METODICKÝ POKYN Č. 4/2012 » Postup stavebních úřadů po zrušení územně plánovací dokumentace » ze dne 19. 4.. 2012
Krajský úřad – Jihočeský kraj odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování
Obsah » Zrušení zásad územního rozvoje jako celku » Zrušení části zásad územního rozvoje » Zrušení územního plánu jako celku » Zrušení části územního plánu » Zrušení změny územního plánu jako celku » Zrušení části změny územního plánu » Zrušení regulačního plánu » Zrušení změny regulačního plánu nebo její části » Upozornění
Při rozhodování stavebního úřadu v území, pro které byla zrušena územně plánovací dokumentace nebo její část platí: 1. Zrušení zásad územního rozvoje jako celku: V území se rozhoduje podle platné územně plánovací dokumentace, pokud ta není k dispozici, lze stavby povolit v současně zastavěném území (tzn. buď v intravilánu tak, jak byl vymezen k datu 1. 9. 1966 – viz. § 2 odst. 1 písm d) stavebního zákona, nebo v zastavěném území vymezeném postupem podle § 58 a násl. stavebního zákona). Mimo zastavěné území lze povolit pouze stavby a zařízení uvedené v § 18 odst. 5 a stavby dle § 188a stavebního zákona. Problematické může být povolování staveb nadmístního (krajského a republikového významu) vymezených v platné územně plánovací dokumentaci. Plochy a koridory pro tyto stavby nelze z pohledu v současné době platné soudní judikatury (zejména rozsudek 6 Ao 1/2011 – 74) v územním plánu vymezit aniž by byly součástí územně plánovací dokumentace kraje, a to ani v případě, že jsou takové záměry podchyceny v Politice územního rozvoje ČR. Krajský úřad se nicméně domnívá, že v případě stávající platné územně plánovací dokumentace s vymezeným koridorem nebo plochou nadmístního významu, lze do doby jejího zrušení, popř. její změny, podle této dokumentace postupovat a stavby a jejich umístění povolovat (záměr je závazně v územně plánovací dokumentaci vymezen, jeho vymezení v ní nebylo zrušeno a je tedy i nadále platný, paralela – je zrušeno územní rozhodnutí, stavební povolení nikdo nezrušil – tzn. lze podle něj, do doby zrušení postupovat a stavbu realizovat). Zrušením zásad územního rozvoje (dále též jen „ZUR“) se neruší ÚPD a to ani její části, které jsou nadmístního významu. 2. Zrušení části zásad územního rozvoje: Rozhoduje se podle platné územně plánovací dokumentace. Pokud není platná ÚPD obce k dispozici, lze obecně stavby umístit a povolit v současně zastavěném území (buď intravilán k datu 1. 9. 1966 - § 2 odst. 1 písm d) stavebního zákona, nebo zastavěné území vymezené postupem podle § 58 a násl. stavebního zákona) a dále záměry uvedené v § 18 odst. 5 a § 188a stavebního zákona, stavby a záměry nadmístního pak lze povolit pouze, pokud jsou vymezeny v ZUR. Na zrušený záměr se pohlíží, jako by v území nikdy vymezen nebyl (ZUR neřeší celé území kraje komplexně ale pouze jednotlivé záměry republikového a regionálního významu). V případě, že byl zrušený záměr v platné ÚPD zpřesněn, ÚPD v rozsahu zpřesněného záměru proto nelze pro rozhodování v území použít. V tomto případě by bylo nutno přihlédnout k ustanovení § 54 odst. 5 stavebního zákona, neboť územně plánovací dokumentace by v tomto případě byla v rozporu s vydanými zásadami územního rozvoje. 3. Zrušení územního plánu jako celku: Na obec se pohlíží jako na obec bez platného územního plánu. Platnost staré územně plánovací dokumentace, účinné před vydáním zrušeného územního plánu se neobnovuje. Na území obce se při umisťování a povolování staveb postupuje stejně, jako u obce bez územního plánu. To znamená, že stavby lze povolit pouze v současně zastavěném území (intravilán k datu 1. 9. 1966 - § 2 odst. 1 písm d) stavebního zákona). Mimo zastavěné území pak lze povolit pouze stavby a zařízení uvedené v § 18 odst. 5 a § 188a stavebního zákona. 4. Zrušení části územního plánu: Na území, které bylo řešeno zrušenou části územního plánu, se pohlíží jako na území neřešené územně plánovací dokumentací. Platnost staré územně plánovací dokumentace, účinné před vydáním zrušené části územního plánu se neobnovuje. Stavby lze povolit v zastavěném území (intravilánu) a dále lze pro rozhodování v území využít ustanovení § 18 odst. 5 a § 188a stavebního zákona. Při posuzování jednotlivých žádostí o umístění a povolení stavby je nutno k žádosti vždy přistupovat individuálně a zkoumat zda stavby jsou v souladu s koncepcí stanovenou v ÚPD. Záměry je nutno projednat v územním řízení. Povolení využití území pro záměr, který byl územně plánovací dokumentací zrušen, je sice teoreticky možné, nicméně je pravděpodobné, že rozhodnutí by neobstálo při soudním přezkumu (pokud byl záměr již jednou zrušen pro zásah do věcných práv v územně plánovací dokumentaci, lze předpokládat, že neobstojí ani při dalším přezkumu, nemusí to však platit vždy, proto individuální přístup k jednotlivým žádostem.
5. Zrušení změny územního plánu jako celku: Rozhoduje se podle územně plánovací dokumentace platné před vydáním změny ÚPD. Zrušena je pouze jedna „vrstva“ – vydaná změna, nebylo zrušeno to, co bylo platné předtím a bylo vydanou změnou de facto pouze „překryto“. 6. Zrušení části změny územního plánu: Rozhoduje se podle územně plánovací dokumentace platné před vydáním zrušené části změny územního plánu. I zde je zrušena je pouze jedna „vrstva“, tentokrát pouze v rozsahu zrušeného záměru vydané změny, platí tedy to, co bylo vydáno (schváleno) před zrušenou částí změny ÚPD. 7. Zrušení regulačního plánu: V případě zrušení regulačního plánu je nutno rozlišit, zda se jednalo o regulační plán, jehož vydání vyplývalo z platné ÚPD a jehož vydání bylo podmínkou pro rozhodování v území, nebo o regulační plán pořízený z podnětu, aniž by jeho pořízení bylo podmínkou pro rozhodování v území:
v případě zrušení regulačního plánu, jehož pořízení nebylo podmínkou pro rozhodování v území, se v území rozhoduje podle vydané územně plánovací dokumentace, zrušený regulační plán není nutné nahradit novou dokumentací;
v případě zrušení regulačního plánu, jehož pořízení vyplývalo z platné územně plánovací dokumentace, je možno v území vydávat územní rozhodnutí a stavební povolení až po vydání nového regulačního plánu, tzn. v území není možné do doby vydání regulačního plánu nebo změny územně plánovací dokumentace, jíž se povinnost vydání regulačního plánu ruší povolovat ani umisťovat stavby.
8. Zrušení změny regulačního plánu nebo její části: Rozhoduje se podle regulačního plánu platného před vydáním změny regulačního plánu. I zde je zrušena pouze jedna „vrstva“ – vydaná změna, nebylo zrušeno to, co bylo platné předtím a bylo vydanou změnou de facto pouze „překryto“.
Upozornění: Z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek NSS čj. 5Ao 6/2010-65) vyplývá, že v případě, že je vydáno územní rozhodnutí, lze pro stavbu vydat stavební povolení, mohou povolené stavby realizovat, neboť vydaná územně plánovací dokumentace nemůže rušit vydaná rozhodnutí. Pokud se týká plánovaných záměrů, o kterých stavební úřad dosud nerozhodl, pak pro tyto záměry v současné době, do doby zpřesnění koridoru ze ZUR v ÚP, nelze vydat územní rozhodnutí ani je realizovat, zda je bude možné po zpřesnění koridoru realizovat v plném rozsahu nelze do doby zpřesnění předjímat. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně čj. čj. 5Ao 6/2010-65 (viz níže uvedená citace) vyplývá, že vydaná územně plánovací dokumentace (tedy ani Zásady územního rozvoje) nemůže rušit vydaná rozhodnutí. Pokud bylo na určitý záměr (stavbu) vydáno územní rozhodnutí, je možno realizovat práva vyplývající z tohoto rozhodnutí a na stavbu lze vydat stavební povolení. Po vydání a nabytí právní moci se pak mohou povolené stavby realizovat. To lze vztáhnout i na případy zrušení územně plánovací dokumentace. Ani zde nemůže rozhodnutí o zrušení územního plánu zrušit dříve vydaná rozhodnutí a tyto rozhodnutí jsou do doby jejich zrušení příslušným správním orgánem platná. V praxi tak může nastat situace, kdy je určitý záměr vymezen v ÚPD a je pro něj vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení, poté je vymezení záměru v ÚPD zrušeno, ale rozhodnutí, kterým byl záměr povolený, již není možné s ohledem na rozdílné lhůty pro přezkum opatření obecné povahy a rozhodnutí ve správním řádu zrušit. V této souvislosti pak upozorňujeme, že stavbu (záměr) lze realizovat pouze v rozsahu vydaného rozhodnutí. Povolit změnu stavby (přístavbu, nástavbu nebo jinou stavbu související s povolenou stavbou (např. garáž, přístřešek) do doby změny územně plánovací dokumentace, popř. zpřesnění koridoru vymezeného v Zásadách územního rozvoje v územním plánu, nelze. Tzn. že nelze vydat
stavební povolení (souhlas s provedením ohlášené stavby), územní rozhodnutí (územní souhlas) pro jakoukoli změnu dříve povolené stavby nad rámec vydaných rozhodnutí. Citace z rozsudku čj. 5Ao 6/2010-65: „Veškerá rozhodnutí správních orgánů, jež nabyla právní moci a nebyla posléze k tomu příslušným orgánem zrušena, požívají presumpce své zákonnosti a správnosti a jsou podle § 73 odst. 2 správního řádu závazná pro všechny správní orgány. To ovšem neznamená, že by nový územní plán či změna stávajícího územního plánu nemohly pro futuro vymezit plochy či koridory a stanovit podmínky pro jejich využití odlišným způsobem, než jak dosud stanoví územní rozhodnutí pro některé z pozemků, jež se mají stát součástí takového koridoru či plochy. Samotné vymezení plochy či koridoru a stanovení podmínek pro jejich využití v územním plánu či jeho změně dle § 43 odst. 1 stavebního zákona nemůže přímo zakládat, měnit či rušit práva a povinnosti fyzickým či právnickým osobám, takový územní plán či jeho změna však představují závazný podklad pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí (§ 43 odst. 5 stavebního zákona). To znamená, že v daném případě samotné vymezení koridoru občasné vodoteče a jejího základního využití pro vodní plochy a toky ve změně č. 2A územního plánu Dolních Břežan nemůže prozatím nic změnit na právních účincích pravomocného rozhodnutí Obecního úřadu Dolní Břežany, odboru výstavby, ze dne 9. 4. 2001, č. j. DB 435-1238/00/Š, o změně využití území, konkrétně pozemku parc. č. 97/3. Pokud tedy navrhovatelka započala v souladu s tímto rozhodnutím pozemek parc. č. 97/3 užívat a rovněž v současné době ho užívá jakožto zahradu, bude oprávněna tak i nadále činit, a to až do doby, než bude na základě platného územního plánu, ve znění změny č. 2A, v souladu s § 94 odst. 3 stavebního zákona toto rozhodnutí zrušeno a vydáno nové územní rozhodnutí, jímž bude na daném pozemku umístěna veřejně prospěšná stavba občasné vodoteče.“
