2013. odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí. TéMa: bioodpady. Spalovny, nebo vývoz odpadu? popeláři jsou hrdinové doby

Odpady

12/2013 cena 90 Kč / 4,2 EUR

odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí

TéMa: bioodpady Spalovny, nebo vývoz odpadu? popeláři jsou hrdinové doby organické odpady chybí v půdě Jak vybrat systém pro sběr kovových obalů

Měsíčník vydavatelství Economia, a.s., odpady.ihned.cz

OD12_01.indd 1

3.12.13 9:42

OD000825

Udělejte Vánoce doma i v Africe.

Dejte svým blízkým pod stromeček možnost poslat kozu do Afriky a pomoci tak potřebným. Skutečný dárek dokáže potěšit hned dvakrát.

skutecnydarek.cz Kampaň podporují

OD12_02.indd 2

Hlavní mediální partneři

Partneři kampaně

29.11.13 14:48

OD000764-1

Vážení čtenáři, jak oznámilo vedení vydavatelství Economia, a.s., v rámci vnitřní restrukturalizace hodlá prodat svou divizi odborného tisku. Do této divize patří i časopis Odpady. Pokud se pro časopisy nepo‑ daří najít kupce, bude jejich vydávání ukončeno. Jednání o případné koupi časopisů nyní probíhají a mělo by být jasno pravděpodobně do konce roku. Jelikož prosincové číslo časopisu vychází 10. 12., nebudeme mít možnost vám v časopise předat aktuální informace, jak to s námi vlastně vypadá. Rozhodně vás však budeme informovat prostřed‑ nictvím newsletteru, který chodí e‑mailem a má čtrnáctidenní periodicitu. Situace je tomto oka‑ mžiku velmi turbulentní a nebudu ji komentovat, neboť každý komentář může být druhý den zcela mimo mísu. Časopis v letošním roce dosáhl 23. ročníku, což je v oblasti odborných časopisů výjimečná tradice. Do Economie ho zhruba před patnácti lety přivedl zakladatel časopisu a jeho první šéfredaktor Tomáš Řezníček. Založení časopisu, věnovaného managementu odpadů, mělo pro rozvoj mladého oboru zásadní a formující vliv. Během doby, kdy jsem byla šéfredaktorkou já, jsem se ze všech sil snažila význam a vliv časopisu udržet. Vzhledem k počtu předplatitelů, odběratelů newsletterů i ná‑ vštěvnosti webu se to, zdá se, vcelku daří. Možná však ještě není na závěrečné řeči vhodný čas. Je reálné, že časopis bude prodán, a počátkem příštího roku se vám opět ocitne na stole – ve stej‑ né úpravě a se stejnou redakcí, jen s jiným vyda‑ vatelem (což ovšem pro čtenáře nemusí být nijak důležité). V tom případě se budeme snažit v jeho započaté tradici dále pokračovat. Anebo nás nikdo nekoupí – pak doufám, že se s vámi budu setkávat jinak a při jiných příležitos‑ tech. Všichni přece víme, že koncept „Zero Waste“ je nesmyslný. Teď bych vám všem chtěla popřát hlavně hezké Vánoce a pěkný Nový rok, hodně úspěchů a málo starostí.

Zpětný odběr světelných zdrojů a průmyslových svítidel.

ZDARMA ODVOZ Administrativní a legislativní PODPORA

po naplnění kontejneru

Do sběrné nádoby patří: kompaktní a lineární zářivky, výbojky a světelné zdroje s LED technologií.

Jarmila Šťastná, šéfredaktorka

Nep Ne pllať aťtte e

zby bytečn tte eččn ně

za za

liik kv viidaci daci da ci

prrům p ůmy ysslo lov vý ých ch sv vííti íttiide id de el a ssv vět ěte ěte ellný ných ch zd z dro rojjů ů. Př Přřed ed e edán dá án ním ím vys yslo louž užil ilý ilýc ýcch vý v ýro rob bk ků ssk kup upin iny čč.. 5 do zp zpět ětné ného ho od o dbě běrru u sp plln nííte te pod odm míínk nky Z Zá áko kona na o o od dp pa ad de ech ch a zís ísk ká áte te od dm mě ěn nu z za a kaž ka žd dý p dý přřed eda an ný k kiilo log grra am m. Do od držu rrž žuj ujte jte te zá z áko kon a my myssllete ete e et ek ko – llo ogi gicky. cky ck y..

kolektivní systém pro zpětný odběr osvětlovacích zařízení

odpady.ihned.cz

OD12_03.indd 3

EK EEKO KOLA KO LAM LAM AMP ss.r. .rr.o., ..r. r.r.o. o.,., in o., infol ffooollink innnkka: a: 81 810 8 10 88 10 888 100 00, 0 0,, ww 0 www.e w..e w .ekko .ekol kol oollam aamp mp mp.c .cz cz cz

3.12.13 9:46

OBSAH praxe

praxe

str. 9 | PoPeláři jsou hrdinové dnešní doby To říká v rozhovoru Petr Zháňal, ředitel odpadové firmy van Gansewinkel. Do své funkce nastoupil před rokem a půl v době, kdy se firma zmítala ekonomickou krizí. Jeho úkol byl nelehký – postavit firmu znovu na nohy.

téma

Jedním ze sledovaných a objemově důležitých toků odpadů jsou odpady biologicky rozložitelné. Celková produkce těchto odpadů se pohybuje kolem 2,8 mil. tun za rok. Mohly by být využity pro vylepšení půdních vlastností. Zatím se to však nedaří.

praxe

Popeláři jsou hrdinové dnešní doby Nanoodpady a jejich regulace Recyklace dřeva snižuje BRO na skládkách Caterpillar a jeho řešení pro odpadový průmysl Zpětný odběr tonerů zajišťuje jejich výrobce Jak recyklovat boty Spojení recyklace autovraků s akumulátory

5 9 10 11 12 13 14 14

téma: Bioodpady

Právní aspekty nakládání s bioodpadem v obcích str. 4

OD12_04.indd 4

Stroje a zařízení výrobce Cat dodává jejich výrobce Caterpillar také ve speciální konfiguraci pro odpadový průmysl.

nakládání s odpady

str. 19 | organický materiál leží na skládkách a chybí v Půdě

spektrum

str. 12 | caterPillar a jeho řešení Pro odPadový Průmysl

15


str. 22 | vývoz českého odPadu, nebo české sPalovny?

V Česku končí odpad, zejména komunální, často na skládce. Plány na rozšíření spaloven jsou drahé a u veřejnosti nepopulární. V Německu naopak mají spalovny nadbytečnou kapacitu a komunální odpad je dovážen ze zahraničí.

Kněžice jsou energeticky soběstačné díky bioplynce BPS v Přibyšicích: Budoucnost, která nenastala Organický materiál leží na skládkách a chybí v půdě Bioodpad jako zdroj příjmu pro města a obce Za dvě havárie bioplynky až milion pokuty

Díky svým výborným mechanickým, bariérovým a aseptickým vlastnostem jsou kovové obaly oblíbeným obalovým materiálem a jejich produkce na českém trhu každoročně stoupá.

19

Chystá se omezení plastových tašek 25 Zpětný odběr pneumatik v návrhu nové vyhlášky 26 Sklad přejmenujte na shromaždiště 26 Fosfor – řešení na obzoru 27 Využito více odpadních plastů 27

20

servis

17 18

21


Vývoz českého odpadu, nebo české spalovny? Intervence ČNB a vstupy pro nakládání s odpady Jaký systém zvolit pro sběr kovových obalů?

str. 24 | jaký systém zvolit Pro sběr kovových obalů

22

Prevence rizik na pracovišti Graf měsíce: Velikost dotací EU podle krajů Do diáře Co nového ve Sbírce zákonů Společnost

28 28 29 29 30

23 24 Odpady 12 | 2013

3.12.13 9:52

spektrum

V nápojových kartonech zaostáváme

Světová zdravotnická organizace Who odhaduje, že těžba, zpracování a spalování fosilních paliv způsobuje až několik milionů úmrtí ročně.

Otevřený dopis klimatologů Lidstvo musí přestat použí‑ vat atmosféru jako skládku odpadu – žádají čtyři vý‑ znamní světoví klimatologo‑ vé. Otevřený dopis adreso‑ vaný předním politikům, ekologickým organizacím a všem lidem podepsal Ken Caldeira z Carnegie Insti‑ tute ve Washingtonu, Kerry Emanuel z Massachusetts Technology Institute, James Hansen z Columbia Universi‑ ty v New Yorku a Tom Wigley z australské University of Adeleide. Apelují v něm, aby svět podporoval využívání jaderné energetiky v boji proti klimatickým změnám. Podle vědců se musí inves‑ tovat do výzkumu a vývo‑ je nových bezpečnějších reaktorů, protože „neexistuje

žádný jiný reálný způsob jak stabilizovat klima, než vý‑ razným zvýšením využívání jaderné energie“. Celosvětová poptávka po energii rychle roste a musí i nadále růst, aby zabezpečila potřeby rozvíjejících se ekonomik. Kromě obnovitelných zdrojů, které ale dosud nejsou schop‑ né zajistit rostoucí spotřebu energie, jsou bezemisními zdroji pouze jaderné elekt‑ rárny. „Uvědomujeme si, že sou‑ časné jaderné elektrárny mají daleko k dokonalosti,“ píší klimatologové. Nebezpečí, které lidstvu hrozí v důsled‑ ku používání fosilních paliv, jsou ale podle nich řádově větší než rizika, která přináší jaderná energetika. n

turnov chce novou kompostárnu Novou kompostárnu za sedm až devět milionů korun chce vybudovat do dvou let radnice v Turnově. Projekt je závislý na tom, zda se městu podaří získat evropskou dotaci. ČTK to řekl starosta Tomáš Hocke. Ve městě už sice kom‑ postárnu mají na Malém Rohozci, podle starosty ale novou potřebují, aby vyho‑ vovala zákonu o ochraně ovzduší, který upravuje pravidla pro všechny kom‑ postárny s roční kapacitou odpady.ihned.cz

OD12_05_08.indd 5

nad 150 tun. Kapacita naší je asi tisíc tun,“ zmínil starosta. Nová kompostárna by měla být ještě větší, za rok by měla být schopna zpracovat až 2500 tun bioodpadu. Radnice očekává, že ji budou využívat nejen domácnosti z Turnova, ale i místní podnikatelé nebo lidé z okolních obcí. Peníze chce Turnov získat z operačního programu Ži‑ votní prostředí. Díky dotaci z tohoto programu vybudova‑ li letos kompostárnu v neda‑ lekých Semilech. n

Podle výzkumu společnosti Tetra Pak v České republice třídí použité nápojové kar‑ tony 55,3 % obyvatel, z toho 26,1 % je třídí pravidelně. Češi tak denně vytřídí 9 tun nápojových kartonů, což je ročně až 3319 tun. Za ostat‑ ními odpadovými materiály však tato čísla zaostávají – sklo, plast a papír aktivně třídí 70 % obyvatel. Češi vytřídí přibližně 20 % z celkového objemu použitých nápojových karto‑ nů. Pro srovnání, evropský průměr se pohybuje kolem 37 %, přičemž toto číslo každým rokem roste. Ve vět‑ šině západoevropských zemí vytřídí obyvatelstvo více než polovinu nápojových kartonů určených k recyklaci. „Třídit použité kartony od džusů, mléka a mléčných výrobků či vína ale není v České republice složité,

největší podíl nápojových kartonů se recykluje v Lucembursku a Belgii (80 %), následuje německo se 70 %.

nejasnosti zřejmě vytváří nejednotný systém a znače‑ ní popelnic v jednotlivých městech a obcích. Nápojové kartony je možné vhazovat do kontejnerů různých barev a tvarů, ale vždy označených oranžovou nálepkou. Záleží na tom, jak má obec, respek‑ tive svozová společnost, která ji obsluhuje, systém sběru ná‑ pojových kartonů nastavený,” říká Hana Zmítková, poradce pro oblast životního prostře‑ dí společnosti Tetra Pak. n

Libor Ambrozek je zpět Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský se rozhodl posílit zapojení nevládních organizací do témat životního prostředí. K prvnímu listopa‑ du proto jmenoval bývalého ministra Libora Ambrozka svým poradcem pro oblast en‑ vironmentálního vzdělávání. Důvodem jmenování je podle MŽP posílení komunikace ministerstva s nevládními neziskovými organizace‑ mi, které mají právě osvětu a vzdělávání v ochraně příro‑ dy a krajiny na starosti. Libor Ambrozek dostal za úkol usta‑ vit Radu celkové environmen‑ tální koncepce (RACEK). Rada by měla v budoucnu sdružo‑ vat odborníky z nevládních neziskových organizací, kteří budou poradním orgánem ministra pro environmentální politiku Ministerstva život‑ ního prostředí. „Zastoupení nevládních organizací při tvorbě koncepcí a legislativy v oblasti životního prostředí, ať už na národní, nebo celo‑ evropské úrovni, je jednou

Libor ambrozek v roce 2002, kdy byl ministrem životního prostředí.

z cest, jak zapojit občanskou společnost do ochrany příro‑ dy a krajiny,“ říká se v tiskové zprávě MŽP. Ministr životního pro‑ středí Tomáš Jan Podivínský rovněž uložil svým podříze‑ ným zahájit aktivity a práce, jejichž výsledkem bude vznik dvou nových oddělení, která se budou zabývat nástroji politiky životního prostředí a vědou a výzkumem a tvor‑ bou strategických analýz, které budou podkladem pro vznik nové legislativy. n str. 5

3.12.13 13:53

spektrum

Chystá se referendum proti spalovně v Jihlavě Aktivisté v Jihlavě začali sbírat podpisy pro referen‑ dum ke zvažované stavbě spalovny odpadů v Jihlavě. Chtějí prosadit jeho koná‑ ní v příštím roce, a to buď na jaře s volbami do Ev‑ ropského parlamentu, nebo s podzimními komunální‑ mi volbami. Aby jihlavské zastupitelstvo referendum vyhlásilo, je potřeba shro‑ máždit zhruba 4200 podpi‑ sů, což představuje desetinu oprávněných voličů. Akti‑ visté mají zato, že se politici

při rozhodování neptají na názor lidí a nedávají jim dost informací. Vloni proti záměru spa‑ lovny v Jihlavě protestovali hlavně aktivisté pod vede‑ ním sdružení Arnika. Mluv‑ čí města Radek Tulis ČTK řekl, že Energetická agentura Vysočiny pro sdružení obcí v kraji zpracovává studii, která má zhodnotit všechny možnosti nakládání s ko‑ munálními odpady a jejich ekonomické dopady. Hotová bude do konce roku. n

svoz elektroodpadu z domova Službu bezplatného svozu elektroodpadu z domácností nazvanou „Buď líný“ si ob‑ jednalo celkem 781 zákaz‑ níků. Za dva roky fungování tak projekt zbavil české domácnosti již 157 tun vy‑ řazených elektrospotřebičů. Nejčastěji službu využívají obyvatelé hlavního města Prahy, odkud pochází téměř 43 % svezeného elektroodpa‑ du. Druhým nejaktivnějším městem je přitom překvapivě jihočeský Tábor, odkud bylo jen za poslední rok sveze‑ no 4,2 tuny nepotřebných spotřebičů. „Nejčastěji si lidé ob‑ jednávají odvoz v tradiční době podzimního a jarního úklidu. O svoz elektrood‑ padu je v tuto dobu zájem nejen v domácnostech, ale i ve firmách, školách a dal‑ ších institucích. Oblíbené je ale i období velkých letních prázdnin, kdy se lidé kromě odpočinku či péče o děti věnují rovněž úklidu domác‑ nosti,“ uvedl Petr Kubernát ze společnosti REMA Sys‑ tém, která projekt Buď líný realizuje. „Nejvíce se lidé touto cestou zbavují chlad‑ niček a mrazáků, ale také dalších velkých domácích spotřebičů, jako jsou sporá‑ ky, pračky, myčky a televizo‑ str. 6

OD12_05_08.indd 6

Podíl krajů na množství svezeného elektroodpadu v rámci služby Buď líný Praha Jihočeský Jihomoravský

42,9 % 9,0 % 11,8 %

Karlovarský

1,3 %

Královéhradecký

3,5 %

Liberecký

1,4 %

Moravskoslezský

2,2 %

Olomoucký

1,6 %

Pardubický

1,3 %

Plzeňský Středočeský

1,3 % 14,2 %

Ústecký

5,6 %

Vysočina

0,3 %

Zlínský

3,5 %

ry. Nemusí tak s nimi vážit cestu do sběrného dvora,“ doplnil Kubernát. Službu Buď líný si mo‑ hou lidé objednat, pokud mají doma alespoň 25 kg elektroodpadu. Staré elektro včetně baterií, zářivek či DVD stačí zabalit do vhodné krabice a udělat telefonickou či on‑line objednávku. U ob‑ jednávek svozu nad 150 kg již není třeba spotřebiče speciálně balit. Statistiky projektu přitom ukazují, že lidé si obvykle nechávají odvést větší množství elek‑ tropřístrojů. n

Vizualizace spalovny, k níž už byl položen základní kámen.

unie nedá dotaci pro Chotíkov Evropská komise zatím odmítá dát dotaci 450 mil. Kč na stavbu spalovny komu‑ nálního odpadu v Chotíkově u Plzně. Evropské orgány na konci října hodnocení projektu přerušily. Hlavním problémem je neexistující novela zákona o nakládání s odpady. Celkem má spalov‑ na vyjít na téměř 2 mld. Kč. „Po důkladném prozkou‑ mání, které provedly útvary komise, bylo hodnocení projektu dne 31. října 2013 přerušeno, dokud české or‑ gány nevyjasní řadu otázek, na něž útvary komise pouká‑ zaly,“ sdělil deníku mluvčí zastoupení Evropské komise v Praze Martin Stašek.

Plzeňská teplárenská, která spalovnu staví, o do‑ taci zažádala v září. „Stále doufáme, že dotaci dosta‑ neme, ale je to složité,“ řekl HN její šéf Tomáš Drápela. Novela zákona o nakládá‑ ní s odpady, jejíž absence Evropské komisi vadí nejvíc, měla být hotová už letos v létě. Spalovna v Chotíko‑ vě má ročně zpracovat až 95 tis. tun odpadu z celého kraje. Bude také vyrábět elektřinu a vyhřívat část Plzně. Budovu spalovny začala Plzeňská tepláren‑ ská stavět v polovině září, projekt by měl být hotový do konce roku 2015. n

slovensko se obává vývozu starých baterií Podle odhadu zpracovatelů se každoročně na Slovensku vy‑ sbírá a zhodnotí do 10 tis. tun opotřebovaných baterií a aku‑ mulátorů s obsahem olova (v roku 2012 to bylo 8741 tun) a přibližně 260 tun nikl‑kad‑ miových baterií a akumu‑ látorů. Na Slovensku jsou vybudována technologická zařízení s dostatečnou kapaci‑ tou. Připravovaná novela záko‑ na o odpadech však přesouvá zodpovědnost za zpracování baterií na jejich výrobce a do‑ vozce, což jsou většinou zahra‑ niční společnosti. Slovenští zpracovatelé se proto obávají, že jejich kapacity mohou zů‑ stat nevyužité, protože výrobci budou vyvážet použité baterie do zahraničí, kde je dostatek kapacit.

na Slovensku mají dostatečnou kapacitu pro recyklaci baterií.

Současný systém sběru a zpracování opotřebova‑ ných baterií a akumulátorů je přitom podle provozova‑ telů funkční a udržitelný. Šéf recyklačního fondu Ján Líška poukázal také na to, že na Slovensku neexistuje funkční informační systém, který by objektivně tvořil při‑ měřenou zpětnou vazbu mezi výrobci, prodejci, samosprá‑ vami a zpracovateli odpadů na straně jedné a kontrol‑ ními a inspekčními orgány na straně druhé. n odpady 12 | 2013

3.12.13 13:53

spektrum

státní veterinární správa varuje před pCB Veterináři zjistili překročení maximálního limitu obsahu PCB v mase hospodářských zvířat už u čtvrté české farmy. Od 1. ledna 2012 platí maximální limit PCB ve výši 40 nanogramů na gram tuku pro maso prasat, skotu a ovcí, drůbeže, ale i pro mléko a mléčné výrobky a vejce, a to podle nařízení Komise (EU) č. 1259/2011. Jde o snížení z původně národního maxi‑ málního limitu 200 nanogra‑ mů na gram tuku. Překročení limitu kontaminace PCB v tkáních zvířat a v jejich pro‑ duktech se objevuje v provo‑ zech, kde nebyly odstraněny staré nátěry používané před rokem 1986 na vnitřní kovové konstrukce stájí, případně zde byly používány určité stavební hmoty s obsahem PCB, s nimiž zvířata přicháze‑ jí do přímého styku.

Kontaminované maso, popřípadě produkty z něj nesmějí být použity k výživě

Místně příslušné krajské veterinární správy se snaží vytipovat staré stavby a konzultovat s chovateli případná rizika.

lidí a musejí se tzv. neškodně odstranit. Škody v závislosti na počtu takto kontami‑ novaných zvířat mohou jít do milionů. Nátěry a materiály s ob‑ sahem PCB byly zakázány již v roce 1986. U straších staveb se proto doporučuje, aby si provozovatelé ověřili, zda nebyly použity mate‑ riály s obsahem PCB např.: nátěrové hmoty na bázi chlorkaučuku s označením H1000, H2001, H2003, H2006, H2008, barva na značení silnic H2202, barva k nátěru bazénů H2203, epoxyesterová barva S2363, sanitární barva S2993, polystyrénový lak S1815, polyuretanové barvy S2802, S2803, S2850, S2851. Pokud použity byly, je nutno stavby se starými nátěry důkladně asanovat – překrytí novým nátěrem nestačí. n

Becker Bohemia má novou třídicí linku Linku separovaného odpadu uvedla do provozu ve svém areálu v Dýšině firma Becker Bohemia. Jde o jednu z nej‑ větších a nejmodernějších technologií třídění v ČR, řekl ČTK jednatel Becker Bohe‑ mia Pavel Zeman. Linka za pět milionů ko‑ run má kapacitu 30 000 tun za rok, ale bez posudku EIA (vlivu stavby na životní pro‑ středí) může zatím zpraco‑ vávat třetinu. „Pokud se nám tuto kapacitu podaří naplnit, požádáme o EIA,“ uvedl Ze‑

man, který odhaduje, že třeti‑ nové kapacity linka dosáhne do dvou tří let. „Naše linka v Kralovicích (Plzeň‑sever) už kapacitně nestačí,“ uvedl Zeman. „Kralovice zajišťují svoz z většiny obcí na okrese Plzeň‑sever a Dýšina z řady obcí jihu Plzeňska a vlastní Plzeň. Linka má efektivitu svozu do vzdálenosti 80 kilo‑ metrů.“ Technologie, která zpra‑ covává odpad z barevných kontejnerů, má vedle magne‑ tického separátoru kovů také

automatické separátory, pra‑ cující na principu optického lomu, schopné oddělit papír od plastů a kombinovaných obalů. Zpracované druhot‑ né suroviny jsou určeny českým, německým nebo italským zpracovatelům. Německý Becker budu‑ je v Dýšině, v areálu IPPE (Industriálním Parku Plzeň Ejpovice), odpadové centrum. V budoucnu přibude ještě velká linka pro průmyslovou skartaci důvěrných a utaje‑ ných dokumentů. n

Na světě je bez elektřiny 1,3 miliardy lidí Každý pátý člověk na světě se musí obejít bez elektři‑ ny. Zatímco vyspělé státy řeší přechod od neekolo‑ gické energetiky pálení uhlí ke klimaticky šetrným zdrojům energie, jako jsou obnovitelné zdroje energie (OZE) a jaderné elektrárny, mají země třetího světa jiný problém – nedostatek elek‑ třiny. Odborníci se shodují, že světový energetický mix odpady.ihned.cz

OD12_05_08.indd 7

budou utvářet nejenom ropa a zemní plyn, těžené klasic‑ kými nebo novými metodami (frakování), ale i OZE, jádro a uhlí. Osmdesát procent veškerého energetického trhu dosud tvoří uhlí, plyn a olej – je to jeden z důvodů, proč se stále nedaří alespoň zpomalit produkci emisí CO2. n Relativně vysoký podíl lidí v zemích třetího světa je bez elektřiny.

BAZAR praha vypíše ještě letos tendr na svoz komunálního odpadu, předpokládaná cena zakázky je 4,4 miliardy korun bez dph. Vypsání výběrového řízení schválili pražští zastupitelé. Smlouvu s vítězem tendru praha podepíše na čtyři roky. podle evropské agentury pro životní prostředí (eea) splnili všichni velcí výrobci automobilů cíl, kterým jsou stanoveny průměrné emise oxidu uhličitého na vozidlo. pokud však chtějí splnit cíle i pro roky 2015 a dál, musí většina z nich prodávat mnohem účinnější vozidla, uvádí eea. od 1. ledna 2014 začíná platit nařízení č. 715/2013, stanovující kritéria, kdy měděný šrot přestává být odpadem. na produkci prachu s částicemi do 10 mikrometrů (pM 10) se v České republice podílí domácnosti z 37 %. Uvedl to na konferenci Teplárenského sdružení Jan Kužel, MŽp. Vláda v demisi souhlasila s návrhem novely zákona o obalech, která řeší recyklaci a celkové využití odpadů z obalů pro roky 2013 až 2015. podle ekologických aktivistů si novela klade nízké cíle, neboť navrhované cíle pro recyklaci obalů Česko již několik let s přehledem plní. cíl pro recyklaci papírových obalů v roce 2015 se v návrhu stanovil na 70 %, přitom se od roku 2006 pohybuje ČR nad 90 %. U plastových obalů je cíl 27 %, ačkoli v ČR od roku 2005 u nich převyšuje recyklace 35 % a v současnosti dokonce až 50 %. návrhem se nyní bude zabývat Sněmovna. podle průzkumu společnosti Tetra pak v České republice třídí použité nápojové kartony 55,3 % obyvatel a z toho 26,1 % je třídí pravidelně. V průměru Češi vytřídí ročně až 3319 tun nápojových kartonů. je to přibližně 20 % z celkového objemu použitých nápojových kartonů, což je výrazně méně než u ostatních tříděných komodit. evropský průměr se pohybuje kolem 37 % a toto číslo každoročně roste. nové webové stránky zprovoznila společnost van Gansewinkel. přináší zde informace o firmě, novinky a zprávy ze světa odpadového hospodářství. Ke zhlédnutí jsou zde připravena videa, která popisují jednotlivé obory činností společnosti. on-line zde můžete také objednat svoz odpadu. naleznete je na stránce www.vangansewinkel.cz

str. 7

3.12.13 13:53

spektrum

Čištění vody pomocí mušlí Finální fáze čištění odpadních vod je určena ke zlepšování kvality čištěné vody. V této fázi se odstraňují poslední zbytky kontaminantů, jako jsou napří‑ klad účinné složky farmaceutik nebo zemědělských hnojiv. Ně‑ kdy se k tomu využívá proces fotokatalýzy za přídavku oxidu titaničitého. Tento osvědčený proces je však dosti nákladný. Darrell Patterson z katedry chemického inženýrství uni‑ verzity v Bathu začal v procesu využívat levného a dostupného kuchyňského „odpadního“ émateriálu, mušlí slávek a ústřic. Například slávky ze‑ lenonohé (Perna canaliculus), která je doma ve vodách v okolí Nového Zélandu, se v evrop‑ ských kuchyních spotřebuje ročně okolo jednoho statisíce

Mušle slávek a ústřic chrlí kuchyně a restaurace zejména přímořských oblastech doslova po tunách.

tun. „Jejich mušle jsou velice bohaté na oxid vápenatý, tedy v podstatě vápno,“ říká Patter‑ son. „ A právě tímto přírodním vápnem můžeme obohatit řadu procesů v průmyslové praxi čistých technologií. Konkrétně při přečišťování odpadních vod se mohou látky hydroxya‑ patitu (Ca10(PO4)6(OH)2, HAP) efektivně podílet na fotoka‑ talýze, a nahradit nákladný oxid titaničitý. Máme tu před sebou velice levný a dostup‑ ný materiál, který je díky své povaze zcela environmental friendly.“ n

konference o průmyslové ekologii Již čtvrtý ročník konferen‑ ce „Průmyslová ekologie“, která proběhne ve dnech 26.–27. 3. 2014 v Autoklu‑ bu ČR, Praha 1, si klade za cíl vytvořit platformu pro setkávání provozovate‑ lů průmyslových zařízení, investorů, zástupců státních orgánů, výzkumných pracov‑ níků, konzultačních firem a nevládních neziskových organizací a umožnit jim diskusi a výměnu zkušeností v mezioborové oblasti dopa‑ dů lidských aktivit na život‑ ní prostředí. Konference bude jednat o čtyřech tematických okru‑ zích: n Produktová ekologie, udržitelné stavby a ekodesign – vývoj a výroba environmen‑ tálně šetrných produktů ve stavebnictví, chemické vyrobě i ostatních průmyslo‑ vých odvětvích. n Ekoinovace a postupy jejich hodnocení – hodnocení skutečného environmentální‑ ho přínosu ekoinovativních technických a technologic‑ str. 8

OD12_05_08.indd 8

odborným garantem konference a předsedou její věděcké rady je doc. ing. Vladimír Kočí, phd, z Vysoké školy chemicko-technologické v praze.

kých řešení metodami, jako je LCA, MFA, IOA atd. n Environmentální technologie – nové technologie ke snižování antropogenních environmentálních dopadů. n Udržitelnost v environmentálním reportingu, marketing a CSR – udržitel‑ nost produktů při komuni‑ kaci se zákazníky, ověřování environmentálních prohlá‑ šení a zkušenosti podniků s tématy udržitelnosti v CSR, GRI atd. n Přihlášky a podrobné informace na www.sekurkon.cz

Nová politika druhotných surovin Česko by mělo více využívat spalování tuhého odpadu na výrobu energie, počet skládek by se měl snižovat. Počítá s tím nová Politika druhotných surovin ČR, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a schválila ji vláda. S tím ale nesouhlasí ekologové. Podle nich se tímto rozhodnutím ukončila recyklace komunál‑ ních odpadů a stát vykročil k výstavbě drahých spaloven. Dokument uvádí, že vzhledem k trendu EU, spočívajícím v postupné eliminaci sklád‑ kování odpadů, by stát měl zvážit navýšení kapacit pro

„Vzhledem k požadovaným úsporám surovin a energií je nezbytné přijmout opatření k útlumu skládkování odpadů, zejména směsného komunálního odpadu,“ tvrdí ministerstvo.

energetické využití, zejména biologicky rozložitelných odpadů. „Pokud v dané době nebude zajištěn efektivnější způsob využití těchto odpadů, bude potřeba zvýšit kapacitu zařízení na jejich energetické využití,“ cituje zprávu ČTK. Zpráva MPO dále uvádí, že v současné době je v ČR skládkováno 58,5 % komu‑ nálních odpadů na 179 sklád‑ kách. Počet skládek bude, s ohledem na vývoj práva EU v oblasti odpadů, stále klesat, neboť trendem EU je elimina‑ ce skládkování. n

Dotace na likvidaci nelegálních skládek Až 150 tisíc korun mohou zís‑ kat nestátní neziskové organi‑ zace na boj s černými sklád‑ kami. Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo ze svého rozpočtu částku 4 mil. Kč pro občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti na rea‑ lizaci projektů na odstraňová‑ ní nelegálních skládek. Oproti předchozím výzvám na předkládání projektů je výběrové řízení výrazně zjednodušeno. Byla zjednodušena administrativa a zároveň byla zjednodušena struktura rozpočtu.

neziskové organizace mohou získat dotaci až 150 tisíc korun.

Podpora může být přizná‑ na za následujících podmínek: n Skládka se nachází mimo národní park. n Jedná se o skládku, u níž nelze zjistit původce odpadu (vlastníka). n Skládka se nachází na po‑ zemku obce a k žádosti bude přiložen souhlas obce. n Česká inspekce životního prostředí před podáním žádosti o dotaci potvrdí existenci černé skládky. n Příjemce podpory bude postupovat v souladu se zá‑ konem č. 185/2001 Sb., o od‑ padech, ve znění pozdějších předpisů. n Česká inspekce životní‑ ho prostředí po odstranění černé skládky potvrdí, že byla skládka zlikvidová‑ na v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů Podrobné podmínky programu, včetně kontakt‑ ních osob naleznou zájemci na stránkách Minister‑ stva životního prostředí www.mzp.cz. n odpady 12 | 2013

3.12.13 13:53

praxe

popeláři jsou hrdinové dnešní doby To říká v rozhovoru petr zháňal, ředitel odpadové firmy van Gansewinkel. do své funkce nastoupil před rokem a půl, v době, kdy se firma zmítala ekonomickou krizí. Jeho úkol byl nelehký – postavit firmu znovu na nohy. Jak se člověk, který má za sebou práci u velkých firem jako IBM nebo TNT, vlast‑ ně dostane k šéfování odpadové firmy?

Když jsem se brzo na jaře 2012 popr‑ vé setkal se společností van Gansewin‑ kel, pochopil jsem, že tady je skutečně potenciál růstu. Firma procházela ne moc dobrým obdobím a bylo nutné ji ozdravit. Došlo k mnoha personálním změnám, které měly za následek odchod některých klientů a ekonomický pokles firmy. Viděl jsem příležitost pokusit se dát firmu dohromady a postavit ji znovu na nohy. Za velmi přínosné a osvěžující považuji setkání s tehdejším vedením holandské van Gansewinkel. V letech ekonomické krize jsem potkal firmu, které viděla ve své práci potenciál. Znal jste tu firmu již dříve?

Ne, neznal. Když odpadové hospo‑ dářství funguje, nikdo ho nevnímá – teprve až se něco stane. Každý chce mít čisté ulice, odklizený sníh nebo pravidelně vyvážené popelnice. Málo‑ kdo si však uvědomí, kolik práce za tím vším je.

Proč právě odpadové hospodářství?

Celý odpadový průmysl začíná být jedním z těch odvětví, které pozorují všichni – vlády, ekologové, ekonomo‑ vé i obyčejní lidé. Jedná se o nesmír‑ ně sofistikovaný obor, to mě na tom překvapilo asi nejvíc. Základní eko‑ nomické mechanismy však zde fun‑ gují jako jinde. Dřív jsem pracoval pro nadnárodní korporace, které měly nejen zodpovědnost týkající se produktů, ale také zodpovědnost vůči všem občanům i planetě. Tím, že jsem začal pracovat u van Gansewinkel, jsem jen posílil svoje vnímání toho, že s naší planetou musíme něco dělat. Nic není odpad – tak zní motto vaší firmy. Co si pod tím můžeme představit?

Popeláři na ulicích jsou malá část naší práce. Důležité je, co se se sesbí‑ raným odpadem děje dál. Recyklace a využívání druhotných zdrojů – to je ta správná cesta. Součástí naší firmy je dceřiná společnost PETKA CZ, která je jedním z leadrů v oboru recyklace PET lahví v České republice. Každý měsíc projde touto recyklační linkou na 550 tun PET lahví slisovaných do ba‑ líků. Technologie se pořád vyvíjí. Nyní jsme zrovna pořídili na PETKU CZ nový separátor PVC s vysokou přesností. odpady.ihned.cz

OD12_09_14.indd 9

„odpadové hospodářství je součástí celého řetězce, který je potřeba změnit, aby se svět někam pohnul,“ říká petr zháňal, ředitel společnosti van Gansewinkel.

Jak jste vlastně firmu, kterou jste začal před rokem a půl vést, postavil na nohy? Jaké byly vaše první kroky ve funkci nového ředitele?

Nejdřív jsem se chtěl seznámit se za‑ městnanci a poznat, jak to tady funguje. Převlékl jsem se do montérek a prv‑ ních čtrnáct dní jsem jezdil s klukama s popelářskými kuka vozy po našich provozech a pobočkách. Mluvil jsem s lidmi a chtěl jsem znát jejich názory. Když strávíte s lidmi osm hodin v autě při práci, dozvíte se o fungování firmy mnohem víc než od managementu. Začal jsem mapovat trh a hledal po‑ zitiva i negativa. Záhy jsem našel první velké plus, na kterém se dalo začít sta‑ vět: všichni klienti se shodli na tom, že jsou velmi spokojeni s kvalitou našich služeb, s prací našich lidí. Uvědomil jsem si, že je na čem budovat. Přihlásili jsme se do několika tendrů a začali jsme bojovat o nové zákazníky.

Změnila se nějak firemní strategie, firemní kultura?

Firma se musela změnit celá. Změ‑ nila se proto i firemní kultura. Bylo důležité udržet si stávající klientelu a začít si pomalu budovat novou. Stabi‑ lizovat situaci. Po této stabilizaci byla firma připravena na růst. Byla nastave‑ na nová firemní komunikace, propojení

firmy na všech úrovních. Každý ví, kde je jeho místo, co má přesně dělat a jak. Nastaven je jasný řetězec po‑ sloupnosti vedení. Zaměstnanci mají více zodpovědnosti a víc pravomocí. Jasná pravidla a jasné odměňování za dobře provedenou práci. Dosazení správných lidí na správná místa. Důle‑ žité bylo také znovu vybudovat hrdost ke značce. Jsou vaši lidé opravdu hrdí na firmu, ve které pracují?

Teď to možná bude znít strašně budovatelsky. Když člověk vstává ve čtyři ráno v létě v zimě, pracuje v podmínkách, ve kterých není každý ochoten pracovat, abychom my všichni ráno vstali do čistého, takový člověk to nemůže dělat jen pro peníze. Ti lidé mají mnohdy náročné řidičské a vazač‑ ské zkoušky a jsou opravdu hrdí na to, co dělají. Pro mě jsou naši zaměstnan‑ ci opravdoví hrdinové dnešní doby. Mluvím s nimi a právě v té komunikaci vidím hlavní posun. Nebyli zvyklí, že se může komunikovat oběma směry. Zavedli jsme firemní noviny, takže všichni vědí o tom, co se ve firmě děje, co je nového. Mohou se mě kdykoli i anonymně na cokoli ptát. Všichni vědí, jak si firma stojí a jak se nám daří. Myslím, že to je hodně důležité. > str. 9

3.12.13 10:22

praxe Hodně jsem studoval management a neustále se vracím k jednomu mode‑ lu, který funguje už tisíce let. Pochází vlastně původně ze zen buddhismu. Je to model funkční společnosti. Lidi musí věřit, že to, co dělají, k něčemu je a někomu na tom záleží. Dlouho jste žil v zahraničí. Jak se pracuje doma a jak v cizině?

Dospěl jsem k názoru, že lidé jsou všude na světě stejní, světová nábožen‑ ství fungují na podobných principech a stejné je to i v profesní rovině. Zaměst‑ nanec v Kanadě, kde jsem dlouhá léta

žil, chce totéž, co zaměstnanec tady nebo v Holandsku. Strávil jsem také dva roky v Japonsku, tam byli tedy lidi pracovitější (smích). My Češi máme bo‑ hužel neustálou potřebu se podceňovat. Z toho pramení další a další problémy, na kterých se musí pracovat. Češi také neradi jedou podle již zaběhlých vzorů, chtějí si vždy vymyslet svůj vlastní vzor fungování. Jaká je vaše představa odpadového hospodářství za deset dvacet let…

Odpadové hospodářství je součástí celého řetězce, který je potřeba změnit,

aby se svět někam pohnul. Musíme změnit vnímání toho, co děláme dnes a denně. Nechci mít katastrofické vize, ale je potřeba vrátit se k větší odpověd‑ nosti. Nyní máme velké znalosti, které neustále rozšiřujeme, ale nechováme se podle toho. Odpadové materiály se musí začít znovu recyklovat a znovu použí‑ vat. Zaměřit se na nové procesy výroby. Už samotný výrobce musí počítat s tím, že jeho obaly budou znovu použity. Výrobce musí být připraven na celý cyklus – výrobce, výrobek, životnost, návratnost, znovupoužitelnost. A to je budoucnost. n –vgs–

nanoodpady a jejich regulace kého poznání a s použitím současné využitelné legislativy. Podle návrhu by měl proces od‑ straňování zajistit, že materiál nebude nadále mít nebezpečné a nano‑speci‑ fické vlastnosti. Vhodnými řeše‑ ními je termická nebo fyzikálně chemická cesta. Podle současné chemic‑ riálů zcela známy. Nicméně ké legislativy musí výrobci se nedá předpokládat, že by sami přijmout seberegu‑ všechny nanomateriály měly lující opatření dříve, než nebezpečné vlastnosti. produkt uvedou na trh. V průběhu nakládání Výrobci nanomateriálů s odpady se musí věno‑ musejí rovněž ověřit, vat zvláštní pozornost zda jejich sloučeni‑ tomu, aby z procesu ny, přípravky nebo neunikly žádné výrobce nemohou nanomateriály, představovat které by mohly zdravotní nebo ohrozit lidský environmen‑ život, zdraví tální riziko a životní pro‑ ve chvíli, kdy středí. Nesmí se stanou odpadem. být také ohrožena Výrobek může být recyklace ostatních návrh označení pro provozy s rizikem kontaktu s nanomateriály. uveden na trh jedině materiálů. Pokud plast tehdy, pokud nepřed‑ nebo kovový materiál stavuje riziko, nebo je toto riziko mini‑ s obsahem nanomateriálů může snížit malizováno ochrannými opatřeními. kvalitu procesu nebo výsledného pro‑ Verifikační a kontrolní mechanismy duktu recyklace, pak by do existujících se pro nanomateriály teprve vytvářejí. recyklačních procesů neměly vstoupit. Podle návrhu mají odpadářské společ‑ Nakládání s volnými nebo uvol‑ nosti prokazovat, že navrhovaný postup nitelnými nanomateriály v čisté nebo nakládání s nanomateriály neohrozí koncentrované formě proto představuje životní prostředí. Pro potvrzení musí větší rizikový potenciál než u jiných společnost vytvořit vlastní ověřovací forem odpadů. postupy, nebo použít existující vědecké testy. Pokud kantonální kancelář takový návrh na regulaci ve Švýcarsku důkaz přijme, získá společnost povolení Švýcarská federální kancelář pro pro nakládání s tímto odpadem. životní prostředí (Federal Office for V této oblasti je třeba další výzkum. the Environment FOEN) připravila FOEN hodlá zaplňovat mezery v na‑ návrh politiky pro bezpečné nakládání šich vědomostech o těchto materiálech s těmito odpady s ohledem na životní podporou výzkumu a také spoluprací prostředí. Popisuje opatření, nezbytná na mezinárodní úrovni (např s OECD). n pro nakládání s nanomateriály, a postu‑ py pro jejich odstraňování, které jsou v souladu se současným stavem věděc‑ ZDROJ: www.bafu.admin.ch

Syntetické nanomateriály nacházíme v kosmetice (ochrana proti UV) nebo u oděvů a textilních materiálů (vodo‑ odpudivost, antibakteriální účinky). Nanomateriály a nanotechnologie zřejmě budou v budoucnosti používány v mnoha dalších oblastech: medicíně, výrobě automobilů, energetice a envi‑ ronmentálních technologiích (čištění vod, sanace). Syntetické nanomateriály jsou obvykle složeny z částic, jejichž jeden nebo více rozměrů je menší než 100 nanometrů. Nejčastěji jsou používány materiály na bázi uhlíku (tzv. uhlíkové nanotrubičky, CNT), dále oxidy (např. oxidy křemíku nebo titanu), kovy (zlato a stříbro), polovodiče, organické poly‑ mery a tzv. „biologicky inspirované“ nanomateriály, tj. micely (shluky mole‑ kul tenzidů dispergované v kapalném médiu), liposomy (dutina ohraničená fosfolipidovou membránou, slouží jako transportní médium pro řadu farmak) a proteiny.

ekologické vyhodnocování

Vzhledem ke svým minimálním veli‑ kostem a speciálním strukturám mají nanomateriály jiné chemické a fyzi‑ kální vlastnosti než stejné sloučeniny v ne‑nanovelikostech. Při přechodu do nanovelikostí se například může změnit elektrická vodivost a chemická reaktivita. Zároveň však může narůstat jejich toxicita nebo mohou mít větší biologickou dostupnost. Chemicko‑fy‑ zikální vlastnosti i chování v životním prostředí nejsou u mnoha nanomate‑ str. 10

OD12_09_14.indd 10

odpady 12 | 2013

3.12.13 10:22

OD000823

zvyšující se množství aplikací nanotechnologií se projevuje ve vyšším množství odpadů, obsahujících syntetické nanomateriály. další nakládání s nimi nemusí nutně ohrožovat životní prostředí nebo zdraví, může však mít negativní vliv na technologie recyklace.

praxe

recyklace dřeva snižuje Bro na skládkách Trendem v odpadovém hospodářství je maximální využití odpadních materiálů. Jednou z komodit s bohatým využitím je odpadní dřevo, které lze v závislosti na kvalitě využít jak materiálově, tak energeticky. a směsná dřevní drť. V této poslední fázi ještě oddělí strojní zařízení zbytky železných kovů – šroubů a hřebíků.

ne‑odpad

Odpadní dřevo přechází v procesu zpracování do režimu výrobku. Zaří‑ zení pro zpracování dřeva jsou tudíž schválena příslušným krajským úřadem jako zařízení dle zákona 185/2001 Sb., s příslušným provozním řádem a výrob‑ kovou dokumentací. Tomáš Chudárek, manažer pro strategii a rozvoj, říká: „Na počátku úvah o zpracování dřeva bylo třeba vyřešit řadu ekonomických, právních a provozních aspektů. V neposlední

řadě bylo třeba ověřit zájem na trhu a najít odběratele. Palivo nyní dodává‑ me do elektráren, tepláren, výrobcům dřevních pelet a směsnou dřevní drť odebírají výrobci dřevotřískových dílců a nábytku.“ Množství biologického podílu v ko‑ munálním odpadu ukládaném na sklád‑ kách činí zhruba 1400 tis. tun za rok. Tato složka pak zvyšuje objem produkce metanu ze skládek odpadu, který přispí‑ vá ke skleníkovému efektu. Odklonem bioodpadu ze skládek dále pomáháme naplnění závazku podle plánu odpa‑ dového hospodářství, ke kterému se ČR zavázala a při jehož neplnění hrozí vysoké sankce. n –sit–

OD000823

Zhodnocení odpadního dřeva a jeho převedení z kategorie odpad do kate‑ gorie výrobek je jedním z řešení, ke kterým přistoupila společnost SITA. Ročně tato společnost zpracuje ve svých kompostárnách 80 000 tun biologicky rozložitelných odpadů (BRO). Od ob‑ čanů, obcí i firem jsou zde přijímány nejrůznější odpady ze dřeva: palety, rámy oken, ořez ze stromů a keřů, starý nábytek, piliny apod. Po demontáži a roztřídění odpad‑ ního dřeva se oddělí příměsi. Získaná surovina je rozdělena na čisté masivní dřevo a dřevo lepené a lakované. Poté je dřevní hmota drcena a vznika‑ jí finální výrobky: palivo z biomasy

odpadní dřevo již brzy přejde z režimu odpadu do režimu výrobku.

OD12_09_14.indd 11

3.12.13 10:22

praxe

caterpillar a jeho řešení pro odpadový průmysl Stroje a zařízení výrobce cat dodává jejich výrobce caterpillar také ve speciální konfiguraci pro odpadový průmysl. V provozovnách, jako jsou spalovny, skládky komunálního odpadu, sběrné a recyklační dvory nebo zpracovatelské závody pro bioodpad, nachází uplatnění celkem jedenáct typových řad strojů Cat, od smykem řízených nakladačů, kolových nakladačů a pásových dozerů, až po speciální rýpadla pro manipulaci s materiálem (tzv. „material handling“) nebo skládkové kompaktory. Stroje Cat pro odpadový průmysl jsou od výrob‑ ce vybaveny originálním příslušen‑ stvím pro efektivní a bezpečný provoz ve skládkových provozech. Segment třídění a zpracování odpadů patří v celosvětovém měřítku k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících trhů. Společnost Caterpillar se tomuto odvětví věnuje systematicky již čtyřicet let a stroje Cat jsou tak dnes vybavené nejmodernějšími technologiemi pro zpracování a manipulaci s odpadem. Stroje Cat vyhovují nejen požadav‑ kům zákazníka na dlouhou životnost a minimalizaci provozních nákladů, ale také přísným směrnicím Evropské unie, týkající se bezpečnosti posádky při nakládání s odpady.

kolové nakladače

Kompaktní, malé a střední kolové nakladače Cat řady K a H (Cat 906H2 – 980K) se využívají například při přihr‑ nování odpadu v třídicích stanicích, ale také na skládkách komunálního odpadu nebo bioodpadu. Kromě při‑ hrnování zvládnou nakladače také nakládku materiálu; ke stroji je možné objednat celou řadu příslušenství, od vysokovýklopných lopat (v kom‑ binaci s prodlouženými rameny lze manipulovat až ve výšce 5 m), velkoob‑ jemových, až po lopaty s přidržovačem pro různé druhy lehkého a středně těžkého odpadu. Robustní konstrukce nakladačů může být ještě posílena ochrannými pancíři, které chrání podvozkové části před mechanickým poškozením (napří‑ klad při manipulaci s kovošrotem), ale také před chemickým naleptáním při práci s nebezpečnými odpady. str. 12

OD12_09_14.indd 12

Vlajkovou lodí segmentu jsou kolová rýpadla pro manipulaci s odpady.

Při pohybu na nezpevněném materi‑ álu jsou trakční schopnosti pro obsluhu stroje klíčové. Čelní kolové nakladače Cat mohou být vybaveny diferenciálem s omezením prokluzu (LSD) a funk‑ cí nastavení tahu na jednotlivá kola (Cat 906‑908H2 a 924K‑938K), a při přihrnování na kluzké ploše tak nedo‑ chází k prokluzu kol, práce je rychlejší, plynulejší a nevyžaduje zvýšené nároky na obsluhu. Zkrácení doby pojezdů se příznivě projevuje na spotřebě pohon‑ ných hmot a životnosti pneumatik. Nakladače jsou osazené nízkoemis‑ ními motory řady ACERT s tichým chodem a nízkou spotřebou paliva. Mo‑ dely Cat 924‑938K jsou navíc vybavené elektronicky ovládanou hydrostatickou převodovkou, nabízející maximum výkonu již při otáčkách 1800 ot./min., což se příznivě projevuje na životnosti motoru a celkové spotřebě. Riziko defektu při práci s odpady může být u Caterpillar eliminováno použitím speciálních patentovaných pneumatik Cat Flexport™. Plné bez‑ dušové pneumatiky mají na bocích otvory, které zlepšují ohebnost a pru‑ žení, a na rozdíl od běžně používaných plných pneumatik nezatěžují nápravy a rám stroje. Podle případových studií Caterpillar je životnost těchto pneu‑ matik 6–9000 motohodin, což je oproti

standardním nebo radiálním pneuma‑ tikám pro manipulaci s odpadem až dvouapůlnásobek. Dalším prvkem, který Caterpillar vyvinul speciálně pro potřeby odpa‑ dového průmyslu, je kabinový filtr s cyklónovým předčističem. Tento sys‑ tém pracuje na principu odstředivého účinku proudícího vzduchu a odstraní až 95 % pevných částic ještě dříve, než se vzduch dostane do kabinového filtru. Díky tomu je zapotřebí pouze jeden filtr namísto běžně používaných třech filtrů. Chlazení motoru ve vysoce prašném prostředí skládek vyřešili konstruk‑ téři Caterpillar použitím reverzního ventilátoru s automatickým čištěním. V případě zanesení chladiče se spustí zpětný chod ventilátoru a nečistoty jsou pod tlakem vyfoukávány ven. Toto řešení přispívá ke snadné obsluze a také k dlouhé životnosti motoru a jeho kom‑ ponentů.

Material handling

Kolová rýpadla pro manipulaci s odpa‑ dy (Cat M316D MH – M325D MH) jsou vlajkovou lodí v segmentu odpadového hospodářství. Tyto stroje jsou využívá‑ ny v třídicích stanicích, při haldování a recyklaci odpadků. Rýpadlo může být vybaveno drapákem s 360° otoč‑ ným kloubem, polypovým drapákem, odpady 12 | 2013

3.12.13 10:22

praxe vhodným například pro manipulaci s pneumatikami nebo kovovým šrotem, a také lžícovým drapákem pro sypké materiály. Kolová rýpadla pro manipulaci s odpady mají výsuvnou kabinu pro lepší výhled všemi směry. Pro snadnější orientaci obsluhy je k dispozici i zpětná kamera, která přenáší obraz ze zadní části stroje na barevný monitor uvnitř kabiny. V závislosti na typu aplikace mohou být tato rýpadla, podobně jako všechny stroje Cat pro odpadový prů‑ mysl, vybavena kompletním mřížovým programem pro ochranu posádky. Teleskopické manipulátory Cat (Cat TH 255C – TH514 C) jsou vhodné pro manipulaci s lehčím materiálem, a to nejen ve venkovních prostorech. Manipulátory od Caterpillar jsou lehké a výkonné a standardní výbavou se přitom přibližují strojům vyšších kate‑ gorií. Jejich největší devizou je snadná ovladatelnost, rychlost pojezdu a nízké provozní náklady. Manipulátory Cat

jsou vybaveny hydraulickým rychlou‑ pínákem pro snadné upevnění různého příslušenství, například jeřábového háku pro manipulaci s vaky, lopaty s přidržovačem nebo paletizačních vidlí. Smykem řízené nakladače Cat (Cat 226B3 – 299D) jsou nejmenší stroje, využitelné v odpadovém průmyslu. Výborná manévrovatelnost, jednoduchá údržba a multifunkční využití – to jsou hlavní přednosti těchto strojů. Kromě přihrnování zvládnou také úklid plo‑ chy, v nabídce výrobce najde zákazník koště nebo přihrnovací smetáky.

skládkové koMpaktory

Neocenitelným pomocníkem při hutně‑ ní skládky jsou skládkové kompaktory Cat s ježkovým kolem. Ostny na kole jsou rozmístěné daleko od sebe, čímž dochází k lepšímu provazování ma‑ teriálu při pojezdu stroje na skládce. Kompaktory Cat se vyznačují vysokým poměrem výkonu ke hmotnosti, takže

zpětný odběr tonerů zajišťuje jejich výrobce továrny sérii testovacích tisků, kdy je odzkoušena barevná kvalita, funkčnost a mechanická odolnost.

ekologická likvidace

Firma tiskové náplně nejen vyrábí, ale také zajišťuje jejich sběr a likvidaci. Svou ekologickou politikou se Teko Technolo‑ gy snaží působit na své klienty a dodava‑ tele a rozšiřovat tak všeobecné povědomí o problematice životního prostředí. Tonery a tiskové náplně do kancelář‑ ských zařízení spadají do kategorie ne‑ bezpečného odpadu. Prach, elektronické tiskové čipy nebo samotné plastové obaly představují v případě neodborné

Likvidace každé tiskové náplně je podle jejího výrobce zpětně dohledatelná.

odpady.ihned.cz

OD12_09_14.indd 13

–kz–

likvidace značné riziko. Zpětným odbě‑ rem tiskových produktů se společnost snaží zabránit jejich likvidaci „po do‑ mácku“, při které použité tonery často končí ve směsném odpadu. Společnosti přitom využívá služeb specializovaného dodavatele, který se na tento typ odpadu dlouhodobě specializuje. Likvidace kaž‑ dé tiskové náplně je zpětně dohledatelná a dodavatel služeb za ni ručí.

Výroba ekologických tonerů je vzhledem k manipulaci s tonerovým prachem pod přísným dohledem. Český výrobce a distributor Teko Tech‑ nology se nevyhýbá ani prosazování společenské odpovědnosti a podporuje osvětu v oblasti ekologie a recyklace. Vzhledem k výrobnímu artiklu je třeba, aby výroba bezezbytku splňovala ekolo‑ gické postupy a certifikace. Teko Tech‑ nology vyrábí kompatibilní ekologické tonery a tiskové náplně TEKO. Materiál použitý na jejich výrobu pochází vý‑ hradně od dodavatelů z Evropské unie, přesněji z Velké Británie. Nejpřínos‑ nější je dodržování pravidel dle nor‑ my ISO 9001:2009. Týká se celkového procesu výroby a vším, co s tím souvisí. Každý toner projde před opuštěním

popojíždění nebo rychlé změny směru nejsou při práci na skládce překážkou. Typickým představitelem této řady stro‑ jů je model Cat 826H, jehož první řada přišla na trh již v roce 1978. Konstrukce stroje kombinuje pevné odlitky pohl‑ cující zatížení se skříňovým rámem. Díky robotickému obrábění jsou sváry rámu extrémně pevné, zesílený přední rám roznáší zatížení od radlice tak, aby nebyl zatěžovaný otočný kloub. Podobně také zadní rám je přizpůsoben tak, aby absorboval krouticí moment motoru, disponujícího silou 299 kW. Motor, umístěný za ochrannou přepážkou proti nečistotám, disponuje vysokým kom‑ presním poměrem, takže výborně reagu‑ je i za studena. Nízké provozní náklady jsou u strojů Cat samozřejmostí – elek‑ tronická řídicí jednotka upravuje vstřik paliva podle aktuálního zatížení, motor je navíc vybaven funkcí automatického vypínání při volnoběhu, což dále snižu‑ je spotřebu pohonných hmot. n

Bezpečná výroBa

Tonerový prach, který je náplní všech tiskových kazet, může být látka škodli‑ vá, pokud se s ní manipuluje nesprávně s ohledem na prašné skupenství, ale jako taková škodlivá není. Proto je kla‑ den značný důraz jak na finální kontro‑ ly tonerů, z kterých prach nesmí unikat, tak na pracovní prostředí. Všichni zaměstnanci mají k dispozici ochranné pomůcky, které zabraňují vdechnu‑ tí prachu či zasažení očí a pokožky. „Za své zaměstnance jsme na pracovišti zodpovědní a rozsah této povinnosti si plně uvědomujeme. Prach, který použí‑ váme, není zdravotně závadný. Prošel testy Zdravotního ústavu v Ostravě,“ dodal produktový manažer Petr Kempa. Všichni zaměstnanci pracují v čis‑ tém prostředí a jsou ve styku jen s tím materiálem a stroji, které souvisí s jejich prací. Zabezpečeno je i barvové médi‑ um, se kterým přímo nikdo do kontaktu ve výrobě nepřijde. Všechen materiál je ukryt v nádobách, vzduchem se nešíří. Vyfasují roušky, latexové rukavice pro jemnou práci, samozřejmostí je firemní oblečení, obuv. Ale nejde prý o žádné NASA, podmínky jsou lidské, nastavené v rámci certifikačních osvědčení. n –jhm–

str. 13

3.12.13 10:22

praxe

Jak recyklovat boty

Účelná recyklace obuvi činila až do nedávna nemalé problémy. překážkou či spíše technickou bariérou bylo především pestré materiálové složení zmíněného výrobku.

Průměrná bota se skládá až ze čtyřicít‑ ky různých druhů materiálu, z nichž textilie, plasty, kůže či kovy tvoří podstatný díl. Výzkumníci z univerzi‑ ty v Loughborough se proto rozhodli na tenhle problém zaměřit a podrobně ho rozebrat. Doslova. Nebylo to jen tak. „Rozebrat“ nor‑ mální botu na jednotlivé složky je kvůli relativně malým rozměrům výrobku a celkové kompaktnosti těžší, než třeba rozmontovat auto v třídírně na jednot‑ livé díly. Aby mohli skutečně separovat jednotlivé složky, sestavili v dílnách univerzitního Výzkumného centra pro inovace ve stavebnictví a výrobě (Inno‑ vative Manufacturing and Construction Research Centre, IMCRC) dekonstrukční linku, která boty nejprve sortuje, roze‑ mílá na stejnorozměrnou drť a následně je pak s pomocí vzduchového separáto‑ ru třídí na jednotlivé složky. „S obuví je to těžké,“ připouští Shahin Rahimifard, vedoucí celého pro‑ jektu. „V každé botě narazíte na desítky

různých materiálů, které jsou na sebe pečlivě nalepeny, přišity, naklíženy či přitaveny. Pokud jde o recyklaci, je to v podstatě noční můra. Není proto divu, že většina obuvi spíš končila na skládkách.“ Třídicí a dekonstrukční linka, jejíž prototyp prozatím funguje v díl‑ nách IMCRC, v současnosti zatím stále vyžaduje manuální přetřídění odpadu v první fázi (například na boty s kovo‑ vými cvočky, boty kožené či plastové), ale dále už linka pracuje se čtyřmi proudy odpadu (kůže, pěna, pryž a „jiné materiály“) samostatně. Nejprve jsou boty rozemlety na granulát o velikosti zrn 3–4 mm, který je pak na proudových odlučovačích a bubnových/sítových separátorech přetříděn na základě odliš‑ ných fyzických vlastností materiálu. Profesor Rahimifard vyjmenovává pestrou škálu nového využití: „Rege‑ nerovaný kaučuk putuje na povrcho‑ vou úpravu běžeckých drah, aby po něm mohly běhat další páry bot.

Pěnové výplně mohou být využity na laminátové podlahy a výrobu koberců, smíšené textilie zase pro výrobu zateplovacích izolačních mate‑ riálů. Mletá guma z podrážek uzavírá recyklační smyčku dokonale, končí totiž znovu jako materiál pro výrobu podrážek.“ Technologie otestovaná v IMCRC je zatím pořád ve fázi vývoje, ale v současnosti řeší lidé z Loughborou‑ gh její uplatnění v praxi. Klíčové je podle nich navázat spolupráci přímo s majoritními výrobci a napojit se na fungující řetěz výroby. Jen tak je prý možné změnit fakt, že 95 % z dvaceti miliard párů bot (vyrobených ročně po celé Zemi) končí svůj životní cyklus na skládkách. n radomír dohnal Zdroj: ScienceDaily.com. Hezké „vysvětlující“ video www.youtube.com/watch?feature= player_embedded &v=uAH0K7porxw

spojení recyklace autovraků s akumulátory na 270 tun nikl‑kadmiových akumulátorů a baterií zlikvidovali v loňském roce v ŽoS‑eKo Vrútky, a. s. Jejich recyklaci kombinuje unikátně s druhou hlavní oblastí svých zájmů – zpracováním autovraků. Tento způsob spojení dvou autorizova‑ ných činností je v SR ojedinělý. Na spe‑ ciálně vybavené chemické čistírně od‑ padních vod, tzv. deemulgační stanici se v několika stupních čistí zaolejované odpadní vody a fyzikálně‑chemickou úpravou se zneškodňují. Při zpracování starých vozidel je zajímavá komodita – motor silně znečištěný ropnými látka‑ mi. Na jeho vyčistění po rozebrání se používá zařízení hydromat, v němž při teplotě kolem 80 stupňů dochází v alka‑ lickém prostředí k očištění jednotlivých častí motorů od ropných látek. Jako alkalické médium se v hydromatu pou‑ žívá právě elektrolyt z akumulátorů. str. 14

OD12_09_14.indd 14

Vedle systému sběru autovraků, které jsou jeho hlavním zájmem, má ŽOS‑EKO vytvořen komplexní systém sběru opotřebovaných alkalických ba‑ terií a akumulátorů. Hlavním environ‑ mentálním přínosem je recyklace, resp. zpětné získávání druhotných surovin a využití jednotlivých složek z odpadu až na plánovaných zhruba 98 %. Zhod‑ nocené Ni–Cd akumulátory a baterie jsou významnou surovinou pro výrobu niklu, jeho sloučenin a pro výrobu různých druhů legovaných ocelí. Na území SR se roční výskyt alkalic‑ kých baterií a akumulátorů vhodných pro recyklaci odhaduje maximálně na 300 tun. Moderní recyklační kapacity firma vybudovala s přispěním Recyklačního fondu. Nyní zde chystají novou tech‑ nologii pro zpracování elektrosoučástí ze starých vozidel. n –jhm–

Reaktor hydromatu, v němž se využívají odpadní elektrolyty.

Zpracované alkalické baterie a akumulátory v ŽOS‑EKO Vrútky Tun

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

do 30. 9. 2013

162

157

138

126

131

277

267

270

127

odpady 12 | 2013

3.12.13 10:22

bioodpady

téma

právní aspekty nakládání s bioodpadem v obcích zákon ponechává obcím dostatek prostoru k provedení své představy o podobě sběru a nakládání s bioodpadem. zároveň tím však na ně přenáší odpovědnost za adekvátní a účinnou úpravu pravidel. V současné době mohou obce nakládat s bioodpady v různém právním režimu. Komunitní kompostování je administra‑ tivně velmi snadné, protože není de iure nakládání s odpady, a zákon o odpadech se omezuje na stanovení minimálních zcela nezbytných pravidel. Tato výhoda je relativizována tím, že tímto způso‑ bem lze nakládat pouze s vybranými rostlinnými zbytky. S ostatními druhy bioodpadu je nutné nakládat ve stan‑ dardních odpadových zařízeních, je‑ jichž provoz podléhá z nutnosti chránit životní prostředí před nepříznivými vlivy mnohem podrobnější regulaci. odpady.ihned.cz

OD12_15_21.indd 15

Komunitní Kompostování

Podle § 10a odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech se komunit‑ ním kompostováním rozumí „systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost.“ Záko‑ nodárcem zvolený název není šťastný, protože komunitním kompostovánímje běžně míněno kompostování osob z více domů (tím se odlišuje od domácího kompostování, které se týká pouze jedné domácnosti), přičemž získaný kompost je použit přímo v místě. Je

zřejmě, že se nejedná o totéž. Nakládání s rostlinnými zbytky v druhém smys‑ lu není v podstatě předmětem právní regulace, přestože se hovoří o nakládání se zahradním odpadem. Zákon prohlašuje komunitní kompostování za způsob předcházení vzniku odpadu. Tato právní klasifi‑ kace je ovšem diskutabilní. V obecné rovině totiž rostlinné zbytky naplňují definiční znaky odpadu, a nemohou se stát vedlejším produktem, protože nejsou výsledkem výrobní činnosti. Tudíž by měly být považovány za odpad do okamžiku, kdy budou zpracovány > str. 15

3.12.13 13:58

téma na kompost, který je již využitelným výrobkem. Kvalifikace věci jako odpad zpravidla znamená podstatně nároč‑ nější požadavky na nakládání s ní. V případě rostlinných zbytků z údržby zeleně by tyto nároky mohly až znemož‑ nit hospodárné a k životnímu prostředí šetrné zpracování rostlinných zbytků na kompost (hnojivo). Domnívám se, že právě z těchto důvodů se zákonodár‑ ce rozhodl komunitní kompostování vyloučit z působnosti odpadové legisla‑ tivy. Tvrzení, že se jedná o předcházení vzniku odpadů, protože se jednotlivé osoby rostlinných zbytků nechtějí zbavit, nýbrž naopak je chtějí využít pro tvorbu kompostu, je účelové a nepřesné. Totožným způsobem by totiž bylo mož‑ né argumentovat i v jiných případech, které jsou dlouhodobě považovány za nakládání s odpady (typicky využití věci jako paliva). Zároveň toto pojetí komunitního kompostování vede k paradoxnímu důsledku. V obcích, kde je zavedeno ko‑ munitní kompostování, nejsou rostlinné zbytky odpadem, zatímco složením i původem totožné materiály jsou v jiné obci za odpad považovány (jsou sbírány jako směsný komunální odpad nebo jako využitelný bioodpad). Existence komunitní kompostárny rovněž nijak neomezuje skutečné množství vznika‑ jícího odpadu (nabízí „pouze“ možnost jeho snadného využití), a o předcházení vzniku odpadu se jedná čistě formálně. Zavedením komunitního kompostování se dokonce může zvýšit množství ma‑ teriálů, se kterými obec musí nakládat, protože se obyvatelům obce nabízí další a jednodušší možnost, jak se jich zbavit. Třebaže se jeví zařazení komu‑ nitního kompostování mezi způsoby prevence odpadu jako formalistické, právní důsledky jsou zřejmé. Komu‑ nitní kompostárna není zařízením pro nakládání s odpady a zákon o odpadech na tento způsob nakládání s rostlinný‑ mi zbytky v zásadě vůbec nedopadá. Zákon se v § 10a omezuje na konstato‑ vání, že komunitní kompostování lze provozovat pouze na základě obecně závazné vyhlášky obce. Úprava a kom‑ postování zelených zbytků také nesmí narušit složky životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy (vedle zákonem výslovně zmí‑ něného zápachu a emisí metanu mohou být kompostováním ohroženy zejména podzemní a povrchové vody).

Kompostárna

Odborná veřejnost zdůrazňuje praktic‑ ky nulovou administrativní náročnost komunitního kompostování. Není nutná evidence přijatých rostlinných zbytků (byť je vhodná), vlastní svoz zbytků nemusí provádět osoba oprávněná k nakládání s odpady, a není stanovena ani maximální kapacita kompostárny. str. 16

OD12_15_21.indd 16

bioodpady Vlastní zřízení kompostárny však není tak snadné. Snad s výjimkou zřízení kompostárny v rámci existujícího zaří‑ zení je totiž realizace nové kompostárny podrobena režimu stavebního zákona, protože se jedná o stavbu. Jelikož je potřeba respektovat zejména požadavky na ochranu vody a půdy a vlastníci sou‑ sedních nemovitostí namítají dotčení svých práv zápachem nebo hlukem (je‑li použita mechanizace), není zpravi‑ dla možné využití zjednodušených po‑ volovacích procesů v podobě územního souhlasu a ohlášení stavby. Kompostár‑ nu může provozovat obec ve vlastní režii nebo využít služeb jiného subjektu (zemědělce).

odpad, surovina, nebo palivo?

V rámci komunitního komposto‑ vání není možné nakládat se zbytky z restauračních zařízení či domácnos‑ tí. K tomu slouží obcím jiné nástroje. Oddělený sběr kuchyňského odpadu je nakládáním s odpadem, zatímco zpra‑ cování rozložitelného odpadu přímo v domácnostech není nijak regulováno. Tato pravidla musí obce respektovat, z pohledu obyvatel však tyto adminis‑ trativní rozdíly nejsou postřehnutelné. Nízká administrativní náročnost spo‑ jená s ekonomickou dostupností poté umožňuje široké rozšíření komunitního kompostování i v malých obcích. Je pro‑ to na místě položit si otázku, jaké do‑ pady bude mít MŽP avizované vyjmutí komunitního kompostování z režimu předcházení vzniku odpadu v plánova‑ ném zákoně o odpadech.

oddělený sběr bioodpadu

Postupně se ve stále více obcích zavádí oddělený sběr vybraných biologicky rozložitelných složek odpadu. Tento sběr zákon nijak neomezoval a ne‑

omezuje. Proto také slovní spojení „včetně biologicky rozložitelné složky komunálních odpadů“, kterým zá‑ kon č. 154/2010 Sb. doplnil zmocnění obce k vydání vyhlášky ke stanovení systému sběru komunálního odpadu, nemělo žádný význam, neboť jako sou‑ část komunálního odpadu mohly obce regulovat nakládání s ním i předtím. Obce mohou povinnost svým obyva‑ telům odděleně shromažďovat i tento druh odpadu uložit ve vyhlášce. Právní úprava na národní ani evropské úrovni nyní neukládá obcím povinnost zavést oddělený sběr bioodpadu (čl. 22 Směrni‑ ce EP a Rady 2008/98 o odpadech pouze předpokládá zavedení odděleného sběru biologického odpadu v případě potřeby členského státu). Mezi faktory, které ovlivňují úspěš‑ nost odděleného sběru, patří charak‑ ter zástavby (určuje podíl bioodpadu ze zahrad) a podmínky pro svoz. Právní úprava umožňuje obcím rozhodnout, zda oddělený sběr na svém území vůbec zavedou. Poněvadž se stále jedná o relativně novou možnost, je větši‑ nou zavedení této povinnosti spojeno s informační kampaní nebo je nejprve ověřeno na pilotním projektu. Třebaže není povinností obce zavést oddělený sběr bioodpadu, není k dis‑ pozici mnoho jiných prostředků, jak dostát požadavku směrnice o sklád‑ kách na postupné snižování množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Řada evropských států, včetně ČR, však v tomto ohledu zatím není příliš úspěšná. Proto je otázkou, zda by zavedení povinnosti odděleného sběru vedlo ke změně. MŽP v novém zákoně o odpadech počítá s povinností obcí zavést na svém území oddělený sběr přinejmenším bioodpadů rostlinného původu, a to s přihlédnutím k technologickým mož‑ nostem jako environmentálně vhodné‑ ho a ekonomicky a sociálně únosného řešení. Ekonomická náročnost je zmiňována již dnes, kdy jsou tyto systémy zaváděny dobrovolně, a tedy zpravidla pečlivěji a systematičtěji. Z hlediska efektivního fungování i výše provozních nákladů je rozhodující rozsah, v jakém by musel být tento systém zaveden. Jelikož je nakládání s komunálním odpadem věcí samosprávy, jeví se jako vhodnější ponechat konkrétní podobu systému odděleného sběru všech druhů komu‑ nálního odpadu na samotné obci a sta‑ novit místo toho požadavky na výsledky tohoto systému. n Mgr. Jakub Hanák právnická fakulta Masarykovy univerzity

Zpracováno na základě textu publikovaného na www.biom.cz, 9. 9. 2013

odpady 12 | 2013

3.12.13 13:58

bioodpady

téma

Kněžice jsou energeticky soběstačné díky bioplynce ostrovní systémy, nezávislé na dodávkách energie z distribuční sítě, jsou podle expertů cílem, ke kterému bychom měli směřovat. Jeden z nich však už několik let funguje v Kněžicích nedaleko nymburka. „Ano, jsme energeticky soběstačná obec,“ říká starosta Kněžic Milan Kaz‑ da. „V dodávkách tepla jsme soběstační ze sta procent, v elektřině dokonce více než ze sta procent.“ Pro obec tuto službu zajišťuje bioply‑ nová stanice s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, kotelna na biomasu a teplovodní rozvod centrálního zásobo‑ vání teplem v celé obci. „Jako první jsme měli záměr vybu‑ dovat peletizační linku a kotelnu na biomasu s rozpočtem kolem 60 mil. ko‑ run a návratností asi tři roky,“ vzpo‑ míná starosta. „V roce 2000–2001 byly dostupné dotace, navíc měla obec něco málo našetřeno. Ale pořád jsme hle‑ dali informace, až jsme se v roce 2004 na energetickém veletrhu poučili, jak to je vlastně s těmi bioplynkami – a v červenci už jsme na ni měli stavební povolení.“ Úvaha byla podle Milana Kazdy lo‑ gická: biomasa od zemědělců slouží jako surovina pro bioplynovou stanici, která z ní vyrobí elektřinu a digestát poslouží jako hnojivo na polích.

Financování

„Dostali jsme dotaci a museli si sehnat úvěr,“ vzpomíná Milan Kazda. „Banka od nás chtěla smlouvy o smlouvách budoucích na dodávky surovin, odběry

Bioplynová stanice Kněžice Je to technologické zařízení pro zpracování produktů a odpadních materiálů z jateční a zemědělské výroby, doplněných o rostlinnou hmotu a kaly z ČoV. Součástí BpS je linka hygienizace na úpravu a zpracování kuchyňských a jatečních odpadů a podobného biologicky rozložitelného materiálu. Materiály jsou v reaktoru podrobeny anaerobní fermentaci, jejímž produktem je bioplyn vhodný pro spalování v kogenerační jednotce. Výstupem z kogenerační jednotky je elektrická energie, vyvedená přes měření a trafostanici do veřejné sítě rozvodných závodů, a teplo, jehož menší část se spotřebuje pro ohřev fermentoru a hygienizaci, zbytek je využíván pro vytápění objektů v obci.

odpady.ihned.cz

OD12_15_21.indd 17

energií atd., to však bylo někdy obtížné. Stavět jsem začali v roce 2004, zpro‑ voznění BPS a naplnění smluv přišlo v roce 2006. Kolik firem, s nimiž máte smlouvu, za ty dvatři roky změní zamě‑ ření, nebo zanikne?“ Důležitým podkladem pro žádosti o dotace i úvěry byl počet občanů, kteří se na budoucím systému v obci chtěli podílet. „Museli jsme občany ukecat, aby si od nás vzali teplo. Nejdřív jich bylo jen 80, po přemlouvací kampani jich nakonec bylo sto dvacet. S tím jsme žádali dotaci,“ říká starosta. „Když jsme začali stavět, projevilo zájem dalších 27 lidí. Na ty už jsme však dotaci nemě‑ li, takže nám to vlastně projekt prodra‑ žilo.“ Prvotní náklady na vybudování celého systému byly 120 mil. Kč, z toho 95 mil. Kč pokryla dotace. S dalšími nutnými investicemi (drtič na biood‑ pad) dosáhly celkové náklady 138 mili‑ onů korun. „Při ekonomických úvahách nám pomohlo, že jsme je odvozovali od cen hnědého uhlí.“ Celkovou finanční kondici systé‑ mu ovlivňuje hodně aspektů. „Občané chtějí platit co nejnižší cenu za teplo, což je logické. Na počátku jsme jim slíbili 260 Kč/KJ plus mínus DPH. Od té doby cenu držíme, měníme jen o DPH. Cenu tepla dotace neřešila, pomáhá nám zelený bonus,“ vysvětluje starosta. Projekt se financuje zejména z pro‑ deje elektřiny z kogenerace. Do finanční rozvahy je třeba také zahrnout úspory z vyřešení odpadních vod v obci: „Jeli‑ kož můžeme na bioplynce zpracovávat obsah žump z Kněžic i okolních přidru‑ žených obcí, nemusíme stavět kanali‑ zaci a čistírnu odpadních vod, které by byly velmi nákladné.“

vstupy

Jako vstupy pro bioplynovou stanici slouží bioodpady, odpady ze zemědělské výroby nebo kaly z ČOV. Díky vybudo‑ vané hygienizaci může BPS zpracovávat i gastroodpady a vedlejší živočišné produkty. „Ročně potřebujme 23 tisíc tun odpadů,“ vysvětluje Milan Kazda.

„půjčenou částku bychom měli splatit do 15 let, už jsme zhruba v polovině,“ vypočítává Milan Kazda.

„Využíváme hlavně bioodpady, a když je jich málo, nakupujeme cíleně pěsto‑ vanou biomasu. Pro kotle získáváme štěpku v našich lesích, a spolupracuje‑ me i s okolními obcemi. Když potřebují, pošleme jim lidi se štěpkovačem přímo na místo.“ Cena vstupů se podle Milana Kazdy pohybuje jako na houpačce. Nově bu‑ dované zemědělské BPS spotřebovávají využitelné bioodpady, takže jich začíná být málo. „Za odebrání odpadů už nám producenti neplatí, často se dělíme o náklady na dopravu, nebo ji platíme celou,“ popisuje situaci starosta. „Když jsme BPS stavěli, předpokládali jsme, že bude významný podíl gastroodpadů, to se však nesplnilo. Nejspíš se stále zkrmují, i když je to zakázané. Na bio‑ plynku nám je přiveze jen ten, kdo má zavedené ISO a musí prokázat, kde jeho gastroodpady končí.“

problémy

Bioplynové stanice jsou vždy v podezře‑ ní, že zapáchají – zvláště když zpracová‑ vají živočišné produkty. „Tohle zařízení nikdy nebude vonět po fialkách, ale 80 % lidí v obci ani neví, že tu BPS je,“ tvrdí starosta. „Občas jsou problémy, když se hnojí digestátem,“ připouští. Di‑ gestátu vzniká za rok kolem 20 tisíc tun a zemědělci ho rádi odebírají, protože jim nahrazuje hnojiva. > str. 17

3.12.13 13:58

téma „Půjčenou částku bychom měli splatit do 15 let, už jsme zhruba v polovině,“ vypočítává Milan Kazda. „Teď uvažujeme o vybudování suché fermentace, která by rozšířila spek‑ trum přijímaných odpadů – zejména těch, které mají nějaké znečištění (hlína, kamení, drobné větvičky). Ty zatím dělají ve fermentaci velké problémy.“

bioodpady Je zřejmé, že Kněžicím se pravděpo‑ dobně podařilo najít cestu, jak biood‑ pady racionálně využívat v lokálních, investičně smysluplných menších zařízeních. Petr Havelka z České aso‑ ciace odpadového hospodářství k tomu dodává: „Na tomto pozitivním příkladu dobře fungujícího zařízení je vidět, že cesta úpravy odpadů dává smysl a může být ekonomicky výhodná za stávají‑

bps v přibyšicích: budoucnost, která nenastala zadluženou bioplynovou stanici v přibyšicích na Benešovsku ve výběrovém řízení koupil za 37,2 milionu korun investor ze Saúdské arábie. Jde o jednu z osmi stanic v Česku, které vyrábějí elektřinu z komunálního odpadu. Bioplynová stanice funguje čtvrtým rokem, její výstavba stála 250 milionů korun a na zařízení nebyla poskytnuta jakákoliv dotace. Vlastní ji společnost Bio Servis, která je společným podni‑ kem městských Technických služeb Benešov a společnosti IuT Czech, již ovládá rakouský podnikatel. Firma dluží asi padesátce věřitelů 236 milio‑ nů korun a byla od letošního ledna v konkurzu. Z prodejní ceny podniku tak bude uspokojena jen část věřite‑ lů. „Zástupce věřitelů tuto nejvyšší nabízenou cenu akceptoval, protože se nejevilo jako pravděpodobné dosáhnout za současné situace lepšího výsledku,“ uvedla pro ČTK Kateřina Buďveselová ze společnosti INSOL.UTION, která prodej zajišťovala. Prodej bioplynové stanice se po do‑ hodě s věřiteli uskutečnil formou výběrového řízení. „Z mnoha desítek

oslovených potenciálních zájemců se účastnili celého výběrového řízení tři uchazeči, jeden z nich nakonec nabídku nepodal,“ popsala prodej Buďveselová. Nyní se řeší poslední formality potřebné k uzavření smlouvy o prodeji podniku a úhradě kupní ceny. Vítězný inves‑ tor působí v energetice. „Ten má jistě v plánu provoz zachovat, ale podrobněj‑ ší plány případného rozvoje podniku ze strany budoucího vlastníka nám známy nejsou,“ dodala Buďveselová.

naděje při otevření

Při otevření stanice v roce 2011 vyšel na serveru BIOM článek popisující blíže její technologii. Citujeme z něj: „Použitý proces anaerobní digesce pojmenovaný autory jako ADOS pro‑ ces byl vyvinut rakouskou společností Innovation und Technik GmbH a kombi‑ nuje výhody mokré a suché technologie

cích podmínek. BPS v Kněžicích je dalším potvrzením faktu, že odpadové hospodářství nepotřebuje v poslední době navrhované navýšené financování ze strany občanů a firem zvýšenými poplatky a s tím spojené umělé systémy přerozdělování peněz prostřednictvím úřadů.“ n JarMila Šťastná

biozplynování, neboť sušina obsahu fer‑ mentoru může být upravována v rozmezí 12–18 % hmotnosti. Dle slov autorů se zařízení již dříve osvědčilo při zpraco‑ vání komunálních bioodpadů a gast‑ roodpadů v Singapuru v jihovýchodní Asii. Zařízení je vybudováno v lokalitě stávající skládky odpadů v Přibyšicích v návaznosti na třídicí linku na směsný komunální odpad. Jen část biologicky rozložitelného odpadu (BRO) pro zpraco‑ vání pochází ze separovaného domovní‑ ho odpadu, zbytek pochází z mechanicky předtříděného směsného komunálního odpadu. Další část BRO pochází ze stře‑ dočeských komerčních a průmyslových zdrojů. Z Prahy jsou dodávány zejména gastroodpady jejichž sběr provádějí Praž‑ ské služby, aniž by měly vhodnou techno‑ logii k jejich ekologickému využití. Zařízení bude zpracovávat více než 50 % produkce směsného komunálního odpadu ze svozových oblastí Benešova a Týnce nad Sázavou. V této spojitosti můžeme konstatovat, že se de facto jedná v České republice o první zaříze‑ ní na mechanicko‑biologickou úpra‑ vu odpadů v anaerobní variantě (tzv. anaerobní MBÚ). Produkty – neodvod‑ něný digestát, separát, fugát i vyrobený kompost byly zaregistrovány ÚKZÚZ jako hnojiva. Na závěr chceme vyjádřit svou nadě‑ ji, že nový závod pro anaerobní digesci biologických odpadů v Přibyšicích prokáže své kvality úspěšným dlou‑ hodobým provozem, který významně přispěje k úspěšnému řešení problému nakládání s biologicky rozložitelným odpadem na Benešovsku a bude vhod‑ ným příkladem pro následování v ostat‑ ních regionech ČR.“ Bioplynová stanice v Přibyšicích je podle projektu schopná denně zpra‑ covat až 100 tun organického odpadu a přeměnit ho na elektrickou energii. Roční kapacita je až 28 00 tun organic‑ kého odpadu s výrobou osm gigawattho‑ din elektrické energie. Těchto výsledků však zatím podnik nedosáhl. n –kce–

Část zpracovávaných odpadů tvoří prošlé potraviny z hypermarketů

str. 18

OD12_15_21.indd 18

Zdroj: 1) zpráva ČTK 2) LANDOVSKÝ Radek, VÁŇA Jaroslav, USŤAK Sergej: Anaerobní digesce bioodpadů v Přibyšicích u Benešova. 19. 12. 2011, www.biom.cz

odpady 12 | 2013

3.12.13 13:58

bioodpady

téma

organický materiál leží na skládkách a chybí v půdě Jedním ze sledovaných a objemově důležitých toků odpadů jsou odpady biologicky rozložitelné. celková produkce těchto odpadů se pohybuje kolem 2,8 milionu tun za rok. Mohly by být využity pro vylepšení půdních vlastností. zatím se to však nedaří. Pro všechny odpady vyplývá z čes‑ kých i unijních předpisů jednoznačný požadavek na jejich přednostní využi‑ tí. Pro biologicky rozložitelné odpady navíc ještě platí omezení dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., (příloha č. 5, část B), kde je uvedeno, že biologicky rozložitelné odpady lze ukládat na skládku pouze, jedná‑li se o složky obsažené v komu‑ nálním odpadu (skupiny 20 Katalogu). Platí pro ně harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky (bod 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce). Z tohoto ustanovení vyplývá, že bio‑ logicky rozložitelné odpady se na sklád‑ ky ukládat nesmějí. Výkaznictví týkající se nakládání s odpady však ukazuje, že biologicky rozložitelné odpady jsou na skládky stále přijímány.

souhlasy KrajsKých úřadů

Z podrobnějšího rozboru dat se ukázalo, že v řadě případů jsou odpady na sklád‑ ky přijímány na základě rozhodnutí krajského úřadu, který vydal souhlas i se skládkováním typů odpadů, které by se na skládky přijímat neměly. Z veřejně přístupných zdrojů je možné zazname‑ nat nový trend, a to budování kom‑ postáren přímo v areálu skládky s tím, že vzniklý kompost bude využit jako technologický či rekultivační materiál. Kvalitní organický materiál, který je zdrojem humusotvorných látek, je uklá‑ dán na skládky a chybí pak v půdě. V době poklesu počtu dobytčích jed‑ notek dochází i k poklesu množství stat‑ kových hnojiv, která je nutno nahradit jiným organickým materiálem, zdrojem

humusotvorných látek. Plnění standardů GAEC v oblasti zlepšování kvality půdy je povinností zemědělců, kteří mohou upravený kvalitní odpad využít.

snížit degradaci půd

Význam organických humusotvorných látek v půdě je všeobecně znám – pří‑ znivě působí na fyzikálně‑chemické vlastnosti půdy, zlepšuje její hospodaře‑ ní s vodou, příznivě ovlivňuje obsah pří‑ stupného fosforu v půdě a v neposlední řadě zvyšuje odolnost pěstovaných kultur vůči chorobám a škůdcům. Apli‑ kace organického materiálu napomáhá zamezit nebo alespoň snížit degradaci půd plynoucí z pokračující eroze, acidi‑ fikace, ztráty organické hmoty, zhutňo‑ vání a sesuvů. V našich podmínkách je v orné půdě mineralizováno ročně 4,0–4,5 tuny organických látek na hektar a přibližně polovinu (57 %) z toho uhrazují poskliz‑ ňové zbytky rostlin. Zbytek (1,5–2,5 tuny) je třeba dodávat organickými hnojivy. Již v dávce 10 tun kompostu na ha a rok jsou minimálně 2 tuny organických látek, což odpovídá průměru nedostatku, který je nutno dodávat. Je jednoznačné, že v této problematice hraje závažnou roli dotační politika státu v agrární, energetické či environmentální oblasti. Fakt, že se nedaří organickou hmotu navrátit zpět do půdy, potvrzují data uváděná v ISOH. V roce 2011 bylo 8 % z celkové produkce BRO ukládáno na skládky (Dl). Spolu s množstvím, které bylo využito k rekultivaci sklá‑ dek (N11), jako technologický materiál

na zajištění skládek (N12), a pro terénní úpravy (N1) dosahuje množství odklo‑ něné od využití na půdy až 12,5 pro‑ centa. Přímo aplikováno na půdu je jen 3,8 % BRO (R10), u 10 % zkompostova‑ ného odpadu není známo místo aplika‑ ce (N13). Je možné, že tomuto negativnímu vývoji částečně napomáhá i nerovná konkurence. Kompostárny provozova‑ nými v areálu skládek mají ve většině případů mají již v povolení uvedeno: „kompostárna slouží ke zneškodňování biologického odpadu cestou aerobního kompostování, výsledným produktem je materiál na rekultivaci skládky a terénní úpravy v areálu skládky…“. V porovnání samostatnými kompostárnami je u nich od počátku snížena motivace vypro‑ dukovat kompost v co nejlepší kvalitě, stejně jako snaha o co nejefektivnější oddělení BRO z ostatního odpadu uklá‑ daného na danou skládku. Tuto hypotézu dokládá i uvedená tabulka, z které vyplývá, že přestože celková produkce BRO rok od roku klesá, produkce kompostu nevyhovu‑ jící kvality (kat. č. 190503), množství odpadu využitého na rekultivaci skládek či jako technologický materiál na jejich zajištění stoupá. n ing. DagMar sirotkova ing. DagMar voloŠinová centrum pro hospodaření s odpady Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.

Zdroj: Přednáška prezentovaná v rámci konference Biologicky rozložitelné odpady, 2013.

produkce BRo (kategorie o) a vybrané způsoby nakládání s BRo (kategorie o) dle vyhlášky č. 341/2008 sb. Produkce BRO A00

Využití odpadů na rekultivace skládek N11

Ukládání odpadů jako technologického materiálu N12

Využití odpadů s výjimkou kalů na terénní úpravy N1

(tis. tun)

Produkce kompostu nevyhovující kvality, 190503

Kompostování N13

2005

5042

2,5

21,8

111,0

26,0

319,2

2006

3755

2,0

39,1

58,7

19,3

260,4 326,6

2007

3247

11,0

35,1

69,1

25,9

2008

3618

8,6

48,4

102,9

38,3

396,7

2009

2937

4,2

34,9

77,2

50,2

283,0

2010

2865

3,2

64,1

66,4

57,9

270,1

2011

2777

19,7

57,9

42,9

60,7

289,8

odpady.ihned.cz

OD12_15_21.indd 19

str. 19

3.12.13 13:58

téma

bioodpady

bioodpad jako zdroj příjmu pro města a obce V současné době je nakládání s komunálním odpadem ve většině českých měst a obcí problémem vyžadujícím značné finanční prostředky z jejich rozpočtů. nabízejí se však i jiná řešení. Nakládání s odpadem se může stát zajímavým zdrojem příjmu. A to zejmé‑ na pokud se zaměříme na biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu, která tvoří nezanedbatelných 30 % z celkového množství směsného komunálního odpadu. Přestože se nabízí řada možností, jak s bioodpady nakládat, jsou zatím k jejich zpracování nejčastěji využívány kompostárny a bioplynové stanice. Jsou ale tato řešení pro obce a města skuteč‑ ně těmi nejlepšími? Na následujících řádcích se tedy pokusíme ve stručnosti přiblížit výhody a nevýhody jednotli‑ vých postupů a provedeme jejich porov‑ nání s jinými alternativami.

ZaříZení pro energeticKé využívání odpadu (spalovny)

Moderní zařízení pro energetické využí‑ vání odpadu jsou technologicky na ta‑ kové úrovní, že splňují všechna kritéria daná platnou legislativou. Diskuze o jejich vybudování jsou v naprosté většině případů vyvolány obavami ob‑ čanů, které se týkají míry vlivu zařízení na zhoršení životních podmínek v oko‑ lí. Tato zařízení však splňují povolené emisní limity s výraznou rezervou. To neznamená, že zařízení pro energetic‑

Kompostárny

Skutečnost, že je kompostárna techno‑ logicky nenáročným zařízením, může vzbudit dojem, že se jedná o řešení nejjednodušší. Bohužel však nemusí být řešením nejvhodnějším. Často se totiž setkáváme s nadhodnocenými finančními očekáváními, která narážejí na neprodejnost kompostu, což poslé‑ ze vede k problémům s dlouhodobou udržitelností celého projektu. Vzhledem k počtu existujících kompostáren je totiž trh s kompostem natolik nasycen, že současná prodejní cena kompostu ani zdaleka neumožňuje ekonomic‑ kou návratnost vynaložené investice. Na opačné straně pak jsou kompostárny projektovány na nereálné (nadhodno‑ cené) množství odpadu, což opět vede k neefektivnosti projektů.

bioplynové stanice

Široká veřejnost je vnímá jako univer‑ zální zařízení na zpracování bioodpadu. Je tomu však skutečně tak? Bioplynové stanice jsou sofistikovaná zařízení, velmi vhodná pro zpracování materiálů s konstantními vlastnostmi. Ty jsou důležité z hlediska řízení anaerobního procesu zpracování, kdy je průběžně sledována a regulována teplota a PH ve fermentoru bioplynové stanice. Optimálním materiálem pro bioplynové stanice je například kejda a kukuřičná siláž. Komunální bioodpady se s ohle‑ dem na svůj proměnlivý charakter a sezónnost produkce pro bioplynovou stanici ve většině případů příliš nehodí. str. 20

OD12_15_21.indd 20

Ke zpracování bioodpadu se dnes využívají hlavně kompostárny a bioplynové stanice.

ké využívání odpadu jsou vhodná pro všechna města či obce. Například velká zařízení na ener‑ getické využívání odpadu plánovaná pro Plzeň, Komořany nebo Karvinou menším městům nebo sdružením menších obcí neposkytnou význam‑ nější ekonomickou výhodu ve srovnání se skládkováním. Města či obce by například nemusely věnovat pozornost separaci biologicky rozložitelného od‑ padu. Nicméně náklady na zpracování odpadu budou určovány provozovate‑ lem příslušného zařízení, jehož snahou nebude snižování poplatků za likvidaci (a tím i svých příjmů). Ba právě naopak.

Město nebo obec by se takovým způso‑ bem opět zbavila možnosti profitovat na využívání odpadů ve svůj finanční prospěch.

řešení

Prvotním problémem pro uspokojivé vyřešení problému nakládání s biood‑ pady není získání technologie pro jejich zpracování. Naopak, jako klíčové se jeví získání podrobných informací o speci‑ fických charakteristikách města nebo obce, na jejichž základě bude možné provést podrobný návrh řešení nakládá‑ ní s bioodpady, který zohlední všechna místní specifika a jehož realizace ná‑ sledně povede k efektivnímu a finančně přínosnému odbytu výsledného produk‑ tu. Takový návrh by měl zahrnovat nejen výběr technologie, ale také postupy zís‑ kávání bioodpadů, logistiku a marketing. Bioodpady vznikající na území měst a obcí lze zpracovat tak, aby se z nich stalo palivo splňující legislativ‑ ní podmínky biopaliv a bylo možné je termicky využít na území obce. Tím, že se využije bioodpad jako palivo, zvýší to prudce jeho prodejní cenu (vzhle‑ dem k cenám tepla, plynu a elektři‑ ny). Přitom toto řešení není nikterak technologicky nepochopitelné a je zcela v intencích spalování biomasy. Je tedy veřejností vnímáno stejně pozitivně jako např. spalování dřevěných pele‑ tek, briket nebo štěpky. Konstrukčně je řešení mnohem méně stavebně náročné než bioplynová stanice a zcela srovna‑ telné, ne‑li menší, než u klasické kom‑ postárny. Tepelný zdroj je možné podle potřeby doplnit zařízením na výrobu elektrické energie a zvýšit tak celkovou efektivitu celku. Cílem všech uvedených řešení by přitom měla být dlouhodobá udržitel‑ nost celého projektu a zároveň snížení nákladů na nakládání s odpady, což mj. znamená, že odpady by měly být efektivně využívány tam, kde vznikají, tedy na území jednotlivých měst, obcí, případně regionů. Bioodpady mohou být pro město nebo obec přínosem, pokud získá odborné a praktické informace o možnostech dalšího využití. n Petr PoDola, datrys, s. r. o.

odpady 12 | 2013

3.12.13 13:58

OD000

bioodpady

téma

Za dvě havárie bioplynky až milion pokuty pokuta až milion korun hrozí za dvě ekologické havárie, při kterých v uplynulých dnech unikla z bioplynové stanice v Kozojídkách na hodonínsku do kanalizace v areálu podniku kejda. „Nehody se staly patrně kombinací technické závady a lidského pochybe‑ ní,“ řekl v této souvislosti ČTK ředitel brněnského pracoviště České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jindřich Mikeš. „Dvě havárie na jednom zařízení v rozmezí zhruba jednoho měsíce zna‑ menají opravdu velký problém. Vyšetřo‑

co je Kejda Je to tekutá směs pevných výkalů, moči a technologické vody, kterou podle zákona 106/2005 Sb. řadíme mezi zemědělské odpady. Jedno prase vyprodukuje za den cca 5 kg exkrementů, což odpovídá 7,5 kg kejdy. Kejdu nejde využívat nepřetržitě z důvodů: n provozních n hygienických

n klimatických n agronomických

Rizik užití kejdy bez předchozí úpravy:

n nebezpečí znečištění povrchových

a podzemních vod

n únik amoniaku do půdy n hygienické a zdravotní riziko

vání ještě není u konce, ale zřejmě tam jde o porušení vodního zákona,“ uvedl. Na vyšetřování přesných příčin obou nehod pracuje Česká inspekce životního prostředí s Odborem životního prostře‑ dí radnice ve Veselí nad Moravou. Kdy by mohlo skončit, to si Mikeš zatím netroufl odhadnout. První havárie se stala 21. září, kdy z fermentoru na vý‑ robu bioplynu uniklo asi 1500 m3 kejdy. Kanalizací dostala až do říčky Veličky a způsobila úhyn ryb. Důvodem nehody bylo špatně utěs‑ něné potrubí nádrže. Stejná situace se opakovala v úterý. Z druhého fermen‑ toru uniklo zhruba 80 m3 kejdy. Velička byla částečně znečištěna, tentokrát ale havárie nezpůsobila úhyn ryb. Otázkou podle Mikeše je, zda je za nehodu odpovědný provozovatel stanice, jímž je Rolnická akciová společ‑ nost Hroznová Lhota, nebo firma Reus, která stanici postavila. Místopředseda představenstva Rolnické akciové společnosti Hroznová Lhota Pavel Solařík ČTK řekl, že pochy‑

hlavním problémem BpS v Kozojídkách je únik prasečí kejdy z fermentoru.

bení své firmy odmítá. „Máme znalecký posudek, který říká, že potrubí bylo na fermentor nainstalováno špatným způsobem. Vznikají nám zastavením provozu stanice velké ztráty, které bude‑ me chtít po dodavateli uhradit,“ uvedl. Jednatel společnosti Reus Petr Sla‑ nička nechtěl komentovat, kdo je za obě havárie odpovědný. Vše podle něj teprve ukážou znalecké posudky „Máme ale od investora podepsané pře‑ dávací protokoly po výstavbě stanice, která prošla i řádným zkušebním provo‑ zem. My tedy máme svědomí čisté,“ řekl Slanička. n –jhm– Zdroj: zpráva ČTK

OD000795-1

MÁTE BIOODPAD? MY MÁME ŘEŠENÍ VYUŽIJTE NAŠE PROFESIONÁLNÍ SLUŽBY Proč vyhazovat bioodpad do běžné popelnice, když z něj může být kompost, tolik potřebný nejen pro Vaše rostliny? Proč nesnížit náklady na svoz a odstranění směsného komunálního odpadu? Proč netřídit bioodpad, když je to tak snadné? NAVŠTIVTE NÁŠ WEB PRO VÍCE INFORMACÍ.

www.avecz.cz Společnost skupiny AVE Energie AG Umwelt

OD12_15_21.indd 21

3.12.13 13:58


vývoz českého odpadu, nebo české spalovny? V Česku končí odpad, zejména komunální, často na skládce. plány na rozšíření spaloven jsou drahé a u veřejnosti nepopulární. V Německu naopak mají spalovny nadbytečnou kapacitu a komunální odpad je dovážen ze zahraničí. Čeká nás výstavba nových spaloven v ČR, nebo export komunálního odpadu do Německa? Podle hierarchie způsobů naklá‑ dání s odpady by skládkování odpadů mělo být až poslední možností, ačkoli v České republice zatím stále převládá. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v současné době připravuje věcný záměr zákona o odpadech a dalších právních předpisů týkajících se této problemati‑ ky, a tak lze předpokládat, že se situace v oblasti odpadového hospodářství v České republice konečně změní. A prá‑ vě v této chvíli je proto vhodné uvažovat i nad dalšími alternativami. Jednou z nich je využití již existujících spalo‑ ven komunálního odpadu u našich sou‑ sedů v Německu. Umožňuje však platná legislativa vůbec takovou možnost? Přesné podmínky přeshraniční přepravy odpadů a její kontroly stanoví přímo použitelné nařízení EU, o přepra‑ vě odpadů (nařízení Evropského Parla‑ mentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů). V ČR je přeshraniční přeprava odpadů upravena zákonem o odpadech, přičemž orgánem příslušným pro přeshraniční přepravu odpadů je MŽP.

předpisy to nevylučují

Vývoz odpadu vzniklého v ČR za úče‑ lem jeho odstranění či využití platné české právní předpisy nevylučují, nicméně MŽP může vývoz v závislosti na druhu odpadu a plánovaného způ‑ sobu nakládání s ním zakázat nebo mu klást určité podmínky. Nařízení mimo jiné rozděluje odpady do tzv. „žlutého“ a „zeleného“ seznamu. Na „žlutém“ seznamu jsou zapsány odpady určené k odstranění a nebezpečné odpady určené k využití a na „zeleném“ odpady nikoliv nebez‑ pečné určené k využití. Přeprava „žlutých“ odpadů podléhá postupu předchozího písemného ozná‑ mení a souhlasu, tedy vzhledem ke své povaze přísnějšímu režimu, zatímco „zelené“ odpady mohou být vyváženy bez povolení a vztahují se na ně jen obecné požadavky na informace. Přepravu „žlutých“ odpadů, nebo odpadů, které nejsou uvedeny na žád‑ str. 22

OD12_22_27.indd 22

Mgr. Bernhard Hager

ném seznamu, může příslušný orgán z důvodů uvedených v nařízení zakázat. Seznam důvodů pro zákaz přepravy od‑ padu za účelem jeho odstranění je dlou‑ hý, zatímco přepravu odpadu za účelem jeho využití příslušný orgán v podstatě neomezuje. Zvláštním případem je přeprava komunálního odpadu určeného k vyu‑ žití. Ačkoli také spalovny komunálního odpadu mají na základě splnění kritérií efektivnosti status zařízení pro využi‑ tí (R1), může v případě komunálního odpadu určeného k využití příslušný orgán vývoz zakázat ze stejných dů‑ vodů, jako jsou ty sloužící k eliminaci přeshraniční přepravy odpadů. Hlavní námitkou proti přepravě odpadů jsou principy blízkosti a sobě‑ stačnosti. Princip blízkosti znamená, že s odpadem by mělo být nakládáno v blízkosti jeho vzniku. Také ustano‑ vení § 54 zákona o odpadech stanoví, že odpad vzniklý v ČR se přednostně odstraňuje, či využívá v ČR. V případě využití odpadů je však v zákoně ještě doplněno „nejedná‑li se o využití v ji‑ ných členských státech Evropské unie“. Toto doplnění souvisí s Rámcovou směrnicí o odpadech (Směrnice Evrop‑

ského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic), kte‑ rá stanoví členským státům na jedné straně povinnost zřídit integrovanou a odpovídající síť zařízení na odstraňo‑ vání odpadů a zařízení na využívání směsného komunálního odpadu, avšak zároveň připouští, že v případech, kdy je to nutné nebo rozumné, může být tato síť vytvořena ve spolupráci s jinými členskými státy. Ohled je brán zejména na zeměpisné podmínky a na potřebu specializovaných zařízení pro některé druhy odpadů, a také na využívání nejlepších dostupných metod a tech‑ nologií. Rámcová směrnice o odpadech také stanoví hierarchii způsobů nakládání s odpady jako pořadí priorit pro právní předpisy a politiku v oblasti před‑ cházení vzniku odpadů a nakládání s nimi. Tuto hierarchii transponuje český zákon o odpadech ustanovením § 9a. Na prvním místě v hierarchii stojí předcházení vzniku odpadů následo‑ vané přípravou k opětovnému použití a recyklací. Předposledním způsobem nakládání s odpady je dle hierarchie jiné, například energetické využití, a až poslední volbou by mělo být odstranění odpadů. V ČR převládá zatím stále sklád‑ kování, které je v hierarchii způsobů nakládání s odpady na nejnižší příčce. V roce 2012 byl podíl komunálních od‑ padů odstraněných skládkováním vzta‑ žený k celkové produkci komunálních odpadů 53,7 %, zatímco podíl energetic‑ ky využitých komunálních odpadů byl pouze 11,8 % (Zpráva o životním pro‑ středí České republiky v roce 2012). Dle požadavků EU by měl být podíl sklád‑ kování minimalizován a neměly by být budovány nové skládky. Toho chce ČR dosáhnout mj. navýšením poplatků za ukládání odpadů na skládky.

efektivnější řešení

V současné době jsou v ČR provozovány tři spalovny komunálního odpadu – v Praze, Brně a Liberci. Jejich kapacita je však i vzhledem k závazkům ČR vůči EU nedostatečná, a proto se uvažuje o výstavbě nových spaloven. To však Odpady 12 | 2013

3.12.13 14:06

nakládání s odpady naráží na dva zásadní problémy – ne‑ dostatek financí a odpor veřejnosti z aglomerací v blízkosti plánovaných nových spaloven. Nejen výstavba, ale také provoz spalovny vyžaduje nemalé investice, zejména je‑li kladen důraz na používání nejlepších dostupných technologií a s tím spojenou neustálou modernizaci. Je zřejmé, že výstavba nových spaloven v ČR bez spolufinancování z evropských zdrojů není v současné době možná. Nebylo by tedy efektiv‑ nější, v souladu s rámcovou směrnicí

o odpadech, využít síť zařízení na vyu‑ žívání směsného komunálního odpadu, kterou již mají vybudovanou například v Německu, a která má dostatečnou kapacitu, aby pojala i komunální odpad dovezený od nás? Z hlediska hierarchie je lepší odpad energeticky využít než skládkovat. Pokud je tedy blíže česká skládka než německá spalovna, oprav‑ du je na místě argumentovat princi‑ pem blízkosti při dalším rozšiřování skládky? Samozřejmostí zůstává, aby se jednalo pouze o spolupráci za účelem efektivního plnění cílů rámcové směr‑

intervence čnB a vstupy pro nakládání s odpady Ještě dříve, než statistika poznala, že se hrubý domácí produkt ve třetím kvartálu 2013 proti období předchozímu po očištění vlivu počtu pracovních dnů propadne o 0,4 % a že tedy ekonomika stále není na vzestupu, dobře analyzovala situaci ČNB. Při této stagnaci došlo ke zlevnění cen telekomunikací, sníží se ceny energií. Inflace začala nebezpečně zpomalovat. Nad exportem převýšila domácí po‑ ptávka po importovaném zboží, i když část zboží ze zahraničí bylo pořizováno na sklad, což byl vliv aktuální. Dále trvá nedostatek veřejných zakázek. A dosta‑ tečnou kupní sílu nemají při zavedeném zdanění domácnosti. To vše dohromady znamená příznaky deflace.

proti příznakům deflace

Od září proto Česká národní banka zvažovala intervenci proti deflaci. Intervence musí být dostatečně silná, řekněme nejméně 3 %, musí určitou dobu trvat, aby s kurzem počítaly firmy i domácnosti, a musí konečně trvat do‑ statečnou dobu, řekněme několik měsí‑ ců. Intervence se dělá tak, že za koruny se nakoupí euro. Významné také veřejnosti bylo, že drhla měnopolitická inflace. Ta nebere na zřetel změny nepřímých daní, tedy pro‑ měnu vnějšího prostředí. Sklouzla pod

jedno procento, což je již malý krok k de‑ flaci, které se musí ekonomika vyhnout. ČNB tedy sáhla k intervenci. Řada analytiků, protože špatně odhadla vývoj HDP, krok ČNB nechválila. Ekonomka Šichtařová v televizi uváděla, že krok měl logiku dříve, nyní že již nastává oživení ekonomiky – ačkoliv HDP mezikvartál‑ ně – tiše jak sníh – zatím spadl o 0,4 %. Vedení rady jak známo nebylo jednot‑ né. Intervence i její odkládání bylo opře‑ no o hypotézu na základě dat, která znali všichni. Rozdíly ve výkladu a odhadu dalšího vývoje byly velmi malé. Není se co divit obezřetnému postoji vicegu‑ vernéra Mojmíra Hampla, který se jistou dobu nepřikláněl k jednoznačnému řešení. Nyní není vyloučeno, že provede‑ ná akce byla dostatečně silná a že vyvolá reakci spotřebitelů v očekávané míře. Pokud provedená intervence uspěje, mohla by být poptávka veřejnosti po pěti šesti měsících znatelně pře‑ směrována od zahraničních produktů k domácím. U jednoho to však zcela jistě nebude možné: u ropy.

Vývoj cen ropy a dalších produktů USD za barel lehké ropy 30. prosince 2003 16. června 2008

USD za barel brent

32,79

29,32

USD za tunu motorové nafty –

137,84

136,60

1 263,00

18. ledna 2010

78,36

77,25

623,75

22. října 2013

98,41

109,85

937,25

19. listopadu 2013

93,03

108,08

910,75

Odpady.iHNed.cz

OD12_22_27.indd 23

nice, tedy co nejvyšší úrovně ochrany životního prostředí, nikoli o vybudová‑ ní systému závislosti ČR na momentální kapacitě německých spaloven. Řeší‑li se budoucnost nakládání s odpady, měly by být rozhodně uva‑ žovány všechny varianty, které nejsou legislativně vyloučeny. Tedy i přeshra‑ niční přeprava odpadů za účelem jejich využití či odstranění. n Mgr. Bernhard hager, LL.M Mgr. aLena Šíchová dvořák Hager & partners, advokátní kancelář, s. r. o.

Z makroekonomiky jsme dalším krokem u nákladů na odvoz odpadů, protože den ze dne se ceny ropy, asfaltu a podobných komodit násobí novým kurzem (viz tab.). Před intervencí 22. října byl barel za 98,41 USD, krát kurz 18,816 Kč za do‑ lar, součin činí 1851,7 USD. Po intervenci byly k 19. listo‑ padu ceny následující: barel lehké za 93,03 USD krát 20,256 rovná se 1884,4 USD. I když je na burzách cena ropy menší, český kupec platí víc. Od‑ voz odpadů si vyžádá vyšší náklady se všemi důsledky.

výhled pro odpady

Při zpracování odpadů jsou hlavní náklady, roli pro naše služby tedy hraje aktuální zvýšení. A makroekonomic‑ ký rámec? Celková ekonomika bude váznout, zpomalí. V roce 2014 v celé osmadvacítce má HDP růst o 1,4 %. Tam, kde platí eurem, by HDP mohl vzrůst o 1,1 %. ČNB počítala v říjnu, že HDP na rok 2014 by bez zásahu stoupl jen o 1,5 %. Bankéři věří, že jejich inter‑ vencí se HDP zlepší a poroste v následu‑ jícím roce o 2,1 %. Jinou vizi má OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a roz‑ voj, čeká vzestup jen o 1,1 %. Přestože zahraniční instituce mají obvykle větší chybu v odhadech než domácí, například Mezinárodní měnový fond, spíše za bernou minci přijímám odhad OECD, nikoliv ČNB. Čekám vzestup HDP nejvýše o jedno procento při inflaci spotřebitelských cen do dvou procent. Vedle intervence by mohla dát podnět k růstu HDP produktivita. Ale k té chybí dostatečně efektivní výzkum. Produktivitu v devadesátých letech podnítily na čas přímé zahraniční in‑ vestice, díky nimž investoři vydělávali, ale to se nyní nemůže opakovat. Nicmé‑ ně služby, i když pocítí růst nákladů, svou pozici a existenci udrží. Na rozdíl od stavebnictví, které je zas příkladem resortu postiženého potřebnou inter‑ vencí. n Mgr. Ing. MILan cIkánek

str. 23

3.12.13 14:06


jaký systém zvolit pro sběr kovových obalů? díky svým výborným mechanickým, bariérovým a aseptickým vlastnostem jsou kovové obaly oblíbeným obalovým materiálem a jejich produkce na českém trhu každoročně stoupá. Kovy lze velmi dobře a opakovaně recyklovat a snížit tak energetic‑ kou náročnost na primární výrobu: u hliníku se recyklací ušetří až 95 % energie potřebné k výrobě. Podstat‑ ným problémem je však dostat použité (a recyklovatelné) kovové obaly z komu‑ nálního odpadu zpět ke zpracovatelům a umožnit jejich recyklaci. Vedle málo pravděpodobného zálohování obalů se reálně jeví jejich zpětný odběr a třídění v rámci komunálního odpadu.

evropské souvislosti

Do roku 2020 by se měla v EU zvýšit závazná míra recyklace kovových obalů pro jednotlivé státy až na 80 % (v sou‑ časné době je minimální závazná míra recyklace stanovena na 50 %). Podle Ministerstva životního prostředí Česká republika recyklova‑ la za rok 2011 celkem 64 % kovových obalů. Tato hodnota je přinejmenším diskutabilní, jelikož jediným fungu‑ jícím systémem pro zpětný odběr ko‑ vových obalů, tj. donáškovým sběrem pomocí sběrných dvorů, se za rok 2011 podařilo vytřídit pouhých 3–5 % kovo‑ vých obalů. Kovy se sice dají extrahovat i ze strusky v zařízeních pro energe‑ tické využití odpadů, nicméně v České republice bylo v roce 2011 energeticky využito (spáleno) pouze 10,8 % komu‑ nálního odpadu.

KOVy pOužíVAné prO ObAly n Ocel (Fe): pro výrobu konzervových

plechovek se požívají ocelové plechy. Měkčí plechy se využívají pro obaly vyráběné tažením a tvarované uzávěry. n Hliník (Al): Hliníková fólie se používá často v kombinaci s dalšími materiály. Je snaha o maximální úsporu materiálu při zachování užitných vlastností. za posledních 20 let je úspora u všech typů obalů z hliníku v průměru 28 %. n Cín (Sn): je používán pouze v malém množství, většinou k vytvoření vyšší odolnosti proti korozi. Nejčastěji je používán jako další vrstva na oceli. Jiné kovy jako je měď (cu), olovo (pb) nebo stříbro (ag) se používají pouze výjimečně. Jde spíš o dekorační výrobky nebo obaly s malým výskytem.

str. 24

OD12_22_27.indd 24

Podle Eurostatu vyprodukoval v roce 2010 každý občan Evropské unie v průměru 156,8 kg odpadu z obalů (42,6–202,2 kg na obyvatele). Kovové odpady z obalů představují v E15 zhru‑ ba 6 % celkového množství obalových odpadů (10–11 kg/obyv.), jejich recykla‑ ce dosahuje 70 %. Podle údajů Cenia vyprodukoval za rok 2010 každý občan České republi‑ ky 87,7 kg obalových odpadů, přičemž jejich množství roste o 2–3 % ročně. Kovových odpadů z obalů u nás vzniklo pouze 4,7 kg na osobu a rok. Kovové obaly jsou zařazeny dle katalogu odpa‑ dů (vyhláška č. 381/2001 Sb. příloha 1) do skupiny komunálních odpadů, kód 20 01 40.

Umístění nádob na separovaný sběr

zkušenosti se sBěrem

V roce 2010 byl zahájen společností EKO‑KOM, a. s., projekt, jehož cílem bylo ověřit různé způsoby sběru kovo‑ vých odpadů z obalů. Na tomto projektu se podílely města Ostrava, Jablonec nad Nisou, Český Brod a různé komerční subjekty a odpadářské firmy. n Pytlový sběr Hlavní nevýhodou pytlového sběru je nutnost uchovávat kovový odpad v do‑ mácnosti po dlouhou dobu. V Jablonci nad Nisou používali pro sběr osmdesá‑ tilitrový pytel, který odpovídá zhruba 3 kg vytříděného kovu. Při zjištěné výtěžnost na osobu (zhruba 0,4 kg kovových obalů za rok) by takový pytel plnila čtyřčlenná rodina více než rok. n Systém zálohování Podle ekonomické analýzy vypraco‑ vané v roce 2008 (pro PET a kovové obaly) vyžaduje zavedení zálohovací‑ ho systému vysoké náklady. Platí to zejména pro plasty, které patří mezi nejvíce tříděné komodity komunálního odpadu. Z vlastního dotazníkového šetření v Praze vyplynulo, že pouze 7 % respondentů by uvítalo pro sběr nápojo‑ vých plechovek jejich zálohování. Tento systém navíc nepodchycuje sběr ostat‑ ních druhů kovových obalů (konzervy, tlakové nádoby, víčka, apod.). n Extrahování kovu ze škváry Tento způsob lze uplatnit v městech, kde funguje zařízení na energetické vy‑ užití komunálního odpadu. Magnetic‑

Obsah sběrných nádob

kou separací ze škváry se dají vytřídit železné kovy. Neželezné kovy, zejména často užívaný hliník, většinou shoří, po‑ případě ulpí na válcových roštech. n Donáškový systém sběru V České republice je v současnosti v pro‑ vozu 1166 sběrných dvorů. V roce 2011 bylo s jejich pomocí vytříděno pouze 6 % kovových obalů. Sběr pomocí sběrných nádob v České republice bez‑ problémově funguje u separace papíru, plastu, nevratného skla, nápojových kartonů a dalších komodit. U kovových obalových odpadů by jeho zavedení bylo finančně náročné – zejména pro nutnost pořídit kontejnery s mechanickým zabezpečením (podobně jako nádoby na textil a elektroodpad).

praktická část

Při řešení zpětného odběru kovových obalů byl proveden osmiměsíční výzkum sběru této komodity v 90 by‑ tových jednotkách v Praze. Přibližně v polovině projektu bylo provedeno dotazníkové šetření, které mělo sloužit jako osvěta a zároveň motivovat oby‑ Odpady 12 | 2013

3.12.13 14:06

nakládání s odpady Výsledky zpětného odběru koVoVých odpadů V praze‑letňanech (v gramech) 4500 4000 3500

Hliníkové obaly

Tlakové nádoby

Železné obaly

Chybně vytříděné obaly

3000 2500 2000 1500 1000

3

3

01

01

.2 .3

.2 13

.2 27

13

.2

.2

01

3

3 01

3 01 30

.1

.2

13 16

.1

.2

12

20

2.

1.

20

2.

.1

19

5.

12

.2

01

2

12

2

20

01

1.

.1

.2 21

7.

11

20

12 .1

0.

20 24

10

.1

0.

01

01 26

.9

.2

.2 .9

12

2

2

2 01

.2 .8

29

.8

.2

01

2

0

12

500

15

vatele, kteří se do projektu do té doby nezapojili. Z dotazníkového šetření vy‑ plynulo, že se do projektu zapojilo více než 63 % obyvatel. Při dalším šetření bylo osloveno 156 respondentů přede‑ vším přes e‑mail a sociální sítě. Výsledky tohoto dotazníkového šet‑ ření ukázaly, že pouze 11 % oslovených, kteří třídí komunální odpad, třídí záro‑ veň i kovové obaly. Byla však potvrzena hypotéza, že pokud by respondenti měli lepší možnost třídění, většina (73 %) dotázaných by třídila i odpad z kovo‑ vých obalů. Respondenti vnímali jako nejlepší metodu sběru samostatnou nádobu pro sběr kovových odpadů z obalů, případně sběr společně s plasty, či jinou komodi‑ tou. Zálohování nápojových plechovek by upřednostnilo pouze 7 % responden‑ tů. Z šetření bylo také zjištěno (a sběrem potvrzeno), že dotázaní by dokázali kovové obaly bez větších problémů rozeznat a třídit. Náklady na dotřídění by proto nemusely být o nic vyšší, než náklady na dotřídění separovaného sběru plastů, či jiných komodit. Celkem bylo v rámci výzkumu provedeném ve třech bytových domech v Letňanech získáno 44,11 kg odpadů z kovových obalů (17,87 kg hliníkových obalů, 24,25 kg železných obalů a 2 kg nádob pod tlakem). Následně vypočí‑

Pozn: Nárůst mezi měřeními ze dne 19. 12. 2012 a 2. 1. 2013 byl zřejmě způsoben dotazníkovým šetřením, které v té době proběhlo.

taná výtěžnost na jednoho obyvatele činila přibližně 0,4 kg za rok. V případě, že by byl podobný systém sběru zave‑ den v celém hl. m. Praha, bylo by dle dalších propočtů možné zpětně odebrat zhruba 214 tun hliníku a 290 tun oceli. Výkupní cena hliníkových obalů uvedená společností Alutherm, s. r. o., je rámcově 27 Kč za 1 kg. Společnost TSR Czech republic, s. r. o., vykupuje pro své hutnické odběratele v Čechách i zahraničí železné obaly za cenu po‑ hybující se okolo 5 Kč za 1 kg. Hlav‑

ní město by tak mohlo při zavedení zpětného odběru získat za rok částku přesahující 7 milionů Kč (1 449 400 Kč za ocel a 5 767 740 Kč za hliník). Recyk‑ lace pouhé jedné hliníkové nápojové plechovky také ušetří energii potřebnou ke 20 hodinám svícení 100W žárovky. n Jana MItrovská Česká zemědělská univerzita v praze

Zdroj: Diplomová práce autorky, zpracovaná pod vedením RNDr. Vlastimily Mikulové.

chystá se omezení plastových tašek počty odnosných plastových tašek, které obchodníci prodají či rozdají zákazníkům, v posledních letech klesají. Průměrný Evropan podle údajů Evrop‑ ské komise ročně spotřebuje kolem pěti set plastových tašek na jedno použití. V roce 2008 se jich v Evropě vyprodu‑ kovalo celkem 3,4 milionu tun. Evrop‑ ská komise v reakci na údaje statistiky zveřejnila návrh nových pravidel, která mají používání plastových tašek na jed‑ no použití omezit. V České republice se počet distri‑ buovaných plastových tašek odhaduje na 1,5–3 miliardy kusů ročně. Podle studie MŽP z roku 2007 použil každý občan 150 až 300 kusů tašek na osobu a rok. To by při hmotnosti jedné tašky tři gramy mohlo činit zhruba 4500 až 9000 tun plastových obalů, odhaduje se ve studii.

počet se snižuje

V současnosti však podle všeho počty používaných tašek klesají, protože velké obchodní řetězce nenabízejí tašky zdar‑ ma. Poslední z nich, Globus, skončí s je‑ jich bezplatným rozdáváním příští rok. Podle mluvčí Globusu Pavly Hobíkové Odpady.iHNed.cz

OD12_22_27.indd 25

Češi v poslední době mění své nákup‑ ní zvyky. „Zatímco dříve považovali jednorázové odnosné tašky za přiroze‑ nou součást servisu, dnes roste skupina těch, kteří volí alternativní tašky pro opakované použití, nosí si vlastní tašky nebo se alespoň více zamýšlejí, zda si jednorázové tašky u pokladny opravdu vezmou,“ řekla ČTK. Klesající poptávku obchodníků po plastových taškách potvrzují také výrobci. „Poptávka po igelitových resp. polyetylenových taškách stále klesá. Většina obchodníků už nenabízí své reklamní tašky bezplatně, zákazník si ji skoro vždy musí zakoupit. Kam jsme byli dříve schopni dodávat 100 tis. až 300 tis. kusů měsíčně, tam se zavede‑ ním prodeje tašek nyní dodáváme sotva polovinu,“ uvedla vedoucí obchodního oddělení společnosti VAN GILLERN Klára Vitásková. Již dnes Globus i další řetězce nabí‑ zejí tašky, u nichž se deklaruje biologic‑ ká rozložitelnost. Podle Globusu obsa‑ hují tyto tašky aditiva, která podporují

jejich rozklad. Po třech letech tak wz nich zůstane jen voda, oxid uhličitý a biomasa. Tašky jsou také recyklova‑ telné. Také Kaufland uvádí, že nejlevnější plastová taška, prodávaná za 1,90 Kč, je ze stoprocentně biologicky rozloži‑ telného materiálu. „I když jsou tašky vyráběny z recyklovaného materiálu, z ekologického pohledu je přesto nejlep‑ ší snížení jejich spotřeby,“ dodal mluvčí řetězce Michael Šperl. Jak vyplývá z nedávno zveřejněné stu‑ die, která vznikla ve spolupráci Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., Výzkumného ústavu rostlinné výro‑ by, v. v. i., AOS EKO‑KOM, a.s., a Techno‑ logické agentury ČR (článek o výsledcích jsme přinesli v říjnovém čísle časopisu), s biologickou rozložitelností plastů bývá problém, respektive jejich rozložitelnost je dikutabilní. Proti zákazu či zdanění prodeje plastových tašek ze strany EK jsou ostře proti i obchodníci. „Jde o administra‑ tivní, neodůvodnitelný zásah do pod‑ nikání, ve svém důsledku postihující zejména spotřebitele,“ uvedla Hana Carvová ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. n –kce– str. 25

3.12.13 14:06


zpětný odběr pneumatik v návrhu nové vyhlášky přijetí ekoauditové novely zákona o odpadech vyvolalo několik novel vyhlášek. po vnějším připomínkovém řízení je další z nich a týká se pneumatik. Nejdůležitějšími body navrhované práv‑ ní úpravy je zápis do Seznamu povin‑ ných osob a změna obsahu roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik za uplynulý kalendářní rok. Obě změny reagují na zmocnění v zá‑ koně o odpadech, přesněji jeho novele 169/2013 Sb. „Přestože se jedná pouze o dílčí právní úpravu výše uvedených otázek, byla zvolena cesta samostatné vyhlášky, na rozdíl od pouhé noveli‑ zace platných vyhlášek ministerstva,

legiSlAtiVA Návrh vyhlášky ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví vzor návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsah roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik a kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost se navrhuje ke dni 1. ledna 2014 (s výjimkou § 4 bodu 7 – dostupnost míst zpětného odběru – který má nabýt účinnosti dnem 1. října 2014)

které s danou materií souvisejí,“ říká se v důvodové zprávě k návrhu. Nová úprava zápisu do Seznamu povinných osob by měla podle MŽP pomoci zlepšit kontrolní mechanismy a ztížit pozici tzv. free‑riders, kteří parazitují na sys‑ tému jiných povinných osob. Na trhu s pneumatikami u nás působí přibližně 100–150 subjektů, přičemž roční hlášení za rok 2012 podalo celkem 60 subjektů. Minimální úroveň zpětného odběru použitých pneumatik je v § 38a ekoau‑ ditové novely stanovena ve výši 35 % za každý kalendářní rok. Proto musela být upravena tabulka v roční zprávě o plnění povinnosti zpětného odběru. Obecně se roční zprávy pro povin‑ nost zpětného odběru řídí vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech naklá‑ dání s odpady. Pro pneumatiky to bude jinak: „S ohledem na provedení nových § 38a a 38b zákona o odpadech byla upřednostněna speciální úprava obsahu roční zprávy v navrhované vyhlášce,“ říká se v důvodové zprávě.

sBěrná místa

Podle § 38 odst. 7 zákona o odpadech musí být místa zpětného odběru pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků. Od doby

jejího přijetí však došlo k masivnímu rozvoji internetových prodejů a podle důvodové zprávy „dochází k neodůvod‑ něné konkurenční výhodě povinných osob využívajících při prodeji výrobků převážně nebo výlučně prostředky komunikace na dálku na úkor těch, kteří výrobky prodávají v kamenných prodejnách.“ Snaha, aby byla místa zpětného od‑ běru stejně dostupná jako místa prodeje těchto výrobků, však není v případně pneumatik příliš naléhavá. Podle Sdružení výrobců a dovozců pneumatik v České republice, jehož produkce zaujímá cca 98,1 % obje‑ mu trhu (rok 2011), funguje v ČR přes 5500 sběrných míst ke sběru použitých pneumatik. Tato sběrná síť pokrývá rovnoměrně celé území republiky a vykazuje značnou hustotu. Je pokryto kolem 80 % správních obvodů všech obcí s pověřeným obecním úřadem, včetně pěti vojenských újezdů, přičemž v každém z 25 statutárních měst provo‑ zují nejméně 11 sběrných míst a v Praze kolem 540. Z těchto hodnot je zřejmé, že současné pokrytí České republiky je téměř maximální. n –jhm–

sklad přejmenujte na shromaždiště Nové znění právní normy přináší konkrétní změny v praktickém životě „odpadáře“. Novela zákona o odpadech zrušila od 1. října 2013 povinnost mít sou‑ hlas ORP pro nebezpečné odpady pro shromažďování a přepravu. Vzhledem k definici pojmu „shromažďování“ vznikly otázky k potřebě souhlasu ke „skladování“ odpadů v provozov‑ nách před jejich předáním oprávněné osobě. Na základě důvodové zprávy k novele plyne, že původce NO ne‑ potřebuje souhlas k nakládání s NO, pokud nenakládá s NO jiným způso‑ bem, než jen shromažďováním nebo přepravou. Pokud svůj NO navíc třeba upravuje nebo jej jenom upravuje, pak str. 26

OD12_22_27.indd 26

musí žádat o souhlas k nakládání s NO podle § 16 odst. 3, nemá‑li už na tuto úpravu souhlas k provozování zařízení podle § 14. Pro vyloučení případných problémů doporučujeme, abyste případné shro‑ mažďovací prostory pro odpady nenazý‑ vali „Sklady odpadů“. Skladování není podle zákona shromažďování a na skla‑ dování NO je tedy nutný souhlas. Sklad můžete nazvat např. „Shromaždiště odpadů“. Pokud tedy NO pouze pro‑ dukujete a někde ukládáte před jeho předáním k likvidaci, souhlas opravdu nepotřebujete.

Programy seminářů ke konkrétním problémům legislativy naleznete na www.envigroup.cz Vztahuje‑li se na vás zákon o eko‑ logické újmě č. 167/2008 Sb., měli byste věnovat pozornost i zrušení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady. Na jeho základě totiž lze zrušit body v řádku 7, část B základní‑ ho hodnocení rizik. Pokud máte pod 50 bodů, nic řešit nemusíte. Pokud jste však měli nad 50 bodů, může Vám to pomoci. n Ing. Zdeněk FILdán nakladatelství envi Group

Odpady 12 | 2013

3.12.13 14:06


fosfor – řešení na obzoru? Bez fosforu se zemědělství neobejde. Nejde jen o samotnou produkci potravin, ale celou řadu zemědělských odvětví. V roce 2008 bylo po celém světě spotře‑ bováno přibližně 1,4 milionů tun fosfo‑ ru, a každý rok je ho vyžadováno stále větší množství. Svět tedy musí vyřešit problém, kde získávat fosfáty v dalších letech, až budou stávající zásoby vytě‑ ženy. Technologie „vytěžení“ zeměděl‑ ských odpadů může být právě takovou očekávanou alternativou.

hnůj a chlévská mrva

Zásoby fosfátů v horninách jsou přitom poměrně omezené a dislokované jen na určitá území. Většinu „přírodního“ fosforu dnes kontroluje Čína, USA a pře‑ kvapivě na nejvydatnější naleziště na‑ razíme v Západní Sahaře u marockých hranic. Země Evropy jsou například zcela závislé na dovozu, a ve většině případů se spoléhají na vlastní výro‑ bu syntetických náhražek. Omezené a vyčerpatelné zásoby fosfátů nutí vědce hledat alternativní řešení. Inovativní přístupy se zaměřují na zisk fosforu z odpadních vod přečišťovaných měst‑ skými čistírnami, zpracování zeměděl‑ ských reziduí a odsávání plynů z bio‑

plynových stanic. Jako nejnadějnější se v současné době zdá cesta „vysrážení rozpuštěného anorganického fosforu z tekutých frakcí“ městských a v země‑ dělství využívaných vod, ale jak upo‑ zorňují vědci z Fraunhoferova institutu, existuje ještě jeden, organický a snadno dostupný zdroj. Hnůj a chlévská mrva. Na fosfor můžeme narazit v bioche‑ mických molekulách fosfolipidů, nukle‑ otidů, nukleových kyselin. Hnůj je jimi doslova prosycen. Na rozdíl od poměrně nákladné cesty získávání anorganického fosforu z odpadních vod tak máme snad‑ no dostupný zdroj na dosah. Jen v Evro‑ pě je ročně vyprodukováno okolo 1800 milionů tun hnoje (a čísla stále narůsta‑ jí). Pro zpracování je ideální hnůj, který nelze využít pro agresivní vlastnosti (zejména od drůbeže a vepřů), který ob‑ sahuje až 50 % organického fosforu.

jak získat fosfor

Ve Fraunhoferově institutu pro mezi‑ povrchové inženýrství a biotechnologie (IGB) běží pilotní projekt: zařízení, které by bylo schopno znovu zpřístupnit

fosfor vázaný v hnoji. Metoda má zajistit návratnost do výše 90 %. Tím by se prakticky mohl uzavřít řetězec recyk‑ lace hnojiv v zemědělství. Technologie pracuje s hydrolyzujícími enzymy, které imobilizují fosfáty a navazují je na che‑ mické nosiče. Po oddělení pevné složky jsou fosfáty rozpuštěny v tekuté frakci, a vysráženy MgNO3. Výsledkem jsou po vysušení ihned využitelné fosforečné soli, funkčně zaměnitelné se zeměděl‑ skými hnojivy. Samotný proces vysouše‑ ní je přitom energeticky velmi efektivní, protože využívá vysoce ohřáté páry. Výsledný produkt, fosforové soli získané z hnoje, mohou být také v rámci výroby snadno míchány v patřičném poměru s dusíkem, přímo podle podmí‑ nek konkrétní lokality. Jennifer Bilbao z IGB upozorňuje, že celá technologie „nevnáší do procesu hnojení a fertiliza‑ ce půdy žádné další chemikálie navíc“. „V zásadě si jen bereme již přítomné fosfáty z hnoje, a přeměňujeme je na fos‑ forečná hnojiva, aniž bychom je museli někde těžit. Zároveň tím bráníme eu‑ trofizaci vodních zdrojů a ještě inten‑ zivnějšímu pře‑fosforování evropského zemědělství. Tímto jednoduchým pro‑ cesem uzavíráme recyklační smyčku.“ n radoMír dohnaL Zdroj: server ScienceDaily.com, pod názvem „Agricultural Phosphorus Recovery“.

využito více odpadních plastů V oblasti plastů v roce 2012 vykazují výroba i obchod pozitivní trend. V odpadovém hospodářství však zdaleka nedosahují požadované úrovně. Celý plastikářský průmysl EU–27 dosáhl v roce 2012 obratu 290 miliard euro, což je o 40 miliard euro méně než v rekord‑ ním roce 2007. Na HDP v rámci EU‑27 se podílí na 2,6 %. Množství odpadních plastů po skon‑ čení jejich životnosti se od roku 2006 udržuje kolem 25 mil. tun – konkrétně v roce 2012 dosáhlo výše 25,2 mil. tun. To představuje přes polovinu z celkové spotřeby. Sedm zemí, konkrétně: Němec‑ ko, VB, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko a Nizozemí, generuje 77 % výše uvede‑ ných odpadních plastů. Využití mechanickou recyklací vzrostlo proti roku 2011 na 6,6 mil. tun a má více než čtvrtinový podíl. Energe‑ tické využití zaznamenalo růst o 3,3 % na 8,9 mil. tun při 35,6 % podílu. Podíl skládkovaných plastů sice poklesl, stále Odpady.iHNed.cz

OD12_22_27.indd 27

však tvoří 38,1% podíl a neuvěřitelných 9,6 mil. tun.

zákazy skládkování

Je známo, že nadnárodní sdružení plastikářů Plastics Europe dlouhodobě usiluje o dosažení nulového skládkování plastů do roku 2020 (obr.). V současné době je uplatňován zákaz skládkování plastových odpadů v devíti evropských státech (CH, D, A, L, B, DK, S, NL, N), podíl skládkování odpadních plastů je u nich v rozmezí 1–7 %. Česká republika se umístila ve spod‑ ní polovině žebříčku s 50 % podílem skládkovaných plastů. Uvedených devět států dosahuje téměř nulového skládko‑ vání odpadních plastů především díky energetickému využití, které se pohybuje od 76 % podílu ve Švýcarsku, po 56 % v Norsku. Výstavba spalovacích zařízení v západní Evropě v minulých letech způ‑ sobila nadbytek jejich kapacit. Plastikářský průmysl se začal zamýš‑ let nad problematikou využití odpadních plastůaž v osmdesátých letech minu‑ lého století. Německo bylo první zemí, která vydala nařízení o řešení obalů

scénář pro nuloVé skládkoVání plastů 14 12 10 8 6 4 2 0 2005

2012

2020

2037

Vývoj od roku 2005 Scénář „když se nebude nic dělat“ Scénář „nulové skládkování plastů v roce 2020“

Zdroj: Plastics Europe

v roce 1991. Následovaly další státy s vytvořením vlastního systému sběru, třídění a využití plastů. n Ing. FrantIŠek vörös, konzultant Sdružení epS ČR

str. 27

3.12.13 14:06

servis

Prevence rizik na pracovišti Častou chybou zaměstnavatele/provozovatele či živnostníka je podcenění prevence rizik a nedostatečná úroveň kontroly technického stavu technického zařízení a jeho údržby. Každý zaměstnavatel nebo živnostník využívající pro své činnosti technických zařízení je zároveň jejich provozovatelem. Při provádění kontrol technického stavu jsou pověření zaměstnanci, ale i externí poskytovatelé

leGislatiVa pReVenCe Rizik ■ Ustanovení §§ 101–102 zákoníku práce,

kde je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnan‑ ců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. ■ zákon č. 309/2006 Sb., který v § 4 de‑ finuje požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení, včetně pravidelné a řádné údržby, kontroly a revize. ■ nV č. 378/2001 Sb., které v § 4 stano‑ vuje minimální periodicitu pro kontrolu technického stavu na 12 měsíců. Součástí legislativních požadavků jsou místní provozní bezpečnostní předpisy provozo‑ vatele/zaměstnavatele. ■ podle § 3 nV č. 101/2005 Sb. musí zaměstnavatel při plnění své zákonné po‑ vinnosti stanovit termíny, lhůty a rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vyba‑ vení pracoviště včetně určení osoby, jejíž povinností je zajistit jejich provádění.

služeb, provádějící činnosti v prostorách zaměstnavatele/provozovatele, vystaveni specifickým rizikovým faktorům, které musí dle § 102 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákoník práce), zaměstnavatel či živnostník identifikovat, vyhodnotit a přijmout patřičná opatření, minimalizující úroveň rizika. Častou chybou, mimo podcenění výše uvedeného, je také nedostatečná úroveň kontroly technického stavu technického zařízení a jeho údržby. Úkony musí být prokazatelné tak, aby mohly být kdykoli doloženy kontrolním orgánům ve smyslu zejména NV č. 378/2001 Sb. a NV č. 101/2005 Sb. Samotné provádění pravidelných kontrol a revizí je soustavou úkonů, které musí zaměstnavatel řešit funkčním systémem prevence rizik, kterou se podle § 102 zákoníku práce rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele/provozovatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Systém prevence rizik musí zajišťovat soustavné vyhledávání nebez-

povozovatel musí přijmout opatření, aby minimalizoval rizika.

pečných činitelů, procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, s následným zjišťováním jejich příčin a zdrojů. Tato systematika musí být zpětně prokazatelná a zaměstnanci, na které nebezpečné činitele při činnostech plynoucích z výkonu pracovních povinností působí, musí být s výsledky analýzy rizik prokazatelně seznámeni a musí jim porozumět. ■ Dr. Ing. JANA MAtUrOVÁ Ing. Bc. MIrOsLAV VALtA pyRoKonTRoL trading & consulting

Celý text je k dispozici na www.pyrokontrol.cz

GRAF MĚSÍCE VELIKOST DOTACÍ EU PODLE KRAJŮ

33,29

Hlavní město Praha 531,20 1139,57

548,21

Královéhradecký kraj 116,55 294,71 1193,29

116,37

Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj

508,75

Pardubický kraj Plzeňský kraj

577,36

306,507

Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina

739,67

OD12_28_29.indd 28

Jihomoravský kraj Karlovarský kraj

1408,92

str. 28

Jihočeský kraj

Zlínský kraj

Zdroj: SFŽP

Prioritní osa 4 je druhou největší osou Operačního programu životní prostředí – je na ni alokováno zhruba 20 mld. Kč. Z toho jdou dvě třetiny na oblast podpory 4.1 (Zkvalitnění naklá-daní s odpady). Na základě dosud deseti vyhlášených výzev bylo v oblasti podpory 4.1 ke dni 22. 5. 2013 schváleno 1429 projektů. Tyto projekty by měly být podpořeny dotací z Fondu soudržnosti ve výši přes 10 mld. Kč. Graf ukazuje úspěšnost jednotlivých krajů při získávání podpory z osy 4.1. OPŽP (v mil. Kč).

969,650

odpady 12 | 2013

3.12.13 12:01

servis

Do diáře 12. 12.

Roční hlášení o odpadech za rok 2013 on-line kurz zaměřený na úspěšné zpracování ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady Kontakt: www.inisoft.cz

12. 12.

17. 12.

Liberec, iniSoFT, s. r. o. Roční hlášení o odpadech za rok 2013 – otevřený kurz Kurz – splnění povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady a jeho odeslání do systému iSpop. pro‑ běhne v několika termínech na různých místech ČR. Kontakt: www.inisoft.cz

7. 1. 2014

Beroun, hotel Grand kontraktační jednání v oboru druhotných surovin na 1. čtvrtletí 2014 Jednání o kontraktech s odborným doprovodným programem Kontakt: www.spds.cz, SpdS‑apoReKo, Svaz průmyslu druhotných surovin

praha, hotel Globus tvorba ročního hlášení do ispop v eVi 8 Kurz pro uživatele programu eVi 8. proběhne v několika termínech na různých místech ČR. Kontakt: www.inisoft.cz

13. 12.

ostrava, Výstaviště Černá louka infotherma 2014 XXi. ročník výstavy – domácí a zahraniční novinky v oblasti vytápění Kontakt: www.infotherma.cz

internet nové výrobky a technologie pro rok 2014 on‑line seminář společnosti aSio Kontakt: www.asio.cz

14. 12.

Brno, hotel Vista ekoauditová novela zákona o odpadech v praxi Seminář – průběžná evidence odpadů a elektronická přeprava nebezpečných odpadů Kontakt: www.inisoft.cz

13. – 16. 1. 2014

23. – 25. 1. 2014

praha, Výstaviště praha‑Letňany solar praha 2014 Veletrh – alternativní zdroje, jako jsou fotovoltaika, solární termika, větrné i malé vodní elektrárny, využití biomasy, kogenerace, tepelná čerpadla a akumula‑ ce vyrobené energie. Kontakt: www.strechy‑praha.cz

Konference

sanační technologie Xvii 21.– 23. května 2014 Třeboň Hlavní témata konference: ■ Staré ekologické zátěže v ČR – současný stav ■ operační program Životní prostředí, po 4, oblast podpory 4.2 –

programové období 2014+

■ právní mantinely pro odstraňování Sez – nové a připravované ■ nové sanační technologie – výzkum, vývoj, laboratorní testy, pilotní projekty ■ Sanační technologie v praxi českých a slovenských firem a monitoring projektů ■ Kontrolní činnost ČiŽp ■ zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v gesci MŽp

se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst

■ informace ze zahraničních konferencí a stáží se zaměřením

na problematiku řešení ekologických zátěží

Co nového ve sbírce zákonů Částka 117 ze dne 2. října 2013 ½ 309 zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů ½ 310 zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdro‑ jích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony Částka 132 ze dne 30. října 2013 ½ 341 zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozděj‑ ších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozděj‑ ších předpisů Částka 138 ze dne 8. listopadu 2013 ½ 350 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 347/2012 Sb., kterou se stanoví tech‑ nicko‑ekonomické parametry obnovitel‑ ných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporo‑ vaných zdrojů Částka 139 ze dne 8. listopadu 2013 ½ 352 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadav‑ cích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody

Konference

Těžba a její dopady na životní prostředí ostrava, hotel harmony 2.–3. dubna 2014 Hlavní témata: ■ Legislativa spojená s těžbou nerost‑

ných surovin a těžebním odpadem

■ hodnocení vlivu a analýza rizika

těžby nerostných surovin na životní prostředí

■ nové perspektivy těžby nerostných

surovin

■ Rekultivace, revitalizace a sanace

oblastí postižených těžbou

■ problematika důlních vod

a nakládání s nimi

■ podzemní zplyňování uhlí

pořádá eKoMoniToR s Vysokou školou chemicko–technologickou v praze a s Technickou univerzitou v Liberci podrobné informace a přihlášky: www.ekomonitor.cz

odpady.ihned.cz

OD12_28_29.indd 29

exkurze v rámci konference: Landek park, největší hornické muzeum v České republice

str. 29

3.12.13 12:01

servis společnost odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí číslo 12. Ročník XXIII, vychází 10. 12. 2013 Cena výtisku 90 Kč, roční předplatné 990 Kč

V Praze proběhla konference IMPEL-TFS Text inspektorů agentur a inspekcí životního prostředí, kteří mimo jiné dozorují problematiku přeshraniční přepravy odpadů. Zúčastnilo se jí celkem 37 odborníků z 25 evropských států. Součástí konference byla i exkurse do zařízení na recyklaci odpadních autobaterií v Kovohutích Příbram.

Text Soubor Karlovarského hudebního divadla Libora Baláka představil už na více než 450 představeních pohádku O Balynce dobrém štěněti, která nenásilnou formou učí děti třídit odpad. Partnerem divadelního projektu je společnost EKO-KOM.

Adresa redakce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 e-mail: [email protected], http://odpady.ihned.cz Ředitel redakcí: Vladimír Piskáček Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná mob.: 737 273 718, e-mail: [email protected] Zlom: Radmila Bláhová Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail: [email protected] Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] Vydává: Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, IČ: 28191226 tiskárna: PBtisk, s. r. o., Příbram Distribuce a volný prodej: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail: [email protected] předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] Doručování předplatného: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis předplatné a distribuce v sR: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový on-line archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] Foto na titulu: Shutterstock

Text Na pláži Skadarského jezera v Černé hoře vyfotografovala jedna z našich čtenářek speciální nádobu na plastový odpad. Co se s odpady děje dál, nevíme. Třeba čekají, až je bouře odnese do Albánie, která je na druhém břehu.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2013 Economia, a.s.

Španělská metropole se několik dnů topila v odpadcích, když zaměstnanci technických Text služeb vstoupili do stávky kvůli plánům pětinu z nich propustit a zbylým snížit platy až o 40 %. Nyní měsíčně vydělávají 1000 –1200 eur (27–32 tis. Kč). Stávky se účastní 6000 lidí – popelářů, pracovníků úklidových služeb i zahradníků.

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 990 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.

ADrEsA

KÓD:

2731 ZPŮsOB

OBJEDNAVATELE:

NÁZEV ORGANIZACE:

FAKTURA

PŘÍJMENÍ:

SIPO

JMÉNO:

PLATEBNÍ KARTA

SLOŽENKA

spoj. č.

TITUL:

ULICE, Č. P.:

ÚDAJE

OBEC:

PSČ:

PROFESE:

ADrEsA

PLATBY:

PrO FAKTUrACI:

IČ: DIČ:

PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)

Č. ÚČTU:

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

KONTAKT:

TITUL:

ULICE, Č. P.: OBEC:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: Economia, a.s., oddělení distribuce, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022 • www.economia.cz

OD12_30.indd 30

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE

3.12.13 14:13

OD000826

Moderní veřejná správa od Lhoty po Brusel S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc. Získáte důležité informace o managementu, právních předpisech, ekonomice, výstavbě, životním prostředí, technice, informačních systémech, EU a zahraničních zkušenostech. Předplatitelé dostávají zdarma navíc: ■

plný přístup na web www.moderniobec.cz a do elektronického archivu

■

dvakrát měsíčně elektronický newsletter Moderní obec ve formátu PDF

■

bezplatné členství v Benefitklubu Economia s mnoha výhodami a slevami

■

slevu 30 % na přístup do elektronických archivů dalších periodik vydavatelství Economia

www.moderniobec.cz Objednejte si ukázkové číslo zdarma na: [email protected] Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8

MAG_207_210x297.indd 1 OD12_31.indd 31

24.10.13 29.11.13 11:08 14:44

OD000814-1

RADNICE S PODNIKATELI NA JEDNÉ LODI. NENÍ TO UTOPIE!

Známe výsledky dalšího ročníku výzkumu Město pro byznys, jehož cílem je najít a ocenit město, které podporuje své podnikatele. Hodnotíme potenciál podnikatelského prostředí, rozsah a kvalitu služeb místních úřadů i pracovní a cenové podmínky pro obyvatele. V letošním roce jsme ocenili také firmy, které pomáhají „svému“ městu, abychom ukázali možnosti oboustranně přínosné spolupráce radnic a podnikatelů. Výsledky sledujte na www.mestoprobyznys.cz

Odborným garantem je Hospodářská komora ČR, která udělila výzkumu záštitu.

OD12_32.indd 32

29.11.13 14:47

2013. odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí. TéMa: bioodpady. Spalovny, nebo vývoz odpadu? popeláři jsou hrdinové doby

Recommend Documents