1/7
013 2 / 3 R E F F SCHA n / červe květen
2013
er.cz affer-partn h c .s w w w
V aktuálním čísle našich Schaffer News jsme se zaměřili na daňové doklady a jejich uchovávání z hlediska pravidel stanovených zákonem o DPH a nedávno vydaného metodického pokynu Generálního finančního ředitelství. Horkým tématem v souvislosti s novelizací zákona o DPH od začátku letošního roku je bezpochyby rozšíření institutu ručení za nezaplacenou daň, u něhož se rovněž zastavíme. Neopomeneme zmínit ani plánované daňové novinky související s přijetím nového Občanského zákoníku, jež začnou platit od roku 2014 a 2015. V rámci účetního okénka se kolega Radomír Stružinský dotkne problematiky interpretace bonusů a skont, jež jsou v současné době předmětem diskuze v rámci Národní účetní rady. V závěru našeho newsletteru Vám představíme vybrané postřehy z naší praxe k uplatňování smluvní pokuty a úroků z prodlení. S přáním hezkého jara a zajímavého počtení Schaffer News.
Ing. Tomáš Plzák, partner
Ing. Martin Felenda M&A, mezinárodní zdanění, optimální daňové struktury Ing. Tomáš Plzák daň z příjmu fyzických a právnických osob, mezinárodní zdanění Mgr. Aleš Eppinger M&A, obchodní právo, pracovní právo, soudní a arbitrážní řízení Ing. Radomír Stružinský IFRS, due diligence
Vážení čtenáři Schaffer News, Přinášíme vám další vydání našeho informačního bulletinu Daňové doklady, institut ručení a další připravované změny
Pavla Tomášková
[email protected] V tomto čísle SCHAFFER NEWS bychom se rádi věnovali §34 zákona o DPH zabývající se zajištěním věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů a §35 – 35a zákona o DPH týkající se uchovávání daňových dokladů v návaznosti na nově vydaný metodický pokyn Generálním finančním ředitelstvím. Dále Vás seznámíme s rozšířením institutu ručení za daň dle §108a a §109 zákona o DPH platného od 1. 1. 2013 a plánovanými novinkami související s novým občanským zákoníkem. Neporušenost obsahu daňového dokladu Jak jsme Vás již dříve informovali od 1. 1. 2013 obsah daňových dokladů v listinné i v elektronické podobě musí dle §34 zákona od DPH zůstat po celou dobu životnosti z důvodu zajištění neporušenosti jeho obsahu nezměněn. To tedy znamená, že od 1. 1. 2013 by neměly být na daňové doklady doplňovány dodatečné informace (např. údaje o předkontaci, o archivaci, razítka „došlo dne…“ aj.) Avšak Generální finanční ředitelství se k výše uvedenému vyjádřilo tak, že pokud na daňový doklad budou doplněny údaje nad rámec povinných náležitostí daňového dokladu, přičemž obsah daňového dokladu zůstane nezměněn, bude takový doklad považován za neporušený.
2/7
Zachování neporušenosti a věrohodnosti dokladu při převodech z elektronické do listinné podoby a zpět. Převod daňového dokladu z elektronické do listinné podoby by měl být proveden buď autorizovanou konverzí (např. Czech Point) nebo se musí elektronická podoba dokumentu uchovávat po celou dobu životnosti daňového dokladu (tj. od okamžiku jeho vystavení/přijetí až do konce doby pro jeho uchovávání). V případě převodu daňového dokladu z listinné do elektronické podoby vystavitelem tohoto dokladu je zapotřebí elektronickou verzi zabezpečit platným uznávaným elektronickým podpisem či odeslat jej pomocí datové schránky. Pokud převod provádí příjemce plnění, je možné věrohodnost daňového dokladu prokázat například konverzí dokumentu autorizovaným pracovištěm či dostatečnou auditní stopou (bližší informace o auditní stopě naleznete níže). Věrohodnost a čitelnost daňového dokladu Věrohodnost daňového dokladu by nezávisle na sobě měl zajišťovat pořizovatel/příjemce zboží nebo služby stejně jako dodavatel/poskytovatel zboží nebo služby a to po celou dobu životnosti daňového dokladu (tj. od okamžiku jeho vystavení/přijetí až do konce doby pro jeho uchovávání). Pro zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu by se tak měla vytvářet tzv. auditní stopa (tzn. daňový subjekt by měl uchovávat související účetní záznamy či dokumenty např. objednávky, doklady o platbách, smlouvy, příjemky popř. výdejky materiálu apod.). Věrohodnost původu daňového dokladu v listinné podobě lze zaručit například tím, že daňový doklad bude opatřen určitými neměnnými znaky, jako jsou razítka, hlavičkový papír, vodoznak či vlastnoruční podpis apod. Věrohodnost elektronického daňového dokladu lze zajistit např. uznávaným elektronickým podpisem/značkou či elektronickou výměnou dat. Dále se doporučuje, u elektronických dokladů,
používat časová razítka, která v budoucnu zajistí ověřitelnost původní podoby dokladu (tzn. zajistí dostatečně průkaznou auditní stopu). Zasílání dokladů e-maily Rádi bychom Vás informovali, že e-mailovou komunikaci z důvodu nezabezpečenosti přenosu dat nelze považovat za věrohodnou. Pouze v případě kdy z předem sjednané e-mailové adresy např.
[email protected] budou zasílány daňové doklady, mohou být tyto e-maily součástí auditní stopy. Uchovávání daňového dokladu Uchovávání a zajištění neporušenosti elektronického daňového dokladu lze zabezpečit např. uložením do důvěryhodného uložiště dokumentů či uložením na médium, které neumožňuje provádět změny jeho obsahu a data mohou být na tato média uložena pouze jednou (příkladem může být nepřepisovatelné optické/magnetické disky apod.). Další možný způsob uchovávání a zajištění věrohodnosti daňových dokladů je použití datových schránek pro odesílání/přijímání daňových dokladů a ukládání celých datových zpráv, nikoli pouze samotného daňového dokladu, čímž zůstane zajištěna věrohodnost odesílatele daňového dokladu. Institut ručení za nezaplacenou daň Dle §109 zákona o DPH se zjednodušeně jedná o ručení odběratele (plátce DPH, příjemce zdanitelného plnění) za daň ze zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku, která nebyla záměrně odvedena dodavatelem (plátcem DPH, poskytovatelem zdanitelného plnění). Od 1. 1. 2013 se zpřísnila ustanovení o ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň. Oproti minulému roku přibyly dvě hlavní změny: 1) P odle § 109 odst. 3) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ručí příjemce za neza-
3/7
placenou daň z plnění, které poskytl nespolehlivý plátce ve smyslu § 106a zákona o DPH. Informaci o nespolehlivosti plátce zjistíte buďto v seznamu nespolehlivých plátců nebo individuálně ve veřejném výpise registračních údajů konkrétního plátce DPH (viz lednové číslo SCHAFFER NEWS).
14 232/13/7001-21002-012287, kterou odkládá institut ručení za nezaplacenou daň, pokud je úplata za plnění poskytnuta na jiný účet, než je účet poskytovatele, který je zveřejněn správcem daně, z 1. dubna 2013 na 1. října 2013.
Příklad: Váš dodavatel se dostal do seznamu nespolehlivých plátců zveřejněného správcem daně. Pokud s ním nadále obchodujete, automaticky ručíte za DPH, kterou tento dodavatel má z faktury odvést finančnímu úřadu (= pokud ji neodvede, bude ji finanční úřad vymáhat po Vás).
Daňové změny související s novým občanským zákoníkem Dne 17. 4. 2013 ČTK zveřejnilo zprávu týkající se schválení daňových změn souvisejících s novým občanským zákoníkem, které navrhovalo ministerstvo financí. Cílem změn je sladit daňové právo s rekodifikací soukromého práva, především s novým občanským zákoníkem. Dle návrhu ministerstva financí by od roku 2014 měly platit jen některé změny daní jako je např. prodloužení lhůty pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů na tři roky či zvýšení maximálního limitu pro odpočet u darů na veřejně prospěšné účely u fyzických osob. U již schválených zákonů se počítá s jejich platností od roku 2015, například se jedná o zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy, snížení limitu na odpočet úroků z hypoték nebo plné spuštění Jednoho inkasního místa. Dále návrh ruší zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, kdy daň dědická a darovací by měly být transformovány do daní z příjmů při zachování současných osvobození a daň z převodu nemovitostí bude nahrazena novým zákonem o dani z nabytí nemovitých věcí. Nový zákon o dani z nabytí nemovitých věcí upravuje např. zdanění obchodů s nemovitostmi, nově by měl daň platit kupující (dnes jí platí prodávající), při koupi novostaveb se bude dosavadní osvobození od daně z převodu týkat jen těch bytů a domů, které budou skutečně sloužit k bydlení. O podrobnějších změnách souvisejících s novým občanským zákoníkem Vás budeme informovat v budoucích číslech SCHAFFER NEWS.
2) Příjemce plnění rovněž ručí za nezaplacenou daň, pokud je úplata za plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet, než je účet poskytovatele, který je zveřejněn správcem daně. Příklad: Zaplatíte Vašemu dodavateli (plátci DPH) na bankovní účet, který uvedl na faktuře a pokud tento účet není v seznamu zveřejněném správcem daně na internetu, ručíte za DPH, kterou Váš dodavatel má odvést finančnímu úřadu (= pokud ji neodvede, bude ji finanční úřad vymáhat po Vás). Od 1. 1. 2013 také nově vznikl §108a zákona o DPH, který nově upravuje ručení oprávněného příjemce. Oprávněný příjemce je osoba, která na základě povolení vydaného orgánem celní správy přijímá vybrané výrobky z jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně podléhající spotřební dani (jedná se zejména o pohonné hmoty, líh, pivo, víno a tabákové výrobky). Generální finanční ředitelství k výše uvedenému zveřejnilo na svých internetových stránkách informaci č.j. 3308/13/7001-21002-012287, která podrobněji popisuje ručení za daň ve vazbě na změny související s reorganizací finanční správy a informaci č.j.
4/7
Bonusy a skonta v agendě Národní účetní rady
Radomír Stružínský
[email protected] V dnešním článku bych chtěl nejprve upozornit na vynikající publikaci Národní účetní rady, která vyšla koncem roku 2012. Tato publikace shrnuje nejen všechny dosavadní a schválené interpretace, ale stručným způsobem nastiňuje i návrhy interpretací, které se nacházejí na pracovním stole Národní účetní rady. Jedním z témat je i účtování bonusů a skont. Diskuse účetních a finančních ředitelů nad tím, jakým způsobem zachytit v účetní závěrce bonusy a skonta se zdá být v posledních letech nekonečná. Je to zejména tím, že česká účetní legislativa je ve svých definicích nedostatečná a nelze podle ní proto s dostatečnou jistotou postupovat. Návrh interpretace se bude především snažit odlišit bonusy od skont. Přímo říká, že „benefity poskytované ve formě závazku vrátit část hodnoty uskutečněných plnění jsou v praxi často nazývány bonusem či množstevní slevou, a benefity ve formě závazku vrátit určité, předem dané procento ze zaplacených částek, se často nazývají skonto.“
Zároveň interpretace formuluje i jednotlivé otázky, které jsou v souvislosti s bonusy účetními kladeny. Jedná se doslova o následující otázky: 1. Je nárok na bonus podmíněn nějakou dodatečnou službou poskytovanou dodavateli či se vztahuje k minulým dodávkám? 2. Pokud se bonus vztahuje k minulým dodávkám, měl by dodavatel upravit výnosy za dané období a snížit je o částku bonusu?
3. Pokud se bonus vztahuje k minulým dodávkám, měl by odběratel upravit vstupní hodnotu zásob, zejména těch nespotřebovaných ke konci účetního období? 4. Pokud se jedná o dodatečnou službu poskytovanou odběrateli, je hodnota bonusu ekvivalentní hodnotě služby? 5. Jakou roli v procesu rozhodování o účetním zachycení hraje časový aspekt – tj. v jakém období bude bonus poskytnut? V případě skont se bude nová interpretace snažit odpovědět na následující otázky: 1. Je skonto platebním instrumentem nebo slevou z kupní ceny zboží? 2. Pokud je skonto platebním instrumentem, mělo by se na něj aplikovat časové rozlišení úroku? 3. Pokud je skonto platebním instrumentem, mělo by být klasifikováno jako finanční náklad/výnos nebo jako provozní náklad/výnos? 4. Pokud je skonto slevou z kupní ceny, měl by dodavatel upravit výnosy za dané období a snížit je o částku skonta? 5. Pokud je skonto slevou z kupní ceny, měl by odběratel upravit vstupní hodnotu zásob, zejména těch nespotřebovaných ke konci účetního období? 6. Jakou roli v procesu rozhodování o účetním zachycení hraje časový aspekt – tj. v jakém období bude skonto poskytnuto? Z uvedeného výčtu je zřejmé, že otázky, které si Národní účetní rada v souvislosti s bonusy a skonty klade, jsou velmi precizně formulovány a odpovědi na tyto otázky výrazně zpřesní účetní pohled na bonusy a skonta v českém účetnictví v budoucnu. Věřím, že budoucí interpretace poskytne k těmto otázkám velmi fundované odpovědi. Nevím, jak vy, ale já se zvláště na tuto interpretaci již velmi těším.
5/7
Smluvní pokuta a úroky z prodlení – vybrané postřehy z praxe
Aleš Eppinger
[email protected] Úvod, aneb co je třeba vědět, když se řekne smluvní pokuta/úrok z prodlení Mezi typické zajišťovací instrumenty v obchodních smlouvách patří smluvní pokuta, což je peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli, pokud nesplní svou smluvní povinnost, a to bez ohledu na to, zda porušením povinnosti vznikla věřiteli škoda či nikoliv. Vzhledem k tomu, že nejde o zákonný nárok věřitele, je třeba smluvní pokutu ve smlouvě vždy vyčíslit. Oproti tomu je úrok z prodlení zákonné příslušenství peněžité pohledávky věřitele. Nejde tedy o sankční platbu, jedná se vlastně o vyčíslení náhrady za cenu peněz, kterými věřitel v důsledku prodlení dlužníka nemůže disponovat. Na rozdíl od smluvní pokuty není třeba úrok z prodlení ve smlouvě vyčíslovat, jde o nárok zákonný, akcesorický, přičemž v obchodních závazkových vztazích je jeho výše plně modifikovatelná vůlí smluvních stran. Lze aplikovat smluvní pokutu i úrok z prodlení ve smlouvě současně? Ano. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR se dlouhodobě podává, že vzhledem k odlišnému charakteru obou právních institutů je možno „sankcionovat“ porušení stejné povinnosti dvakrát. Jednou ve formě smluvní pokuty a jednou ve formě úroků z prodlení (příp. dokonce zvý-
šených nad zákonnou výši). Výhodou kombinace obou institutů je především skutečnost, že tím lze ve smlouvách snadno eliminovat riziko tzv. „moderace“ (práva soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu v obchodních vztazích). Je překvapivé, jak málo tohoto možného souběhu věřitelé ve smlouvách využívají. Jak vlastně smluvní pokutu můžeme vyčíslit? V praxi se často setkáváme s dotazy, jakou formou je možno ve smlouvách smluvní pokutu vymezit. Matoucí z pohledu laika bývá zejména skutečnost, že svoji povahou je smluvní pokuta spíše jednorázovou sankcí za porušení právní povinnosti; oproti tomu má úrok z prodlení typicky povahu opakujícího se plnění (denní sazba). Judikatura postupně dospěla k závěru, že smluvní pokutu lze vyčíslit jak fixní částkou (např. 100.000 Kč za pozdní úhradu faktury), tak i procentní sazbou (typicky 0,05% z dlužné částky denně). Aby bylo zmatení uživatelů práva dokonalé, je dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR naopak možné, aby si smluvní strany v obchodních závazkových vztazích sjednaly úrok z prodlení fixní částkou (typicky denní sazbou – např. 500,- Kč denně). Z tohoto důvodu je proto extrémně důležité, aby si strany smlouvy sjednaly mezi sebou vzájemné nároky zcela jasně tak, že nebudou později při jejich výkladu vzbuzovat pochyby o tom, zda projev vůle smluvních stran směřoval k dohodě o smluvní pokutě či úroku z prodlení. Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta/úrok z prodlení Příliš vysokou smluvní pokutu v obchodních závazkových vztazích může soud snížit, a to s přihlédnutím
6/7 k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do okamžiku soudního rozhodnutí. Jinými slovy, pokud byla smluvní pokuta sjednána v nepřiměřené výši, nemá to vliv na platnost celé smlouvy ani na povinnost platit dotčenou smluvní pokutu, její výše však bude soudem upravena (snížena). Oproti tomu nepřiměřeně vysoký smluvní úrok z prodlení vždy vede k neplatnosti celého takového ustanovení a věřiteli na smluvní úrok z prodlení nárok nevznikne a to ani z části. Vztah smluvní pokuty a úroku z prodlení k náhradě škody Vznikne-li v důsledku porušení závazku dlužníka zaplatit věřiteli peněžitou pohledávku škoda a není-li dohodnuto výslovně něco jiného, pak platí, že věřitel má nárok na náhradu škody způsobené prodlením se splněním peněžitého závazku pouze v rozsahu, v jakém není kryta úroky z prodlení. Naopak u smluvní pokuty platí, že byla-li sjednána, představuje dohodu o paušální náhradě škody a není možno se domáhat jakéhokoli nároku na náhradu škody (vyššího či nižšího než sjednaná smluvní pokuta), neboť smluvní pokuta tento nárok vylučuje. Obdobně pak platí, že při souběhu smluvní pokuty a úroku z prodlení vylučuje smluvní pokuta vymáhání i těch nároků na náhradu škody, které by jinak byly vymahatelné z titulu jejich přesahu nad rámec úroků z prodlení. Výše uvedená úprava se však neuplatní, byl-li mezi smluvními stranami výslovně sjednán odchylný režim, tedy byl-li explicitně připuštěn souběh nároků z náhrady škody na straně jedné a smluvní pokuty/úroků z prodlení na straně druhé. Při konstrukci obchodních smluv je tak velmi důležité, aby tento souběh byl ve smlouvách uspokojivě vyřešen, což však bohužel ani zdaleka nebývá pravidlem.
Penále, pokuta, úrok, aneb co jsme si to vlastně domluvili? Jak jsme uvedli výše, je mimořádně důležité, aby ze smlouvy jasně plynulo, co vlastně smluvní strany chtěli dohodnout. Zda smluvní pokutu či úrok z prodlení. S překvapením zjišťujeme, že velké procento smluv, které posuzujeme, trpí v tomto ohledu zásadními nedostatky, které mohou vyvolat níže uvedené nepříjemné důsledky. Pokud totiž věřitel nedostatečně precizně označí své nároky na smluvní pokutu či úrok z prodlení jako „penále“, či „pokuty“, či je dokonce neoznačí vůbec (!), pak je vždy na posouzení daného případu soudem, k jakému závěru se přikloní. Z judikatorní praxe pak vyplývá, že soudy v případě vymezení nároku věřitele sazbou za určité období hledají východisko v interpretaci těchto nejasných ujednání jako úroků z prodlení, což má pro věřitele ten nedobrý důsledek, že jeho nárok na smluvní pokutu (v tomto případě tedy jakési dvojí zajištění včasného splnění peněžitého závazku dlužníka) zanikne resp. nebude k němu vůbec přihlédnuto a uplatní se pouze jeho nárok na smluvní úrok z prodlení (který dle okolností může být dokonce nižší než jeho zákonná výše). Naopak v případě, že je nárok věřitele definován jako jednorázové plnění (byť procentním vyjádřením nároku ve vztahu k dlužné částce), soud může takový nárok interpretovat jako smluvní pokutu (byť by byla dokonce nesprávně označena jako úrok z prodlení), což může vést zejména z pohledu dlužníka k zásadním důsledkům, neboť takto nešťastně formulované ustanovení může založit dvojí sankci (v tomto případě by se totiž uplatil i zákonný – tj. ve smlouvě nesjednaný – úrok z prodlení) v případech, kde to dlužník na základě samotného textu smlouvy vůbec neočekává…
Jak je to se zajištěním smluvní pokuty/úroků z prodlení zástavním právem? V praxi je třeba dát velký pozor i na odlišný osud smluvní pokuty a úroku z prodlení v situaci, kdy mají být zajištěny zástavním právem. Zatímco u úroků z prodlení platí, že je zajištěn zástavním právem automaticky (a to vzhledem k jeho akcesorické povaze ve vztahu k primární zajišťované pohledávce), u smluvní pokuty naopak platí, že bez výslovného vztažení zástavního práva na smluvní pokutu tato není zajištěna. Proto je třeba v zástavních smlouvách věnovat náležitou pečlivost definici zajišťovaných pohledávek a kombinaci zajišťovacích instrumentů (smluvní pokuty a zástavního práva) navzájem.
Závěr Závěrem si dovolujeme si zdůraznit, že účelem tohoto příspěvku nebyla v žádném případě snaha o dokonalé zmatení čtenáře, nýbrž pouhý pokus o nastínění zásadních a přitom tak běžných problémů v oblasti zajištění obchodních závazkových vztahů smluvní pokutou a její kolize s úrokem z prodlení. Při formulaci příslušných ustanovení obchodní smluv bychom proto velice nedoporučovali vycházet ze standardizovaných (tzv. „internetových“) vzorů smluv, které ani zdaleka nejsou s to dát smluvním stranám při konstrukci smluvní pokuty/ úroku z prodlení jistotu, že jejich – při uzavírání smlouvy – nesporné vzájemné nároky nebudou později interpretovány zcela odlišně.
7/7 Dovolujeme si představit nového partnera poradenské skupiny Schaffer & Partner V dubnu 2013 rozšířil tým poradenské skupiny Schaffer & Partner nový partner a daňový poradce – Ing. Tomáš Plzák. Ing. Tomáš Plzák absolvoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 1999. Po absolvování ekonomicko-správní fakulty působil Tomáš nejprve v poradenské společnosti Deloitte & Touche jako daňový konzultant, kde se specializoval na oblast daně z příjmů fyzických osob, mezinárodního zdanění, sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, mzdové agendy a účetnictví. Od roku 2002 je registrovaný daňovým poradcem a je členem Komory daňových poradců ČR. Od roku 2002 Tomáš dále působil na různých manažerských postech ve financích v rámci sektoru telekomunikací (Český Telecom, a.s.) a finančních služeb (Provident Financial, s.r.o. v ČR a SR, Aviva životní pojišťovna, a.s. a MetLife pojišťovna a.s.). Před příchodem do společnosti Schaffer & Partner působil ve společnosti MetLife pojišťovna a.s. na pozici finančního ředitele a člena představenstva.
V rámci své dosavadní praxe se Tomáš věnoval vedle daňové problematiky jak v poradenské sféře, tak i v podnikovém prostředí, též řadě oblastí v rámci finančního řízení (účetnictví, rozpočtování, controlling a výkaznictví, investice, treasury, aj.), strategickému řízení, projektovému managementu, fúzím a akvizicím, internímu auditu a corporate governance. Od roku 2005 je též IFRS Specialistou registrovaným v rámci Institutu Svazu účetních ČR. Tomáš Plzák se specializuje především na oblast daně z příjmů fyzických a právnických osob včetně problematiky mezinárodního zdanění.
[email protected]
Obsah tohoto materiálu má čistě informativní charakter. Přestože jsme věnovali sestavování tohoto materiálu patřičnou pozornost a péči, nepřebírají společnosti skupiny Schaffer & Partner žádnou zodpovědnost za případné chyby a nepřesnosti, ani neodpovídají za jakékoli škody vzniklé na základě užití těchto informací. V každém případě doporučujeme vyžádat si v konkrétním případě naši odbornou radu.
V souladu s ustanovením § 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti v platném znění, Vám tímto sdělujeme, že máte možnost odmítnout další elektronické zasílání obchodních a informačních sdělení společnosti Schaffer & Partner. Pokud nemáte zájem o zasílání informačního bulletinu, dejte prosím Odpovědět na email a do předmětu napište „NEZASÍLAT“. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím níže uvedených kontaktů Skupina Schaffer & Partner, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1, Tel.: +420-221 506 300, Fax: +420-221 506 301,
[email protected], www.schaffer-partner.cz
