2012

85

1

EDITORIAL Milí betlemáři, na valné hromadě Českého sdružení přátel betlémů 21. 4. 2012 v královéhradeckém divadle Drak bylo zvoleno nové vedení sdružení, které je postaveno před velmi zásadní úkol, navázat na práci předchozího vedení, směřovat sdružení do budoucna a tzv. „držet krok s dobou“. Obdobnou situaci řeší i Třebechovické muzeum betlémů (TMB), kde jsem nyní ředitelkou. V současné době se toto muzeum připravuje na otevření nové budovy. Ta by měla být otevřena v polovině roku 2013. Přesný termín bude určen až po dokončení stavebních prací a po zajištění stabilních klimatických podmínek nejen pro Třebechovický Proboštův betlém, ale i pro celý sbírkový fond muzea. Dlouhá léta usilovalo jak vedení muzea (předchůdkyně PhDr. Zita Suchánková), tak Město Třebechovice pod Orebem o získání finančních prostředků na výstavbu nové budovy, která by splňovala veškeré podmínky na uchovávání a především prezentaci lidové tvorby minulé i současné. To se podařilo, v roce 2010 uspělo město Třebechovice pod Orebem s žádostí o dotaci a stavba nové budovy mohla začít. Nyní stojíme necelý rok před zahájením jejího provozu. Je to jak výzva, tak také nelehký a zodpovědný úkol. V současném světě, kdy se postupně zpřetrhávají tradice a technický pokrok ve všech odvětvích rychle postupuje, není jednoduché zaujmout mladší generaci a dochované řemeslo předávat dál, jak tomu bylo po staletí. Posláním muzeí je uchovávat, dokumentovat a prezentovat kulturní dědictví předků, v případě TMB především betlemářské tvorby. Třebechovické muzeum betlémů se již od roku 2008 věnuje v rámci projektu „Databáze betlémů v České republice“ dokumentaci betlémů. Celý projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury České republiky. První etapa projektu je zaměřena na dokumentaci často opomíjených mechanických betlémů, což je dáno správcovstvím jednoho ze světově nejznámějších mechanických betlémů v České republice, národní kulturní památkou Třebechovickým Proboštovým betlémem (vlastníkem je

85

ročník 22 č. 3/2012

Z obsahu Představujeme – Mgr. S. Dušková Popisky k barevným obrázkům Betlémy v Měst. muzeu Žamberk Betlémy Aloise Vajera Rozhovor s PhDr. Vl. Vaclíkem Kniha o Lanškrounském betlému Řezbář Bedřich Šilar (medailon) Mezinárodní betlém 2012 (Bystré) Betlémy v Sušici z východních Čech Výstavy betlémů 2012/13 Informace pro členy ČSPB Záznam z předsednictva ČSPB 13. 10. 2012 Vydavatel: České sdružení přátel betlémů o. s. www.sdruzenibetlemaru.cz Adresa redakce: P.O. BOX 66 501 01 Hradec Králové Sazba a tisk: OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí Registrace: MK ČR E 11426 Do tisku zadal 31. října 2012 Ing. Ludvík Mátl

2 3 4 8 11 14 16 17 18 20 23 23

2

85

Město Třebechovice pod Orebem). Na dokumentaci mechanických betlémů navazuje druhá etapa projektu, a to dokumentace betlémů statických, jak již bylo zmíněno na valné hromadě 21.4.2012 v královéhradeckém divadle Drak. Databáze, která vzniká za spolupráce vás betlemářů, již nyní slouží odborníkům a v nové budově bude k dispozici také badatelům. Databáze je také základem pro cyklus přednášek, které přibližují zájemcům z řad široké veřejnosti kouzlo betlemářské tvorby. Bude z ní čerpáno při úpravě všech 3 expozic „nového“ muzea. Expozice v nově otevřené budově TMB bude zaměřena didakticky na odbornou i laickou veřejnost. Ta bude seznámena s kulturní tradicí našich zemí, jež vedla ke stavění betlémů. Dobové dokumenty a odborné texty doplní nově zrestaurované betlémy a další zajímavé ukázky betlémů různých provedení jako dokumentace stále živé inspirace historickou tradicí.

Smyslem sdružení je uchovávat a oživovat betlemářské tradice v jejich kulturní rozmanitosti. Cíl je tedy stejný, byť na jiné institucionální úrovni. A zde se nabízí možnost rozmanité spolupráce a prezentace díla našich předků i současných tvůrců populárně naučnou formou, a to nejen na území republiky, ale i v zahraničí. A právě výstava sdružení v nově otevřené budově muzea v období adventu 2013 (a nejen v něm), jejíž příprava je teprve na počátku, bude zajisté vhodným oslovením nové generace a získáním tolik chybějící betlemářské základny. Na realizaci výstavy byla na počátku října 2012 podána žádost o dotaci na Ministerstvo kultury ČR. Pevně věřím, že se nám podaří naplnit tuto výzvu a že se společné dílo podaří. Silvie Dušková místopředsedkyně ČSPB

Představujeme novou místopředsedkyni sdružení

Mgr. Silvie Dušková Na letošní jarní valné hromadě Českého sdružení přátel betlémů byla zvolena místopředsedkyní Mgr. Silvie Dušková, která je od roku 2007 ředitelkou Třebechovického muzea betlémů (TMB). Měla rozhodující podíl na vypracování podkladů pro zabezpečení investičních prostředků, přípravě projektů na výstavbu TMB a má přímou odpovědnost za dočasné deponování sbírkových předmětů během výstavby nové budovy a přípravu řádného chodu muzea i nových expozic. Silvie Dušková je východočeškou, pochází z Jaroměře (*1974) a bydlí v Nechanicích, které jsou pomyslným středem spojnice měst Nového Bydžova, odkud byl bývalý předseda ČSPB PhDr. Jiří Malina a Hradce Králové, kde působí dr. Vladimír Vaclík. Je vdaná a vychovává dvě děti. Místopředsedkyně patří mezi členy přijaté do sdružení v relativně nedávné době, ale již se plně zapojila do dění a do práce na několika úkolech. V roce 2010 rozhodující měrou organizačně zabezpečila společně s tehdejším předsedou sdružení Ing. Radko Weignerem

85

3

Výstavba nové muzejní budovy v Třebechovicích pod Orebem (stav 5. 10. 2012)

Sympozium k 20. výročí založení ČSPB, které proběhlo v Třebechovicích na podzim v r. 2010, nyní připravuje vydání sborníku přednášek této akce. Aktivně se podílí společně s p. Pavlem Nenkovským na přestavbě našich www stránek (připravuje i německou verzi). Je pověřena zastupováním sdružení na XIX. kongresu UN-FOE-PRAE v Innsbrucku v listopadu tohoto roku. Již nyní začíná připravovat realizační tým (zastoupení regionálních poboček) na velkou výstavu našeho sdružení o adventu 2013 v nové otevřené budově TMB. Těšíme se, že budeme také moci budovu, která je budována i z dotací EU využívat; již nyní se připravuje převedení daru – knihovny dr. Vaclíka do tohoto muzea a výhledově bychom tam chtěli umístit i knihovnu a archiv našeho sdružení. Vidíme, že toho již pí Silvie Dušková pro sdružení hodně udělala. Má proto veškeré předpokla-

dy a erudici získanou studiem i praxí v předchozích zaměstnáních. Je absolventkou Gymnázia J.K.Tyla v Hradci Králové a Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (obor historik, dokumentátor-judaista). Na stejné fakultě pokračovala v postgraduálním studiu. Byla vedoucí v Knihkupectví Kalich v Praze, byla zaměstnána v Židovském muzeu v Praze a dále před nástupem do TMB zajišťovala Projekt o.s. EDU-ART: „Praha – jedinečná mozaika umění“; právě zde získala značné zkušenosti s financováním z Evropských strukturálních fondů. V letech 2003 až 2004 byla vyslána na studijní pobyt v Německu. Věříme, že místopředsedkyně Silvie Dušková se bude i nadále výrazně podílet na činnosti ČSPB. Přejeme ji hodně zdaru také při náročném vedení TMB v době výstavby a zprovozňování nové muzejní budovy. Již dnes si zaslouží náš obdiv i dík! (redakce)

Popisky k barevným obrázkům na obálce Titulní strana: Jesličky od L. Dominové (paličkovaná krajka), Muzeum Jindřichohradecka 2. strana: Městské muzeum Žamberk – betlém J. Šafáře z Lukavice, 3. strana: „Třetí“ Vajerův betlém v kostele sv. Václava v Tišnově (foto: Beneš Michal) Zadní strana: Zátiší – přestávka v práci (foto: † Ing. Radko Weigner)

4

85

Betlémy v českých muzeích

Městské muzeum Žamberk a jeho sbírka betlémů Mgr. LUCIE RALIKOVÁ, ředitelka Městského muzea Žamberk Muzeum v Žamberku bylo založeno v září roku 1911 a první exponáty, spravované Kuratoriem městského muzea, bylo možné zhlédnout v budově radnice. Mezi první zapsané do sbírek patřila část předmětů vystavených na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. Během druhé světové války došlo ke změně jeho názvu na Muzejní spolek Dr. E. Alberta. Ve čtyřicátých letech vzniklo několik žádostí o větší prostory. Mezi nevyslyšené patřila například žádost o podstoupení synagogy pro potřeby muzea. Až nabídka majitele panství Charlese Parishe vyřešila problémy s umístěním sbírek. Byly propůjčeny 2 místnosti Kateřinského špitálu, což bylo potvrzeno smlouvou na šest let. V roce 1948 byla ukončena činnost muzejního spolku a správu nad muzeem přebral Městský národní výbor. Většina archiválií byla převezena do Státního okresního archivu v Ústí nad Orlicí a sbírky byly přestěhovány do zámku. Po otevření zámku jako školského zařízení čekalo sbírky opět stěhování. V 50. letech byly převe-

zeny do kasáren, kde byly v bednách a krabicích uloženy až do poloviny let sedmdesátých. Tehdy začaly probíhat za podpory dobrovolníků, města a Okresního národního výboru stavební úpravy v budově bývalého Kateřinského špitálu, který v uplynulém mezidobí chátral. Sbírky se tak po letech vrátily tam, kde už jednou byly a 8.

Budova Městského muzea v Žamberku (bývalý Kateřinský špitál)

85

5

Rodný domek Prokopa Diviše

června 1975 došlo k slavnostnímu otevření muzea. V tomto domě se muzeum nachází dodnes. Budova, v níž se nyní muzeum nachází, má zajímavou historii. Nechal ji postavit v roce 1845 John Parish a pojmenoval ji po své manželce Kateřině – Catharinen hospital. Jeho záměrem bylo zřídit špitál pro přestárlé a nemocné lidi z panství a zámku, kteří nebyli schopni výdělku. Z panství sem mělo být umístěno 6 mužů a 6 žen, z nichž 2 nejvíce schopní pečovali o jeho chod. Dohledem byl pověřen vrchnostenský lékař. Tomuto účelu sloužila budova až do druhé světové války. Pod správu Městského muzea Žamberk spadá také domek Prokopa Diviše. Ten byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1965 spolu se vztyčeným modelem bleskosvodu. K vidění je expozice seznamující návštěvníky s životem žamberského rodáka Václava Divíška – Prokopa Diviše,

premonstrátského kněze, teologa, přírodovědce a v neposlední řadě vynálezce. Domek je veřejnosti přístupný vždy od května do září: úterý–neděle 10–11 a 14–16 (o So a Ne otevřeno až do 17 hodin). S budovou muzea také sousedí Židovský hřbitov, který je přístupný za doprovodu průvodce. Nachází se zde přes 230 náhrobků, přičemž nejstarší z nich je datován rokem 1731. Vstupní bránou je budova, která byla postavena v roce 1932 na náklady majitele továrny J. Žid a spol. Josefa Nettla. Ten žádal o místo na hřbitově pro svou rodinu a rada starších Židovské náboženské obce Žamberk mu tak uložila několik podmínek, které musel splnit, aby byla jeho žádost vyslyšena. Jednou z nich byla právě stavba vstupní budovy. Městské muzeum Žamberk je příspěvková organizace zřizovaná městem. Spolupodílí se

6

85

na kulturních aktivitách města, nabízí pravidelně tematické výstavy a pořádá besedy a přednášky vztahující se nejen k historii. Stálá expozice dokladuje historii Žamberka, významné rodáky a osobnosti. Představuje rozvoj lidových i uměleckých řemesel na Žambersku. Zajímavým sbírkovým předmětem je také Erxlébenova novogotická lékárna z konce 19. století. Exponát lákající především děti je funkční orchestrion nebo loutkové divadlo. Muzeum pořádá také jednu z nejvýznamnějších kulturních akcí Žamberka – Svátky dřeva. První ročník se uskutečnil v září 2001 v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Od následujícího ročníku se řezbáři setkávají celý víkend v červnu a od roku 2005 se akce koná

Sochařské sympozium – X. ročník Svátků dřeva

na žamberském zámku ve spolupráci se Střední školou obchodu, řemesel a služeb. Tradicí je také zaměření ročníků na jednotlivá řemesla – výrobci kočárů, bednáři, loutkáři, nábytkáři a další. Součástí jubilejního X. ročníku bylo týdenní sochařské sympozium, na kterém vznikly plastiky umístěné na Pěší zóně a před Divišovým divadlem. Součástí jsou také komentované ukázky a odborné přednášky. Svátky dřeva jsou vždy doplněny bohatým kulturním programem, který je díky vstřícnosti rodiny Parishovy rozšířen i v na zámeckém parku. Muzeum má také zajímavou sbírku betlémů, kterou je možné rozdělit na novodobé práce a ty starší. Mezi těmi novodobými najdete jak dřevěné a papírové, tak z kukuřičného šustí nebo z porcelánu. Z něho je poslední přírůstek – ruč-

85

7

Ručně malovaný porcelánový betlém

ně malovaný porcelánový betlém z dílny firmy ROYAL DUX BOHEMIA, který vytvořila Ilona Klawitter. Betlém z kukuřičného šustí je prací Aleny Tschöpové z Letohradu a prohlédnout si ho je možné od roku 2006. Ve sbírkách muzea je také tištěný papírový betlém od Marie Fišerové-Kvěchové. Za zmínku stojí také dřevěný polychromovaný betlém od Miroslava Višína. Dále betlém od Stanislava Vacka, jehož podkladová deska ve tvaru podkovy je z pařezu. Velmi zajímavě pojal betlém Jaroslav Novák z Prahy. Je vyřezaný z přírodního lipového dřeva a rozdělený na českou a orientální část. V muzeu v Žamberku jsou také vystaveny 2 pohyblivé betlémy. Pohyblivý rohový figurkový betlém z dílny J. Šafáře z Lukavice byl zhotoven v 70. letech 20. století. Pohyblivá je pouze jeho levá část, kde například krocan „honí“ prase nebo mlynář s pytlem na zádech prochází dveřmi stále dokola. Některé figurky jsou zhotovené z jílovité hlíny, které autor vytvořil, vypálil a namaloval. Některá zvířátka jsou naopak dokoupena v obchodě.

Část betléma od J. Šafáře

Druhým pohyblivým je Jedličkův betlém kralického typu. Ten byl vyhotoven asi ve 30. letech 20. století. Figurky prezentují stará řemesla, takže vedle jesliček a 3 králů je možné vidět také tkalce, přadlenu, selku, která tluče máslo nebo ševce. Na necelých 3 metrech najdete téměř 170 postav darovníků a zvířátek, také hornický důl, pilu a mlýn poháněný vodním kolem nebo flašinetáře a dudáka. Během roku jsou vystaveny pouze některé betlémy. Nejvíce jich je možné vidět o vánočních výstavách, protože jsou vystaveny i ty, které jsou v průběhu roku uloženy v depozitáři. Při jejich přípravě spolupracujeme také s jinými muzei a soukromými majiteli, aby byly vystavené betlémy variabilnější. Letos připravujeme už XIII. ročník na téma „Vánočky pro kočky“. Výstava bude zahájena 2. prosince v 15 hodin a k vidění bude do 16. prosince 2012. Městské muzeum Žamberk je pro veřejnost otevřeno od května do prosince: úterý–pátek: 9–12 a 13–16; sobota–neděle: 14–17 hodin. V červenci a srpnu je otevírací doba prodloužena do 17 hodin. Informace o aktuálních výstavách a akcích pořádaných muzeem najdete také na www.muzeumzamberk.cz nebo vám je rádi podáme na telefonu 465 611 678. Na setkání s vámi se těší pracovníci Městského muzea Žamberk, Čs. armády 472, Žamberk. „

8

85

O osudech chrámových betlémů

Betlémy Aloise Vajera Ing. VIKTOR DVOŘÁK, CSc. Do domu sv. Antonína Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Moravských Budějovicích byl v září roku 2007 přivezen mechanický betlém. Informace k němu přiložená sdělovala, že autorem je brněnský kotlář Alois Vajer, který zhotovil ještě 3 mechanické betlémy. Jeden z nich byl zničen při náletu za druhé světové války v Brně, zbylé dva se nedochovaly, nebo se neví, kde jsou. V tomto sdělení uvedu stručně nové poznatky o těchto betlémech a osudech sester Boromejek, pro které byly tři betlémy prokazatelně zhotoveny. Poznamenávám, že hlavním zdrojem informací byly osobní poznatky a záznamy, které v pražském archivu Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského našla sestra S. M. Richardis Nováková a v archivu Českobudějovického biskupství kancléř důstojný pán P. Václav Kulhánek a za tuto pomoc jim patří můj upřímný dík. Prvý betlém byl nalezen v katedrále Svaté rodiny v Českých Budějovicích a ten zhotovil Alois Vajer pravděpodobně ve dvacátých letech minulého století. V kronice /1/ se uvádí: „… za světové (prvé) války žil v Brně muž, který trpěl velice nouzí a hladem. Představená brněnského kláštera S. M. Gaudentie Jančaříková jej velice podporovala, ba co víc živila a šatila … bez její pomoci by umřel. On z vděčnosti postavil betlém, který sestrám daroval. Tento betlém za „poměrně malý obnos“ dostaly jsme (Boromejky) do sirotčince (v Českých Budějovicích).“

Boromejky působily v Českých Budějovicích od roku 1850 do roku 1950. Založily tam dětský domov, který byl určen pro sirotky a základní školou, do které mohly chodit i děti z města. Vybudovaly také „asyl“, což byl domov důchodců hlavně pro opuštěné a přestárlé osoby. V září roku 1950 byly sestry odvezeny do státem určeného soustřeďovacího střediska – kláštera ve Vidnavě (pohraničí ve Slezsku). Dětský domov, školu i asyl převzaly státní organizace, z nemocnice odešly sestry asi v roce 1956. Škola byla navrácena v restituci v roce 1990 /2/. Poznamenávám, že o tomto betlému byla zmínka v práci dr. Vaclíka /3/ jako o „… mechanickém betlému novějšího provedení neznámého lidového řezbáře a v období Vánoc je vystavován v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.“ „První“ betlém A. Vajera – katedrála sv. Mikuláše v Č. Budějovicích

85

9

„Druhý“ Vajerův betlém před zničením v klášteře v Údolní ulici v Brně

Druhý betlém zhotovil Vajer opět pro Boromejky do kláštera v nynější Údolní ulici v Brně a jak bylo poznamenáno v kronice /1/ „… když viděl, že se jeho betlém líbí.“ Vzhledem k prvému betlému v sirotčinci v Českých Budějovicích měl větší figurky. Náhodně byl nalezen zápis /4/, ve kterém se uvádí, že figurky byly veliké 25 cm. V brněnském klášteře Boromejky působily od září 1864 /5/ a opět vybudovaly sociální zázemí pro potřebné jako v Českých Budějovicích. Za druhé světové války 20. listopadu 1944 byla část kláštera bombardováním zničena /6/ a předpokládalo se, že betlém byl zcela zničen. Avšak ve Vaclíkově knize /3/ byla poznámka: „… duchovní správa kostela připravuje ještě jedno překvapení: Depositní skříně kostela sv. Janů, známého v Brně jako „U Minoritů“, ukrývají figurky z několika velmi starých betlémů brněnské provenience a zbytky betlémů zničených při leteckém bombardování Brna za druhé světové války.“ A tak při prvé návštěvě depozitáře kostela U Minoritů byly vyfotografovány trosky betlému, který provedením pohybového mechanismu dával tušit, že vzorem mu byl Vajerův betlém, ale konstrukcí byl naprosto odlišný. Následně sestra S. M. Richardis Nováková našla fotografii pořízenou před náletem v roce 1944 a podle její zvětšeniny, se hledaly v depozitáři jeho trosky. Nalezený díl je od jiného autora. V hledání se bude pokračovat. A co se stalo s Boromejkami po válce? Po odstranění trosek několika budov, byla v létě roku 1949 dokončena a vysvěcena nová budova. Následkem politické změny v Únoru 1948 byla zabrána nová klášterní budova pro učňovský

domov Zbrojovky. Dne 25. září roku 1950 bylo Boromejkám oznámeno, že se vystěhují a mohou si vzít jen osobní věci /7/. Ráno v 7 hodin 29. září 1950 byla přistavena auta, sestry byly odvezeny do Vidnavy a řeholní ústav zanikl. Třetí betlém se nachází v kostele sv. Václava v Tišnově a v přiložené informaci k betlému /též 8/ se uvádí, „… že byl zhotoven v roce 1935 jako čtvrtý výrobek 75-letého brněnského kotláře Aloise Vajera“. Nic víc. Stejná informace se také nachází u betlému v Moravských Budějovicích, kde se opět uvádí, že byl zhotoven jako čtvrtý, což není možné. Díky záznamu v kronice /9/ už víme, že betlém v Tišnově je třetím dílem kotláře Vajera. Dosud se nepodařilo najít bližší informace o tom, kdo jej nechal zhotovit, kdy a pro koho. Pátrání v kronikách města Tišnova a farní kronice kostela sv. Václava bylo bez úspěchu. Boromejky v Tišnově nepůsobily a předpokládá se, že betlém byl v Tišnově asi od roku 1935. Nemáte-li možnost vidět některý z Vajerových betlémů, podívejte se na zajímavou reportáž o tom tišnovském na: http://www.youtube. com/watch?v=sW3ubr83fic (redakce časopisu doporučuje k prohlédnutí). Čtvrtý betlém Aloise Vajera byl zhotoven pro Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Rožďalovicích v roce 1935.

10

85

V Rožďalovicích byl zřízen malý klášter tzv. “Klášteřík“ /10/ na vroucí přání kněžny Heleny Lobkovicové v roce 1884. Zde byli vychováváni sirotci z jejího panství a také ošetřování staří a nemocní lidé. V době první republiky koupila od Rolnického družstevního podniku Kongregace místní zámek, protože Klášteřík neměl dostatek prostorů pro jejich charitativní činnost. V padesátých letech dvacátého století byl v zámku zřízen Domov důchodců a ten musely Boromejky opustit v roce 1958 a byly přestěhovány do Znojma-Hradiště, do kláštera uvolněného po vystěhování mužského řádu Křížovníků s červenou hvězdou. V prosinci roku 1964 byl tam přivezen Vajerův betlém. Charitativní domov pro řeholnice byl na Hradišti až do roku 2007, kdy byl zrušen jako nevyhovující předpisům Evropské unie a pro nedostatek řeholnic. Poznamenávám, že zrušení domovů pro řeholnice v důchodu je důsledek negativního působení minulého politického sytému nejen na Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského, protože v období této totality nebylo dovoleno přijímat dorost. A tak byl betlém v roce 2007 převezen do Domu sv. Antonína v Moravských Budějovicích /11/. Rovněž tento klášter Boromejky musely v době totality opustit. Nyní je Vajerův betlém každý rok uváděn do provozu a přístupný veřejnosti. Doufejme, že tento domov bude již jeho trvalým domovem. Závěrem možno konstatovat, že historie Vajerových betlémů dává nahlédnout do pohnutého života Boromejek v padesátých letech dvacátého století. Byly vyhnány z klášterů, nesměly pracovat v nemocnicích, do„Čtvrtý“ Vajerův betlém v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích

movech důchodců, byla jim znemožněna práce s mládeží a byly postaveny na okraj společnosti a to pouze za jejich charitativní a duchovní činnost, za myšlenky šířící víru, naději a lásku, myšlenky, které byly v rozporu v té době s vládnoucím marxisticko-leninským učením, učením propagující třídní nenávist a třídní boj jako jediný zdroj pokroku lidstva. Literatura: /1/ Archiv Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Kronika sirotčince a školy v Českých Budějovicích, KR-Č5, příloha od r. 1948, s. 7 v roce 1949 /2/ Soukr. dopis autoru z Biskupství Českobudějovického, č.j. 760 z 6. 4. 2009 /3/ Vaclík Vladimír: Chrámové betlémy v Čechách a na Moravě, Praha, nakl. Vyšehrad, 1990 /4/ Informaci podala pí. Frodl v r.1963 ze Stuttgartu, J. Künzig Institut, Karasek archiv, Freiburg, Německo /5/ Foltýn Dušan: Encyklopedie Moravských a Slezských klášterů, s.229, Praha, nakladatelství Libri, 2005 /6/ Kronika kláštera v Údolní ulici, šanon II, Brno – Údolní č. 7, s. 20 /7/ Soukr. dopis autoru od S. M. Richardis Novákové ze dne 28. 1. 2011 /8/ Náš pohyblivý betlém: Cesta, XVI, 2004, s.4 /9/ Archiv Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, skříň č. 38, šanon 1. Rožďalovice, 3. Historické články /10/ Kronika Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, díl VIII, s. 119 /11/ Dvořák V.: Vajerův pohyblivý betlém v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích, Vlastivědný sborník Moravskobudějovicka, č. III/2011, s. 271

85

11

Rozhovor nad novou knihou „Listy z kroniky českého betlemářství“

Ptáme se čestného předsedy sdružení a autora knihy PhDr. Vladimíra Vaclíka V létě Vám vyšla nová kniha, v čem se zejména liší tato kniha od ostatních, které jste napsal dříve? Velmi zjednodušeně lze konstatovat, že většina mých dosavadních knih byla zaměřena především na soupis, evidenci a regionální rozšíření betlémů. Tento prioritní zájem se ukázal být i při zpětném pohledu velmi užitečný. Tato poslední má kniha je věnována betlemářům a to nejen tvůrcům, opatrovníkům a badatelům. Je logickým zakončením sledování vývoje českého betlemářství do roku 2005, do konce jedné etapy novodobého betlemářství. Má být také díkem všem, kdož se o rozvoj betlemářství u nás zasloužili. Jsou uváděné informace o poválečném vzniku organizovaného betlemářství v Evropě a ve světě někde jinde dostupné, jsou k dispozici? Čerpal jsem z různých zahraničních podkladů postupně vydávaných federací UN-FOE-PRAE, vlastní korespondence a snad jsem využil i poznatky z dřívějších osobních setkání s některými zahraničními činovníky uvedené federace. Některé informace budou k dispozici v materiálu, který odkazuji Třebechovickému muzeu betlémů. Řada informací i obrázků byla publikována poprvé, svědčí to o bohatosti Vašeho archivu. Jde zřejmě o výsledek Vaší mnohaleté soustavné práce? Během třiceti let se mi podařilo vytvořit sbírku tří set knih a drobnějších publikací s betlemářskou tématikou, nespočet výstřižků z novin a časopisů našich i zahraničních, zachovat fotografickou dokumentaci a jiné doklady. V příštím

PhDr. Vladimír Vaclík (* 1925)

roce bude v Třebechovicích pod Orebem otevřen moderní muzejní areál a v něm díky pochopení rady a zastupitelstva města v čele se starostou města Ing. Jiřím Němcem bude otevřena i badatelská místnost, kam darem výše jmenované předměty věnuji s tím, aby byly užívány ku prospěchu dalšího moderního bádání o betlémech. Jsou ještě v některém postsocialistickém státě betlemáři organizováni obdobně jako v české republice? Bohužel nejsou. Krátce po zvolení do funkce prezidenta rady UN-FOE-PRAE jsem žádal tehdejšího generálního sekretáře federace Giorgio Passegieriho, aby nabídl vstup do federace slovenským betlemářům obdobně jako to například

12

85

před padesáti roky nabídl tehdejší generální sekretář Angelo Stefanucci v daleko obtížnější mezinárodní situaci nám českým betlemářům již v roce 1967 a později v roce 1988. Ale neuspěl jsem. Spolupráci se slovenskými, ale i polskými betlemáři by mělo nabídnout alespoň naše sdružení. Vidíte některá specifika, která odlišují české betlemářství ve 20. a 21. století od zahraničí? Musíme rozlišovat betlémy vytvořené s určením k vystavování v církevních objektech a betlémy v sekulárním prostředí, zejména pak tvorbu lidovou, inspirovanou tzv. lidovou zbožností. Zatímco většinou umělecká tvorba určená do církevních objektů víceméně respektuje dávné pokyny z dob Tridentského koncilu, světská tvorba v jednotlivých zemích, krajích a oblastech více reflektuje místní zvyky a často i povahu lidí toho národa. České lidové betlémy jsou odrazem sociálního cítění prostých lidí s chudobou sv. Rodiny v době Ježíškova narození a působí velmi emociálně až poeticky, jak novorozeného Boha v lidské podobě obdarovat. Jak hodnotíte dvacetiletou činnost našeho sdružení? Moje hodnocení by nevyznělo asi dost objektivně, ale s odstupem posledních několika roků se domnívám, že odcházející zakladatelská generace našeho sdružení se nemusí za svou práci stydět. Vrátím se k časopisu BaB. Po 15 let jste byl nejen jediným redaktorem tohoto časopisu, ale zabezpečoval jste také veškerý kontakt s tiskárnou i samotné rozesílání časopisu. Jak zpětně na tuto dobu, významnou pro rozvoj sdružení, vzpomínáte? Rád se ve vzpomínkách vracím do tohoto období. V polistopadovém období bylo hodně nadšení a ochoty ke spolupráci a byla možnost navazovat nová přátelství u nás i v zahraničí. Ostatně jste nyní jako předseda a redaktor časopisu BaB

v podobné situaci s tím rozdílem, že Vám v distribuci obětavě pomáhá Ing. Václav Procházka. Věřím, že vám podaří obě funkce dobře zvládat. Na co by se České sdružení přátel betlémů mělo v dalších letech přednostně zaměřit, příp. co by nemělo být opominuto? V příštím roce se otevře v Třebechovicích betlemářský areál a nabízí se spolupráce s naším sdružením a případné vybudování jedinečného betlemářského centra. Vyrůstá i nová generace vysokoškolsky vzdělaných etnologů, historiků a historiků umění, kteří by byli ochotni své vědomosti a schopnosti použít ku prospěchu našeho betlemářství. Nepropásněme tuto jedinečnou šanci! A ještě něco: Od roku 2004 naše sdružení jako celek neuspořádalo jedinou reprezentativní celostátní výstavu. Napravíme to? Vydal jste s tématikou betlemářství řadu knih, máte některou nejraději? Je to knížka „Lidové betlémy v Čechách a na Moravě“. Koncipoval jsem ji srdcem a napsal pěknou češtinou. Vyšla na podzim roku 1987 nákladem 20 tisíc výtisků, stála 35 Kč a do Vánoc byla rozebrána. Brzy vyšlo 2. vydání nákladem 10 tisíc výtisků. Dodnes jsem vděčný tehdejšímu vedení nakladatelství Vyšehrad v Praze za odvahu knížku v té neblahé době vydat. Poslední Vaše knihy byly vydávány v Nakladatelství OFTIS Ústí nad Orlicí, které se zaměřuje zejména na regionální literaturu. Proč jste si oblíbil právě toto nakladatelství? Po roce 1995 jsme se rozhodli změnit tiskárnu časopisu Betlémy a betlemáři, která pracovala dosavadní běžnou technologii tzv. „horké sazby do kovu“ za tiskárnu pracující tehdy novou technologií fotosazby. Byla vybrána tiskárna OFTIS v Ústí nad Orlicí – a byla to šťastná volba. Původně dobrá technická spolupráce tiskárny a redakcí a předsednictvem ČSPB se stále prohlubovala, zejména když s.r.o. OFTIS za vedení

85 jednatele a zároveň ředitele Ing. Karla Kábrta začala fungovat i jako vydavatelství. Dnes je nejznámějším vydavatelem betlemářské literatury a papírových betlémů v České republice. Kniha „Listy z kroniky českého betlemářství“ je výpravná publikace, v laminované vazbě, na křídovém papíře s velkým množstvím barevných obrázků. Může nám dát nahlédnout do zákulisí financování? To by byla spíše otázka pro p. Ing. Kábrta. Situace na našem knižním trhu je taková, že prakticky žádná populárně naučná kniha nemůže vyjít pokud její vytištění nebude sponzorováno dárcem. Je tomu tak i u této mé knihy, kde mezi sponzory figuruje i Královehradecký kraj, který svůj finanční příspěvek jistě uvážil i pro to, že v knize vzpomínám příznivé působení našich betlemářů v propagaci památek ve východních Čechách. Co chcete na závěr našeho rozhovoru vzkázat našim čtenářům či českým betlemářům? Myslete i na duchovní hodnoty, které betlémy nabízejí. Děkuji všem milým přátelům za krásné chvíle, které jsem s nimi prožil při našem „betlemaření“. K zavedenému strohému mezinárodnímu betlemářskému pozdravu „Gloria et pax!“ bych rád připojil navíc naše české „… a pokoj všem lidem dobré vůle“. Za redakci otázky kladl: Ludvík Mátl

13

Poznámka redakce: Novou knihu dr. Vladimíra Vaclíka „Listy z kroniky českého betlemářství“ si lze objednat ve Vydavatelství Oftis, J. Nygrina 336, 562 01 Ústí nad Orlicí (tel.: 465 522 326, e-mail: vydavatelství@oftis.cz), pro členy ČSPB do konce roku 2012 za cenu 400 Kč včetně poštovného (podrobnosti viz vložený letáček v BaB č. 84).

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí opět letos pořádá již 19. ročník mezinárodní soutěže pro děti „Vánoce a betlém“ Uzávěrka soutěže je 17. 12. 2012 • Výstava vybraných prací od 22. 12. 2012 do 20. 1. 2013 Podrobnosti a propozice nejdete na www.muzeum-uo.cz Příspěvky do časopisu Betlémy a betlemáři v digitální podobě včetně doprovodných fotografií průběžně zasílejte předsedovi redakční rady na e-mail: [email protected] , ale i CD-ROM nebo v rukopisné či lépe strojopisové podobě na současnou adresu: České sdružení přátel betlémů o. s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Návrhy k uveřejnění na webové stránky sdružení zasílejte na e-mail: aligator@mohelnickydostavnik. cz (P. Nenkovský) nebo [email protected]

14

85

Nová betlemářská literatura

Městské muzeum Lanškroun vydalo knihu o betlému řezbáře Bedřicha Šilara PaedDr. MARIE BORKOVCOVÁ Městské muzeum Lanškroun vydalo novou knihu Lanškrounský betlém osobností ze sbírek Městského muzea Lanškroun z dílny řezbáře Bedřicha Šilara. Tento betlém je unikátním regionálním dílem. Je každoročně vystavován v muzeu a na jeho darovnících, figurkách s uměleckou hodnotou, historických i současných osobnostech města Lanškrouna, je zdokumentována historie regionu od 13. století až po současnost. Jedná se o významné osobnosti vědy a kultury a je důležitým historickým dědictvím našeho města. Kniha obsahuje v úvodu vánoční přání současného lanškrounského děkana Zbigniewa Czendlika. Kapitola o betlému je sestavena tak, že vlevo na stránce se nacházejí portréty dvou osobností a symboly s nimi spojené a také profesní životopisy v jazyce českém, německém a anglickém, na protější stránce vpravo jsou pak včleněny figury osobností vyřezaných řezbářem Bedřichem Šilarem. V betlému nacházíme takové osobnosti jako např. autora zpěvníku Českých bratří německého jazyka Michaela Weisseho, vědce a rektora Karlovy univerzity Jana Marka Marciho, zemského prokurátora v Praze a mecenáše svého rodiště Lanškrouna Jana Kašpara Artzta,

textilního podnikatele a lékárníka Christiana Polykarpa Erxlebena, chemika a spoluzakladatele Vlastivědného muzea v Praze (Národního muzea) Johanna Josepha Steinmanna, válečníka a dělostřelce Jana Václava Bärnkoppa, rakouského vojevůdce a generála Ernsta Gideona Laudona, fotografa Josefa Böhma, malíře Hanse Peterku, starostu Lanškrouna Josefa Niederleho, kardinála ve Vídni Friedricha Gustava Piffla a další. Jsou zde ztvárněni také majitelé lanškrounského panství včetně krále a monarchy: zakladatel města, král Přemysl Otakar II., Záviš z Falkenštejna, Vratislav z Pernštejna, Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, císař František Josef I., nechybí ani současné osobnosti – lanškrounský rodák, olympijský vítěz v desetiboji, Roman Šebrle, zpěvačka Lucie Bílá, římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik, akademický sochař Zdeněk Kolářský, atomový fyzik, profesor Herwig Schopper nebo porodník a gynekolog MUDr. Stanislav Kapoun, zasloužilý mistr turistiky Otakar Juren, známý Obálka knihy

85 řezník a uzenář františek Kocourek atd. Betlém má rozměry – 5 m dlouhý, 2,5 m široký a 1,3 m vysoký. V celém betlému je více jak 50 figur, z toho jsou také obyčejní lidé – řemeslDěkan Zbigniew Czendlik níci, pastýři, muzikanti a vesničané v hřebečských krojích. Betlém obsahuje také figury zvířat, drobné krajinné a urbanistické prvky. Na kulisách (dálině) jsou zpodobněny historické památky města Lanškrouna. Další kapitolou v knize je informace o řezbáři žijícím a pracujícím v Lanškrouně, který vyřezává betlémy, plastiky světců, marionety, sochy a další dekorativní předměty. Bedřich Šilar je zastoupen svou tvorbou v muzeích České republiky a také v soukromých sbírkách po celém světě, nositelem pamětní medaile za rozvoj města. Na objednávku městského muzea vytváří z lipového dřeva výše zmiňovaný betlém s figurami vysokým 30 cm již od roku 2000, tedy 12 let. Podobně je strukturováno i představení jednotlivých historických památek města Lanškrouna, které se nacházejí v reliéfu na kulisách betlému a také jeho jednotlivé urbanistické prvky. Konfrontováno je vždy umělecké dílo Bedřicha Šilara se současným stavem významné architektury města – radnice, kostelů, Nového zámku u Lanškrouna, Střelnice (zbourána v roce 1988), Erxlebenovy lékárny (taktéž již neexistující), starobylé Krčmy, restaurace a koupaliště na Dlouhém rybníku a dalších. V knize nacházíme zobrazení také detailů jeho díla.

15

Texty knihy vznikaly v redakci odborných muzejních pracovníků Marie Borkovcové a Karla Uhlíře v průběhu roku 2011, grafickou úpravu a sazbu provedl pan Břetislav Vašek z Rožnova pod Radhoštěm, tisk Graspo CZ a.s., Zlín, překlad ASPENA s.r.o., pobočka Olomouc a Mgr. Přemysl Janíček. Kniha obsahuje kromě textů o osobnostech a řezbáři Bedřichu Šilarovi také obrazový materiál jednak z fotoarchivu Městského muzea Lanškroun a profesionálních místních fotografů Jiřiny Strakové a Radka Lepky. Náklad publikace je 1000 výtisků, počet stran 100, kniha má formát 215 x 265 mm, šitá vazba v tvrdých deskách, celobarevné provedení, tisk na křídovém papíře. Její prezentace proběhne slavnostně na vernisáži vánoční výstavy 1. prosince 2012, kdy bude také opět vystaven zmiňovaný betlém. Darovníci z něj oživnou letos u příležitosti uspořádání adventního Lanškrouna v neděli 16. 12. Básník Jiří Faltus již vytvořil pro nové postavy další texty. Tato výpravná publikace bude významným přínosem k poznání kultury dané oblasti. Její vznik byl vyvolán velkým zájmem občanů a učitelů o historii našeho města a regionu a také o povědomí o významných lidech, kteří zde žili a žijí. Zároveň se stane didaktickou pomůckou pro místní školy při výuce regionální historie, katalogem a dokumentací sbírkového fondu muzea i vhodným artefaktem pro rozvoj

Lucie Bílá

16

85

cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Kniha bude sloužit čtenářům nejen na Lanškrounsku, ale i v celé republice a v zahraničí, neboť jsou zde zastoupeny i velmi známé osobnosti z oblasti kultury, vědy a sportu . Vydání publikace a zhotovení betlému finančně podpořilo Město Lanškroun, Ministerstvo kultury ČR a sponzoři ALEMA Lanškroun a.s.,

INA Lanškroun s.r.o., Šplíchal s.r.o. a Bedřich Šilar. Knihu lze zakoupit v muzeu, v lanškrounském knihkupectví, městské knihovně a v infocentru. Lze ji také objednat za 200 Kč + dobírka 100 Kč na adrese Městské muzeum Lanškroun, nám. A. Jiráska – zámek 1, 563 01 Lanškroun nebo e-mailem: [email protected]. Doufáme, že vás kniha osloví.

Galerie současných řezbářů betlémů

O lanškrounském řezbáři Bedřichu Šilarovi (PŘEVZATO Z PUBLIKACE „LANŠKROUNSKÝ BETLÉM OSOBNOSTÍ“) Řezbář žijící a pracující ve východočeském Lanškrouně, kde se 24. 9. 1959 narodil. Vyřezává betlémy, plastiky světců, marionety a další dekorativní předměty. Vyřezávat začal ve 23 letech, svému Bedřich Šilar koníčku se věnuje naplno jako zaměstnání. Jeho atelier najdeme v Lanškrouně v Máchově ulici. Jeho podkrovní dílna je provoněná dřevem, na první pohled nás upoutá stůl s dláty různé provenience. Nejčastěji řezbář pracuje s lípou, celé pokácené kmeny mu nabízejí lidé z okolí. Po kvalitním usušení lípa již nesesychá, má pevné, měkké dřevo a smetanově až žlutě či šedobílé zabarvení. Je tedy nepostradatelným a oblíbeným materiálem řezbáře. Zřejmě u něho zvítězily geny, neboť jeho předkové pracovali se dřevem, praděd vyráběl šindele na střechy, další předek vyřezával ze dřeva lžíce a jeden byl čižbář, chytal ptáky na lep nebo do sítě. Jeho dalším koníčkem je chov kanárů a včelařství. Rád chodí také do lesa, stromy ho nabíjejí energií. Pak ji

předává zpátky do dřeva. Vyučil se strojním zámečníkem a nejprve pracoval jako topenář. Měl však štěstí na Václava Skalického z nedalekého Třešňovce, který jej zasvětil do práce se dřevem. Podařilo se mu zakoupit dláta od vynikajícího řezbáře Vojtěcha Kafky z Červeného Kostelce. Bedřich Šilar se zúčastní během roku řady řezbářských sympozií, dnů dřeva a setkání řezbářů konaných v naší republice – v Třebechovicích pod Orebem, Třešti, Praze, na hradech Křivoklátě a Helfštýně, Velkých Karlovicích, v Přílepech u Rakovníka, Žamberku a dalších místech. Jeho díla putují také na aukce uměleckých předmětů. Spolu s dalšími polskými kolegy vytvořil na řezbářském plenéru včelí úl v Dzierzoniówě. Svou tvorbou je zastoupen (jde především o betlémy, marionety a plastiky) v Městském muzeu v Lanškrouně, Žamberku, Muzeu řemesel v Letohradě a v Muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Pro soukromou střední církevní školu vytvořil sochu Krista. Pro zpěvačku Lucii Bílou vyrobil na zakázku dva betlémy. Jeho umělecké výtvory putovaly např. do Turecka, New Yorku, Hongkongu a na vánoční trhy do Německa. Do Švýcarska se dostaly jeho marionety – dar Jablonného nad Orlicí svému družebnímu městu. „

85

17

K mezinárodnímu sympoziu v Bystrém u Poličky

O vzniku nového mezinárodního betlému BOHUMÍR ANDRLE Za pěkného letního počasí se v druhé polovině srpna 2012 konalo v Bystrém u Poličky již IX. mezinárodní řezbářské sympozium jehož cílem bylo vytvořit betlém, který zůstane majetkem Města Bystré. Jesličky budou jednou ze součástí velkého projektu Europa Ludens a budou putovat po členských zemích společenství zemí (obcí) kultury evropského venkova spojených v Cultural Village of Europe. Betlém z lipového dřeva, jehož figurky jsou vysoké asi 0,6 m a jejichž přírodní podoba zůstane zachována, bude postupně o vánočních svátcích vystavován ve všech obcích členských zemí projektu. Tyto Vánoce bude vystaven v holandském Wijk aan Zee, kde myšlenka společenství obcí těchto zemí na konci minulého století vznikla a je v ní současně zapojeno jedenáct evropských států. Další rok by se měl betlém vrátit do Bystrého, kde se stane jedním z exponátu zamýšlené již tradiční výstavy betlémů. Betlém obsahuje devět lidských postav, kolébku s Ježíškem, tři ovečky a volka s oslíkem s nezbytným korýtkem pro jejich krmení, které vytvořili mladí řezbáři. Vzhledem k tomu, že několik zahraničních řezbářů z Itálie, Španělska a Estonska nepřijelo, museli se tohoto úkolu zhostit místní řezbáři, aby mohl být betlém kompletní a jako celek posvěcen v kostele sv. Jana Křtitele v Bystrém při nedělní mezinárodní mši svaté místním duchovním správcem P. Josefem Matrasem. Iniciátorkou a realizátorkou projektu setkání a evropského betléma

je pí Terezie Uherková, mimo jiné i členka regionální pobočky Betlemářů Poličska Spolku českých betlemářů, jejíž členové a členové Českého sdružení přátel betlémů se na této akci také aktivně zúčastnili. Díky ní i pochopení a pomocí její rodiny, byla celá akce zdárně uskutečněna. Dík patří také všem, kdož byli jakkoliv nápomocni, sponzorům i finanční podpoře EU. Tvůrci betléma z jednotlivých států: Dánsko: figura sv. Josefa – řezbář Christian Henrik Chrostensen (obec Tommerup); Holandsko: král – Sjanneke van Herpen (Wijk aan Zee); Francie: oslík – Louis le Meé (Mellionnec); Rakousko: kluk se psem – Johan Lengauer (Kirchheim); Řecko: ovečka – Spiros Mesimeris (Paxos); Německo: ovečky – Roy Fischer, Udo Fraatc (Stöbeck); Maďarsko: Ježíšek a anděl – Katalin Tabori (Palkonya); Česká republika: volek – Zdeněk Elčkner, Mirek Andrle, František Malý st. a ml.; pastýř – Petr Novotný (Vendolí); žena – Aleš Uherka (Bystré); král – Štěpán Uherka (Bystré); král – František Malý ml. (Sebranice); P. Marie – Marie Köhlerová (Jedlová). „

18

85

O východočeských betlémech v jižních Čechách

V Sušici není betlém jen v Muzeu Šumavy Mgr. PAVEL RUDA Obdivovatelé a příznivci jesliček se s objekty svého zájmu setkávají v předvánoční době obvykle v muzeích, kostelech a výstavních síních. Je tomu tak i v Sušici, pošumavském městě ležícím na Otavě ve východní části klatovského okresu. Tu proslavil rozměrný Sušický mechanický betlém, vytvořený během deseti měsíců roku 2004 vynikajícími řezbáři Pavlem Svobodou a Karlem Tittlem. V budově Muzea Šumavy na náměstí je tento betlém přístupný celoročně. Další jesličky lze spatřit během adventu při bohoslužbách v chrámu sv. Václava a v klášterním kostele sv. Felixe. Pozorný návštěvník ovšem bude velmi překvapen, pokud půjde po severní straně náměstí kolem lékárny Aster Pharma. V její výloze je po celý advent až do svátku Tří králů vystavován od roku 2005 střídavě vždy jeden ze dvou betlémů, které tato lékárna vlastní. Majitelem obou betlémů je vlastník a zároveň jednatel zmíněné lékárny pan Karel Požárek. Ten jesličky získal od svého otce, jenž je zakoupil v roce 2004 při návštěvě východních Čech. Díky pochopení a vstřícnosti pana Požárka jsem měl

Sušice – Betlém od řezbáře Kristiana Richtery

možnost se s oběma betlémy podrobně seznámit. Za to mu patří můj veliký dík. O výsledky svého průzkumu se nyní pokusím s vámi podělit. Větší betlém z lipového dřeva (obr. 1) má velikost základní desky 81 x 31 cm a na její spodní

85

19

Sušice – Betlém od řezbáře Karla Richtery

straně je signatura autora v podobě zrcadlově obráceného písmene K, k jehož svislé lince je připojeno písmeno R. Nechybí ani datum 26. 1. 2004. Iniciály K. R. patří řezbáři Karlu Richterovi (*1951) ze Dvora Králové nad Labem, který tento betlém zhotovil. Dálina v podobě zdi je dlouhá 81 cm a vysoká – nad chýškou narození – 35 cm. Samotná chýše je 32 cm široká, 25 cm vysoká a má uvnitř nainstalované osvětlení v podobě lucerny. V ní je samozřejmě Svatá rodina: sv. Josef (výška 17 cm), Panna Maria (18 cm) a Ježíšek v jesličkách dlouhých 10 cm a vysokých 8 cm. Ze tří králů je jeden stojící (18 cm) a dva klečící (14 a 13 cm). Zbývají ještě tři lidské postavy – poutník s mošnou (16 cm), stojící pastýř s ovečkou na rameni (17 cm) a sedící pastýř (8 cm). Figury zvířat představuje 7 stojících

ovcí (5–6 cm) a 2 ležící ovce (4 a 4,5 cm). Nad chýškou narození se vznáší anděl (12 cm, rozpětí křídel 16 cm) a nad ním hvězda (8,5 cm). Rostlinná říše je zastoupena dvěma palmami o výšce 25 a 21 cm a dvěma keříky (6 a 5,5 cm). U žádné části betlémového souboru není použita polychromie. Poněkud menší, což ale neznamená méně hezký, je druhý betlém (obr. 2), jehož autorem je syn řezbáře většího betlému, pan Kristián Richtera (*1980) ze Staré Paky. Materiálem je opět lipové dřevo, tentokrát mořené. U základní desky velikosti 72 x 25 cm je použito mořidlo světlejší. Dálina v podobě zdi se dvěma branami na obou stranách má výšku 27 cm, použité mořidlo je tmavší. Na ní je na horizontu betlémské město velmi světlého odstínu. Malá okénka domů jsou

85

20

zezadu prosvětlena miniaturními žárovkami (LED diody), stejně jako hvězda dlouhá 3,5 cm. Stáj (nebo chýše) narození Páně je 23 cm široká a 9,5 cm hluboká. Anděl nad ní je 8 cm vysoký s rozpětím křídel 7 cm. Ze Svaté rodiny je největší postavou sv. Josef (11 cm), klečící Panna Maria je o 3 cm menší. Jesličky jsou dlouhé 6,5 cm, v nich leží pochopitelně Ježíšek (4,5 cm). Jeden stojící král je vysoký 11 cm, dva klečící králové 9 cm. Pastýř s ovečkou kolem krku má výšku 10,5 cm, další pastýř (trubač) 10 cm. Poslední lidskou bytostí je darovnice o výšce 11 cm. Betlémový soubor doplňují tři ovce stojící (4–4,5 cm), dvě ležící (2 a 2,5 cm) a pes (5,5 cm). Nechybí

ani čtyři palmy vysoké 18–24 cm, dva větší keře (3,5 a 3 cm) a čtyři malé keříky (1,5–1,8 cm). Ani u tohoto betlému nejsou figury polychromované. Stav obou jesličkových souborů je vynikající, protože jejich majitel o ně opravdu vzorně pečuje. A v době, kdy nejsou vystaveny, jsou oba betlémy bezpečně uloženy bez možnosti jejich poškození. A ještě jedna poznámka na závěr. Ve výloze lékárny Aster Pharma byl na podzim roku 2008 vystaven betlém, který vytvořili již v úvodu zmínění řezbáři Karel Tittl a Pavel Svoboda jako dar pro papeže Benedikta XVI. V prosinci téhož roku byly pak tyto jesličky Svatému otci ve Vatikánu předány. „

POŘÁDANÉ VÝSTAVY BETLÉMŮ 2012/13 (sestaveno na základě oznámených údajů – bez záruky) Lokalita

Výstava

Termín

Banín (okr. Svitavy), Kulturní dům

Betlémy

21. 12.–1. 1. Pá 16–18, Tel.: 731 872 567 So 13–16, Ne, Sv 13–17 h. (p. Samek)

Poznámky

Bechyně, Hvožďany 2; Betlémy ve stodůlce, www.betlemyvestodulce. pořádá Jana Pokorná unas.cz

8. 12.–6. 1. denně 10–17 hod.

24. a 31. 12. jen do 13 hod.

Brno, Letohrádek Výstava betlémů Mitrovských, Veletržní 19 (poblíž výstaviště)

1. 12.–6. 1.

www.letohradekbrno.cz www.barontrenckgallery.cz

Bystré u Poličky, Městská knihovna

Výstava betlémů a grafi- 1. 12.–15. 1.; otevř. www.knihovna.bystre.cz ky – vánočních motivů ze v provozní době knihovsbírky Mgr. J. Janků ny (jen po,stř,pá)

Česká Třebová, Městské Výstava betlémů muzeum, Klácelova 11 (u náměstí)

4. 12.–6. 1.; denně mimo Vernisáž 2. 12. Po: 10–18 hod. od 17 hod.; www.mmct.cz

Hodonín, Dům kultury, 10. výstava betlémů Horní Valy včetně chrámových a doprovodný prodej

18. 11.–2. 12. denně 9–18 Vernisáž 18. 11. v 15 hohod. din

Chomutov, Oblastní Výstava betlémů muzeum, Nám. 1. Máje, č.p. 1

24. 11.–6. 1.; vernisáž Tel.: 474 651 570; 24. 11. v 10 hod. v kos- www.muzeum-cv.net tele sv. Kateřiny

85

Lokalita

Výstava

Termín

21

Poznámky

Jiříkov u Rýmařova, Pra- Výstava obřích soch Celoročně včetně Sv dědova galerie U Halouz- a betlémů (betlém 9–18 hod. ků (směr hrad Sovinec) s 250 fig. v životní velikosti)

Tel.: 554 295 127 www.pradedovagalerie.cz

Jindřichův Hradec, Autorská výstava kostel sv. Jana Křtitele, řezbáře Romana Galka Štítného ul. „Betlémy – dřevořezby“

23. 11.–30. 12.

Vernisáž 22. 11. v 16 hod.

Kamenec u Poličky, Spol- IX. vánoční výstava kový sál Obecního úřadu,

1. 12.– 9. 12.; Po–Pá 15–18, Vernisáž 1. 12. ve 14 hod. So–Ne 14–18 hod. www.obec-kamenec.cz

Karlštejn – Muzeum bet- Tradiční vánoční výsta- 13. 11.–6. 1. denně včet- Tel.: 311 681 385 lémů va historických betlémů, ně Sv: 10–17; 24. 12. jen www.betlemykarlstejn.cz Královský betlém 10–15 hod. Karlštejn – Muzeum bet- „Betlémy a všichni sva- výstava zahájena – trvá 0d 7. 1. do 28. 2. 2013 muzeum otevř. jen So lémů tí“ výstava řezbáře Jana do 28. 2., přístupno Rody v otevírací době muzea a Ne: 10–17 hod. Kojetín, Galerie VIC, Masarykovo nám. 8

Výstava betlémů

Liberec, Severočeské Výstava muzeum, Masarykova 11 betlémů

30. 11.–16. 12. denně www.kojetin.cz/meks včetně So a Ne: 9–17 hod.

historických 9. 11.–1. 1. denně mimo Tel.: 485 246 111 Po 9–17 hod. www.muzeumlb.cz

Litomyšl, kostel Roze- Výstava betlémů, vysta- 5. 12.–8. 12., slání apoštolů (vedle vuje reg. pobočka Betle- od 9 do 17 hod. máři Litomyšlska náměstí)

Vernisáž 4. 12. v 17 hod

Litovel, Městské muze- Výstava betlémů (orga- 7. 11.–8. 1. um niz. p. Jaroslav Tesař) Louny, Oblastní muze- Betlémy ze sbírky rodiny 12. 11.–13. 1. um, Pivovarská 28 Tlustých (české a africké betlémy)

Tel.: 415 653 456 www.muzeumlouny.cz

Mělník, Regionální mu- „Betlémy stále živé“ (vý- 30. 11.–6. 1. denně mimo Vernisáž 29. 11. zeum, Nám. Míru 54 stava muzea a Spolku Po 9–12 a 12.30–17 hod. v 16 hod.; českých betlemářů) www.muzeum-melnik.cz Polička, Centrum Bohuslava Martinů

Já bych rád k betlému… 24. 11.–13. 1.

Vernisáž 24. 11. ve 14 hod. www.cbmpolicka.cz

Praha 1, areál kostela P. Marie Sněžné, Jungmannovo nám.

Betlémy (cca 200 ks) a vá- 1. 12.–2. 1.; denně 10–18, 1. 1. jen 13–18 hod. noční tradice (pořádá reg. 24. 12. jen do 16, 31. 12. pobočka Betlém-klub); jen do 15 hod. doprovodný prodej

Praha 1, Klementinum, Histor. betlémy – výstava 17. 11.–6. 1. denně včet- www.nkp.cz výstavní síň (příchod od ke 450. výr. postavení 1. ně Sv: 9–18 hod; 24. 12. www.betlemykarlstejn.cz Mariánského náměstí) betlému v českých zemích jen do 15 hod.

85

22

Lokalita

Výstava

Termín

Praha 1, Betlémské nám., Betlemská kaple

Tradiční výstava Bonsai servis Praha: „… a přišel čas Vánoc do Betl. kaple“; věnováno také lid. tradicím v průběhu roku

1. 12.–6. 1.; otevř. denně Vernisáž 30. 11. v 16.30; 9–18 hod.; 24. a 31. 12. na výstavě doprovodný jen do 14 hod., 25. 12. prodej a 1. 1. jen 13–18 hod.

Poznámky

Předklášteří u Tišnova, Výstava betlémů k 10. výr. 15. 12. (od 14 hod.)–22. 12. Vernisáž 15. 12. Spol. sál Obecního úřa- činnosti region. pobočky ve 14 hod. du, Nám. 5. května 1390 „Betlemáři jižní Moravy“ www.artperiscope.cz Rychnov nad Kněžnou, Betlémy z kraje Orlic- 7. 12.–27. 12; denně 9–12 Tel.: 603 810 775 Společenské centrum, kých hor (16. ročník) a 14–17 hod; 25. a 26. 12 jan.tydlitá[email protected] Panská 1492 (u nám.) jen 14–18 hod. 24. 12. navíc 21–01 hod. Sušice, Zámek Hrádek, Vánoční výstava řezbářů 7. 11.–2. 2. Hrádek 1 K. Tittla a J. Tykvarta

Tel. 376 508 514, 725 083 093; www.zamekhradek.cz

Svitavy, Městské muzeum, Máchova alej 293;

Svitavský betlém (dříve Od 2. 12. v muzeu v Pardubicích) dlouhodobě v otevírací době muzea

Vernisáž 27. 11. v 15.00; www.muzeum.svitavy.cz viz čl. v BaB. 81, str. 14

Švábenice u Vyškova, Vlastivědné muzeum

Betlémy na pohlednicích 2. 12.–10. 2. od zač. 20. st. do dneška jen v Ne 14–17 hod.

www.svabenice.cz

Ústí nad Orlicí, Městské Jubilující malíři betlémů, 14. 12.–3. 2. muzeum, 17. listopadu souběžná výstava „Cír72 (Hernychova vila) kevní památky“

Vernisáž 13. 12. v 17 hod.; www.muzeum-uo.cz

Velké Bílovice, Městské muzeum

Výstava betlémů

www.velkebilovice.cz

Znojmo-Louka, kostel sv. Václava,

Vánoční výstava bet- 2. 12.–13. 1.; So:14–17; lémů a vánočních po- Ne a Sv: 9.30–11.30 hlednic s doprovodným a 14–17 hod. prodejem

Žamberk, Městské Vánoční výstava muzeum, Čs. armády 472 „Vánočky pro kočku“ Železnice (u Jičína), vlastivědné muzeum, Muzejní ulice

24. 11.–15. 1.

4. 12.–16. 12.

24. 12., 27. 12., 28. 12. a 31. 12.: 14–16 hod.; tel.: 732 838 875 www.farnostlouka.cz Vernisáž 2. 12. v 15.00 hod.

Vánoční pohlednice 6. 12.–31. 1.; otevř. stř–pá Vernisáž 6. 12. v 17 h.; 26., ak. malíře Jiřího Škopka 9–11.30 a 13–16.30 hod. 28. a 31. 12. jen 13–17 h. Tel.: 493 534 941

Poznámka: Pozvánky včetně zaslaných pozvánek či plakátků na výstavy jsou také zveřejňovány na stránkách ČSPB: www.sdruzenibetlemaru.cz

Pozvánka na přednášku Vlastivědná společnost Mladoboleslavska pořádá přednášku Ing. JANA RODY z Prahy na téma „České betlémy v proměnách času“. Přednáška se koná ve středu 5. 12. 2012 od 16 hodin v sále Kulturního střediska „Svět“, Tylova 468, Mladá Boleslav.

85

INFORMACE ZÁZNAM z jednání předsednictva ČSPB, které se konalo v sobotu 13. října 2012 od 10 hodin v Hradci Králové – jednací místnosti Muzea Labyrint divadla DRAK. Účast: 14 členů předsednictva (5 omluveno), 3 členové revizní komise a 1 host. Z programu jednání: 1. Jednání zahájil s přivítáním přítomných předseda L. Mátl a zhodnotil činnost po době konání VH. Výk. výbor se sešel 2x ve dnech 31. 8. a 21. 9. 2012; 19. 9. proběhlo jednání mezi předsedou a dr. Vaclíkem ohledně přípravy předání knihovny a archivu sdružení. Byly rozeslány dopisy s nabídkou širší spolupráce Spolku českých betlemářů, Spolku Příbramských betlemářů a Spolku přátel betlémů v Třešti. Prozatím došla odpověď od předsedy spolku z Třeště, s tím že předpokládají zachování současných solidních vztahů. Stručně bylo přiblíženo připravované doplnění Organizačního řádu, který neřeší některé praktické záležitosti. Po diskuzi byla zamítnuta možnost delegování hlasování na VH, toto bude ponecháno pouze předsedům reg. poboček při jejich nepřítomnosti. 2. Každoročně bude statisticky podchycena na schválených interních formulářích činnost poboček (podle možnosti i aktivních členů mimo pobočky) s cílem zjistit celkovou činnost ČSPB. Souhrnně nebyla dosud činnost sdružení nikdy vyhodnocována. Za tímto účelem předsedové poboček nahlásí vždy do 28. 2. vhodným způsobem určeným členům výk. výboru potřebné podklady. 3. O hospodaření sdružení podala podrobné informace ekonomka Y. Hubáčková. K 30. 9. 2012 disponuje ČSPB částkou cca 83 tis. Kč, což stačí na pokrytí nezbytných nákladů zhruba do konce 1. pol. 2013. 4. Mgr. S. Dušková informovala o Sborníků přednášek ze Sympozia k 20. výročí založení ČSPB, které se konalo 16. 10. 2010 v Třebechovicích p. Oreb., který bude vydán v listopadu t. r. 5. Na XIX. kongres UN-FOE-PRAE (14.–18. 11. 2012 Innsbruck) je za ČSPB delegována Mgr. S. Duš-

23

pro členy Českého sdružení přátel betlémů ková, které byly na jednání předány propagační materiály. Další dojdou od Spolku betlemářů v Třešti. Náš člen Leoš Pryšinger obdrží na tomto kongresu ocenění za dlouholetou činnost směřující k záchraně a propagaci Braunova betlému v Kuksu. 6. O rekonstrukci www stránky ČSPB, která bude spuštěna cca do 20. října, byla podána informace od místopředsedů S. Duškové a P. Nenkovského (zaslal písemné podklady). Na e-maily jmenovaných je možné zasílat podklady ke zveřejnění. V roce 2013 bude webmasterovi poskytnuta odměna. 7. S žádostmi o dotace v r. 2012 (bez příspěvku) i na rok 2013 seznámily S. Dušková a Y. Hubáčková. Na příští rok budou uplatněny žádosti „na časopis“ (Město Hr. Králové) a výstavu ČSPB v TMB (MK ČR). Za ČSPB se dlouhodobě o dotace, příp. granty, budou starat S. Dušková, Y. Hubáčková a P. Nenkovský. 8. K časopisu BaB: časopis č. 85 je před předáním do tiskárny, po předsednictvu bude toto číslo doplněno o tento záznam a o termíny výstav. Uzávěrka „předvánočního“ čísla 86 je 15. 11. 2012 . Redakce prosí zejména o další termíny výstav a stále je ještě prostor pro příspěvky. Členové předsednictva budou dostávat poštou vždy 2 čísla (1 pro propagační účely). 9. Příprava výstavy s prac. názvem „Lidová a profesionální tvorba v Českých zemích v průběhu staletí“ . Výstava by měla být využita k prezentaci betlémů z oblastí jednotlivých region. poboček včetně případné propagace reg. pobočky. K dispozici bude výstavní prostor cca 90 m2 v nové budově TMB a výstavy by měla být otevřena o Adventu 2013. Předsedové poboček se žádají, aby do 20. 1. 2013 zaslali e-mailem návrhy a nabídky Mgr. Silvii Duškové s popisem dílčí expozice, uvedením potřebné plochy (velikost) a nejlépe jednoduché výstižné fotografie. Na základě těchto údajů bude sestaveno libreto výstavy a prac. komise výstavy. 10. Vánoční výstavy – podány informace a podklady od různých pořadatelů, vše bude zapracováno do obvyklé tabulky výstav 2012/13 v časopise BaB. 11. Diskusní příspěvky:

85

24

• MUDr. M. Bašeová – předala podklady pro časopis o sběratelských aktivitách s betl. tématikou s tím, že bude snaha v časopise BaB se více věnovat činnosti sběratelů s různým zaměřením. • L. Mátl – časopis BaB dlouhodobě (a zejména po úmrtí ing. R. Weignera) přináší málo informací o probíhajících setkáních a činnostech současných řezbářů – o spolupráci byli požádání B. Andrle a J. Halouzka (projednává p. Cvešper). • Bylo odsouhlaseno, že zastupování sdružení a jeho prezentaci na mezinárodní úrovni budou zajišťovat zejména PhDr. Z. Suchánková a Mgr. S. Dušková. Tím není dotčena možná prezentace ostatními členy předsednictva (reg. poboček) při obvyklých či zavedených mezinárodních kontaktech (výstavy a pod). • Ing. V. Procházka vyhodnotil stav členské základny a konkrétně poukázal na větší množství nezaplacených členských příspěvků za rok 2012, příp. 2011. Do časopisu BaB č. 85 budou vloženy „neplatičům“ upomínky. • Jiří Cvešper podal informaci o možném vzniku regionálních poboček v oblasti Horní Lidče a na Bruntálsku s tím, že nevylučuje seskupení do stávajících poboček na severní Moravě a Slezsku. • Jiří Cvešper pro inspiraci ostatním podrobně vyhodnotil svoji mnohaletou osvětovou činnost zejmé-

na ve školských zařízeních (MŠ, základní, zvláštní, základní umělecké, jiné instituce) nejen v ČR, ale i v polském příhraničí a uvedl konkrétní pozitivní dosažené výsledky své práce, to je dlouhodobé zapojení dětí a mládeže do betl. tvorby. Dále informoval o účasti při organizování výstav v Ostravě (12. ročník), na severní Moravě a ve Slezsku, ale i jinde (např. Uherské Hradiště). Předal písemné podklady, které budou využity v časopisu BaB. Předseda sdružení p. Cvešperovi za dlouhodobou úspěšnou činnost poděkoval a jeho vystoupení předsednictvo odměnilo potleskem. • Mgr. A. Zvonařová pozvala na autorskou výstavu Muzea Jinřichohradecka – Vánoce u Svatého Jána „Roman Galek: Betlémy – dřevořezby“. Zároveň bylo odsouhlaseno, že ČSPB přebírá záštitu nad připravovanými akcemi tohoto muzea a to IV. ročníku mezin. soutěže tvůrců betlémů “Nožík Tomáše Krýzy v Jindřichově Hradci 2013“ (uzávěrka soutěže 30.9.2013) a sympozia o současném betlemářství v ČR. • Dále byly prodiskutovány méně podstatné záležitosti a vysvětlivky. Předseda poděkoval přítomným za účast a pí Hubáčkové za zajištění jednací místnosti a uvaření kávy. Schůze byla ukončena ve 13.15 hodin. Zaznamenal: L. Mátl

SMUTNÉ ZPRÁVY Dne 16. 7. 2012 zemřel pan Rudolf Málek z Ostravy ve věku 84 let, vyučený řezbář, tvůrce betlémů. Betlémy začal tvořit v pozdějším věku, vytvořil řadu krásných betlémů, které velmi rád vystavoval, například v Ostravě, Havířově, Hodoníně, Uherském Hradišti, Frýdku Místku a dalších místech.

Dne 25. 7. 2012 zemřel ve věku 85 let řezbář pan František Moštěk z Brna Líšně. Ve své tvorbě se věnoval zejména betlémům a jiným sakrálním motivům. Aktivně se zúčastňoval činnosti regionální pobočky Jihomoravští betlemáři i výstav betlémů. Věnujme zemřelým i jejich rodinám tichou vzpomínku. Čest jejich památce!

Do redakce časopisu lze ještě do 23. 11. 2012 zasílat k uveřejnění termíny a údaje k vašim letošním betlemářským a vánočním výstavám Betlémy a betlemáři (čtvrtletník), vydává České sdružení přátel betlémů o. s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01. Jednotlivé příspěvky autorů neprocházejí jazykovou úpravou vydavatelství. Redakce si vymiňuje možnost opravy překlepů nebo zjevných chyb. Za odbornou a obsahovou náplň jednotlivých příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo připravil do tisku předseda sdružení Ing. Ludvík Mátl. Časopis vychází 4 × do roka. Členové sdružení dostávají jeden výtisk zdarma. Číslo účtu sdružení: 1080733339/0800, při platbě čl. příspěvků uvádějte jako variabilní symbol své členské číslo. Přihlášky ke členství do ČSPB posílejte na výše uvedenou adresu. Tisk a sazba: Tiskárna a vydavatelství OFTIS s. r. o., Ústí nad Orlicí