2012

2

Školní krounský občasník

únor/2012

Zprávy z ředitelny 

 V polovině ledna proběhl zápis do I. třídy. K zápisu přišlo v doprovodu rodičů celkem 20 dětí narozených od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006 nebo těch, kterým byl v r. 2011 povolen odklad zahájení povinné školní docházky o jeden rok. K zahájení povinné školní docházky od září 2012 jich bylo přijato 19. První pololetí letošního školního roku máme zdárně za sebou. Z hlediska školních výsledků by se dalo asi nejlépe zhodnotit rčením „každý svého štěstí strůjcem“. Žáci, kteří pracovali a kteří se snažili, mohou být ve většině případů se svými výsledky a hodnocením spokojeni. Naopak ti, kteří se místo učení věnovali vyrušování, obtěžování spolužáků a vymýšlení lumpáren, splakali nad výdělkem. Právě u nich totiž obvykle došlo k výraznému zhoršení prospěchu. Věřím, že je to přivede k rozumu a že se ve druhém pololetí jejich práce i přístup ke spolužákům i vyučujícím výrazně zlepší a nebude nutné přijímat další a důraznější opatření. Na druhou stranu všem, kteří v uplynulém období poctivě pracovali nebo se učili, patří obrovský dík.  Deváťákům se nezadržitelně blíží jeden z nejdůležitějších okamžiků jejich dosavadního života - přijímací řízení na střední školy. Věřím, že si s pomocí rodičů i učitelů vyberou střední školy zodpovědně a přiměřeně svým schopnostem, budou přijati a v dalším studiu spokojeni. Kromě povinných přijímacích zkoušek na maturitní studijní i učební obory je však letos čekají dvě další důležité změny – počet podávaných přihlášek byl snížen na nejvýše 2 a zápisový lístek nemohou, až na výjimky spojené s výsledky odvolacího řízení, vzít zpět. Je proto potřeba s tím počítat. Přeji jim mnoho úspěchů a i kousek tolik potřebného štěstí. Ti, kteří dávali ve škole pozor a popřípadě se ještě doma poctivě učili, se ale určitě nemají čeho bát.  Píšu to opakovaně a nedá mi se o tom nezmínit ani v tomto čísle Škrobu - mrzí mne, že každé přilepšení k obědu v podobě mandarinek, kiwi nebo jogurtů je okamžitě spojeno s nepořádkem okolo školy. Cožpak je opravdu tak těžké vyhodit slupky nebo kelímek do koše nebo do popelnice? Doma také vyhazujete odpadky na zahradu? Opravdu je jogurt pro vás tak bezcenný, že se musíte bavit jeho „rozpleskáváním“ o chodník? Prosím, uvědomte si, kolik lidské práce a úsilí stálo, než jste tyto věci dostali v jídelně u okénka na tác.  Abych ale jen nehudroval – zajímavé je, že s ovocem, které žáci dostávají v rámci celostátního projektu spolufinancovaného z EU „Ovoce do škol“, se tolik „nešeredí“. Všem ukázněným dětem za to děkuji.


3

únor/2012

 Od prosince v naší škole pracuje nový vyučující – slečna Kateřina Odstrčilová, která nastoupila po dobu mateřské dovolené paní Martiny Novákové (té se mimochodem na konci ledna narodila dcera Eliška).  Naše škola uspěla s velkým projektem na podporu rozvoje výuky přírodních věd a získala dotaci přesahující 3 mil. korun. Věřím, že jeho realizace umožní pedagogům, ale i žákům, kteří budou mít zájem se něco nového dozvědět, něčemu se přiučit a přijít do bližšího kontaktu s přírodními vědami, se posunout o notný kus dál.  Od 1. února platí také změny v klasifikačním řádu školy. Přinášejí především limity nejvyššího možného počtu zameškaných hodin. Při absenci větší než tyto hranice nebude žák moci být za pololetí v příslušném předmětu hodnocen, což v podstatě znamená, že neprospěl. Zejména ti, kteří si rádi častěji zůstávají ze všelijakých důvodů doma, by si měli najít chvilku času a změny si důkladně prostudovat. Jsou uvedeny, stejně jako všechny další důležité informace, na webových stránkách školy – www.zskrouna.cz . Únor 2012 Mgr. Josef Kyncl

Omluva: Omlouváme se vedoucí dětského oddělení Městské knihovny v Hlinsku paní Stanislavě Procházkové, že jsme v rozhovoru v minulém čísle Škrobu omylem pozměnili její jméno.

Bleskáč (naše interview) Ve čtvrtek 16. února 2012 se vypravili redaktoři Škrobu do Rosic u Chrasti, kde navštívili místní základní školu. Pořídili zde rozhovor s paní ředitelkou Danou Brdíčkovou, prohlédli si prostory školy a vyzpovídali některé místní žáky.

Redaktoři Škrobu s paní ředitelkou D. Brdíčkovou

Jak dlouho již učíte na této škole a jak dlouho vykonáváte funkci ředitelky? Pracuji zde od loňského roku. Chtěla jste být učitelkou už od mala? Částečně ano.

Co Vás k této práci přivedlo a jaké má Vaše práce klady a zápory? Vždy jsem ráda pracovala s dětmi, ukazovala jim nové věci a seznamovala je se zajímavostmi, které se mohly dozvědět. Za klad své práce považuji okamžiky, když vidím na dětech, že projevují zájem, že se rády něco dozvědí, něco nového poznají a potěší je to, co jim učitel připravil. A zápory? V posledních letech přibývá dětí, které si neuvědomují, že škola je jejich základní povinností, a proto nás učitele mrzí, že místo aby se snažily něco

Školní krounský občasník dozvědět, tak se spíše snaží ty své povinnosti obcházet. Také se v kolektivu dětí stupňuje agrese. To jsou věci, které narušují práci učitele. Jaké předměty vyučujete a který z nich máte nejraději? Já jsem původně učitelka pro první stupeň a tělocvikářka, ale v podstatě už od devadesátých let učím jenom angličtiny, protože se do toho prostě nikdo moc nechtěl pouštět. Takže mým hlavním předmětem v současné době je anglický jazyk a dále vyučuji také informatiku. Z toho vyplývá, že angličtina mě musí bavit, jinak bych ji neučila. Kdy byla vaše škola založena, kolik dětí ji v současné době navštěvuje a kolik máte zaměstnanců? Založena byla v roce 1926, to samozřejmě mluvíme o této budově. Předtím se učilo na různých místech v Rosicích. Letos navštěvuje naši školu 134 žáků, což je málo, a zaměstnanců máme dvacet. Jak vycházíte se svými žáky? Jak s kterými. Ale myslím si, že nakonec se vždy snažím dohodnout se tak, aby děti, pokud se nám něco nelíbí, pokud mají nějaký problém, si ho samy uvědomily a přišly na to, proč tomu tak je. Problémy potom společně vyřešíme. Nabízí škola žákům nějaké zájmové kroužky? Rosice mají takovou zvláštnost, protože tady se školou zároveň funguje ještě takzvaná komunitní škola, která byla založena zhruba před pěti lety. Znamená to, že v současné době u nás pracuje v rámci komunitní školy jedna paní učitelka, jež je samostatně fungujícím subjektem. Pořádá aktivity pro děti, ale i pro dospělé. Cílem je, aby

4

únor/2012 se více provázal život obce se životem školy. Komunitní škola u nás nabízí kroužek matematiky, anglického jazyka, keramiky, karate a zároveň probíhají pravidelné víkendové kurzy, většinou každý měsíc jeden, a ty mají své speciální zaměření, například na keramiku, plstění, malování na hedvábí, floristiku (to znamená práci s přírodním materiálem) a další. Těch rukodělných nabídek je mnoho. Všech akcí se samozřejmě mohou zúčastnit děti i dospělí. Nabízíme také školní dětský pobyt zaměřený třeba na výuku angličtiny. U nás se také konají tréninky místních fotbalistů a volejbalistů, protože naše škola jim jako jediná v obci může poskytnout potřebné zázemí, neboť žádná sokolovna nebo jiný sál v obci nejsou. Slyšeli jsme, že ve vaší škole pracuje žákovský parlament. Můžete nám říci, kolik má členů a co má na starosti? Jak funguje spolupráce mezi vedením školy a žákovským parlamentem? Žákovský parlament se schází jednou za měsíc. Každá třída v něm má jednoho žáka a jednoho člena, který je zástupcem svého kolegy v dané třídě. Děti se se mnou schází a společně řešíme pořádek nebo naopak nepořádek ve škole, navrhují, co by chtěly ve škole změnit, jak by se mohly podílet na jejím zvelebení, jak si uhlídat to, aby se neničil majetek. Samozřejmě, když je to třeba, je k jednání přizván další vyučující nebo zaměstnanec školy. Dále řešíme akce a aktivity, například v současné době má každá třída připravit písemný návrh školního výletu (včetně rozpočtu) a na základě toho, jak to bude vypadat, jim to my učitelé buď schválíme, nebo neschválíme. Děti si tak mohou vyzkoušet, jak je práce

Školní krounský občasník na přípravě výletu náročná. A občas řešíme i věci, kdy děti třeba připomínkují stavbu rozvrhu nebo jiné výukové záležitosti. Pracujete ve škole na nějakých speciálních projektech? V současné době u nás probíhá projekt „Život nejen ve tmě“, kdy někteří učitelé zpracovávají a ověřují materiály pro žáky, kteří mají problémy se zrakem. Buď mají částečnou ztrátu zraku, anebo úplnou ztrátu zraku a to, co učitelé potom vytváří, zkouší aplikovat v „normální třídě“. Děti v těchto třídách by měly zažít, jak se cítí žák, který nevidí a má se vzdělávat. Do tohoto programu jsme zapojeni nejen my, ale i dalších asi deset škol v Pardubickém kraji. Dále u nás stejně jako u vás běží projekt Evropské unie „Peníze do škol“, ze kterého máme některé aktivity, a nedávno skončil projekt, kdy učitelé vytvářeli materiály na interaktivní tabuli. Co je podle Vás největší chloubou této školy?

5

únor/2012 Prostředí, ve kterém se škola nachází. Škola je v klidném místě, je stavebně velmi pěkně řešena a předností je i menší počet žáků, protože učitelé mají možnost více se jim věnovat. V současné době získáváme ohlas jako škola, která tady z regionu stahuje žáky, kteří mají nějaké vzdělávací problémy. Tyto děti k nám rodiče rádi přihlašují právě proto, že zde je ve třídách méně dětí a učitelé jim mohou věnovat větší pozornost. Jedna naše paní učitelka má vyhrazen jeden a půl dne na přípravu těchto dětí do klasických hodin. Plánujete v nejbližší době nějaké změny ve vaší škole? Bohužel ano. Máme málo zapsaných žáků, takže budeme muset v příštím roce spojit na prvním stupni dvě třídy. Jednu z tříd budou tedy muset navštěvovat dva ročníky. Další změny se budou týkat personálního obsazení. Budeme se také snažit udržet ty aktivity, které zde máme zavedeny. Připravili redaktoři Škrobu

Anketa mezi žáky a zaměstnanci ZŠ Rosice u Chrasti: Co se vám na vaší škole nejvíce líbí či nelíbí? 1. třída (celkově)

Michal Kusý, 3. třída Ester Fričková, 5. třída

Veronika Stroukalová, 5. třída

LÍBÍ: interaktivní tabule, písanka, angličtina, přestávky, matematika, slabikář, psaní třída počítače, ping-pong, můžeme chodit o přestávkách ven počítače

NELÍBÍ:

Školní krounský občasník 5. třída (celkově)

Tereza Novotná, 6. třída Zdena Jakoubková, 6. třída Michal Bendík, 6. třída Filip Orel, 6. třída Martina Chmelíková, 9. třída Michaela Dostálová, 9. třída p. uč. Helena Boušková p. uč. Eva Martincová p. zástupkyně Marcela Kohoutová

6

boxy, které jsme vyhráli, interaktivní tabule, pingpong, pěkná děvčata přestávky, hodiny volna zeměpis, přestávky, volno tělesná výchova prostředí, informatika, tělesná výchova interaktivní tabule počítače, p. uč. na český jazyk celkový duch budovy, knihovna kolektiv, důvěra menší kolektiv, rozumíme si

únor/2012 venkovní omítka, celá škola, dveře, p. školník

hlučnost, vulgarita

REPORTÁŽ Z CESTY DO ZŠ ROSICE Ve čtvrtek 16. února jsme se brzo ráno vydali s naším časopisem do Základní školy v Rosicích. V Krouně jsme nastoupili s panem učitelem do autobusu a odtud odjeli do Skutče. Po příjezdu následoval krátký rozchod a čekání na autobus, který měl zpoždění. Nikdo z nás v Rosicích ještě nebyl, takže jsme měli obavy, abychom školu našli. Naštěstí před námi šel jeden žák, který mířil také do školy, a tak jsme se vydali za ním. Když jsme dorazili do školy, paní ředitelka nás zavedla do knihovny, kde jsme s ní pořídili rozhovor. Rozhovor s ní byl moc příjemný, dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí o jejich škole. O přestávkách jsme se podívali do některých tříd a udělali se žáky anketu. Ptali jsme se na to, co se jim nejvíce líbí na jejich škole. Skoro všichni žáci, kterých jsme se ptali, na otázku odpověděli, dokonce i někteří učitelé. Po celé škole nás provázely dvě moc milé žákyně z páté třídy. Nejvíce nás zaujal ping-pongový stůl na chodbě a na zdi obtisknuté ruce žáků tříd, které už vyšly. Škola se nám celkově líbila, ale docela nás zamrzelo to, že se k nám někteří žáci nechovali moc hezky a měli na nás narážky. V 10:45 hodin jsme se museli rozloučit a opustit školu, abychom stihli autobus. Autobusem jsme jeli do Chrasti a odtud dalším autobusem


7

únor/2012

do Skutče. Ve Skutči jsme měli opět rozchod, který trval zhruba hodinu. Do Krouny jsme přijeli kolem čtvrt na dvě. Byli jsme rádi, že jsme nikde nezapadli a dojeli v pořádku domů, protože počasí bylo opravdu škaredé. Michaela Sklenářová

ZE ŽIVOTA ŠKOLY

Jednoho podzimního deštivého dne jsme se skoro všichni z druhého stupně vydali do AFI Palace v Pardubicích. Ráno, chvilku po zvonění, nám přijel autobus, kterým jsme vyrazili do Pardubic. Cesta rychle ubíhala a my jsme si při ní užili spoustu legrace. V Pardubicích jsme byli D. Nováková a M. Lehká v AFI Palace za chvilku. Vystoupili jsme přímo před AFI Palace, spočítali se a chvilku čekali, než nastane otevírací doba. Potom pro nás přišel pán a pustil nás dovnitř. V tu chvíli jsme se všichni rozprchli po obchodech. Zhruba za hodinu jsme si dali sraz před eskalátory vedoucími do kina, ale než přišla paní učitelka Pejchová s panem učitelem Schmiedem, ještě jsme se na nich stihli chvíli povozit. Když učitelé dorazili, šli jsme si koupit něco dobrého na zub, aby se nám lépe dívalo na film. Děj druhé části Harryho Pottera a Relikvie smrti byl velmi napínavý. Naštěstí všechno dobře dopadlo a kouzelnický svět byl zachráněn od zlého lorda Voldemorta a jeho stoupenců. Po skončení filmu jsme se sbalili a šli k autobusu. Zpáteční cesta byla spíše o chlubení, protože všichni ukazovali, co si koupili. Při cestě domů jsme vyložili „Otraďáky“ a pokračovali v jízdě. Domů jsme se velmi těšili, abychom povyprávěli o zážitcích a pocitech, které jsme prožili. Lucie Drahošová


8

únor/2012

V sobotu 3. prosince 2011 se konalo každoroční rozsvícení vánočního stromečku. Na úvod zarecitovaly a zazpívaly koledy děti ze školní družiny. Velmi hezké a milé vystoupení s nimi nacvičila paní učitelka Skalová. Poté následoval vánoční jarmark, kde si mohli návštěvníci koupit vánoční dekorace, keramiku, adventní věnce, svícny a další výrobky. Samozřejmě bylo připraveno také občerstvení jako například teplý čaj a trdelník. Sama za sebe mohu říct, že toto předvánoční setkání bylo moc hezké a návštěvníci z něj odcházeli spokojeni. Kateřina Machová

Ve čtvrtek 24. listopadu 2011 se žáci druhého stupně vydali na varhanní koncert do evangelického kostela. Po příchodu do kostela nás přivítal pan varhaník, který žáky seznámil s dobou baroka. Pohovořil také o několika významných českých skladatelích tohoto období a poté zahrál jejich nejznámější skladby. Přednáška byla doplněna fotografiemi barokních památek. Většina žáků byla s koncertem spokojena a po jeho skončení se všichni opět vydali na cestu do školy. Simona Pešková

V pondělí 5. prosince jsme se my, deváťáci, rozhodli, že se jako každý rok, převlečeme za čerty, Mikuláše a anděly a trochu postrašíme děti. První hodina byla věnována převlékání, líčení a vymýšlení způsobů, jak děti nejlépe postrašit. Druhou hodinu konečně započala naše cesta do tříd za zlobivými dětmi. Děti ale byly překvapivě hodné, jak nám sdělili kantoři. Čertům to ale nedalo a každého, kdo jim přišel do cesty, začernili.

Čerti na návštěvě v jedné ze tříd


9

únor/2012

Třetí hodinu se Mikuláš, anděl a několik čertů vydali do školky, kde už čekali malí předškoláci. Čerti je malinko postrašili, děti přeříkaly předem připravené básničky nebo zazpívaly písničky a anděl jim za odměnu rozdal sladkosti. Po návratu do školy se čerti a andělé v čele s Mikulášem vydali do vyšších ročníků. Mládež se nebála a čerty přivítala jako příjemné zpestření nudného dne. Pátou hodinu následovalo převlékání zpátky do civilu. Myslím, že to byl hezky strávený den. Iveta Sodomková

V pátek 16. prosince se u nás v přístavbě konal vánoční koncert, kde vystupovaly děti z hlinecké základní umělecké školy. Na začátku nás přivítala a poté celý koncert moderovala ředitelka ZUŠ paní Mgr. Zdeňka Venzarová. Nejdříve žákům vysvětlila pravidla, podle kterých by se měli na koncertě vážné hudby chovat. Pak uváděla jednotlivé účinkující a doplňovala vše informacemi o hudebních nástrojích. Postupně jsme tak zhlédli a vyslechli flétnový soubor ZUŠ, sólové skladby hrané na pozoun, trubku, kytary, akordeon a dále také duety klarinetů a akordeonů. Pořad vyvrcholil vystoupením smyčcového orchestru, který pod vedením pana učitele Ondřeje Kozderky zahrál skladby některých našich autorů a koncert zakončil několika známými českými koledami. Celé vystoupení bylo velice milé a příjemné. Koncert se nám velice líbil. Krásně jsme se u něj odreagovali. Jarmila Šubecová

V pondělí 13. února jsme se po sedmé hodině sešli s paní učitelkou Urbanovou, Broulíkovou a paní Balounovou před budovou školy. Batohy a lyže jsme naložili do auta, které nám je odvezlo do Daňkovic. Společně jsme došli na autobusovou zastávku a autobusem jeli až do Svratky, kde jsme hned přestoupili do autobusu, který nás odvezl Lyžařský výcvik 2012 do Sněžného. Odtud jsme vyrazili pěšky do Daňkovic. Ubytovat jsme se stihli ještě před obědem. Hned odpoledne jsme vyrazili na lyže.


10

únor/2012

Úterý: Dopoledne a odpoledne jsme byli lyžovat, večer se našel čas i na nějaké ty soutěže. Středa: Ten den nebylo nejlepší počasí, na pokojích nám skoro celý den nešel proud, proto jsme se po obědě vydali na procházku do Sněžného, kde jsme zašli do cukrárny na čaj a něco dobrého na zub. Čtvrtek: Celý den chumelilo, proto jsme lyžovali jen krátce a čas jsme využili hraním stolního tenisu, který nás moc bavil. Večer bylo vyhodnocení soutěží. Pátek: Sbalili jsme si věci, uklidili pokoje a následovala cesta pěšky do Sněžného, poté autobusem do Svratky a odtud jsme jeli na lyžích až do Čachnova. Protože se počasí zhoršilo, docela jsme uvítali, když nás pan starosta odvozil autem do Krouny, kde na nás už čekali rodiče. Myslím, že se lyžařský výcvik každému líbil a všichni máme spoustu nových zážitků. A vzhledem k tomu, že některé třídy před námi nemohly lyžovat, protože nebyl sníh, tak nám určitě přálo i štěstí, protože letos jsme lyže díky bohaté sněhové nadílce opravdu využili. Simona Pešková

OTÁZKY NA TĚLO Michaela Sklenářová, žákyně IX. třídy Kolik je Ti let a kde ses narodila? Je mi 15 let a narodila jsem se v Poličce. Čím bys chtěla být, až budeš dospělá? Chtěla bych být úspěšnou interiérovou designérkou nebo pracovat ve zdravotnictví jako zubní technik. Chodíš ráda do školy? Jak kdy. Musím přiznat, že někdy se mi tam jít opravdu nechce. Jsi pilný žák? Myslím, že ano. Jak hodně ve škole zlobíš? To nevím, ale myslím si, že nezlobím. Měla jsi někdy sníženou známku Ne, nikdy. z chování? Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět Výtvarná výchova a informatika. na ZŠ? Jaký předmět nesnášíš? Chemii, protože nemám ráda všelijaké vzorce, a přírodopis, protože je teď dost těžký. Kdo je Tvým životním vzorem? Nemám žádný vzor. Které lidi ze svého okolí máš ráda? Hlavně rodinu a přátele. Jaký je Tvůj největší zážitek během Těch je opravdu hodně, ale největší školní docházky? zážitky mám z výletů do zahraničí. Které země jsi ve svém životě Slovensko, Rakousko, Německo, navštívila? Chorvatsko a Francii.

Školní krounský občasník Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka či skupina?

Tvá oblíbená osobnost obrazovky, film?

z televizní

Tvůj oblíbený politik? Co sleduješ nejčastěji v televizi? Myslíš si, že máš v životě štěstí? Čeho se nejvíc bojíš? Na co se nejvíc těšíš? Máš nějaké tajné přání? Co Tě dokáže nejvíc rozčílit?

Jaké roční období máš nejraději? Jaké máš koníčky? Jak odpočíváš?

11

únor/2012

Ze zpěváků mám nejradši Davida Deyla a ze skupin to je kapela Škwor. Mám ráda i další jako je třeba Harlej, Komunální odpad, Alkehol atd. Je jich opravdu mnoho. Osobností mám ráda hodně. Jednou z nich je třeba Johny Depp. A oblíbených filmů mám ještě víc, ale žádný není nejoblíbenější. Žádný. Politiky nemám ráda a ani se o politiku moc nezajímám. Hodně sleduji kriminálky nebo romantické filmy a seriály. Někdy ano a někdy ne. Teď si myslím, že ho mám. Pavouků. Na to, až budu mít dům, rodinu a dobré zaměstnání. Ano, mám. Třeba když v písemce něco napíšu dobře a pak to škrtnu nebo když to vím správně, ale do písemky to nenapíšu, protože si myslím, že to je špatně. Stoprocentně léto. Ruční práce, malování, jízdu na kole, bruslení, badminton, tenis a počítač. Odpočívám tak, že si lehnu k televizi. Připravila redakce Škrobu

ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…

Nové notebooky a chytré telefony jsou rok od roku výkonnější, což má neblahý dopad na jejich výdrž. Vědci proto stále hledají nové způsoby, jak tyto přístroje


12

únor/2012

efektivně napájet. Například ve společnosti Sony vyrobili akumulátory, jejichž základem jsou staré noviny a použité obaly z vlnité lepenky. Podle www.novinky.cz připravila Jana Pokorná

V Indii se objevil nový druh onemocnění tuberkulózou, na který nepomáhá žádný z léků, jež jsou k dispozici. Odborníci v Bombaji nový druh choroby nazývají TDR (Totally Drug Resistant, v překladu zcela odolný vůči lékům). Indové zaznamenali rostoucí počet nemocných, u nichž neúčinkují žádné léky. Poprvé o novém druhu TBC lékaři informovali 21. prosince poté, co se od října snažili bez úspěchu vyléčit čtyři pacienty. O pár dní později napsal list Times of India, že případů je v jediné nemocnici Hindudža v Bombaji už nejméně dvanáct. Server Wired upozornil, že tuberkulóza je již tak jedním z největších zabijáků na světě. Jen v předloňském roce byla příčinou smrti 1,7 miliónu lidí. Dalších 7,7 miliónu se jí ve stejném období nakazilo. Léčba TBC je náročná a trvá několik měsíců. V minulosti již byly identifikovány případy odolnosti bakterií vyvolávajících tuberkulózu vůči lékům pro jednotlivé fáze léčby. Tyto druhy tuberkulózy se podle toho označují MDR či XBR. Těchto variant bylo zaznamenáno několik desítek tisíc a Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v letošním roce jimi budou nakaženy dva milióny lidí. Varianta XBR byla poprvé zaznamenána v roce 2006 a od té doby se rozšířila do 69 zemí. Tuberkulóza TDR představuje ovšem riziko zcela nových rozměrů. Podle serveru www.novinky.cz připravila Lucie Drahošová Foto: fotobanka Profimedia

VĚDCI NAŠLI V OCEÁNU POZŮSTATKY PRADÁVNÉHO K O N TI N E N TU G O N G W A N A Vědci při zkoumání v Indickém oceánu asi 1600 kilometrů západně od pobřeží Austrálie našli dva ostrovy. Jsou velké asi jako Skotsko. Fosilie, které kameny u těchto ostrovů obsahují, dokazují, že kdysi byly nad, či těsně pod mořskou hladinou. Nyní jsou ostrovy v hloubce 1600 metrů.


13

únor/2012

„Je to velký objev, který nám snad objasní, jak se Gondwana rozlomila na dnešní Austrálii, Antarktidu a Indii,“ řekla geofyzička Joanne Whittakerová. To se stalo před 80 až 130 milióny lety. Vědci tušili, že pozůstatky se budou nacházet někde ve východní části Indického oceánu. Oblast je ale nejméně prozkoumanou částí světa vůbec. Gondwana byla jedním z prakontinentů, byla součástí velekontinentu Pannotie. Postupně se od něj odtrhly Laurentie (část dnešní Severní Ameriky), Baltika, (kontinent později zanikl a stal se součástí více kontinentů) a Siberie (území dnešní Sibiře). Kontinenty se dál rozpadaly a formovaly se nové. Podle serveru www.novinky.cz připravila Simona Pešková Foto

(3. březen 1847 – 2. srpen 1922) Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinburghu. Bell se proslavil jako vynálezce telefonu. V Londýně studoval medicínu. Už tehdy se věnoval pokusům v akustice, možná i proto, že jeho otec Alexander Melville Bell byl učitelem dětí s vadami sluchu. Jeho matka Eliza Bell (Elisa Grace Symonds) byla skoro hluchá. V roce 1871 se rodina vystěhovala přes Kanadu do Bostonu v USA. Roku 1873 se Bell stal profesorem na univerzitě v Bostonu. Alexander Graham Bell vlastně nezamýšlel vynalézt telefon. Původně chtěl vyvinout násobný telegraf - přístroj, který by umožnil najednou přenést více zpráv. Tento přístroj pojmenoval harmonický telegraf. Alexander Graham Bell představil svůj telefon 25. 6. 1876 na stoleté výstavě ve Philadelphii (Centennial Exhibition). Telefon se stal hlavním exponátem výstavy uspořádané k 100. výročí podepsání Deklarace nezávislosti. Alexandr Graham Bell zemřel 2. 8. 1922 Foto: cs.wikipedia.org a www.conventer.cz

Podle www.conventer.cz připravila Simona Pešková


14

únor/2012

LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA

Hádej, o jakou kulturní zajímavost se jedná Zřícenina hradu v Železných horách se nachází na skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m n. m. nad městem Třemošnice, jihozápadně od města Chrudim. Zřícenina leží při hranici Národní přírodní rezervace Kaňkovy hory a je součástí CHKO Železné hory. Původní hrad byl postaven rodem Ronovců, a to buď Jindřichem ze Žitavy, nebo jeho synem Smilem, který se zval právě podle hradu. O zřícenině hradu se vypravuje, že se zde nacházela tajná chodba. Právě touto chodbou utekly tři dcery tamního rytíře, když hrad dobyl nepřítel. Schovaly se u lidu, který žil pod hradem. Zřícenina hradu má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. Východní část byla opatřena bránou s přístupovou cestou a byla chráněna mohutným příkopem s valem. Příkop se táhl i pod jihozápadní stranou. Severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. Každoročně se zde pořádají folkové a rockové festivaly. Pokud jste poznali, o jaké kulturní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 15. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Podle serveru converter.cz připravila Michaela Lehká Foto: converter.cz


15

únor/2012

KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Tento muž se narodil 6. 1. 1948 v Praze. Pracuje jako sportovní redaktor, spisovatel a televizní scénárista. V letech 1970 – 1980 byl sportovním redaktorem v časopisu Stadion, pak se stal spisovatelem „na volné noze“. Napsal řadu povídek do různých antologií, jiné z žánru sci-fi uveřejnil v povídkové knize Pavilón J. Byl velmi činným scénáristou pro Československou televizi, kde uplatnil desítky scénářů. Je autorem řady písničkových textů, básniček, fejetonů i pohádek. Psal také do dětských časopisů Mateřídouška a Sluníčko. Jeho nejznámějšími knihami jsou čtyři díly Pachatelů dobrých skutků. Z televizních děl ho proslavily hlavně pohádky, například Taneček přes dvě pekla nebo Žáku Kašíku, nežeň se. Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 15. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Podle článku serveru www.osobnosti.cz připravila Helena Pražanová Foto: cs.wikipedia.org

ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM

V další a také závěrečné části strhující upíří ságy se Edward Cullen a Bella Swan rozhodnou uspořádat svatbu. Po svatbě se vydají na líbánky do Ria de Janeira, kde se naplno oddají své lásce. Jejich štěstí ale netrvá dlouho. Bella zmítaná prudkou vášní k upírovi Edwardovi, ale zároveň upřímnou náklonností k vlkodlakovi Jacobu Blackovi, brzy zjišťuje, že čeká dítě. Těhotenství s upírem pro ni však znamená fatální hrozbu. Zažije tedy bouřlivý rok plný lásky, pokušení a ztrát. Musí se s konečnou platností rozhodnout, zda vstoupí do temného, ale lákavého světa nesmrtelných, nebo zda bude žít plnohodnotným lidským životem. Nevyhnutelnost


16

únor/2012

tohoto rozhodnutí se vine celým Belliným příběhem jako červená nit, na níž visí osudy obou kmenů – upírů i vlkodlaků. A jakmile se Bella rozhodne, dojde k celému řetězu nečekaných událostí, jež mohou mít nedozírné následky. REŽIE: Bill Condon HRAJÍ: Kristen Stewart, Robert Pattinson, Maggie Grace, Taylor Lautner, Dakota Fanning, Ashley Greene, Jackson Rathbone, Kellan Lutz, Nikki Reed, Peter Facinelli, Elizabeth Reaser, Billy Burke a další ČESKÁ PREMIÉRA: 15. 11. 2012 Dobrodružný / Drama / Fantasy / Romantický / USA, 2012 Podle serveru http://www.csfd.cz připravila Jana Pokorná Foto: http://www.csfd.cz

C. S. Lewis: Letopisy Narnie (komplet) Tato kniha je soubor všech sedmi dílů. Vypráví o době od vzniku Narnie až po její zánik. Narnii stvořil lev Aslan a také ji nechal zaniknout v temnotě. Narnie zanikla, ale všechna hodná zvířata a všichni hodní lidé, kteří umřeli, byli někdy v Narnii a nepřestali v ni věřit, odešli do Aslanovy říše. Nakladatel: Fragment Formát: 680 stran, 152 x 228 mm, česky, vázaná Překladatel: Veronika Volhejnová Rok vydání: 2011 Zdroj a foto: www.fragment.cz

Připravila Helena Pražanová

NIGHTWORK - TEPLÁKY ANEB KROKY FRANTIŠKA SOUKUPA

Skupina Nightwork vznikla v Praze v roce 2005. Je to česká skupina a údajně byla založena jako záminka k záškoláctví. Tato skupina hraje různé žánry, patří mezi ně alternativa, dance music, world music, funk, pop a pop rock. V roce 2009 se stala skokanem roku v anketě Zlatý slavík, kdy postoupila z 94. místa na 11. místo. V roce 2010 byla ve stejné anketě na 3.


17

únor/2012

místě. Kapela nazpívala v roce 2006 soundtrack k filmu Prachy dělaj člověka a k filmu Panic je na nic. A v roce 2010 titulní píseň s názvem Slunce v duši k filmu Ženy v pokušení. V roce 2007 vydala svoje první CD s názvem Respectmaja a o rok později další s názvem Respectmaja reedition. Jejich doposud poslední CD s názvem Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa vydali v roce 2010. Složení kapely:

Vydaná CD:

Jan Maxián – piáno František Soukup – zpěv, tanec Jakub Prachař - kytara 2007 – Respectmaja 2008 – Respectmaja reedition

Vojtěch Dyk – zpěv Jakub Antl – baskytara Ondřej Sluka - bicí 2010 – Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa

CD Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa obsahuje tyto skladby: 1. Intro

7. Španělská

2. Dyktátor 3. Drevosústruhár

8. Slunce v duši 9. Shut The Fuck Up

4. Andělská dívka

10. Tepláky

5. Kladivo 6. Der Wunderbaum

11. Válka atomů 12. Thepláky (Remix by DJ Mario) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/NightWork Foto: http://www.nmnl.cz/

Připravila Michaela Sklenářová

Škrob doporučuje: ČASOPIS SVĚT FILMU

Jak už název napovídá, tento časopis se zabývá filmy. Najdete zde informace k filmům zahraničním, ale i českým. Není nouze o zajímavé obrázky. Uprostřed je plakát k filmu, který je v časopisu recenzován. Najdeme zde také profily známých herců a hereček a nebyl by to pořádný časopis,


18

únor/2012

kdyby zde nebyl i nějaký ten drb ze světa šoubyznysu. V každém čísle je také rozhovor. Počet stran: Formát: Rok vzniku: Šéfredaktor: Vydavatelství: Běžná cena:

40 + 4 210 x 297 mm 2010 Oldřich Widman Magicworks s.r.o. 44 Kč/vydání Připravila: Iveta Sodomková Foto: holmessherlock.blog.cz

TIP NA VÝLET – TAJEMNÉ HRADY OKOLO KDYNĚ

Kopce nad Kdyní ukrývají zříceniny starých středověkých hradů, které střežily obchodní stezky a odkud přepadali čeští loupeživí rytíři sousední Bavorsko. Když se podíváte na mapu, určitě vám bude nápadné, že nad západočeským městečkem Kdyně se to zříceninami starých hradů jen hemží. Důvod je jednoduchý. Samotná hranice u Všerub nemá horský charakter a tohle byly první kopce ve vnitrozemí, které bylo možné bránit. Zřícených hradů je tu šest, tři zajímavé propojuje značená turistická trasa. Pokud použijete vlak, nezbývá vám nic jiného než vyšplhat od města nahoru do kopců, ale pokud pojedete autem, můžete zaparkovat na malém parkovišti na rozcestí, kterému se říká Vejpřahy. Cesta odtud vede po hřebenech. Z této křižovatky se můžete vydat po zelené na rozhlednu a turistickou chatu na kopci Koráb (cca 2 km). Rozhled je tu hezký. Opačným směrem odtud vycházejí dvě značky. Okružní červeně značená trasa a běžná červená značka. Ta vás okolo hájovny uprostřed ovocných sadů dovede na úpatí kopce, na jehož vrcholu stojí zbytky hradu Nový Herštejn. Zřícenina je to docela rozlehlá a zarostlá chráněným bukovým lesem. Když místní šlechta tento hrádek opustila, postavila si další o pár kilometrů dál. Jmenuje se Rýzmberk, je zachovalejší, věž slouží jako

19


únor/2012

rozhledna a najdete tu i občerstvení. Mezi oběma hrady leží hezká lesní studánka a také starobylé hradiště a tábořiště husitských vojsk Příkopy. Pokud parkujete pod Korábem, vraťte se od Rýzmberka do vsi Podzámčí a odtud po okružní červené trase přes vrchol Kravař na parkoviště. Cestou budete překvapeni rozhledy do hlubokého údolí pod vámi. Můžete také sestoupat dolů k velkému koupališti v Kojeticích nebo se podívat do Kdyně. V okolních vesnicích je i několik malých koupališť například Úžlebec a Němčice. Foto: http://www.treky.cz, http://www.kudyznudy.cz

Michaela Sklenářová

JAZYKOVÝ KOUTEK

Znáte svůj mateřský jazyk? Co je to: KOLBIŠTĚ Vyberte z následujících možností: a) stopa po kolech vozů b) místo konání rytířských her c) parkoviště pro jízdní kola Co to znamená: „TEN MÁ ALE KURÁŽ“ Vyberte z následujících možností: a) Ten má ale odvahu. b) Ten ale vypadá. c) Ten ale páchne kouřem. Řešení naleznete na straně 31.


20

únor/2012

POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY? V listopadovém čísle Škrobu jsme zveřejnili další hádanku z oblasti českého filmu. Připravili jsme pro vás úkol, při jehož řešení jste měli poznat, ze kterého díla jsme vybrali známé filmové „hlášky“. Pokud jste při hledání řešení nebyli úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká komedie S tebou mě baví svět režisérky Marie Poledňákové. Abyste se s filmem lépe seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku.

Každoroční pánská jízda tří otců se vlivem razantního zásahu manželek stává něčím jako mateřskou školou v zimní přírodě. Ukáže se, že v jistých situacích jsou otcové lepšími mámami nežli mámy samé, což platí hlavně tehdy, když mámy nejsou v dohledu. Jejich výchovné metody jsou velmi svérázné a vyvolávají plno zmatků a úsměvných situací.... Připravil Petr Schmied Zdroj: csfd.cz; foto: http://img.csfd.cz

Do únorového čísla Škrobu jsme vybrali ukázku ze scénáře populárního filmu, tentokrát od režiséra Jiřího Stracha. Uhodnete jeho název? Řešení se dozvíte v příštím čísle. Panna Maria: „Ježíšku, kam letíš? Co snídaně?” Ježíšek: „Jdu si hrát s Jidášem!” Panna Maria: „Aha. Ale ne, že se zas vrátíš s brekem!” (Abatyše právě utrhla nebeské kvítí.) Petronel: (na abatyši) „Jedeš?! Dáš tu kytku zpátky?!” Abatyše: „Já jsem ctihodná abatyše Magdalena, já do ráje patřím.” Petronel: (čte z notýsku) „V dětství kradla bonbony a lkala!” Čert Uriáš: „Lhala, ty trumbero!” Bůh: „Pane Bože! Co to zase provádíte?” Panna Maria: „Neber svoje jméno do úst nadarmo.” Připravil Petr Schmied Zdroj: hlaskyzfilmu.cz

Perličky ze žákovských knížek Při tělocviku kopnul do míče!


21

únor/2012

Při vytleskávání úmyslně rušil jiným tleskáním. Při vyučování je neklidný a mluvením neustále ruší své okolí. Při vyučování měla nohy mimo budovu školy. Při zkoušení drze šeptal! Dostal nedostatečnou! Při zkoušení z chemie místo benzoového jádra nakreslil prase. Příliš mnoho energie, doporučuji odčerpat. Přinesl do hodiny prášek na pečení a předstíral prodej drog. Přinesl do školy benzín a zápalky. Přinesl do školy časovač, aby následně o hodině odpálil odpadkový koš. Podávám návrh na sníženou známku z chování.

Perličky ze školních lavic Literatura: Karel Čapek vynalezl roboty. Po pádu komunistů si už může každý psát, co chce a jak chce, a podle toho to taky vypadá.

Dějepis: Mumie, to je vlastně stará vysušená mrtvola. Pyramidy jsou hrobky faraónů. Byly stavěné tak, aby se do nich po faraónově smrti nikdo nemohl dostat. Ale lidi se tam stejně dostali, protože zloději se dostanou všude. Z období Velkomoravské říše se dochovaly převážně legendy. Tak třeba o knížeti Svatoplukovi. Když kníže Svatopluk zemřel, zavolal si své tři syny… Karel IV. měl čtyři manželky. Postupně, ne najednou. Čtyři manželky najednou můžou mít jenom muslimové a to Karel IV. nebyl.

Biologie, botanika, zoologie: Krtek špatně vidí, takže někdy udělá hromádku tam, kde to nechceme. Kukačka je nezodpovědný pták, který nechává svá mláďata na krku jiným. Většina dravců si kořist loví sama, až na supa, který čeká, co zbyde. Holub je škodlivý pták, protože znečišťuje sochy velikánů. Obrázky: jmtv.cz a olomoucky.denik.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz

Připravil Petr Schmied


22

únor/2012

Vtipy „Paní učitelko, mohl bych vás o něco poprosit?” hlásí se František. „Samozřejmě, co potřebuješ?” „Mohla byste mi tu pětku z písemky napsat do žákovské bílou propiskou?”

„Tatí, proč ses oženil s maminkou?“ „Vidíš?“ obrací se muž k ženě, „ani to dítě to nedokáže pochopit!“ „Mami, mami, tatínek se na půdě oběsil!“ křičí Pepíček na maminku. Maminka celá zděšená běží na půdu a Pepíček za ní volá: „Apríl! Visí ve sklepě!“ Připravila Jana Pokorná Zdroj: bolehlav.cz

FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY

BRÁCHA S MODRÝMA OČIMA

Ty oči na mě pořád zírali. Jako kdyby mě chtěly varovat. Civěla jsem na ně jako zhypnotizovaná. Tyhle oči už jsem jednou viděla. Bylo to na poslední pouti. Šla jsem do strašidelného hradu a první, čeho jsem si všimla, byly ty oči. Tak jasně modré oči snad nikdy nikdo neviděl. Měla jsem pocit, že se do nich propadám a ony mě pohlcují. Cítila jsem, že se ke mně přibližují a mám je na dotyk. Tak nádherné, průzračně čisté oči může

mít jenom anděl. Odsunula jsem se od stolu a chtěla zatáhnout závěs, aby na mě oči neviděly, ale když jsem natáhla ruku, najednou zmizely. Z hrdla se mi vydral úlevný vzdech. Konečně jsou pryč. Poslední dobou se nemohu ubránit dojmu, že mě ty oči neustále pozorují, i když je nevidím. Kéž bych věděla proč. Pustila jsem si rádio a lehla na postel. Zaposlouchala jsem se a najednou zase ten zvláštní pocit. Otevřela jsem oči a podívala se do okna. Předpokládala jsem, že je tam zase uvidím, ale tentokrát nic. Vypnula jsem rádio a šla do kuchyně. Znenadání jsem se zastavila a otočila se. V křesle seděl muž s modrýma očima, s těma očima, které jsem už několikrát viděla, a díval se z okna. Pak otočil hlavu a zahleděl se na mě. „Co tady chcete? Okamžitě odejděte nebo zavolám policii!“ štěkla jsem na něj, abych ho zastrašila. On ale nehnul ani brvou. Jako


23

únor/2012

by na něco čekal. Několik chvil jsme na sebe hleděli. Pak se konečně pohnul. Přivřel oči a zavrtěl hlavou. „Copak jsi nevěděla, že přijdu? Každý mě vždycky čeká. Nebo snad nevíš, kdo jsem?“ zeptal se, jako by čekal, že ho vážně znám. „Jak mám vědět, kdo jste, když vás vidím poprvé?“ nechápavě jsem zavrtěla hlavou. „Ano, mě sice neznáš, ale co moje oči. Ty jsi už určitě někde viděla. Vzpomeň si. Strašidelný zámek. Okno tvého pokoje, tvoje sny.“ Začala jsem si vzpomínat. Jeho oči jsem viděla ještě na jednom místě. Bylo to v takové dřevěné chajdě uprostřed lesa. Přesně tam, kde se to stalo mému bratrovi. Naposledy jsem ho viděla tam. Pak už nikdy. Dneska je to deset let. Ten muž je můj starší bratr. Můj jediný milovaný starší bratr. Tíha vzpomínek na mě padla jako obrovský kámen. Svezla jsem se po zdi na zem. „Ty nemůžeš být on. Nemůžeš. On je pryč. Zmizel.“ A pak jsem se rozbrečela. Co to se mnou je? Já nikdy nebrečím. Páni. Můj bratr, jestli je to doopravdy on, mě rozbrečel. Je to opravdu on? Rozbrečela jsem se ještě víc. Tentokrát štěstím. Vrhla jsem se mu do náručí. „Bráško, můj milovaný bráško! Konečně jsi přišel! Tak dlouho jsem na tebe čekala. Zůstaneš teď se mnou napořád?“ „Zůstanu, sestřičko.“ Když jsem se vyplakala, začala jsem vyzvídat, co se tenkrát stalo. „Moc si toho nepamatuju. Přišel jsem do chajdy, ale něco bylo jinak než minule. Nevěděl jsem co, tak jsem nad tím mávl rukou. Jenže pak přišel nějaký muž a začal na mě řvát, že je to jeho dům. Tak jsem mu řekl, že tenhle domek jsem si postavil já. No a pak už mám jenom tmu. Zbytek znám jenom z vyprávění. Prý jsi mě tam našla ty. Odvezli mě do nemocnice. Že prý jsem si podřezal žíly. Jenže to není pravda. Když jsem jim řekl o tom muži, nevěřili mi a táta mě poslal do blázince. No a teď jsem zas tady.“ Iveta Sodomková Obrázek: http://www.shutterstock.com

1. část „Eli, prosím tě, už přestaň. Chci spát!“ vykřikla jsem na tvrdohlavou fenku, jejíž štěkot stále nepřestával. Nejvíce mě štvalo, že mé sestře Dianě ten zuřivý a hlasitý štěkot vůbec nevadil. Spala tak silně, že to asi vůbec neslyšela. „Elino, mám toho už opravdu dost!“ křikla jsem a zároveň jsem vstala z postele. Můj spánek je v háji. Přesně vím, že Ela chce jít ven, ale proč bych s ní měla jít já?! Převážně se o ni starám jenom já, takže by s ní mohla jít někdy ven i Diana! Přišla jsem k Dianě a zakřičela jí do ucha: „Diiioooo! Vstávej!“ „Víš co? Jdi si křičet do ucha někomu jinému a už konečně přestaň!“ zamrmlala. „Ela chce jít ven, tak se laskavě zvedni a jdi s ní!“ řekla jsem ještě stále ospalým, ale zato energickým hlasem a zároveň jsem si lehla do postele. „Abys věděla, nejsem tvá služka! Ale udělám to kvůli Ele! Aby se ti náhodou něco nestalo! Pojď, Eli.“


24

únor/2012

Dianina odpověď mě překvapila, ale zároveň mi to padlo vhod. Diana otevřela dveře našeho pokoje a Ela odcupitala za ní. Já jsem v klidu zavřela oči a znovu usnula. Za půl hodiny se otevřely dveře: „No, dlouho jsem si nepospala…“ „Můžeš litovat, že jsi nebyla s Elou ty! Představ si, že nelituju!“ odvětila jsem. „Myslím si, že bys ráda viděla Martina.“ „Cože? Co?“ vyskočila jsem z postele. Martin je můj sen. Kluk s nádhernýma modrýma očima. „Náhodou šel po ulici, tak jsme hodili řeč. Kdybys viděla, jak mě zkoušel sbalit!“ Diana se šibalsky usmála. „Moje milá, on je můj! Nevlastníš ho!“ provokovala Diana dál a já jsem nevěděla, co říct. „No, nevlastním, ale víš přece, jak velmi ho zbožňuju!“ podívala jsem se na ni smutnýma očima. „V klidu! Ty zase víš, že není můj typ a nestojím o něj!“ Dianina odpověď mě uklidnila. Bylo teprve sedm hodin. Diana si spokojeně lehla do postele a opět spí a bude spát ještě dobré dvě tři hodiny. Zezdola se už ozýval pláč malého Patrika. „Půjdu tam,“ pomyslela jsem si. Trochu jsem se upravila, převlékla a vyčistila zuby. Když jsem sestupovala po schodech dolů, v domě panoval každodenní stres a shon. Mamka běhala nahoru dolů po schodech, protože hledala Patrikovy džíny. Taťka běhal taky po domě a hledal nějaké dokumenty. Radši jsem se otočila a vrátila se zpátky do pokoje. „Jak jen lituju, že jsem nešla s Elou ven já,“ zafňukala jsem si pro sebe. Mohla jsem potkat Martina, nádherného Martina. Bože, proč jsem tak hloupá? Chci vrátit čas. Z myšlenek mě vytrhla mamka: „Miláčku, jdeš s námi snídat? Kde je Diana? Udělala bys pro mě laskavost? Zavolala bys ji? A dones i Elu, ta je určitě taky hladová.“ „Máme pro vás s tatínkem zprávu!“ dodala ještě. „Ale mami…,“ nedopověděla jsem, protože se na mě hned škaredě zamračila. Fajn, vešla jsem to pokoje a vzbudila jsem Dianu. S patřičným komentářem nakonec vylezla a společně jsme šly dolů. Dole už byl klid. Taťka seděl v kuchyni za stolem a mamka připravovala snídani. Jediný, kdo nebyl v klidu, byl Patrik. Běhal a nezastavil se. Divím se, že má tolik energie. Posadili jsme se za stůl a já jsem se znuděně dívala do blba. Nesnáším společné snídaně. Nejradši bych si ji vzala do pokoje a tam bych se nacpala. Ale zase to nemůžu přehánět. Co kdybych ztloustla? Potom by se na mě Martin už ani nepodíval. Teď se na mě alespoň usměje. I když spolu nechodíme ani nic podobného, dobře ví, že se mi líbí. Proč musí mít rád právě moji sestru?! Ještěže má Diana tak dobré srdce a nevšímá si ho. No, jak kdy.


25

únor/2012

Mamka začala povídat a byl to úplný trapas. Taťka se na ni podíval, a když něco zapomněla říct, tak to jednoduše řekl on. „Zavolala jsem si vás sem, abychom vám s tatínkem pověděli úžasnou zprávu,“ podívala se na nás radostně mamka a oči jí zářily jako křišťálky. „Tatínek si našel práci v Německu, bude pracovat v jedné významné firmě. Je to pro něj obrovská nabídka a my ho nemůžeme zklamat.“ Nevím, co tím zklamáním myslí, ale zatím je to trochu nudná zpráva. Dobře, těším se, že si táta konečně našel práci, a když bude jezdit přes týden do Německa, tak to bez něj nějak zvládneme. Maminka pokračovala dál. „A abychom mu to ulehčili a aby tam nemusel jezdit každý týden, protože je to poměrně daleko, tak se tam přestěhujeme!“ Otevřela jsem ústa a snažila se něco namítnout, ale začal mluvit taťka. „Už máme zarezervovaný dům, je to velký přistavěný dům, každý z vás v něm bude mít svůj vlastní pokoj. Katko, Diano, vy už nebudete mít společný pokoj.“ Taťka to říkal s takovým nadšením, že jsem se nezmohla na slovo. Nakonec jsem ze sebe konečně vypravila: „Tati, je to poměrně daleko a my tu už máme kamarády i školu a…“ Tahle zpráva mě prostě strašně šokovala. Daniela Nováková Foto: asistentka.cz a lecitelstvi.estranky.cz

Bitevní pole Iveta Sodomková Odbíjí půlnoc Plyš se blíží Na bitevní pole Chystá se válka plyšáků

Pacičky zarývají Do plyšového nepřítele Vytrhávají mu z těla Hory plyšového masa

Nebude konec Neskončí to Dokud se plyšáci Nesmíří

NÁZORY, UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE

CHOVÁNÍ DĚTÍ MIMO DOMOV Toto téma jsem si vybrala, protože čím dál víc slýchám a vidím, jak děti mluví sprostě, nadávají si a kouří. Týká se to nejen žáků z druhého, ale i z prvního stupně. Určitě si teď říkáte, že to není možné, že vaše děti by si to


26

únor/2012

nikdy nedovolily, ale není to tak úplně pravda. Ony se sice doma chovají slušně, ale ve škole, na zastávkách a v autobusech mluví sprostě, nadávají si atd. Je pravda, že některé děti jsou slušné i mimo domov, ale to je bohužel jen pár výjimek. Když občas slyším, jak se baví v autobuse nebo na autobusové zastávce nebo vidím, jak kouří, nejradši bych v tu chvíli ohluchla a oslepla. Musím se přiznat, že i mně někdy z pusy vypadne nějaké to sprosté slovíčko, ale určitě to není tak často a aspoň si dávám pozor na to, abych z pusy nevypustila ani jedno, kdežto ty mladší děti to vypouštějí záměrně a do toho si dovolí polovina z nich kouřit před ostatními a ani nemají strach, že je někdo, kdo by to na ně mohl říct, uvidí. Chtějí tím zaujmout pozornost, být drsní nebo se tak cítí dospěle? To je otázka, kterou si kladu vždycky, když něco sprostého slyším, ale zatím jsem na ni nenašla odpověď. U kluků mi takové chování přijde docela běžné, i když někdy mají pořádně prořízlou pusu, neslyším to od nich tak často jako od holek a to mě docela dost zaráží. Na jednu stranu se holky líčí a oblékají co nejlépe, aby se líbily klukům, a na druhou stranu mluví sprostě. Takovým chováním se asi těžko nějakému klukovi zalíbí. Často také na zastávkách čekají na autobus i dospělí lidé a kroutí nad tím hlavou stejně jako já. Někteří dospělí vědí, kdo dotyčné děti jsou, protože bydlí ve stejné vesnici, ale co si o těch dětech potom mají myslet, když je považují za slušné děti, které je vždycky zdraví. A teď se najednou chovají k ostatním spolužákům tak strašně a někteří si před nimi dokonce i zakouří? Takhle akorát rodičům udělají ostudu a ostatní si o jejich rodičích pak myslí, že si neumí ani svoje vlastní děti vychovat. Ale to je těžké, když si rodiče myslí, že jejich děti jsou hodné a slušné, protože se doma chovají taky tak. Rodiče totiž často ani netuší, že mimo domov to je jinak. Také je pravda, že kdyby nemluvili sprostě ti starší, tak nebudou mluvit sprostě ani ti mladší. My jsme v šesté třídě taky mluvili nevhodně, ale určitě ne tolik jako dnešní žáci ze šesté třídy nebo třeba mladší. Beru to, že třeba malé děti ani tolik nevědí, co ta slova vlastně znamenají, a i přes to


27

únor/2012

je říkají, protože tak mluví i ostatní. U starších je to naopak. Ti na rozdíl od mladších vědí, co to znamená, ale používají to neustále místo toho, aby šli mladším vzorem. Toto chování asi opravdu nikdy nepochopím. Michaela Sklenářová Foto: http://vsekolemmne.blog.cz

Co nebo kdo je normální? Když tuto otázku uslyšíte poprvé, bez rozmyšlení odpovíte to, co je normální pro vás. Normální je být hubený, nekouřit, docházet do kroužků, jezdit autem nebo chodit na zábavy a mohl bych jmenovat další příklady. Někdo se však zarazí, chvíli přemýšlí a nedokáže na otázku odpovědět. Podle jakého měřítka se tedy určuje, co je a co není normální? Myslím si, že o tom, zda je někdo, popřípadě něco normální bohužel ve většině případů rozhoduje četnost výskytu. V dnešní době je například úplně normální vlastnit alespoň jeden počítač. Najde-li se však člověk, který počítač doma nemá, je často označován za divného, nenormálního. Proč? Je snad povinností mít vše, co má většina společnosti? Není! Pro mě je například normální chodit několikrát týdně na tréninky a strávit tam celé odpoledne a přitom bych mohl ten čas, který tomu věnuji, doma prosedět jako všichni ostatní. Mnozí lidé z mého okolí nad tím kroutí hlavou a připadá jim to přinejmenším zvláštní. Ale v čem to není normální? Když se něčemu věnuji a chci v tom být dobrý, musím tomu obětovat kousek svého času. A to, že někdo nemá žádné záliby nebo koníčky, kterým by se mohl věnovat, neznamená, že by měl ostatní odsuzovat kvůli tomu, že chtějí něco dělat! Každý by měl přiměřeně tolerovat druhé lidi. Ondřej Bouška

Na žádost paní ředitelky Mgr. Martiny Vrbické ze studijního centra BASIC Pardubice, o.s. otiskujeme následující přílohu. Ta byla vytvořena společně se studentem tohoto centra Lukášem a má za úkol jeho vrstevníkům „dodat odvahu a ukázat jim, že "cool" může být také makat na sobě a něčeho dosáhnout!!!“


28

únor/2012

29


únor/2012

Průzkum na naší škole: Jaká je vaše nejoblíbenější barva?

Jeden hlas získaly barvy tyrkysová, oranžová, průhledná (?). Michaela Lehká, Daniela Nováková

Anketa: Jakou zemi bys chtěl/a/ navštívit? Proč? Aneta Filipiová, 5. třída – Chtěla bych navštívit Německo, protože jsem tam nikdy nebyla.

Prokop Hostomský, 6. třída – Nevím. Jana Pokorná, 7. třída – Belgii. Belgie se hezky vyslovuje. Michal Hromádko, 8. třída – Řecko, protože je tam hodně památek. paní učitelka Šmahelová – Chtěla bych navštívit Egypt, protože toužím vidět korály v Rudém moři a také pyramidy. Připravily Simona Pešková a Helena Pražanová


30

VYMALUJ OBRÁZKY

Obrázky: omalovankyprodeti.cz

únor/2012


31

únor/2012

HLAVOLAM

ŘEŠENÍ HLAVOLAMU KOZA, VLK A ZELÍ: Postup převážení je tento: nejprve naloží a převeze kozu, pak se vrátí pro vlka a při vysazování na druhém břehu si vezme kozu zase do člunu a vrátí ji na původní břeh. Tam ji vysadí, naloží zelí, aby ho koza nesnědla, a odveze ho k vlkovi na druhý břeh. Pak už se jen vrátí pro kozu. A hurá za babkou domů.

ZÁKEŘNÝ KRÁL Zadání: Byl jednou jeden mladý kouzelník a ten se šíleně zamiloval do jediné dcery krále, kterému sloužil. Ta ho taky hrozně milovala, protože jí kdykoliv dokázal vykouzlit květiny. Ale otec král jejich lásce vůbec nepřál. Chtěl pro svou dceru nějakého urozeného a bohatého ženicha a ne takového nekňubu, za jakého kouzelníka považoval. Intrikami se mu kouzelníka podařilo křivě obvinit z krádeže a uvrhnout do žaláře. Ale kouzelník byl moc populární mezi lidem, a tak ho král nemohl dát jen tak jednoduše popravit, jak by rád. Vymyslel tedy na něj lest: u soudu mu dal možnost losování vlastní smrti. Řekl: „Zde v klobouku jsou dvě kuličky: černá a bílá. Vylosuješ-li si bílou, budeš žít. Ale vytáhneš-li z klobouku černou, zemřeš.“ Vypadalo to jako férová šance, ale král, který nechtěl nic riskovat, mu dal do klobouku obě kuličky černé. Kouzelník naštěstí nebyl hloupý a dovtípil se to. Jak to jenom navléct, aby přežil…? Řešení přineseme v dalším čísle. Petr Schmied Zdroj: http://hlavolamy.stylove.com

Řešení úkolu: Co je to: „KOLBIŠTĚ“. Správná odpověď je b; Co to znamená: „TEN MÁ ALE KURÁŽ“. Správná odpověď je a.

Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43,  469341115 e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XVIII.

Redakční rada: L. Drahošová, N. Szenteczká, S. Pešková, J. Pokorná, H. Pražanová, M. Lehká, K. Machová, D. Nováková, M. Sklenářová, I. Sodomková, O. Bouška, Mgr. Petr Schmied Illustrations: Tereza Brožková Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.

Únor 2012


32

únor/2012

&&&&& Žofka křížovka &&&&& V novém občanském zákoníku, který by měl vstoupit v platnost od ledna 2014, se objevují pojmy (v podstatě stará česká slova), které nejen naše legislativa, ale i běžná mluva po mnoho desetiletí a možná i staletí vůbec nepoužívala. Působí sice jako archaismus, ale přesto si budeme muset zopakovat, co to je „pacht“ (… 1. tajenka) nebo co to jsou „rozhrady“ (… 2. tajenka).

VODOROVNĚ: A. Onačení brzd u aut; neobutý; Josef. – B. Zápis z úředního jednání; pomluva. – C. Mořský pták; citoslovce podivu; značka dusíku; jméno krutého římského císaře. – D. Zdravotnická pomůcka; vyhlídkový prostor na věži nebo jiné vysoké stavbě. – E. Zkratka pro nápoje bez alkoholu; 1. část druhé TAJENKY. – F. Slovensky jednotka výměry pozemků; mladší doba kamenná; latinsky „já“; označení základní jednotky délky. – G. Výročí; síla přepočtená na jednotku plochy. – H. Označení evropských norem; část dětských úst; hovorový souhlas; 2. část první TAJENKY. – I. 2. část druhé TAJENKY; medvídek; shluk lidí. – J. Části těla hmyzu; příslovce určení místa. SVISLE: 1. 1. část první TAJENKY. – 2. Afroasiat; název značky poloměru; poskytovatel internetového připojení v Krouně a okolí. – 3. Slovensky „čáp“; co nejdříve. – 4. Bolestný vzdech; rumunská měna; nervový záškub. – 5. Středomořská zátoka ohraničená strmými skalami; tyčka zaražená do země; spojka. – 6. Orgán zraku; přepravní firma; označení všeho, co souvisí s ochranou přírody; římsky 500. – 7. Hlavní město Jižní Korey; průmyslová slitina. – 8. Bez volného místa; chem. značka astatu; přístavní hráz. – 9. Iniciály známého anglického alchymisty pobývajícího na dvoře Rudolfa II.; komorní skladba pro devět nástrojů; potom. – 10. Vyválcovaný kov; eskymácká stavba; ruský souhlas. – 11. Dřívější pojmenování letadla; zájmeno; mužské jméno. – 12. 3. část druhé TAJENKY; římsky 5. Pomůcka: Riunal, DHL, ego.

Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým jménem a třídou na kousek papíru a do 15. března zaneste p. uč. Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.

2012

Recommend Documents