2012

ASTR☺PATR☺LA´2012 2012-10-14

012 / 2012

2012-10-13: NEVÁHEJ A PŘIJĎ NÁM POMOCI!!!!! Miroslav Spurný (MSH) Protože jsem přesvědčen o tom, že určitě stojí za to společně rozvíjet další spolupráci se všemi zájemci o aktivity hvězdárny a vést o tom oboustranný dialog, chci vás v zastoupení dalších spolupracovníků hvězdárny, jmenovitě Milana Veselého (MaV), Martiny Exnerové (MAX) a Martina Vítka (MTV) pozval na první

USTAVUJÍCÍ SCHŮZI VÝBORU ASTRONOMICKÉHO KLUBU která se uskuteční v sobotu 20. 10. 2012 od 15 hodin na hvězdárně. Pokud se této schůze chcete aktivně zúčastnit, potvrďte mi účast do 18. října 2012 na e-mail [email protected]. Bude to pro nás přehled o tom, kdo se schůzky zúčastní. Není to ale podmínkou, pokud to nestihnete napsat a přijdete na tuto schůzi neohlášeně, nebude to žádný problém. Se členy mohou přijít další zájemci, nečlenové, tento počet doprovodu nikterak neomezujeme. Přiveďte své rodiče a kamarády. Budeme rádi za účast každého človíčka, který chce aktivně něco dělat. Minimální požadovaný věk účastníků schůzky je 10 let, horní věková hranice není omezena. Schůzky se tedy mohou zúčastnit děti i rodiče. Zároveň bych byl moc rád, abyste mi každý sám za sebe napsali, v čem chcete dál s hvězdárnou spolupracovat aspoň trošku konkrétně. Já sám se ve vedení Astronomického klubu vyskytovat nechci, rád bych, kdyby místa ve výboru obsadili ti, kteří chtějí na hvězdárně dál samostatně pracovat a pomáhat vedení společnosti, která hvězdárnu provozuje. Prosíme, přečtěte si tento článek až do konce. Důležitá je především část informující o volbách do výboru Astronomického klubu. Můžete se nechat zvolit, nebo zvolit někoho, kdo je vám blízký.

PROGRAM SCHŮZE 15:00 15:05 15:15 15:20

Uvítání účastníků Představy o vztahu hvězdárny a Astronomického klubu - Miroslav Spurný DISKUSE NA RŮZNÁ TÉMATA – vysvětlení pravidel diskuse Jak dál v odborných programech hvězdárny? Jaké je potřebné vybavení? Jaký systém zvolit, aby to stálo co nejméně času a peněz? Pojďte se zkrátka domluvit, jak chcete dál aktivně na hvězdárně působit. Jak školit demonstrátory a jak pozorovatele, aby opravdu jejich pobyt na hvězdárně přinášel výsledky, které můžeme prezentovat veřejnosti? Nová pozorovatelna – představy o využívání přístrojů směrem k veřejnosti i odborně. Jaký bude nový systém? 15:45 Propagace hvězdárny směrem k veřejnosti. Jak dál? Co dál? Jaký je nejefektivnější způsob? Jak dál s letáčky, zpravodajem pro lidi, plakáty? Budou členové AK letáčky roznášet po svém okolí? Velká propagace hvězdárny (velká benefiční akce alespoň 4x ročně). Jaké budou akce AK, jak bude vypadat propagace jejich činnosti a zviditelnění hvězdárny? Pomohou členové AK dobrovolně ve zvelebování prostor a zlepšování možnosti odborné spolupráce, například, že výsledky vlastních pozorování prezentují hrdě veřejnosti se slovy „to jsem napozoroval a zpracoval já zde na hvězdárně…“? 16:10 Chcete se podílet na vydávání zpravodaje? Máte zájem na tom, aby vycházel včas a byl plný příspěvků, které nepíše jeden člověk? Prostě pojďte domluvit, jak vytvořit fungující redakci zpravodaje Astropatrola 2012. 16:30 Konkrétní program hvězdárny pro rok 2013 pro veřejnost i členy AK. Co vymyslíme pro lidi, jak je zaujmeme a jak se o tento program budeme společně starat? Akce na hvězdárně jak by se měly vyvíjet dál? Co udělat, aby se z hvězdárny nestala „noclehárna“ těch, kteří se chtějí jen scházet s kamarády a „prokecat“ celou noc? Jak by měly akce vypadat? Pozvánka na první pozměněnou akci je v této AP2012. Je vůbec zájem se těchto akcí nové podobě zúčastňovat? Nebo je větší zájem děti na akce posílat, když například rodiče potřebují odložit dítě na víkend a hvězdárnu považují za zajímavou, ale dále u dítěte jeho zájem nepodporují? Jaký systém zvolit pro přijímání dětí na odborné akce hvězdárny? Jak změnit letní tábory a kde na ně vzít stálou partu vedoucích, kteří budou tábory připravovat od začátku až do konce s nadšením, které strhne děti k většímu zájmu něco dělat samostatně?

17:00 PRVNÍ VOLBY DO VÝBORU Tyto volby se vztahují k období od 1.listopadu 2012 do 31.prosince 2013, kdy bude v listopadu 2013 volen výbor nový pro celý kalendářní rok 2014. Výbor by měl být pětičlenný + šestý člen z managementu hvězdárny by měl na schůzkách být přítomen s hlasem poradním a právem veta v případě, že bude požadováno po vedení hvězdárny cokoli nemožného nebo to bude

v příkrém rozporu se zájmy hvězdárny. Výbor se bude scházet jednou za čtvrtletí řádně s osobní účastí, jinak mohou svolávat mimořádné schůze i přes elektronická média. Ze schůzí bude vždy proveden zápis, který ověří členové managementu a zveřejní jej na stránkách AK i hvězdárny. Cíle výboru by měly být především tyto: 1) zájem o rozvoj a propagaci hvězdárny, ctít 50ti letou tradici, kterou hvězdárna má, 2) rozšiřování počtu členů klubu, zájem na zvyšování jejich odborné kvalifikace formou stáží na jiných hvězdárnách, realizace akcí přímo na hvězdárně, péče o techniku, kterou bude AK využívat a bude ji mít v bezplatném pronájmu, odborná spolupráce s ostatními hvězdárnami i kluby, pomoc s vedením astronomického kroužku, 3) pomoc při péči o areál hvězdárny (brigády) s možností bezplatného pronájmu některých prostor v objektu hvězdárny a jejich využívání: např. klubovna, vlastní pozorovací stanoviště na pozorovatelně, možnost zapůjčení přenosné pozorovací techniky v úzké součinnosti s vedením hvězdárny Karlovy Vary, 4) jednou do roka, zpravidla před koncem volebního období, svolat členskou schůzi podobnou té současné, na které bude zvolen nový výbor na dobu, na které se členové na této schůzi usnesou.

Pravidla voleb (volební řád): Od začátku schůze, od 15:00 bude možnost navrhnout neomezený počet kandidátů do výboru. Navrhovat je možno kohokoli, kdo je přítomen a podmínkou je jeho minimální věk 12 let. Nepřítomní členové již svou kandidaturu povinně zašlou předem (viz dále). Navrhovatel napíše maximálně tři jména přítomných kandidátů na kartičku, která bude k dispozici v sále a vloži ji do připravené hlasovací urny. Z ní potom sestaví volební komise jmennou kandidátku a vytvoří Volební lístky. Na členy AK se i zde vztahuje pravidlo dvou přidružených osob – mohou tedy kandidovat i zájemci, které přivedl na schůzi s sebou. Na kartičku je ale může napsat jen registrovaný člen AK, který má právo volit. Může tedy navrhnout například svého rodiče či kamaráda, kterého na schůzi přivede. Pokud bude navržen stávajícího nečlen AK, po případném zvolení bude mít 21 dnů na to, aby se doregistroval a uhradil členský příspěvek ve výši 200 Kč za 2.pololetí roku 2012 + členský příspěvek na rok 2013 (tedy po dobu jeho volebního období) a stal se s účinností k 1.listopadu 2012 členem Astronomického klubu. Podmínkou navržení je, aby kandidát s návrhem souhlasil a na schůzi byl přítomen. Protože nechceme vyloučit z voleb členy AK, kteří by chtěli být členy výboru, ale nemohou se ze závažných důvodů zúčastnit, pak je možné učinit výjimku v případě, že k tomu je vážný důvod (například nemoc, velká vzdálenost bydliště od hvězdárny, mimořádná neodkladná událost). Pokud tedy bude zájemce o kandidaturu z vážných důvodů nepřítomen a přítomní by ho chtěli zvolit, pak musí nejpozději do pátku 19.října 2012 ve 20:00 UT (19:00 SEČ) doručit na e-mail [email protected] svou kandidaturu. V ní musí popsat proč chce kandidovat, v čem se na hvězdárně angažuje a jak by chtěl ve výboru pomáhat. Kandidátku poté přečte někdo v zastoupení. Uzávěrka návrhů bude v 16:30. V 17:00 zveřejníme soupisku kandidátů a všem přítomným členům předáme připravené hlasovací lístky, na nichž budou zaškrtávat jména, která budou chtít zvolit. Od 17:00 poté budou jednotliví kandidáti veřejně vystupovat se svým programem. Měli by zveřejnit proč kandidují a jak se chtějí ve výboru angažovat. Po jejich vystoupení proběhnou samotné volby. Počet členů výboru musí být lichý – 3 nebo 5… Nevolíme tedy konkrétní číslo, ale pro začátek asi bude výbor buď tříčlenný nebo pětičlenný podle toho, jak přítomní kandidáti přesvědčí přítomné...

2012-10-12: POZOR! 28.10.2012 PŘIJDE ZMĚNA LETNÍHO ČASU Miroslav Spurný (MSH) Letní čas (LSEČ) končí poslední neděli v říjnu (v roce 2012 tedy 28. října), kdy se hodiny ve 3 h SELČ posunou o jednu hodinu zpět na 2 h SEČ. Znamená to tedy, že se začne o hodinu dříve stmívat. Pro astronomická pozorování to znamená tak trochu výhodu. V následující tabulce jsou přehledně uvedeny časy začátků a konce jednotlivých typů soumraků po deseti dnech pro střed naší republiky – tedy λ = 15°, φ = 50°, což je u středočeské Kouřimi. Pro západní Čechy lze obecně připočítat zhruba 10 minut. Přesný výpočet je ale záležitostí jistého algoritmu, který mohu zájemcům poskytnout a vysvětlit. Občanský soumrak znamená, že Slunce sestoupilo 6°, nautický 12° a astronomický 18° pod obzor. Astronomický soumrak se někdy také označuje jako Astronomická noc. Slunce je dostatečne hluboko pod obzorem, aby mohla obloha pěkně ztmavnout a bylo možné pozorovat. Podle této tabulky můžete v následujících týdnech plánovat také svá astronomická pozorování. Např. 27.10. je ideální začít pozorovat v 19:52 a konec 5:53. Po zavedení zimního času (SEČ) budeme moci začít pozorovat 6.11. již v 18:19 a skončit o něco dříve v 5:08. Pro ostatní dny je potřeba časy interpolovat, což také není věc nikterak náročná.

TABULKA SOUMRAKU PRO ŘÍJEN A LISTOPAD (LSEČ, SEČ) počátek měsíc/den

10 / 17. 10 / 27. 11 / 06. 11 / 16. 11 / 26.

konec

astronomický

nautický

občanský

h min

h min

h min

5 38 5 53 5 08 5 21 5 34

6 15 6 30 5 45 6 00 6 13

6 53 7 08 6 24 6 39 6 53

nautický

astronomický

h min

h min

h min

18 37 18 19 17 03 16 50 16 41

19 14 18 56 17 41 17 29 17 22

19 52 19 34 18 19 18 8 18 0

FRANTIŠKOVA ANKETA: „CHTĚL(A) BYS PRACOVAT S TAKOVÝMTO ASTRONOMICKÝM VYBAVENÍM?“ Představte si, že máte možnost pracovat s takovou sestavou dalekohledů, jaká je na obrázku. Líbila by se Ti taková možnost? Věděl(a) bys vůbec k čemu takový dalekohled využít? Pro upřesnění, na fotografii je plně automatická sestava určená k fotografování obsahující počítačem naváděnou montáž Celestron CG-5 s TV Guiderem vyráběným známým astrofotografem Martinem Myslivcem. Na této montáži najdete jako hlavní dalekohled Schmidt-Cassegrain 9,25“ (230 mm) / 2350 mm a přídavný dalekohled Sky Watcher 102 / 500 mm, fotoaparátem je zrcadlová DSLR Canon EOS 350D. Takže, co když vám někdo doopravdy nabídne, abyste s takovouto sestavou dalekohledu na GO-TO montáži pracovali. Zkuste nám napsat, jaký pozorovací program byste pro takovýto dalekohled zvolili, co byste s ním chtěli dělat. Odpovědi je nutno podrobně rozepsat a zdůvodnit. Své návrhy posílejte do 26.října 2012 na adresu [email protected], za jakoukoli vaši představu budeme rádi. Hlavně se nestyďte. Nejlépe zpracované návrhy odměníme.

2012-10-10: EXPEDICE PERSEIDY A TÁBOR DĚTSTVÍ NAŠÍ PLANETY 2012 Miroslav Spurný (MSH) Po dvou posledních letních táborech v roce 2010 a 2011, kde jsme hledali ideální kombinaci odborných astronomických pozorování a táborové zábavy, měl být tento tábor posledním pokusem, zda takovouto kombinaci lze vůbec na hvězdárně realizovat. Tábor měl být spojením her na téma vývoje naší planety pod názvem Dětství naší planety a astronomickou expedicí, které se měla zúčastnit ta část účastníků, kteří se pro ni dobrovolně rozhodnou a projdou výběrovým efektem pečlivě vytvořených „testů“. U nich ale nebyly důležité znalosti. Šlo nám o to zjistit především zájem účastníků o danou problematiku, dále schopnosti si samostatně poradit a trpělivosti, kterou v dané oblasti budou mít. Expedice měla děti rozdělit do čtyř odborných programů, kterým se měly věnovat v několika pozorovacích skupinách: 1. Amatérská přehlídka oblohy (APO) a Letní Messierovský maraton. Oba programy měly být určeny začátečníkům, přičemž ten druhý měl být nácvikem na skutečný Messierovský maraton 2013. Chtěli jsme získat alespoň jednoho pozorovatele, který by chtěl objekty najít, nakreslit a následně i vyfotit. 2. Vizuálně meteory z více stanovišť. Cílem bylo vyzkoušet, zda jsou dvě skupiny umístěné na stanoviště dál od sebe schopny sladit pozorování i jejich cíle. Tedy připravit si před vlastním pozorováním všechny potřebné pomůcky a domluvit postupy a stanovit priority, které budou následně na stanovištích realizovat. K tomu měly obě skupiny mít na stanovištích TV kamery sítě CEMENT. Kombinace těchto pozorovacích metod měla umožnit jednak účastníkům porovnat zákresy se záznamy kamer a navíc i všechna data vzájemně identifikovat. Data měla být využita k výpočtu trajektorií meteorů směrem do sluneční soustavy i k zemskému povrchu. Trajektorie se měly zkoušet počítat po návratu obou skupin, kdy se měla získaná data roztřídit a začít s nimi pracovat. 3. Slunce vizuálně a fotograficky. Cílem této skupiny bylo sledování vývoje skupiny skvrn, které se pohybovaly během tábora po slunečním povrchu. Zároveň se měla pokusit o fotografování slunečního povrchu pomocí dalekohledu s H filtrem. 4. Astrofotografie a vizuální fotometrie. Tato skupina měla být tvořena především dětmi, které mají trpělivost si hrát s detaily a všímat si změn. Přes první dny, kdy měli účastníci prokázat svůj zájem a chápání základů fotografie jako takové, se měli propracovat až k základním fotografiím oblohy, s nimiž měli pracovat dál. Z této skupiny měla vzniknou další menší skupina aktivních pozorovatelů proměnných hvězd a zákrytu hvězdy planetkou 14.8.2012. Dále jsme měli tři společné projekty organizované ve spolupráci s dalšími astronomickými institucemi ČR: Prvním projektem v rámci pozorovací sítě CEMENT byla společná pozorování se stanicemi ve Stochově a v Plzni. Ta měla zahájit pravidelná pozorování meteorů s televizními kamerami na naší hvězdárně. K pozorování meteorů byla dále využívána i celooblohová kamera nazývaná OKO2. Ta po pádu systému začala od 5.8.2012 opět fungovat a archivovat data. Proto se bylo o co opřít. Ve srovnání s TV kamerami sítě CEMENT je ale tato DSLR kamera méně citlivá a je schopná zachytit pouze nejvýraznější meteory nebo bolidy. Vyhodnocování všech dat bude probíhat v podzimních a zimních měsících 2012. Na obrázku vpravo nahoře(mapa) je ukázka náměrů TV kamer ze stanovišť Stochov, Karlovy Vary a Plzeň pro dobu kolem maxima Perseid. V mapce je dobře patrná dohlednost jednotlivých kamer pro celou střední Evropu. Další dva projekty probíhaly s Hvězdárnou v Rokycanech. Ta chtěla především kolem maxima Perseid, v nocích 12./13. a 13./14.8. vyzkoušet dvoustaniční fotografické sledování meteorů pomocí digitálních zrcadlovek. K této skupině se měl přidat nakonec ještě náš kolega Tonda Hušek ze Švihova. Toto pozorování však nakonec zkomplikovala technika i počasí.

ASTRO GATE

PERSEIDY 2012

Posledním projektem na expedici, který měl odborný podtext, měl nastat 14. srpna 2012 - 1:35 UT, kdy došlo k zákrytu hvězdy TYC 1809-00341-1 s jasností +9,2 mag. v souhvězdí Berana (Ari) planetkou (430) Hybris o průměr 41 km a úhlovém průměru 0,027", s jasností: +15,6 mag.. Během úkazu tedy mělo dojít k poklesu jasnosti o 6,4 mag. a maximální trvání bylo předpovězeno na 1,9 sekundy. Tento úkaz zpravidla pozorují především zapálení a zkušení pozorovatelé, kdy při svých odborných pozorováních obvykle měří čas i pokles. V tomto případě jsme měli ale jen potvrdit, zda k poklesu jasnosti vůbec došlo. Na níže otištěné mapce je oficiální předpověď vážící se k celému zákrytu, procházejícímu Evropou.

A to byly všechny cíle, které tábor i expedice měla. I když ještě jeden cíl tady byl. Řada dětí jezdí na hvězdárnu léta. Bohužel mám spíše dojem, že berou hvězdárnu jako letovisko k odpočinku, než skutečný zájem se vzdělávat a zapojit do pozorovacích či jiných programů hvězdárny. Proto bylo snahou letos tyto účastníky tak trochu přimět k zamyšlení nad tím, že samotná pozorování jsou vlastně sběrem dat a jsou teprve prvním krokem k tomu, aby se dále zpracovávala k nějakým přehledným či statistickým výsledkům. Cílem expedice zkrátka mělo být tak trochu přimět přítomné mladé zájemce o astronomii nad tím vším trochu přemýšlet a zkusit navrhovat vlastní postupy a cíle, ke kterým chtějí dojít. Bohužel tento záměr, k němuž mělo přispět několik odborných instruktorů na táboře, prakticky vůbec nevyšel. Celková úroveň členů ve skupinách totiž zůstávala na pouhé úrovni uživatelů a nikoli aktivních členů, kteří by sami od sebe zkoušeli o problematice přemýšlet a řešit naplno překážky. Část z nich totiž pochopila, že se tady bude zase jen něco předvádět, ale sami nic nemusí. Často jsou proto opět výsledky pozorování spíše ukázkou toho, „…no tak my to tedy dáme dohromady, když to po nás chcete.“ Chybělo nadšení, zájem, ochota se zapojit do projektu s možností si něco vytvořit a přemýšlet nad tím… Často se mi po táboře dostává ujištění „…že si z toho nemám nic dělat, že jsou to jen děti a ty se přeci mají o prázdninách jen bavit… Vždyť přece nejsou na

hvězdárně ve škole…“ To je sice hezké, děkuju za takové vysvětlení. Má ale potom smysl nabízet dětem k táborům prostředí hvězdárny? A jak k tomu ale přijdou lidé, kteří strávili na hvězdárně dobrovolně kvůli dětem řadu nocí, aby nakonec zjistili, že o jejich přítomnost odborných instruktorů nikdo nestojí? Má tedy smysl na hvězdárně vůbec podobné tábory pořádat? Není lepší, aby se děti jely bavit na duhácký, skautský nebo pionýrský tábor, kde na jeden večer přijede Astrobus z Prahy a ukáže jim oblohu v dalekohledu, kam se podívají, protože se tím posune večerka a oni nemusí spát? A dál už po nich nikdo nic chtít nebude? Na expedici jsme pozvali zkušeného vedoucího z expedic pořádaných na Hvězdárně v Úpici. Petr Skála je zapálený astrofotograf a dovezl si na naši expedici dokonce vlastní vybavení. Během prvních pěti dnů měl dětem představit, co astrofotograf dělá. V průběhu prvního týdne se Petrovi Skálovi spolu s Martinem Vítkem (MTV) podařilo získat dalekohledem Lunt a kamerou DMK 31 úžasný snímek Slunce, který opravdu stojí za to. Dal nám tak směr, jak pokračovat dál po skončení expedice a úpravách pozorovatelny, ke kterým během podzimu dojde. Skupina astrofotografů začala, bohužel, pracovat až 12.8.. K rozdělení do skupin došlo až 8.8. a Petr i Martin odjížděli 11.8. dopoledne, což znamenalo, že skupina astrofotografů mohla začít fungovat až po odjezdu obou kluků i meteorářů. Snímek Slunce pořízený 7.8.2012, dalekohledem Lunt Solar Systems LS60THa, kamerou DMK 31, zpracováno v softwarech: VirtualDub, Registax 6.1.0.8, Iris 5.59, Adobe Photoshop CS.

Vlevo sestava dalekohledu Lunt Solar Systems LS60Tha s kamerou DMK 31. Uvedená sestava má na svědomí ten nádherný snímek Slunce. 8. srpna 2012 se tedy tábor skutečně rozdělil do čtyř zamýšlených programů a několika pozorovacích skupin. Vznikly tak dvě čtyřčlenné skupiny meteorářů, kteří měli meteory pozorovat vizuálně. Během prvních tří nocí měly absolvovat společný zácvik v areálu a poté se přesunout na dvě nedaleká pozorovací stanoviště. Ta které jsme po předchozích zkušenostech raději ponechali v dosahu půlhodinové jízdy autem – na Blatenském vrchu a na hradě Hartenštejn nad Bochovem. Jak se ale ukázalo, sami meteoráři se moc o činnost a výsledky skupiny nezajímali. Když jsem se totiž na konci tábora ptal některých účastníků skupin, tak se mi několikrát dostalo odpovědi, že „cílem bylo meteory prostě jen pozorovat ze dvou míst“. Tak jsme si zapozorovali a za rok můžem zase ☺. Proč třeba nikdo z účastníků nebyl schopen odpovědět, že cílem je z více míst získat data, která poslouží k dalšímu zpracování, jehož cílem je vypočítat dráhu meteoru atmosférou a pak orbitu sluneční soustavou, případně dopočítat místo jeho dopadu na zem. Přestože jsem toto téma velice přehledně představil v prezentaci, kterou pro projekt fotografování ze dvou míst připravil ředitel hvězdárny v Rokycanech p. Karel Halíř, tato velice dobře připravená prezentace zřejmě nikoho moc neoslovila. A tak je to člověku trochu líto, že i tady snaha vyzněla naprázdno. Od počátku prostě ani sami účastníci skupin nehledali cíle, ke kterým se díky svým pozorováním mohou nakonec dopracovat. Přitom vlastně nebylo nic dáno definitivně, skupiny mohly

společně vytvořit celý pozorovací program a po návratu se vrhnout na jeho zpracování tak, jak by považovaly pro jejich účastníky za nejpřínosnější. Je to opravdu veliká škoda. I letos zřejmě jela řada účastníků na tábor s tím, že se nějakým odborným programem nebudou zabývat jakkoli do hloubky. Myslím si ale, že je to obrovská škoda, mrhání časem a prostředky lidí, kteří se snaží na hvězdárně nabídnout po léta opravdu slušnou nabídku aktivit a chtějí účastníky něco naučit. Docela mě zamrzelo, když jsem třeba měl členy skupin začít odvážet na stanoviště, najednou chyběly mapy na zákresy, vedoucí stanovišť ani neměli s vedením dohodnutou metodiku pozorování. Prostě jeli na několikadenní výlet v malé skupině se svým oblíbeným vedoucím a přitom tam mohli ponocovat při sledování Perseid. Jak jinak si vysvětlit, že třeba v okamžicích, kdy jsem měl postupně skupiny odvážet na stanoviště, jsme najednou zjistili, že nemají potřebné vybavení? Novým pozorovacím stanovištěm, které jsme chtěli otestovat v průběhu tábora, se stal hrad Hartenštejn nad Bochovem, nacházející se asi 13 km východně od hvězdárny, kde nám opravovaný hrad nabídl k pobytům přímo starosta Bochova. Stanoviště nás zajímá, protože zde chceme v budoucnu pořádat výjezdy pro astrofotografy nebo lovce exoplanet, pro jejichž pozorování se nehodí přesvětlená obloha nad hvězdárnou. V budoucnu bychom zde mohli umístit i další celooblohovou kameru, která by mohla sledovat účinněji změny na obloze za účelem sledování optických transientů gama záblesků. Prozatím je ale hrad bez elektrického proudu a tedy nevhodný k trvalému provozu počítače a takovéto kamery. Oblast temné oblohy je zde z jihu ohraničena Toužimí a minimálně osvětlovanými sídly na okrese Plzeň-sever, z východu je nejblíže Rakovník a na severu najdeme město Bochov a Doupovské hory. Pozorovací podmínky tedy velmi dobré. Zázemí pro pobyt skupiny, která byla přivyklá pohodlí na hvězdárně, ale moc ne. Členové skupiny se zde ubytovali ve stanech a při nepřízni počasí se měli možnost schovat ve věži hradu, která je opravená opravdu exklusivně. První skupina meteorářů vycestovala na pozorovací stanoviště Hartenštejn v pátek 10. srpna a až do čtvrtka 16. srpna za 6 pozorovacích nocí napozorovala celkem 403 meteorů. Z toho bylo 163 Perseid a 240 sporadických. Celkově se podařilo zakreslit pouze 25 meteorů, z toho 8 Perseid a 17 sporadických. Protože výsledky se budou nadále zpracovávat během podzimu, zveřejňuji zatím pouze tuto statistiku. Pod vedením Ondřeje Macka zde pracovali Alex Peterka, Vít Exner, Vojtěch Křesina a Ondřej Mikoláš.

Druhé pozorovací stanoviště nám skýtalo nadhled v nadmořské výšce 1143 m.n.m. a zázemí ve vysílacím středisku radioklubu OK1KVK. Obojí nám umožnilo získat funkční pozorovací stanoviště, které mělo výborný výškový profil mezi naší druhou stanicí a Stochovskou stanicí sítě CEMENT, které obě sledovaly sever. Tato skupina trochu lépe zpracovala statistiku pozorování. Pod vedením Lucie Štěpničkové zde pracovali Zuzana Bošková, Jáchym Baláž, Tomáš Bazoni a Jakub Lipovský. Od 11. do 17.8. zde napozorovali celkem 1056 meteorů, to je průměrně 151 meteorů na noc. Z toho bylo celkem 518 Perseid a 538 sporadických meteorů. Zákresů skupina vytvořila celkem 34, z toho Perseid 16 a sporadických 18. Bohužel si psali k zákresům místo čísel meteorů jejich jasnosti, čímž se po návratu trochu zkomplikovalo vyhodnocení a identifikace s druhou skupinou. Statistika skupiny vypadá tak, že 11./12.8. od 22:30 do 00:30, kdy pozorování přerušila vysoká oblačnost viděli ve třech pozorovatelích 67 meteorů; 12./13.8. od 23:20 do 03:15 spatřili již ve čtyřech pozorovatelích 266 meteorů; 13./14.8. od 22:45 do 01:45, kdy opět pozorování přerušila vysoká oblačnost 210 meteorů; 14./15.8. od 23:00 do 03:00 celkem 110 meteorů; 15./16.8. od 22:00 do 04:00 celkem 276 meteorů a skupině došly vytištěné protokoly; 16./17.8. od 22:40 do 03:00, kdy pozorování rušila mlha celkem 87 meteorů; 18./19.8. pak skupina ještě pozorovala od 22:30 do 2:15 celkem 40 meteorů po návratu na hvězdárnu. Snímek jasného meteoru z televizní kamery CEMENT umístěné na Blatenském vrchu, pořízeným 12.8.2012 ve 22:24:59 LSEČ. Výsledný snímek není příliš kvalitní, ale program UFOCapture z něj dokáže vyčíst úžasná data.

Televizní snímek z kamery sítě CEMENT (nalevo) sice vypadá, že zachytil sotva tři hvězdy, ale software UFO Capture zachytí kromě stopy meteoru i řadu poloh hvězd (modře), kterých je obvykle v zorném poli cca 70° kolem 120. Ty se dají následně vymaskovat a zpracovávat softwarem UFO Analyzer a UFO Orbit. Ten je pak schopen vyhodnotit stopu meteoru (červeně), prokazatelně zachycenou ze dvou stanovišť tak dokonale, že pozorovatel zjistí jeho dráhu sluneční soustavou. Cílem letošní expedice bylo také, aby si členové meteorických skupin mohli se záznamy porovnat své zákresy z vizuálních pozorování.

Napozorovaná data obou skupin se na táboře nevyhodnocovala. Prakticky lze říci, že jakási sumarizace dění proběhla na letošní Evropské noci vědců Alexem Peterkou. Ale tady už nešlo o společné dílo účastníků obou skupin meteorářů, nýbrž pokus osamělého účastníka, který se pokusil něco sumarizovat. Nutno mu vytknout jediné, že se s nikým o ničem neradil a celé vyhodnocení výsledků postavil jen do roviny statistiky. Za jeden měsíc toho ale mohl stihnout daleko víc, než prezentaci, která pro nezasvěceného posluchače sice byla něčím zajímavým, ale prakticky vůbec žádným výsledkem, který by ukázal, co nám letošní data mohou všechno přinést. Napozorovaná data obou skupin meteorařů tedy zatím leží v šuplíku a čekají na své zpracování. Kdo se toho chce ujmout? Samozřejmě mu velmi rád pomůžu. Je zapotřebí někdo, koho baví matematika. Dívat se na obrázky a pracovat s excelem na tohle je trochu málo. Potřebujeme opravdu dvojici, která se do problematiky ponoří hlouběji a ukáže, co v ní dříme. A nezapomeňte – může to být opravdu dobrá startovní příprava pro budoucí expedice, které hvězdárna bude v dalších letech určitě pořádat. Mě docela mrzí, že ač jsem od začátku dával všem na vědomí, že chci skupiny metodicky vést, ani Lucka Štěpničková ani Ondra Macek neměli potřebu cokoli řešit. Vše jim bylo prostě jasné od začátku, ale víceméně lze jejich úlohu na letošní expedici označit jako pedagogický dozor čtyřčlenných skupin dětí, aniž by jim ukázali, jak se meteory mají pozorovat a hlavně – zpracovávat. Když jsem se Ondry Macka ptal na Hartenštejně, zda by nechtěl pozorování meteorů na nějaký čas na hvězdárně pro nás dělat, odpověděl mi, „že určitě ne, protože meteory by ho určitě neuspokojovaly“. Pokud se v tomto duchu chovali všichni letošní vedoucí, pak je jasné, že děti určitě neměl kdo v další práci motivovat. Je mi velmi líto, že to musím konstatovat, ale určitě už nebudu před tím přivírat oči a pojmenuji to po třetím letním táboře pravým jménem. Oproti tomu ale CEMENT slavil první větší úspěchy. Již v době samotné expedice mi pan Martin Zima ze Stochova oznámil, že vyhodnotil data z našich jižních stanic a nalezl celkem 64 společných meteorů. To lze jednoznačně považovat za úspěch. První pokus jejich vyhodnocení měl proběhnout na semináři 6.10.2012, ale s ohledem na nulový zájem účastníků expedice nebo členů Astronomického klubu vůbec, se nakonec vyhodnocení neprovádělo. Pokud bude zájem, pokusíme se seminář zaměřený na zpracování těchto dat opakovat v listopadu nebo v prosinci, pan Martin Zima nám výsledky pozorování poskytne. Jedna z kamer sítě CEMENT nasměrovaná severním směrem začne na hvězdárně pracovat kolem 18. října 2012, kdy bude umístěna na stálé pozorovací stanoviště a nastavena její dálková ovladatelnost. Nejlepší snímky z této kamery uvidíte v budoucnu na stránkách www.astrowebcast.eu a občas nejlepší meteory publikujeme v našem zpravodaji. Druhou primární skupinou, která pozorovala velmi aktivně, byla skupina Sluníčkářů. Ti se pod vedením zkušené odborné vedoucí Martiny Exnerové skutečně vrhli na cíle se vší vervou a zájmem. Jejími členy se staly Miloslav Kotrouš, Alena Obšívačová a Ondra Černý, který ale po třech dnech odešel pryč. Martina se v roli hlavní vedoucí a organizátorky celotáborové hry této skupině neměla tolik času věnovat, kolik si představovala. Celkově byla ale tato skupina úspěšná – pozorovala systematicky sluneční skvrny a jejich posun po slunečním disku. Skupina pracovala naprosto autonomně a pokračovala i po Martiny odjezdu na malý putovní tábor do Rabštejna.

Solidní snímky slunce se ale oběma skupinám zaměřeným i na astrofotografii získat nepodařilo. Často jsem je sice vídával na terase, jak něco zkoušejí způsobem pokus-omyl, ale nestalo se mi, že by se kdokoli ptal na to, jaký způsob je nejlepší. Prostě opět zde platilo – prostě něco vyfotíme, proč bychom se ptali, kde děláme chybu? Možná i to byl asi největší problém a nepochopení těchto dětí, které si astrofotografii vybrali jako svůj hlavní zájem na tomto táboře…. Systém měl fungovat tak, že astrofotografové používají fotoaparát v noci, sluníčkáři ve dne. Nakonec se ale celý systém takto nepodařilo vyprofilovat, což je velká škoda. Dle konstatování Martiny Exnerové údajně ani Miloslav a ani Jeden z mnoha kolektivních pokusů vyfotit fotosféru se skvrnami Alena netušili, co mají dělat dřív, jestli se dalekohledem 90/900 dopadl takto. Ve skutečnosti má být slunce stříbrně věnovat astrofotografii, nebo slunci. U bílé. Snímek není doostřen, při pokusu vysvětlit účastníkům, jak se má Miloslava toto nakonec skončilo zaostřovat doporučení stejně nikdo nerespektoval… Chybou bylo, že většina vyčerpáním, kdy v noci hodně dlouho účastníků nectila své soukromí a neustále pracovali skupinově. Takže když nadšeně pozoroval a ráno vstal brzy jeden „cvakl modrý flek“, ve výsledku ho měli všichni….Připomínkám s ostatními, aby stihl dopolední Slunce, odborných instruktorů, kteří se pokoušeli jim mnohokrát vytknout chybné nakonec celý den prospal…. postupy se zpravidla všichni kolektivně zasmáli, ale to bylo všechno…. Tady je velkou otázkou, co tam v noci Míla vlastně tak nadšeně pozoroval? Já jsem moc jeho výsledků neviděl. Vím, že se pokoušel rybím okem udělat animaci, ale o ničem jiném ne. Pokud nějaké výsledky Míla má, je velká škoda, že nám je po tom vyčerpání neprezentoval na konci tábora, abychom věděli, o co se vlastně celý tábor snažil, že ho to dovedlo až k onomu vyčerpání. Astrofotografové totiž měli pracovat podle přístrojového času, v noci tak fotografovali maximálně hodinu. Víc času se mělo přes den věnovat zpracování.. Jednou z největších chyb, kterou účastníci odborných programů vůbec nerespektovali, byla samostatná práce a snaha něco dovést do konce. Prostě si hráli s technikou jako se stavebnicí LEGO a bylo jim jedno, co se jim povede. Nejúžasnějším dokladem toho je třeba příprava na večerní pozorování. Vysvětlení, že setové objektivy, s nimiž měli účastníci skupin fotit jsou zoomové a jak u CANONu, tak u NIKONu mají proměnlivé ohnisko, zpravidla 18 – 55 mm, a druhý 55 – 200 mm, a že pro večerní pozorování je potřeba fixovat nejdelší ohnisko na kontury mraků, protože v noci se potom prostě ostřit nedá, přineslo své ovoce. Po cca pěti dnech si přišel jeden z účastníků pro fotoaparát a šel ostřit rybí oko s ohniskem 8 mm ☺. Myslím, že k tomuto výsledku není opravdu co dodat… Když už se nějaký snímek povedl, pak se díky nedostatečné archivaci nedá dohledat jeho skutečný autor. Po hrátkách s foťáčkem, během kterého si ostatní fotili „ksichty“, zde někdo pořídil úžasnou idylku…

Ostatně část skupiny astrofotografů Mariana Štěpánková, Christine Niemzová, Lukáš Herák a také Ondra Štěpánek – ti byli všichni skutečným dokladem toho, že můj čas s nimi na expedici strávený, byl časem úplně zbytečným. Jmenovaní pracovali chaoticky, nesnažili se plnit úkoly a dotahovat je do konce. Mé slovní zadání úloh od 12. 8. všichni členové skupiny neřešili. Vlastně se nic nedělo, přestože bylo každou noc úplně jasno. Vysvětloval jsem jim několikrát princip přístrojového času a snažil se jim vštípit smysl pro systém, ale bylo to zbytečné. Vybírali si jen to, co se jim líbilo. A tak poprvé 15. a podruhé 17.8. byly tedy zadány úkoly písemně, ale nikdo ze skupiny se jimi již nezdržoval a úlohy nesplnil. Na pozorovatelnu si chodili jen odcvakat snímky, ale nikdo se nezdržoval přes den jejich tříděním a vyhodnocováním. Tak trochu jediným světlým místem této skupiny byla Veronika Vaníčková. Ta nakonec skupinu prezentovala v programu Evropské noci vědců 2012, za což jí velmi děkuji. Ve výsledku totiž ona jediná alespoň pochopila, že vyfotografovat oblohu není všechno, ale že se snímky je nutné dál pracovat. Věřím, že se bude našich astronomických programů zúčastňovat i do budoucna a že třeba své úlohy nedořešené na letošní expedici dokončí na některé jiné akci. Kdyby se každý účastník snažil pracovat samostatně a stanovil si jasné cílem pak by výsledek mohl být dobrý. Kdyby se také ptali a řešili to, čemu nerozumí alespoň se mnou, pak by se jim povedlo určitě mnohem víc pěkného. Vzájemná komunikace totiž často vázla i mezi samotnými členy skupiny a je nanejvýš pravděpodobné, že ve skupině vládla velká nesoustředěnost a roztěkanost a řada členů si nedokázala najít svou prioritu. Úlohy, které měli zkoušet samostatně, zpravidla probíhaly skupinově. Výsledek byl pak jen Ranní konjunkce Měsíce a Jupitera v souhvězdí Býka. Foto Nikon D60, objektiv f=18 mm, expozice 13 sekund. kolektivní hra místo skutečného objevování… Účastníci skupiny si po několikerém upozornění Autor: Miroslav Spurný. zavést přístrojový čas nakonec doplnili tabulku, kterou jim na ukázku vypracoval instruktor. Hned první večer tabulku ztratili. Když vypracovali novou, tak nejprve zapomněli na jednu přihlášenou účastnici a nakonec časy v ní uvedené stejně nedodržovali. Poslední účastník měl přijít fotit ještě za tmy – od 3:30 do 4:00 LSEČ. Přišel ve 4:35, když už byla obloha téměř rozedněná a nebylo co fotit… Ukazuje se, že čím početnější skupina, tím je patrná menší snaha zavést si společný systém tak, aby vše běželo samo. Když se pak něco nepodaří poprvé, tak všechno postupně začne přerůstat v demotivaci. Zároveň se ale ukázalo, že nikdo ze skupiny neměl dostatečnou trpělivost ani snahu se zadanými úlohami podrobně zabývat… Výsledky tedy skupina nemá prakticky žádné. Pár snímků sice ano, ale často nedohledáme ani autora ani podmínky, za nichž vznikl. I v deníku stanoviště totiž nelze často najít jasné a přehledné zápisy… Až do 18.8. nikdo z účastníků nedodal splněné úkoly, aby bylo možno jej převést do týmu pozorovatelů proměnných hvězd… Proměnnou hvězdu ale nakonec na expedici pozoroval alespoň Martin Vítek, který se Ano, i takto se dá pojmout denní zácvik s rybím okem. Jen je vrátil z Praktika v Peci pod Sněžkou (viz reportáž škoda, že děti nepochopily, že dýchání na objektiv a podobné v minulém čísle) a byl plný elánu tato pozorování nesmyslné hrátky ničí optiku, která má sloužit k fotografování provádět. oblohy… Podobných snímků skupina astrofotografů pořídila desítky…Ano, máme k dispozici dnes digitální fotografii a Účastníci skupiny fotografovali většinou cvakáme rádi každý nesmysl…Těžko se dětem vysvětluje, že dříve fotoaparáty Nikon D60 + fish eye 8 mm (snímky se fotilo draze na film a astronom často zvažoval každý snímek… celé oblohy), Nikon D300 s objektivem 18-55 mm a CANON EOS D20 s objektivem 18-55 mm na běžném fotografickém stativu. Cílem bylo především vyzkoušení různých expozic, například měli zjistit, do jaké expozice je při jaké ohniskové vzdálenosti objektivu snímek nerozmazaný, dále šlo o to zjistit, jak slabé hvězdy se při dané délce expozice nasnímají apod. Poté měl každý účastník skupiny provést identifikaci s atlasem oblohy. Pro snadnější identifikaci byla především fotografována oblast Malé medvědice (Umi) s výraznou Polárkou, která téměř nemění polohu a při dlouhých expozicích se neprotahuje. Některé pořízené snímky byly jako stvořené pro zkoušení identifikací hvězd, ale nikdo se tím dál nezabýval…

Po celou dobu expedice se nikdo z nich neptal, zda by třeba mohli zkoušet fotit na něčem větším. Nikdo sám o takovýto postup neprojevil zájem za celých 17 dnů tábora. Pokud by někdo ze členů skupiny o to jen trochu sám projevil zájem, mohl si vyzkoušet za mé asistence fotografii na větším dalekohledu a mohli jsme se pokusit i snímky skládat. Proto většinu snímků na pointované montáži jsem prováděl nakonec jen já, abych vyzkoušel vlastnosti nové techniky, kterou jsme pro letošní expediční měření v červenci pořizovali.

Pohled nad východní oblohu 18. srpna ve 2:09 LSEČ vyfocená Nikonem D3000, f = 25 mm, expozicí 13 sekund. Naspodu snímku dominují vlevo jasný Jupiter a napravo hvězdokupa M45 Plejády. Nad nimi je možno vidět celé souhvězdí Persea včetně hvězdokup Chí a h Persea, Berana, Trojúheníku, Andromedy. Úplně nahoře se jako drobná skvrnka naexponovala také galaxie M31. Snímek má velkou granulaci, použité je ISO 1600. Autor M. Spurný

Ranní sestava planet 18. srpna v 5:04 LSEČ vyfocená Nikonem D3000, f = 18 mm, expozicí 30 sekund. Prostředkem vede výrazná kondenzační stopa po letadle. Pod ní svítí velmi jasně Venuše. Vpravo nahoře jasnější Jupiter a napravo od něj Aldebaran z Býka v Hyádách a nad nimi patrná hvězdokupa M45 Plejády. Autor M. Spurný

Otevřená hvězdokupa M 45 Plejády v souhvězdí Býka. V rámci testu stability ustavené montáže CG-5 byla provedena 30 sekundová až několika minutová zkouška expozice této hvězdokupy 19. srpna ve 4:06 LSEČ vyfocená Nikonem D3000 v primárním ohnisku 800 mm dalekohledu Newton o průměru 206 mm. Při takto dlouhé expozici a citlivosti ISO 1600 se již projevují jemné mlhoviny kolem jasných hvězd Plejád. Autor M. Spurný. Zákryt hvězdy TYC 1809-00341-1 s jasností +9,2 mag. v souhvězdí Berana (Ari) planetkou (430) Hybris s jasností: +15,6 mag. měl nastal 14. srpna 2012 v 1:35 UT. Na pozorování takovéhoto úkazu je zapotřebí vyrazit se zapálenými pozorovateli, které baví vyhledávat na obloze objekty a další konkrétní cíle a mají trpělivost si všímat detailů... Bohužel až do 13.8. neprokázal na táboře nikdo podobné schopnosti, což znemožnilo odpozorovat tento úkaz v původně zamýšlené skupině. Proto jsem se nakonec pokusil na tento úkaz vyrazit 14. srpna 2012 ráno sám. Vybaven dalekohledem Telementor 50/540 mm, kterým jsem hvězdu na hranicích souhvězdí Býka a Berana bezpečně nalezl dva dny předtím, potřebnou mapkou jsem zamířil nedaleko hradu Hartenštejn. Přímo k tamní skupině jsem nechtěl jet, protože skupina používala i během pozorování oheň, který mohl rušit. Navíc úkaz probíhal až dost pozdě v ranních hodinách, takže jsem tam nechtěl rušit... Nakonec jsem okamžik zákrytu neviděl - pozorování je negativní. Díky jedinému menšímu, ale právě v cíli pozorování, hustému mráčku. Ten se objevil na totálně jasné a temné obloze jako naschvál... Dokonce jsem měl hvězdu nastavenou ještě pět minut před očekávaným zákrytem v zorném poli svého dalekohledu. Prostě smůla. Pole se opět objevilo pět minut po předpovězeném zákrytu… Inu, stejná smůla pronásledovala i naše pozorování vyjímečného úkazu – zákrytu Jupitera Měsícem přesně o měsíc dříve. Tehdy bylo také 14., i když července 2012 ☺. Galaxie v Andromedě M 31 V rámci testu stability ustavené montáže CG-5 byla provedena 130 sekundová zkouška expozice s citlivosti ISO 1600 19. srpna ve 4:06 LSEČ snímaná Nikonem D3000 v primárním ohnisku 800 mm dalekohledu Newton o průměru 206 mm. Autor M. Spurný.

Když už se všichni tak vehementně drali k rybímu oku, aby si pořídili snímek celé noční oblohy, pak na závěr publikuji aspoň jeden za všechny, ten nejvydařenější. Sice jsme říkali „…v době expozice všechno zhasněte“ , ale bylo to málo platné. Proto máme jednu stranu snímku krásně červenou. Tímto snímkem se také chceme rozloučit definitivně s Astronomickým létem 2012…. Snímek byl pořízek 18. srpna 2012 ve 4:08 expozicí 30 sekund prostřednictvím Nikonu D60, objektivem Pelleng s ohniskovou vzdáleností 8 mm. Autor snímku je dle archivních záznamů neznámý.

ÉRA TÁBORŮ TRVÁ V TOMTO ROCE PŘESNĚ 20 LET Máme za sebou čtyři tábory léta 2012. Mezi nimi tento pokus rozběhnout v rámci tábora několik odborných programů… Bohužel se to nepovedlo a ukázalo jako do budoucna nepoužitelný systém. Tábory jsme pořádali od prázdnin 1993, tedy letos tomu bylo 20 let. Od prázdnin 1998 jsme začali tábory pořádat nejprve na zapůjčené a později na vlastní táborové základně. Nejlepší roky táborů prožila hvězdárna mezi léty 1996 a 2006. Proto si myslím, že v tuto chvíli je nejlepší udělat menší ohlédnutí. Cílem táborů bylo především získat vlastní odchovance a spolupracovníky. Musím říci, že se to během posledních 20ti let opravdu dařilo. Z táborů vzešli například Miroslav Křížek (TKR), který s námi dodnes, již jako zaměstnanec Astronomického ústavu AV ČR, spolupracuje na realizaci kamer a zařízení vysílajících na web. Aleš Leinweber (ALI), dnes student fakulty architektury ČVUT, nám zase tvoří webové stránky a graficky úžasné propagační plakáty… Nějakou dobu s námi spolupracovalo dlouhodobě poměrně dost dětí, které sice po skončení střední školy odešly na vysokou do jiných krajských měst, ale na hvězdárně zanechali nesmazatelnou stopu. Například pořady, celotáborové hry namluvili Zuzka Wöllnerová (její mamka nám dodnes na táborech pomáhá jako kuchařka), Roman Havel, Michal Filipin… a takto bych mohl pokračovat. Tábory v poslední dekádě minulého století začaly být oblíbené pro svou tvořivost, na které vždy spolupracovaly velmi ochotně i sami účastníci tábora. Tehdy se totiž vyrobilo v rámci celotáborových her mnoho modelů, které dodnes zdobí vstupní vestibul hvězdárny. V roce 1997 jsme například stavěli sondu Voyager 2, která je součástí modelu sluneční soustavy vyrobeného

v roce 1998. V roce 1999 pak byl vyroben model Apolla 11 s přistávacím modulem LEM a následně v roce 2000 Hubbleův telescop. V roce 1999 jsme například vycestovali za Úplným zatměním Slunce do Maďarska 11.8.1999. Od roku 2001 do roku 2006 začala zlatá éra táborů, při kterých jsme si užili vlastní táborové noviny, poté táborový rozhlas a nakonec i táborovou televizi…V roce 2004 se uskutečnila asi prozatím nejúspěšnější celotáborová hra – Dobrodružství v Eridanu, která byla pro děti zážitkem. Poslechová celotáborová hra, novinka, kterou děti zažívaly pak několik let, se připravovala s velikou pečlivostí. Příběh pak prolínal s děním v táboře. Druhá úžasná celotáborová hra nesla název Zuby Machairodů a po ní došlo ještě k realizaci her Zánik Faeny a Synové Slunce. Ty už ale v přibývající záplavě filmů s obrovským kvantem efektů zcela zanikaly a účastníky tábora neoslovovaly. Od roku 2008 se sice již tábory konaly dál v kapacitách kolem 30 dětí, ale čím dál tím víc to bylo bez zapálených vedoucích, kteří je měli velký zájem v kolektivu poctivě připravovat dopředu. Většinou se nám podařilo poshánět vedoucí často až před táborem a proto jsme poslední léta marně psali inzeráty, ve kterých jsme se pokoušeli sestavit slušný táborový kolektiv, který by táborový program včas připravoval. Situace byla kritická zejména v roce 2009, kdy jsem odjel na Úplné zatmění Slunce v Číně a tábor, který v té době pořádal kolektiv vedoucích vedený Veronikou Habartovou, ten fungoval ale podle nejhorších katastrofických představ. Od roku 2010 jsme tedy začali uvažovat o postupném přechodu z táborů na odborné expedice, potýkali jsme se ale s nedostatkem dostatečně proškolených a zapálených lidí. Perseidy 2010, 2011 a nakonec i 2012 byly pokusně pozorovány z více míst, ale pozorování se dělalo spíše pro pozorování, než pro nějaké výsledky. Loňský rok má v tomto směru asi nejlepší bilanci, s výsledky expedice jsme vás již seznámili v AP 2012, ten letošní výsledky teprve ukáže během podzimu, kdy se pokusíme výsledky vyhodnotit a publikovat. Napozorovaného materiálu k tomu máme snad dost. Teď je nutné najít někoho, kdo jej zpracuje v rámci členské základny nově vznikajícího Astronomického klubu. Od roku 2010 jsme se navíc pokusili uspořádat několik příměstských táborů, ty se ale postupně ukázaly záhy jako nesmysl a odkladiště dětí, které o astronomii ani nemají zájem. Tak proběhly i ty letošní, které ukázaly na to, že menším dětem v podstatě už s odbornými programy nemáme co nabízet. Poslední tři roky ukazují jednoznačně, že dětem je v podstatě úplně jedno v jakém prostředí se o prázdninách zabaví a v podstatě jsem se nesetkal s účastníkem tábora, který by se na hvězdárnu přijel v létě vzdělávat. Bohužel hvězdárna nedisponuje trvalým kolektivem vedoucích, kteří by s dětmi celoročně pracovali a uměli propojit zábavu se vzděláním. Naši vedoucí sice na táborech spolehlivě pracují s dětmi, ale chybí jim to hlavní - totiž zápal pro podporu aktivit hvězdárny, pro které se nijak obzvláště neškolí. Proto je asi opravdu lepší v tuto chvíli skončit a vymyslet něco nového, co nám přinese oboustranný prospěch…. Největším problémem je totiž nalezení zodpovědných a zapálených vedoucích, kteří by děti pomáhali na hvězdárně udržet a účastníci táborů následně chtěli na těchto táborech dál pracovat jako instruktoři a posléze jako vedoucí. Proto tábory pro děti od příštího roku v podobě, jak je znáte až dodnes, už pořádat nebudeme. I v souvislosti s realizací projektu do Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a dokončením výborného astronomického vybavení pro odbornou činnost, je čas na změnu. Proto jsme v tuto chvíli v situaci, kdy je nutno pravidla na akcích pořádaných hvězdárnou zpřísnit a nastavit je tak, aby

výsledek byl přínosný pro obě strany. Nově tedy budeme dávat přednost v účasti na akcích vážným zájemcům až od 10ti let, kteří se budou chtít něco z toho našeho krásného, dynamicky se rozvíjejícího oboru, naučit a jít v něm dál, jako to dokázala řada předchůdců, členů astronomického kroužku hvězdárny v 90.letech minulého století. A ještě je tu jedna věc. Poslední léta vzniká na hvězdárně vždy po skončení akcí neskutečný nepořádek a neuklizené pomůcky, se kterými děti pracují. Málokdo je totiž v současné době veden k tomu, že to, co si půjčí, přijde vrátit na místo nebo předá zpět tomu, kdo mu dotyčnou věc půjčil. Ať už jde o atlasy, dalekohledy, okuláry. Třeba například účastníci meteorářských expedic klidně po skončení práce nechají stát stan, který používali na expedici jako stanoviště zapisovatele atd… Tuto věc nespraví ani žádná uklízečka, ani snaha zavést nějaký systém na papíře. Směrnice jsou sice hezká věc, ale když je lidé nedodržují, je to jen cár papíru… Asi bychom museli mít na hvězdárně funkci centrálního hlídače, který by dozíral jenom na pořádek ve skříňkách, když ho děti ani vedoucí na táborech nebudou chtít respektovat. Pracujeme s technikou, která se mnohdy pohybuje v desetitisícových hodnotách. Podívejte se ale v jakém je mnohdy stavu, protože řada účastníků se k ní chová velice macešsky. „Prostě mi to půjčili, není to moje, tak to použiju a jestli mi to upadlo? No a co….“ Podívejte se třeba ještě na snímek vlevo. Je pořízen v pátek 12.října při skládání stanových podsad. Takto vypadá neuklizené stanoviště astrofotografů dva měsíce po expedici. Nikoho z účastníků skupiny nenapadlo po sobě uklidit… Prohlédněte si snímky, které jsem nafotil opravdu v předchozích dnech a trochu mě to zaskočilo… Mezi námi, na té lavici leží onen ztracený přístrojový čas z 15. /16.8. ☺ To jsou mi věci…. Stejně tak jsem v koši od sekačky, s níž před táborem prokazatelně sekali vedoucí, zase pro změnu nalezl nevysypané hnijící seno. Ano, vedoucí pracují sice dobrovolně, ale nepřemýšlí u toho a v konečném důsledku nemají zodpovědnost vlastně za nic a málokdy dohledáme, kdo je viníkem… A takovýchto přehmatů se poslední dobou objevuje u spolupracovníků čím dál víc… Zde je vhodné ještě dodat, že i proto bude nutné kapacity účastníků všech akcí velmi omezit. A až novou generaci vážných zájemců naučíme si ve věcech dělat systém a udržovat pořádek, budeme moci hvězdárnu třeba znovu nabídnout i mladším dětem…

Jako organizace řešící svou budoucnost, s vybavením téměř profesionálním, nemáme na vybranou. Jsme v krizi lidských zdrojů. Mladí lidé, kteří na hvězdárně v minulosti dobrovolně pracovali, nebo doposud pracují, nás vždycky brali jen jako hvězdárnu a nikoli jako organizaci nebo jejich zaměstnavatele. Předcházející léta byla mnohdy krásná, ale často přinesla problémy, které vše na delší dobu poznamenaly negativně. Máme tedy na výběr pouze dvě cesty: 1) buď si budeme dál jen hrát s dětmi a budeme pokračovat ve stávajícím stavu chátrání, kdy se budeme o víkendech snažit děti něco naučit a starat se o ně nadále jako chůvy a nedávat jim najevo, že je také potřeba, aby ony hvězdárně daly kousek svého srdíčka a umu nebo 2) budeme hledat společně řešení, jak ze současné krize ven. Osobně se přikláním ke druhé variantě. Rád podebatuji s rodiči dětí, které na tábory jezdí. Přijďte společně diskutovat na schůzi členů Astronomického klubu 20.října od 15:00 hodin. Přijďte si popovídat o táborech minulých i budoucích…

2012-10-13: ADIOS, TÁBOROVÁ ZÁKLADNO! Do roku 2003 se konaly letní astronomické tábory pod hlavičkou sdružení DUHAAstra, které je základním článkem celorepublikové střešní organizace DUHA. Do roku 2000 jsme si vždy termíny táborů museli řídit možnostmi zapůjčení táborové základny od nejdeckých Skautů. V roce 2001 jsme z dotací a vlastních příjmů sdružení (členských příspěvků) zakoupili a dovezli 16 stanů s podsadami, v roce 2003 se kvůli požadavkům na vyšší kapacitu táborů (byl velký zájem rodičů), pořídily další tři stany. Celkem jsme tedy měli k dispozici 19 stanů s podsadami v pořizovací hodnotě 120 000 Kč. Pro náš základní článek to byla tehdy obrovská investice, když si uvědomíme, že roční rozpočet sdružení byl průměrně 30000 Kč ročně. V roce 2004 se podařilo vytvořit na hvězdárně skladiště a tím se podařilo uvolnit celý suterén pro klubovnu a nocležnu. Původní dílna a garáž tak přestaly existovat. Až do roku 2006 byla kapacita táborové základny využívána zhruba 30-34 dětmi, v posledních letech se ale na pobytové tábory hlásí průměrně jen 20-26 dětí a táborová základna tak není využívána, jak bychom potřebovali. Proto jsme se rozhodli v tomto roce část stanů věnovat mládežnickým sdružením, které stany potřebuje více a s dětmi pracují celoročně. Manipulace se stany navíc není jednoduchá. Na její stavbu i balení je vždy potřeba svolávat brigádu a její postavení zabere zpravidla celý den. Kapacita nového skladu, vybudovaného v tomto roce, navíc nepojme všechny stany. Proto jsme po skončení letošního tábora začali řešit co s ní. Nakonec zvítězila snaha podpořit mládežnické sdružení DUHA a věnovat část stanů zpět jim. Proto v sobotu 13. října tohoto roku opustilo po jedenácti letech areál hvězdárny celkem 8 kompletních stanů a některé další náhradní díly. Jediné, co nebylo občanskému sdružení věnováno, byly stanové celty, které jsme v roce 2007 zkoušeli nechat opravit. Asi pět z deseti se nám jich vrátilo opravených, cena opravy jedné celty byla ale trochu zbytečným přepychem. Stála 1700 Kč, přičemž cena nové celty je 2600 Kč. Nám ale staré celty poslouží k opravám těch použitelných, které si zvládneme udělat sami svépomocí. Kapacita ubytování, kterou nyní máme, bude v dalších letech nižší, ale postačující. Stany potřebujeme především k ubytování třídních kolektivů, které jezdí na hvězdárnu zpravidla v měsících květnu, červnu a září v rámci vzdělávacích pobytů. Zároveň budeme nějakou ubytovací kapacitu potřebovat i na letní astronomická soustředění, která se v areálu hvězdárny budou konat pro účastníky projektu OP VK. Zbytek táborové základny (asi 10 stanů) nám prozatím zůstává v areálu a o jeho využití se rozhodneme po diskusi kolem budoucích akcí 20.října. Variant je několik.

2012-10-10: NEJBLIŽŠÍ AKCE, NA KTERÉ SE LZE PŘIHLÁSIT Na akci se může přihlásit zájemce od 10 let, podmínkou není členství ani v kroužku, ani v klubu.

Přihláška na akci: http://astropatrola.cz/projektap2011.htm#prihlaska 10/2012 ŘÍJNOVÝ ASTRONOMICKÝ VÍKEND

POZNEJ S NÁMI KOUZLO ÚPLŇKOVÉHO MĚSÍCE Termín: podle počasí buď 26./27. nebo 27./28. 10. 2012 Procestuj s námi opět povrch Měsíce, tentokrát v době kolem úplňku, kdy většina jeho detailů prakticky zmizí. Co se dá zajímavého na jeho povrchu spatřit dalekohledem a jak vypadá takový bezmračný slunečný den na Měsíci za povrchových teplot hodně hluboko pod nulou? Uzávěrka přihlášek je 18. října 2012. Termín odevzdání testu: 21.října 2012. Potvrzení o přijetí 22.října 2012. Termín bude pevně stanoven ve středu 24.10. večer a účastníkům bude rozeslána upřesňující sms s propozicemi. Účastník musí být vybaven poznámkovým blokem a Pozorovacím deníkem. Pokud bude na akci poprvé, deník mít nemusí. Kapacita akce je 6 míst, uskuteční se při minimálním počtu 2 účastníků. Členové Astronomického kroužku a klubu mají účast na akci zdarma, vybaví-li se vlastním jídlem. Možná je dohoda (ale ta jen individuelně), že se účastníci domluví předem a jídlo se nakoupí hromadně. Nečlenové při účasti hradí za program příspěvek ve výši 120,- Kč za jednu noc pobytu. Tento poplatek je stanoven dle ceníku vstupného na hvězdárnu jako příspěvek na pobyt jednotlivců v rámci hromadné skupiny. Podle aktuální předpovědi počasí bude zhruba dva dny před akcí zvolena jedna ze dvou pozorovacích nocí. Pokud minimálně dva účastníci předloží smysluplný vlastní pozorovací program, lze pro ně uskutečnit obě pozorovací noci, vše bude domlouváno individuelně formou sms komunikace.

PROGRAM ŘÍJNOVÉHO ASTRONOMICKÉHO VÍKENDU 16:00 - 16:30 17:00 – 19:30

Příjezd účastníků, ubytování, bližší seznámení s programem TYPY ÚTVARŮ NA MĚSÍCI, JEJICH ZMĚNY V RŮZNÝCH FÁZÍCH HLAVNÍ CÍLE POZOROVÁNÍ NA MĚSÍCI KRESBA VERSUS FOTOGRAFIE STANOVENÍ VLASTNÍHO POZOROVACÍHO PROGRAMU 19:00 - 21:30 Aklimatizace účastníků (možný spánek) 21:30 – 06:00 Pozorovací program zvolený účastníky dle stanovených přístrojových časů 06:00 – 09:30 Spánek po pozorování (celková doba spánku, včetně večerního, je 9 hodin) 10:00 – 11:30 ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ POZOROVÁNÍ TEST ZNALOSTÍ ZÍSKANÝCH NA VÍKENDOVCE, ZADÁNÍ „DOMÁCÍCH ÚKOLŮ“ 12:00 Odjezd účastníků nebo program dle individuální dohody Domácí úkoly nejsou klasickou úlohou. Půjde převážně o dokončení toho, co se na víkendovce nestihlo. Výsledky každé akce publikuje zpravodaj Astropatrola bezprostředně po obdržení zpracovaných pozorování. Zároveň po dokončení zpracování pozorování obdrží účastník certifikát o účasti. Jeho součástí bude celkové hodnocení účastníka a třeba i doporučení, kde by měl účastník přidat nebo co by mohl dokonalovat, protože v tom byl jeho výkon jedinečný. Certifikát nevydáme v případě, že účastník dohodnuté úkoly nesplní do dohodnutého termínu. Upozorňujeme, že všechny aktivoty jsou dobrovolné a cíle a termíny si budou stanovovat účastníci sami. Případné bližší info na telefonu 777 95 34 21, p. Miroslav Spurný.

11/2012 LISTOPADOVÝ ASTRONOMICKÝ VÍKEND

PROCHÁZKA PO SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ JUPITER, URAN, NEPTUN A VENUŠE Termín: podle počasí buď 16./17. nebo 17./18. 11.2012 Planety sluneční soustavy na podzimní a zimní obloze si budeme moci prohlédnout v dalekohledu naší hvězdárny. Očima se pak pokusíme o pozorování slábnoucího meteorického roje Leonidy. Pojďte je s námi pozorovat! Uzávěrka přihlášek je 7. listopadu 2012. Termín odevzdání testu: 10. listopadu 2012. Potvrzení o přijetí 11. listopadu 2012. Termín bude pevně stanoven ve středu 14.11. večer a účastníkům bude rozeslána upřesňující sms s propozicemi.

ASTR☺PATR☺LA´2012

012 / 2012

Číslo vyšlo 14. října 2012 v 17:05 UT – šířeno v rámci konferencí [email protected] a [email protected]. Vyjímečně i tištěné podobě. Uzávěrka čísla 013/2012 bude 28.10.2012 ve 23:00 UT. Své příspěvky do té doby posílejte na adresu [email protected], číslo vyjde dle potřeby, nejpozději 5. 11. 2012

Vydavatel: Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary o.p.s.