2012

VOJENSKÉ SDRUŽENÍ REHABILITOVANÝCH AČR

ZPRAVODAJ Č. 1/2012 Byla 13. celostátní konference Začal nám rok 2012 a je za námi 13. Celostátní konference. Co přináší ohlédnutí za uplynulým obdobím? V čele Ústřední rady po deseti letech skončil předseda plk. PhDr. Miroslav Pavlík. Již dlouhou dobu upozorňoval na svoje těžké zdravotní potíže. Ve svém projevu bilancoval úspěchy i nezdary celé té doby. Všichni dobře víme, kdo s námi, s naším sdružením jedná vstřícně, kdo lavíruje, kdo na našich konferencích v řečnickém cvičení na nás pěl chválu a pak ani prstem nechce hnout pro naši věc – odškodnění. Nemá cenu jmenovat – jména všichni známe. Mirkovi Pavlíkovi i celému předsednictvu poděkujme za odvedenou práci. Dělali maximum možného. Kromě změny v obsazení funkcí v PÚR a v ÚR byla hlavním (byť ne dost důrazně vyhlášeným) tématem otázka schválení nutné opravy a upřesnění některých bodů našich stanov. O této věci hovoří ve své zprávě nový předseda ÚR, plk. Jan Lampa. Všichni prožíváme ze vzniklé situace určitou frustraci. Probíhá přípravné řízení, týkající se žalob ve věci odškodnění, avšak bohužel většina těch, kteří by nám mohli na politické scéně pomoci, nám nepřejí pro svoji naprostou neobjektivitu v hodnocení oněch událostí, jež tak zásadním způsobem změnily život nám a našim rodinám, našim dětem. Subjektivistické přehodnocování, opravování dějin podle toho, „co se právě nosí“, je u nás již tradiční. Těch statečných a objektivních je v současné době na naší politické scéně bohužel málo. Však víme, jak dopadala ve Sněmovně hlasování o našich oprávněných nárocích. Skepse, frustrace, ale i náš věk, to vše se obráží v podrážděnosti, bohužel i ve značné hašteřivosti mezi námi. Je to smutné. Přátelé, kolegové, nečekejme jakákoliv „těšínská jablíčka“ a bláhové ukolébavky. Pokud nám aspoň trochu slouží zdraví, věřme v naději, že se snad aspoň někteří z nás – mladší a zdravější – ještě dočkají uznání a spravedlnosti. Kéž by naděje umírala poslední… . Za redakci Miloš Ondrák 1

Obsáhlý zahajovací projev přednesl odstupující předseda Ústřední rady plk. PhDr. Miroslav Pavlík, z něhož vyjímáme: Vážení delegáti 13. celostátní konference, vážení členové ústřední rady, krajských rad, vážení předsedové územních rad, vážený doktore Sváťo Kusalo, předsedo bratrského Svazu vojenské Obrody Slovenské republiky. Všechny Vás upřímně vítám a chtěl bych Vám především poděkovat za vykonanou práci, kterou jste ve svých funkcích vykonali za těch několik funkčních období, kdy jsem měl osobní odpovědnost za vše jako Váš předseda ÚR. Myslím, že můj současný předoperační stav páteře je dostatečným důkazem oprávněnosti, k opuštění funkce předsedy. sdružení. Z předsednictva ÚR neutíkám. Jen chci vyjádřit jednou větou, že jsem si nemoc nevymyslel. Plk. Pavlík zmiňoval všechna úskalí při jednání s orgány MO, jejich naprostou neochotu ke vstřícnému jednání. Dostali jsme se díky společenskému ovzduší do situace, ve které jsme dospěli k rozhodnutí skončit letité prosby a čekání na pochopení naší situace s představou, že MO je schopno se za naše požadavky postavit a podpořit nás. Říkám zcela jasně – není tomu tak. MO není ochotno za nás bojovat. Oni teprve prosazují opět čistky vůči nám mimosoudně rehabilitovaným podle schváleného zákona o 3. odboji. Přestaňme se tvářit tak, že by člověk měl za všechny názory či postoje nést černé znamení po celý zbytek života. K úpravě stanov řekl plk. Pavlík toto: Věřím, že moje rezignace je odslouženými léty ve funkci důvodná a omluvitelná. Ze své zkušenosti jsem navrhl určitou taxativní časovou úpravu délky funkce při úpravě stanov. Vážený pán predseda, vážená dáma, vážení páni, dovoľte aby som vyjadril poďakovanie za pozvanie na Vašu 13. Celoštátnu konferenciu a vyjádřil potešenie, že sa môžem s Vami po piatich rokoch opäť stretnúť. Menom členov Združenia vojenskej obrody Slovenska si Vás dovoľujem pozdraviť a popriať Vám úspešné rokovanie. Naša 11. Celoštátna konferencia sa konala vlani 17. mája. Keďže v bývalom predsedníctve sa objavil názor, že vzhľadom na úbytok členstva by bolo najlepšie naše združenie rozpustiť, prebehlo referendum, v ktorom sa k tomuto návrhu vyjadrili všetky územné organizácie. Drvivá väčšina členov sa vyjadrila za pokračovanie našej činnosti, čo je podľa mojej mienky jedine správne riešenie. Před zostavovaním kandidátky sa však všetci členovia bývalého předsednictva vyjadrili, že nemajú záujem pokračovať vosvojich funkciách. Nepovažujem to za šťastné riešenie. V novom predsedníctve sú v prevahe členovia, ktorí už majú skúsenosti s vykonávaním funkcií v predsedníctve i v ústrednej rade, napriek tomu však začíname doslova na zelenej lúke. Hoci som na konferencii nebol prítomný som bol zvolený za predsedu. 2

Žiaľ s postupom času nás stále ubúda, čo je vzhľadom k pomerne vysokému veku našich členov prirodzený jav. So smútkom Vám musím oznámiť, že 23. novembra minulého roku zomrel plk. Jozef Valenta, ktorý bol jedným zo zakladajúcich členov Sdružení vojenské obrody v roku 1989 a bol prvým podpredsedom ústrednej rady tu v Prahe. Česť jeho pamiatke. Z predchádzajúceho obdobia sme zdedili vleklý problém, který sa nám nedarí vyriešiť už via ako 10 rokov. Je to snaha o odškodné našich členov za morálnu i materiálnu škodu, ktorú utrpeli v dôsledku nezákonného prepustenia z armády. Napriek tomu, že sme dostali osvedčenie o prepustení zo služebného pomeru vojaka z povolania z dôvodov uvedených v paragrafe 21 zákona č. 87/1991 Zb., o mimosúdnych rehabilitáciách, kde je výslovne uvedené, že osvedčenie sa vydáva za účelom odškodnenia, nikdy sme žiadne odškodnenie nedosiahli, rovnako ako vy. Bolo z našej strany napísaných množstvo listov rôznym politikom a štátnym inštitúciám, ale nanajvýš nás se kto poverený prijal aby nám vysvetlil, prečo nám odškodnenie nemôže byť priznané. Nakoniec v tak rozkradnutom a skorumpovanom štáte ako je Slovensko to ani neprekvapuje. Tu si je možné len uvedomiť, že na Slovensku nikdy nebol uplatnený lustračný zákon a vo vysokých funkciách sú stále mnohí bývalí komunisti. Za vyše dvadsať rokov od pádu totalitného režimu sa nepodarilo vybudovať demokratický právny štát. Ak minister vlády tvrdí, že štát je zlý hospodár, je to len zakrývanie skutečných cieľov privatizácie a takýto minister nemá vo vláde čo hľadať. Až kauza Gorila konečne rozhýbala Slovákov a jako viete, začali sa u nás masové protesty, najväčšie od roku 1989. Verme, že budú dotiahnuté do pozitívnych zmien. Ja osobne zastávam názor, že vhodné obdobie na presadenie odškodnenia bolo v rokoch 1990 až 1992 a to naše vtedajšie vedenie zaspalo. Dnes sa stretávame s nezáujmom a veľmi často musíme vysvetľovať, čo to vlastne Združenie vojenskej obrody Slovenska je a koho združuje. Pozitívne hodnotíme, že v najbližšom čísle Obrany bude uveřejněný článok pána redaktora Vitka o našom združení aj s uvedením, že nikdy sme nedostali žiadne odškodné. Pán redaktor sa chystá vydať o rehabilitovaných vojakoch a zamestnancoch vojenskej správy aj knihu. Má v tom našu plnú podporu. Najväčším problémom je pre nás už skutočne nízky počet členov a s tým súvisiace finančné problémy. Určité financie získáváme vďaka možnosti dostať 2% z daní našich priaznivcov, ale to nám umožňuje realizovať len tie najnutnejšie akcie a podujatia. Možnosť získať dotácie od Ministerstva obrany SR je veľmi limitovaná a akcie je často nutné najav uskutočniť a zaplatiť a potom dúfať, že dotácia bude priznaná. Napriek vrtkým problémom považujeme za povinnosť pokračovať v našej činnosti a informovať o politických perzekúciách v armáde od roku 1948 až do roku 3

1989. Za veľmi důležité považujem naše vzájemné stretnutia, vzájemné informovaniesa o činnosti a našu všestrannú spoluprácu. V tom budeme určite pokračovať aj s vašim novým vedením. Dovoľte aby som Vám na záver môjho příspěvku zaželal veľa úspechov v ďalšej práci, veľa síl a elánu v snahe presadzovať naše společné záujmy. Ďakujem za pozornosť plk. MUDr. Svatopluk KUSALA, CSc

P ARLAMENT Č ESKÉ R EPUBLIKY P O S LA NE C KÁ

SNĚ M OV N A

PHDR. ROBIN BÖHNISCH POSLANEC

MÍSTOPŘEDSEDA VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘED Í ČLEN ZAHRANIČNÍHO VÝ BORU

Vážený pan Plk. RNDr. Miloš Ondrák

Vážený pane plukovníku, dovoluji si Vám zaslat mou zdravici pro 13. Celostátní Konferenci VSR. Protože spolupracujeme ve věci VSR již sedm roků a Vy jistě budete účastníkem Konference, doufám, že vyhovíte mojí prosbě a delegátům zdravici předáte.

V Praze 1. února 2012 4

Zdravice 13. Celostátní Konferenci Vojenského sdružení rehabilitovaných Vážené delegátky, vážení delegáti, milí hosté, musím přiznat, že zdravice pro 13. Celostátní Konferenci se mi nepíše snadno. Stejně jako mnozí z vás, představitele Ústřední rady nevyjímaje, cítím frustraci z neúspěšných snah vyřešit, nebo alespoň k řešení přiblížit, věc ocenění a odškodnění mimosoudně rehabilitovaných vojáků a zaměstnanců resortu obrany. K té frustraci přispívá i fakt, že společenská atmosféra, která se promítá i do nálad v obou parlamentních komorách, nedává nadějí na rychlý obrat. Přesto všechno ani v loňském roce neustala úzká spolupráce některých sociálně demokratických poslanců jak s předsedou ÚR VSR Miroslavem Pavlíkem, tak dalšími členy PÚR. Šlo zejména o konzultace ve věci návrhu zákona o 3. odboji, hromadné žaloby členů VSR na Ministerstvo obrany a konečně rozpravu nad možností novelizovat zákon číslo 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích. Zákon o 3. odboji byl schválen na 19. schůzi Poslanecké sněmovny 15. června loňského roku. Byl po dlouhé debatě přijat ve formě, díky níž i někteří členové VSR mohou žádat o získání Osvědčení účastníka odboje a odporu komunistického

režimu. Aby jich mohlo být mnohem více, připravil jsem pro 2. čtení 10. června dva pozměňovací návrhy, které ale získaly podporu pouze 50, resp. 48 poslanců z řad sociální demokracie a tehdy nezařazeného poslance Humla.S kolegy poslanci s právnickým vzděláním jsme pečlivě diskutovali i návrh na novelizaci zákona o mimosoudních rehabilitacích, jenž vyšel zevnitř VSR a jenž se dovolával nápravy chyby způsobené ještě ve Federálním shromáždění. Poněkud archaický právnický jazyk návrhu, takřka detektivní zápletka, týkající se důvodové zprávy předložené federálnímu parlamentu i rozložení sil v Poslanecké sněmovně nás ale dovedly k přesvědčení, že taková snaha se dnes míjí s realitou. Ve hře zůstává bezpochyby legitimní žaloba a také apel na ministra obrany, který je nadán takovou pravomocí, aby v rámci svého resortu vyšel oprávněným nárokům mimosoudně rehabilitovaným vstříc. Celospolečenská atmosféra, rostoucí sociální napětí, ani proklamované úspory totiž nemohou ospravedlnit fakt, že historická 5

křivda dosud nebyla plně napravena. A má-li někdo z politiků možnost křivdy zmírňovat, neměl by váhat. Vážené dámy a pánové, bylo mi opravdovou ctí spolupracovat s plk. Pavlíkem, který, jak jsem se dozvěděl, po dnešní Konferenci opouští funkci předsedy Ústřední rady. Svou prací a také konstruktivním vystupováním otevřel mnoho dosud zavřených dveří a odvedl ve snahách o ocenění a odškodnění mimosoudně rehabilitovaných ohromný kus práce. Že se kýžený výsledek ani přesto zatím nedostavil je smutným důkazem stavu současné veřejné správy. Plukovníku Pavlíkovi, dalším zástupcům Ústřední rady, se kterými jsem se dosud setkával a vám všem, vážené delegátky a vážení delegáti, přeji mnoho zdraví a optimismu. Při volbách do nového PÚR šťastnou ruku a celé 13. Celostátní Konferenci úspěšný průběh.

S

P O ZD RA VE M

P H D R . R O B IN B Ö HN ISC H

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY ● POSLANECKÁ SNĚMOVNA ● SNĚMOVNÍ 4 ● 11 8 2 6 P R A H A 1 – M A L Á S T R A N A TEL.:

2 5 7 17 2 1 9 8 ● F A X : 2 57 5 3 4 9 9 5 ● E - M A I L : B O H N I S C H R @ P S P . C Z

R E G I O N Á L N Í P O S L A N E C K Á K A N C E L Á Ř ● H O R S K Á 9 7 ● 54 1 0 1 T R U T N O V 1 TEL., FAX:

4 9 9 8 12 4 4 6 ● E - M A I L : K A N C E L A R @ B O H N I S C H . C Z

Zpráva hospodáře 13. Celostátní Konferenci Stanovy našeho sdružení v článku 5.21 a Směrnice pro hospodaření hlava III, bod 3.3 ukládají hospodáři sdružení předložit na této konferenci zprávu o hospodaření mezi dvěma konferencemi, tedy za dobu od 1. 10. 2010 do 31. 1. 2012. Toto období je tentokrát kratší, zahrnuje pouze rok 2011 a tři měsíce roku 2010, období a obraty měsíce ledna nemohly být do zprávy zahrnuty, poněvadž tento měsíc nebyl do data zpracování ještě uzavřen. Podrobná zpráva o hospodaření v roce 2011 byla zveřejněna před několika dny. Proto bude tato moje zpráva stručnější, se6

známí vás s pohyby na jednotlivých položkách a se stavem prostředků. Současně se pokusím u několika nejčastěji diskutovaných případů vysvětlit případné nejasnosti a rozebrat jejich použití nejen za toto sledované období, ale rozeberu v některých případech i minulá období. Je známo, že jediným pravidelným zdrojem příjmu na krytí výdajů na činnost jsou vybrané částky za příspěvky. Celkový příjem se neustále snižuje – stále nižším počtem platících členů – ve zprávě předchozí konference byl vykázán počet platících členů 1246, v současné době je jich již jen 1100. Jejich příspěvky by již všechny náklady nepokryly, jsme tedy závislí na příjmech od externích zdrojů, jako dary a dotace. Zásluhou mnohých z vás byly všechny výdaje úspěšně pokryty – za tuto činnost vám patří upřímný dík. PŘÍJMY: Podle účetní evidence byl ve sledovaném období účetní příjem (tj. příjem včetně převedených částek darů a dotací na Krajské a Územní organizace atd.) 570917,41 Kč, po odečtení převodu zbytku z minulého roku 90364,34 Kč činí čistý příjem 480553,07 Kč. Z toho vybraná částka příspěvků 117600,- Kč, na úrocích 377,- Kč, na platbách za Zpravodaj 12846,- Kč (platby za tisk v roce 2011 byly uhrazeny z externích zdrojů). Jako samostatná položka byl zaúčtován příspěvek na krytí výdajů spojených se žalobou – 40000,- Kč. VÝDAJE: Opět „účetní“ výdaje činily 495095,- Kč. Skutečné vlastní výdaje z „našich“ prostředků činily 162467,- Kč, externí 43547,- Kč, celkové výdaje tedy činily 20614,- Kč. Výdaje z vlastních položek byly uskutečněny na jízdné – IN-karty 16407,Kč, vlastní jízdné 7067,- Kč, občerstvení 6599,- Kč, odměny 67418,- Kč, poplatky za vedení BÚ 2779,- Kč, režijní výdaje (režie, kancelářské potřeby – kopírování, poštovné 5264,- Kč, telefonní hovory 18321,- Kč). Stav prostředků na počátku tohoto období, tj. k 1. 10. 2010 byl 174565,49,Kč, k 1. 1. 2012 byl 155712,60 Kč. K určení stavu použitelných prostředků k 1. 1. 2012 se misí zahrnout a vyloučit zbytek na kontě „ŽALOBY“ částka 36801,- Kč, dosud neuhrazené závazky z roku 2011 14952,- Kč, celkem 51753,- Kč, je tedy k 1. 1. 2012 použitelných prostředků 103959,60 Kč. Tolik k vlastní zprávě o hospodaření. Nyní několik poznámek k nejvíce sledovaným a diskutovaným položkám: ŽALOBA: Poněvadž docházelo a stále dochází k nic neřešícím postupům v otázce odškodnění křivd – tuto otázku odmítám jakkoliv diskutovat – rozhodlo se v roce 201 a v roce 2011 bylo realizováno podání žaloby v této věci. Překvapil nás relativně malý zájem našich členů – k dnešnímu dni bylo podáno pouze 396 případů. Tento počet se ještě snížil jednak úmrtím několika žadatelů a dále někteří zájemci dodatečně odstoupili (např. všichni původní žadatelé z ÚzO Kroměříž) a vesměs byl udávaný důvod: - nedostatečná informovanost. Toto odůvodnění je zcela absurdní, byly vydány jednoznačné pokyny, předsedové krajských organizací jsou na jednáních ÚR informováni, v měsíci květnu bylo uskutečněno jednání a vysvětlení všech případných nejasností pracovníky nás zastupující advokátní kanceláře za účasti zástupců všech krajů a 7

zájemců. Důvod nepochopitelný, zejména překvapil nezájem u největších organizací jako je Praha, Brno a dalších. Kolegové, nevím, zda jste si uvědomili to, že jediným nákladem celého sporu je pro vás složení částky 100,- Kč na hrazení nejnutnějších nákladů (a jak jste v této zprávě slyšeli, byly vydány na krytí nákladů necelé čtyři tisíce). Dále, že se žalobou je předložena u každého žádost o prominutí soudního poplatku. Že dohoda s advokátní kanceláří zní tak, že v případě kladného výsledku odečte z přisouzené částky advokátní kancelář ve svůj prospěch 20%, v případě zamítnutí nebude požadovat nic a veškeré jejich náklady jdou na jejich vrub. O peníze, které jste složili – po 100,- Kč nemějte obavy. Jsou přesně zúčtovány a po skončení sporu s jakýmkoliv výsledkem bude kolektivně rozhodnuto o použití zbytku. DARY A DOTACE: V této otázce bylo stále dost nepřesností, nejasností a výkladů ne zcela se skutečným stavem. Je naprosto nutné si uvědomit rozdíl mezi dotací a darem a povinností, které ze znění smlouvy vyplývají. Aby se předešlo nepřesnostem, byl vydán pokyn pro postup k jednání v této otázce. Příjmy z darů a dotací jsou pro naši činnost přímo životně důležité. Bez jejich přispění bychom nebyli schopni celou naši činnost realizovat. V poslední době prošlo více informací o této oblasti, mnohdy nebyly zcela přesné a zejména podány asi bez znalosti skutečnosti a čísel, rozhodl jsem se proto podat tuto zprávu a upřesnění na základě přesných záznamů z evidence – a tu jsem zpracoval za celou dobu existence VSR. První poskytnutý dar byl v roce 1998 a nezasloužil se o něj nikdo jiný než bývalý místopředseda VSR Ing. Kudrna (o tom se zmíním dále). V tomto roce byly poskytnuty 4 dary – tento termín budu používat v této stati, i když se jednalo o dotace – dále od roku 2001 již byly v každém roce dary poskytnuty. Za celou dobu od tohoto roku do dnešního dne mám zaregistrováno celkem 123 přijatých darů a dotací. V posledních letech se počet v jednom roce pohybuje na počtu cca 16 případů. Za tuto celo dobu nám dárci poskytli neuvěřitelnou částku, a sice na darech 841000,- Kč, na dotacích 803000,- Kč, celkem tedy 1,644.500,- Kč. Z této částky čerpaly většinu Krajské a Územní organizace, Ústředí si ponechalo POUZE ČÁSTKU 475000,- Kč, které byly převážně přiznány na sociální a ozdravné pobyty, a za tuto částku byly poskytnuty ozdravné pobyty členům organizace. O této částce se zmíním ještě dále. Kdo a u koho byly prostředky získány. Jak bylo řečeno, nejvyšší částky jsme obdrželi na sociální potřeby, a to zejména od Severočeských uhelných dolů Chomutov, které nám darovaly celkem 245000,- Kč. A to je zásluha jmenovaného kolegy Ing. Kudrny, který první akce dojednal a dal tak základ a popud k těmto jednáním. Dalším neméně velkým dárcem v této oblasti je Metrostav Praha, který nám daroval na tuto činnost 230000,- Kč. Myslím, že by bylo vhodné v prvé řadě těmto dvěma podnikům vyslovit dík za tuto jejich podporu. Nechci a nebudu dělat glorifikaci žádným osobám, v dalším rozboru uvidíme, že se na tomto úspěšném jednání podílely všechny krajské a velká část územních organizací s jedinou výjimkou – za celou tuto

8

dobu se do této činnosti nezapojila pouze jedna z našich největších organizací – a to Praha! Nyní již uvedu je Krajské a v některých případech Územní rady a částky, které za toto období získaly: V prvé řadě Jihomoravský kraj 172000,- Kč, Znojmo 23000,Kč, zde se převážně podílí kolega Ing. Vladimír Horák, Zlín 159000,- Kč hlavně zásluhou kolegy Mlčocha, který získal podporu nejen ve svém kraji, ale i od podniků a nadací na celém území republiky, Olomouc 55000,- Kč, Přerov 41000,- Kč, Hranice 25000,- Kč, Plzeň 59000,- Kč, Ústí nad Labem 56000,- Kč, Střední Čechy 66000,- Kč, Jižní Čechy 87500,- Kč, Tábor 15000,- Kč, Hradec Králové 40000,- Kč, Trutnov 25000,- Kč, Moravskoslezský kraj a Ostrava 45000,- Kč, Pardubice 15000,- Kč, Vysočina 20000,- Kč, Karlovy Vary 10000,- Kč a dále od různých nadací 41000,- Kč. Závěr této oblasti: Jak bylo již mnohokrát řečeno – bez této pomoci by bylo financování činnosti na všech stupních téměř nemožné. Proto vám všem, kteří jste na tento úspěšný stav svým úsilím přispěli, patří upřímný dík. OZDRAVNÉ POBYTY: Jak již bylo řečeno výše, získali jsme od některých podniků dary, z nichž jsme mohli zejména členům, kteří se aktivní prací podílejí na činnosti VSR, poskytnout příspěvek na tyto pobyty. Aby se předešlo zbytečným dohadům a nejasnostem, byl vypracován závazný vnitřní pokyn pro poskytování těchto příspěvků s platností od 1. 1. 2011. Podle něho byly v tom roce poskytnuty příspěvky všem oprávněným žadatelům a byla rozdělena celková částka 40500,- Kč. Podle těchto zásad bude postupováno i v letošním roce. Jen malá připomínka: Rozdělit můžeme jenom tolik, kolik prostředků na tyto příspěvky získáme. Prosím, vyviňte proto vy všichni maximální úsilí k získání darů a dotací. Hospodář Jiří Králík

Zpráva o hospodaření VSR za rok 2011 Podle Směrnice o hospodaření VSR hlava III, čl. 3.3 předkládám zprávu o hospodaření za rok 2010. Tato zpráva se bude zabývat pohyby prostředků v tomto roce, podrobnější rozbor a seznámení s některými položkami – jako např. Dary a dotace, příspěvky, ozdravné pobyty, otázky spojené a podáním žaloby apod. - bude přednesen ve Zprávě o hospodaření na 13. CSK dne 7. února 2012. PŘÍJMY: Podle účetní evidence činil v tomto roce účetní příjem (tj. včetně např. převodů přijatých částek od externích dárců na Krajské a Územní organizace) Kč 511595,50, po odečtení převodu zbytku z předchozího roku Kč 90364,34 činil čistý příjem Kč 421231,46.

9

Základem pro úhradu výdajů jsou členské příspěvky. V roce 2010 bylo přijato na příspěvcích Kč 117600, na úrocích bylo připsáno na BÚ Kč 355, na platbách za Zpravodaj přijato 15999 (všechny platby za tisk byly uhrazeny z externích zdrojů), dále bylo vyinkasováno na krytí výdajů, spojených s podáním žaloby Kč 40000 – z této částky se smí a je čerpáno pouze na úhradu výdajů této akce. Další příjmy v tomto roce mimo vlastní činnost – byly příjmy od externích organizací – ty činily celkem Kč 255000, z toho na darech Kč 100000 a na dotacích Kč 155000. VÝDAJE: Účetní výdaje (viz vysvětlení u příjmů) činily v r. 2010 Kč 352355. Skutečné vlastní výdaje z „našich“ prostředků činily náklady na jízdné-IN karty 7227, jízdné 5573, občerstvení 6408, odměny 48563, poplatky za vedení BÚ 1963, režijní výdaje 3470, poplatky za telefony 13025, celkem tyto náklady činily Kč 86229. Další část nákladů byla uhrazena ze zdrojů od externích dárců – tedy z darů a dotací v celkové částce 43547, celkové výdaje tedy činily Kč 129776. Z uvedených údajů jasně vyplývá, že vlastní zdroje příjmů nepokryjí vlastní náklady a jsme závislí na příjmech poskytnutých jako dary a dotace. Stav prostředků na začátku roku byl 90364,34, koncem roku je vykazován v částce Kč 155712,60. V této částce je zahrnut a musí se vyloučit zbytek na kontě žaloba Kč 36801, dosud neuhrazené závazky z r. 2011 14952, celkem 51753, je tedy k 1. 1. 2012 k použití stav prostředků 103959,60. ZÁVĚR naprosto jasný a velmi stručný: snižováním počtu členů se zmenší příjmy na činnost, nutno počítat se zvyšováním cen nákladů, proto musíme výdaje uskutečňovat s maximální hospodárností a snažit se všichni o získání příspěvků – darů a dotací – u externích organizací. Praha, 10. ledna 2012 Hospodář: Jiří Králík

Zpráva revizní komise ÚR 13. CK: Revizní komise, zvolená na 12. CK pracovala ve složení: Předseda: František Nevoral, členové Ing. Jiří Dušek a Ing. Jan Kabát (do 30. 6. 2011), od té doby Jiří Klíma. Konference by měla zvolit nového náhradníka do RK. Komise jednala v tomto zkráceném období v březnu a v září 2011 a v lednu 2012. Vždy kontrolovala účetní evidenci a všechny prvotní doklady za předešlou polovinu roku. Ve dnech 10. a 17. ledna 2012 kontrolovala doklady jen ke dni 31. prosince 2011. Komise zneužití prostředků našeho sdružení nezjistila.

10

Všechny případy nejasností nebo nedoložení účelu na finančních dokladech hospodář ÚR vysvětlil nebo doplnil. Vzhledem k poskytnutým darům, tak jak o tom informoval hospodář Jiří Králík ve zprávě o hospodaření, bylo financování naší činnosti bez problémů. Pro rok 2012 je proto příspěvek na činnost ÚR z ÚzO ponechán na stejné výši 100,- Kč na člena. Ke dni 31. 12. 2012

je na bankovních účtech

151.025,01 Kč,

a v pokladně

4.687,49 Kč,

celkově tedy

155.188,50 Kč.

ROZPOČET VSR NA ROK 2012 Podle Hospodářské směrnice VSR hlava III, čl.3.44 předkládám návrh rozpočtu na rok 2012: Podkladem pro výpočet částek je předpokládaný stav členské základny v roce 2012 s počtem 1100 členů. I když ještě nejsou stanoveny počty zasedání PÚR a ÚR v roce, předpokládám, že budou 4 jednání ÚR a 8 zasedání PÚR. Dále v měsíci únoru proběhne jednání 13. CK. Hospodářská situace sdružení se v poslední době vylepšila, na tomto stavu mají velký podíl příspěvky externích dárců ve formě darů a dotací. Přesto je třeba uskutečňovat výdaje s maximální hospodárností a na všech stupních se snažit získat podporu u všech organizací. PŘÍJMY: Příspěvky členů – 1100 x 100 Kč Kč 110000,S jinými příjmy nelze počítat, úroky na BÚ jsou Naprosto zanedbatelné. Značnou pomocí by byl Jakýkoliv příspěvek ve formě daru nebo dotace. VÝDAJE: Náhrada jízdného – IN karty 18 x 900 Kč Jízdné proplácené v hotovosti Občerstvení – vlastní jednání Občerstvení na konferenci Odměny: tajemník Hospodář Zpravodaj Administrace web Poplatky BÚ Režijní výdaje – kancel. papír 3000,- kopírování 1000, Poštovné 3000,Telefonní hovory – poplatky Zpravodaj 4 x 5584,Záloha CELKEM 11

Kč 17800,Kč 5000,Kč 7000,Kč 3000,Kč 24000,Kč 18000,Kč 2000,Kč 500,Kč 2500,Kč 7000,Kč 12000,Kč 22000,Kč 4200,Kč 125000,-

Plánované výdaje překračují příjmy o 15000,- Kč. Předpokládá se, že budou uhrazeny z externích příjmů. Praha 10. ledna 2012

Hospodář: Jiří KRÁLÍK

Vážené kolegyně a kolegové členové VSR, je za námi poměrně bouřlivá třináctá konference našeho sdružení. Účelem bylo upravit stanovy tak, aby odpovídaly změnám, které nastaly vzhledem ke zdravotnímu stavu a věku členů a funkcionářů VSR. Šlo o zásadní změnu v jednom článku stanov, aby do předsednictva mohl být zvolen kterýkoliv člen VSR a nejenom člen Ústřední rady. Ostatní drobné úpravy byly jenom kosmetické. V diskuzi se někteří členové při odmítaní změn uchylovali k bezhlavé, až nepřijatelné kritice práce Předsednictva a Ústřední rady. Byla to kritika bez návrhů jak to dělat lépe, a podle nich zodpovědněji. Na konferenci se projevilo to, co už probíhá poslední dva roky. Neposloucháme se navzájem, nerespektujeme jeden druhého, začínáme být haštěřiví, a když některým členům dojdou argumenty, tak se sníží až k pomluvám a nadávkám, za které se pak musí omlouvat. Velmi vítám, že konference se po informaci o nežádoucích aktivitách našeho člena plk. MUDr. Oldřicha Pražáka od jeho jednání distancovala, jelikož takové jednání našim zájmům jednoznačně škodí! Vraťme se k jednotě, která byla mezi námi po revoluci. Prosazujme jako prioritu snahu o odškodnění za nezákonné ukončení služebního poměru k Ministerstvu obrany z politických důvodů, jakýmkoliv zákonným způsobem. Poučme se z nesplněných slibů mnoha politických představitelů naší republiky. Važme si práce našich členů pro blaho VSR, a pak si nás budou vážit i ti, s kterými jednáme ohledně našich požadavků a potřeb. Ústřední rada má před sebou poměrně dost práce. Je třeba projednat a uskutečnit některé návrhy pro jednání s Ministerstvem obrany a s dalšími institucemi. Pro lepší informovanost členů VSR navrhnu ÚR, aby byla ve Zpravodaji nebo na internetových stránkách zveřejňována usnesení Předsednictva a ÚR z jejich jednání, zároveň i možné návrhy různým institucím. Doufám, že budou členové ÚR stejně jednotní a vstřícní, jako byli při jmenování plk. PhDr. Miroslava Pavlíka čestným předsedou VSR při svém prvním jednání. Závěrem by chtěl poděkovat všem, kteří ve prospěch VSR v minulých obdobích pracovali a mnohdy obětovali i své zdraví. Předseda ÚR VSR plk. Jan Lampa

12

Vážení čtenáři Zpravodaje, zpracování diskusních příspěvků, přednesených na 13. CK vyžaduje nějaký čas, proto budou uveřejněny ve 2. čísle Zpravodaje. Díky za vaše pochopení. Změna na trůnu VSR Jsem si vědom toho, že není zvykem v našem sdružení jásat ani smutnit nad odchodem předsedy. Přesto mi dovolte k tomu několik slov. 13. CK nám zůstane v podvědomí jako určitý předěl, zlomový moment osmiletého období, vyvolaný změnou na pozici předsedy. Nehodlám se pouštět do hodnocení období předsednictví kolegy Pavlíka. Toto období se vyznačovalo značnou dynamikou, zarámovanou čtyřmi vládními kabinety. A to se odráželo automaticky v práci ÚR, která v souladu se závěry konferencí VSR měla před sebou jedinou prioritu, prosadit legislativní cestou spravedlivé vyrovnání křivd. Časté změny na ministerském postu postup v tomto směru zpomalovaly. Vždy se bylo nutno vracet na začátek, usilovat o kontakty a jednání s novými představiteli. V tomto směru vykonal kolega Pavlík neocenitelnou práci, protože spojil úkol zadaný ÚR s vnitřním svým odhodláním dospět ke konečnému řešení tohoto problému s podporou celé ÚR. On sám ví nejlépe, kolik úsilí stálo postoupit o krůček, kolik jednání bylo nutno absolvovat v průběhu let. Když už mnohý z nás považoval tento boj za marný, on měl stále dost sil pokračovat. V roce 2010 práce dospěla do stadia, kdy se zdálo, že budeme moci vyvěsit vlajku na znamení vítězné bitvy. Složitý legislativní proces byl úspěšně dovršen až ke konečnému hlasování v situaci, kdy bylo dosaženo konsensu hlavních politických stran. Jenom několik známých farizejů znemožnilo přijetí preferovaného zákona, podruhé drobná textová chyba v parlamentním tisku, kterou odhalila Fišerova vláda, znamenala katastrofální konec našim nadějím. Mohl bych ještě pokračovat. Ale tento moment byl zlomový v tom, že byl jakousi tečkou i důkazem, že dobrat se k cílenému výsledku se nedaří. Ano, tak může vyznít hodnocení mnohaletého období. A kdo za to může? Pro řadového člena je jednoduchá odpověď. Výsledek je v tomto momentě nulový. Vinen je předseda. Tak to vypadá navenek. Vykonaná práce se hodnotí podle výsledků. Jak jsem uvedl v úvodu, že si netroufám dělat hodnocení, ale pro spravedlnost nutno dodat, že na tomto nulovém výsledku neseme všichni podíl, kteří jsme stáli po jeho boku. Mohu však prohlásit, v tom co kolega Pavlík osobně vykonal, se já nemohu s ním srovnávat. Musel bych být slepý, kdybych neviděl to kvantum vykonané práce, při které nikdy nemyslel na sebe, ale na nás všechny. Proto jsem přesvědčen, že se ctí se s ním rozloučíme jako se svým předsedou, a věřím, že se s ním budeme často setkávat, jako se svým rádcem a konzultantem a možná i vyjednavačem. Já vím, že ani toto není běžné, jak nám minulost ukazuje, ale osobně cítím, že vůči němu máme 13

určitý dluh, který můžeme částečně uhradit, neboť je známo, práce je pro něho hlavním smyslem života. Nechtít po něm nic by bylo naším velkým hříchem. Plk. Ing. Karel NEDVÍDEK Ohrožuje nás kybernetická válka? Kybernetický boj není v zásadě odlišný od konvenčního, fyzického boje. Pokud jej vede národní stát, je integrován do definované strategie a doktríny, stává se součástí vojenského plánování a je uskutečňován v rámci specifických parametrů. Válka, která používá jako jeden ze svých prostředků Internet, je již dnešní realitou. Počet vojáků nemusí být rozhodujícím kritériem a jednotlivé, dobře zamaskované výpady mohou být stále častější.Půjde jen o to, aby zpravodajské služby nezjistily zdroj útoku nebo aby zde alespoň zůstal stín pochybnosti.Internet musíme vnímat jako velmi nebezpečné bojiště.Internet zpravidla vnímáme jako studnici informací nebo jako zdroj zábavy. Jenže, v současné době je už na něm naše současná civilizace do značné míry závislá. Toho si jsou vědomi generální štáby i kyberteroristé. Výrazně vzroste množství útoků na mobilní bankovnictví. Útočníci v tomto případě budou častěji zkoušet obejít samotné PC a cílit přímo na bankovní aplikaci v mobilním zařízení. Během rusko-gruzínské války byly napadeny i stránky tbiliských vládních institucí. Gruzínské ministerstvo zahraničí dokonce na nějaký čas přestěhovalo své stránky na aplikaci blogger.com. A aby toho nebylo málo, kanadští badatelé nedávno přišli s tvrzením, že jistá počítačová síť se sídlem v Číně ukradla vojenská tajemství Indii, nabourala se do kanceláří dalajlámy a zaútočila na některé počítače na různých místech světa. Jak se dalo čekat, Peking vše popřel. V roce 2012 dojde k ukázkovým akcím v oblasti „kybernetické války“.Hlavním cílem zatím bude spíše testovat možnosti těchto útoků. Až dosud vlády vyspělých zemí chránily především své vládní a vojenské sítě. Nyní si bude třeba uvědomit i míru škod, které mohou způsobit akce proti další kritické infrastruktuře. Řada zemí nevyvíjí pouze obranné, ale také útočné zbraně, které mohou ohrozit cizí infrastrukturu, například elektrorozvodné sítě, vodovodní systémy, finanční sektor, dopravu či telekomunikace. Tímto způsobem lze poměrně jednoduše a levně způsobit rozsáhlé škody. CIA potvrdila, že výpadky elektřiny v několika městech byly zřejmě důsledkem kybernetických útoků.V důsledku toho je možno je analyzovat a varovat před způsobem, jenž je velmi podobný tomu, který se používá v případech ostatních vojenských operací. Existuje fakticky několik způsobů, jak snižovat zranitelnost vůči kybernetickému boji. Patří k nim předvídání a vyhodnocování, preventivní či odstrašující opatření, obranná opatření a opatření ke zmírnění škod a k obnovení původního stavu. Kybernetický arzenál:Zbraně použitelné v kybernetické válce má nyní k dispozici především pět států: USA, Rusko, Francie, Izrael a Čína. Scénář kybernetické války:Představme si situaci, kdy mezi dvěma státy narůstá napětí, které vyvrcholí totální roztržkou směřující k válce. Ještě než dojde ke střetu armád, jsou plně mobilizováni IT specialisté. Nejprve dojde ke skrytému útoku na vládní servery, které 14

jsou postupně paralyzovány. Následuje atak na bankovní systémy, čímž se zastaví fungování ekonomiky daného státu. Krátce na to se agresor zaměří na informační systémy. Základ je hotov. Útočník poté ochromí energetickou soustavu. V tu chvíli je již v napadené zemi vyvolán chaos. Je narušena doprava i komunikace, mobilní sítě jsou postupně likvidovány. Napadený stát je pak snadnou kořistí. Taková kybernetická válka by ve svém konečném důsledku pravděpodobně vedla k významným ztrátám na životech i k výraznému zhoršení ekonomické a sociální situace. Ruský kybernetický útok na Estonsko začínal přesně takto, ruští hackeři nejdříve vyřadili vládní a poté bankovní systémy. Zemi trvalo více než týden, než se ze všeho vzpamatovala. V kybernetických válkách se zatím nepočítají ranění ani mrtví, po útocích nezůstávají rozbořená a vypleněná města ― v nich jde o něco jiného:

Ochromit hlavní obchodní tepny, získat či zničit důležitá vládní data, narušit bezpečnost státu, poškodit síťovou infrastrukturu země. V Estonsku šlo o vyústění napjatých vztahů mezi Tallinnem a Moskvou. Útoky se odehrály krátce poté, kdy z Tallinnu, hlavního města Estonska, byl odstraněn kontroverzní památník věnovaný Rudé armádě.Reakcí byly mohutné protesty, demonstrace etnických Rusů, během kterých bylo zatčeno kolem 1300 osob, 100 zraněno a jedna usmrcena. Památník symbolizuje v očích Estonců půlstoletí sovětské okupace, ale jeho přenesení na válečný hřbitov Rusové vnímají jako urážku padlých v boji proti nacismu. Kybernetické útoky měly podobu zahlcení serveru, ke kterému dochází například tehdy, když je přetěžován provoz. Atakovány byly: • stránky prezidentského úřadu a parlamentu • téměř všechny vládní ministerstva země • politické strany • tři ze šesti největších zpravodajských organizací • dvě největší banky a firmy specializující se na komunikace. Estonci reagovali velice pružně, především zamezením zahraničnímu přístupuza účelem zachování provozu pro domácí uživatele.Rusko samozřejmě obvinění odmítalo a prohlašovalo, že třebaže tyto útoky zdánlivě pocházely i z IP adres ruských vládních úřadů, byly naopak něčí snahou poškodit Rusko.Do vyšetřování případu se vložilo i NATO, které vyslalo do Tallinnu několik svých nejlepších odborníků na kybernetický terorismus. Skutečnost, že „počítačově-obranné" centrum NATO stojí od roku 2008 na kopci nad hlavním městem Estonska, není náhoda. V roce 2007 byl na nejsevernější ze tří pobaltských států veden první komplexní kybernetický útok na světě. Mimo provoz byly nejen banky, ale i ministerstva. Nyní je Estonsko také centrem vojenské služby pro počítačové vědce. Pplk. Miloš Bílý ÚzO VSR Olomouc bilancovala svoji činnost za rok 2011 Dne 17. ledna 2012, na Výroční členské schůzi, podala Územní rada naší organizace zevrubnou zprávu o činnosti a životě celé naší organizace. Účast, i přes rozeslané pozvánky, nebyla valná. Kolem 60%. Nebylo divu, vždyť náš průměrný věk se pomalu blíží 78 rokům. Počasí ten den a přidáme-li neduhy, které trápí většinu z nás, 15

nenahrávalo k vycházkám. Úvod zprávy činilo sdělení, že početní stav je oproti roku 2010 opět nižší a zahrnuje 91 členek a členů + 15 členek a členů korespondenčních. Nejstarší členkou je paní Anna Spáčilová a nejstarším členem plk. MUDr. Rudolf Kašpar. Nejmladší členkou je paní Hana Jakubová a nejmladším členem je mjr. Miloslav Řehoř. Ve druhé části zprávy byly rozebírány poměry v Ústřední radě, důvody, proč se 13.CK koná již v únoru a reakce na články uveřejněné ve Zpravodaji čís. 4/2011. Kladně byla hodnocena omluva předsedy ÚR v reakci na nesouhlas Krajské rady s jeho kritikou činnosti plk. RNDr. Františka Tomečky. Značná pozornost byla věnována informaci o soudním podání a o možnostech žádat o přiznání účasti na třetím odboji. Na všechny otázky z řad členstva erudovaně odpovídal člen ÚzR nprap. Radko Veverka. K činnosti Krajské rady, přípravě na 13.CK VSR, pohovořil plk. Bedřich Smolka. Po volbě delegátů na Celostátní konferenci zhodnotil předseda ÚzO pracovní nasazení členů ÚzR jako jednotlivců a rady jako celku. Nejdůležitějším úkolem roku bylo zabezpečení podání plných mocí k zahájení soudní pře proti MO za neoprávněné vyhození z práce z politických důvodů. Z dalších akcí vybírám: - provedení dvou zájezdů se sportovní tématikou, dvou poznávacích zájezdů, zájezdu do sklípku a na ukončení roku společný oběd s volnou zábavou. Hodnocen byl i způsob hospodaření s finančními prostředky. Protože se nakupovaly různorodé vstupenky – kina, Solná jeskyně, sauna, plavenky, masáže – byli pověřeni jednotliví členové a členky jejich zabezpečením s možností poskytnutí množstevních slev. Všichni se zhostili svých úkolů na výbornou. Na závěr schůze, při vyhlašování usnesení, byla roční činnost Územní rady VSR Olomouc hodnocena kladně. Karel Štěpánek Letci se dočkali - po sedmašedesáti letech Po sedmašedesáti letech se dočkali američtí piloti, jejichž letadlo nad Olomoucí za války sestřelili Němci, důstojného památníku. Ten byl v prosinci odhalen v areálu neředínského hřbitova. Bombardér Boening - 24 Liberator byl sestřelen 17. prosince 1944, načež letadlo dopadlo právě do prostoru hřbitova v Neředíně. Při pádu zahynulo pět letců, dalších pět se zachránilo skokem padákem, ale padli do německého zajetí. Pietního aktu se kromě vedení města Olomouce zúčastnili i zástupci americké ambasády, nejvyšší představitelé Armády ČR a Svazu letců ČR. „Tímto památníkem si kromě konkrétní historické události připomínáme také nezpochybnitelnou roli Spojených států amerických v boji za svobodu a demokracii za II. světové války" řekl primátor Martin Novotný. Skulptura stojí na místě dopadu střední části bombardéru, která se po explozi ve vzduchu zřítila právě na olomoucký hřbitov. Američtí letci ze dvou bombardérů, které se u Olomouce zřítily, zde byli po válce krátce pohřbeni. V roce 1946 však byla jejich těla exhumována a převezena na americký vojenský hřbitov. „Jsme velmi rádi, že po mnoha desítkách let váhání a několika letech debat se konečně podařilo památník postavit, a tím alespoň částečně splatit dluh, který jsme k těmto historickým událostem měli", řekl náměstek primátora Jan Holpuch. Památník vytvořil umělecký kovář a výtvarník Milan Polián, který na hřbitově již realizoval Kříž padlým v I. a II. světové válce. Pomník vznikl ve spolupráci

16

města, Vojenského sdružení rehabilitovaných a olomoucké pobočky Svazu letců ČR. Jeho vytvoření vyšlo na zhruba 200 tisíc korun. Plk. Ing. Antonín Suchý - ÚzO VSR Olomouc

Vážení kolegové, na naše sdružení se obrátil o pomoc pan Mgr. Jiří Hlaváček, jehož dopis zde uvádíme doporučením, abyste mu dle svých možností v pro nás zajímavéstudijní činnosti pomohli. Vážení členové Vojenského sdružení rehabilitovaných, dovoluji se na Vás obrátit jako student doktorského oboru „Obecná antropologie – Integrální studium člověka“ na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

V posledních letech se intenzivně zabývám problematikou Československé lidové armády v období Pražského jara. Tomuto tématu jsem se věnoval jak ve své bakalářské, tak posléze i magisterské práci. Při této příležitosti jsem měl taktéž možnost setkat se s několika členy Vašeho sdružení, kteří mi vždy velmi ochotně poradili a poskytli rozhovor. Vaše ochota a především neutuchající optimismus Vašich členů v boji za Vaše odškodnění, mě přivedly na myšlenku věnovat svou disertační práci životním osudům členů Vojenského sdružení rehabilitovaných. Práce by byla realizována metodou orální historie, která je založena na poznávání nedávné minulosti z vyprávění a příběhů osob, které byly přímými účastníky zkoumaných událostí. Cílem mého projektu je zachytit a uchovat pro budoucí generace Vaše neocenitelné životní zkušenosti, příběhy a prožitky a přispět tak k co nejvěrnějšímu popisu a výkladu naší společné minulosti. Obracím se na Vás při této příležitosti s prosbou, zda by ti z Vás, kteří prožili srpen 1968 jako vojáci z povolání (bez ohledu na útvar a zařazení), nechtěli přispět k mému výzkumu svým vyprávěním. Rozhovor by se zaměřil na každodenní život v armádě v průběhu 60. let, události roku 1968 a jejich následky, život v normalizaci a následný průběh rehabilitace na začátku 90. let. V případě Vašeho zájmu či jakýchkoliv dotazů mě prosím kontaktujte telefonicky (774 984 101) nebo mailem ([email protected]). Rád Vám sdělím podrobnosti. Děkuji. S úctou a upřímným pozdravem Mgr. Jiří Hlaváček Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

Zpravodaj č. 4/2010 vyšel díky finanční podpoře a přízni KRAJSKÉHO ÚŘADU OLOMOUC A OSOBNĚ PANA HEJTMANA

17

18

Redakční kolektiv žádá všechny přispěvatele, aby své příspěvky do ZPRAVODAJE zasílali e-mailem v programu WINDOWS WORD na adresu: [email protected] poštou na adresu: Plk. RNDr. Miloš Ondrák, Rýchorské sídliště č. 122, 542 24 Svoboda nad Úpou. Zpravodaj najdete také s řadou dalších informací na našich webových stránkách: http://rehabilitovani-vojaci.czZpravodaj vydává ÚR VSR, vedoucí redakčního kolektivu Miloš Ondrák Otisknuté příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem ÚR VSR ani redakčního kolektivu, za obsahovou stránku příspěvku ručí autor. Redakční kolektiv si vyhrazuje právo na případné krácení a na jazykovou úpravu. Zpravodaj č. 1/2012 vychází nákladem 470 výtisků CK uzávěrka 2. čísla ročníku 2012se předpokládá ke dni 20. Května2012

19