Signální zpráva o průběhu realizace projektu – Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012
Předmětem signální zprávy o průběhu realizace projektu je technický popis šetření a jeho průběhu, popis problémů, které nastaly při sběru dat, návratnost a důvody odmítnutí. Signální zpráva o průběhu realizace projektu dále přináší informace o výsledku kontroly kvality práce tazatelů. Součástí signální zprávy je shrnutí hlavních výsledků projektu.
1. Uspořádání šetření Celkový vzorek šetření (N=3080) Vzorek • Cílová populace: obecná populace ČR15+ • Kvótní výběr (pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště), reprezentativní pro celou ČR • 220 rozhovorů v každém ze 14 krajů České republiky. • V rámci vyhodnocení jsou výsledky převáženy podle skutečných počtů obyvatel v jednotlivých krajích.
2. Termín sběru a vyhodnocení dat Sběr dat probíhal ve dnech 9. 11. 2012 – 25. 11. 2012 Vyhodnocení dat probíhalo ve dnech 26.11. – 5.12.2012
3. Celkový popis sběru dat • • • •
Sběru dat se účastnilo 143 tazatelů, kteří celkem uskutečnili celkem efektivních 3080 rozhovorů. Pro získání 3080 efektivních rozhovorů bylo zapotřebí oslovit celkem 8428 respondentů (tzn. response rate je 37%). Tazatelé prováděli osobní (F2F CAPI) rozhovory s respondenty, které vyhledávali dle předem zadaného kvótního rozpisu. Každý tazatel obdržel od pracovníků fieldworku společnosti IBRS s.r.o. kvótní rozpis, podle něhož měl vyhledávat sám vhodné respondenty.
4. Zkušenosti a problémy tazatelů se sběrem dat • • •
Pracovníci fieldworku byli v každodenním kontaktu s tazateli a operativně řešili drobné problémy, např. s porozuměním některých otázek nebo dodržováním kvót. Po uskutečnění všech zadaných rozhovorů byla data hromadně zpracována pracovníky společnosti IBRS, s.r.o. Podle tazatelů měli, někteří respondenti výhrady k délce dotazníku (v průměru trval dotazník 22 min.).
5. Kontrola tazatelů •
Kontrola práce tazatelů probíhala v termínu 26.11. až 30.11.
•
V rámci kontroly bylo zkontrolováno telefonicky 940 kontaktů (tzn. 31% vzorku)
•
Kontrola probíhala telefonicky z našeho CATI studia, na tuto práci vyškolenými tazateli.
•
Tazatelé z CATI studia se respondentů ptali zda rozhovor proběhl a pokud ano na jaké téma. Kontrolováni byli všichni tazatelé, kteří výzkum realizovali.
•
Výsledek kontroly: 940 kontrolovaných kontaktů: na 889 kontaktech (94,5%) byl výsledek kontroly pozitivní na 46 kontaktů (4,2%) se nepodařilo opakovaně dovolat (nikdo nezvedal, hlasová schránka apod.). Pracovníci kontroly provedli v těchto případech celkem 3 pokusy v různých dnech a hodinách. na 5 kontaktech (0,53%) byl výsledek kontroly negativní (kontaktovaná osoba nepotvrdila, že byla v rámci projektu dotazován, ale zároveň nevyloučila, že byl dotazován jiný člen domácnosti). Tyto rozhovory byly v rámci výzkumu nahrazeny jinými se stejnými kvótními parametry.
6. Shrnutí hlavních výsledků projektu
Odpovědnost státu: Z výzkumu vyplývá, že za většinu oblastí života přebírají respondenti spíše vlastní odpovědnost a naopak méně se spoléhají na stát. Nejvyšší míra odpovědnosti na straně občana je podle respondentů u následujících oblastí - způsob trávení volného času (pro 85% je odpovědnost na straně občana), výchova dětí (pro 80% je odpovědnost na straně občana), ochrana zdraví (pro 73% je odpovědnost na straně občana). Jedinou oblastí, kde vyšší podíl respondentů spoléhá na stát, je zajištění dostatku peněz v důchodu (podle 37% je zajištění na státu, podle 32% na občanech a zbylých 31% si myslí, že o zajištění tohoto parametru by se měl starat stát i občan rovným dílem). Odpovědnost se strany státu respondenti také často očekávají při zajištění bezpečnosti (ochrana proti přepadení a kapsářům).
Vnímání a hodnocení policie: Co se týká hodnocení jednotlivých státních institucí (policie, státní zastupitelství, soudy a obecní úřady) jsou podle respondentů nejlépe hodnocenými institucemi Policie ČR a obecní úřady, naopak respondenti nejhůře hodnotí práci soudů.V rámci hodnocení situace u PČR respondenti nejhůře vnímají její početní stavy (36% je vnímá jako příliš nízké) a korupci (30% ji vnímá jako velmi častou). V oblasti prevence kriminality by ze strany Policie ČR respondenti nejvíce uvítali zvýšenou kontrolu rizikových míst (93%) a prevenci v silniční dopravě (91%). Nižší podporu mají naopak různé informační aktivity (besedy, kurzy, získávání informací). Co ovlivňuje kriminalitu: Nejvýraznější negativní vliv na úroveň kriminality má podle respondentů zneužívání drog a alkoholismus, výrazný vliv má také korupce. 1/2 respondentů se také domnívá, že na kriminalitě v ČR se výrazně podílejí určité skupiny lidí – nejčastěji uvádějí romskou menšinu a drogově závislé. V místě bydliště by respondentům nejvíce vadil vznik věznice nebo romského kulturního střediska. Podpora prevence kriminality: V případě, že by respondenti mohli sami přímo rozhodovat o podpoře preventivních programů pro snížení kriminality – jednoznačně nejvíce respondentů by podpořilo preventivní programy pro snižování nezaměstnanosti (68%). Preventivní programy pro snižování nezaměstnanosti by podpořili především respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje (tzn. z krajů s vysokou mírou nezaměstnanosti), naopak nižší podporu by tento preventivní program měl v Praze, kde je míra nezaměstnanosti nízká. Dalšími preventivními opatřeními s vysokou podporou respondentů jsou také programy k léčení drogově závislých (44%), zvýšení počtu policistů na ulicích (39%) a větší množství bezpečnostních kamer do ulic (38%). Naopak preventivní programy, které jsou podle respondentů nejméně důležité jsou osvětové, charitativní akce a vzdělávací programy.
Občané a kriminalita: V případě, že by se respondenti stali svědky krádeže, pak 2/3 by zavolali na tísňovou linku Policie ČR (38% by se představilo, 29% by volalo anonymně). Většina (82%) by také byla případně ochotna svědčit – 30% však pouze anonymně. Na dotaz zda se přímo respondent nebo někdo z rodiny stal za posledních 12 měsíců obětí majetkové kriminality odpovědělo 8% respondentů kladně - nejčastěji se jednalo o krádež peněženky, mobilu nebo o vykradení auta. 1% respondentů se za posledních 12 měsíců stalo obětí násilné kriminality (nejčastěji rvačka nebo napadení). V případě výše uvedených kriminálních činů pak 6 z 10 obětí ohlásilo tento kriminální čin orgánům Policie ČR. Po ohlášení kriminálního činu byla 1/2 respondentů spokojena s tím, jak Policie ČR případ řešila.
Ohrožení kriminálními činy: Nejvíce se respondenti cítí být ohroženi kapesními krádežemi a vloupáním do bytu . Diagram 1 – ohrožení kriminálními činy Zobrazení prostřednictvím word cloud analýzy – míra ohrožení jednotlivými kriminálními činy je vyjádřena velikostí slov (čím větší slovo, tím větší pocit ohrožení).
Mapa 1 – ohrožení majetkovou kriminalitou: Procenta v jednotlivých krajích udávají podíl respondentů, kteří si myslí, že by se mohli v následujících 12 měsících stát obětí majetkové kriminality (T3B – součet odpovědí 4+5+6 ze škály 1 zcela vyloučené až 6 téměř jisté).
Mapa 2– ohrožení násilnou kriminalitou: Procenta v jednotlivých krajích udávají podíl respondentů, kteří si myslí, že by se mohli v následujících 12 měsících stát obětí násilné kriminality (T3B – součet odpovědí 4+5+6 ze škály 1 zcela vyloučené až 6 téměř jisté).
Opatření ke zvýšení bezpečí: Podle vlastních slov většiny respondentů je zabezpečení jejich majetku pouze průměrné (67% deklaruje, že je jejich majetek zabezpečen průměrně, 22% respondentů si myslí, že má dobře zabezpečen majetek a 11% si naopak myslí, že podprůměrně). 1/4 respondentů provedla v posledních dvou letech nějaká bezpečnostní opatření k ochraně majetku. K ochraně majetku provádí respondenti především preventivní opatření – důsledně zamykají vchod, nevpouští neznámé lidi do bytu. Auto mají zabezpečeno nejčastěji autoalarmem/imobilizérem, počítač pouze běžným antivirem. Znalost preventivních programů pro snížení kriminality, které jsou každoročně v ČR realizovány je nízká - pouze 9% respondentů zná nějakou preventivní akci v jejich okolí (respondenti si nejčastěji vzpomněli na kurzy sebeobrany, přednášky, akce pro školy a besedy s občany).
V rámci personálních opatření uvnitř PČR má u respondentů nejvyšší podporu opatření na zvýšení počtu policistů pořádkové policie v ulicích (67%), častěji by také uvítali více policistů u násilné kriminality (57%). Co se týká využívání dobrovolníků z řad občanů - respondenti nepovažují tento návrh za příliš vhodný – tento návrh podporuje 37% - především v rámci bezpečnosti v okolí škol.
__________________________________________________________ 1/ Všechny projekty IBRS jsou prováděny v souladu s mezinárodním kodexem ICC ESOMAR. 2/ IBRS se zavazuje veškeré informace a podklady získané v souvislosti s jednotlivými projekty, zejména pak ty, které mají charakter obchodního tajemství, nebo důvěrných informací /označeno klientem/, nezneužívat ve prospěch svůj ani třetí osoby a neposkytovat je třetím osobám bez výslovného písemného souhlasu klienta. 3/ Stejně se zavazuje klient, že nebude zneužívat ve prospěch svůj ani třetí osoby a neposkytovat třetím osobám bez výslovného písemného souhlasu IBRS důvěrné informace týkající se IBRS. Za důvěrné informace se považují především informace o produktech a výzkumných technikách IBRS, jakož i klientech a organizační struktuře, dále informace týkající se metodiky zpracování výzkumů a to včetně dotazníků, algoritmů apod. Za důvěrné informace se považují též ty, u kterých to logicky vyplývá z jejich povahy. 4/ Veškeré výsledky získané prostřednictvím projektů jsou výhradním vlastnictvím klienta. Všechny výzkumné materiály jsou v IBRS archivovány po dobu šesti měsíců po skončení projektu. 5/ Pokud v průběhu projektu nastanou skutečnosti, které nebylo možné předem předpokládat a tyto skutečnosti mají dopad na cenu, bude o nich klient neprodleně informován a cena bude na základě vzájemné dohody upravena.
V Praze dne 5.12.2012
…………………….. Tomáš Horejsek
