2012

2. čtvrtletí 2011/ 2012

- v týdnu od 26. 9. – 30. 9. – Soutěţ „Romano Suno“ - 12.10. „Vítkov v proměnách času“ – návštěva výstavy v KD - 23. 10. Pouštění draků na Cabáku - 25. 10. „Silveriáda“ – soutěţ ŠD v Budišově nad Budišovkou - 11. 11. Školní kolo pěvecké soutěţe - 16. 12. Školní turnaj v „Člověče nezlob se“ - 13. 1.

„Člověče nezlob se“ –soutěţ všech ŠD z okolí Vítkova

- Probíhá zde celoroční projekt: „Z pohádky do pohádky“ - Kaţdé dva měsíce se zaměří na jednu pohádku, kterou si pouští nebo čtou a poté se na ní učí plno zajímavých věcí. V září to byla pohádka „Jak v Kocourkově stavěli školu“ – děti si pak opravdu školu stavěly z různých stavebnic a zjistily, ţe škola musí mít okna, dveře,…………

- Další pohádkou bylo povídání „ O krtkovi a vlaštovce“. Kde se děti dozvěděly, ţe někteří ptáčci odlétají do teplých krajin. Těm, co zůstávají pak postavily krmítko,……..

Romano suno – Romský sen je literární a výtvarnou soutěţí pro děti základních škol a dětských domovů ze všech koutů České republiky.Začala v roce 1977. Hlavním záměrem projektu je dát příleţitost romským dětem, které ještě umí romsky, uplatnit tuto dovednost veřejně a popsat svět kolem sebe. Děti soutěţí ve třech kategoriích podle věku (1. – 3. roč., 4. – 6. roč., 7. – 9. roč.). v letošním roce soutěţili i středoškoláci. Literární soutěţe se zúčastnili ţákyně 7. a 9. ročníku. 7. ročník – Aneţka Kalová - Kristýna Siváková _ Sabina Siváková 9. ročník – Michaela Kováčová Jejich příspěvky:

Anežka Kalová Co je to Romipen? Romipen je Romství. My Romové máme naše tradice a náš jazyk romský.My děláme vánoce úplně jinak - naše rodina se schází u stolu a večeříme a potom jdeme na hřbitov dát peníze a zapálíme jím cigaretu.Potom jdeme všichni domů k stromkům a rozdáme si dárky a potom slavíme vánoce.Kdyţ někdo umře, tak mi to děláme jinak. Jdeme té rodině pomoci, dáme jím peníze a jsme tam s nimi. A tomu říkáme vartování a vartujeme 5 dní a potom je pohřeb.A doma vůbec nemluvíme romsky.A my Romové jsme přímo z Čech a někteří Romové jsou třeba ze Slovenska a mluví úplně jinak neţ my. Romipen hyn Romství Amen o Roma keras sa aver hyn amen amare tradyce a amyry čip Romano. Amen keras karačoňa aver amyry rodzina pes schasinaz ko skamin a večeřínas a palisčas pro cinterys a das amerak rodzinake o love a zapalinas lenge cigareta.Palis čas savore khere a čas ko stromos a das peske dárky a palis slavynas karačoňa.Vareko merla a amen keras aver čas kolake rodzinaké te pomaţinel das o love a sam kodoj lensa a amen keras vartovaní keras panč gives a palis čas pro cinteris.A amen khere vůbec nadav důma romský. A amen roma sam z Čech a varesavé Roma hyn palo Slovensko a den duma uplně jínač.

Sára Danková

Klaudie Malá

Kristýna Siváková Co si myslíš o lidech, jsou k tobě dobří nebo špatní? Lidé mají k Romům různý přístup. Vím, ţe lidi mají barvu kůţe ale přeci se lidi nesoudí podle barvy pleti, ale podle toho, jaké mají srdce a jak se chovají. Nechápu, proč lidé háţou všechny Romy do jednoho pytle. Kdyţ nějaký Rom něco udělá, třeba něco ukradne, tak lidi obviňují všechny Romy, ţe jsou zloději. A přitom to tak není! Nebo kdyţ hledá Rom práci, většinou ho nikde nechtějí zaměstnat, protoţe nemají k němu důvěru, a raději vezmou někoho jiného, protoţe Roma nechtějí. A přitom ho v práci ani nevyzkoušeli. Vím, ţe lidi jsou různí a nemůţou za to, jak se narodí a jak vypadají, prostě jsou takoví, jak je stvořil bůh. Také se různě chovají. Zrovna včera bylo v televizi, jak jeden Rom ze Slovenska šel po ulici a přepadl starou paní. A to není dobré, protoţe dělá Romům špatné jméno! Asi byl špatně vychovaný a podle toho jednal. U nás doma je jiná výchova, nesmíme mluvit vulgárně, nesmíme krást a špatně se chovat k ostatním lidem a tak podobně. No prostě, mamka byla vychována slušně a chce, aby jsme takoví byli i my, a taky chce, abychom se učili a byli vzdělaní, i kdyţ ona není, tak chce, abychom byli aspoň my. So mange mišlinav palo luďos, hine ke tute lače abo nalače. So mange myšlinav palo luďos hyne kema lače nebo na lače!Luďos hyn ko roma různo přistupos.Dţanav ţe le luďos len hyn sakones aver barva ale luďos pes nasuzinen podle barvake ale savo len hyn jilo a ladčipen.dţanav soske o luďos dčiven savore romen andre jek gono.Darekhana varesavo rom vareso kerel nebo vareso dčorel tako gadţe myšlinen ţe savore roma hyne zloděja.A o roma kajse savore nasam.Te penghe o roma roden budči ale o gadče len nakamen protoţe len nane ko roma důvěra a radči lena varekas aver třeba le gadţen.A přitom les ani navyskušinen jesi dţanen vareso tekerel.Dţanav ţe nasam savore stejna zato sar uliljam sar vypadlas sam kajse sar amen o mrodel stvořinďa.

Kristýna Dunková

Sabina Siváková Co si myslíš o lidech, jsou k tobě dobří nebo špatní? Myslím si o lidech, ţe jsou nespravedliví k Romům. Romům je jedno, jestli je někdo černý, nebo bílý, ale především jsme lidi. A máme drţet pohromadě, a ne válčit proti sobě. Není to o tom, jakou má člověk barvu kůţe, ale jaké má srdce, protoţe někdo má dobré srdce a někdo má špatné srdce. Já si myslím, ţe někteří lidé se chovají jako zvířata. Neříkám, Romové nejsou bez chyb, ale vadí mi, ţe je všichni odsuzují a berou nás jako menšinu. Já za to přeci nemůţu, ţe jsem se narodila jako Romka, a ani se za to nestydím, a naopak jsem ráda, ţe Romkou jsem. So mange mišlinav palo luďos, hine ke tute lače abo nalače. Mišlinav mange palo luďos, hoj hine nalače ko roma. Le romenge hin jek či hine kale, abo parne, sam luďos. A sam amen telikerel jekathanes, na amen temarel proti amenge. Nane oda kvuli koleske save hin o luďos barva te morči, ale savo les hin jilo, varekas hin lačo jilo a varekas nalačo jilo. Me mange mišlinav hoj varesave luďos pen chovinen sar dţviri. Napenav, roma nane bijo chibi, ale vadinel mange, hoj len amen savoren odsuzinen a len amen sar menšina. Me vaše nasom hoj ulilom sar romňi, a ani man vaše nalaďav, a pre aver sera som rado, hoj som Romňi.

Dominik Mrkvička

Lenka Pohlodková

Michaela Kováčová Jak žije naše rodina. Jak je to u většiny romských rodin zvykem, tak i my jsme hodně velká a početná rodina. Kromě rodičů a sourozenců mám spoustu tetiček,strýčků,sestřenic,bratranců. Můj taťka pracuje jako podnikatelzaměstnává asi 20 lidí , kteří pro něj pracují pravidelně. Obstarává pracovní příleţitosti hlavně zednického typu a také opravují chodníky,omítky prostě co je potřeba. Jiţ od mých 3 let se o mě stará teta, která ţije s tatínkem a i s jejími syny jsme velká rodina. Mí sourozenci uţ s námi nebydlí, kaţdý z nich má jiţ svou vlastní rodinu. Uţ jen já jsem ještě u rodičů, protoţe chodím do školy. Společně si ţijeme docela dobře. Máme svůj byt , dostatek peníze a máme se rádi. Vím, ţe to ještě není moţné, ale uţ bych taky ráda byla svou vlastní paní a chtěla bych si vyzkoušet, jaké je to bydlet sama a starat se sama o sebe a svého psa. Ale jsou to jen sny a představy, je jasné, ţe si ještě počkám aţ vystuduji a najdu si bezva práci a potom se mé sny stanou skutečností. Z celé mé milované rodiny úplně ze všech zboţňuji svou malou neteř a synovce- jsou to mí miláčci, není dne, abych si s nimi nehrála. V naší rodině máme hodně zvyků, třeba na vánoce se nejprve navečeříme dáme si dárky a jedeme do Vítkova. Nejprve se zastavíme u babičky, kde se sejde skoro celá naše rodina, předáme všem dárky a přesuneme se o dům dále. Tam na nás jiţ čeká bratr Kuba se svou ţenou a malým Kubíkem- to je radosti, kdyţ nás uvidí, jen mu očička září a čeká, co jsme mu přinesli a s čím si zase budeme hrát. Vánoční čas tak rychle ubíhá, ţe se ani nenadějeme a jedeme domů, příjemně unavení a plní záţitků. K ránu jedeme domů a jdeme spát . První den sváteční zase pro změnu, přicházejí návštěvy k nám, a proto hned od rána chystáme dobrotychlebíčky, jednohubky a ovoce . U toho sledujeme vánoční pohádky a pořady, na které se celý rok těšíme a jsme rádi, ţe jsme doma všichni pohromadě. Kaţdoročně opakujeme stejné zvyky- po obědě se vydáme na procházku, protoţe zimní krajina v této době je nádherná, všude je plno světel a vánoční výzdoba.Vyvrcholením všech vánočních svátků je oslava konce roku, která je u nás taky zvykem. Opět se sejdeme v hojném počtu všichni u babičky, je nás vţdy plno a to je dobře, ţe všichni drţíme pohromadě a máme se rádi.Konec roku slavíme buď doma nebo na náměstí, kde bývá kaţdoročně ohňostroj a je to nádherná atmosféra být u toho.

Sára Kalová

Sar dživel amary fajta. Kavka sar andre savore romane ffajti hine sikade,the amen sam bari fajta.Bio dake the dadeske the pheněn,phralen man hyn pherdo neni,bači,strična pheňa,strična phrala.Mindro dad kerel podnikatelis-keren ke leste asi biš manuša,so keleste keren pravidelně.Stradel zadnicko buči the prikeren o chodniky,fali sa so kampel.Ima mndre tryne beršendar pes mandar starinel mindri nena,so dţivel mindre dadeha the lakere čahavenca sam bary famelia.Myndre phrala phena imar amenca na dţiven,sakones imar hin leskery fajta. Ča me som paţo rodiče,bo phirav andre škola.Jekhetanes dţivas mištes.Hin amen amaro kher,dost love the rado amen dhikhas.Dţanav hoj mek našti ,ale imar bi somas rado te avel korkori kamavas bi te skušinel,savo oda hin te bešel korkori a te starinel pes korkori mandat the midre rikonestar.Ča ţe hino oda ča suno the představy,him jasno hoj mange mek uţarava sar vystudinava a arakhava mange lači buči palis avla mindro suno čačipen.Mindra fajtatar nejradeder dhikhav mindra cikňa neteřa the synovcoshine mindre milačky,nane gives kaj man lenca te nabavinav.Andre amari fajta hin but zvyky,pre karačoňa peršo chas e večera das amenge o darky,a dţas vitkovende.Peršo dţas ke baba kaj sam skoro caly fajta,das savorenge darky a dţas kher kherestar.Kodoj pre amende imar uţarel o phral Kubas la romňaha the le cikneha kubikoha-oda hin radosca,sar amen dikhel,ča leske o jakha svicinen a uţarel,so leske andţam a soha pes mek bavinla. Karačoňa kavka sik denašel,hoj ani na dţanas a dţas khere,šukar unavimen the pherda zaţitkenca a dţas te sovel.Peršosvatečno gives aven o navštěvi ke amende,vašoda tosarastar keras o chlebičky,jednohubky the o ovoce.Paš koda dikhas pro pohadky the o pořady pre save calo berš uţaras a sam rado hoj sam khere savore jekhetanes.Sako berš keras stejna zvyky-palo dilos amen dţas te predţal,bo jevenda hin avri šukar všadzi phardo světli the karačoňakeri vizdoba.Najbareder svatkos hin o silvestr oda hin tiš amaro zvikos.Mek amen shromaţdinas ke baba,sam kodoj pherdo a oda hin mište,hoj amen savore likeras jekhetanes a rado amen dikhas.Koncos berš slavinas buť khere nebo pro naměsti,kaj sako berš hin ohňostroj a hin oda but šukar atmosfera te avel paš koda.

Vrátíme se ještě do předvánoční doby a zavzpomínáme s ţáky, ale i se zaměstnanci školy na Vánoce. Co máte raději: Vánoce, Velikonoce nebo Silvestr: Vánoce (p. ředitelka) Vánoce – to se sejde postupně celá rodina (p. Pecinová) Vánoce (p.Pavlíčková) Všechny tyto oslavy vnímám jako obrovskou komerci (p.Hrnčířová) Nic, ale kdybych si musela vybrat, tak Vánoce (p. Dušková J.) Vánoce (p. Burianská A.) Bílé vánoce, svátky klidu a pohody s rodinou a přáteli (p. Janotová – uklízečka) Jaké zvyky dodržujete: - Šupinka pro štěstí, zlaté prasátko, krájení jablíčka, půst - Adventní zvyky před Štědrým dnem, šupinky pod talířem, rozkrajování jablka, půlnoční - Pečeme cukroví, zdobíme stromeček, zabijíme kapra - Zavěsím jmelí pod strop a upeču cukroví - Ţádné - Talíř navíc, peníze na stole, chléb a sůl na stole - Celá rodina pohromadě, šupiny pod talířem, zpívání koled, rozkrajování jablíčka, voňavá purpura provoní celý byt

Dáváte přednost umělému nebo přírodnímu stromku a proč: - Přírodnímu, protoţe nemám ráda umělé věci. Ale asi si pořídím přírodní stromek v květináči, ať nemusíme kaţdý rok shánět nový. - Přírodní stromek má své kouzlo a vůni, ale jiţ několik let máme stromek umělý (chráníme naše lesy). - Přírodní stromek, protoţe hezky voní. - V posledních letech stromek nemáme. - Ţivému, protoţe voní. Ale doma nemám ani jeden. - Dříve přírodnímu, dnes umělému, kvůli nepořádku. - Přírodnímu – krásně zavoní celým bytem. Jaký dárek k Vánocům by Vám udělal radost: - Nevím. Nepotřebuji ţádné drahé dárky. Mám ráda, kdyţ jsme všichni pohromadě, v pohodě, klidu a šťastní. - Abychom se opět všichni ve zdraví sešli, aby nikdo nebyl nemocný, aby se k sobě všichni chovali hezky a to nejen na vánoce, dárek, který mě potěší – kaţdý, který dostanu z lásky. - Hodinky - Ţádný, tak Vánoce neslavím. - Nějaké slušivé oblečky. - Zdraví, štěstí, mír všem lidem na světě. - Aby se všichni měli rádi, byli zdraví a za rok se sešli opět pohromadě. Co míváte k večeři: -

Hrachovou polévku a smaţeného kapra s bramborovým salátem Luštěninovou polévku, bramborový salát a smaţenou rybu Bramborový salát a řízek z kapra Česká klasika – rybí polévka, kapr, salát Kapra a salát Tradiční pokrmy – kapr, řízek, salát Kapra, bramborový salát, cukroví, ovoce, vánočka, bílé a tmavé pečivo

A naši žáci: Vlasta Malá – před vánoci pečeme cukroví, zdobíme stromek, maminka uklízí, kupujeme dárky. Na večeři byl kapr a salát. Dostala jsem kalhoty, svetr a tričko. Denis Kala – kupujeme dárky, pečeme cukroví, zdobíme okna a na dveře dáme věneček. Byl salát a řízek, cukroví a rolády. Dostal jsem šusťákovku, hodinky, mikinu a rifle. Karin Siváková - zdobíme okna, stoly, chystáme cukroví, nazdobíme stromeček, kupujeme dárky. Dostala jsem košilku, panenku a svetr. Na Silvestra k nám přišla babička, dědeček, sestra a bratr. Oslavovali jsme a pak jsme se šli podívat na ohňostroj a pustit petardy. Jan Ferenc – zdobíme okno, chystáme věnce. Dostal jsem auto na ovládání. Na Silvestra jsme si popřáli, pili šampaňské a bouchali petardy. Jan Kováč – pečeme cukroví, kupujeme ovoce a dárky. Jdeme se ven pobavit. Jana Bielá – zdobíme stromeček a okna, pečeme cukroví, nakupujeme ovoce, chodíme na hřbitov

JAN PALACH (11.8.1948 – 19.1.1969): POCHODEŇ Č. 1

Jan Palach, český student, který se 16. ledna roku 1969 na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil na pražském Václavském náměstí.

MEZINÁRODNÍ DEN PAMÁTKY OBĚTÍ HOLOCAUSTU Od roku 2005 si kaţdoročně 27. ledna připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Tento den má připomínat utrpení přibliţně šesti milionů ţidovských obětí Holocaustu za druhé světové války a rovněţ osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau Rudou armádou 27. ledna 1945. Ačkoli od osvobození tohoto vyhlazovacího tábora uplynulo jiţ 66 let, mezinárodní tradice tohoto dne je krátká.

Minipizzy – jednoduché Suroviny – listové těsto, náplň dle chuti (většinou kečup, šunka, rajče, sýr, oregano)

Postup přípravy – plátky listového těsta rozloţíme na moukou vysypaný vál a vykrajujeme kolečka o průměru 5 cm, potřeme kečupem. Ozdobíme šunkou, rajčetem, jinou zeleninou a nakonec posypeme strouhaným sýrem a oreganem. Pečeme na 200 – 220 stupňů.

Smaţený sýr bez smaţení Suroviny - 4 vajíčka, strouhaný sýr, šunka a 4 hrnečky

Postup přípravy – kaţdý hrneček vymaţeme a vysypeme strouhankou, na dno dáme sýr, na to šunku, pak celé vajíčko, zase šunku a sýr. Dame do pekáčku s horkou vodou (hrnečky jsou do půlky ponořené) a pečeme do zlatova na 230 st. asi 20 minut.

DOBROU CHUŤ

Babička vykládá vnoučatům o tom, jak děti nosí čáp. Kdyţ skončí, pětiletí kluci se na sebe podívají a pak ten jeden řekne: "Tak co, řekneme jí pravdu nebo jí necháme v bludu?"

Přijde paní učitelka do třídy a povídá:,,tak děti,kaţdé pondělí vám poloţím otázku a kdo ji uhodne, nemusí celý týden chodit do školy. "V pondělí zadá paní učitelka otázku:,,Tak děti kdo ví kolik kg písku je na Sahaře?"ve třídě je ticho-nikdo neví. Další pondělí přiíjde paní učitelka do třídy,sedne si za katedru a zaječí: ,,Kdo sem dal tu chcíplou myš?? "Ládíček se přihlásí a povídá:,,Já,tak nashledanou za týden!"

Malý synek jménem Jiříček se ptá otce: "Proč je Tichý oceán tichý?" Tatínek se zlobí: "Nemůţeš se zeptat na něco rozumnějšího?" "Tak tedy jo. Jak vlastně umřelo to Mrtvé moře?

Ptá se lord sluhy: „Jean, má citron křidélka?” „Ne, pane.” „Jean, má citron noţičky?” „Ne, pane.” „Tak to jsem si do čaje vymačkal kanárka!”