Rajman. První relace místního rozhlasu byla vysílána 4. ervna 1947, kdy naposledy zabubnoval na obecní bubínek, který dosud zastával místní rozhlas, strážník Fran šek Hazdra. 1953 – M nová reforma Dne 1. ervna 1953 vešla v platnost nová reforma. Po první ty i dni v m síci byly vym ovány staré peníze do 300 s v pom ru 5 : 1, nad tuto ástku 50 : 1. Vklady u pen žních ústav se p em nily do 5.000 K s v pom ru 5 : 1, od 5.000– 10.000 K s 6 : 1, od 10.000–20.000 K s 10 : 1, další 50 : 1. V Rož alovicích byly odevzdány 4 miliony K s. Jan Noži ka, kroniká m sta
Z historie Prefy V minulém ísle byla zmín na historie Prefy Rož alovice z kroniky, kterou poskytla paní Jaroslava Malá. Kronika byla psána v letech 1977–1980 pom rn podrobn , takže se m žeme dozv t zajímavé v ci z p elomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého stole . Titulní stranu v kronice zdobí obrázek namalovaný akademickým malí em a gra kem Bohuslavem Knoblochem, estným obanem Rož alovic. Na další stran je napsaná báse , kterou složil Zden k Vá a z Hasiny. Zde je její zn ní: Rodný kraji Kdo z nás, když mali ký byl, emýšlel o tom, kde se as narodil. Naše zem a v ní každi ký sv ta kraj, plno krás a kolem p íroda ilá, my žijem tu sv ta ráj, kde žila život sv j, ma ka naše milá.
Celi ké okolí našeho rodného místa, skromné a schoulené vesni ky kolem, ta jejich prostota krásná a jistá, nechala ve všech nás hluboký dojem. Na vršku m ste ka, kostel a zámek, v zahradách prací zardí se líce, kolkolem role a samý hájek, tu leží m ste ko Rož alovice. Kolem n j dokola leží tu vísky schoulené, Podlužany, Zámos , Hasina, Lede ky, mnohé d ív bývaly p ekrásn roubené, v kraji tom líbezném, místa dost pro všecky. My zdejší ob ané, místa ta rádi máme, pro radost d a vnuk svých, prací svou ledacos dobrého vykonáme, z ní tu odevšad veselí jejich smích. Myslíme na tebe, myslíme na své d , si v n m vesele a š astn hrají, budem zde š astn žít, dop edu hled , rodný náš milý a p ekrásný kraji.
Dále kronika pokra uje v duchu pracovním, ale i poli ckém. Vytvo ila ji parta, která vyráb la terasové schody. Tato parta v dubnu 1977 založila brigádu socialis cké práce – BSP. Ti d íve narození si ješt pamatují, co tento název znamenal. Pro mladší ro níky je tu vysv tlení. BSP byla forma socialis ckého sout žení a socialis cké pracovní inicia vy za komunis ckého eskoslovenska. Myšlenka p išla ze SSSR, kde v roce 1958 vznikl první pracovní kolek v sout žící o tul Brigáda komunis cké práce. V SSR se sout žení o tul BSP rozvinulo až v dobách normalizace. Založení bylo jednoduché. D lníci na jednotlivých dílnách se prohlásili za kolek v, který sout ží o tul BSP. Pak probíhalo tzv. hodnocení, které bylo spíše formální. Nejinak tomu bylo i v Pref . Kolek v pracujících na výrob terasových schod se p ihlašuje do sout že o tul BSP a vyhlašuje socialis cký závazek.
13
Z historie Rož alovic 1) V oblas výrobní: a) sv j m sí ní úkol budeme plnit na 101 % b) samokontrolou zajis me kvalitu výrobk tak, aby zmetkovitost nep ekro ila 2,8 % c) v p ípad pot eby vypom žeme na jiném pracoviš d) budeme d kladn dodržovat bezpe nostní p edpisy, udržovat vzorný po ádek na pracoviš tak, abychom nem li žádný úraz z vlastní viny. e) odpracujeme ro jednu sobotní sm nu mimo ádnou ve výrob , mzdu z této sm ny nujeme ZV ROH do FKSP. 2) V oblas poli cké a kulturní: a) každý len kolek vu odpracuje 8 hodin na akcích Z v míst bydlišt b) p ipojujeme se v oblas kulturní k brigád s. Vávrové, spole budeme navšt vovat divadla, kino atd. c) navš víme památník osvobození v Milovicích d) každý len kolek vu bude ak vn pracovat ve spole enské organizaci Národní fronty 3) V oblas socialis cké výchovy: a) budeme si v práci vzájemn pomáhat b) v práci i v rodinném život budeme dodržovat zásady socialis cké morálky c) budeme d sledn dodržovat a využívat pracovní dobu d) budeme kri jeden ke druhému i sami k sob e) budeme se starat o osam lou chodkyni pí. Houdkovou Pln ní tohoto závazku se hodnotilo tvrtletn , s výsledky se seznamovala celozávodní sch ze ROH (Revolu ní od-
14
borové hnutí). BSP se skládala ze šesti len , o patronát byl požádán vedoucí provozovny s. Josef Švarc. (na snímku). Že zakládání t chto BSP bylo absurdní a vlastn dobrovoln povinné, o tom není pochyb. Plány se stejn plnily p evážn na papí e, šlo hlavn o odm ny vedení. V kronice je dále zaznamenáno, jaké problémy se vyskytovaly p ímo ve výrob schod . P edevším p i nep ízni po así, když hodn mrzlo nebo když se schody za aly trhat i když pracovník z n jakého d vodu nep išel do práce.
Pak se musely odpracovávat mimo ádné sm ny, v tšinou o sobotách. V kronice jsou zaznamenány ale i další, p íjemn jší zprávy. Nap íklad o tom, kdo kde byl na dovolené, kdo slavil narozeniny nebo svátek. Každým rokem 8. b ezna prob hla oslava Mezinárodního dne žen – všechny ženy byly obdarovány kv nou a dárkovým balí kem. Tolik vý atek z kroniky Prefy Rož alovice z let 1977–1980. Božena Bachová
Klenoty rož alovické p írody Slovo úvodem estože byla oblast Rož alovicka od pradávna osídlena lov kem, zachovala si p írodní charakter, což se nap íklad o jižn ji položeném st edním Polabí íci nedá. Navíc Rož alovicko pat í k nejteplejším územím v echách a v kombinaci s vápnitým podkladem a jen mírn zvln nou krajinou v nadmo ské výšce kolem 200 m jsou zde vytvo eny op mální podmínky pro výskyt celé ady jinde vzácných a ohrožených druživo ich i rostlin. Nejcenn jší ást území o rozloze zhru-
ib rubínový ib rubínový je klenotem nejen podle svého jména, ale je také krásný a vzácný, jak se na správný klenot pat í. V la nském názvu má základ „rubín“ dokonce v rodovém i druhovém jménu – Rubinoboletus rubinus. Má soubor nápadných znak . Je to malý, do 5 cm vysoký h íbek, t má tšinou válcovitý s ervenými zrní ky na žovém podkladu. Klobouk o pr ru kolem 4 cm je nejd íve klenutý, pozd ji rozprost ený. Jeho barva je krémová, okrová, nebo slab naoranžov lá. Rourky mají nápadnou rubínov ervenou barvu, takže jeho ur ení by nem lo init problémy ani laik m. Roste velmi vzácn , nej ast ji pod duby, a to jen na nejteplejších místech v eských nížinách a pahorka nách. U nás ho již n kolik let sledujeme s významným pražským „h ibologem“ V. Jandou v lesích u Komárovského rybníka. V lo ském roce našli pánové Kavka a Št -
Strakapoud prost ední Strakapoudi se zp sobem života velmi odlišují od ostatních p íslušník pta í íše. Jsou to ptáci pozoruhodní nejen svým pestrým zbarvením, ale též neobvyklým
ba 6 síc ha je od roku 2004 chrán na ve zvláštní kategorii evropských chrán ných území – jako Pta í oblast Rož alovické rybníky. Jak napovídá název území, cílem jeho ízení je p edevším ochrana ptactva. Ale ta se samoz ejm neobejde bez ochrany sít rybník , p irozených dubohabrových les a zbytk mok adních luk. Práv v t chto biotopech se ješt žeme setkat s n kterými zajímavými druhy, a to nejen druhy pta ími. Sl vko ješt je namíst , protože dob e víme, jak málo sta í a z ohroženého druhu je druh vyhynulý.
Zdá se nám, že okolní krásnou p írodu bere v tšina z nás jako samoz ejmost. Ve skute nos je ale výjime ná a unikátní, zejména jako celek. Ale ten je tvo en jednotlivostmi, a proto jsme se rozhodli, že n které významné druhy naší p írody budeme postupn p edstavovat. Pokusíme se ukázat, že rož alovická p íroda je opravdovým pokladem a my bychom li ud lat vše proto, abychom ji p edali alespo v tomto stavu i našim d tem.
pánek hezkou lokalitu za Starou Hasinou. Letos jsme zde tento nález nepotvrdili, ale za to jsme s M. Fialou objevili n kolik plodnic za átkem zá í v lese mezi Bu icí a Hasinou (Babínek). Protože je druh uveden v erveném seznamu ohrožených druh ,
nem l by se sbírat. Naopak – m l by se chránit a jeho nálezy evidovat. Do evidence nových lokalit m žete p isp t i vy.
zp sobem obživy i hnízd ní. Do pov domí lidí se strakapoudi dostali také díky svému charakteris ckému akus ckému projevu. edevším na ja e v dob toku svým zobákem bubnují do rezonujících materiál , jakým jsou nejen kmeny strom , ale i že-
lezné konstrukce staveb nebo t eba plechová st echa. Strakapoud prost ední (Dendrocopos medius) pat í k vzácn jším druh m. Obývá edevším listnaté a smíšené lesy nižších a st edních poloh a Rož alovicko pat í k míst m pravidelného hnízdního výskytu tohoto druhu. Ve zdejších dubohabrových lesích i starých neobhospoda ovaných sadech nachází každoro vhodné podmínky hned n kolik pár . Bystrý pozorovatel zde pak m že zahlédnout strakapouda s pon kud „nedokon enou“ tmavou kresbou na tvá ích, jakoby rozpitou ervenou skvrnou pod ocasem, drobnými podélnými árkami na bocích a p edevším jasn ervenou epi kou po celém temeni hlavy. Charakteris cké také pro strakapouda prost edního je, že na rozdíl od svého hojjšího p íbuzného strakapouda velkého nedlabe tak usilovn do kmen strom a také jarní bubnování je spíše vzácné.
Ji í Rejsek, itel ZŠ a MŠ G. A. Lindnera
Ji í Rejsek, itel ZŠ a MŠ G. A. Lindnera
Vladimír Šoltys
15
Ze vzpomínek Fran ška Sege Narodil jsem se na Morav v okrese Nový Ji ín v obci Lou ka. Byli jsme t i kluci, já nejstarší. Oba brat i ale už zem eli. Tanek pracoval jako oby ejný d lník v pivova e. Maminka nejd ív z stávala v domácnos , protože jsme m li malé hospodá ství. Pozd ji když vzniklo JZD, vstoupila do n j, n kdo z rodiny tam musel jít. My kluci jsme už v té dob byli z domova pry . Jeden bratr byl zedníkem, druhý se vyu il tesa em a dokon il si stavební pr myslovku.
V roce 1946 jsem nastoupil k salesiám do chlapeckého ústavu ve Fryštáku. Tam jsem byl dva roky. Na radu tehdejšího editele P. Jana Meda SDB (Salesiáni Dona Boska) a inspektora P. Antonína Dvo áka SDB jsem odešel. íkali mi: „Ty jsi hodný kluk, ale d by t utloukly. Zkus dokon it gymnázium jinde.“ Odešel jsem a školu dokon il v Novém Ji ín . Hned po maturit m odvedli. Sloužil jsem u provian ák , byla to lehká vojna. Po návratu z vojny jsem netušil, co mám dál d lat. Ze studia teologie v Litom icích jsem m l obavy, tenkrát mi íkali, že je to komuniscký seminá , a tam nechodím. Nem l jsem prost odvahu, proto jsem si za al hledat zam stnání. Nakonec jsem se vrá l zpátky k voják m a z stal tam jako ú etní sedmnáct let, až do roku 1968. Potom m adili ke správ budov. Tam pot ebovali energe ka. Já se nechal p emluvit a za al kv li tomu studovat strojní pr myslovku. Studium pro m nebylo lehké, ale s ob žemi se mi poda ilo je v roce 1967 ukon it s vyznamenáním. Energe kem jsem byl jen jeden rok, už jsem byl rozhodnutý, že p jdu do seminá e. K tomu nakonec p im l náš pan fará . Zeptal se: „Pro bys nešel ješt do seminá e? Co v tom brání?“ Nic mi nebránilo. Po ád jsem toužil být kn zem.
Když jsem skon il školu, nechali m naši rok doma, to bylo v roce 1944. Ale nenechali m jen tak se povalovat. Bylo dost práce, stále jsme m li malé hospodá ství a bylo pot eba opravovat d m. Šli jsme s ta nkem do lesa na d evo, které jsme pot ebovali na lešení. P i vykládání jsem n kde zapomn l ruku a m l jsem ji naš pnutou, a tak jsem m l od práce pohov. V dob mého lé ení k nám p išel na návšt vu jeden známý a íkal: „Nemáš co lat, já donesu n co na tení.“ Byl to takový p ehled, n co jako obrázková Bible. Obsahoval vždy kousek textu a k tomu výklad, ale byla tam t eba i zmínka o mi-
16
siích, prost r zné v ci. Mn se to hrozn líbilo, opisoval jsem si z toho láne ky, které m zaujaly a zajímaly. To byl po átek toho, co m vedlo ke kn žství. Pak už jsem necht l být ani zahradníkem, ani niím jiným, cht l jsem být kn zem. Sv il jsem se mamince a ta mi ekla: „No nevím, hochu, musíme se poradit, jestli to bec nan zvládneme.“ A po letech, když k tomu pak skute došlo, m náš pan fará povzbudil, abych se nebál. íkal jsem si, jestliže jsem zdolal pr myslovku, pak se mi snad teologie n jak poda í.
Rád na seminá vzpomínám. Byl jsem starší než ostatní studen . La nu jsem už l trochu na gymnáziu, sice málo, ale jaké základy to byly. jsme sotva etli, hebrejš nu taky tak. A le profeso i k nám byli hodní, v li, že my starší na bi ování, na u ení se nazpam , moc nejsme. Oni cht li, a tomu hlavn rozumíme. Nem li jsme k dispozici žádná skripta. Museli jsme si je po izovat sami. Ani nevím, jak jsem se k tomu dostal zrovna já, m l jsem za úkol skripta opisovat a rozmnožovat. Pomáhali mi známí z Litoic, kte í je pro m opisovali, dokonce i sest ky v Kadani. Po opsání se musela vy sknout. M li jsme zpo átku k dispozici jen ru ní skárnu na kliku – cyklostyl. lal jsem to t i roky; první rok jen pro
náš ro ník, potom pro další. P ede mnou se o skripta pro celý seminá staral P. Josef Veselý. A pak to spadlo na m . Po ase jsem to už nemohl d lat, ostatní studen si šli v ned li na vycházku a já p ipravoval skripta. M l jsem málo asu i na studium a pak jsem dohán l, co jsem mohl. V té dob byl rektorem Mons. Josef Poul, spirituálem P. Josef Knödl a potom Mons. Josef Koukl.
Když mn kardinál Št pán Trochta i kn žském sv cení v roce 1973 žehnal, ekl: „Žehnám Tob a v ícím v M lníku.“ Tak jsem hned v l, kam pat ím. Z stal jsem na M lníku osm rok , jako kaplan u P. Václava Sikyty. To byla dobrá léta. Zaátky v kn žské služb pro m nebyly lehké. Nejhorší pro m bylo kázání a je to tak dosud. Pro m je to mimo ádný problém. Ze za átku jsem si je psal, ješt i te používám pom cky. Další farnos byly Byšice-Liblice, tam jsem byl jen jeden rok administrátorem a zárove kaplanem v lníce. Tam bylo taky dob e. Potom m p eložili na ty i roky do Lysé nad Labem a tam nastala „vojna“ s komunis ckými tajemníky. Hned když jsem p išel, mi jeden z nich ekl: „Pane Sege o, já jsem se zmýlil, myslel jsem, že jste v Pacem in terris1 jako váš šéf.“ Nevstoupil jsem do Pacem in terris, i když tajemník íkal: „Já vím, že si to rozmyslí-
Ze vzpomínek Fran ška Sege te.“ M j nad ízený mi ani jednou ne ekl, abych tam vstoupil. Tenkrát to ž do v tších m st umís ovali ty, kte í byli v Pacem in terris, a u m se spletli. Za rok šel tajemník do d chodu, asi už mu na tom tak nezáleželo a už m dál nep emlouval. Ale pak tam p išel nový, byl moc horlivý, m l n jaké vysoké polické školy. Asi za týden po jeho p íchodu bylo Boží t lo, na které jsem objednal hudbu. Byl jsem v Lysé fará em, ale bydlel tam se mnou ješt pan viká , který byl nemocný. Nechali mu dál viká ství, ale bez správy farnos . íkal mi: „Ud lejte to tak, jako jsem to vždycky d lal já.“ Od brány zdi, která stála okolo kostela k fa e, to bylo asi deset metr a tam u vrat fary l vždycky oltá . Vyšli jsme tedy jen ten kousek. Když skon ilo Boží t lo, farníci mi íkali: „D stojný ot e, tam byla spousta divných aut a lidí, kte í zapisovali naše auta!“ Ješt ve er jsem se dov l, že se mám ráno dostavit k tajemníkovi. Ten se ptal: „Jak to, že jste mi nehlásil, že budete mít Boží lo?“ Bylo to sice v hlášení, co dostával po novém roce, ale to mu bylo málo. M l jsem vše hlásit ješt jednou. Tak to jsem nev l, že se to musí ješt ohlásit. „A co s tou hudbou? P ineste mi ú et.“ Tak jsem hned b žel za kapelníkem pro ú et. Hudebníci m li potom asi taky po že, že tam hráli. Další problém byl, když jsem m l poh bívat kn ze, rodáka z Lysé, který nel státní souhlas. Pracoval jeden as v Litom icích v muzeu. Když za mnou jeho blízcí kv li poh bu p išli, v l jsem, že budu mít s tajemníkem zase po že. A tak jsem to hned hlásil kapitulnímu viká i P. Josefu Hendrichovi. Ten mi pomohl. Zesnulý kn z byl jeho p ítel, proto p ijel a poh bu se osobn zú astnil a s ním hoddalších kn ží. P estože nemohl p sobit ve ejn , pomáhal p i ekumenickém ekladu Bible, proto tam byli i , kte í s ním na p ekladu pracovali. P ed poh bem mi volal tajemník, že kn ží musí jít v civilu. Já jsem to vy ídil panu kapitulnímu a ten to vy ešil – skon ily ob ady a hned od oltá e se šlo na h bitov, žádné p evlékání. Po poh bu si m volal znovu, vadil mu velký po et p ítomných kn ží a vlajka, kterou tam s sebou m li n jací mladí a o které jsem v bec nev l. Nelíbil se jim ani poh eb manželky kostelníka, matky kn ze P. Petra N mce SDB. Ten byl tenkrát v Sobotce. Smute ních ob ad se zú astnili jeho spolubrat i – kn ží od Sobotky, naši kn ží z obvodu v Lysé a zase nás bylo hodn . P i smute ním pr vodu na h bitov se zpívala mariánská píse . Cesta vedla kolem školy a celá škola m la okna otev ená; co se je? Nic takového nikdy nezažili. Na druhý den jsem byl samoz ejm volán. Hrozil mi, že mi vezme státní souhlas. Všechno zase sepsal a poslal na kraj. M l jsem i
další menší problémy, pak jsem musel z Lysé odejít, protože jsem byl pro n nepohodlný. Cht li se m zbavit a poslat do Severo eského kraje, m l jsem nastoupit do Verne ic. To netrvalo ani týden a kapitulní viká mn sd lil, že se všechno zm nilo. Tajemníci si to rozmysleli a volají m zpátky. P ed m m ani ve St edo eském kraji necht li.
Poslali m do Rož alovic. To bylo v roce 1984. Kostel tam byl ve špatném stavu, m j p edch dce byl starý, opravu už necht l d lat. P edstavte si, ten tajemník se v chování v i mn úpln zm nil.
íkal: „Pane Sege o, nebojte se, já vám s tou opravou pom žu, n jak to ud láme.“ Ale ani jemu se to neda ilo, nesehnali jsme emeslníky, žádný podnik se opravy necht l ujmout. Ale alespo nechal vypracovat projekt, který nebyl levný, a zapla l jej. Trvalo p t rok , než se za alo opravovat, za ali jsme až v roce 1989. To už byl doty ný tajemník po smr . Ješt ed m na podzim mi íkal: „Pane Segeo, mn zbylo t i sta síc korun, já vám to dám na ú et.“ A na Nový rok už nežil. Na ja e se mi p ihlásil stavitel, rodák z Rož alovic, který byl zam stnán u metra, a že si to vezme na starost. M l takové mali ké družstvo, pár d lník . M li jsme peníze, papíry, mohli jsme v dubnu za ít. Nakoupili jsme d evo na trámy, trochu poopravili v ž, aby to nebylo tak hrozné, a pokra ovali dál. Celková oprava trvala sedm let, než jsme to dod lali. Opravám jsem nerozum l, našel jsem ale dobré odborníky. Našt jsem m l dobré známé i na okrese v Nymburce. V rož alovické farnos bylo pár v ících, rodin s d tmi, prost pár v rných. Zpoátku jsem m l na staros dv farnos , potom jsem postupn dostával další. Docela dob e jsem to zvládal. Našt jsem tam m l jáhna Jaroslava Pekárka, ten mi hodn pomáhal. Míval bohoslužbu slova ve t ech farnostech. Nakonec se nechal zam stnat na biskupství, protože okresy, kde pracoval, se rušily. To bylo pro m výhodou, vzal si na staros materiální v ci. Mn to tedy odpadlo a v jeho farnostech jsem d lal jen kn žské v ci.
To je první a nejd ležit jší svátost, bez ní prost nejde žít k es ansky. I nepok ný m že žít jako k es an a to lidé ur it budou také spaseni, i pokud ješt nedošli k poznání Boha. Té maminky, o které jsem mluvil, jsem se neptal, pro chce pok t dít . Ale její rodi e nebo n kdo z rodiny je asi pok n. Jak by na to jinak p išla? Paradoxn nek me ani tak zájemce z našeho farního obvodu, ale dá se íct ze širokého okolí. Jsou to lidé, které on získá, kte í za ním p ijdou. Je to žké, když toho moc neznají a k nám je to daleko. Pokud je to možné, snažíme se s nimi udržovat styk. Vím, že to není správné, m li by zakotvit ve své farnos , jít ke k tu doma. Doporu íme jim, aby se obrá li na svého fará e. M li by mít ve své farnos ko eny. Ale p ijde zase n kdo další. Na fa e je po ád n kdo. O prázdninách k nám jezdí brigádníci z jižních ech, z Moravy. Míváme mladých plnou faru. Není nouze o hezká setkání a zážitky. V srpnu lo ského roku, v ase povodní, jsme m li k t v Jet ichovicích. Když jsme odjížd li ze Srbské Kamenice, už byla ka Kamenice rozvodn ná a po ád pršelo. P esto jsme museli odjet. D átko jsme pok li, pobyli jsme na hos n , na kterou nás rodi e pozvali. Když jsme ale cht li jet dom , všechny t i cesty, kterými bylo možno dostat se zpátky na faru, byly pod vodou. Nemohli jsme projet a museli jsme se vrá t. Našt nám v Jet ichovicích umožnili p espat v penzionu a v ned li jsme se jednou z t ch zatopených cest, která na tom byla nejlíp, mohli vrá t dom .
Spoléhejte ve všem na Pána Boha. On vám opravdu pom že. Ur it stojí za to sv it mu život, protože Pán je ten nejlepší otec, kterého máme. Nikoho jiného lepšího nem žeme mít.
1
Sdružení katolických duchovních Pacem in terris (SKD-PIT) bylo komunisckými ú ady iniciované a podporované sdružení katolických duchovních kolaborujících s komunis ckým režimem v eskoslovensku v letech 1971–1989. Bylo pokra ovatelem Mírového hnu katolického duchovenstva (1951–1968) a jméno ijalo po slavné encyklice papeže Jana XXIII. (Pozn. redakce)
17
vecko-divadelní spolek Melantrich v Rož alovicích
18
Loni v kv tnu uplynulo 140 let od založení veckého spolku Melantrich, jež se roku 1886 p em nil na p vecko-divadelní spolek. Obra me tedy naši pozornost na historii rožalovských p veckých a divadelních ochotník . V Rož alovicích m l zp v (p edevším kostelní) svou dlouholetou tradici. Podle vzoru n kterých již existujících p veckých spolk se Rož alovi rozhodli založit si také sv j vlastní. Z popudu ú etního cukrovaru Marjánky zahájil 1. kv tna 1872 svou innost vecký spolek Melantrich, který byl pojmenován po slavném rož alovském rodákovi Ji ím Melantrichovi z Aventýna, významném eském ska i a nakladateli.1 vodn byli leny p veckého spolku Melantrich pouze muži. Od listopadu roku 1880 se na innos podílely i ženy, takže vedle sebe fungoval sbor mužský, ženský i smíšený. innost spolku byla poznamenána malým po tem len . Výhodou do budoucnos byla ovšem skute nost, že n kte í lenové spolku sou asn hráli i divadlo. Proto bylo na valné hromad v roce 1884 rozhodnuto, aby se ob uskupení slou ila a vytvoila „P vecko-divadelní jednotu Melantrich“. Dosavadní stanovy byly pozm ny a 2. kv tna 1886 bylo slou ení ú edn potvrzeno. A jaké jsou za átky rož alovické divadelní innos ? Z výše uvedeného je již patrné, že rokem 1886 historie místních divadelních ochotník neza íná. O po átcích rož alovického divadla asto vypráv l barví Václav Ferda (1820–1904). Škoda jen, že se jeho vzpomínky nedochovaly v písemné form . Pouze jeho povídání o letech 1813– 1827, tedy o dob , kdy se sám ješt na innos divadla ak vn nepodílel, zachy la na dvou listech paní Horáková z Rož alovic. Na po átku 20. stole byl pan Ferda nejstarším žijícím ochotníkem, který se stal nep ehlédnutelnou a oblíbenou postavou tehdejších Rož alovic. Z jiných dochovaných pramen se dovídáme, že se divadlo v Rož alovicích hrálo již v roce 1804 i 1805. Prostory na zámku poskytl herc m zdejší majitel panství baron Jakub Wimmer. V této dob se hrálo v Rožalovicích n mecky. eské hry se prý za aly hrát již v roce 1815, kdy se p ipravovala p edstavení pro postní období a as adventu. Ochotníci vyjížd li i do okolí a vozili si rekvizity s sebou na žeb áku. P íjem z jedné produkce býval kdy jen 20 zlatých, a proto kon ívala v tšinou schodkem. Poté, co roku 1817 p išel do Rož alovic vlastenecký kaplan Václav Št pánek z Pasek nad Jizerou, z Raisova Pozd na ze „Zapadlých vlastenc “, m žeme sledovat výrazné oživení divadelní innos . N které úvahy p ipoušt jí i jeho p íbuzenské vazby s pražským vlastencem a spisovatelem Janem Nepomukem Št pánkem, jehož hry se v té dob nejvíce v Rož alovicích hrály. Jako íklad uve me „Hastroše“, „Št kavce“ i „D m na silnici“. Vedle Št pánkových her se nacvi ovaly i kusy Tylovy a Klicperovy.
Mezi první rož alovické ochotníky pat il nadlesní F. Fuchs, správce velkostatku, kv li n muž se hrály i dv n mecké hry, dále J. Teisinger, purkmistr Strejkal [?], peka Tomeš Marhanz, ezník Hlubu ek, kolá Štefecius, kupec Leopold Pohl, krupa Vojt ch Ferda a sládek Kern. Postupn se k nim p idali i další: Fr. Stuchlík, F. Jan ík, Fr. Mil inský, J. Fibr, V. Velechovský, J. Vodi ka a Prokop Thám, p íbuzný slavných brat í Thám , jejichž rod pocházel z Rož alovic. Mezi leny spolku však pat ily i ženy, jako Hedvika a Marie Fuchsovy, M. Pohlová, Kate ina Ferdová, Marie Štefeciová a Anna Praxová z Bärenthalu. Ochotnické ady poté rozší il na dlouhou dobu i vzpomínaný Václav Ferda, kterého p ivedli k divadlu jeho rodi e. Až do požáru v roce 1827 se divadlo hrálo na radnici, kde byly k dispozici t i dekorace – stylizovaný pokoj, selská sv tnice a krajina. Ochotníci si poté museli hledat nové prostory. Poda ilo se jim zakotvit v hos nci v . p. 30, kde se íkalo Na Sále. Dnes je tato budova v majetku Polabského muzea v Pod bradech, které zde z ídilo v pat e, v prostorách bývalého sálu, Galerii Melantrich. Vra me se však do ty icátých let 19. stole , kdy se Na Sále hrála zp vohra „Praha v jiném dílu sv ta“, kterou nacvi il a ídil Fran šek N me ek, penzionovaný kapelník knížecí srbské hudby. V padesátých letech se ak vn ú astnil p edstavení „Hrab Be ovský aneb Povstání na Kam atkách“ Gustav Adolf Lindner, pozd jší univerzitní profesor pedagogiky. Padesátá léta poznamenaná bachovským absolu smem však byla dobou, kdy se sm ly hrát jen hry, které získaly poli cké povolení. I p esto hráli Rož alovi v letech 1850–1854 dva nepovolené kusy. Celá záležitost by pravd podobn prošla bez tšího povšimnu , kdyby v dobrém úmyslu herecký výkon neocenil v sku bošínský pastor Tardy. Porušení p edpis nakonec vyneslo rož alovickým ochotník m místodržitelskou pokutu v hodnot padesá zlatých. Po mnoha žádostech byla nakonec snížena na deset zlatých. Šedesátá léta p inesla spole enské uvoln ní a odstartovala další vlnu zájmu o kulturu. Její význam zvyšovala p edevším skute nost, že zna ná ást obyvatelstva k ní m la ak vní, a ne pouze konzumní vztah. Nejinak tomu bylo i v Rož alovicích. I v šedesátých letech pokra ovali místní ochotníci v divadelní innos a p ipravovali pro své spoluob any rozmanitá p edstavení. V roce 1868 se p ikro ilo k výstavb nové radnice, do jejíchž prostor se divadlo po více než ty ech dese le ch op t vrá lo. V osmdesátých letech došlo k již vzpomínanému slou ení p veckého a divadelního spolku. innost Melantrichu byla poté velmi pestrá. V roce 1884 byla nastudována Bendlova opera „Starý ženich“, v roce 1889 opera Viléma Blodka „V studni“ a v roce 1895 Smetanova opera „Prodaná nev sta“. V letech 1884–1906 sehrál Melantrich vedle jmenovaných zp voher i 102 divadelních edstavení. Z inoher jmenujme „Noc na
Karlštejn “, „Deskový statek“, „Lucernu“ i „Kolébku“. V poslední uvedené h e se p edstavil v roli apote níka Fran šek Horák, který v té dob p sobil v rož alovickém divadle již ty icet let. Jeho zásluhy byly o to v tší, že nejen divadlo hrál a po ur itou dobu i ídil, ale obstarával díky výtvarnému nadání i všechny divadelní dekorace. Již v roce 1905 se realizoval návrh doktora Boublíka na p estavbu radnice a následn bylo stálé jevišt a zázemí divadla uvedeno do provozu. Autorem opony s movy staré Prahy byl malí Josef Wenig, bratr spisovatele Adolfa Weniga. Kulisy pocházely z dílny malí e ka Jandla z pražských Nuslí. Dekorace byla po ízena nákladem p ibližn 4000 K. K prvnímu slavnostnímu p edstavení v nov upravených prostorách došlo 5. srpna 1906. V této dob byl duší spolku jeho dlouholetý p edseda Josef Nehyba. Ztráty zaznamenal spolek v dob 1. sv tové války, kdy byli v sále radnice ošet ováni ran ní vojáci. Úmysln prý poškodili rekvizity i n kte í místní odp rci Melantrichu. V roce 1920 prodal spolek zbytek dochovaného zaízení jevišt ve ve ejné dražb žitovlickým ochotník m, nebo bylo poškozeno tehdejším nájemcem radnice, který z n ho cht l získat plachtu na v z. Na nové vybavení jevišt poté p isp la místní jednota Sokol. Výro í padesá let existence spolku Melantrich p ipadlo na po átek kv tna roku 1922.2 V této dob m l Melantrich 46 len v p veckém sboru a 20 divadelních ochotník . V rámci oslav byla uvedena i Jiráskova „Vojnarka“. Záš tu nad p edstavením m la mít m stská rada. P edstavení se však zúastnili pouze národní demokraté a lidovci, nebo socialis radní nepovažovali Melantrich za pokrokový spolek. U itel m anské školy Václav Petrtýl nacvi il p vecké vystoupení. Vedle zp vák ú inkoval mj. i u itel z rož alovické chlapecké školy Fran šek Sýkora, jenž studoval u profesora Ma áka a koncertního virtuosa Antonína ejky. Výrazn jší problémy nastaly v záv ru roku 1923, kdy za ali socialis radní usilovat o zabavení divadelních rekvizit Melantrichu. Ochotníci však tento postup odmítli a písemn radním sd lili, že sami budou rozhodovat o zap ování svého majetku za podmínek, které sami stanoví. U p íležitos oslavy nedožitých 100. narozenin Bed icha Smetany uspo ádal Melantrich v roce 1924 dva koncerty. V té dob se již za ala vytvá et ve spolku opozice, kterou edstavovali vyznava i církve eskoslovenské. Spole se socialisty usilovali o p evzeMelantrichu. Podle zápisu dochovaného v pam tní knize si cht li údajn p edstaveními opat ovat peníze pro své ú ely. Tyto tendence však byly ost e odsouzeny a bylo usneseno: „[…] za žádných podmínek divadlo organisacím poli ckým a náboženským neprop ova .“ Šest len poté z Melantrichu vystoupilo, jmenovit Josef Mojžíš, Josef Kebl, Boh. Stýblo, Fr. Vorel, Fr. Vorlová a p. Sadílková. Rozhodli se založit si vlastní divadelní spolek
vecko-divadelní spolek Melantrich v Rož alovicích pod názvem „Pokrok“. Ješt v íjnu uskute nil nový spolek divadelní p edstavení v režii Št pána Jirsáka. Rekvizity si pro Dykova „Posla“ vyp ili od podlužanských ochotní. Ve snaze p edejít spor m prop il poté Melantrich Pokroku rekvizity. Díky evaze socialist v m stské rad byl Melantrich za starosty Antonína T my zbaven jevišt , které bylo v majetku obce. Pro tomuto rozhodnu se nakonec postavili pouze lidove lenové rady. Podle socialis ckých radních byl Melantrich spolkem zpáte nickým a klerikálním. Ochotníci toto konstatování odmítali. Mezi Melantrichem a Pokrokem se poté i nadále ší ila evnivost, a to dokonce i prost ednictvím sku. Bez zajímavos není ovšem skute nost, že n kte í lenové hráli v obou spolcích. Je tedy pravd podobné, že hlavních st et se všichni lenové neú astnili. Melantrich ve své innos pokra oval i po odluce. Z významn jších her uve me Tylovu „Paní Marjánku, matku pluku“ i „Strakonického dudáka“, Preissové „Její pastorky u“, Jiráskovu „Lucernu“ a Langrovy „Miliony“. Po p íchodu pana ídícího Horáka z pohrani í zabíraného N mci došlo jeho zásluhou k op tovnému slou ení obou spolk . V letech 1939–1940 byly ješt plakáty št ny esky, poté už dvojjazy . V roce 1944 s hli ochotníci ješt sehrát Tylovu „Pali ovu dceru“. Poté byl sál zabrán pro „národní hosty“, jimiž byli prchající mci z východu. Po skon ení války divadlo stagnovalo a první p edstavení se hrálo až p i oslav
1. výro í osvobození. Ochotníci pro tuto íležitost nastudovali Tylovu „Fidlova ku“. V dalších letech byly uvád ny nejen hry a adaptace eských i sv tových klasi, jako byly Nerudova „Malostranská humoreska“, Sv tlé „K íž u potoka“ i Ibsenova „Nora“, ale také hry poplatné dob , nap . Stanislavského „D m na rozces “. Odrazem spole enské situace je i p ejmenování spolku na Divadelní odbor Melantrich ZO ROH Strojobalu Rož alovice. Jedním z nejúsp šn jších p edstavení bylo v roce 1967 uvedení „Charleyovy tety“. Tato hra m la v Rož alovicích t i reprízy a hrála se poté i v nedalekých Sele cích a v Osko ínku. K 100. výro í existence spolku byla v roce 1972 provedena Tylova „Pali ova dcera“ v režii Jaroslava Malého. Poté již jen v roce 1973 sehrála mládež „Pohádku o Honzovi“ a v roce 1974 byla ješt nastudována apkova „Matka“. V sedmdesátých letech pat ili mezi poslední leny spolku Melantrich mj. Jaroslav Malý, Ing. Fran šek Sedlá ek, Jaroslav Štolovský, Josef Tvrdý, Emilie Štefanová, MUDr. Václav Lekeš, Alois Lošek, Fran šek Láska, Pavel Han ar, Josef Be vá , Karel Waschinger, Václava Svobodová a další. Atmosféra doby však nebyla amatérskému divadlu naklon na. Nejen obavy z p ípadných nevhodných narážek, které by zazn ly z jevišt , ale i postupující vliv médií innost spolku umrtvily. Uvádí se, že za dobu jeho trvání bylo uvedeno p ibližn 400 divadelních her, 50 koncert , dále byly nastudovány opery i operety a spolek také po ádal plesy a Cecilské zábavy.
Poznámky: 1) V letech 1872–1876 byl sbormistrem u itel Fr. Symon, v letech 1876–1877 konservatorista August Ko enský, v letech 1877–1880 u itel V. Šoltys, v letech 1880–1895 ídící u itel Antonín Strnad, v letech 1895–1896 u itel Ladislav Brunclík, v letech 1896–1898 editel m anské školy V. Veselý, v letech 1898–1899 Josef Šlejhar, v letech 1899–1900 u itel Jan Kulhánek, v letech 1900–1903 op t Josef Šlejhar, v letech 1903–1911 op t Jan Kulhánek a v letech 1911–1920 u itel V. Lemberk. 2) Do jubilejního roku 1922 stáli v ele Melantrichu v letech 1872–1875 Václav Vítek, v letech 1875–1876 Antonín Vízek, v letech 1876–1880 Václav Nechánský, v letech 1880–1881 op t Václav Vítek, v letech 1881–1882 Mat. Šimáek, v letech 1882–1883 Karel Vávrovský, v letech 1883–1884 Václav Šoltys, v letech 1884–1886 Josef Vaní ek, v letech 1886–1895 Antonín Vízek, v letech 1895–1909 Josef Nehyba, v letech 1909–1911 Karel Šavrda a v letech 1911–1925 Josef Egert. Použité prameny a literatura: Polabské muzeum v Pod bradech, pobo ka v Rož alovicích, fond P vecko-divadelní spolek Melantrich, Pam tní kniha P vecko-divadelní jednoty Melantrich v Rož alovicích, v sou asné dob bez inv. .Jaroslav Rudolf, Starý pan Ferda z Rož alovic, in: Almanach eských divadel, ro . 2, 1907, s. 42–48. Divadlo (Rozhledy po sv divadelním), ro . 2, 1909, . 15, s. 385–386.
PhDr. Jana Voj šková, Ph.D.
19
Z minulos Rož alovic
20
Do poloviny 17. stole zu ila v Evrop ice letá válka. Brzy po b lohorské bitv roku 1620 odcházela nekatolická šlechta ze zem svobodn , poddaní však u kali tajn , jednak pro nesnesitelný ú sk sociální, ale i pro ú sk duchovní. Z Rož alovic odešlo asi 80 osob, o zbylé usedlíky se postarali jezuité z blízkého Ji ína, aby p estoupili „na pravou víru“. Sv í o tom Jirásk v román „Temno“ a ešovské valy (p íb h kopidlenského myslivce Svobody). Urbá , tj. pozemková kniha, z r. 1669 uvádí v Rož alovicích pouze 54 usedlos . P itom m sto nepos hl osud Nymburka, který ve t icátých letech dvakrát dobyli, vypálili a vydrancovali Sasové vedení Arnimem, ani osud Kopidlna, kde zase hospoda ili podobn Švédové. Rož alovickem procházela císa ská vojska a nejvíce je sužovaly vále né rekvizice a ubytování vojska, které se podle tehdejšího zvyku „živilo ze zem “, v níž práv bylo. Zato p inášely m stu zkázu asté požáry už po válce. Strašný byl požár roku 1666, kterým tém celé m sto s radnicí, privilegii a m stskými lis nami v „rum a popel obráceny byly“. Tehdejší vrchnost, Valdštejnové, si uv domovali, že ožebra ení poddaní nebudou pro n moci pracovat, jak by pot ebovali. Podporovali proto emesla, ud lovali cechovní výsady a s obcí u inili r. 1668 robotní narovnání za ro ní urbá 550 zlatých. stala jen povinnost vypravit pro vrchnost jednu f ru do Prahy, nadhán t p i honbách, odebírat pivo a pálenku pro radní d m z panského pivovaru a vinopalny a ezník m za masné krámy odvád t do panské kuchy46 jazyk ro a o p l krejcaru levn ji vysekávat maso. Leopold Vilém za to daroval m stu radní d m s dvanác masnými krámy, pole a louku nad rybníkem Kozákem (podle toho se íkalo Primaska) a n které další výhody. Na jeho žádost obnovil císa Leopold I. (pozd ji i Josef I. A Josef II.) m stská privilegia (originály v archivu MNV). Požáry pokra ovaly, roku 1680 sho ela obecní brána a 15 dom , r. 1687 dalších 9 stských dom . Tehdy byl vyhlášen hasící ád. Na pok ik „ho í!“ byli ob ané povinni s vodou, háky, konvemi apod. k ohni dojet a hasit. Kdo byl u ohn první, m l od obce dostat dv kopy míše ských groš , druhý jednu kopu a t p l kopy. P esto si požáry vybíraly svou da i v 19. stole . Valdštejnové se zasloužili také o výstavbu m sta, jehož závislost na vrchnos trvala až do zrušení poddanství v r. 1848. Reformy císa e Josefa II. To ž jen zmírnili nevolnictví a snížili robotní povinnos . Do za átku 18. stole pat í svým vznikem mariánská socha na nám , sochy M. F. Broko a p ed zámkem, ve t icátých letech za ala stavba kostela. Starý, kdysi husitský kostelík, byl obestav n p , takže dnešní vchod je orientován k jihu, hlavní oltá k severu. To je zvláštnost u mála kostel , protože je stavitelé obvykle orientovali po sm ru východ– západ. Postupn byl kostel vylepšován, až byl úpln dostav n v roce 1869 p ístavbou obou pr elních v ží. Jinou barokní památ-
kou z té doby je p estav né d kanství a samotný zámek. Poslední z Valdštejn , Václav Josef, kterého všech šest jeho d p edešlo do hrobu, zanechal panství své manželce, a ta je prodala r. 1760 hrab nce Aloisii z Clamu. Spojením s dalším rodem vznikl rod Clam-Gallas , který držel Rož alovice do r. 1793. Pak se v krátké dob vyst ídalo n kolik majitel . První z nich Karel z Redernu, zakladatel anglického parku u zámku, byl p i ekané post elen svým myslivcem a poh ben za kostelem (hrob s železným zábradlím). Delší dobu tu setrval svobodný pán Jakub z Wimmr , zbohatlík z dodávek armád za napoleonských válek. U Bu ického rybníka ve zdi p epadu je zazd n kámen se slovy skoro ne itelnými: „Za asu svob. Pána Jakuba z Wimmr , L.P. 1809“. I on prodal panství, r. 1815 je koupili Lobkovicové. S jejich jménem je spojeno založení kláštera jako nemocnice, úpravy kostela, v že zámku s založení sirot ince. Lidumilnos vynikala kn žna Marie Helena, trvale sídlící v Rož alovicích. P i epidemii cholery a hlavni ky prý ošet ovala nemocné, až se sama nakazila a zem ela v r. 1856. Požáry Rož alovice neopoušt ly, tak r. 1827 sho ela Bydžovská brána, 52 stavení, 24 stodol a v r. 1830 dalších 20 ísel a 7 stodol. D ev né domy s podloubím zmizely (zachováno . d. 30 v p vodní podob ), zm nil se sm r ulic i nám , zanikl starobylý ráz sta. Když potom vyho ela r. 1837 stará škola, byla postavena v tší v témže míst a slavnostn otev ena r. 1847. Revolu ní rok 1848 p inesl i do Rož alovic velké zm ny. Zanikly vrchnostenské ady a všechny robotní povinnos , obce dostaly samosprávu. Tvo ily se národní gardy, v Rož alovicích byl 20. dubna zápis, ur eno oble ení a 4 p ednostové, 8. kv tna za alo cvi ení, p i kterém se velelo esky, ízena m stská strážnice a objednáno 50 ru nic. Pomoci Praze p i povstání p es výzvu K ineckých se Rož alovš nezú astnili pro neúplnou p ípravu, ale zásobovali ji prý aspo st elivem. Po porážce revoluce v Rakousku za Bachova absolu smu všechny národní gardy zrušeny, krátká doba svobody však zanechala v srdcích lidí vlastenecké cít ní a snažení. Konaly se sbírky, nap . na pomoc Srb m a Chorvat m, sbírka na postavení Národního divadla v r. 1851 vynesla 40 zlatých a 30 krejcar . Za al se rozvíjet spolkový život. Založená Ob anská jednota emeslník ) ve ejn se scházela, odebírala noviny. Když brzy zanikla, objevovaly se pozd ji jiné spolky, jako zp vácký spolek Melantrich v r. 1863, jehož první besídka nem la úsp ch, a tak se rozpadl. O dev t let byl obnoven jako p cko-divadelní spolek a v roce 1972 oslavil 100 let trvání. Jeho et vykazuje velký po et vlasteneckých a pokrokových her, dokonce i opery „V studni“ a „Prodanou nev stu“. V té dob žádalo m sto o z ízení poštovní expedice, písemn a prost ednictvím delegace n kolikrát o z ízení okresního
adu. Jednání se protahovala, uskute nilo se jen povolení pošty, zpo átku na zámku, soudní okres však dostala Libá . Rož alovice p ešly v r. 1850 od Mladé Boleslavi k okresu Ji ín. Rož alovice m ly špatné silni ní spojení s okolními obcemi „jako málokteré m sto“ (m stská kronika). Proto byly postupn stav ny silnice všemi sm ry: první na Žitovlice, pak k Mlýnci, ze Zámos do Dymokur, pozd ji k Libáni „skrz úvoz pod kostelem“ (kaštany zde vysázeny v r. 1832), dále k Tuchomi a naposledy na Doubravany. Válka prusko-rakouská v r. 1866 p ivedla do m sta rakouské vojsko dvakrát, poprvé, když postupovalo vst íc pruské armád k Hradci Králové, podruhé p i ústupu. Koncem ervna zde byl polní lazaret. P ibylo také hodn obyvatel z okolí Turnova a Mnichova Hradišt , od Sobotky, Bousova a Libán , kte í vezli s sebou vozy s prádlem, nábytkem, hnali stáda dobytka dále na jih. 30. ervna p ijeli dva pruš husa i jako parlamentá i, byli vza do zaje . Ob ané schovávali cenn jší v ci a ve velkém po tu opoušt li m sto. Pruš vojáci táhli od hasinského dvora ke K ešic m, objevili se tu jen jednotliv , teprve p i návratu dom po uzaení míru s Rakouskem tu pobýval štáb I. brigády pomo anského pluku a menší útvary, byl z ízen polní lazaret, n kte í z stali až do 30. srpna. V Rož alovicích a Zámos bylo ubytováno 532 muž , 168 koní, n co v Podolí a na Bu ici. Nemocní z stali až do konce zá í. Už v srpnu vypukla cholera, rozší ila se i do okolí. Celkem onemocn lo 120 lidí, 58 zem elo. P estože Rož alovice samy utrp ly rekvizicemi, podporovaly pos žené na Mnichovohradiš sku, jak sv í pod kování okresního tajemníka Václava Sedlá ka z 18. zá í 1866. D koval za dva korce pšenice, 3 korce je mene a hotovost 47 zlatých a 76 krejcar (podrobné vylí ení t chto událos je posledním vlastnoru ním záznamem v kronice Jana Rektoryse). Nástupem Adolfa Hitlera k moci v N mecku dostaly událos ve sv rychlý spád. Jeho útoky pro eskoslovensku skon ily okupací v r. 1939. Zápisy o tomto období v kronice rož alovské chyb jí, z stávají tedy jen vzpomínky starší generace. Sám jsem v tu dobu žil v jiném kraji, nemohu proto pokra ovat ve vypsání rož alovické minulos . N co z toho je zachyceno ve sborní ku „Rož alovice“, který vyšel v roce 1947. Ješt bych cht l poznamenat, že období výstavby socialismu v Rož alovicích po 2. sv tové válce bude postupn vylí eno podle jednotlivých úsek hospodá ského, spole enského a kulturního života v obci na stránkách tohoto asopisu. Tím jsem svou práci o minulos Rož alovic skon il. Nešlo mi o to, abych podrobn vypsal všechno, co se dá o m st zjis t, jako spíše o to, v jakých souvislostech probíhal život obyvatel m sta. Jaromír Sládek (uve ejn no v srpnu 1984)
21
FC TRNAVAN Rož alovice V srpnu za ala nová fotbalová sezona 2013/2014 a družstva dosp lých nastupují o stupe v nižších t ídách. Po lo ské neúsp šné sezón se poda ilo kádry obou mužstev nejen udržet, ale i rozší it a doplnit, zvlášt o mladé hrá e.
A mužstvo Zahájilo novou sezonu v Okresním eboru pod vedením trenéra Milana Švábenského a hrajícího asistenta Milana Najmona. Klub opus l pouze Jakub Hojsák, který hostuje v mužstvu Rejšic hrající
1.A t ídu, a koncem zá í ukon il hostování branká Pavel Hampl. Do mužstva se zapojili hrá i Marek Veselý ml., Fran šek Veselý ml., Ji í Šuk a jako náhrada za branká e Hampla se vrá l z hostování Jaromír Špígl. Po šes odehraných zápasech je A tým na kné t pozici se 13 body a s t íbodovou ztrátou na první mužstvo.
B mužstvo Sezonu 2013/2014 zahájilo v nejnižší okresní sout ži ve skupin B pod vedení Fran ška Veselého staršího. Rezervní tým
byl dopln n o dorostence, kte í se vrá li z hostování ze K ince nebo st ídav nastupují v Nymburce a Rož alovicích (Miroslav H lek, Adam Jane ek, Ji í Suchomel, Andrej Kukorelli, Ji í Kumstý jr., Jaroslav Klimeš). Po šes odehraných zápasech se spole d lí s týmem Žitovlic o první a druhé místo tabulky. íme, že ob mužstva budou ve vízném postupu pokra ovat, a t šíme se na shledanou na stadionu. Ji í Svoboda, jednatel FC Trnavan Rož alovice
„B“ tým Rozlosování podzimní ás sout ží
„A“ tým
1.
Rož alovice B
-
Hrubý Jeseník B
2.
K
kov B
-
Rož alovice B
01.09. 10:15 NE
3.
Rož alovice B
-
K inec
08.09. 17:00 NE
4.
Chleby
-
Rož alovice B
14.09. 17:00 SO
5.
Rož alovice B
-
Straky B
22.09. 16:30 NE
6.
Žitovlice
-
Rož alovice B
28.09. 16:30 SO
7.
Rož alovice B
-
Vestec
06.10. 16:00 NE
8.
Košík
-
Rož alovice B
12.10. 16:00 SO
9.
Rož alovice B
-
Mcely
20.10. 15:30 NE
10.
Rož alovice B
-
Net ebice
27.10. 14:30 NE
1.
Rož alovice A
-
M stec Králové A 24.08. 17:00 SO
2.
Sl. Pod brady A
-
Rož alovice A
31.08. 17:00 SO
3.
Rož alovice A
-
Pátek A
07.09. 17:00 SO
4.
Jíkev
-
Rož alovice A
14.09. 17:00 SO
5.
Rož alovice A
-
Hrubý Jeseník A
21.09. 16:30 SO
6.
Lou
-
Rož alovice A
28.09. 16:30 SO
7.
Rož alovice A
-
Krchleby
05.10. 16:00 SO
1.
Rož alovice
-
M stec Králové
08.09. 15:00
NE
8.
Kostomlaty
-
Rož alovice A
13.10. 16:00 NE
2.
Opo nice
-
Rož alovice
14.09. 10:00
SO
Žáci
9.
Rož alovice A
-
B runice A
19.10. 15:30 SO
3.
Rož alovice
-
Budim ice
22.09. 14:30
NE
10.
Rož alovice A
-
Kostelní Lhota A
26.10. 14:30 SO
4.
Lou
-
Rož alovice
28.09. 13:30
SO
11.
Semice B
-
Rož alovice A
03.11. 14:00 NE
5.
Rož alovice
-
Hrubý Jeseník
06.10. 14:00
NE
12.
Rož alovice A
-
Boh. Pod brady B 09.11. 14:00 SO
6.
Záhornice
-
Rož alovice
12.10. 10:00
SO
13.
Ostrá B
- Rož alovice A
-
Velenice
20.10. 13:30
NE
17.11. 10:15 NE
7. Rož alovice
Spojte Vaše jméno s úsp chem Pro našeho významného klienta Škoda Auto, a. s., hledáme OPERÁTORY LOGISTIKY Požadujeme: platný idi ský pr kaz skupiny B, eventuáln profesní pr kaz pro ízení VZV MONTÁŽNÍ D LNÍKY Požadujeme: zru nost, spolehlivost a praxi v automobilovém pr myslu SVÁ SKÉ D LNÍKY Požadujeme: pr kaz pro bodové svá ení DR1 nebo svá
ský pr kaz pro CO2
Nabízíme: stravenky, p íplatky za no ní a odpolední sm nu, pracovišt Mladá Boleslav
22
25.08. 17:00 NE
Osobní kontakt: Pobo ka Manpower Václava Klementa 846 Mladá Boleslav Po–Pá 8:30 – 13:00 nebo e-mail:
[email protected]
Z redak ní pošty
Kniha Josefa Horáka Rož alovice na p elomu stole Publikaci je stále možno zakoupit na M stském ú ad Rož alovice (nebo Vám ji zašleme na dobírku + poštovné a balné) bu v m kké (paperbackové) vazb za 200 K , nebo v pevné plát né vazb za 400 K . V p ípad zájmu je možno knihu objednat i na: tel.: 325 539 107 e-mail:
[email protected]
23
Kv
nová sout ž
Milí sout žící, kujeme, že jste se zapojili do naší sout že. Sešlo se nám velké množství krásných fotogra í Vašich rozkvetlých zahrad, p edzahrádek, balkón , lodžií a teras. Všechny obrázky jsou opravdu moc p kné a nebylo snadné vybrat ty nejlepší. Každému z nás se líbí n co jiného, n kdo preferuje osázené truhlíky s muškáty, jinému se líbí osázená p edzahrádka koniferami a jehli nany. Vaše obrázky jsme proto nechali posoudit nezávislou porotou, která nakonec vyhodnotila t i nejlepší sout žící. Jsou jimi paní Diblí ková z Lede ek, paní Ko ínková z Rož alovic a paní Paroulková z Vini né Lhoty. Vít zky se mohou t šit na malý dárek. Všem d kujeme za ú ast a zaslání fotogra í. Doufáme, že nás všechny budou inspirovat k dalšímu zkrášlování našich domov . Už te se t šíme na p íští léto a Vaše krásné fotogra e.
24
Kv
nová sout ž – další sout žící
25
Žitovlice a Pojedy:
OPUSTIT JSEM MUSEL SVOJI RODNOU VES
Sonda do života rolnického v dobách dávných a nedávno minulých Za alo to celkem prost . Zrušila se robota a lid venkovský mohl voln pracovat na svých rolích. První možnost rozší ení p dní držby s posv cením státu p išla záhy, po skon ení první sv tové války, v „první pozemkové refor“. Zjednodušen eno, co d m to hospodá ství. I zde však platilo: když dva d lají totéž, není to totéž. A tak vedle sebe byla hospodá ství menší a dále pak ti, jak se dnes íká úsp šn jší, kte í svá hospodá ství zvelebovali a zv tšovali. Nicmén k životu musela p evážná v tšina d lat i co jiného. Další možnost rozší ení s posv cením státu p išla zase po válce, tentokrát druhé. Takzvaná „druhá parcelace“ – ta la umožnit rozd lení bývalých „zbytkových statk “, které vznikly po „první parcelaci“ a dalších pozemk zkon skovaných po válce. Parcelací vznikly tzv. „p íd ly“, které už mnozí z Vás znají. I když to byl p íd l, byl zpoplatn n. Ty však m ly jen krátký život, nebo p išlo slu ování i sdružování. To má n kolik p ívlastk podle toho, v jaké byl kdo situaci. Pro n koho nedobrovolná, nucená, násilná a pro koho asi i dobrovolná. Je jasné, že to zasáhlo i hospodá e v Pojedech a Žitovlicích. Ti, co tu dobu prožili jako dosp lí, mají špatnou a n kdy i bohužel bolestnou zkušenost. Ti, co byli v d tském v ku, v dí od svých rodi , že ta doba a skutky skut existovali. No a my, co jsme se li teprve narodit, jsme informace o této dob získávali ve školách již v náležit upravené podob . Využívám proto svolení rodiny Šukových pro zve ejn ní konkrétních informací, jak tato doba zasáhla Josefa a Vojcha Šuka, zdejší nejv tší sedláky. Oba brat i vlastnili tém ty icet p t hektar polí a luk evážn v žitovlickém katastru. Jednu usedlost a hospodá ské stavení m li v míst za farou, kde te stojí tzv. „horní
26
bytovka“ a zbylé dv usedlosti a stavení m li tam, kde stojí „spodní bytovka“. Shodou okolností zd dily bytovky jejich ísla popisná. To, jak dopadli brat i Šukové, dokládá doložený protokol (viz obrazová p íloha tohoto lánku). Je to vlastn pouze zápis a myslím, že skute nost pro n byla o poznání horší. Oba byli vyst hováni do Smi ic, kde pracovali v místní ciheln . Mzda jim však byla zásadním zp sobem krácena z d vodu splácení uložené dlužné dan a vym eného penále. Hlavn z d vodu krácení mzdy a možnosti normálního života rad ji oba brat i v roce 1959 nabídli bezplatné odevzdání zbylého majetku do vlastnictví státu, aby byl ,,dluh“ umo en. Rok na to Finan ní odbor v Ji ín nabídku p ijal. Podle tehdejšího vládního na ízení . 50/55 Sb. byly usedlosti p evedeny spolu s pozemky do užívání JZD Žitovlice. Inventá pak byl rozd len do JZD B chary, Byst ice, D tenice, Kopidlno, Ostružno, Podhradí a Veliš. Oba brat i pak zem eli ve Smi icích a díky rodin Šukových odpo ívají na h bitov v Rož alovicích. Co íci na záv r. Ohodnotit dobu, kdy se tato událost stala (letos je to šedesát let), je jednodušší v m ítku okresu, kraje i státu, nikoliv v našich obcích. St hovací akce byla ipravena na nejvyšších místech a realizaci vnutili lidem v obcích. Nastoupily emoce, závist, lámaly se charaktery. Nelze pop ít, že n kte í sedláci byli známi svojí pýchou, furianstvým a asociálním chováním v i svým zam stnanm. Možná došlo i na vy izování ú . Zapla Pánu bohu za samet. Poznámka: Ironií osudu je, že stát pozemky bratr Josefa a Vojt cha rodin Šuk po revoluci v roce 1989 nevydal, znovu je zestátnil, již podruhé, a prodal...
Josef K íž, starosta Žitovlic a Pojed
27
MILAN Za al hrát už ve 14 letech na bicí s kapelou Paragraf. Po vojn to byly skupiny GT SYSTEM, Kod ra Band, Skupina J. Gabriela a DOMINO. V roce 1986 odešel do Prahy a se skupinou GOLF dva roky doprovázel Petru ernockou a Ji ího Št dron . V roce 1988 spole s Jirkou Divišem a Romanem Baumgartnerem založili skupinu The BIT BAND a za ali hrát s r znými zp va kami "barovou muziku" v Praze. Zhruba po roce hraní ve vyhlášených pražských barech se kapela uchy la u dánské agentury THOM BERNS a trochu procestovala Norsko, Švýcarsko a N mecko.
ADÉLA Zpívala už od d tství a v 16 letech za ala zpívat s r znými muzikanty a kapelami z celého okresu eská Lípa. Z t ch nejznám jších to byly orchestry Zde ka H ly, Rudy Nerada, Jirky Gabriela a GT SYSTÉM Jirky Tulacha. Jeden as také zpívala jako duo s Bobanem Myslíkem. V roce 1987 za ala zpívat profesionáln s country kapelou KAMIÓN. Poté uplatnila své um ní i v zahrani í – odjela zpívat do Švýcarska, Rakouska a N mecka.
Znáte z
Nato ené klipy u mo ná vídáte na Šlágru. Písni ka Santa Maria si vede v hitparád na ujdeto.cz skv le – je na 1. míst !!
Klub p átel dechové hudby ve spolupráci s eským svazem chovatel Ro alovice 1 a za podpory M stského ú adu Ro alovice Vás srde
zvou
NA TANE NÍ ODPOLEDNE, které se uskute ní 8. prosince 2013 od 14 hodin
v sále na radnici v Ro alovicích
K tanci a k poslechu zahraje DUO ADAMIS Prob hne slosování vstupenek o ceny
Vstupné 100 K ADÉLA & MILAN Kdo poc v pro etl za átky Adély a Milana, zjis l, že dva se setkali už n kdy kolem roku 1981 v kapele GT SYSTÉM. Potom hrál každý s n kým jiným až se jejich cesty st etly op t v roce 1991 ve Švýcarsku a N mecku, kde hráli spole s Jirkou Divišem a Petrem Janda em, kterého posléze vyst ídal plze ský Radek Koželuh. Potom v prosinci 1995 za ali hrát už jen sami dva jako Duo ADAMIS neboli Adéla a Milan…
sto Rož alovice Vás srde zve na p edváno ní operní koncert konaný v pátek 20. prosince 2013 od 18,00 hod. v kostele sv. Havla v Rož alovicích
„P jdem spolu do Betléma“ Jana R y k l o v á – soprán ra L i k é r o v á – soprán Michael K u b e k a – basbaryton prof. Radomír M e l m u k a – klavírní spolupráce Slovem provází Helena Melmuková
Michael Kube ka, basbaryton
Narodil se roku 1982 v Olomouci. Od d tství ak vn vystupoval na inoherních scénách mimopražských i pražských. Ve v ku šes let se za al v novat e na klarinet, které se v noval až do konce st ední školy. Již na základní škole se za al it zp vu, ve kterém pokra oval soukromým studiem u dlouhodobého lena Národního Divadla a Státní opery Praha basisty Jaroslava Horá ka a následn pana Pavla Horá ka, až do ije na Pražskou konzervato . B hem studií se již v noval koncertní innos ve spolupráci s profesorem klavíru Pražské konzervato e panem Radkem Melmukou, se kterým absolvoval n kolikrát turné po Itálii a oblastech eských. Od svých sedmnác let vystupuje na ve ejných koncertech a jako externista Národního divadla v Praze. V sou asné dob Michael Kube ka p sobí na n kolika p edních eských operních scénách. Mimo p sobení po R se um lecké innos v nuje i v zahrani í. V zá í 2008 se zú astnil turné po Japonsku, kde se s úsp chem p edstavil v roli zahradníka (Antonio) v Mozartov Figarov svatb . V lednu a únoru 2009 absolvoval turné po N mecku, Francii, Rakousku a Švýcarsku, kde p sobil v ad divadel v rolích Podesty a Zahradníka. Dále se mladý um lec v nuje koncertní innos , pro kterou má nachystaný rozli ný repertoár Ruských romancí, eských a zahrani ních písní, rozli ných arií eských a sv tových autor . Mimo klasická sobišt se tento mladý zp vák v nuje i populárnímu muzikálu. M žeme ho tedy vid t v obnovené inscenaci Johanky z Arku v divadle Kalich, kde vystupuje v roli Arcibiskupa.
Jana Heryánová Ryklová, sopranistka
Narozena roku 1976, je mladou nadanou vkyní. Paní Jan Heryánové Ryklové se dostalo kvalitního veckého vzd lání na operním odd lení Pražské konzervato e, kde studovala i absolvovala pod vedením prof. dr. Miloslava Pospíšila. Ve studiu pokra ovala na pražské HAMU ve t íd doc. Jany Jonášové, kde magisterské studium zakon ila v r. 2004. Ve svém repertoáru má jak operní, operetní, duchovní, chrámovou, tak i novodobou vokální tvorbu. V sou asné dob se v nuje koncertní innos doma i v zahrani í (SRN, Švýcarsko, Itálie, Francie, Špan lsko). Vystoupila i na hudebním fes valu Pražské jaro, Pražský podzim i na fes valu Thurn – Taxis, po ádaném v zámeckém prost edí na Lou eni. Vystupuje pravideln na Foesterových dnech v Osenicích. V roce 2006 navázala spolupráci s p edním n meckým dirigentem BerndemRadochem, dirigentem p edních p veckých sbor v Kolín nad Rýnem, se kterým vystupovala na váno ním turné v SRN. Nejednou zpívala i ve Svatovítské katedrále na pražském Hrad za vedení dómského varhaníka, kde p edvedla adu sólových part p i produkcích domácích i zahrani ních sbor . Spolupracuje i s dalšími p edními varhaníky. Její vystoupení je vždy ozdobou jak každého koncertu, tak i r zných soukromých akcí. Kvalita jejího zp vu je naprostou zárukou toho, že každé její vystoupení se stane nezapomenutelnou vzpomínkou pro všechny zú astn né.
Na programu písn a árie (Sabinin, ajkovskij, Dvo ák, Smetana, Verdi, Puccini, Bizet) Trvání koncertu: 60–70 minut, bez pauzy Záv r koncertu bude pat it spole nému zp vu nejznám jších koled
V ra Likérová, soprano
Vystudovala Pražskou konzervato v r. 2008 (prof. A. Denygrová, prof. Y. Škvárová). Vít zka Mezinárodní p vecké sout že „Ad honorem Mozart“. Laureátka Mezinárodní p vecké sout že Antonína Dvo áka v Karlových Varech a Mezinárodní p vecké sout že ve Ž áru nad Sázavou. Koncertn vystupuje doma i v zahrani í (Itálie, Francie, Špan lsko, Ma arsko). Hostuje v eských divadlech (Státní Opera Praha, Divadlo F. X Šaldy v Liberci, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Národní divadlo Moravskoslezské v Ostrav , Slezské divadlo v Opav . Pod taktovkou dirigent (Metropolitní Opera v New Yorku) J. Keenanaa A. Allemandiho ú inkovala na Mezinárodním hudebním fes valu v eském Krumlov v koprodukci s Jiho eským divadlem v eských Bud jovicích. Vystupovala s Wihanovým, Pražákovým, Kaprálova kvartetem a Kate inou Englichovou. Absolvovala Mistrovské p vecké kurzy u prof. P. Dvorského a prof. M. Blahušiakové. Od roku 2011 úzce spolupracuje se sv tovou operní vkyní Sylvií Sass. V roce 2011 spole se Sylvií Sass ú inkovala na Váno ním koncert v ím .
v ned li 1. 12. 2013 od 15.00 hodin na místním nám stí Zájezd do vinného sklípku HERBENKA na Morav Odbor p átel SK Slavia v Rož alovicích za podpory M sta Rož alovice Vás srde zvou na dvoudenní zájezd do moravského sklípku v Hustope ích
Cena 1300 K V cen je zahrnuto: cesta autobusem, ubytování, návšt va sklípku s neomezenou konzumací místních vín, teplý a studený raut po celou dobu posezení (cca 7hodin), ke kterému zahraje cimbálová kapela
Sklep Herbenka je klasický sklep, starý bezmála 300 let !!! Ubytování v penzionu u sklípku www.sklepherbenka.com Odjezd v sobotu 2. listopadu ve 12,00 hod. z nám stí Návrat v ned li 3. listopadu v odpoledních hodinách Cestou zp t zastávka v Brn na ob d a prohlídku m sta Informace a p ihlášky na tel.: 731 101 928, 731 481 704
Náklad: 350 ks, Redakce: Petr Kapal, Ing. Miroslava Antošová, Mgr. Viktor Dobrev, Mgr. Marcela Ešnerová, Tomáš Pavel Eviden ní íslo: MK R E 20643, kontakt: e-mail:
[email protected], tel.: 325 593 107, www.rozdalovice.cz
