2012

ZPRACOVATEL

DATUM

VI/2012

Odůvodnění územního plánu

KRÁTKÁ VES

Textová část

ŽALUDA, projektová kancelář Autorský kolektiv:

Ing. Eduard Žaluda Ing. Milan Stejskal Ing. Kristina Lejková Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. arch. Michal Čapek Ing. Renata Kašpárková Jakub Vik Petr Schejbal

červen 2012

Odůvodnění územního plánu Krátká Ves

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KRÁTKÁ VES 1.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

1.1. Vyhodnocení návrhu z hlediska vlivu na území navazujících obcí, požadavky na koordinaci Základní údaje řešené území

k.ú. Krátká Ves

kód obce

568937

počet obyvatel

146 (dle ČSÚ ke dni 31. 12. 2008)

rozloha řešeného území

569 ha (dle ČSÚ ke dni 31.12. 2008)

kraj

Vysočina

obec s rozšířenou působností

Havlíčkův Brod

obec s pověřeným obecním úřadem

Havlíčkův Brod

Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy Krátká Ves leží v severovýchodní části okresu Havlíčkův Brod (kraj Vysočina), 8 km severovýchodně od Havlíčkova Brodu, který je pro Krátkou Ves obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Obec leží mimo rozvojové oblasti a osy vymezené v Zásadách územního rozvoje (dále jen „ZÚR“) kraje Vysočina. Poloha obce na hlavním dopravním tahu (silnici I/34) v úseku mezi Havlíčkovým Brodem a Českou Bělou s úzkou vazbou na rozvojovou oblast krajského významu OBk1 – Havlíčkův Brod a zejména záměr prodloužení peážovaného úseku silnic I/19 a I/34 od Pohledu (Rouštan) až k plánované křižovatce silnic I/34 a I/19 u Krátké Vsi vytváří předpoklad pro zvýšenou územní aktivitu a koncentraci záměrů nadmístního významu. Územní plán respektuje již schválenou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z pohledu širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a prvků územního systému ekologické stability. Respektovány jsou veškeré limity a záměry nadmístního významu. Přírodní systém Území obce není dotčeno nadmístními přírodními systémy. V řešeném území jsou zastoupeny pouze prvky územního systému ekologické stability lokálního významu. Širší dopravní vazby Dopravní páteří širšího území je silnice I/34 – České Budějovice – Pelhřimov – Humpolec – Havlíčkův Brod – Pohled – Svitavy, procházející krajem Vysočina ve směru jihovýchod – severozápad. Silnice plní v úseku Pelhřimov – Havlíčkův Brod funkci přivaděče k dálnici D1. Současné parametry a technický stav této silnice v některých úsecích neodpovídají jejímu dopravnímu významu, problematické jsou rovněž jednotlivé průtahy zastavěným územím sídel. Z výše uvedených důvodů je na silnici navrženo a realizováno množství záměrů za účelem optimalizace jejích dopravních parametrů. Jedná se o již realizovaný obchvat sousední obce Česká Bělá, stabilizovaný záměr přeložky Rouštany – Pohled včetně křižovatky se silnicí I/19 a na ně navazující výhledové řešení obchvatu obce Krátká Ves a nová poloha křižovatky se silnicí I/19 jižně od obce.

ŽALUDA, projektová kancelář

2


Z hlediska širších dopravních vazeb mají pro obec význam silnice I/19 a dopravní systém Havlíčkova Brodu (silnice I/38, I/34, II/150). Územně stabilizované i výhledové záměry na těchto komunikacích představují plánovaná přeložka silnice I/19 v úseku Pohled – Rozseč pod Kunštátem, řešená ve vyhledávací studii (Mott MacDonald Praha, 2005) a přeložka silnice I/38 (jihovýchodní segment obchvatu Havlíčkova Brodu, změna ÚR vydána 02/2011). Záměry přeložky silnice I/34 (obchvat Krátké Vsi) a přeložky silnice I/19 vyvolávající nároky na územní změny v sousedních obcích Česká Bělá, Pohled a Stříbrné Hory jsou vymezeny v ZÚR kraje Vysočina. V rámci tvorby územně plánovacích dokumentací těchto obcí je nezbytné zajistit územní návaznost navrženého řešení. V oblasti železniční dopravy má pro obec význam železniční zastávka Stříbrné Hory na celostátní dráze č. 250 Havlíčkův Brod – Brno, vzdálená 4 km jižním směrem, dostupná po silnici III/03421. Širší vazby technické infrastruktury Zásobování vodou, kanalizace Na území obce nejsou v současnosti provozovány nadmístní systémy zásobování pitnou vodou ani kanalizace. Z důvodu snížené kvality vody místního zdroje je v souladu se schváleným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (dále jen „PRVK“) uvažováno s napojením obce na navrhovaný přivaděč ze skupinového vodovodu (SV Želivka – Podmoklany) do obce Česká Bělá. V územním plánu je tento záměr respektován. Zásobování elektrickou energií Jihozápadní částí řešeného území prochází vrchní vedení VVN 315 – 110 kV, které nemá přímý vliv na zásobování obce. Dle ZÚR kraje Vysočina je v severozápadní části území obce vymezen koridor o šířce 400 m pro umístění nadzemního vedení VVN 110 kV (R Mírovka – R Hlinsko). Vedení bylo realizováno v roce 2009, v územím plánu je vymezeno jako stabilizované včetně ochranného pásma. Obec je napájena z primární kmenové linky VN 271 – 22 kV. Z této kmenové linky jsou vrchními odbočkami připojeny trafostanice v obci. Zásobování plynem V západní části území, prakticky v souběhu se silnicí I/34 je veden VTL plynovod DN 600. Obec Krátká Ves je plynofikována. STL plynovod je přiveden od severu z RS Česká Bělá. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO 56 Jihlava.

1.2. Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem 1.2.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Řešené území neleží v rozvojových oblastech ani rozvojových osách, stejně tak nespadá do specifických oblastí vymezených Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále též „PÚR ČR“), schválenou usnesením Vlády ČR č. 929, ze dne 20. 7. 2009. Přes řešené území nejsou vedeny koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a související záměry dle PÚR ČR. Z tohoto dokumentu nevyplývají pro řešené území speciální požadavky. Územní plán Krátká Ves respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu zejména s republikovými prioritami územního plánování vyjádřenými body: (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního


3


rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Koncepce rozvoje území respektuje hodnoty území vymezené v ÚAP a dále doplněné na základě terénních průzkumů území. Řešení je výrazným způsobem determinováno záměry nadmístního významu v oblasti dopravní infrastruktury (přeložkami silnic I/19 a I/34) vymezenými v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Urbanistická koncepce předpokládá především stabilizaci a rozvoj funkce bydlení ve formě smíšených obytných území venkovského charakteru, umožňující integraci nerušících funkcí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny výhradně ve vazbě na zastavěné území a společně vytvářejí kompaktní celek respektující historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla. Za účelem podpory ekonomického a sociálního rozvoje jsou ve vazbě na navrhovaný dopravní sytém vymezeny plochy výroby. Podmínky využití v zastavitelných plochách jsou stanoveny s ohledem na funkční využití a prostorové uspořádání stabilizovaných ploch v zastavěném území. (17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

Ve vazbě na stabilizované zemědělské areály a navržený dopravní systém jsou vymezeny rozvojové plochy výroby umožňující rozvoj ekonomických aktivit. V izolované poloze ve východní části území je vymezena plocha zemědělské výroby s předpokladem vybudování bioplynové stanice. Vymezením smíšených ploch obytných jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj funkce bydlení spojené s občanským vybavením, rekreací, výrobními a nevýrobními činnostmi zemědělského i nezemědělského charakteru místního významu. (19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (Viz také čl. 22 PÚR ČR 2006). Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

Vymezením smíšených ploch obytných (SV) a stanovením podmínek jejich plošného uspořádání jsou vytvořeny předpoklady pro polyfunkční využití bývalého hospodářského dvora v severní části obce. Vymezením stabilizovaných ploch v zastavěném území včetně stanovení podmínek využití je deklarována jednoznačná podpora intenzifikace jeho využití. (20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Územní plán respektuje a dále rozvíjí stabilizovanou urbanistickou strukturu sídla. Územní aktivity jsou soustředěny do historicky vytvořené rozvojové osy podél silnice I/34. Územní plán na základě zpracovaného generelu vymezuje a upřesňuje územní systém ekologické stability. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavitelném území vymezeny především stabilizované vodní, lesní, přírodní, zemědělské a smíšené plochy. Návrhem jsou vytvořeny podmínky pro ochranu a obnovu krajinných prvků.


4


(23)

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (Viz také čl. 25 PÚR ČR 2006). Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení.

(24)

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II.2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006). Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

V rámci koncepce dopravy je v územním plánu v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací vymezen koridor pro přeložku silnice I/34 a koridor pro přeložku I/19 a jejich křižovatku jižně od obce. Umístění koridorů dále vychází z resortních podkladů (MD). Územní plán upřesňuje jejich rozsah a stanovuje podmínky jejich využití. Řešení je doplněno kompenzačním opatřením ve formě pásů ochranné a izolační zeleně v místech kontaktu se zastavěným územím. Pro trasu silnice I/34 je vymezen koridor pro homogenizaci s cílem umožnit optimalizaci parametrů stávajícího tahu. (25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v řešeném území vymezeny koridory umožňující realizaci revitalizačních opatření v krajině (KRO) eliminující erozi, negativní dopady záplav, apod. V rámci ploch s rozdílným způsobem využití mimo zastavěná území je umožněno realizovat stavby a opatření na ochranu před povodněmi. (30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

Územní plán řeší samostatné koncepce v oblastech zásobování pitnou vodou a odkanalizování ve vazbě na projednané a schválené dokumenty a další zpracované podklady. Návrh vymezuje vodovodní přivaděč napojený na SV Želivka – Podmoklany a stanovuje koncepci odkanalizování obce včetně vymezení plochy pro umístění čistírny odpadních vod. Rozvojové plochy jsou situovány ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury.

1.2.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je zahrnuto v ZÚR kraje Vysočina. Tento dokument byl vydán dne 16. 9. 2008 pod č.j. KUJI 68739/2008. Územní plán je v souladu s vydanými ZÚR kraje Vysočina. Obec Krátká Ves leží mimo rozvojové oblasti a osy a není zahrnuto ve specifických oblastech vymezených v ZÚR kraje Vysočina. Do ÚP Krátká Ves jsou zahrnuty veškeré skutečnosti a jevy obsažené v tomto dokumentu. Jedná se především o limity využití území nadmístního významu a koncepční řešení v oblastech dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a ÚSES, surovinové a energetické strategie a vodního hospodářství. Z tohoto dokumentu jsou v územním plánu respektovány následující limity: 

v oblasti dopravní infrastruktury: o


silnice I/34 včetně ochranného pásma

5






v oblasti technické infrastruktury: o

stávající vedení V 315 VVN 110 kV procházející jižní částí administrativního území

o

stávající vedení VTL plynovodu DN 600 vedené v západní části území

v oblasti geologie: o

poddolovaná území ev. č. 2322029, 2322035

Dále jsou respektovány navrhované koridory nadmístního významu: 

v oblasti dopravní infrastruktury: o

územní rezerva obchvatu silnice I/34 Krátká Ves v jižní a severní variantě (koridory o šířce 200 m). Při projednání konceptu územního plánu došlo po dohodě s dotčenými orgány k jednoznačnému výběru severní varianty obchvatu silnice I/34 Krátká Ves. Koridor pro jižní variantu vymezený v ZÚR není návrhem územního plánu respektován. Návrh územního plánu Krátká Ves vyvolává z výše uvedených důvodů požadavek na aktualizaci ZÚR kraje Vysočina.

o

(DK02) stabilizovaný záměr přeložky silnice I/19 Stříbrné Hory - Pohled v jižní části administrativního území obce Krátká Ves (koridor o šířce 150 m)

o

(DK04) koridor pro homogenizaci silnice I/34 o šířce 150 m S ohledem na stabilizované směrové i šířkové parametry silnice I/34 je koridor v územním plánu redukován na šířku v rozmezí 15 – 50 m.



v oblasti technické infrastruktury: o

(E05) koridor o šířce 600 m pro umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kV R Mírovka – R Hlinsko na severozápadním okraji území obce Záměr byl realizován, v odůvodnění územního plánu je vymezeno stávající vedení VVN 110 kV (R Mírovka – R Hlinsko) včetně ochranného pásma.

Vyhodnocení souladu řešení ÚP s hlavním cílovým využitím krajiny: Dle ZÚR kraje Vysočina je řešené území v rámci vymezení cílových charakteristik krajiny zahrnuto mezi typ krajiny lesozemědělské ostatní. 

ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: o

zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemků; V územním plánu je v nejvyšší možné míře zachováno využívání lesních a zemědělských pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na zastavěné území. Významným východiskem urbanistické koncepce je navrhované dopravní řešení. Celkový rozsah zastavitelných ploch vychází z aktuálních rozvojových předpokladů obce. V průběhu projednávání konceptu územního plánu byl s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu redukován na nezbytně nutnou míru.

o

respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; Území obce je územním plánem beze zbytku členěno na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití, pro něž jsou stanoveny podmínky plošného a prostorového uspořádání vycházející z charakteristických znaků urbanistické struktury sídla a způsobu využívání jednotlivých ploch. Územním plánem jsou v urbanizovaných plochách stanoveny rovněž základní podmínky ochrany krajinného rázu (maximální výška objektů, počet podlaží, případně zastavěná plocha).

o


zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně, zvýšením podílu zahrad, trvalých travních porostů apod.

6


Krajina je v územním plánu členěna do ploch zemědělských, lesních, smíšených a přírodních. Součástí koncepce uspořádání krajiny je vymezení ÚSES včetně rozsáhlé sítě interakčních prvků. Podpora diverzifikace krajiny je dále vyjádřena vymezením koridorů pro revitalizační opatření (KRO). V koridorech jsou mimo jiné vytvořeny podmínky pro výsadbu liniových porostů, zakládání travnatých pásů, mezí, průlehů, příkopů, apod.

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Návrh územního plánu je vypracován na základě Pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu Krátká Ves zpracovaných pořizovatelem Územního plánu Krátká Ves (MěÚ Havlíčkův Brod), schválených usnesením č. 3/2011 zastupitelstvem obce dne 12. září 2011. Požadavky na úpravu vyplývající z pokynů pro zpracování návrhu územního plánu jsou respektovány.

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3.1. Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch 3.1.1. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Krátká Ves o rozloze 569 ha. Administrativní území obce tvoří k. ú. Krátká Ves.

3.1.2. Odůvodnění koncepce rozvoje obce Krátká Ves leží 8 km severovýchodně od Havlíčkova Brodu. Obec není součástí rozvojových oblastí a os republikového ani krajského významu. Její rozvojové předpoklady jsou ovlivněny polohou na hlavním dopravním tahu s úzkou vazbou na rozvojovou oblast krajského významu OBk1 – Havlíčkův Brod. Dle Územně analytických podkladů je obec součástí území se zvýšeným rozvojovým potenciálem vázaným na procházející silnici I/34, dostupnost Havlíčkova Brodu a plánovanou křižovatku silnic I/34 a I/19. Demografické předpoklady Obec Krátkou Ves charakterizuje v posledním období stagnace vývoje počtu obyvatel. Absolutního minima bylo dosaženo v roce 2001. V období 2001 – 2008 lze pozorovat velmi nepatrný nárůst. V návrhovém období lze předpokládat pokračující trend stagnace, případně velmi mírného nárůstu. rok počet obyvatel

1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2008 2010 306

265

274

224

227

189

182

159

144

147

149

146

V souvislosti s připravovanými záměry nadmístního významu lze počítat s dalším nárůstem počtu obyvatel, který bude v návrhovém období kolísat pravděpodobně mezi hodnotami 150 – 180. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rozvoj obce bude vytvoření atraktivní nabídky ploch pro bydlení, zkvalitnění dopravní dostupnosti administrativních center případně posílení ekonomických aktivit přímo v území a kvalitativní rozvoj jednotlivých složek veřejné infrastruktury.


7


Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v obci při 50% využití navrhovaných ploch pro bydlení: stav

návrh

Rok

2001

2010

2020

Trvale bydl. obyv.

144

146

204

Urbanistická struktura sídla Osada byla patrně založena při druhé vlně osídlování. První písemná zmínka je z 16. století. Původně se jednalo o volnější uspořádání chalup v prostoru podél údolnice s osou cesty vedenou severojižním směrem. Zřejmá je vazba osady na patrně dříve založený hospodářský dvůr v severní poloze. Později byly postaveny menší samostatné statky a vytvořena pevnější struktura podmíněná nově trasovanou hlavní cestou společně formující návesní prostor. Ve směru nově vytyčené silnice byly postupně doplňovány nové obytné stavby a založeny další dva rybníky. Zajímavostí je pozdější vznik paralelní osy s jednostrannou řádkovou strukturou zástavby v prostoru mezi návsí a dvorem vytvářející jejich prostorové propojení. Půdorys vesnice se ustálil v podélné podobě s osami komunikace a vodního toku. Posledním plošným rozvinutím sídla bylo doplnění ploch zemědělské výroby na západní, resp. východní hranici. Východiska koncepce rozvoje území obce Perspektivy rozvoje Krátké Vsi jsou do značné míry spojeny s její výhodnou polohou ve vztahu k rozvojové oblasti OBk1 – Havlíčkův Brod, na hlavním dopravním tahu (silnici I/34). Klíčový význam pro iniciaci rozvoje obce má navržená přeložka silnice I/34 a její plánovaná křižovatka se silnicí I/19 v jižní části území. Toto řešení sledované v nadřazené územně plánovací dokumentaci a rozpracované v dalších resortních podkladech se může v budoucnu stát ohniskem rozvoje obce a způsobit rozšíření rozvojové oblasti OBk1 severovýchodním směrem s osou silnice I/34. Návrh územního plánu je koncipován tak, aby umožňoval rozvoj obce ve všech jejích funkčních složkách za současné ochrany a rozvoje hodnot řešeného území a respektování limitů využití území. Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících podmínek: -

absence územně plánovací dokumentace;

-

výhodná poloha obce ve vztahu k rozvojové oblasti krajského významu OBk1 – Havlíčkův Brod;

-

atraktivní přírodní a krajinné zázemí, dobrá dostupnost správního centra;

-

kompaktní uspořádání zástavby, komunikace a návesním prostorem;

-

kolizní průtah silnice I/34 zastavěným územím;

-

nevyhovující stav v oblasti zásobování pitnou vodou a odkanalizování;

-

zvýšená koncentrace záměrů nadmístního významu v oblasti dopravní infrastruktury (silnice I/19, I/34);

-

negativní sociodemografické ukazatele (zvýšená míra nezaměstnanosti, negativní saldo migrace, snížená ekonomická aktivita obyvatelstva);

-

realizovaná plynofikace a obecní vodovod;

-

prakticky nulová nabídka ploch pro bydlení a ekonomické aktivity;

historicky

vytvořená

podélná

struktura

s osou

Odůvodnění urbanistické koncepce Pro analýzu a tvorbu nových kompozičních vztahů v řešeném území je rozhodující topografie řešeného území a uspořádání komunikační sítě (omezujícím prvkem jsou navrhované koridory silnic I/ 34 a I/19). Silnice I. třídy č. 34 vedená ve směru jihozápad – severovýchod představuje hlavní urbanizační osu území a zajišťuje výhradní spojení obce se správním centrem oblasti – Havlíčkovým Brodem a blízkou Českou Bělou. Pro strukturu zastavěného území Krátké Vsi je typická převaha ploch smíšené obytné zástavby integrující nerušící provozy drobné výroby a služeb. Plochy občanského vybavení jsou


8


soustředěné v jádrové části sídla ve vazbě na komunikační skelet. Výrobní plochy jsou zastoupeny areály zemědělské výroby na jihozápadním a východním okraji zastavěného území. Jedním z cílů územního plánu je vytvoření podmínek pro stabilizaci a mírný růst počtu obyvatel a vymezení vhodných ploch pro obytnou výstavbu a další funkce související s rozvojem území. Návrhové lokality zahrnující převážně plochy smíšené obytné svým rozsahem odpovídají předpokládanému rozvoji obce v budoucích letech. Koncepce dopravního řešení je jedním ze základních pilířů územního plánu. Kolizní průtah silnice I/34 zastavěným územím společně s vysokou intenzitou silničního provozu jsou hlavními důvody pro realizaci obchvatu. Řešení je vymezeno také v ZÚR kraje Vysočina. Obchvatem obce Krátká Ves společně s novou polohou křižovatky se silnicí I/19 a její navazující přeložkou ve směru na Stříbrné Hory se zabývala rovněž vyhledávací studie zpracovaná společností Viapont, s.r.o. v roce 2006. Územní plán respektuje nadřazenou ÚPD a zpracované resortní podklady. Pro přeložku silnice I/34 – obchvat Krátké Vsi vymezuje koridor o šířce 200 m, pro přeložku silnice I/19 vymezuje koridor o šířce 150 m. Územní plán respektuje stávající kompoziční vztahy a při vymezování nových ploch vytváří předpoklady pro zachování významu kulturně historických a přírodních dominant obce. Především prostřednictvím vhodného umístění rozvojových ploch ve vazbě na stávající strukturu sídla a současně s ohledem na již zmiňované záměry hlavních dopravních koridorů. Koncepce rozvoje obce Krátké Vsi vychází ze stávající urbanistické struktury a odpovídá současnému harmonickému rozložení funkcí v území. Soustředění rozvojových ploch výhradně do oblastí navazujících na jádro sídla do prostoru mezi stávající zástavbu a navržené dopravní stavby vychází z předpokladu jejich zabezpečení kvalitními systémy veřejné infrastruktury, eliminace negativních vlivů na uspořádání zemědělského půdního fondu a omezení fragmentace území v důsledku realizace dopravních staveb. Východně od obce je ve vazbě na silnici III/03421 vymezena zastavitelná plocha pro plánovanou bioplynovou stanici. Lokalita je zvolena s ohledem na dostupnost okolních zemědělských pozemků, v blízkosti zemědělského areálu (přísun substrátu) a v dostatečné vzdálenosti od obytných ploch v obci. Důraz je kladen na zachování rozsahu veřejných prostranství. Návrhem jsou respektována stávající veřejná prostranství tvořená především jádrovým prostorem sídla s kaskádou rybníků a plochami zeleně a přilehlými dopravními plochami plnícími také funkci veřejných prostranství. Návrh se soustřeďuje především na vymezení zastavitelných ploch smíšených obytných (SV) integrujících občanské vybavení, rekreaci, nerušící výrobní činnosti, technickou a dopravní infrastrukturu místního významu apod. Nezbytnou podmínkou ekonomické a sociodemografické stabilizace řešeného území je rozšíření nabídky místních ekonomických aktivit. Navržená koncepce vychází z předpokladu realizace obchvatu silnice I/34, přeložky silnice I/19 a jejich vzájemné křižovatky jižně od obce. Záměr stabilizovaný v ZÚR kraje Vysočina a územním plánu Stříbrné Hory je možné považovat za klíčový prvek stimulující rozvoj širšího území. V prostoru mezi stávajícími výrobními plochami na jižním okraji obce a plánovaným křížením silnic I/34 a I/19 jsou vymezeny rezervní plochy výroby a skladování zemědělského i nezemědělského charakteru s předpokladem koncentrace ekonomických aktivit především místního významu. Z prostorového hlediska se limitem budoucího rozvoje obce stává navrhovaný komunikační systém, kde řešení obchvatu silnice I/34 v severozápadní části Krátké Vsi tvoří jednoznačnou hranici možného plošného rozvoje. V souladu s platnými předpisy jsou v rámci urbanistické koncepce vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kap.č. 6 textové části územního plánu: 

Rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) – v izolované poloze v západní části území obce v pramenné oblasti Simtanského potoka jsou vymezeny stabilizované plochy individuální rekreace (chaty, zahradní domky). Územní plán vychází z předpokladu stabilizace jejich rozsahu s cílem omezení dalšího plošného rozvoje.



Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – vymezeny pouze jako plochy stabilizované pro účely a potřeby místní samosprávy (objekt obecního úřadu, hasičské zbrojnice a přilehlých ploch v centrální části obce).


9




Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – vymezeny pouze stabilizované plochy v jádrovém území za účelem jejich ukotvení ve struktuře sídla, případně dalšího, především kvalitativního rozvoje.



Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – zahrnují nově realizované veřejné sportoviště (travnaté hřiště) v obci. Jeho plošný rozsah je v současnosti stabilizován a kapacitně vyhovuje potřebám obce. Pro navazující zastavitelnou plochu Z5 je územním plánem stanovena podmínka zpracování územní studie, která prověří potřebu vymezení plochy pro rozšíření a dovybavení (technické a sociální zázemí) stávajícího hřiště v přímé návaznosti na plochu stabilizovanou (OS).



Smíšené obytné – venkovské (SV) – stabilizované plochy smíšené obytné jsou vymezeny z důvodu nejednoznačnosti způsobu jejich využívání. Integrují funkce bydlení, rekreace, služeb, místní výroby a občanského vybavení a pokrývají převážnou část urbanizovaného území. Typická venkovská zástavba je lokálně doplněna rodinnými domy spíše městského charakteru. Rozvojové plochy jsou logicky situovány v návaznosti na plochy stabilizované v polohách na východním a západním okraji zastavěného území. Jejich lokalizace vychází ze stávajícího uspořádání zástavby, geomorfologických podmínek a navrženého dopravního řešení.



Dopravní infrastruktura – silniční (DS) – zahrnují především stabilizované plochy silnic v řešeném území a dále místních komunikací mimo zastavěné území. Na základě zpracovaných resortních podkladů (vyhledávací studie) a nadřazené ÚPD (ZÚR) je v územním plánu vymezen koridor pro obchvat silnice I/34 o šířce 200 m a koridor pro přeložku silnice I/19 o šířce 150 m zahrnující související úpravy úseků silnic a místních komunikací. Pro stávající trasu silnice I/34 je vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací koridor pro homogenizaci tahu. Šířka je s ohledem na vyhovující parametry silnice redukována na 50 m mimo zastavěné území. V zastavěném území je v souvislosti s přilehlou zástavbou a omezenými možnostmi asanačních zásahů koridor vymezen v rozsahu stabilizované dopravní plochy. Dílčí dopravní plochy jsou vymezeny za účelem kapacitního dopravního napojení rozvojových lokalit a zajištění přístupu k navrhované ČOV.



Technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI) – rozvojová plocha pro čistírnu odpadních vod je vymezena jižně od obce v souladu se schváleným PRVK kraje Vysočina, který uvažuje pro území obce s realizací oddílné kanalizace a centrální ČOV.



Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) – stabilizované plochy nejsou v území zastoupeny. Absence této funkce je jedním z důvodů pro vymezení zastavitelné plochy situované v jižní části území v prostoru mezi stávajícím areálem zemědělské výroby a navrženým dopravním řešením s ohledem na jejich dopravní napojení a bezkolizní polohu ve vztahu k plochám pro bydlení.



Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) – významnou pozici ve struktuře obce zaujímají stabilizované plochy zemědělské výroby. Kapacitně jsou prakticky vyčerpány a dochází k nekontrolovanému plošnému rozvoji v jejich okrajových částech. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy pro rozšíření stávajících kapacit výhradně ve vazbě na plochy stabilizované.



Veřejná prostranství (PV) – jsou tvořeny výrazně podélným návesním prostorem s přilehlými komunikacemi s prostorotvornou funkcí. Jejich celistvost narušují skupiny objektů bydlení, občanského vybavení, plochy veřejné zeleně a kaskáda rybníků. Územní plán stanovuje pro zastavitelné plochy Z2, Z4, Z5 podmínku zpracování územních studií, které v souladu s § 7 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb. vymezí odpovídající veřejná prostranství.



Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy významných ploch veřejné zeleně v jádrové části sídla. Představují především břehovou zeleň podél vodního toku, rybníků a silnice I/34. Jejich vymezení ve formě samostatné plochy s rozdílným způsobem využití vytváří podmínky pro jejich efektivní ochranu.



Zeleň ochranná a izolační (ZO) - je vymezena za účelem eliminace nepříznivých vlivů zejména dopravy na obytná území. Její funkce je především estetická a ekologicko stabilizační. Masivní návrhová plocha je vymezena podél koridoru pro přeložku silnice I/34.

3.1.3. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území V návrhu územního plánu bylo vyhodnoceno účelné využití zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěného území byly vymezeny zastavitelné plochy a plochy přestavby.


10


Obec nemá platnou územně plánovací dokumentaci. Možnost výstavby v zastavěném území je s ohledem na charakter a uspořádání stavebních objektů prakticky vyčerpaná. Zastavitelné plochy nejsou na území obce vymezeny. Vyčerpána je rovněž kapacita ploch zemědělské výroby. Mimo zastavěné území jsou vymezeny zastavitelné plochy Z1 – Z18. Jejich umístění je výrazně determinováno navrženým dopravním řešením a historickým uspořádáním zástavby. Lokalizace a rozsah rozvojových ploch vychází zejména z následujících principů: -

poloha obce na páteřním dopravním tahu;

-

blízká poloha rozvojové oblasti krajského významu OBk1 – Havlíčkův Brod;

-

navrhované záměry v oblasti dopravní infrastruktury nadmístního významu

-

plošná a prostorová vazba stávajících a navrhovaných ploch s rozdílným způsobem využití;

-

koridory obchvatu silnice I/34 jako hranice limitní expanze obce do volní krajiny;

-

respektování a rozvinutí historicky vytvořené urbanistické struktury sídla;

-

soustředění zastavitelných ploch výhradně v návaznosti na zastavěné území;

-

obecné respektování všech složek limitů využití území

Rozsah rozvojových lokalit odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2020: Počet obyvatel v roce 2001……………………………………………………………………………..144 Počet obyvatel v roce 2010……………………………………………………………………………..146 Průměrný celkový roční (přirozený + migrační) přírůstek od roku 2001……………………………+0,2 Odhad nabídky ploch pro bydlení: Počet navrhovaných RD

Počet obyv.

Počet obyv. při odhadu 50% realizace

46

115

58

Krátká Ves Závěr:

Za předpokladu, že saldo ročních přírůstků zůstane v nadcházejících letech zachováno a že v návrhových plochách bude realizován předpokládaný počet bytů, bude v roce 2020 činit počet obyvatel 204. K roku 2020

celkový přírůstek realizace nové výstavby odhadovaný počet obyvatel celkem

+2 + 53 + 204

Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch: Zastavitelné plochy Ozn.

Charakteristika, důvod vymezení

funkční využití:

SV – smíšené obytné - venkovské -

Z2

-

rozvojová lokalita v severní části Krátké Vsi, vymezená navrženým koridorem přeložky silnice I/34 a stávající zástavbou respektovat OP nadzemního vedení VN, trasu dálkového optického kabelu při projednávání konceptu ÚP plocha redukována tak, aby nezasahovala do koridoru pro přeložku silnice I/34


11


Z4

-

Z5

Z6

-


obnova a návrh přístupové komunikace ze silnice I/34 od vodního zdroje podél východní hranice zastavitelné plochy Z5 vytvářející hranici mezi sídlem a volnou krajinou

-

přístupová komunikace k navržené ČOV (lokalita Z10)

-

místní komunikace vedená po jihovýchodním okraji zastavěného území, spojující stávající komunikační radiály, alternativní přístup k zastavitelným plochám Z5, Z6

-

obnova přístupové komunikace zajišťující dopravní propojení ploch zemědělské výroby na jihovýchodním okraji obce se zastavitelnou plochou Z18

Z16


TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě -

funkční využití: Z18 funkční využití:

rozvojové lokality na jihovýchodním okraji obce, přímo navazující na stabilizovaný výrobní areál, jedná se o rozšíření stávajících kapacit respektovat OP silnice III. třídy rozvojová lokalita s možností umístění bioplynové stanice, situovaná v izolované poloze v jihovýchodní části území ve vazbě na silnici III/03421 respektovat OP silnice III. třídy, lokální biokoridor LBK 10 VL – výroba a skladování – lehký průmysl

-


Z3

plocha pro umístění navrhované ČOV na jihozápadním okraji v nivě místní vodoteče, vymezeno v souladu se schváleným PRVK kraje Vysočina VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba

Z13, Z14

Z8

zastavitelná plocha doplňující zástavbu na východním okraji obce při projednávání konceptu ÚP plocha zařazena do II. etapy výstavby

-

Z15, Z17

Z10

návrhová plocha v severovýchodní části Krátké Vsi, přímo navazující na stávající plochy smíšené obytné, scelující zastavěné území v této části obce při projednávání konceptu ÚP stanoveno pořadí změn (etapizace) s ohledem na vysoce chráněné zemědělské půdy

DS – dopravní infrastruktura – silniční

Z1 Z9

lokalita na západním okraji Krátké Vsi, ohraničená navrženým koridorem přeložky silnice I/34 a stávající zástavbou respektovat trasu dálkového optického kabelu při projednávání konceptu ÚP plocha redukována tak, aby nezasahovala do koridoru pro přeložku silnice I/34

rozvojová lokalita na jihozápadním okraji obce, vymezena stávající plochou zemědělské výroby a navrženými koridory dopravních staveb ZO – zeleň – ochranná a izolační

-

plocha na západním okraji obce vytvářející bariéru mezi navrženým koridorem pro přeložku silnice I/34 a obytným územím


12


3.2. Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že některé stávající i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. ani při jejich podrobném členění zařadit a zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití než stanoví § 4 až 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. 

Zeleň – ochranná a izolační (ZO) - vymezená za účelem funkční a prostorové separace v místech kolidujících funkcí. Masivní návrhové plochy izolační zeleně jsou vymezeny podél koridoru pro přeložku silnice I/34.

3.3. Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot 3.3.1. Ochrana kulturních památek V řešeném území nejsou objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek ČR. V území se nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o bývalý hospodářský dvůr v dominantní poloze v severní části obce, návesní kaple, sochy ukřižování ve volné krajině. V územním plánu jsou tyto památky respektovány. Archeologické lokality V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR. Poř. č. SAS

Název UAN

Typ UAN

23-22-11/1

polní trať „U lipek“

I

23-22-11/4

Novověké jádro obce

II

Reg. správce Muz. Vysočiny Havl. Brod Muz. Vysočiny Havl. Brod

Katastr Krátká Ves Krátká Ves

Dle podkladů Muzea východních Čech v Hradci Králové je ve správním území obce evidováno archeologické naleziště: 1. úbočí „Ševcova kopce“ mezi Samotínem a Boudovým mlýnem; středověké hornické stařiny (těžba stříbra); Řešené území lze dle výše uvedených důvodů považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN I., II. kategorie), dle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR – viz. Bečvář, L. - Cejpová, M. Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha, ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění. Archeologické nálezy je možno očekávat na celém území obce. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres) jsou zakresleny archeologické lokality dle SAS a dle podkladů Muzea Východních Čech v Hradci Králové. Požadavky na ochranu archeologického dědictví Vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci (obecně investoři) tuto skutečnost zohlednili a nejpozději ve fázi přípravy projektu zkontaktovali organizaci oprávněnou provádět v tomto území archeologické výzkumy. Výše uvedené se týká zejména dopravních staveb (přeložek silnic I/34 a I/19) a záměrů rozvoje mimo zastavěná území sídel, v jejichž případě je pravděpodobnost do zásahu archeologických situací nejvyšší. Záměrům zasahujícím do archeologických lokalit musí jejich realizaci předcházet plošný archeologický výzkum.


13


3.3.2. Ochrana přírody a krajiny V řešeném území se nenachází žádná z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zák. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). V řešeném území nejsou registrovány žádné významné krajinné prvky. Na území obce se nachází řada neregistrovaných významných krajinných prvků dle § 3 zákona. Jedná se především o lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy. Tyto prvky jsou územním plánem respektovány. V území nejsou evidovány žádné památné stromy (dle zák. 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Řešené území je zaneseno v seznamu zranitelných oblastí dle Nařízení Vlády 103/2004 Sb. Územní systém ekologické stability Koncepce návrhu ÚSES Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. V rámci mapování krajiny a vytváření kostry ekologické stability byly v řešeném území vymezeny a upřesněny prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) lokální kategorie. Kostra ÚSES je doplněna sítí interakčních prvků liniového a bodového charakteru. Interakční prvky v řešeném území představují především obnovu doprovodné zeleně podél cest ve volné krajině, mezí a malých vodních toků. Jedná se o stabilizované i navrhované prvky vymezené v rámci dopravních ploch (DS), zemědělských (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS), jejichž obnova a funkčnost souvisí především s procesem komplexních pozemkových úprav v území. Převážná část prvků ÚSES má zajištěny prostorové parametry a jejich funkčnost spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na LPF obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk v údolních nivách, doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží či poldrů, revitalizace vodních toků, apod.). Podle § 4 zákona č.114/1992 Sb., v platném znění, zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Struktura ÚSES je v území tvořena prvky lokálního charakteru: BIOCENTRA: Ozn.

1

název

Charakteristika ekotopu a bioty

Rybníček a Rybníček smrkem zalesněná plošina


Návrh opatření Udržovat v čistotě rybníček, omezit intenzivní chov ryb, osázet hráz klenem. Louku pravidelně sekat. Při ústí rybníčku podpořit litorální pásmo. Obnova smrkového porostu s jedlí, olší a klenem.

Výměra (ha) Kultura Z toho celková les

Les a ostatní

3

0,5

14


Ozn.

název


Návrh opatření

Kultura

Výměra (ha) Z toho celková les

2

Obnovit rybníček, osázet hráz klenem. Udržovat břehové posty Rybníček s olší a jasanem. Při ústí Evidovaná vypuštěný, rybníčka podpořit litorální Les a lokalita zarůstající, bohaté pásmo. Obnova smrkového ostatní „U jezera“ stanoviště,smrkové porostu s jedlí, olší a bukem. porosty s olší Kulturu nutno chránit proti okusu zvěří.

3

2,8

3

Udržovat v čistotě rybníček, omezit intenzivní chov ryb, Rybníček, břehové osázet hráz klenem. Louku Na kopci, porosty. Zalesněno pravidelně sekat. Při ústí rybníček smrkem, nálet rybníčku podpořit litorální břízy, olše, keře. pásmo. Břehové porosty doplnit jasanem, klenem a olší. Redukce břízy.

Les a ostatní

3

2,5

4

Udržovat v čistotě rybníček, omezit intenzivní chov ryb, Mělký Rybníček, břehové osázet hráz klenem. Louku rybníček porosty. Zalesněno pravidelně sekat. Při ústí v blízkosti smrkem, nálet rybníčku podpořit litorální rekreačníc břízy, olše, keře. pásmo. Břehové porosty doplnit h chat jasanem, klenem a olší. Redukce břízy.

Les a ostatní

3

2,7

Potok ponechat bez zásahu, Potok, olšina, udržovat olšový porost podél smrkový porost – břehu. Tvarová probírka u buku. Les a kmenovina, buková Obnova smrkového porostu ostatní tyčovina. s jedlí. Kulturu nutno oplotit. Při potoce doplnit jasan, olši a klen.

3

3

7

Vzrůstná vyspělá Zdravotní výběr, podpora kmenovina, louka, tvárného klenu a jasanu. Při statku bývalý rybník, lada, Ostatní Udržovat vertikální zápoj. bohatý nálet, Obnovit rybníček. Louku vertikální zápoj. zalesnit olší, jasanem a klenem.

3

0

8

Založit nové biocentrum v rozloze cca 3 ha. Zalesnit klenem, jasanem, lípou, dubem. Ostatní Vhodně doplnit keřové patro. Nutno ošetřovat proti buření a chránit proti okusu zvěří. Vhodné oplotit.

3

0

Potok ponechat bez zásahu, Potok, louka, udržovat olšový porost podél Ke břehové porosty, břehu. Obnova smrkového Ostatní Stříbrným zalesněný svah porostu s jedlí a bukem. Při Horám (smrk, jasan, olše) potoce doplnit jasan, olši a klen. Louku pravidelně sekat.

3

0,6

5

9

Dejpuš

Nové biocentrum při cestě v poli


Role

15


BIOKORIDORY: Charakteristika ekotopu a bioty

Ozn.

lokalizace

1

Les, potok od LBC2 na hranici ř.ú.

2

Les, louka mezi LBC1 – LBC2

6

Lada, regulovaný Lada, regulovaný potok, potok, rybník, rybník, louka, okraj louka mezi smrkového lesa LBC1 – LBC9

9

Les, potok

Návrh opatření

Výměra Kultura Délka Šířka (m) (m)

Břeh potoka osázet klenem, dubem, Les a 110 (v lípou a jeřábem. Kulturu nutno ošetřovat ožínáním a chránit proti ostatní ř.ú.) okusu zvěří oplocením a nátěry.

V lesním porostu při obnově nutná Les, okraj lesa, změna druhové skladby ve prospěch Les a louka, buku, jedle. Okraj lesa doplnit jedlí a ostatní dubem. Louku pravidelně sekat.

Biokoridor mezi LBC7 – LBC8

Okraj zahrádkářské kolonie, role

15

900

15

Les a ostatní

1000

15

Založit nový biokoridor podél zahrádek a dále směrem jihovýchodním přes role k nově založenému biocentru.. Zalesnit Ostatní dubem, jasanem, olší a klenem. Část možno zatravnit. Kulturu nutno ošetřovat ožínáním a chránit proti okusu zvěří oplocením a nátěry.

800

15

950

15

Lada ponechat bez zásahu. Udržovat keřové patro. Louku pravidelně sekat.

10


Založit nový biokoridor v šíři 15 m. Zalesnit dubem, jasanem, olší a klenem. Část možno zatravnit. Role, rybníček, Kulturu nutno ošetřovat ožínáním a Ostatní úpad, louka chránit proti okusu zvěří oplocením a nátěry. Louku pravidelně sekat. Smrkový lesík při obnově převést na směs s listnáčem.

11

Biokoridor mezi LBC4 – LBC6 (cizí)

Založit nový biokoridor úpadem a po hranici parcely. Zalesnit dubem, Mělký úpad po jasanem, olší a klenem. Část možno Ostatní hranici parcely, zatravnit. Kulturu nutno ošetřovat část cesta ožínáním a chránit proti okusu zvěří oplocením a nátěry.

750

15

12

Založit nový biokoridor přes role a v západní části vést úpadem. Biokoridor Zalesnit dubem, jasanem, olší a mezi LBC7 Úpad, louka, role klenem. Část možno zatravnit. Ostatní – LBC4 Kulturu nutno ošetřovat ožínáním a chránit proti okusu zvěří oplocením a nátěry.

900

15


16


Ozn.


lokalizace

Výměra Kultura Délka Šířka (m) (m)

Návrh opatření

13

Založit nový biokoridor podél Biokoridor Simtanský Simtanského potoka. Zalesnit mezi LBC3 regulovaný potok, dubem, jasanem, olší a klenem. Ostatní – LBC4, osázen Část možno zatravnit. Kulturu nutno Simtanský břehovými ošetřovat ožínáním a chránit proti potok porost, část louka okusu zvěří oplocením a nátěry.

700

15

14

Regulovaný tok Biokoridor přes silnici III. mezi třídy. Potok LBC3– okrajem lesa a LBC9 úpad mezi lesem a loukou

Založit nový biokoridor přes silnici III. třídy. Zalesnit dubem, jasanem, olší a klenem. Část možno zatravnit. Kulturu nutno ošetřovat ožínáním a Ostatní chránit proti okusu zvěří oplocením a nátěry. Část ponechat jako louku a tuto je nutné pravidelně sekat.

1500

15

Část vede přes V lesním porostu při obnově nutná lesní porost změna druhové skladby ve prospěch kolem potoka buku, jedle. Podél potoka vhodné Les a přes smrkový doplnit jasan a olši. Biokoridor přes ostatní porost. Potom role zatravnit v šíři 15 m. Trávu pokračuje přes nutno pravidelně sekat. role.

800

15


15

Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako Plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i funkce ostatní. Pro plochy biokoridorů v řešeném území obecně platí následující: na lesních plochách -

podpora přirozené obnovy podpora vertikálního členění výběrný a (skupinovitě) clonný způsob hospodaření s přirozenou skladbou dřevin

na nelesních půdách -

podpora břehových výsadeb podél vodních toků a mimosídelních komunikací zalučnění zorněných ploch úprava hospodaření, resp. podpora podmínek pro zakládání květnatých luk podpora revitalizačních prvků na vodních tocích (meandry, tůně, poldry, atd.)

ÚSES je na území obce doplněn rozsáhlou strukturou interakčních prvků: Ozn.

Charakteristika segmentu

Návrh opatření

IP 1

Role

Zatravnit pruh, osázet keře

IP 2

Alej jabloní

Dosázet jabloně

IP 3

Polní a travnatá cesta

Osázet jeřábem, jasanem, lípou a dubem

IP 4

Výstavek lípy

-

IP 5

Jednotlivá alej jabloní

Doplnit alej a vysázet nové stromy jabloní a jeřábu

IP 6

Stromořadí klenu

Zdravotní výběr

IP 7

Cesta

Doplnit osázení jeřábem a klenem


17


Ozn.

Charakteristika segmentu

Návrh opatření

IP 8

Polní cesta

Osázet dubem, klenem a jeřábem

IP 9

Polní cesta


IP 10

Polní cesta

Doplnit alej a vysázet nové stromy jabloní a jeřábu

IP 11

Remíz olše, vrby, břízy a klenu

-

IP 12

Mezernatá alej jabloní

Doplnit výsadbu jabloní

IP 13

Polní, travnatá cesta

Osázet jeřábem a klenem

IP 14

Mez u cesty

-

IP 15

Polní cesta


IP 16

Remíz, travnatá údolnice

Zdravotní výběr

IP 17

Polní cesta

Osázet klenem a jeřábem

IP 18

Stromořadí klenu

Doplnit osázení klenem

Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením Smíšených ploch nezastavěného území – NSzp zejména na vodou ovlivněných plochách, kde je mimo zemědělské produkce podpořena funkce ekologicko - stabilizační.

3.3.3. Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění nejsou v řešeném území evidována žádná výhradní či nevýhradní ložiska nerostných surovin ani sesuvná území. V řešeném území jsou evidována následující poddolovaná území: identifikační číslo

název

surovina

rozsah

rok pořízení záznamu

2322029

česká bělá 4 – ševcův kopec

rudy

systém - zjištěna

1987

2322035

česká bělá 8 – krátká ves

rudy

systém - zjištěna

1987

3.4. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Civilní ochrana Vyhláška 380/2002 Sb., v platném znění, vycházející ze zákona č. 239/2000 Sb., v platném znění, o integrovaném záchranném systému, stanoví pravidla k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Zóny havarijního plánování Území obce Krátká Ves nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. V řešeném území se nevyskytují žádné plochy, objekty a zařízení s rizikem vzniku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nebyl vybudován žádný stálý úkryt, pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Územním plánem nejsou plochy pro zřízení stálého úkrytu vymezeny.


18


Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě potřeby provedení evakuace obyvatel bude v obci zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností – Havlíčkovým Brodem. Jako shromažďovací prostor je určeno veřejné prostranství v návaznosti na budovu obecního úřadu. Obyvatele postižené mimořádnou událostí lze ubytovat ve vhodných objektech občanské vybavenosti (obecní úřad, restaurace). Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území nejsou vymezeny žádné stálé sklady humanitární pomoci. V případě potřeby budou určeny objekty pro jejich skladování. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto látky odvezeny mimo řešené území a uskladněny ve vhodných objektech. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické i fyzické osoby dle charakteru mimořádné události (dle výpisu z havarijního plánu kraje Vysočina). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVK), kde v době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno dopravou pitné vody pomocí cisteren, případně dovozem balené vody. Voda z individuálních zdrojů (domovní studny) bude využita jako užitková. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. Obrana státu V řešeném území se nachází ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení zahrnuté do jevu 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma. Ochranné pásmo je územním plánem respektováno. Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikací vč. ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví ČR MO. Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. Radonový index geologického podloží Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází v oblasti přechodným až středním radonovým rizikem. Ochrana před povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je limitem využití území stanovené záplavové území. Na vodních tocích v řešeném území nebylo záplavové území stanoveno.

3.5. Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 3.5.1. Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 2, odst. 1, písm. k, zákona č. 183/2006 Sb. a v § 6, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou v územním plánu členěny podrobněji na následující plochy s rozdílným způsobem využití:


19


Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – v území je vymezen pouze objekt obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí a přilehlé plochy za účelem jejich ochrany pro účely veřejné správy. Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – zahrnují především provozovny služeb místního významu podél průtahu silnice I/34 Cílem územního plánu je podpora stabilizovaných ploch občanského vybavení komerčního charakteru především jako ohnisek sociální soudržnosti a ekonomické aktivity v obci. Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – vymezena plocha travnatého hřiště na východní hranici zastavěného území za účelem její ochrany pro účely otevřeného sportoviště s možností vybudování sociálního a technického zázemí. Další stabilizované plochy občanského vybavení především komerčního charakteru jsou součástí ostatních funkčních ploch (plochy smíšené obytné) v souladu s jejich hlavním a přípustným využitím. Koncepce občanského vybavení vychází z předpokladu zachování a podpory ploch stabilizovaných. Rozvoj občanského vybavení je územním plánem umožněno především v plochách smíšených obytných (SV) a plochách výroby (VL, VZ) v souladu s jejich podmínkami plošného a prostorového uspořádání.

3.5.2. Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou nezastavitelnými plochami v zastavěném území. Zahrnují místní komunikace, zeleň, úpravy a zpevnění povrchů, vybavení mobiliářem a prvky drobné architektury, apod. Veřejná prostranství jsou v územním plánu z důvodu potřeby stanovení podrobnějších podmínek využití členěna na: Veřejná prostranství (PV) – zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující prostorotvornou funkcí (náves a přilehlé úseky místních a účelových komunikací) kromě významnějších ploch veřejné zeleně. Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – mají specifickou pozici v rámci veřejných prostranství. Pro tuto funkci jsou v územním plánu vymezeny významné plochy zeleně v jádrovém prostoru sídla ve vazbě na návesní rybníky a protékající potok. Samostatným vymezením a stanovením podmínek využití jsou vytvořeny předpoklady pro jejich efektivní ochranu v rámci veřejných prostranství. Kvalitní a dostatečné plochy veřejných prostranství jsou podmínkou pro stabilizaci a případné posílení sociálního pilíře. Koncepce stanovená územním plánem vychází z předpokladu integrace nově navrhovaných ploch veřejných prostranství do zastavitelných ploch, zejména smíšených obytných (SV). V souladu s § 7 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb. jsou pro tyto plochy stanoveny podmínky zpracování územních studií, které vymezí v jednotlivých zastavitelných plochách dostatečné plochy veřejných prostranství. V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití umožňující v rámci podmínek využití realizaci ploch veřejných prostranství: - dopravní infrastruktura – silniční (DS) - občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) - smíšené obytné – venkovské (SV)

3.5.3 Dopravní infrastruktura Silniční doprava Silniční doprava je v řešeném území výhradním zprostředkovatelem přepravních objemů a je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazujících místních a účelových komunikací. Návrh dopravního řešení vychází z následujících dokumentů a podkladů: o

ZÚR kraje Vysočina

o

Vyhledávací studie „Přeložka silnice I/34 Krátká Ves - obchvat“ (Viapont s.r.o., 2006)


20


o

Vyhledávací studie „Aktualizace tahu silnice I/19 v úseku Pohled – Rozseč na Kunštátem (Mott MacDonald Praha s.r.o., 2005)

o

Páteřní silniční síť kraje Vysočina

o

ÚAP SO ORP Havlíčkův Brod

o

Výrobní výbory ze dne 1. 8. 2006, 4. 10. 2006 na Krú kraje Vysočina

Širší vztahy Obec Krátká Ves leží na významné nadregionální dopravní ose – silnici I/34 (České Budějovice – Humpolec – Havlíčkův Brod – Polička – Svitavy). Z pohledu širších dopravních vazeb má pro obec význam silnice I/19 procházející obcí Pohled jižně od obce a dopravní systémy blízkých správních center – Havlíčkova Brodu, Přibyslavi, Chotěboře, Ždírce nad Doubravou (silnice I/19, I/34, I/37, II/351). Silnice I. třídy Řešeným územím jsou vedeny následující silnice I. třídy: I/34 - České Budějovice (I/3) - Jindřichův Hradec (I/23) - Pelhřimov (I/19) - Humpolec (D1 km 90) - Havlíčkův Brod (I/38) - Svitavy (I/43) - Koclířov (I/35) Páteřním tahem širšího území je silnice I/34. Tato komunikace nadregionálního významu tvoří dopravní osu území ve směru jihozápad – severovýchod. V daném úseku přenáší zejména nadregionální a regionální dopravní vztahy, převládá tranzitní doprava mezi významnějšími aglomeracemi s dílčí funkcí jedné z významných radiál města Havlíčkova Brodu. Stávající vedení trasy a technické parametry silnice v některých úsecích nevyhovují současné dopravní zátěži. Jedním z těchto úseků je průtah silnice obcí Krátká Ves. Problematiku dopravního řešení lze rozdělit do následujících okruhů: Přeložka silnice I/34 Krátká Ves – obchvat. V 90. letech byl v rámci korekce trasy přestavěn úsek u Havlíčkova Brodu na kategorii S11,5/70. Navazující úseky s nevyhovujícími směrovými a výškovými poměry a nedostatečnou šířkou vozovky jsou postupně upravovány, případně se nacházejí ve fázi přípravy (Česká Bělá – obchvat, S11,5/70, realizace 2010, přeložka Pohled – Rouštany, S11,5/90, SP vydáno 03/2009). Požadavek obchvatu vznikl v době, kdy se začalo uvažovat o prodloužení peážovaného úseku silnic I/19 a I/34 od Rouštan až k nové křižovatce u Krátké Vsi, kde by se silnice I/19 oddělila a pokračovala směrem na Stříbrné Hory. Ministerstvo dopravy zadalo v roce 2006 vypracování vyhledávací studie „Přeložka silnice I/34 Krátká Ves – obchvat“ (Viapont s.r.o., Brno). Studie řeší obchvat obce ve dvou variantách – severní a jižní. Vzhledem k tomu, že při projednávání studie nedošlo k jednoznačnému rozhodnutí, která varianta bude nadále sledována, byly do ZÚR kraje Vysočina, vydaných dne 16. 9. 2008, zapracovány obě varianty formou koridorů územních rezerv o šířce 200 m: 

obchvat I/34 Krátká Ves – jižní varianta



obchvat I/34 Krátká Ves – severní varianta

Po předběžném projednání vyhledávací studie s ŘSD OVT Brno byly obě varianty obchvatu dopracovány v návrhové kategorii S 11,5/70 dle ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“. U obou variant je jihozápadně od Krátké Vsi řešena křižovatka obchvatu silnice I/34 s přeložkou silnice I/19. Z důvodu variantního řešení obchvatu silnice I/34 podal dotčený orgán (Ministerstvo dopravy) k návrhu zadání územního plánu Krátká Ves podnět na zpracování etapy konceptu. V konceptu územního plánu byly pro obě varianty obchvatu silnice I/34 vymezeny koridory o šířce 200 m, pro přeložku silnice I/19 byl vymezen koridor o šířce 150 m. Při projednání konceptu územního plánu došlo po dohodě s dotčenými orgány k výběru severní varianty. Pro přeložku je v návrhu územního plánu vymezen koridor KD1S o jednotné šířce 200 m zahrnující úpravy navazujících úseků silnic a místních komunikací a další související stavby.


21


Obchvat I/34 Krátká Ves – koridor KD1S Návrh vychází z trasy zakotvené již v konceptu ÚP VÚC kraje Vysočina, (Urbanistické středisko Brno, 2005). Trasa je vedena severním obchvatem mimo zastavěné území dle vyhledávací studie (Viapont, s.r.o., Brno, 2006) Začátek trasy obchvatu navazuje na předcházející úsek akce „Přeložka silnice I/34 Rouštany – Pohled“ na začátku lesa, kde se odchyluje od původního směru do souběhu s vrchním vedením VN 22 kV. Na konci lesa se trasa stáčí levým obloukem přes údolí Simtanského potoka na estakádě a dále se zařezává do svahu kopce. U jeho vrcholu se směrově odklání z důvodu zachování solitérního stromu, kříží současnou silnici I/34 a navazuje směrově a výškově na trasu obchvatu České Bělé (realizace 2010). Křižovatka s výhledovou přeložkou silnice I/19 je umístěna do staničení km 1,195. Konfigurace terénu a výškové řešení přemostění Simtanského potoka umožňují vytvořit mimoúrovňovou křižovatku. Tvarově je křižovatka navržena jako trubkovitá, se silnicí I/34 probíhající v horní úrovni na estakádě. Ve spodní úrovni je silnice I/19 doplněna malou okružní křižovatkou s šesti paprsky, z níž dva paprsky představuje právě silnice I/19, a dále z ní vybíhají jednosměrné větve ve směrech Žďár nad Sázavou – Ždírec nad Doubravou a Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou, dále obousměrná připojení obce Krátká Ves a původní silnice I/34, která bude nadále plnit funkci souběžné obslužné komunikace. Na konci úseku se přeložka dostává do kolize s původní silnicí mezi Krátkou Vsí a Českou Bělou, proto bude původní silnice přeložena jako obousměrné propojení Krátké Vsi a České Bělé v délce 610 m v kategorii S 7,5/60, s využitím části původní větve a mostu nad I/34. Most nad silnicí I/34 je součástí stavby obchvatu České Bělé. Délka hlavní trasy činí 3,031 km. Pro obchvat je v návrhu územního plánu vymezen koridor KD1S o šířce 200 m včetně stanovených podmínek využití. Řešení je dále rozpracováno ve vyhledávací studii včetně dílčích přeložek a úprav navazujících úseků silnic a místních komunikací a je součástí grafické části odůvodnění územního plánu (koordinačního výkresu). Přeložka silnice I/19 – koridor KD2 Řešení dopravních závad a nevyhovujících hygienických podmínek na průtazích silnice I/19 je rozpracováno ve vyhledávací studii „Aktualizace tahu silnice I/19 v úseku Pohled – Rozseč nad Kunštátem“, Mott MacDonald, s.r.o., 2005. Cílem studie je celková optimalizace trasy (přeložky úseků, úpravy směrových a šířkových parametrů, obchvaty obcí). Součástí návrhu je variantní řešení křižovatky se silnicí I/34 u obce Pohled, resp. Krátká Ves na začátku úseku (km 0,0). Varianta doporučená zpracovatelem vyhledávací studie (Mott MacDonald, s.r.o.), předpokládající vybudování křižovatky silnic I/34 a I/19 na území obce Krátká Ves byla rovněž zapracována do ZÚR kraje Vysočina a následně do územního plánu Stříbrné Hory. Varianta vedená přes Simtany a Pohled nebyla nadále sledována. Na základě výše uvedeného je v územním plánu pro přeložku silnice I/19 vymezen koridor KD2 o šířce 150 m včetně stanovených podmínek využití. Podrobnější řešení křižovatky silnic I/34 a I/19 bylo v rámci vyhledávacích studií zpracováno v několika variantách. Vymezené koridory dopravních staveb jsou vymezeny s ohledem na možnost realizace uvažovaných řešení. Homogenizace stávajícího tahu silnice I/34 – KD3 (DK04 dle ZÚR) Požadavek na vymezení koridoru o šířce 150 m pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/34 vyplývá z vydaných ZÚR kraje Vysočina (DK04). Účelem vymezení koridoru je umožnit v návrhovém období úpravy a rekonstrukce stávající trasy komunikace, opravy související infrastruktury (mosty, náspy, propustky, apod.), změnu kategorie nebo rozšíření na normové parametry v těch úsecích, kde silnice v současné době těmto parametrům neodpovídají, a to bez nutnosti změny územního plánu. Stávající prostorové parametry průtahu silnice I/34 umožňují stavební úpravy (zvýšení kvality uličního prostoru pro chodce a cyklisty – rozšíření chodníků, vložení středních dělicích prvků, vysazení chodníkových ploch, vymezení pruhů pro cyklisty, apod) při zachování průjezdnosti pro nákladní soupravy. Asanační zásahy objektů v těsné blízkosti silnice nelze v návrhovém období předpokládat. Šířka koridoru pro homogenizaci je v územním plánu s ohledem na stabilizované směrové i výškové poměry a šířku vozovky redukována na: 

50 m mimo zastavěné území


22




15 – 30 m v zastavěném území

Silnice III. třídy III/03421 – Krátká Ves – Stříbrné Hory III/03422 – Česká Bělá – Rouštany I/34 (Pohled) Silnice III/03421 spojuje Krátkou ves se sousední obcí Stříbrné Hory, částečně plní funkci spojnice silnic I/34 a I/19. Severním okrajem území obce prochází silnice III/03422, která nemá na řešené území přímou dopravní vazbu. Silnice III. třídy zahušťují silniční síť, zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel a mají velmi malou dopravní zátěž. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a návrhové parametry. Na silnicích III. tříd nejsou navrhovány úpravy vyvolávající územní nároky. Intenzity silniční dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území jsou využitelné následující sčítací úseky: Číslo silnice

Úsek

Umístění

I/34

5-1750

zaús. I/19 – vyús. II/351

I/34

5-1760

Havlíčkův Brod – k.z. – zaús. I/19

SČÍTACÍ ÚSEK 5-1750 Moto

Nákladní

Osobní

Celkem

2000

29

1209

3984

5222

2005

30

1824

4902

6756

2010

34

1567

4693

6294

2030

42

2427

6526

8995

Moto

Nákladní

Osobní

Celkem

2000

68

2001

5459

7528

2005

43

2603

6611

9257

2010

59

2052

6747

8858

2030

59

3462

8805

12326

SČÍTACÍ ÚSEK 5-1760

Dopravní zatížení sledovaných úseků silnice I/34 je dle podkladů vyhledávací studie pro návrhový rok 2030 uvažováno cca 9000, resp. 12000 voz./24 h, z toho cca 2400, resp. 3400 nákladních.


23


Z vývoje dopravních intenzit na sledovaných úsecích v řešeném území je patrný výraznější nárůst dopravy na silnici I/34 v období mezi lety 2000 a 2005 (téměř 30, resp. 20%). V posledním sledovaném období došlo k mírnému řádově procentnímu poklesu. V návrhovém období lze předpokládat stagnaci, případně mírný nárůst. Dopravní význam silnic I/19 a I/34 zůstane zachován. Za předpokladu realizace úprav silnice I/19 v úseku Pohled – Rozseč nad Kunštátem lze předpokládat další zvýšení dopravní intenzity. Na ostatních komunikacích v zájmovém území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze důvodně předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Místní komunikace Stávající rozsah sítě místních komunikací je územním plánem stabilizován. V místech soustředěné zástavby se jedná převážně o jednopruhové a dvoupruhové uspořádání. V okrajových částech zastavěného území mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Návrh představuje doplnění sítě místních komunikací především na východním okraji obce v souvislosti s vymezením zastavitelných ploch smíšených obytných a výroby. V územním plánu je vymezena páteřní přístupová komunikace (Z1, Z15, Z17) napojená na silnici III/03421, zajišťující přístup k zastavitelným plochám na východě území. Spojující komunikace Z16 představuje obnovu úseku původní cesty od obce východním směrem a zajišťuje dopravní spojení mezi zemědělským areálem a plánovanou bioplynovou stanicí (Z18). V souvislosti s navrženou ČOV je na jihovýchodní hranici zástavby vymezena přístupová komunikace Z9. Severní obchvat silnice I/34 generuje úpravy dílčích úseků místních komunikací. Veškeré úpravy na síti místních komunikací související s obchvatem silnice I/34 jsou součástí vymezeného koridoru KD1S. Místní komunikace mimo zastavěné území jsou v územním plánu vymezeny výhradně jako plochy dopravní infrastruktury (DS) s jednoznačně převažující dopravní funkcí. V zastavěných územích plní úseky místních komunikací často funkci veřejných prostranství. Společně s návesním prostorem sídla jsou v územním plánu vymezeny jako veřejná prostranství (PV). Pro jednotlivé nově navržené rozvojové lokality budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších rozvojových lokalit. Dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových prací. Šířka veřejných prostranství, jehož součástí je komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky 501/2006 Sb. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a ukončená nejdále 50 m od stavby. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Obnova cest v krajině V území je v současnosti realizována obnova mimosídelních cest. Jedná se o jednotlivé úseky bývalých zemědělských (polních) cest. Předpokladem je obnovení a stabilizace struktury mimosídelních cest v rozsahu odpovídajícímu pozemkovému katastru, obnova charakteristických krajinných prvků, zajištění spojení s okolními obcemi a zvýšení fyzické prostupnosti krajiny pro rekreační a sportovní účely. Cesty jsou v územním plánu součástí ploch dopravní infrastruktury (DS). V souladu s podmínkami stanovenými v těchto plochách je vhodné jejich zapojení do systému protipovodňových a protierozních opatření v krajině. Kategorizace silnic a funkční skupiny Dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel Ředitelství silnic a


24


dálnic ČR) je pro silnici I/34 v řešeném území stanovena kategorie S 11,5/70. Pro přeložku silnice I/19 je stanovena kategorie S 9,5/70. Pro silnice III. třídy není kategorie stanovena, s ohledem na dopravní význam a zatížení bude postačovat kategorie minimální - S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující, odpovídá však stávajícímu i výhledovému provozu. Tento rozpor je možné řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru komunikace. Dle ČSN 73 6110 je funkční skupina stávajícího průtahu silnice I/34 B, silnice III. třídy mají funkční skupinu C, ostatní (místní) komunikace C, zklidněné komunikace v obytných zónách D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (Stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Komunikace pro pěší Jednostranný chodník je vybudován podél silnice I/34. Další úseky byly realizovány u zastávkových pruhů. Samostatné chodníky je možné realizovat zejména v rámci ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS), veřejných prostranství (PV) a veřejné zeleně (ZV). Intenzita dopravy na silnicích III. tříd a místních komunikacích v řešeném území umožňuje bezpečný pohyb pěších. Územím obce prochází značená turistická trasa (žlutá), vedená z České Bělé přes významné poutní místo u sv. Anny do Pohledu, kde se napojuje na dálkovou trasu (Cestu K. Havlíčka – červenou). Prochází jádrem obce, po silnici III/03421 a po místních komunikacích, polních a lesních cestách. Cyklistická doprava Řešeným územím neprochází žádná značená cyklotrasa. Trasy místního charakteru lze vést prakticky po všech komunikacích v řešeném území a po většině zpevněných a částečně zpevněných cest. Územím prochází neznačená (doporučená) cyklotrasa z Utína přes Stříbrné Hory do Jilemníku spojující značené cyklotrasy č. 19 a 4157. Trasa je vedena po silnici III/03421 a místní komunikaci s nízkými intenzitami provozu. Samostatné stezky pro cyklisty nejsou v územním plánu vymezeny. V souladu s podmínkami využití v koridoru pro přeložku silnice I/34 KD1S doporučeno v navazujících stupních projektových prací řešit cyklistické spojení obce ve směrech Česká Bělá a Havlíčkův Brod. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována provozovanou firmou Veolia Transport Východní Čechy a. s. Chotěboř,

autobusovou

dopravou

linkou č. 600000 Havlíčkův Brod, Česká Bělá, Oudoleň, Havlíčkova Borová linkou č. 600120 Chotěboř, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou linkou č. 600130 Havlíčkův Brod, Nasavrky, Lukavice, Slatiňany, Chrudim, Pardubice linkou č. 760430 Jihlava, Havlíčkův Brod, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové. Na průtahu silnice I/34 je umístěna autobusová zastávka vybavená zastávkovým pruhem. Docházková vzdálenost k autobusové zastávce je vyhovující. Statická doprava K parkování a odstavování vozidel dochází převážně na soukromých pozemcích, v profilech místních komunikací a na plochách veřejných prostranství. Větší mimouliční parkovací plochy pro osobní vozidla v obci nejsou, několik parkovacích stání je situováno před objekty občanské vybavenosti.


25


Garážová stání jsou reprezentována převážně garážemi na soukromých pozemcích. V územním plánu je umožněno realizovat parkovací a odstavné plochy v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Vliv na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k Nařízení vlády č. 148/2006. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikací ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V následující tabulce jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.) pro denní a noční dobu. Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace: Způsob využití území Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

Den/noc

Limitní hladiny hluku v dB 1

2

3

4

Den Noc

45 35

50 40

55 45

65 55

Den Noc

50 40

50 40

55 45

65 55

Den Noc

50 40

55 45

60 50

70 60

1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikací, v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu drah. Hlavní pozemní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikací a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. V rámci vyhledávací studie – Přeložka silnice I/34 Krátká Ves – obchvat (Viapont s.r.o., 2006) byla zpracována hluková studie (Investprojekt NNC, s. r. o.). Studie řešila rámcové hlukové posouzení a vliv obchvatu na nejbližší chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor.


26


Předpokládané intenzity dopravy na komunikaci v roce 2040 Komunikace

Vozidla nákladní

Vozidla osobní

I/34 - obchvat

8210

3230

Z rámcového hodnocení hlukové situace vyplývá, že hluk z dopravního provozu na budoucím obchvatu Krátké Vsi nebude u nejbližších, resp. nejvíce dotčených chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb způsobovat nadlimitní hlukové vlivy jak v denní tak i noční době. Tento závěr platí pro obchvat za předpokladu uvažovaných intenzit dopravy v roce 2040. Ochranná pásma Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice I. třídy (I/34) silnice III. tříd

....... 50 m od osy vozovky ....... 15 m od osy vozovky

3.5.4. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Obec je cca z 80% zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. Zdrojem vody je studna (vydatnost 0,3 l/s). Voda ze zdroje je čerpána do vodojemu Krátká Ves 16,8 m3 (534,5/528,5 m n. m.) a odtud gravitací přímo do spotřebiště. Voda čerpaná ze zdroje má kolísavou kvalitu. Ukazatel dusičnanů (NO3¯) mírně překračuje zejména v jarním období hodnotu 50 mg/l. Vlastníkem i provozovatelem místního vodovodu je obec Krátká Ves. Pro vodní zdroj bylo stanoveno ochranné pásmo I. stupně, zahrnující pozemky parc. č. 414/5 v k. ú. Krátká Ves a parc. č. 1404/8 v k. ú. Česká Bělá. Bilance potřeby vody pro návrh Stávající počet obyvatel – 146 trvale bydlících obyvatel Výhledový počet obyvatel se liší od výhledu ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina k roku 2015, návrh územního plánu počítá s max. nárůstem na 230 obyvatel k roku 2020. Specifická potřeba vody dle čl. IV. odstavec 3 je výhledově (k roku 2015) 230 l/ob./den, pro malé aglomerace sníženo o 40% na 138 l/ob.den. Bydlení ........................................ Qp = 230 obyv. x 138 l/ob.den = 31,7 m3/den Vybavenost ....................................... Qp = 230 obyv. x 10 l/ob.den = 2,3 m3/den Výroba ............................................ Qp = odhad

20 m3/den

Σ ......................................................................................................... 53,3 m3/den Qdmax = 53,3 x 1,4 = 74,6 m3/d = 0,86 l/s Qhmax = 74,6 x 1,8 / 24 = 5,6 m3/h = 1,55 l/s Návrh koncepce zásobování vodou Stávající systém vodárenských zařízení včetně vodovodní sítě je schopen zajistit bezproblémové zásobování vodou obyvatelstva, vybavenosti a výrobních kapacit i v návrhovém období. Z důvodu snížené kvality vody ze zdroje, tj. studny v Krátké Vsi, je navrženo v souladu se schváleným PRVK kraje Vysočina napojení obce na SV Želivka – Podmoklany. Plánovaný přivaděč od Kyjova do České Bělé umožní napojení obcí Kyjov, Ždírec, Krátká Ves a místní části Jilemník. Navržené řešení předpokládá realizaci čerpací stanice na odbočce ze stávajícího přivaděče v úseku Břevnice – Pohled. Obec Krátká Ves bude napojena od západu z odbočky nad Jilemníkem. Přivaděcí


27


řad bude přiveden do stávajícího vodojemu. V případě potřeby bude posílena kapacita stávající akumulace nad obcí. * * * Dále je navrženo rozšíření distribuční sítě do míst s plánovanou výstavbou. Nové řady budou navrhovány s cílem maximálního možného zokruhování sítě. Zákres vodovodních řadů v grafické části dokumentace je s ohledem na měřítko výkresů pouze schematický bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících stupních PD tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na vodovodní síti. Požární ochrana Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže potrubí DN mm

objekt

odběr Q l/s odběr Q l/s obsah nádrže 3 pro v=0,8 m/s pro v=0,8 m/s m

Rod.domy a nevýrobní objekty do 120 m2

80

4

7,5

14

Nevýrobní.objekty 120 – 1500 m2 výr.objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

Nevýrobní objekty větší 1500 m 2 Výr.objekty a sklady 500 – 1500 m 2 otevř.tech.zařízení do 1500 m

125

9,5

18

35

Výr. objekty ,sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2 2500 m

200

25

40

72

2

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku ( u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží ). Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst ( v metrech ) - od objektu/mezi sebou číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnicí místo

vodní tok nebo nádrž

1

200/400

600/1200

3000 / 5000

600

2

150/300

400/800

2500 / 5000

400

3

120/240

300/600

2000 / 4000

300

4

100/200

200/400

1500 / 3000

200

5

80/160

120/2400

1000 / 2000

150

Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít vodní plochy v zastavěném území, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty. Řešení je v souladu se schváleným PRVK kraje Vysočina. Nouzové zásobování pitnou vodou Při selhání zdrojů pitné vody bude obec zásobována dovozem vody balené. Potřeba vody pro obec bude 1,44 m3/d. Voda z veřejných a domovních studní bude využita jako užitková. Kanalizace Obec Krátká Ves nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z části obce odtékají po předčištění v biologických septicích do dešťové kanalizace a následně


28


pak do místní bezejmenné vodoteče. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. V obci není vybudována čistírna odpadních vod. Návrh koncepce kanalizace V roce 2004 byl zpracován „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“ (PRVK), podkladem byl zpracovaný PRVK okresu Havlíčkův Brod (Hydroprojekt a.s. 10/97). PRVK předpokládá ve výhledovém období (po roce 2015) napojení 134 EO na kanalizaci a ČOV a produkci 20,10 m3 odpadních vod za den a znečištění v hodnotě 8,04 kg BSK5 za den. Návrh koncepce odvádění a čištění odpadních vod vychází ze schváleného PRVK, který počítá s vybudováním oddílného systému kanalizace a čistírny odpadních vod. Navrhovaná čistírna odpadních vod je lokalizována na jižním okraji obce. V územním plánu je vymezena zastavitelná plocha Z10 pro vybudování centrální čistírny odpadních vod. Navržené řešení vychází z technologických možností a podkladů aktuálních v letech 1997 – 2004. S ohledem na dynamiku vývoje v oblasti nakládaní s odpadními vodami je možné změnit koncepci na úrovni PRVK a následně promítnout do územního plánu. Všechny rozvojové lokality jsou navrženy tak, aby bylo možné využít gravitačního systému odkanalizování a napojení na navrhovanou čistírnu odpadních vod. Návrh počítá rovněž s postupným napojením stávajících objektů. U objektů mimo dosah kanalizačního systému budou odpadní vody likvidovány individuálním způsobem Do doby vybudování oddílného kanalizačního systému a nové ČOV budou nově realizované objekty odkanalizovány do jímek na vyvážení s atestem nepropustnosti. Při splnění určitých podmínek (např. na základě hydrogeologického posudku, výskyt vyhovujícího recipientu, atd.) je případně možné pro čištění odpadních vod využít domovní ČOV. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. Zákres kanalizačních řadů v grafické části dokumentace je s ohledem na měřítko výkresů pouze schematický bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících stupních PD tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na kanalizační síti. Ochranná pásma Pro vodní zdroj Krátká Ves je vyhlášeno ochranné pásmo I. st. Rozsah ochranného pásma je uveden v grafické části dokumentace – koordinačním výkresu. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dle zákona č. 274/2001 Sb.). Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze:


29


a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, případně provozovatele. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků) resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů, v platném znění a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě :

ČEZ Distribuce a.s. Provozní správa Havlíčkův Brod

Způsob napájení Obec je napájena elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 22 kV. Primární rozvod Obec je napájena z primární kmenové linky VN 271 22 kV. Z této kmenové linky jsou vrchními odbočkami připojeny trafostanice v obci. Jižní částí řešeného území prochází vrchní vedení V 315 VVN 110 kV. Dle ZUR kraje Vysočina je v severozápadní části řešeného území vymezen koridor o šířce 600 m pro umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kV R Mírovka – R Hlinsko (E05). V roce 2009 byl záměr realizován, v odůvodnění územního plánu je vymezeno stávající vedení VVN 110 kV (R Mírovka – R Hlinsko) včetně ochranného pásma. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží celkem 3 trafostanice v majetku ČEZ Distribuce a.s. TS Název Krátká Ves – ZD TS 543 Krátká Ves TS 087 Krátká Ves – U Nováka TS 942 Instal. výkon: distribuce celkem

Typ PTS PTS BTS

Výkon (kVA) 100 100 160 360

Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ : Krátká Ves:

0,75 při cos φ = 0,9

Pp = 360 x 0,75 x 0,9 = 243 kW

Sekundární rozvod Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C, převážně vrchním vedením. V transformaci VN/NN je menší rezerva výkonu (po výměně transformátoru za větší jednotku), využitelná vzhledem k nízké přenosové schopnosti vrchního vedení pouze v blízkosti TS. Bilance nárůstu elektrického příkonu (vztaženo na distribuční trafostanici) S ohledem na skutečnost, že vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno převážně plynem, příp. jinými zdroji energie (cca 90 %) a využití el. energie pro vytápění bude pouze doplňkové, je bilance nárůstu uvažována cca 2 % ročně ( k = 1,35 pro návrhové období 15 let ).


30


Stávající zástavba: stávající příkon příkon v roce 2023

Pp = 243 kW P2 = k * P1 = 1,35 * 243 = 280 kW

Navrhovaná zástavba: 4 RD el. vytápěné 42 RD plyn. vytápění Σ RD OV Σ navrhovaná zástavba Σ distribuce v roce 2023

P3 = 4 * (6 + 4/41/2) = 28 kW P4 = 42 * (1,6 + 6,4/421/2) = 109 kW P5 = P3 + P4 = 28 + 109 = 137 kW P6 = 0,3 * P5 = 0,3 * 137 = 41 kW P7 = P5 + P6 = 137 + 41 = 178 kW P8 = P2 + P7 = 280 + 178 = 458 kW

Výroba: V obci neexistuje větší průmyslový odběr, v případě jeho vzniku bude situace řešena realizací nové trafostanice s nadzemní primární přípojkou. Ochranná pásma Dle Sbírky zákonů č.458/2000. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO Jihlava. Jihlava.

Provozovatel telefonní sítě: Telefonica O2 Czech Republic, a.s., telekomunikační obvod

V obci byla provedena kabelizace telefonní sítě. Stávající telekomunikační síť pokryje s rezervou požadavky do roku 2018. Připojení nové bytové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Územím obce je prakticky podél silnice I/34 veden dálkový optický kabel. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. V řešeném území se nenachází žádné zařízení nebo objekt ve správě Radiokomunikací, a.s. (podzemní ani nadzemní sítě elektronických komunikací, radioreleové trasy).


31


Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Zásobování plynem Obec Krátká Ves je plynofikována STL plynovodem přivedeným od severu z RS VTL/STL Česká Bělá. V západní části řešeného území prochází dálkový VTL plynovod DN 600. Návrh koncepce zásobování plynem Navržené řešení vychází z Územní energetické koncepce kraje Vysočina. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Stávající STL plynovodní síť v obci je kapacitně dimenzována i pro potřeby rozvoje obce. Návrh počítá s plynofikací rozvojových lokalit prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina, který byl schválen zastupitelstvem kraje Vysočina dne 27. 7. 2004 a je v platnosti od 10. 8. 2004. Odstraňování odpadů v řešeném území zajišťuje obec prostřednictvím firmy ODAS ODPADY s.r.o., Žďár nad Sázavou. V obci jsou dále instalovány kontejnery pro separovaný odpad (plasty, sklo, papír). Svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu zajišťuje rovněž obec prostřednictvím firmy ODAS ODPADY s.r.o., Žďár nad Sázavou. Pro návrhové období se předpokládá odstraňování TKO dosavadním způsobem. V obci nebude založena žádná skládka. Je důležité též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona č.185/2001 Sb., v platném znění. Případně vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

3.6

Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

3.6.1. Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích prvků pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické, pedologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Po stránce klimatické (Quitt) náleží dané území do oblasti mírně teplé, okrsek MT3 – mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný. Charakteristické je krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až


32


krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota činí 6,9 – 7,3°C, průměrný úhrn ročních srážek 700 – 800 mm. V zimě se ve vyšších polohách často tvoří námrazy. V údolích potoků a řeky jsou inverzní polohy. Obec Krátká Ves se nachází v Havlíčkobrodské pahorkatině a tvoří její nejteplejší část. Klima odpovídá členitosti reliéfu, kdy lze předpokládat nižší teploty v letních měsících, vysoké povětrností podmínky a dostatečné množství srážek během celého roku, z čehož těží intenzivní zemědělská výroba v oblasti. Typickým úkazem je zvrat teplotních pásem v údolích potoků a řeky. Pro svoji malou nadmořskou výšku se nevytvářejí typické mrakové inverze, ale pouze mlhové inverze v údolích. V posledních letech se negativně projevují častější přívalové deště, které působí škody na zemědělském půdním fondu. Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

20 – 30 120 – 140 130 – 160 40 – 50 – 3 až – 4°C 16 – 17°C 6 – 7°C 6 – 7°C 110 –120 350 – 450 250 – 300 60 – 100 120 – 150 40 – 50

Geomorfologické podmínky Celkový ráz krajiny představuje členitá Přibyslavská pahorkatina. Nejvyšší kóta je "Kapelsko” (560 m n. m.) v severovýchodní části, nejnižší je u výtoku Simtanského potoka z řešeného území (476 m n.m.) v jižní části. Průměrná nadmořská výška území se pohybuje kolem 530 m n. m. systém subsystém provincie soustava (subprovincie) podsoustava (oblast) celek podcelek okrsek

Hercynský Hercynská pohoří Česká vysočina II Česko-moravská soustava IIC Českomoravská vrchovina IIC – 2 Hornosázavská pahorkatina IIC – 2C Havlíčkobrodská pahorkatina IIC – 2C – b Přibyslavská pahorkatina

Hydrologické podmínky Vodní toky a plochy jsou jednou ze základních hodnot přírodního a krajinného prostředí a patří mezi významné krajinné prvky i ze zákona. V řešeném území jsou vymezeny jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití - plochy vodní a hospodářské - W. Hydrologicky náleží řešené území do povodí Vltavy, povodí 1 – 09 – 01 Sázava po Želivku. Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků a jejich správci: Název/IDVT

hydrologické pořadí

plocha dílčího povodí

celková plocha povodí

správce

1 – 09 – 01 – 036

–

9,746 km2

Povodí Vltavy s.p.

Simtanský potok/10250778 10266347 10275856 10260672 10245320


33


Ústředním recipientem území je Sázava. Oblast je odvodňována malým povodím 036 – Simtanský potok. Správcem Simtanského potoka a jeho bezejmenných přítoků je Povodí Vltavy a.s. V území se nachází dále poměrně značné množství údolnicových svodnic, které svádějí povrchovou vodu z výše položených, převážně zemědělských lokalit, do Simtanského potoka. Potoky v řešeném území mají přirozená koryta s doprovodnou zelení vytvářející meandrovitá, krajinářsky hodnotná údolí. Úseky na dolních ocích jsou místy regulovány a slouží jako hlavní odvodňovací zařízení odvodňovacích systémů v nivních polohách. Vodní plochy Hydrologicky velmi cennými objekty v povodí jsou plošně menší rybníky na spádově exponovaných úsecích. V obci se nachází množství těchto rybníků, včetně vodních stupňů na tocích, které retardují průchody velkých vod a posilují tak infiltraci do spodních horizontů. Kvalita povrchové vody je značně ovlivněna průtokovými poměry, přívalové srážky způsobují lokálně značnou erozi a odnos půdy. Znečištění povrchových vod je způsobeno nevyhovující situací v oblasti čištění odpadních vod v území. Dle ČSN 73 72 21 ji lze v řešeném území orientačně charakterizovat st. II. - III. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků) resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů, v platném znění a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. Geologie, pedologie Geologická stavba daného území je poměrně jednoduchá. Geologicky převažuje krystalinikum – moldanobikum a to migmatitické biotitické ruly až migmatity, převážně páskované arterity. Hojně jsou zastoupeny drobně až středně lepidoblastické – biotitické pararuly, někde se silimanitem, místy slabě zmagnetizované. Ojediněle jsou zastoupeny amfibolity, místy granitizované. Podstatný význam zde má migmatizace pararulových komplexů, která se vyvinula od slabě injikovaných typů přes širokou škálu arteritů různě pokročilého vývoje po extrémní nebulitické migmatity. Žilné horniny jsou zastoupeny málomocnými žilami aplitů a pegmatitů s četnými žilami porfyrů. Porfyry se nacházejí zejména v oblasti dlouhovesko – stříbrnohorské. Kvartérní sedimenty zde najdeme v podobě aluviálních svahových nánosů, hlín, sutí a eluviálních zvětralin. Na plošinách se často vyskytují hlinité diluviální překryvy, oglejené, ovlivněné spodní vodou. Podél vodotečí se pak jedná o fluviální sedimenty, aluviální náplavy. V celém území se prováděl a provádí četný geologický a hydropedologický průzkum. Půdním typem – kambizemí a půdním druhem se jedná o hlinitopísčité půdy. Kvartér je zastoupen štěrkopískovými terasami v blízkosti vodotečí a k nejmladším zeminám náleží nivní uloženiny, náplavy potoků a svahové deprese. Fytogeografie a fytocenologie Podle lesnické typologie (ÚHÚL 1971) zasahuje území do lesní oblasti: lesní oblast 16 – Českomoravská vrchovina Zastoupení lesních vegetačních stupňů Vegetační lesní stupeň 3 – dubobukový 5 – jedlobukový 6 – smrkobukový Celkem


zastoupení v ha 10,38 62,13 53,49 126 ha

% 8,24 49,31 42,45

34


Návrh Pro návrh uspořádání krajiny jsou rozhodující následující východiska: o o o o o o

využití rekreačního potenciálu krajiny propojení sídla s volnou krajinou; omezení fragmentace krajiny v důsledku budování staveb liniového charakteru; zvýšení podílu ekologicky stabilních ploch eliminace důsledků lokálních povodní na vodních tocích zvýšení prostupnosti krajiny

Koncepce rozvoje se promítá do následujících řešení v oblasti uspořádání krajiny:    

obnova systému mimosídelních komunikací; vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability; účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití; vymezení koridorů pro realizaci revitalizačních opatření v krajině;

Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektuje harmonické uspořádání krajiny, vytváří podmínky pro ochranu přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využití. Krajina je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití: 

Plochy vodní a vodohospodářské (W) - zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. V řešeném území jsou zastoupeny Simtanským potokem procházejícím západní částí řešeného území a jeho bezejmennými přítoky s několika malými vodními plochami (návesní kaskáda rybníků, rybníky ve volné krajině). Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko stabilizační a estetická. Vodní toky jsou často součástí chráněných přírodních ploch, (ÚSES). Návrh vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání. V rámci přípustného využití je umožněna realizace vodních ploch v rámci ploch zemědělských (NZ), smíšených (NSzp) a přírodních (NP) v krajině.



Plochy lesní (NL) – zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa. Rozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí na vyvýšené poloze v severovýchodní části řešeného území, dále v údolnici Simtanského potoka a na jižním okraji řešeného území. Celkově lze rozsah lesních ploch považovat za stabilizovaný.



Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy jsou v řešeném území tvořeny prvky územního systému ekologické stability lokálního charakteru;



Plochy zemědělské (NZ) – plochy s přírodními a terénními podmínkami pro převažující funkci zemědělskou. V území tvoří převážnou část nezastavěného území, která je charakterizována rozsáhlými plochami zemědělské půdy s intenzivním charakterem hospodaření. Vzhledem ke konfiguraci terénu a místním podmínkám jsou zemědělské plochy členěny sítí cest;



Plochy smíšené nezastavěného území (NSzp) - plochy s polyfunkčním využitím území, kde žádná funkce není výrazně dominantní, přírodní ekosystémy, ochranný, estetický a ekostabilizační význam jsou v rovnocenném postavení se zemědělským využíváním. V územním plánu tyto plochy zahrnují zejména plochy údolních niv vodních toků v návaznosti na prvky systému ekologické stability, okrajové partie lesních ploch, ostatní extenzivní travní porosty, plochy krajinné zeleně, apod.

Koridory pro realizaci revitalizačních opatření v krajině (KRO) V územním plánu jsou za účelem usnadnění realizace revitalizačních opatření v krajině vymezeny koridory, pro které jsou v návrhové části stanoveny podrobné podmínky využití (KRO). Koridory zahrnují převážně pásy, úseky a části krajiny, v nichž je možné uvažované stavby či opatření realizovat. Jejich konkrétní umístění je nutné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (revitalizačních studií, studií odtokových poměrů, apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území.


35


Návrh vychází z potřeby obnovy krajiny zasažené intenzivní zemědělskou činností. Hlavními cíli je zpomalení odtoku srážkové vody z krajiny, ochrana zemědělské půdy před erozí a omezení negativních účinků zvýšených průtoků na vodních tocích. Koridory jsou v území vymezeny ve vazbě na vodní toky, zahrnují údolní nivy a přilehlé plochy, svažité zemědělské pozemky a obecně plochy se zvýšenou erodibilitou. Jednotlivá řešení je doporučeno provázat s navrženým dopravním systémem.

4. VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dotčený orgán - Krajský úřad kraje Vysočina - ve svém stanovisku k návrhu zadání neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivu na životní prostředí a vyloučil vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č.132/2005 Sb.) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Z výše uvedených důvodů se Územní plán Krátká Ves s ohledem na ust. §47 odst. 3 Zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů nevyhodnocoval z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území.

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 5.1. Zemědělský půdní fond Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 30. 4. 2011. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části dokumentace. Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond je zastoupen cca na ploše 415 ha (73% rozlohy obce) a ve většině (337 ha) ho tvoří orná půda soustředěná do velkých bloků. Zastavěné plochy zabírají v Krátké Vsi pouhé 0,8 % rozlohy území, lesní půda přes 22,1 % (260 ha), zemědělská půda 73 % (tj. 415 ha; z toho orná půda 339 ha, trvalé travní porosty 72 ha a zahrady 5 ha), vodní plochy 0,5 % a ostatní plochy 3,6 % výměry obce (podle údajů o druzích pozemků k datu 31. 12. 2010). Druhy pozemků (údaje roku 2004) Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)


569 337 0 0 5 0 72 415 126 3 5 21

36


Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). Třídy ochrany zemědělské půdy vyjadřují její kvalitu. Nejcennější půdy jsou zařazeny do I. a II. třídy ochrany. V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ, v návaznosti na zastavěné území obce převládají půdy vyšší kvality. Kód BPEJ na území obce 7.29.01, 7.29.11 7.29.04, 7.64.01 7.29.14, 7.32.04, 7.50.01, 7.50.11 7.29.41, 7.32.14, 7.67.01 7.38.16, 7.68.11

tř. ochr. I. II. III. IV. V.

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové možnosti obce. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Koncepce rozvoje vychází především z absence územně plánovací dokumentace obce (omezení možnosti rozvoje sídla) a zároveň její výraznou determinací navrženým dopravním systémem (přeložky silnic I/34, I/19, křižovatka těchto komunikací). Tento záměr je rovněž zahrnut v nadřazené územně plánovací dokumentaci – ZÚR kraje Vysočina. Dále je přihlédnuto k aktuálnímu stavu a potřebám území a konkrétním požadavkům vlastníků. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Počet obyvatel bude s velkou pravděpodobností mírně stoupat v důsledku zvyšující se křivky natality, postupného uvolňování azylové a imigrační politiky státu a poloze obce na hlavním dopravním tahu (silnici I/34) v úseku mezi Havlíčkovým Brodem a Českou Bělou s úzkou vazbou na rozvojovou oblast krajského významu OBk1 – Havlíčkův Brod. Obec nabízí současným i potenciálním obyvatelům atraktivní prostředí pro bydlení za možné koexistence nerušících služeb, případně drobné řemeslné a zemědělské výroby s dostačující kvalitou jednotlivých složek veřejné infrastruktury. Rozvojové plochy logicky doplňují stávající zástavbu a jejich umístění vychází z předpokladu zajištění bezproblémové obsluhy území základními složkami veřejné infrastruktury. Výraznými limity rozvoje obce jsou obecně prvky ochrany přírody a geomorfologické podmínky. Snahou návrhu je lokalizovat zastavitelné plochy zcela mimo síť prvků ÚSES, respektovat plochy PUPFL a další prvky ochrany přírody. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zák.č.334/92 Sb. a vyhl. 13/94 Sb. v platném znění. Řešení je výrazně determinováno navrženou dopravní koncepcí. Při urbanistickém návrhu nebylo možné lokalizovat maximum zastavitelných ploch na půdách nižších kvalit, neboť v přímé návaznosti na zastavěné území, především východně od sídla se vyskytují v nejvyšší míře půdy I. a II. třídy ochrany. Pro zastavitelné plochy Z5, Z6 byla z důvodu hospodárného využívání ploch stanovena podmínka etapizace výstavby. Grafické vyjádření etapizace je zahrnuto ve výkresu předpokládaných záborů půdního fondu a koordinačním výkresu, které jsou součástí odůvodnění územního plánu. Návrh etapizace je dále součástí textové a grafické části územního plánu. S ohledem na jednoznačné zobrazení etapizace v hlavním výkresu a výkresu základního členění území není zpracování samostatného výkresu etapizace účelné.


37


Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je vyčísleno v následujících tabulkách.

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu ÚP Krátká Ves – plochy Návrh funkčního využití lokality

Celková výměra lokality (ha)

Z1

dopravní infr.

Z2

smíšené venkovské

Z3

Z4

zeleň ochranná


Z5 I.et.


Z5 II.et.


t.t.p. t.t.p. orná ostatní

Dílčí výměra (ha) 0,01 0,03 0,57 -

Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,11

III.

orná

0,14

-

7.29.41 7.29.41 -

IV. IV. -

t.t.p. orná ostatní

0,34 0,43 -

0,04

7.29.41

IV.

orná

0,22

-

7.29.14 7.29.04 7.32.14 -

III. II. IV. -

orná orná orná ostatní

1,58 0,45 0,29 -

0,02

7.29.04

II.

orná

0,06

-

7.29.14 7.29.14 7.29.41 7.29.41 -

III. III. IV. IV. -

orná t.t.p. orná t.t.p. ostatní

0,41 0,48 0,81 0,65 -

0,11

7.29.11

I.

orná

0,95

-

7.29.01

I.

orná

0,37

-

7.29.11

I.

orná

1,95

-

7.29.01

I.

orná

0,53

-

Výměra zemědělské půdy BPEJ

Třída ochrany

Druh pozemku

0,72

7.29.41 7.68.11 7.29.11 -

IV. V. I. -

0,95

7.29.14

2,56

2,52

1,32 2,48 0,44

7.29.01

I.

orná

0,44

-

Z8

smíšené venkovské výroba lehká

0,80

Z9

dopravní infr.

0,10

7.29.41 7.29.41 7.68.11 7.50.11 7.29.01 -

IV. IV. V. III. I. -

orná t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. ostatní

0,61 0,18 0,01 0,08 0,01 -

0,01

Z10

technická infrastrukt.

0,11

7.50.11

III.

t.t.p.

0,09

-

7.29.01 -

I. -

t.t.p. ostatní

0,01 -

0,01

0,88

7.29.01

I.

orná

0,88

-

0,28

7.29.01

I.

orná

0,28

-

0,26 0,15 0,15

7.29.01 7.29.01 7.29.01

I. I. I.

orná ostatní orná orná

0,24 0,15 0,15

0,02 -

1,43

7.29.01

I.

orná

0,99

-

Z6

Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18

výroba zemědělská výroba zemědělská dopravní infr. dopravní infr. dopravní infr. výroba zemědělská

Poznámka

I.etapa

II. etapa II. etapa

7.29.01 I. t.t.p. 0,38 7.29.41 IV. t.t.p. 0,06 CELKOVÝ ZÁBOR PLOCH ∑ CELKEM 15,15 14,83 0,32 Celková plocha záboru prvků územního systému ekologické stability tvoří 18,85 ha pozemků zemědělského půdního fondu.


38


Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu – koridory Návrh funkčního využití lokality

Celková výměra lokality (ha)

KD1S

koridor pro přeložku silnice I/34

48,02

KD2

KD3

KRO1

koridor pro přeložku silnice I/19

koridor pro homogenizaci silnice I/34

koridor pro revitalizační opatření v krajině

18,38

7,97

195,55

Výměra zemědělské půdy BPEJ

Třída ochrany

7.32.04

III.

7.32.14 7.38.16 7.29.41 7.29.14 7.68.11 7.50.11 7.67.01 7.29.04

IV. V. IV. III. V. III. IV. II.

7.50.11

III.

7.29.01 7.29.41 7.64.01 7.29.11 7.50.01

I. IV. II. I. III.

7.68.11

V.

7.29.41 7.50.11 7.29.04 7.67.01

IV. III. II. IV.

7.32.14

IV.

Druh pozemku

Dílčí výměra (ha)

Výměra nezemědělských pozemků (ha)

Poznámka

7.29.04 II. 7.38.16 V. 7.50.01 III. 7.29.11 I. 7.29.14 III. 7.68.11 V. 7.29.41 IV. 7.67.01 IV. 7.50.11 III. 7.29.01 I. 7.64.01 II. Celkový zábor půdního fondu v rámci koridorů bude upřesněn v dalších stupních PD

Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly pozemkové úpravy realizovány ani započaty. Investice do půdy Zemědělské pozemky v řešeném území jsou odvodněné převážně v nivních polohách. Rozsáhlejší meliorované plochy jsou lokalizovány východně od obce. Některé lokality zasahují k zastavěnému území. Lokality navržené pro zástavbu do nich prakticky nezasahují. Při realizaci navrhovaného využití lokalit zasahujících do odvodněných ploch je nutno zachovat funkčnost zbylých částí odvodňovacích zařízení. Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability (biocentra a biokoridory), které jsou v řešeném území pouze lokálního charakteru. Jedná se převážně o lesní společenstva na lesních pozemcích, břehové partie vodních toků a další prvky zeleně liniového charakteru.


39


Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních, zejména ve formě doplnění břehové zeleně vodních toků, doprovodné liniové zeleně cest, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. Plocha záboru pro prvky ÚSES 18,85 ha zemědělských půd různé kvality. Územní systém ekologické stability je doplněn interakčními prvky, navrženými ve vazbě na přírodní hranice v území. Jedná se o liniové prvky šířky cca 3 m, doprovázející polní cesty, vodní toky, meze, údolnice a hranice pozemků. Budování těchto prvků klade minimální nároky na zábory zemědělské půdy. Územní plán dále vymezuje rozsáhlejší koridor pro realizaci revitalizačních opatření v krajině (KRO1). V koridoru je možné uvažované stavby či opatření realizovat. Jejich konkrétní umístění je nutné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (revitalizačních studií, studií odtokových poměrů, apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území. Zábory zemědělské půdy pro tato opatření zahrnují celkovou plochu koridoru. V rámci navazujících projektových prací je nutné zábory pro jednotlivá opatření upřesnit. Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není návrhem územního plánu dotčen. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány. Zemědělská prvovýroba Plochy zemědělské výroby na území obce jsou zastoupeny dvěma zemědělskými areály na jihovýchodním (Ing. Jan Štědrý) a jihozápadním okraji obce (Ing. Václav Šrámek). Ti obhospodařují převážnou část zemědělské půdy v řešeném území. V areálech je provozována rostlinná a živočišná výroba (pro objekty nejsou stanovena ochranná pásma). Plochy zemědělské výroby v Krátké Vsi zaujímají ve struktuře sídla významnou pozici. Jejich stávající kapacita je prakticky vyčerpána. Požadavky na plošné rozšíření jsou v územním plánu promítnuty do zastavitelných ploch vymezených ve vazbě na stávající provozované areály v jižní části obce. Územní plán vymezuje v návaznosti na stávající areály zastavitelné plochy Z14, Z13 pro rozvoj zemědělské výroby s předpokladem rozšíření kapacit stávajících provozů. Dopravní napojení zastavitelných ploch na jihovýchodě obce bude zajištěno po stávajících a nově navržených místních komunikacích. Z16, Z17. V izolované poloze jihovýchodě od obce je vymezena zastavitelná plocha Z18 za účelem realizace bioplynové stanice. Lokalita je situována v dosahu zemědělského areálu u silnice III/03421 s cílem zabezpečit bezkolizní přísun substrátu a současně umožnit efektivní zásobování energií jednotlivé objekty v zastavěném území.

5.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa LPF se nachází na ploše 126 ha, což představuje 22,1 % celkové výměry katastru. Rozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí na vyvýšené poloze v severozápadní části řešeného území, dále v údolnici Simtanského potoka a na jižním okraji řešeného území. Lesy jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských. Dle lesnické typologie zasahuje území lesní oblast 16 – Českomoravská vrchovina. Druhové zastoupení v oblasti je poměrně jednotvárné. Převažující součástí jsou mezofilní středoevropské lesní druhy. Zastoupení lesních vegetačních stupňů: 3 – dubobukový 5 – jedlobukový 6 – smrkobukový

8,24% 49,31% 42,45%

Podkladem převodu lesních typů na skupinu typu geobiocenu je lesní typ. Definice lesního typu představuje soubor lesních geobiocenóz původních i změněných a jejich vývojových stádií, včetně prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících. V praxi ÚHÚL je lesní typ charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, původními vlastnostmi, výskytem v terénu a potencionální bonitou dřevin.


40


Lesy jsou v majetku obce a několika drobných vlastníků. Při posuzování lesních porostů jako nejstabilnějších prvků krajiny je nutno vycházet z přirozené dřevinné skladby dřevin a druhové diferenciace s ohledem na stanovištní podmínky. Dále je to vyspělost lesních společenstev, vertikální a horizontální členění porostů a celkový zdravotní stav lesa (imise, hniloba, kůrovec a pod.) K zastavěnému území obce nezasahuje pásmo 50 m od hranice lesa. V blízkosti lesa a v pásu 50 m od hranice PUPFL se však nacházejí některé rekreační objekty. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb.,§ 14 odst. 2). Návrhem územního plánu Krátká Ves nedochází k záboru pozemků PUPFL.

6. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obsah textové části odůvodnění ÚP: 1.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1. Vyhodnocení návrhu z hlediska vlivu na území navazujících obcí, požadavky na koordinaci 1.2. Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

2.

Údaje o splnění zadání, údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

3.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1. Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch 3.2. Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb. 3.3. Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot 3.4. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 3.5. Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 3.6. Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

str. 2

str. 7

str. 7

4.

Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, informace o respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí str.36

5.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1. Zemědělský půdní fond 5.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa

6.

Obsah odůvodnění územního plánu

str.36

str.41

Obsah grafické části odůvodnění ÚP: OUP1 Koordinační výkres OUP2 Výkres širších vztahů OUP3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu


41

2012

Recommend Documents