ZPRACOVATEL
DATUM
I/2012
Odůvodnění územního plánu
LOCHENICE Textová část
ŽALUDA, projektová kancelář Autorský kolektiv:
Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Michal Čapek Ing. Kristina Lejková Petr Schejbal Ing. arch. Alena Švandelíková Jakub Vik Ing. arch. Michaela Dejdarová Ing. Renata Kašpárková Mgr. Vít Holub
leden 2012
Odůvodnění územního plánu Lochenice
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LOCHENICE 1 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obec Lochenice měla dosud pro své území platný Územní plán sídelního útvaru Předměřice nad Labem, Lochenice, který byl schválen zastupitelstvem obce Lochenice 15.10.2002, Změnu č.1 schválenou 8.11.2005 a Změnu č.3, která byla vydaná dne 11.11.2008 opatřením obecné povahy s nabytím účinnosti dne 27.11.2008. Uvedená územně plánovací dokumentace řešila společně dva správní celky (obec Předměřice nad Labem a obec Lochenice). Zastupitelstvo obce Lochenice rozhodlo dne 21.4.2009 o pořízení nového územního plánu v souladu se zákonem č.183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími právními předpisy. Zároveň určilo pana starostu Karola Kompase pro spolupráci s pořizovatelem. Dopisem ze dne 24. dubna 2009 požádalo zastupitelstvo Obce Lochenice Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta o pořízení územního plánu (dále jen: pořizovatel). Návrh zadání územního plánu zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě Územně analytických podkladů ORP Hradec Králové, vlastních doplňujících průzkumů a využitelných podkladů z dosud platné územně plánovací dokumentace obce. Dne 20. dubna 2010 bylo zahájeno projednávání návrhu zadání územního plánu a rozesláno jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím, obci Lochenice a dalším organizacím. Veřejnost byla seznámena s projednáváním návrhu zadání územního plánu oznámením vyvěšeným na úředních deskách Magistrátu města Hradec Králové a obce Lochenice od 23. dubna 2010 do 27.(resp. 28.) května 2010. Po vyhodnocení požadavků a stanovisek bylo Zadání územního plánu Lochenice dne 22. června 2010 usnesením č. 23/10/5 Zastupitelstva obce Lochenice schváleno v souladu s ustanovením § 47 odst. 5 stavebního zákona. V průběhu projednávání návrhu zadání Územního plánu Lochenice byl vydán závěr zjišťovacího řízení, který obsahoval požadavek na zpracování posouzení návrhu Územního plánu Lochenice z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001Sb., v platném znění. Na základě schváleného zadání zpracoval projektant - Žaluda, projektová kancelář (Ing. arch. Michal Čapek jako autorizovaný architekt ČKA) předběžný návrh územního plánu, který byl dne 7. června 2011 spolu s žádostí o přehodnocení stanoviska předložen Krajskému úřadu, odboru životního prostředí. Dne 15. června 2011 na základě posouzení tohoto předběžného návrhu vydal krajský úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona přehodnocené stanovisko, se sdělením, že nepožaduje návrh Územního plánu Lochenice posuzovat ve smyslu zákona č.100/2001Sb., v platném znění. Projednání návrhu oznámil pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona dopisem ze dne 1. července 2011 dotčeným orgánům, obci Lochenice, sousedním obcím a krajskému úřadu. Společné jednání podle § 50 stavebního zákona se konalo dne 2. srpna 2011 na Magistrátu města Hradec Králové. Po vyhodnocení stanovisek zpracoval pořizovatel Zprávu o projednávání návrhu Územního plánu Lochenice v souladu s ustanovením § 12 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a dopisem ze dne 10. října 2011 požádal v souladu s ustanovením § 51 stavebního zákona Krajský úřad královéhradeckého kraje o sdělení stanoviska k návrhu Územního plánu Lochenice. Krajský úřad Královéhradeckého kraje sdělil své stanovisko 27. října 2011. Na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu projektant upravil návrh Územního plánu Lochenice před zahájením řízení o vydání územního plánu. V souladu s ustanovením § 52 stavebního zákona bylo zahájeno řízení o vydání územního plánu. O upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu Lochenice se konalo dne 27. února 2012 veřejné projednání, které bylo oznámeno dotčeným orgánům, sousedním obcím a obci Lochenice dopisem ze dne 9. ledna 2012 a veřejnosti veřejnou vyhláškou vyvěšenou od 11. ledna 2012 do 28. února 2012 na úředních deskách Obecního úřadu Lochenice a Magistrátu města Hradec Králové. V průběhu veřejného projednání nebyly uplatněny žádné námitky ani připomínky. Bylo konstatováno, že po dokončení odůvodnění pořizovatelem bude předložen Zastupitelstvu obce Lochenice návrh na
ŽALUDA, projektová kancelář
2
Odůvodnění územního plánu Lochenice
vydání územního plánu. Pořizovatel následně doplnil odůvodnění Územního plánu Lochenice o část zpracovanou dle § 53, odst. 5 stavebního zákona a dle § 172 odst. 4, 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
2 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 2.1
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
2.1.1 Základní údaje řešené území
k.ú. Lochenice
kód obce (NUTS5)
570311
počet obyvatel
569 (dle ČSÚ ke dni 31. 12. 2010)
rozloha řešeného území
617 ha (dle ČSÚ ke dni 31. 12. 2010)
kraj (NUTS3)
Královéhradecký
okres (NUTS4)
Hradec Králové
obec s rozšířenou působností
Hradec Králové
obec s pověřeným obecním úřadem
Hradec Králové
2.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území Pro obec je charakteristická poloha na jedné z nejvýznamnějších historických cest, tzv. Polské stezce spojující střed Čech s Kladskem. Její trasa byla v úseku Hradec Králové – Jaroměř dlouhodobě stabilizována na pravém břehu Labe. Jednotlivá sídla (Plotiště, Předměřice, Lochenice, Smiřice) byla vázána na osu cesty vedenou za hranicí inundačního území Labe. Pozice obce v současné struktuře osídlení je jednoznačně determinována polohou v rozvojové oblasti OB4 vázané na Hradecko – pardubickou aglomeraci s úzkou vazbou na krajské město Hradec Králové a procházející hlavní dopravní a urbanizační osou území. Z hlediska územně správního uspořádání leží obec v jižní části Královéhradeckého kraje, necelých 5 km (Plotiště nad Labem), resp. 10 km (centrum) severně od krajského města Hradce Králové, který je pro Lochenice obcí s rozšířenou působností (ORP) a zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Její specifické postavení ve struktuře osídlení, tj. příměstské obce Hradce Králové, znamená pro obyvatele obce dostatečné zázemí v nabídce pracovních příležitostí zařízení vyšší občanské vybavenosti. Prakticky celé území obce leží na pravém břehu řeky Labe, kde urbanizovaná část je vázána na historickou urbanizační osu vymezenou na západní straně silnicí I/33 a plánovanou trasou dálnice D11, a na východě železniční tratí. Sousedními územními obvody jsou následující obce a katastrální území (k.ú.): k.ú.
obec/městys
hranice
Předměřice
Předměřice
jižní až jihozápadní
Horní a Dolní Neděliště
Neděliště
západní až ZSZ
Sendražice u Smiřic
Sendražice
severozápadní až severní
Rodov, Smiřice
Smiřice
severní až severovýchodní
Skalička nad Labem
Skalice u Smiřic
východní
Rusek
Hradec Králové
jihovýchodní
Obec je především historicky a urbanisticky (stavebně) propojena se sousední obcí Předměřice nad Labem podél hlavní urbanizační osy (silnice III/29913) probíhající severojižním směrem. I přesto si dosud obě sídla zachovala zcela odlišný ráz formující se především na přelomu
ŽALUDA, projektová kancelář
3
Odůvodnění územního plánu Lochenice
19. a 20. století. Předměřice nad Labem jsou spíše obcí průmyslového charakteru, Lochenicím zůstal spíše zemědělský charakter. ÚP Lochenice obecně respektuje již schválenou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability.
2.1.3 Přírodní systém Území leží v údolní nivě řeky Labe. Zemědělsky využívaná oblast je charakterizována svou otevřeností, ze zemědělských kultur převažují pole (orná půda), místy trvalé travní porosty a sady. Administrativní území obce je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu:
MZCHÚ – přírodní rezervace Trotina
regionální biocentra 1777 – Lochenická niva, 982 – Správčice
regionální biokoridory RBK 1261,1264,1265
Plochy RBC a přírodní rezervace Trotina jsou územním plánem vymezeny jako plochy přírodní s jednoznačnou převahou přírodních funkcí a za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Regionální biokoridory RBK 1261,1264,1265 jsou vymezeny překryvnou funkcí vycházející z předpokladu polyfunkčního využívání těchto ploch.
2.1.4 Širší dopravní vazby Z pohledu širších dopravních vazeb má pro obec význam především páteřní silnice I/33 (silnice mezinárodního významu E67) procházející západní částí řešeného území. Komunikace nevyhovuje zejména dopravním intenzitám. Dlouhodobě stabilizovaným záměrem je výstavba dálnice D11 v úseku Hradec Králové – Jaroměř vedená prakticky v trase silnice I/33. Dálnice představuje rozvojovou osu republikového významu OS4, propojující hlavní město Prahu s krajským městem Hradcem Králové a Polskou republikou. Nejbližší plánovaná napojení budou MÚK Plotiště nad Labem a MÚK Smiřice. Stávající silnice I/33 bude sloužit pro místní dopravu v úseku Hradec Králové – Jaroměř. V oblasti železniční dopravy má pro území obce význam celostátní dráha 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř, procházející východní částí řešeného území. Na východním okraji obce je zřízena železniční zastávka. V návrhu územního plánu je z důvodu plánované optimalizace a zdvoukolejnění této tratě v úseku Hradec Králové - Jaroměř vymezen koridor KD1 o proměnné šířce 70 - 100 m. Na tuto trať navazuje záměr propojení tratí č. 031 a 046 (Hněvčeves – Smiřice) v úseku Lochenice – Sendražice za účelem odstranění úvraťového propojení ve směru od Hradce Králové. Záměr není v současnosti územně stabilizován, s ohledem na klesající význam tratě 046 je v územním plánu vymezen koridor územní rezervy v rozsahu ochranného pásma dráhy o šířce 120 m. Na severu zasahuje do řešeného území jednokolejná regionální trať č. 046 Hněvčeves – Smiřice, která nemá na řešené území přímý vliv. Její význam v oblasti nákladní dopravy významně poklesl. Pravidelná osobní doprava byla na trati ukončena v roce 2004. Pro obec má z pohledu širších dopravních vazeb význam dopravní systém krajského města Hradce Králové. V oblasti silniční dopravy jsou významné tahy dálnice D11, rychlostní silnice R35, silnice I/11, 33, 35, 37. Klíčový význam má pro obec velmi dobře dostupná železniční stanice Hradec Králové, hlavní nádraží {železniční tratě č. 020 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Choceň, 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř, 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov}. Východně od obce je provozováno neveřejné mezinárodní letiště Hradec Králové (LKHK). Letecká doprava představuje pro obec významný limit technického charakteru. Do řešeného území zasahují rozsáhlá ochranná a hluková pásma letiště.
2.1.5 Širší vazby technické infrastruktury Zásobování vodou, kanalizace Řešené území je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu „Vodárenská soustava východní Čechy“ (VSVČ) zásobujícího širší území Královéhradeckého kraje. Kanalizační systémy nadmístního významu se v území nevyskytují.
ŽALUDA, projektová kancelář
4
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Zásobování elektrickou energií Severní částí řešeného území prochází nadřazené elektroenergetické vedení V 1981 VVN 110 kV (TR Všestary – R Neznášov). Území je zásobováno kmenovými linkami VN 377, 471, 375 35 kV z TR 110/35 Všestary napájené z R 400/110 kV Neznášov. Zásobování plynem Řešené území je zásobováno zemním plynem z regulační stanice RS VTL/STL Předměřice napojené odbočkou DN 150 z VTL plynovodu DN 500 Hradec Králové – Jaroměř – Náchod – Broumov. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO 49 Hradec Králové. Řešeným územím procházejí dálkové telekomunikační kabely a páteřní radioreléové trasy.
2.2
Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem
2.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje Řešené území je zahrnuto v Rozvojové oblasti OB4 (Rozvojová oblast Hradec Králové/ Pardubice) vymezené v Politice územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR“), schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009. Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajských měst Hradce Králové a Pardubic, resp. o silnou dvoujadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. Tato oblast má z hlediska budoucího rozvoje bezprostřední návaznost na rozvojovou osu OS4 (Praha – HK/Pardubice – Turnov – hranice ČR/ Polsko), resp. na její páteřní dopravní trasy. Její vymezení vychází z předpokladu očekávaného vlivu dálnice D11 na úseku Praha – Hradec Králové a jejím pokračováním do Jaroměře, dále připravované rychlostní silnici R11 Jaroměř – Turnov – hranice ČR/ Polsko, na vlivu železniční tratě č. 010 v úseku Praha – Pardubice (I. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobení vyšších správních center Nymburk, Poděbrady, Kolín, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem a Trutnov v návaznosti na rozvojovou osu v zahraničí. Územní plán zohledňuje požadavky vyplývající z polohy v rozvojové oblasti OB4 a z výrazných vazeb na rozvojovou osu OS4, tj. dálnici D11, a připravovanou rychlostní silnici R35. Jedná se především o následující úkoly stanovené pro územní plánování (upřesněné dále v ZÚR):
Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy.
Územní plán respektuje republikové priority územního plánování (viz. níže). V rámci dopravní koncepce je v územním plánu v souladu s nadřazenou dokumentací vymezena rozvojová lokalita Z12 pro umístění dálnici D11 a koridor KD1 pro optimalizaci a zdvoukolejnění tratě č. 031. Vzhledem k okrajové poloze obce v rámci této rozvojové oblasti je Lochenicím ponechán spíše residenční charakter, využívající blízkost krajského města, kde se odehrává převážná část záměrů nadmístního významu. Návrh se proto soustředí zejména na dostatečnou nabídku obytných ploch a na zkvalitnění veřejné infrastruktury (navržená oddílná kanalizace s ČOV). Převážná část stabilizovaných i návrhových ploch na území Lochenic je zařazena do funkce smíšené obytné venkovského charakteru, v nichž je funkce bydlení spojena s občanským vybavením, rekreací, hospodařením na přilehlých pozemcích, provozováním výrobních služeb nebo chovem domácích zvířat a další drobnou převážně zemědělskou a výrobní činností. Koncepce rozvoje stanovená v územním plánu předpokládá rozvoj těchto ploch výhradně ve vazbě na plochy stabilizované. PÚR ČR vymezuje následně koridory a plochy dopravní infrastruktury, které mají vliv na řešené území, a pro které je nutno zajistit územní ochranu, případně územní rezervu. Jedná se o:
ŽD 2 - koridor konvenční žel. dopravy (Chrudim – Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř)
ŽALUDA, projektová kancelář
5
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Záměrem je zavedení dopravy šetrnější k životnímu prostředí do oblasti se zvýšenou ochranou přírody a krajiny, nadměrně zatíženou osobní dopravou. V řešeném území je počítáno s optimalizací a zdvoukolejněním stávající tratě č. 031, které vychází ze zpracované studie „Zkapacitnění osobní železniční dopravy v úseku Pardubice – Hradec Králové s navazujícími rameny Chrudim a Jaroměř“ (SUDOP a.s. Praha). Pro tyto účely je územním plánem vymezen koridor o proměnné šířce 70 - 100 m s ohledem na průchod daným územím.
D11 - koridor dálnice v úseku Hradec Králové – Smiřice – Jaroměř (mezinárodní trasa „E 67“ dle Evropské dohody o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), na který dále navazuje záměr rychlostní silnice R11 umožňující budoucí komfortní propojení s Polskou republikou.
Územní plán tento koridor respektuje. Na podkladu zpracované projektové dokumentace (DSP) stavby 1106 Hradec Králové – Smiřice je v územním plánu vymezena zastavitelná plocha Z12 (DS) pro umístění dálnice D11 spolu s navazujícími opatřeními (plochy zeleně) K13, K14, K15. Územní plán Lochenice dále respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu zejména s republikovými prioritami územního plánování vyjádřenými body: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Koncepce územního plánu vychází z historicky vytvořené urbanistické struktury sídla. Stávající využití území není zásadně měněno, ve vhodných lokalitách jsou navrhovány území rozvoje smíšených obytných ploch venkovského charakteru, které vychází převážně ze schválené ÚPD. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro maximální ochranu hodnot území, především přírodních, civilizačních a kulturních. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Rozvojové plochy jsou lokalizovány výhradně v návaznosti na stávající zástavbu. Systém místních komunikací bezproblémově propojuje rozvojové plochy s těžištěm stávající zástavby a plochami veřejných prostranství. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostnit komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Územní plán vychází ze stávajícího optimálního rozložení všech funkčních složek v území. Primární funkci v urbanizovaném území představují plochy smíšené obytné. Tyto plochy umožňují integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení a nerušící výroby a dalších funkcí. Vymezením stabilizovaných ploch občanského vybavení a veřejných prostranství, lokalizovaných především podél hlavní urbanizační osy, jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a případný kvalitativní rozvoj. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak k řešení problémů v těchto územích. Návrh územního plánu vychází ze specifického postavení Lochenic ve struktuře osídlení, tj. příměstské obce Hradce Králové. Krajské město tvoří pro obyvatele obce zázemí v oblasti hospodářské, správní, občanského vybavení, apod. V obci jsou registrovány ekonomické subjekty lokálního významu v oblasti služeb a zemědělské výroby. Další ekonomické aktivity jsou provozovány v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití ploch smíšených obytných. S rozvojem výrobních kapacit se v územním plánu neuvažuje. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.
ŽALUDA, projektová kancelář
6
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Územní plán vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití umožňující jejich využívání v rozsahu jednoznačně formulovaných podmínek. V zastavěném území a zastavitelných plochách jsou vytvořeny podmínky především pro rozvoj funkce smíšené obytné venkovského charakteru, v níž je funkce bydlení spojena s občanským vybavením, rekreací, hospodařením na přilehlých pozemcích, provozováním výrobních služeb nebo chovem domácích zvířat a další drobnou převážně zemědělskou a výrobní činností. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, vč. minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Vymezením stabilizovaných ploch v zastavěném území včetně podmínek pro jejich využití je stanovena jednoznačná priorita intenzifikace jeho využití. Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány v přímé vazbě na stávající zástavbu. Jejich umístění vychází z limitů využití a dalších determinujících prvků, které můžeme v řešeném území identifikovat. Jedná se o výrazné bariéry liniového charakteru, které tak znemožňují případný rozvoj sídla západním směrem (silnice I/33, dálnice D11). Na východ je extenze limitována železniční tratí, stanoveným záplavovým územím a dalšími přírodními limity. Plošný rozvoj je soustředěn v souladu s koncepcí stanovenou v předchozí ÚPD do prostoru mezi zastavěné území a železniční trať s cílem vytvořit kompaktní urbanizované území a zajistit ochranu okolní zemědělské a lesní půdy. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Územní plán respektuje a dále rozvíjí stabilizovanou urbanistickou strukturu sídla. Územní aktivity jsou soustředěny zejména podél hlavní urbanizační osy a v návaznosti na stabilizované plochy mimo zvláště chráněná území. Cílem je stabilizace pozice obce ve struktuře osídlení a posílení vazeb především směrem ke správnímu centru, tj. Hradci Králové. Územní plán na základě zpracovaných podkladů vymezuje a upřesňuje územní systém ekologické stability. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavitelném území vymezeny především stabilizované přírodní, lesní, zemědělské a smíšené plochy. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky( např. pěší, cyklo, hipo…) V územním plánu jsou vymezeny stávající značené turistické a cyklistické trasy. Za účelem podpory využití rekreačního potenciálu území a propojení turistických oblastí regionu je dle zpracované projektové dokumentace (Highway Design s.r.o.) vymezena podél Labe cyklostezka propojující významné turistické cíle (Hradec Králové, Jaroměř, Kuks). (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení.
ŽALUDA, projektová kancelář
7
Odůvodnění územního plánu Lochenice
(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, (mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech). V souladu se zpracovanou projektovou dokumentací a nadřazenými územně plánovacími dokumenty (PÚR ČR, rozpracované ZÚR KHK) je v rámci dopravní koncepce v územním plánu vymezena zastavitelná plocha Z12 pro realizaci dálnice D11 spolu s navrženými kompenzačními opatřeními ve formě pásů izolační zeleně (K13, K14, K15). V oblasti železniční dopravy jsou vymezeny koridory KD1 (optimalizace a zdvoukolejnění stávající tratě č. 031) a koridor územní rezervy pro nový úsek tratě č. 046 (Hněvčeves – Smiřice). Na základě dokončených komplexních pozemkových úprav je v územním plánu vymezena síť mimosídelních cest (Z16 – Z24) s cílem obnovit strukturu krajiny, posílit její ekologicko stabilizační funkce a zvýšit prostupnost území. Za účelem podpory intenzifikace zastavěného území byly vymezeny přístupové komunikace P1 – P4. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Pro snížení rizik záplav v území, především v oblasti soutoku Labe a Trotiny je v návrhu počítáno s realizací protipovodňových opatření v rámci vymezeného koridoru KD1. Předpokladem je realizace protipovodňové hráze jako součásti plánované dopravní stavby. V západní části řešeného území je na zemědělské půdě vymezen rozsáhlý koridor pro revitalizační opatření KRO1 umožňující v rámci stanovených podmínek realizaci opatření zvyšující retenční schopnost krajiny a snižující rizika vodní a větrné eroze. Veškeré zastavitelné plochy jsou lokalizovány mimo stanovené záplavové území Labe a jeho aktivní zónu. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Územní plán řeší samostatné koncepce v oblastech zásobování pitnou vodou a odkanalizování ve vazbě na projednané a schválené dokumenty a další zpracované podklady. Návrhem je vymezena zastavitelná plocha pro ČOV Lochenice (Z3). Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. V rámci jednoznačně formulovaných podmínek využití ploch výroby je umožněna výroba energie z obnovitelných zdrojů. V rámci podmíněně přípustného využití převážné části ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v urbanizovaném území je umožněno umístit zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
ŽALUDA, projektová kancelář
8
Odůvodnění územního plánu Lochenice
2.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Dne 8. září 2011 byly usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje č. 22/1564/2011 vydány Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále jen „ZÚR“) s nabytím účinnosti dne 16. listopadu 2011. Požadavky na řešené území vyplývající z dokumentace ZÚR Královéhradeckého kraje, resp. z Územně analytických podkladů Královéhradeckého kraje (dále jen „ÚAP Královéhradeckého kraje“) jsou návrhem respektovány, jedná se především o:
DS1 – koridor dálnice D11
Řešeno vymezením plochy Z12 (DS - dopravní infrastruktury – silniční) dle zpracované dokumentace (DSP) stavby 1106 Hradec Králové – Smiřice spolu s navazujícími opatřeními (plochy zeleně) K13, K14, K15.
DZ2 – koridor pro optimalizaci a zdvoukolejnění celostátní dráhy č. 031
Územní plán vymezuje pro tyto účely koridor KD1 o proměnné šířce 70 – 100 m s ohledem na konfiguraci terénu a v závislosti na podmínkách průchodu koridoru řešeným územím.
prvky regionálního ÚSES – regionální biocentrum 1777 – Lochenická niva, 982 – Správčice, regionální biokoridory RBK 1261, 1264, 1265
Prvky regionálního ÚSES jsou územním plánem respektovány. Jejich vymezení vychází ze zpracovaných podkladů (Plán nadregionálního a regionálního ÚSES pro území KH kraje, Územní studie ÚSES pro ORP HK, Generel ÚSES – území okresu HK), jednotlivé prvky jsou aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu. Dle ZÚR je dále upřesněna rozvojová oblast republikového významu (OB4) vymezená dle PÚR ČR. Pro tuto oblast jsou stanoveny následující podmínky:
vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat ploch přestavby
Územní plán vymezuje zastavitelné plochy smíšené obytné v přímé vazbě na plochy stávající. Rozvojové plochy tak logicky doplňují stávající strukturu a scelují území v jeden kompaktní celek. Pro větší rozvojové plochy je stanovena podmínka zpracování územní studie, jejíž součástí je podrobnější urbanistické, architektonické, dopravní a technické řešení. Zároveň umožňuje rozvoj bydlení a ekonomických aktivit i v rámci stabilizovaných ploch smíšených obytných v rozsahu jednoznačně stanovených regulativů. Pro potřeby zvýšení kapacity zemědělského areálu severně od obce, je navržena rozvojová lokalita zemědělské výroby. Územní plán Lochenice je v souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, respektuje priority pro územní plánování, stanovené v těchto dokumentech.
3 VYHODNOCENÍ S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán je vypracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a 19 stavebního zákona, vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. ÚP zohledňuje žádoucí vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ve snaze adekvátně uspokojit potřeby současné generace bez ohrožení podmínek života generací budoucích. V podmínkách plošného a prostorového uspořádání konkrétních návrhových ploch i jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou respektovány Cíle ÚP (včetně Cílů 4, 5 a 6) i Úkoly ÚP - zejména a), b), d), e) a o. Územní plán zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou
ŽALUDA, projektová kancelář
9
Odůvodnění územního plánu Lochenice
složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán Lochenice je zpracován v souladu se stavem území, jeho přírodní, kulturními a civilizačními hodnotami a stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Prověřuje a posuzuje potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Stanovuje urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. Stanovuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Územní plán Lochenice vytváří v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území a podmínky pro zajištění civilní ochrany. Při tvorbě územního plánu byly uplatňovány poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče. Územní plán je zpracováván v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Koncepce řešení územního plánu se ve své podstatě zaměřuje na dva základní požadavky a to minimalizovat příčiny negativních vlivů na kvalitu života v řešeném území a napomoci rozvoji hodnotných prvků v území: -
řeší problematiku vedení tranzitní dopravy řešeným územím a to za podmínky nejmenší degradace hodnot přírodního prostředí,
-
řeší problematiku optimálního rozvoje obce, především ve vhodných lokalitách vymezuje plochy pro bydlení a to výhradně v návaznosti na zastavěné území, zároveň stanovením etapizace výstavby v lokalitách Z5, Z6 a jednoznačně stanovenými podmínkami plošného a prostorového využití ploch s rozdílným způsobem využití zabezpečuje hospodárné využívání území, vždy při maximálním respektování všech hodnotných a limitujících prvků v území.
Návrhem ÚP Lochenice jsou stanoveny zásady využívání území (zejména prostřednictvím podmínek plošného a prostorového využití), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje sídla, zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek: -
realizace záměrů obsažených v územním plánu je navržena ve vzájemné provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby a zemědělské výroby v souladu s rozvojem dopravní a technické infrastruktury
-
realizace záměrů negativně neovlivní přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území (urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty jsou návrhem respektovány)
-
realizací záměrů obsažených v ÚP Lochenice nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, k ohrožení atraktivity bydlení ani případné rekreační funkce území
-
předpokládaný zábor zemědělské půdy zemědělských pozemků neohrozí zájmy hospodaření na zemědělské půdě.
4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Veškeré kroky při zpracování, pořizování a projednávání Územního plánu Lochenice probíhaly v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. kapitola 1 „Postup při pořízení
ŽALUDA, projektová kancelář
10
Odůvodnění územního plánu Lochenice
územního plánu“. Zároveň obsah zadání i obsah územního plánu jsou v souladu s požadavky těchto právních předpisů. Na základě těchto skutečností lze konstatovat, že Územní plán Lochenice je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.
5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ V procesu pořizování územně plánovací dokumentace chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů dotčené orgány. Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, vydávají dotčené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu dotčený orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. V souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo projednání návrhu územního plánu oznámeno jednotlivě všem dotčeným orgánům, jichž se řešení územního plánu týká. Bylo obesláno 16 dotčených orgánů, v zákonné lhůtě zaslalo své stanovisko 13 dotčených orgánů a krajský úřad zaslal koordinované stanovisko. Ve stanoviskách dotčených orgánů byly uplatněny následující připomínky: MD ČR, Praha (v zastoupení Centrum dopravního výzkumu Praha): - Požadují do koordinačního výkresu doplnit ochranné pásmo plánované dálnice D11 – Řešení: bylo doplněno. - Požadují respektovat ochranné pásmo silnice I/33 u lokality Z11 (VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba - Řešení: požadavek byl zohledněn. - Dopravní napojení této lokality požadují řešit prostřednictvím místních komunikací, nikoliv novým přímým napojením na silnici I/33 - Řešení: lokalita je napojena ze stávajícího sjezdu. - V lokalitě Z5 v ochranném pásmu dráhy požadují zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do podmíněně přípustného využití. Podmínkou bude, že v dalším stavebním řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb. - Řešení: je doplněno do podmínek využití lokality Z5. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu: - Ve svém sdělení upozorňuje na překrývání funkčního vymezení včetně stanovení podmínek využití území u lokalit Z / koridor železniční dopravy KD 1, plocha dopravní infrastruktury – silniční DS / koridor územní rezervy R2, koridor KRO1 (revitalizační opatření v krajině) /překryv s plochami s jiným funkčním využitím – Řešení: je upraveno. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství: - Z hlediska ochrany ZPF – požaduje stanovení etapizace výstavby u lokalit Z5 a Z6 (od severu k jihu) a dále u lokalit Z13, Z14 a Z15 podmínit jejich řešení přímou návazností na realizaci plochy Z12 (dálnici D11) Řešení: etapizace je doplněna. Magistrát obce Hradec Králové, odbor životního prostředí: - Požadují respektovat všechny prvky ÚSES z Generelu SES, poukazují na nesoulad „situace s technickou zprávou“ – Řešení: Prvky ÚSES jsou v souladu s jejich vymezením v Plánu společných zařízení Komplexních pozemkových úprav obce Lochenice. Prvky ÚSES v Generelu kolidují s trasou navrhované dálnice D11 – tento generel je již zpracováním Komplexních pozemkových úprav a vymezením prvků ÚSES v Územně analytických podkladech ORP Hradec Králové překonaný. Soulad textové části s grafickou je napraven. - Naznačené interakční prvky jsou přerušované a nikam nenavazují – nutné doplnit a propojit. – Řešení: návaznost byla prověřena a doplněna.
ŽALUDA, projektová kancelář
11
Odůvodnění územního plánu Lochenice
-
-
-
Nejsou nově navrženy plochy zeleně nebo interakční prvky podél silnice, železnice, místních komunikací, v ploše zástavby (Na Hrobicích), podél hřbitova…. - Řešení: ochranná, soukromá nebo veřejná zeleň je přípustná ve funkčním vymezení různých ploch – je nad rámec podrobnosti územního plánu vymezovat jednotlivá stromořadí. Lokality zástavby (Na Hrobicích) jsou podmíněny zpracováním územní studie, v níž bude mimo jiné vymezeno i veřejné prostranství. Není respektován systém vodotečí, které procházejí plochou pro zástavbu (Na Hrobicích), není vhodné rušení, nebo zatrubnění - Řešení: V zastavitelných plochách Z4, Z5 a Z6 jsou vodní toky respektovány. Žádají projektanta o spolupráci při řešení problematiky ochrany přírody při doplnění prvků ÚSES – propojení se sousedními katastrálními územími – Řešení: Prvky ÚSES jsou vymezeny v návaznosti na sousední k.ú. na základě ÚAP ORP Hradec Králové a pořizovatelem koordinovány.
Magistrát obce Hradec Králové, odbor památkové péče: - Upozorňuje na výskyt objektů památkovou ochranou. Dále upozorňuje, že řešené území je nutno chápat jako území s archeologickými nálezy, ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů – doporučuje zapracovat podmínky záchranných archeologických výzkumů a doporučuje stanovení regulativů zástavby - Řešení: toto stanovisko má charakter požadavků, které uplatňuje dotčený orgán při projednávání návrhu zadání, věcně nereaguje na řešení územního plánu, které tyto požadavky akceptuje. Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje: - Požaduje podle § 20 vyhlášky č.380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva zapracovat do textové a grafické části územního plánu plochy pro potřeby: a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, f) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Řešení: Byl doplněn bod a), všechny ostatní body návrh územního plánu obsahoval. Ministerstvo obrany ČR – Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice: - Upozorňuje na výskyt ochranného pásma letištního radiolokačního prostředku v celém řešeném území a povinnost při územním a stavebním řízení vyžádat závazné stanovisko Ministerstva obrany - Řešení: toto stanovisko má charakter požadavků, které uplatňuje dotčený orgán při projednávání návrhu zadání, věcně nereaguje na řešení územního plánu, které tyto požadavky akceptuje. Návrh Územního plánu Lochenice byl opraven v souladu s vyhodnocením stanovisek dotčených orgánů a posouzením krajským úřadem dle § 51 stavebního zákona před zahájením řízení o vydání územního plánu, je tedy v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.
6 ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Územní plán Lochenice je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem Územního plánu Lochenice (Magistrát města Hradec Králové), schváleného zastupitelstvem obce v roce 2009. Jednotlivé požadavky vyplývající ze schváleného zadání byly v územním plánu respektovány následujícím způsobem (pozn. citace ze schváleného zadání je označena kurzívou): A. Požadavky vyplývající z PÚR ČR, ÚPD vydané krajem a dalších širších územních vztahů ad. A1 Veškeré požadavky vyplývající z PÚR ČR 2008 jsou územním plánem respektovány a dále rozpracovány v kapitole 1.2. Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem, v podkapitole 1.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje (viz. výše).
ŽALUDA, projektová kancelář
12
Odůvodnění územního plánu Lochenice
ad. A.2. S ohledem na skutečnost, že dne 8. září 2011, tj. po projednání návrhu Územního plánu Lochenice konaného dne 2. srpna 2011 byly usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje č. 22/1564/2011 vydány Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále jen „ZÚR“), byly aktualizovány požadavky vyplývající z ÚPD vydané krajem uvedené v kapitole 1.2. Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem, v podkapitole 1.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem (viz. výše). ad. A.3. Územní plán respektuje schválenou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z pohledu širších vazeb řeší především návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability. ad. A.4.
¨
V řešeném území jsou vymezeny veškeré prvky ÚSES regionálního charakteru stanovené v Územně technickém podkladu regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, tj. regionální biokoridory 1264, 1265, 1281 a regionální biocentra 1777 a 982. Jejich vymezení vychází ze zpracovaných podkladů (Plán nadregionálního a regionálního ÚSES pro území KH kraje, Územní studie ÚSES pro ORP HK, Generel ÚSES – území okresu HK), jednotlivé prvky jsou aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu. ad. A.5. Zohlednit využitelné požadavky z platné ÚPD obce Lochenice Využitelné požadavky z platné ÚPD obce Lochenice byly do návrhu zapracovány, jedná se především o vymezené zastavitelné plochy, které jsou územním plánem převzaty a v minimálním rozsahu doplněny. Stanovené koncepce v oblastech rozvoje obce, urbanistické struktury, veřejné infrastruktury a uspořádání krajiny ve stávající ÚPD jsou návrhem respektovány a dále aktualizovány dle aktuálního stavu území a dostupných podkladů. B. Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP S ohledem na provedenou Úplnou aktualizaci ÚAP ORP Hradec Králové k datu 31.12.2010, tj. po schválení zadání Územního plánu Lochenice, byly požadavky na řešení vyplývající z ÚAP aktualizovány a dále rozpracovány v kapitole 3.7 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území (viz. níže). Z územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“) obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Hradec Králové, které byly zpracovány k 31.12.2008 pro řešení ÚP vyplývá následující: ad. B.1
Respektovat limity využití území (viz. grafická příloha):
Územním plánem jsou respektovány vyjma netěženého dobývacího prostoru Předměřice I – 70589. Důvodem jsou aktualizované podklady ÚAP (Úplná aktualizace ÚAP 2010), kde došlo ke změně lokalizace tohoto netěženého dobývacího prostoru (nachází se mimo řešené území). ad. B.2. Řešit nevyhovující dopravní infrastrukturu : -
respektovat koridor plánované dálnice D11 (včetně ochranného pásma a staveb souvisejících) v pokračování z Hradce Králové směr Trutnov
Územní plán tento koridor respektuje. Na podkladu zpracované projektové dokumentace (DSP) stavby 1106 Hradec Králové – Smiřice je v územním plánu vymezena zastavitelná plocha Z12 (DS) pro umístění dálnice D11 spolu s navazujícími opatřeními (plochy zeleně) Z13, Z14, Z15. ad. B.3. Respektovat rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje je územním plánem respektován a podrobněji rozpracován v kapitole 3.7 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území (viz. níže).
ŽALUDA, projektová kancelář
13
Odůvodnění územního plánu Lochenice
C. Požadavky na rozvoj území obce C. 1 V územním plánu budou vymezeny plochy pro: – bydlení úměrně s ohledem na velikost a potřeby sídla v takovém rozsahu, aby byly pokryty požadavky pro naplnění předpokládaného přírůstku obyvatel Územní plán vymezuje optimální množství rozvojových ploch smíšených obytných určených především pro bydlení (lokality Z1, Z4 – Z8, Z10). Rozsah ploch vychází z potřeb obce, polohy v rozvojové oblasti a demografických předpokladů. – veřejných prostranství - budou respektovány stávající plochy a vymezeny nové plochy, zejména jako součást navrhovaných lokalit Stávající plochy veřejných prostranství jsou respektovány a chráněny stanovením příslušných podmínek využití. V prostorově rozsáhlejších nově navrhovaných lokalitách primárně určených pro bydlení je územním plánem požadováno zpracování územní studie před zahájením výstavby. Tyto studie budou mít za úkol mimo jiné vymezit v rámci řešených lokalit veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně. – občanskou vybavenost veřejné infrastruktury – prověřit jejich dostatečnost Obecná koncepce v oblasti občanského vybavení vychází ze současného optimálního rozložení stabilizovaných ploch v území. Rozvojové plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury nejsou územním plánem samostatně vymezeny. Případný rozvoj občanské vybavenosti je umožněn v rámci ploch smíšených obytných v souladu s jejich hlavním a přípustným využitím. – občanskou vybavenost pro komerční využití většího rozsahu – prověřit možnosti a potřeby obce Po vyhodnocení aktuálních požadavků a prověření stavu území nebyla zjištěna potřeba vymezení ploch pro komerční občanskou vybavenost většího rozsahu. – občanskou vybavenost pro sport – prověřit kapacity stávajících lokalit a případně vymezit nové plochy v návaznosti na ně Po prověření stavu území, nebyla zjištěna potřeba vymezení nových ploch tohoto zaměření. Pro současné potřeby obce je stávající plocha pro sport vyhovující. Územní plán vytváří ve stabilizované ploše podmínky pro realizaci víceúčelového hřiště, případně doplnění technického a sociálního zázemí. – výrobu a skladování – prověřit dostatečnost stávajících ploch výroby S ohledem na zemědělský charakter obce a výskyt značného množství přírodních limitů a hodnot, se rozvoj výrobních ploch téměř nepředpokládá. Územním plánem jsou stabilizovány stávající plochy bývalých hospodářských objektů a zemědělského areálu, na který je navázaná drobná rozvojová lokalita tohoto charakteru. Stávající plochy výroby jsou dostačující. – dopravu: dopravního koridoru trasy dálnice D11 Návrhem územního plánu je dle zpracovaných podkladů a dokumentů vymezena zastavitelná plocha Z12 dopravní infrastruktury – silniční (DS) pro dálnici D11 včetně souvisejících staveb a objektů. – dopravní a technické infrastruktury, jejíž potřeba vyplyne v návaznosti na nově vymezené plochy, včetně dostatečných ploch pro parkování Územní studie předepsané pro rozsáhlejší rozvojové lokality určené primárně pro bydlení budou řešit mimo jiné uspořádání dopravní a technické infrastruktury v příslušných plochách. Samostatně je územním plánem vymezena rozvojová plocha Z3 technické infrastruktury pro umístění navrhované ČOV Lochenice. Za účelem podpory intenzifikace zastavěného území byly vymezeny přístupové komunikace P1 – P4. V rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití je umožněno umísťovat potřebné stavby a zařízení technické infrastruktury v souladu s jejich hlavním využitím.
ŽALUDA, projektová kancelář
14
Odůvodnění územního plánu Lochenice
– řešení nezastavěného území – krajinu, vodní plochy v návaznosti na řešení ÚSES a schválené Komplexní pozemkové úpravy V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované přírodní, lesní, vodní a vodohospodářské, zemědělské a smíšené plochy. Součástí přírodních ploch (NP) jsou i skladebné prvky ÚSES – biocentra regionálního a lokálního charakteru a přírodní rezervace Trotina. Biokoridory regionálního a lokálního významu jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny plní i množství jiných funkcí. Jejich vymezení vychází ze zpracovaných podkladů a je aktualizováno a upřesněno v měřítku územního plánu. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením ploch smíšených nezastavěného území (NSzp) zejména na vodou ovlivněných plochách (inundační území Labe, Trotinka a dalších přítoků), kde je mimo zemědělské produkce podpořena funkce ekologicko stabilizační. Na základě dokončených komplexních pozemkových úprav je v územním plánu vymezena síť mimosídelních cest (Z16 – Z24) s cílem obnovit strukturu krajiny, posílit její ekologicko stabilizační funkce a zvýšit prostupnost území. C.2. Projektant prověří a vymezí zastavěné území s ohledem na využívání ploch a v souladu s § 2 odst. 1 a § 58 stavebního zákona. Zastavěné území bylo vymezeno na základě podrobného terénního průzkumu a s ohledem na využívání ploch v souladu s § 2 odst. 1 a § 58 stavebního zákona. C.3 V zastavitelných plochách a v zastavěném území budou zohledněny pozemky s platným územním rozhodnutím. Pozemky s platným územním rozhodnutím, které dosud nebyly zaneseny do katastru nemovitostí, jsou zohledněny, resp. jsou součástí zastavěného území nebo vymezených zastavitelných ploch. D. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území Území bude návrhem ÚP členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. S přihlédnutím k účelu a podrobnosti budou vymezeny zejména plochy o rozloze větší než 2 000 m2. Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. V případě vymezení plochy s rozdílným způsobem využití, která není specifikována touto vyhláškou, je třeba její použití vysvětlit v odůvodnění územního plánu. Urbanistická koncepce D.1 Stávající urbanistická koncepce bude zachována – bude respektováno a posíleno centrum obce, respektovány dominanty obce a stávající venkovský charakter sídla a hladina zástavby. Územním plánem je respektována stávající urbanistická koncepce sídla. Vymezením zastavitelných ploch a stanovením podmínek pro jejich využití je zajištěna funkční i prostorová kontinuita stávající zástavby se zástavbou navrženou. Pro rozsáhlejší zastavitelné plochy smíšené obytné je územním plánem podmínka zpracování územní studie. Z důvodu zachování posloupnosti zástavby byla pro lokality Z5, Z6 stanovena etapizace zástavby od zastavěného území směrem do volné krajiny. Požadavek etapizace vyplynul ze stanoviska KrÚ Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství k návrhu ÚP Lochenice po společném jednání. Vymezením stabilizovaných ploch občanského vybavení a veřejných prostranství, lokalizovaných především podél hlavní urbanizační osy, jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a případný kvalitativní rozvoj. D.2 Zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly, minimalizovaly tím zábor krajiny a v návaznosti na zastavěné území – řešením neumožnit vznik izolovaných částí zastavěného území (i během realizace zástavby uvnitř zastavitelných ploch). Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány v přímé vazbě na stávající zástavbu. Plošný rozvoj je soustředěn v souladu s koncepcí stanovenou v předchozí ÚPD do prostoru mezi zastavěné území a železniční trať s cílem vytvořit kompaktní urbanizované území a zajistit ochranu okolní zemědělské a
ŽALUDA, projektová kancelář
15
Odůvodnění územního plánu Lochenice
lesní půdy. Izolované zastavitelné plochy bez vazeb na současný systém osídlení nejsou vymezovány. D.3. Při vymezování zastavitelných ploch v maximální míře respektovat morfologii terénu a historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla tak, aby budoucí výstavba přispívala k vytváření nové a soudobé identity prostoru při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na principu funkční a prostorové návaznosti, posilování kompaktnosti stabilizované struktury a maximálního omezení záboru zemědělských půd. Pro nejrozsáhlejší rozvojové lokality Z5, Z6 byla na základě stanoviska KrÚ Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství k návrhu ÚP Lochenice po společném jednání navržena etapizace s úmyslem zabránit možnému zastavění bez přímých vazeb na současně zastavěné území. D.4 ÚP stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití). Dále ÚP stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Pro plochy s rozdílným způsobem využití je v územním plánu stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití spolu s podmínkami prostorového uspořádání stanovující např. maximální podlažnost objektů, max. výšku objektů apod. D.5 Podle účelnosti budou vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prověřit možnost budoucího využití pro stanovený účel. V případě potřeby (zejména ve vztahu k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno pořadí změn v území - etapizace. Územním plánem jsou v řešeném území vymezeny plochy územních rezerv R1, R2 funkce plochy těžby nerostů (NT) a dopravní infrastruktury – železniční (DZ). Důvodem vymezení je ochrana širšího území před využitím, které by znemožnilo, případně znesnadnilo jejich budoucí využití pro daný účel. Na základě stanoviska KrÚ Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství k návrhu ÚP Lochenice po společném jednání byla pro lokality Z5 a Z6 stanovena etapizace. Případná výstavba tak bude realizována směrem od severu k jihu, tj. od zastavěného území směrem do volné krajiny. Dále byla pro rozvojové lokality K13 – 15 stanovena podmínka jejich realizace: - jejich řešení vychází z přímé návaznosti na výsledné provedení trasy dálnice D11 (lokalita Z12). D.6 Zastavitelné plochy vymezovat především v lokalitách, kde lze vyloučit znehodnocení chráněných tříd zemědělské půdy. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. Koncepce uspořádání krajiny D.7. Respektovat veškeré přírodní hodnoty území zejména limity - chráněná území přírody, významné krajinné prvky a krajinný ráz. Územním plánem jsou respektovány a chráněny veškeré přírodní hodnoty území. D.8 Bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky, pěší turistiky příp. hipoturistiky. Územním plánem jsou dle provedených komplexních pozemkových úprav vymezeny cesty v původních zaniklých stopách propojující obec s volnou krajinou (lokality Z16 –Z24). Primárně jsou vymezeny pro potřeby zemědělství umožňující jejich využití pro účely pěších a cyklistických tras. Za účelem podpory využití rekreačního potenciálu území a propojení turistických oblastí regionu je dle zpracované projektové dokumentace (Highway Design s.r.o.) vymezena podél Labe cyklostezka propojující významné turistické cíle (Hradec Králové, Jaroměř, Kuks).
ŽALUDA, projektová kancelář
16
Odůvodnění územního plánu Lochenice
D.9. Posilovat polyfunkční využití krajiny: rozvíjet krajinné formace, podporovat rozmanitost krajinných ploch a prostorovou diverzitu, zvyšovat prostupnost krajiny. Územní plán respektuje historicky danou koncepci uspořádání krajiny jako dlouhodobě civilizovaný a hospodářsky využívaný biotop. Rozvojovými záměry nezasahují do ploch PUPFL a v rámci možností je minimalizován zábor zemědělské půdy. Z důvodů snahy o zvýšení koeficientu ekologické stability území jsou prvky systému ekologické stability – biocentra regionálního a lokálního charakteru a zvláště chráněná území přírody vymezeny jako plochy přírodní. Pro polyfunkční využívání krajiny jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území, kde je v souladu se stanovenými podmínkami využití umožněna trvalá existence přírodě blízkých nebo pozměněných ekosystémů a zemědělsky obhospodařovaných ploch s vyváženým poměrem přírodních a kulturních prvků. Z důvodu zvýšení retenční schopnosti krajiny je v západní části řešeného území vymezen rozsáhlý koridor pro revitalizační opatření v krajině KRO1. V aktivní zóně záplavového území Labe je umožněna změna kultury na zemědělské půdě (zatravnění). D.10 Budou stanoveny podmínky prostorového uspořádání v zastavitelných plochách tak, aby nebyl narušen krajinný ráz a dálkové pohledy na dominantu kostela. Pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití v území jsou stanoveny podmínky prostorového využití s ohledem na krajinný ráz a dálkové pohledy na dominantu kostela. D.11 Bude upřesněn a zapracován regionální územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“), vyplývající z ÚTP NR +R ÚSES ČR, a upřesněna a zapracována lokalizace řešení místního ÚSES, vycházejícího z generelu lokálního ÚSES a schválených Komplexních pozemkových úprav obce Lochenice - koordinovat vzájemné návaznosti prvků ÚSES na hranicích řešeného území. V měřítku územního plánu byla upřesněna lokalizace a vedení jednotlivých prvků systému ekologické stability na základě dostupných podkladů (Plán R-NR ÚSES Královéhradeckého kraje,Generel ÚSES – území okresu HK, Plán polyfunkční kostry KPÚ, Generel místního ÚSES, Územní studie ÚSES pro ORP HK). D.12 V záplavovém území toku nebudou navrhovány zastavitelné plochy. Stanovené záplavové území je územním plánem v maximální míře respektováno. Veškeré zastavitelné plochy jsou lokalizovány mimo stanovené záplavové území Labe a jeho aktivní zónu. D.13 Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb či opatření určených k řízeným rozlivům povodní. Pro snížení rizik záplav v území, především v oblasti soutoku Labe a Trotiny je v návrhu počítáno s realizací protipovodňových opatření realizovaných v rámci vymezeného dopravního koridoru KD1 (železničního náspu). Předpokladem je realizace protipovodňové hráze jako součásti plánované dopravní stavby. V západní části řešeného území je na zemědělské půdě vymezen rozsáhlý koridor pro revitalizační opatření KRO1 umožňující v rámci stanovených podmínek realizaci opatření zvyšující retenční schopnost krajiny a snižující rizika vodní a větrné eroze. Veškeré zastavitelné plochy jsou lokalizovány mimo stanovené záplavové území Labe a jeho aktivní zónu. D.14 Vytvořit podmínky pro zvyšování podílu rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů v krajině – navrhnout revitalizační opatření v krajině k zabránění případného ohrožení vodními a větrnými erozemi. V územním plánu je vymezen koridor pro revitalizační opatření v krajině (KRO1). Tento koridor je lokalizován zejména na plochách ohrožených vodní a větrnou erozí. V rámci takto vymezeného koridoru je umožněno realizovat opatření zvyšující retenční schopnost krajiny a zpomalující rychlost odtoku srážkových vod z území, popřípadě stavby a zařízení pro řízené rozlivy (vodní nádrže, rybníky, suché poldry, rozlivné plochy, atd.). D.15 V ÚP vyhodnotit, zda s ohledem na krajinný ráz a další hodnoty území lze v území vymezovat plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Na základě vyhodnocení estetické hodnoty krajiny a s ohledem na preference rozvoje území obce nebyly v územním plánu plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny vymezeny.
ŽALUDA, projektová kancelář
17
Odůvodnění územního plánu Lochenice
V souladu s podmínkami využití ploch výroby a skladování je přípustné umisťování energetických zařízení, resp. fotovoltaických elektráren v rámci stávajících i případně nově navržených výrobních areálů. E. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury E.1 Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území (její rozvoj) a lepší dostupnost území - tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. V rámci zkvalitnění technické infrastruktury je územním plánem navržena oddílná kanalizace s vyústěním na nově navrženou čistírnu odpadních vod (lokalita Z3). Zastavitelné plochy jsou vymezeny v dosahu provozovaných i navržených systémů technické infrastruktury s předpokladem jejich využití. E.2. Umožnit rozvoj veškeré místně dostupné technické infrastruktury i uvnitř zastavitelných ploch, které nebudou graficky podrobněji řešeny, pokud nebude tímto řešením potřeba vyjádřit určitý urbanistický záměr nebo vymezit veřejně prospěšnou stavbu: - pro nové zastavitelné plochy, které budou vyžadovat vybudování dopravní nebo technické infrastruktury, budou vyznačeny body napojení dopravní a technické infrastruktury (inženýrské sítě budou pro tyto potřeby graficky znázorněny včetně uličních sítí), Všechny zastavitelné plochy vymezené územním plánem jsou situovány v návaznosti na zastavěné území sídla a tedy v přímé vazbě na dopravní a technickou infrastrukturu. Za účelem podpory intenzifikace zastavěného území byly vymezeny přístupové komunikace P1 – P4, které zároveň zprostředkují komfortnější dopravní napojení rozvojových lokalit Z1, Z4 a Z5. Pro většinu zastavitelných ploch určených primárně pro bydlení je územním plánem stanovena podmínka zpracování územních studií. Tyto studie prověří kapacitní rezervy stávajících provozovaných systémů technické infrastruktury, stanoví napojovací body a upřesní místa napojení na dopravní infrastrukturu. - pro možnost posouzení kapacity technické infrastruktury bude u zastavitelných ploch uvažováno s velikostí pozemku 1000 m2 na 1 rodinný dům (3,6 osoby / 1RD). Pro posuzování kapacit systémů technické infrastruktury byly u zastavitelných ploch hodnoty upraveny s ohledem na § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pro posouzení kapacit systémů technické infrastruktury byly uvažovány hodnoty velikosti pozemku 1000 m2 na 1 rodinný dům navýšené o předpokládaný plošný podíl veřejných prostranství, veřejné zeleně, komunikací a případných sportovišť, či hřišť ve vymezených rozvojových lokalitách. Pro výpočty zatížení veřejné technické infrastruktury byl průměrný počet obyvatel 1 RD převzat z demografických průzkumů a dlouhodobých prognóz, stanovujících tuto hodnotu na 2,5 obyvatel na 1 RD. Dopravní infrastruktura E.3 ÚP prověří stávající koncepci dopravy stanovenou platnou územně plánovací dokumentací, navrhne řešení dopravních závad na silnicích. V souladu se zpracovanou projektovou dokumentací a nadřazenými územně plánovacími dokumenty (PÚR ČR, rozpracované ZÚR KHK) je v rámci dopravní koncepce v územním plánu vymezena zastavitelná plocha Z12 pro realizaci dálnice D11 spolu s navrženými kompenzačními opatřeními ve formě pásů ochranné a izolační zeleně (K13, K14, K15). V rámci stavby dálnice D11 je navržena úprava jejího koncového úseku včetně napojení na stávající silnici I/33. Dopravní závady na silniční síti (vysoká intenzita dopravy, nevyhovující rozhledové poměry křižovatek) jsou řešeny v rámci výše uvedené rozvojové plochy Z12. V oblasti železniční dopravy jsou vymezeny koridory KD1 (optimalizace a zdvoukolejnění stávající tratě č. 031) a koridor územní rezervy pro nový úsek tratě č. 046 (Hněvčeves – Smiřice). Na základě dokončených komplexních pozemkových úprav je v územním plánu vymezena síť mimosídelních cest (Z16 – Z24) s cílem obnovit strukturu krajiny, posílit její ekologicko stabilizační funkce a zvýšit prostupnost území. Za účelem podpory intenzifikace zastavěného území byly vymezeny přístupové komunikace P1 – P4.
ŽALUDA, projektová kancelář
18
Odůvodnění územního plánu Lochenice
E.4 Návrh řešení bude respektovat koridor pro projektovanou trasu dálnice D11 (včetně ochranného pásma 100m). Stanovená dopravní koncepce v územním plánu respektuje projektovanou trasu dálnice D11 včetně ochranného pásma, tj. 100 m od osy přilehlého jízdního pásu nebo větve jejich křižovatek. E.5 Nově navržené zastavitelné plochy budou navazovat na stávající a prodloužené místní komunikace. Nově navržené zastavitelné plochy jsou navázány pouze na stávající místní komunikace a prodloužené komunikace (lokality P1 – P4), které budou sloužit především pro obsluhu stabilizovaných ploch a zastavitelných ploch Z1, Z4, Z5. Územním plánem je respektována zpracovaná projektová dokumentace stavby dálnice D11, kde jsou přímá napojení vyloučena. E.6 Bude prověřena potřeba parkovacích ploch. Rozsah parkovacích ploch v sídle je dostačující. Pro parkování vozidel slouží především soukromé pozemky, profily místních komunikací a veřejná parkoviště. V případě rozvojových ploch většího rozsahu je případné řešení parkovacích stání součástí územních studií, jimiž je podmíněna výstavba v těchto lokalitách. E.7 Budou vytvořeny územní podmínky pro realizaci účelových cest, cyklostezek za účelem zvyšování rekreační i biologické prostupnosti krajiny v návaznosti na okolní obce. Územním plánem jsou dle provedených komplexních pozemkových úprav vymezeny cesty v původních zaniklých stopách propojující obec s volnou krajinou (lokality Z16 –Z24). Primárně jsou vymezeny pro potřeby zemědělství umožňující jejich využití pro účely pěších a cyklistických tras. Za účelem podpory využití rekreačního potenciálu území a propojení turistických oblastí regionu je dle zpracované projektové dokumentace (Highway Design s.r.o.) vymezena podél Labe cyklostezka propojující významné turistické cíle (Hradec Králové, Jaroměř, Kuks). E.8 Návrh řešení bude respektovat v současné době připravovanou modernizaci železniční tratě ČD 031 dle studie „Zkapacitnění osobní železniční dopravy v úseku Pardubice – Hradec Králové s návaznými rameny Chrudim a Jaroměř“. V územním plánu je vymezen koridor KD1 pro optimalizaci a zdvoukolejnění stávající železniční tratě č. 031 o proměnné šířce 70 - 100 m. Jeho vymezení vychází ze ZÚR KHK a dostupných podkladů (územně technická studie „Modernizace trati Chrudim – Pardubice – Hradec Králové“ (SUDOP Praha, 2002) a studie proveditelnosti „Zkapacitnění osobní železniční dopravy v úseku Pardubice – Hradec Králové s návaznými rameny Chrudim a Jaroměř“ (ATP s.r.l. Roma a SUDOP Praha, 2004). Šířka koridoru 100 m stanovená v nadřazené ÚPD je tak zpřesněna s ohledem na průchod řešeným územím. Technická infrastruktura E.9 Zásobování vodou – bude respektována koncepce zásobování obce vodou ze stávajícího veřejného vodovodu, který je realizován v rámci Vodárenské soustavy Východní Čechy (dále jen VSVČ) v souladu s PRVK Královéhradeckého kraje. Bude vyhodnocena spotřeba vody a tlakové poměry s ohledem na návrh zastavitelných ploch. Stávající koncepce zásobování pitnou vodou je zachována. Kapacita zdrojů i akumulace je vyhovující i pro předpokládaný nárůst spotřeby. Distribuční síť bude rozšířena do míst plánované zástavby (podrobněji viz. kapitola 3.5 Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury, podkapitola 3.5.4 Technická infrastruktura). E.10 Odvádění a čištění odpadních vod – bude respektován záměr na kanalizaci, včetně umístění ČOV, který je v současné době připraven k realizaci. Koncepce odvádění a čištění odpadních vod je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK). Územní plán respektuje schválenou koncepci a na základě aktuálních požadavků a podkladů (projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) „Splašková kanalizace, ČOV“ (IKKO Hradec Králové, s.r.o., Ing. Bohuslav Kouba), vytváří podmínky pro realizaci jednotlivých opatření – oddílná kanalizace s vyústěním na navrženou ČOV Lochenice (zastavitelná plocha Z3).
ŽALUDA, projektová kancelář
19
Odůvodnění územního plánu Lochenice
E.11 Dešťové vody je třeba pro zachování odtokových poměrů v maximální možné míře zdržovat na pozemku a uvádět do vsaku. Dešťové vody budou v maximální míře likvidovány vsakováním přímo na pozemcích. E.12 Zásobování elektrickou energií – bude vyhodnoceno zásobování el. energií s ohledem na návrh zastavitelných ploch a dle potřeby navrženy plochy pro umístění nových trafostanic. U nových elektroenergetických zařízení budou stanovena ochranná pásma, vycházející ze zvláštních právních předpisů. Pro provedení NN rozvodů bude doporučeno řešení kabelovým rozvodem. Stávající koncepce zásobování elektrickou energií je zachována. V případě zvýšených nároků na výkon, které by nemohly být pokryty ze stávající rezervy, se předpokládá přezbrojení stávajících trafostanic, případně vybudování nových. Případné umístění elektroenergetických zařízení je umožněno v rámci přípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. E.13 Zásobování plynem – řešit napojení nových lokalit. U nových plynárenských zařízení budou stanovena ochranná pásma, vycházející ze zvláštních právních předpisů. Stávající koncepce zásobování zemním plynem je zachována. V zastavěném území a zastavitelných plochách je umožněn rozvoj STL plynovodu. E.14 Veřejná komunikační síť – základní telekomunikační síť bude zachována. Stávající koncepce obsluhy území veřejnou komunikační sítí je respektována s předpokladem jejího doplnění a rozvoje v návrhových plochách. E.15 Nakládání s odpady – nebudou navrhovány plochy pro nové skládky komunálního odpadu. Bude respektován stávající systém nakládání s odpady, tj. svozem komunálního odpadu, separovaným sběrem a sběrnými dvory. Stávající koncepce nakládání s odpady je zachována. Územním plánem nejsou vymezovány nové plochy pro skládkování odpadu. Jednotlivá stanoviště separovaného a velkoobjemového odpadu je možné umísťovat v rámci přípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jako technickou infrastrukturu pro obsluhu řešeného území. Občanské vybavení E.16 Koncepce občanského vybavení (veřejné infrastruktury) se nemění. Budou respektovány stávající plochy občanského vybavení, případně prověřena potřeba jejich rozšíření. Stávající koncepce občanského vybavení v řešeném území je zachována. Respektována jsou stávající zařízení občanského vybavení. Případný rozvoj občanského vybavení je umožněn zejména v rámci ploch smíšených obytných. Veřejná prostranství E.17 Respektovat stávající a prověřit umístění požadovaných ploch veřejných prostranství zejména v souvislosti se zastavitelnými plochami tak, aby členila uliční koridory a umožňovala výsadbu sídelní zeleně, výstavbu dětských hřišť, umísťování městského mobiliáře apod. (pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení nebo smíšené obytné se vymezuje s touto plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 mimo pozemních komunikací) Stávající plochy veřejných prostranství jsou územním plánem respektovány a jsou vymezeny jako nezastavitelné. Dostatečné plochy veřejných prostranství budou v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., vymezovány v zastavitelných plochách funkce smíšené obytné – venkovské (SV) v rámci územních studií. F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Kromě hodnot území stanovených zvláštními právními předpisy nebo na základě nich (viz. kapitola B.1), se za hodnoty území považují: Přírodní hodnoty území F.1 Nivy řeky Labe a vodních toků Trotiny, Olšovky a Sendražického potoka, význačné solitérní stromy, skupiny stromů, stromořadí a ostatní prvky krajinné zeleně.
ŽALUDA, projektová kancelář
20
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Územní plán respektuje přírodní hodnoty území. Skladebné prvky ÚSES (biocentra) a přírodní rezervace Trotina jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP). V návaznosti na ÚSES je vymezena rozsáhlá síť interakčních prvků liniového charakteru. Nivy vodních toků (Labe, Trotina, Olšovka, Sendražický potok), přechodové plochy mezi přírodními, lesními a zemědělskými plochami (území ložiska nerostných surovin Smiřice), litorální pásma vodních ploch a ostatní prvky krajinné zeleně jsou vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území (NSzp). Plochy vodní a vodohospodářské (W) zahrnují veškeré vodní plochy a toky v řešeném území. F.2 Charakter přírodních horizontů. Charakter přírodních horizontů je územním plánem respektován. Jsou zachovány významné průhledy a vizuální prostupnost krajiny. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány ve vazbě na zastavěné území. F.3 Prvky původního krajinného rázu – vzhledem k poloze celého území v oblasti s nejmenší zachovalostí krajinného rázu budou vytvořeny podmínky pro zachování a ochranu přírodních a krajinných hodnot, které se v řešeném území nacházejí. Územní plán vytváří podmínky pro zachování a ochranu všech hodnot území, především kulturních, hospodářských a přírodních (blíže viz kapitola 3.3 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot, podkapitola 3.3.2 Ochrana přírody a krajiny). F.4 Volná krajina - neumožnit umisťování budov, vyjma staveb veřejné infrastruktury (zejm. dopravní a technické). Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány v návaznosti na zastavěná území a zároveň s ohledem na návaznost jednotlivých funkčních ploch. Nejsou zakládána nová sídla v území. Výjimku tvoří pouze plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu (lokalita Z12 vymezená pro plánovanou dálnici D11, koridor KD1 pro potřeby rozvoje železniční dopravy v území). F.5 Plochy systému ekologické stability - vymezit jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které budou zaručovat jejich ochranu před nežádoucími zásahy. Územní plán vymezuje a dále upřesňuje lokalizaci a vedení jednotlivých prvků systému ekologické stability na základě dostupných podkladů (Plán R-NR ÚSES Královéhradeckého kraje, generel místního ÚSES, generel ÚSES – území okresu HK, územní studie ÚSES pro ORP HK, plán polyfunkční kostry KPÚ) a koordinuje jejich napojení na území sousedních obcí, resp. zohledňuje územní plány okolních obcí. Plochy biocenter jsou vymezeny jako nezastavitelné plochy přírodní (NP). Kulturní hodnoty území: F.6 Urbanistické hodnoty území: centrum obce, dominanty obce a historické průhledy. Územní plán respektuje historicky utvořenou urbanistickou strukturu sídla a s ohledem na ni rozvíjí sídlo tak, aby zůstala zachována. Zároveň vytváří podmínky pro maximální ochranu hodnot území, především kulturních, přírodních a civilizačních. F.7 Návrhem řešení budou identifikovány a respektovány památkově hodnotné či architektonicky cenné stávající objekty, vč. jejich urbanistické situace, a při návrhu změn ve využití území bude zohledněna existence drobných sakrálních staveb (kříže, boží muka). Dále památky připomínající bitvu u Hradce Králové 1866 – pískovcová deska v ozdobném rámu zasazená do vnější zdi kostela Narození Panny Marie rakouského npor. Leopolda Vöttera, deska z černého mramoru v ozdobném pískovcovém rámu zasazená do vnější jižní zdi kostela Narození Panny Marie věnovaná všem rakouským vojákům, kteří zemřeli v obci Lochenice a byli pohřbeni na místním hřbitově a pískovcový pomník s křížem věnovaný všem vojákům odpočívajícím v obvodu obce Lochenice. Navrhovaná koncepce respektuje nemovité kulturní památky a ostatní památkově hodnotné či architektonicky cenné stávající objekty v řešeném území a jejich prostředí. V návrhu jsou identifikovány a respektovány památky připomínající bitvu u Hradce Králové 1866. F.8 Vzhledem k prokázanému výskytu archeologických nalezišť v celém řešeném území, je nutno zahrnout do textové i grafické části odůvodnění územního plánu informace o kulturně historické hodnotě řešeného území, tedy informace o tom, že jde o „území s archeologickými nálezy“, které jako takové splňuje všechny podmínky pro to, aby mohlo být považováno za archeologické dědictví ve smyslu mezinárodních úmluv a je rovněž chráněno zák.č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, neboť tento fakt do značné míry limituje využití daného území. Dále v odůvodnění textové části uvést, že vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví
ŽALUDA, projektová kancelář
21
Odůvodnění územního plánu Lochenice
v území je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci, tuto skutečnost zohlednili již ve fázi záměru a nejpozději však ve fázi přípravy projektu, oznámili záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnili jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. V řešeném území byla identifikována území s archeologickými nálezy (dále též jen „ÚAN“) dle Státního archeologického seznamu ČR, jejichž úplný seznam je uveden v textové části a vymezen v grafické části (viz. kapitola 3.3. Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot, podkapitola 3.3.1 Ochrana kulturních památek). F.9 Návrhem ÚP bude prověřena potřeba vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Pokud to bude z hlediska veřejných zájmů potřebné, budou vymezeny stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst.1 stavebního zákona. Možnost vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, byla při tvorbě územního plánu prověřena, a s ohledem na umístění rozvojových lokalit mimo historicky či kulturně významná území nebyly tyto plochy územním plánem vymezeny. G. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace G.1. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám na nich vyvlastnit i pro které lze uplatnit předkupní právo budou označeny stavby dopravní, včetně trasy dálnice D11 a staveb s ní souvisejících. Plocha dopravní infrastruktury - navrhovaná trasa dálnice D11 je v územním plánu vymezena jako veřejně prospěšná stavba, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám na nich vyvlastnit i pro kterou lze uplatnit předkupní právo. DS1 – dálnice D11 (lokalita Z12) G.2. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům, a stavbám na nich vyvlastnit budou vymezeny stavby technické infrastruktury. Plocha pro umístění ČOV Lochenice je v územním plánu vymezena jako veřejně prospěšné stavba, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám na nich vyvlastnit. WT1 – čistírna odpadních vod Lochenice (Z3) G.3. Jako veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám na nich vyvlastnit bude označeno založení územního systému ekologické stability a opatření ke zvyšování retenční schopnosti krajiny. Plochy regionálního a lokálního systému ekologické stability jsou v územním plánu vymezeny jako veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám na nich vyvlastnit. RC 1777, RC 982 – regionální biocentra RK 1261, 1264, 1265 – regionální biokoridory WU1 – lokální prvky ÚSES Územním plánem je vymezen koridor pro revitalizační opatření v krajině (KRO1). Účelem tohoto koridoru je umožnit umístění opatření ke zvyšování retenční schopnosti krajiny a protierozních opatření v krajině. Přesná lokalizace, technické specifikace a množství těchto opatření vyplyne z navazující dokumentace. V měřítku územního plánu není, před vypracováním podrobnější vodohospodářské a krajinářské dokumentace, možné vymezit pozemky, pro něž budou vlastnická práva pro tento účel omezena. G.4. Asanační zásahy se nepředpokládají – podle výsledku projednání návrhu zadání ÚP Lochenice budou následně upřesněny. Na základě výsledku projednání návrhu zadání nebyly vymezeny žádné asanační zásahy. G.5. Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu se v řešeném území nepředpokládají - nebudou navrhovány. V územním plánu nejsou vymezeny stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.
ŽALUDA, projektová kancelář
22
Odůvodnění územního plánu Lochenice
G.6. Výčet konkrétních pozemků pro VPS a VPO pro vyvlastnění a pro předkupní právo provede projektant podle mapy pozemkového katastru ve fázi návrhu ÚP před společným jednáním. Tento soupis parcel bude projektantem před vydáním ÚP aktualizován dle v té době platných údajů katastru nemovitostí. V textové části územního plánu je soupis konkrétních pozemků pro VPS a VPO pro vyvlastnění a pro předkupní právo. Tento soupis parcel bude před vydáním ÚP aktualizován dle v té době platných údajů katastru nemovitostí. H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Ochrana veřejného zdraví H.1. V řešeném území nepřipustit umísťování zařízení a činností, které mohou narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Územním plánem je v souladu s nadřazenou dokumentací navržena rozvojová lokalita Z12 pro umístění plánované dálnice D11. současně je počítáno s realizací ochranné a izolační zeleně (lokality K13, K14, K15) podél této návrhové plochy. Další zařízení a činnosti, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí, nejsou územním plánem navrhovány. H.2. Zastavitelné plochy pro bydlení umístit mimo území, u nichž bude předpoklad zasažení nadlimitními hladinami hluku, případně v těchto územích bude stanoveno podmínečně přípustné využití ploch, které bude zaručovat dosažení přijatelných hladin hluku v chráněných venkovních prostorech. U zastavitelných ploch pro bydlení vymezených v blízkosti stávajících i navržených dopravních staveb, kde se předpokládá zasažení nadlimitními hodnotami hluku z dopravy je územním plánem stanoveno podmíněně přípustné využití, které bude zaručovat dosažení přijatelných hladin hluku v chráněných venkovních prostorech (podmínka prokázání nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v dalším stupni projektové přípravy). Ochrana obyvatelstva H.3 Z hlediska ochrany obyvatelstva se požaduje respektovat požadavky vyhlášky k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva a požadavky dle platné vyhlášky o civilní ochraně. Ve smyslu ustanovení § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, budou v územním plánu po prověření a na základě požadavků vyplývajících z havarijního a krizového plánu stanoveny plochy pro: - ochranu území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, - zónu havarijního plánování, - ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, - evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování, - skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, - vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěné území a zastavitelné území obce, - záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, - ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, - nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a elektrickou energií. Požadavky vyhlášek jsou územním plánem respektovány. V kapitole 3.4. jsou na základě požadavků vyplývajících z havarijního a krizového plánu a po prověření stanoveny výše uvedené plochy. H.4 Problematiku zásobování „požární vody“ a dopravní dostupnosti území vozidly HZS řešit dle stávající koncepce. Z hlediska požární ochrany slouží vodovodní systém vybudovaný v obci i pro protipožární zajištění obce. U nově navrhovaných lokalit bude zajištěno dostatečné zásobení požární vodou a dopravní napojení umožňující přístup hasičské techniky. Návrh respektuje stávající koncepci zásobování vodou stanovenou v platné ÚPD a zároveň sleduje soulad s PRVK Královéhradeckého kraje.
ŽALUDA, projektová kancelář
23
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Obrana a bezpečnost státu H.5 Z hlediska obrany státu se požaduje respektovat zájmy Armády ČR – ochranné pásmo radiolokačního prostředku Nepolisy, komunikačního vedení, ochranné pásmo s výškovým omezením a hlukové pásmo letiště Hradec Králové. Výše uvedené zájmy Armády ČR jsou územním plánem respektovány. H.6. V řešeném území se zařízení a plochy sloužící k obraně státu nenacházejí. Zařízení a plochy pro obranu a bezpečnost státu nejsou v územním plánu vymezeny. Ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy H.7. Navržené změny nesmí zhoršovat odtokové poměry v území ani snižovat retenční schopnosti krajiny a musí respektovat záplavové území řeky Labe. Navrženými změnami nejsou zhoršeny odtokové poměry v území. Veškeré rozvojové lokality jsou situovány mimo stanovené záplavové území řeky Labe. H.8 Prověřit podmínky a dostatečnost provedení revitalizace vodních toků a realizace opatření zvyšující retenční schopnost krajiny. Územní plán vytváří podmínky pro realizaci opatření zvyšující retenční schopnost krajiny v rámci vymezeného koridoru pro revitalizační opatření v krajině (KRO1). V aktivní zóně záplavového území Labe je umožněna změna kultury na zemědělské půdě (zatravnění). Ochrana ložisek nerostných surovin a geologické stavby území H.9 V řešeném území se nachází netěžené výhradní ložisko nerostných surovin – štěrkopísků a zároveň chráněné ložiskové území. Územní plán respektuje netěžené výhradní ložisko nerostných surovin – štěrkopísků a chráněné ložiskové území. Z důvodu ochrany tohoto území před realizací jakýchkoliv staveb, zařízení, opatření a úprav krajiny, jejichž realizace by výrazně znesnadnila nebo podstatným způsobem zvýšila náklady na případné jeho budoucí využití, je návrhem vymezena plocha rezervy R1 (NT – plocha těžby nerostů). Ochrana ZPF, PUPFL H.10 požaduje v souladu s ustanovením § 4 a § 5 zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, aby byla při návrhu zastavitelných ploch maximálně zohledněna ochrana zemědělské půdy Při zpracování územního plánu bylo postupováno způsobem uvedeným v § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF). Zastavitelné plochy byly vymezeny v souladu se zásadami uvedenými v § 4 zákona o ochraně ZPF. Zdůvodnění záboru ZPF je provedeno v souladu s přílohou č. 3 vyhlášky č. 13/2004 Sb. H.11. V případech nezbytného odnětí ZPF je nutné nenarušovat organizaci a obhospodařování zemědělského půdního fondu a pro záměry odnímat jen nejnutnější plochu zemědělské půdy (v případě záboru v nejvyšších třídách ochrany nutno provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení v alternativách s odůvodněním, proč je navrhované řešení nejvhodnější z hlediska ochrany zpf) Územní plán vymezuje zastavitelné plochy smíšené obytné výhradně v přímé návaznosti na zastavěné území. Návrhem jsou respektovány zásady ochrany ZPF. Zastavitelné plochy jsou územním plánem vymezeny v souladu s nadřazenou ÚPD a doplňujících jednání se zástupci ministerstva dopravy, ŘSD a projektanta stavby (Valbek s.r.o. Liberec). Vyhodnocení záborů ZPF je součástí odůvodnění územního plánu. H.12 V návrhu územního plánu je nutné vyhodnotit a zdůvodnit jak zastavitelné plochy nově navrhované, tak i plochy přebírané (nerealizované lokality) ze stávající územně plánovací dokumentace, současně tyto plochy označit v odůvodnění – v tabulkách ZPF Vyhodnocení záborů ZPF je podrobněji popsáno v kapitole 5.1 Zemědělský půdní fond, v podkapitole 5.1.4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám. Současně jsou v tabulkách ZPF označeny přebírané plochy ze stávající ÚPD.
ŽALUDA, projektová kancelář
24
Odůvodnění územního plánu Lochenice
H.13. V případě návrhu ploch pro zalesnění nutno prokázat agronomickou nevhodnost odnímaných půd pro zemědělské využití a zvážit potřebu zvýšení lesnatosti daného území. Plochy pro zalesnění nejsou územním plánem vymezeny. I. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území V územním plánu je třeba vyřešit následující urbanistické, dopravní a hygienické závady v území, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy(číslování záměrů a střetů souhlasí s grafickou přílohou umístěnou k nahlédnutí na www.hradeckralove.org: 1) záměr na realizaci projektované dálnice D11 - řešit střety s trasami technické infrastruktury - řešit vymezení prvků ÚSES s ohledem na D11 Navržená trasa dálnice D11 je na území obce dlouhodobě územně stabilizována. Podkladem pro její vymezení v územním plánu Lochenice je zpracovaná dokumentace pro stavební povolení (DSP, Valberk s.r.o. Liberec) pro stavbu 1106 Hradec Králové – Smiřice, kde střety s výše uvedenými trasami technické infrastruktury a vymezenými prvky ÚSES jsou řešeny drobnými přeložkami inženýrských sítí a jednotlivými přemostěními přes prvky ÚSES. 2) záměr modernizace železniční trati Hradec Králové - Jaroměř - ponechat pásmo 10m na každou stranu pro umožnění zkapacitnění trati Územním plánem je pro tyto účely vymezen koridor KD1 v proměnné šířce 70 – 100 m. Jeho vymezení vychází z nadřazené dokumentace a je upraveno s ohledem na průchod územím, resp. územním plánem je zohledněna konfigurace terénu. 3) záměr ploch pro bydlení – východní část území - ochranné pásmo železnice a vliv její zamýšlené modernizace - nejkvalitnější třídy ochrany ZPF Rozvojové plochy bydlení nezasahují do koridoru KD1 pro optimalizaci a zdvoukolejnění stávající železniční tratě č. 031. Případnou výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy a zároveň respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, a postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu.
4) záměr ploch pro bydlení dle platné ÚPD - řešit dopravní napojení - napojení na technickou infrastrukturu - nejkvalitnější třídy ochrany ZPF V případě rozsáhlejších ploch pro bydlení bude napojení na dopravní a technickou infrastrukturu součástí komplexního řešení v rámci zpracovaných územních studií. Zbývající lokality budou napojeny na stávající komunikační síť, popřípadě pomocí prodloužení místních komunikací (lokality P1 –P4) a stávající systémy technické infrastruktury. 5) záměr ploch pro bydlení dle platné ÚPD – zahuštění ploch bydlení v zastavěném území - řešit dopravní napojení - napojení na technickou infrastrukturu Dopravní napojení a napojení na technickou infrastrukturu bude řešeno prodloužením stávajících tras dopravní a technické infrastruktury. Za účelem podpory intenzifikace zastavěného území byly vymezeny přístupové komunikace P1 – P4. 6) záměr rozšíření plochy pro zemědělskou výrobu a skladování - řešit dopravní napojení stávajícím sjezdem - respektovat ochranné pásmo silnice 1.třídy Rozvojová lokalita Z11 pro zemědělskou výrobu a skladování bude napojena ze stávající místní komunikace, resp. bude využit stávající sjezd k zemědělskému areálu.
ŽALUDA, projektová kancelář
25
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Návrhem je respektováno ochranné pásmo silnice I/33. V tomto pásmu nebudou umisťovány žádné stavby a zařízení. 7) vymezit plochu územní rezervy pro těžbu štěrkopísku v návaznosti na stejné plochy vymezené na území sousedních Smiřic Územní plán vymezuje plochu územní rezervy R2 - plocha těžby nerostů (NT) v návaznosti na plochy stejného funkčního zařazení na území sousedních Smiřic. Důvodem vymezení je ochrana širšího území před využitím, které by znemožnilo, případně znesnadnilo její budoucí využití pro daný účel. 8) Vytvořit podmínky pro funkční provázanost řešení na sousední katastrální území ve vztahu k platné územně plánovací dokumentaci v obci Předměřice nad Labem Návrh respektuje platnou územně plánovací dokumentaci sousední obce Předměřice nad Labem a řeší především návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků ÚSES. 9) ohrožení území povodní - při navrhování rozvojových lokalit (záměrů) a případné navrhované stabilizaci stávajících ploch respektovat záplavové území Labe. Do stanoveného záplavového území Q100 a aktivní zóny záplavového území významného vodního toku Labe nejsou navrhovány rozvojové plochy s předpokladem zastavění území trvalými stavbami. Veškeré stabilizované i rozvojové plochy bydlení se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od tohoto toku. 10) nedostatečná prostupnost krajiny - řešit návrhem cyklostezek, účelových komunikací a místních turistických tras, návrhem max. zohlednit a využít původní cestní síť v návaznosti na plán společných zařízení – Komplexní pozemkové úpravy Na základě dokončených komplexních pozemkových úprav je v územním plánu vymezena síť mimosídelních cest (Z16 – Z24) s cílem obnovit strukturu krajiny, posílit její ekologicko stabilizační funkce a zvýšit prostupnost území. Za účelem podpory využití rekreačního potenciálu území a propojení turistických oblastí regionu je dle zpracované projektové dokumentace (Highway Design s.r.o.) vymezena podél Labe cyklostezka propojující významné turistické cíle (Hradec Králové, Jaroměř, Kuks). 11) upřesnit řešení ploch ÚSES regionálního a lokálního významu v návaznosti na plán společných zařízení – Komplexní pozemkové úpravy Koncepce systému ekologické stability stanovená v územním plánu vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů. Lokalizace jednotlivých skladebných prvků ÚSES byla územním plánem na základě terénních průzkumů aktualizována a upřesněna s ohledem na zpracovaný plán společných zařízení – KPÚ. 12) řešit sníženou druhovou rozmanitost krajiny změnou kultury (zatravnění) v návaznosti na plán společných zařízení – Komplexní pozemkové úpravy V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavitelném území vymezeny především stabilizované přírodní, zemědělské, lesní a smíšené plochy, doplněné o návrhové plochy zeleně – ochranné a izolační a plochu rezervy – plocha těžby nerostů. Podpora druhové rozmanitosti krajiny je umožněna v těchto plochách v souladu s jednoznačně formulovanými podmínkami využití. V aktivní zóně záplavového území Labe je umožněna změna kultury na zemědělské půdě (zatravnění) v návaznosti na plán společných zařízení – KPO. 13) řešit doporučená revitalizační opatření - protierozní ochrana půd Kromě ploch výše uvedených je v nezastavěném území za účelem protierozní ochrany půd vymezen koridor revitalizačních opatření (KRO1). 14) řešit doporučená revitalizační opatření – maximální podpora ekologické stability Řešeno vymezením prvků ÚSES doplněných sítí interakčních prvků liniového charakteru, koridoru pro revitalizační opatření v krajině (KRO1) a plochy zatravnění v aktivní zóně záplavového území Labe.
ŽALUDA, projektová kancelář
26
Odůvodnění územního plánu Lochenice
15) řešit doporučená revitalizační opatření – zakládání trvalých travních porostů a lesů Vymezením stabilizovaných ploch v nezastavěném území, především smíšených, lesních a přírodních je zajištěno jejich zachování. Nejsou zakládány nové plochy PUPFL. 16) záměr technické infrastruktury – řešit umístění čistírny odpadních vod v souladu s připravenou projektovou dokumentací Územní plán v souladu s projektovou dokumentací pro stavební povolení (DSP) „Splašková kanalizace, ČOV“ (IKKO Hradec Králové, s.r.o., Ing. Bohuslav Kouba) řeší umístění ČOV Lochenice (zastavitelná plocha Z3). 17) Dále je třeba řešit střety záměrů s ochrannými a bezpečnostními pásmy technické infrastruktury při navrhování rozvojových lokalit je třeba tato pásma respektovat, využít jako prostorový limit plošného rozvoje zástavby Návrhem jsou respektována ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury. Plánovaná výstavba v rozvojových lokalitách nebude zasahovat do těchto prostorů. V případě lokalit prostorově rozsáhlejších budou stanovené územní studie řešit případnou parcelaci a členění ploch s ohledem na tyto omezující jevy.
18) Při navrhování rozvojových lokalit (záměrů) neohrozit prostupnost krajiny - ponechat dostatečný průchod volnou krajinou z hlediska ekologické funkčnosti i rekreační využitelnosti. Navrženými záměry není ohrožena prostupnost krajiny. Na základě dokončených komplexních pozemkových úprav je v územním plánu vymezena síť mimosídelních cest (Z16 – Z24) s cílem obnovit strukturu krajiny, posílit její ekologicko stabilizační funkce a zvýšit prostupnost území. Řešeno vymezením ÚSES doplněného sítí interakčních prvků liniového charakteru a koridorů pro revitalizační opatření v krajině (KRO). J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose. J.1. Obec leží v rozvojové oblasti OB4 (čl.43 PÚR ČR 2008) a je dotčeno návazností na rozvojovou osou republikového významu OS4 (čl.55 PÚR ČR 2008), která je založena na očekávaném vlivu dálnice D11 na úseku Praha – Hradec Králové – Trutnov. Pozice obce v rozvojové oblasti republikového významu OB4 s návazností na rozvojovou osu republikového významu OS4 (očekávaný vliv dálnice D11) klade zvýšené nároky na rozvoj území. V případě Lochenic je orientován především na bydlení ve venkovském prostředí a s tím související zkvalitnění veřejné infrastruktury.
J.2. S ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury se předpokládá vymezení zastavitelných ploch (blíže specifikovaných v kap. C, E a I), zejména pro bydlení a dle potřeby ploch přestavby. Při tvorbě celkové koncepce rozvoje obce a vymezování zastavitelných ploch byla zohledněna především pozice obce ve struktuře osídlení, vazby na vyšší správní centra (především jejich dobrá dopravní dostupnost), předpokládaný demografický vývoj a významné limity území. Koncepce rozvoje je podrobně uvedena v textové části Odůvodnění ÚP Lochenice v kapitole 3.1. Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch.
K. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. K.1. Požadavek není v této fázi stanoven. V průběhu zpracování ÚP Lochenice zváží projektant v závislosti na míře podrobnosti návrhu územního plánu a velikosti navrhovaných lokalit, zda zástavbu na rozvojových plochách podmínit zpracováním územní studie. Ta prověří změny využití území a bude podmínkou pro rozhodování. Pro zastavitelné plochy smíšené obytné – venkovské (SV) většího plošného rozsahu je územním plánem stanovena podmínka zpracování územní studie. Jedná se o lokality Z1, Z4, Z5, Z6. K.2. ÚP bude obsahovat lhůtu pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti. Územním plánem je stanovena lhůta pro pořízení územních studií. Lhůta pro pořízení studií se stanovuje na 6 let od účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává.
ŽALUDA, projektová kancelář
27
Odůvodnění územního plánu Lochenice
L. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodovaní o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. L.1. Nepředpokládá se. Pokud bude na základě vydaného ÚP požadováno zpracování regulačního plánu, ÚP bude obsahovat zadání regulačního plánu. Z projednání návrhu zadání ÚP nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodovaní o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. V ÚP nejsou tyto plochy ani koridory vymezeny. M. Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast M.1. Na základě zjišťovacího řízení a na základě stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Královéhradeckého kraje je stanoveno, že Územní plán Lochenice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem vyhodnocení budou zejména plochy pro výrobu a skladování, plochy občanské vybavenosti komerční většího rozsahu a pro sport. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracovává osoba k tomu oprávněná v souladu s přílohou stavebního zákona. Ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitou souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit. V průběhu zpracování návrhu územního plánu bylo podrobně vyhodnoceno stávající využití stabilizovaných ploch pro občanskou vybavenost komerčního charakteru, tělovýchovu a sport a ploch výroby. Na základě terénních průzkumů byla v rámci stabilizovaných ploch zjištěna určitá rezerva pro event. plánované záměry místního významu (víceúčelové hřiště se zázemím) a nově navrhované plochy pro občanskou vybavenost a sport nebyly v územním plánu vymezeny. V návaznosti na provozovaný zemědělský areál byla vymezena zastavitelná plocha zemědělské výroby Z11 minimálního rozsahu (0,27 ha) pro rozšíření stávajících skladovacích kapacit rostlinné výroby. Na základě výše uvedeného požádal pořizovatel (Magistrát města Hradce Králové, odbor hlavního architekta) krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný úřad dle § 22 o posuzování vlivů na životní prostředí,o přehodnocení stanoviska k návrhu zadání (žádost ze dne 7.6.2011 pod č.j. 101370/2011/HA/Pe). Krajský úřad vydal dne 15.6.2011 stanovisko k přehodnocení návrhu zadání ÚP Lochenice z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10 i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pod č.j. 11128/ZP/2011, ve kterém nepožaduje návrh ÚP Lochenice posoudit ve smyslu § 10 i zákona EIA. M.2. Dotčený orgán z hlediska ochrany přírody a krajiny dále ve svém stanovisku vyjádřil, že návrh zadání nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit nebo vyhlášené ptačí oblasti. M.3 Na základě výše uvedeného v souladu s ustanovením § 47 odst. 3 bude součástí územního plánu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj dle přílohy č.5 vyhlášky 500/2006 Sb. Z důvodů uvedených v přehodnocení stanoviska č.j. 11128/ZP/2011 ze dne 15.6.2011 se územní plán s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona nevyhodnocoval z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území. N. Požadavky na zpracování konceptu, včetně požadavku na zpracování variant. N.1. Zpracovávání ÚP Lochenice nepředpokládá variantní řešení, proto bude zpracován územní plán bez konceptu. V případě, že by z projednávání návrhu zadání územního plánu vyplynul případný požadavek variantních řešení, bude tento požadavek upřesněn po projednání návrhu zadání ÚP Lochenice. Z projednání návrhu zadání ÚP nevyplynul požadavek na variantní řešení. Zpracování etapy konceptu není schváleným zadáním ÚP Lochenice požadováno. Koncept řešení nebyl zpracován.
ŽALUDA, projektová kancelář
28
Odůvodnění územního plánu Lochenice
O. Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení, včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. O.1 Bude dodržen obsah členění ÚP podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., . ÚP Lochenice je zpracován v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. O.2 ÚP bude zpracován digitálně nad katastrální mapou měřítka 1: 2 880 (1 :2 000) Územní plán je zpracován digitálně nad katastrální mapou měřítka 1: 2 880. O.3 Návrh ÚP bude pro účely společného jednání odevzdán ve dvou vyhotoveních. Bude respektováno. O.4 Upravený návrh ÚP podle výsledků společného jednání s dotčenými orgány a posouzení návrhu krajským úřadem bude odevzdán pro účely veřejného projednání odevzdán ve dvou vyhotoveních. Bude respektováno. O.5 Bude-li nutné na základě veřejného projednání návrh územního plánu upravit, bude odevzdán výsledný návrh ÚP ve čtyřech vyhotoveních. Nebude-li vyžadována na základě veřejného projednání úprava návrhu, budou dotištěna další dvě vyhotovení návrhu. Výsledný návrh bude odevzdán spolu s datovým nosičem. Bude respektováno. O.6 Součástí kompletního tištěného vyhotovení ÚP Lochenice bude vždy CD s elektronickou formou ÚP ve formátu PDF pro účely umístění na webových stránkách. Čistopis bude navíc obsahovat i souřadnicová orientovaná výkresová data (S-JTSK) ve formátu ESRI-SHP. Bude respektováno. O.7 Textová a grafická část územního plánu (bez odůvodnění) bude obsahovat jen zásady a pokyny bez popisných a zdůvodňujících částí. Nemůže obsahovat části, o kterých nemá zastupitelstvo obce pravomoc rozhodnout (seznam památek, chráněných území, záplavových území, stávající ochranná pásma - patří do odůvodnění) Je respektováno.
7 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 7.1
Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch
7.1.1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním, resp. katastrálním územím obce Lochenice o rozloze 618 ha. Pro Lochenice je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem statutární město Hradec Králové. Dle administrativního členění náleží Lochenice do Královéhradeckého kraje, okresu Hradec Králové.
7.1.2
Odůvodnění koncepce rozvoje obce
Lochenice leží v kulturní krajině polabských nížin necelých 5 km (Plotiště nad Labem), resp. 10 km (centrum) severně od krajského města Hradce Králové, na jedné z významných historických urbanizačních os území spojující města Hradec Králové, Smiřice, Jaroměř, Náchod s územím Polska (Kladska). Toto specifické postavení obce, a zároveň relativně vysoká koncentrace vyšších správních center oblasti na této ose, zajišťují Lochenicím kvalitní nabídku v oblastech vyšší občanské
ŽALUDA, projektová kancelář
29
Odůvodnění územního plánu Lochenice
vybavenosti a pracovních příležitostí. Převážná část záměrů nadmístního významu je koncentrovaná do těchto blízkých vyšších správních center, tj. Hradce Králové, Jaroměře a Smiřic. Širší oblast lze charakterizovat jako nížinatou s převažujícím zemědělským využíváním krajiny, průmyslová výroba je koncentrovaná na okrajích měst. Dochovaný zemědělský charakter Lochenic je výrazně ovlivněn dostupností krajského města Hradce Králové a blízkých měst Smiřice a Jaroměř a polohou na jejich spojnici. Z pohledu současných širších vazeb mají pro Lochenice význam především silnice I/33 (dálnice D11) spojující hlavní město Prahu s Hradcem Králové a Polskem, celostátní dráha č. 031 v úseku Hradce Králové – Jaroměř a dopravní systém blízkého Hradce Králové. V řešeném území se nachází koncentrované, převážně lineární osídlení při silnici III. třídy, které je vymezeno od jihu zástavbou sousední obce Předměřice n. L., od západu silnicí I/33 a dálnicí D11 a od východu železniční tratí. Těmito limity je jednoznačně determinováno zastavěné území i rozvojové možnosti území.
7.1.3 Demografické předpoklady Vývoj počtu obyvatel
Vývoj počtu obyvatel žijících na území obce Lochenice je doložen tabulkou (viz. níže). Dle dostupných statistických údajů za období 1869 (počátek důvěryhodných záznamů) – 2010 prošel vývoj počtu obyvatel poměrně dynamickým vývojem. Prakticky až do konce 19. století byl zaznamenán trvalý nárůst obyvatel, který byl pravděpodobně způsoben zavedením významné železniční trati do obce a rozvojem dalších služeb v tomto období, které měly za následek vylepšení životní úrovně a dopravní obslužnosti venkovských sídel. Tento trend výrazně oslabila nejprve 1. světová válka a definitivně na dlouho ukončila 2. světová válka. Maximální počet obyvatel v Lochenicích byl zaznamenán v roce 1890, kdy zde žilo 866 obyvatel. V poválečném období došlo k výraznému úbytku obyvatel způsobenému populační stagnací, zvýšenou mortalitou během války a stagnací průmyslu. Druhá polovina 20. století je poznamenána celorepublikovým trendem odchodu lidí z venkova do měst. Na tom se odráží fakt, že Lochenice se ve druhé polovině 20. století výrazně nerozvíjely. Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 – 2010: obec/rok Lochenice
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 822
839
866
766
746
722
833
614
572
491
457
429
496
569
Z následující tabulky vývoje počtu obyvatel Lochenic v posledních deseti letech je patrný výrazný nárůst populace, tj. o 15% (nárůst od roku 2001 je 73 obyvatel), který je způsoben zvýšenou poptávkou po dostupném bydlení v kvalitním prostředí, v blízkosti vyšších správních center podpořen výbornou dopravní dostupností. Lochenice tak lze pokládat za vyhledávanou destinaci, kam se stěhují
ŽALUDA, projektová kancelář
30
Odůvodnění územního plánu Lochenice
lidé, především z nedalekého Hradce Králové. Lze předpokládat, že migrující mladší lidé založí časem rodiny a počet obyvatel bude i nadále mírně přibývat. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001 – 2010 (stav k 31. 12. daného roku): rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Lochenice
496
494
504
504
511
510
523
539
550
569
Počet obyvatel v Lochenicích má v posledních letech vzrůstající trend. Celkový počet obyvatelstva významně ovlivňuje mimo přirozený pohyb (narození, zemřelí) též mechanický pohyb (stěhování) označovaný jako migrace. Hodnoty přírůstku přirozeného a migračního jsou uvedeny v tabulce (viz. níže). Nárůst je způsoben především vysokým podílem přistěhovalých než přirozeným přírůstkem a je do značné míry charakteristický pro obce v zázemí velkých měst využívajících tzv. aglomeračních výhod (naopak blízký Hradec Králové zaznamenává trvalý úbytek počtu obyvatel od roku 1991). Celkově tak dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel, jež je dokladem toho, že Lochenice jsou a s největší pravděpodobností budou vyhledávanou destinací, kam se stěhují lidé, především z nedalekého Hradce Králové. Migrační vývoj v letech 2001 – 2010: Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Stav 1. 1.
501
496
494
504
504
511
510
523
539
550
Narození
4
2
5
6
7
4
5
11
6
7
Zemřelí
8
4
7
2
7
1
6
3
3
3
Přírůstek přirozený
-4
-2
-2
4
0
3
-1
8
3
4
Přistěhovalí
14
22
31
13
17
9
25
20
13
22
Vystěhovalí
15
22
19
17
10
13
11
12
5
7
Přírůstek migrační
-1
0
12
-4
7
-4
14
8
8
15
Přírůstek celkový
-5
-2
10
0
7
-1
13
16
11
19
Dle dostupných statistických údajů žilo v roce 2010 (údaj ke dni 31.12.2010) v Lochenicích 569 obyvatel. Hustota zalidnění tak dosahovala 92,1 obyv./km2, což odpovídá zhruba polovině celostátního průměru. Tato hodnota ukazuje, že se jedná o zemědělskou oblast. Zastoupení obyvatel podle pohlaví nevykazuje abnormální jev – podíl je v celku vyrovnaný, mírně převládají ženy. Více než 70 % ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací – nejčastěji do blízkého krajského města Hradce Králové, případně do Jaroměře a Smiřic. Většina denní migrace se odehrává v klíčovém směru do Hradce Králové a zpět. Zemědělská oblast Polabí se vyznačuje nadprůměrným podílem
ŽALUDA, projektová kancelář
31
Odůvodnění územního plánu Lochenice
zaměstnaných v primárním sektoru (především v zemědělství) – v Lochenicích bylo v roce 2001 takto zaměstnaných téměř 12% obyvatel. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin k 31. 12. 2010 Věková skupina v % Obyvatelstvo celkem
Kraj / obec
celkem
muži
ženy
0-14
15-64
65+
0-14
15-64
65+
0-14
15-64
65+
Královéhradecký kraj
554 803
14,4
69,5
15,8
15,3
71,0
13,7
13,8
67,0
19,2
Lochenice
569
17,9
68,6
13,5
18,3
71,3
10,4
17,6
65,9
16,5
Nejpočetněji je zastoupena věková skupina 15 až 64 let – téměř 70% obyvatel, což odpovídá průměru Královéhradeckého kraje i celorepublikovému průměru. Věkové skupiny 0 až 14 let a 65+ jsou zastoupeny téměř 18%, resp. více než 13% obyvatel. Podle pohlaví mají větší zastoupení muži u věkových kategorií 0 až 14 a 15 až 64 let, v kategorii 65+ narůstá výrazně podíl žen, které se průměrně dožívají vyššího věku než muži. V porovnání s celkovou situací v Královéhradeckém kraji můžeme v Lochenicích sledovat v zásadě mladší populaci, resp. vyšší podíl dětí. Dokladem toho je i nižší průměrný věk 39,5 let v porovnání s celokrajským průměrem, tj. 41,1 let. Odhad budoucího demografického vývoje Z údajů vývoje počtu obyvatel a migračního trendu je zřejmé, že počet trvalých obyvatel v obci se v posledních letech nejen stabilizoval, ale vykazuje poměrně stabilní nárůst v průměru o téměř 7 obyvatel za rok během posledních deseti let, přičemž největší nárůst byl zaznamenán od roku 2009, kdy došlo k nárůstu populace o 19 lidí na současný počet 550 obyvatel (údaj k datu 1.1.2010). Navíc se v posledních letech přirozený přírůstek v populaci nepohybuje v záporných hodnotách, což svědčí o několikaleté převaze narozených oproti zemřelým. Vzhledem k současným trendům odlivu obyvatel z větších měst na venkov s příznivějším životním prostředím i podmínkami pro výstavbu lze usuzovat, že populace v Lochenicích bude i nadále přibývat. Blízkost vyšších správních center, především Hradce Králové, Jaroměře a Smiřic s jejich nabídkou pracovních příležitostí a vyšší občanské vybavenosti je spolu s dobrou dostupností formou silničního i železničního dopravního napojení základním předpokladem pro příchod dalších obyvatel do této oblasti. V návrhovém období (do roku 2025) lze tedy očekávat trvanlivost tohoto trendu (nárůst obyvatel) – a to především díky imigraci obyvatel, zejména pokud obec nabídne dostatečnou nabídku ploch pro výstavbu rodinných domů. Bytový a domovní fond Vývoj počtu domů 1869 – 2001 rok Lochenice
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 127
128
129
118
121
125
158
169
155
148
141
168
181
Vývoj počtu domů se v průběhu sledovaného období permanentně zvyšoval nebo stagnoval. Prudký nárůst počtu domů je zaznamenán mezi lety 1921 a 1930 (o 33 domů), respektive 1950 (o dalších 11 domů) jako reakce na růst populace v prvních 30 letech 20. století. V důsledcích 2. světové války – zvýšené mortality, stagnace výstavby a odchodu obyvatel od 50. let počet domů klesl až na hodnotu 141. S populačním nárůstem a s poptávkou po bydlení v zázemí většího města pak počet domů stoupá na doložené historické maximum 181 domů v roce 2001. Podle SLDB 2001 bylo v Lochenicích registrováno 181 domů, z toho převážnou část tvořily rodinné domy (94,4%). Většina obytných objektů je postavena během druhé poloviny 20. století, jedná se převážně o rodinné domy o 1 až 2 nadzemních podlažích. Z počtu 181 bylo trvale obydlených 146 domů (cca 81 %). Pouze 8 domů slouží k rekreaci z celkového počtu 35 trvale neobydlených domů.
ŽALUDA, projektová kancelář
32
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Do budoucna se očekává další nárůst domovního fondu. Tento vývoj úzce koresponduje se stěhováním dalších obyvatel do této oblasti.
7.1.4 Urbanistická struktura, vývoj osídlení Urbanistický vývoj území Lochenice jsou situovány na ploché terase na pravém břehu Labe, které zde tvoří poměrně širokou nivu. Sídlo se postupně začalo formovat podél hlavní urbanizační osy vedoucí od jihu z Předměřic, dále vycházející na severním okraji Lochenic na západní stranu, kde se napojuje na komunikaci hlavní, dříve zvanou císařskou. Obec se v nejstarších pramenech uvádí pod jmény Lochynice, též Lochenice. Při stavbě železnice v roce 1857 a později při jejím rozšiřování roku 1893 a 1897 byly nalezeny památky na osadu z doby neolitické a stopy po římských výpravách. O Lochenicích je zmínka v zakládací listině strahovského kláštera z roku 1143, starobylý kostel se uvádí již v roce 1350. Během husitských válek byl zpustošen a na sklonku 15. století znovu opraven. Tento původně gotický kostel Narození Panny Marie byl posléze v letech 1784 – 86 přestavěn v barokním slohu. V původní podobě se zachovala pouze věž. Tento kostel se tak stal základním prvkem lokálního centra v Lochenicích, kde je dodnes největší koncentrace objektů občanské vybavenosti. Lochenice se vyvíjely jako vesnické sídlo s převažující zemědělskou obživou na okolní úrodné půdě, osídlení se postupně koncentrovalo podél dnešní silnice III. třídy a dále okolo cesty směřující k žel. zastávce, resp. k železniční trati. Pro obec je charakteristické řádkové osídlení, s celkem pravidelnou parcelací. Obec byla tvořena převážně obytnými objekty, jež byly doplněny o hospodářské budovy. Jednalo se o protáhlá stavení nebo o objekty zformované do písmene L. Druhá polovina 19. století je v Českých zemích obdobím postupného pronikání průmyslové revoluce na venkov ve formě kvalitativního rozvoje urbanizovaného prostoru a sídelních vazeb. V roce 1856 se začalo se stavbou železniční tratě vedoucí z Pardubic do Liberce. Zkvalitnění dopravního spojení s okolními sídly předznamenalo následný nárůst počtu obyvatel a další rozvoj obce. V roce 1910 byla dokončena stavba školy, která sloužila svému účelu do roku 1960. Ve 2. polovině 20. století se Lochenice rozvíjely jen nepatrně – celkový počet domů se snížil. V obci vzniká kolektivizací pozemků zemědělské družstvo (JZD), které se stává nedílnou součástí života v obci. Dominantní funkcí zastavěného území bylo vždy bydlení venkovského typu, později doplněné novějšími samostatnými rodinnými domy v jižní části obce formovanými podél kolmé cesty, starší objekty mají charakter chalup s hospodářskými objekty nebo větších zemědělských usedlostí. Východiska koncepce rozvoje území obce Návrh územního plánu je koncipován tak, aby umožňoval obnovu a rozvoj území ve všech jeho funkčních složkách a současně vytvářel podmínky pro ochranu hodnot a respektoval limity využití území. Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je maximální respektování a ochrana přírodních, krajinných a urbanistických hodnot. Rozvoj území obce je proto zaměřen převážně na zkvalitnění stávajícího prostředí a koordinovaný růst osídlení v souladu se zachováním charakteru krajiny a přírodního prostředí. Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících podmínek:
specifika vyplývající z polohy Lochenic v Rozvojové oblasti OB4 a z úzké vazby na krajské město – Hradec Králové a ostatní spádová centra oblasti (Smiřice, Jaroměř);
stabilizovaná urbanisticky hodnotná struktura a prostorové uspořádání osídlení jednoznačně vymezené hlavními dopravními tahy (silnice I/33, železniční trať);
vazby, resp. vztahy a poloha území v rámci Hradecko - pardubické aglomerace;
velice výhodná poloha ve vztahu k hlavním dopravním osám v území;
poloha obce v atraktivním údolí přirozeně meandrujícího vodního toku Labe
ŽALUDA, projektová kancelář
33
Odůvodnění územního plánu Lochenice
výrazná determinace urbanistického řešení zejména v důsledku liniových dopravních staveb (silnice I/33, železniční trať) a přírodních limitů řešeného území (zejména prvky regionálního ÚSES a PR Trotina, stanovené rozsáhlé záplavové území Labe, významný podíl kvalitních zemědělských půd);
rekreační potenciál území a trvalé zvyšování zájmu o rekreaci, turistiku a sport zejména v návaznosti na blízké správní centrum oblasti – Hradec Králové;
stávající veřejná infrastruktura v území (zejména dopravní systém, technické vybavení);
tradice zemědělství a dochovaný zemědělský charakter obce;
atraktivní přírodní a krajinné zázemí
Odůvodnění koncepce rozvoje území Území obce je do značné míry ovlivněno dynamikou rozvojové oblasti OB4 Hradecko pardubické aglomerace a úzkou vazbou na navazující rozvojovou osu OS4 republikového významu. Poloha obce při hlavní spojnici směřující z Prahy do Hradce Králové, Jaroměře a dále do Polska představuje rozvojový předpoklad pro poptávku především po plochách bydlení. S přihlédnutím k demografickým údajům je možno počítat s trvalým ročním přírůstkem obyvatel v obci. Právě úzká vazba na regionální metropoli Hradec Králové je jedním ze základních předpokladů budoucího rozvoje Lochenic, jako sídla residenčního charakteru. Řešené území leží v dostatečné blízkosti Hradce Králové na to, aby obyvatelé Lochenic mohli využívat rozsáhlou hradeckou vybavenost a nabídku pracovních příležitostí. V rámci koncepce rozvoje území obce jsou primárně vymezeny plochy smíšené obytné – venkovské (SV) především pro bydlení v rodinných domech a doplňkové funkce. Převážně se jedná o extenzi zastavěného území v jižním a jihovýchodním segmentu a plošné doplnění zástavby ve vhodných lokalitách. Z nadřazených územně plánovacích dokumentací (PÚR ČR, rozpracované ZÚR KHK) jsou dále převzaty, a v měřítku územního plánu upřesněny, koridory a plochy pro dopravní infrastrukturu. Zejména se jedná o plochu pro plánovanou dálnici D11 z Hradce Králové do Jaroměře a koridor KD1 pro optimalizaci a zdvoukolejnění železniční tratě č. 031 a koridor územní rezervy pro propojení tratí č. 031 a č. 046. Za účelem zvýšení turistické a rekreační atraktivity území je na území obce vymezen úsek dálkové cyklostezky Hradec Králové – Jaroměř – Kuks, která propojuje zejména místa turistických center regionu. V rámci koncepce technické infrastruktury je samostatně řešeno odvádění a čištění odpadních vod. Územní plán navrhuje v souladu se zpracovanou dokumentací a vydaným správním rozhodnutím (SP) realizaci oddílné kanalizace a vymezuje plochu pro výstavbu centrální ČOV Lochenice v jižní části obce. V oblasti hospodářského rozvoje je navrženo minimální rozšíření kapacity zemědělské výroby, a zároveň umožněna nerušící výroba v rámci ploch smíšených obytných (SV). Koncepce rozvoje území obce stanovená územním plánem vychází z následujících zásad:
podpořit vyváženost územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území;
respektovat stávající kompoziční vztahy, při vymezování zastavitelných ploch vycházet z předpokladu zachování významu kulturních, historických, krajinných a přírodních hodnot území, chránit a rozvíjet založenou urbanistickou strukturu sídla, nevytvářet nová sídla v krajině;
jednoznačně determinovaná oblast dalšího možného rozvoje, resp. uzavřenost sídla mezi hlavními dopravními tahy (silnice I/33, železniční trať), které tak tvoří jednoznačné liniové bariéry v území;
vytvářet podmínky pro rozvoj a koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury, umožnit rozvoj veškeré místně dostupné technické infrastruktury i v rámci zastavitelných ploch;
ŽALUDA, projektová kancelář
34
Odůvodnění územního plánu Lochenice
v oblasti dopravní infrastruktury vymezit plochu pro vedení dálnice D11 dle projektové dokumentace spolu s řešením navazujících ploch zeleně a koridor pro optimalizaci a zdvoukolejnění železniční trati č. 031;
zohlednit riziko záplav na tocích v oblasti (Labe, Trotina, Olšovka, Sendražický potok) a navrhnout taková opatření, která umožní zvýšení ochrany zastavěného území před povodněmi;
vytvářet podmínky pro realizaci opatření, která chrání, obnovují a doplňují charakteristické uspořádání území a zvyšují jeho ekologickou stabilitu, chránit mimolesní zeleň a podporovat rozmanitost krajinných ploch;
stanovit podmínky plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a zastavitelných ploch tak, aby byla zajištěna hospodárnost jejich využití a minimalizovány negativní vlivy sídla na okolní nezastavěné území;
navrhnout řešení pro odvádění a čištění odpadních vod, obecně umožnit zkvalitnění a rozvoj veškeré místně dostupné technické infrastruktury.
Odůvodnění urbanistické koncepce Řešené území je součástí zemědělské intenzivně využívané krajiny. Jádrem území je jediné sídlo Lochenice utvářené především podél hlavní urbanizační osy (silnice III/29913), jasně vymezené především hlavními dopravními trasami. Takto jednoznačně definované limity usměrňují rozvoj obce na jižním, resp. jihovýchodním okraji. Zastavěné území lze považovat za stabilizované a efektivně využívané. Určitou rezervu tvoří hospodářské zahrady a zadní trakty bývalých hospodářských staveb. Převažující formou bydlení jsou domy s hospodářskými objekty a novější samostatné rodinné domy. Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) s příměsí nerušících obslužných funkcí tvoří převážnou část stabilizovaného urbanizovaného území obce. Základním východiskem pro lokalizaci rozvojových ploch je stabilizovaná urbanistická struktura, existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní dostupnost, inženýrské sítě, občanská vybavenost). V důsledku výskytu značného množství limitujících prvků v území je těžiště návrhových ploch soustředěno na jižním, resp. jihovýchodním okraji území. Zastavitelné plochy jsou sevřeny stávající zástavbou a železniční tratí. Návrhem dochází k prostorovému i plošnému propojení Lochenic s Předměřicemi se záměrem vytvoření kompaktního urbanizovaného celku. Z hlediska rozvoje ekonomických aktivit představuje množství přírodních limitů a hodnot na území obce určité omezení. Plochy výroby jsou vymezeny pouze ve stabilizovaných plochách bývalých hospodářských objektů a zemědělského areálu v severní části území. Rozvoj ploch výroby se na území obce prakticky nepředpokládá. Vzhledem k tradici zemědělství v oblasti, a kapacitním potřebám zemědělského areálu situovaného severně od obce, byla vymezena minimální zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu (Z11) přímo navazující na plochy stabilizované. V souladu s platnými předpisy jsou v územním plánu vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, pro něž je stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití:
Plochy občanského vybavení jsou vymezeny zejména za účelem ochrany základního občanského vybavení veřejného charakteru, samostatně jsou pak vymezeny zvláště významnější objekty a areály obchodu a služeb, sportu a hřbitovy. o
OV – Občanské vybavení – veřejná infrastruktura – návrhem jsou samostatně vymezeny pouze významné plochy veřejné infrastruktury lokalizované v centrální části sídla, resp. při silnici III/29913. Jedná se o objekt kostela, obecního úřadu s knihovnou a hasičské zbrojnice.
o
OM – Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední – samostatně jsou vymezeny rozsáhlejší plochy tohoto charakteru (restaurace se společenským sálem, prodejna smíšeného zboží) umístěné podél silnice III/29913 a dále autobazar, jež je lokalizován na severním okraji řešeného území při silnici I/33. Ostatní méně významné objekty a zařízení jsou součástí ploch smíšených obytných.
ŽALUDA, projektová kancelář
35
Odůvodnění územního plánu Lochenice
o
OS – Občanská vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – stávající hřiště je situováno na jižním okraji zastavěného území u hranic s Předměřicemi. Pro současné potřeby obce je tato plocha vyhovující. Územní plán vytváří ve stabilizované ploše podmínky pro realizaci víceúčelového hřiště, případně doplnění technického a sociálního zázemí.
o
OH – Občanské vybavení – hřbitovy – jedná se o stabilizovanou plochu lokalizovanou v izolované poloze mezi obcí a silnicí I/33. S dalším rozvojem se neuvažuje.
Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny z důvodu stanovení podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem; o
Plochy smíšené obytné jsou vymezeny v případech, kde není možné jednoznačně stanovit převahu bydlení nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Bydlení je v těchto případech integrální součástí ostatních funkcí, především rekreace, občanského vybavení, nerušící výroby, apod. o
PV – Veřejná prostranství – zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující prostorotvornou funkcí (návesní a uliční prostory) v zastavěném území sídla. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do veřejných prostranství také navazující úseky komunikací v zastavěném území.
SV – Plochy smíšené obytné – venkovské – představují dominantní funkci v rámci urbanizovaných ploch. Jedná se o plochy, v nichž je funkce bydlení spojena s občanským vybavením, rekreací, hospodařením na přilehlých pozemcích, provozováním výrobních i nevýrobních služeb nebo chovem domácích zvířat a další drobnou převážně zemědělskou a výrobní činností. Koncepce rozvoje stanovená v územním plánu předpokládá rozvoj těchto ploch výhradně ve vazbě na plochy stabilizované.
Plochy technické a dopravní infrastruktury jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému a z důvodu ochrany a rozvoje systému vybavení území technickou infrastrukturou jakožto součástí veřejné infrastruktury. o
DS – Dopravní infrastruktura – silniční – zahrnují zejména stabilizované plochy silnic I. a III. třídy, místních a účelových komunikací, manipulačních a odstavných ploch. V rámci dopravní koncepce je v návrhu územního plánu vymezena plocha pro navrhovanou trasu dálnice D11. Na základě provedených komplexních pozemkových úprav v řešeném území je v územním plánu navrženo množství mimosídelních cest za účelem obnovy cestní sítě v krajině, zvýšení prostupnosti území a posílení ekologicko stabilizačních funkcí.
o
DZ – Dopravní infrastruktura – železniční – v řešeném území představují pozemky železniční tratě č. 031. V souladu s nadřazenou dokumentací (PÚR ČR, ZÚR KHK) je v návrhu vymezen koridor KD1 o šířce 100 m pro optimalizaci a zdvoukolejnění tratě. Dále je návrhem vymezen koridor územní rezervy KD2 o šířce 100 m, vymezený za účelem odstranění úvraťového propojení tratí č. 031 a 046 v žel. stanici Smiřice.
o
TI – Technická infrastruktura – inženýrské sítě – jsou vymezeny v území převážně jako stabilizované, představují stávající plochy a zařízení technické infrastruktury. V oblasti rozvoje technické infrastruktury je na jižním okraji řešeného území vymezena plocha pro umístění centrální ČOV.
Plochy výroby a skladování – diferenciace výrobních ploch je stanovena na základě jejich současného způsobu využívání: o
VL – Výroba a skladování – lehký průmysl – zahrnující stabilizovaný výrobní areál situovaný na východním okraji zastavěného území při železnici a objekt v severní části obce umístěný podél potoka Olšovky.
o
VZ – Výroba a skladování – zemědělská výroba – jsou reprezentovány stabilizovanou plochou zemědělského areálu situovanou severně od obce v odloučené poloze a objektem bývalé bažantnice na severním okraji řešeného
ŽALUDA, projektová kancelář
36
Odůvodnění územního plánu Lochenice
území. Ve vazbě na zemědělský areál je vymezena zastavitelná plocha pro realizaci skladového objektu. Hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití a podmínky plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v textové části územního plánu.
7.1.5 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území V návrhu územního plánu bylo vyhodnoceno účelné využití zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěného území byly vymezeny zastavitelné plochy. Využití zastavitelných ploch vymezených v předchozí územně plánovací dokumentaci bylo odborným odhadem stanoveno na 15 %. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení dále vychází z odhadovaného demografického vývoje. Nevyužité zastavitelné plochy vymezené v předchozí ÚPD jsou územním plánem převzaty a v minimálním rozsahu doplněny. Vzhledem k zemědělskému charakteru obce je určitá rezerva v plochách hospodářských zahrad navazujících na obytné objekty. V rámci stanovených podmínek využití stabilizovaných ploch smíšených obytných (SV) jsou vytvořeny předpoklady pro intenzifikaci zastavěného území. Územním plánem byly dále vymezeny plochy přestavby P1 – P4. Jejich vymezení vychází především z potřeby dopravního napojení rozvojových lokalit na stávající komunikační skelet území. Lokalizace zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů: -
plošná a prostorová vazba stabilizovaných a navržených ploch s rozdílným způsobem využití;
-
respektování historicky vytvořené urbanistické struktury sídla;
-
umožnění intenzifikace zastavěného území v rámci jednoznačně stanovených podmínek využití;
-
respektování vymezených ploch a koridorů dopravní infrastruktury, stanoveného záplavového území a dalších limitů využití území (PR Trotina, prvky ÚSES, kvalitní zemědělská půda, atd.);
-
vazby na stávající a navrhovaný dopravní skelet a na systémy technické infrastruktury;
-
vytvoření odpovídající nabídky ploch pro bydlení, podmíněné polohou obce v rozvojové oblasti republikového významu (OB4) a předpokládaným demografickým vývojem;
-
ochrana přírody a krajiny a přírodních hodnot především v návaznosti na významný vodní tok Labe a přírodní rezervaci Trotina (v krajině nejsou zakládána nová sídla, resp. veškeré rozvojové lokality jsou situovány v přímé vazbě na stávající zastavěné území;
-
vztah ke stávajícímu a navrhovanému dopravnímu systému a systémům technické infrastruktury;
Rozsah rozvojových lokalit odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2025: Počet obyvatel v roce 2001
496
Počet obyvatel v roce 2010
569
Průměrný celkový roční přírůstek od roku 2001
7
Odhad nabídky ploch pro bydlení:
Lochenice
Počet navrhovaných RD
Počet obyv.(RD x 2,5)
Počet obyv. při odhadu 50 % realizace
63
157
79
Za předpokladu, že saldo ročních přírůstků zůstane v nadcházejících letech zachováno a že v návrhových plochách bude realizován předpokládaný počet bytů, bude v roce 2025 činit počet obyvatel 753.
ŽALUDA, projektová kancelář
37
Odůvodnění územního plánu Lochenice
K roku 2020
celkový přírůstek + 70 realizace nové výstavby + 79 odhadovaný počet obyvatel celkem 718.
Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch:
ozn.
funkční zařazení
podmínky využití plochy/pozn.
Z1
SV - smíšené obytné – venkovské
- respektovat polohu v ÚAN, pásmo 50 m od hranice PUPFL, vodní toky v území a ochranné pásmo s omezením staveb vzdušného vedení VN;
Z2
DS - dopravní infrastruktura silniční
Z3
TI - technická infrastruktura – inženýrské sítě
- respektovat polohu v ÚAN, pásmo 50 m od hranice PUPFL, vodní toky v území a ochranné pásmo s omezením staveb vzdušného vedení VN;
Z4
SV - smíšené obytné – venkovské
- respektovat polohu v ÚAN, vodní toky v území a ochranné pásmo s omezením staveb vzdušného vedení VN;
- plocha převzata ze stávající ÚPD,
- přístupová komunikace k rozvojové lokalitě Z1, - respektovat polohu v ÚAN, pásmo 50 m od hranice PUPFL, vodní toky v území a ochranné pásmo s omezením staveb vzdušného vedení VN;
-- plocha převzata ze stávající ÚPD,
- plocha převzata ze stávající ÚPD,
- plocha převzata ze stávající ÚPD, - stanovena etapizace výstavby, Z5
SV - smíšené obytné – venkovské
- respektovat polohu v ÚAN, ochranné pásmo železnice, pásmo 50 m od hranice PUPFL, vodní toky v území a ochranné pásmo s omezením staveb vzdušného vedení VN;
- plocha převzata ze stávající ÚPD, - stanovena etapizace výstavby,
Z6
SV - smíšené obytné – venkovské
- respektovat polohu v ÚAN, vodní toky v území a ochranné pásmo s omezením staveb vzdušného vedení VN;
Z7
SV - smíšené obytné – venkovské
- respektovat polohu v ÚAN, ochranné pásmo el. vedení;
SV - smíšené obytné – venkovské
- respektovat polohu v ÚAN, ochranné pásmo el. vedení, vedení radioreléové trasy včetně ochranného pásma;
- plocha převzata ze stávající ÚPD, - plocha převzata ze stávající ÚPD,
Z8
- přístupová komunikace k rozvojovým lokalitám Z7, Z8, - respektovat polohu v ÚAN, vedení radioreléové trasy včetně ochranného pásma, ochranné pásmo s omezením staveb vzdušného vedení VN;
Z9
DS - dopravní infrastruktura silniční
Z10
SV - smíšené obytné – venkovské
Z11
VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba
Z12
DS - dopravní infrastruktura silniční
staveb a objektů dle zpracované dokumentace, - umožnit průchod biokoridorů LKa, LKb a koridoru územní rezervy R2;
Z16 – Z24
DS – dopravní infrastruktura – silniční
- obnova cestní sítě v krajině na základě provedených KPÚ
ŽALUDA, projektová kancelář
- plocha převzata ze stávající ÚPD, - respektovat polohu v ÚAN, památku místního významu;
rozšíření stávajícího zemědělského areálu, - lokalita bude napojena ze stávajícího sjezdu k zemědělskému areálu, respektovat ochranné pásmo silnice I. třídy; - plocha pro umístění dálnice D11 a souvisejících
38
Odůvodnění územního plánu Lochenice
7.2
Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb.
Vzhledem ke skutečnosti, že některé současné i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhlášky o obecných požadavcích“), ani při jejich podrobném členění zařadit a zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití, než stanoví § 4 až 19 vyhlášky o obecných požadavcích. Tyto plochy spoluvytvářejí systém sídelní zeleně a jsou vymezeny za účelem stanovení podrobných podmínek pro jejich využití. Jedná se o následující plochy s rozdílným způsobem využití: Zeleň – přírodního charakteru (ZP) – hlavním účelem vymezení plochy je ochrana a stabilizace přírodní složky v zastavěném území. Jedná se především o rozsáhlou farskou zahradu lokalizovanou v jádrové části obce a břehové partie potoka Olšovky u železniční tratě. Návrhové plochy tohoto charakteru jsou v územním plánu vymezeny v pásu mezi stávající silnicí I/33 a navrženou plochou dálnice D11, kde plní současně funkce ochrannou, estetickou a ekologicko stabilizační.
7.3
Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot
7.3.1 Ochrana kulturních památek Nemovité kulturní památky V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty: Číslo rejstříku
Okres
Část obce
Památka
23882/6 - 642
Hradec Králové
Lochenice
kostel Narození P. Marie
Dle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, ve znění pozdějších předpisů, je nutno chránit veškerá pietní místa, pamětní desky, pomníky a památníky, které lze považovat ve smyslu tohoto zákona za válečné hroby. Lochenice – pomníky z války 1866 – č. dle Komitétu pro udržování památek z války r. 1866 – 88 – pískovcová deska zasazená do vnější strany zdi kostela Narození P. Marie, 89 – pískovcový pomník s křížem lokalizovaný na okraji obce a 456 – deska z černého mramoru nacházející se na vnější stěně kostela Narození P. Marie. V území se dále nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné sakrální objekty v krajině, plastiky a objekty lidové architektury. Navrhovaná koncepce respektuje nemovité kulturní památky a ostatní památkově hodnotné objekty v řešeném území a jejich prostředí. Archeologické lokality V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR: Poř.č.SAS
Název UAN
Typ UAN
Reg. správce
Katastr
13-22-13/31
poloha "Nad sendražickým hájem"
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-13/54
pole Nad Sendražickým hájem
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/10
Naleziště 2
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/11
Naleziště 2a
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/12
Naleziště 2b
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/13
Naleziště 3
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/14
Naleziště 4
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/15
Naleziště 5
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/16
Naleziště 6
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
ŽALUDA, projektová kancelář
39
Odůvodnění územního plánu Lochenice
13-22-18/17
Naleziště 7
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/18
Naleziště 8
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/19
Naleziště 9
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/20
Naleziště 10
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/21
Naleziště 11
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/22
Naleziště 12
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/23
Naleziště 12a
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/24
Naleziště 13
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/25
Východně od železniční zastávky
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/26
Lochenice - hřbitov
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/27
Lochenice - čp.3
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/28
Za Kalašovými
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/29
Za Humny
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/30
Na Pasekách
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/31
Užší část intravilánu Lochenic
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/32
Špiharky
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/33
Lochenice - u čp.149
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/34
U Nováků
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/35
Lochenice - čp.47, zahrada
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/55
pole nad Olšovkou
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/56
Pole Špiharky
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/57
pole Na Špiharkách
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/58
pole Nad hliníky
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/59
pole Na žabinci
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/6
Roháj
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/60
Humna - Předměstí
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/61
pole V polích
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/62
Naleziště 6, kolem přítoku Trotiny
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/63
V polích, naleziště 7
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/64
Na Špiharkách
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/65
Za Kalašovými, naleziště 12
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/66
Za Kalašovými, naleziště 12 A
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
13-22-18/9
Na Šancích, naleziště I
I
NPÚ - ústřední prac. III.
Lochenice
Řešené území je považováno za „území s archeologickými nálezy“ (ÚAN I. kategorie), dle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR – viz. Bečvář, L. - Cejpová, M. - Ernée, M. Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha, ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o památkové péči“). Archeologické nálezy je možno očekávat na celém území obce. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o památkové péči, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci (obecně investoři) tuto skutečnost zohlednili a nejpozději ve fázi přípravy projektu zkontaktovali organizaci oprávněnou provádět v tomto území archeologické výzkumy. Výše uvedené se týká zejména záměrů rozvoje obce mimo zastavěné území, v jejichž případě je pravděpodobnost do zásahu archeologických situací nejvyšší.
ŽALUDA, projektová kancelář
40
Odůvodnění územního plánu Lochenice
V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinačním výkresu) jsou zakresleny archeologické lokality dle SAS a dále dle podkladů Muzea východních Čech v Hradci Králové (MVČ rešeršní databáze archeologických lokalit „Excerpta“).
7.3.2 Ochrana přírody a krajiny Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), se v řešeném území nacházejí následující lokality: Maloplošné zvláště chráněné území (MZCHÚ) – přírodní rezervace Trotina Rozloha: 9,677 ha Kategorie IUCN: řízená rezervace Poloha: soutok Labe a Trotinky Předmět ochrany: Zachovalý zbytek říčního koryta na soutoku Labe a Trotinky s původními pobřežními porosty a vodním rostlinstvem. Na části pobřeží je přirozený lužní les. Vodní rameno je bohaté na vodní rostliny, které se dnes v okolních labských tůních již nevyskytují (stulík, rdest kadeřavý, lakušník, růžkatec ponořený aj.). Husté pobřežní křoviny (dub, topol, olše, vrba, jilm) jsou útočištěm drobné zvěře a zpěvného ptactva. Přírodní rezervace Trotina je návrhem respektována. Další lokality z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zákona o ochraně přírody a krajiny) se v řešeném území nenacházejí. VKP neregistrované: V řešeném území se nachází řada neregistrovaných významných krajinných prvků dle § 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Jedná se především o lesy, vodní toky a plochy a údolní nivy. V území nejsou evidovány registrované významné krajinné prvky (VKP), dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Památné stromy V území nejsou evidovány žádné památné stromy (dle zákona o ochraně přírody a krajiny). Územní systém ekologické stability Koncepce návrhu ÚSES Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. V rámci mapování krajiny a vytváření kostry ekologické stability byly v řešeném území vymezeny a upřesněny prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) regionální a lokální kategorie. Kostra ÚSES je doplněna rozsáhlou sítí interakčních prvků převážně liniového charakteru. Interakční prvky v řešeném území představují především obnovu doprovodné zeleně podél cest ve volné krajině, mezí a vodních toků. Jedná se o stabilizované i navrhované prvky vymezené v rámci dopravních ploch (DS), zemědělských (NZ) a smíšených ploch nezastavěného území (NS), jejichž obnova a funkčnost souvisí především s procesem komplexních pozemkových úprav v katastrálním území. Převážná část prvků ÚSES má zajištěny prostorové parametry a jejich funkčnost spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na LPF obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk v údolních nivách, doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží či poldrů, revitalizace vodních toků, apod.). Podle § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytváření základů pro mnohostranné využívání krajiny.Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát.
ŽALUDA, projektová kancelář
41
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Pro vymezení prvků ÚSES v řešeném území sloužily následující podklady:
Územní studie ÚSES pro ORP Hradec Králové (Geos Laser Star s.r.o., Ing. Jiří Fiedler, 2010)
Generel místního ÚSES (Ing. T. Jirásek, 1993)
Plán polyfunkční kostry KPÚ (Agroprojekce Litomyšl, Ing. P. Trávníček, 1997)
Generel ÚSES – území okresu Hradec Králové (Agroprojekce Pardubice, Ing. P. Trávníček, 1995)
Plán nadregionálního a regionálního ÚSES pro území Královéhradeckého kraje (Ageris s.r.o., RNDr. Jiří Kocián, 2009)
Řešení ÚSES vychází ze zpracovaných generelů, jednotlivé prvky jsou aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu. Přehled prvků ÚSES Struktura ÚSES je v území tvořena následujícími prvky regionálního a lokálního charakteru:
Regionální biocentra:
NKOD
název
Lochenická niva
1777
982
Správčice
rozloha
základní charakteristika
navrhovaná opatření
36,76 ha
Zachovaná původní koryta soutoku řeky Labe a toku Trotiny prostřednictvím dochovaného slepého ramene, plně zachovaným společenstvem lužního prostoru – Fraxini – Aneta inf. Významné refugium a významný zdroj genetického materiálu.
Zamezit těsnému doorávání vně slepého ramene a ve střední části zcela vyloučit orbu s převedením na citlivě obhospodařované květnaté louky, seče provádět maximálně dvakrát ročně bezorebnou sečí s dostatečnými opatřeními pro ochranu hnízdícího ptactva a drobné fauny
25,46 ha
Pro lokalitu ostrova a přilehlé Vodní plocha (po ukončené těžbě pravobřežní aleje vyhlásit ochranu písku) s pionýrskými porosty z důvodu vysoké ekologicko – estetické a kulturní hodnoty. Území sukcesního stádia, provázena tokem Labe s esteticky podél písníku chránit v šířce cca 50 m. V rámci těchto břehů postupně hodnotnými a druhově identickými doprovodnými alejemi a zamezit vytvoření pestrého litorálu a ekologicky významným prvkem mezistupňových cenóz mezi měkkým a tvrdým luhem.Při výsadbách se ostrova s dochovanou cennou lužního porostu Fraxini – Aneta, zásadně orientovat na původní který tvoří významnou zásobárnu druhovou skladbu a zajisti vyčištění genetického fondu. Celá lokalita je lokality od introdukovaných dřevin a významným refugiem keřů. Zajistit kontakt mezi rekreačním v devastované krajině s pozitivním a společenským využitím s vývojem k plnofunkčnosti požadovanou ekologickou ochranou území.
Regionální biokoridory:
NKOD
popis
RK 1264
reg. biokoridor spojující reg. biocentrum 1777 Lochenická niva a lokální biocentrum Pardědub
ŽALUDA, projektová kancelář
délka/šířka (m)
základní charakteristika
navrhovaná opatření
585/55
Lavicovitě uspořádané koryto řeky Labe s periodicky zaplavovanou částí lavice. Doprovodná zeleň (většinou sadovnicky založená se zastoupením původních druhů (dub, vrba, lípa, jasan, javor)
Zajistit údržbu prostoru s průběžným doplňováním autochtonních druhů a pravidelným odstraňováním nemocných dřevin. Zajistit průchodnost vycházkové pěší cesty podél celé délky
42
Odůvodnění územního plánu Lochenice
RK 1265
reg. biokoridor spojující reg. biocentrum 1777 Lochenická niva a reg. biocentrum 982 Správčice
reg. biokoridor vedený od reg. biocentra 1777 RK 1261 Lochenická niva s vloženým LBC Za Trotinou
990/55
Údolnice říčky Trotiny, která byla na přelomu 50. – 60. let drasticky poškozena tvrdou regulací a melioracemi přilehlého území. Z původních porostů jsou zachovány nepatrné zbytky u Trotinského mlýna, doprovod tvoří mladé sukcesní stadium se zastoupením ruderálních druhů.
Nutné provést technické úpravy spočívající v průběžném vytváření přechodových ekotopů mezi vodotečí a tvrdým odvodněným luhem do travnatých lavic s rozptýlenou zelení v min. šířce 50 m.
základní charakteristika
navrhovaná opatření
Mělká erozní rýha vodoteče Olšovka pod křížením se silnicí I/33 přechází z regulovaného koryta v rozšířenou mokřadní plochu s hustým porostem lužního charakteru.
Mokřadní plochu doplnit TTP květnatých luk v okrajích s hustým zastoupením ploch a skupin vzrostlé zeleně. V terénních hranách podporovat xerofilní společenstva. Křížení BK s plánovanou dálnicí řešit mimoúrovňově přemostěním v min. šíři 20 m.
Lokální biocentra:
označení
LC1
500/55
s příměsí introdukovaných dřevin toku, zajistit po obou (americký dub). Vysoká estetická stranách toku pás TTP široký a ekologická hodnota především 50 m – květnatých luk. v úsecích lipových alejí a alejí amerických dubů.
název
Olšovka
rozloha
5,93 ha
LC2
Za Trotinou
6,6 ha
LC3
Pardědub
2,73 ha
ŽALUDA, projektová kancelář
Vnitřní část soutoku terénu snížit a převést do TTP. Těsně za soutokem Soutok meliorační struhy vybudovat hrazení s Trotinou. Oba toky v tvrdé s dimenzovaným průtokem, regulaci do lichoběžníkového tzv. suchý poldr koryta. Soutok vyplněn ornou s periodickými inundačními půdou. Trotina je lemována záplavami a ekotop pro pravidelnou alejí topolů. osídlení původní florou a faunou. Břehy poldru doporučeno osázet pestrou škálou dřevin. Zamezit doorávání a vytvořit Soutok lavicovitě uspořádaného v rámci BC TTP – květnaté koryta Labe s Mlýnským louky se zahuštěním náhonem. V řešeném území liniového porostu přechází břeh Labe ve strmou prostřednictvím druhé řady zalesněnou stráň. Druhově je zde aleje a zahuštěnou výsadbou zastoupen kvalitní porost na soutoku. Výsadby prakticky ve všech hydrických provádět původními druhy řadách se značným zastoupením dle STG (dub, habr, lípa, autochtonních cenóz. jasan a keřové patro)
43
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Lokální biokoridory:
ozn.
název
LK a
Olšovka
LK b
Sendražický potok
LK c
Librantický potok
délka/šířka (m)
1180/20
1370/20
150/20
charakter dotčených pozemků Mělká erozní rýha v pravobřežních pleistocenních labských terasách, jejíž osu tvoří vysychající potok Olšovka. Vodoteč regulována do lichoběžníkového průřezu s nepatrným zastoupením doprovodné zeleně s výjimkou hustého nitrofilního a mokřadního porostu v křížení se silnicí I/33. Mělká erozní rýha v pravobřežních labských terasách s osou Sendražického potoka. Vodoteč regulována do lichoběžníkového koryta, nepatrné zastoupení náletové zeleně, oboustranně v těsné vazbě s ornou půdou. vodní tok spolu s břehovými porosty (travní s pomístným stromořadím topolu, místy vrby)
navrhovaná opatření
Křížení BK s plánovanou dálnicí řešit mimoúrovňově přemostěním v min. šíři 20 m.
Křížení BK s plánovanou dálnicí řešit mimoúrovňově přemostěním v min. šíři 20 m.
Doporučeno doplnění dřevinami původní skladby (dub, javor, jasan a olše). Podporovat keřové patro a vertikální zápoj.
Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako Plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Pro plochy biokoridorů v řešeném území obecně platí následující: na lesních plochách -
podpora přirozené obnovy podpora vertikálního členění výběrný a (skupinovitě) clonný způsob hospodaření s přirozenou skladbou dřevin
na nelesních půdách -
podpora břehových výsadeb podél vodních toků a mimosídelních komunikací zalučnění zorněných ploch úprava hospodaření, resp. podpora podmínek pro zakládání květnatých luk podpora revitalizačních prvků na vodních tocích (meandry, tůně, poldry, atd.)
Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením ploch smíšených nezastavěného území (NSzp) zejména na vodou ovlivněných plochách (inundační území Labe, Trotinka a dalších přítoků), kde je mimo zemědělské produkce podpořena funkce ekologicko stabilizační.
7.3.3 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je v řešeném území nutné respektovat následující ložisko nerostných surovin včetně CHLÚ: Ložisko nerostných surovin: č. ložiska
Lokalita
Název
Surovina
3046800
Lochenice
Smiřice
štěrkopísky
ŽALUDA, projektová kancelář
44
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Chráněná ložisková území: č.
Lokalita
Název
Surovina
04680000
Lochenice
Smiřice
štěrkopísky
V řešeném území nejsou evidována žádná sesuvná ani poddolovaná území. V územním plánu je navržena rezervní plocha těžby nerostů Smiřice (R1), z důvodu předpokládaného budoucího záměru těžby v této lokalitě. Vymezení této lokality přibližně odpovídá rozloze ložiska nerostných surovin Smiřice.
7.4
Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky
7.4.1 Civilní ochrana Požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Královéhradeckého kraje. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území je vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem Rozkoš. Hranice území je uvedena v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území se nenachází žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Návrhem územního plánu není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Havarijní plán Královéhradeckého kraje obsahuje obecné postupy pro řešení mimořádných událostí, při kterých je vyhlášen III. stupeň poplachu podle poplachového plánu IZS Královéhradeckého kraje (kdy je ohroženo více jak 100 a nejvýše 1000 osob) a zvláštní stupeň poplachu (kdy je ohroženo více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2). Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K těmto účelům jsou vhodné zejména plochy veřejných prostranství v jádrové části obce. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektech občanského vybavení (obecní úřad, objekt restaurace se společenským sálem), dále v soukromých objektech na území obce, případně v ostatních ubytovacích či rekreačních zařízeních mimo obec. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území obce Lochenice se nachází následující sklad materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci – Hasičská zbrojnice SDH Lochenice. V případě nutnosti budou určena místa pro jeho výdej (objekty a plochy občanského vybavení veřejného charakteru). Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nenacházejí). V případě havárie bude vyvezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno Obecním úřadem Lochenice. Územním plánem nejsou nové plochy navrhovány. Materiál kontaminovaný v důsledku povodně je možné do doby jeho odstranění uskladnit na dopravně dostupných zemědělských plochách mimo záplavové území.
ŽALUDA, projektová kancelář
45
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích bude podílet HZS Hradec Králové za pomoci Sboru dobrovolných hasičů obce Lochenice a okolních obcí Předměřice a Smiřice, případně dalších právnických i fyzických osob dle charakteru mimořádné události v koordinaci s obcí Lochenice. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevněné plochy s odpadem a přívodem vody (např. ve výrobních areálech). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK), kde v době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno dopravou pitné vody pomocí cisteren, případně vodou balenou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie.
7.4.2 Obrana státu Řešeným územím procházejí dle § 175 stavebního zákona zájmová území AČR. V řešeném území se nachází ochranné pásmo letištního radiolokačního prostředku Nepolisy, komunikační vedení včetně ochranného pásma, ochranné pásmo s výškovým omezením a hlukové pásmo letiště Hradec Králové. Veškerá územní a stavební činnost v řešeném území bude předem projednána s VUSS Pardubice. Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikací včetně ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR.
7.4.3 Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.
7.4.4 Radonový index geologického podloží Dle mapy radonového indexu geologického podloží se řešené území nachází v přechodné kategorii (na nehomogenních kvartérních sedimentech).
7.4.5 Ochrana před povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), je limitem využití území stanovené záplavové území. U vodních toků v řešeném území je stanoveno záplavové území pro významný vodní tok Labe včetně aktivních zón. Toto záplavové území bylo stanoveno KrÚ Královéhradeckého kraje dne 8.4.2009 (č.j. 20404/ZP/2008). Kromě záplavového území je z hlediska civilní ochrany v území vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem Rozkoš. Hranice území je uvedena v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres).
7.5
Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury
7.5.1 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1, písm. k) stavebního zákona a § 6 odst. 2 vyhlášky o obecných požadavcích, jsou v návrhu územního plánu Lochenice členěny podrobněji na následující plochy s rozdílným způsobem využití:
ŽALUDA, projektová kancelář
46
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona). Stabilizované plochy jsou v Lochenicích zastoupeny objektem obecního úřadu, kostelem a hasičskou zbrojnicí v jádrovém území obce. Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – plochy převážně komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby. Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny. Strukturu stabilizovaných ploch tvoří objekty restaurace se společenským sálem a prodejny potravin umístěné při silnici III/ 29913. V izolované poloze je vymezena plocha autobazaru na severním okraji řešeného území při silnici I/33 . Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – plochy pro tělovýchovu a sport. V jižní části zastavěného území je vymezena stabilizovaná plocha travnatého hřiště a malého dětského hřiště. Koncepce stanovená v územním plánu upřednostňuje především její kvalitativní rozvoj. v rámci stabilizované plochy je v současnosti uvažováno o vybudování víceúčelového hřiště. Územní plán dále vytváří podmínky pro umístění technického a sociálního zázemí v rozsahu stabilizované plochy. Občanské vybavení – hřbitovy (OH) – plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť. Hřbitov je umístěn v izolované poloze západně od obce. Obecná koncepce v oblasti občanského vybavení vychází ze současného optimálního rozložení stabilizovaných ploch v území. Samostatný plošný rozvoj se nepředpokládá. Umísťování objektů a zařízení občanské vybavenosti je umožněno především v rámci ploch smíšených obytných v souladu s jejich hlavním a přípustným využitím.
7.5.2 Veřejná prostranství Veřejná prostranství (PV) jsou v územním plánu vymezena jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami v zastavěném území. Zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující funkcí veřejných prostranství (návesní a uliční prostory) v zastavěném území sídla. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do veřejných prostranství (PV) také úseky místních komunikací v zastavěném území, které mají významnou prostorotvornou funkci. Ve struktuře sídla jsou veřejná prostranství zastoupena stabilizovanými plochami charakteru malých návsí v jádrovém území obce vázaných zejména na křižovatky silnic a místních komunikací a drobnými plochami u kostela Narození P. Marie. V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití umožňující v rámci podmínek využití realizaci veřejných prostranství: - SV – plochy smíšené obytné – venkovské - OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura - OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední - OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - OH – občanské vybavení – hřbitovy - DS – dopravní infrastruktura – silniční - ZP – zeleň – přírodního charakteru V zastavitelných plochách smíšených obytných (SV) je nezbytné v rámci územních studií a navazujících projektových dokumentací v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky o obecných požadavcích navrhovat dostatečné plochy veřejných prostranství.
ŽALUDA, projektová kancelář
47
Odůvodnění územního plánu Lochenice
7.5.3 Dopravní infrastruktura Silniční doprava Koncepce dopravy vychází z následujících dokumentů a podkladů: o o o o
rozpracované ZÚR Královéhradeckého kraje Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje ÚAP SO ORP Hradec Králové (Úplná aktualizace 2010) Projektová dokumentace (DSP) stavby D11 1106 Hradec Králové – Smiřice (Valbek s.r.o. Liberec)
Širší vztahy Obec Lochenice leží na páteřním tahu mezinárodního významu – silnici I/33 (E67) v úseku mezi Hradcem Králové a Smiřicemi. Dlouhodobě stabilizovaným záměrem v území je trasa dálnice D11 vedená prakticky v souběhu se silnicí I/33. Z pohledu širších vztahů má pro obec význam dopravní systém krajského města Hradce Králové. Dálnice D11 – Praha – Hradec Králové – Polsko Dálnice D11 a navazující rychlostní silnice R11 Jaroměř – Trutnov – státní hranice Česko/Polsko jsou podle mezinárodní dohody AGR (Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem) součástí evropského dopravního koridoru Paříž – Norimberk – Plzeň – Praha – Hradec Králové – Wroclaw – Varšava – Brest – Moskva, který spojuje západní a východní Evropu. Dálnice D11 a rychlostní silnice R11 jsou také součástí sítě dálnic a rychlostních silnic, která je vymezena v „Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010“, schváleného vládou ČR, mimo jiné i na základě posouzení dopravní koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí Ministerstvem životního prostředí. Stavba D11 1106 Hradec Králové – Smiřice, která je dále rozdělena na dva úseky (1106 – 1 Hradec Králové – Předměřice a 1106 – 2 Předměřice nad Labem – Smiřice), tvoří předposlední část souboru staveb dálnice D11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Jaroměř. Navržená trasa dálnice D11 je na území obce územně dlouhodobě územně stabilizovaná. Podkladem pro její vymezení v územním plánu Lochenice je zpracovaná dokumentace pro stavební povolení (DSP, Valbek s.r.o. Liberec) pro stavbu 1106 Hradec Králové – Smiřice. I. etapa stavby 1106 začíná v km 90,76 (těsně za MÚK Kukleny) a končí v km 98,4 (přibližně na rozhraní obcí Předměřice nad Labem a Lochenice). II. etapa navazuje v km 98,4 a končí v km 105,98 (v úrovni Černožic), kde bude navazovat stavba 1107 Smiřice – Jaroměř. Stavba 1106 – 1 Hradec Králové – Předměřice Stavba navazuje v místě křížení stávající silnice I/11 na západním okraji města Hradec Králové poblíž městské části Kukleny v dálničním kilometru 90,760 na stavbu 1105 – 2, přičemž mimoúrovňová křižovatka (MUK) Kukleny je součástí stavby 1105 – 2. V místě přiblížení trasy dálnice k silnici I/33 u obce Předměřice nad Labem je stavba 1106 – 1 provizorně napojena na stávající silnici I/33. Na stavbu 1106 – 1 navazuje stavba 1106 – 2 Předměřice nad Labem – Smiřice. Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 27,5/120 v délce 7610 metrů. Trasa stavby 1106 – 1 je vedena západně od stávajících silnic I/11 a I/33 v souběhu s těmito silnicemi převážně volným, nezastavěným územím po zemědělsky využívaných pozemcích. Trasa dálnice kříží stávající silnici I/35. V místě křížení je navržena MÚK Plotiště. Po realizaci staveb 1105 a 1106 – 1 dálnice D11 a realizaci stavby silnice R35 mezi Hradcem Králové a Vysokým Mýtem bude v trase dálnice D11 mezi MÚK Sedlice a MÚK Plotiště vedena i trasa rychlostní silnice R35. Na tomto úseku dálnice není navržena odpočívka. Jedná se o běžnou dálniční stavbu budovanou ve volném terénu s četným křížením stávajících silnic a místních komunikací s řadou malých mostních objektů, nenáročnými přeložkami inženýrských sítí a poměrně složitým systémem odvodnění daným konfigurací terénu, vodními poměry na stávajících tocích v zájmovém území. Stavba 1106 – 2 Předměřice nad Labem – Smiřice Na začátku navazuje stavba 1106 – 2 na stavbu 1106 – 1. Na konci, v km 98,400 a v místě přiblížení trasy dálnice k silnici I/33 u obce Černožice nad Labem, je stavba 1106 – 2 provizorně napojena na silnici I/33. Na stavbu 1106 – 2 navazuje v km 105,980 stavba 1107 Smiřice – Jaroměř. Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 27,5/120 v délce 7590 metrů. Trasa dálnice je
ŽALUDA, projektová kancelář
48
Odůvodnění územního plánu Lochenice
vedena západně v souběhu se stávající silnicí I/33 převážně volným, nezastavěným územím po zemědělsky využívaných pozemcích. Trasa dálnice kříží stávající silnici III. třídy a místní komunikace. V místě křížení silnice III/3089 je navržena MUK Smiřice. Na tomto úseku dálnice není navržena odpočívka. Jedná se o běžnou dálniční stavbu budovanou ve volném terénu s křížením stávajících silnic a místních komunikací s řadou malých mostních objektů a dvěma velkými mosty přes údolí potoků Trotina a Jordán. Pro obec jsou významné mimoúrovňové křižovatky v KM 95,07 (Plotiště nad Labem) a v KM 104,012 (Smiřice) zajišťující vazby na síť silnic nižších tříd. V územním plánu je pro navrhovanou dálnici vymezena zastavitelná plocha Z12 dopravní infrastruktury – silniční (DS) zahrnující upravované úseky silnic, místních komunikací a ostatních navazujících staveb a zařízení. Za účelem prostorového oddělení dopravní stavby a vizuální ochrany zastavěného území jsou v pásu mezi stávající silnicí I/33 a navrženou dálnicí D11 vymezeny plochy izolační zeleně (Z13, Z14, Z15). Silnice I. třídy I/33 – Hradec Králové (I/11, I/35) - Jaroměř (I/37) - Náchod (I/14) – Polsko. Řešeným územím prochází západně od obce silnice I/33 (mezinárodní označení E67). Tato trasa je v současné době výrazně dopravně přetížena. Intenzity dopravy dosahují na sčítacím úseku 5 – 0076 hodnoty přes 13000 vozidel/den. V souladu se stanovenou dopravní koncepcí je navrženo její nahrazení dálnicí D11. Stávající silnice I/33 se stane doprovodnou komunikací pro dálnici D11 a bude sloužit pro místní dopravu mezi obcemi Lochenic s obcemi v úseku Hradec Králové – Jaroměř a bude funkčně přeřazena do kategorie silnic II. třídy (II/633) s předpokladem výrazného poklesu dopravní intenzity. Silnice III. třídy III/29913 – Plotiště nad Labem – Předměřice nad Labem – Lochenice (I/33) III/32531 – Hořiněves – Sendražice – Lochenice (I/33) Silnice III/29913 prochází zastavěným územím a plní funkci páteřní obslužné komunikace, která přenáší automobilovou, autobusovou a cyklistickou dopravu. Zprostředkovává přímou dopravní obsluhu sídla a má velmi malou dopravní zátěž. Směrové poměry a šířkové parametry silnice jsou vyhovující s ohledem na přenášenou dopravní zátěž. Silnice III/32531 zasahuje do území okrajově v severní části obce a nemá přímý vliv na obsluhu území. V rámci stavby dálnice D11 je navržena úprava jejího koncového úseku včetně napojení na stávající silnici I/33. Na severní hranici zasahuje do řešeného území ochranné pásmo silnice III/32532. Místní komunikace Pro místní dopravu je využíván průtah silnice III. třídy zajišťující rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na tuto silnici navazuje systém místních komunikací proměnlivých parametrů. Komunikace mají většinou charakter cest se zpevněným povrchem bez chodníků, o šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů, většinou mimo souvislou zástavbu obce. Stávající rozsah sítě místních komunikací je v územním plánu stabilizován a dále rozšířen o místní komunikace P1 – P4 v zastavěném území. Tyto komunikace budou sloužit především pro obsluhu zastavitelných ploch Z1, Z4, Z5. Návrh se dále soustřeďuje na obnovu a doplnění komunikací propojujících obec s volnou krajinou. Jedná se o cesty v původních zaniklých stopách Z16 – Z24, doplněné interakčními prvky. V rámci jednotlivých nově navržených rozvojových lokalit, které jsou napojeny na silniční síť, případně místní komunikace budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších rozvojových lokalit. Dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových dokumentací. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též
ŽALUDA, projektová kancelář
49
Odůvodnění územního plánu Lochenice
nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Celostátní sčítání dopravy je prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území je využitelný následující sčítací úsek: Číslo silnice
Úsek
Z. úseku
K. úseku
I/33
5-0076
Hradec Králové k.z.
Trotina z.z.
Sčítací úsek 5 – 0076 Nákladní
Osobní
Motocykly
Celkem
2000
3315
9602
57
12 974
2005
5578
10 547
53
16 178
2010
3617
10 133
57
13 807
Na ostatních komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Z uvedených hodnot je patrné výrazné dopravní zatížení silnice I/33. Pokles v posledním období je patrně důsledkem ekonomické stagnace v uplynulých letech. Dle prognózy dopravy dosáhne výhledová intenzita dopravy na tomto úseku až 20 000 voz./24 h. V souvislosti s plným zprovozněním dálnice D 11 do Jaroměře se předpokládá výrazné snížení dopravní zátěže na silnici I/33 v úseku Hradec Králové – Lochenice – Jaroměř. Kategorizace silnic a funkční skupiny Dle „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel ŘSD ČR, červen 2010) je pro plánovanou dálnici D11 v úseku Hradec Králové – Jaroměř stanovena kategorie D27,5/120 a pro silnici I/33 kategorie S11,5/80. Do kategorizace nejsou zahrnuty silnice III. tříd. U nich však lze s ohledem na jejich dopravní zatížení a jejich význam uvažovat s nejmenší silniční kategorií dle ČSN 73 6101 – S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové
ŽALUDA, projektová kancelář
50
Odůvodnění územního plánu Lochenice
obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze šířku snížit na 1,5 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Silnice III. třídy jsou dle ČSN 73 6110 zařazeny ve skupině B. Místní komunikace mají funkční skupinu C a D, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Komunikace pro pěší Krátké úseky chodníků jsou realizovány pouze částečně při průtahu silnice III. třídy, zejména v místech autobusových zastávek. Historicky vytvořená cestní síť a struktura zástavby umožňují využívat většinu místních komunikací pro pohyb pěších. Intenzita dopravy na silnici III. třídy a místních komunikacích v řešeném území umožňuje bezpečný pohyb pěších. Samostatné chodníky nejsou v územním plánu navrženy, jejich realizace je možná v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití (zejména plochy dopravní infrastruktury – silniční, veřejná prostranství atd.). Územím procházejí značené pěší turistické trasy (žlutá a červená). Obě trasy jsou vedeny převážně po místních komunikacích. Cyklistická doprava Řešeným územím procházejí následující značené cyklotrasy vedené po silnici III. třídy a po místních komunikacích s nízkými intenzitami automobilového provozu:
č. 24 č. 4283
Vrchlabí – Hřensko (Labská cyklotrasa) Lochenice – Skalice – Smržov
Turistická atraktivita širšího území vytváří předpoklady i pro další rozvoj pěších turistických cest a cyklistických tras. V obou případech je třeba zvyšovat jejich kvalitu oddělením společného vedení se silniční dopravou. V územním plánu je v souladu se zpracovanou dokumentací „Cyklostezka Hradec Králové – Jaroměř – Kuks“ (Highway design s.r.o. Hradec Králové, 2011) a vydaným stavebním povolením vymezena cyklotrasa na pravém břehu Labe vedená po stávajících a navržených místních komunikacích. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována prostředky autobusové a železniční dopravy. Integrovaný dopravní systém Rozhodnutím Zastupitelstva Královéhradeckého kraje byla 28. 1. 2003 založena společnost OREDO s.r.o. Jejím úkolem je zajištění veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. IREDO – do integrovaného systému IREDO je od 13. 6. 2010 zapojeno 21 dopravců veřejné linkové autobusové dopravy a dva železniční dopravci na celém území Královéhradeckého kraje a v přilehlých dopravně návazných oblastech. České dráhy nabízejí přepravu v tarifu IREDO ve svých vlacích na vymezeném území na jednotlivé i předplatní jízdenky IREDO v systému řízeném organizátorem OREDO s.r.o., společností zastupující v oblasti zajišťování dopravní obslužnosti Královéhradecký kraj. VYDIS – celý systém je rozdělen do několika tarifních zón. 1. zónu tvoří městská hromadná doprava v Hradci Králové, 2. zóna zahrnuje městskou hromadnou dopravu v Pardubicích. Další zóny umožňují cestovat po železničních tratích vlaky Českých drah. K dispozici jsou časové jízdenky jednodenní (pouze zóny 1,2), sedmidenní a třicetidenní pro zvolené zóny. Cestující může na jeden jízdní doklad cestovat městskou hromadnou dopravou i vlaky Českých drah.
ŽALUDA, projektová kancelář
51
Odůvodnění územního plánu Lochenice
MHD Hradec Králové Obec Lochenice je součástí druhého tarifního pásma MHD Hradec Králové. Autobusová linka č. 15 spojuje obec s terminálem hromadné dopravy v Hradci králové, centrem města, její druhá větev zajíždí z centra města zpět do Předměřic. Trasa linky je vedena po silnici III/29913, na území obce jsou 4 zastávky obsluhující vyhovujícím způsobem prakticky celé území obce. Linka je provozována v počtu 24 spojů ve všední den, resp. 20 spojů v sobotu a v neděli. Železniční doprava V řešeném území se na trati č. 031 Pardubice – Hradec Králové - Jaroměř nachází železniční zastávka Lochenice. Pravidelná spojení na traťových úsecích Hradec Králové – Jaroměř, Pardubice – Jaroměř jsou provozována v počtu 13 spojů v každém směru. Docházkové vzdálenosti k jednotlivým autobusovým zastávkám a vlakové zastávce a počet spojů autobusové i železniční dopravy je vyhovující. Statická doprava - doprava v klidu Pro parkování vozidel slouží především soukromé pozemky, profily místních komunikací a veřejná parkoviště. Parkovací stání spíše soukromého charakteru jsou součástí některých ploch s rozdílným způsobem využití (plochy smíšené obytné – venkovské, plochy rekreace, plochy výroby a skladování). Plochy pro odstavování vozidel ve veřejném prostoru jsou převážně malá parkoviště s kapacitou kolem 5 vozidel, jedná se o odstavné plochy u obecního úřadu, u prodejny potravin. Plochy jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury – silniční, případně jako veřejná prostranství, pokud je jejich užívání v tomto směru dominantní. Další kapacitnější mimouliční parkovací plochy pro osobní vozidla v obci nejsou. Garážová stání jsou reprezentována převážně garážemi na soukromých pozemcích. Individuální i hromadné garáže lze v rámci přípustného využití realizovat v dalších plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich přípustným a podmíněně přípustným využitím. Vliv na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku určené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 Nařízení vlády č. 148/2006. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16 h) a celou noční dobu (LAeq,8 h). V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvyšší přípustní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb.) pro denní a noční dobu. Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace: Způsob využití území Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor
ŽALUDA, projektová kancelář
Den/noc
Limitní hladiny hluku v dB 1
2
3
4
Den Noc
45 35
50 40
55 45
65 55
Den Noc
50 40
50 40
55 45
65 55
Den Noc
50 40
55 45
60 50
70 60
52
Odůvodnění územního plánu Lochenice
1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Železniční doprava Řešeným územím prochází jednokolejná elektrifikovaná železniční trať č. 031 Pardubice – Hradec Králové - Jaroměř, která je zařazena do kategorie celostátní. Na trati se v řešeném území nachází železniční zastávka Lochenice. V ZÚR KHK je stanoven prioritní záměr optimalizace a zdvoukolejnění hlavního železničního koridoru Chrudim – Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř (PÚR ČR 2008 – odst. 90) prověřovaný Ministerstvem dopravy ČR územně technickou studií „Modernizace trati Chrudim – Pardubice – Hradec Králové“ (SUDOP Praha, 2002) a studií proveditelnosti „Zkapacitnění osobní železniční dopravy v úseku Pardubice – Hradec Králové s návaznými rameny Chrudim a Jaroměř“ (ATP s.r.l. Roma a SUDOP Praha, 2004). V souladu s výše uvedenými podklady a dokumenty je v územním plánu vymezen koridor KD1 pro optimalizaci a zdvoukolejnění stávající železniční tratě č. 031 o proměnné šířce 70 - 100 m. Základním cílem tohoto záměru je zvýšení cestovní rychlosti, rozšíření nabídky spojů a zvýšení spolehlivosti. Prioritou musí být dosažení kvalitního železničního spojení rozhodujících sídel, míst přepravních potřeb, turistických oblastí a také sousedních krajských měst. Z resortních podkladů (SŽDC, s.o.) vyplývá požadavek na propojení tratí č. 031 (Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř) a 046 (Hněvčeves – Smiřice) v úseku Lochenice – Sendražice za účelem odstranění úvraťového propojení ve směru od Hradce Králové. Záměr není v současnosti územně stabilizován, s ohledem na klesající význam tratě 046 je v územním plánu vymezen koridor územní rezervy v rozsahu ochranného pásma dráhy o šířce 120 m. Případnou výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy, respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, a postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Letecká doprava Z hlediska širších vztahů má pro obec význam blízké veřejné vnitrostátní, neveřejné mezinárodní letiště Hradec Králové (LKHK). Směry vzletových a přistávacích drah 34R/16L (beton), 34L/16R (tráva). Celkový počet pohybů na letišti LKHK kolísá v letech 2006 – 2010 v rozmezí 17 000 – 23 000 pohybů/rok. Ochranná pásma Silniční doprava Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:
ŽALUDA, projektová kancelář
53
Odůvodnění územního plánu Lochenice
dálnice silnice I. tříd silnice II. a III. tříd
100 m od osy přilehlého jízdního pásu nebo větve jejich křižovatek 50 m od osy vozovky 15 m od osy vozovky
Železniční doprava Železniční ochranné pásmo je stanoveno zákonem č. 266/94 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze udělit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřických znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje drážní správní orgán, který současně stanoví podmínky. Letecká doprava Na území obce zasahují ochranná pásma a ochranná hluková pásma letiště Hradec Králové (LKHK). Ochranná hluková pásma letiště Hradec Králové členěná na zónu A (85 – 95 dB) a B (95 dB) byla vyhlášena dne 19. 10. 1998 rozhodnutím č. 2948 ÚM Hradec Králové pod. č.j. ÚHA/1993/97Kh. Ochranné pásmo VPD letiště Hradec Králové bylo vyhlášeno ÚM Hradec Králové, útvarem hlavního architekta rozhodnutím č. 2950 ze dne 3. 11. 1998. V rozhodnutích jsou stanoveny podmínky využití ploch v ochranných pásmech. Tyto podmínky jsou územním plánem respektovány.
7.5.4 Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Obec Lochenice je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. Vodovod je součástí Vodárenské soustavy Východní Čechy. Obec je napojena od Skaličky zásobovacím řadem DN 200 mm z páteřního řadu DN 300 mm městské vodovodní sítě Hradec Králové. Hlavní zásobovací řad ve východní části obce mění profil na DN 160 mm a je veden celou obcí podél hlavní komunikace jako řad páteřní. Rozvodné řady jsou profilu DN 110 mm. Tlakové poměry vodovodní sítě jsou ovlivňovány vodojemy na Novém Hradci Králové o kótách 275/280 m.n.m. Hydrostatický tlak je v rozmezí 0,25 – 0,30 MPa. Na systém veřejného vodovodu je napojena cca 1/3 obyvatel, ostatní jsou zásobováni vodou individuálně. Na rozvodu jsou umístěné hydranty, které plní též požadavky požárního zabezpečení. Provozovatelem a vlastníkem vodovodu je VAK a.s. Hradec Králové. Na Vodárenskou soustavu Východní Čechy je přes obec Lochenice a Trotina napojeno město Smiřice a obec Rodov. Hlavní zásobovací řad DN 250 mm je pro Smiřicko napojen na stávající vodovodní síť v Lochenicích v severovýchodní části obce. Bilance potřeby pro návrh Jako základ vývoje je uvažován trend, naznačený v Programu rozvoje vodovodů a kanalizací z roku 2005 (Tabulka bilanční údaje obcí) a tento trend je částečně korigován předpokládanými kapacitami rozvojových ploch a skutečným vývojem potřeb v období po zpracování PRVK. Vzhledem k významné vodárenské skupině jsou bilanční údaje uvedeny až do roku 2020. Položka
označ.
jedn.
2005
2010
2015
2020
poč.obyvatel
N
obyv.
511
569
644
718
poč. všech zás. obyv.
Nv
obyv
243
364
550
660
prům.denní potřeba
Qp
m3/d
20,23
31,29
51,63
60,23
koef. denní nerov.
kd
1,50
1,50
1,50
1,50
1,5
max. denní potřeba
Qd
3
m /d
30,35
46,94
77,29
90,34
spec. potř. vod. vyrob.
Qs,v
l/(os.d)
83,25
85,97
93,69
91,25
Dle PRVK dochází v návrhovém období 2005 - 2015: - k nárůstu počtu obyvatel napojených na vodovod o
307 obyv.
- ke zvýšení průměrné denní potřeby pitné vody o
31,4 m3/den
ŽALUDA, projektová kancelář
54
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Územní plán počítá v návrhu na území obce Lochenice s územní kapacitou pro možnost výstavby cca 63 BJ a to ve formě RD, což představuje novou výstavbu cca pro 79 osob při odhadu 50 % realizace (nárůst potřeby pitné vody cca o 10 m3/d). Územní plán předpokládá v období 2005 - 2020: - nárůst počtu obyvatel napojených na vodovod o
417 obyv.
- ke zvýšení průměrné denní potřeby pitné vody o
40,0 m3/den
Na základě tohoto předpokladu uvažuje tedy ÚP pro rok 2020 se zvýšením průměrné denní potřeby pitné vody o 40,0 m3/den. Potřebné množství vody je možno z dnešního vodovodního systému zajistit. Návrh koncepce zásobování vodou Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, který předpokládá zachování stávající koncepce. Zdroje jsou kapacitně vyhovující a vodovodní síť je nová. V návrhovém období půjde pouze o postupné doplnění vodovodní sítě, zejména pak v nově navržených lokalitách pro výstavbu v souladu s návrhem územního plánu. Napojeno bude cca 90 % trvale bydlících obyvatel. Kapacita skupinového vodovodu umožní rozvoj území obce. Ochranná pásma K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm
1,5 m 2,5 m
Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování. b) vysazovat trvalé porosty. c) provádět skládky jakéhokoliv odpadu. d) provádět terénní úpravy. Zásobování požární vodou Stávající skupinový vodovod slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdrojů je pro případ požáru dostatečná. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže potrubí DN mm
objekt Rod.domy a nevýrobní objekty do 120 m2 Nevýrobní.objekty 120 – 1500 m výr.objekty a sklady do 500 m2
odběr Q l/s odběr Q l/s obsah nádrže 3 pro v=0,8 m/s pro v=0,8 m/s m
80
4
7,5
14
100
6
12
22
125
9,5
18
35
150
14
25
45
2
2
Nevýrobní objekty větší 1500 m Výr.objekty a sklady 500 – 1500 m2 2 otevř.tech.zařízení do 1500 m Výr. objekty ,sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2
ŽALUDA, projektová kancelář
55
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2 2500 m
200
25
40
72
Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku ( u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou číslo položky
hydrant
výtokový stojan
plnicí místo
vodní tok nebo nádrž
1
200/400
600/1200
3000 / 5000
600
2
150/300
400/800
2500 / 5000
400
3
120/240
300/600
2000 / 4000
300
4
100/200
200/400
1500 / 3000
200
5
80/160
120/2400
1000 / 2000
150
Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít vodní toky v zastavěném území, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty. Řešení je v souladu se schváleným PRVK Královéhradeckého kraje. Poznámka: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, kde v době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno dodávkou pitné vody pomocí cisteren nebo vody balené. U objektů s vlastní studní bude voda z nich použita pouze jako užitková. Kanalizace Stávající stav V obci je vybudována dešťová kanalizace. Kmenová stoka vede hlavní silnicí od severu k jihu. Z této stoky jsou na čtyřech místech vysazeny východním směrem odbočky vyústěné do otevřených příkopů pod obcí, které dále ústí do řeky Labe. Do této kanalizace jsou zaústěny předčištěné odpadní vody ze septiků (jedná se cca o ½ zástavby). Ostatní objekty jsou vybaveny jímkami na vyvážení. Kanalizace nevyhovuje vodohospodářským předpisům a požadavkům, otevřené příkopy a vyústění představují hygienické problémy. Bilance odpadních vod a znečištění: Bilanční údaje do roku 2015 jsou uvažovány dle schváleného PRVK Královéhradeckého kraje. V období 2015 – 2020 je provedena korekce vycházející z vývoje předpokládaného územním plánem. jedn.
2005
2010
2015
2020
m3/d kg/d kg/d kg/d
60,44 20,71 18,98 37,97
72,49 24,28 22,26 44,51
77,99 25,89 23,73 47,47
85,84 29,41 26,96 53,93
CELKOVÁ PRODUKCE odpadních vod BSK5 NL CHSK Počet EO
os.
345
405
432
490
odp. vod likv. na ČOV
m3/d
0,00
0,00
0,00
77,26
ŽALUDA, projektová kancelář
56
Odůvodnění územního plánu Lochenice
odp. vod likv. v septicích
m3/d
50,85
46,31
43,12
0,00
odp. vod likv. jiným způsobem
m3/d
9,59
26,18
34,87
8,59
Návrh koncepce kanalizace Koncepce odvádění a čištění odpadních vod je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK). Územní plán respektuje schválenou koncepci a na základě aktuálních požadavků vytváří podmínky pro realizaci jednotlivých opatření. Problematika odkanalizování Lochenic byla v minulosti řešena v několika technologických variantách (gravitační, oddílná, podtlaková, tlaková a kombinace těchto způsobů). V minulosti byl pro Lochenice zpracován projekt na novou oddílnou splaškovou kanalizaci (IKKO – Ing. Bohuslav Kouba). V obci byl navržen kombinovaný systém gravitační a tlakové kanalizace, který by sváděl splaškové odpadní vody do navrhovaného kanalizačního systému Předměřic. Z Předměřic bylo navrženo přečerpávání do stávajícího kanalizačního systému Plotišť a dále až na ČOV Hradec Králové. Stávající povrchová kanalizace v obci by byla využita pro odvod srážkových vod z komunikací a od jednotlivých nemovitostí. V roce 2009 byla pro obec Lochenice provedena aktualizace PRVK Královéhradeckého kraje. Obec upřednostnila realizaci vlastní obecní ČOV s vyústěním do řeky Labe. V roce 2008 zpracovala pro obec společnost IKKO Hradec Králové, s.r.o. projektovou dokumentaci pro územní řízení (DUR). V roce 2009 zadala obec zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení (DSP) „Splašková kanalizace, ČOV“ (IKKO Hradec Králové, s.r.o., Ing. Bohuslav Kouba), která řeší vybudování nové oddílné splaškové kanalizace s vyústěním na navrhovanou ČOV umístěnou v nejnižší části obce u potoka Lužina. Vyčištěné odpadní vody budou odtékat do potoka Lužiny. Jelikož se obec nachází v členitém terénu a navržená kanalizace kříží vodoteč, byl navržen kombinovaný způsob odkanalizování – gravitační kanalizace bude vždy v určitém úseku zaústěna do čerpací šachty a přečerpána výtlačným potrubím do dalšího úseku gravitační kanalizace, jehož první revizní šachta bude osazena vždy s výškovým rozdílem. Odkanalizování sídla je řešeno dvěma páteřními stokami (severní část, jižní část), na něž budou napojeny další vedlejší stoky. Celková délka navržené kanalizace je 4839 m, z toho gravitační potrubí je délky 4271 m a výtlačné potrubí je délky 568 m. Dimenze výtlačného potrubí je DN 50 a 80 mm, gravitačního potrubí je DN 250 mm. Kapacita navržené ČOV je 600 EO. Na akci „Splašková kanalizace, ČOV“ bylo vydáno stavební povolení. Stávající dešťová kanalizace bude zachována a využívána pro odvedení srážkových vod ze zpevněných ploch, komunikací a ze střech RD. Rekapitulace opatření navržených územním plánem: -
Oddílná kanalizace v obci – kombinovaný způsob odkanalizování;
-
Čistírna odpadních vod Lochenice (mechanicko – biologická) - zastavitelná plocha Z3.
Zákres gravitačních i výtlačných kanalizačních řadů v grafické části dokumentace je s ohledem na měřítko výkresů pouze schematickým vyjádřením koncepce odkanalizování bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících stupních projektových prací je nutné upřesnit trasy jednotlivých řadů a umístění jednotlivých objektů na kanalizační síti. Do doby realizace navrhovaných opatření bude odkanalizování objektů řešeno individuálním způsobem v bezodtokých jímkách nebo v domovních čistírnách. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby bylo možné využít nevrženého kanalizačního systému. Koncepce odvádění dešťových vod zůstane zachována. V návrhových lokalitách budou srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou o obecných požadavcích. Ochranná pásma K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok.
ŽALUDA, projektová kancelář
57
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování. b) vysazovat trvalé porosty. c) provádět skládky jakéhokoliv odpadu. d) provádět terénní úpravy. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků) resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 vodního zákona a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě :
ČEZ Distribuce a.s. Provozní správa Hradec Králové
Způsob napájení Obec je napájena elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 35 kV – kmenovými linkami VN 377, 471, 375 procházejícími středem obce napájenými z TR 110/35 kV Všestary. Primární rozvod Primární rozvodný systém tvoří odbočky z kmenových linek VN 377, VN 471. Z těchto nadzemních vedení jsou odbočkami napojeny vrchní trafostanice 35 kV. Severním okrajem řešeného území je vedeno nadřazené vrchní vedení V 1981 – VVN 110 kV (Všestary - Neznášov) bez přímého vlivu na jeho zásobování. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží celkem 6 transformačních stanic, 5 v majetku ČEZ a 1 cizí. Číslo
Název
Typ
Vlastník
Výkon TS (kVA)
227
Lochenice I
příhradová
ČEZ Distribuce
250
228
Lochenice II
příhradová
ČEZ Distribuce
250
520
Lochenice - II
příhradová
ČEZ Distribuce
160
1153
Lochenice
BTS dvousloupová
ČEZ Distribuce
250
1056
Lochenice - ZD
příhradová
ČEZ Distribuce
160
1079
Správčice - závlaha
BTS dvousloupová
cizí
630
Instal. výkon: distribuce celkem
ŽALUDA, projektová kancelář
1070
58
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Sekundární rozvod Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230V, AC, TN-C, převážně vrchním vedením. V transformaci VN/NN je menší rezerva výkonu (po výměně transformátoru za větší jednotku), využitelná vzhledem k nízké přenosové schopnosti vrchního vedení pouze v blízkosti TS. Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ Distribuce, a.s. : 0,75 při cos φ = 0,9 Pp = 1 070 x 0,75 x 0,9 = 722 kW Návrh koncepce zásobování el. energií Návrh předpokládá výstavbu převážně individuálních rodinných domů (cca 63 RD). Návrh dále vymezuje plochu výroby zemědělského charakteru. Obec je plně plynofikována. Převážná část rozvojových ploch je lokalizována v dosahu plynovodní sítě. S ohledem na skutečnost, že vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno převážně plynem (cca 90 %) a využití el. energie pro vytápění bude pouze doplňkové, je bilance nárůstu uvažována cca 2 % ročně ( k = 1,35 pro návrhové období 15 let). Bilance Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro navrhovanou zástavbu. Stávající zástavba: stávající příkon příkon v roce 2024
P1 = 722 kW P2 = k * P1 = 1,35 * 722 = 975 kW
Navrhovaná zástavba: 6 BJ el. vytápěných 57 BJ ost. vytápění Σ BJ OV Σ navrhovaná zástavba
P3 = 6 * (6 + 4/61/2) = 46 kW P4 = 57 * (1,6 + 6,4/571/2) = 140 kW P5 = P3 + P4 = 46 + 140 = 186 kW P6 = 0,3 * P5 = 0,3 * 186 = 56 kW P7 = P5 + P6 = 186 + 56 = 242 kW
Σ distribuce v roce 2025
P8 = P2 + P7 = 975 + 242 = 1 217 kW
V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená realizací nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Výhledový požadovaný výkon 1 217 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou postaveny nové. Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, tj. napětím 35 kV, stávajícím vrchním systémem 35 kV. Primární rozvodný systém 35 kV zůstane zachován. Ochranná pásma Dle zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV.
ŽALUDA, projektová kancelář
59
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO 49 Hradec Králové. Provozovatel telefonní sítě: Telefonica O2 Czech Republic, a.s., telekomunikační obvod Hradec Králové. V obci byla provedena kabelizace telefonní sítě. Stávající telekomunikační síť pokryje s rezervou požadavky do roku 2018. Připojení nové bytové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Řešeným územím procházejí podél silnic I/33, III/32531 a místních komunikací dálkové telekomunikační kabely. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Řešeným územím procházejí následující radioreléové trasy: -
TKB Hradce Králové – RKS Černá Hora TKB Smiřice (Trotina) – RS Zvičina RS Hoděšovice – RS Zvičina MSC Hradec Králové – RS Zvičina
Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Zásobování plynem Obec je plynofikována. Území je zásobováno z regulační stanice (RS) VTL/STL Předměřice napojené VTL odbočkou DN 150 PN 25 na VTL plynovod DN 500, PN 25 Hradec Králové – Jaroměř – Náchod – Broumov. Hlavní větev STL plynovodu je přivedena od jihu z Předměřic po silnici III. třídy. Návrh koncepce zásobování plynem Navržené řešení vychází z Územní energetické koncepce Královéhradeckého kraje – aktualizace 2009. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Stávající STL plynovodní síť v obci je kapacitně dimenzována i pro potřeby rozvoje obce. Návrh počítá s plynofikací rozvojových lokalit prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu, je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Souběžně s uvedenými druhy energie pro vytápění je doporučeno například pro předehřev teplé užitkové vody využívat obnovitelné zdroje energie. Západní částí řešeného území prochází páteřní VTL plynovod (DN 500, PN 25) Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř – Kleny – Náchod – Broumov a související provozní vedení (provozovatel RWE Transgas).
ŽALUDA, projektová kancelář
60
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: Ochranná pásma: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu Bezpečnostní pásma činí:
odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m, regulační stanice vysokotlaké 10 m, regulační stanice velmi vysokotlaké 20 m, vysokotlaké plynovody do DN 100 mm 15 m do DN 250 mm 20 m nad DN 250 mm 40 m velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 mm 100 m do DN 500 mm 150 m nad DN 500 mm 200 m
Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje, který byl schválen zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 27. 5. 2004 usnesením číslo 29/962/2004. Odstraňování TDO v obci se provádí svozem a skládkováním (1 – 2 x týdně), který zajišťuje obec prostřednictvím firmy Marius Pedersen Group (Hradecké služby). V obci jsou instalovány kontejnery pro separovaný odpad (plasty, sklo, papír), který sváží spolu s nebezpečným odpadem výše uvedená firma. Sběr velkoobjemového odpadu pro obec zajišťuje firma RUND s.r.o., Jaroměř. V současné době se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující, v budoucnu se předpokládá její zachování. V obci nebude založena žádná skládka. Je důležité též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“). Všechny případné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem o odpadech.
7.6
Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny
7.6.1 Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podkladů pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické, pedologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Převážná část území leží (dle Quitta) v teplé oblasti – T2, severní část pak přechází do mírně teplé oblasti - MT11. Charakteristické pro tuto oblast je dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.
ŽALUDA, projektová kancelář
61
Odůvodnění územního plánu Lochenice
klimatická charakteristika
T2
MT11
počet letních dnů
50-60
40-50
počet dnů s teplotou >10°C
160-170
140-160
počet mrazových dnů
100-110
110-130
počet ledových dnů
30-40
30-40
průměrná teplota v lednu
-2 až -3
-2 až -3
průměrná teplota v dubnu
8-9
7-8
průměrná teplota v červenci
18 -19
17-18
průměrná teplota v říjnu
7- 9
7-8
počet dnů se srážkami > = 1 mm
90 - 100
90-100
úhrn srážek ve vegetačním období
350 - 400
350-400
úhrn srážek v zimním období
200 - 300
200-250
počet dnů se sněhovou pokrývkou
40-50
50-60
počet zamračených dnů
120-140
120-150
počet jasných dnů
40-50
40-50
Geomorfologické podmínky, reliéf Z hlediska geomorfologického členění se řešené území nachází v provincii Česká vysočina (Český masiv), v subprovincií Česká tabule, podsoustavě Východočeská tabule, v celku Východolabská tabule, v podcelku Pardubická kotlina, jehož severní část tvoří Královéhradecká kotlina. Charakter krajiny v okolí je rovinatý, tvořený říčními terasami a údolní nivou řeky Labe a jejích přítoků. systém
Hercynský
subsystém
Hercynská pohoří
provincie
Česká vysočina
soustava (subprovincie)
Česká tabule
podsoustava (oblast)
Východočeská tabule
celek
Východolabská tabule
podcelek
Pardubická kotlina
okrsek
Královéhradecká kotlina
Geologické podmínky Královéhradecká kotlina je erozní kotlina v povodí Labe, dolní Úpy, Metuje a Orlice. V podloží se vyskytují slínovce, jílovce a spongility spodního a středního turonu až koniaku s pleistocenními říčními štěrky a písky, eolickými písky a sprašemi. Hydrologické podmínky Hydrologicky náleží dané území do povodí Labe. Hlavním tokem širšího území je hydrologicky významný vodní tok Labe, protékající východně od obce od severovýchodu k jihu. Dalšími toky v území jsou jeho pravostranné přítoky Trotina, Sendražický potok, Olšovka a Lužina. Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků a jejich správci: Povodí
pořadí vodních toků
plocha povodí 2
celková plocha povodí
PVL, s.p PVL, s.p
Labe
1 – 01 – 04 – 031
5,182 km
140,050 km
Trotina
1 – 01 – 04 – 027
20,058 km2
225,541 km2
1 – 01 – 04 – 028
25,714 km
2
65,433 km
12,451 km
2
-
Sendražický potok Olšovka
ŽALUDA, projektová kancelář
1 – 03 – 01 – 002
správce
2
2
PVL, s.p ZVHS
62
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Labe Koryto Labe v Lochenicích je v převážném rozsahu mezi km 164, 4 – 171,7 v příčném řezu lichoběžníkového průřezu, jeho břehové hrany mají proměnnou výšku. V řkm 164, 294 se nachází pohyblivý jez v Předměřicích n. L. (mimo řešené území) o dvou polích po 11 m, s hrazenou výškou 4,08 m, normální hladina vody 237,40 m n. m. Kapacita koryta je různá, nad jezem má hodnotu 394 m3/s, tj. QN = 34 let, v řkm 165,142 klesá na hodnotu 260 m3/s. Pro tento významný vodní tok bylo stanoveno KrÚ Královéhradeckého kraje dne 8.4.2009 (č.j. 20404/ZP/2008) záplavové území včetně aktivních zón. Trotina Malý vodní tok vyvěrá u obce Trotina. Dále pokračuje přes Bílé Poličany, Velký Vřešťov, Račice, osadu Trotina a v Lochenicích se vlévá do Labe. V Lochenicích přibližně kopíruje severní až severovýchodní hranici území, na severovýchodě vstupuje na území Lochenic a východně od obce se vlévá do Labe. Sendražický potok Sendražický potok vtéká do řešeného území na severozápadním okraji od Sendražic, dále protéká pod zemědělským areálem směrem k Lochenicím a severovýchodně od obce se vlévá do Trotiny. Olšovka Pramení v lukách nad Chlumem, dále teče přes Neděliště a od severozápadu vtéká na území Lochenic, kde křižuje silnici I/33. Prochází severní částí sídla a na východě ústí do Labe. Z důvodů stabilizace a zkapacitnění toku byla v roce 2005 provedena v úseku Neděliště – Lochenice jeho revitalizace, která spočívala v prohloubení revitalizačního efektu a zároveň v odstranění vzniklých povodňových škod v roce 2002. V horní části, tj. nad silnicí I/33 byl v roce 2006 vybudován suchý poldr Olšovka umožňující regulaci zvýšených průtoků na toku a sloužící tak k protipovodňové ochraně obce. V ploše poldru je trvalá vodní plocha o výměře 0,65 ha. Z vodních ploch je významné staré labské rameno zvané „Lochenické jezero“, které v podstatě vymezuje přírodní rezervaci Trotina, nacházející se u soutoku Labe s Trotinou a rozsáhlý „Správčický písník“ na jihovýchodním okraji řešeného území zasahující na území tří katastrů, který je součástí vymezeného regionálního biocentra RBC 982 Správčice. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků) resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 zákona o vodách a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. Fytogeografie a fytocenologie Fytogeograficky (BÚ ČSAV 1987) se jedná o termofytikum: České termofytikum 14b Bydžovská pánev 14a Cidlinská pánev – Bydžovská pánev, okrajově zasahuje: 15b Východní Polabí – Hradecké Polabí. Podle lesnického členění leží dané území v přírodní lesní oblasti PLO 17 – Polabí. Zastoupení lesních vegetačních stupňů Vegetační lesní stupeň 1 – dubový
zastoupení v % 100%
7.6.1 Návrh koncepce uspořádání krajiny Návrh koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících principů: o o o o
eliminace negativních vlivů intenzivního zemědělského využívání krajiny; obnova mimoprodukčních funkcí v krajině; koordinace využití rekreačního potenciálu krajiny s její ochranou; propojení sídla s otevřenou krajinou;
ŽALUDA, projektová kancelář
63
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Koncepce rozvoje se promítá do následujících řešení v oblasti uspořádání krajiny:
obnova a rozvoj systému mimosídelních komunikací; vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability; účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využívání; vytvoření podmínek pro revitalizaci vodních toků; obnova vodních ploch v krajině
Krajina je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je vodohospodářská, ochranná, ekologicko stabilizační a estetická. Vodní toky jsou často součástí chráněných přírodních ploch, (ÚSES, PR Trotina). Návrh vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu stanovením podmínek pro jejich využívání. Plochy lesní (NL) – zahrnují pozemky určené k plnění funkce lesa mimo těch, které jsou součástí ploch přírodních (NP). S ohledem na zemědělský charakter krajiny se v území vyskytují jen sporadicky, významnější plocha je vymezena na jižním okraji řešeného území při železniční trati, další menší plochy jsou součásti prvků ÚSES a PR Trotina, jedná se tedy o plochy přírodní. Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy jsou v řešeném území tvořeny skladebnými prvky územního systému ekologické stability biocentry regionálního a lokálního významu a Přírodní rezervací Trotina. Plochy zemědělské (NZ) – tvoří převážnou část nezastavěného území. Zahrnují téměř výhradně ornou půdu na pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF). Na rozsáhlých blocích orné půdy v západní části území jsou navržena opatření (koridory pro revitalizační opatření – KRO) za účelem eliminace negativních vlivů intenzivní zemědělské činnosti. Na intenzivně obhospodařovaných plochách na levém břehu Labe jsou vymezeny plochy umožňující změnu kultury na zemědělské půdě (zatravnění). Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělská (NSzp) – jsou funkčně nejednoznačné, prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci. Jedná se především o údolní nivu vodního toku Trotina, přechodové plochy mezi přírodními, lesními a zemědělskými plochami (území ložiska nerostných surovin Smiřice), litorální pásma vodních ploch, apod. Zeleň ochranná a izolační (ZO) – jejich vymezení vychází z potřeby eliminace nepříznivých vlivů dopravy v řešeném území, mimo funkce ochranné a izolační budou plnit i funkci krajinotvornou. Jedná se o návrhové plochy Z13, Z14, Z15 v pásu mezi silnicí I/33 a navrženou dálnicí D11, vázané na trasu dálnice D11. Kromě ploch jsou v nezastavěném území dále vymezeny koridory (v grafické části jako plochy s překryvnou funkcí), které umožňují realizaci dalších opatření při zachování funkčního využití území dle plochy s rozdílným způsobem využití.
Koridor revitalizačních opatření (KRO) – je vymezen za účelem realizace revitalizačních opatření v krajině (koridor KRO1). Návrh vychází z potřeby obnovy vodního systému v krajině za účelem zpomalení odtoku srážkové vody z území, ochrany zemědělské půdy před erozí a zvýšení ekologické stability krajiny. V návrhové části ÚP jsou stanoveny podrobné podmínky využití.
Koridory představují překryvné plochy, v nichž je možné uvažovaná opatření realizovat. Konkrétní umístění je vhodné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (studií odtokových poměrů apod.) s ohledem na konkrétní podmínky a požadavky v území.
7.7
Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území
Územně analytické podklady (dále jen „ÚAP“) správního územní obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Hradec Králové, do jehož obvodu náleží obec Lochenice, byly zpracovány k 31. 12. 2008. Následně byla k datu 31.12. 2010 provedena jejich úplná aktualizace.
ŽALUDA, projektová kancelář
64
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Součástí aktualizovaných ÚAP je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), který stanovuje pro Lochenice následující:
Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci: -
řešit odkanalizování sídla včetně čištění odpadních vod
Územní plán řeší samostatně koncepci v oblasti odkanalizování obce ve vazbě na projednané a schválené dokumenty a další zpracované podklady. Návrhem je vymezena plocha pro ČOV Lochenice (Z3). Zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury. -
navrhnout nové rozvojové lokality
Návrh přejímá z nadřazených dokumentů (PÚR, ZÚR KHK) dopravní koridory celorepublikového významu (dálnice D11, koridor pro optimalizaci a zdvoukolejnění žel. tratě č. 031), které dále upřesňuje v souladu se schválenou projektovou dokumentací v měřítku územního plánu. Dále se soustředí především na dostatečnou nabídku ploch určených pro bydlení. Vzhledem k zemědělskému charakteru oblasti se jedná o plochy smíšené obytné, kde jsou umožněny i další činnosti v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím. Vzhledem ke značnému množství především přírodních a technických limitů (zemědělská půda I. třídy ochrany, prvky ÚSES, záplavové území, silnice I/33, plánovaná dálnice D11, železniční trať), jsou zastavitelné plochy situovány do nejméně konfliktních míst (jižní a jihovýchodní okraj zastavěného území), zároveň v přímé vazbě na zastavěné území a logicky doplňují proluky v zástavbě. Pro potřeby rozvoje stávajícího zemědělského areálu je navržena lokalita Z11. Rozvoj občanské vybavenosti především komerčního charakteru a drobné výroby a služeb je umožněn v rámci jednoznačně formulovaných regulativů stávajících i nově navržených ploch smíšených obytných venkovských (SV). -
řešit problematiku cyklostezek
Návrhem jsou stabilizovány stávající cyklistické a turistické trasy. Za účelem podpory a využití rekreačního potenciálu širšího území jsou územním plánem v souladu se zpracovanou dokumentací vymezeny plochy pro cyklostezku Hradec Králové – Jaroměř – Kuks. -
zvážit zajištění většího sportovního vyžití v sídle
Na základě terénního průzkumu a potřeb obce byla vyhodnocena kapacita stávající plochy pro sportovní využití lokalizovaná v jižní části zastavěného území jako vyhovující. Do budoucna je uvažováno s intenzifikací jejího využití a s realizací víceúčelového hřiště umístěného v této ploše. -
řešit revitalizační opatření v krajině, vymezit plochy pro prvky ÚSES
V západní části řešeného území je z důvodu zvýšení retenční schopnosti krajiny vymezen rozsáhlý koridor pro revitalizační opatření v krajině KRO1 včetně podrobných podmínek využití. Územní plán na základě zpracovaných podkladů a dokumentů vymezuje a upřesňuje územní systém ekologické stability. -
do řešení ÚP zapracovat koridor pro projektovanou trasu dálnice D11
Územní plán tento záměr respektuje a dále upřesňuje dle zpracované dokumentace pro stavební povolení (DSP) stavby D11 1106 Hradec Králové – Smiřice a vymezuje zastavitelnou plochu Z12 pro umístění dálnice D11.
Zohlednit silné stránky územních podmínek a příležitosti: -
poloha sídla v rozvojové ose celostátního významu Praha – Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – hranice
-
dobré dopravní napojení při hlavním dopravním tahu Hradec Králové – Polsko, a tím příležitost pro rozvoj pracovních příležitostí /dobrá dopravní dostupnost
Územní plán respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci (PÚR ČR, ZÚR KHK) z níž přebírá především dopravní koridory nadmístního významu (koridor dálnice D11, koridor železniční trati), které na základě zpracované projektové dokumentace dále upřesňuje v měřítku územního plánu. Vzhledem k existenci značného množství přírodních a technických limitů, historicky vytvářenému zemědělskému charakteru obce je další rozvoj obce orientován především na rozvoj ploch smíšených obytných v místech nejméně kolizních (jižní a jihovýchodní okraj).
ŽALUDA, projektová kancelář
65
Odůvodnění územního plánu Lochenice
-
kvalitní urbanistická koncepce osídlení
Koncepce stanovená v územním plánu vychází z historicky vytvořené urbanistické struktury sídla. Stávající využití území není zásadně měněno, ve vhodných lokalitách jsou navrhována rozvojové plochy smíšené obytné vycházející převážně z předchozí ÚPD. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro maximální ochranu hodnot území, především přírodních, civilizačních a kulturních. -
zájem o stavební parcely pro výstavbu rodinných domů
Územní plán vymezuje optimální množství rozvojových ploch smíšených obytných určených především pro bydlení. Rozsah ploch vychází z potřeb obce, polohy v rozvojové oblasti a demografických předpokladů. -
kvalitní přírodní zázemí sídla, existence ploch ÚSES regionálního, lokálního významu
Návrhem je respektována stávající urbanistická koncepce stanovená v platné ÚPD a zároveň jsou vytvořeny podmínky pro maximální ochranu kulturních a přírodních hodnot území. Zastavitelné jsou situovány v přímé vazbě na zastavěné území. -
dobré podmínky pro turistiku a cykloturistiku – příležitost pro rozvoj vybavenosti ve vazbě na turistický ruch
Síť cyklotras a turistických tras je územním plánem stabilizována a doplněna o cyklostezku Hradec Králové – Jaroměř – Kuks vymezenou v souladu se zpracovanou dokumentací. Rozvoj infrastruktury pro rekreaci a turistický ruch je umožněn v plochách smíšených obytných. -
dobré místní podnikatelské prostředí
-
blízkost významnějších středisek osídlení
Návrh územního plánu vychází ze specifického postavení Lochenic ve struktuře osídlení, z kvalitního prostředí pro bydlení a z historicky daného zemědělského charakteru obce. Zvýšená koncentrace rozvojových ploch občanské vybavenosti a služeb nadmístního významu, znamenající mimo jiné pro obyvatele obce dostatečné zázemí v nabídce pracovních příležitostí i zařízení vyšší občanské vybavenosti se předpokládá v blízkých správních a ekonomických centrech (Hradec Králové, Smiřice, Jaroměř). Plánovaný rozvoj počítá pouze s dalším rozšířením stávajícího areálu zemědělské výroby, další podnikatelské aktivity jsou umožněny v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití ploch smíšených obytných.
Vytvořit podmínky pro řešení slabých a silných stránek: -
doplnění a zkvalitnění technické vybavenosti
V rámci zkvalitnění technické infrastruktury je územním plánem navržena oddílná kanalizace s vyústěním na nově navrženou čistírnu odpadních vod (lokalita Z3). Zastavitelné plochy jsou vymezeny v dosahu provozovaných systémů technické infrastruktury s předpokladem jejich využití. -
nedostatečné poznání limitů využití krajiny vedoucí k jejímu znehodnocování nevhodnou stavbou či nešetrným hospodařením i dílčímu poškození krajiny (snížená druhová rozmanitost, eroze, velké zornění půdy, malá výměra lesů…)
Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro maximální ochranu hodnot území, především přírodních, civilizačních a kulturních. Na základě zpracovaných generelů je vymezen a upřesněn územní systém ekologické stability. Respektovány jsou jednotlivé složky limitů využití území. Z důvodu zvýšení retenční schopnosti krajiny je v západní části řešeného území vymezen rozsáhlý koridor pro revitalizační opatření v krajině KRO1. V aktivní zóně záplavového území Labe je umožněna změna kultury na zemědělské půdě (zatravnění). -
ohrožení území záplavami
Pro snížení rizik záplav v území, především v oblasti soutoku Labe a Trotiny je v návrhu počítáno s realizací protipovodňových opatření realizovaných v rámci vymezeného dopravního koridoru KD1 (železničního náspu). Veškeré zastavitelné plochy jsou lokalizovány mimo stanovené záplavové území Labe a jeho aktivní zónu.
ŽALUDA, projektová kancelář
66
Odůvodnění územního plánu Lochenice
8 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství dále jen krajský úřad, jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“) vydal dne 17.5.2010 stanovisko k návrhu zadání Územního plánu Lochenice č.j. 9010/ZP/2010, ve kterém požadoval návrh územního plánu Lochenice posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10i o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem vyhodnocení měly být nově navrhované plochy občanské vybavenosti pro komerční využití většího rozsahu, plochy výroby a skladování a plochy občanské vybavenosti pro sport. V průběhu zpracování návrhu územního plánu bylo podrobně vyhodnoceno stávající využití stabilizovaných ploch pro občanskou vybavenost komerčního charakteru, tělovýchovu a sport a ploch výroby. Na základě terénních průzkumů byla v rámci stabilizovaných ploch zjištěna určitá rezerva pro event. plánované záměry místního významu (víceúčelové hřiště se zázemím) a nově navrhované plochy pro občanskou vybavenost a sport nebyly v územním plánu vymezeny. V návaznosti na provozovaný zemědělský areál byla vymezena zastavitelná plocha zemědělské výroby Z11 minimálního rozsahu (0,27 ha) pro rozšíření stávajících skladovacích kapacit rostlinné výroby. Na základě výše uvedeného požádal pořizovatel (Magistrát města Hradce Králové, odbor hlavního architekta) krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný úřad dle § 22 o posuzování vlivů na životní prostředí,o přehodnocení stanoviska k návrhu zadání (žádost ze dne 7.6.2011 pod č.j. 101370/2011/HA/Pe). Krajský úřad vydal dne 15.6.2011 stanovisko k přehodnocení návrhu zadání ÚP Lochenice z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10 i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pod č.j. 11128/ZP/2011, ve kterém nepožaduje návrh ÚP Lochenice posoudit ve smyslu § 10 i zákona EIA. Ze stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (orgánu ochrany přírody a krajiny) dále vyplývá, že návrh ÚP Lochenice nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu významných lokalit (dle nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Z důvodů uvedených v přehodnocení stanoviska č.j. 11128/ZP/2011 ze dne 15.6.2011 se územní plán s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona nevyhodnocoval z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území.
9 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 9.1
Zemědělský půdní fond
9.1.1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 31.5.2011. Hranice zastavěného území je vyjádřena v grafické části dokumentace (výkres základního členění území).
9.1.2 Struktura využití pozemků Využití pozemků v obci Lochenice k 31. 12. 2010 Druhy pozemků
Údaj
Celková výměra pozemku (ha)
617
Orná půda (ha)
410
Zahrady (ha)
15
ŽALUDA, projektová kancelář
67
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Ovocné sady (ha)
0
Trvalé travní porosty (ha)
67
Zemědělská půda (ha)
491
Lesní půda (ha)
6
Vodní plochy (ha)
44
Zastavěné plochy (ha)
13
Ostatní plochy (ha)
63
Největší zastoupení má zemědělská půda – 491 ha (79,6 %), dále vodní plochy – 44 ha (7,1 %). Zastavěné plochy pokrývají 13 ha (2,1 %), zbylá část pozemků je zahrnuta do kategorie „ostatní plochy“ – 63 ha (10,2 %). Velmi zřídka se v řešeném území vyskytuje lesní půda, jedná se o 6 ha, tj. pouhé 1%. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
79,6
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
83,5
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
13,6
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
12,3
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
7,1
Podíl lesů z celkové výměry (%)
1,0
Řešené území je charakteristické vysokým podílem zemědělské půdy (79,6%). Podíl lesních ploch (1%) je naopak výrazně pod celostátním průměrem.
9.1.3 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky Z hlediska půdních poměrů patří řešené území do pásu luvizemí (luvizemě modální), regozemí až kambizemí (zejména kambizemě pelické), v nivních polohách i fluvizemí, zejména fluvizemí modálních. Na štěrkopíscích jsou zastoupeny půdy propustné, kyselé, suché - jedná se o půdy kambizemního charakteru. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ. Kódy BPEJ na území obce
tř. ochr.
3.02.00, 3.03.00, 3.09.00, 3.10.00, 3.56.00
I.
3.10.10, 3.57.00, 3.58.00
II.
3.13.00, 3.59.00
III.
3.22.10
IV.
-
V.
Stupeň ochrany ZPF je v řešeném území vysoký, půdy I. a II. třídy ochrany mají v řešeném území majoritní podíl. Půdy V. třídy ochrany se v řešeném území nevyskytují.
9.1.4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové předpoklady obce Lochenice. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Koncepce rozvoje vychází z předchozí ÚPD (Urbaplan spol. s.r.o., Hradec Králové, 2002) a je korigována s ohledem na aktuální stav a požadavky zejména v oblasti dopravní koncepce (trasa
ŽALUDA, projektová kancelář
68
Odůvodnění územního plánu Lochenice
dálnice D11, koridor železniční dopravy), zahrnuté rovněž v nadřazené územně plánovací dokumentaci – ZÚR Královéhradeckého kraje. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Počet obyvatel bude s velkou pravděpodobností mírně stoupat v důsledku zvyšující se křivky natality, postupného uvolňování azylové a imigrační politiky státu a poloze obce v rozvojové oblasti republikového významu OB4, vymezené v rozpracovaných ZÚR Královéhradeckého kraje. Obec nabízí současným i potenciálním obyvatelům velice atraktivní prostředí pro bydlení s vysokou kvalitou jednotlivých složek veřejné infrastruktury. Těžiště rozvojových ploch je soustředěno na jižní a jihovýchodní okraj. Soustředění zastavitelných ploch výhradně ve vazbě na zastavěné území a stávající komunikační sytém vychází z předpokladu zajištění obsluhy území odpovídající dopravní a technickou infrastrukturou. Výraznými limity rozvoje obce jsou obecně prvky ochrany přírody a geomorfologické podmínky. Snahou návrhu je lokalizovat zastavitelné plochy zcela mimo síť prvků ÚSES, respektovat plochy PUPFL a další prvky ochrany přírody. V zastavěném území byly přednostně vymezeny plochy přestavby P1 – P4, téměř bez nároků na zábor zemědělské půdy. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je vyčísleno v následující tabulce: Přehled odnětí půdního fondu - zastavitelné plochy (mimo zastavěné území): Číslo lokality
Výměra zemědělské půdy Návrh funkčního využití lokality
celková výměra lokality (ha)
BPEJ
Třída ochrany
Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 - I Z5 -II
Smíš. Venk.. Doprava Tech. Infr. Smíš. Venk. Smíš. Venk Smíš. Venk
1,35 0,05 0,12 2,76 2,30 3,28
35600 35600 35600 35600 35600 35600
I. I. I. I. I. I.
Z6 - I Z6 - II Z7
Smíš. Venk Smíš. Venk Smíš. Venk..
1,38 0,88 0,27
35600 35600 31000
I. I. I.
Z8 Z9 Z10
Smíš. Venk.. Doprava Smíš. Venk..
0,22 0,40 0,18
31000 31010 31000
I. II. I.
Z11 Z12
Výroba země. Doprava
0,27 19,51
K13
Zeleň
4,49
K14
Zeleň
4,70
K15
Zeleň
9,14
31000 30300 30200 30900 35900 31000 30300 30300 30200 30900 30900 30200
I. I. I. I. III. I. I. I. I. I. I. I.
ŽALUDA, projektová kancelář
Kultura
dílčí výměra (ha)
Orná TTP TTP Orná Orná Orná TTP TTP TTP Orná Zahrada
1,33 0,05 0,08 2,76 2,30 1,93 1,34 1,32 0,86 0,21 0,06
Orná Orná Orná
0,40 0,13 0,05
Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná
4,59 0,86 12,68 0,80 0,58 4,24 0,25 0,39 3,36 0,95 0,40 8,74
Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,02 0,04
0,01 0,06 0,02
0,22
0,27 19,51*
69
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Z16 Z17
Doprava Doprava
0,26 0,37
Z18
Doprava
0,46
Z19 Z20
Doprava Doprava
0,59 0,63
Z21
Doprava
0,74
Z22
Doprava
0,48
Z23
Doprava
0,52
Z24
Doprava
0,17
∑
31000 31000 30300 30900 30200 30900 30900 35600 35800 32210 31300 35700 35800 35600 35600 35800 35800 35900 31000
I. I. I. I. I. I. I. I. II. IV. III. II. II. I. I. II. II. III. I.
Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná
55,52
0,26 0,34 0,01 0,02 0,37 0,09 0,59 0,41 0,04 0,30 0,36 0,04 0,01 0,32 0,37 0,10 0,11 0,03 0,03
0,04
34,95
20,57
0,18
0,15 0,05
*pozemky pro zastavitelnou plochu Z12 (dálnice D11) jsou v současnosti zemědělsky využívány, dle aktuálního stavu katastru nemovitostí (KN) jsou vedeny jako jiná plocha (ostatní).
Přehled odnětí půdního fondu - plochy přestavby (v zastavěném území): Číslo lokality
Výměra zemědělské půdy Návrh funkčního využití lokality
P1 P2 P3 P4
Doprava Doprava Doprava Doprava
celková výměra lokality (ha) 0,18 0,04 0,03 0,06
Třída ochrany
BPEJ
Kultura
dílčí výměra (ha)
35600
I.
TTP
0,18
35600
I.
Orná Orná
0,03
0,04
0,31
∑
Výměra nezemědělských pozemků (ha)
0,06
0,21
0,10
Číslo lokality
Přehled odnětí půdního fondu - Plochy a koridory: Návrh funkčního využití lokality
celková výměra lokality (ha)
KD1
Železnice
22,39
KRO1
Revitalizace
114,22
∑
Výměra zemědělské půdy BPEJ
Třída ochrany
35600 35800 31000 35900 31000 30300 30900 30200 31010
I. II. I. III. I. I. I. I. II.
dílčí výměra (ha)
Výměra nezemědělských pozemků (ha)
136,61
9.1.5 Pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy byly v řešeném území dokončeny v roce 2009.
ŽALUDA, projektová kancelář
70
Odůvodnění územního plánu Lochenice
9.1.6 Investice do půdy Zemědělské pozemky v řešeném území jsou lokálně meliorovány. Odvodňovací systémy byly realizovány v oblasti „Za Trotinou pod skalou“ v místě ložiska nerostných surovin Smiřice (SV okraj řešeného území) a v menší míře v ploše podél vodního toku Trotina („Nad sendražickým hájem“). Dále je v řešeném území lokalizován závlahový vodovod spolu se dvěma čerpacími stanicemi. Tento systém vede podél levého břehu řeky Labe, před mostem se odklání směrem ke Správčickému písníku a dále pokračuje na území sousední obce Skalice. Investice do půdy nejsou územním plánem dotčeny. Zastavitelné plochy nezasahují do meliorovaných ani zavlažovaných pozemků a respektují závlahové systémy. Jejich rozsah je patrný z grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres).
9.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny prvky regionálního a lokálního charakteru. Jedná se převážně o významné vodní plochy a toky (Labe, Správčický písník, Trotina, Olšovka, Sendražický potok), břehové partie vodních toků a menší lesní společenství (PR Trotina) a další prvky zeleně liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních, zejména ve formě doplnění břehové zeleně vodních toků, doprovodné liniové zeleně cest, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. K záborům zemědělské půdy dojde prakticky v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Územní systém ekologické stability je doplněn interakčními prvky, navrženými ve vazbě na liniové prvky v území. Realizace interakčních prvků spočívá převážně v obnově a doplnění liniových výsadeb stromů a keřů podél dopravních ploch (silnic, místních komunikací) a vodotečí ve volné krajině s minimálními nároky na zábory zemědělské půdy. Tyto prvky jsou často součástí dopravních ploch (DS). Zábory zemědělské půdy pro interakční prvky lze odhadnout v rozmezí 2 – 3 ha ve formě pásů o šířce 3 – 4 m. Celková plocha záboru prvků Územního systému ekologické stability tvoří 45,66 ha pozemků zemědělského půdního fondu. Územní plán vymezuje koridor revitalizačních opatření (KRO1). Koridor představuje plochu, v níž je možné uvažovaná opatření realizovat. Jejich konkrétní umístění je nutné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (revitalizačních studií, studií odtokových poměrů, apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území.
9.1.8 Zemědělské účelové komunikace Na základě provedených komplexních pozemkových úprav byly v územním plánu vymezeny plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS), přibližně v trasách původních cest. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány, v plochách zemědělských (NZ) je umožněna realizace nezbytných přístupových komunikací.
9.1.9 Zemědělská prvovýroba Plochy zemědělské výroby na území obce jsou zastoupeny zemědělským areálem severně od obce v odloučené poloze a objektem bývalé bažantnice na severním okraji řešeného území. Zemědělské družstvo obhospodařuje okolní zemědělské pozemky. V areálu je provozována také živočišná výroba. Pro jednotlivé objekty živočišné výroby nejsou stanovena ochranná pásma. V současné době je v areálu v rámci živočišné výroby umístěno zhruba 300 dojnic. Pro potřeby rozšíření zemědělského areálu (zejména souvisejícího technického a skladovacího zázemí) je návrhem vymezena zastavitelná plocha zemědělské výroby Z11 přímo navazující na plochy stabilizované. Zastavitelná plocha Z11 je situována zcela mimo obytnou zástavbu. Drobná zemědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je dále umožněna v rámci ploch smíšených obytných – venkovských (SV).
9.2
Pozemky určené k plnění funkce lesa
Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními
ŽALUDA, projektová kancelář
71
Odůvodnění územního plánu Lochenice
hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha) zpracované na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř). Státní správu vykonává Krajský úřad Královéhradeckého kraje.
9.2.1 Aktuální stav lesa Lesnatost území je výrazně podprůměrná a při výměře 6 ha, z celkové výměry 617 ha, činí pouhé 1% (průměr v ČR je 33,3%). Tento fakt se také odráží na výrazně nízkém koeficientu ekologické stability (0,3). Převážná část lesních porostů je lokalizována při soutoku Labe a Trotiny, resp. v oblasti slepého ramene Labe, většinou jako součást vymezeného systému ÚSES. Další menší stanoviště se nacházejí na jižním, resp. jihovýchodním okraji řešeného území pří železnici, resp. podél Labe.
9.2.2 Lesní oblast, lesní vegetační stupeň (LVS) Podle lesnického členění leží dané území v přírodní lesní oblasti PLO 17 – Polabí. Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druhů je složení přirozené dřevinné složky (souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu). Území je zařazeno do planárního (rovina), lesního vegetačního stupně (LVS) - Skalický. Jedná se o LVS: 1 – dubový
(100%)
Dubový lesní vegetační stupeň (LVS) se vyskytuje na lokalitách klimaticky podmíněných průměrnou roční teplotou nad 8 °C, průměrným ročním úhrnem srážek pod 600 mm a délkou vegetační doby nad 165 dní. V klimaxové dřevinné skladbě se uplatňuje hlavně dub zimní (Quercus petraea). Charakteristickými jsou i dub cer (Quercus cerris), dub pýřitý - šípák (Quercus pubescens) a jasan tezkolistý (Fraxinus angustifolia). Význačně chybí buk lesní (Fagus sylvatica), který může být přítomen ojediněle ve vlhčích polohách. LVS je převážně na vysýchavých polohách. V borech a luzích tento LVS podmiňují půdní a nikoliv klimatické podmínky. Pro 1. LVS jsou charakteristické tyto soubory lesních typů: 1X - dřínová doubrava, 1Z - zakrslá doubrava, 1M - borová doubrava, 1K kyselá doubrava, 1L - uléhavá habrová doubrava, 1S - (habrová) doubrava na píscích, 1C - suchá habrová doubrava, 1B - bohatá habrová doubrava, 1H - sprašová habrová doubrava, 1D - obohacená habrová doubrava, 1J - habrová javořina, 1L - jilmový luh, 1U - topolový luh, 1V - vlhká habrová doubrava, 1O - lipová doubrava, 1Q - březová doubrava a 1G - vrbová olšina. V řešeném území jsou zastoupeny lesní typy: 1L Jilmový luh (98,8%) a 1G Vrbová olšina (1,2%). Z uvedeného je zřejmé, že v řešeném území je zastoupen pouze LVS – 1 dubový.
9.2.3 Kategorie lesů Podle zákona o lesích se lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Dotčené lesy jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských (§ 9 lesního zákona) a lesů zvláštního určení dle (§ 8 odst. 2 písm. g) lesního zákona). les hospodářský les zvláštního určení
(10) (8.2a)
3,17 ha 2,83 ha
52,83 % 47,17 %
V lesích zvláštního určení (§ 8 odst. 2 písm. e) lesního zákona) je veřejný zájem na ochranu přírody, zlepšení a ochranu životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. V lesích hospodářských (§ 9 lesního zákona) se musí hospodařit tak, aby byla zajištěna především jejich produkční funkce.
9.2.4 Dřevinná skladba V lužních typech se zachovala nejpřirozenější druhová skladba, kdy vedle smrkových a topolových porostů jsou hojněji zastoupeny – dub letní, jasan ztepilý, olše lepkavá, lípa malolistá, jilmy, javor mléč, klen, střemcha, habr, jilmy a vrby.
ŽALUDA, projektová kancelář
72
Odůvodnění územního plánu Lochenice
Přehled lesních typů Symbol
Lesní typ
1L2 1L4 1L9 1G1 Celkem:
Jilmový luh bršlicový Jilmový luh válečkový na lehké fluvizemi Jilmový luh dubová jasenina Vrbová olšina mokřadní
Soubor lesních typů HS 1L 1L 1L 1G
Výměra v ha
Výměra v%
2,6 ha 1,6 ha 1,7 ha 0,1 ha 6 ha
43,33 % 26,66 % 28,33 % 1,66 % 100,00 %
Nejvíce je zastoupen lesní typ 1L2 a jedná se o živnou středně bohatou kategorii, na slínech, střídavě podmáčených. Půdním typem je oglejená a pseudoglejová pararendzina. Přirozená skladba dřevin na souborech lesních typů Biota odpovídá biogeografické provincii středoevropského listnatého lesa. V přírodních lesích převládal dub zimní a habr, buk lesní tvořil jen ojedinělou příměs. Na minerálně bohatých půdách byly hojné javory mléč a babyka, lípa malolistá a jilm habrolistý a vaz s charakteristickým podrostem teplomilných keřů (dřín, ptačí zob, kalina tušalaj, svída krvavá) a bylin (svízel lesní, ptačinec velkokvětý, konvalinka vonná, sasanka hajní, mařinka vonná, bršlice kozí noha, plicník lékařský, kakost smrdutý, jarmanka větší, brčál menší, kokořík mnohokvětý) a trav (třtina rákosovitá, bezkolenec modrý, lipnice hajní, srha laločnatá a další). V širokých říčních nivách vznikala společenstva lužních lesů s hlavními dřevinami – dub letní, jasan ztepilý, topol černý a bílý, na nejvlhčích místech to byly především vrba bílá, vrba křehká a olše lepkavá, s bohatým podrostem mokřadních a vlhkomilných druhů (kosatec žlutý, kuklík městský, hluchavka žlutá aj.). Na chudších půdách písčitých překryvů byla hojně zastoupena borovice lesní s příměsí listnáčů a keřů, které tvořily spodní etáže. V podrostu se pak vyskytovala typická acidofilní vegetace (bika hajní, kostřava ovčí, ostřice kulkonosná, psineček tenký aj.).
9.2.5 Možné dopady návrhu ÚP na les V územním plánu nejsou požadavky na vynětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Do zastavěného území a zastavitelných ploch (lokality Z3, Z5) zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle ustanovení § 14 odst. 2 lesního zákona).
10 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Při projednání návrhu Územního plánu Lochenice podle § 52 stavebního zákona, na veřejném projednání dne 27.února 2012, nebyla podána žádná námitka.
11 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Na společném jednání o návrhu Územního plánu Lochenice dle § 50 stavebního zákona ani na veřejném projednání dle § 52 stavebního zákona nebyly uplatněny žádné připomínky sousedních obcí ani veřejnosti.
ŽALUDA, projektová kancelář
73
Odůvodnění územního plánu Lochenice
12 OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 75 listů. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje 3 výkresy. Obsah textové části odůvodnění ÚP: 1
POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................. 2
2 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM .................................................................................................. 3 2.1
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů...................................... 3
2.2
Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem ..................... 5
2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.2.1 2.2.2
3
Základní údaje ............................................................................................................................... 3 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území ................................................. 3 Přírodní systém ............................................................................................................................. 4 Širší dopravní vazby ...................................................................................................................... 4 Širší vazby technické infrastruktury ............................................................................................... 4 Soulad s politikou územního rozvoje ............................................................................................. 5 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ........................................................... 9
VYHODNOCENÍ S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................................... 9
4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ............................................................................................. 10 5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ........................................................ 11 6
ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU . 12
7 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................. 29 7.1 Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch ............................................................................................ 29 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.1.5
Vymezení řešeného území .......................................................................................................... 29 Odůvodnění koncepce rozvoje obce ........................................................................................... 29 Demografické předpoklady .......................................................................................................... 30 Urbanistická struktura, vývoj osídlení .......................................................................................... 33 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ..................................................................... 37
7.2
Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb....................................... 39
7.3
Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot ..................................................... 39
7.4
Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky...................... 45
7.5
Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ........................................................................ 46
7.6
Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny............................................................................. 61
7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.4.4 7.4.5 7.5.1 7.5.2 7.5.3 7.5.4
Ochrana kulturních památek ....................................................................................................... 39 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................ 41 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území ....................................................... 44 Civilní ochrana............................................................................................................................. 45 Obrana státu................................................................................................................................ 46 Požární ochrana .......................................................................................................................... 46 Radonový index geologického podloží ........................................................................................ 46 Ochrana před povodněmi ............................................................................................................ 46 Občanské vybavení ..................................................................................................................... 46 Veřejná prostranství .................................................................................................................... 47 Dopravní infrastruktura ................................................................................................................ 48 Technická infrastruktura .............................................................................................................. 54
ŽALUDA, projektová kancelář
74
Odůvodnění územního plánu Lochenice
7.6.1 7.6.1
Přírodní podmínky ....................................................................................................................... 61 Návrh koncepce uspořádání krajiny ............................................................................................ 63
7.7 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území ....................................... 64 8 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................... 67 9 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ........................... 67 9.1
Zemědělský půdní fond ......................................................................................................... 67
9.2
Pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................................... 71
9.1.1 9.1.2 9.1.3 9.1.4 9.1.5 9.1.6 9.1.7 9.1.8 9.1.9 9.2.1 9.2.2 9.2.3 9.2.4 9.2.5
Hranice zastavěného území ........................................................................................................ 67 Struktura využití pozemků ........................................................................................................... 67 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky ...................................................................... 68 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám............................................... 68 Pozemkové úpravy ...................................................................................................................... 70 Investice do půdy ........................................................................................................................ 71 Opatření k zajištění ekologické stability ....................................................................................... 71 Zemědělské účelové komunikace ............................................................................................... 71 Zemědělská prvovýroba .............................................................................................................. 71 Aktuální stav lesa ........................................................................................................................ 72 Lesní oblast, lesní vegetační stupeň (LVS) ................................................................................. 72 Kategorie lesů ............................................................................................................................. 72 Dřevinná skladba......................................................................................................................... 72 Možné dopady návrhu ÚP na les ................................................................................................ 73
10
ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ........................................................ 73
11
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................................... 73
12
OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................. 74
Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1
Koordinační výkres
2
Výkres širších vztahů
3
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
ŽALUDA, projektová kancelář
75