2012

Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky - 12/2012

Obsah Part I – Metodologie

str. 3

Part II – Pozadí a cíle výzkumu

str. 6

Part III – Shrnutí

str. 8

Part IV – Odpovědnost státu

str. 18

Part V – Vnímání a hodnocení policie

str. 23

Part VI – Co ovlivňuje kriminalitu a její prevence

str. 37

Part VII – Občané a kriminalita

str. 50

Part VIII – Identifikace

str. 80

2

Metodologie

3

Metodologie Klient Typ výzkumu Ve vyhodnocení jsou data převážena podle skutečné struktury obyvatel v jednotlivých krajích – jako váhy jsou použity skutečné podíly obyvatel v jednotlivých krajích (viz. následující slide).

Fieldwork Metoda průzkumu

Velikost vzorku

Respondenti Metoda výběru

Dotazník Standardy realizace

Kvantitativní 9.11. – 25.11. 2012 F2F CAPI - osobní dotazování s přímým vstupem dat do PC Celkem 3080 respondentů z celé ČR (na každý kraj 220 respondentů) Obyvatelé ČR starší 15 let V jednotlivých krajích kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání a velikosti místa bydliště cca 22 minut ESOMAR

4

Metodologie - reprezentativnost vzorku Kraj

Pozn.: Zastoupení obyvatel podle krajů – zdroj ČSÚ.

Počet dotazníků

Zastoupení v ČR

Váhy

Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

220 220 220 220 220 220 220 220 220 220 220 220 220 220

11,90% 12,00% 6,10% 5,40% 2,90% 7,90% 4,20% 5,30% 4,90% 4,90% 11,00% 6,10% 5,60% 11,80%

0,119 0,120 0,061 0,054 0,029 0,079 0,042 0,053 0,049 0,049 0,110 0,061 0,056 0,118

Celkem

3080

100,00%

1,00

5

Pozadí a cíle výzkumu

6

Pozadí a cíle výzkumu Cílem zakázky bylo zajištění realizace reprezentativního výzkumu veřejného mínění zaměřeného na postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky. Reprezentativní výzkum slouží ke zjištění postojů občanů k jednotlivým typům preventivních opatření, ke zjištění jejich názoru na vlivy, které kriminalitu způsobují, na zjištění spokojenosti s prací Policie ČR a obecních policií i na jejich odhodlání spolupracovat na zvyšování bezpečí v lokalitě. Výstupy výzkumu se promítnou do národních, regionálních i lokálních priorit a opatření prevence kriminality a aktivit zvyšujících bezpečí občanů. IBRS zajistilo kompletní realizaci projektu.

7

Shrnutí

8

Shrnutí – odpovědnost státu Z výzkumu vyplývá, že za většinu oblastí života přebírají respondenti spíše vlastní odpovědnost a naopak méně se spoléhají na stát. Nižší podíl těch, kteří se spoléhají pouze na vlastní odpovědnost, je mezi respondenty s nižším vzděláním. Nejvyšší míra odpovědnosti na straně občana je podle respondentů u následujících oblastí:

Pro zajištění dostatku peněz v důchodu na stát častěji spoléhají respondenti nad 50 let a také respondenti s nižším vzděláním.

způsob trávení volného času (pro 85% je odpovědnost na straně občana) výchova dětí (pro 80% je odpovědnost na straně občana) ochrana zdraví (pro 73% je odpovědnost na straně občana) Jedinou oblastí, kde vyšší podíl respondentů spoléhá na stát, je zajištění dostatku peněz v důchodu (podle 37% je zajištění na státu, podle 32% na občanech a zbylých 31% si myslí, že o zajištění tohoto parametru by se měl starat stát i občan rovným dílem). Odpovědnost se strany státu respondenti také často očekávají při zajištění bezpečnosti (ochrana proti přepadení a kapsářům). 9

Shrnutí – vnímání a hodnocení policie Hodnocení průměrnou známkou na školní stupnici 1 výborný až 5 nedostatečný. Hodnocení dopravní a pořádkové policie je nejlepší v Královehradeckém kraji, vyšetřování trestné činnosti hodnotí nejlépe respondenti z Prahy a Plzeňského kraje. Zvýšení počtu policistů je zároveň respondenty vnímáno jako důležitý prvek v prevenci kriminality, především by dle respondentů mělo jít o podporu počtu policistů pořádkové policie v ulicích.

Co se týká hodnocení jednotlivých státních institucí (policie, státní zastupitelství, soudy a obecní úřady) jsou podle respondentů nejlépe hodnocenými institucemi Policie ČR a obecní úřady, naopak respondenti nejhůře hodnotí práci soudů: Policie ČR

ostatní instituce

dopravní policie 2,5

obecní úřad 2,5

pořádková policie 2,5

státní zastupitelství 2,7

vyšetřování trestné činnosti 2,6

městská policie 2,8 soudy 3,0

V rámci hodnocení situace u PČR respondenti nejhůře vnímají její početní stavy (36% je vnímá jako příliš nízké) a korupci (30% ji vnímá jako velmi častou). V oblasti prevence kriminality by ze strany Policie ČR respondenti nejvíce uvítali zvýšenou kontrolu rizikových míst (93%) a prevenci v silniční dopravě (91%). Nižší podporu mají naopak různé informační aktivity (besedy, kurzy, získávání informací). 10

Shrnutí – co ovlivňuje kriminalitu Hodnocení na škále 0 žádný vliv až 5 velmi velký vliv Většině parametrů přisuzují vyšší vliv na kriminalitu starší respondenti.

Nejvýraznější negativní vliv na úroveň kriminality má podle respondentů zneužívání drog a alkoholismus, výrazný vliv má také korupce. zneužívání drog

4,0

alkoholismus

3,6

korupce úředníků

3,5

korupce v justici

3,5

1/2 respondentů se také domnívá, že na kriminalitě v ČR se výrazně podílejí určité skupiny lidí – nejčastěji uvádějí romskou menšinu a drogově závislé. Hodnocení na škále 1 vůbec nevadilo až 6 silně vadilo

V místě bydliště by respondentům nejvíce vadil vznik věznice nebo romského kulturního střediska. věznice

4,6

romské kulturní centrum

4,4

ubytovna pro bezdomovce

4,1

kontaktní centrum pro ohrožené drogami

4,0

výchovný ústav pro mládež

4,0 11

Shrnutí – podpora prevence kriminality V případě, že by respondenti mohli sami přímo rozhodovat o podpoře preventivních programů pro snížení kriminality – jednoznačně nejvíce respondentů by podpořilo preventivní programy pro snižování nezaměstnanosti (68%). Preventivní programy pro snižování nezaměstnanosti by podpořili především respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje (tzn. z krajů s vysokou mírou nezaměstnanosti), naopak nižší podporu by tento preventivní program měl v Praze, kde je míra nezaměstnanosti nízká. Dalšími preventivními opatřeními s vysokou podporou respondentů jsou také programy k léčení drogově závislých (44%), zvýšení počtu policistů na ulicích (39%) a větší množství bezpečnostních kamer do ulic (38%). Naopak preventivní programy, které jsou podle respondentů nejméně důležité jsou osvětové, charitativní akce a vzdělávací programy.

12

Shrnutí – občané a kriminalita V případě, že by se respondenti stali svědky krádeže, pak 2/3 by zavolali na tísňovou linku Policie ČR (38% by se představilo, 29% by volalo anonymně). Většina (82%) by také byla případně ochotna svědčit – 30% však pouze anonymně.

Na dotaz zda se přímo respondent nebo někdo z rodiny stal za posledních 12 měsíců obětí majetkové kriminality odpovědělo 8% respondentů kladně - nejčastěji se jednalo o krádež peněženky, mobilu nebo o vykradení auta. 1% respondentů se za posledních 12 měsíců stalo obětí násilné kriminality (nejčastěji rvačka nebo napadení). V případě výše uvedených kriminálních činů pak 6 z 10 obětí ohlásilo tento kriminální čin orgánům Policie ČR. Po ohlášení kriminálního činu byla 1/2 respondentů spokojena s tím, jak Policie ČR případ řešila.

13

Shrnutí - ohrožení kriminálními činy Nejvíce se respondenti cítí být ohroženi kapesními krádežemi (51%) a vloupáním do bytu (50%).

Zobrazení prostřednictvím word cloud analýzy – míra ohrožení jednotlivými kriminálními činy je vyjádřena velikostí slov (čím větší slovo, tím větší pocit ohrožení).

14

Shrnutí - ohrožení majetkovou kriminalitou

Procenta udávají podíl respondentů, kteří si myslí, že by se mohli v následujících 12 měsících stát obětí majetkové kriminality (T3B – součet odpovědí 4+5+6 ze škály 1 zcela vyloučené až 6 téměř jisté).

27% 38% 24% 29% 37% 21%

38%

33% 18%

24% 23%

23%

26% do 20%

35%

21% - 25% 26% - 30% 31% - 35% nad 35%

15

Shrnutí - ohrožení násilnou kriminalitou

Procenta udávají podíl respondentů, kteří si myslí, že by se mohli v následujících 12 měsících stát obětí násilné kriminality (T3B – součet odpovědí 4+5+6 ze škály 1 zcela vyloučené až 6 téměř jisté).

22% 29% 23% 19% 31% 21%

30%

26% 11%

16% 16%

17%

23% do 20%

22%

21% - 25% 26% - 30% 31% - 35% nad 35%

16

Shrnutí – opatření ke zvýšení bezpečí Míra zabezpečení majetku roste se vzděláním respondentů.

Podle vlastních slov většiny respondentů je zabezpečení jejich majetku pouze průměrné (67% deklaruje, že je jejich majetek zabezpečen průměrně, 22% respondentů si myslí, že má dobře zabezpečen majetek a 11% si naopak myslí, že podprůměrně). 1/4 respondentů provedla v posledních dvou letech nějaká bezpečnostní opatření k ochraně majetku. K ochraně majetku provádí respondenti především preventivní opatření – důsledně zamykají vchod, nevpouští neznámé lidi do bytu. Auto mají zabezpečeno nejčastěji autoalarmem/imobilizérem, počítač pouze běžným antivirem. Znalost preventivních programů pro snížení kriminality, které jsou každoročně v ČR realizovány je nízká - pouze 9% respondentů zná nějakou preventivní akci v jejich okolí (respondenti si nejčastěji vzpomněli na kurzy sebeobrany, přednášky, akce pro školy a besedy s občany). V rámci personálních opatření uvnitř PČR má u respondentů nejvyšší podporu opatření na zvýšení počtu policistů pořádkové policie v ulicích (67%), častěji by také uvítali více policistů u násilné kriminality (57%). Co se týká využívání dobrovolníků z řad občanů - respondenti nepovažují tento návrh za příliš vhodný – tento návrh podporuje 37% - především v rámci bezpečnosti v okolí škol. 17

Odpovědnost státu

18

Odpovědnost státu Odpovědnost na straně občana je podle respondentů nejvíce u způsobu trávení volného času, výchovy dětí a ochrany zdraví. Odpovědnost ze strany státu častěji očekávají u zajištění peněz v důchodu, ochrany proti přepadení a kapsářům. občan x stát za ochranu mého bytu spočívá

31

34

26

81

(T2B*) 65 % x 9%

za ochranu mého auta spočívá

32

32

28

71

64 %

x

8%

31

27

10

32 %

x

37 %

14 3

49 %

x

17 %

41

73 %

x

4%

18 20

80 %

x

2%

13 20

85 %

x

2%

61

64 %

x

7%

8

35 %

x

31 %

11 1

50 %

x

12 %

10

37 %

x

31 %

9

41 %

x

26 %

za to, abych měl v důchodu dost peněz, spočívá 10 za to, abych měl zaměstnání, spočívá

22

19

za ochranu mého zdraví spočívá

30 33

za výchovu mých dětí spočívá

30

28

za to, abych nebyl přepaden 14

37 21

17

za ochranu proti kapsářům na ulici 13 za to, abych nebyl podveden při nákupu zboží nebo 14 sjednání úvěru *T2B – součet odpovědí 00 jenom na mně + spíše na Jenom na mně mně = občan, jenom na státu Rovným dílem na mně i státu + spíše na státu = stát Jenom na státu

23

43 55

za mé vzdělání spočívá

(stat. chyba: max. 1,5%)

40

38

za způsob prožívání volného času spočívá

za to, abych se nestal obětí dopravní nehody

34

29

34 33

24 26

23 38

33 34

21 16

20 20 40 % 40 60 8060 100 80 Spíše na mně než na státu Spíše na státu než na mně

100

1. Domníváte se, že odpovědnost za následující oblasti Vašeho života spočívá spíše na Vás nebo na státu? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

19

Odpovědnost státu – pohlaví V grafech součet odpovědí jenom na mně + spíše na mně = občan, jenom na státu + spíše na státu = stát

Vlastní odpovědnost za zaměstnání, prevenci proti přepadení, kapsářům a podvodu při nákupu uvádějí častěji muži. muž (N=1500)

žena (N=1580)

občan stát

občan stát

za ochranu mého bytu spočívá

65

9

65

10

za ochranu mého auta spočívá za to, abych měl v důchodu dost peněz, spočívá za to, abych měl zaměstnání, spočívá za ochranu mého zdraví spočívá

65

8

64

9

33 51 74

43

4

81

2

2

85

2 63

7

31 11

32 49

30 25

75 100100 010 752050 25 40 0 25 60 50 80 % % 0 (stat. chyba: max. 2,1%)

17

2

38

39

36

47 73

7

52

30

18 5

za výchovu mých dětí spočívá 80 za způsob prožívání volného času 85 spočívá 65 za mé vzdělání spočívá za to, abych nebyl přepaden za to, abych se nestal obětí dopravní nehody za ochranu proti kapsářům na ulici za to, abych nebyl podveden při nákupu zboží nebo sjednání úvěru

38

35 39 10 75 50 25 0 % 0

31 13 31 26 25 50 75 100

%


20

Odpovědnost státu – věk Odpovědnost státu za dostatek peněz v důchodu očekávají více starší respondenti.

V grafech součet odpovědí jenom na mně + spíše na mně = občan, jenom na státu + spíše na státu = stát

do 30 let (N=689) občan stát


62

63 za ochranu mého auta spočívá za to, abych měl v důchodu dost 36 peněz, spočívá za to, abych měl zaměstnání, 50 spočívá za ochranu mého zdraví spočívá 76 za výchovu mých dětí spočívá 79 za způsob prožívání volného času 87 spočívá 62 za mé vzdělání spočívá za to, abych nebyl přepaden za to, abych se nestal obětí dopravní nehody za ochranu proti kapsářům na ulici za to, abych nebyl podveden při nákupu zboží nebo sjednání úvěru

67

9

65

9

10

66

8

63

8

34

45

33

17 5

34

52

28

16

75

3

42

45 71

18 5

4

82

1

80

2

2

84

2

84

3

67

7

29 12

36

občan stát

11

35 52

nad 50 let (N=1292)

občan stát

8

10 50 2540 0 0 75 20 % 0 (stat. chyba: max. 3,1%)

31 - 50 let (N=1100)

34 51

30 25

63

39 40

25 75 100100 10 75 50 25 0 60 50 80 % % 0

31 12

7 35

49 30

24

32 12

35

32

39

25 50 75 10010 75 50 25 0 % % 0

27 25 50 75 100


%

21

Odpovědnost státu – vzdělání Nižší podíl těch, kteří se spoléhají především na vlastní odpovědnost, je u respondentů s nižším vzděláním.

V grafech součet odpovědí jenom na mně + spíše na mně = občan, jenom na státu + spíše na státu = stát

bez maturity (N=1485)

s maturitou (N=1075)

vysokoškolské (N=520)

občan stát

občan stát

občan stát


62

11

69

9

67

7

za ochranu mého auta spočívá za to, abych měl v důchodu dost peněz, spočívá za to, abych měl zaměstnání, spočívá za ochranu mého zdraví spočívá

61

9

67

8

67

8

27 43 69

38 10 50 2540 0 0 75 20 % 0


38

15

29

54

13

4

80

2

3

82

2

82

0

3

85

1

87

2

66

34

34

33

54 77

9

48

35

20 5

za výchovu mých dětí spočívá 79 za způsob prožívání volného času 84 spočívá 61 za mé vzdělání spočívá za to, abych nebyl přepaden za to, abych se nestal obětí dopravní nehody za ochranu proti kapsářům na ulici za to, abych nebyl podveden při nákupu zboží nebo sjednání úvěru

43

5

33 13

36 52

33 28

67 28

11

40

27

44

23

25 75 100100 10 75 50 25 0 60 50 80 % % 0

6 34

54

30 12

37

33

43

25 50 75 10010 75 50 25 0 % % 0

26 25 50 75 100


%

22

Vnímání a hodnocení policie

23

Hodnocení institucí Nejhůře hodnocenou institucí jsou soudy – pouze 3 z 10 je hodnotí kladně (známka 1 nebo 2). Nejlépe naopak hodnotí kvalitu práce Policie ČR /všech tří testovaných složek/ a obecní úřady. průměrná známka Policie ČR - dopravní policie 11

43

Policie ČR - pořádková policie 7 Policie ČR - vyšetřování trestné činnosti

44

9


42

3

4

2,5

10 3

2,6 2,8

11 3

2,7

9

3,0

82

2,5

40 40 %

20

82

4

20

44

0

2,5

16

44

27

Obecní úřad (radnice) 7

2

41

36

Soudy 3

1 - výborný

41

33

Státní zastupitelství 6

82

39

38

*Obecní či městská policie 6

*Odpovídají pouze respondenti, v jejichž místě bydliště je obecní či městská policie (N=2956)

36

60

80

100

5 - nedostatčený

2. Oznámkujte prosím, tak jako se známkuje ve škole, kvalitu činnosti následujících institucí, které působí v místě, kde žijete: (odpovídají všichni respondenti N=3080)

24

Hodnocení institucí – identifikace /1/ V hodnocení Policie ČR podle dílčích segmentů nejsou výrazné rozdíly – mírně horší hodnocení u mužů, lépe naopak hodnotí polici respondenti s maturitou. Policie ČR - dopravní policie

Policie ČR - pořádková policie

Policie ČR - vyšetřování trestné činnosti

celkem (N=3080)

2,5

2,5

2,6

muž (N=1500)

2,5

2,6

2,6

žena (N=1580)

2,4

2,5

2,6

do 30 let (N=689)

2,5

2,5

2,6

31 - 50 let (N=1100)

2,5

2,5

2,6

nad 50 let (N=1292)

2,5

2,5

2,6


2,5

2,5

2,6


2,4

2,5

2,5

2,5

2,5

2,6

vysokoškolské (N=520) Hodnocení průměrnou známkou: 1 výborný až 5 1 0 nedostatečný (stat. chyba: max. 3,6%)

2 20 3

40 4

5 60

1 80 2

100 3 4

5

1

2

3

4

5


25

Hodnocení institucí – identifikace /2/ Mírně lepší hodnocení státního zastupitelství u respondentů do 30 let a s maturitou, soudy hodnotí lépe ženy a mladší respondenti, obecní úřady hůře muži, ve středním věku a bez maturity. Obecní či městská policie

Státní zastupitelství

Soudy

Obecní úřad (radnice)

celkem (N=3080)

2,8

2,7

3,0

2,5

muž (N=1500)

2,8

2,7

3,1

2,6

žena (N=1580)

2,8

2,7

3,0

2,5

do 30 let (N=689)

2,8

2,6

3,0

2,5

31 - 50 let (N=1100)

2,8

2,7

3,0

2,6

nad 50 let (N=1292)

2,8

2,7

3,1

2,5


2,8

2,7

3,1

2,6


2,8

2,6

3,0

2,5

2,8

2,7

3,1

2,5

vysokoškolské (N=520) Hodnocení průměrnou známkou: 1 výborný až 5 01 nedostatečný (stat. chyba: max. 3,6%)

2 20 3

40 4

5 60 1

802

3100 4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4


5 26

Hodnocení institucí – kraje /1/ Hodnocení dopravní a pořádkové policie je nejlepší v Královehradeckém kraji, vyšetřování trestné činnosti hodnotí nejlépe respondenti z Prahy a Plzeňského kraje. Policie ČR - dopravní policie celkem (N=3080) 2,5

Policie ČR - pořádková policie 2,5

Policie ČR - vyšetřování trestné činnosti 2,6

Praha (N=220)

2,4

2,4

Středočeský kraj (N=220)

2,5

2,5

Jihočeský kraj (N=220)

2,4

2,5

2,5

Plzeňský kraj (N=220)

2,4

2,4

2,4

Karlovarský kraj (N=220)

2,5

2,6

2,8

Ústecký kraj (N=220)

2,6

2,7

2,7

Liberecký kraj (N=220)

2,5

2,7

2,8

Královehradecký kraj (N=220)

2,2

2,4 2,9

2,3

2,5

Pardubický kraj (N=220)

2,4

2,5

2,7

Kraj Vysočina (N=220)

2,4

2,6

2,6

2,5

2,5

Jihomoravský kraj (N=220)

2,6

Olomoucký kraj (N=220)

2,3

2,5

2,6

Zlínský kraj (N=220)

2,4

2,5

2,6

Moravskoslezský kraj (N=220) Hodnocení průměrnou 10 známkou: 1 výborný až 5 nedostatečný (stat. chyba: max. 5,5%)

2,5 2 20 3

2,7 40 4

5 60

1 80 2

100 3

2,6 4

5

1

2

3

4

5


27

Hodnocení institucí – kraje /2/ Městkou policii hodnotí nejlépe respondenti z Královehradeckého kraje, ostatní instituce jsou nejlépe hodnoceny respondenty z Plzeňského kraje. Obecní či městská policie celkem (N=3080) 2,8

Státní zastupitelství

Soudy

Obecní úřad (radnice)

2,7

Praha (N=220)

2,6

2,5


2,7


2,8

2,5


2,7

2,4

3,0

2,5

2,9

2,4

2,7

3,2

2,6

2,8

2,5

2,6

2,3


2,9

2,7

3,1

2,5


3,0

2,7

3,1

2,6


2,9

2,8

3,0

2,6


2,3


2,5 3,0


2,8


2,8


2,9

2 20 3

404

2,8

100 3

2,6

3,1

2,5

3,0

2,6

2,9

2,5

3,1 560 1 80 2

2,7

2,8

2,6

3,0

2,5

3,1

2,8

3,0


2,8 2,6

Olomoucký kraj (N=220) Moravskoslezský kraj (N=220) Hodnocení průměrnou 10 známkou: 1 výborný až 5 nedostatečný

2,8

3,5 4

5

1

2

3

4

2,7 5

1

2

3

4


5 28

Vnímání situace u Policie ČR Nejhůře vnímají respondenti situaci u Policie ČR z pohledu početních stavů (36% je vnímá jako příliš nízké) a korupce (30% ji vnímá jako velmi častou).

početní stavy policistů 5 zákon chrání policisty při výkonu služby

59

9

pravomoci policie 12 výzbroj a výstroj policistů

17

68

20 68

14

statečnost policistů při zásazích

13

65

finanční ohodnocení práce policistů 9

20

69

sociální zabezpečení policistů 11

23

74 30

úroveň komunikace policistů s občany 8 0

16

66

14

korupce u policie

13

70

21

snaha policistů aktivně čelit zločinu


73

20

povahové vlastnosti policistů

vysoké

36

15 63

7

72 20

odpovídající

21

40 % 60

80

100

nízké

5. Jaký je Váš názor na situaci u Policie ČR? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

29

Vnímání situace u Policie ČR – pohlaví Korupci u policie vnímají jako vysokou častěji muži, hůře také hodnotí statečnost a snahu policistů aktivně čelit zločinu. muž (N=1500)

žena (N=1580)

vysoké nízké 5

početní stavy policistů zákon chrání policisty při výkonu služby pravomoci policie výzbroj a výstroj policistů


37

9

17

12

21

11

20

13

13

17

20

15

14

23

finanční ohodnocení práce policistů

10

23

sociální zabezpečení policistů

12 33

12

15

15

21

11

14

18

8 11

7 7

20

16 28 21

25 50 80 75 100100 0 10 75 20 50 25 40 0 60 % % 0 (stat. chyba: max. 2,1%)

36

18


korupce u policie úroveň komunikace policistů s občany

5

10

20


vysoké nízké

14 7

9 10 75 50 25 0 % 0


23

20 25 50 75 100

%

30

Vnímání situace u Policie ČR – věk Statečnost policistů a jejich snahu hodnotí lépe starší respondenti, nízké pravomoci a početní stav policistů uvádějí méně často mladší respondenti. do 30 let (N=689) vysoké nízké početní stavy policistů zákon chrání policisty při výkonu služby pravomoci policie

7

29

38

4

39

9

19

9

18

13

16

12

21

10

22

13

14

17


18

14


12

23


10

18


13 29 6

21

20

19

12

15

15

16

13

13

20

9

256050 7580100 10 10075 50 25 0 % % 0

12

16

19 8

17 7

8

23

26

10 32

21

13

12

12 6

10 50 25 400 0 75 20 % 0 (stat. chyba: max. 3,1%)

5

vysoké nízké

14



vysoké nízké

nad 50 let (N=1292)

11

21

výzbroj a výstroj policistů

31 - 50 let (N=1100)

11 30

19

14 7

8

25 50 75 10010 75 50 25 0 % % 0


22

21 25 50 75 100

%

31

Vnímání situace u Policie ČR – vzdělání Početní stavy a finanční ohodnocení policistů považují za nízké častěji respondenti s vysokoškolským vzděláním. bez maturity (N=1485) vysoké nízké 6

početní stavy policistů zákon chrání policisty při výkonu služby pravomoci policie výzbroj a výstroj policistů


22 13

14


21

17 14


13

21


9

20


13


31

10 0 752050 2540 0 % 0 (stat. chyba: max. 3,6%)

35

4

40

18

9

20

10

17

11

23

12

13 20

19

15 12

16 9

23

7

25 75 100100 10 75 50 25 0 60 50 80 % % 0

12

17 8

9

25 50 75 10010 75 50 25 0 % % 0


28

12 33

18

19

8

15 7

14

13

24

10

13

13

21

28 22

vysoké nízké

8

21

14 7

8

4

16

13


vysoké nízké 36

10

20


22 25 50 75 100

%

32

Policie ČR a prevence kriminality V oblasti prevence kriminality by ze strany Policie ČR respondenti nejvíce uvítali zvýšenou kontrolu rizikových míst a prevenci v silniční dopravě. *T2B 57

Zvýšená kontrola rizikových míst Prevence v silniční dopravě

33

Průběžné získávání informací od občanů při hlídkové činnosti

31

Organizování kurzů ochrany před kriminalitou

25

Informování občanů o kriminalitě na besedách a přednáškách

22

*T2B = součet odpovědí ano, určitě + spíše ano

0 Ano, určitě


45

Spolupráce se sociálními službami při práci s problémovou mládeží

Spíše ano

93 %

81

91 %

15 2

83 %

46 50 44

49 47 20

71

35

40 % 60

Spíše ne

21

5

75 %

22

4

74 %

4

69 %

27 80

100

Určitě ne

6. Myslíte si, že by Policie ČR měla být aktivní také v oblasti ... (odpovídají všichni respondenti N=3080)

33

Policie ČR a prevence kriminality – pohlaví Ženy si častěji myslí, že by Policie ČR měla být aktivní v organizování kurzů ochrany před kriminalitou. muž (N=1500) 57

Zvýšená kontrola rizikových míst

35

45

Prevence v silniční dopravě Spolupráce se sociálními službami při práci s problémovou mládeží

34


32


24


21 0

93

45

42

47 46

58

90

49

35

45

83

71 68 100 0

92

51

84

30

46

75

26

51

77

22 80

93

47

33

74

20 2040% 60 40 80 60 100 Ano, určitě


žena (N=1580)

20

48 40% 60

70 80 100

Spíše ano


34

Policie ČR a prevence kriminality – věk Starší respondenti by více uvítali aktivitu Policie ČR v oblasti získávání informací od občanů při hlídkové činnosti. do 30 let (N=689) 54


39

44


30


27

44

Informování občanů o kriminalitě na 20 besedách a přednáškách

46

36

44

81

47

34

50

74

71

25

51

76

800

48

20 100 40% 60

34

29 23 0

20

93

44

35

69 80 100

33

47

83

45

21

60

91

29

66

nad 50 let (N=1292) 93

71

20 2040% 60 40 80 60 100 Ano, určitě

56

91

51

53


93

48

Organizování kurzů ochrany před 18 kriminalitou

0

31 - 50 let (N=1100)

91

49 43

45 47 40% 60

84 78

73 70 80 100

Spíše ano


35

Policie ČR a prevence kriminality - vzdělání Prvenci v silniční kontrole by více uvítali respondenti s vysokoškolským vzděláním. U těchto respondentů je také vyšší rozhodná míra souhlasu u zvýšené kontroly rizikových míst a organizování kurzů ochrany. bez maturity (N=1485) 56


36

42


33


32

24

49


22

48


36

45

82

30

73

24

70

22 800

49 47

20 100 40% 60

62

90

49 45

vysokoškolské (N=520) 94

45

35

74

20 2040% 60 40 80 60 100 Ano, určitě

57

91

50


0

92

49

43


31

52

84

93

41

33

94

51

84

75

30

47

76

73

29

47

76

68 80 100

22 0

20

45 40% 60

67 80 100

Spíše ano


36

Co ovlivňuje kriminalitu a její prevence

37

Negativní vliv na kriminalitu Nejvýraznější vliv na úroveň kriminality má podle respondentů zneužívání drog a alkoholismu, výrazný vliv má také korupce úředníků a justice. zneužívání drog 02 8 19 28 43 alkoholismus 04 13 28 30 25 korupce úředníků 1 7 16 22 26 29 korupce v justici 1 7 16 23 24 28 34 28 20 bezdomovectví 04 14 19 24 23 27 vznik ghett 1 6 15 23 26 26 korupce v policii 1 9 27 27 23 nezaměstnanost 2 6 15 špatný příklad politiků 1 9 17 25 19 29 chudoba 1 6 16 29 25 22 lhostejnost ve společnosti 1 5 17 33 24 20 výkon trestního soudnictví 1 8 17 29 24 21 příliv cizinců 3 10 18 24 20 25 21 26 22 18 ukazování násilí v médiích 2 12 22 27 19 19 systém sociálních dávek 3 11 22 27 21 15 uvolněná výchova v rodině 2 12 24 32 20 13 neúcta k právním normám 1 10 prostituce 3 16 24 21 22 15 malá kontrola chování lidí, každý si dělá, co chce 6 13 20 27 20 14 agresivní reklama 2 16 26 28 16 11 konzumní životní styl 4 16 24 27 18 11 způsob výchovy ve školách 5 19 27 24 16 10 19 23 23 19 11 6 bezvěrectví rozvodovost 19 24 24 20 9 4 24 22 20 19 10 6 velký počet žen ve školství % 0 20 40 60 80 100 0 - žádný (stat. chyba: max. 1,5%)

1 - velmi malý

2

3

4

průměrná známka 4,0 3,6 3,5 3,5 3,4 3,4 3,4 3,4 3,4 3,4 3,3 3,3 3,2 3,1 3,0 3,0 3,0 2,9 2,8 2,7 2,7 2,6 2,0 1,9 1,9

5 - velmi velký

7. Jak velký negativní vliv na současnou úroveň kriminality má u nás, podle Vašeho názoru: (odpovídají všichni respondenti N=3080)

38

Negativní vliv na kriminalitu – pohlaví Ve vnímání vlivu jednotlivých parametrů na kriminalitu nejsou podle pohlaví výrazné rozdíly. muž (N=1500) zneužívání drog alkoholismus korupce úředníků korupce v justici bezdomovectví vznik ghett korupce v policii nezaměstnanost špatný příklad politiků chudoba lhostejnost ve společnosti výkon trestního soudnictví příliv cizinců ukazování násilí v médiích systém sociálních dávek uvolněná výchova v rodině neúcta k právním normám prostituce malá kontrola chování lidí, každý si dělá, co chce agresivní reklama konzumní životní styl způsob výchovy ve školách bezvěrectví Hodnocení průměrnou rozvodovost známkou: 0 žádný vliv velký počet žen ve školství až 5 velmi velký vliv (stat. chyba: max. 2,1%)

žena (N=1580)

4,0 3,6 3,5 3,5 3,4 3,5 3,4 3,4 3,4 3,3 3,3 3,3 3,3 3,1 3,0 3,0 3,0 2,8 2,8 2,7 2,7 2,6 2,0 1,9 1,9 00

1

220 3

440 5

4,0 3,6 3,5 3,4 3,5 3,4 3,4 3,4 3,4 3,4 3,3 3,3 3,2 3,1 3,1 3,0 3,0 2,9 2,9 2,7 2,7 2,5 2,0 1,9 1,8 60

80 0

100 1 2

3

4

5


39

Negativní vliv na kriminalitu – věk Většině parametrů přisuzují vyšší vliv na kriminalitu starší respondenti – nejvýrazněji u bezvěrectví, konzumního životního stylu a ukazování násilí v médiích. do 30 let (N=689) zneužívání drog alkoholismus korupce úředníků korupce v justici bezdomovectví vznik ghett korupce v policii nezaměstnanost špatný příklad politiků chudoba lhostejnost ve společnosti výkon trestního soudnictví příliv cizinců ukazování násilí v médiích systém sociálních dávek uvolněná výchova v rodině neúcta k právním normám prostituce malá kontrola chování lidí, každý si dělá, co chce agresivní reklama konzumní životní styl způsob výchovy ve školách bezvěrectví Hodnocení průměrnou rozvodovost známkou: 0 žádný vliv velký počet žen ve školství až 5 velmi velký vliv (stat. chyba: max. 3,1%)

31 - 50 let (N=1100)

3,9 3,5 3,4 3,4 3,3 3,3 3,3 3,3 3,2 3,2 3,2 3,2 3,1 2,9 2,9 2,8 2,8 2,7 2,7 2,5 2,5 2,5

4,0 3,6 3,5 3,5 3,4 3,4 3,4 3,4 3,3 3,3 3,3 3,2 3,2 3,1 3,0 2,9 3,0 2,9 2,8 2,7 2,7 2,6

1,7 1,7 1,8 00

1

220 3

nad 50 let (N=1292) 4,1 3,6 3,6 3,6 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3,4 3,4 3,4 3,3 3,3 3,1 3,1 3,1 3,0 3,0 2,8 2,9 2,6 2,1 2,0 1,9

1,9 1,8 1,8 440 5

60 0

1

280 3

4100 5

0

1

2

3


4

5

40

Negativní vliv na kriminalitu – vzdělání Také podle vzdělání nejsou výrazné rozdíly ve vnímání vlivu na kriminalitu – respondenti s vysokoškolským vzděláním přisuzují vyšší vliv ukazování násilí v médiích. bez maturity (N=1485) zneužívání drog alkoholismus korupce úředníků korupce v justici bezdomovectví vznik ghett korupce v policii nezaměstnanost špatný příklad politiků chudoba lhostejnost ve společnosti výkon trestního soudnictví příliv cizinců ukazování násilí v médiích systém sociálních dávek uvolněná výchova v rodině neúcta k právním normám prostituce malá kontrola chování lidí, každý si dělá, co chce agresivní reklama konzumní životní styl způsob výchovy ve školách bezvěrectví Hodnocení průměrnou rozvodovost známkou: 0 žádný vliv velký počet žen ve školství až 5 velmi velký vliv (stat. chyba: max. 3,6%)



4,0 3,6 3,5 3,5 3,4 3,4 3,5 3,4 3,3 3,3 3,3 3,3 3,2 3,1 3,0 3,0 3,0 2,8 2,8 2,7 2,7 2,5 1,9 1,8 1,8

4,1 3,6 3,4 3,4 3,5 3,4 3,3 3,4 3,5 3,4 3,4 3,3 3,2 3,2 3,1 3,1 3,0 2,9 2,8 2,8 2,8 2,5 2,0 1,9 1,8

4,0 3,6 3,5 3,5 3,5 3,4 3,4 3,4 3,4 3,4 3,3 3,3 3,2 3,0 3,0 3,0 2,9 2,9 2,8 2,7 2,7 2,6 2,0 1,9 1,9 00

1

220 3

440 5

60 0

1

280 3

4100 5

0

1

2

3


4

5

41

Podíl skupin lidí na kriminalitu /1/ 1/2 respondentů se domnívá, že na kriminalitě v ČR se výrazně podílejí určité skupiny lidí – nejčastěji uvádějí romskou menšinu a drogově závislé. Domníváte se, že na kriminalitě v ČR se výrazně podílejí určité skupiny lidí? – odpověď ANO celkem (N=3080)

50

muž (N=1500)

Pokud si myslíte, že ano, pokuste se je pojmenovat: (N=1545)

52

Rómové (50%) žena (N=1580)

48

drogově závislí (29%) cizinci, přistěhovalci (15%)

50

do 30 let (N=689)

recidivisti (12%) 49

31 - 50 let (N=1100)

bezdomovci (11%) 52

nad 50 let (N=1292)

politici (10%) národnostní menšiny (9%)

49


sociálně slabí (8%) s maturitou (N=1075)

52


51 0


20

40

%

60

80

100

8. Domníváte se, že na kriminalitě v ČR se výrazně podílejí určité skupiny lidí? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

42

Podíl skupin lidí na kriminalitu /2/ Že se na kriminalitě v ČR výrazně podílejí určité skupiny si nejčastěji myslí respondenti v Ústeckém kraji. Domníváte se, že na kriminalitě v ČR se výrazně podílejí určité skupiny lidí? – odpověď ANO celkem (N=3080)

50

Praha (N=220)

56


55


42


51 56


59

Ústecký kraj (N=220) Liberecký kraj (N=220)

50


55


55


45


44


45


46

Moravskoslezský kraj (N=220)

46 0


20

40

%

60

80

100

8. Domníváte se, že na kriminalitě v ČR se výrazně podílejí určité skupiny lidí? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

43

Tolerance k sociálním a zábavním institucím Respondentům by v místě bydliště nejvíce vadil vznik věznice a romského kulturního střediska. průměrná známka věznice romské kulturní středisko ubytovna pro bezdomovce kontaktní centrum pro ohrožené drogami výchovný ústav pro mládež ústav pro duševně nemocné kasino s ruletou centrum pro lidi nemocné AIDS rockový klub mešita jídelna nadnárodního řetězce sportovní areál se skateboardovou dráhou volně přístupná klubovna pro mládež policejní stanice kostel křesťanské církve domov důchodců

2 4 19 18 22 35 27 23 21 18 30 36 26 27 18 20 4 10 28 21 16 22 4 10 27 22 15 22 5 13 26 21 17 16 7 13 26 21 15 18 8 11 27 22 17 15 9 13 27 23 14 14 12 15 24 19 12 18 16 25 31 15 8 5 21 21 28 18 8 5 24 25 26 14 6 6 31 27 24 10 4 3 36 23 22 11 5 4 52 24 17 422 0

1 - vůbec nevadilo (stat. chyba: max. 1,5%)

2

40 %

20 3

4

5

60

80

4,6 4,4 4,1 4,0 4,0 3,8 3,8 3,7 3,6 3,6 2,9 2,9 2,7 2,4 2,4 1,8

100

6 - silně vadilo

9. Vadilo by vám, kdyby ve vzdálenosti 5 minut chůze od Vašeho bydliště měl vzniknout: (odpovídají všichni respondenti N=3080)

44

Tolerance ke zřízení institucí – pohlaví Mírně nižší tolerance ke zřízení jednotlivých institucí v místě bydliště je u žen – nejvíce u věznice, ubytovny pro bezdomovce, kasina a rockového klubu. muž (N=1500)

věznice romské kulturní středisko ubytovna pro bezdomovce kontaktní centrum pro ohrožené drogami výchovný ústav pro mládež ústav pro duševně nemocné kasino s ruletou centrum pro lidi nemocné AIDS rockový klub mešita jídelna nadnárodního řetězce sportovní areál se skateboardovou dráhou volně přístupná klubovna pro mládež policejní stanice kostel křesťanské církve Hodnocení průměrnou domov důchodců známkou: 1- vůbec nevadilo až 6 silně vadilo 11 (stat. chyba: max. 2,1%)

žena (N=1580)

4,4 4,3 4,0 3,9 4,0 3,8 3,7 3,7 3,5 3,6 2,9 2,8 2,7 2,4 2,4 1,8 2

32

4

53 6

4,7 4,4 4,2 4,1 4,0 3,8 3,9 3,8 3,7 3,6 2,9 2,9 2,7 2,4 2,3 1,8 4

5

1

62

3

4

5

6


45

Tolerance ke zřízení institucí – věk Nižší tolerance starších respondentů u kasina, rockového klubu, sportovního areálu a volně přístupné klubovny pro mládež. do 30 let (N=689)


31 - 50 let (N=1100)

4,6 4,3 4,0 3,9 3,8 3,9 3,3 3,6 2,9 3,5 2,6 2,4 2,3 2,4 2,5 2,0 2

32 4

53 6

nad 50 let (N=1292)

4,6 4,4 4,2 4,1 4,0 3,8 3,8 3,7 3,5 3,6 2,9 2,8 2,7 2,4 2,4 1,8 4 1

25 3

46 5

4,5 4,4 4,1 4,1 4,1 3,8 4,1 3,8 4,1 3,7 3,0 3,2 2,9 2,3 2,3 1,7 6

1

2

3

4


5

6 46

Tolerance ke zřízení institucí – vzdělání Mírně vyšší tolerance jednotlivých zařízení je u respondentů s vysokoškolským vzdělání (ústav pro duševně nemocné, AIDS centrum, mešita, klubovna pro mládež, policejní stanice, kostel, domov důchodců) bez maturity (N=1485)



4,5 4,3 4,1 4,0 4,0 3,9 3,8 3,8 3,6 3,6 2,9 2,9 2,8 2,4 2,4 1,9 2

32 4

53 6


4,6 4,4 4,1 4,1 4,0 3,8 3,8 3,7 3,6 3,6 2,9 2,8 2,7 2,4 2,4 1,8 4 1

25 3

46 5

4,6 4,3 4,1 3,9 3,9 3,7 3,9 3,6 3,6 3,4 2,9 2,8 2,6 2,2 2,2 1,6 6

1

2

3

4


5

6 47

Podpora preventivních programů Nejvíce respondentů by podpořilo preventivní programy pro snižování nezaměstnanosti. programy pro snižování nezaměstnanosti programy k úspěšnému léčení drogových závislostí zvýšení množství policistů na ulicích zavedení většího množství bezpečnostních kamer do ulic rozvoj klubů pro mládež na "šikmé ploše" programy lepšího osvětlování ulic stavby sportovišť a pouličních sportovních plácků rozšířit množství a kapacitu věznic důraznější postih rodičů za nezvládnutí výchovy svých dětí plošné vyhledání a pomoc dětem s výchovnými problémy otevírání azylových domů pro občany v tísni úsilí těch, kteří si chtějí lépe zabezpečit svůj majetek aktivity dětských a mládežnických organizací na školách přednáškovou činnost o nebezpečných jevech právní a etickou výchovu ve školách programy proti šikaně na internetu zlepšení technického vybavení policie poradenskou činnost a linky důvěry více prof. i dobrovolných pracovníků pro práci s mládeží vytváření občanských hlídek, tzv. domobrany programy zaměřené na výchovu k partnerství a rodičovství vzdělávací programy pro Romy vědecký výzkum příčin a podmínek kriminality charitativní aktivity církví osvětu o obraně proti kriminalitě tiskem letáků

44 39 38 29 26 22 20 19 17 17 17 16 15 15 14 13 12 12 11 11 8 6 6 5 0


20

% 40 20 60

68

Toto opatření má největší podporu u respondentů z Ústeckého a Moravskoslezského kraje, nejméně jej naopak podporují respondenti z Prahy.

8040 100

60

80

10. Představte si, že jste předsedkyní (předsedou) vlády a máte rozhodnout, které preventivní programy omezování kriminality máte zvláště podpořit, aby využití prostředků bylo efektivní. (pět nejdůležitějších) (odpovídají všichni respondenti N=3080)

100

48

Nejméně důležité preventivní programy Za nejméně důležité programy považují respondenti charitativní aktivity církví a osvětu o obraně proti kriminalitě tiskem letáků a brožur.

charitativní aktivity církví osvětu o obraně proti kriminalitě tiskem letáků vzdělávací programy pro Romy programy proti šikaně na internetu vědecký výzkum příčin a podmínek kriminality rozšířit množství a kapacitu věznic úsilí těch, kteří si chtějí lépe zabezpečit svůj majetek vytváření občanských hlídek, tzv. domobrany zavedení většího množství bezpečnostních kamer do ulic zlepšení technického vybavení policie poradenskou činnost a linky důvěry rozvoj klubů pro mládež na "šikmé ploše" programy lepšího osvětlování ulic na školách přednáškovou činnost o nebezpečných jevech programy zaměřené na výchovu k partnerství a rodičovství právní a etickou výchovu ve školách důraznější postih rodičů za nezvládnutí výchovy svých dětí programy k úspěšnému léčení drogových závislostí programy pro snižování nezaměstnanosti více prof. i dobrovolných pracovníků pro práci s mládeží otevírání azylových domů pro občany v tísni stavby sportovišť a pouličních sportovních plácků plošné vyhledání a pomoc dětem s výchovnými problémy zvýšení množství policistů na ulicích aktivity dětských a mládežnických organizací

25 25 20 17 16 16 15 15 12 11 10 9 9 9 9 8 7 7 6 6 4 4 4 3 3 0


20

2040

Charitativní aktivity církve považují za méně důležité respondenti z Pardubického a Moravskoslezského kraje. U osvěty to jsou častěji respondenti z Plzeňského a Karlovarského kraje, z kraje Vysočina a Prahy.

%

60 40 80

60 100

80

100

11. Řekněte nám prosím, které programy z výše uvedeného seznamu považujete za nejméně důležité. (nejvýše tři 49 položky) (odpovídají všichni respondenti N=3080)

Občané a kriminalita

50

Reakce na krádež Pokud by se respondenti stali svědky krádeže, nejčastěji by zavolali na tísňovou linku Policie ČR /s představením 38%, bez představení 29%/. Jak se zachováte, stanete-li se svědkem krádeže, která se vás bezprostředně netýká?

zavolám tísňovou linku Policie ČR 158 a představím se

38

zavolám anonymně tísňovou linku Policie ČR 158

29

budu se snažit na zloděje křikem upozornit okolí

18

zavolám linku městské policie 156

16

nebudu si toho všímat

15

podle okolností se pokusím pachatele zadržet

12

zloděje vyfotografuji pro pozdější svědectví

9

jiné

1 0


20

40 % 60

80

100

3. Jak se zachováte, stanete-li se svědkem krádeže, která se vás bezprostředně netýká? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

51

Reakce na krádež – pohlaví Ženy by častěji v případě krádeže volali na Polici ČR anonymně, vyšší je také podíl těch, které by si toho nevšímali. Naopak muži by častěji jednali aktivně – snažili by se pachatele zadržet. muž (N=1500)

zavolám tísňovou linku Policie ČR 158 a představím se

žena (N=1580)

41


35

26

31


19

17


17

16


13


17

20


5

11

7

jiné 1 0 (stat. chyba: max. 2,1%)

2 202040% 60 40

80 60100

80

010020

40% 60

80 100


52

Reakce na krádež – věk Na tísňovou linku Policie ČR by nejčastěji volali respondenti ve věku 3150 let, mladší by častěji pachatele vyfotili pro pozdější svědectví, vyšší je v této skupině také podíl těch, kteří by si krádeže nevšímali. do 30 let (N=689) zavolám tísňovou linku Policie ČR 158 a představím se

31 - 50 let (N=1100)

34


nad 50 let (N=1292)

40

29

38

31

26


18

18

18


17

17

15


18

14

15


13


14

15 9

jiné 1 00 (stat. chyba: max. 3,1%)

10 7

1 20 2040% 60 40 80 60 100

800

2 20 100 40% 60

80 100

0

20

40% 60


80 100 53

Reakce na krádež – vzdělání S rostoucím vzděláním se zvyšuje podíl těch, kteří by zavolali na Policii ČR a představili, naopak klesá podíl těch, kteří by si krádeže nevšímali.

bez maturity (N=1485) zavolám tísňovou linku Policie ČR 158 a představím se

31


29


s maturitou (N=1075) 40

15

nebudu si toho všímat podle okolností se pokusím pachatele zadržet

19

20

17

18 8 15

10

jiné 1


16

12

8

00

26

13

11


52

29

19



12

1 20 2040% 60 40 80 60 100

800

2 20 100 40% 60

80 100

0

20

40% 60


80 100 54

Chování při vyšetřování krádeže 82% by bylo ochotno svědčit v případě, že by se stali svědky krádeže – 3 z 10 však pouze anonymně.

celkem (N=3080)

18

muž (N=1500) Častěji jsou ochotni svědčit muži, respondenti ve věku 31-50 let, tento podíl se také zvyšuje s rostoucím dosaženým vzděláním.

31

16

28

žena (N=1580)

21

do 30 let (N=689)

21

31 - 50 let (N=1100)


30 30

14


9 0

9

40

10

38

12

37

34

9

40

30 20

7

40

33

25


14 38

30

20

11

42 34

15

nad 50 let (N=1292)

40

11

47 40

%

60

15 80

100

nejsem ochoten svědčit případě, že k tomu budu vyzván, jsem ochoten anonymně svědčit v případě, že k tomu budu vyzván, jsem ochoten svědčit sám nabídnu policii svědectví (stat. chyba: max. 3,6%)

4. Jak se zachováte při vyšetřování tohoto případu? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

55

Pocit ohrožení kriminálními činy Nejvíce se respondenti cítí ohrožení majetkovou trestnou činností – především kapesními krádežemi a vloupáním do bytu.

průměrná známka

kapesní krádeže 4 13 vloupání do bytu 6

31

17

podvod 10 vandalismus

11

krádež auta 8

loupežné přepadení

9

znásilnění (svého nebo člena domácnosti)

9

3,3

19

31

20

11

8

3,2

14

7

3,2

18

9 5

3,1

16

9 5

3,1

10 4

3,1

8 4

2,7

10 5 3

2,5

11 42

2,4

7 43

2,3

6 32

2,1

26 37 36 30

vražda

27

3

24 21 35

40 % 4

5

13 27

37

20 2

26 30

34

1 - vůbec necítím ohrožen

22

32

29

0

21

26

vydírání

3,5

11

18

23

8

18

16

organizovaný zločin

18

3,8

31

25 24

14

21 13

pomluva

19

24

22

teroristický útok


28

19

ublížení na zdraví

18

20 60

80

100

6 - cítím velmi ohrožen

12. Do jaké míry se Vy osobně cítíte být ohrožen následujícími kriminálními činy? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

56

Pocit ohrožení kriminálními činy Nejvíce se respondenti cítí být ohroženi kapesními krádežemi.

Zobrazení prostřednictvím word cloud analýzy – míra ohrožení jednotlivými kriminálními činy je vyjádřena velikostí slov (čím větší slovo, tím větší pocit ohrožení).



57

Pocit ohrožení kriminálními činy – pohlaví Obecně více se jednotlivými kriminálními činy cítí být ohroženy ženy, výjimkou je krádež auta. muž (N=1500)

kapesní krádeže

žena (N=1580)

3,7

vloupání do bytu

3,9

3,5

3,6

podvod

3,2

3,3

vandalismus

3,2

3,3

krádež auta

3,3

3,1


3,1

3,2


3,0

3,2


2,9

3,2

Hodnocení průměrnou známkou: 1- vůbec necítím ohrožen až 6 velmi cítím ohrožen (stat. chyba: max. 2,1%)

pomluva

2,6

2,8


2,5

2,5

vydírání

2,3

2,4

vražda

2,3

2,4

2,1

teroristický útok 11

2

32 4

2,2 53 6

4

5

1

26

3

4

5

6


58

Pocit ohrožení kriminálními činy – věk Pocit ohrožení kriminálními činy je u většiny parametrů nejnižší u mladších respondentů. Krádeží auta se nejvíce cítí být ohroženi respondenti ve středním věku. do 30 let (N=689)

kapesní krádeže

31 - 50 let (N=1100)

3,8

vloupání do bytu

nad 50 let (N=1292)

3,8

3,4

3,8

3,6

3,6

podvod

3,2

3,2

3,3

vandalismus

3,1

3,3

3,3

krádež auta

2,9


3,1

3,1

3,2


3,0

3,1

3,1


3,1

3,2

2,7

pomluva


3,5

3,1

2,9

2,7

2,6


2,4

2,5

vydírání

2,3

2,3

2,4

vražda

2,3

2,3

2,4

2,0


2

32 4

2,6

2,1 53 6

4 1

25 3

2,2 4 65

6

1

2

3

4

5


6 59

Pocit ohrožení kriminálními činy – vzdělání Krádeže auta a znásilnění se více obávají respondenti s vysokoškolským vzděláním. bez maturity (N=1485)

kapesní krádeže


3,8

vloupání do bytu


3,7

3,5

3,9

3,6

3,6

podvod

3,2

3,3

3,4

vandalismus

3,2

3,3

3,4

krádež auta

3,0


3,2

3,1

3,2


3,0

3,1

3,1


3,0

3,1


3,3

3,6

3,3

pomluva

2,6

2,7


2,5

vydírání

2,3

2,3

2,5

vražda

2,3

2,4

2,4

2,5

2,1


2

32 4

2,8 2,5

2,1 53 6

4 1

25 3

2,2 4 65

6

1

2

3

4

5


6 60

Pocit ohrožení kriminálními činy – kraj /1/ Kapesních krádeží se nejvíce obávají respondenti z Prahy, vloupání do bytu z Karlovarského a Ústeckého kraje. Z podvodu mají nejvyšší obavu respondenti z Prahy a Ústeckého kraje.

Hodnocení průměrnou známkou: 1- vůbec necítím ohrožen až 6 velmi cítím ohrožen

kapesní krádeže

Praha (N=220)

vloupání do bytu

4,4 4,0

Středočeský kraj (N=220) Jihočeský kraj (N=220)

3,6 3,9

Plzeňský kraj (N=220) Karlovarský kraj (N=220)

3,6


3,9


4,0

podvod

3,7

3,6

3,7

3,5

3,4

3,1

3,5

3,3

3,8

3,1

3,9

3,6

3,7

3,3


3,6

3,7

3,4


3,5

3,5

3,4


3,5


3,1

3,9

3,6

3,1


3,5

3,3


3,5

3,4


3

42 5

3,2

3,0


1 2

2,7

6

3

1

24

3

4

2,7 3,0 3,2 55 6

6

1

2

3

4

5

6


61

Pocit ohrožení kriminálními činy – kraj /2/ Z vandalismu a ublížení na zdraví mají nevětší obavu respondenti z Ústeckého kraje, krádeže auta se nejvíce obávají respondenti z Pardubického kraje.


vandalismus

krádež auta


Praha (N=220)

3,2

3,4

3,3


3,1

3,3

3,4


3,0


3,2


3,3


3,5


3,5


3,0

3,3

3,2

3,2

3,3

3,0

2,9


3,0

3,0

3,4


3

42 5

2,9 2,7

3,2


1 2

3,7

3,0

3,3


3,1

3,5

2,9


3,2 3,4

3,2


2,9

3,4

3,6


3,1

3,2 2,7 2,9

3,1 6

3

1

24

3

4

3,1 55 6

6

1

2

3

4

5

6


62

Pocit ohrožení kriminálními činy – kraj /3/ Také loupežného přepadení a znásilnění se nejvíce obávají v Ústeckém kraji, znásilnění také respondenti z Prahy. Nejvyšší obava z pomluvy je u respondentů z Pardubického kraje.




pomluva

Praha (N=220)

3,2

3,4

2,6


3,3

3,3


2,6

2,8

2,9


3,2 3,6


2,4

3,1

2,4

3,4

3,1

3,1


3,3

3,1

2,6


2,7


2,9 2,5 3,0

2,9

3,5

2,6

3,1

2,9

3,3

2,8


2,8

3,3

Liberecký kraj (N=220) Pardubický kraj (N=220)

2,4

2,6

2,6

2,6


3,0

2,6

2,5


3,0

2,8

2,5

1 2 (stat. chyba: max. 5,5%)

3

42 5

6

3

1

24

3

4

55 6

6

1

2

3

4

5

6


63

Pocit ohrožení kriminálními činy – kraj /4/ Také u dalších činů se potvrzuje zvýšená obava z kriminality u respondentů z Ústeckého kraje. Hodnocení průměrnou známkou: 1- vůbec organizovaný zločin necítím ohrožen až 6 Praha (N=220) 2,6 velmi cítím ohrožen 2,5 Středočeský kraj (N=220)


vydírání

2,4 2,1

2,3 2,6


2,4

2,4

2,2

2,5

2,1

2,2

2,2

2,4

2,3

2,1

2,2

2,1

2,6

2,9


2,4

2,4

2,4


2,6

2,5

2,5


2,5

2,7

2,3

2,5


2,5

2,5


2,5

2,3

2,3


2,3

2,3

2,3

2,5 1


2

3

5

6

3 1

2

34 4

2,0 2,3 2,1

2,1

1,9

2,3

2,1 42

2,3

2,0



teroristický útok

2,5 2,2

2,8


vražda

2,0 2,2 1,9

2,3 5

65

1

2 63

2,2 4

5

6

1

2

3

4


5

6 64

Oběti kriminality za posledních 12 měsíců 8% respondentů se za posledních 12 měsíců stalo obětí majetkové Podíl respondentů, kteří se v kriminality (nejčastěji krádež peněženky či mobilu nebo vykradení auta), posledních 12 měsících stalï 1% se stalo obětí násilné kriminality (nejčastěji rvačka nebo napadení) obětí kriminality (nebo se obětí stal někdo z jejich rodiny) bez Oběti násilné kriminality za ohledu na to, zda kriminální čin Oběti majetkové kriminality za posledních 12 měsíců posledních 12 měsíců nahlásili nebo ne. ( N=3080) ANO, stal se obětí kriminality 8 ANO, stal se obětí kriminality 1 ( N=3080) krádež peněženky

18

popral jsem se v hospodě

10 10

krádež mobilu

15

zmlátili mě

vykradení auta

14

napadení v parku

9

přepadení

9

napadli nás na diskotéce

8

napadení skupinkou Romů

8


7

bitka na fotbale

6

krádež auta

6

krádež kabelky

5

krádež kola

4

krádež peněz

4

krádež

4

kapesní krádež

4

vykradení chaty

4

napadení synem

4

odcizeni dokladů

3

napadení skupinkou mladíků

4

vykradení sklepu

3

zbili mě skini

4

odpovídají pouze respondenti, kteří se stali oběti majetkové kriminality za posledních 12 měsíců (N=242)

jiné 0 (stat. chyba: max. 13,3%)

jiné

28 20

40 % 60

80

100

odpovídají pouze respondenti, kteří se stali oběti násilné kriminality za posledních 12 měsíců (N=39)

21 0

20

40 % 60

80

100

13. Stal jste se v průběhu posledních 12 měsíců obětí nějaké majetkové kriminality? 15. Stal jste se v průběhu posledních 12 měsíců obětí násilné kriminality, např. napadl Vás někdo fyzicky, byl jste zraněn? (odpovídají všichni 65 respondenti N=3080)

Oběti kriminality – kraje Obětí kriminality se nejčastěji stali respondenti z Prahy, dále pak Podíl respondentů, kteří se v následují Ústecký a Moravskoslezský kraj. posledních 12 měsících stalï obětí kriminality (nebo se obětí stal někdo z jejich rodiny) bez Oběti majetkové kriminality za Oběti násilné kriminality za ohledu na to, zda kriminální čin posledních 12 měsíců posledních 12 měsíců nahlásili nebo ne. celkem (N=3080) 8 1 Praha (N=220) 14 2 Středočeský kraj (N=220) 8 1 Jihočeský kraj (N=220)

4

1

(N=220) (N=220) (N=220) (N=220)

5 6

1 1 2 1

Královehradecký kraj (N=220) Pardubický kraj (N=220) Kraj Vysočina (N=220) Jihomoravský kraj (N=220)

6 6 5 8

1 1 1 1


6

1

Zlínský kraj (N=220) Moravskoslezský kraj (N=220)

6

0 2

Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

kraj kraj kraj kraj

10 7

10 0


20

40 % 60

80

100

0

20

40 % 60

80

100

13. Stal jste se v průběhu posledních 12 měsíců obětí nějaké majetkové kriminality? 15. Stal jste se v průběhu posledních 12 měsíců obětí násilné kriminality, např. napadl Vás někdo fyzicky, byl jste zraněn? (odpovídají všichni 66 respondenti N=3080)

Oběti kriminality – kraje Podíl respondentů, kteří se v posledních 12 měsících stalï obětí majetkové nebo násilné kriminality (obětí se mohl stát i někdo z jejich rodiny – např. ukradený mobil dítěte) bez ohledu na to, zda kriminální čin nahlásili nebo ne.

8% 10% 6% 7% 15% 6%

8%

10% 6%

5% 6%

6%

5% 5% - 6%

8%

7% - 8% 9% - 10% nad 10%

67

Očekávání kriminálních činů /1/ 31% respondentů do určité míry očekává, že by se mohli stát obětí majetkové kriminality (hodnocení 6, 5 a 4), u násilné kriminality to je 24%. Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl stát průměrná obětí majetkové kriminality? známka

Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl průměrná stát obětí násilné kriminality? známka

celkem (N=3080) 3 16

51

21

82

3,2

3 22

muž (N=1500) 3 17

52

20 62

3,2

4

24

19 41

3,0

17 31

2,9

21 41

3,1

47

19 42

3,0

51 50

22

92

3,3

2 20

46

22

73

3,2

5

31 - 50 let (N=1100) 2 15

53

22

72

3,2

2 23

52

20 31

3,0

nad 50 let (N=1292) 3 15

52

19

92

3,2

3 21

53

18 41

3,0

bez maturity (N=1485) 3 16

50

19

93

3,2

4 21

52

18 41

3,0

s maturitou (N=1075) 2 16

53

21

62

3,2

3 23

52

20 21

3,0

26

71

3,2

1 26

47

22 40

3,0

žena (N=1580) 2 15

51

do 30 let (N=689) 4 18

vysokoškolské (N=520) 2 15 0

49 20 20

% 60 60 80 80100 100 4040

1 - zcela vyloučené (stat. chyba: max. 3,6%)

2

3

24

0 4

52

20 5

40 % 60

80

100

6 - téměř jisté

14.Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl stát obětí majetkové kriminality? 16. Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl stát obětí násilné kriminality? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

68

Očekávání kriminálních činů /2/ Kriminalitou se cítí být více ohrožení respondenti z Prahy, Středočeského, Ústeckého, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl stát průměrná obětí majetkové kriminality? známka 3,2 celkem (N=3080) 3 17 52 20 72 3,4 Praha (N=220) 211 50 23 10 5 3,4 Středočeský kraj (N=220) 111 50 26 112 Jihočeský kraj (N=220) 1 19 3,1 54 20 51 3,0 Plzeňský kraj (N=220) 2 19 55 21 30 Karlovarský kraj (N=220) 1 18 52 21 62 3,2 3,4 Ústecký kraj (N=220) 2 19 41 22 12 4 Liberecký kraj (N=220) 2 13 58 19 54 3,2 Královehradecký kraj (N=220) 2 9 65 17 61 3,2 Pardubický kraj (N=220) 5 16 58 14 44 3,1 Kraj Vysočina (N=220) 1 23 53 17 51 3,0 6 1 16 42 23 11 Jihomoravský kraj (N=220) 3,2 Olomoucký kraj (N=220) 6 25 52 13 50 2,9 Zlínský kraj (N=220) 1 25 51 16 61 3,0 Moravskoslezský kraj (N=220) 2 11 53 24 6 3 3,3

00

2020 40 % 40 60 6080 1 - zcela vyloučené


80 100 2

Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl průměrná stát obětí násilné kriminality? známka 3,0 3 23 52 18 31 3,2 2 16 51 26 51 3,1 0 24 46 26 41 2,9 4 23 51 22 01 2,8 3 32 49 13 40 2 26 2,9 53 16 31 3,1 3 25 43 20 7 2 3,0 4 22 52 19 31 2 15 60 19 31 3,1 5 12 62 20 1 3,0 3 29 2,9 52 13 21 6 25 48 16 42 2,9 6 34 49 9 21 2,7 5 30 49 14 30 2,8 3 12 59 21 51 3,1

100 3

0 4

20 5

40 % 60

80

100

6 - téměř jisté

14.Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl stát obětí majetkové kriminality? 16. Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl stát obětí násilné kriminality? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

69

Ohrožení majetkovou kriminalitou

Procenta udávají podíl respondentů, kteří si myslí, že by se mohli v následujících 12 měsících stát obětí majetkové kriminality (T3B – součet odpovědí 4+5+6 ze škály 1 zcela vyloučené až 6 téměř jisté).

27% 38% 24% 29% 37% 21%

38%

33% 18%

24% 23%

23%

26% do 20%

35%

21% - 25% 26% - 30% 31% - 35% nad 35%

70

Ohrožení násilnou kriminalitou

Procenta udávají podíl respondentů, kteří si myslí, že by se mohli v následujících 12 měsících stát obětí násilné kriminality (T3B – součet odpovědí 4+5+6 ze škály 1 zcela vyloučené až 6 téměř jisté).

22% 29% 23% 19% 31% 21%

30%

26% 11%

16% 16%

17%

23% do 20%

22%

21% - 25% 26% - 30% 31% - 35% nad 35%

71

Oznámení trestné činnosti Policii ČR Hlavní důvody, proč tento čin nenahlásili policii (N=100): - nevěří, že by to policie vyřešila (52%) - nestálo za to za tu námahu s tím spojenou (40%) - celá věc, poranění či škoda, nebyla tak závažná (22%) - nemohl škodu uplatnit u pojišťovny (19%) - špatné zkušenosti s obdobnými případy v minulosti (17%)

6 z 10 obětí kriminální činnosti ohlásilo tento čin orgánům policie – 1/2 z nich byla spokojena s řešením této záležitosti (pouze 3% zcela spokojeni). Ohlásil jste majetkovou či násilnou kriminalitu orgánům policie?

Byl jste spokojen se způsobem řešení vaší záležitosti Policií ČR?

(odpovídají pouze ti, kteří se stali za posledních 12 měsíců obětí kriminality)

(odpovídají pouze ti, kteří trestnou činnost ohlásili Polici ČR)

celkem (N=258)

61

muž (N=129)

58

žena (N=129) do 30 let (N=65)

(N=75) 2

65 47

31 - 50 let (N=107)

64 69 54

s maturitou (N=86) vysokoškolské (N=35) 00 202040%40 60

(N=60) 3

74 80 60 10080

(N=58) 2

0

36

58 37

62 37

66 40

43

46

52

54

50 20

zcela spokojen (stat. chyba: max. 16,4%)

Hlavním důvodem nespokojenosti bylo to, že policie nedopadla pachatele, resp. nic nevyřešili.

43

53

(N=26) 7 100

51

41

(N=68) 5

(N=75) 3 67

48

(N=83) 5 (N=30) 1

nad 50 let (N=87) bez maturity (N=138)

(N=158) 3

57

40 % 60

80

100

spíše spokojen

17. Řekl jste, že jste se stal v průběhu posledních 12 měsíců obětí majetkové či násilné kriminality. Ohlásil jste to orgánům policie? (odpovídají pouze respondenti, kteří se stali obětí kriminality N=258) 18. Byl jste spokojen se způsobem řešení vaší záležitosti Policií ČR? (odpovídají pouze respondenti, kteří tento čin ohlásili Polici ČR N=158)

72

Zabezpečení majetku domácnosti 22% respondentů si myslí, že má dobře zabezpečen majetek, 11% naopak podprůměrně.

průměrná známka

celkem (N=3080) 3

19

67

10 1

2,9

muž (N=1500) 4

19

67

9 2

2,8

žena (N=1580) 3

18

67

12 1

2,9

do 30 let (N=689) 2

18

68

10 2

2,9

81

2,8

31 - 50 let (N=1100) 4

20

nad 50 let (N=1292) 3

18

66

12 2

2,9

bez maturity (N=1485) 2

17

66

13 2

2,9

81

2,8

9 1

2,8

s maturitou (N=1075) 3

20

vysokoškolské (N=520) 7

69

22

0


66

20

62 40 %

60

1 - velmi dobré úrovni

2

4

5 - velmi špatné úrovni

80

100

3 - průměrné úrovni

20. Zabezpečení majetku Vaší domácnosti je dle vašeho názoru v současné době na: (odpovídají všichni respondenti N=3080)

73

Opatření k ochraně majetku 1/4 respondentů provedla v posledních dvou letech nějaká bezpečnostní opatření k ochraně majetku – častěji respondenti ve středním věku a s vysokoškolským vzděláním.

celkem (N=3080)

26

muž (N=1500)

27

žena (N=1580)

26

do 30 let (N=689)

22

31 - 50 let (N=1100)

30

nad 50 let (N=1292)

25


22


27


35 0


20

40 %

60

80

100

21. Uskutečnili jste ve Vaší domácnosti v posledních dvou letech nějaká nová bezpečnostní opatření k ochraně svého majetku? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

74

Opatření ke zvýšení bezpečnosti K ochraně majetku provádí především preventivní opatření – důsledně zamykají vchod, nevpouští neznámé lidi do bytu. Auto mají zabezpečeno nejčastěji autoalarmem/imobilizérem, počítač pouze běžným antivirem. 4

střelná zbraň jiný obranný prostředek monitoruje okolí bytu nebo domu bezpečnostní kamerou poplašné zařízení hlídací pes bezpečnostní vstupní dveře na oknech mříže či jiné mechanické zabezpečení chodí si ve večerních hodinách naproti ve večerních hodinách nevychází z bytu vyhýbá se nebezpečným místům v místě bydliště navštěvuje kursy sebeobrany najatá bezpečnostní agentura nevpouští neznámé lidi do bytu, resp. do domu informují se navzájem o místě pobytu mimo domov důsledně uzamyká vchod, má elektronický kód vyhýbá se hloučkům podezřelých osob *má autoalarm, imobolizér, deffend lock * Odpovídají pouze *používá v autě mechanický zámek na volant *má garáž ti, kteří mají auto *má na oknech auta vyryto bezpečnostní číslo má vyfotografovány cennosti pro případ odcizení (N=212) večer či v noci více užívá auto nebo taxi se sousedy si vzájemně dohlíží na byt ** Odpovídají pouze má pojištění proti úrazu ti, kteří mají počítač má pojištění proti majetkové škodě má trezor (N=2538) ví kde je nejbližší stanice policie zná bezpečně telefonní čísla krizové linky Policie ČR z důvodu bezpečnosti platí raději bezhotovostně **má počítač zabezpečen běžným antivirem **má počítač zabezpečen nadstandardně (stat. chyba: max. 1,5%)

7

20 14 10

3

28

39

22 19

42

7

56

40 47 28 10

28 19

27

61 60

34

36

11

49 50

17

58 88

20 0

20

40

%

60

80

22. Máte v současné době k obraně sebe či členů své domácnosti nebo k ochraně vašeho majetku následující prostředky či opatření? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

100 75

Znalost programů prevence kriminality Pouze 9% respondentů zná nějakou preventivní akci v jejich okolí – nejčastěji respondenti s vysokoškolským vzděláním. O jaké akce, programy či opatření se jednalo? (N=278): - kursy sebeobrany (21%) - akce a přednášky pro školy (19%)

celkem (N=3080)

9

muž (N=1500)

9

žena (N=1580)

10

- besedy pro důchodce (12%) - beseda s občany (8%) - plakáty (6%) - přednášky na téma kriminalita a jak jí předcházet (6%) - přednášky o drogách a alkoholismu (5%)

do 30 let (N=689)

9

31 - 50 let (N=1100)

9

nad 50 let (N=1292)

9


8


8


15 0


20

40 %

60

80

100

23. V České republice je každoročně realizována celá řada programů, akcí a opatření prevence kriminality a sociálně negativních jevů. Víte o nějaké takové preventivní akci ve Vašem okolí: (odpovídají všichni respondenti N=3080)

76

Podpora činností Policie ČR Za nejdůležitější považují respondenti podporu počtu policistů v ulicích a u násilné kriminality.

počet policistů pořádkové policie v ulicích

67

počet policistů u násilné kriminality

57

počet policistů u majetkové kriminality

50

počet policistů u pouliční kriminality

48

počet policistů u drogové kriminality

45

počet policistů u hospodářské kriminality

36

počet policistů u mravnostní kriminality přítomnost dopravní policie při dohledu na bezpečnost silničního provozu obecně počet policistů pořádkové policie na sportovních utkáních

35 27

počet policistů dopravní policie na dálnicích

27

35

počet policistů cizinecké policie

Počet policistů u násilné kriminality častěji respondenti ze Středočeského kraje, Prahy a Ústeckého kraje.

22

počet policistů u dopravních nehod

19

počet policistů chránících důležité objekty

15

počet policistů pořádkové železniční policie

11

počet policistů pořádkové poříční policie

9 00


Více policistů v ulicích podporují častěji respondenti z Plzeňského a Zlínského kraje.

20

2040

%

60 40 80

60 100

80

25.Představte si, že jste policejním prezidentem a máte rozhodnout, které činnosti policie máte z policejního rozpočtu zvláště podpořit, aby policie mohla co nejlépe chránit zájmy občanů. pět nejdůležitějších) (odpovídají všichni respondenti N=3080)

100

77

Využívání dobrovolníků z řad občanů 37% respondentů si myslí, že je vhodné, aby policie při své činnosti využívala dobrovolníky z řad občanů – nejčastěji k zajištění bezpečnosti v okolí škol. Kterou činnost by měli dobrovolníci podle Vás provádět? (max. 3 možnosti)

Myslíte si, že je vhodné, aby policie při své činnosti využívala dobrovolníky z řad občanů?

(odpovídají pouze ti, kteří by podpořili využívání dobrovolníků N=1136)

celkem (N=3080)

37

Bezpečnost v okolí škol

muž (N=1500)

37

Preventivní hlídky v ulicích či policií vybraných lokalitách

žena (N=1580)

36

Ochrana životního prostředí

do 30 let (N=689)

34

31 - 50 let (N=1100)

36

nad 50 let (N=1292)

39


37


37


36 00


70 54 30

Asistence při sportovních utkáních Asistence při jiných významných akcích

30 28

Asistence obětem trestné činnosti

25

Asistence při práci s cizinci nebo etnickými menšinami Bezpečnost a plynulost silničního provozu Asistence na recepcích při vstupu do policejních služeben

40 80 60 20 2040 % 60 100

80

100

24 23 7 0

20

40 % 60

80

26. Myslíte si, že je vhodné, aby policie při své činnosti využívala dobrovolníky z řad občanů? (odpovídají respondenti N=3080) 27.Pokud byste využívání dobrovolníků ze strany policie podpořil, kterou činnost by měli dobrovolníci podle Vás provádět? (maximálně tři možnosti) (odpovídají pouze ti, kteří by podpořili využívání dobrovolníků N=1136)

100 78

Vzkaz pracovníkům

hodně úspěchů

4

větší dozor na ulicích

4

byt aktivni výdrž

3 2

prosadit důslednější zákony

2

poděkování

2

bezúplatnost

1

více empatie 1 boj s korupcí 1 více prevence 1 lepší komunikaci s občany 1 důslednost 1 vyšší počty

1

pomáhat a chránit 1 tvrdší na nepřizpůsobivé menšiny 1 psychickou odolnost 1 aby brali svou práci vážně 1 0 (stat. chyba: max. 1,5%)

20

40

%

60

80

100

28. Co byste chtěl/a/ vzkázat lidem, kteří se profesionálně zabývají prevencí kriminality, bezpečností občanů a bojem s trestnou činností? (odpovídají všichni respondenti N=3080)

79

Identifikace

80

Identifikace 49 51

muž žena 16 - 18 let 19 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 61 - 70 let víc než 70 let Základní - nevyučen Základní - vyučen Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské ženatý/vdaná svobodný/á rozvedený/á vdovec/vdova dělník, prodavač, řidič apod. úředník, technik, zdravotník, právník apod. podnikatel, živnostník rolník student, učeň žena v domácnosti (nikoliv na MD) důchodce nezaměstnaný

4 19 20 16 16 15 11 9 28 11 35 17 48 29 15 8 16 31 16 1 9 2 17 7 % 0


Identifikace (odpovídají všichni respondenti N=3080)

20

40

60

80

100 81

1/ Všechny projekty IBRS jsou prováděny v souladu s mezinárodním kodexem ICC ESOMAR. 2/ IBRS se zavazuje veškeré informace a podklady získané v souvislosti s jednotlivými projekty, zejména pak ty, které mají charakter obchodního tajemství, nebo důvěrných informací /označeno klientem/, nezneužívat ve prospěch svůj ani třetí osoby a neposkytovat je třetím osobám bez výslovného písemného souhlasu klienta. 3/ Stejně se zavazuje klient, že nebude zneužívat ve prospěch svůj ani třetí osoby a neposkytovat třetím osobám bez výslovného písemného souhlasu IBRS důvěrné informace týkající se IBRS. Za důvěrné informace se považují především informace o produktech a výzkumných technikách IBRS, jakož i klientech a organizační struktuře, dále informace týkající se metodiky zpracování výzkumů a to včetně dotazníků, algoritmů apod. Za důvěrné informace se považují též ty, u kterých to logicky vyplývá z jejich povahy. 4/ Veškeré výsledky získané prostřednictvím projektů jsou výhradním vlastnictvím klienta. Všechny výzkumné materiály jsou v IBRS archivovány po dobu šesti měsíců po skončení projektu. 5/ Pokud v průběhu projektu nastanou skutečnosti, které nebylo možné předem předpokládat a tyto skutečnosti mají dopad na cenu, bude o nich klient neprodleně informován a cena bude na základě vzájemné dohody upravena. V Praze dne 5.12.2012

…………………….. Tomáš Horejsek

…Děkujeme…

2012

Recommend Documents