2012

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA BÍLINA II. O D Ů V O D N Ě N Í N Á V R H U

duben 2012

Územní plán města Bílina

04/2012

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI: OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY VYDALO:

ZASTUPITELSTVO MĚSTA BÍLINA

ČÍSLO JEDNACÍ: DATUM VYDÁNÍ: DATUM NABYTÍ ÚČINNOSTI: POŘIZOVATEL:

MĚSTSKÝ ÚŘAD BÍLINA

OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA:

ING. MILAN VONDRÁČEK

FUNKCE:

VEDOUCÍ STAVEBNÍHO ÚŘADU MĚSTA

RAZÍTKO A PODPIS:

DHV CR, spol. s r.o.

2


Ú Z E M N Í POŘIZOVATEL

04/2012

P L Á N

M Ě S T A

B Í L I N A

Městský úřad Bílina Břežánská 50/4 418 31 Bílina

ZADAVATEL

Městský úřad Bílina Břežánská 50/4 418 31 Bílina

ZPRACOVATEL

DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8

Zpracovatelský tým

Urbanismus, zodpovědný projektant:

Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová autorizace ČKA pro obor architektura č. 3709

Dopravní infrastruktura:

Ing. Petr Macek (Atelier Promika, s.r.o.) Ing. Václav Pivoňka (Atelier Promika, s.r.o.) autorizace ČKAIT pro dopravní stavby č. 0001683

Technická infrastruktura:

Ing. Evžen Bašta (ONEGAST, spol. s r.o.) autorizace ČKAIT pro městské inženýrství č. 0003957 Ing. Jan Císař (ONEGAST, spol. s r.o.)

Odpadové hospodářství:

Ing. Jiří Vavřínek

Ochrana přírody a krajiny, životní prostředí:

RNDr. Milan Svoboda autorizace ČKA pro projektování ÚSES č. 2463 RNDr. Tomáš Seidl

Digitální zpracování – GIS:

Mgr. Radka Neudertová Mgr. Bohdan Baron Mgr. Karolina Lejsková

Technická spolupráce:

Ing. arch. Alena Švandelíková Mgr. Magdalena Hrudková


3


04/2012

OBSAH OBSAH

............................................................................................................................................... 4

A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM................................................................................................... 6 A.1. A.2. A.3.

B.

Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje .............................................................................6 Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .........................................12 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ..................................................38

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ.............................................................................................. 41

C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ............................................................................. 50 C.1. C.2. C.3. C.4. C.5. C.6. C.7. C.8. C.9.

C.10. C.11.

C.12. C.13. C.14.

C.15.

C.16.

Odůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty.................................................................................50 Stanovení ploch s rozdílným způsobem využití...................................................................................50 Důsledky řešení ve vztahu k udržitelnému rozvoji...............................................................................51 Limity využití území .............................................................................................................................52 Vymezení zastavěného území ............................................................................................................55 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ..........................................................56 Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ..................................................................................................................................................61 Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování..............................................76 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů, aj.......................................................................................115 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ....................................................................................................................128 Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ...........................................................................................................................................................128 Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.................................................................................................................................129 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření.............................................................................................................129 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování a stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ........................................................................131 Vymezení plocha a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 vyhlášky ...........................................................................................................................................................131 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt .......................................132

D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO ..................................................... 132 E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ......................... 132 E.1.

Zemědělský půdní fond .....................................................................................................................132


4


E.2.

04/2012

Pozemky určené k plnění funkce lesa ...............................................................................................290

SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................... 293

GRAFICKÉ PŘÍLOHY: II.1 VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ II.2 KOORDINAČNÍ VÝKRES – CELÉ ŘEŠENÉ ÚZEMÍ II.3 KOORDINAČNÍ VÝKRES - ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ II.4 VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU


1:100 000 1:5 000 1:2 000 1:5 000

5


04/2012

A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A.1.

Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje

Politika územního rozvoje České republiky 2008 byla schválena vládou ČR usnesením č. 929 dne 20.7.2009.

A.1.1. Republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje území Politika územního rozvoje ČR (PÚR 2008) stanovuje následující republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Plnění těchto priorit v rámci ÚP Bílina je uvedeno u každé z těchto priorit: priorita

vyhodnocení splnění v rámci ÚP

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty.

Koncepce ÚP respektuje veškeré identifikované přírodní, civilizační a kulturní hodnoty v území, včetně jedinečné urbanistické struktury a krajinného rázu a vytváří podmínky pro jejich ochranu a rozvoj. Ochrana hodnot je jedním ze základních předpokladů zajištění trvale udržitelného rozvoje území.

Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.

Jedná se zejména o městskou památkovou zónu včetně lázní Kyselka a nemovitými kulturními památkami a archeologickou památkovou zónu jako hlavní historické hodnoty území, vymezené urbanisticky hodnotné celky jako doklady jedinečné urbanistické struktury, vrch Bořeň jako národní přírodní rezervaci, lokalitu EVL a nejvýznamnější přírodní dominantu území a dále vodní toky (Bílina, Syčivka a Lukovský potok). Koncepce ÚP vytváří předpoklady pro opětovné využití území dlouhodobě postiženého těžbou uhlí a jeho integraci do prostředí města a okolní krajiny. Součástí navrhovaných opatření je rekreační využívání části rekultivovaného území a vytvoření dosud omezeného přírodního zázemí pro obyvatele města.

Koncepce ÚP posiluje centrum města jako těžiště území s různorodou nabídkou služeb a dále vytváří podmínky pro podporu funkce bydlení (vymezení rozvojových ploch pro bydlení v bytových či rodinných domech, zvýšení kvality bydlení). Nové plochy bydlení jsou vymezeny v prolukách či ve vazbě na zastavěné území, v dobré dostupnosti a s možností napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Koncepce ÚP vymezuje nové plochy pro umístění zařízení občanského vybavení a plochy veřejných prostranství, jejichž realizace přispěje k posílení sociální soudržnosti a zlepší dostupnost služeb pro obyvatele města. Plochy jsou vymezeny jako samostatné, zároveň je umísťování v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití dále přípustné i v rámci jiných ploch.


6


04/2012

priorita

vyhodnocení splnění v rámci ÚP

(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

ÚP řeší celé území komplexně (urbanistická koncepce, koncepce veřejné infrastruktury, koncepce krajiny), jsou zohledněny veškeré požadavky na ochranu stávajících hodnot území, maximální možné vyloučení střetů s limity využití území a eliminaci či redukci identifikovaných problémů. Koncepce ÚP sleduje vyváženost sociálního, environmentálního a ekonomického pilíře s cílem zajištění udržitelného rozvoje.

(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

ÚP vymezuje nové plochy pro lokalizaci podnikatelských aktivit v sekudérním sektoru (plochy výroby) a terciéru (plochy občanského vybavení), které přispějí ke zvýšení nabídky pracovních příležitostí pro obyvatele města, k posílení ekonomické atraktivity a konkurenceschopnosti území. Pro tyto účely jsou vymezeny zejména plochy přestaveb v zastavěném území města v plochách s charakterem brownfields (dobrá dopravní dostupnost, napojení na inženýrské sítě), dále i plochy zastavitelné. Vymezení a naplnění těchto ploch přispěje v dlouhodobém horizontu ke stabilizaci sociální a ekonomické situace města.

(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost

Koncepce ÚP vytváří podmínky pro stabilizaci sídelní struktury a pro rozvoj sítí dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na širší zájmové území. Nejvýznamnějšími záměry přispívajícími k dosažení stanovené priority jsou návrhy na obnovu a doplnění dopravních vazeb na sousední obce, dlouhodobě přerušených v důsledku těžebních aktivit (zejména vymezení cyklostezek a cyklotras přes Radovesickou výsypku) a dále návrh přeložky silnice I/13 (východní obchvat města), která zlepší celkovou obslužnost území. ÚP vytváří podmínky pro posílení významu města v sídelní struktuře, intenzifikací městského centra jako významového těžiště sídla a rozšířením nabídky ploch pro jednotlivé funkce (bydlení, rekreace, výroba, atd.).

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

V zájmu hospodárného využívání území a ochrany volné krajiny umísťuje ÚP rozvojové záměry přednostně do území brownfields a v návaznosti na hranici zastavěného území, v dostupnosti sítí dopravní a technické infrastruktury.

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnos-

Koncepce ÚP vytváří předpoklady pro trvalou ochranu přírodních a krajinářských hodnot území. Nové záměry byly umísťovány s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, tj. zejména s ohledem na vymezená území, které jsou předmětem ochrany


Plochy zeleně jsou v maximální možné míře respektovány jako významná přírodní hodnota území a nedílná součást systému sídelní zeleně (zejména plochy lesoparku Kyselka, Chlum, Bezovka a Žižkovo údolí).

7


04/2012

priorita ti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

vyhodnocení splnění v rámci ÚP (EVL, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, významné krajinné prvky a památné stromy) a na vymezené skladebné prvky ÚSES. V rámci ÚP byly upřesněny hranice regionálního ÚSES, na lokální úrovni byly územním plánem vymezeny prvky k doplnění. Koncepce ÚP dále respektuje stávající souvislé plochy zeleně jako významné součásti celoměstského systému zeleně a vymezuje plochy pro jeho rozšíření – plochy zeleně na veřejných prostranstvích a plochy zeleně ochranné a izolační.

(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

Veškeré stávající souvislé plochy zeleně jsou územním plánem respektovány a vymezeny jako samostatné plochy zeleně, které jsou v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití nezastavitelné (zeleň na veřejných prostranstvích, zeleň soukromá a vyhrazená, zeleň ochranná a izolační, zeleň přírodního charakteru, zeleň se specifickým využitím). Vymezené plochy vytvářejí celoměstský systém zeleně, který je územním plánem navržen k doplnění. Vymezené plochy v zastavěném území navazují na krajinnou zeleň a plochy lesa v nezastavěném území. Koncepce ÚP posiluje tuto vazbu vymezením plochy pro rozšíření lesoparku Kyselka.

V případě umísťování záměrů mimo zastavěné území města byla rovněž zohledněna zejména ochrana krajinného rázu.

Součástí opatření pro ochranu stávající zeleně je také vymezení skladebných prvků ÚSES na regionální a lokální úrovni., které přispěje ke stabilizaci přírodovědně a krajinářsky hodnotných ploch. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

Koncepce ÚP vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu zajištěním ochrany významných hodnot území (přírodní, historické a kulturní hodnoty), stabilizací ploch a zařízení pro rekreaci, sport a občanské vybavení a vymezením ploch nových pro intenzifikaci a zkvalitnění sítě infrastruktury cestovního ruchu. ÚP respektuje stávající plochy lesoparků jako plochy pro každodenní rekreaci obyvatel. Pro sportovně - rekreační využití je územním plánem vymezena plocha v tzv. SV rozvojové zóně města, mezi Sídlištěm Za Chlumem a navrhovaným východním obchvatem města. Možnost rekreačního využití nabízí rekultivované území Radovesické výsypky, kde je v ÚP vymezena plocha územní rezervy pro rekreaci na plochách přírodního charakteru, po ukončení těžby na lomu Bílina a realizaci rekultivace bude významný rekreační potenciál vykazovat také území západně od města. Ke zvýšení atraktivity města z hlediska cestovního ruchu přispěje mimo jiné obnova lázeňského areálu včetně přilehlého parku Kyselka. ÚP vymezuje nové plochy rekreace individuální a rekreace v zahrádkářských osadách.


8


priorita

04/2012

vyhodnocení splnění v rámci ÚP Součástí dopravní koncepce ÚP je rovněž řešení cyklistické a pěší dopravy, s cílem zlepšení prostupnosti území. Jsou respektovány stávající pěší a cyklistické trasy, zejména ve vazbě na vrch Bořeň (naučná stezka), systém je doplněn o trasy nové (propojení podél silnice I/13 a přes území Radovesické výsypky).

(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení.

Koncepce ÚP vymezuje nové rozvojové plochy uvnitř zastavěného území nebo ve vazbě na jeho hranici, tak aby byla zajištěna její optimální dostupnost a napojitelnost na dopravní a technickou infrastrukturu. Vymezené plochy pro nové vedení dopravní a technické infrastruktury jsou vymezeny v koordinaci s cílem minimalizovat fragmentaci krajiny a s ohledem na stávající a navrhovanou zástavbu (zejména obytnou). K zajištění prostupnosti krajiny přispívají nově vymezené plochy zeleně, které dotváří ucelený systém.

(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

Koncepce ÚP respektuje stávající plochy a zařízení dopravní infrastruktury (doprava silniční, železniční, cyklistická a pěší) a navrhuje opatření pro jejich doplnění a rozšíření, s ohledem na zlepšení hygienické kvality prostředí a negativních dopadů dopravy na stávající a navrhované síti. V souladu se ZÚR ÚK je navržena modernizace trati č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov, s cílem zvýšení traťových rychlostí. Nejvýznamnějším záměrem v oblasti dopravní koncepce je přeložka silnice I/13 východně od zastavěného území města. Navrhovaná trasa je kompromisním řešením mezi ochranou zastavěného území (se sníženou kvalitou životních podmínek v důsledku negativních dopadů vysoké intenzity tranzitní dopravy) a ochranou krajiny a krajinného rázu (vedení trasy v exponované poloze mimo zastavěné území). Vymezení trasy bylo prověřeno samostatnou studií. V kontaktu se zastavěným území jsou podél navrhované komunikace vymezeny plochy ochranné a izolační zeleně. V řešeném území jsou vymezeny nové cyklistické trasy a cyklostezky, s cílem zlepšení dostupnosti území. Ochrana obyvatel před hlukem a emisemi z dopravy je zajištěna vlastní lokalizací rozvojových ploch (zejména pro bydlení), vymezením ploch izolační a ochranné zeleně podél hlavních dopravních tras a povinností splnění maximálních hladin hluku pro novou výstavbu, která vyplývá z platných právních předpisů.

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídle-


Koncepce ÚP respektuje vymezená záplavová území včetně aktivní zóny záplavového území, evidovaná poddolovaná území, stará důlní díla, sesuvná území, území ekologických rizik a zónu havarijního plánování a tyto limity zohledňuje při vymezování zastavitelných ploch. Nejvýznamnějším limitem pro další plošný rozvoj sídla je závazná linie těžby, která zároveň determinuje další postup možné rekultivace a opětovného využívání území. V územích s ukončenou či dosud probíhající těžbou došlo v minulosti k zásadnímu narušení přirozeného vodního režimu.

9


04/2012

priorita ní a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.

vyhodnocení splnění v rámci ÚP Tato území tedy vykazují specifické potřeby z hlediska protipovodňové ochrany. V prostoru Radovesické výsypky jsou pro ochranu zastavěného území územním plánem vymezena protipovodňová opatření – polder v Žižkově údolí, 2 vodní nádrže a odvodňovací příkop. V prostoru lomu Bílina bude protipovodňová ochrana řešena v rámci rekultivačních prací.

(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

Záplavové území a aktivní zóna záplavového území jsou v územním plánem respektovány. Vymezené plochy do nich zasahují jen výjimečně a okrajově, jedná se zejména o doplnění pásů zeleně podél toku Bíliny a doplnění ÚSES, které nebude mít negativní dopad na retenci vody v území, případně plochy dopravní infrastruktury (parkoviště pro potřeby sportovního areálu pod Kyselkou). V plochách zasahujících do záplavového území bude umístění zástavby podmíněno splněním požadavků příslušného vodohospodářského orgánu a její uspořádání bude řešeno v rámci podrobnější dokumentace.

(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje.

Bílina se nachází na koridoru celostátní železniční trati č. 130 a na silnici I. třídy č. 13, v blízkosti významných sídel krajského významu Teplice a Most (obce s rozšířenou působností). Je součástí rozvojové osy OS7 a specifické oblasti SOB5, vymezených v rámci ZÚR ÚK. ÚP respektuje význam a polohu města v širší struktuře osídlení, stabilizuje stávající plochy a zařízení veřejné infrastruktury a vytváří podmínky pro její další rozvoj, s ohledem na na identifikované potřeby a rozvojový potenciál a s cílem podpory hospodářského rozvoje vlastního města i jeho spádového území. Záměry v oblasti dopravní a technické infrastruktury jsou vzájemně koordinovány a přispívají ke zlepšení vazeb jak uvnitř řešeného území, tak na obce v širším zájmovém území.

Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.


Koncepce ÚP je komplexní, zahrnuje řešení urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a koncepce uspořádání krajiny. Jsou vymezeny plochy zastavitelné, plochy přestavby a plochy změn v krajině, s ohledem na potřebu řešení časových souvislostí rozvoje jsou vymezeny plochy územní rezervy, pro záměry v dlouhodobém horizontu. Koncepce ÚP vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Zohledňuje dlouhodobý vývoj a potřeby území a navrhuje opatření pro zajištění odpovídající kvality a rozsahu technické a

10


04/2012

priorita

vyhodnocení splnění v rámci ÚP dopravní infrastruktury, občanského vybavení a bydlení pro budoucí rozvoj města.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.

Územní plán stanovuje dopravní koncepci města jako ucelený systém, s propojením silniční, železniční, pěší i cyklistické dopravy, ve vazbě na širší území a okolní obce. ÚP respektuje záměr modernizaci železniční trati č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov. Koncepce ÚP posiluje dopravní vazby na okolní obce na silnici I/13 (zejména Most a Teplice) převedením stávajícího úseku silnice do nové trasy a na další obce izolované rozsáhlými a dlouhodobými těžebními aktivitami (zejména Světec a Kostomlaty) vymezením nových místních, resp. účelových komunikací, cyklotras a cyklostezek. Stávající síť je dále doplněna o nové trasy, které zlepšují prostupnost uvnitř zastavěného území a zajišťují dopravní přístup do vymezených rozvojových ploch. Součástí návrhu jsou nové plochy veřejných prostranství, jako místní a účelové komunikace či uliční prostory. Koncepce ÚP plně respektuje systém veřejné hromadné dopravy a vytváří podmínky pro jeho další rozvoj.

(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

V rámci koncepce technické infrastruktury je navrženo zásobování vodou, odvádění a likvidace odpadních vod, zásobování elektrickou energií, zemním plynem a teplem a systém odpadového hospodářství, pro všechny plochy změn vymezené územním plánem. Koncepce TI je stanovena na základě identifikovaných potřeb a předpokládaného vývoje území a s ohledem na nově vymezené rozvojové plochy tak, aby pokrývala ve všech oblastech budoucí nároky obyvatel a byla tak zajištěna optimální kvalita jejich životních podmínek. V rámci ÚP jsou v oblasti koncepce vodního hospodářství vymezena nová napojení a navržena rekonstrukce vybraných úseků sítí. Kanalizace pro navržené plochy změn je důsledně navržena jako oddílná.

(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.

ÚP navrhuje ucelený systém zásobování města Bílina energiemi, s ohledem na současné a předpokládané budoucí nároky území a jeho obyvatel, kterým odpovídají rovněž dimenzované kapacity sítí.

(32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

Koncepce ÚP vytváří podmínky pro intenzifikaci a oživení městského jádra dostavbou proluk, přestavbou nevyužívaných území a optimalizací způsobu využití. Ve smíšených plochách centrálního území a smíšených plochách městských je bydlení kombinováno s jinými funkcemi (zejména obchod a služby), ve zbývající části řešeného území ÚP vymezuje samostatné plochy bydlení (především individuálního bydlení v RD) se stanovením podmínek prostorového uspořádání, s cílem vhodného začlenění do okolního


Město Bílina reagovalo na současné trendy směřující k využívání obnovitelných zdrojů záměrem na výstavbu fotovoltaické elektrárny, s využitím území po těžbě západně od města, s již ukončenou rekultivací. Tento záměr byl v průběhu pořizování nového ÚP již realizován. Nová zařízení na výrobu energie nejsou územním plánem vymezena.

11


priorita

04/2012

vyhodnocení splnění v rámci ÚP prostředí a zvýšení kvality bydlení. Plochy přestavby jsou navrženy v plochách s nevyhovující prostorovou strukturou či nevyhovujícím způsobem využití, s ohledem na zajištění ochrany stávajících hodnot a účelného využívání území (např. objekt bývalého pivovaru a Pivovarské náměstí, bývalý areál armády ČR, výrobní a skladovací areál v ul. Fišerova).

A.1.2. Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti Území je součástí Rozvojové osy OS7 Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/Německo, vymezené ve vazbě na významné dopravní cesty, především silnici I/13. PÚR ČR stanovuje úkol pro územní plánování spočívající ve vytvoření územních podmínek pro řešení přestavby vybraných úseků silnice I/13 mezi Ústím nad Labem a Chomutovem. ÚP vymezuje koridor přeložky silnice I/13 (obchvat města) v poloze východně od města, na základě zpracovaných studií k posouzení sledovaných variant vedení trasy. Navrhovaná přeložka je vymezena v dvoupruhovém uspořádání, s možností rozšíření na čtyřpruh (územní rezerva). Realizace přeložky přispěje k řešení vysoké zátěže v důsledku tranzitní dopravy po stávající silnici I/13 vedené centrem města, zlepšení hygienických podmínek prostředí, posílení vazeb mezi západní a východní části města a městského centra a celkovému zvýšení aktraktivity území. Stávající trasa silnice I/13 bude převedena do III. třídy a zklidněna, redukce průjezdního profilu umožní vedení cyklotrasy, která propojí sousední obce. Území je zároveň součástí Specifické oblasti SOB5 Mostecko. Cílem vymezení je náprava ekonomických, sociálních a environmentálních problémů, spojených s průmyslovými aktivitami, zejména těžbou uhlí a energetikou, a potřeba řešení rekultivace území. ÚP respektuje probíhající a plánované rekultivační aktivity v rozsahu území, postiženého těžbou uhlí, a toto území vymezuje jako plochy rekultivace (zemědělské, lesnické, hydrické, ostatní, dopravní a zastavěné plochy, případně bez rozlišení). ÚP předpokládá, že po ukončení rekultivačních prací bude toto území integrováno do krajinného a rekreačního zázemí města, přispěje k celkovému ozdravění prostředí a ke zvýšení ekologické stability krajiny (nové plochy zeleně, vymezení prvků ÚSES). V prostoru dnešního lomu Bílina je uvažováno s realizací vodní plochy – jezera Bílina, které bude mít svým rozsahem a charakterm nadmístní význam (vodohospodářská a rekreační funkce).

A.1.3. Koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury Správním území města Bílina prochází železniční koridor ŽD3 Cheb- Karlovy Vary – Chomutov – Most – Ústí nad Labem. Cílem vymezení je vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti železniční trati zařazené do evropské železniční sítě TEN-T (modernizace koridoru). ÚP záměr modernizace trati č. 130 respektuje. Záměr byl v rámci zpracování UP prověřen. Závěry studie, zpracované pro tuto trať společností SUDOP Praha a.s., ukazují, že realizace záměru nebude mít prostorové nároky nad rámec ploch, vymezených v ÚP jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury drážní. Koridory ani plochy technické infrastruktury nejsou ZÚR ÚK na území města Bílina vymezeny.

A.2.

Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací pro správní území města Bílina je Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 5/2011), vydané Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 7.9.2011. ZÚR ÚK nabyly účinnosti dne 20.10.2011.


12


04/2012

A.2.1. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k stanoveným úkolům pro ÚP Bílina Úkol ZÚR ÚK

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK

Obnovit historická dopravní spojení přerušená těžbou uhlí mezi OB6 a Specifickou oblastí SOB5 (např. Duchcov - Bílina – Most).

V souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice I/13 a zklidněním stávajícího úseku silnice ÚP navrhuje novou cyklotrasu ve stopě I/13 (ul. Bílinská) k propojení města Bíliny se sousedními obcemi. Další cyklotrasa je navržena severozápadně od průmyslové zóny ve směru Ledvice. Obnova historických dopravních vazeb přes území současného lomu Bílina a navazující výsypky Pokrok se předpokládá v rámci rekultivačních prací. S ohledem na dosud probíhající těžbu není způsob řešení rekultivací včetně vymezení nových komunikací definitivní, v rámci ÚP je území vymezeno jako plocha rekultivace bez rozlišení, podrobnější členění a využití plochy bude řešeno v souladu s aktuálním Plánem sanace a rekultivace území.

Respektovat úpravu závazné linie omezení postupu těžby hnědého uhlí na Velkolomu Bílina, schválené usnesením vlády ČR č. 1176/2008, která se okrajově vztahuje k OB6 v prostoru západního okraje výsypky Pokrok.

Úprava stanovené závazné linie těžby, schválená vládou ČR č. 1176/2008, se nedotýká správního území obce Bílina.

Prověřit a v součinnosti s dotčenými orgány územně vymezit Přeložka silnice I/13 (východní obchvat města) je v ÚP vymekoridor přestavby silnice I/13 jako veřejně prospěšné stavby zen jako veřejně prospěšná stavba VD20. Tato VPS zahrnuje v rámci ÚPD Bílina. i nezbytné mimoúrovňové křižovatky. Trasa přeložky byla koordinována a projednána s dotčenými orgány. Železniční doprava Koridor konvenční železniční dopravy ŽD3 Cheb – Karlovy Vary – Chomutov – Most – Ústí nad Labem V součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí koridor „i“ – železniční tratě č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem, optimalizace.

Záměr byl v rámci ÚP prověřen v souladu se zpracovanou studií optimalizace tratí (SUDOP Praha, a.s.), územní nároky na modernizaci koridoru trati č. 130 nepřesahují plochy, vymezené v ÚP jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury drážní. Trať č. 140 nezasahuje do území řešeného ÚP Bílina.

Cyklistická doprava Cyklostezka Chemnitz – Most – Doksy C25 (trasa č. 25), šířka 20m (1) Zajistit přeshraniční a mezikrajskou koordinaci a návaznosti koridoru cyklostezky Chemnitz–Most–Doksy na SRN a sousední kraj.

Stanovený úkol se nevztahuje ke správnímu území obce Bílina.

Stanovený úkol se nevztahuje ke správnímu území obce Bíli(2) Územně zpřesnit a vymezit koridor cyklostezky Chemna. nitz-Most-Doksy v ÚPD dotčených obcí se zajištěním územní koordinace a s uplatňováním zásady společného využívání pouze vybraných komunikací s nízkým provozem motorové dopravy a upřednostňování samostatných cyklostezek. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. Stanovený úkol se nevztahuje ke správnímu území obce Bíli(3) Koridor cyklostezky Chemnitz–Most–Doksy v lesích bude na. veden s využitím stávající lesní dopravní sítě a nikoliv po pozemcích s lesními porosty. Plochy a koridory ÚSES RBC 1328 Bořeň


13


04/2012

Úkol ZÚR ÚK


(1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí

ÚSES regionální úrovně bylo v ÚP vymezeno v souladu se ZÚR ÚK, a zpřesněno na základě dostupných podkladů (zejména Plánu ÚSES Ústeckého kraje) a průzkumu území. Upřesnění v návaznosti na ÚSES sousedních obcí bylo provedeno s ohledem na ÚPD příslušných obcí.

(biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj.

Prvky nadregionálního ÚSES se ve správním území obce Bílina nenachází.

(2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR ÚK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti.

Plochy biocenter a biokoridorů ÚSES jsou vymezeny na plochách zeleně, plochách přírodních, plochách lesa, případně plochách zemědělských a plochách rekultivací. Na plochách funkčních i navrhovaných prvků ÚSES nejsou vymezeny záměry, které by vedly ke snížení ekologické stability území (zejména vymezení zastavitelných ploch).

(3) Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují.

Plochy koridorů ÚSES jsou územním plánem chráněny, v jejich rozsahu nejsou vymezeny žádné záměry, které by vedly k redukci či přerušení systému. ÚP navrhuje nové biokoridory na lokální úrovni k doplnění stávajícího ÚSES.

(4) Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině.

Vymezení prvků ÚSES je koordinováno s koncepcí dopravní a technické infrastruktury, střety jsou minimalizovány a dochází k nim pouze ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména při vymezení staveb ve veřejném zájmu (VPS - obchvat města).

(5) Vymezení v grafické části ZÚR ÚK je v případě biokori-

Koridory regionálního ÚSES dle ZÚR ÚK jsou převzaty do ÚP Bílina, zpřesněny a vymezeny jako plocha, v parametrech dle platných právních předpisů a příslušné metodiky.

dorů nadregionálních i regionálních provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50m – viz. metodika), stanovené trasy a principů projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD obcí závazné.

Nadregionální ÚSES do správního území obce Bílina nezasahuje.

(6) Biocentra jsou rovněž vymezena v rámci ZÚR ÚK způsobem, který umožňuje v podrobnějším zpracování ÚP zpřesňovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálního parametru výměry a principů vymezování ÚSES dle metodik.

Biocentra regionálního ÚSES dle ZÚR ÚK jsou převzaty do ÚP Bílina, zpřesněny a vymezeny v parametrech dle platných právních předpisů a příslušné metodiky.

(7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regi-

Střety ÚSES s územím, které je předmětem zájmu ochrany


Nadregionální ÚSES do správního území obce Bílina nezasahuje.

14


04/2012

Úkol ZÚR ÚK onální a nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a tojak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES.

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK nerostných surovin (DP, CHLÚ, ložiska nerostných surovin) jsou minimalizovány. ÚSES jsou přednostně vymezovány v území s ukončenou těžbou a realizovanou rekultivací, případně území navrženém k rekultivaci.

(8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace.

Skladebné části ÚSES jsou přednostně vymezeny mimo ložiska nerostných surovin, CHLÚ a DP. Vymezení ÚSES v území s probíhající těžbou bude upřesněno a koordinováno s rekultivačními záměry, resp. aktualizovaným Plánem sanace 1 a rekultivace .

(9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny.

Skladebné části ÚSES jsou přednostně vymezeny mimo ložiska nerostných surovin, v území s ukončenou těžbou a provedenou rekultivací. Vymezení ÚSES v území s probíhající těžbou bude upřesněno a koordinováno s rekultivačními zá1 měry, resp. aktualizovaným Plánem sanace a rekultivace , a se zájmy ochrany přírody a krajiny.

(10) Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR ÚK a v navazujících ÚPD obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody.

Vymezení skladebných částí ÚSES v území s probíhající těžbou bude zpřesněno v rámci aktualizovaného Plánu sanace a 1 rekultivace a koordinováno s požadavky příslušných orgánů a platnými právními předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny.

Vyhodnocení souladu, resp. splnění dalších úkolů vyplývajících ZÚR ÚK a dotýkajících se správního území obce Bílina, je obsahem kapitol A.2.2. – A.2.11. Jedná se o následující úkoly: a) Priority územního plánování Ústeckého kraje; b) Úkoly pro územní plánování ve vymezené rozvojové ose OS7 - rozvojová osa Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR / Německo (Nürnberg); c) Úkoly pro územní plánování ve vymezené specifické oblasti SOB5 – Specifická oblast Mostecko; d) Úkoly pro územní plánování pro upřesnění podmínek ochrany a rozvoje přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území kraje; 1

Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (R-Princip, s.r.o.)


15


04/2012

e) Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; f)

Úkoly pro plánování a usměrňování územního rozvoje asanačního území ASA 6 - lomu Bílina a výsypky Pokrok;

g) Úkoly pro plánování a usměrňování územního rozvoje asanačního území ASA 8 – výsypky Radovesice; h) Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k dílčím úkolům stanoveným pro naplňování cílových charakteristik krajinných celků - KC Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14).

A.2.2. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke stanoveným prioritám územního plánování Ústeckého kraje Priorita ZÚR ÚK


Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje.

Koncepce ÚP Bílina je v souladu s prioritou územního plánování kraje. Navržená přeložka silnice I/13 (obchvat města) zlepšuje dopravní napojení Bílina na další sídla regionálního významu, čímž přispívá k podpoře hospodářského rozvoje, a zároveň vytváří podmínky pro výrazné zlepšení stavu životního prostředí ve městě. Další návrhy (zejména v oblasti koncepce dopravní a technické infrastruktury a vymezení ploch bydlení, občanského vybavení a výroby) přispívají ke zvýšení kvality bydlení, zlepšení dostupnosti služeb a celkovému posílení sociální soudržnosti obyvatel.

(2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. )

ÚP respektuje veškeré zákonem stanovené a vyhlášené limity využití území a stanovuje podmínky pro ochranu identifikovaných hodnot území. V rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny zásady prostorového uspořádání pro ochranu charakteru zástavby a ochranu životního prostředí města (hygienické aspekty). V plochách s nevhodným způsobem využití či plochách nevyužívaných ÚP navrhuje přestavbu na způsob využití, který je v souladu s cílem zajištění udržitelného rozvoje území.

Životní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další).

Ke zlepšení stavu životního prostředí města přispěje zejména navrhovaná přeložka silnice I/13 a dále vymezení ploch zeleně v zastavěném území a volné krajině, k dotvoření kontinuálního systému zeleně a redukci negativních dopadů dopravy a výroby na hygienu prostředí. Vymezení rozsáhlých ploch pro bydlení, občanské vybavení a výrobu a intenzifikace centrální části města s lokalizací smíšených funkcí celkově přispívá k posílení stability sídla. Nevyužívané či nevhodně využívané plochy v zastavěném území (brownfields), zejména bývalé areály výroby jsou navrženy k přestavbě a funkční integraci do struktury města, čímž dojde ke zvýšení hospodárného využívání území. Koncepce ÚP vytváří podmínky pro ochranu stávajících hod-


16


04/2012

Priorita ZÚR ÚK

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK not území (zejména hodnoty kulturní a přírodní) a obnovu lázeňství jako zdroje významného potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch. Pro rekreaci jsou vymezeny další rozvojové plochy, ve vazbě na významné atraktivity území a na další rekreační plochy.

(4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem.

Rozsáhlá území dlouhodobě narušená těžbou jsou v ÚP Bílina navržena k rekultivaci a opětovné integraci do krajinného zázemí sídla, s možností rekreačního využití. Ke zlepšení stavu životního prostředí uvnitř zastavěného území přispívá stabilizace stávajících ploch zeleně (zejména rozsáhlé plochy lesoparků Chlum, Bezovka a Žižkovo údolí, Kyselka) a vymezení nových ploch k dotvoření spojitého systému sídelní zeleně (plochy veřejné zeleně podél toku Bíliny, plochy ochranné a izolační zeleně podél komunikací, žel. trati a areálů výroby).

(5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES).

Přírodní hodnoty území jsou respektovány. ÚP upřesňuje ÚSES regionální a lokální úrovně a vymezuje prvky pro jeho doplnění. Nejvýznamnější lokalitou, která je předmětem zájmu ochrany přírody a krajiny, je lokalita EVL a národní přírodní rezervace vrch Bořeň, která koncepcí ÚP není dotčena a je chráněna jako zásadní přírodní a urbanistická hodnota širšího území.

(6) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou.

ÚP respektuje záměry na obnovu vodního režimu v území postiženém těžbou hnědého uhlí, v souladu s Plánem sanace 2 a rekultivace a Koncepcí řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. V rámci koncepce vodního hospodářství ÚP Bílina navrhuje revitalizaci Lukovského potoka, revitalizaci zbytkového koryta Radčického potoka a likvidaci zatrubnění vodotečí na výsypce Jirásek. Jedním z principů koncepce ÚP je vytvoření podmínek pro realizaci rekultivace území těžby směřující k posílení přírodních hodnot území a k celkovému zlepšení kvality životního prostředí města. Město Bílina disponuje ČOV s dostatečnou kapacitou i pro návrhové období, ÚP vytváří předpoklady pro zvýšení kvality vody stanovením zásady oddílné kanalizace. Zlepšení kvality vody vlivem změny technologie výroby významných producentů odpadních vod je mimo možnosti řešení ÚP.

(7) Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problémů vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování limitů některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava).

Priorita je územním plánem respektována. Ke zlepšení podmínek životního prostředí přispívá zejména návrh přeložky silnice I/13, který odvede tranzitní dopravu mimo zastavěné území a centrální část města, a dále vymezení nových ploch zeleně, které zajistí izolaci stávajících komunikací a výrobních areálů od lokalit bydlení (zeleň ochranná a izolační) a doplní systém veřejné zeleně na území města (zeleň na veřejných prostranstvích a zeleň se specifickým využitím). Významným impulsem pro celkové zlepšení životního pro-

2

Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (R-Princip Most, s.r.o.)


17


Priorita ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK středí je ukončení těžby a rekultivace Radovesické výsypky a v budoucnu i lomu Bílina, kde je územním plánem rovněž vymezena rekultivace území.

Hospodářský rozvoj (8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům.

V souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití je umísťování drobné výroby a zařízení občanské vybavenosti možné v plochách smíšených obytných, zejména v centru města a přilehlém území, kde je územním plánem sledována intenzifikace využití. ÚP vymezuje nové plochy pro výrobu a pro občanské vybavení, pro doplnění nabídky pracovních příležitostí a zlepšení dostupnosti služeb pro obyvatele města.

(9) Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády ČR č.1176/2008.

Stanovené územně ekologické limity jsou územním plánem respektovány. Koncepce ÚP vytváří podmínky pro postupnou rekultivaci území s bývalou (Radovesická výsypka) či probíhající těžbou (lom Bílina s navazující výsypkou Pokrok). Ve vazbě na těžební aktivity je územním plánem vymezena jediná rozvojová plocha – v severní části území (Z62), pro účely rozšíření úpravny uhlí Ledvice, které je nezbytné pro optimalizaci provozu tohoto areálu.

(10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným.výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody.

Stanovené územně ekologické limity jsou územním plánem respektovány. Koncepce ÚP vytváří podmínky pro postupnou rekultivaci území s bývalou či probíhající těžbou (rekultivace lesní, zemědělská, hydrická, dopravní a zastavěné plochy, ostatní) . Součástí rekultivačních opatření je mimo jiné vymezení skladebných částí lokálního ÚSES, navazujícího na funkční biocentra a biokoridory v přilehlém území.

(11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu.

S ohledem na účelné využívání území a ochrany stávajících hodnot jsou rozvojové plochy územním plánem přednostně vymezeny uvnitř zastavěného území na plochách bez využití či s nevhodným využitím (brownfields), jako plochy přestavby. Jedná se zejména o bývalý pivovar (P09), bývalý areál armády ČR (plocha P02) či menší plochy výrobních areálů.

(12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území.

Při vymezování rozvojových ploch byla posouzena vhodnost a míra využití stávajících plochách výroby, v případě nevhodného či nedostatečného využití byly tyto plochy územním plánem navrženy k přestavbě.

(13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ).

Vyhlášené dobývací prostory a chráněná ložisková území zasahují západní část řešeného území (lom Bílina), kde v současné době probíhá těžba. ÚP vymezuje celé území jako plochu rekultivace, která bude realizována po ukončení tě-


18


Priorita ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK žebních aktivit. CHLÚ okrajově zasahuje do zastavěného území, resp. ploch výroby a skladování. V rozsahu stanoveného CHLÚ nejsou územním plánem vymezeny žádné záměry, s výjmkou plochy pro výrobu specifickou, související bezprostředně s těžebními aktivitami.

(14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj.

Při vymezování rozvojových ploch byl sledován zájem o minimalizaci záboru ZPF a fragmentace volné krajiny. Nevyužívané plochy uvnitř zastavěného území byly vymezeny jako plochy přestavby, zastavitelné plochy byly vymezen ve vazbě na hranici zastavěného území. Součástí koncepce ÚP je vymezení nových skladebných částí ÚSES k doplnění funkčního systému. S ohledem na charakter a podmínky území nebyla vymezena specifická plocha pro pěstování biomasy či rychle rostoucích dřevin pro energetické účely.

Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území.

Území řešené ÚP není součástí žádné rozvojové oblasti vymezené ZÚR ÚK.

(16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině.

Navrhovaná koncepce ÚP je v souladu s prioritou ZÚR. ÚP stabilizuje město Bílina jako významné centrum osídlení a vymezuje plochy změn pro jeho další rozvoj. Rozvojové plochy jsou umisťovány přednostně do zastavěného území, případně ve vazbě na jeho hranici.

(17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot.

Koncepce ÚP vytváří podmínky pro územní, hospodářský a sociální rozvoj vymezením rozvojových ploch, zejména pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení a výrobu, k doplnění stávajících ploch a zařízení, v souladu s identifikovanými potřebami území. Krajinné, přírodní a kulturní hodnoty jsou řešením ÚP respektovány a chráněny.

Navrhovaná dopravní opatření zlepší dostupnost města, jak z hlediska širších vztahů (východní obchvat města, nové komunikace přes území Radovesické výsypky, cyklotrasy a cyklostezky), tak i vnitřní obslužnost území (úpravy úseků stávajících komunikací, nová dopravní propojení).

Nejvýznamnějším problémem řešeného území je dlouholetá těžba, která vedla ke znehodnocení životního prostředí a ztrátě historických dopravních (a sociálních) vazeb na okolní obce. V rozsahu ploch, postižených těžebními aktivitami, ÚP vymezuje plochy rekultivace a navrhuje nová dopravní propojení na okolní obce, přes Radovesickou výsypku, kde jsou rekultivace již vpodstatě realizovány.


19


04/2012

Priorita ZÚR ÚK


(18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuelnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost.

Koncepce ÚP sleduje vyvážený rozvoj území, zohledňuje demografické trendy vývoje a identifikované potřeby území. Nové rozvojové plochy jsou vymezeny s ohledem na dostupnost stávajících zařízení a charakter území. Centrum města a přilehlé území je vymezeno jako plocha smíšená, s možností integrace funkce bydlení, obchodu, služeb či drobné výroby, s cílem posílení významu centra jako těžiště města, oživení a zvýšení jeho atraktivity. V souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití je umísťování zařízení občanského vybavení možné i v jiných plochách (zejména plochách bydlení).

Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.).

Přeložková obchvatová trasa silnice I/13 a záměr na optimalizaci železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov s cílem zvýšení traťových rychlostí zajistí novou kvalitu a zlepšení provázanosti území.

(20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy.

Přeložková trasa silnice I/13 a záměr na optimalizaci železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov s cílem zvýšení traťových rychlostí zajistí zlepšení dostupnosti krajského města i ve vztahu k veřejné dopravě.

(21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor).

Přeložková trasa silnice I/13 a záměr na optimalizaci železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov zajistí zlepšení dostupnosti okrajových částí kraje.

(22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko).

Přeložková trasa silnice I/13 a záměr na optimalizaci železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov, které mají nadmístní význam, přispívají ke zlepšení vazeb k okolním krajům.

(23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem - Dresden a Chomutov, Most - Chemnitz, Zwickau).

Priorita se nevztahuje k území řešenému ÚP Bílina. V širším zájmovém území zprostředkovává dopravní vazby na SRN silnice I/13. ÚP navrhuje její přeložku, s cílem zvýšení bezpečnosti, zlepšení dopravní obslužnosti a plynulosti dopravy.

(24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy.

Priorita se nevztahuje k území řešenému ÚP Bílina.

(25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity.

Ve správním území města Bílina se nenachází žádná tepelná elektrárna. Systém zásobování teplem je napojen na tepelnou elektrárnu Ledvice, která byla v minulých letech modernizována a rozšířena na kapacitu 660MW. Navýšení výkonu je zohledněno při návrhu napojení rozvojových ploch, vymezených


Záměry na úseku TI mají pouze lokální charakter a vzhledem k poloze města ve centrální části kraje nebudou mít dopad na území sousedních krajů.

20


04/2012

Priorita ZÚR ÚK

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK v ÚP.

(26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování.

Stávající systém zásobování teplem a elektrickou energií je územním plánem respektován. ÚP stanovuje podmínku dvoucestného energetického zásobování – el. energie a plyn, případně el. energie a centrální zdroj tepla. Jsou navrženy nové trasy vedení pro zásobování zemním plynem, teplem a el. energií, k napojení vymezených ploch změn.

(27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR.

ÚP respektuje realizovanou modernizaci a rozšíření elektrárny Ledvice, která bude využívána pro zásobování města teplem. ÚP navrhuje nové trafostanice a přípojky k napojení vymezených ploch změn a k doplnění systému energetického zásobování města. Navržená koncepce TI je bilancována s ohledem na budoucí předpokládané potřeby obyvatel města.

(28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku.


(29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor).

V průběhu zpracování ÚP byl realizován záměr na výstavbu fotovoltaické elektrány západně od města Bílina. Další plochy pro umístění obnovitelných energetických zdrojů nejsou s ohledem na potřeby a charakter území v ÚP vymezeny.

(30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje Priorita se nevztahuje k území řešenému ÚP Bílina. bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou. (31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru.

ÚP města Bílina navrhuje lokální rekonstrukce kanalizační sítě v problémových úsecích. Pro nové rozvojové plochy je stanovena zásada oddílné kanalizace. Splaškové vody jsou odváděny na centrální ČOV, která má dostatečnou kapacitu pro současné i budoucí potřeby sídla.

(32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje.

Součástí koncepce technické infrastruktury v ÚP města Bílina je rovněž návrh napojení rozvojových ploch na telekomunikační síť. Stávající telekomunikační zařízení splňují požadavky na moderní digitální technologie a umožní uspokojení budoucích potřeb všech obyvatel města.

(33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhů na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské půdy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kriteria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků.

Koncepce dopravní a technické infrastruktury v ÚP je navržena s ohledem na ochranu přírodních a krajinných hodnot území a na účelné využívání území (fragmentace krajiny).


Navrhovaný východní obchvat města představuje zásah do krajinného rázu, přínosy záměru však jednoznačně převažují nad negativními dopady. Vymezená trasa je výsledkem studie, která prověřila několik sledovaných variant, z nichž varianta východního obchvatu byla vybrána jako nejvhodnější, z hlediska ekonomického a technického (možnost dopravního napojení dalších obcí východně od města), z hlediska ochrany lázeňského areálu a zdrojů léčivé vody (riziko narušení v případě vedení v trase západně od města) a ochrany kulturních hodnot – MPZ (riziko poškození v případě vedení průtahu

21


Priorita ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK přes město). Ostatní záměry ÚP města Bílina nebudou vykazovat významné vlivy na přírodní hodnoty území. Koncepce ÚP respektuje vymezené cílové charakteristiky krajiny. Řešené území je součástí krajinného celku „Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území“. Vyhodnocení splnění úkolů pro tento krajinný celek je součástí kapitoly A.2.11.

Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi.

Město Bílina má relativně kompaktní urbanistickou strukturu, bez izolovaných částí obce, což je mimo jiné důsledek rozsáhlých těžebních aktivit v celé západní a východní části správního území. Charakter sídla je koncepcí ÚP respektován a stabilizován. Navrhovaná přeložka silnice I/13 přispěje k posílení vazby v centrální části města (MPZ), mezi lázněmi Kyselka a prostorem kolem Mírového náměstí, která je narušena stávající trasou silnice I/13 jako významnou bariérou území. Koncepce ÚP sleduje posílení vazeb na okolní obce, zejména v oblasti dopravní infrastruktury, kde jsou navržena nová dopravní napojení přes území Radovesické výsypky a nové cyklotrasy a cyklostezky, s napojením do nadřazené sítě.

(35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů.


(36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území.

Na území Radovesické výsypky východně od města již byla těžba ukončena a byla realizována rekultivace. Charakter rekultivace (zejména zemědělská a lesnická) vytváří předpoklady pro obnovu původního krajinného prostředí s možností rekreačního využívání (příměstská rekreace pro obyvatele Bíliny, resp. sousedních obcí – Světec, Kostomlaty). ÚP toto území vymezuje jako plochy rekultivace, s vymezením tras navrhovaných cyklostezek a cyklistických tras k propojení sousedních obcí, v severní části původní Radovesické výsypky vymezuje plochu územní rezervy pro rekreaci na plochách přírodního charakteru.

(37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách.

Přírodní, kulturní a historické hodnoty města Bílina vytváří významný potenciál pro rekreaci a cestovní ruch, který však v současné době není zcela využíván. Jedním z významných nástrojů podpory cestovního ruchu je v souladu s ÚP obnova lázeňského provozu. V souvislosti s využitím lázní ÚP dále navrhuje rozšíření lázeňského lesoparku Kyselka. Ochrana kulturně historických hodnot (zejména MPZ) je podpořena návrhem přeložky silnice I/13, která přispěje k odstranění prostorové bariéry v centru města a zlepšení vazeb mezi územím západně a východně od stávající trasy silnice. Nevyužívané objekty a areály v historickém centru jsou navrženy k přestavbě (areál pivovaru, vykazující specifické architektonické kvality – plocha P09). Funkčně či prostorově nevhodné objekty a areály jsou navrženy k přestavbě (v


22


Priorita ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK centrální části města např. plocha R02. Kvalita stavebních zásahů v rozsahu MPZ je zajištěna stanovením podmínky na zpracování dokumentace autorizovaným architektem. Ochrana přírodních hodnot je zajištěna vlastním respektováním těchto území, jejich stabilizací v rámci ÚP a vytvořením podmínek pro jejich rozšíření (plochy zeleně, ÚSES). Zásadní přírodní a krajinnou hodnotou je vrch Bořeň (NPR a lokalita EVL). V důsledku vedení obchvatu města dojde k jeho prostorové izolaci od zastavěného území, ÚP navrhuje opatření pro zajištění průchodnosti přes trasu obchvatu.

(38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované Územní plán vytváří podmínky pro vybudování regionální sítě sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje pěších a cyklo turistických cest s vazbami na republikovou a s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těch- evropskou síť těchto zařízení. to zařízení. Sociální soudržnost obyvatel (39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky.

Podpora vzdělanosti obyvatel je zajištěna zejména vymezením ploch občanského vybavení. Pro umístění zařízení občanského vybavení ÚP vymezuje samostatné plochy, v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití je umísťování zařízení občanského vybavení (vzdělávání, kultura, zdravotnictví a sociální péče, komerční vybavenost, veřejná správa) dále možné i v plochách smíšených obytných či plochách bydlení. Plochy výroby vymezené pro lokalizaci podnikatelských aktivit přispějí k ekonomickému rozvoji města, zvýšení atraktivity a rozšíření nabídky pracovních příležitostí. Udržení kvalifikovaných pracovníků souvisí s celkovou kvalitou životních podmínek města. Koncepce ÚP vytváří předpoklady pro zlepšení kvality životního prostředí (zejména návrhem dopravní koncepce a řešení ploch postižených těžbou) a pro ochranu stávajících hodnot a využití jejich potenciálu (zejména hodnoty přírodní a kulturně – historické).

(40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením.

Přínosem pro celkové zlepšení podmínek pro život obyvatel je vlastní vymezení nových rozvojových ploch, zejména ploch občanského vybavení (obchod, služby) a ploch výroby, a jejich lokalizace. Ke zvýšení kvality prostředí přispěje vymezení ploch sídelní zeleně, které poskytne obyvatelům města další možnosti krátkodobé rekreace. Ke zlepšení stavu životního prostředí a v důsledku i zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva přispějí navrhovaná dopravní opatření (zejména přeložka silnice I/13 mimo zastavěné území, jejíž realizace zajistí snížení hlukové a emisní zátěže v centrální části města) a rekultivace rozsáhlých území bývalé těžby, kde je územním plánem navržena obnova krajinného prostředí.

(41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty jsou územním plánem a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charak- respektovány, jako prostředek pro stabilizaci sídla a pro podteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a poru jeho atraktivity a rozvojového potenciálu. posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Negativní dopad na kvalitu příměstské krajiny, resp. přírodní


23


04/2012

Priorita ZÚR ÚK

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK hodnotu vrch Bořeň a krajinný ráz, bude mít navrhovaný východní obchvat města, přínosy záměru (pozitivní vliv na kvalitu životního prostředí města a na ochranu jeho kulturních hodnot) však nad negativním vlivem obchvatu převažují.

(42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu.

Koncepce ÚP je stanovena s ohledem na demografické trendy vývoje. Vymezení rozvojových ploch a řešení veřejné infrastruktury (dopravní, technická infrastruktura, občanské vybavení) je stanoveno s ohledem na předpokládaný budoucí vývoj území a na potřeby obyvatel města, včetně dostatečných kapacitních rezerv.

(43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel.

Stanovení územně rozvojové koncepce obsažené ÚP města Bílina probíhá standardně dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), tj. veřejnost je oprávněna podávat připomínky či námitky při veřejném projednání Návrhu ÚP.

Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní Priorita je v rámci ÚP Bílina respektována. Zájmy obrany státu ochrany obyvatelstva a majetku. a civilní ochrany jsou sledovány a vymezeny jako limity využití území (objekty civilní ochrany, objekty požární ochrany, objekty Policie ČR, zóna havarijního plánování). Záměry stanovené ÚP nezasahují do území, které jsou předmětem těchto zájmů. (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby.

Nejvýznamnějším ohrožením vyplývajícím z působení přírodních sil jsou záplavy z vodních toků (zejména Bílina a Syčivka). ÚP vymezuje plochy pro realizaci protipovodňových opatření (suchý polder v Žižkově údolí, odvodňovací kanály a nádrž pod Radovesickou výsypkou). V rámci rekultivačních opatření je navržena obnova původního vodního režimu, zahrnující výstavbu retenčních nádrží, vodních ploch a vodních toků. ÚP respektuje vymezenou zónu havarijního plánování. Ohrožení z provozu dopravní a technické infrastruktury je redukováno vlastním návrhem, resp. polohou navrhovaných ploch a koridorů, a dále vymezením ploch ochranné a izolační zeleně podél dopravních tras. Negativní dopady průmyslové výroby jsou redukovány vymezením ploch zeleně, zejména ve směru k plochám obytné zástavby. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití nepřipouští takové aktivity, které by měly negativní účinky na životní prostředí nad rámec stanovený platnými právními předpisy.

(46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.


Vymezená záplavová území a aktivní zóna záplavového území jsou územním plánem respektovány. ÚP vymezuje protipovodňová opatření na východní straně zastavěného území města, resp. výstavbu odvodňovacích kanálů a vodních nádrží pod Radovesickou výsypkou a suchého polderu v Žižkově údolí, v souladu se zpracovanou dokumentací DÚR. Dle Plánu sanace a rekultivace je v rozsahu rekultivovaného území uvažováno s obnovou vodního režimu, včetně zřízení retenčních nádrží, vodních ploch a nových vodních toků, který přispěje ke snížení povodňového rizika.

24


Priorita ZÚR ÚK

04/2012


Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánova- Vlastní pořízení a zpracování ÚP Bílina dokládá splnění této cí dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a priority. osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území.

A.2.3. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesněným nebo uloženým úkolům pro územní plánování ve vymezené rozvojové ose OS7 - rozvojová osa Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR / Německo (Nürnberg) Bílina je součástí vymezené rozvojové osy OS7, pro kterou ZÚR ÚK stanovují následující úkoly: Úkol ZÚR ÚK


(1) Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, Úkol pokrytí území územními plány je splněn vlastním zpracoověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových váním ÚP Bílina. ÚP vymezuje plochy, pro které stanovuje příležitostí územními studiemi a regulačními plány. podmínku pořízení územní studie. Jedná se zejména o rozsáhlejší plochy bydlení, kde je třeba prověřit prostorové uspořádání zástavby podrobnější dokumentací. (2) Podporovat dotvoření ucelených plně funkčních silničních a železničních dopravních systémů (zejména přestavba a dostavba silnice I/13 v úsecích – obchvat Klášterce nad Ohří, Klášterec nad Ohří – Chomutov, Třebušice – Most, Bílina, Kladrubská spojka, modernizace a optimalizace železničních tratí č. 130 a č. 131).

Přeložková obchvatová trasa silnice I/13 a záměr na optimalizaci železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov zajistí novou kvalitu ucelených plně funkčních silničních a železničních dopravních systémů.

(3) Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu.

Plochy nedostatečně využití nebo zanedbané jsou v ÚP vymezeny jako plochy přestavby. Rozsah zastavitelných ploch pro výrobu je vymezen s ohledem na kapacitu a míru využití stávajících ploch výroby.

(4) Řešit územní souvislosti těžby hnědého uhlí při respektování ÚEL stanovených usnesením vlády ČR č. 331/1991 a č. 444/1991 – převzatých bez věcné změny z 2. ZaD ÚP VÚC SHP, včetně usnesení vlády ČR č. 1176/2008 tj. asanace, rekultivace, revitalizace území, obnova historické dopravní sítě, lokálně i osídlení apod.).

Stanovené územně ekologické limity jsou respektovány. V rozsahu území dřívější či současné těžby jsou vymezeny plochy rekultivace. Jedná se o území Radovesické výsypky s již realizovanou rekultivací a o území lomu Bílina s navazující výsypkou Pokrok, kde je rekultivace provedena pouze v jižní a východní části, ve zbývajícím prostoru lomu těžba dosud probíhá a rekultivace tohoto území je v rámci ÚP navržena. ÚP vymezuje plochy rekultivace lesní, zemědělské, hydrické, dopravní a zastavěné plochy, ostatní. Po dokončení rekultivace se předpokládá rekreační využívání území (příměstská rekreace). V rámci rekultivačních opatření jsou navrženy nové komunikace, nové cyklotrasy a cyklostezky, které zajišťují vazby na sousední obce (zejména Světec a Kostomlaty).

(5) Zlepšovat územní podmínky pro příznivé životní prostředí zejména v úsecích v kontaktu s provozy těžby uhlí, energetiky a těžkého průmyslu, dosáhnout zřetelného zlepšení životního prostředí a krajiny (rekultivace krajiny postižené těžbou lomů Libouš, ČSA, Vršany, Bílina, revitalizace toku Bíliny, revitalizace opuštěných areálů typu brownfield).

Území s bývalou (Radovesická výsypka) či probíhající (lom Bílina s navazující výsypkou Pokrok) těžbou hnědého uhlí je územním plánem vymezeno jako plochy rekultivace. Po dokončení rekultivačních prací bude území navráceno do krajinného prostředí, čímž dojde k celkovému zlepšení stavu životního prostředí. Součástí opatření je i obnova původního vod-


25


Úkol ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK ního režimu. ÚP navrhuje úpravu vodních toků spočívající v revitalizaci Lukovského a Radčického potoka a likvidaci zatrubnění vodotečí na výsypce Jirásek. Ke zlepšení hygienických podmínek prostředí v zastavěném území města dále přispěje realizace východního obchvatu, který odvede tranzitní dopravu z centra Bíliny, tím se sníží hluková a emisní zátěž. ÚP navrhuje přestavbu všech ploch s nevhodným způsobem využití či bez využití, zejména ploch výrobních areálů. Vymezené plochy výroby jsou určeny pro drobnou a nerušivou výrobu, bez negativních dopadů na životní prostředí. Pro redukci dopadů průmyslových provozů a dopravy ÚP vymezuje plochy ochranné a izolační zeleně podél nejvýznamnějších zdrojů znečištění.

(6) Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území.

Přírodní a kulturní hodnoty jsou územním plánem respektovány jako charakteristické znaky území. Jedná se zejména o území MPZ, nemovité kulturní památky, urbanisticky hodnotné celky, NPR Bořeň (lokalita EVL), významné krajinné prvky, pohledové osy a dominanty, souvislé plochy zeleně, plochy lesa a ZPF nejvyšší třídy ochrany. Při vymezování rozvojových ploch byly tyto hodnoty zohledny, zastavitelné plochy byly přednostně vymezovány na půdáchnižší třídy ochrany a ve vazbě na hranici zastavěného území. Negativní dopad na kvalitu příměstské krajiny, resp. přírodní hodnotu vrch Bořeň a krajinný ráz, bude mít navrhovaný východní obchvat města, přínosy záměru (pozitivní vliv na kvalitu životního prostředí města a na ochranu jeho kulturních hodnot) však nad negativním vlivem obchvatu převažují.

(7) Vytvořit územní předpoklady pro obnovu lázeňských funkcí v Bílině.

ÚP předpokládá obnovu lázeňského provozu v lázních Kyselka. Tato plocha je v rámci ÚP vymezena jako plocha občanského vybavení se specifickým využitím, pro kterou jsou stanoveny zvláštní podmínky využití zajišťující ochranu kulturních hodnot lázeňského areálu a stávající prostorové kompozice. Rozvoj lázeňské funkce je podpořen vymezením plochy pro rozšíření lázeňského lesoparku Kyselka.

A.2.4. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu ke zpřesněným nebo uloženým úkolům pro územní plánování ve vymezené specifické oblasti SOB5 – Specifická oblast Mostecko Bílina je součástí vymezené specifické oblasti SOB5, pro kterou ZÚR ÚK stanovují následující úkoly: Úkol ZÚR ÚK


(1) Posilovat všechny tři pilíře udržitelného rozvoje – hospodářský rozvoj, sociální soudržnost, životní prostředí.

Koncepce ÚP vytváří podmínky pro zajištění vyváženého rozvoje všech tří pilířů udržitelného rozvoje, zejména vymezením nových rozvojových ploch, optimalizací sítí dopravní a technické infrastruktury a stanovením podmínek pro ochranu


26


Úkol ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK a rozvoj identifikovaných hodnot území.

(2) Zajistit pokrytí specifické oblasti územními plány, ověřo- Úkol pokrytí území územními plány je splněn vlastním zpracovat a zpřesňovat řešení problémů územními studiemi a regu- váním ÚP Bílina. Pro vybrané plochy ÚP stanovuje podmínku lačními plány. pořízení územní studie. (3) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území – podmínky udržitelného rozvoje, způsobovat jeho poškození, anebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území.

ÚP respektuje veškeré zákonem stanovené a vyhlášené limity využití území a stanovuje podmínky pro ochranu identifikovaných hodnot území. V rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny zásady prostorového uspořádání pro ochranu charakteru zástavby a ochranu životního prostředí města (hygienické aspekty). V plochách s nevhodným způsobem využití či plochách nevyužívaných ÚP navrhuje přestavbu na způsob využití, který je v souladu s cílem zajištění udržitelného rozvoje území.

(4) Řešit územní souvislosti těžby hnědého uhlí při respektování ÚEL stanovených usnesením vlády ČR č. 331/1991 a č. 444/1991 – převzatých bez věcné změny z 2. ZaD ÚP VUC SHP, včetně usnesení vlády ČR č. 1176/2008 (tj. asanace, rekultivace, revitalizace území, obnova historické dopravní sítě, lokálně i osídlení apod.)

Stanovené územně ekologické limity jsou respektovány. V rozsahu území dřívější či současné těžby jsou vymezeny plochy rekultivace. Jedná se o území Radovesické výsypky s již realizovanou rekultivací a o území lomu Bílina s navazující výsypkou Pokrok, kde je rekultivace provedena pouze v jižní a východní části, ve zbývajícím prostoru lomu těžba dosud probíhá a rekultivace tohoto území je v rámci ÚP navržena. ÚP vymezuje plochy rekultivace lesní, zemědělské, hydrické, dopravní a zastavěné plochy, ostatní. Po dokončení rekultivace se předpokládá rekreační využívání území (příměstská rekreace). V rámci rekultivačních opatření jsou navrženy nové komunikace, nové cyklotrasy a cyklostezky, které zajišťují vazby na sousední obce (zejména Světec a Kostomlaty).

(5) Vytvářet územní předpoklady pro průběžnou rekultivaci a revitalizaci krajiny poškozené těžbou hnědého uhlí a průmyslovou výrobou, dosáhnout v dohledném časovém horizontu zásadního ozdravění markantně viditelného zlepšení krajiny, zahrnující vznik souvislých ploch zeleně s rekreační funkcí, včetně ploch vyčleněných pro ochranu a zachování biodiverzity.

Plochy zasažené bývalou či probíhající těžbou jsou v rámci ÚP města Bílina vymezeny jako plochy rekultivace (rekultivace lesní, zemědělská, hydrická, dopravní a zastavěné plochy, případně ostatní) a předpokladem obnovy původního krajinného prostředí a vytvoření zázemí města pro příměstskou rekreaci. Na plochách rekultivovaného území jsou vymezeny funkční a návrhové skladebné části ÚSES. Tato opatření přispějí ke zvýšení ekologické stability území a posílení jeho biodiverzity. V zastavěném území jsou vymezeny nové plochy zeleně (zeleň na veřejných prostranstvích, zeleň ochranná a izolační) v návaznosti na stávající souvislé plochy zeleně, s cílem vytvoření spojitého systému. Stabilizované a navrhované plochy zeleně na veřejných prostranstvích, zeleně přírodnícho charakteru a zeleně se specifickým využitím pro každodenní rekreaci obyvatel.

(6) Vytvářet územní podmínky pro obnovu vodního režimu krajiny poškozené těžbou hnědého uhlí a průmyslovou výrobou, obnovu jejího dopravního systému a pro polyfunkční využití území (vodní hospodářství, zemědělství, les, rekreace, sport, bydlení apod.) s ohledem na specifické podmínky jednotlivých území.


Plochy zasažené bývalou či probíhající těžbou jsou v rámci ÚP města Bílina vymezeny jako plochy rekultivace (rekultivace lesní, zemědělská, hydrická, dopravní a zastavěné plochy, případně ostatní) a předpokladem obnovy původního krajinného prostředí a vytvoření zázemí města pro příměstskou rekreaci.

27


Úkol ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK Na území současného lomu Bílina se výhledově předpokládá realizace rozsáhlého jezera Bílina, rovněž s rekreačním využitím. V severní části Radovesické výsypky je vymezena plocha územní rezervy pro rekreaci na plochách přírodního charakteru. Součástí rekultivačních opatření je i obnova vodního režimu, zahrnující výstavbu retenčních nádrží, vodních ploch a nových vodních toků. Na území Radovesické výsypky jsou navržena nová komunikační propojení zprostředkující dopravní vazby na sousední obce (Světec, Kostomlaty) – místní, resp. účelové komunikace, cyklotrasy a cyklostezky, v souladu s dokumentací pro stavební řízení (Báňské projekty Teplice, 2009).

(7) S cílem obnovy kulturní krajiny a polyfunkčního využití území poškozeného těžbou hnědého uhlí a průmyslovou výrobou vytvářet územní podmínky pro vznik jezer ve zbytkových jamách povrchových uhelných lomů, velkých souvislých ploch zeleně s rekreační funkcí i specifických zemědělských ploch.

V rozsahu území těžby jsou vymezeny plochy rekultivace, resp. plochy rekultivace zemědělské, lesnické, hydrické, dopravní a zastavěné plochy, případně ostatní. Na rekultivovaných území jsou vymezeny funkční a návrhové skladebné části ÚSES. Rekultivovaná území budou plnit funkci krajinného zázemí města a sousedních obcí pro příměstskou rekreaci. Součástí rekultivačních opatření na lomu Bílina a navazující výsypce Pokrok je také realizace jezera Bílina, v souladu s aktualizovaným Plánem sanace a rekultivace. Jezero bude mít plochu 930,32 ha, bude plnit vodohospodářskou, ekostabilizační a zároveň rekreační funkci. Rozsah plochy nezbytné pro realizaci jezera a úpravu přilehlého území pro rekreační využití bude upřesněn v souladu s postupem těžebních aktivit.

(8) Vymezit a chránit před zastavěním plochy nezbytné pro vytvoření souvislých veřejně přístupných zelených pásů, vhodných pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

ÚP respektuje stávající plochy sídelní zeleně jako plochy stabilizované a vymezuje návrhové plochy zeleně k jejich doplnění, dotvoření souvislého systému a zajištění prostupnosti území. Pro rekreační využií (krátkodobá rekreace) jsou určeny zejména plochy zeleně veřejné a zeleně se specifickým využitím (lesoparky). Mimo zastavěné území jsou respektovány plochy lesů a plochy krajinné zeleně. Potenciál pro rozšíření těchto ploch představují rekultivovaná území po ukončené těžbě – Radovesická výsypka a výhledově také lom Bílina s navazující výsypkou Pokrok. Součástí rekultivačních opatření jsou i návrhy rekreačního využití území (příměstská rekreace).

(9) Obnovit přirozený tok řeky Bíliny v zatrubněném úseku při Ervěnickém koridoru a další úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upraveé.

(10) Chránit a kultivovat krajinářské, urbanistické a architektonické hodnoty specifické oblasti, rozvíjet pozitivní znaky území, zvýšit prestiž specifické oblasti.


ÚP navrhuje úpravu vymezených úseků vodních toků, resp. revitalizaci Lukovského potoka, revitalizaci koryta Radčického potoka a likvidaci zatrubnění vodotečí na výsypce Jirásek. Celková obnova vodního režimu na souvislých územích postižených těžbou je součástí navržených rekultivačních opatření. Krajinářské, urbanistické a architektonické hodnoty jsou územním plánem respektovány. V zastavěném území jsou stabilizovány plochy zeleně a vymezeny další plochy k jejich vzájemnému propojení a napoje-

28


Úkol ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK ní na okolní krajinu. Volná krajina je chráněna před fragmentací a solitérní výstavbou. Urbanistické a architektonické hodnoty jsou chráněny v rozsahu území MPZ dle platných právních předpisů. Pro všechny identifikované urbanistické a architektonické hodnoty je stanovena podmínka zpracování projektové dokumentace výhradně autorizovaným architektem. Podmínka respektování prostorové kompozice sídla je stanovena pro novou výstavbu v celém správním území.

(11) Podpořit opatření na ochranu životního prostředí v obcích v kontaktu s činnými lomy na hnědé uhlí: Horní Jiřetín – vč. Části Černice, západní část Litvínova (lom ČSA), Brňany, Mariánské Radčice, Lom Litvínova, Duchcov, Ledvice, Bílina (lom Bílina), Malé Březno – Vysoké Březno (lom Vršany).

Celkové zlepšení životního prostředí je sledováno jako jeden z cílů koncepce ÚP. Záměry vymezené v ÚP vytváří předpoklady dosažení tohoto cíle. Jedná se zejména o návrh přeložky silnice I/13 (obchvat města), rekultivační opatření na území postiženém těžbou a vymezení souvislých ploch sídelní a krajinné zeleně.

(12) Zamezit extenzivnímu rozvoji palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, podporovat transformaci ekonomické struktury s odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb.

V souladu s postupem těžby dochází k ústupu souvisejících průmyslových aktivit mimo správní území města Bílina. Na území Radovesické výsypky již byla těžba ukončena a byla realizováno jeho rekultivace. Na lomu Bílina těžba dále pokračuje, stanovená hranice územně ekologických limitů těžby byla v roce 2008 upravena a pokračuje v severozápadním směru k Mariánským Radčicím, s předpokladem ukončení těžebních aktivit v roce 2050 (na území města Bílina cca 2035). ÚP respektuje probíhající těžební aktivity, zároveň však vymezuje celé území jako plochu rekultivace. V souvislosti s těžbou je vymezena jediná rozvojová plocha, pro rozšíření úpravny uhlí Ledvice. Další plochy výroby, vymezené územním plánem, jsou navrženy zejména pro účely drobné a řemeslné výroby, bez negativních dopadů na životní prostředí. Umísťování zařízení drobné výroby je možné i v plochách smíšených, s podmínkou respektování hygienických limitů pro provoz dle platných právních předpisů.

(13) Zaměřit se na revitalizaci opuštěných nebo nedostatečně využitých ploch a areálů průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typ brownfield) a upřednostnit využívání území brownfield před výstavbou na volných plochách.

Plochy bez využití či s nevhodným využitím (brownfields) jsou územním plánem navrženy k přestavbě. Jedná se zejména o plochy výrobních areálů, bývalý areál armády ČR či areál pivovaru.

(14) Vytvářet územní předpoklady pro obnovu provozu a atraktivity lázní Bílina.

ÚP předpokládá obnovu lázeňského provozu v lázních Kyselka. Tato plocha je v rámci ÚP vymezena jako plocha občanského vybavení se specifickým využitím, pro kterou jsou stanoveny zvláštní podmínky využití zajišťující ochranu kulturních hodnot lázeňského areálu a stávající prostorové kompozice.

S ohledem na účelné využívání území a ochrany stávajících hodnot jsou rozvojové plochy územním plánem přednostně vymezeny uvnitř zastavěného území.

Rozvoj lázeňské funkce je podpořen vymezením plochy pro rozšíření lázeňského lesoparku Kyselka.


29


04/2012

Úkol ZÚR ÚK


(15) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje ve specifické oblasti vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových uzemí (CHLÚ).

ÚP respektuje hranice vyhlášených dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území. V souladu se ZÚR ÚK a usnesením vlády ČR č. 1176/2008 respektuje závaznou hranici územně ekologických limitů těžby. Územně ekologické limity jsou stanoveny jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím. V území s ukončenými těžebními aktivitami jsou územním plánem vymezeny plochy rekultivace (plochy stabilizované a plochy návrhové).

(16) Zajistit zlepšení vnitřních a vnějších silničních i železničních dopravních vztahů oblasti zejména s důrazem na dosaitelnost Teplic, Ústí nad Labem, Chomutova pokračování na území Saska.

Přeložková trasa silnice I/13 a záměr na optimalizaci železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov zajistí zlepšení vnitřních a vnějších regionálních silničních i železničních dopravních vztahů

(17) Prověřit aktuálně sledované varianty vedení koridoru silnice I/13 na uzemí města Bíliny, posoudit, vybrat a územně chránit vybranou variantu řešení.

Posouzení jednotlivých variant vedení trasy přeložky silnice I/13 bylo předmětem samostatné studie (VPÚ DECO Praha a.s. a Pragoprojekt a.s., Atelier Praha, 06/2008), na jejímž podkladě bylo rozhodnuto o východní trase jako nejoptimálnější variantě. Trasa byla v ÚP zpřesněna a vymezena ve dvoupruhovém uspořádání, v souladu s požadavky ŘSD, jako územní rezerva je vymezena plocha pro rozšíření na čtyřpruhové uspořádání obchvatu. Přeložka je v ÚP vymezena jako veřejně prospěšná stavba.

(18) Vyhodnocovat vývoj v dílčích částech území a předchá- Územní plán řeší celé správní území města Bílina komplexně, zet prohlubování nežádoucích rozdílů a vzniku problémose zohledněním rozvojových trendů a potřeb území. Identifivých území ve specifické oblasti. kované areály brownfields, tj. areály nevyužívané či znehodnocené, které by mohly iniciovat vznik problémového území, jsou územním plánem vymezeny jako plochy přestavby a je navržen optimální způsob jejich využití, se zachováním stávajícího charakteru a hodnot území. Na celém území města jsou navrženy nové plochy změn, které přispějí k posílení ekonomické struktury, zlepšení dopravních a sociálních vazeb a zkvalitnění podmínek životního prostředí, čímž jsou vytvořeny podmínky pro prevenci vzniku a prohlubování problémů ve specifických oblastech. Nejvýznamnější problém představuje dlouholeté poškozování území těžbou hnědého uhlí, které je územním plánem řešeno návrhem rekultivace území bývalé těžby a obnovy propojení Bíliny se sousedními obcemi (dopravní trasy, krajina).

A.2.5. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k uloženým úkolům pro územní plánování pro upřesnění podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje Úkol ZÚR ÚK


(1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky - včetně obnovitelných

Ochrana přírodního a krajinného prostředí je územním plánem sledována jako jeden z cílů koncepce, zejména z důvodu dlouhodobé těžby v řešeném a navazujícím území, které způsobilo jeho rozsáhlé poškození (životní prostředí, vodní režim, dopravní a technická infrastruktura, sociální struktura, kompozice krajiny). Území, kde je ukončena těžba a realizována


30


Úkol ZÚR ÚK zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu).

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK rekultivační opatření, je územním plánem integrováno do krajinného prostředí a jsou vytvořeny podmínky pro jeho rekreační využívání. V rozsahu rekultivovaných území jsou navržena nová dopravní propojení se sousedními obcemi a nové prvky ÚSES. Území s probíhající těžbou jsou navržena k rekultivaci po ukončení těžebních aktivit. Podrobné řešení a konkrétní opatření uvnitř těchto území budou upřesněna podrobnější dokumentací. V rámci dopravní koncepce je záměrem s nejvýznamnějším dopadem na životní prostředí a krajinný ráz návrh přeložky silnice I/13 (obchvat města). Tyto dopady jsou však kompenzovány výraznou redukcí dopravní a emisní zátěže na stávajícím průtahu silnice centrem města, která je dlouhodobě neudržitelná. Územní plán vymezuje nové plochy výroby (výroba lehká, drobná, zemědělská a specifická), s vyloučením výroby těžké. Pro všechny tyto plochy je stanovena podmínka vyloučení negativních dopadů na životní prostředí nad přípustnou míru.

(2) Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor.

Úkol se nevztahuje k území řešenému ÚP Bílina.

(3) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Uvolnění nového ložiska pro těžbu nerostných surovin (výhradních a významných nevýhradních nerostů) je vždy podmíněno komplexním posouzením místní situace, vyřešením střetů zájmů, včetně stanovení takových podmínek rehabilitace a využití území po těžbě, které vyloučí devastační důsledky pro území. V prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě.

Územní plán respektuje závaznou hranici územně ekologických limitů těžby, dle ZÚR ÚK a v souladu s usnesením vlády ČR č. 1176/2008 pro Radovesickou výsypku a lom Bílina s navazující výsypkou Pokrok. Územně ekologické limity jsou stanoveny jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím. Území s ukončenou těžbou a již realizovanou rekultivací je územním plánem integrováno do krajinného prostředí, v území s dosud probíhající těžbou je v celém rozsahu navržena rekultivace.

(4) Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. V souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob ve využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití.

Územní plán respektuje závaznou hranici územně ekologických limitů těžby, dle ZÚR ÚK a v souladu s usnesením vlády ČR č. 1176/2008 pro Radovesickou výsypku a lom Bílina s navazující výsypkou Pokrok. Územní plán respektuje stávající výhradní a nevýhradní ložiska, jejich rozšiřování není navrženo. Zajištění hospodárného využívání zásob a vytváření dostatečných rezerv není úkolem ÚP.

(5) Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby, kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje.

Územní plán sleduje princip vyváženého rozvoje území (vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území), s cílem zajištění jeho udržitelnosti. Posouzení zásob nerostných surovin ve stávajících ložiscích není úkolem ÚP.


Územní plán nevymezuje nová ložiska nerostných surovin.

31


04/2012

Úkol ZÚR ÚK


(6) Zásoby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi považovat za jeden z významných surovinových zdrojů pro výrobu elektrické energie a pro další výrobní odvětví v ČR.

Územní plán respektuje vymezené plochy těžby, včetně závazné hranice územně ekologických limitů těžby (dle ZÚR ÚK a v souladu s usnesením vlády ČR č. 1176/2008) . Územní plán respektuje zařízení na výrobu elektrické energie - Elektrárnu Ledvice, která je umístěna mimo řešené území, ale pro město Bílina zajišťuje zásobování teplem. Je respektována stávající plocha úpravny uhlí Ledvice (navazující na areál tepelné elektrárny Ledvice), zasahující ze severu do řešeného území, a je vymezena plocha pro její rozšíření.

(7) Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok. Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA, Bílina, Libouš a Vršany - zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (urbanistická poloha, hodnoty území, na které lze navázat, územně technické možnosti).

Území, kde je ukončena těžba a realizována rekultivační opatření dí (Radovesická výsypka, jižní pata lomu Bílina), je územním plánem vymezeno jako plochy stabilizované – plochy rekultivace – s rozlišení rekultivace zemědělské, lesní, hydrické, dopravní či ostatní. Území je integrováno do krajinného prostředí a jsou vytvořeny podmínky pro jeho rekreační využívání. V rozsahu rekultivovaných území jsou navrženy nové prvky ÚSES.

(8) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné (řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou.

ÚP navrhuje úpravu vymezených úseků vodních toků, resp. revitalizaci Lukovského potoka, revitalizaci koryta Radčického potoka a likvidaci zatrubnění vodotečí na výsypce Jirásek.

Území s probíhající těžbou jsou navržena k rekultivaci po ukončení těžebních aktivit. Na území lomu Bílina se výhledově předpokládá realizace rozsáhlého jezera Bílina, pro rekreační účely. Podrobné řešení a konkrétní opatření uvnitř těchto území budou upřesněna podrobnější dokumentací.

Celková obnova vodního režimu na souvislých územích postižených těžbou je součástí navržených rekultivačních opatření. Přepoklad pro zlepšení kvality vody v tocích je zajištěn částečně stanovením podmínky oddílné kanalizace a napojením na ČOV. Zlepšení kvality vody v důsledku změny výrobních technologií není v možnostech řešení ÚP. Pro plochy výroby je stanovena podmínka připuštění pouze takových aktivit, které svými dopady na životní prostředí nepřesahují limity, stanovené platnými právními předpisy.

(9) Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách.

Správní území města Bílina je charakteristické vysokým stupněm poškození těžbou hnědého uhlí, která zasáhla téměř celé území vně zastavěného území města (ve východní části Radovesická výsypka, v západní části lom Bílina s navazující výsypkou Pokrok), s výjimkou jižní části území, které je chráněno pro své jedinečné přírodní a krajinné hodnoty (národní přírodní rezervace a EVL Bořeň). Ve významné části řešeného území tedy nelze hovořit o harmonické krajině. Předpokladem pro vytvoření dynamické a harmonické krajiny je rekultivace území po ukončení těžby, která přispěje k vytvoření chybějícího krajinného zázemí města. Územní plán dále vymezuje plochy veřejné zeleně podél toku Bíliny, který tvoří jednu z páteřních kompozičních os území. Dotvoření pásu zeleně zlepší kvalitu životního a krajinného


32


04/2012

Úkol ZÚR ÚK

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK prostředí města a zajistí jeho prostupnost v severojižním směru.

(10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena.

Nadregionální ÚSES v řešeném území není vymezeno. Územní plán respektuje vymezení regionálního ÚSES dle ZÚR ÚK a zpřesňuje jeho hranice. Je upřesněna hranice RBC 1328 Bořeň, vymezená v jižní části území okolo vrchu Bořeň. Do správního území dále okrajově zasahují RBC 1364 a RBK 584, v jihozápadní části území na hraně aktivního lomu (Libkovice). Územní plán navrhuje nové prvky lokálního ÚSES. Navrhované prvky ÚSES jsou vymezeny tak, aby byla zajištěna spojitost systému a posílení ekologické stability krajiny. Navrhované prvky ÚSES jsou územním plánem vymezeny jako veřejně prospěšná opatření k vyvlastnění.

(11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO).

Ochrana volné krajiny, ochrana ZPF I. a II. třídy a vytváření podmínek pro ozdravění životního prostředí patří mezi hlavní cíle koncepce ÚP. Nové plochy změn jsou přednostně vymezeny uvnitř zastavěného území jako plochy přestavby (v nevyužívaných plochách - brownfields, případně v prolukách), v případě vymezování zastavitelných ploch je zohledněna vazba na hranici zastavěné území a stávající hodnoty území, k prevenci fragmentace krajiny. Nejsou vymezeny takové plochy, které by vytvořily možnost solitérní výstavby. Pro zajištění prostupnosti krajiny jsou vymezeny nové plochy krajinné zeleně, plochy lesa a dále nové skladebné prvky ÚSES k doplnění stávajícího systému. Zvláště chráněná velkoplošná území ve správním území města nejsou vymezena.

A.2.6. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k uloženým úkolům pro územní plánování pro upřesnění podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje Úkol ZÚR ÚK


(12) Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specific- Úkol je územním plánem respektován. Řešené území je soukých oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje částí rozvojové osy OS7 a specifické oblasti SOB5. Koncepce pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje. ÚP je v souladu s úkoly stanovenými ZÚR ÚK pro tuto rozvojovou osu a specifickou oblast. (13) V rozhodování o využití území a lokalizaci zásadních investic vycházet z potřeby sladění administrativně správní role center a jejich skutečného významu jako pracovních a obslužných center.

Koncepce ÚP respektuje charakter a význam města ve struktuře osídlení. Tomu odpovídá rozsah, poloha a způsob využití vymezených ploch změn a ploch územních rezerv.

(14) Posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem v kooperaci s rozvojem regionálního centra Teplice.

Stanovený úkol se nevztahuje k území řešené ÚP Bílina.

(15) Stabilizovat (přiměřeným způsobem i doplnit nebo obnovit) sídelní strukturu v pánevní oblasti, zamezit dalšímu zániku sídel nebo jejich částí v předpolí činných dolů.

Ke stabilizaci sídla v systému osídlení přispívá ochrana stávajících hodnot, posílení centra města a vymezení nových rozvojových ploch.


33


Úkol ZÚR ÚK

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK Těžební aktivity na Radovesické výsypce již byly ukončeny a byla realizována rekultivace území, v lomu Bílina pokračuje těžba v severozápadním směru, mimo řešené území, s předpokladem postupné rekultivace z jihu a integrace do krajinného zázemí města. V souladu se ZÚR ÚK je toto území vymezeno jako plocha pro asanaci VA01. Město Bílina má relativně kompaktní urbanistickou strukturu, bez izolovaných částí obce, demolice částí města, resp. demolice stávajících objektů se v řešeném území nepředpokládá.

(16) Podporovat vzájemně výhodnou provázanost a kooperaci sídel v příhraničním prostoru ČR a SRN.


(17) Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině.

Plochy bez využití či s nevhodným využitím (brownfields) jsou územním plánem navrženy k přestavbě. Jedná se zejména o plochy výrobních areálů, bývalý areál armády ČR či areál pivovaru. S ohledem na účelné využívání území a ochrany stávajících hodnot jsou rozvojové plochy územním plánem přednostně vymezeny uvnitř zastavěného území.

(18) Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsa- Územní plán vytváří podmínky pro rekreační využívání rekultihu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace vovaného území (formy příměstské / krátkodobé rekreace) ve volné krajině. v prostoru Radovesické výsypky, výhledově také lomu Bílina. Realizovaná rekultivace má charakter zemědělský či lesní, v menší míře hydrický či dopravní. Na území Radovesické výsypky je vymezena plocha územní rezervy – rekreace na plochách přírodního charakteru, v prostoru lomu Bílina je v dlouhodobém horizontu uvažováno s realizací rozsáhlého jezera Bílina, s rekreačním využitím. S ohledem na polohu rekultivovaných ploch mohou být tato území využívána i pro rekreaci obyvatel sousedních obcí. (19) Respektovat program modernizace a dostavby tepelných elektráren, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity.

Ve správním území města Bílina se nenachází žádná tepelná elektrárna. Systém zásobování teplem je napojen na tepelnou elektrárnu Ledvice, která byla v minulých letech modernizována a rozšířena na kapacitu 660MW. Navýšení výkonu je zohledněno při návrhu napojení rozvojových ploch, vymezených v ÚP.

(20) Kriticky posuzovat a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (VVN, VVTL).

Vymezené záměry v oblasti TI mají lokální charakter a jsou určeny primárně k doplnění stávajícího systému a napojení navržených ploch změn. Realizace záměrů nebude mít dopad na spolehlivost a bezpečnost energetického zásobování.

(21) Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru K ochraně zastavěného území a jeho hodnot ÚP vymezuje zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a plochy pro realizaci protipovodňových opatření (odvodňovací dalším hrozbám katastrofických situací. kanály a vodní nádrž na Radovesické výsypce, suchý polder v Žižkově údolí). (22) Podporovat dotvoření ucelených plně funkčních silničPřeložková obchvatová trasa silnice I/13 a záměr na optimaliních a železničních dopravních systémů (zejména dostavba zaci železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov zajistí silnice I/13, dostavba Dálnice D8, dostavba R6, zkapacitnění dotvoření ucelených plně funkčních silničních a železničních


34


04/2012

Úkol ZÚR ÚK silnice R7, modernizace železniční infrastruktury, záměr na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě a jiné).

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK dopravních systémů.

(23) Zohlednit záměry na zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Střekov – hranice okresů Ústí nad Labem / Děčín (odkaz na převzatý záměr z platných 2. ZaD ÚP VÚC SHP) a respektovat koridor Labské vodní cesty mezinárodního významu v úseku hranice okresů Ústí nad Labem / Děčín - státní hranice ČR / SRN – při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny.


(24) Sledovat a respektovat dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní trati VRT územím kraje.


Ostatní záměry nezasahují do správního území obce Bílina.

A.2.7. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k uloženým úkolům pro územní plánování pro upřesnění podmínek ochrany a rozvoje kulturních hodnot území kraje Úkol ZÚR ÚK


(25) Zohledňovat navrhovaná chráněná území: např. krajinné památkové zóny, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a archeologické památkové rezervace.

Vymezená chráněná území (městská památková zóna, nemovité kulturní památky s ochrannými pásmy, archeologická památková zóna) jsou územním plánem respektovány a jsou stanoveny podmínky pro jejich ochranu.

(26) Mezi památkové hodnoty zahrnovat též doklady industriálního vývoje kraje, vyhledávat a chránit vhodné objekty a areály tohoto typu hodnot, sledovat možnosti jejich využití v nových podmínkách.

Většina stávajících ploch výroby v řešeném území nevykazuje hodnoty, které by byly důvodem k jejich ochraně. Výjimkou je areál bývalého pivovaru, který je součástí území městské památkové zóny a je předmětem památkové ochrany. Areál má v současné době charakter brownfield a územním plánem je navržen k přestavbě, s podmínkou zachování jeho architektonických kvalit. Pro vymezenou plochu je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace výhradně autorizovaným architektem.

(27) Chránit a rozvíjet hodnoty jedinečné kulturní krajiny kraje, pozornost zaměřovat na ochranu obzorových linií horských masivů, krajinných dominant, význačných výhledových bodů a pohledových os, typických a známých vedut sídel apod. V této souvislosti ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor.

Přírodní a krajinné hodnoty jsou územním plánem respektovány, včetně výhledových bodů, pohledových os a dominant. Mezi nejvýznamnější přírodní a krajinné hodnoty území patří vrch Bořeň (NPR a lokalita EVL), který zároveň představuje klíčovou pohledovou dominantu celého řešeného území, dále lesoparky Chlum, Bezovka a Žižkovo údolí, Kyselka, významné krajinné prvky, plochy lesa a ZPF nejvyšší třídy ochrany. ÚP nevymezuje záměry, které by vedly k degradaci těchto hodnot, pro vybrané plochy s rozdílným způsobem využití je stanovena výšková regulace, která zajistí ochranu stávajících dominant území. Jediným záměrem, vedoucím k narušení krajinného rázu, je návrh východního obchvatu města. Přínosy jeho realizace, zejména výrazné zvýšení kvality životního prostředí, však nad negativními dopady převažují.

(28) Prioritně zajišťovat ochranu a kultivaci kulturních hodnot krajiny v oblastech významných pro rekreaci a cestovní ruch, v oblastech navázaných na velké koncentrace obyvatel jádra městských zón a příměstské oblasti, v koridorech při


Ochrana kulturních, přírodních a krajinářských hodnot je územním plánem sledována jako jeden z cílů. K obnově a posílení stávajících hodnot přispěje rekultivace území postiženého těžbou, která vytvoří chybějící krajinné zázemí města

35


Úkol ZÚR ÚK významných dopravních tazích, v oblastech které jsou poznamenány vlivy těžby surovin a průmyslové výroby.

04/2012

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK Bílina, ve vazbě na rozsáhlé obytné celky a zastavěné území s vysokou hustotou zastavění. Územní plán vytváří podmínky pro rekreační využívání rekultivovaného území (formy příměstské / krátkodobé rekreace). S ohledem na jejich polohu mohou být tato území využívána i pro rekreaci obyvatel sousedních obcí. Podél stávající trasy silnice I/13, která je územním plánem navržena k přeložení, a paralelně vedeného toku Bíliny, je vymezen kontinuální pás zeleně, která rovněž přispěje ke zlepšení krajinného prostředí města a nabídne obyvatelům města možnost rekreačního vyžití.

(29) Podpořit společenský zájem o průběh rozsáhlých rekultivačních záměrů na území s probíhající těžbou surovin – zejména hnědého uhlí, formou zajištění dopravní dostupnosti a úpravy panoramatických výhledových míst s informační základnou týkající se postupných kroků rekultivace a revitalizace poškozené krajiny.

ÚP vytváří podmínky pro rekultivaci území postiženého těžbou a pro jeho následné rekreační využití. V rámci navrhovaných rekultivačních opatření jsou vymezena nová dopravní napojení na sousední obce (místní, resp. účelové komunikace, cyklotrasy, cyklostezky).

(30) Při navrhování a posuzování vhodnosti formy rozvojových záměrů nadmístního významu sledovat hledisko respektování krajinného rázu a krajinných hodnot, nepřipouštět zbytné výrazové nebo funkčně konkurenční záměry.

Pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití ÚP stanovuje podmínky prostorového uspořádání s cílem ochrany stávajícího charakteru krajiny a krajinného rázu. Rozvojové plochy jsou vymezeny přednostně uvnitř zastavěného území, případně ve vazbě na jeho hranici.

(31) Sledovat možnost obnovy historických fenoménů – obnovení průhledů, dominant, odstranění negativních civilizačních prvků poškozujících krajinný ráz, majících nevhodné vazby vůči krajinným nebo památkovým hodnotám.

Koncepce ÚP respektuje stávající hodnoty území, včetně průhledů a pohledových dominant. Pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití ÚP stanovuje podmínky prostorového uspořádání s cílem ochrany stávajícího charakteru sídla, krajiny a krajinného rázu.

A.2.8. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k vymezeným VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. ZÚR ÚK vymezují na území města Bílina jako veřejně prospěšnou stavbu optimalizaci železničních tratí č. 130 a č. 140 Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem. Koridor VPS je vymezen v šířce 250m. Tento záměr byl v rámci zpracování UP prověřen. Pro uvedenou trať byla společností SUDOP Praha a.s. zpracována studie se specifikací nezbytných opatření pro modernizaci a zvýšení bezpečnosti dopravy, ze které vyplývá, že potřebné územní nároky na jejich realizaci nepřesahují hranice plochy železniční dopravy, vymezené v ÚP Bílina. ZÚR ÚK vymezují jako veřejně prospěšná opatření navrhovaná regionální biocentra a navrhované úseky nadregionálních a regionálních biokoridorů ÚSES k založení. Na území obce Bílina nejsou žádná VPO vymezena. Na území obce Bílina nejsou ZÚR ÚK vymezeny stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

A.2.9. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k uloženým úkolům pro plánování a usměrňování územního rozvoje asanačního území ASA 6 - lomu Bílina a výsypky Pokrok Úkol ZÚR ÚK



36


04/2012

Úkol ZÚR ÚK


Nástroji územního plánování připravovat podmínky pro průběžnou rekultivaci prostorů s ukončenou těžební činností, pro navazující revitalizaci území a též pro opatření ochraňující osídlení v předpolí činného lomu, vše při zohlednění potřeb, specifik a hodnot území (významná hlediska řešení úkolů stanovených pro územní plánování: perspektivní rekreace regionálního významu - včetně možnosti propojení vodních ploch ve zbytkových jamách dolů Bílina - Most Ledvice. Příměstská polyfunkční krajina pro uskupení sídel Bílina, Duchcov - Ledvice, Livínov, Most, včetně zemědělského a vodohospodářského využití, posílení ekologické stability území, ochrana a zachování biodiverzity).

ÚP stanovuje podmínky pro ochranu všech hodnot území, prostorové kompozice sídla a charakteru krajiny. Plochy bývalé či probíhající těžby jsou vymezeny jako plochy rekultivace (zemědělská, lesnická, hydrická, dopravní a zastavěné plochy, ostatní, případně bez specifikace) s cílem posílení ekologické stability území a vytvoření přírodního a rekreačního zázemí města. Pro rekreační využití území jsou vymezeny nové cyklotrasy a cyklostezky. Na území Radovesické výsypky je vymezena plocha územní rezervy – rekreace na plochách přírodního charakteru. Na území lomu Bílina se výhledově předpokládá realizace rekreačního jezera Bílina, s nadmístním významem (uvažovaná 3 rozloha dle aktualizovaného Plánu sanace a rekultivace – 930,32ha).

A.2.10. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k uloženým úkolům pro plánování a usměrňování územního rozvoje asanačního území ASA 8 – výsypky Radovesice Úkol ZÚR ÚK


Nástroji územního plánování připravovat podmínky pro dokončení rekultivace a zajištění revitalizace prostoru po ukončeném ukládání zeminy na výsypku zohledňující potřeby, specifika a hodnoty území (významná hlediska řešení úkolů stanovených pro územní plánování: integrace výsypky do krajiny Českého středohoří, obnova historických dopravních spojení, vytvoření krajinného zázemí Bíliny a dalších přilehlých sídel, zemědělské využití, posílení ekologické stability území, ochran a zachování biodiverzity).

Na území bývalé výsypky Radovesice již byla ukončena těžba a byla realizována jeho rekultivace (především zemědělská a lesnická), která přispěje ke zvýšení ekologické stability území a posílení jeho biodiverzity. V rámci ÚP jsou navržena opatření pro rekreační využívání tohoto území (vymezení plochy územní rezervy pro rekreaci, vymezení cyklotras a cyklostezek). Navrhované místní, resp. účelové komunikace, cyklotrasy a cyklostezky zajistí obnovení historických dopravních vazeb na okolní obce (zejména Světec a Kostomlaty), které byly přerušeny těžbou.

A.2.11. Vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se ZÚR ÚK ve vztahu k dílčím úkolům stanoveným pro naplňování cílových charakteristik krajinných celků - KC Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14) Úkol ZÚR ÚK


a) prioritně respektovat veškeré dílčí přírodní, krajinné či estetické hodnoty - jednotlivé lokality vulkanických vrchů, lokality městských parků a zámeckých zahrad, rekultivované, revitalizované i spontánně se obnovující části krajiny,

Veškeré identifikované hodnoty území (přírodní, kulturní, civilizační) jsou územním plánem respektovány. Vrch Bořeň (národní přírodní rezervace a lokalita EVL) a plochy zeleně, zejména souvislé plochy lesoparků Chlum, Kyselka, Bezovka a Žižkovo údolí, patří mezi nejvýznamnější přírodní hodnoty území. Území s realizovanou rekultivací je respektováno pro plnění ekologických funkcí v krajině (rekultivace zemědělská, lesní, hydrická) a chráněno pro posílení ekologické stability území. V severní části rekultivované Radovesické výsypky je vymezena plocha územní rezervy R11 pro rekreační využití, ÚP stanovují podmínku pro zachování přírodního charakteru

3

Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (R-Princip Most, s.r.o.)


37


04/2012

Úkol ZÚR ÚK

Vyhodnocení souladu se ZÚR ÚK tohoto území.

b) respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí, Územně ekologické limity a závazné linie těžby stanovené stanovené v usneseních vlády ČR č. 331/1991, č. 444/1991 vládou ČR jsou územním plánem respektovány jako nepřea č. 1176/2008, jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí kročitelný limit využití území. být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím, c) postupně realizovat rekultivační a revitalizační opatření v území s ukončenou těžbou hnědého uhlí v časově co možná nejkratším časovém horizontu, cílové znaky a cílovou strukturu krajinného celku odvozovat zejména od řešení rozsáhlých rekultivovaných a revitalizovaných ploch po těžbě hnědého uhlí s výrazným uplatněním vodních ploch,

Území lomu Bílina s navazující výsypkou Pokrok s dosud probíhající těžbou je v ÚP vymezeno jako samostatná plocha rekultivací, bez specifikace konkrétního využití, s ohledem na průběžnou aktualizaci způsobu řešení jejich uspořádání a na možnost požadovaného polyfunkčního využití území. Aktualizovaný dokument řešení rekultivace území lomu Bílina (Plán sanace a rekultivace, R-Princip Most, s.r.o.) předpokládá kromě zemědělské a lesnické rekultivace také vytvoření rozsáhlého jezera Bílina (930,32 ha) a rekreační využití navazujícího území. V souladu s územně ekologickými limity je ukončení těžby předpokládáno k roku 2035.

d) realizovat nápravná opatření směřující k celkové obnově ekologické rovnováhy (ÚSES) a vytvoření nové krajinné struktury, k obnově přirozeného vodního režimu provádět revitalizaci vodních toků dočasně přeložených nebo jinak upravených v důsledku těžby surovin a energetické a průmyslové výroby.

A.3.

Na území postižených těžbou hnědého uhlí ÚP vymezuje plochy pro rekultivaci s cílem jeho integrace do krajinného prostředí. Součástí rekultivačních opatření je i obnova vodního režimu území.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

Směřování rozvoje města Bílina je koordinováno z hlediska širších vztahů se sousedními obcemi, tj. Hrobčice, Ledvice, Světec, Braňany, Most, Želenice, Mariánské Radčice, Duchcov, Osek. Podkladem pro tuto koordinaci byla platná ÚPD sousedních obcí včetně jejich změn a dále Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (R-Princip Most, s.r.o., aktualizace 9/2010). Přehled schválených a vydaných ÚPD v územích sousedících s městem Bílina: obec / ORP

platná ÚPD

Hrobčice / Bílina Ledvice / Bílina Světec / Bílina

ÚPSÚ Hrobčice ÚPSÚ Ledvice ÚPO Světec Změna č. 1 ÚPO Světec ÚPO Braňany 1. Změna ÚPO Braňany ÚP města Mostu 1. Změna ÚP města Mostu 2. Změna ÚP města Mostu 3. Změna ÚP města Mostu 4. Změna ÚP města Mostu 5. Změna ÚP města Mostu 6. Změna ÚP města Mostu 7. Změna ÚP města Mostu

Braňany / Most Most / Most


datum schválení / vydání ÚPD 14.6.1999 9.8.1999 14.10.2002 6.10.2010 28.4.2005 24.2.2011 31.10.2002 25.9.2003 25.9.2003 27.9.2006 27.9.2006 31.5.2007 30.4.2009 28.1.2010

38


obec / ORP

Želenice / Most Mariánské Radčice / Litvínov

Duchcov / Teplice Osek / Teplice

04/2012

platná ÚPD 8. Změna ÚP města mostu ÚP Želenice ÚPSÚ Mariánské Radčice Změna ÚPSÚ Mariánské Radčice Změna č. 2 ÚPSÚ Mariánské Radčice Změna č. 3 ÚPSÚ Mariánské Radčice ÚP Duchcov ÚP SÚ Osek Změna č. 1 ÚP města Osek Změna č. 2 ÚP města Osek

datum schválení / vydání ÚPD 8.9.2011 14.10.2009 22.8.1996 24.6.2004 25.3.2010 22.7.2010 11.9.2008 16.10.1999 19.6.2008 23.9.2010

V návrhu ÚP byly zohledněny veškeré vazby na území okolních obcí, zejména byla sledována koordinace navrhovaných prvků liniového charakteru (ÚSES, dopravní a technická infrastruktura atd.) s platnou územně plánovací dokumentací sousedních obcí. Platná územně plánovací dokumentace obce Mariánské Radčice nebyla poskytnuta, proto nedošlo k vyhodnocení koordinace řešení ÚP Bílina v kontaktu s tímto územím. Dílčí nesoulad obecného charakteru byl nalezen ve vymezení hranice správního území sousední obce Ledvice, v ÚP Bílina bylo vymezeno řešené území (tj. správní území města Bílina) dle aktuálně platné hranice.

A.3.1. Urbanistická koncepce V návrhu územního plánu Bílina nejsou vymezeny zastavitelné plochy vytvářející požadavky na koordinaci s okolními obcemi. Zcela specifickým záměrem je plocha rekultivace (X) vymezená v celé západní části území. Vzhledem k tomu, že povrchová těžba v území měla vliv na několik obcí, bude i záměr revitalizace záměrem nadmístního významu a bude vyžadovat další koordinaci. Vzhledem k neaktuálnosti územně plánovací dokumentace některých sousedních obcí (Mariánské Radčice, Osek) je potřeba sledovat záměr rekultivace celého území dotčeného těžbou a zapracovat tento záměr do nových územních plánů. Zásadní bude kooperace obcí při plánování, projektování a následné realizace revitalizačních opatření v místech narušených či zcela devastovaných v důsledku povrchové těžby. Navržená plocha rekultivace ve správním území města Bílina, respektive stanovení podmínek funkčního využití této plochy je v návrhu ÚP Bílina řešeno s ohledem na výhledovou nutnost koordinace revitalizačních opatření v širším měřítku.

A.3.2. Dopravní infrastruktura Na území sousedních obcí zasahují níže uvedené záměry a veřejně prospěšné stavby případně koridory pro umístění vedení veřejně prospěšných staveb, pro jejichž realizaci je nutná koordinace územně plánovací činnosti s těmito obcemi: obec Želenice Hrobčice Světec

záměr obchvat města Bílina – přeložka silnice I/13 včetně mimoúrovňových křižovatek přeložka silnice III/2577 obchvat města Bílina – přeložka silnice I/13 včetně mimoúrovňových křižovatek

kód záměru Z43 (VD 20) Z58 (VD 22) Z63 (VD 20)

V oblasti navrhované dopravní infrastruktury se okolních obcí týká návrh obchvatu města Bílina, který vytváří požadavky na koordinaci v ÚPD sousedních obcí, převážně se však jedná o napojení obchvatu na stávající komunikační systém. V ÚPD příslušných obcí bude třeba zajistit návaznost navrhovaných cyklistických tras a cyklostezek, propojujících širší území (Hrobčice, Světec, Ledvice), v souladu s rekultivačními záměry na území Radovesické výsypky a lomu Bílina.


39


04/2012

V celém území po povrchové těžbě bude po upřesnění rekultivačních opatření v rámci detailnějších projektů třeba koordinovat vznik i dalších dopravních tras k propojení se stávající komunikační sítí. Do správního území Bíliny zasahuje ochranné pásmo letiště Most (ochranné pásmo vzletového a přistávacího prostoru), které je územním plánem respektováno. OP zasahuje celé řešené území.

A.3.3. Technická infrastruktura V oblasti technické infrastruktury nejsou územním plánem Bílina navrhovány žádné záměry a veřejně prospěšné stavby zasahující na území okolních obcí. Z tohoto důvodu nevyplývají žádné zvláštní požadavky na koordinaci návrhu s ÚPD sousedních obcí. Pro nové rozvojové plochy ÚP předpokládá napojení systému zásobování teplem na elektrárnu Ledvice, která se nachází mimo řešené území. Stávající kapacita, resp. výkon elektrárny plně dostačuje i budoucím nárokům města dle rozvojových záměrů vymezených v ÚP.

A.3.4. Ochrana přírody a krajiny, ÚSES V oblasti koncepce uspořádání krajiny byla sledována zejména návaznost prvků územního systému ekologické stability. ÚSES v územním plánu Bílina byl vymezen dle podkladu Plán ÚSES Ústeckého kraje, Friedrich, 2009. V oblasti postižené povrchovou těžbou jsou vymezeny skladebné prvky ÚSES k doplnění, v souladu s aktualizovaným podkladem (Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008, R-Princip Most, s.r.o., aktualizace 9/2010). Vymezení bude dále zpřesňováno s postupným ukončováním těžebního provozu. Na území sousedních obcí zasahují níže uvedené záměry a veřejně prospěšné stavby případně koridory pro umístění vedení veřejně prospěšných staveb, pro jejichž realizaci je nutná koordinace územně plánovací činnosti s těmito obcemi: obec

záměr

kód záměru / VPS

Mariánské Radčice, Most

ÚSES – regionální biocentrum RBC 1364

RBC 1364

Most

ÚSES – regionální biokoridor RBK 584

RBK 584

Želenice

ÚSES – lokální biokoridor LBK 2172

LBK 2172

Želenice


LBK 2169

Želenice, Hrobčice

ÚSES – regionální biocentrum RBC 1328

RBC 1328

Hrobčice

ÚSES – lokální biocentrum LBC 1143

LBC 1143

Hrobčice


LBK 2176

Hrobčice

ÚSES – lokální biocentrum LBC 1142/3 U Teplického předměstí

LBC 1142/3 / PU04

Světec

ÚSES – lokální biokoridor LBK 2161 – Ke Špičáku

LBK 2161 / PU05

Světec

ÚSES – lokální biocentrum LBC 1141

LBC 1141

Ledvice


LBK 2395

Hrobčice

protipovodňová opatření na toku Syčivky – poldr v Žižkově údolí

N43 / VK 06

Hrobčice

protipovodňová opatření na Radovesické výsypce – odvodňovací kanál

N42 / VK 05

Nesoulad ve spojitosti ÚSES byl zjištěn u: RBC 1364 – koordinovat vymezení v ÚPD města Most LBK 2172 – není vymezen v ÚPD Želenice ani v ÚPD Braňany RBC 1328 – nelze zjistit návaznost na sousední území, ÚPD Hrobčice je zpracována pouze pro urbanizované lokality a proto část území není obsahem grafické části dokumentace


40


04/2012

LBC 1143 – nelze zjistit návaznost na sousední území, ÚPD Hrobčice je zpracována pouze pro urbanizované lokality a proto část území není obsahem grafické části dokumentace LBC 1142/3 – není vymezeno v ÚPD obce Hrobčice LBC 1141 – koordinovat vymezení / propojení v ÚPD obce Světec LBK 2395 – koordinovat vymezení / propojení v ÚPD obce Ledvice Nesoulad ve vazbách jednotlivých skladebných částí přes hranice řešeného území je nutné dořešit v ÚPD sousedních obcí.

B.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Schválené zadání ÚP města Bílina stanovuje následující požadavky: číslo

požadavek zadání ÚP

vyhodnocení splnění

a) POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ 1

Vytvářet podmínky pro dopravní propojení se sousedními státy.

Dopravní propojení je zajištěno prostřednictvím trasy E442. Návrh přeložky silnice I/13 po východním obvodu města zajistí vyšší kvalitu propojení.

2

Chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; jejich ochrana nesmí znemožňovat ekonomické využití nebo mu nadměrně bránit.

Všechny hodnoty území byly respektovány s ohledem na zajištění udržitelného rozvoje území.

3

Vytvořit podmínky pro nové zastavitelné plochy, stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, především pro nové využití opuštěných areálů a ploch brownfields.

Územním plánem byly vymezeny nové zastavitelné plochy v návaznosti na současně zastavěné území města a plochy přestavby v nevyužívaných či nevhodně využívaných objektech a areálech.

4

Vytvářet podmínky pro vznik souvislých pásů zeleně veřejně přístupných, umožňující prostupnost a rekreační využití při zachování reprodukční schopnosti.

Stávající plochy zeleně byly rozšířeny, plochy lesoparků, tj. plochy lesních pozemků (Chlum, Bezovka, Kyselka) byly funkčně vymezeny jako plochy zeleně se specifickým využitím (rekreační zeleň) a plochy lesa se specifickým využitím. Přípustné využití je stanoveno v rámci regulativů, v zájmu zachování přírodních hodnot území.

5

Podporovat restrukturalizaci ekonomické základny oblasti.

Pro podporu vzniku nových pracovních příležitostí byla vymezena průmyslová zóna s charakterem využití drobná výroba a skladování.

6

Rozšiřovat a zkvalitňovat systém veřejné dopravy.

Není úkolem ÚP

7

Připravit podmínky pro realizaci dopravních staveb navazujících na výstavbu dálnice D8.

Není úkolem ÚP

8

Regulovat obslužná a zábavní zařízení podél komunikací.

Není úkolem ÚP

9

Vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

Územní plán vymezuje plochy zeleně pro rekreační účely (Kyselka, Chlum, Bezovka, Žižkovo údolí) s možností výstavby staveb a zařízení cestovního ruchu. Lázeňský areál navrhuje k obnově. Územním plánem jsou navrženy nové cyklotrasy a cyklostezky.


41


04/2012

číslo



10

Zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí, chránit lázeňské funkce a řešit územní souvislosti plošných nároků na uhelný velkolom s ohledem na stanovené limity těžby hnědého uhlí.

Koncepce územního plánu směřuje k vytvoření kvalitních podmínek pro život zejména snížením dopravního zatížení, podporou zejména ploch bydlení a vybavenosti, orientací na nerušivou výrobu a rozšiřováním ploch sídelní zeleně. Lázeňský areál je plně respektován a navržen k obnově. Využití ploch po ukončené těžbě vychází 4 z Plánu sanace a rekultivace .

11

Stanovit regulativy pro ochranu přírody a krajiny a zastavěného území v případě, že dojde k rozšíření povrchové těžby hnědého uhlí.

Koncepce ÚP respektuje a chrání všechny přírodní hodnoty území. Regulativy jsou stanoveny pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití. Řešení ploch těžby formou rekultivační opatření vychází ze Souhrnného plánu sanace 4 a rekultivace .

12

Vymezit pozemky vhodné pro obytnou výstavbu zejména rodinných domků.

Územní plán vymezuje nové rozvojové plochy pro bydlení v několika lokalitách, plochy jsou vymezeny zejména jako plochy pro bydlení v rodinných domech.

13

Stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře pro zajištění rovnováhy s ostatními pilíři.

Koncepce ÚP chrání všechny environmentální hodnoty území a vymezuje nové plochy zeleně jako součást systému sídelní zeleně. Pro ochranu zastavěného či zastavitelného území před negativními vlivy průmyslových a dopravních staveb jsou územním plánem vymezeny nové plochy ochranné a izolační zeleně.

14

Respektovat záměr rozšíření elektrárny Ledvice a záměr výstavby elektrické stanice 400/110 kV v Chotějovicích včetně vedení 400 kV Výškov – Chotějovice – Babylon (záměry PÚR).

Záměry jsou územním plánem respektovány.

b) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ 15

Respektovat limity využití území, zejména ochranu lázeňského místa, lesů, vod, zranitelné oblasti, OP technické infrastruktury, kulturní památky, MPZ Bílina a silnici I. třídy.

Všechny limity stanovené platnými právními předpisy a limity vyhlášené byly v koncepci územního plánu respektovány.

16

Respektovat záměr optimalizace železniční tratě ČD č. 140 a č. 130 Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem (VPS dle 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP).

Záměry optimalizace železničních tratí jsou respektovány.

17

Respektovat maloplošné zvláště chráněná území přírody Bořeň č. 32 a regionální biocentrum Bořeň č. 1328.

Obě chráněná území jsou územním plánem respektována.

18

Chránit koridory a plochy pro stavbu I/13 Klášterec nad Ohří – Chomutov – Most – Teplice – Děčín a stavby související, včetně úpravy průtahu (VPS dle 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP).

Územní plán řeší trasu I/13 pouze v úseku jejího průchodu správním územím Bíliny. Je navržena přeložka silnice I/13 (obchvat) po východním obvodu města.

c) POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE 19

Vymezit nové plochy pro bydlení s určením max. podlažnosti, navrhnout příslušnou dopravní a

Územní plán vymezuje nové plochy pro bydlení v rodinných domech a v bytových domech, maximální

4

Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (R-Princip, s.r.o., aktualizace 9/2010)


42


04/2012

číslo

požadavek zadání ÚP technickou infrastrukturu včetně větších obchodních center.

vyhodnocení splnění podlažnost je stanovena regulativy využití území. Součástí návrhu je příslušná infrastruktura. Umísťování obchodních zařízení je kromě samostatných ploch komerčního obchodního vybavení v souladu s regulativy využití umožněno také v plochách obytných smíšených a v plochách bydlení.

20

Navrhnout výrobní zóny pro rozvoj malého a středního podnikání.

Územní plán vymezuje nové plochy pro lehkou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a skladování. V severní části území je navržena malá průmyslová zóna, která mimo jiné předpokládá přestavbu bývalého areálu armády ČR rovněž pro výrobní účely.

21

Navrhnout lokality pro rekreaci s případnými vodními plochami a výsadbou vhodných dřevin, navrhnout způsoby údržby zeleně.

Pro rekreační využití jsou určeny plochy stávajících lesoparků Chlum, Bezovka a Kyselka. Pro rekreaci je uvažována část rekultivovaného lomu Bílina, v souladu s Plánem sanace a rekultivace (R-Princip Most, s.r.o). Návrh údržby zeleně není úkolem ÚP.

22

V oblasti za kasárnami směrem k bývalé pasovce vyhodnotit návrh větší výrobní plochy pro tzv. Malou průmyslovou zónu.

viz vyhodnocení požadavku č. 20

23

Navrhnout cyklostezku spojující Bílinu s okolními obcemi a městy mimo stávající silnici I/13 s využitím pro pěší i cyklo / hipo dopravu.

Územní plán vymezuje systém cyklotras a cyklostezek, který napojuje Bílinu na okolní obce. Některé návrhy vy5 chází ze záměrů Koncepce řešení ekologických škod . Hipostezky lze vymezit na plochách těžby po dokončení rekultivace území.

24

Pro denní rekreaci obyvatelstva zhodnotit využitelnost lesních pozemků v řešeném území a okolí, navrhnout možné intenzivnější využití území pro rekreaci.


25

Navrhnout využití zemědělských ploch k jinému než pěstebnímu účelu, posoudit využití areálu bývalé drůbežárny pro jiné účely korespondující s novostavbami RD.

Na zemědělské půdě jsou navrženy některé zastavitelné plochy. Areál drůbežárny, dnes využívaný ke skladování, je navržen k přestavbě na drobnou výrobu, dlouhodobě se uvažuje s bytovou výstavbou (RD).

d) POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY) 26

Navrhnout možné vzájemné vazby historického jádra města a rekreačního lázeňského areálu a lepší využití historických a rekreačních území.

Základním předpokladem posílení vazby je odklon tranzitní dopravy na obchvat města. Po jeho realizaci získá stávající trasa I/13 charakter městské třídy. V prostoru mezi tokem a I/13 je navržena veřejná zeleň s cyklotrasou a pěšími trasami. Formou územní rezervy je navržena přestavba území mezi ul. Bílinská, 5. května a Spojovací na smíšenou městskou zástavbu, rovněž s cílem podpory propojení historického centra se sportovním a lázeňským areálem.

27

Navrhnout možnost vzniku zelených pásů využi-

Sídliště Za Chlumem je propojeno se stávajícími plochami

5

Aktualizace koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji“ (VÚHU, a.s., 2007)


43


04/2012

číslo

požadavek zadání ÚP telných pro rekreaci obyvatelstva v oblasti od sídliště Za Chlumem přes Zámeckou zahradu po Žižkovo údolí.

vyhodnocení splnění zeleně prostřednictvím navržené plochy veřejné zeleně N05 a N06. Plochy zeleně dále pokračují lesoparkem v údolí Bezovky přes Zámeckou zahradu až do Žižkova údolí. Regulativy využití území umožňují rekreační využití ploch zeleně.

28

Navrhnout odpočinkové pobytové zóny, určit plochy veřejných prostranství, určit plochy veřejné zeleně s funkcí oddělující nově vzniklé plochy obytné a výrobní od okolní zástavby. Veřejnou zeleň zahrnout do zastavěného nebo zastavitelného území města.

Pro odpočinek jsou vymezeny rekreační plochy zeleně (ZX). Plochy veřejné zeleně jsou územním plánem navrženy v rámci systému sídelní zeleně. Pro izolaci koridoru obchvatu a výrobních ploch od zastavitelných ploch pro bydlení jsou vymezeny plochy ochranné a izolační zeleně. Veškeré plochy systému sídelní zeleně jsou zahrnuty do zastavěného či zastavitelného území města.

29

Zhodnotit a navrhnout dostupnost zahrádek na Pražském předměstí a dostupnost národní přírodní rezervace Bořeň.

Trasa obchvatu je při průchodu zahrádkářskou kolonií navržena navržena v zářezu a s částečným překrytím, tak, aby byla zajištěna vazba mezi stávající zástavbou Újezdského Předměstí a zahrádkami.

30

Upravit hranice zastavěného a zastavitelného území o nové rozvojové plochy.

Hranice zastavěného a zastavitelného území byla upravena.

31

Respektovat stávající vodní toky a jejich provozní pásma.

V Územním plánu je respektováno.

32

Navrhnout regulativy funkčního využití území proti nevhodným zásahům do krajiny tak, aby byly zachovány přírodní zvláštnosti krajiny a obnovena původní krajina.

Regulativy funkčního využití byly stanoveny pro všechny plochy s rozdílným způsobem využitím s ohledem na zachování stávajících hodnot.

33

Posoudit stav objektu pivovaru a navrhnout obnovu či jiné funkční využití.

Objekt pivovaru byl vymezen k přestavbě s využitím pro veřejnou občanskou vybavenost. Územní plán doporučuje umístění kulturního zařízení, alternativně zařízení sociální péče (domov pro seniory). Předpokladem je zachování architektonického rázu budovy.

34

Navrhnout zkvalitnění chodníků a prostorů pro chodce v historickém jádru města, navrhnout funkční pěší zóny.

Návrh zkvalitnění chodníků není úkolem ÚP.

35

Nově stanovit zastavěné území a zastavitelné plochy.


36

Respektovat územní plány sousedních obcí a navazovat na ně.

Koncepce územního plánu je v souladu s územně plánovací dokumentací okolních obcí. Územní plán respektuje návrh komunikačního propojení Bílina (Chotějovice) – Světec vymezený v ÚPO Světec. Propojení je vedeno od napojení na silnici III/25316 v Chotějovicích k připojení na silnici II/258 ve Světci.

e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 37

Dopravu po páteřní komunikaci I/13 řešit východním obchvatem města s určením třídy komunikace S24, 5/90, který vychází z platného ÚP.


Obchvatová trasa silnice I/13, s ohledem na požadavky města na parametry obchvatu, je převzata z podkladu ověřovací studie VPÚ DECO a Atelier PROMIKA z roku 2009. Územní plán vymezuje plochu pro umístění východní obchvatové trasy města ve dvoupruhovém uspořádání v návrhové kategorii S11,5/80. Územní plán dále v návrhu

44


číslo


04/2012

vyhodnocení splnění vymezuje rezervu plochy pro budoucí zkapacitnění obchvatové trasy silnice I/13 a umístění čtyřpruhové směrově dělené komunikace návrhové kategorie S24,5/80. S ohledem na potřeby návrhu protipovodňových opatření na dolním toku Syčivky byla obchvatová trasa upravena v úseku od km5,2 do konce přeložky v souladu s aktualizací původní studie.

38

Formou územní rezervy chránit koridory pro možnou stavbu silničního obchvatu nebo průtahu městem.

Územní plán vymezuje plochy pro vedení obchvatové trasy silnice I/13 po východním obvodu zastavěného území města v souladu se záměry ÚPSÚ (1997). Územní plán nadále respektuje současný koridor a trasu průjezdního úseku silnice I/13 a ponechává ji v silniční síti. Po realizaci obchvatové trasy silnice I/13 územní plán navrhuje její převedení do kategorie silnic III. třídy.

39

Zajistit napojení nového obchodního centra na místě bývalého autobusového nádraží na stávající silnice.

Záměr je již realizován.

40

Navrhnout plochy pro obchodní centrum a posoudit jeho vhodnost vzhledem k počtu stávajících supermarketů a kupní síle obyvatel města a okolní obcí ORP.

V průběhu zpracování ÚP bylo realizováno obchodní centrum (hypermarket Interspar). Ve vazbě na železniční nádraží je dále uvažována výstavba obchodní galerie. S ohledem na kupní sílu obyvatelstva a dostupnost dalších komerčních zařízení města jiné plochy výhradně pro tyto účely nejsou územním plánem vymezeny.

41

Navrhnout rozsah parkovacích ploch s ohledem na nové řešení náměstí (snížení počtu parkovacích míst).

Území historického jádra je vymezeno jako zóna dopravního omezení s preferencí pěšího provozu a jistou redukcí počtu parkovacích stání. Návrh úpravy náměstí bude předmětem architektonické studie. Územní plán navrhuje v krátké docházkové vzdálenosti od centra dvě plochy pro možné umístění nových kapacit pro parkování vozidel (Z33, P29), ve kterých budou deficity nahrazeny. Územní plán předpokládá vypracování širší studie dopravy v klidu, ve které budou kapacity postupně upřesňovány na základě bilančních propočtů.

42

Navrhnout napojení města do sítě značených cyklotras, navrhnout spojení s obcí Ledvice a Želenice cyklostezkou.

Územní plán navrhuje systém cyklotras, které zajistí kvalitní propojení sousedních obcí Světec, Hostomice, Ledvice a Kostomlaty s dalšími vazbami na širší území.

43

Vyhodnotit využitelnost ploch brownfields pro provozovny drobného podnikání a služeb. Navrhnout využití stávajících areálů nebo budov pro výrobní účely nebo občanskou vybavenost.

Územní plán navrhuje přestavbu bývalého areálu armády ČR na plochu drobné a řemeslné výroby a skladování. Objekt pivovaru je navržen k přestavbě a integraci do smíšené zástavby centra města, s možností umístěných různých zařízení občanského vybavení, v souladu s regulativy využití. Další zařízení občanské vybavenosti je možné umístit v ostatních vymezených plochách přestavby, určených pro lokalizaci smíšené obytné funkce.

44

Posoudit stav technické infrastruktury především v historickém jádru města, v případě nedostatečnosti navrhnout opatření ke zlepšení. Zajistit napojení rozvojových lokalit na TI.

Posouzení stavu TI a návrh opatření k nápravě, stejně jako návrh napojení zastavitelných ploch a ploch přestavby je součástí koncepce technické infrastruktury ÚP.


45


04/2012

číslo



45

Stanovit plochy veřejných prostranství, která budou zcela přístupná, především parky a veřejnou zeleň, prostranství mezi panelovými domy a bytovými domy.

V celém řešeném území jsou vymezeny plochy veřejných prostranství, zejména náměstí, ulice a další významné veřejně přístupné prostory. V rámci zastavitelných ploch jsou plochy veřejných prostranství vymezeny jako přípustné využití. V souladu s vyhláškou č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, je povinnou součástí každé zastavitelné plochy bydlení, občanského vybavení či smíšené obytné 1000 m2 veřejného prostranství na každé 2 ha zastavitelné plochy. Rozsáhlejší plochy veřejné zeleně jsou zařazeny do ploch sídelní zeleně.

46

Nakládání s odpady řešit nadále odvozem mimo území obce.

Nakládání s odpady bude prováděno v souladu s vyhláškou č. 2/2006 o systému nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území města Bíliny. Pro nakládání s odpady je územním plánem vymezena plocha pro umístění sběrného dvora.

47

Navrhnout funkční využití bývalých pásových dopravníků.

V průběhu zpracování Návrhu ÚP došlo k sanaci stavby a uvolněné území bylo využito pro rozšíření systému ploch zeleně.

48

Posoudit propojení silnice I/13 se silnicí II/259 podjezdem pod tratí do ulice B . Němcové v již uvažované trase – přemostění u Plusu.

Územní plán respektuje záměr nového komunikačního propojení pod tratí mezi silnicí I/13 a III/25316, záměr je nutné ověřit samostatnou technickou studií na podkladě geodetického zaměření dotčeného území.

49

Posoudit navrženou plochu sběrného dvora v ulici Důlní, případně navrhnout plochu pro sběrný dvůr v oblasti Pražského předměstí, nejlépe v okolí kotelny.

V ÚP je vymezena plocha sběrného dvora v ul. K.H.Máchy.

50

Navrhnout obnovení dopravního spojení obce Světec s Bílinou novou komunikací s napojením na komunikaci v k.ú. Chudeřice.

Územní plán respektuje návrh komunikačního propojení Bílina (Chotějovice) – Světec vymezený v ÚPO Světec. Propojení je vedeno zcela mimo správní území města s napojením na silnici III/25316 v Chotějovicích a silnici II/258 ve Světci částečně s využitím tělesa a objektů bývalé vlečky.

51

Formou územní rezervy chránit koridory pro možnou stavbu silničního obchvatu nebo průtahu městem.


f) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ 52

Zachovávat stávající historické centrum města a městskou památkovou zónu, stanovit funkční využití lokalit včetně jejich okolí.

Historické centrum města i městská památková zóna jsou respektovány jako kulturní hodnoty území. V rozsahu celého správního území jsou stanoveny plochy s rozdílným způsobem využití.

53

Zajistit ochranu lázeňského místa a zachování lázeňských funkcí a léčivého pramene Bílinská kyselka.

Lázeňský areál je respektován včetně přilehlého lesoparku a objektu stáčírny, územní plán navrhuje obnovu původní lázeňské funkce a v rámci regulativů stanovuje podmínky využití pro zajištění ochrany tohoto území.

54

Rozšířit ochranu na objekty v ulici Kyselská.

Rozsah MPZ byl ponechán v současném stavu, s ohledem na charakter některých objektů v Kyselské ulici, které ne-


46


04/2012

číslo


vyhodnocení splnění vykazují architektonickou či historickou hodnotu.

55

Navrhnout využití zdevastované budovy pivovaru a dalších neudržovaných domů v Městské památkové zóně Bílina.

Nevyužívané či zdevastované objekty jsou navrženy k přestavbě, objekt pivovaru je navržen pro veřejnou občanskou vybavenost (kulturní zařízení).

56

Zachovat výhledové body na horizonty – Krušné hory a Bořeň.

Vymezené zastavitelné plochy a plochy přestavby nebrání možnosti výhledů na přirozené dominanty území a jeho okolí.

57

Využít morfologický charakter území.

Územní plán respektuje stávající dominanty území a vytváří nové možnosti dálkových výhledů z vymezených zastavitelných ploch.

58

Respektovat objekty v památkovém zájmu, respektovat řešené území jako území možných archeologických nálezů.

Limity, vyplývající ze zájmů památkové péče, jsou územním plánem respektovány.

59

Respektovat přírodní hodnoty území, včetně hodnot bez stanovené legislativní ochrany, navrhnout turistickou trasu na Vrch Kostrlík.

Veškeré přírodní hodnoty jsou územním plánem respektovány. Vymezení turistických tras není úkolem územního plánu.

60

Při řešení ÚP města Bílina respektovat návaznosti na schválený ÚP obce Braňany a rozpracovaný ÚP obce Želenice.

viz vyhodnocení požadavku č. 36.

61

Chránit důležité hodnoty v okolí průmyslové zóny Chudeřice a v okolí elektrárny a úpravny uhlí Ledvice.

Veškeré identifikované hodnoty, civilizační, kulturní i přírodní jsou územním plánem respektovány.

62

Navrhnout opatření ke zlepšení kvality vody řeky Bíliny a krajinářských hodnot v okolí této řeky.

Pro zlepšení kvality vody územní plán doporučuje zavádění nových technologií, zejména vícestupňové čištění odpadních vod. Územní plán navrhuje úpravy (revitalizace) vodních toků a nový odvodňovací systém rekultivovaného území po těžbě.

g) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE 63

Znovu zapracovat schválený silniční obchvat silnice I/13 z dosud platného ÚP s určením třídy komunikace S24, 5/90.

viz vyhodnocení požadavků č. 37 a 38

64

Znovu zapracovat propojení silnice I/13 a II/259 podjezdem pod drahou do ulice B. Němcové.


65

Navrhnout nové menší autobusové nádraží.

Záměr byl realizován v průběhu zpracování ÚP.

66

Navrhnout kruhové křižovatky pro větší bezpečnost a lepší dopravní obslužnost.

Některé uvažované kruhové křižovatky na I/13 již byly realizovány, ostatní jsou vymezeny v ÚP.

67

Navrhnout vodní plochu pro rekreační účely.

Vodní plocha s rekreačním využitím je uvažována v prostoru dnešního lomu Bílina, který bude po ukončení těžby rekultivován, v souladu s Plánem sanace a rekultivace (R-Princip Most, s.r.o.). Konkrétní plocha však územním plánem nebyla vymezena s ohledem na průběžnou aktualizaci způsobu a rozsahu rekultivačních prací.

68

Navrhnout plochy pro domov důchodců.

Územní plán respektuje záměr města na výstavbu domova pro seniory v areálu nemocnice, alternativně lze využít plochu bývalého pivovaru.


47


04/2012

číslo



69

Vymezit území vhodné pro cyklostezky.

Územní plán vymezuje systém cyklotras a cyklostezek v zastavěném území města a na rekultivovaném území, s napojením na okolní obce.

70

Vymezit území vhodné pro hipostezku.

Pro hiposport jsou vhodná rekultivovaná území Radovesické výsypky a lomu Bílina. Přesné vymezení tras bude řešeno po dokončení rekultivačních prací v souladu s Plánem sanace a rekultivace.

71

Posoudit a navrhnout opravy chodníků a bezbariérové přístupy s posouzením šířky stávajících.

Posouzení a návrh opravy chodníků není úkolem ÚP.

72

Vymezit území vhodná pro dětská hřiště.

Dětská hřiště jsou regulativy stanovena jako přípustné využití v rámci ploch bydlení, ploch smíšených obytných a ploch zeleně.

73

Navrhnout protihluková opatření a oddělení hlavních komunikací od obytných ploch, především okolí silnice I/13.

Pro izolaci trasy silnice I/13 od zastavitelných ploch je navržen pás ochranné a izolační zeleně. Ve zbývajících úsecích jsou doporučeny protihlukové stěny.

74

Vymezit veřejná prostranství, která budou přístupná bez oplocení nebo podobných omezení.


h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘ. POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) 75

Respektovat stanovená záplavová území.

V územním plánu je respektováno.

76

Zohlednit úroveň radonového rizika.

V územním plánu je zohledněno.

77

Zapracovat požadavky požární ochrany, zejména na parametry přístupové / příjezdové komunikace a zásobování požární vodou. Dopracovat systém varování obyvatelstva částí města, které nejsou pokryty dosahem poplachové sirény.

Požadavky požární ochrany jsou v územním plánu respektovány. Řešení systému varování obyvatel není úkolem ÚP.

78

Respektovat požadavky na ochranu ovzduší.


79

Respektovat výhradní ložiska hnědého uhlí, CHLÚ, DP.


80

Respektovat stanovenou památkovou zónu včetně jednotlivých objektů a celé území jako území s archeologickými nálezy.


81

Zohlednit sesuvná a poddolovaná území.

V územním plánu je zohledněno.

82

Respektovat ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů. Vymezit území se statutem lázeňského místa a stanovit podmínky jeho využití (ochrana ovzduší, vody, půdy, ochrana proti hluku a otřesům).

Ochranná pásma jsou územním plánem respektována a jsou vymezena v grafické dokumentaci spolu s hranicí vnitřního a vnějšího lázeňského místa.

83

Respektovat charakter historického jádra města s přirozenými dominantami.


Lázeňské území je vymezeno nařízením vlády, kterým se stanovuje statut lázeňského místa Bílina. Stanovení režimu ochrany lázeňského místa není úkolem ÚP, je obsahem Statutu lázeňského místa. Územní plán pouze stanovuje regulativy využití území lázeňského areálu jako plochy specifické občanské vybavenosti. V územním plánu je respektováno. V rámci regulativů je stanovena výšková regulace zástavby.

48


04/2012

číslo



84

Respektovat stávající inženýrské sítě včetně jejich ochranných pásem a souvisejících zařízení.


85

Respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí na správním území města.


86

Respektovat zdroje pitné vody.


87

Vyhodnotit studii variantního řešení trasy silnice I/13 Bílina, obchvat a průtah. Prověřit další technická řešení rozšíření stávajícího průtahu I/13.


88

Posoudit využití revitalizované Radovesické výsypky pro rekreační účely a začlenění do kategorie veřejná zeleň s přístupem veřejnosti. Posoudit a vymezit průmyslovou zónu na území Chudeřic a Chotějovic.

Využití území Radovesické výsypky je v souladu se Plá6 nem sanace a rekultivace a Koncepcí řešení ekologic7 kých škod . Rekultivační práce byly v tomto území již z větší části ukončeny (rekultivace zemědělská a lesnická). V severní části výsypky je vymezena rozsáhlá plocha pro rekreaci přírodního charakteru (plocha územní rezervy R11). Je vymezena plocha pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu v k.ú. Chudeřice. Chotějovice se nachází mimo správní území města Bílina, nejsou tedy předmětem řešení Územního plánu.

i) POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ 89

Rozšířit plochy pro průmysl a služby.

Územní plán vymezuje nové plochy pro lehkou a drobnou výrobu a pro občanskou vybavenost komerčního typu.

90

Prověřit dostatečnost kapacit zařízení pro děti a pro přestárlé občany. Zajistit pro ně vhodné plochy.

Kapacity byly prověřeny, zařízení pro děti byly vyhodnocena jako dostačující, pro přestárlé občany je uvažována výstavba domova pro seniory v areálu nemocnice.

91

Prověřit zábor lokalit bydlení se záborem ZPF.

Zábor ZPF je kalkulován pro všechny zastavitelné plochy a plochy přestavby a v tabulkové formě je součástí kapitoly E Odůvodnění ÚP.

92

Zajistit obnovu lázeňského místa.

Areál lázní byl vymezen jako plocha občanského vybavení se specifickým využitím. Územní plán navrhuje obnovu a využití celého areálu v souladu s jeho původní funkcí.

93

Řešit dopravní napojení nového obchodního centra a autobusového nádraží na stávající silniční síť. U napojení silnice I/13 a II/259 podjezdem pod drahou do ulice B. Němcové řešit střet s dráhou.

Výstavba obchodního centra i autobusového nádraží již byla realizována v průběhu zpracování ÚP, včetně řešení napojení na stávající silniční síť.

94

Zabezpečit dětská hřiště vůči dopravním komunikacích, ochraně zdraví dětí a zajistit jejich správu.

Není úkolem ÚP.

95

Řešit technickou infrastrukturu pro rekreační

Realizace vodní plochy (jezero Bílina) je součástí záměru

Napojení silnice I/13 a II/259 – viz vyhodnocení požadavku č. 48.

6

Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (R-Princip Most, s.r.o., aktualizace 9/2010) 7

Aktualizace koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji“ (VÚHU, a.s., 2007)


49


04/2012

číslo

požadavek zadání ÚP zařízení u vodní plochy.

vyhodnocení splnění rekultivace prostoru výsypky v rámci Plánu sanace a rekultivace, konkrétní vymezení rozsahu včetně vymezení tras vedení technické infrastruktury bude řešeno po zpřesnění a aktualizaci lokalizace jednotlivých návrhových ploch.

96

Obnovit rekreační funkci v zelených pásech lesoparků, obnovit prostupnost území a možnost využití ke sportovním a rekreačním aktivitám. Zohlednit zájmy ochrany přírody a zájmy památkové péče.

Území lesoparků (pozemky lesa) jsou vymezena jako plochy zeleně se specifickým využitím s možností rekreačního využití a přípustnou výstavbou staveb a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu (viz kapitola F. ÚP). Zájmy ochrany přírody i zájmy památkové péče jsou územním plánem respektovány.

j) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE 97

Zohlednit provedené územní změny do pořízení nového ÚP.

Bylo zohledněno.

98

Posoudit návrh rozvojových ploch vzhledem k počtu obyvatelstva a předpokládané poptávce po bydlení v RD a potřebě ploch výrobních a občanské vybavenosti.

Vymezení zastavitelných ploch vychází ze schváleného zadání ÚP a zohledňuje stávající a předpokládaný demografický vývoj a potřeby města. Plochy vymezené v rámci Zadání ÚP byly posouzeny z urbanistického, technického a hygienického hlediska a byly redukovány s ohledem na ostatní veřejné zájmy a na požadavky platné legislativy. V části zastavitelných ploch vymezených v Zadání již byla realizována zástavba.

C.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.1.

Odůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty

V souladu se schváleným Zadáním Územního plánu Bílina nebyly v ÚP navrhovány varianty řešení.

C.2.

Stanovení ploch s rozdílným způsobem využití

Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. V souladu s § 3 odst. 4 této vyhlášky jsou jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členěny. Specifikace způsobu využití jednotlivých ploch vychází ze standardu pro digitální zpracování územních plánů v GIS, verze 2.2. (duben 2010, Hydrosoft Veleslavín, s.r.o. a Urbanistický atelier UP-24). Pro každou plochu s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky pro její využití, které jsou součástí výrokové části ÚP. Nad rámec § 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území územní plán stanovuje tyto plochy s jiným způsobem využití:

plocha rekreace - zahrádkářské osady plocha zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích


50


04/2012

plocha zeleně - soukromá a vyhrazená zeleň plocha zeleně - ochranná a izolační zeleň plocha zeleně – zeleň přírodního charakteru plocha zeleně – zeleň se specifickým využitím

Důvodem pro stanovení těchto nových ploch s rozdílným způsobem využití v územním plánu je potřeba vymezit a ochránit místně specifická území, a těmto územím stanovit takové podmínky pro jejich využití, které nejsou dovoditelné z § 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Plocha rekreace - zahrádkářské osady Důvodem pro stanovení plochy rekreace – zahrádkářské osady je potřeba ochránit územním plánem stávající zahrádkářské osady a vymezit zahrádkářské osady nové, jako specifická území individuální rekreace na plochách s výrazným podílem vzrostlé zeleně, která se významně uplatňuje v rámci systému sídelní zeleně jako celku. Cílem stanovených podmínek využití těchto ploch je ochránit především tuto stávající zeleň jako významnou součást systému sídlení zeleně, vytvořit podmínky pro vznik nových ploch zeleně, ale především pro tyto plochy stanovit takové specifické podmínky pro jejich využití, které budou v souladu s posláním zahrádkářských osad v organismu města nejen jako území individuální rekreace místních obyvatel, ale především pak s ohledem na jejich význam sociální. Plocha zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích Důvodem pro stanovení plochy zeleně na veřejných prostranstvích je potřeba ochránit územním plánem vymezené stávající plochy veřejné zeleně, tj. zeleně na veřejných přístupných plochách, jako jsou parky či parkově upravené plochy. Tyto plochy zeleně mají v rámci zástavby zásadní kompoziční význam a tvoří základní prvek systému sídelní zeleně. Plocha zeleně – soukromá a vyhrazená zeleň Důvodem pro stanovení plochy zeleně – soukromá a vyhrazená zeleň je potřeba ochránit územním plánem vymezené stávající plochy soukromé, případně veřejné vyhrazené zeleně (zeleně na veřejných pozemcích, avšak veřejně nepřístupné, nebo veřejně omezeně přístupné) zpravidla mimo lesní a zemědělské pozemky v zastavěném i nezastavěném území. Plocha zeleně – ochranná a izolační zeleň Důvodem pro stanovení plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň je potřeba územním plánem vymezit specifické plochy zeleně primárně s izolační a ochranou funkcí, sloužící primárně k izolaci koridorů a ploch dopravní a technické infrastruktury od ploch zastavěných resp. zastavitelných, a stanovit podmínky jejich využití odpovídající jejich specifickému účelu v rámci zastavěného i nezastavěného území. Plocha zeleně –zeleň přírodního charakteru Důvodem pro stanovení plochy zeleně –zeleň přírodního charakteru je potřeba územním plánem vymezit specifické plochy zeleně v přírodě blízkém stavu mimo zastavěné a zastavitelné území, zpravidla mimo lesní a zemědělské pozemky, bez primární hospodářské funkce (především zeleň podél vodotečí, okraje lesů, apod.) a které plní důležitou ekologicky-stabilizační funkci. Plocha zeleně –zeleň se specifickým využitím Důvodem pro stanovení plochy zeleně – zeleň se specifickým využitím je potřeba vymezit plochy zeleně v zastavěném území a v návaznosti na zastavěné území, včetně pozemků lesa, s primárním rekreačním využitím a stanovit podmínky pro další rozvoj jejich rekreační funkce s možností umísťování specifických staveb a zařízení, avšak se současným zajištěním ochrany stávající zeleně a lesa.

C.3.

Důsledky řešení ve vztahu k udržitelnému rozvoji

Rozbor udržitelného rozvoje území byl zpracován v rámci Územně analytických podkladů správního území ORP Bílina v roce 2008 a jejich aktualizaci v roce 2010.


51


04/2012

Územní plán respektuje vyvážený poměr podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Územní plán řeší celé správní území komplexně, řeší jak zastavěné území, tak nezastavitelné území (volnou krajinu). Je zajištěna ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, urbanistického a architektonického dědictví, stejně jako ochrana životního prostředí a zároveň jsou vytvořeny předpoklady pro společenský a hospodářský rozvoj. Cílem koncepce územního plánu je zásadní změna struktury krajiny a zvýšení koeficientu ekologické stability. Jsou vytvořeny předpoklady pro kvalitní rozvoj města se zajištěním optimálních podmínek pro bydlení, práci i rekreaci. Dostatečným návrhem ploch pro bydlení je zajištěna stabilita města a jsou vytvořeny předpoklady pro nárůst obyvatel. Vymezení nových zastavitelných ploch vychází z požadavků schváleného zadání a sleduje soulad se všemi hodnotami území včetně ochrany životního prostředí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na současně zastavěné území města, v zájmu hospodárného využívání území a ochrany nezastavěného území. Jsou navrženy plochy pro bydlení, výrobu i rekreaci, s ohledem na vyváženost jednotlivých funkčních složek města a na zajištění udržitelného rozvoje území. Územní plán respektuje všechny stávající hodnoty území, tj hodnoty přírodní, kulturní a civilizační.

C.4.

Limity využití území

Územní plán respektuje všechny zákonem stanovené či vyhlášené limity využití území. Tyto limity jsou zobrazeny ve výkrese č. II.2 a II.3 Odůvodnění ÚP (Koordinační výkres). limit využití území ochranné pásmo DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA silnice I. třídy 50 m od osy přilehlého jízdního pásu na každou stranu silnice II. třídy 15 m od osy silnice na každou stranu silnice III. třídy 15 m od osy silnice na každou stranu dráha celostátní železniční vlečky vojenské letiště

60 m od osy krajní koleje / 30 m od hranice obvodu dráhy 30 m od osy krajní koleje dle grafického vyjádření

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA nadzemní vedení 7 m od krajních vodičů 35 kV nadzemní vedení 110 12 m od krajních vodičů kV elektrická stanice 20 m od hrany objektu u venkovní stanice a stanice s napětím nad 52 kV, 7 m u stožárové stanice, 2 m u kompaktní a zděné stanice, 1 m u vestavěné stanice výrobna elektřiny 20 m od hrany objektu teplovod, parovod 2,5 m od hrany objektu nízkotlaký plynovod 1 m od vedení v zastavěném území, 4 m od vedení mimo zastavěné území středotlaký plynovod 1 m od vedení v zastavěném území, 4 m od vedení mimo zastavěné území vysokotlaký plynovod 4 m od vedení (bezpečnostní pásmo 15 m u DN do 100, 20 m u DN do 250, 40 m u DN nad 250) technologický objekt 4 m od hrany objektu


legislativní předpis zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky v platném znění

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů

52


limit využití území zásobování plynem včetně regulační stanice vodovodní řad

technologický objekt zásobování vodou kanalizační řad

04/2012

ochranné pásmo

1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN do 500 mm, 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN nad 500 mm 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN do 500 mm, 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN nad 500 mm -

čistírna odpadních vod čerpací stanice kanalizace komunikační vedení 1,5 m od vedení radiokomunikační kruh o poloměru 500 – 1000 m objekt elektronické komunikruh o poloměru 30 m kační zařízení radioreléová trasa pás o šířce 10 – 150 m OCHRANA KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Městská památková zóna archeologická památková rezervace nemovité kulturní památky OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY národní přírodní re50 m pokud není ve vyhlášce definovázervace no jinak přírodní rezervace 50 m pokud není ve vyhlášce definováno jinak přírodní památka 50 m pokud není ve vyhlášce definováno jinak Evropsky významná lokalita významný krajinný prvek ze zákona významný krajinný prvek registrovaný ÚSES 2 km na obě strany od osy nadregionálního biokoridoru památný strom Tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí, pokud není stanoveno jinak OCHRANA LESA lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od


legislativní předpis

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů

zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů

§14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

§45a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

53


04/2012

limit využití území ochranné pásmo lesa OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN CHLÚ -

legislativní předpis

dobývací prostor

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů

ložisko nerostných surovin

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů

OCHRANA ÚZEMÍ PŘED NEPŘÍZNIVÝMI GEOLOGICKÝMI VLIVY poddolované území zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů; ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území sesuvné území a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o území jiných geologicČeském geologickém úřadu ve znění pozdějších kých rizik předpisů; ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území staré důlní dílo zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění pozdějších předpisů; ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území OCHRANA VODNÍCH ZDROJŮ vodní plocha zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozvodní tok dějších předpisů; zranitelná oblast zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů přírodní léčivý zdroj ochranné pásmo přírodního léčivého zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdroje I. stupně, II. stupně II A, II B a II zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, C – dle grafického vyjádření přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých zákonů vnitřní území lázeňského místa


54


limit využití území vnější území lázeňského místa zdroj požární vody

04/2012

ochranné pásmo

legislativní předpis -

§ 26 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů

OCHRANA PŘED POVODNĚMI záplavové území aktivní zóna záplavového území

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů); vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavového území

OCHRANA PŮD I. a II. třída ochrany zemědělské půdy

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu; vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci; metodický pokyn Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.

EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE kontaminovaná místa výsypka

OCHRANA PLOCH VÝZNAMNÝCH PRO OBRANU STÁTU objekty civilní ochrany -

DALŠÍ LIMITY hřbitov a krematorium

C.5.

100 m od okraje hřbitova + 100 m od hrany objektu krematoria

zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky v platném znění; zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů § 12 a § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Vymezení zastavěného území

(k bodu 1 ÚP)

Rozsah území řešeného Územním plánem města Bílina je vymezen hranicí správního území obce, které je tvořeno šesti katastrálními územími: Bílina, Bílina – Újezd, Chudeřice, Břežánky, Břešťany a Jenišův Újezd. Celková rozloha řešeného území tvoří 3252 ha. Hranice zastavěného území vychází z vymezení stanoveného Územním plánem SÚ Bílina, schváleného 27.3.1997, ve znění schválených Změn č.1 a č. 2 ÚPSÚ. ÚP tuto hranici upravuje v souladu s §58 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon).


55


C.6.

04/2012

Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

C.6.1. Koncepce rozvoje území obce (k bodu 2 ÚP)

Bílina je obcí s rozšířenou působnosti se správním obvodem zahrnujícím osm obcí a 20 844 obyvatel8 (z toho 15 790 obyvatel ve vlastním městě Bílina)9. Bílina je přirozeným centrem tohoto území s nejvyšším podílem obyvatel a lokalizací většiny ekonomických aktivit a občanské vybavenosti. Město má v současné době průmyslový charakter s dominujícím zaměřením na těžbu uhlí a energetiku. Původní lázeňská funkce zanikla. Bílina díky své poloze na silnici I/13, která je jedním z klíčových silničních tahů Ústeckého kraje, a na celostátní železniční trati č.130, má spíše tranzitní charakter. Současná stagnace počtu obyvatel je dána jeho odlivem do blízkých atraktivnějších sídel Teplice a Most. Nicméně příležitost obnovy lázeňství, stejně jako poloha Bíliny v rozvojové ose a specifické oblasti jí do budoucna přisuzují zásadní rozvojový potenciál, související s postupnou redukcí těžby a rekultivací postižených ploch, která by měla přinést výraznou pozitivní změnu celého prostředí. Některé projekty rekultivací postiženého území již byly úspěšně realizovány, další jsou ve fázi probíhající realizace. Pro další vývoj území celé Mostecké (dříve Severočeské hnědouhelné) pánve je zásadní otázka případného prolomení těžebních limitů, která dosud nebyla vyřešena. Rozšiřování těžebních aktivit by se nicméně orientovalo západním směrem, což by nemělo ohrozit rekultivační záměry ve východní části pánve, tj. rovněž ve správním území Bíliny, kde dochází k postupnému dotěžování uhelných zásob. Územně ekologické limity těžby v dole Bílina, zakotvené v usnesení vlády č. 444/1991, předpokládaly ukončení těžby kolem roku 2035. Dne 10.9.2008 vláda ČR svým usnesením č. 1176/2008 potvrdila platnost závazných linií omezení těžby hnědého uhlí a výsypek v severočeské hnědouhelné pánvi, avšak zároveň schválila úpravu závazné linie omezení postupu lomu Bílina k západu. Tato korekce nicméně nepředstavuje prolomení limitů, nýbrž nahrazení prostoru uvažované těžby u obce Braňany jiným prostorem v lokalitě Libkovice, které jsou již poškozeny předchozí hlubinnou těžbou. Objem těžby ani úroveň emisního znečištění nebudou tímto řešením navýšeny. Linie těžby se touto korekcí posunula oproti původní vzdálenosti 250 m od hranice obce Braňany o 400 m dále a těžební aktivity budou postupovat severozápadním směrem k Mariánským Radčicím, s předpokládaným horizontem ukončení těžby do roku 2050. Správní území obce Bílina touto úpravou nebude dotčeno a plánovaná rekultivace vytěžených ploch se tedy do budoucna jeví jako velmi reálná. Budoucnost řešeného území úzce souvisí rovněž s těžebními aktivitami na blízkém lomu ČSA, kde by v případě neprolomení limitů měla být těžba ukončena v roce 2017. Plán sanace a rekultivace10 navrhuje systém postupné obnovy celého území postiženého těžbou a předpokladem hydrické rekultivace (zatopení zbytkové jámy lomu Bílina) a využití pro rekreační funkci. Uvažovaná koncepce zahrnuje i celkovou obnovu vodního režimu v území, založení nových prvků územního systému ekologické stability a také založení nové silniční sítě v rekultivovaných plochách. Východně položená Radovesická výsypka je určena pro zemědělskou a lesnickou rekultivaci. Postupná redukce rozsahu těžby a její výhledové úplné ukončení nabídne Bílině možnost orientace na rezidenční a rekreační funkci, s využitím historicky významného lázeňského areálu a jedinečného přírodního zázemí sídla, rozšířeného o plochy zeleně v rekultivovaném území. V neposlední řadě má Bílina cenné historické centrum se statutem městské památkové zóny a bohatou kulturní tradici. Do budoucna má Bílina šanci zbavit se obecné image nepříliš zajímavého města v krajině zničené dlouhodobou těžbou a stát se příjemným prostředím pro život a vyhledávaným turistickým cílem. Prvotním impul8 9

údaj ČSÚ k 31.12.2010 údaj ČSÚ k 1.1.2011

10

Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (R-Princip Most, s.r.o., aktualizace 9/2010)


56


04/2012

sem pro celkové zlepšení kvality života a životního prostředí již bylo odsíření elektrárny Ledvice a realizovaná teplofikace a plynofikace města. Územní plán stanovuje v souladu se Zadáním územního plánu schváleným v Zastupitelstvem města Bílina dne 4.9.2008 cíle rozvoje města, které směřující k udržitelnému rozvoji města, stabilizaci a nárůstu počtu obyvatel, posílení pozice města v sídelní struktuře a zkvalitnění podmínek pro život ve městě. Pro naplnění navržených cílů vytváří územní plán předpoklady zejména: a) vyváženým vymezením ploch s odlišným využitím a stanovením regulativů pro tyto plochy umožňující jejich polyfunkční využívání; b) respektováním hodnot území a limitů využití území; c) zohledněním záměrů města na rozvoj bydlení, občanské vybavenosti, výroby a rekreace, vymezených v územně analytických podkladech pro ORP Bílina, včetně strategického záměru založení průmyslové zóny v severní části zastavěného území města v návaznosti na bývalý areál armády ČR; d) návrhem dostatečné výměry zastavitelných ploch pro jednotlivé činnosti navazujících na zastavěné území a stanovením podmínek pro jejich zástavbu a obsluhu dopravní a technickou infrastrukturou; e) vymezením ploch přestavby; f)

návrhem intenzifikace využití stávajících ploch sídelní a příměstské zeleně pro každodenní rekreaci obyvatel a návrhem nových ploch zeleně;

g) návrhem obchvatu, resp. přeložky silnice I/13 k odvedení tranzitní dopravy z centra města a dalších dopravních opatření; h) řešením dopravy v centru města vč. zklidnění a revitalizace koridoru současného průtahu I/13; i)

revizí a doplněním územního systému ekologické stability, vymezeného v předchozím územním plánu;

j)

vytvořením podmínek pro zvýšení prostupnosti krajiny, zejména formou budování pěších stezek, cyklotras, cyklostezek a hipostezek, s napojením okolních obcí v zájmu posilování územních vazeb porušených v důsledku těžby.

C.6.2. Ochrana přírodních hodnot (k bodu 3 ÚP)

V územním plánu jsou, v souladu s níže uvedenými právními předpisy, vytvořeny předpoklady pro ochranu přírodních hodnot definovaných ÚAP pro ORP Bílina. Objekty a území tvořící přírodní hodnoty nejsou dotčena návrhem zastavitelných ploch ani návrhem ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu. Území EVL Bořeň a některé plochy skladebných částí ÚSES jsou dotčeny koridorem obchvatu resp. přeložky I/13. Střet obchvatu a EVL Bořeň bude dořešen v rámci podrobnějšího prověření technického řešení obchvatu. U skladebných částí ÚSES jsou navržena opatření k eliminaci nepříznivých dopadů střetů (viz kap. C.9.3). Ochrana přírodních hodnot se řídí zejména těmito právními předpisy:

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;


57


04/2012

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Mezi přírodní hodnoty jsou na území města Bílina zařazeny: ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

NPR Bořeň (zasahující na území obcí Bílina a Hrobčice) – znělcový lakolit s teplomilnými společenstvy, 3,2 ha, 1946.

PR Trupelník (zasahující na území obcí Bílina a Hrobčice) – významné paleontologické naleziště paleogenní diatomitové mikroflory a makroflory. Rozsáhlý zbytek teplomilných společenstev s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin (např. hlaváček jarní, len žlutý atp.). 15,33, ha, 2001.

EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY

Bořeň CZ0420026 (zasahující na území obcí Bílina a Hrobčice)

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY §3, §4 ZÁKONA Č. 114/19992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY

vodní toky (řeka Bílina a její přítoky včetně zachované nivy), rybníky, lesy (plochy bez ohledu na kategorii)

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY §3, §4 ZÁKONA Č. 114/19992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY

Bořeň (zasahující na území obcí Bílina a Hrobčice)

PAMÁTNÉ STROMY

Jilm v Bílině (výskyt: k.ú. Bílina) - Jednotlivý strom v ulici na Zámku u kostela sv. Petra a Pavla. 2002.

Lyrovník tulipánokvětý (výskyt: k.ú. Mostecké Předměstí) - Jednotlivý strom u budovy lázní. 2006.

FUNČNÍ SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES V řešeném území se nachází regionální a lokální ÚSES. VÝZNAMNÉ POHLEDOVÉ OSY A MÍSTA DALEKÉHO ROZHLEDU

Bořeň (lokalizace: Újezdské předměstí);

Bílina – Břežánky (lokalizace: Mostecké předměstí) – Ulice Na Větráku;

Bílina – Mostecká (lokalizace: Mostecké předměstí) – Křížení Mostecká–Na Výsluní (výhodní část);

Bílina – Na Výsluní (lokalizace: Mostecké předměstí);

Bílina – zahrádky (lokalizace: Újezdské předměstí) – Místo panoramatického výhledu u bezejmenné cesty ve východním cípu zahrádkářské osady.

LESY V řešeném území se vyskytují plochy PUPFL: lesů hospodářských, lesů ochranných a lesů zvláštního určení. VODNÍ TOKY A PLOCHY


58


04/2012

V řešeném území jsou zastoupeny vodní toky Bílina a její přítoky Syčivka a Lukovský potok a vodní plochy (rybníky, požární nádrže, nádrže na vodních tocích, zatopené oprámy). ZDROJE PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH MINERÁLNÍCH VOD

Zdroj přírodních léčivých minerálních vod Bílina

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V 1. A 2. TŘÍDĚ OCHRANY CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ

07570000 Bílina – hnědé uhlí

22740000 Most – hnědé uhlí

DOBÝVACÍ PROSTORY

30049 Bílina – hnědé uhlí

30056 DP – hnědé uhlí

C.6.3. Ochrana kulturních hodnot (k bodům 4 - 5 ÚP)

Na území města Bílina jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky: číslo rejstříku

nemovitá kulturní památka

umístění

43521 / 5-2536

Kostel sv. Petra a Pavla (včetně sochy sv. Floriana, sochy sv. Antonína Paduánského, Božích muk)

Na Zámku

42726 / 5-2554

Městské opevnění – hradební bašta zv. Husitská

U č. p. 37

42858 / 5-4814

Socha P. Marie Immaculaty

Mostecká

43539 / 5-4815

Socha sv. Jeronýma

Při hřbitově

42638 / 5-2549

Socha sv. Šebestiána

Pražská

42298 / 5-2538

Sloup se sochou P. Marie

Nám. Mírové

43023 / 5-2537

Kašna se sochou sv. Floriána

Nám. Mírové

42358 / 5-2561

Rovinné neopevněné sídliště Bořeň, archeologické stopy

Bořeň

85718 / 5-2533

Výšinné opevněné sídliště - slovanské hradiště, archeologické stopy

V zámeckém parku

Zámek starý

Komenského čp. 33, Zámecká, čp. 101, 102, 103

42804 / 5-2550

Měšťanský dům

Seifertova čp. 12

42766 / 5-2553

Měšťanský dům

Seifertova čp. 13

42791 / 5-2552

Měšťanský dům

Seifertova čp. 17

43503 / 5-2551

Měšťanský dům

Seifertova čp. 19

43170 / 5-2557

Měšťanský dům

Komenského čp. 25

43602 / 5-2559

Měšťanský dům

Komenského čp. 34

42437 / 5-2558

Měšťanský dům

Komenského čp. 36

43448 / 5-2543

Měšťanský dům

Nám. Mírové čp. 45

42426 / 5-2544

Tržnice


10802 / 5-2556


59


04/2012

číslo rejstříku

nemovitá kulturní památka

umístění

43147 / 5-2545

Měšťanský dům

Pionýrů čp. 49

Radnice

Břežánská čp. 50, Želivského čp. 51

42971 / 5-2540

Měšťanský dům


43717 / 5-2539

Měšťanský dům


43693 / 5-2541

Měšťanský dům


42690 / 5-2542

Hotel


42576 / 5-2535

Fara, včetně hospodářského objektu, zbytku hradební zdi s branou, zbytku příkopu s parkánovou zdí

Na Zámku čp. 95

43586 / 5-2534

Rodinný dům

Na Zámku čp. 96

43131 / 5-2533

Zámek, včetně budovy tzv. zimní zahrady, hradební bašty čp. 99 zv. Manda, hospodářské budovy čp. 100/6, zámeckého parku, glorietu, vrátnice čp. 104/5

čp. 98

43605 / 5-2547

Špitál - kaple

Újezd

42883 / 5-2560

Areál lázní Kyselka (lázeňský dům čp. 153, terasa se schodištěm, inhalatorium čp. 229, stáčírna čp. 122, vřídlo, památník F.A.Reusse, altán, lázeňský park, lesní kavárna)

Kyselka čp. 153

42403 / 5-2546

Pivovar (bez provozního objektu bez čp na parc. č. 783)

nám. Pivovarské čp. 1, 2, 228

49750 / 5-5858

Sklárna Splintex – věžový vodojem

Chudeřice

103658

Ochrana kulturně-historických hodnot se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláškou č. 66/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Městská památková zóna Bílina byla prohlášena Výnosem MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. Městská památková zóna zahrnuje historické jádro města Bílina a lázeňský areál Kyselka. Archeologická památková rezervace Bílina byla prohlášena Výnosem MŠK č.j. 17.684/66-V/2 o zřízení státní archeologické rezervace Bílina, ve znění Výnosu MK ČSR č.j. 16.417/87-VI/1 ze dne 21.12.1987 o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomoučan a archeologických lokalit Libodřický mohylník, Slavníkovská Libice, Třísov, Tašovice, Bílina, České Lhotice, Staré Zámky u Líšně a Břeclav - Pohansko za památkové rezervace. Pro území s archeologickými nálezy platí oznamovací povinnost dle §22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. (k bodu 6 ÚP )

Urbanisticky hodnotná území jsou území cenná z kompozičního hlediska, jedná se zejména krajinářské celky a zachované plochy přírodního charakteru uvnitř zastavěného území se zásadním prostorotvorným významem či o zástavbu s měřítkově a charakterově citlivým a harmonickým začleněním do okolní krajiny. Hodnotné urbanistické celky jsou objekty či soubory objektů, které kromě jedinečné architektonické kvality představují zdařilý způsob prostorové, hmotové a funkční integrace do městské struktury. (k bodům 7 - 8 ÚP )

V územním plánu jsou, v souladu s výše uvedenými právními předpisy, vytvořeny předpoklady pro ochranu kulturně historických a urbanistických hodnot definovaných ÚAP pro ORP Bílina. Ochrana je


60


04/2012

zajištěna zejména vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, stanovením regulativů pro tato území a definováním specifických podmínek. První z podmínek stanovují, že v zájmu ochrany architektonických a urbanistických hodnot území bude nová zástavba zohledňovat hmotově, materiálově event. barevně okolní zástavbu. Tento bod neznamená, že není přijatelné umístit do území vymezených jako kulturně historické a urbanistické hodnoty objekt se soudobou architekturou. Ztvárnění všech objektů musí však být úměrné a ohleduplné k okolní zástavbě. Konkrétní opatření a návrhy pro zachování hodnot území Městské památkové zóny, včetně zásad veškerých stavebních zásahů, definuje Program regenerace MPZ Bíliny 2010 (Atelier Hlaváček & Partner, s.r.o.) Druhá podmínka definuje, že návrhy dostavby a přestavby na území městské památkové zóny může zpracovat pouze autorizovaný architekt.

C.6.4. Ochrana civilizačních hodnot (k bodu 9 ÚP)

Za civilizační hodnoty jsou pro účely územního plánu města Bílina považovány stavby a zařízení umožňující chod města, zabezpečující jeho dopravní vazbu a obsluhu, ostatní komunikační vazby, zásobování energiemi a vodou. Rovněž sem patří významné stavby a zařízení vybavenosti, významné výrobní objekty a zařízení pro zajištění zdravého životního prostředí. Ochrana civilizačních hodnot je zajištěna respektováním staveb a zařízení, které jsou vymezeny jako civilizační hodnoty vč. jejich ochranných pásem v souladu s následujícími právními předpisy:

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů;

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů;

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů;

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

Územní plán respektuje stávající systémy dopravní a technické infrastruktury, navrhuje potřebné úpravy a přeložky silniční sítě a doplnění sítí a zařízení technické infrastruktury. Záměry jsou blíže popsány v kapitole C.8 Odůvodnění ÚP – Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování. Plochy občanské vybavenosti a výroby jsou územním plánem stabilizovány a rozšířeny o nové rozvojové plochy pro lehkou výrobu, drobnou výrobu a podnikání, zemědělskou výrobu a OV. Záměry jsou blíže popsány v kapitolách C.7 Odůvodnění ÚP – Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně a C.8 Odůvodnění ÚP – Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování.

C.7.

Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

C.7.1. Návrh urbanistické koncepce (k bodu 10 ÚP)


61


04/2012

Územní plán respektuje historický vývoj města Bílina a zároveň zohledňuje harmonický rozvoj celého území. Při vymezování nových zastavitelných ploch územní plán předpokládá mírný nárůst počtu obyvatelstva, v důsledku zlepšení úrovně životních podmínek, zejména zkvalitnění životního prostředí po postupné redukci a následně ukončení těžby v lomu Bílina. V Bílině v současné době převládají byty v bytových domech, zejména ve vysokopodlažní sídlištní zástavbě. Územní plán podporuje rozvoj obytné funkce v centrální části města, a to formou regenerace stávajícího bytového fondu. Na sídlištích bude realizována humanizace v souladu se studií „Regenerace panelových sídlišť v Bílině“ – Sídliště Teplické Předměstí a Sídliště Za Chlumem. Vymezení nových lokalit pro bydlení vychází z předpokladu výstavby především nízkopodlažních objektů (RD) s vysokým podílem zeleně. Ve vhodných lokalitách, zejména okrajových částech města, je s ohledem na okolní měřítko navržena zástavba bytovými domy s regulovanou podlažností. Zásadním zásahem do struktury města a novým prostorotvorným prvkem je východní obchvat města, který přinese výrazné odlehčení zátěže z tranzitní dopravy na silnici I/13 a vytvoří novou hranici pro rozvoj města ve východním směru. Nové rozvojové plochy jsou takto vymezeny zejména v prostoru mezi stávající zástavbou a koridorem obchvatu s pásem izolační zeleně. Snížení dopravní intenzity v centru města přinese celkové zklidnění celého prostředí a možnosti realizace dalších zásahů, přispívajících k ozdravění a oživení města, např. převedení trasy stávající silnice I/13 do kategorie silnic III. třídy, vymezení cyklostezek či realizace souvislého pásu veřejného zeleně podél toku řeky Bíliny. Odklon tranzitní dopravy přinese vzájemné posílení územních vazeb uvnitř městské zástavby, která byla trasou silnice I/13 nevhodně rozdělena, zejména v prostoru historického centra. Dominantní rekreační funkcí v Bílině je v současné době zahrádkaření. Stávající zahrádkářské osady jsou respektovány, osada na úbočí Bořeně je redukována v důsledku vedení navržené trasy obchvatu (stejně jako stávající plochy bydlení na dotčených pozemcích). Plochy pro sportovní rekreaci jsou stabilizovány. Další rozvoj sportu a rekreace je územním plánem lokalizován do severovýchodní části města, ve vazbě na hlavní obytné celky města a navrhovaný obchvat, výhledově lze rekreační funkci integrovat i na rekultivovaném území Radovesické výsypky. Územní plán uvažuje s obnovou lázeňského areálu, který v současné době není využíván a chátrá. Dlouholetá tradice lázeňství a výskyt zdrojů léčivých minerálních vod představuje významný potenciál rozvoje. Do budoucna by se lázeňství opět mohlo stát jednou z klíčových atraktivit města. Součástí záměru je rovněž rekreační využití přilehlého lesoparku Kyselka. Pro intenzivnější rekreaci obyvatelstva jsou navrženy stávající souvislé plochy lesoparků Bezovka a Chlum, vymezené jako plochy zeleně specifické s rekreačním využitím. K vysokému podílu zeleně přispívá i zeleň na veřejných prostranstvích a zeleň soukromá, zejména v obytných zónách okrajových částí Bíliny. Nové plochy zeleně jsou navrženy pro izolaci vymezené trasy obchvatu a rozvojových území. Kromě území podél toku Bíliny je navržena další plocha veřejné zeleně (park) na severovýchodě města, mezi stávající zástavbou Sídliště Za Chlumem a rozvojovou zónou v lokalitě Pohádkový les. Rozšířením stávajících ploch sídelní zeleně dojde k propojení zeleného pásu od Sídliště Za Chlumem až k lesoparku Bezovka a Žižkovu údolí. Občanská vybavenost je v rámci města rozmístěna relativně rovnoměrně, s nejvyšší koncentrací v historickém centru. Územní plán posiluje intenzitu využití ve stávajících plochách a řeší deficitní oblasti vymezením nových ploch občanské vybavenosti s využitím území brownfields. V důsledku ustupující těžby a redukce počtu pracovních míst v Dolech Bílina bude nutná restrukturalizace ekonomické základny a vytvoření nových pracovních příležitostí pro obyvatele města. Stávající převaha těžkého průmyslu by měla být nahrazena drobnou výrobou, malým a středním podnikáním. Pro rozvoj průmyslové výroby je územním plánem určena nová plocha v návaznosti na bývalý areál armády ČR na severním okraji města a v širším měřítku s vazbou na výrobní areály v Chudeřicích a Chotějovicích podél silnice I/13. Svým rozsahem má potenciál stát se významnou městskou průmyslovou zónou, vzhledem k těsné vazbě na plochy bydlení je však využití této plochy omezeno na drobnou a nerušivou


62


04/2012

výrobu a skladování. Významným impulsem pro podporu podnikání v této lokalitě bude výstavba obchvatu, který značně zkvalitní dopravní dostupnost. Zemědělská výroba má v ekonomické struktuře města minimální podíl, územní plán vymezuje pouze jedinou plochu zemědělské výroby (rodinná ovčí farma) v lokalitě Žižkovo údolí. Nefunkční původně výrobní areál v Bezovce je navržen k demolici a určen pro obytnou či rekreační výstavbu. V důsledku realizace rekultivačních zásahů po ukončené těžbě na lomu Bílina a na Radovesické výsypce dojde ke zvýšení podílu ploch ZPF. Plochy těžby zasahují v současné době přibližně polovinu správního území města a do budoucna představují obrovskou příležitost dalšího rozvoje. Kromě tradiční zemědělské a lesnické rekultivace Plán sanace a rekultivace11 v prostoru lomu Bílina výhledově uvažuje s rozsáhlou vodní nádrží o ploše cca 930 ha, s rekreační, ekologickou a vodohospodářskou funkcí. Tento záměr je v souladu s územním plánem. Na již rekultivovaném území pod vnitřní výsypkou dolu Bílina byla realizována fotovoltaická elektrárna.

C.7.2. Vymezení zastavitelných ploch (k bodu 11 ÚP)

Zastavitelné plochy jsou vymezeny ve smyslu §2, odst. 1, písm. j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a v souladu s § 43 tohoto zákona. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH VE VZTAHU K VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Původně lázeňské město bylo v minulých desetiletích významně poškozenou těžbou hnědého uhlí a dominantní funkcí se stala průmyslová výroba. Příliv obyvatelstva v souvislosti s těžbou byl impulsem k výstavbě panelových sídlišť v 60. a 70. letech 20. století (Pražské a Teplické Předměstí). Dnešní demografický vývoj spíše stagnuje, avšak s postupným odsunem těžby a probíhající rekultivací existuje předpoklad výhledového mírného nárůstu. Z tohoto důvodu jsou územním plánem vymezovány nové zastavitelné plochy zejména pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci a podnikání (drobná výroba). Zastavitelné plochy, vymezené v řešeném území původním územním plánem z roku 1997, byly v novém ÚP přehodnoceny, s ohledem na nové územní a socio – ekonomické podmínky a potřeby města. Zastavitelné plochy, vymezené v ÚP, vychází z požadavků schváleného Zadání ÚP a z vlastního posouzení vhodnosti doplnění či rozšíření některé funkční složky či přestavby uvnitř zastavěného území města. S ohledem na racionální využívání území a ochranu volné krajiny byly pro novou funkci přednostně vymezeny plochy nevyužívané či využívané nevhodným způsobem, s ohledem na polohu a negativní vlivy současného využití. Vymezení zastavitelných ploch respektuje stanovené a vyhlášené limity využití území, jejichž výčet je součástí následující tabulky: Označení


Z 02

OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační trasy RR, nadzemní vedení 22 kV – ČEZ, OP nadzemního vedení 22 kV – ČEZ, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje minerálních vod I. a II. stupně, silnice III. třídy, vnější území lázeňského místa, vzdálenost 50 m od okraje lesa OP letiště, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje minerálních vod I. a II. stupně, OP nadzemního vedení 22 kV – ČEZ, kabely 22 kV – ČEZ, nadzemní vedení 22 kV – ČEZ, komunikační trasy RR, vodovodní přivaděč, trafostanice, II. třída ochrany zemědělské půdy, zranitelná oblast, OP krematoria 100 m, OP hřbitova 100 m, přírodní léčebné lázně, vnější území lázeňského místa OP letiště, OP hřbitova 100 m, II. třída ochrany zemědělské půdy, OP plynovodu NTL a STL, plynovod STL, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně

Z 03

Z 04

11



63


04/2012

Označení


Z 05

II. třída ochrany zemědělské půdy, OP letiště, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. II. třída ochrany zemědělské půdy, OP letiště, OP železnice, kanalizace jednotná, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

Z 06 Z 07

Z 09

OP letiště, OP nadzemního vedení 110 kV, bezpečnostní pásmo plynovodu, vodní tok, komunikační vedení, kabely 22 kV – ČEZ, nadzemní vedení 110 kV, plynovod STL – návrh, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., staré důlní dílo, poddolované území, OP silnice I. třídy, vzdálenost 50 m od okraje lesa

Z 10

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, záplavové území, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP nadzemního vedení 110 kV, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, nadzemní vedení 110 kV, vedení VN - Doly Bílina, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

Z 11

I. třída ochrany zemědělské půdy, OP letiště, parovod, horkovod, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

Z 12

I. třída ochrany zemědělské půdy, OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační trasy RR, nadzemní vedení 110 kV, OP nadzemního vedení 110 kV, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, staré důlní dílo, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

Z 13

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP nadzemního vedení 110 kV, OP plynovodu NTL a STL, OP plynovodu VTL, PKO – kabel, PKO - anodové uzemnění, plynovod STL, plynovod VTL, vodní toky, vodovodní přivaděč, protikorozní ochrana, odorizační stanice, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., významný krajinný prvek

Z 16

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, vodní toky, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., významný krajinný prvek, staré důlní dílo

Z 17

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační trasy RR, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační trasy RR, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště,I. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační trasy RR, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vzdálenost 50 m od okraje lesa OP letiště, plynovod STL – návrh, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

Z 18 Z 19 Z 20 Z 21

OP letiště , zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vzdálenost 50 m od okraje lesa

Z 22

OP letiště, plynovod STL, OP plynovodu NTL a STL, kabely 22 kV – ČEZ, kanalizace jednotná, oblast, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vzdálenost 50 m od okraje lesa

Z 23

OP letiště, lesy zvláštního určení, OP přírodního léčivého zdroje II.st., OP letiště, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vzdálenost 50 m od okraje lesa, významný krajinný prvek

Z 24

OP letiště, plynovod STL, OP plynovodu NTL a STL, kanalizace jednotná, městská památková zóna, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, parovod, horkovod, plynovod STL, vodovodní přivaděč, kanalizace jednotná, ochranné pásmo plynovodu NTL a STL, bezpečnostní pásmo plynovodu, městská památková zóna bez OP, zranitelná oblast, vnější území lázeňského místa, OP silnice I. třídy OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, vodojem, vodovod, vodovodní přivaděč, komunikační vedení, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., silnice II. třídy OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, aktivní zóna záplavového území, záplavové území, zrani-

Z 25

Z 27

Z 28


64


Označení

04/2012

Limity využití území telná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

Z 29

OP letiště, .II. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně

Z 33

OP letiště, OP plynovodu NTL a STL, plynovod NTL s STL, kanalizace jednotná, parovod, horkovod, městská památková zóna, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st

Z 34

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, vodovodní přivaděč, aktivní zóna záplavového území, záplavové území, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod I. st

Z 37

OP letiště, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

Z 38

OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, lesy zvláštního určení, aktivní zóna záplavového území, záplavové území, vodní toky, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., významný krajinný prvek, vzdálenost 50 m od okraje lesa

Z 39

OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, kanalizace jednotná, OP plynovodu NTL STL, OP železnice, plynovod STL, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, městská památková zóna, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., záplavové území OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu NTL STL, OP plynovodu VTL, plynovod STL, plynovod VTL, vnější území lázeňského místa, zranitelná oblast, vodovodní přivaděč, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, aktivní zóna záplavového území, záplavové území, plynovod VTL, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu VTL, nadzemní vedení 110 kV, nadzemní vedení 22 kV – ČEZ, OP nadzemního vedení 110 kV, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, kabely 22 kV – ČEZ, komunikační trasy RR, ČOV, vodní toky, lesy zvláštního určení, hospodářské lesy, vodovod, vodovodní přivaděč, významný krajinný prvek, LBC, LBK, RBC, Natura 2000 - evropsky významná lokalita, vnější území lázeňského místa, OP silnice I. třídy, sesuvné území, silnice III. třídy, vzdálenost 50 m od okraje lesa, staré důlní dílo, poddolované území, přírodní léčebné lázně, OP přír. léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., zranitelná oblast OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, aktivní zóna záplavového území, záplavové území, ČOV, OP nadzemního vedení 110 kV, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, kabely 22 kV – ČEZ, nadzemní vedení 110 kV, kanalizace jednotná, vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP silnice I. třídy, OP přír. léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., zranitelná oblast, staré důlní dílo, poddolované území OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, nadzemní vedení 110 kV, OP nadzemního vedení 110 kV, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační trasy RR, PKO – kabel, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., staré důlní dílo, vzdálenost 50 m od okraje lesa OP letiště, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, RBC, bezpečnostní pásmo plynovodu, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, sesuvné území, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, ochranné pásmo plynovodu VTL, plynovod VTL, vodovod, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice III. třídy OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu, plynovod VTL, komunikační vedení, nadzemní vedení 22 kV – ČEZ, vodovod, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice II. a III. třídy, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st

Z 40 Z 42

Z 43

Z 44

Z 48

Z 50 Z 51 Z 57

Z 58

Z 59

OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice II. a III. třídy, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st, vzdálenost 50 m od okraje lesa

Z 60

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační trasy RR, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice II. a III. třídy, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st,


65


04/2012

Označení


Z 61

OP letiště, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, vedení VN - Doly Bílina, kanalizace jednotná, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice II. a III. třídy, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st, vodovod, vzdálenost 50 m od okraje lesa

Z 62

OP letiště, OP elektrárny, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, komunikační trasy RR, teplovod, kanalizace –Doly Bílina, průmyslový vodovod, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st, poddolované území, sesuvné území, CHLÚ

Z 63

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, vodní toky, LBK, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, staré důlní dílo, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vzdálenost 50 m od okraje lesa, významný krajinný prvek

Z 64

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační vedení, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

Z 65

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační vedení, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., OP silnice II. a III. třídy

Z 66

OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, OP nadzemního vedení 22kV, nadzemní vedení 22kV, vedení VN – doly Bílina, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., plocha při okraji lesa

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Z06 – plocha pro individuální bydlení je vymezena v proluce mezi stabilizovanou nízkopodlažní zástavbou podél ul. K. H. Máchy a rekreační zástavbou zahrádkářských osad. Přirozeně dotváří a doplňuje okolní zástavbu. Plocha je přístupná účelovou komunikací, využívanou pro příjezd k přilehlé střelnici. Z07 – plocha bydlení v rodinných domech je vymezena v proluce mezi stabilizovanou zástavbou podél ul. K. H. Máchy, ul. Fišerova a ul. Železniční a železniční tratí. Záměr doplňuje oboustranné zastavění podél ul. K. H. Máchy a posiluje celkovou kompaktnost území za železniční tratí, kde převládá volnější zástavba a je zde vysoký podíl výrobních ploch. Z11 – plocha pro nízkopodlažní bydlení v ul. Čs. armády propojuje stabilizovanou obytnou zástavbu podél komunikace a je vymezena až k navrhované ploše přestavby (P02). Navržené bydlení doplňuje stávající proluku a dotváří oboustranné zastavění podél ul. Čs. armády. Z33 – plocha funkčně a prostorově propojuje smíšenou zástavbu podél ul. 5. května a Tyršova v severní části stávající proluky vymezené ulicemi 5. května, Opletalova a Pražská. Předpokládá se dotvoření kompaktní řadové zástavby v souladu s charakterem zástavby okolní. Realizace záměru přispěje ke zvýšení intenzity zástavby v městském centru a k jednoznačnému vymezení stávajícího prostoru proluky bez konkrétního využití. Součástí záměru je alternativně i výstavba parkovacího domu, integrovaného do smíšeného využití, resp. zástavby plochy. Z39 – navrhovaná komunikace navazuje na záměr přestavby stávajícího pěšího průchodu pod železniční tratí a propojení ul. Důlní po východní a západní straně trati. Stávající komunikace je navržena k přeložce tak, aby splňovala technické a bezpečnostní parametry příslušných norem s ohledem na její budoucí obousměrné využívání a napojení do ul. Důlní západně od železniční trati. Z40 – navrhovaná komunikace souvisí se záměrem propojení ul. Důlní po východní a západní straně železniční trati. Na ul. Důlní pod objektem Intersparu je navržena okružní křižovatka, do které je zaústěna přeložka ul. Vrchlického. Toto řešení je vhodnější z technického a bezpečnostního hlediska. Z61 – vymezená plocha je součástí rozvojové plochy pro bydlení v lokalitě Větrák, v proluce mezi stávající nízkopodlažní obytnou zástavbou. Tato část města představuje jednu z nejvýznamnějších rezidenčních zón s vysokým potenciálem rozvoje. Plocha funkčně a prostorově doplňuje okolní stabilizované plochy bydlení a přímo navazuje na plochu přestavby P06 v v rozsahu dnešních řadových garáží. Z62 – plocha je vymezena v průmyslové severní části správního území ve vazbě na stabilizovaný průmyslový areál Dolů Bílina - Úpravny uhlí Ledvice. Nachází se v území bývalé těžby, v izolované poloze


66


04/2012

od obytných částí města, v blízkosti Elektrárny Ledvice. Je určena pro skladování, resp. deponii a nakládku tříděného uhlí. Pro tento záměr je zpracována dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby12. Objekty a zařízení ve vymezené ploše budou mít dočasný charakter, odpovídající délce provozu těžebních aktivit v přilehlém území. Odůvodnění vymezení ploch, které představují zábor ZPF a PUPFL, je součástí kapitoly E. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

C.7.3. Vymezení ploch přestavby (k bodu 13 ÚP)

Plochy přestavby jsou vymezeny v souladu s § 43 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Vymezení ploch přestavby respektuje stanovené a vyhlášené limity využití území, jejichž výčet je součástí následující tabulky: Označení


P 01

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, parovod, horkovod, kanalizace jednotná, předávací stanice, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., záplavové území OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu NTL STL, OP plynovodu VTL, parovod, horkovod, plynovod NTL, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, parovod, horkovod, kanalizace jednotná,vodní tok, komunikační vedení, kabely 22 kV – ČEZ, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., významný krajinný prvek OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP vlečky, vlečka, kanalizace jednotná, objekt civilní ochrany, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, vedení VN - Doly Bílina, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, OP plynovodu NTL STL, vedení VN - Doly Bílina, vodovod, plynovod STL, kanalizace jednotná, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, OP hřbitova 100 m, OP krematoria 100m, OP železnice, komunikační trasy RR, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, městská památková zóna, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, komunikační vedení, komunikační trasy RR, kabely 22 kV – ČEZ, nemovitá kulturní památka, vodní toky, parovod, horkovod, trafostanice, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., OP vzdálenost 50 m od okraje lesa, významný krajinný prvek OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, kabely 22 kV – ČEZ, kanalizace jednotná, OP parovod, horkovod, vodovod, komunikační trasy RR, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, kabely 22 kV – ČEZ, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, parovod, horkovod, kanalizace jednotná, vodovod, trafostanice, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vzdálenost 50 m od okraje lesa

P 02

P 03

P 04 P 05 P 06 P 07 P 08

P 09

P 10

P 11

P 12

12

Snížení fugitivních emisí částic modernizací nakládky tříděného uhlí včetně jejího úplného vymístění z blízkosti obydleného území – dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (Severočeské doly a.s., Doly Bílina, Koder Teplice, 04/2011)


67


04/2012

Označení


P 14

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, záplavové území, bezpečnostní pásmo plynovodu, vodovodní přivaděč, komunikační vedení, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, kanalizace jednotná, plynovod NTL, plynovod STL, OP plynovodu NTL a STL, vedení VN - Doly Bílina, OP železnice, městská památková zóna, vodovod, kanalizace jednotná, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, OP železnice, vedení VN - Doly Bílina, plynovod STL, OP plynovodu NTL a STL, komunikační vedení, vodovod, městská památková zóna, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP plynovodu NTL a STL, plynovod NTL, záplavové území, aktivní zóna záplavového území, vodní toky, městská památková zóna, LBK, parovod, horkovod, kanalizace jednotná, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., významný krajinný prvek OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, LBK, komunikační vedení, parovod, horkovod, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, městská památková zóna, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod I. st. OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, záplavové území, aktivní zóna záplavového území, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu NTL a STL, OP plynovodu VTL, LBK, vodní toky, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, kabely 22 kV – ČEZ, komunikační trasy RR, plynovod NTL, plynovod STL, plynovod VTL, parovod, horkovod, vodovod, kanalizace jednotná, vodovodní přivaděč, průmyslový vodovod, kanalizace splašková výtlak, významný krajinný prvek, území ekologických rizik, poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa, vnější území lázeňského místa, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod I. a II. st., městská památková zóna OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, záplavové území, městská památková zóna, OP plynovodu NTL STL, kabely 22 kV – ČEZ, komunikační vedení, plynovod NTL, parovod, horkovod, vodovod, vodovodní přivaděč, kanalizace jednotná, kanalizace splašková výtlak, silnice II. a III. třídy, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

P 16

P 17

P 18

P 20 P 21 P 22

P 23

P 24

OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, OP hřbitova 100 m, kabely 22 kV – ČEZ, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

P 25

OP letiště, plynovod NTL návrh, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

P 26

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, kabely 22 kV – ČEZ, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

P 28

OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, městská památková zóna, záplavové území, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, vzdálenost 50 m od okraje lesa, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

P 29

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, městská památková zóna, záplavové území, kabely 22 kV – ČEZ, OP plynovodu NTL STL, plynovod NTL a STL, parovod, horkovod, vodovod, vodovodní přivaděč, kanalizace jednotná, komunikační vedení, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., nemovitá kulturní památka, významný krajinný prvek ze zákona, OP kulturní památky, vzdálenost 50 m od okraje lesa

P 32

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP železnice, parovod, horkovod, oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

P 33

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území

P 34

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, bezpečnostní pásmo plynovodu, kanalizace jednotná, vodovod, trafostanice, záplavové území, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

P 35

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační vedení, vodo-


68


04/2012

Označení

Limity využití území vodní přivaděč, vodovod, území ekologických rizik, záplavové území, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území

P 36

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační vedení, OP nadzemního vedení 110 kV, nadzemní vedení 110 kV, plynovod STL – návrh, PKO – kabel, kanalizace jednotná, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., silnice II. a III. třídy, OP silnice I. třídy, staré důlní dílo, významný krajinný prvek, poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa

P 37

OP letiště, 2. třída ochrany zemědělské půdy, OP nadzemního vedení 22kV, OP plynovodu STL, vedení VN – doly Bílina, kanalizace jednotná, vodovod, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., přír. léčebné lázně, zranitelná oblast

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY P01 – plocha v ul. Antonína Sovy je vymezena v rozsahu stávajícího objektu bez využití za účelem jeho přestavby na objekt drobné výroby a služeb, v souladu s využitím navazujícího území. P02 – plocha je vymezena v rozsahu bývalého areálu armády ČR, dnes jen částečně využívaného, který má charakter brownfield. Severovýchodní část města má převážně průmyslový charakter se stabilizovanými menšími výrobními provozy. ÚP podporuje tento způsob využití návrhem přestavby vojenského areálu na plochu smíšenou výrobní s kombinací drobné, řemeslné výroby a služeb. Variantně je v ploše P02 umožněno též umístění věznice, která by svým nadmístním významem posílila význam města v rámci kraje. P03 – plocha pro bydlení v rodinných domech doplňuje obytnou zástavbu podél severní hrany ul. Čsl. armády. Využívá části pozemku bývalé kotelny, který již není v plném rozsahu využíván, a doplňuje proluku mezi stabilizovanými plochami bydlení a plochou technického vybavení. P06 – vymezená plocha je součástí rozvojové plochy pro bydlení v lokalitě Větrák, v proluce mezi stávající nízkopodlažní obytnou zástavbou. Plocha přestavby je vymezena v rozsahu dnešních řadových garáží, jejichž kapacita bude nahrazena parkováním na pozemcích jednotlivých objektů a výstavbou nových parkovacích domů v jiné části města. Plocha navazuje na plochu pro bydlení v rodinných domech Z61. P09 – plocha je vymezena v rozsahu bývalého pivovaru, který je dnes bez využití a má charakter brownfield. Vymezení pro smíšenou funkci umožňuje umístění zařízení občanského vybavení, bydlení i nerušivé výroby. Nejvhodnější se z hlediska využití jeví umístění veřejného vybavení v oblasti kultury či sociální péče. Historická a architektonická hodnota objektu a poloha v centru města dodávají vymezené ploše významný ekonomický potenciál a rozvojovou atraktivitu. P10, P11 – plochy přestavby při ul. Litoměřická jsou vymezeny v rozsahu bývalých objektů komerční vybavenosti, které byly určeny pro obsluhu obyvatel přilehlého Sídliště Za Chlumem. Objekty jsou v současné době bez využití, ÚP navrhuje jejich přestavbu a integraci do ploch smíšených městských, což umožní umístění zařízení občanského vybavení, služeb, případně bydlení, dle potřeby. P14 – vymezená plocha dopravní infrastruktury je určena pro realizaci parkoviště pro návštěvníky sportovního areálu a sekundárně také obyvatele sídliště Teplická. P16, P17, P18 – záměry souvisí s úpravou dopravního systému města, kde základním předpokladem je realizace přeložky silnice I/13 a zklidnění stávající trasy. Ul. Důlní bude propojena v západovýchodním směru s ul. Bílinská (dnešní I/13) pod železniční tratí a převedena do kategorie silnic III. třídy. Součástí návrhu je přestavba pěší komunikace pod železniční tratí (P17), přestavba části ul. Důlní pod supermarketem Interspar až k ul. Bílinská (P18) a realizace okružní křižovatky na křížení uvedených úseků (P16). P20 – plocha je vymezena za účelem realizace okružní křižovatky na ul. Bílinská (stávající silnice I/13) na křížení s komunikací zajišťující přístup na železniční a autobusové nádraží, s cílem zajištění plynulosti a bezpečnosti dopravy. Záměr navazuje na další již realizované okružní křižovatky na této komunikaci a na navrhované okružní křižovatky (P21, P35).


69


04/2012

P21 – plocha je vymezena za účelem realizace okružní křižovatky na ul. Bílinská (stávající silnice I/13) na komunikaci zpřístupňující sportovní areál a stáčírnu minerální vody Kyselka za tokem Bíliny, s cílem zajištění plynulosti a bezpečnosti dopravy. Záměr navazuje na další již realizované okružní křižovatky na této komunikaci a na navrhované okružní křižovatky (P20, P35). P22 – plocha přestavby je vymezena v rozsahu stávajícího průjezdního úseku silnice I/13 (ul. Bílinská), která je Územním plánem navržena k přeložení. Stávající komunikace bude zklidněna, převedena do nižší kategorie a trasa bude využita pro realizaci cyklotrasy, resp. cyklostezky, včetně výsadby doprovodné zeleně, dotvářející charakter páteřní městské třídy. P25 – plocha pro bydlení v rodinných domech navazuje na stabilizované plochy bydlení po jižní hraně ul. Jenišovská. Využívá části pozemku původního vodohospodářského zařízení (vodojem), který již nadále není využíván. Plocha dotváří oboustranné zastavění ul. Jenišovská, spolu s navazující plochou pro bydlení v bytových domech (Z27), až k ul. Pražská. P28 – plocha pro bydlení je vymezena ve východní části původního areálu sportovního zařízení, která již pro tento účel není využívána. Plocha navazuje na stabilizovaný areál sportovní vybavenosti podél toku Syčivky v Žižkově údolí a doplňuje stabilizované plochy nízkopodlažní obytné zástavby po levém břehu toku. P29 – plocha vymezená v rozsahu dnešního Pivovarského náměstí a přilehlého okolí je navržena za účelem přestavby dopravně nevyhovující křižovatky a úpravy okolních ploch veřejné zeleně. Vzhledem k poloze v centru města je vhodné přeřešit toto území a integrovat ho do kompaktní smíšené zástavby. P32 – plocha komerčního občanského vybavení je vymezena za účelem výstavby obchodní galerie ve vazbě na železniční a autobusové nádraží, které představuje nejvýznamnější dopravní uzel města a s ohledem na intenzitu pěší dopravy také atraktivní území pro lokalizaci ekonomických aktivit. Plocha obchodní galerie navazuje na stávající objekt železničního nádraží. Rozsah je podložen dokumentací pro realizaci stavby „Obchodní galerie Bílina“ (ing. Straka – Sings, 1/2011). P33 – plocha je vymezena v západní části zastavěného území města, v návaznosti severně na plochy železniční dopravy, na průmyslová území a lom Bílina. Cílem vymezení plochy je dotvoření oboustranné zástavby podél ul. Důlní a doplnění stabilizované obytné a smíšené zástavby podél uvedené komunikace, což přispěje k celkovému oživení území. Předpokladem je realizace obytného objektu doplněné zařízením pro podnikání / komerční činnost. P35 – plocha je vymezena za účelem realizace okružní křižovatky na ul. Bílinská (stávající silnice I/13) na křížení s ul. Bílinská, s cílem zajištění plynulosti a bezpečnosti dopravy. Záměr navazuje na další již realizované okružní křižovatky na této komunikaci a na navrhované okružní křižovatky (P20, P21). Odůvodnění vymezení ploch, které představují zábor ZPF a PUPFL, je součástí kapitoly E. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

C.7.4. Vymezení systému sídelní zeleně (k bodům 15 – 19 ÚP)

Systém sídelní zeleně je v územním plánu města Bílina pojat jako soustava zelených ploch v zastavěném území města a dále ploch, které navazují na zastavěné území města a zprostředkovávají vazbu na krajinný prostor. Systém je vymezen podle přílohy č. 7, část I., odst.1, písm. c. vyhlášky č. 500/2006 Sb. a zahrnuje stávající plochy zeleně a plochy návrhové. SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ VE VZTAHU K VYMEZENÍ VYUŽITÍ PLOCH Systém sídelní zeleně je tvořen plochami zařazenými v kategoriích zeleň na veřejných prostranstvích, zeleň soukromá a vyhrazená, zeleň ochranná a izolační, zeleň přírodního charakteru a zeleň specifická. V souvislosti s vymezením systému sídelní zeleně ve vztahu ke kategoriím využití je nutno konstatovat, že rámcové členění ploch zeleně stanovené zákonem č. 183/2006 Sb., vyhláškou č. 501/2006 Sb. a zejména standardem pro digitální zpracování územních plánů v GIS, verze 2.2. (viz kap. C.2. Odůvod-


70


04/2012

nění ÚP – Stanovení ploch s rozdílným způsobem využití) nereflektuje logické členění systému zelených ploch v území. Vyhláška i metodika poměrně striktním rozdělováním ploch zeleně na zeleň v zastavěném území a mimo něj situaci značně znepřehledňují. V územním plánu města Bílina jsou proto veškeré návrhové plochy zeleně zařazeny do ploch nezastavitelných s kódem N. STÁVAJÍCÍ SOUČÁSTI SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Základ systému tvoří stávající plochy zeleně a plochy lesa, z nichž největší význam mají lokality městských parků a příměstských lesoparků (Chlum, Bezovka), zámeckého parkového areálu, parkového areálu lázní Kyselka a veřejná zeleň na plochách veřejných prostranství včetně uliční zeleně. Dominantním prvkem systému je lesopark na vrchu Chlum, který rovněž významným způsobem zasahuje do urbanismu celého města. Tvoří přírodní morfologický předěl mezi historickým jádrem města a Teplickým předměstím. Velmi významnou plochou v návaznosti na zastavěné území je lesopark zalesněný navazující na zámecký areál včetně ploch zeleně v údolí Lukovského potoka a Syčivky (Bezovka a Žižkovo údolí). Tyto plochy zprostředkovávají přechod do krajiny vazbou na plochy lesů a přírodní plochy (zarostlé sady). Podstatnou hodnotu z hlediska systému sídelní zeleně představuje lázeňský areál plynule přecházející v příměstské lesy a přírodní plochy vrchu Kaňkov. Nedílnou součástí systému jsou plochy zeleně, které nejsou územním plánem samostatně vymezeny a jsou nezbytnou součástí ploch s jiným využitím, zejména ploch bydlení (sídlištní zeleň, zahrady u rodinných domů), zeleň areálů výrobních podniků a vybavenosti a také zeleň podél komunikací (aleje, rabátka apod.). Další důležitou plochou zeleně zařazenou do jiné kategorie využití je plocha hřbitova (OH - občanská vybavenost – hřbitovy). V jižní okrajové části města (Pražské předměstí) navazuje na systém sídelní zeleně areál zahrádkářské osady s významným podílem zelených ploch. Jedná se o morfologicky komplikované území dotčené dopravní stavbou přeložky I/13 (obchvat města). Koridor stavby je nutné izolovat nejen protihlukovou stěnou, ale rovněž zabezpečit izolaci tělesa stavby dostatečně širokým pásem izolační ochranné zeleně. Specifickým prvkem systému sídelní zeleně je ochranná a izolační zeleň v průmyslových areálech a podél komunikací. Některé z ploch sídelní zeleně jsou součástí územního systému ekologické stability. Vzhledem k potřebě uceleného popisu tohoto sytému jsou veškeré jeho součásti uvedeny v kapitole C.9.3. Odůvodnění ÚP – Územní systém ekologické stability. DOPLNĚNÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Z hlediska doplnění systému sídelní zeleně novými plochami má největší potenciál niva toku Bíliny, v úseku od lázeňského areálu směrem k historickému jádru města je příhodná ke krajinářským a parkovým úpravám za účelem propojení těchto významných městských prostor. Územním plánem jsou zde navrženy dvě poměrně rozsáhlé plochy zeleně na veřejných prostranstvích N11 a N12 navazující na stávající sportoviště. Jejich vymezení je přínosné z urbanistického a kompozičního hlediska a velmi žádoucí též z důvodu doplnění ploch pro krátkodobou rekreaci a sportovní aktivity obyvatel města. Případná lokalizace sportovních zařízení je umožněna regulativy využití. Po předpokládaném vymístění tranzitní dopravy z přilehlé komunikace I. třídy bude možné řešit pás této komunikace a přiléhajícího toku Bíliny komplexně a vytvořit zde reprezentativní městský prostor. Na řeku Bílinu navazuje rovněž plocha zeleně ve veřejných prostranstvích N01 umístěná mezi korytem řeky Bíliny a plochami železniční dopravy v severní části města. Z hlediska systému sídelní zeleně bude plnit funkci rekreační a ochrannou. Další navrhovanou plochou zeleně na veřejných prostranstvích je plocha N06 mezi stávající obytnou zástavbou a návrhovými plochami pro bydlení Z17 a Z19 v severovýchodní části města při ulici Litoměřická. Jde o plochu parku prioritně určeného pro rekreaci obyvatel stávajícího sídliště „Za Chlumem“,


71


04/2012

výhledově též obyvatelům navrhované obytné zástavby v rozvojové zóně mezi ul. Čs. armády a uvažovanou trasou obchvatu. Park vytváří propojení mezi stávající rozptýlenou sídlištní zelení a souvislou plochou zeleně nezastavěného území v lokalitě Bezovka a dále lesoparkem Bezovka – Žižkovo údolí. Při ulici Jižní v prostoru mezi stávající sídlištní zástavbou Předměstí Újezd a navrhovanou trasou obchvatu je vymezena plocha navrhované zeleně na veřejných prostranstvích N09. Tato parková plocha bude prioritně určena pro rekreaci obyvatel stávajícího obytné zóny v městské části Předměstí Újezd a zároveň bude plnit izolační funkci vůči negativním dopadům navrhované stavby obchvatu města. V širším měřítku bude plocha navazovat na souvislé plochy přírodní zeleně národní přírodní rezervace Bořeň. Nejmenší návrhovou plochou zeleně ve veřejných prostranstvích je plocha N10 lokalizovaná ve svahu nad ulici Na Hradišti. Jde o plochu, která nahradí demolovanou původní zástavbu. V územním plánu je též navrženo doplnění systému sídelní zeleně plochami ochranné a izolační zeleně. První z nich je plocha N02, vymezená s cílem oddělit návrhové a přestavbové plochy pro bydlení (P03, Z13, Z14) a sport (Z16) od plochy pro průmyslovou výrobu (Z12) v ulici Sídliště Za Chlumem. Plochy N03 a N04 jsou lokalizovány v ochranném pásmu navrhovaného vedení VVN vedeném mezi zastavitelnými plochami pro bydlení Z13, Z17 a Z18 a pro sport Z16. Vzhledem k tomu, že v OP VVN není možné umístit prakticky žádné stavby mimo komunikační a parkovací plochy a využití OP pro sportovní či rekreační aktivity je problematické (zdravotní, bezpečností a psychologické aspekty), je navrženo využití plochy OP pro ochrannou zeleň. Plochy N30 a N31 jsou navrženy za účelem izolace koridoru železniční trati od stabilizovaných ploch a ploch přestavby vymezených podél ul. Důlní. Plochy jsou lokalizovány v OP dráhy, se zvýšenou hladinou hluku, zeleň přispěje jak k izolaci hygienické, tak vizuální. Velkou skupinu ploch ochranné a izolační zeleně představují plochy ochranné a izolační zeleně N17 – N28, které oddělují plochy stávající zástavby a navržené zastavitelné plochy od trasy přeložky I/13 – obchvatu města Bílina. Obchvat města je navržen s cílem odklonit tranzitní dopravu procházejí centrem města. Výhledově navržené čtyřpruhové uspořádání komunikace do budoucna umožní vysokou intenzitu silničního provozu, což přinese negativní dopady na přilehlou zástavbu, zejména zvýšení imisí a hlukového zatížení. Plochy izolační zeleně jsou tedy navrženy ve všech místech kontaktu navrhované trasy obchvatu se stávající zástavbou. V zahloubeném segmentu vymezené trasy obchvatu při ul. Mládežnická je navržen překryv zelení, s ochrannou / izolační funkcí, propojující systém sídelní zeleně zastavěného území na vnitřní straně obchvatu a územím zahrádkářské osady pod Bořní. Vymezení nezastavitelných ploch respektuje stanovené a vyhlášené limity využití území, jejichž výčet je součástí následující tabulky: Označení


N 01

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP železnice, komunikační trasy RR, komunikační vedení, ČOV, parovod, horkovod, kanalizace jednotná, vodovodní přivaděč, vodovod průmyslový, kanalizace splašková výtlak, LBC, záplavové území, aktivní zóna záplavového území, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

N 02

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační trasy RR, OP nadzemního vedení 110 kV, nadzemní vedení 110 kV, plynovod VTL, OP plynovodu VTL, parovod, horkovod, vodovodní přivaděč, staré důlní dílo, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

N 03

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP nadzemního vedení 110 kV, nadzemní vedení 110 kV, vodní toky, bezpečnostní pásmo plynovodu, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., významný krajinný prvek

N 04

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP nadzemního vedení 110 kV, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační trasy RR, nadzemní vedení 110 kV, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

N 06

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, kabely 22 kV – ČEZ, komunikační trasy RR, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.


72


04/2012

Označení


N 07

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

N 08

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu NTL STL, OP plynovodu VTL, plynovod STL, plynovod VTL, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vnější území lázeňského místa

N 09

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu NTL STL, OP plynovodu VTL, plynovod STL, plynovod VTL, vodovodní přivaděč, vodovod, odorizační stanice, PKO – kabel, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vymezené zóny havarijního plánování, sesuvné území

N 10

OP letiště, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, městská památková zóna, nemovitá kulturní památka, OP kulturní památky, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vzdálenost 50 m od okraje lesa

N 11

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, komunikační vedení, kanalizace jednotná, vodovodní přivaděč, záplavové území, aktivní zóna záplavového území, vodní toky, městská památková zóna, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vnější území lázeňského místa, významný krajinný prvek

N 12

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, záplavové území, aktivní zóna záplavového území, vodovodní přivaděč, městská památková zóna, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod I. st.,

N 13

OP letiště, OP nadzemního vedení 22 kV – ČEZ, komunikační trasy RR, vodovodní přivaděč, lesy zvláštního určení, hospodářské lesy, nemovitá kulturní památka, OP kulturní památky, LBC, LBK, městská památková zóna, vnější území lázeňského místa, vnitřní území lázeňského místa, vzdálenost 50 m od okraje lesa, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod I. a II. st., významný krajinný prvek, sesuvné území

N 14

OP letiště, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., OP silnice I. třídy

N 15

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., OP silnice I. třídy, vnější území lázeňského místa

N 17

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vnější území lázeňského místa

N 18

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

N 19

OP letiště, vodojem, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., sesuvné území, přírodní léčebné lázně

N 20

OP letiště, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., sesuvné území

N 23

OP letiště, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., sesuvné území

N 25

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., sesuvné území

N 26

OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, komunikační vedení, vodovod, kabely 22 kV – ČEZ, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., silnice II. třídy

N 27

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., staré důlní dílo, vzdálenost 50 m od okraje lesa

N 28

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu VTL, OP nadzemního vedení 110 kV, nadzemní vedení 110 kV, komunikační trasy RR, vedení VN - Doly Bílina, , zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., staré důlní dílo, vzdálenost 50 m od okraje lesa

N 29

OP letiště, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, bezpečnostní pásmo


73


04/2012

Označení

Limity využití území plynovodu, odorizační stanice, vodovodní přivaděč, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., vnější území lázeňského místa

N 30

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP železnice, komunikační trasy RR, kanalizace jednotná, průmyslový vodovod, záplavové území, aktivní zóna záplavového území, CHLÚ, poddolované území, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

N 31

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, OP vlečky, vlečka, kanalizace jednotná, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území

N 32

OP letiště, kanalizace jednotná, parovod, horkovod, městská památková zóna, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

N 33

OP letiště, II. třída ochrany zemědělské půdy, OP železnice, OP plynovodu NTL STL, plynovod STL, vedení VN - Doly Bílina, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

N 34

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP silnice I. třídy

N 35

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, kabely 22 kV – ČEZ, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP silnice I. třídy

N 36

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP silnice I. třídy, staré důlní dílo

N 37

OP letiště, bezpečnostní pásmo plynovodu, komunikační vedení, vedení VN - Doly Bílina, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa, OP silnice I. třídy

N 38

OP letiště, OP nadzemního vedení 110 kV, nadzemní vedení 110 kV, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa, staré důlní dílo

N 39

OP letiště, OP nadzemního vedení 110 kV, nadzemní vedení 110 kV, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa, staré důlní dílo

N 40

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, vedení VN - Doly Bílina, LBC, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., poddolované území, vzdálenost 50 m od okraje lesa, staré důlní dílo

N 41

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační trasy RR, zranitelná oblast, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st., přírodní léčebné lázně, vzdálenost 50 m od okraje lesa, staré důlní dílo

N 42

OP letiště, LBC, LBK, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, staré důlní dílo

N 43

OP letiště, I. a II. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, PKO – kabel, záplavové území, aktivní zóna záplavového území, vodní toky, LBC, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, významný krajinný prvek,

N 44

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, komunikační vedení, nadzemní vedení 22 kV – ČEZ, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice III. třídy

N 45

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, vodovodní přivaděč, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice III. třídy

N 46

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP plynovodu VTL, plynovod VTL, vodovodní přivaděč, vodovod, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice III. třídy

N 47

OP letiště, I. třída ochrany zemědělské půdy, zranitelná oblast, přírodní léčebné lázně, silnice III. třídy, OP přírodního léčivého zdroje a zdroje min. vod II. st.

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH ZELENĚ N01 – plocha mezi tokem řeky Bíliny a trasou silnice I/13 je navržena k realizaci veřejné zeleně jako součást celoměstského systému zeleně, k posílení přírodního charakteru řeky jako významného kom-


74


04/2012

pozičního prvku městské struktury a zároveň k prostorové izolaci toku od tělesa železniční trati. Plocha je součástí navrhovaného lokálního biocentra k doplnění ÚSES na správním území města. N10 – plocha veřejné zeleně navazuje na zámecký lesopark a rozšiřuje jeho plochu v jihozápadním směru do stabilizované smíšené městské zástavby. Propojuje území lesoparku se stávající plochou veřejné zeleně před branou bývalých městských hradeb nad ul. Tyršova. N11 – plocha mezi tokem řeky Bíliny a trasou silnice I/13 je navržena k realizaci veřejné zeleně jako součást celoměstského systému zeleně, k doplnění ploch zeleně podél toku Bíliny a k posílení přírodního charakteru řeky jako významného kompozičního prvku městské struktury. N29 – plocha ochranné zeleně se nachází podél ul. Jižní, kde izoluje navrhovanou plochu obytné zástavby (Z25) od stávající kotelny a přilehlé komunikace. Na východní straně pokračuje plochou ochranné a izolační zeleně (N08), se kterou vytváří souvislou plochu zeleně izolující navrhovanou zástavbu od sídliště Újezdské Předměstí. Plocha je v souladu se Změnou č. 2 ÚPSÚ Bílina (schválena 9/2005) – ochranná zeleň. N30 – plocha ochranné a izolační zeleně je vymezena mezi stabilizovanými areály lehké výroby a tělesem železniční dráhy. Je určena k prostorové a vizuální izolaci obou funkcí a k propojení ploch sídelní zeleně k dotvoření uceleného kontinuálního celoměstského systému. N31 – plocha ochranné a izolační zeleně je vymezena mezi stabilizovaným areálem lehké výroby a smíšenou zástavbou v ul. Důlní. Je určena k prostorové, vizuální a hygienické izolaci obou funkcí a k propojení ploch sídelní zeleně k dotvoření uceleného kontinuálního celoměstského systému. N32 – plocha veřejné zeleně je vymezena v jižní části dnes nevyužitého prostoru mezi ul. 5. května, Opletalova a Pražská. Navazuje na navrhovanou smíšenou plochu Z33 a zajišťuje integraci a stabilizaci zeleně v centru města. N33 – plocha vymezená v rozsahu stávající komunikace propojující ul. Důlní pod železniční tratí je v souvislosti s přeložkou a rozšířením této komunikace navržena k integraci do okolních ploch veřejné zeleně. Důvodem návrhu je skutečnost, že po realizaci stavby nové komunikace nebude nadále původní trasa využívána. N34, N36, N37 – plochy vymezené v rozsahu stávající místní komunikace propojující Bílinu a Chudeřice jsou určeny k integraci do okolních ploch přírodních, po realizaci obchvatu města včetně napojení na stávající trasu silnice I/13, v jejímž důsledku již tuto komunikaci nebude možné nadále využívat a dojde k jejímu odstranění. Navrhované využití (plocha přírodní) přispěje k prostorové a hygienické izolaci stavby obchvatu a snížení budoucích dopadů provozu na přeložce silnice I/13. N41, N42 – plochy jsou součástí protipovodňových opatření na západním okraji Radovesické výsypky. Jsou vymezeny za účelem výstavby odvodňovacího příkopu o celkové délce 4,16km, který bude napojen na stávající systém příkopů a vyústěn do vodoteče Bílina. Příkop je veden v souběhu s navrhovanou trasou obchvatu města. N45 – plocha vymezená v rozsahu úseku stávající silnice III/2577 je určena k integraci do okolních ploch zemědělských, po realizaci obchvatu města a mimoúrovňové křižovatky včetně přeložky silnice, v jejímž důsledku již tuto komunikaci nebude možné nadále využívat a dojde k jejímu odstranění. Navrhované využití (plocha zemědělská) je nejvhodnější s ohledem na využití okolního území (ZPF). N47 – plocha vymezená v rozsahu úseku stávající silnice II/257 je určena k integraci do okolních ploch zemědělských, po realizaci obchvatu města a mimoúrovňové křižovatky včetně přeložky silnice, v jejímž důsledku již tuto komunikaci nebude možné nadále využívat a dojde k jejímu odstranění. Navrhované využití (plocha zemědělská) je nejvhodnější s ohledem na využití okolního území (ZPF). Odůvodnění vymezení ploch, které představují zábor ZPF a PUPFL, je součástí kapitoly E. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.


75


C.8.

04/2012

Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování

C.8.1. Dopravní infrastruktura Z nadregionálního hlediska byly zásady uspořádání a návrhu dopravní infrastruktury území stanoveny ve vydaných Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (9/2011). V rámci této dokumentace je ve správním území města vymezen koridor pro realizaci záměru optimalizace celostátní železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov, která je součástí rozvojové osy OS7 a také transevropské sítě TEN-T (ostatní). a) SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA (k bodům 21 - 22 ÚP)

Problematikou současného stavu a budoucích potřeb silniční dopravy a infrastruktury v širším regionu se podrobně zabývala Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. třídy v Ústeckém kraji vypracovaná společností Valbek v roce 2003. Tato práce na základě podrobných rozborů stanovila priority dalšího postupu výstavby a modernizace silničních tras a byla jedním z podkladů pro práce na Návrhu nového územního plánu města. Páteřními trasami základního komunikačního systému města jsou průjezdní úseky silniční sítě a to silnice I/13, II/257 a další trasy silnic III. třídy. Trasa silnice I/13 je komunikační páteří celého širšího podkrušnohorského pásu území severozápadních a severních Čech. Trasa této silnice je v současné době stabilizována ve stopě vedené od silnice I/6 v Karlových Varech, přes Chomutov, Most a Bílinu do Teplic, odkud dále pokračuje do Děčína a Liberce a přes hraniční přechod Habartice do Polska, silnice I/13 je rovněž součástí mezinárodního tahu E 442. PŘELOŽKA SILNICE I/13 (k bodům 23 - 24 ÚP)

Průjezdní úsek silnice I/13, procházející vlastním katastrálním územím města Bílina, je v současnosti považován za jeden z nejproblémovějších v celém jejím průběhu, a to jak z hlediska podmínek pro průjezdnou silniční dopravu, tak z hlediska negativních dopadů na životní prostředí města vyvolaných provozem na trase. Trasa silnice I/13 je městem vedena v údolní poloze podél regulovaného toku řeky, pro celé město má jednoznačně páteřní komunikační význam. Průjezdní úsek je veden převážně ve dvoupruhovém uspořádání se značným počtem křižovatek a příčných napojení a vytváří výrazně obtěžující bariérové účinky s řadou negativních dopadů na životní prostředí, přitom kapacitní možnosti této trasy jsou vyčerpány. Průjezdní úsek silnice I/13 je v současnosti zatížen necelými 20.000 vozidel v běžném pracovním dni, s podílem asi 20% těžkých vozidel z celkového počtu v dopravním proudu. Problematikou vedení průjezdního úseku silnice I/13 v prostoru města Bílina se v minulosti zabývala řada studijních prací, naposledy pak studie „Silnice I/13 – Bílina obchvat a průtah“ vypracovaná firmou VPÚ DECO Praha a.s. a ve spolupráci s firmou Pragoprojekt a.s., Atelier Praha, v termínu 06/2008. Tato studie v několika variantách, vedoucích v obchvatových polohách po západním i východním obvodu města nebo také v osové poloze páteřního průtahu, řešila vedení trasy průjezdního úseku silnice I/13 ve vlastním katastrálním území města. Rovněž s ohledem na závěry provedeného dopravněinženýrského posouzení, které bylo součástí studie, byly varianty navrhované přeložkové trasy řešeny ve dvoupruhovém uspořádání návrhové kategorie S11,5/80. Na základě řady následných jednání se jako varianta „doporučená“ k dalšímu sledování ustálila v poloze procházející po východním obvodu zastavěného území dle varianty „A“ tzv. „červená“, která rovněž vycházela ze současného schváleného územního plánu města. Ve schváleném Zadání pro vypracování nového územního plánu města Bílina je však stanoven požadavek na návrh vedení přeložkové trasy silnice I/13 ve východní obchvatové poloze s určením její návrDHV CR, spol. s r.o.

76


04/2012

hové kategorie - S24,5/90, která vychází z dosud platného územního plánu města. S ohledem na tuto skutečnost byla v průběhu prací na návrhu ÚP vypracována ověřovací studie, která v podstatě na „prodloužení“ původní výše uvedené studie, v úrovni potřeb podkladového materiálu pro územní plán, ověřila dopady uplatnění a stanovila průmět požadované směrově dělené čtyřpruhové silniční kategorie do řešeného správního území města. Tato studie byla vypracována zpracovatelem dopravní části územního plánu ve spolupráci s firmou VPÚ DECO Praha a.s. Na základě vypracovaného návrhu územního plánu a řady dalších jednání s rozhodujícími orgány dopravy byl následně přijat závěr s doporučením na zapracování navrhované obchvatové trasy silnice I/13 v návrhu v základním dvoupruhovém uspořádání návrhové kategorie S11,5/80. Navrhovaná plocha obchvatové trasy silnice I/13, včetně navrhovaných ploch pro křižovatky a vyvolaných přeložek křižujících komunikací je v návrhu vymezeno jako zastavitelné území. Dále se v návrhu vymezuje rezerva plochy pro budoucí zkapacitnění obchvatové trasy a umístění čtyřpruhové směrově dělené komunikace návrhové kategorie S24,5/80. Vymezení rezervní plochy pro budoucí zkapacitnění obchvatové trasy již ve fázi návrhu považujeme za potřebné a vhodné, především s ohledem na otevření prostoru pro jisté variantní možnosti etapové realizace stavby, kdy například již v prvé fázi by mohly být realizovány zemní práce v rozsahu budoucího uspořádání obchvatové trasy. Územní plán tedy vychází z návrhu vedení přeložkové trasy ve smyslu původní ověřovací studie vypracované ve společnosti VPÚ DECO Praha a.s., ve spolupráci s firmou Pragoprojekt a.s., Atelier Praha (06/2008). Navrhovaná obchvatová trasa silnice I/13 je vedena v parametrech návrhové kategorie S11,5/80 s tím, že důležité parametry trasy budou vyhovovat pro uplatnění směrodatné rychlosti 90 km/h ve smyslu příslušných ustanovení ČSN 73 6101. Navazující studie vypracovaná Atelierem PROMIKA sro. ve spolupráci s VPÚ DECO Praha a.s. (10/2009), pak na základě úvodní studie řešila problematiku zkapacitnění obchvatové trasy silnice I/13 a možnosti a územní dopady umístěním čtyřpruhové směrově dělené komunikace návrhové kategorie S24,5/80. Návrh vedení obchvatové trasy silnice I/13 v uspořádání směrově dělené trasy návrhové kategorie S24,5/80 byl pak zapracován do Návrhu územního plánu. V souvislosti s opakovanými problémy se záplavami na dolním toku Syčivky, které v minulém roce citelně zasáhly také centrum města, bylo rozhodnuto o vypracování dokumentace pro územní řízení ve věci návrhu protipovodňových opatření, které by řešily a minimalizovaly následky případných dalších povodní. Návrh protipovodňových opatření předpokládá úpravy koryta toku Syčivky a vytvoření odpovídajících kapacit retenčních nádrží pro zachycení povodňových vod, včetně návrhu ochranných hrází proti možným zaplávám do zastavěného území města. Vzhledem k tomu, že již od prvé fáze prací na návrhu protipovodňových opatření bylo zřejmé, že se tyto záměry dostávají do zásadního střetu s navrhovanou obchvatovou trasou silnice I/13, bylo rozhodnuto o svolání koordinačního jednání a následném vypracování koordinační studie, která bude zohledňovat jak požadavky na obchvatovou trasu silnice I/13, tak požadavky na navrhovaná protipovodňová opatření na toku Syčivky. Oproti původnímu návrhu přeložkové trasy silnice I/13 byl v nové koordinační studii na základě nových skutečností původní záměr upraven a to v rozsahu úseku trasy od staničení cca v km 5,2 až do konce trasy k připojení na stávající stopu při výjezdu z města na Teplice. Celková délka navrhované obchvatové trasy silnice I/13 je cca 7,86 kilometru. Do upraveného návrhu byla dále zapracována nová trasa místní komunikace vedoucí od sídliště Za Chlumem směrem na sever přes prostor Radovesické výsypky ve směru na Kostomlaty pod Milešovkou a to v souladu s předanou podkladovou dokumentací k územnímu řízení vypracovanou ve společnosti Báňské projekty Teplice. V souvislosti s navrhovanou úpravou stopy místní komunikace byly tvarově upraveny a přizpůsobeny křižovatkové větve dříve navrhované deltovité MÚK Teplické předměstí v km 5,36. Začátek přeložkové trasy silnice I/13 je situován do prostoru vstupu do vlastního katastrálního území města ze směru od Mostu. Přeložková trasa navazuje přechodovým úsekem na současnou stopu silnice I/13, která je zde vedena ve čtyřpruhovém směrově děleném uspořádání dříve užívané kategorii S 22,5/80. Dva jízdní pruhy obchvatové přeložkové trasy začínají stoupat v podélném sklonu cca 4 – 4,5% z údolní polohy po západním úbočí Bořeně a severních svazích Skalky až k lokálnímu vrcholu trasy v km 2,1. Zbývající dva jízdní pruhy připojují stávající trasu průjezdního úseku procházející městem podél toku řeky. V prostoru lokálního vrcholu v km 2,1 přeložková trasa prochází prostorem za-


77


04/2012

hrádkářských kolonií ležících jižně od Újezdského a Pražského předměstí. S ohledem na požadavek pořizovatele uplatněný ve schváleném zadání územního plánu je navrženo částečné překrytí přeložkové trasy a vedení v tunelovém úseku. Původní územní plán předpokládal v tomto úseku vedení přeložkové trasy v hloubeném tunelu. Dle provedených předběžných geotechnických posudků, které byly doloženy v původní studii VPÚ DECO, se však jedná o sesuvné území a navrhované řešení se ukazuje jako krajně problémové, vzhledem k tomu že by mohlo dojít k aktivaci sesuvu. Proto v předkládaném návrhu je niveleta přeložkové trasy vedena v hloubce, která umožňuje vytvoření překrytého úseku v pozici nehluboko pod stávajícím povrchem terénu, která však v dotčeném úseku umožní sledování stávajícího průběhu přilehlého terénu. Návrh počítá s nutností ochrany tohoto řešení pilotovou stěnou vedenou podél jižní strany, pro zajištění stability území. Rozsah technických opatření bude však nezbytné upřesnit po provedení všech potřebných průzkumových prací v následných stupních dokumentace. Obchvatová trasa dále klesá k přechodu Žižkova údolí s potokem Syčivka, v tomto úseku v km 2,758 je navržena mimoúrovňová osmičková křižovatka na připojení silnice II/257 ze směru od Loun a napojení přeložky silnice III/2577 na Kučlín. Od přechodu Žižkova údolí trasa opět stoupá v podélném sklonu 6% k druhému lokálnímu vrcholu v km 4,1, zde trasa prochází v poměrně hlubokém zářezu přes lokální terénní hřeben. Dále již přeložková trasa pokračuje po úbočí Radovesické výsypky k upravované MÚK Teplické předměstí v km 5,36 a dále klesá do údolní polohy k připojení do stávající stopy ve směru na Teplice. Oproti původnímu návrhu byla mírně posunuta osa navrhované přeložky silnice I/13 směrem ke stávajícímu protihlukovému valu a to s ohledem na nutnost zvětšení rozsahu volných ploch, které je třeba využít pro rozvinutí odpovídajících kapacit protipovodňových opatření. Oproti původnímu návrhu studie byla rovněž upravena přeložková trasa silnice I/13 v prostoru osmičkové MÚK Bílina-sever situované v údolnicovém oblouku trasy před připojením na stávající stopu ve směru na Teplice. Původní návrh, který v podstatě nerespektoval a likvidoval stávající vodohospodářská zařízení na dolním toku, byl nově upraven tak, aby mohl být vytvořen odpovídající prostor pro rozvinutí dostatečných kapacit retenční nádrže a dalších požadovaných protipovodňových opatření – úprava koryta toku a návrh ochranných hrází. Přeložková trasa silnice I/13 se dále již připojuje se do současné stopy stávající čtyřpruhové silnice I/13 v prostoru před mostem přes řeku Bílinou u ČOV a pokračuje ve směru na Teplice. Na základě provedených ekologických hodnocení bylo konstatováno, že realizací záměru výstavby a provozováním silničního obchvatu silnice I/13 nedojde k poškození přírodních stanovišť a biotopů, ale naopak dojde ke zmírnění dopadů ze silniční dopravy na páteřní trase silnice I/13 na životní prostředí města. Celková délka navrhované obchvatové trasy silnice I/13 je cca 7,86 km, s přechodovými úseky na obou koncích pak téměř 8 km. Na přeložkové trase jsou navrženy celkem 4 mimoúrovňové křižovatky, které zajišťují vazby na komunikační systém města a zájmového území:

na připojení jednosměrných větví ve směru od Mostu do města a opačně na stávající stopu páteřní komunikace,

v km 2,758 je navržena osmičkovitá křižovatka pro připojení silnice II/257 Bílina – Louny a krátké přeložky silnice III/2577 na Kučlín a Razice,

v km 5,360 je navržena deltovitá křižovatka pro připojení místní komunikace Litoměřická, která zajišťuje vazby na sídliště Za Chlumem a Teplické předměstí,

v závěru přeložkové trasy je navržena deltovitá křižovatka s připojením páteřní trasy sběrné komunikace Bílinská a připojení místní komunikace ve směru na Chotějovice a Chudeřice.

(k bodu 25 ÚP)

Ponechání stávající páteřní trasy průjezdního úseku silnice I/13 – ul. Bílinská v silniční síti a její převedení do kategorie silnic III. třídy po realizaci přeložkové trasy silnice I/13 je navrženo s ohledem na zajištění potřeb širších vazeb silniční dopravy. Převedení tranzitní dopravy na městský obchvat umožní zklidnění stávající trasy silnice I/13 včetně výstavby cyklotrasy.


78


04/2012

(k bodu 26 ÚP)

S ohledem na zvýšení bezpečnosti provozu na trase stávajícího průjezdního úseku silnice I/13, požadavku na účinné snížení jízdních rychlostí uvnitř zastavěného území města a také doporučovanou zásadu jisté homogenity komunikačního úseku územní plán navrhuje přestavbu trojice zbývajících křižovatek - Bílinská x Kyselská, Bílinská x Železniční stanice, Bílinská x Teplická - do tvaru okružních křižovatek. SILNICE II. A III. TŘÍDY (k bodům 27 - 30 ÚP)

Silnice II/257 v širších územních a komunikačních souvislostech zajišťuje vazby ve směru na jih od města k trase silnice I/15 (Most – Lovosice, D8) a dále k silnici I/28 (křižovatka se silnicí I/15 Skršín – Louny). V současné době silnice vstupuje do města od jihu na Pražském předměstí, průjezdní úsek klesá kolem areálu nemocnice ulicí Pražskou a dále Spojovací až k připojení na ulici Bílinskou v křižovatce u prodejny Lidl. Převedení tranzitní dopravy na městský obchvat dojde ke zklidnění dopravního zatížení na stávající silnici II/257, která výstavbou městského obchvatu ztratí svůj tranzitní charakter. Po realizaci přeložkové trasy silnice I/13 bude silnice II/257 ukončena v osmičkové křižovatce na hlavní trase, současná trasa průjezdního úseku pak bude s ohledem na zajištění širších komunikačních vazeb převedena do kategorie silnic III.třídy. Územní plán respektuje stávající vedení silnice II/256 a dalších navazujících navazující silnic III. třídy procházejících správním územím, to je silnice III/2577, III/2538 a III/25316. Územní plán považuje tyto trasy v podstatě za stabilizované s výjimkou úseku trasy silnice III/2538, v ulicích Břežanská a Mostecká, v úseku od připojení na ulici Bílinskou až po ulici Boženy Němcové. Na všech trasách silnic III. třídy je třeba v dlouhodobém horizontu počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/60(50). Silnice II/256 zajišťuje propojení mezi silnicemi I/13 a I/27 (Želenice – Lom) a prochází západním okrajem správního území v délce cca 370 metrů. Trasa je považována za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice III/2577 je vedena od křižovatky na silnici II/257 krátkou přeložkou k napojení do stávající stopy a dále ve směru na Kučlín a Razice. Trasa je považována za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice III/2538 je vedena od křižovatky na páteřní trase stávajícího průjezdního úseku silnici I/13 mostem přes Bílinu ulicí Břežanskou do Mostecké a stoupá kolem hřbitova směrem na západ od města do Braňan. Úsek ve stoupání je veden v poměrně obtížných parametrech točkovité trasy, přesto je třeba s ohledem na terénní poměry považovat trasu za dlouhodobě stabilizovanou. Územní plán navrhuje nové komunikační propojení pod jižním zhlavím železniční stanice vedeného od průjezdního úseku silnice I/13 k připojení na průjezdní úsek silnice III/25316, které zajistí nové vazby pro automobilovou dopravu a rovněž novou kvalitu pro pěší a cyklistický provoz. Realizace nového komunikačního propojení je v souladu se schváleným Zadáním a rovněž záměry minulého územního plánu. Navrhovaná trasa vytváří předpoklady pro převedení stopy průjezdního úseku silnice III/2538 z Břežanské a Mostecké ulice, což jsou exponované úseky procházející kolem budovy gymnazia a základní školy, do nové pozice procházející ulicí Důlní a Boženy Němcové a vytvoření zóny dopravního omezení v dotčeném úseku ulic Břežanská, Mostecká, Lidická a Fišerova. Územní plán doporučuje s ohledem na technickou náročnost tohoto záměru vypracování samostatné technické prověřovací studie, která bude provedena na podkladu podrobného geodetického zaměření dotčeného území. Silnice III/25316 je v současné době vedena od křižovatky se silnicí III/2538 za nadjezdem železniční tratě v Mostecké ulici do ulice Boženy Němcové a dále pokračuje ulicí Důlní. Nutno konstatovat, že tato trasa pro celý západní zanádražní sektor města má páteřní komunikační charakter, prochází touto výrobní a skladovou zónou a postupně jsou na ni připojovány jednotlivé účelové komunikace s vjezdy, parkovišti a vstupy do jednotlivých areálů. Trasa dále pokračuje prostorem místní části Chudeřice na sever, podjezdem kříží železniční trať a směrově dělenou trasu silnice I/13 a dále pokračuje na Chotě-


79


04/2012

jovice a Hostomice. S ohledem na páteřní charakter ve výrobní zóně je třeba považovat tuto trasu rovněž za dlouhodobě stabilizovanou. Z hlediska širších komunikačních souvislostí ve vazbách na navazující území sousedních katastrálních území je možno konstatovat, že územní plán je v souladu s územně plánovací dokumentací okolních obcí. Územní plán respektuje návrh komunikačního propojení Bílina (Chotějovice) – Světec vymezený v ÚPO Světec, který je však zcela veden mimo správní území města Bílina. Navrhované komunikační propojení je vedeno od napojení na silnici III/25316 v Chotějovicích částečně s využitím tělesa a objektů bývalé vlečky až k připojení na silnici II/258 ve Světci. Všechny výše popsané trasy silnic III. třídy procházející řešeným územím, i přes jejich místy obtížné návrhové parametry, je třeba považovat dlouhodobě za stabilizované. Jisté úpravy na těchto trasách lze předpokládat pouze v návaznosti s případnou přestavbu páteřních komunikačních tras, jinak pro návrhové období je možné počítat pouze s pracemi v rámci běžné silniční údržby. Na všech trasách silnic III. třídy je třeba v dlouhodobém horizontu počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/60(50). INTENZITA SILNIČNÍHO PROVOZU Přehled o současných intenzitách silničního provozu dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR. V následující tabulce jsou informativně po jednotlivých sčítacích stanovištích uvedeny hodnoty zatížení zjištěné v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2010 ve městě samotném a na hlavních přístupových trasách. Hodnoty zatížení jsou uvedeny v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2010 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku. Silnice I/13 I/13 I/13 I/13 I/13 II/257 II/257 II/257 III/2538 III/2538 III/25316

Stanoviště Místo 4-0866 4-0850 4-0842 4-3171 4-3179 4-0843 4-0841 4-0840 4-2791 4-2790 4-3990

Chotějovice ul. Bílinská - sever - u ČS ul. Bílinská, křiž. Pivovarská ul. Bílinská, křiž. Spojovací hranice okr. Most a Teplice ul. Spojovací ul. Pražská Hrobčice ul. Mostecká Braňany ul. Důlní

Intenzity automobilové dopravy – rok 2010 těžká 3228 2986 2986 3355 2939 690 467 467 119 115 603

osobní 15787 13271 13271 13056 11043 5569 2180 2180 646 680 1813

motorová 58 68 68 59 52 43 14 14 4 26 10

součet 19073 16325 16325 16470 14034 6302 2661 2661 769 821 2426

%T 16,9 18,3 18,3 20,4 20,9 10,9 17,5 17,5 15,5 14,0 24,8

SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ (k bodům 31 - 37 ÚP)

Výše popsané průjezdní úseky silniční sítě vytvářejí páteřní komunikační systém vlastního řešeného katastrálního území města. Na tyto páteřní trasy jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení městských částí a sektorů, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Základní nosný skelet průjezdních úseků silniční sítě dále doplňují místní komunikace lokálního páteřního sběrného charakteru (funkční skupina C), kterými mohou být případně vedeny linky hromadné dopravy, ale pro přilehlé objekty již zajišťují přímou komunikační obsluhu, jedná se o následující komunikační úseky: -

v severovýchodním kvadrantu města to je trasa vedená od okružní křižovatky na Bílinské u nákupního centra Plus ulicí Pivovarskou do Litoměřické a dále až budoucímu připojení na pře-


80


04/2012

ložkovou trasu silnice I/13, systém dále doplňuje trasa vedená od Pivovarského náměstí ulicí Teplickou až k budoucímu připojení na přeložkovou trasu silnice I/13 (tzv. Bílina-sever), tyto dvě trasy pak vzájemně propojuje ulice Čs. armády procházející po severovýchodním obvodu sídlištní zástavby a ulice Radovesická, která v návrhu pak mimoúrovňově překračuje přeložkovou trasu silnice I/13, -

v jihovýchodním kvadrantu městské zástavby tuto funkci plní trasa procházející od okružní křižovatky na Bílinské u nákupního centra Lidl ulicí Spojovací a Pražskou až k připojení do osmičkové mimoúrovňové křižovatky na přeložkové trase silnice I/13, na tuto stopu pak navazuje v křižovatce u Lidlu obvodová propojovací trasa procházející ulicemi 5.května, Mírová, Jižní, Bořeňská a Jenišovská až ke křižovatce na Pražské ulici u nemocnice.

Na tento základní komunikační systém města dále již navazují obslužné komunikace (funkční skupina C) a komunikace určené pro smíšený provoz (funkční skupina D1), případně až komunikace s vyloučeným přístupem motorové dopravy (funkční skupina D2), které jsou určeny především pro provoz chodců a cyklistů. Územní plán, v souladu s materiálem „Plán sanací a rekultivací území dotčeného těžbou dolu Bílina“ respektuje a zapracovává návrh obnovení komunikačního propojení obcí v rámci území Radovesické výsypky: Bílina – Kostomlaty pod Milešovkou, Kostomlaty pod Milešovkou – Štěpánov, Kostomlaty pod Milešovkou – Razice. Celkově je možno konstatovat, že současnou síť místních a účelových komunikací, které zajišťují komunikační dostupnost a obsluhu stávající zástavby města, lze rovněž ve smyslu schváleného zadání, považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa na komunikací většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z potřeby respektování vlastnických poměrů přiléhající zástavby a pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry a dále s ohledem na finanční náročnost komunikačních staveb. (k bodům 38 - 39 ÚP)

Návrh vychází z požadavku preference pěšího provozu při zachování nezbytné dopravní obsluhy území. Územní plán doporučuje, aby záměr navrhovaného komunikačního uspořádání a vymezení dopravního režimu v „zóně dopravního omezení“ byl specifikován v rámci samostatné urbanistické a architektonické studie centrální části města a navazující dopravně-inženýrské dokumentaci. Uspořádání základního komunikačního systému města, vedení navazujících obslužných a provozně smíšených komunikací a jejich rozdělení dle dopravně urbanistické funkce je nejlépe patrné z doložených grafických příloh v měřítku 1:5000. Rozdělení místních a navazujících účelových komunikací je provedeno dle jejich dopravně urbanistické funkce. b) ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA (k bodům 40 - 42 ÚP)

Řešeným správním územím města prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov, která ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20.12.1995, je řazena v kategorii dráhy celostátní. Do železniční stanice Bílina je pak zaústěna druhá větev paralelní trasy a to železniční trať č. 131 Ústí nad Labem – Úpořiny - Bílina, která je rovněž součástí soustavy celostátních drah. Obě tyto trati se uplatňují především pro potřeby nákladové dopravy těžebních lokalit v širší uhelné oblasti a zajišťují především potřeby návozu prázdných vagonů a následně pak odvoz ložených vagonů. Územní plán dále respektuje páteřní skelet napojovacích vlečkových kolejí, které připojují areály jednotlivých vlekařů. Obě tratě je třeba územně považovat za dlouhodobě stabilizované, drážní orgány v současné době sledují technicko-ekonomickou studii tzv. optimalizace tratí, která byla vypracována společností SUDOP Praha a.s.. Navrhovaná opatření obsahují soubor činností, jejichž výsledkem bude zvýšení výkonnosti,


81


04/2012

životnosti a pohodlí na stávajících dvojkolejných tratích, při zajištění zvýšené bezpečnosti železničního provozu. Navrhovaná opatření budou realizována v rámci současného rozsahu drážních pozemků a nevyžadují nové územní nároky. Územní plán, ve smyslu záměrů vydaných ZÚR Ústeckého kraje (9/2011), pro výhledové období po roce 2020 respektuje záměr na optimalizaci železniční tratě č. 130 Ústí nad Labem – Chomutov s cílem zvýšení traťových rychlostí a zajištění nové kvality a parametrů jak pro potřeby osobní tak nákladové dopravy. Pro potřeby osobní železniční dopravy ve vlastním řešeném území na obou tratích slouží jednak peronizovaná železniční stanice Bílina, na trati č.130 pak ve směru na Chomutov zastávka Bílina - Kyselka, ve směru na Ústí nad Labem pak také zastávka Chotějovice. Na trati č.131 pak ve směru na Ústí nad Labem je to železniční zastávka Bílina – Chudeřice. V rámci navrhovaných úprav budou prováděna opatření ve směru zlepšení kvality osobní dopravy a zvýšení bezpečnosti cestujících, tato opatření však rovněž nevyžadují nové územní nároky. Na obě železniční tratě, s připojením ve stanicích Bílina a Světec, navazuje poměrně rozsáhlý systém vlečkové dopravy, který zajišťuje přepravní vazby jednotlivých areálů a vlečkařů. Územní plán považuje současný rozsah těchto zařízení za maximální a nepředpokládá nové územní nároky. S ohledem na probíhající transformační procesy ve správním území, lze očekávat jisté omezení přepravních nároků jednotlivých vlekařů a z toho pak plynoucí možnosti pro redukci ploch současných poměrně rozsáhlých ploch vlečkových kolejí. Územní plán dále do budoucna respektuje rozsah a funkce stávajících ploch seřaďovacího nádraží. c) LETECKÁ DOPRAVA (k bodům 43 - 44 ÚP)

Ve vlastním řešeném správním území města Bílina se neuplatňují zájmy civilní letecké dopravy. Z hlediska širších dopravních vztahů je nejblíže městu položeno veřejné vnitrostátní letiště Most s travnatým povrchem dráhy délky 1130 metrů ležící ve vzdálenost asi 7 kilometrů jihozápadně od města. Letiště je využíváno především pro potřeby sportovního létání a výcvikové účely. Územní plán plně respektuje ochranná pásma letiště Most, kterými je zasaženo správní území města. Pro mimořádné potřeby zdravotnické služby systému IZS je určena plocha heliportu, situovaná v areálu nemocnice v krátké vazbě na potřebné zdravotnické zázemí. d) VODNÍ DOPRAVA (k bodu 45 ÚP)

Ve vlastním řešeném správním území města Bílina se zájmy vodní dopravy neuplatňují. e) DOPRAVA V KLIDU (k bodům 46 - 50 ÚP)

Doprava v klidu zahrnující problematiku parkování a odstavování vozidel je v celém městě velice významnou a sledovanou součástí městského organismu. Tato problematika má svoje dvě odlišné polohy a to zaprvé při zajištění každodenních potřeb městského organizmu a za druhé zvládnutí nároků vnějších potřeb generovaných spádovým územím. V rámci provedených pochozích průzkumů byly po jednotlivých sektorech města orientačně sledovány významné lokality, které slouží pro garážování a parkování vozidel obyvatel a návštěvníků města. Celkově bylo zjištěno:

centrální oblast města vymezená ulicí Spojovací, Pivovarskou, železniční tratí a západním svahem Chlumu – řadové a jednotlivé garáže – 30 stání, parkování – 330 stání

severovýchodní sektor – řadové garáže – 880 stání, parkoviště – 1660 stání


82


jihovýchodní sektor – řadové garáže – 320 stání, parkoviště – 660 stání

západní zanádražní sektor – řadové garáže – 150 stání, parkoviště – 600 stání

04/2012

to tedy představuje celkovou kapacitu pro odstavování a parkování vozidel v řešeném území na hodnotě cca 1380 stání v areálech řadových garáží a dále asi 3250 parkovacích stání na parkovištích na terénu. Další nezjištěné počty stání jsou situovány na parkovacích pásech při komunikacích a slouží jak pro potřeby bydlení a objekty vybavenosti tak pro pracovní příležitosti ve městě. Další nezjištěné kapacity pro stání vozidel jsou pak v garážích rodinných domů, které jsou buď součástí objektu samotného nebo jsou umístěny jako izolované objekty v rámci vlastních pozemků. V souvislosti se strmým nárůstem stupně automobilizace v posledním období a rovněž nárůstem počtu návštěvníků města se problémy v oblasti dopravy v klidu ve městě dále prohlubují. Nejvýrazněji se tyto problémy pak projevují v centrální části města, kde jsou soustředěny objekty městské vybavenosti a také řada pracovních příležitostí. Významným krokem, který k částečnému řešení problematiky dopravy v klidu v centru města bylo zřízení zóny placeného stání vozidel na vymezených místních komunikacích v centru města. Pro zlepšení situace v krytí potřeb parkování v centrální části města včetně historického jádra jsou navrhovány dvě lokality pro možné umístění nových kapacit pro parkování a odstavování vozidel, plochy Z33 a P29. Návrh předpokládá, že tyto kapacity by byly umístěny v obou lokalitách spolu s dalšími funkcemi městské vybavenosti v rámci polyfunkčních objektů. Územní plán doporučuje vypracování samostatné dopravně inženýrské studie dopravy v klidu pro širší území centra, která na základě provedených průzkumů a rozborů by stanovila postupy a potřebné kapacity pro krytí současných a budoucích nároků na zařízení pro dopravu v klidu a to jak v centrální části tak dalších sektorech města. Na základě předběžných zjištění jsou k dalšímu sledování doporučeny dvě lokality, jejichž skutečně navrhované kapacity pro parkování budou v rámci jejich přípravné dokumentace dále upřesňovány. Jedná se o lokality:

při křižovatce Tyršova x Pražská x Opletalova s max. kapacitou při 2 parkovacích úrovních – 200 stání,

při Pivovarském náměstí, mezi ulicemi Pivovarská a Teplická, s max. kapacitou při 3 parkovacích úrovní – 270 stání.

Vedle centrální zóny města jsou obytné soubory vysokopodlažní sídlištní zástavby další složkou města, kde se velmi negativně projevují problémy deficitů dopravy v klidu. Tyto problémy byly založeny již v minulosti při stavbě těchto celků a to jednak podceněním potřeb a rozvoje automobilizace a následně pak i další zástavbou rezervních ploch původně určených pro stavbu garážových či smíšených objektů. Jisté možnosti řešení těchto problémů naznačují, ve smyslu schváleného zadání územního plánu, práce z posledního období zabývající se problematikou regenerace a revitalizace těchto lokalit komplexně, např. studie zpracované pro lokality Panelové sídliště a sídliště Za Chlumem a navazující dopravní studie částí města SUNN, PS a PP II. Ukazuje se však, že prakticky jedinou cestou jak nahradit obrovské deficity stání je stavba kapacitních objektů hromadného stání buď v samostatných garážových objektech či v rámci staveb polyfunkčního charakteru. S ohledem na potřeby snižování deficitů zařízení pro dopravu v klidu, které byly založeny v minulosti při stavbě kapacitních souborů sídlištního bydlení, územní plán navrhuje 3 lokality na sídlišti Za Chlumem a 1 lokalitu na Újezdském předměstí pro realizaci objektů hromadného parkování. Navrhované lokality pro hromadné garážování a parkování jsou umisťovány v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využitím. Všechny navrhované lokality budou kapacitně upřesněny v rámci jejich přípravné dokumentace. Pro pokrytí potřeb dopravy v klidu u nově navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č. 268/09 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, že odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření, a to v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu příslušných ustanovení kap. 14.1 ČSN 73 6110 Projektování míst-


83


04/2012

ních komunikací. Dále je třeba každou stavbu vybavit odpovídajícím počtem stání pro vozidla zdravotně postižených osob, které budou řešeny jako součást stavby. S ohledem na možnosti předkládaného Územního plánu je dále pro tři rozhodující lokality hromadného bydlení uveden postup výpočtu jejich bilančních potřeb na zařízení pro dopravu v klidu. Bilanční propočet je proveden při uplatnění příslušných ustanovení ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací, kapitoly 14.1 Dopravní plochy. S ohledem na to, že není známa velikostní skladba bytů byl zaveden zjednodušující ukazatel 1 stání/1 byt, byla uplatněna hodnota budoucího stupně automobilizace 1:2 (součinitel vlivu stupně automobilizace – 1,25) a hodnota součinitele redukce počtu stání s ohledem na velikost města a polohu v hodnotě - 1,0.

Návrhová lokalita – Z 24 – počet bytů – 98, počet obyvatel - 254 Celkový počet stání N = 98.1,25 + (254:20).1,25.1 = 123 odstavných + 16 parkovacích stání

Návrhová lokalita – Z 27 – počet bytů – 384, počet obyvatel - 999 Celkový počet stání N = 384.1,25 + (999:20).1,25.1 = 480 odstavných + 63 parkovacích stání

Návrhová lokalita – Z 28 – počet bytů – 820, počet obyvatel - 2131 Celkový počet stání N = 820.1,25 + (2131:20).1,25.1 = 1025 odstavných + 134 parkov. stání

V bytových domech územní plán doporučuje, aby odstavná stání byla přednostně zajišťována stáním vozidel v hromadné garáži integrované v rámci stavby na podnoži bytového domu a to dle skutečně navrhované kapacity objektu, parkovací stání pak budou situována v normové vzdálenosti od objektu na plochách na terénu. Vzhledem ke skutečnosti, že není určena bližší specifikace využití jednotlivých návrhových lokalit a také jejich skutečné návrhové kapacity budou následně v jednotlivých krocích projektové přípravy upřesňovány, byl by propočet zavádějící a proto není uváděn. Pro potřeby pokrytí nároků na zařízení pro dopravu v klidu u dalších navrhovaných objektů se bude postupovat dle příslušných ustanovení kapitoly č.14 Dopravní plochy, ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací dle skutečně navrhovaného druhu a funkce stavby a navrhované kapacity těchto objektů. Plocha pro parkování Z34 je navržena pro zlepšení situace v krytí spíše nárazových potřeb parkování v jižním sektoru města, pro potřeby sportovního areálu a také koupaliště. Plocha je připojena podjezdem (podjezdná výška 2,6m) pod Bílinskou na ulici 5.května, její kapacita je 100 stání. f)

CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA

Město Bílina je významné nejen svými historickými a kulturními pamětihodnostmi, ale rovněž významnými přírodními a krajinnými hodnotami s dominantou znělcového masivu Bořeň, který byl vyhlášen evropsky významnou lokalitou. Důležitým cílem pěších cest je také areál lázní Kyselka s kvalitním navazujícím přírodním lesoparkem v jihozápadním sektoru města a na opačné straně města pak postupně rekultivované plochy na Radovesické výsypce, které nabízejí řadu příležitostí především pro cyklistickou rekreační dopravu. S ohledem na poměrně obtížné terénní podmínky území v okolí města a také poměrně silné zátěže na páteřních silničních trasách je zatím cyklistická doprava v regionu relativně málo využívaným prvkem dopravního systému. V současné době vlastním řešeným územím města neprochází turisticky značená cyklotrasa. Nejbližší vazba na systém turisticky značených dálkových cyklotras je v Mirošovicích či Chouči, jižně od města ve vzdálenosti asi 5 kilometrů, na cyklotrase č. 25 MODO (Most – Malé a Velké Žernoseky – Doksy). Ve Velkých Žernosekách se tato trasa napojuje na páteřní trasu tzv. Labskou magistrálu, která je vedena pod označením hlavní trasy I. třídy pod číslem 2. Tato trasa je jednou z dálkových tras procházejících ČR a zároveň je sledována jako evropský koridor č. 7 v projektu celoevropské cyklistické sítě Euro Velo. Trasa je vedena od pramenů Labe, podél jeho toku až na německou hranici, odkud pokračuje dále do Drážďan a na sever Německa. (k bodu 51 ÚP)


84


04/2012

Navržená páteřní cyklotrasa je určena pro potřeby běžné cyklistické dopravy především ve vztazích mezi bydlením ve městě a pracovními příležitostmi severně od města v chudeřické a ledvické výrobní zóně. Cyklotrasa je vedena po levé straně regulovaného toku Bíliny a to v podstatě od sportovního areálu v jižním sektoru města, přes centrální část a dalším pokračování s využitím účelové komunikace při patě tělesa železniční tratě. Stezka překračuje Radčický potok a před chotějovickou zastávkou se dostává zpět k trase průjezdního úseku silnice III/25316. (k bodu 52 ÚP)

S ohledem na již realizovanou a rovněž připravovanou přestavbu křižovatek na páteřní trase průjezdního úseku silnice I/13 do tvaru okružních křižovatek, což v podstatě představuje omezení průjezdního profilu trasy do dvou jízdních pruhů v celém úseku, územní plán navrhuje využít zbývající šířku jednoho jízdního pruhu pro potřeby cyklistické dopravy. Tento pruh by byl od průjezdné automobilové dopravy fyzicky oddělen a vyhrazen pouze pro cyklistickou dopravu a vyznačen příslušným svislým i vodorovným dopravním značením. Vedení cyklotrasy vychází z DSP Cyklostezka Bílina (Hexaplan International, spol. s r.o., 1/2006). (k bodu 53 ÚP)

Navržené cyklostezky vychází ze záměrů vymezených v dokumentu Koncepce řešení ekologických škod13 a DÚR Cyklostezka přes Radovesickou výsypku (Báňské projekty Teplice, a.s., 5/2009):

cyklotrasy navrhované po terénu výsypky Jirásek jsou vedeny většinou po stávajících a upravovaných účelových komunikacích. Tento systém bude zajišťovat propojení města se sousedními obcemi Světec a Štrbice a také zprostředkuje vazby na navrhovaný systém rekreačních cyklostezek na Radovesické výsypce;

cyklostezka procházející od města na Radovesickou výsypku je vedena od sídliště Za Chlumem společně v koridoru upravovaného profilu páteřní komunikace na prodloužení Litoměřické ulice směrem k obchvatové trase. Obchvatovou trasu silnice I/13 kříží podjezdem v prostoru navrhované mimoúrovňové křižovatky v km 5,36. Dále je nová cyklostezka vedena při levé straně obnovované propojovací komunikace Bílina – Kostomlaty pod Milešovkou, která bude realizována v rámci obnovy původní komunikační sítě přes Radovesickou výsypku. Navrhovaná cyklostezka pokračuje až k zaústění na silnici II/258 na katastru obce Světec. Dále po silnici II/258 je cyklotrasa vedena do Kostomlat pod Milešovkou, kde se připojuje na cyklotrasu č. 231 s jejími dalšími vazbami jak na sever ke státní hranici tak na jih do vnitrozemí;

cyklotrasa vedená od ulice Důlní kolem velkolomu a po terénu výsypky Pokrok. Cyklostezky jsou vedeny většinou po polních cestách, které jsou součástí rekultivace ploch. Na trase jsou navrženy dvě odpočívky vybavené přístřešky, lavičkami a informačními tabulemi.

Důležitou součástí uplatnění cyklistických cest v území jsou také krátkodobé odpočinkové či kondiční cesty. Nutno konstatovat, že mírně členitý terén Radovesické výsypky severovýchodně od města s poměrně hustou komunikační sítí, nabízí poměrně pestré možnosti pro cesty různé obtížnosti. Územní plán doporučuje vypracování generelu cyklistické dopravy, který se problematikou cykloturistické dopravy ve vazbách na region bude zabývat v širších územních a komunikačních souvislostech. (k bodu 54 ÚP)

K žádoucímu propojení stávajícího a navrhovaného systému cyklistických tras a stezek v západovýchodním směru přes zastavěné území města je vymezena nová cyklostezka, vedená od železničního nádraží přes lávku nad ul. Bílinská, ulicí Sídliště U Nového nádraží, ulicí Teplická, ulicí

13

Aktualizace koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji (VÚHU a.s., 2007)


85


04/2012

Radovesická a dále po západní hraně Radovesické výsypky ve stopě původní účelové komunikace využívané pro dopravní obsluhu území těžby až k navrhované cyklostezce v prodloužení ul. Litoměřická. Nová cyklostezka bude mít lokální význam, nicméně její doplnění je vhodné k zajištění návaznosti páteřních cyklistických tras a cyklostezek regionálního významu. (k bodu 55 ÚP)

Městem prochází jediná turisticky značená pěší „červená“ trasa vedená z centra města po levém břehu řeky do areálu lázní Kyselka, odkud pak stoupá po úbočí Kaňkova do Braňan, kde je však trasa ukončena. Tuto trasu pak ještě doplňuje turisticky značená naučná stezka „Bořeň“ vedená jako „zelený“ okruh z centra města při úpatí Chlumu a dále kolem železniční stanice se po levém břehu vrací do lázní. Okruh podchodem překonává Bílinskou ulici a začíná stoupat až pod vrchol Bořně, odkud se pak vrací zpět do centra města. (k bodu 56 ÚP)

S ohledem na vymezený koridor obchvatu, resp. přeložky silnice I/13, je nutné zajistit zachování pěších vazeb mezi zastavěným územím města a vrchem Bořeň, který představuje významnou turistickou atraktivitu a dominantní přírodní zázemí města. Jsou navrženy dva nové úseky pro pěší propojení, jako přeložky částí stávající „zelené“ naučné stezky (tzv. „zelený“ okruh), a to z ul. Jižní a ul. Mládežnická (zahrádkářská osada). g) DOPRAVNÍ VYBAVENOST (k bodu 57 ÚP)

Čerpací stanice pohonných hmot jsou v řešeném území města situovány při páteřní tazích obou průjezdních úseků silnice I/13 a II/257. Oboustranně jsou čerpací stanice situovány při vjezdu silnice I/13 do katastru města od severu za křižovatkou s Teplickou ulicí a rovněž tak při křižovatce Teplické a Radovesické ulice. Další čerpací stanice jsou situovány při průjezdním úseku silnice II/257 při vstupu do města od Loun a dále také při ulici Spojovací ve vazbě na parkoviště u prodejny Lidl. Servisní služby pro motoristy jsou k dispozici v zařízeních situovaných rovněž převážně při hlavním silničním tahu silnice I/13. Jisté možnosti pro opravy vozidel dále nabízejí menší provozovny v rámci podnikatelských aktivit obyvatel města. Pro potřeby zajištění provozu, odstavování a údržby vozidel osobní i nákladní automobilové silniční dopravy slouží areál při Radovesické ulici. (k bodu 58 ÚP)

Další velice významnou složkou dopravní vybavenosti zajišťující v podstatě plošnou dostupnost širšího spádového území regionu je systém veřejné pravidelné linkové autobusové dopravy. Tento systém, spolu s železniční osobní dopravou, zajišťuje běžné denní přepravní potřeby a vazby obyvatel – bydlení, zaměstnání, školy, služby a další – v požadovaných vztazích a kvalitě. (k bodu 59 ÚP)

Pro potřeby pravidelné veřejné autobusové dopravy slouží autobusové nádraží, které bylo v nedávné době redukováno v souvislosti se stavbou obchodního centra Interspar. Autobusové nádraží je situováno v přednádražním prostoru v krátké vazbě na výpravní budovu železniční stanice Bílina a je solidně dimenzováno s dostatečným počtem výstupních, odstavných i odjezdových stání. Ve vazbě na výpravní budovu železniční stanice je vybaveno také dobrým zázemím jak pro cestující tak pro dopravce. Na celém řešeném správním území města je situováno celkem 12 autobusových zastávek, které slouží pokrytí správního území města pravidelnou veřejnou autobusovou dopravou. V souvislosti s realizací Obchodní galerie s parkovištěm v přednádražím prostoru územní plán respektuje posun autobusového nádraží do polohy před současný objekt pošty. Navrhovaná pozice vykazuje krátké pěší vazby jak na město tak i případné krátké přestupní vazby na železniční dopravu. DHV CR, spol. s r.o.

86


04/2012

C.8.2. Technická infrastruktura Navrhovaná řešení umožní ve výsledku dodržet požadavky na udržitelný rozvoj území, včetně respektování i lokálního zlepšení vlivu výstavby na životní prostředí. Základní podmínky a předpoklady, bilance a podklady stávajícího území, které se nemění, jsou převzaty z předchozího ÚP i Programu rozvoje vodovodů a kanalizací. Navrhované stavby technické infrastruktury se dělí podle druhu na nové investice, které souvisejí s plánovaným rozvojem výstavby v lokalitách podle příslušného funkčního využití území, nové investice doplňující technickou vybavenost stávající zástavby a dále na rekonstrukce stávajících sítí a zařízení, nezbytných pro udržení a zlepšení provozních podmínek sítí. V územním plánu je tedy na základě urbanistické koncepce rozvoje území navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě, s napojením v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu. Návrh je zobrazen v grafických přílohách většinou podél hranic jednotlivých rozvojových lokalit. Vnitřní území rozvojových ploch není návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace po zpracování podrobnějšího urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. V některých rozvojových plochách jsou vedeny trasy stávajících inženýrských sítí různých druhů. Zde jsou možné dvě alternativy řešení – buď trasy v území ponechat jako věcná břemena a budoucí zástavbu jejich průběhu a ochranným resp. bezpečnostním pásmům přizpůsobit nebo je v příslušném úseku pro uvolnění území přeložit. Konkrétní způsob bude nutno posoudit v průběhu zpracování podrobnější dokumentace pro předmětné lokality na základě technicko – ekonomické rozvahy a v souvislosti s požadavky na celkový způsob využití plochy, což samozřejmě může částečně měnit, o jeden až dva řády, předpokládané a v této dokumentaci navržené profily inženýrských sítí. Jednotlivé návrhy rozvoje jsou podloženy podrobnými konzultacemi u jednotlivých správců a provozovatelů jednotlivých vedení TI. Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny ve Výkresech technické infrastruktury grafické části ÚP – I.3. - Plyn a teplo, I.5 – Elektro a spoje, I.6. – Kanalizace a vodovod. a) ENERGETICKÁ KONCEPCE (k bodu 61 ÚP)

Jako podklad pro informace o energetických systémech a zdrojích, zjištěné v průzkumové části, byly převzaty údaje z minulého územního plánu, podkladů ÚAP a informace získané v průběhu zpracování této dokumentace. V zásadě lze konstatovat, že město Bílina má k dispozici dostatek ekologických energetických zdrojů. Dodávky tepla v páře z ELE a rozvinutá nízkotlaká a středotlaká místní plynovodní síť tvoří energetický systém, jehož kapacita bude postačovat i v budoucnosti. Rychlost řešení problematiky náhrady neekologických paliv párou nebo plynem bude souviset především na cenové nabídce dodavatelů v daném čase. Pro návrh řešení zásobování daného území teplem a elektrickou energií je rozhodujícím faktorem hustota zástavby a možnosti dosažitelnosti jednotlivých druhů energií. Jako nejhospodárnější je teoreticky obecně uvažováno s dvoucestným zásobováním - tj. elektrickou energií a plynem, resp. elektrickou energií a centrálním zdrojem tepla. Po celkovém posouzení možností v území, elektrických a plynárenských kapacit a dle koordinace se energetickými záměry uvažovanými v centru města je navrženo vytápění objektů a příprava teplé užitkové vody zemním plynem, který je k dispozici z nových středotlakých rozvodů v rozptýlené zástavbě rodinných domků. Centrálně vytápěné s přípravou TUV z CZT, doplněné vařením elektrickou energií jsou navrženy lokality s hustší zástavbou, od řadových RD, po vícepodlažní bytové objekty s tím, že samozřejmě dle rozhodnutí vlastníků budou ponechány centrální areálové kotelny, které se v území nachází a jsou funkční.


87


04/2012

Kotelny, které ještě využívají pevná paliva či topné oleje, budou převedeny na zemní plyn, popřípadě jako výměníkové stanice na CZT. Předpokládají se nízkoemisní kotle. Zároveň je tedy do bilančního návrhu elektrické energie zahrnut podíl elektrické energie jako doplňkového energetického media pro účely vytápění (elektrizace stupně C1) u maximálně do 10% obytné zástavby. Jako alternativa uvažovaných etážových systémů s kombinovaným zdrojem pro vytápění a přípravu TUV v každém bytě se nabízí v konečném řešení společná objektová, či bloková kotelna, či výměníková stanice. Toto řešení je ovšem v budoucnu podmíněno souhlasem a dohodou vlastníků dílčích objektů, vyřešením provozovatele těchto kotelen a spolehlivým a pokud možno přesným rozúčtováním nákladů na vytápění pro jednotlivé byty, či podnikatelské subjekty. Při splnění těchto podmínek je možné dosáhnou jistých úspor investičních i úspor provozních nákladů na výstavbu blokových kotelen a větší provozní spolehlivosti zásobování teplem pro všechny objekty z blokové kotelny s rezervním výkonem než udržet v bezporuchovém provozu desítky jednotlivých plynových kotlíků v jednotlivých bytech, či provozovnách, navíc samozřejmě s nižší účinností a tedy horší hospodárností provozu. Obecně má rozvoj plynofikace výhodu proti centrálnímu teplu zejména v nižších investičních nákladech na rozvoj sítí. V roce 1996, kdy byla plynovodní síť převedena na zemní plyn, se její kapacita podstatně zvýšila. Z hlediska energetické koncepce, životního prostředí a využití tuzemských primárních paliv by však nebylo dobré, aby rozvoj dálkového vytápění byl potlačen jednostranným rozvojem plynofikace. Zároveň se zatím v této dokumentaci a v tomto časovém horizontu nedoporučuje rozvíjet ve větší míře elektrické vytápění. Případným zájemcům by bylo vhodné povolovat elektrické vytápění pouze tam, kde nebude dostupný plyn nebo dálkové teplo. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM (k bodům 62 - 98 ÚP)

V současné době jsou v oblasti plynofikována sídla Bílina, Hostomice, Světec a Chotějovice. Město Bílina má rozvinutou místní nízkotlakou a středotlakou síť. Obě sítě tvoří po převedení na zemní plyn silný energetický systém. Do řešeného území je přiváděn zemní plyn z vysokotlakého plynovodu DN 500 Lovosice - Most a z vysokotlakého plynovodu DN 300 ve směru od Teplic. V severní části Bíliny jsou vybudovány, vedle stávajících na jihu, jihozápadě a východě, 2 nové vysokotlaké regulační stanice, které budou zásobovat přilehlé lokality výroby, výrobních služeb a ostatních podnikatelských aktivit a budou využity i pro napojení nových ploch pro podnikatelské aktivity. Celkem jsou v území (od severu) následující regulační stanice s odpovídající kapacitou: VTL / NTL

Bílina „sídliště“

1200 m3/hod

VTL / STL a NTL

Bílina „za Chlumem“

2000 m3/hod

VTL / STL a NTL

Bílina „Újezd“

3000 m3/hod

VTL / STL

Bílina „Kyselka“

Není RWE

STL / NTL

Bílina „Mostecké předměstí

1200 m3/hod

STL / NTL

Bílina „město“

1200 m3/hod

Pro nově navrhované rozvojové plochy jsou kalkulovány přírůstky objemu plynu – energetické bilance dle směrnice ČPP č. 12/89. Potřeby plynu jsou bilancovány samostatně pro každou navrženou lokalitu, s ohledem na současný stav. Maximální přírůstek odběrného množství plynu (za teoretického předpokladu 100% gazifikace) Počet b.j. n = 55 Počet RD n = 90 Kategorie obyvatelstvo - specifická potřeba: vaření: 1,2 m3/h 200 m3/rok TUV: 2,1 m3/h 350 m3/rok topení b.j.: 2,1 m3/h 1750 m3/rok


Koeficienty současnosti odběru: vaření a TUV: k = 1/ln(n+16) topení v b.j.: k = 1/n0.20 topení v RD: k = 1/n0.15

88


topení RD:

2,8 m3/h

04/2012

3500 m3/rok

Bytové jednotky: Qh = (1,2 + 2,1) . n . 1/ln(n+16) + 2,1 . n . 1/n 0.20 (m3/h) Qr = (200 + 350 + 1750) . n (m3/rok) Rodinné domy: Qh = (1,2 + 2,1) . n . 1/ln(n+16) + 2,8 . n . 1/n 0.15 (m3/h) Qr = (200 + 350 + 3500) . n (m3/rok)


89


04/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU ODBĚRNÉHO MNOŽSTVÍ PLYNU

Kód plochy

Funkční využití - návrh

Funkční využití - stav

PLOCHY PŘESTAVBY

plocha - m2

Počet RD

Počet BJ

HPPm2

ČUPm2

BJ+RD Qtepla m3/h

BJ + RD ostatní Qv+Qtuv Q m3/h kW

Qh m3/hod

Qv+tuv pro B.j

3,3*n*1/LN(n+16)

Qv+tuv pro RD

3,3*n*1/LN(n+16)

Qt pro B.j

2,1n/POWER(n;0,2

Qt pro RD

2,8*/POWER(n;0,15)

Qr tis.m3 rok

P 01

VD

VD

3114,41

2802,97

70,6

7,58

11,25

P 02

VS

VD

58505,64

46804,51

1179,5

126,68

187,99

P 03

BI

TI

7009,40

24,70

28,00

114,89

161,32

41,36

61,38

16,42

17,50

P 04

SM (60% BH, 40% OM)

DZ

7193,91

P 05

VD

VD

30560,91

P 06

BI

DS

4117,16

P 07

TO

ZS

1760,56

P 08

BI

BI, ZS

5303,40

P 09

SC (30% BH, 70% OM)

SC

8 70

4028,59

2820,013

16,40

8,31

62,95

51,94

15280,45

385,1 11,00

5

5,42 40

85 15875,03

6,38

11,00

5,42

16,42

17,50

7937,517

73,41

60,78

134,19

195,50

16,04

36,30

39,10

5

12599,23

4,30

P 10

SM (60% BH, 40% OM)

SM

1739,78

17 974,2742

681,992

20,26

P 11

SM (60% BH, 40% OM)

SM

1971,43

19 1103,999

772,7993

22,14

17,64

39,78

43,70

4,41

13,50

14,00

P 12

SR

VZ

5390,09

4

9,10

P 24

BI

VD, RI

2092,02

2

5,05

2,28

7,33

7,00

P 25

BI

ZS

2811,69

3

7,12

3,36

10,49

10,50

P 28

BI

OSTATNI

1742,24

2

5,05

2,28

7,33

7,00

P 32

OM

OV,DS, DZ

5216,27

7302,781

5111,947

184

19,76

29,33

P 33

SM (60% BH, 40% OM)

ZP

1514,15

847,9226

593,5458

21,4

2,30

3,41

Z 02

BI

37475,69

37

60,27

30,75

91,03

129,50

Z 03

BI

10122,92

10

19,82

10,13

29,95

35,00

8

16,40

8,31

24,70

28,00

5,37

7,97

ZASTAVITELNÉ PLOCHY

Z 04

BI

8165,55

Z 05

TO

2045,69

Z 06

BI

1380,05

Z 07

BI

2034,11


50 1

2,80

1,16

3,96

3,50

2

5,05

2,28

7,33

7

90


Kód plochy


04/2012


plocha - m2

Počet RD

Počet BJ

HPPm2

ČUPm2

BJ+RD Qtepla m3/h

BJ + RD ostatní Qv+Qtuv Q m3/h kW

Qh m3/hod

Qr tis.m3 rok

Z 09

VL

211921,06

84768,42

2136,2

229,43

340,47

Z 10

VD

12896,55

6448,274

162,5

17,45

25,90

Z 11

BI

4426,25

16,42

17,50

Z 12

VD

99300,40

134,27

199,26

Z 13

BI

133443,33

246,17

423,50

Z 16

OS

59711,87

5,37

7,97 157,50

5

11,00

5,42

165,02

81,16

49650,2

1250,2

121

50

Z 17

BI

49329,15

45

71,19

36,12

Z 18

BI

7594,13

7

14,64

7,37

107,31 22,01

24,50

Z 19

BI

36515,86

33

54,69

27,98

82,67

115,50

Z 20

BI

24329,03

22

38,75

19,96

58,70

77,00

5,42

16,42

17,50

19,25

21,00

Z 21

SR

6379,44

5

11,00

Z 22

SR

7726,25

6

12,84

6,41

1

2,80

1,16

3,96

3,50

82,26

68,28

150,54

225,40

114,85

57,25

172,10

276,50

211,50

456,79

883,20

852,22

1886,00

Z 23

SR

1178,47

Z 24

BH

7800,40

Z 25

BI

71183,88

98 79

Z 27

BH

30745,28

384

245,29

Z 28

BH

65572,84

820

450,06

402,16

Z 29

VZ

44760,31

60,57

89,89

22,14

17,64

22380

Z 33

SM (60% BH, 40% OM)

39,78

43,70

Z 37

RI

12949,91

10

19,82

10,13

29,95

35

Z 38

SR

1889,68

2

5,05

2,28

7,33

7

6

12,84

6,41

Z 61

BI

Z 62

VX

Z 66

BI

1917,30

6253,90

19 1073,689

564 751,582

238946,91 14620 CELKEM


90 14

27,75 14,18

19,25

12

9,67

14,34

41,93

49

3592

6015

91


04/2012

Vzhledem k možnostem sítě a vzhledem k snaze svobodné volby – centrální teplo, lokální plynová topidla či kotelny je napočítána komplexní plynofikace - plynu je využíváno pro vaření, vytápění a ohřev užitkové vody. Budou použity kombinované kotle (vytápění a ohřev vody), které snižují hodinovou potřebu plynu a umožňují lépe využívat místní plynovodní síť. (k bodu 99 ÚP)

V grafické dokumentaci jsou zobrazeny pouze hlavní trasy do větších navrhovaných lokalit a do lokalit, které netanguje či nepřetíná stávající vedení. Přesné situování včetně výškového uložení, umístění šoupat, odfuků, jednotlivých přípojek apod. bude řešeno po přesné specifikaci a lokalizaci jednoltivých objektů zástavby a dopravního systému v území. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM (k bodům 100 - 120 ÚP)

Největším tepelným centrálním zdrojem - CZT v řešeném území je elektrárna Ledvice. Vedle výroby elektřiny dodává teplo do parních a horkovodních sítí. V topné sezoně 1993/94 byl zprovozněn parní napaječ pro město Bílinu. Na redukční stanice byly rekonstruovány kotelna Teplické předměstí, kotelna Za Chlumem a kotelna SuNN. Na uvedený napaječ je odbočkou napojena bývalá sklárna Glavunion Chudenice – dnes AGC Flat Glass Czech a.s. Za poslední roky byla řada zdrojů o výkonu nad 1 MW převedena na ekologická paliva, případně napojena na dálkové teplo z ELE. V současné době jsou provozovány v řešeném území následující tepelné zdroje větší než 1 MW: název zdroje

instal. výkon (MW)

palivo

Doly Bílina, ul. 5.května

3,45

ZP

Středočeská zřídla, Kyselka

2,32

ZP

Poliklinika, Pražská ul.

2,32

Napojena na PP1

Zahradnictví, Bezovka

1,16

HU -přechod na CZT

Tech. služby, Žižkovo údolí

3,12

ZP

Kotelna Pr. Předměstí 2

6,37

ZP

Kotelna Pr. Předměstí 1

4,6

ZP

Město Bílina má rozsáhlou teplovodní síť a možnosti dalšího rozšiřování dodávek tepla ze zdroje ELE. Jsou tedy vytvořeny předpoklady pro ekologizaci tepelných zdrojů všech výkonů. Rovněž v ostatních obcích řešeného území jsou vytvořeny podmínky pro ekologické vytápění. V současné době jsou hlavní okruhy zásobení teplem:

Pro centrální teplo z ELE: okruh kotelny Teplické předměstí včetně teplofikace ZŠ v ul. Teplická a Domova mládeže, okruh kotelny Za Chlumem, okruh kotelny SuNN, ČD včetně firmy Drahstav, část Mosteckého předměstí kolem ulice Pionýrů včetně Gymnázia, Seby a restaurace Koruna.

Pro plyn: okruh kotelny Pražské předměstí 1, výtopna PP1 napojena přes Seifertovou, Wolkerovou a Pivovarské náměstí na CPS SuNN s uvažovanou odbočkou do Žižkova údolí. Okruh kotelny Pražské předměstí 2 ulice Litoměřická, městská část kolem ulic Na větráku a Mostecká třída, zámek, plavecká hala a pivovar, sídliště 5. květen - hornické domy.

V elektrárně Ledvice, uhelném zdroji Skupiny ČEZ proběhla rozsáhlá obnova výstavbou bloku 660 MW. Území elektrárny Ledvice je již mimo území řešené touto dokumentací a je zde zmíněna informativně. Jedná se o nejmodernější bloky nejen v rámci ČEZ, ale i v rámci České republiky.


92


04/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY TEPELNÉ ENERGIE Kód plochy


Funkč. využití - stav

plocha - m2

Počet Počet RD BJ

HPP m2

ČUP m2

Q kW/m.j.

PLOCHY PŘESTAVBY

Q kW

MWh za rok

GJ za rok

5kW/b.j.. 20 kV/RD, 0,35kW/m3/K

P 01

VD

VD

3114

P 02

VS

VD

58506

P 03

BI

TI

7009

P 04

SM (60% BH, 40% OM)

DZ

7194

P 05

VD

VD

30561

P 06

BI

DS

4117

P 07

TO

ZS

1761

P 08

BI

BI, ZS

P 09

SC (30% BH, 70% OM)

SC

12599

85

15875

7938

P 10

SM (60% BH, 40% OM)

SM

1740

17

974

682

P 11

SM (60% BH, 40% OM)

SM

1971

19

1104

773

P 12

SR

VZ

5390

4

P 24

BI

VD, RI

2092

2

P 25

BI

ZS

2812

P 28

BI

OSTATNI

1742

P 32

OM

OV,DS, DZ

5216

7303

P 33

SM (60% BH, 40% OM)

ZP

1514

848

5303

2802,97

0,35

70,6

149,7

538,7

46804,51

0,35

1179,5

2500,5

8994,5

20

160

339,2

1220,1

5

350

742,0

2669,1

0,35

385,1

816,3

2936,5

20

100

212,0

762,6

40

84,8

305,0

20

100

212,0

762,6

5

425

901,0

3241,0

5

85

180,2

648,2

5

95

201,4

724,5

20

80

169,6

610,1

20

40

84,8

305,0

3

20

120

254,4

915,1

2

20

40

84,8

305,0

5112

0

184,0

390,1

1403,4

594

0,35

21,4

45,3

162,9

0

0,0

0,0

8 70

4028,59

2820,013

15280 5 5

ZASTAVITELNÉ PLOCHY Z 02

BI

37476

37

20

740

1568,8

5643,2

Z 03

BI

10123

10

20

200

424,0

1525,2

Z 04

BI

8166

8

20

339,2

1220,1

Z 05

TO

2046

0,35

160 50

106,0

381,3

Z 06

BI

1380

1

20

20

42,4

152,5

Z 07

BI

2034

2

Z 09

VL

211921


84768

20

40

84,8

305,0

0,35

2136,2

4528,7

16290,2

93


Kód plochy


04/2012

Funkč. využití - stav

plocha - m2

Z 10

VD

Z 11

BI

4426

Z 12

VD

99300

Z 13

BI

133443

Z 16

OS

59712

Z 17

BI

Z 18

Počet Počet RD BJ

12897

HPP m2

ČUP m2

6448

Q kW/m.j. 0,35

5

Q kW

MWh za rok 162,5

344,5

GJ za rok 1239,2

20

100

212,0

762,6

0

1251,2

2652,5

9541,4

121

20

2420

5130,4

18454,7

0

50

106,0

381,3

49329

45

20

900

1908,0

6863,3

BI

7594

7

20

140

296,8

1067,6

Z 19

BI

36516

33

20

660

1399,2

5033,1

Z 20

BI

24329

22

20

440

932,8

3355,4

Z 21

SR

6379

5

20

100

212,0

762,6

Z 22

SR

7726

6

20

120

254,4

915,1

Z 23

SR

1178

1

20

20

42,4

152,5

Z 24

BH

7800

Z 25

BI

71184

Z 27

BH

30745

384

Z 28

BH

65573

820

Z 29

VZ

44760

Z 33

SM (60% BH, 40% OM)

Z 37

RI

12950

10

Z 38

SR

1890

2

20

Z 61

BI

6254

6

20

Z 62

VX

238947

90

190,8

686,3

Z 66

BI

14620

14

20

280

424,0

1525,2

22724

48175,6

163760,3

49650

98 79

22380

1917

CELKEM


19

1074

752

5

490

1038,8

3736,7

20

1580

3349,6

12048,9

5

1920

4070,4

14641,7

5

4100

8692,0

31266,2

0,35

564,0

1195,6

4300,9

5

95

201,4

724,5

20

200

424,0

1525,2

40

84,8

305,0

120

254,4

915,1

94


04/2012

Pro nově navrhované rozvojové plochy jsou kalkulovány přírůstky objemu – energetické bilance, které představují podíl výkonu na 1 b.j., resp. RD při respektování soudobosti. (k bodu 121 ÚP)

V grafické dokumentaci jsou zobrazeny pouze hlavní trasy horkovodů. Horkovodní řady, respektive návrh uložení, předpokládají bezkanálové uložení předizolovaného potrubí. Vedení jsou naznačena do větších navrhovaných lokalit a do lokalit, které netanguje či nepřetíná stávající vedení. Přesné situování, včetně uložení do komunikací, chodníků, zeleně, výškového uložení, umístění šoupat, kompenzátorů apod. bude řešeno po přesné specifikaci a lokalizaci jednotlivých objektů zástavby a dopravního systému v území ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ (k bodům 122 - 172 ÚP)

Severně od města Bíliny je lokalizován významný zdroj elektrické energie - elektrárna Ledvice I a II. V průběhu let 1966 - 69 zde byly instalovány 4 bloky 110 MW a v roce 1967 1 blok 200 MW. Jako poslední v nedávné době proběhla výstavba bloku 660 MW. Západně od města Bíliny na území rekultivovaného území bývalé těžby byla v roce 2010 realizována výstavba fotovoltaické elektrárny společnosti Energosun. Elektrárna s výkonem 2,92MW je smyčkově napojena na distribuční rozvod 22kV ČEZu. Samotné město Bílina je zásobeno pěti napáječi 22 kV. Ze severu třemi kabelovými vývody z rozvodny Chotějovice ze západu a jihu napáječem 22 kV Železnice okr. Most a Merunice Mirošovice. Celá primerní síť je kabelová, provozována na 22 kV. Propojením (přes spínací stanici Újezd) venkovních vedení na Výsluní a u obce Kučlína jsou zajištěny dodávky elektřiny i z rozvodny Most - jih. Primerní síť je provozována na 22 kV s velkými rezervami v kapacitách TS, kde mnohdy ve skladbě 2x400kVA je při současných odběrech jeden transformátor mimo provoz. Úpravy stávající sítě jsou nutné pro zajištění příkonu a posílení distribuce, v rámci optimalizace využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou projednány s dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. Pro nově navrhované rozvojové plochy jsou kalkulovány přírůstky objemu – energetické bilance na základě pravidel pro elektrizační soustavu č. 2 (Zásady pro navrhování distribučních sítí VN a NN, ČEZ). Veškeré bilance elektrického výkonu jsou provedeny s ohledem na výkon transformátorů VN/NN.


95


04/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Kód plochy



PLOCHY PŘESTAVBY

plocha - m2

Počet RD

Počet BJ

HPPm2

ČUPm2

stupeň elektrizace B : Pb = 11/5 kW/b.j.(RD)

P stup. B kW/m.j.

Pb kW

návrh TS 22/0,4kV 630kVA ks

0,5kW/100m2 HUP

P 01

VD

VD

3114,41

2802,97

14,0

P 02

VS

VD

58505,64

46804,51

234,0

P 03

BI

TI

7009,40

P 04

SM (60% BH, 40% OM)

DZ

7193,91

P 05

VD

VD

30560,91

P 06

BI

DS

4117,16

P 07

TO

ZS

1760,56

P 08

BI

BI, ZS

5303,40

P 09

SC (30% BH, 70% OM)

SC

12599,23

85

15875,03

P 10

SM (60% BH, 40% OM)

SM

1739,78

17

974,2742

P 11

SM (60% BH, 40% OM)

SM

1971,43

19

1103,999

P 12

SR

VZ

5390,09

P 24

BI

VD, RI

2092,02

P 25

BI

ZS

P 28

BI

OSTATNI

P 32

OM

OV,DS, DZ

5216,27

7302,781

5111,947

36,5

P 33

SM (60% BH, 40% OM)

ZP

1514,15

847,9226

593,5458

4,2

8

11 70

4028,59

2820,013

5

15280,45

88 350

5

11

55 10

5

11

55

7937,517

5

425

681,992

5

85

772,7993

5

95

4

11

44

2

11

22

2811,69

3

11

33

1742,24

2

11

22


1

0

Z 02

BI

37475,69

37

11

407

Z 03

BI

10122,92

10

11

110

Z 04

BI

8165,55

8

11

88

Z 05

TO

2045,69

Z 06

BI

1380,05

1

11

11

Z 07

BI

2034,11

2

11

22

Z 09

VL

211921,06


1

76,4

1

10

84768,42

423,8

1

96


Kód plochy

04/2012



Počet RD

plocha - m2

Z 10

VD

Z 11

BI

4426,25

Z 12

VD

99300,40

Z 13

BI

133443,33

Z 16

OS

59711,87

Z 17

BI

Z 18

Počet BJ

12896,55

HPPm2

ČUPm2

P stup. B kW/m.j.

Pb kW

6448,274

návrh TS 22/0,4kV 630kVA 32,2

5

11 49650,2

55 248,3

121

11

1331

49329,15

45

11

495

BI

7594,13

7

11

77

Z 19

BI

36515,86

33

11

363

Z 20

BI

24329,03

22

11

242

Z 21

SR

6379,44

5

11

55

Z 22

SR

7726,25

6

11

66

Z 23

SR

1178,47

1

11

11

Z 24

BH

7800,40

Z 25

BI

71183,88

Z 27

BH

30745,28

384

Z 28

BH

65572,84

820

Z 29

VZ

44760,31

Z 33

SM (60% BH, 40% OM)

Z 37

RI

12949,91

10

Z 38

SR

1889,68

Z 61

BI

6253,90

Z 62

VX

Z 66

BI

30

98 79

19

490

1

869

2

5

1920

3

4098

6

111,9 751,582

5

90,0

11

110

2

11

22

6

11

66

14

11

238946,91

CELKEM

119

1

1

154 13802,5


1

5

5 1073,689

1

11

22380

1917,30

14620

1

21

97


04/2012

Pozn. elektrifikační stupeň A - elektřiny je využíváno pro svícení a běžné spotřebiče připojitelné na zásuvku elektrifikační stupeň B - elektřiny je využíváno jako u stupně A, navíc pro vaření. Pro ÚP byl počítán stupeň B. Při k -soudobosti bylo uvažováno měrné zatížení na úrovni DTS : 1,5 kW / byt a 2,5 kW / RD.


98


04/2012

Trafostanice jsou navrženy v souladu s bilancemi v centrech největšího odběru a mají charakter veřejně prospěšných staveb. Pro konkretizaci návrhu je třeba v příslušném časovém horizontu vždy konzultovat nutnost jejich realizace, neboť současná síť má poměrně značné rezervy, ze kterých při konkrétním požadavku a časovém horizontu realizace bude zřejmě schopna pokrýt až 50% navrhované kapacity TS. (k bodu 173 ÚP)

V grafické dokumentaci jsou zobrazeny pouze hlavní trasy kabelů 22 kV a nově navrhované trafostanice 22/0,4 kVA v nových lokalitách. Vedení jsou naznačena do větších navrhovaných lokalit a do lokalit, které natanguje či nepřetíná stávající vedení. Přesné situování, včetně uložení do chodníků, zeleně, umístění smyček, okružování či připojovací schéma a podobně bude řešeno po přesné specifikaci a lokalizaci jednotlivých objektů zástavby a dopravního systému v území. b) SPOJE (k bodům 174 - 175 ÚP)

SDĚLOVACÍ A DATOVÉ KABELY Celé řešené území z hlediska jednotné telekomunikační sítě spadá do místního telefonního obvodu (MTO) Bílina, který je součástí uzlového telefonního obvodu (UTO) Teplice. Z hlediska dalšího členění jednotné telekomunikační sítě spadá UTO Teplice do tranzitního tel. obvodu Ústí nad Labem. Doly Bílina mají v řešeném území samostatnou telekomunikační síť. Ústředna je umístěna v Chotějovicích. Ve městě Bílina jsou instalovány dvě digitální ústředny – telekomunikační zařízení, které spolu s realizací dálkového optického kabelu Ústí nad Labem – Most splňují požadavky na moderní digitální technologie a umožní uspokojit potřebu napojení na JTS – jednotný telekomunikační systém. V celé úložné trase budou vždy přiloženy 2xHDPE trubky pro možné budoucí připojení optickým kabelem. Vlastní a konkrétní návrhy tras a okruhů pro jednotlivé plochy budou tedy řešeny až v dalších stupních PD na základě řešení Telefonicy O2. PŘEHLED ROZVOJOVÝCH PLOCH A JEJICH NÁROKŮ NA POČET TELEFONNÍCH LINEK Kód plochy



Počet RD

Počet BJ

počet telefonních linek

PP

PLOCHY PŘESTAVBY P 01

VD

VD

80

8

P 02

VS

VD

1337

133

P 03

BI

TI

0

8

P 04

SM (60% BH, 40% OM) DZ

235

56

P 05

VD

VD

382

38

P 06

BI

DS

0

5

P 07

TO

ZS

5

2

P 08

BI

BI, ZS

0

5

P 09

SC (30% BH, 70% OM) SC

85

661

154

P 10

SM (60% BH, 40% OM) SM

17

57

20

P 11

SM (60% BH, 40% OM) SM

19

64

21

P 12

SR

VZ

4

0

4

P 24

BI

VD, RI

2

0

2

P 25

BI

ZS

3

0

3

P 28

BI

OSTATNI

2

P 32

OM

OV,DS, DZ

P 33

SM (60% BH, 40% OM) ZP

8 70 5 5

0

2

426

42

49

5



99


Kód plochy


04/2012


Počet RD

Počet BJ

počet telefonních linek

PP

Z 02

BI

37

37

Z 03

BI

10

10

Z 04

BI

8

Z 05

TO

8 2

Z 06

BI

1

Z 07

BI

2

Z 09

VL

Z 10

VD

Z 11

BI

Z 12

VD

Z 13

BI

Z 16

OS

Z 17

BI

Z 18

BI

7

7

Z 19

BI

33

33

Z 20

BI

22

22

Z 21

SR

5

5

Z 22

SR

6

6

Z 23

SR

1

Z 24

BH

Z 25

BI

Z 27

BH

384

Z 28

BH

820

Z 29

VZ

Z 33

SM (60% BH, 40% OM)

Z 37

RI

10

Z 38

SR

2

2

Z 61

BI

6

6

Z 62

VX

Z 66

BI

CELKEM

5

1 2 1541

154

184

18

1419

140

5

5

121

121

45

45

2

1 98

78

79

79

19

307 656 320

32

63

21 10

434 14

43 14 2380

RADIOKOMUNIKACE Řešeným územím v současné době prochází dvě radioreléové trasy. Územím neprochází žádná radioreléová trasa, jejíž Fresnelova zóna by byla omezena stávající výstavbou. Výhledově se uvažuje s trasou RKS Milešovka – TKB Most, která bude provozovaná a.s. České radiokomunikace. Při rekonstrukci nebo nové výstavbě výškových objektů, která se však v ÚP neuvažuje, je nutné projednat s operátory jednotlivých RR tras průběhy i výšková ochranná pásma, stejně jako případné rušení základnových stanic v závislosti na nové výstavbě. PŘÍJEM TELEVIZNÍHO SIGNÁLU Příjem televizního signálu je zajištěn televizním převaděčem Bílina – Chlum digitalizací televizního vysílání. Probíhající alternativou je zavádění kabelové televize. Příjem rozhlasového signálu v pásmech DV, SV a VKV je vyhovující. Další možnosti příjmu signálu závisí na počtu a kvalitě vysílání rozhlasových stanic a zároveň na realizaci rozvodů kabelové televize, která bude probíhat dle místních podmínek, nabídky a poptávky. c) VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ


100


04/2012

Problematika vodního hospodářství respektuje koncepci založenou předchozím územním plánem a doplňuje systém o dílčí rekonstrukce městské sítě. V rozsahu území těžby zohledňuje záměry předložené „Koncepcí řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji“ a Plánem sanace a rekultivace14 . Vodní režim území je blíže popsán v kapitole C.9.2. Odůvodnění ÚP – Vymezení krajinných ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, c) Plochy vodní a vodohospodářské. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU (k bodům 176 - 228 ÚP)

Město Bílina, má v současné době i s přilehlými obcemi cca 20000 obyvatel a rozlohu cca 1,5 x 2km. Město je zásobováno pitnou vodou z místního vodovodu OP-M-TP.007. Zdrojem vody je přívodní řad DN 600 vodárenské soustavy Přísečnice, který zásobuje vodou VDJ Bílina – Chlum starý – 2 x 1000 m3 (279,65 / 284,55 m n. m.), VDJ Bílina – Chlum nový 1 x 1000 m3 (279,65 / 284,55 m n. m.), VDJ Bílina Pražská II – 2 x 500 m3 (273,00 / 278,09 m n. m.) a VDJ Bílina - Pražská – 2 x 1000 + 860 m3 (257,88 / 262,65 m n. m.), ze kterého se voda čerpá do VDJ Bílina - Pražská I – 1 x 1000 m3 (303,00 / 307,38 m n. m.). Do VDJ Bílina-Pražská přitékají i přebytky vody z pramenišť Bílina I,II, Červený Újezd a Mukov skupinovým vodovodem SK-TP.001 z VDJ Hrobčice. Na vodovod je napojeno 99 % obyvatel. Vodovod je v celém rozsahu zástavby bez větších provozních problémů. Z hlediska zdrojového zabezpečení je stávající vodovodní síť a objemy akumulací dostatečné i pro maximální rozvoj města. Současný odběr je cca 7 700 m3/den. Přestože kapacita oblastního vodovodu je dostatečná, je vhodné i nadále třeba udržet v provozu místní zdroje minimálně v současné kapacitě. Vodovodní systém Bíliny je vzhledem k morfologii terénu rozdělen do dvou hlavních tlakových pásem. Vlastní zásobní oblasti mají vodojemy Pražské Předměstí, Pražské Předměstí II., Pražské Předměstí I. a Chlum. Samostatné vodovodní tlakové pásmo má sídliště Litoměřická, zásobené z vodojemu Chlum přes hydroforovou stanici pro zvyšování tlaku. Vlastní vodojem na Chlumu má areál Dolů Bílina v severozápadní části města. Vodovodní síť jednotlivých vodojemů je vzájemně propojena. Vodojemy jsou napojeny přívodními řady, odbočujícími z hlavního tranzitního řadu DN 600 (Most - Teplice), procházejícího městem. Flájský řad DN 350 z vodojemu Hudcov končí v Bílině ve vodojemu Chlum a lze jej využívat obousměrně. Majitelem vodárenského zařízení je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Samostatný vodovod z vlastního zdroje mají nyní pouze Štrbice. Průmyslové závody v území odebíraly a odebírají užitkovou vodu z Labského vodovodu, původně postaveného pro chemické závody v Záluží. Vodovod byl postaven ve čtyřicátých letech, DN 1 000, kapacity 900 - 1 200 l/sek. Vodovod dodává surovou labskou vodu, odebíranou a čerpanou z Labe v Dolních Zálezlech. Důlní těžbou VMG byl vodovod přerušen a v současné době dodává vodu hlavně pro průmysl v řešeném území sídelního útvaru Bílina. V současné době je kapacita vodovodu využívána maximálně z 50%. BILANCE POTŘEB PITNÉ VODY Potřeba pitné vody pro vyšší občanskou vybavenost a výrobu dle UP z roku 1997 a nových dodatečných průzkumů a informací činí: Qmax vyšší občanské vybavenosti v Bílině celkem Qmax pro průmyslové provozovny v Bílině Qmax vyšší občanské vybavenosti, podnikání, rekreace a zemědělství v obci Chotějovice Qmax vyšší občanské vybavenosti, podnikání, rekreace a zemědělství v obci Světec

cca 350 m3/den cca 1200 m3/den cca 31 m3/den cca 13 m3/den

14



101


04/2012

Qmax vyšší občanské vybavenosti, podnikání, rekreace a zemědělství v obci Úpoř

cca 4 m3/den

Výhledové tendence jednoznačně povedou k postupnému poklesu odběrů, zvláště když velcí odběratelé, např. Doly Bílina, jsou v útlumovém programu. Rozdělení potřeb vody Qmax pro bydlení dle tlakových pásem vodojemů: Vodojem Pražská Vodojem Pražská I Vodojem Pražská II Vodojem Chlum Pásmo Litoměřická

860 m3 2 x 500 m3 2 x 500 m3 3000 m3

1206 m3/den 891 m3/den 634 m3/den 2255 m3/den 474 m3/den

Výpočtová bilance stávající potřeby vody, rozšířené o obce správního území ORP Bílina: - 150 l/os/den + OV - 20 l/os/den LOKALITA počet obyvatel q l/os.den

Qp m3/den

Qd m3/den

kd=1,3 Qh l/s

kh=2,3 Qr m3/rok

Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec CELKEM

2766,24 215,90 160,14 97,41 24,99 52,53 132,60 164,90 3614,71

3596,11 280,67 208,18 126,63 32,49 68,29 172,38 214,37 4699,12

95,73 7,47 5,54 3,37 0,86 1,82 4,59 5,71 125,09

1009678 78804 58451 35555 9121 19173 48399 60189 1319369

16272 1270 942 573 147 309 780 970 21263


170 170 170 170 170 170 170 170 170

102


04/2012

BILANCE PŘÍRUSTKU POTŘEBY VODY DLE NOVĚ NAVRŽENÉ ZÁSTAVBY ÚP

Kód plochy



Počet RD

Počet BJ

obyvatel

q (PP) l/PP/den

PP

q (obyv l/OS/d

Qp m3/den


VD

VD

P 02

VS

VD

P 03

BI

TI

P 04

SM (60% BH, 40% OM)

DZ

P 05

VD

VD

P 06

BI

DS

P 07

TO

ZS

P 08

BI

BI, ZS

P 09

SC (30% BH, 70% OM)

SC

85

P 10

SM (60% BH, 40% OM)

SM

17

P 11

SM (60% BH, 40% OM)

SM

P 12

SR

VZ

4

P 24

BI

VD, RI

2

P 25

BI

ZS

P 28

BI

OSTATNI

P 32

OM

OV,DS, DZ

P 33

SM (60% BH, 40% OM)

ZP

8 70

Qd m3/den

Qh l/s

Kd = 1,3

Kh=2,3

Qr m3/rok

0

80

70

150

17,62

22,90

0,61

6431

0

1337

70

150

294,20

382,46

10,18

107383

31

0

70

150

0,00

0,00

0,00

0

182

235

70

150

43,80

56,95

1,52

15989

0

382

70

150

26,74

34,76

0,93

9760

18

0

70

150

2,74

3,57

0,09

1002

0

5

70

150

0,35

0,46

0,01

128

21

0

70

150

3,18

4,14

0,11

1161

221

661

70

150

79,47

103,31

2,75

29006

44

57

70

150

10,59

13,77

0,37

3867

50

64

70

150

12,00

15,61

0,42

4382

13

0

70

150

2,02

2,63

0,07

738

8

0

70

150

1,26

1,63

0,04

458

3

12

0

70

150

1,87

2,44

0,06

684

2

7

0

70

150

1,05

1,36

0,04

382

0

426

70

150

29,82

38,77

1,03

10884

38

49

70

3,46

4,50

0,12

1264

0

0

0

0

5

5

19


BI

37

150

70

150

22,49

29,23

0,78

8207

Z 03

BI

10

40

70

150

6,07

7,90

0,21

2217

Z 04

BI

8

33

70

150

4,90

6,37

0,17

1788

Z 05

TO

70

150

0,35

0,46

0,01

128

Z 06

BI

1

6

70

150

0,83

1,08

0,03

302

Z 07

BI

2

9

70

150

1,36

1,76

0,05

495

5


103


Kód plochy

04/2012



Počet RD

Počet BJ

obyvatel

PP

q (PP) l/PP/den

q (obyv l/OS/d

Qp m3/den

Qd m3/den

Qh l/s

Qr m3/rok

Z 09

VL

1541

70

150

107,89

140,25

3,73

39379

Z 10

VD

184

70

150

12,90

16,77

0,45

4707

70

150

2,95

3,84

0,10

1077

70

150

99,30

129,09

3,44

36245

Z 11

BI

Z 12

VD

Z 13

BI

Z 16

OS

Z 17

BI

45

Z 18

BI

7

Z 19

BI

Z 20 Z 21

20

5

1419 485

121

70

150

72,79

94,62

2,52

26567

70

150

0,00

0,00

0,00

0

179

70

150

26,91

34,98

0,93

9821

28

70

150

4,14

5,38

0,14

1512

33

133

70

150

19,92

25,89

0,69

7270

BI

22

88

70

150

13,27

17,25

0,46

4844

SR

5

16

70

150

2,39

3,11

0,08

873

Z 22

SR

6

19

70

150

2,90

3,77

0,10

1058

Z 23

SR

1

Z 24

BH

Z 25

BI

Z 27

BH

Z 28

BH

Z 29

VZ

Z 33

SM (60% BH, 40% OM)

Z 37

RI

10

30

Z 38

SR

2

5

Z 61

BI

6

25

Z 62

VX

Z 66

BI

14

42

3

70

150

0,44

0,57

0,02

161

254

70

150

38,03

49,44

1,32

13880

316

70

150

47,46

61,69

1,64

17321

384

999

70

150

149,88

194,85

5,19

54707

820

2131

70

150

319,67

415,57

11,06

116679

70

150

22,38

29,09

0,77

8169

70

150

11,67

15,18

0,40

4261

70

150

4,48

5,83

0,16

1636

70

150

0,71

0,92

0,02

259

70

150

3,75

4,88

0,13

1370

70

150

30,41

39,53

1,05

11100

70

150

6,27

8,16

1,47

2290

1566,68

2036,70

55,47

571841

98 79

320 19

49

63

434

CELKEM


104


04/2012

Celkový nárůst dle ÚP by tedy v průměru neměl přesáhnout cca 500m3/ den. Podle posouzení stávajících i nově navržených lokalit, které je obsahem předložené tabulkové části, není třeba zvyšovat objem vodojemů, dlouhodobě vyhoví i přívodní a zásobovací řady. V relativně nové zástavbě je vodovodní síť v dobrém stavu. Nově navrhovanou zástavbu lze u všech lokalit zásobovat ze stávajícího vodovodu. Nutné je pouze realizovat přívody a pokud možno zokruhovanou zásobní síť v místě nově uvažované zástavby. V grafické dokumentaci (Výkres č. I.6 – Koncepce technické infrastruktury – kanalizace a vodovod) jsou zobrazeny pouze hlavní trasy do větších navrhovaných lokalit. Přesné situování včetně výškového uložení, umístění šoupat, hydrantů a podobně bude řešeno po přesné specifikaci a lokalizaci jednotlivých objektů zástavby a dopravního systému v území. Zároveň lze konstatovat, že i zásobování užitkovou vodou je bezproblémové. Odběry hlavních uživatelů vody z Labského vodovodu značně klesly s ohledem na změny především v technologii dopravy popílku a kalů a s ohledem na útlumové programy. Labský vodovod je navíc s ohledem na jeho stáří teoreticky na prahu životnosti. V této kategorii nemá ÚP konkrétní návrhy. PŘÍRODNÍ LÉČIVÁ MINERÁLNÍ VODA BÍLINA V areálu lázní Bílina jsou situovány čtyři vrty - V1, V2, V3 a BJ - 6, vybudované pro jímání léčivé minerální vody. Přírodní voda má charakter ryzí alkalické kyselky. Ze čtyř vrtů je využíván pouze nový vrt BJ - 6 do vydatnosti 28 l/min. Vrt V1 slouží jako rezerva. Vrty V2 a V3 se neužívají a budou s největší pravděpodobností zrušeny. Celá struktura má vydatnost 35 - 36 l/min. Léčivé zdroje mají vyhlášena ochranná pásma vyhláškou Severočeského krajského národního výboru z 24.9.1985. Jsou stanovena pásma I. a II. stupně. ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Zájmové území se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů Bílina – stupeň I., II.A a II.B a zasahují sem i ochranná pásma teplických zdrojů. V povodí by měl být uplatňován požadavek vícestupňového čištění, alespoň u hlavních producentů odpadních vod zařazováním do ČOV III.stupně čištění. U průmyslových výrob je nezbytné trvat na zavádění bezodtokých technologií. Změnu technologie v tomto směru realizovaly a realizují úpravna uhlí Ledvice a elektrárna Ledvice, tedy dva významní producenti odpadních vod. Vynaložené prostředky do zlepšení kvality vody v Bílině nelze pokládat za zbytečnou investici při uvážení z jaké vzdálenosti je do území přiváděna labská voda s tím, že místní vodoteče nelze zatím využívat. Tyto rozsáhlé investice jsou jak rozsahem, tak lokalizací mimo hranice a možnosti ÚP. (k bodu 230 ÚP)

Po zevrubném posouzení stávající kanalizační soustavy i po konzultacích provedených u provozovatele lze konstatovat, že kanalizace v samotném městě je stabilizována a dle výpočtové metodiky dle spádových oblastí a povodí víceméně z hlediska navržených profilů a sklonů vyhovující. Trochu jiná je situace skutečného stavu. Kanalizační stoky, převážně v centru města, jsou mnohdy zanesené, často poškozené, částečně zhroucené. I když je to v podstatě otázka údržby a provozu sítě, v ÚP se doporučuje při vyvolaných rekonstrukcích či opravách vždy zvážit možnost zvětšení profilu o jeden řád vzhledem k očekávaným změnám klimatu, většímu počtu bouřek a tzv. bleskových místních povodní. S celoplošnou rekonstrukcí sítě se v ÚP neuvažuje. (k bodům 231 – 279 ÚP)

Veškerou zástavbu na nově navrhovaných plochách lze napojit na stávající jednotnou kanalizační soustavu vybudováním přípojných splaškových kanalizačních stok, ať již gravitačních, nebo čerpaných. Pomocí dešťových stok a povrchového odtoku bude přebytek dešťových vod sveden do místních recipientů a vodotečí, přičemž je nutné respektovat zásady zpoždění povrchového odtoku, vždy provést návrh povrchové a případně technické retence a v maximální míře využívat v návrhu možnosti vsaku popřípadě výparu z malých vodních ploch. Každý konkrétní návrh nově realizované zástavby by pak


105


04/2012

měl skutečnost a reálnost požadavku oddílné kanalizace v nově řešeném území území prokázat již v DUR. Pouze pokud se prokáže, že dešťové vody nelze zaústit do místních recipientů lze požadovat na SVaKu určení limitu dešťových vod, které bude možno pouštět do jednotné sítě a tudíž nutný stupeň retenování dešťových vod na Q10, 50, 100 apod. Retenci v území bude možné zajistit samozřejmě vhodným uspořádáním a návrhem ČTÚ – povrchovou retencí, omezenou dešťovou kanalizací se zpožděním odtoku, využitím povrchového odtoku a dále technickými opatřeními - buď tedy povrchovou retenční nádrží, popřípadě podzemními nádržemi nebo umístěním velkého potrubí pod komunikacemi s osazením virových regulátorů, či škrtících tratí. Funkci velkého potrubí mohou řešit také voštinové bloky, umístěné pod zpevněnými plochami. Pro větší celky je vhodná otevřená povrchová retenční nádrž se stálou hladinou hloubky 30 cm, která se jeví zpracovatelům výhodnější z vodohospodářského, architektonického i hygienického hlediska. Stejnou funkci samozřejmě je schopen zastat suchý poldr. Přesný druh nádrže bude řešen vždy pro každé konkrétní území v DUR. V následující tabulce je uveden uvažovaný nárůst splaškových a dešťových vod.


106


04/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU SPLAŠKOVÝCH VOD Kh = 1,94 Kód plochy



Počet RD

Počet BJ

PLOCHY PŘESTAVBY

Qp m3/den

PP

q=150 l/den q=70l/den

P 01

VD

VD

P 02

VS

VD

P 03

BI

TI

P 04

SM (60% BH, 40% OM)

DZ

P 05

VD

VD

P 06

BI

DS

P 07

TO

ZS

P 08

BI

BI, ZS

P 09

SC (30% BH, 70% OM)

SC

P 10

SM (60% BH, 40% OM)

P 11

SM (60% BH, 40% OM)

P 12

SR

VZ

P 24

BI

VD, RI

P 25

BI

ZS

P 28

BI

OSTATNI

2

P 32

OM

OV,DS, DZ

SM (60% BH, 40% OM)

ZP

P 33

obyvatel

Qd m3/den

Qh

l/s

Qr m3/rok

Kd = 1,94

0

80

5,61

10,88

1,63

2046,17

0

1337

93,61

181,60

27,24

34167,29

31

0

4,67

9,07

1,36

1705,62

182

235

43,80

84,98

12,75

15988,80

0

382

26,74

51,88

7,78

9760,39

5

18

0

2,74

5,32

0,80

1001,84

0

5

0,35

0,68

0,10

127,75

5

21

0

3,18

6,17

0,93

1161,44

85

221

661

79,47

154,17

23,13

29006,43

SM

17

44

57

10,59

20,55

3,08

3866,73

SM

19

50

64

12,00

23,29

3,49

4381,59

13

0

2,02

3,92

0,59

737,77

2

8

0

1,26

2,44

0,37

458,15

3

12

0

1,87

3,64

0,55

684,18

7

0

1,05

2,03

0,30

381,55

0

426

29,82

57,85

8,68

10884,19

38

49

9,22

17,89

2,68

3365,26

0,00

0,00

0,00

0,00

8 70

4


BI

37

150

22,49

43,62

6,54

8207,18

Z 03

BI

10

40

6,07

11,78

1,77

2216,92

Z 04

BI

8

33

4,90

9,50

1,43

1788,26

Z 05

TO

0,35

0,68

0,10

127,75

Z 06

BI

1

6

0,83

1,61

0,24

302,23

Z 07

BI

2

9

1,36

2,63

0,39

494,97

5


107


04/2012

Kód plochy



Počet RD

Počet BJ

obyvatel

Qp m3/den

PP

Z 09

VL

Z 10

VD

Z 11

BI

Z 12

VD

Z 13

BI

Z 16

OS

Z 17

BI

Z 18

BI

7

28

Z 19

BI

33

133

Z 20

BI

22

88

Z 21

SR

5

16

Z 22

SR

6

19

Z 23

SR

1

Z 24

BH

Z 25

BI

Z 27

BH

Z 28

BH

Z 29

VZ

Z 33

SM (60% BH, 40% OM)

Z 37

RI

10

Z 38

SR

2

Z 61

BI

Z 62

VX

Z 66

BI

39378,79

184

12,90

25,02

3,75

4707,24

2,95

5,72

0,86

1077,05

99,30

192,64

28,90

36244,64

72,79

141,21

21,18

26567,35

0,00

0,00

0,00

0,00

26,91

52,20

7,83

9820,99

4,14

8,04

1,21

1511,92

19,92

38,64

5,80

7269,97

13,27

25,74

3,86

4843,69

2,39

4,64

0,70

873,19

2,90

5,62

0,84

1057,53

179

3

0,44

0,86

0,13

161,30

254

38,03

73,77

11,07

13879,84

316

47,46

92,06

13,81

17321,41

384

999

149,88

290,77

43,62

54707,39

820

2131

319,67

620,16

93,02

116678,67

320

22,38

43,42

6,51

8168,76

19

49

63

11,67

22,65

3,40

4261,29

30

4,48

8,70

1,30

1636,17

5

0,71

1,37

0,21

258,65

6

25

3,75

7,28

1,09

1369,60

30,41

59,00

8,85

11100,17

14

42

6,272

12,18

1,82

2290,40

1364,51

2647,17

397,07

498048,4

98 79

434

CELKEM


Qr m3/rok

31,40

485

45

l/s

209,30

1419 121

Qh

107,89

20

5

Qd m3/den

1541

108


04/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU DEŠŤOVÝCH VOD q=207 l/s.ha (p=0,5 t=10)

Kód plochy



HPPm2

ČUPm2

q

p=0,5t=10 l/s/ha

koef odtoku

Sred

ha

odtok Q l/s

ret. V m3


VD

VD

2803

207

0,4

0,12

0,05

P 02

VS

VD

46805

207

0,4

2,34

0,88

P 03

BI

TI

207

0,3

0,21

43,53

0,11

P 04

SM (60% BH, 40% OM)

DZ

4029

207

0,6

0,43

89,35

0,11

P 05

VD

VD

15280

207

0,4

1,22

253,04

183,37

P 06

BI

DS

207

0,3

0,12

25,57

18,53

P 07

TO

ZS

207

0,6

0,11

21,87

15,85

P 08

BI

BI, ZS

207

0,3

0,16

32,93

23,87

2820

P 09

SC (30% BH, 70% OM)

SC

15875

7938

207

0,3

0,38

78,24

56,70

P 10

SM (60% BH, 40% OM)

SM

974

682

207

0,6

0,10

21,61

15,66

P 11

SM (60% BH, 40% OM)

SM

1104

773

207

0,6

0,12

24,49

17,74

P 12

SR

VZ

207

0,15

0,08

16,74

12,13

P 24

BI

VD, RI

207

0,3

0,06

12,99

9,41

P 25

BI

ZS

207

0,3

0,08

17,46

12,65

P 28

BI

OSTATNI

P 32

OM

OV,DS, DZ

P 33

SM (60% BH, 40% OM)

ZP

Z 02

BI

Z 03

207

0,3

0,05

10,82

7,84

7303

5112

207

0,45

0,23

48,59

35,21

848

594

207

0,6

0,09

18,81

13,63

0,00

0,00

0,00

207

0,3

1,12

232,72

168,64

BI

207

0,3

0,30

62,86

45,55

Z 04

BI

207

50,71

36,74

TO

207

0,3 0,6

0,24

Z 05

0,12

25,41

18,41

Z 06

BI

207

0,3

0,04

8,57

6,21

Z 07

BI

207

0,3

0,06

12,63

9,15



207

109


Kód plochy

04/2012



HPPm2

ČUPm2

q

p=0,5t=10 l/s/ha

koef odtoku

Sred

ha

odtok Q l/s

ret. V m3

Z 09

VL

84768

207

0,45

9,54

1974,04

1430,47

Z 10

VD

6448

207

0,45

0,58

120,13

87,05

Z 11

BI

207

0,3

0,13

27,49

19,92

Z 12

VD

207

0,45

4,47

924,98

670,28

Z 13

BI

207

0,3

4,00

828,68

600,49

Z 16

OS

207

0,4

2,39

494,41

358,27

Z 17

BI

207

0,3

1,48

306,33

221,98

Z 18

BI

207

0,3

0,23

47,16

34,17

Z 19

BI

207

0,3

1,10

226,76

164,32

Z 20

BI

207

0,3

0,73

151,08

109,48

Z 21

SR

207

0,25

0,16

33,01

23,92

Z 22

SR

207

0,25

0,19

39,98

28,97

Z 23

SR

207

0,25

0,03

6,10

4,42

Z 24

BH

207

0,5

0,39

80,73

58,50

Z 25

BI

207

0,3

2,14

442,05

320,33

Z 27

BH

207

0,5

1,54

318,21

230,59

Z 28

BH

207

0,5

3,28

678,68

491,80

Z 29

VZ

207

0,4

1,79

370,62

268,56

Z 33

SM (60% BH, 40% OM)

207

0,5

0,10

19,84

14,38

Z 37

RI

207

0,2

0,26

53,61

38,85

Z 38

SR

207

0,25

0,05

9,78

7,09

Z 61

BI

207

0,3

0,19

38,84

28,14

Z 62

VX

207

0,2

4,78

989,24

716,84

Z 66

BI

207

0,3

0,44

91,8

63,712

9538,97

6814,34

49650

22380

CELKEM


1074

752

110


04/2012

ČOV BÍLINA Dle získaných údajů a dle předchozích dokumentací lze počítat s přítokem max. 6 360 m3/den, z průmyslu max. 400 m3/den. Zatížení BSK5 uvedené v parametrech bude dosaženo maximálně ze 70%. Výpočtově, při zahrnutí spádových obcí, při výhledové úvaze 180l/osobu/den, 30l/OV a 30l na balastní vodu je zatížení ČOV následující: kh = 1,94 lokalita

Bílina Hostomice Hrobčice Ledvice Lukov Měrunice Ohníč Světec Štrbice Úpoř CELKEM

počet obyvatel 16272 1270 942 573 147 309 780 970 200 30 21263

Qs

Qm

Qm

Qr

q l/osden

m3/den

m3/h

l/s

m3/rok

190 190 190 190 190 190 190 190 190 190

3091,68 241,30 178,98 108,87 27,93 58,71 148,20 184,30 38,00 5,70 4083,67

5997,86 468,12 347,22 211,21 54,18 113,90 287,51 357,54 73,72 11,06 7922,32

249,91 19,51 14,47 8,80 2,26 4,75 11,98 14,90 3,07 0,46 330,10

1128463 88075 65328 39738 10194 21429 54093 67270 13870 2081 1490540

Tímto je dosaženo výhledového zatížení 6020 m3/den, což v podstatě odpovídá konstatacím z předchozí územně plánovací dokumentace a bilančních rozvah, které naznačují, že čistírenská kapacita zřejmě nebude ani ve výhledu dosažena. Konkrétní úpravy ČOV v rámci ÚP nejsou tudíž navrženy a zároveň vzhledem k výše popsanému stavu je zcela na ekonomické rozvaze okolních obcí, zdali zvolí čerpání do Bíliny nebo vlastní ČOV. Z hlediska kvality čištění i provozu je zřejmé že vychází lépe jedna velká čistírna než více menších. Otázkou ovšem zůstávají náklady na provoz a délka a investiční náročnost na připojení na centrální ČOV. (k bodu 280 ÚP)

V grafické dokumentaci jsou zobrazeny pouze hlavní trasy kanalizačních řadů do větších navrhovaných lokalit a do lokalit přes které nebo v jejichž blízkosti neleží kanalizační síť. Přesné situování včetně výškového uložení, umístění šachet, oddělovacích a retenčních zařízení a podobně bude řešeno po přesné specifikaci a lokalizaci jednotlivých objektů zástavby a dopravního systému v území. g) ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ (k bodu 281 ÚP)

Nakládání s odpady a jejich odstraňování příp. využívání bude prováděno v celém správním území města Bílina v souladu s obecně závaznou vyhláškou č. 2/2006 o systému nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území města Bíliny a se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Je vymezena plocha sběrného dvora v ul. Boženy Němcové. Navržená plocha TO vychází z posouzení stávající situace, zejména vyjádření Městských technických služeb, a potřeb systému nakládání s odpady v budoucnu. Tato aktivita naplňuje cíle Plánu odpadového hospodářství města Bílina resp. POH Ústeckého kraje. Rozšíření stávajícího sběrného dvora z areálu TS bylo navrženo vzhledem k jeho nevyhovujícím parametrům. Hlavním důvodem je nedostatečná plocha nezbytná k jeho zkapacitnění. Dalším přínosem rozšíření sběrného dvora bude zvýšení motivace občanů k třídění a shromažďování odpadů, kvality životního prostředí a zlepšení ekonomiky nakládání s odpady.


111


04/2012

Vyčleněná plocha má dostatečnou rozlohu pro vybudování sběrného dvora a dalších zařízení TS z hlediska současných požadavků na jeho provozování včetně zabezpečení kvality poskytovaných služeb. Na výstavbu sběrných dvorů jsou poskytovány dotace dle aktuální výzvy v oblasti podpory 4.1 Nakládání s odpady, Operačního programu životní prostředí na léta 2007 – 2013 (OP ŽP). Sběrné dvory s těmito parametry jsou kladně bodově ohodnoceny při posuzování žádosti o dotaci z OP ŽP, oblast podpory 4.1. Vzhledem k existenci obytné zástavby v blízkém okolí bude význam těchto zařízení narůstat. (k bodu 282 ÚP)

Vymezená plocha bude využita pro sběrný dvůr a zbylá plocha bude využita k dalším účelům Technických služeb. Provozování sběrného dvora podléhá souhlasu dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Na základě rozhodnutí odboru životního prostředí, krajského úřadu Ústeckého kraje je udělen souhlas k provozu zařízení pro sběr a výkup odpadů (sběr, výkup, shromažďování, skladování, soustřeďování, třídění, úprava ve smyslu schváleného provozního řádu) - sběrného dvora a jeho provozním řádem.

C.8.3. Občanská vybavenost Město Bílina má charakter mikroregionálního centra se spádovou oblastí v rozsahu správního obvodu obce s rozšířenou působností. Stávající síť občanské vybavenosti je vzhledem k velikosti a typu sídla vyhovující, vybavenost nadmístního významu je dostupná v blízkých Teplicích (15 km) či Mostě (12 km). a) VEŘEJNÁ SPRÁVA (k bodům 283 – 284 ÚP)

Výkon státní správy zajišťuje Městský úřad Bílina, který je zároveň úřadem obce s rozšířenou působností. Ochranu obyvatelstva zabezpečuje Městská policie Bílina, která působí i okolních obcích (Ledvice, Hrobčice, Světec, Hostomice, Ohníč). Stávající zařízení jsou i s ohledem na nově vymezené zastavitelné plochy dostačující. b) KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ (k bodům 285 - 287 ÚP)

Komerční zařízení jsou soustředěna zejména do parteru smíšené centrální části města, v kombinaci s jiným funkčním využitím, především bydlením. Smíšený charakter s využitím parteru pro komerční vybavenost má i Mostecké Předměstí a Újezdské Předměstí s těsnější vazbou na zástavbu historického centra města. V novější obytné zástavbě sídlištního typu – Pražské Předměstí, Za Chlumem je základní komerční vybavenost zajištěna centrálními objekty či zařízeními. Samostatná velkoplošná obchodní zařízení se nachází u autobusového nádraží – hypermarket Interspar a dále při ul. Pivovarská a ul. Spojovací (supermarkety Lidl a Pennymarket). Současný rozsah komerční vybavenosti města je vyhovující, s ohledem na vymezené rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení, rekreaci a výrobu zejména v severovýchodní části města je však v souladu se Zadáním ÚP připuštěna možnost umístění další komerčního zařízení v rámci ploch pro bydlení v bytových domech a bydlení v rodinných domech, ve vazbě na stávající či navrhovanou zástavbu. Územní plán navrhuje k přestavbě plochy dnes nevyužívaných bývalých objektů občanské vybavenosti v lokalitě Sídliště Za Chlumem (P10 a P11), které jsou navrženy k integraci do smíšených ploch městských, nicméně v souvislosti s realizací rozvojových ploch v lokalitách Chlum a Pohádkový les by mohly být využity zejména pro lokalizaci zařízení obchodu či služeb. Ve vazbě na autobusové a železniční nádraží vymezuje územní plán plochu přestavby P32. Plocha je vymezena s ohledem na záměr výstavby obchodní galerie v rozsahu dnešní haly železničního nádraží a přilehlého území, na místě asanovaného křídla budovy autobusového nádraží. Území se nachází ve strategické poloze nejvýznamnějšího dopravního uzlu města s vysokou intenzitou pohybu pěších. Sou-


112


04/2012

částí objektu budou maloplošná obchodní zařízení, avšak se zachováním provozu železničního nádraží, dle potřeb též pošty. c) KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ (k bodům 288 – 290 ÚP)

Kulturní aktivity na území města zajišťuje Kulturní centrum Kaskáda, které provozuje kino Hvězda, městské divadlo, letní amfiteátr, letní kino Kyselka a kulturní dům Fontána. Město má k dispozici muzeum, knihovnu, galerii a výstavní síň. 0bjekt zámku není ve vlastnictví města a v současné době je veřejnosti nepřístupný. Návrh alternativního umístění kulturního zařízení v ploše přestavby P09 (bývalý pivovar) je reakcí na současný deficit města v počtu a rozsahu objektů pro kulturně – společenské aktivity (chybějící kulturní sál). Objekt má statut nemovité kulturní památky, v současnosti je však využíván pouze částečně, zcela nevhodně a necitlivě k historické hodnotě stavby. Přestavba a nové využití k navrhovanému účelu by mělo respektovat původní architektonický charakter objektu. Umístění kulturního zařízení se jeví jako optimální rovněž vzhledem k centrální poloze v zástavbě města a dobré dostupnosti. d) UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ (k bodům 291 - 293 ÚP)

V Bílině se nachází dostatečný počet zařízení, poskytujících ubytovací a stravovací služby, jsou soustředěny zejména do smíšené zóny centra města. Není třeba vymezovat pro tento typ vybavenosti nové samostatné plochy, územní plán navrhuje intenzifikací nabídky tohoto typu služeb v rámci smíšených ploch. e) ŠKOLSTVÍ (k bodům 293 - 295 ÚP)

V Bílině se nachází 6 mateřských škol, 4 základní školy, 1 základní umělecká škola a 1 střední škola – gymnázium. Další školská zařízení vyšší úrovně a odborného zaměření jsou dostupná v Teplicích a Mostě. Umístění stávajících školských zařízení je s ohledem na zajištění docházkové vzdálenosti vyhovující, dostačující je rovněž jejich kapacita a to i s uvažovanou rezervou pro nové rozvojové plochy bydlení. Mimoškolní zájmovou činnost zajišťuje Dům dětí a mládeže s celoročním provozem. f) TĚLOVÝCHOVA A SPORT (k bodům 297 - 299 ÚP)

Bílina má nadprůměrný počet sportovních zařízení (atletický stadion, plavecká hala, koupaliště, fotbalové hřiště, tenisové kurty, minigolfové hřiště, bikrosová dráha, střelnice aj.), s optimální lokalizací vzhledem k docházkovým vzdálenostem, mimo to ve městě existuje vysoký počet sportovních organizací a spolků. Přestože stávající sportovní zařízení města zcela pokrývají základní potřeby obyvatel, územní plán vymezuje nové možnosti sportovní rekreace v rozvojové zóně na severovýchodním okraji města (Z16). Plocha je určena zejména pro outdoorové aktivity, např. lanové centrum, in-line dráhy či skate park. Návrh v tomto prostoru počítá s vymezením parkovací plochy pro návštěvníky rekreační zóny, jejíž umístění je přípustné také v přilehlé ploše izolační zeleně v ochranném pásmu vedení 110kV. Ve východní části je vhodné umístění zařízení pro in-doorové sporty, např. fitness, horolezecká stěna, včetně doplňkových služeb (občerstvení / restaurace, prodej sportovních potřeb) a příslušným zázemím zařízení, přičemž uvažovaná zástavba bude spoluvytvářet hlukovou bariéru od navrhovaného obchvatu. Plocha je v přímé vazbě na stávající obytný celek sídliště Za Chlumem a na nově navrhované plochy pro bydlení v lokalitách Za Chlumem a Pohádkový les. Ve východním směru navazuje na Radovesickou výsypku, která bude po dokončení rekultivačních prací představovat další výhledovou příležitost rekreačního využití. Svou profilací na moderní adrenalinové sporty a velmi dobrou dopravní dostupností


113


04/2012

(zejména po realizaci městského obchvatu) by toto zařízení mohlo získat nadmístní význam. Výhledově je uvažováno s rozšířením sportovně – rekreačního areálu do stávající plochy pozemních garáží (R09). g) ZDRAVOTNICTVÍ (k bodům 299 - 301 ÚP)

Zdravotní služby jsou centrálně zajišťovány Hornickou nemocnicí s poliklinikou, ve městě se dále nachází samostatné ordinace soukromých lékařů. Rozsah poskytované péče je dostačující. h) SOCIÁLNÍ PÉČE (k bodům 303 - 304 ÚP)

Zajištění sociální péče je v Bílině nevyhovující. Pro sociálně slabší občany město provozuje azylový dům v Důlní ulici, který je v současné době v nevyhovujícím stavebním stavu. Jediným zařízením pro starší občany je dům se pečovatelskou službou, jehož kapacita je v dnešní době již naplněna. Další dostupná zařízení se nachází v Dubí a Bystřanech. Územní plán respektuje záměr města na výstavbu zařízení sociální péče pro starší občany v areálu nemocnice. S ohledem na regulativy využití území by bylo možné variantní umístění tohoto zařízení i v ploše přestavby P09 (veřejná občanská vybavenost), která se pro tyto účely jeví jako velmi vhodná vzhledem k centrální poloze v zástavbě města, a tím velmi dobré dostupnosti základní vybavenosti stejně jako rekreační plochy lesoparku Bezovka. i)

LÁZEŇSTVÍ

(k bodům 305 - 307 ÚP)

Lázeňský areál Kyselka byl vybudován v roce 1712 a až do 2. poloviny 20. století byl využíván pro léčebné účely. Přírodní minerální pramen Bílinské kyselky byl účinný zejména pro léčbu dýchacích obtíží, žaludečních, ledvinových a jaterních onemocnění. S výjimkou stáčírny Bílinské kyselky jsou dnes lázeňské objekty uzavřené a chátrají. V omezené míře je pro kulturní účely využívána bývalá jídelna a letní amfiteátr. Územní plán předpokládá zachování provozu stáčírny Bílinské kyselky a celý areál lázní Kyselka doporučuje k obnově a opětovnému využití. Areál je součástí městské památkové zóny Bílina a má vysokou historickou, architektonickou a urbanistickou hodnotu. Výskyt zdrojů přírodní léčivé minerální vody a dlouholetá tradice lázeňství dává zařízení jedinečný charakter a potenciál dalšího rozvoje. Řešením by mohla být optimalizace typu poskytovaných služeb a zaměření zejména na pobytovou rekreaci, wellness a relaxační aktivity. Předpokladem realizace záměru je nalezení strategického partnera města, případně získání dotací. Dne 25.6.2009 Zastupitelstvo města schválilo novelizovaný Status lázeňského místa Bílina, který upravuje podmínky využívání vnitřního a vnějšího území lázeňského místa pro zajištění ochrany a optimálního rozvoje tohoto prostředí. j) HŘBITOVY (k bodům 308 - 309 ÚP)

V Bílině se nachází městský hřbitov, v jeho těsném sousedství židovský hřbitov. Kapacita stávajícího zařízení je dostatečná. k) VĚZEŇSTVÍ (k bodu 310 ÚP)

Umístění věznice v ploše přestavby (P02) je alternativou pro návrh drobné výroby. Výstavba věznice v areálu bývalých kasáren by byla vhodná z hlediska charakteru a dispozičního řešení stávajícího objektu, přínosem by byl vznik značného počtu nových pracovních příležitostí pro obyvatele města.


114


04/2012

l) OBRANA STÁTU (k bodům 311 - 313 ÚP)

Mezi stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu patří objekty civilní ochrany (ul. Důlní, ul. Školní, sklárna Chudeřice), objekty požární ochrany (ul. Sídliště U Nového nádraží), objekty Policie ČR a zóna havarijního plánování (v lokalitě Bezovka).

C.8.4. Veřejná prostranství (k bodům 315 – 317 ÚP)

Veřejná prostranství jsou vymezena § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Veřejnými prostranstvími jsou všechny prostory přístupné každému bez omezení a sloužící obecnému užívání, zejména náměstí a veřejná zeleň. Jako veřejná prostranství jsou vymezeny uliční prostory, místní a účelové komunikace. Silnice I., II. a III. třídy a páteřní městské komunikace jsou vzhledem ke své primární dopravně komunikační funkci zařazeny do funkční plochy silniční dopravní infrastruktury, rozsáhlejší plochy zeleně včetně parků jsou zařazena do ploch systému sídelní zeleně. Nové plochy veřejných prostranství jsou vymezeny zejména s cílem zajištění přístupu do zastavitelných ploch a obsluhy území. Povinnost zajištění průjezdnosti pro vozidla jednotek požární ochrany vyplývá z vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. (k bodu 318 ÚP)

Vymezení veřejných prostranství jako nedílná součást ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení a smíšených obytných ploch vyplývá z vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

C.9.

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů, aj.

C.9.1. Koncepce uspořádání krajiny (k bodu 319 ÚP)

Územní plánovaní představuje v souladu s požadavky Evropské úmluvy o krajině jeden z hlavních nástrojů, kterým lze koncepčně ovlivňovat budoucí vzhled a parametry uspořádání krajiny. Územní plán stanovuje regulativy využívání volné krajiny a krajinářsky hodnotných prvků území. Volná krajina je přirozeným nebo člověkem mnohdy pozměněným prostředím, které plní významné funkce nezbytné pro dlouhodobě udržitelnou koexistenci člověka a krajinného prostředí. Podoba krajiny bezprostředně ovlivňuje lidský a sociální kapitál. Péče o krajinu v její kulturní podobě stejně tak jako péče o přírodní a přírodě blízké prvky krajiny je nezastupitelnou povinností jejích obyvatel. Územní a též krajinné plánování, které je integrální součástí plánování prostorového, má zásadní úkoly v podobě ochrany stávajícího krajinného rázu a podpory údržby krajinného rámce sídel. Pro krajinu v okolí Bíliny je charakteristický kontrast mezi relativně vyváženou a zachovalou krajinou Českého středohoří (Bořeň) s plochami přírodními i intenzívně zemědělsky využívanými a krajinou Podkrušnohorské pánve devastovanou těžbou hnědého uhlí. Specifickým prvkem území je Radovesická výsypka, která vznikla zavezením údolí Radovesického potoka s řadou sídel hlušinou z dolů v prostoru Bíliny.


115


04/2012

Z požadavku na eliminaci výrazného nedostatku volné krajiny vycházejí i zásady koncepce uspořádání krajiny. Základem koncepce jsou požadavky na ochranu existujících krajinných a limitů blíže popsaných v kap. B.2 ÚP. Principielní je požadavek na stanovení regulativů pro ochranu krajiny a města v případě uvolnění limitů těžby. Tento požadavek je definován v Politice územního rozvoje ČR (PÚR) pro specifickou oblast Mostecko (SOB5), jíž je území Bíliny součástí. Z PÚR a nadřazené ÚPD vyplývají také úkoly a požadavky na vytváření podmínek pro vznik souvislých pásů zeleně, umožňující prostupnost a rekreační využití při zachování reprodukční schopnosti a na vytváření podmínek pro průběžnou rekultivaci prostorů s ukončenou těžební činností (v případě Lomu Bílina a Výsypky Pokrok). Územní plán na tuto zásadu reaguje převzetím opatření navržených „Souhrnným plánem sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (R-Princip, s.r.o., srpen 2009)“.

C.9.2. Vymezení krajinných ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití a) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (k bodům 320 - 322 ÚP)

Přestože má zemědělská výroba na území města Bíliny z hlediska hospodářské základny minimální význam, jsou cenné plochy zemědělské výroby ve východní a západní části území chráněny jako významný přírodní zdroj. Na základě požadavku vlastníka je navrženo rozšíření stávajícího areálu zemědělské výroby v lokalitě Žižkovo údolí. Jde o plochu Z29, jejíž vymezení v územním plánu umožní rozvoj ovčí farmy rodinného typu. Podstatným návrhem je realizace zemědělské rekultivace na bývalých plochách těžby. Uvažuje se o smíšeném typu zemědělských rekultivací, zahrnujícím zakládání agrárně – ekologických doprovodných ploch, např. zřizování a udržování mezí a remízků s cílem znovuoživení krajiny doprovodnou polní flórou a faunou. V závislosti na lokálních podmínkách bude rekultivace umožňovat intenzivní nebo extenzivní obhospodařování. Součástí zemědělské rekultivace je rovněž zakládání trvalých travních porostů s doprovodnou zelení. b) PLOCHY LESNÍ (k bodům 323 - 326 ÚP)

Plochy lesů nejsou z hlediska výměry na území města nijak podstatné. Největší plochy lesů jsou lokalizovány na západním okraji města (oblast Kaňkova a Břežánek). Tvoří důležitou optickou bariéru vůči navazujícímu Dolu Bílina. Do budoucna utvoří zásadní vazebný prvek budovaného systému ekologické stability na rekultivovaných plochách. Menší plochy lesů se nachází v údolí Lukovského potoka. Ve vazbě na stávající lesopark Kyselka u lázeňského areálu je vymezena plocha N13, jako plocha lesní se specifickým využitím, s možností umísťování staveb pro zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu. Významné jsou postupně realizované plochy lesnických rekultivací výsypky Větrák, Radovesické výsypky a dalších ploch postižených těžbou lomu Bílina. S dalšími plochami lesa se uvažuje formou realizace lesnických rekultivací navržených na v Plánu sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina15. Lesnické rekultivace jsou plánovány na pře15



116


04/2012

vážnou část svahů zbytkové jámy či na svahové partie výsypek. Z hlediska výměry jde o nejvýznamnější metodou rekultivace. Prvořadý význam tohoto způsobu rekultivace spočívá ve funkci lesních porostů jako stabilizujícího prvku v ekologických soustavách, dále i v pozitivním vlivu na hydrické, protierozní, klimatické, hygienické, asanační a rekreační podmínky území. c) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (k bodům 327 - 330 ÚP)

Územní plán respektuje a chrání vodní toky a plochy na území města. VODNÍ REŽIM V ÚZEMÍ Kromě řeky Bílina, hlavního recipientu a osy oblasti, se v území nacházejí zleva Radčický potok a Loučenský (Ledvický) potok, dnes již v podstatě jen jejich dolní úseky. Pravostrannými přítoky Bíliny pak jsou v území Syčivka, Lukovský potok a v těsné blízkosti, již mimo vlastní řešené území, Štrbický potok. Přirozené režimy toků byly zcela změněny budováním Radovesické výsypky a potřebou jejího následného odvodnění. Horní část Lukovského potoka byla přeložena do Mukovského potoka, který se vlévá do Syčivky. Tím došlo ke zvětšení původního povodí Syčivky a zvětšení původních odtoků. Z Lukovského potoka zbyl pouze úsek od paty výsypky k ústí do Bíliny. Jako kompenzace je pod výsypkou vybudována gravitační odvodňovací štola, zaústěná do zbytku koryta. Tento systém odvodňuje výsypku na jihu. Pro odvodnění výsypky slouží dále, mimo řešené území, Štrbický potok a umělé příkopy. Na západě příkop B, na severu pak příkop A. Oba jsou zaústěny do Štrbického potoka. Západní okraj Radovesické výsypky je odvodňován příkopem "E", zaústěným do nádrže "U Bílého mostku" ("Za Chlumem"). Veškerý odtok byl původně veden z nádrže do městské kanalizace v Bílině. Dodatečně byl vybudován spojovací příkop z nádrže "Za Chlumem" do nádrže u příkopu "Jirásek", kterým byla podstatná část povrchových vod odvedena mimo kanalizaci. Část příkopu "E" pod nádrží "Za Chlumem" slouží pro odvedení dešťových vod z vlastního malého povodí a jsou do ní zaústěny také kanalizace či příkopy z nově navrhovaných ploch. Nově je navržen odvodňovací kanál na severozápadní hraně Radovesické výsypky, v souladu s DÚR na rekultivaci Radovesické výsypky.16 Záměr je blíže popsán v kapitole C.9.6 Odůvodnění - Ochrana před povodněmi. Specifický vodní režim má rovněž lom Bílina. Systém je rozdělený do několika soustav, zasahujících do širšího zájmového území:

16

odvodnění severních svahů lomu Bílina a jižních svahů výsypky Pokrok – do retenčního prostoru nádrže “C”, zčásti gravitačním odpadem do koryta Ledvického potoka a zčásti přečerpáváním do retence nádrže “A” na výsypce Pokrok

odvodnění prostoru energetického a dopravního koridoru u Ledvic – čerpáním do nádrže “C” a dále do Ledvického potoka

odvodnění východní části vnitřní výsypky – příkopy do retence Adéla a dále do zbytkového koryta Radčického potoka

odvodnění jižních svahů – soustavou příkopů do ČS Braňany, ČS Jižní svahy a ČS Jižní svahy 2, částečně příkopem do zbytkového koryta Radčického potoka

odvodnění dna lomu – soustavou příkopů do ČS Lom a ČS Lom jih

odvodnění předpolí lomu – do retenčního prostoru čerpací stanice Libkovice

odvodnění výsypky Pokrok – příkopy do Ledvického potoka

Rekultivace Radovesice XVI – dokumentace pro územní rozhodnutí (Báňské projekty Teplice, 10/2011)


117


04/2012

V rámci Plánu sanace a rekultivace17 je navržen nový odvodňovací systém území, založený na systému odvodňovacích příkopů a průlehů. Cílem je zajistit maximální retenci vody v krajině a výrazně snížit rychlost odtoků. Pro zachycení splavenin zejména v počáteční fázi rekultivace budou zřizovány retenční a sedimentační nádrže a suché poldry. Systém budovaných nádrží bude doplněn o zavodněné samovolně vzniklé deprese na povrchu výsypek. Další vodohospodářské objekty v předpolí lomu Bílina budou zřizovány v souvislosti se zatápěním zbytkové jámy – objekty pro přívod napouštěcí vody a pro převedení vody z jezera do řeky Bíliny a úpravy trasy Lomského a Radčického potoka. Bílina Koryto řeky je upraveno v celém toku probíhajícím řešeným územím. Úpravy jsou stavebně odlišné a byly realizovány v různých obdobích. Stav koryta je vcelku dobrý, jeho kapacita je sice rozdílná a ne všude je ochrana území před povodňovými průtoky zcela dostatečná. Řeka se rozlévá na pozemky na pravém břehu v sousedství sportovního areálu Kyselka při průtocích nad dvacetiletou povodeň. V samotné Bílině městě se tedy úprava a zkapacitnění koryta u sportovního areálu nenavrhuje s ohledem na to, že není ohrožována zástavba a niveleta silnice I/13 je vysoko nad kótou zátopy. Navíc by byl narušen doprovodný břehový porost, který spolu s řekou dotváří rekreační zónu města. Lukovský potok Lukovský potok je od ústí do Bíliny ve městě až za stadion zakrytý. Od tohoto zakrytého profilu, až do km 0.95, je zděné koryto. Pod výsypkou je vybudována gravitační odvodňovací štola (Ć 3,6m), která podchycené vody svádí do zbytku původního koryta Lukovského potoka přes nádrž Bezovka. Do této nádrže je zaústěn i odvodňovací příkop "F". Tento systém zůstane trvale zachován a bez potíží odvede i mírné navýšení odtoku z nových spádových povodí. Na toku se nachází nádrže/rybníky Bezovka, Dřínecký a Radovesický. K podchycení povrchového odtoku z jižních svahů Radovesické výsypky je navržen nový odvodňovací příkop, který bude zaústěn do příkopu „F“. Z dokumentu Koncepce řešení ekologických škod18 vyplývá požadavek na revitalizaci Lukovského potoka v původním korytě. Stávající původní trasa Lukovského potoka od okraje Bíliny po nádrž Syčivka v délce 2 250 m bude revitalizována. Revitalizace spočívá v otevření zatrubněné části toku v délce 470 m, v částečné úpravě trasy a nivelety toku, v likvidaci betonového opevnění koryta, v úpravě stávajících objektů na toku. Součástí revitalizace bude úprava a doplnění břehových porostů. Syčivka V zastavěné části města je, dle současné metodiky, poddimenzovaný zakrytý profil od lávky u budovy ředitelství "Dolů Bílina" cca 180m proti proudu. V ostatních částech je koryto dostatečně kapacitní. Vzhledem k tomu, že zatím byl vždy průtočný i zakrytý úsek a navíc po rekultivaci Radovesické výsypky a vybudování odvodňovacího příkopu na jižní patě výsypky se kulminační průtoky Syčivky snížily a výše uvedeným realizovaným záměrem projektovaným Báňskými projekty Teplice odtokové poměry dále zlepší, se zkapacitnění zakrytého profilu Syčivky nenavrhuje.. Radčický potok Jediným levostranným přítokem řeky Bíliny je na území města Radčický potok resp. jeho zbytek. Územní plán navrhuje v souladu s dokumentem Koncepce řešení ekologických škod19 tento zbytkový úsek Radčického potoka před zaústěním do řeky Bíliny bude v délce 1 220 m revitalizovat. Zatrubněná část koryta délky 910 m bude otevřena, betonové objekty na toku budou likvidovány. V nové úpravě trasy a nivelety toku bude úprava a doplnění břehových porostů a stávající zaústění budou upraveny do přírodě blízkému stavu. 17


18


19



118


04/2012

VODNÍ PLOCHY Ve vlastním řešeném území není zatím mnoho stávajících vodních ploch, určených pro krátkodobou rekreaci místních obyvatel. Hlavní funkcí vodních ploch je zlepšování mikroklimatu města, nezanedbatelná je i jejich krajinotvorná funkce. S ohledem na potřebu zachování vody jako krajinotvorného prvku a pro rekreaci, sport a sportovní rybářství, se nedoporučuje v území rušit žádné stávající vodní plochy, naopak velice vhodná je pravidelná údržba a zachovávání funkčnosti příkopového systému, do vodních ploch i potoků ústícího, pravidelným sečením, prohrábkou koryta, likvidací náletové zeleně a podobně. Vodní plochy, navržené v rámci původního ÚP, byly realizovány v rámci rekultivačních prací (nádrž Chotovenka) nebo se s nimi dále neuvažuje (Nádrž Žižkovo údolí), s ohledem na jiné záměry v území (obchvat města – přeložka silnice I/13, plocha zemědělské výroby). Bílina - Bezovka V rámci revitalizace povodí Lukovského potoka byla obnovena vodní plocha na pozemcích parc. číslo 871 a 872 v k.ú. Bílina, a to formou dvou rybníků. Vodní nádrže rybníků mají plochu hladin celkem 1,01 ha a objem vody v nich 15 700 m3. Výškový rozdíl mezi hladinami horní a dolní nádrže je 2,0 m. Profil hrází je jednoduchý lichoběžník, se sklonem svahů 1 : 2,5. V rámci obnovy rybníků byla obnovena i doprovodná zeleň. Do Bezovky jsou svedeny odtoky z přirozených spádových povodí nové zástavby. Jezero Bílina Po dotěžení uhelných zásob v lomu Bílina budou v souladu s Plánem sanace a rekultivace20 zahájeny rekultivační práce, které přispějí k obnově vodního režimu v území, narušeného zahájením těžebních aktivit. Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším záměrem je realizace jezera Bílina s následujícími předpokládanými parametry: -

kóta konečné hladiny

200,0 m n.m.;

-

plocha jezera

930,32 ha;

-

objem vody v jezeru

706,072 mil. m3;

-

maximální hloubka

200,0 m;

-

délka břehové linie

14 354,0 m;

Tento plán prověřoval vhodnost různých alternativ napouštění jezera, jako nejvhodnější bylo vyhodnoceno gravitační napájení z řeky Bíliny. Celková doba zatápění je předpokládána 19 let. Jezero bude napájeno propojením budoucího jezera s řekou Bílinou štolou. Před vstupem vody do štoly bude vybudována usazovací nádrž o ploše 3 ha. Jako doplňkové zdroje vody se předpokládá využití Radčického a Lomského potoka, dalšími zdroji bude důlní stařinová voda a srážková voda z povodí jezera. Voda z povodí jezera se v první fázi bude rovněž podílet na jeho zatápění. Přebytečná voda z jezera bude odváděna otevřeným kanálem, vedeným v trase uhelných odtahových dopravníků na jižní straně lomu, se zaústěním do koryta bývalého Radčického potoka a následně do řeky Bíliny. Ze studií prognózy kvality vody ve zbytkové jámě lomu Bílina vyplývá, že nejpozději po napuštění jezero dosáhne oligotrofního stavu.

20



119


04/2012

Nové plochy vodní a vodohospodářské vzniknou po hydrické rekultivaci v souladu s Plánem sanace a rekultivace území21. Součástí záměru je zřízení malých vodních ploch a toků, akumulačních a sedimentačních nádrží či samovolně vzniklých vodních ploch. ÚP respektuje toto výhledové řešení, které ovšem vyžaduje přesné kvalitativní i kvantitavní vyhodnocení a hydrotechnické posouzení a to jak zatápěných ploch a jejich vodní bilance s ohledem na přítok, výpar evapotranspiraci a složení vody s posouzením vlivu splachů, spadu, jakosti podloží, infiltrace a dalších vlivů, tak kvalitativní a kvantitavní generelové bilanční řešení samotného toku Bílina, hlavně s posouzením vlivu úbytku vody na její kvalitu a na životní prostředí území ležících níže po toku. Toto řešení je ovšem daleko za dosahem ÚP, který objemem prací a hlavně nezbytnou podrobností zpracování výrazně převyšuje. d) PLOCHY PŘÍRODNÍ (k bodům 331 - 334 ÚP)

Do přírodních ploch jsou zahrnuty plochy zeleně mimo zastavěné území. Významné plochy zeleně jsou vymezeny jako chráněná území přírody (PR Trupelník a NPR Bořeň). Nejcennějšími přírodními plochami jsou bezesporu krajinářské partie na severním úpatí vrchu Bořeň, které vznikly postupnou sukcesí na původních extenzívně využívaných sadech. Obdobně vznikly i rozsáhlé přírodní plochy na terase mezi údolími Syčivky a Lukovského potoka. Nové plochy přírodní jsou navrženy pouze v jižní části města v sousedství plochy rezervy pro obchvat města. Jde o změnu využití stávajících zastavěných ploch, které jsou využívány pro bydlení. Vzhledem k nevyhovujícímu stavu a s ohledem na plánovanou stavbu obchvatu se uvažuje o demolici stávajících objektů. e) OBECNÉ PODMÍNKY PRO ZMĚNY VE VYUŽITÍ KRAJINY (k bodům 335 - 336 ÚP)

Na území města Bílina jsou navrženy nejvýznamnější změny ve využití krajiny v souvislosti s rekultivací území postižených těžbou v lomu Bílina. V průběhu let 2011 - 2012 bude dokončena rekultivace zbývajících částí území Radovesické výsypky, které jsou dosud využívány pro provozní učely. V lomu Bílina dochází postupně k přesunu těžby západním směrem. Část území s ukončenou těžbou již byla rekultivována, rekultivace zbývající části území těžby bude probíhat v souladu s ukončováním těžebních aktivit. Celé území je v ÚP vymezeno jako plocha rekultivace. Podmínky rekultivace ploch postižených těžbou jsou stanoveny Plánem sanace a rekultivace území21. Některá opatření vychází z dokumentu Koncepce řešení ekologických škod 22 . Opatření definovaná v obou zmíněných koncepcích územní plán respektuje a přejímá a vytváří podmínky pro jejich realizaci. Cílem rekultivace je obnova původní krajiny se zajištěním její ekologické stability. Rekultivované plochy by v území měly plnit ekologickou, krajinně estetickou, sportovně rekreační a sociálně ekonomickou funkci. Plán sanace a rekultivace23 navrhuje různé rekultivační způsoby, tak, aby byla zajištěna polyfunkčnost území; jedná se o rekultivaci zemědělskou, lesnickou, hydrickou a ostatní. Nejvyšší podíl v uvažovaných či realizovaných rekultivacích tvoří lesnický či zemědělský způsob. Nejvýznamnějším návrhem hydrické rekultivace je zatopení části zbytkové jámy lomu Bílina na kótu 200 m n.m., čímž vznikne vodní plocha o rozloze 930,32 ha, která bude průtočná do řeky Bíliny. V délce 21


22


23



120


04/2012

cca 4 km bude vybudován odtokový kanál pro odvod vody z jezera Bílina do zbytkového koryta Radčického potoka a do řeky Bíliny. V rámci hydrické rekultivace jsou navrženy nové malé vodní plochy a toky, akumulační a sedimentační nádrže, a uvažuje se rovněž i s ponecháním samovolně vzniklých vodních ploch a jejich integrací do krajiny. Samostatnou kategorií je rekultivace ostatní, která zahrnuje návrhy sportovních a rekreačních ploch, ploch občanské vybavenosti a dopravních ploch, stejně jako plochy zeleně či mokřadů. Realizace některých rekultivačních záměrů v předmětném území již byla zahájena či dokončena, zejména se jedná o jižní svahy vnitřní výsypky lomu Bílina či území Radovesické výsypky, kde byla báňská činnost ukončena 31. března 2003. Součástí dokumentace je i návrh nové dopravní sítě, lokálního odvodňovacího systému území a nových prvků regionálního a lokálního ÚSES, s návazností na již vybudované či založené systémy v okolním území. Nové komunikace zajistí obnovu napojení rekultivovaného území na okolní obce, zejména Duchcov, Ledvice, Osek, Braňany či Mariánské Radčice.

C.9.3. Územní systém ekologické stability (k bodům 337 - 343 ÚP)

Územní systém ekologické stability (dále též „ÚSES“) byl v územním plánu vymezen na základě dokumentace Plán ÚSES Ústeckého kraje (Friedrich 2009), ÚPSÚ Bílina a ÚP sousedících obcí. Některé skladebné části ÚSES byly v souvislosti s řešením ostatních návrhů územního plánu vymezeny odlišně od uvedeného podkladového dokumentu. V řešeném území nejsou vymezeny skladebné prvky ÚSES na nadregionální úrovni. a) REGIONÁLNÍ ÚSES Skladebné prvky ÚSES regionální úrovně v řešeném území představují RBC 1328 Bořeň, RBC Libkovice zasahující do řešeného území města pouze malou částí a RBK 584 Libkovice – Zlatník, který rovněž zasahuje na území Bíliny jen okrajově a významná část se nachází v sousedních správních území. V územním plánu je zpřesněno vymezení RBC Bořeň s ohledem na navrhovanou trasu přeložky I/13 východního obchvatu Bíliny (městského obchvatu). Hranice RBC je posunuta nad hranici plochy pro trasu silnice. RBC 1328 BOŘEŇ Výrazný skalnatý vrch Bořeň vystupující v členitém terénu středohoří nad úzkou nivou Bíliny. Výše položené partie svahů řídce porostlé křovinnou vegetací, svahy mezi skalami s vegetací skalních lad. Níže v suťových svazích přechází do náletových porostů s jasanem ztepilým a borovicí lesní, a do degradovaných kulturních porostů se smrkem ztepilým, trnovníkem akátem a borovicí černou. Ohrožení: intenzifikace využití; nevhodné obnovní zásahy; výstavba; turistika a sport; vlivy v blízkosti obce; vlivy v blízkosti chatových a zahrádkářských osad; hluk. RBC 1364 LIBKOVICE Zavodněná terénní deprese po ukončené těžbě uhlí zarůstající mokřadní vegetací. Rozsáhlý antropogenní mokřad zarostlý porosty rákosin, porůznu roztroušené nálety i souvislé náletové porosty s vrbou křehkou, břízou, topolem osikou, objevují se i trnovník akát, třešeň, olše, jasan a vrba iíva, v okrajích křoviny s trnkou, růží, hlohem a bezem černým, pozůstatky starých ovocných linií s hrušněmi a jabloněmi. Ohrožení: intenzifikace využití; nevhodné obnovní zásahy; hluk. RBK 584 LIBKOVICE – ZLATNÍK Trasa biokoridoru prochází pozemky křovinobylinných lad, starých zpustlých sadů a listnatých lesíků v členitých svazích údolí Bíliny na okraji devastovaných ploch hnědouhelných dolů. Pozemky křovinatých


121


04/2012

lad a zpustlých sadů kolem vyvýšeniny Křemencového s porosty křovin s růží, hlohem a trnkou, dále svídou krvavou, bezem černým, nálety s jasanem, třešní a dubem, zbytky starých sadů jabloní, třešní a švestek. V krátkém úseku v nivě Korozluckého potoka nekosená ruderalizovaná aluviální louka a menší úsek s pozemkem orné půdy. Degradovaná a ruderalizovaná luční spol., místy s fragmenty zachované pestřejší teplomilné luční vegetace. Tok říčky Srpina v upraveném korytě mělce zaklesnutém pod úroveň nivy s lemem břehových porostů, svahy a okolí toku lemované nálety, místy i vzrostlými jasany, dále vrby křehké, místy olše, topoly, porůznu švestky, jabloně, křoviny . bez černý, růže, hlohy, OSK, ruderální bylinné lemy, místy porosty Phragmites. V okolí převažují pozemky orné půdy. Ohrožení: intenzifikace využití; absence hospodaření; nevhodné obnovní zásahy; vlivy v blízkosti obce hluk. b) LOKÁLNÍ ÚSES A INTERAKČNÍ PRVKY Vymezení skladebných prvků lokálního ÚSES bylo převzato z několika podkladů. Šlo zejména o ÚPSÚ Bílina, Plán ÚSES Ústeckého kraje a územních plánů sousedících obcí. Oproti původnímu ÚP města byl ÚSES vzhledem k významným kvalitám přírodního prostředí po posouzení doplněn o nové biokoridory a biocentra v lokalitách Teplické předměstí, Kaňkov, lázně a žel. stanice Kyselka (viz kap. E.3 ÚP). S ohledem na trasu navrhované přeložky I/13 – východního obchvatu města bylo při zpracování návrhu nového územního plánu města Bílina upraveno vymezení lokálního ÚSES na východní straně města. LBC 1142 „U Teplického předměstí“ je rozdělen na západní a východní část (1142/1 a 1142/3). Obě části jsou propojeny krátkým lokálním biokoridorem, který překonává trasu budoucího obchvatu. Pro toto překonání se stanovuje požadavek na realizaci ekoduktu. Došlo k posunu LBK „U Teplického Předměstí“ a jeho navázání na LBC 1142/3, původní hranice byly posunuty východně za koridor obchvatu do prostoru rekultivovaného území Radovesické výsypky. Tímto dojde i ke zkrácení LBK 2161 „Ke Špičáku“ z LBC 1142/3 „U Teplického Předměstí - východ“. Z důvodu vedení trasy obchvatu města je rovněž redukován rozsah LBC 1143 „Trupelník“. Vymezené interakční prvky představují ekologicky významné krajinné prvky vytvářející existenční podmínky společenstev a zajišťující fungování a interakci biocenter a biokoridorů lokální úrovně a jejich zázemí. Jednoznačně se tyto prvky podílejí na zvýšení ekologické stability krajiny. Interakční prvky jsou koncentrovány především v jižní části řešeného území, kde jsou vázány především na lesní a luční společenstva. Územním plánem jsou vymezeny tyto skladebné prvky lokálního ÚSES a interakční prvky: označení

lokalita

zdroj vymezení

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY LBK 2160/1

průzkum území

LBK 2160/2

Ekodukt

ÚP města Bílina

LBK 2160/3

Trupelník

ÚP města Bílina

LBK 2161

Ke Špičáku

ÚP města Bílina

LBK 2162

U Teplického předměstí

ÚP města Bílina

LBK 2164

Bílina

ÚPSÚ Bílina

LBK 2165

ÚPSÚ Bílina

LBK 2168

Bílina

ÚPSÚ Bílina

LBK 2169

Bílina

ÚPSÚ Bílina

LBK 2171

K Lázním Kyselka

Plán ÚSES UK

LBK 2172

Kaňkov

Plán ÚSES UK

LBK 2176


ÚPSÚ Bílina

122


04/2012

označení

lokalita

zdroj vymezení

LBK 2395

Ledvice

UP Ledvice

LOKÁLNÍ BIOCENTRA LBC 1141

U Chudeřic

ÚPSÚ Bílina

LBC 1142/1

U Teplického předměstí – západ

ÚPSÚ Bílina

LBC 1142/2

průzkum území

LBC 1142/3

U Teplického předměstí – východ

ÚP města Bílina

LBC 1143

Trupelník

ÚPSÚ Bílina

LBC 1144

U Srbska

Plán ÚSES UK

LBC 1145

U žst. Bílina-Kyselka

Plán ÚSES UK

LBC 1146

Mnišský les

Plán ÚSES UK

LBC 1147

U Lázní Kyselka

Plán ÚSES UK

LBC 1459

Chudeřice

Plán ÚSES UK

INTERAKČNÍ PRVKY 637

Želenice

ÚP Želenice

641

Bílina

ÚP Bílina

873

Hrobčice

ÚP Hrobčice

874

Hrobčice

ÚP Hrobčice

639

Bílina

ÚP Bílina

640

Bílina

ÚP Bílina

Podmínky využití území ÚSES mají dvojí charakter: umožňují zachování podmínek pro funkčnost prvků ÚSES a zajišťují územní ochranu pro doplnění navržených či nefunkčních prvků ÚSES. Soubor opatření pro zachování funkčnosti skladebného prvku ÚSES na regionální úrovni je konkretizován managementem ploch uvedených v Plánu ÚSES Ústeckého kraje (Friedrich 2009) a je vhodné jej důsledně uplatňovat (slouží rovněž pro odvození souboru opatření pro management ploch na lokální úrovni). c) EKOLOGICKÁ STABILITA REKULTIVOVANÝCH PLOCH Specifické podmínky má vytváření ÚSES na plochách postižených těžební činností, což vyplývá z nepříznivých stanovištních podmínek (antropogenní uloženiny, nevyvinuté půdy) jejichž vývoj lze jen odhadovat. Při výsadbě lesních porostů či zakládání lučních porostů nebo mokřadů je nutná snaha napodobit druhovou skladbu co nejvěrněji přirozenému ekosystému, používat výhradně domácí druhy dřevin, přihlížet k charakteru stávající zeleně v okolí, na výsypkách respektovat některá samovolně vzniklá společenstva a ponechat je přirozené sukcesi. Plán sanace a rekultivace24 vymezuje nový systém ekologické stability na postižených plochách a plochách navazujících. Vymezené skladebné prvky ÚSES nejsou v koordinaci s Plánem ÚSES Ústeckého kraje, územní plán tyto návrhy nepřebírá, je však v souladu s obecným řešením rekultivace v území postiženém těžbou. V rozsahu ploch těžby bude vymezení prvků ÚSES dále zpřesněno v souladu s postupem rekultivačních prací. 24



123


04/2012

C.9.4. Prostupnost krajiny (k bodu 344 ÚP)

Prostupnost krajiny je umožněna stabilizací a návrhy nových cest pro pěší a cyklisty a návrhem ploch veřejné zeleně. Plochy zeleně N01 a N02 zajistí prostupnost území podél toku Bíliny a zároveň přispějí ke zlepšení pěších vazeb mezi areálem Kyselky (západní břeh Bíliny) a historického centra města (východní břeh Bíliny). (k bodu 345 ÚP)

Prostupnost území bude zajištěna rovněž realizací nových cyklistických tras, resp. cyklostezek, přes rekultivovaná území. Nové cyklistické trasy a cyklostezky budou zajišťovat propojení města Bílina s okolními obcemi (zejména Světec a Kostomlaty pod Milešovkou přes Radovesickou výsypku a Ledvice přes výsypku Pokrok) a zároveň zlepší podmínky území pro turistiku. Vymezené plochy pro umístění cyklostezek jsou součástí navrhovaných staveb a opatření pro revitalizaci krajiny definovaných v rámci Koncepce řešení ekologických škod25. (k bodu 346 ÚP)

Těleso dopravní stavby městského obchvatu by nemělo výrazně narušit prostupnost krajiny za předpokladu realizace ekoduktů, lávek a podchdů ve vytipovaných lokalitách (zejména v návaznosti na údolí Syčivky a Lukovského potoka, dále též v jižním směru za účelem propojení s lokalitou EVL Bořeň aj.).

C.9.5. Protierozní opatření (k bodům 347- 348 ÚP)

Územní plán nevymezuje specifické plochy pro protierozní ochranu. Velký protierozní význam mají rekultivace území postižených těžbou lomu Bílina, neboť svahy lomové jámy a výsypek jsou k erozi velmi náchylné vzhledem k neexistujícímu vegetačnímu krytu. Územní plán stanovuje podmínky provádění správných protierozně zaměřených agrotechnických postupů. a to zejména na oraných pozemcích na svažitých plochách. Ornou půdu základní (neohroženou 0-6°) může ohrozit eroze i na mírných svazích (3-6°) tam, kde je délka pozemku po spádnici větší než 400 a více metrů.

C.9.6. Ochrana před povodněmi (k bodům 349 - 350 ÚP)

Území spadá do povodí Bíliny, která jej celé odvodňuje. Tok prochází městem ve směru jihozápad – severovýchod. Podíl pravostranných přítoků dominuje, neboť západní část řešeného území tvoří komplex Dolů Bílina se specifickým hydrickým systémem. Záplavové území je stanoveno pro toky Syčivka a Bílina. Hranice aktivní zóny je vymezena na Syčivce. Řeka Bílina má stanoveno záplavové území bez aktivní zóny. Vodní plochy jsou v řešeném území zastoupeny minimálně (Radovesický r., Dřínecký r., Bezovka) a kumulují vodu především na vodoteči Lukovského potoka. V oblasti rekultivovaných prostorů výsypek již mimo řešené území pak samovolně vznikají malé vodní plochy které v budoucnu mohou ovlivnit hydrický systém a systém protipovodňového zabezpečení. Na severním okraji zastavěného území města jsou navržena opatření k ochraně před povodněmi, resp. k zachycení přívalových vod z Radovesické výsypky a k jejich regulovanému odvodu do vodního toku řeky Bíliny, v souladu s projektovou dokumentací k územnímu rozhodnutí na rekultivaci Radovesické

25



124


04/2012

výsypky.26 Dokumentace řeší protipovodňová opatření pro zachycení povodňové vlny o objemu překročeného 1x za 20 let, a to formou odvodňovacího příkopu p1 délky 4165m a dvěma vodními nádržemi. Návrh je vymezen jako veřejně prospěšné opatření. Nádrž 1: min. hladina 196,00 m n.m. , max. hladina 197,50 m n.m. , retenční kapacita 12 373 m³ , kóta koruny hráze 198,50 m n.m. Nádrž 2: min. hladina 195,80 m n.m. ,max. hladina 196,80 m n.m. , retenční kapacita 4 950 m³ Nádrž 1 je umístěna v místě stávající vodní plochy, pro zvýšení její retenční kapacity je navržena čelní a boční hráz, která bude sloužit zároveň jako těleso pro budoucí obslužnou komunikaci. Nádrž 2 je umístěna ve stávající terénní depresi v místě betonové sedimentační nádrže, navržené k odstranění. Na okraji Radovesické výsypky v prostoru Žižkova údolí je navržen poldr pro snížení stoleté povodňové vlny na hodnotu dvacetileté vody, v souladu se zpracovanou dokumentací protipovodňových opatření27. Poldr má charakter přímé sypané zemní hráze, s následujícími parametru: výška koruny 11,7m, objem hráze nad terénem 32 000 m3, kóta koruny hráze 242,37 m.n.m., výška přelivné hrany 241,69 m.n.m., celkový objem poldru při průtoku Q100 285 000 m3, zatopená plocha 5,3ha. Problémovou lokalitou v záplavové oblasti podél toku je niva řeky Bíliny - oba břehy v úseku Lázní Kyselka po střed města. V úsecích hlubokého zpevněného říčního koryta v oblasti středu města je hrozbou neregulovatelný průtok způsobený náhlými přívalovými dešti a výrazného nárůstu objemu přítoků do vodoteče. V rozsahu rekultivovaného území je rámci hydrické rekultivace je Plánem sanace a rekultivace28 navržena zásadní úprava (obnova) vodního režimu, spočívající ve zřízení mj. retenčních nádrží, vodních ploch a nových vodních toků. Primární ekologická funkce nového vodohospodářského systému bude mít významný podíl v ochraně území před povodněmi.

C.9.7. Rekreační využívání krajiny (k bodu 351 ÚP)

Rekreační využívání krajiny je jedna z hlavních funkcí volné krajiny v zázemí města. Volná zemědělsky využívaná krajina s navazujícími lesními plochami a přírodě blízkými prvky mozaikovité struktury křovin a trvalých travních porostů charakteristických pro oblast Českého středohoří vytváří přirozené zázemí urbanizované krajiny Bílinska. Specifickým fenoménem je přítomnost člověkem zcela pozměněné krajiny dolů a výsypek. Prostupnost této krajiny a její celkový krajinný ráz jsou zde významně ovlivněny a degradovány. Zatímco oblast Radovesické výsypky prochází v současnosti procesy rekultivace a revitalizace, oblast Dolu Bílina je pro obyvatele města nepřekonatelnou bariérou a v krajině představuje nepřehlédnutelný antropogenní prvek. V těsné návaznosti na zastavěné území města se nachází plochy zeleně specifické – lesoparků. Jejich využití pro krátkodobou rekreaci je omezené vzhledem k nevyhovující prostupnosti, stavu zeleně a vybavení území. Územní plán definicí regulativů pro tento typ využití vytváří podmínky pro výstavbu zařízení pro obsluhu území lesoparků. Lesoparky Bezovka, Chlum a Zámecký park jsou určeny zejména ke každodenní rekreaci, lesopark v areálu Kyselky bude vzhledem ke své poloze a charakteru využíván rovněž v rámci lázeňského provozu a pro provozování kulturních aktivit. Územní plán navrhuje rozšíření lázeňského parku změnou kategorie lesa hospodářského na les zvláštního určení, les lázeňský. (k bodu 352 ÚP)

Ve výhledu se uvažuje s rekreačním využitím rovněž území dnešní výsypky lomu Bílina, kde v rámci rekultivačních prací bude realizována mimo jiné rozsáhlá rekreační nádrž – jezero Bílina včetně úpravy 26 27

Rekultivace Radovesice XVI – dokumentace pro územní rozhodnutí (Báňské projekty Teplice, 10/2011) Protipovodňová opatření na Syčivce (ing. Krise, 11/2011)

28



125


04/2012

přilehlého území pro rekreační využití. Záměry jsou obsaženy v Plánu sanace a rekultivace28 a jsou blíže popsány v kapitole C.9.2. Odůvodnění – Vymezení krajinných ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, c) Plochy vodní a vodohospodářské. (k bodu 353 ÚP)

Revitalizovaná území bývalé Radovesické výsypky poskytnou rozsáhlé plochy pro rekreační využití obyvateli města Bílina. V severní části Radovesické výsypky je jako územní rezerva vymezena plocha rekreace určená pro outdoorové sporty, které nebudou vytvářet nároky na výstavbu trvalých objektů a budou šetrné k přírodnímu charakteru území, jako např. in-line bruslení, golf, camping, či hiposport. S ohledem na polohu a rozsah se předpokládá, že plocha bude mít nadmístní význam. (k bodu 354 ÚP)

Realizace přeložky silnice I/13 je podmíněna asanací části plochy zahrádkářské osady pod vrchem Bořeň. Z tohoto důvodu vymezuje územní plán plochy územní rezervy pro funkci rekreace v zahrádkářských osadách jako kompenzaci za redukci stávajících ploch s touto funkcí. Nové plochy pro rekreaci jsou vymezeny ve vazbě na rekreační území podél toku Syčivky v Žižkově údolí.

C.9.8. Dobývání nerostů (k bodu 355 ÚP)

Závaznými podklady pro další činnost v této oblasti jsou usnesení vlády ČR č. 444 ze dne 30. 10. 1991, o územně ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi, a usnesení vlády ČR č. 1176/2008 o korekci územně ekologických limitů. Závazné konečné linie stanovují omezení území dobývacích prostorů a prostorů výsypek definováním paty svahů. Regulativ závazné konečné linie má platnost do vyuhlení dolu. Územní plán respektuje následující plochy ochrany nerostných surovin. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ CHLÚ 07570000 Bílina (hnědé uhlí) v západní části řešeného území, zaujímá jeho významnou část, CHLÚ 22740000 Most (hnědé uhlí) jen velmi okrajově zasahuje západní část řešeného území. DOBÝVACÍ PROSTOR TĚŽENÝ DP 30049 Bílina – hnědé uhlí – zaujímá území západně od centra měst po okraj řešeného území. DOBÝVACÍ PROSTOR NETĚŽENÝ DP 30056 – hnědé uhlí – s ukončenou těžbou zasahuje na západě okrajově do správního území města Bíliny. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Poddolovaná území se nacházejí zejména v severní části řešeného území, v prostoru lomu Bílina a navazujícím území s již dokončenou rekultivací. Jedná se o poddolovaná území plošná29:

29

-

velkoplošná: Jenišův Újezd, Břešťany, Břežánky;

-

maloplošná Břežánky, Ledvice, Světec, Bílina 1-4.

zdroj: Aktualizace ÚAP ORP Bílina (2010)


126


04/2012

Schema evidovaných poddolovaných území

VÝHRADNÍ LOŽISKA Výhradní ložiska v území: 3075700 Bílina – Velkolom Bílina / M. Gorkij (hnědé uhlí) současná povrchová těžba; 3227400 Most (hnědé uhlí) dřívější povrchové těžby zasahující jen okrajově v západní části řešeného území. PROGNÓZNÍ ZDROJE Prognózní zdroje jsou evidovány: 5198600 Chudeřice (technické zeminy) dosud netěženo v severní části řešeného území a 5021300 Světec u Bíliny-Emerán (jíly) dosud netěženo západně od Chudeřic. Usnesením vlády č. 1176/2008 ze dne 10. září 2008 došlo ke korekci územních limitů těžby hnědého uhlí v lokalitě Dolů Bílina, stanovených usnesením vlády č. 444/1991. Jedná se o technickou korekci, nikoliv o prolomení limitů těžby z roku 1991, které předpokládaly hranici hornické činnosti u obce Braňany ve vzdálenosti přibližně 250 m. Posunutím linie těžby o dalších 400 m severně dojde k redukci negativních dopadů těžby na obec Braňany. Zmíněné usnesení vlády kompenzuje tuto ztrátu v lokalitě Libkovice, poškozené předchozí hlubinnou těžbou. Území řešené v ÚP bude touto korekcí dotčeno pouze okrajově. Do řešeného území zasahují následující sesuvná území: typ sesuvného území

stupeň aktivity

dotčená k.ú.

poloha

plošné

aktivní

Bílina

v jižní části řešeného území, ve volné krajině (plochy lesa, plochy přírodní)

plošné

potenciální

Bílina

v jižní části řešeného území, ve volné krajině (plochy lesa)

plošné

potenciální

Bílina

v jižní části řešeného území, ve volné krajině (plochy lesa)

plošné

potenciální

Bílina

ve východní části řešeného území, pod Radovesickou


127


typ sesuvného území

stupeň aktivity

04/2012

dotčená k.ú.

poloha výsypkou, ve volné krajině (plochy přírodní)

plošné

potenciální

Bílina

ve východní části řešeného území, pod Radovesickou výsypkou, ve volné krajině (plochy přírodní, plochy lesa)

plošné

potenciální

Bílina, Bílina Újezd

úpatí Bořně, z části ve volné krajině (plochy přírodní, plochy lesa), z části v areálu zahrádkové osady

plošné

aktivní

Chudeřice u Bíliny

v severní části řešeného území, ve výrobním areálu (výroba související s těžebními aktivitami)

plošné

aktivní

Břežánky

v severní části řešeného území, v rekultivované části lomu Bílina

plošné

potenciální

Břežánky

v severní části řešeného území, v rekultivované části lomu Bílina

Jenišův Újezd

na západním okraji řešeného území, v prostoru lomu Bílina

bodové

C.10. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (k bodům 356 - 357 ÚP)

Plochy s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, a Minimálním standardem pro digitální zpracování územních plánů v GIS v prostředí zákona č. 183/2006 Sb. (červen 2009, Hydrosoft Veleslavín s.r.o., Urbanistický atelier UP-24). Regulativy funkčního využití území jsou stanoveny pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití území stanovením hlavního, přípustného, nepřípustného a podmíněně přípustného využití a stanovením obecných zásad prostorového uspořádání pro zajištění účelného harmonického a kompozičně vyváženého souladu zástavby v navrhovaných plochách s zástavbou či charakterem okolního území. Základním cílem stanovení těchto podmínek je vytvoření předpokladů pro zajištění kvalitního trvale udržitelného rozvoje umělého a přírodního prostředí.

C.11. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (k bodu 358 ÚP)

Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v souladu s § 2, odst. 1, písm. l, zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou vymezeny navržené sítě dopravní infrastruktury včetně cyklistické dopravy, napojení na stávající dopravní síť a nutných přeložek stávajících komunikací, navržené komunikace pro obsluhu rozvojových ploch a koridory sítí a objektů technické infrastruktury včetně napojení rozvojových ploch a realizace sběrného dvora. (k bodu 359 ÚP)

Veřejně prospěšná opatření jsou vymezena v souladu s § 2, odst. 1, písm. m, zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou územním plánem vymezena opatření vedoucí ke snižování ohrožení území a k rozvoji či k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, zejména navržená protipovodňová opatření, revitalizační opatření a navrhované skladebné prvky územní systému ekologické stability.


128


04/2012

(k bodu 361 ÚP)

Vymezené asanační území VA01 vychází ze ZÚR Ústeckého kraje a má nadmístní význam. Hranice je v územním plánu zpřesněna v souladu se Souhrnným plánem sanace a rekultivace území dotčeného těžbou lomu Bílina pro postup do územně ekologických limitů podle usnesení vlády č. 1176/2008 (RPrincip Most, s.r.o., aktualizace 8/2009). Cílem asanace je příprava podmínek pro průběžnou rekultivaci území s ohledem na potřeby, specifika a hodnoty území a realizace opatření pro ochranu okolního stávajícího osídlení. Část stávající plochy zahrádkářské osady je navržena k asanaci s ohledem na vymezený koridor obchvatu města, vedený přes stabilizovanou plochu rekreace. Vymezená plocha je určena pro ochrannou a izolační zeleň podél trasy navrhované komunikace. Komunikace je vedena v zářezu s částečným překrytím, které umožní zachování prostorové vazby mezi zbývající částí stabilizované plochy zahrádkářské osady.

C.12. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo (k bodu 362 ÚP)

Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v souladu s § 2, odst. 1, písm. l, zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo, se obvykle vymezují některé navržené trasy či plochy dopravní a technické infrastruktury, vybrané stavby veřejného vybavení či stavby veřejné infrastruktury určené k rozvoji či ochraně území města, kraje či státu. Na území města Bíliny takové stavby nejsou vymezeny. (k bodu 363 ÚP)

Veřejně prospěšná opatření jsou vymezena v souladu s § 2, odst. 1, písm. m, zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou územním plánem vymezena opatření vedoucí ke snižování ohrožení území a k rozvoji či k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, zejména navržené plochy zeleně.

C.13. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření (k bodu 364 ÚP)

Jako plochy územních rezerv jsou vymezena území, kde navržené funkční využití je určeno k prověření a k realizaci v dlouhodobém horizontu. V plochách územních rezerv nesmí být povolovány žádné stavby, změny a činnosti, které by znemožnily budoucí využití plochy územní rezervy. (k bodu 365 ÚP)

Plocha se nachází v atraktivní exponované poloze uvnitř nové bytové zástavby a svým charakterem a stávajícím funkčním využitím (skladování) působí rušivě. Přestavbou na plochu bydlení dojde k optimalizaci využití a integraci do okolní zástavby. Pro výrobu a skladování se doporučuje využít vymezené plochy pro průmyslovou výrobu v zastavěném či zastavitelném území. (k bodu 366 ÚP)

Přestavbou na smíšené městské území dojde k vymístění rozsáhlejších monofunkčních ploch (výroba, dopravní vybavenost) nevhodných pro městské centrum, realizací polyfunkční zástavby dojde k rozšíření stávajícího centra a k posílení vazby centra města se sportovním areálem a lázeňským areálem Kyselka.


129


04/2012

Přestavbou dojde ke zrušení stávajících hromadných garážových stání. Bude nutné řešit parkování v rámci podrobnější studie a navrhnout vhodná opatření, např. výstavbu parkovacích domů integrovaných do navrhované smíšené městské zástavby. (k bodu 367 ÚP)

Pro prověření vedení trasy obchvatu ve čtyřpruhovém uspořádání byla v roce 2009 zpracována studie (Atelier PROMIKA, VPÚ Deco). Tato studie nicméně neřeší konkrétní technické řešení stavby, to bude rozpracováno v podrobnější dokumentaci. Posouzení vlivu záměru na životní prostředí je povinné dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Záměr přestavby obchvatu města má nadmístní význam a jeho realizace bude s ohledem na kategorii silnice podmíněna souhlasným stanoviskem ŘSD ČR. V současné době se čtyřpruhové uspořádání jeví jako neekonomické, vzhledem k bilancovaným intenzitám dopravy a poměru dopravy tranzitní vůči cílové. (k bodu 368 ÚP)

Plochy jsou vymezeny v rozsahu stávajících zahrádkářských osad, ve vazbě na stabilizované plochy bydlení v rodinných domech. Záměr respektuje způsob využití přilehlého území, další stabilizace funkce rekreace v zahrádkářských osadách není s ohledem na polohu vymezených ploch vhodná. Územní plán vytváří podmínky pro vymístění této funkce do okrajových částí města, zejména v Žižkově údolí a na úpatí Bořně, kde se nachází velké plochy rekreačního území. (k bodu 369 ÚP)

Plocha navazuje na rekreační území v Žižkově údolí a umožňuje rozšíření stávajících ploch individuální rekreace na západní svahy nad tokem Syčivky. S ohledem na navrženou plochu individuální rekreace Z37 ve východní části Žižkova údolí je vymezena jako plocha územní rezervy. Plocha se nachází v klidné poloze, s tradičním rekreačním využitím, od páteřní komunikace (ul. Pražská) je izolována areálem nemocnice. Plocha bude přístupná po navržené komunikaci P26 a Z59 podél nemocničního areálu. (k bodu 370 ÚP)

Plocha územní rezervy R09 je vymezena pro případné budoucí rozšíření sportovně – rekreačního areálu na ploše Z16 v severovýchodní rozvojové zóně města. Vzhledem k poloze areálu, dobré dopravní dostupnosti, specifickému charakteru jeho funkční náplně a vazbě na další plochy s významným rekreačním potenciálem (rekultivovaná území bývalé Radovesické výsypky) lze předpokládat intenzivní využívání a potřebu dalšího rozvoje. (k bodu 371 ÚP)

Realizace obchvatu města resp. přeložky silnice I/13 vyvolá v úseku průchodu zahrádkářskou osadou pod Bořní nezbytnou asanaci stávajících rekreačních objektů, v šířce ochranného pásma navrhované komunikace. Plocha územní rezervy pro rekreaci v zahrádkářských osadách je vymezena jako kompenzace snížení kapacity rekreačních ploch na území města, v urbanisticky vhodnější poloze nad tokem Syčivky a ve vazbě na stabilizované smíšené obytné – rekreační území. (k bodu 372 ÚP)

Rekultivované území Radovesické výsypky nabízí potenciál pro budoucí rekreační využití, jak pro obyvatele Bíliny, tak pro obyvatele dalších okolních obcí v blízkosti výsypky, zejména Ledvice a Světec. Realizovaná rekultivace převážně zemědělského a lesnického typu bude při umísťování rekreačních aktivit v maximální možné míře respektována a území bude využito pro aktivity bez větších stavebních zásahů, které by narušily hodnotu a přírodní charakter tohoto území, např. pro lokalizaci otevřených sportovně - rekreačních zařízení s přímou vazbou na rozsáhlé plochy zeleně a lesa, minigolfové hřiště, camping, pobytová rekreační louka s dětským tábořištěm, hipoareál, cyklostezky, in-line dráhy. V území se nepředpokládá výstavba samostatných objektů, s výjimkou staveb realizovatelných v nezastavěném území dle §18 zákona č. 183/2006 Sb.


130


04/2012

C.14. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování a stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti (k bodu 374 ÚP)

Zpracování územní studie na prověření změn v plochách Z12, Z13, Z16, Z17, Z18, Z19, Z24, Z25, Z27, Z28, Z61, P02, P05, P06, P09, P29, N02, N03, N04 vyplývá z potřeby upřesnění prostorového uspořádání zástavby v těchto plochách, s ohledem na jejich územní rozsah, polohu a význam v urbanistické struktuře města. V rámci plochy P29 bude nutné řešit uspořádání celého území Pivovarského náměstí včetně navazujících ploch veřejné zeleně a ploch smíšené a obytné zástavby, a zejména komunikační napojení na stávající síť. V dalších plochách Z02 a Z20 vyplývá zpracování územní studie na prověření změn z potřeby vymezení veřejného prostranství v těchto plochách, v souladu s vyhláškou č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Vymezené plochy jsou určeny pro umístění bydlení v rodinných a bytových domech, zařízení občanské vybavenosti (sport a tělovýchova), drobnou výrobu, rekreaci a zeleň. V měřítku a v úrovni územního plánu nelze přesně stanovit konkrétní polohu veřejného prostranství, jehož vymezení je stanoveno vyhláškou č. 269/2009 Sb. Přesnější specifikace prostorového uspořádání bude řešena v rámci územní studie. (k bodu 375 ÚP)

V souladu s § 25 a § 30 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. (k bodu 376 ÚP)

Podmínka koordinace územní studie s orgány státní památkové péče je stanovena s ohledem na význam a jedinečnou kulturně – historickou hodnotu území, v němž se vymezené plochy nachází, s cílem nalézt řešení, které bude maximálně respektovat kontext zástavby a které přispěje k citlivé a harmonické prostorové a architektonické integraci těchto ploch do navazujícího území.

C.15. Vymezení plocha a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 vyhlášky (k bodu 379 ÚP)

V souladu s § 61 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, regulační plán stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Schválené zadání územního plánu nestanovilo požadavek na vymezení ploch či koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování jejich využití.


131


04/2012

C.16. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt (k bodu 380 ÚP)

Městská památková zóna Bílina byla vyhlášena Ministerstvem kultury ČR vyhláškou č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. Představuje jedinečnou kompozici dochovaného historického osídlení, zahrnující městské centrum, areál lázní Kyselka a četné nemovité kulturní památky. Podmínka vypracování architektonické části projektové dokumentace výhradně autorizovaným architektem je stanovena v zájmu zachování jedinečného charakteru a vysoké hodnoty celého území MPZ.

D.

INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO

Dotčený orgán (Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství) ve svém stanovisku k návrhu vyloučil vliv na evropsky významnou lokalitu a neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo z tohoto důvodu zpracováno.

E.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

E.1.

Zemědělský půdní fond

V tabulce záboru ze ZPF dle ploch změn jsou vyhodnoceny všechny návrhové plochy, vymezené územním plánem (tj. plochy zastavitelné, plochy přestavby a plochy nezastavitelné) v členění dle jednotlivých parcel, v ostatních tabulkách pouze plochy, zabírající zemědělskou půdu. Jsou zobrazeny v grafické části Odůvodnění ÚP Výkres č. II.4 – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY Výchozím podkladem ochrany ZPF pro územně plánovací činnost jsou bonitované půdně ekologické jednotky – BPEJ. BPEJ vyjadřuje klimatický regionu, hlavní půdní region, číselnou kombinaci skeletovosti a expozice půdy. Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ stupeň třídy ochrany ZPF. CHARAKTERISTIKA TŘÍD OCHRANY I

Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.


132


04/2012

II

Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

III

Do III. třídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro případnou výstavbu.

IV

Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

V

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují především půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydroformních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona O ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů.

Zdrojem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa, pro určení BPEJ údaje z celostátní databáze BPEJ (MZe ČR), údaje z těchto relevantních zdrojů však nejsou v souladu.


133


04/2012

TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU PŮDY ZE ZPF DLE PLOCH ZMĚN

Kód Katastrální plochy území PLOCHY ZASTAVITELNÉ Z 02 Bílina

Celková plocha (ha)

Číslo parcely

3,748

2085/1

Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0,002 1,786 0,301 0,044 0,062 0,104 0,032 0,418 0,500 0,500

2086/1 2086/4 2086/5 2086/6 2085/4

Z 03

Bílina

1,012

2085/5 2085/6 1977/1

0,123

3,748

0,718

0,594

1978/1

Z 04 30 31

Bílina

0,817

2165/2

0,001

0,800

Druh pozemku ZPF dle 30 KN

Třída ochrany ZPF

Rozsah záboru plochy parcely

Nezemědělská půda (ha)

10810 10850 10850 10850 10850 10850 10810 10850 10850 10850 10810

II III III III III III II III III III II

celá celá celá celá celá celá celá celá celá celá celá

-

BI - bydlení v rodinných domech městské a příměstské

0,295

14089

V

celá


-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

zahrada

10110

II

část

0,016

BI - bydlení v

orná půda orná půda zahrada zahrada zahrada zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

BPEJ

31

Navrhované funkční využití

zdroj: digitální katastrální mapa ČÚZK, aktualizovaná k 6/2010. zdroj: celostátní databáze BPEJ, Ministerstvo zemědělství ČR a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, aktuálnost k 9.10.2007.


134


Kód plochy

Katastrální území

04/2012


Číslo parcely 2166

2167/1

Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem

0,697 0,076 0,027 0,196

0,204

Druh pozemku ZPF dle 30 KN zastavěná plocha a nádvoří

-

Třída ochrany ZPF -

Rozsah záboru plochy parcely celá

orná půda orná půda orná půda zahrada

10110 10810 10850 10110

II II III II

část část část celá

-

TO – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady

zahrada ostatní plocha

10810 -

II -

celá část

0,138


BPEJ

31



Z 05

Bílina

0,203

2165/1

Z 06

Bílina

0,138

2158

-

Z 07

Bílina

0,203

2190/11

-

ostatní plocha

-

-

celá

0,203


Z 09


0,982

251/14

-

lesní pozemek

-

-

část

0,982

ostatní plocha

-

-

část

VL – průmysl a skladování – lehká výroba

0,009

251/15


135


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 251/23


251/68 Z 10

Z 11

Z 12

Bílina

Bílina

Bílina

1,29

1677

0,443

3131/2 1305/1

9,93

1,290 0,247 1,042 -

Druh pozemku ZPF dle 30 KN ostatní plocha

-


Rozsah záboru plochy parcely část

ostatní plocha

-

-

část

lesní pozemek

-

-

část

zahrada

11010

I

část

-

BH – bydlení v bytových domech

orná půda ostatní plocha

11010 -

I -

část celá

0,443


0,339

VD – výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba

BPEJ

31

1305/2

ostatní plocha

-

-

celá

1676/2

ostatní plocha

-

-

část

1676/20

ostatní plocha

-

-

celá

11000 -

I -

celá část

1668 1669/1

0,561

9,591


1669/2

ostatní plocha

-

-

celá

1670

ostatní plocha

-

-

část

11000

I

část

1675/1


0,652

orná půda



136


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 1675/6 1675/7

Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 1,114 2,609

13,175

Rozsah záboru plochy parcely část část část

BPEJ

ostatní plocha

-

-

část

1675/11

ostatní plocha

-

-

část

11000 11000 11010 11000 11010 -

I I I I I -

část část část část část celá

1676/12 Bílina

11010 11000 -

Třída ochrany ZPF I I -

31

1675/10

1675/17 1676/1

Z 13

Druh pozemku ZPF dle 30 KN orná půda orná půda ostatní plocha

1674/8

0,057 0,009 0,024 0,009 4,558 10,013

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

1674/12

ostatní plocha

-

-

celá

1674/13

ostatní plocha

-

-

celá

1674/14

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

1674/20



3,161



137


Kód plochy


04/2012




1663/9 1663/12 1671/66

0,020 0,084

Druh pozemku ZPF dle 30 KN ostatní plocha orná půda orná půda ostatní plocha

-



11000 11000 -

I I -

část celá celá

BPEJ

31

1674/22

ostatní plocha

-

-

celá

1674/25

ostatní plocha

-

-

celá

1674/23

ostatní plocha

-

-

celá

11000 11000 11000 -

I I I -

část část celá část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

11000 11010

I I

část část

1663/1 1663/3 1663/4 1667/2

3,628 1,587 0,794

1669/2

1671/1


3,1499 0,7515

orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

orná půda orná půda



138


Kód plochy


04/2012




1674/5

1674/8 Z 16

Bílina

5,963

1663/1 1667/1

2,472

5,833

1667/2 1671/1 1671/62 1675/2

Bílina

4,529


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

11000 -

I -

část celá

-

-

část

11000 11000 -

I I -

část celá část

-

-

část


11000 11000 11000 -

I I I -

celá část část část

orná půda

11000

I

část


orná půda orná půda ostatní plocha

3,229 0,026

ostatní plocha

1663/8 1663/9 1671/67 1660

0,004 0,039 0,063

1661/2

0,099


-


ostatní plocha

1675/14

Z 17


4,481

BPEJ

31



0,13

OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

0,048

BI - bydlení v rodinných domech městské a

139


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 1661/3 1661/4 3038/3

Z 18

Bílina

0,753

3038/3

Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0,002 0,337 0,246 0,779 1,702 0,16 1,155 0,611 0,611

3038/4 Z 19

Bílina

3,937

1653

1655

1656/1

1656/2


Druh pozemku ZPF dle 30 KN orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

ostatní plocha 0,004 0,348 0,091 0,079 0,203 0,157 0,041 0,154 0,251 0,006 0,008 0,020

3,584

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

13715 11000 13715 11000 13715 11000 13715 11000

Třída ochrany ZPF V I V I V I V I

Rozsah záboru plochy parcely část část část část část část část část

-

-

část

11000 13715 13755 14089 13715 13755 14089 13715 13755 14089 13715 13755

I V V V V V V V V V V V

část část část část celá celá celá celá celá celá celá celá

BPEJ

31



0,142


0,354


140


Kód plochy


04/2012


Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

13715

Třída ochrany ZPF V


13755

V

celá

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

11000 13715 -

I V -

část část celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

1657/1

ostatní plocha

-

-

celá

1659/3

trvalý travní porost trvalý travní

13715

V

celá

13755

V

celá


Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0,001

1,054

1660

1661/2

0,108 0,008

1654/1

0,088


BPEJ

31



0,955


141


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


1659/4 0,009 Z 20

Bílina

2,433

1630/2

0,039 2,271 0,033

2,344

1083/2

Druh pozemku ZPF dle 30 KN porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha

Z 21

Bílina

0,638

1630/94 956

0,001 0,244

962/1

0,244

orná půda trvalý travní porost ostatní plocha

Třída ochrany ZPF


13755

V

celá

12854 13745 14099 -

V V V -

část část část celá

-

-

celá

12854 14089

V V

část celá

-

-

celá

BPEJ

31

962/2

ostatní plocha

-

-

celá

962/3

ostatní plocha

-

-

celá

962/4

ostatní plocha

-

-

celá

962/5

ostatní plocha

-

-

celá




0,089


0,394

SR – plochy smíšené obytné rekreační

142


Kód plochy Z 22

Katastrální území Bílina

04/2012


-



Nezemědělská půda (ha) 0,155

14089 14089 14089 14089

V V V V

celá část celá celá

-


ostatní plocha

-

-

celá

0,731



13755 -

V -

celá celá

398/1

ostatní plocha

-

-

celá

398/3

ostatní plocha

-

-

celá

399/1

ostatní plocha

-

-

celá

399/6

ostatní plocha

-

-

celá

13755 -

V -

celá celá

Celková plocha (ha) 0,773

Číslo parcely 871

Z 23

Bílina

0,118

872/1 872/3 872/4 2893

Z 24

BílinaÚjezd

0,78

394

Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0,618 0,050 0,411 0,156 0,118

zahrada zahrada zahrada orná půda

BPEJ

31

Navrhované funkční využití SR – plochy smíšené obytné rekreační

0,118

396 397

411/3 399/7


0,049 0,037

0,001


143


Kód plochy Z 25

Katastrální území BílinaÚjezd

04/2012


Číslo parcely 411/5 410/2 411/1 411/2

Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0,0107 5,586 1,353 0,307 0,001 1,155 0,36

411/4 416/1 0,001 423

0,427 0,001

424/1

0,501

424/2 425 427 474/5

0,125 0,219 0,008

540/1 688/3


0,435

Druh pozemku ZPF dle 30 KN orná půda ostatní plocha

13755 -

Třída ochrany ZPF V -

Rozsah záboru plochy parcely celá celá

13755 13755 13755 13755 13755 13755 13755

V V V V V V V

celá celá celá celá část část celá

16000

I

celá

13755

V

celá

13755 13755 13755 -

V V V -

celá celá část část

ostatní plocha

-

-

část

trvalý travní porost

13755

V

část

orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada zahrada ovocný sad ovocný sad ovocný sad zahrada orná půda zahrada ostatní plocha

BPEJ

31


Navrhované funkční využití BI - bydlení v rodinných domech městské a příměstské

144


Kód plochy


04/2012




694/3

0,023

694/6

0,005

694/7

0,005

958

Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

13755



13755

V

část

13755

V

část

13755

V

celá

-

-

část

BPEJ

31

969

ostatní plocha

-

-

část

978/2

ostatní plocha

-

-

celá

978/3

ostatní plocha

-

-

část

979

ostatní plocha

-

-

část

13755 -

V -

část část

-

-

část

984/1 997/3

0,454

orná půda ostatní plocha ostatní plocha




145


Kód plochy


04/2012




413/5 694/20

0,140

965/2

0,033

380/59 Z 27

Bílina

3,093

375/1

0,016

0,001

381 382


2,789

Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost ostatní plocha

13755



-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

13755

V

část

13755

V

část

-

-

část


10850

III

část

10850

III

část

-

-

celá

zastavěná plocha a nádvoří

-

-

část


-

-

část

BPEJ

31


0,304



146


Kód plochy


04/2012




384/1

385 387/1 387/4

387/5 393/2 395

396


0,001 0,059 0,005 2,035 0,548 0,089 0,035


-



ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

10100 10850 10100 10850 12811 12811 10100 -

I III I III III III I -

část část část část část celá část část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

BPEJ

31



147


Kód plochy Z 28


04/2012



Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0,543 6,557 0,821

407/5

3,038 1,263 0,032

407/6 407/16

0,001 0,016 0,535 0,309

Z 29

Bílina

4,158

684/1

Z 33

Bílina

0,192

166

1,081 3,053 0,023

4,158

-

Druh pozemku ZPF dle 30 KN ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad zahrada zahrada ovocný sad ovocný sad orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

10100

Třída ochrany ZPF I


10810

II

část

10100

I

část

10810

II

část

16000

I

část

10810 16000 10100

II I I

celá celá část

10810

II

část

10810 13756 13949 -

II V V -

část část část část

BPEJ

31

167

ostatní plocha

-

-

celá

168

ostatní plocha

-

-

celá


Nezemědělská půda (ha) -

Navrhované funkční využití BH – bydlení v bytových domech

-

VZ – výroba zemědělská

0,192

SM – plochy smíšené obytné

148


Kód plochy


04/2012




169/2


-



-

-

celá

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

16000

I

část

-

13949

V

celá

0,273

13949

V

celá

-

-

část


13756

V

celá

13949

V

celá

13756

V

celá

-

-

celá


Z 34

Bílina

0,409

1911/1

0,409

0,409

Z 37

Bílina

1,295

662

0,575

663

0,417

666 668

0,004

0,026

0,001

708/3


1,022

BPEJ

31



RI – rekreace, plochy staveb pro rodinnou rekreaci

149


Kód plochy Z 38


04/2012


10810


10810

II

celá

16000

I

celá

10810

II

celá

10810

II

celá

16000

I

celá

10810

II

celá

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1760/1

ostatní plocha

-

-

část

2247/32

ostatní plocha

-

-

část


413/3

0,100

0,002

0,001

413/4

0,085

0,001

0,001

Z 39

Bílina

0,099

Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

Třída ochrany ZPF II


2249


-

BPEJ

31


0,099

Navrhované funkční využití SR – plochy smíšené obytné rekreační

DS – dopravní infrastruktura silniční

150


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1758/5

ostatní plocha

-

-

část

2270/9

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

414

ostatní plocha

-

-

část

540/1

ostatní plocha

-

-

část

950/12

ostatní plocha

-

-

část

958

ostatní plocha

-

-

část

969

ostatní plocha

-

-

část

13755 -

V -

část část


Z 40

Z 42

Bílina

BílinaÚjezd

0,028

0,055




1758/1

-

413/1

950/29 413/5


0,009

0,007


BPEJ

31



0,028


0,046

PV - veřejná prostranství

151


Kód plochy

Z 43


Bílina

04/2012


36,312




13755


-

-

část

20,635


13939

V

část

13939

V

část

13939

V

část

-

-

část

269/1

ostatní plocha

-

-

část

269/134

ostatní plocha

-

-

část

269/184

ostatní plocha

-

-

část

269/185

ostatní plocha

-

-

část

269/242

ostatní plocha

-

-

celá

269/243

ostatní plocha

-

-

část



251/63

15,677

263/1

0,001

0,197

263/3

0,001

269/1


BPEJ

31



152


Kód plochy


04/2012




341/11


13939



-

-

část

BPEJ

31

341/12

ostatní plocha

-

-

část

341/13

ostatní plocha

-

-

část

341/14

ostatní plocha

-

-

část

341/15

ostatní plocha

-

-

část

342

ostatní plocha

-

-

část

trvalý travní porost ostatní plocha

13939

V

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


10850

III

část

343/1

0,213

343/2 345/1

375/1


0,326



153


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


0,068

385 386 387/1 387/3 387/4 387/6 387/7 393/2 394/2

Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha

0,413 0,544 0,169 0,551 0,088 0,023 0,379

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

12811

Třída ochrany ZPF III


13939

V

část

-

-

část

-

-

část

10100 10850 10850 10850 10100 10100 10100 -

I III III III I I I -

část část část část část část část část

BPEJ

31

395

ostatní plocha

-

-

část

396

ostatní plocha

-

-

část

397/1

ostatní plocha

-

-

část

10100

I

část

398/2


0,419

orná půda



154


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 399


400/1 407/1

1,143 0,157 0,171

407/4

0,044

407/8

0,232

407/9

0,153

623/3 684/3

0,003 0,002

685/1

688

695


0,838


-



orná půda orná půda ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad ostatní plocha

10100 10810 10100

I II I

část část část

10100

I

část

10100

I

část

10100

I

část

-

-

část


10810 12051 -

II V -


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


10810

II

část

BPEJ

31



155


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


0,049

696


12051



13949

V

část

-

-

část

BPEJ

31

696

ostatní plocha

-

-

část

697

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

11941 12051 12051

IV V V


12051

V

část

-

-

část


11941

IV

část

712/5 715/1

0,373 0,091 0,028

715/2

0,155

719 759/1


0,263



156


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 761



-



BPEJ

31

762/1

ostatní plocha

-

-

část

762/2

ostatní plocha

-

-

část

763/1

ostatní plocha

-

-

část

763/2

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


10850

III

část

-

-

část

ovocný sad ostatní plocha

10850

III

část

-

-

část

1662/3

ostatní plocha

-

-

část

1664/1

ostatní plocha

-

-

část

1664/289

ostatní plocha

-

-

část

764

1,351

765 769/2 1662/2


0,557



157


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1675/25


-

-

celá

1675/27

ostatní plocha

-

-

část

1676/4

ostatní plocha

-

-

část

1676/5

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část



1675/18

1675/19

1676/6


BPEJ

31



158


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1728/2

ostatní plocha

-

-

část

1728/3

ostatní plocha

-

-

celá


16000

I

část

16000

I

část

16000

I

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

10850 10850

III III

část část



1676/17

1929/1

0,001

1929/2

0,015

1929/3

0,001

2857/1 2858/1 2860/1 2860/4


0,020 1,193


BPEJ

31



159


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

2869/2

lesní pozemek

-

-

část

2991/1

ostatní plocha

-

-

část


10110

I

část

-

-

část

2991/26

ostatní plocha

-

-

část

2991/30

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část



2865

2991/4

2991/5

2991/31


0,254

BPEJ

31



160


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely



-



BPEJ

31

2991/32

ostatní plocha

-

-

část

2991/43

ostatní plocha

-

-

část

2991/44

ostatní plocha

-

-

část

2991/45

ostatní plocha

-

-

část

2991/46

ostatní plocha

-

-

část

2991/47

ostatní plocha

-

-

část

2991/93

ostatní plocha

-

-

část

2991/97

ostatní plocha

-

-

část

2991/100

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


10110

I

část

3038/2


0,007



161


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

3130/5

ostatní plocha

-

-

část

3130/6

ostatní plocha

-

-

část

3130/11

ostatní plocha

-

-

část

3130/12

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří

13939

V

část

-

-

celá

917/19


-

-

celá

917/22


-

-

celá

917/88


-

-

celá

917/2

0,011

917/14




162


Kód plochy


04/2012


Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

13939



13939

V

část

13939

V

celá

13939

V

část

13939

V

část

13939

V

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1666/4

ostatní plocha

-

-

část

1666/5

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá



917/109

0,011

917/110

0,011

917/111

0,008

917/112

0,006

917/113

0,002

1666/1


BPEJ

31



163


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

1675/28

ostatní plocha

-

-

část

1675/29

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1675/30

ostatní plocha

-

-

část

1675/31

ostatní plocha

-

-

část

1728/37

ostatní plocha

-

-

část

2991/110

ostatní plocha

-

-

část

2991/117

ostatní plocha

-

-

část

2991/118

ostatní plocha

-

-

část

2991/120

ostatní plocha

-

-

část

2991/123

ostatní plocha

-

-

část

1675/39

ostatní plocha

-

-

část




164


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

1676/29

ostatní plocha

-

-

část

2991/128

ostatní plocha

-

-

část

2991/130

ostatní plocha

-

-

část

3130/23

lesní pozemek

-

-

část

269/331

ostatní plocha

-

-

část

269/320

ostatní plocha

-

-

část

402/1

ostatní plocha

-

-

část

10100 -

I -

část část

407/19 2269/5

0,018

zahrada vodní plocha

252/31

ostatní plocha

-

-

část

2991/143

ostatní plocha

-

-

část

3130/25

ostatní plocha

-

-

část




165


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely



-



BPEJ

31

689

ostatní plocha

-

-

část

689

ostatní plocha

-

-

část

685/1

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

2991/1

ostatní plocha

-

-

část

3130/1

ostatní plocha

-

-

část

3130/25

ostatní plocha

-

-

část

686/1

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

687/1




166


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

10810 16000 -

II I -


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

687/3

ostatní plocha

-

-

část

401/1

ostatní plocha

-

-

část

10100 -

I -

část část

Číslo parcely 689


686/4

400/1

0,335 0,048

622/1 685/5

685/6

393/2 397/1


0,020

orná půda orná půda vodní plocha


BPEJ

31



167


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


-

-

celá


-

-

celá


-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

462

ostatní plocha

-

-

celá

463

ostatní plocha

-

-

část


12054

V

část

Číslo parcely 459


460

461

469


0,042

BPEJ

31



168


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 469


474/1


13755



-

-

část

BPEJ

31

474/6

ostatní plocha

-

-

část

535/2

ostatní plocha

-

-

část

540/1

ostatní plocha

-

-

část

543/1

lesní pozemek

-

-

část

lesní pozemek

-

-

část

543/2

lesní pozemek

-

-

část

543/3

lesní pozemek

-

-

část

13755

V

část

13755

V

celá

13755

V

část

686

0,368

688/1

0,002

429/1

0,003


trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost



169


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 430


438/1

0,232 0,107

438/2

0,022

438/3 438/4 438/5 438/6 445/1

0,005 0,007 0,007 0,003

446 449

0,044

450 453

454


Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost ovocný sad ovocný sad ovocný sad zahrada zahrada zahrada zahrada ostatní plocha

13755



12054

V

část

13755

V

část

12054

V

část

13755 13755 13755 12054 -

V V V V -

část část část část část

ostatní plocha

-

-

část


12054

V

část

-

-

část

-

-

část

12054

V

část

zastavěná plocha a nádvoří 0,138

zahrada

BPEJ

31



170


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 455


456 457


458 688/3

0,085 0,215

694/2

0,001

0,004

694/3

0,099

694/4

0,006

694/5

0,022

694/6

0,002



zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní

12054



-

-

část

-

-

část

12054 13755

V V

část část

12011

IV

část

13755

V

část

13755

V

část

13755

V

část

13755

V

část

13755

V

část

BPEJ

31



171


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


Druh pozemku ZPF dle 30 KN porost

BPEJ

31

Třída ochrany ZPF


861/6


-

-

část

861/7


-

-

celá

861/12


-

-

celá

861/13


-

-

celá

861/15


-

-

celá

12054

V

část

12054

V

část

12011

IV

část

861/250

0,001

861/252

0,017

861/253

0,001





172


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely

861/254


0,004

0,045

861/255

0,033

861/256

0,004

861/258

0,003

861/259

0,025

861/260

0,042

861/261

0,027

861/262

0,006


Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

12054



12011

IV

část

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

celá

12054

V

část

12054

V

část

BPEJ

31



173


Kód plochy


04/2012




861/264

0,024

861/331

0,015

861/502

Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

12054



12054

V

část

12054

V

část

-

-

část

BPEJ

31

861/503

ostatní plocha

-

-

část

917/19


-

-

celá

917/32


-

-

celá

917/63


-

-

celá

917/91


-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

918




174


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

974

ostatní plocha

-

-

část

978/1

ostatní plocha

-

-

část

979

ostatní plocha

-

-

část

13755 13755 13755 -

V V V -


-

-

část

13755 -

V -

část část

Číslo parcely


969

973

984/1 984/2 984/3 985/1

0,118 0,179 0,524

985/2 989 992

orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha

0,001



BPEJ

31



175


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 993


994 917/92

917/104

0,007

917/105

0,028

917/106

0,023

0,002

917/107

0,004

917/108

0,001

0,016


Druh pozemku ZPF dle 30 KN zahrada zahrada ostatní plocha

12054 13755 -

Třída ochrany ZPF V V -

Rozsah záboru plochy parcely část část celá

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

část

13939

V

část

13939

V

část

12054

V

část

13939

V

část

BPEJ

31



176


Kód plochy


04/2012




0,012

917/110

0,011

0,008

917/111

0,007

0,010

917/112

0,006

451/6

470/1


Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

12054



13939

V

část

12054

V

celá

13939

V

celá

12054

V

část

13939

V

část

13939

V

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

BPEJ

31



177


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

470/3

ostatní plocha

-

-

část

470/3

ostatní plocha

-

-

část

470/4

ostatní plocha

-

-

část

542/1

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

lesní pozemek

-

-

celá

lesní pozemek

-

-

celá

12011

IV

část

13755

V

část

12011

IV

část

13755

V

část

543/4

694/11

0,031

0,131

694/12

0,015

0,015


trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost



178


Kód plochy


04/2012




0,007

694/16

0,005

694/17

0,008

694/19

0,002

929/1

0,008

0,009

953/2 953/3 953/4 953/7 1728/37


0,34 0,209 0,019 0,115 0,023

Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

12011

Třída ochrany ZPF IV


13755

V

část

13755

V

celá

13755

V

část

13755

V

celá

12011

IV

část

12054

V

část

12011 12011 12011 12011 13755 -

IV IV IV IV V -

část část část část část část

BPEJ

31



179


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


12011

IV

část

13755

V

část

-

-

část

49/6

ostatní plocha

-

-

část

49/11

ostatní plocha

-

-

část

49/13

ostatní plocha

-

-

část

49/15

ostatní plocha

-

-

část

49/18

ostatní plocha

-

-

část

Číslo parcely

959/1

959/2 965/1

0,051

0,057




Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0

49/1


BPEJ

31



180


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

49/20

ostatní plocha

-

-

část

62/1

ostatní plocha

-

-

část

62/8

ostatní plocha

-

-

část

63/1

ostatní plocha

-

-

část

63/2

ostatní plocha

-

-

část

63/6

ostatní plocha

-

-

celá

63/7

ostatní plocha

-

-

celá

250/2

ostatní plocha

-

-

část

250/3

ostatní plocha

-

-

celá

251/4

ostatní plocha

-

-

celá

Číslo parcely


49/19


BPEJ

31



181


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

251/14

lesní pozemek

-

-

část

251/59

ostatní plocha

-

-

část

251/60

ostatní plocha

-

-

část

251/61

ostatní plocha

-

-

část

251/62

ostatní plocha

-

-

část

251/62

ostatní plocha

-

-

část

251/63

ostatní plocha

-

-

část

251/64

ostatní plocha

-

-

celá

252/1

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

Číslo parcely


251/5


BPEJ

31



182


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

252/3

ostatní plocha

-

-

část

252/4

ostatní plocha

-

-

část

252/8

ostatní plocha

-

-

část

252/10

ostatní plocha

-

-

část

252/16

ostatní plocha

-

-

část

252/17

ostatní plocha

-

-

část

252/22

ostatní plocha

-

-

část

252/26

ostatní plocha

-

-

část

252/27

lesní pozemek

-

-

část

252/29

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

252/30




183


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

49/18

ostatní plocha

-

-

část

49/20

ostatní plocha

-

-

část

62/1

ostatní plocha

-

-

část

62/2

ostatní plocha

-

-

část

62/7

ostatní plocha

-

-

část

63/1

ostatní plocha

-

-

část

250/2

ostatní plocha

-

-

část


3130/25

Z 44


1,064




49/1


-

BPEJ

31


1,064



184


Kód plochy

Z 48


Bílina

04/2012


2,653



Druh pozemku ZPF dle 30 KN lesní pozemek

-



BPEJ

31

252/2

ostatní plocha

-

-

část

252/3

ostatní plocha

-

-

část

252/18

ostatní plocha

-

-

část

252/19

ostatní plocha

-

-

část

252/22

ostatní plocha

-

-

část

252/26

ostatní plocha

-

-

část

252/27

lesní pozemek

-

-

část

252/30

ostatní plocha

-

-

část

251/14

lesní pozemek

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1664/1

1665


0,772


1,881



185


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely



-



BPEJ

31

1675/1 1675/4

0,091


11000 -

I -

část část

1675/6 1675/7

0,146


11000 -

I -

část část

1675/18

ostatní plocha

-

-

část

1675/19

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

11000 11000 11010 -

I I I -


1676/1 1676/12 2991/1

0,004 0,008 0,524


2991/24

ostatní plocha

-

-

část

3130/1

ostatní plocha

-

-

část

3130/6

ostatní plocha

-

-

část




186


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1666/3

ostatní plocha

-

-

část

1666/4

ostatní plocha

-

-

část

1675/31

ostatní plocha

-

-

část

1675/37

ostatní plocha

-

-

část

3130/25

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část



1666/1

3130/26

3130/5


BPEJ

31



187


Kód plochy

Z 50

Z 51


BílinaÚjezd

Bílina

04/2012


0,109

0,033


-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

3130/28

ostatní plocha

-

-

část

3130/5

ostatní plocha

-

-

část

3130/7

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

978/3

ostatní plocha

-

-

část

979

ostatní plocha

-

-

část

13755 13755 -

V V -




540/1

984/1 984/2 269/174


0,054

0,052 0,002 0,008


BPEJ

31



0,055


0,025


188


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 918


BílinaÚjezd

974 917/106

0,008

0

Z 57

Bílina

0,218

398/2 399

0,014

400/1

0,128 0,071

0,213

Bílina

0,432

397/1 398/1 398/2


0,356 0,094 0,261

-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

12054

V

část

13939

V

část

10100 -

I -

část část

10100 10810 -

I II -


-

-

část

10100 10100

I I

část část

trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda ostatní plocha orná půda orná půda ostatní plocha

402/1 Z 58


ostatní plocha orná půda orná půda

BPEJ

31



0,005


0,076


189


Kód plochy

Z 59


Bílina

04/2012


0,163

Číslo parcely 399


400/1 406/3

0,001 0,001

406/3

0,163

0

407/11

0,003 0,004 0,018

Z 60

Bílina

0,463

407/12

0,014

410/1 1660

0,123 0,052

Druh pozemku ZPF dle 30 KN ostatní plocha orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada zahrada ovocný sad orná půda ostatní plocha ostatní plocha

1661/2 1661/3 2898 3062


0,036 0,011 0,005

orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha

-



10100 10810

I II

část část

10810

II

část

10810 10100 10810 10810

II I II II


10810 -

II -

část část

-

-

část

11000 13715 13715 -

I V V -


-

-

část

BPEJ

31



-


0,411


190


Kód plochy Z 61

Z 62


Břežánky


04/2012


23,895


Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem -


-



BPEJ

31

2372/229

ostatní plocha

-

-

část

2372/230

ostatní plocha

-

-

část

2372/231

ostatní plocha

-

-

část

2372/232

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

139/20

ostatní plocha

-

-

část

444

ostatní plocha

-

-

část

201/1

ostatní plocha

-

-

část

201/1

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

201/9

ostatní plocha

-

-

celá

201/20

ostatní plocha

-

-

celá

139/1


-


23,895


VX – výroba a skladování – plocha se specifickým využitím

191


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá


-

-

část


-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

2991/1

ostatní plocha

-

-

část

2991/23

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


316

201/50

Z 63

Bílina

1,916




1662/3


0,473

BPEJ

31


1,443



192


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1666/1

ostatní plocha

-

-

část

2991/143

ostatní plocha

-

-

část

2991/146

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

99

IV

část

99

IV

část

11914

I

část

11954

IV

část

-

-

část



2991/166

0,001

0,231

0,023

0,219

2991/1


BPEJ

31



193


Kód plochy Z 64


Z 65

Bílina

04/2012


0,611



393/1 393/2 397/1

0,018 0,181

0,252

397/23

Z 66

Bílina

Druh pozemku ZPF dle 30 KN orná půda

orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha

10100




10100 10100 -

I I -


0,359


-

-

část

0,014

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

BPEJ

31

398/2 399

0,008


10100 -

I -

část část

407/1

0,001

10100

I

část

407/4

0,024

10100

I

část

393/2 397/1

0,02

ovocný sad ovocný sad orná půda ostatní plocha

10100 -

I -

část část

101100 101100 -

II II -

celá celá celá

2093/5 2093/7 2093/6

1,055 0,572 -

1,627


Navrhované funkční využití DS – dopravní infrastruktura silniční

PLOCHY NEZASTAVITELNÉ


194


Kód plochy N 01


04/2012



N 02

Bílina

2,127




-



BPEJ

31

52

ostatní plocha

-

-

celá

2268/1

ostatní plocha

-

-

celá

2268/3

ostatní plocha

-

-

celá

2268/4

ostatní plocha

-

-

celá

52

ostatní plocha

-

-

celá

2268/1

ostatní plocha

-

-

celá

11000 -

I -

část část

-

-

část

1668 1669/2

0,325

1670 1675/1



0,123 0,56


11000 11010 -

I I -


0,028 0,007


11000 11010

I I

část část

1675/11 1675/17 1676/1

1,701


0,426

Navrhované funkční využití ZV – zeleň veřejná

ZO – zeleň ochranná a izolační

195


Kód plochy

N 03


Bílina

04/2012


2,262

N 04

Bílina

0,482

N 06

Bílina

1,81



1676/12 1663/1 1663/3 1667/2

0,658 0,956 0,071

1671/1 1663/9 1661/4 3038/3

1,181 0,029 0,018 0,364 0,1 0

1651/1 0,019 0,004 1651/2

0,413 0,619 0,017

1652/1

1653


0,047

2,237

0,482

1,659


-




11010 11000 11000 -

I I I -


orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

11000 11000 11000 11000 13715 11000 11000 13715 11000 13715 14089 -

I I I I V I I V I V V -

část část část část část část část část celá celá celá část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

11000

I

část

orná půda

BPEJ

31



0,025


-


0,151

ZV – zeleň veřejná

196


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


1660

N 07

N 08

Bílina

BílinaÚjezd

0,328

0,882

1661/1 1661/2 407/1

0,006 0,15 0,058

407/4

0,059

407/5

0,189

407/16

0,023

540/1

0,683

950/12

984/1 694/13

0 0,003

950/29

0,001


0,328

Druh pozemku ZPF dle 30 KN orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

13715 13755 14089 -

Třída ochrany ZPF V V V -

Rozsah záboru plochy parcely část část část část

11000 11000 10100

I I I

celá část část

10100

I

část

10100

I

část

10100

I

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

13755 13755

V V

část část

13755

V

část

orná půda orná půda ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad ostatní plocha

orná půda trvalý travní porost orná půda

BPEJ

31



-


0,199


197


Kód plochy


04/2012




959/3

N 09

BílinaÚjezd

3,194

965/2

0,584

306/2

0,006

306/3

0,026

319

0,161

0,095

937

2,885


13755



-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

13755

V

část

12011

IV

část

12011

IV

část

12011

IV

celá

13755

V

celá

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

BPEJ

31

950/1 973

0,292


13755 -

V -

celá část

950/25

0,017

orná půda

13755

V

celá



0,309



198


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 950/26 950/27 950/28 953/2 953/3 953/5 953/6 953/7

Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0,003 0,016 0,081 0,474 0,396 0,885 0,007 0,001 0 0,27

959/1

N 10

Bílina

0,114

Druh pozemku ZPF dle 30 KN orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

13755 13755 13755 12011 12011 13755 13755 13755 12011 13755 -

Třída ochrany ZPF V V V IV IV V V V IV V -

Rozsah záboru plochy parcely celá celá celá část část část celá celá část část část

BPEJ

31

959/2

ostatní plocha

-

-

část

959/3

ostatní plocha

-

-

část

13755

V

část

13755

V

část

-

-

část

965/1

0,103

965/2

0,053

136


-

trvalý travní porost trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří


0,113928



199


Kód plochy

N 11

N 12


Bílina

Bílina

04/2012


0,819

1,259

Číslo parcely



-



BPEJ

31

144/1

ostatní plocha

-

-

část

144/3

ostatní plocha

-

-

celá

144/4

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

1862/1

ostatní plocha

-

-

celá

1862/2

ostatní plocha

-

-

celá

1897/1

ostatní plocha

-

-

celá

1897/2

ostatní plocha

-

-

celá

1897/3

ostatní plocha

-

-

část

1897/4

ostatní plocha

-

-

celá


16000

I

celá

1861

1908/1

-

0,977


1,259



0,819


-


200


Kód plochy

N 13


Bílina

04/2012


16,265



1908/3

0,048

1911/1

0,052

1959/1

0,194


16000



16000

I

celá

16000

I

část

-

-

část

BPEJ

31

1960/1

lesní pozemek

-

-

část

1960/2

lesní pozemek

-

-

celá

1960/3

lesní pozemek

-

-

celá

1961/7

ostatní plocha

-

-

část

1961/9

ostatní plocha

-

-

celá

1971

lesní pozemek

-

-

celá

1972

ostatní plocha

-

-

celá


14089

V

celá

1973


0,163


16,071


NLx – plochy lesní se specifickým využitím

201


Kód plochy


04/2012




2085/3 2759

N 14

BílinaÚjezd

0,127

0,031

Druh pozemku ZPF dle 30 KN ostatní plocha orná půda ostatní plocha

-



10850 -

III -

celá část

BPEJ

31

2761

ostatní plocha

-

-

část

2781

ostatní plocha

-

-

celá

2831

ostatní plocha

-

-

část

2842

lesní pozemek

-

-

část

lesní pozemek

-

-

část

2854

ostatní plocha

-

-

celá

1961/19

ostatní plocha

-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost

12054

V

celá

13755

V

celá

443

0,006

0,036


0,042


0,085


NZ – plochy zemědělské

202


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá


13755 -

V -

celá celá

437/2

ostatní plocha

-

-

celá

437/3

ostatní plocha

-

-

celá

zahrada zahrada zahrada ostatní plocha

13755 13755 13755 -

V V V -

část celá celá část

Číslo parcely 444

445/1

445/2

451/5 N 15

N 17

BílinaÚjezd

BílinaÚjezd

0,489

0,288




436/1 437/1

438/4 438/7 438/8 474/5


0,237

0,458

0,157 0,018 0,046 0,234

BPEJ

31



0,03

NP – plochy přírodní

0,054

ZO – zeleň ochranná a

203


Kód plochy


04/2012




BílinaÚjezd

0,394

-



BPEJ

31

958

ostatní plocha

-

-

část

969

ostatní plocha

-

-

část

979

ostatní plocha

-

-

část

13755 13755 -

V V -


ostatní plocha

-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

13755

V

část

13755

V

část

13755

V

část

13755

V

část

984/1 984/3 985/1 N 18


0,22 0,014

540/1

0,373

686

0,004

688/3

0,183

694/3

0,039

694/6

0,019




0,021



204


Kód plochy

N 19


Bílina

04/2012


0,192




-



BPEJ

31

978/3

ostatní plocha

-

-

část

979

ostatní plocha

-

-

část

13755 13755

V V

část část

13755

V

část

13755

V

část

13755

V

část

13755

V

část

-

-

část

-

-

část

984/1 694/11

0,038 0,042

694/12

0,013

694/13

0,01

694/17

0,01

965/2

0,016

918 974


0,14

orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha


0,052



205


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

861/9


-

-

celá

861/10


-

-

celá

861/11


-

-

celá

12054

V

část

12011

IV

část

12054

V

část

12011

IV

část

12054

V

část

861/250

0,039

861/252

0,006

0,023

861/253

0,015

0,007


trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost



206


Kód plochy


04/2012




861/261

0,022

861/262

0,016

861/502 918

974

929/1

N 20

Bílina

0,348

0,012

263/1

0,004

0,113


0,297


12011

Třída ochrany ZPF IV


12054

V

část

12054

V

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


12011

IV

část

13939

V

část

13939

V

část

BPEJ

31


0,051



207


Kód plochy


04/2012




0,052

0,026

342 917/109

0,001

343/2 917/108

0,009

917/107

0,011

917/20

917/21



13939



13939

V

část

13939

V

část

-

-

část


13939

V

část

-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří

13939

V

část

13939

V

část

-

-

celá


-

-

celá

BPEJ

31



208


Kód plochy


04/2012


BílinaÚjezd

N 23

Bílina

2,807

Číslo parcely 918



-



BPEJ

31

918

ostatní plocha

-

-

část

917/92

ostatní plocha

-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

13939

V

část

13939

V

část

13939

V

část

13939

V

část

13939

V

část

13939

V

část

-

-

část

13939

V

část

917/107

0,013

917/108

0,002

263/1

0,013

2,44

341/1

0,055

343/1

0,296

0

343/2 917/1

0,043




0,367



209


Kód plochy


04/2012




917/3


13939



-

-

část

BPEJ

31

917/13


-

-

celá

917/23


-

-

celá

917/30


-

-

celá

917/36


-

-

celá

917/52


-

-

celá

917/64


-

-

celá

917/89


-

-

celá




210


Kód plochy


04/2012



Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo ZÚ celkem 0

917/113

0,003

917/114

0,004

917/115

0,003

917/116

0,002

917/119

0,016

917/120

0

917/129

0,012

917/130

0,004

917/131

0,002



13939



13939

V

část

13939

V

celá

13939

V

celá

13939

V

celá

13939

V

celá

13939

V

část

13939

V

celá

13939

V

část

13939

V

část

BPEJ

31



211


Kód plochy


04/2012


13939


13939

V

část

-

-

část

trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří

13939

V

část

-

-

celá

861/16


-

-

celá

861/17


-

-

celá

861/18


-

-

celá

861/19


-

-

celá


343/8

0,09

344/1 BílinaÚjezd




343/1

861/14


0,006

BPEJ

31



212


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

861/21


-

-

celá

861/22


-

-

celá

861/67


-

-

celá

861/68


-

-

celá

861/69


-

-

celá

861/70


-

-

celá

861/71


-

-

celá

861/75


-

-

celá




213


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

861/202


-

-

celá

861/203


-

-

celá

861/204


-

-

celá

861/239


-

-

celá

861/242


-

-

celá

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

celá

861/255

0,014

861/256

0,054

861/257

0,043





214


Kód plochy


04/2012




861/259

0,011

861/263

0,001

861/264

0,029

861/265

0,05

861/266

0,046

861/267

0,062

861/268

0,107

861/269

0,001

861/310

0,037



12054



12054

V

část

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

celá

12054

V

celá

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

celá

BPEJ

31



215


Kód plochy


04/2012




861/312

0,038

861/326

0,026

861/327

0,026

861/328

0,024

861/329

0,023

861/330

0,028

861/331

0,022

861/332

0,032

861/333

0,031



12054



12054

V

část

12054

V

celá

12054

V

celá

12054

V

celá

12054

V

celá

12054

V

celá

12054

V

část

12054

V

celá

12054

V

celá

BPEJ

31



216


Kód plochy


04/2012




861/502 861/503 917/1

0,014

917/3


12054



-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


13939

V

část

-

-

část

BPEJ

31

917/8


-

-

celá

917/13


-

-

celá

917/18


-

-

celá

917/23


-

-

celá

917/29


-

-

celá




217


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

917/31


-

-

celá

917/33


-

-

celá

917/34


-

-

celá

917/35


-

-

celá


-

-

celá

917/36


-

-

celá

917/40


-

-

celá

917/46


-

-

celá




218


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

917/58


-

-

celá

917/60


-

-

celá

917/64


-

-

celá

917/65


-

-

celá

917/82


-

-

celá

917/89


-

-

celá

917/90


-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

918




219


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely



-



BPEJ

31

974

ostatní plocha

-

-

část

917/92

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

12054

V

část

13939

V

část

12054

V

celá

13939

V

celá

12054

V

celá

13939

V

celá

12054

V

celá

917/97

0

0,001

917/98

0,004

0,024

917/99

0,014

0,017

917/100

0,026




220


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely

917/101


0,031

0,001

917/102

0,031

917/103

0,031

917/104

0,023

917/105

0,004

917/111

0,005

0,001

917/112

0,007



13939



12054

V

celá

13939

V

celá

12054

V

celá

12054

V

celá

12054

V

část

12054

V

část

12054

V

část

13939

V

část

12054

V

část

BPEJ

31



221


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely

917/113


0,001

0,025

917/114

0,030

917/115

0,024

917/116

0,028

917/117

0,036

917/118

0,032

917/119

0,027

917/120

0,059



13939



12054

V

část

13939

V

část

13939

V

celá

13939

V

celá

13939

V

celá

13939

V

celá

13939

V

celá

13939

V

celá

13939

V

část

BPEJ

31



222


Kód plochy


04/2012




917/127

0,029

917/129

0,02

917/130

0,023

917/131

0,026

917/132

0,028

917/182

N 25

Bílina

1,897

917/183

0,043

929/1

0,306

269/243


1,508

Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha

13939



13939

V

část

13939

V

celá

13939

V

část

13939

V

část

13939

V

celá

-

-

část

13939

V

celá

12054

V

část

-

-

část

BPEJ

31


0,389



223


Kód plochy


04/2012




0,388

0

375/14

0,001

380

385 387/1 387/4 393/2 395

Druh pozemku ZPF dle 30 KN trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha

0,026 0,194 0,496 0,014

orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

10850

Třída ochrany ZPF III


12811

III

část

12811

III

část

12811

III

část

-

-

část

-

-

část

10100 10850 10850 10100 -

I III III I -

část část část část část

BPEJ

31

396

ostatní plocha

-

-

část

269/331

ostatní plocha

-

-

část




224


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


375/23

0,052

269/1

N 26

Bílina

2,487

400/1 407/1

0,354 0,287 0,277 0

407/4

0,089

407/5

0,169

407/8

0,573

407/9

0,148

408


2,451


-




12811

III

celá

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

10100 10810 10100

I II I


10810

II

část

10100

I

část

10100

I

část

10100

I

část

10100

I

část

-

-

celá

orná půda orná půda ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad ovocný sad ostatní plocha

BPEJ

31


0,035



225


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ovocný sad ovocný sad zahrada zahrada ostatní plocha

10100

I

celá

10810

II

celá

10100 10100 -

I I -

část celá část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1675/4

ostatní plocha

-

-

část

1675/7

ostatní plocha

-

-

část

1675/9

ostatní plocha

-

-

celá

1675/10

ostatní plocha

-

-

část

Číslo parcely

402/1

407/17

0,22 0,201

N 27

Bílina

2,431




407/19 407/18 1664/1 1675/2


0,007 0,126 0,007

BPEJ

31


2,424



226


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

1675/13

ostatní plocha

-

-

celá

1675/14

ostatní plocha

-

-

část

1675/20

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

1675/28

ostatní plocha

-

-

část

1675/29

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1675/30

ostatní plocha

-

-

část

1675/31

ostatní plocha

-

-

část

1675/37

ostatní plocha

-

-

část

1675/38

ostatní plocha

-

-

celá

1675/39

ostatní plocha

-

-

část




227


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


1675/40 1671/67 1675/44


-



-

-

celá

11000 -

I -

část celá

-

-

celá


11000 11000 -

I I -



11000 -

I -

část část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha 0,007


N 28

Bílina

4,742

1675/1 1675/6 1675/7

0,364 0,115

1676/1 1676/4

0,011

1676/5

1676/6


2,135

BPEJ

31


2,607



228


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

11000 11010 -

I I -


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

1676/15

ostatní plocha

-

-

celá

1676/17

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část



1676/9

1676/12 1676/13

1676/14


0,01 1,108


BPEJ

31



229


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


1676/18


-



ostatní plocha

-

-

celá

BPEJ

31

1677 3131/1

0,013


11010 -

I -

část celá

3131/2

0 0,427 0,055 0,032

orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

99 11010 11010 11010 -

IV I I I -

část část celá celá část

3131/3 3131/4 4 251/57

ostatní plocha

-

-

celá

1666/3

ostatní plocha

-

-

část

1666/6

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1675/31

ostatní plocha

-

-

část

1675/37

ostatní plocha

-

-

část




230


Kód plochy


04/2012




-



BPEJ

31

1676/29

ostatní plocha

-

-

část

1676/30

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

3131/5

ostatní plocha

-

-

celá

3130/25

ostatní plocha

-

-

část

4

ostatní plocha

-

-

část

251/5

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

1676/31



251/57




231


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

celá

251/59

ostatní plocha

-

-

část

251/60

ostatní plocha

-

-

část

251/61

ostatní plocha

-

-

část

251/62

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část



251/63

252/1

251/80


BPEJ

31



232


Kód plochy

N 29

N 30


BílinaÚjezd

Bílina

04/2012


0,259

4,169


-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

413/1

ostatní plocha

-

-

část

414

ostatní plocha

-

-

část

969

ostatní plocha

-

-

část

413/5

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

2251/5

ostatní plocha

-

-

celá

2251/6

ostatní plocha

-

-

část

2251/7

ostatní plocha

-

-

část

2267/1

ostatní plocha

-

-

část

2389/3

ostatní plocha

-

-

část



380/59

2251/2


-

-

BPEJ

31



0,259


4,169


233


Kód plochy


Břežánky

04/2012





-



BPEJ

31

177/36

ostatní plocha

-

-

celá

443

ostatní plocha

-

-

část

2267/19

ostatní plocha

-

-

část

2267/20

ostatní plocha

-

-

část

2389/34

ostatní plocha

-

-

celá

2389/3

ostatní plocha

-

-

část

177/36

ostatní plocha

-

-

celá

177/37

ostatní plocha

-

-

část

440/3

ostatní plocha

-

-

část

443

ostatní plocha

-

-

část

2267/18

ostatní plocha

-

-

část

446

ostatní plocha

-

-

celá




234


Kód plochy N 31

N 32


Bílina

04/2012


0,191




-



BPEJ

31

2262

ostatní plocha

-

-

celá

2263

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

171

ostatní plocha

-

-

celá

172/1

ostatní plocha

-

-

část

397/25

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

ostatní plocha

-

252/3

ostatní plocha

252/20

170

N 33

Bílina

0,019

1760/1

N 34


0,134

252/2

252/21


-

-


Navrhované funkční využití ZO – zeleň ochranná a izolační

0,191


část

0,019


-

část

0,134


-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

235


Kód plochy

N 35



04/2012


0,068


-


ostatní plocha

-

-

část

0,068


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

0,079


252/3

ostatní plocha

-

-

část

252/16

ostatní plocha

-

-

část

252/17

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

0,105


252/17

ostatní plocha

-

-

část

252/18

ostatní plocha

-

-

část

252/19

ostatní plocha

-

-

část

lesní pozemek

-

-

část

0,134

lesní pozemek

-

-

část

W – plocha vodní a vodohospodářská

Číslo parcely

252/2

-

252/3 N 36

N 37

N 38




0,079

0,105

0,134




252/2

252/16

251/14


-

-

-

BPEJ

31


236


Kód plochy N 39

Katastrální území Chudeřice u Bíliny

04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

lesní pozemek

-

-

část

251/7

ostatní plocha

-

-

část

251/68

lesní pozemek

-

-

část

252/1

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

252/7

ostatní plocha

-

-

celá

252/8

ostatní plocha

-

-

část

252/9

ostatní plocha

-

-

celá

252/10

ostatní plocha

-

-

část

252/31

ostatní plocha

-

-

část

252/31

ostatní plocha

-

-

část


N 40


1,991

Druh pozemku ZPF dle 30 KN lesní pozemek



251/1


-

BPEJ

31


1,991

Navrhované funkční využití W – plocha vodní a vodohospodářská W – plocha vodní a vodohospodářská

237


Kód plochy N 41


04/2012





-



BPEJ

31

2991/24

ostatní plocha

-

-

část

2991/93

ostatní plocha

-

-

část

3130/5

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

3130/9

ostatní plocha

-

-

část

3130/10

ostatní plocha

-

-

část

3130/25

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

3130/7



Navrhované funkční využití W – plocha vodní a vodohospodářská

238


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

3130/28

ostatní plocha

-

-

část

3130/1

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

252/31

ostatní plocha

-

-

část

3130/25

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


2991/1


N 42

Bílina

0,373




2991/1 2991/44

2991/47


-

BPEJ

31


0,373


W – plocha vodní a vodohospodářská

239


Kód plochy N 43


04/2012




Druh pozemku ZPF dle 30 KN orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha

400/2 403

0,008


10810 16000 -

Třída ochrany ZPF II I -

Rozsah záboru plochy parcely část část část

-

-

část

10810 -

II -

celá část

BPEJ

31

404/3

ostatní plocha

-

-

celá

404/4

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

10810

II

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

13756 -

V -

část část

407/2

0,081

622/1 683/2

684/1 684/2


0,318

ovocný sad vodní plocha



Navrhované funkční využití W – plocha vodní a vodohospodářská

240


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


685/1

685/2

686/1

686/2



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

BPEJ

31



241


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

687/2

ostatní plocha

-

-

část

689

ostatní plocha

-

-

část


13949

V

část

16000

I

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

13949

V

část

10810 16000 -

II I -

celá celá část

-

-

celá

690

0,067

0,087

691

694

0,009

400/3

0,015 0,001

402/1 402/2


trvalý travní porost orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha



242


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


766/7

685/6

686/4

687/4



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

BPEJ

31



243


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

401/2

vodní plocha

-

-

celá

685/5

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá



687/3

686/1


BPEJ

31



244


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

celá

687/1

ostatní plocha

-

-

celá

689

ostatní plocha

-

-

část


10810 16000 -

II I -


vodní plocha

-

-

část

Číslo parcely


400/1

0,335 0,048

622/1

BPEJ

31



N 44

Bílina

0,063

399

-

ostatní plocha

-

-

část

0,063


N 45

Bílina

0,022

399

-

ostatní plocha

-

-

část

0,022


N 46

Bílina

0,074

399

0,003

ostatní plocha

-

-

část

0,071


0,034

400/1 397/1

10100 -

I -

část část

0,034


N 47

Bílina


0,003 -


245


Kód Katastrální plochy území PLOCHY PŘESTAVBY P 01 Bílina

P 02

Bílina

04/2012


Číslo parcely

0,311

1683/4

5,851


BPEJ

31

Třída ochrany ZPF




5,851

VS – plochy smíšené výrobní


-

-

část

1683/93

ostatní plocha

-

-

celá

1683/135

ostatní plocha

-

-

část

1683/136


-

-

celá

1683/138


-

-

celá

1683/139

ostatní plocha

-

-

celá

1683/142

ostatní plocha

-

-

celá

1683/143

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

1676/2 1681/1


-

Druh pozemku ZPF dle 30 KN

-


246


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

1681/3

ostatní plocha

-

-

celá

1681/4


-

-

celá

1681/5


-

-

celá

1681/6


-

-

celá

1681/7

ostatní plocha

-

-

celá

1681/8


-

-

celá

1681/9


-

-

celá

1681/10

ostatní plocha

-

-

celá




247


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

1681/12


-

-

celá

1681/13

ostatní plocha

-

-

celá

1681/14

ostatní plocha

-

-

celá

1681/15


-

-

celá

1681/16

ostatní plocha

-

-

celá

1681/17


-

-

celá

1681/18

ostatní plocha

-

-

část

1681/19


-

-

celá

1681/20


-

-

celá




248


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

1681/22


-

-

celá

1681/23


-

-

celá

1681/24


-

-

celá

1681/25


-

-

celá

1681/26

ostatní plocha

-

-

celá

1681/27

ostatní plocha

-

-

část

1681/28


-

-

celá

1681/29

ostatní plocha

-

-

celá




249


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

1681/31


-

-

celá

1681/32


-

-

celá

1681/33

ostatní plocha

-

-

celá

1681/34


-

-

celá

1681/35


-

-

celá

1681/36


-

-

celá

1681/37


-

-

celá

1681/38

ostatní plocha

-

-

celá




250


Kód plochy


04/2012


Chudeřice u Bíliny P 03

Bílina

0,701




-



BPEJ

31

1681/40


-

-

celá

1681/41

ostatní plocha

-

-

část

1681/43

ostatní plocha

-

-

část

1681/44

ostatní plocha

-

-

část

1681/44

ostatní plocha

-

-

část

1681/42

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1674/2


-

-

celá

1674/3


-

-

část

1674/6

ostatní plocha

-

-

část

1674/1


-


0,701



251


Kód plochy

P 04


Bílina

04/2012


0,719




-



BPEJ

31

1674/10


-

-

celá

1674/11


-

-

celá

1674/26

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří

16000 16000 -

I I -

celá celá celá

2243/1


-

-

celá

2243/2

ostatní plocha

-

-

celá


-

-

celá

2240 2241/1 2241/2 2242

0,009 0,007 0,002

2244



0,71



252


Kód plochy


04/2012




Bílina

3,056

-



BPEJ

31

2246/1

ostatní plocha

-

-

celá

2246/2


-

-

celá

2246/3

ostatní plocha

-

-

celá

2246/4


-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

2212/1

ostatní plocha

-

-

část

2274

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

2261 P 05


2212/1


0,843


2,213



253


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


2275/1

2275/2

2275/3

0

0,276

0,226

2275/4

0

0,154

0,018



-



ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá


-

-

celá

10110

II

celá

13919

V

celá

14099

V

celá

10850

III

celá

13919

V

celá

14099

V

celá

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

BPEJ

31



254


Kód plochy


04/2012




2275/6


13919



-

-

celá

BPEJ

31

2275/7

ostatní plocha

-

-

celá

2275/8


-

-

celá

2275/9


-

-

celá

2275/10


-

-

celá

2275/11

ostatní plocha

-

-

celá

2275/13

ostatní plocha

-

-

celá

2275/14

ostatní plocha

-

-

celá

2275/15

ostatní plocha

-

-

celá

2275/16

ostatní plocha

-

-

celá




255


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

2275/18

ostatní plocha

-

-

celá

2275/19

ostatní plocha

-

-

celá

2275/20

ostatní plocha

-

-

celá

2275/21

ostatní plocha

-

-

celá

2275/22

ostatní plocha

-

-

celá

2275/23

ostatní plocha

-

-

celá

2275/24

ostatní plocha

-

-

celá

2275/25

ostatní plocha

-

-

celá

2275/26

ostatní plocha

-

-

celá

2275/27

ostatní plocha

-

-

celá

2275/28

ostatní plocha

-

-

celá

2275/29

ostatní plocha

-

-

celá




256


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

2275/31

ostatní plocha

-

-

celá

2275/32

ostatní plocha

-

-

celá

2275/33

ostatní plocha

-

-

celá

2275/34

ostatní plocha

-

-

celá

2276


-

-

celá

2277


-

-

celá

2278


-

-

celá

2279


-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

2280/1




257


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

2280/3

ostatní plocha

-

-

celá

2280/4

ostatní plocha

-

-

celá

2280/5


-

-

celá

2280/6

vodní plocha

-

-

celá

2275/35

ostatní plocha

-

-

celá

2275/36

ostatní plocha

-

-

celá

2275/37

ostatní plocha

-

-

celá

2275/38

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

2275/39

ostatní plocha

-

-

celá

2275/40

ostatní plocha

-

-

celá




258


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

celá


13919

V

celá

13919

V

celá

13919

V

celá

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

2372/9

ostatní plocha

-

-

celá

2372/43


-

-

celá

2372/44


-

-

celá

Číslo parcely 2275/41 2275/42 2275/43

0,11

2275/44

0,003

2275/45

0,019

2280/8

P 06

Bílina

0,412




2372/8


-

BPEJ

31


0,412



259


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

2372/46


-

-

celá

2372/47


-

-

celá

2372/48


-

-

celá

2372/49


-

-

celá

2372/50


-

-

celá

2372/51


-

-

celá

2372/52


-

-

celá

2372/53


-

-

celá




260


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

2372/55


-

-

celá

2372/56


-

-

celá

2372/57


-

-

celá

2372/58


-

-

celá

2372/59


-

-

celá

2372/60


-

-

celá

2372/61


-

-

celá

2372/62


-

-

celá




261


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

2372/64


-

-

celá

2372/65


-

-

celá

2372/66


-

-

celá

2372/67


-

-

celá

2372/68


-

-

celá

2372/69


-

-

celá

2372/70


-

-

celá

2372/71


-

-

celá




262


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

2372/73


-

-

celá

2372/74


-

-

celá

2372/152

ostatní plocha

-

-

část

2432/4


-

-

celá

2432/5


-

-

celá

2432/6


-

-

celá

2432/7


-

-

celá

2432/8


-

-

celá




263


Kód plochy


04/2012





-



BPEJ

31

2432/10


-

-

celá

2432/11


-

-

celá

2432/12


-

-

celá

2432/13


-

-

celá

2432/14


-

-

celá

2432/15


-

-

celá

2432/16


-

-

celá

2432/17


-

-

celá




264


Kód plochy

P 07


Bílina

04/2012


0,176


Bílina

0,53


-



BPEJ

31

2432/19


-

-

celá

2432/20

ostatní plocha

-

-

celá

2372/210

ostatní plocha

-

-

celá


-

-

celá

zahrada zahrada zahrada ostatní plocha

10110 10810 10810 -

II II II -

celá celá celá celá

zahrada zastavěná plocha a nádvoří

10810 -

II -

celá celá


-

-

celá

2163

2164 P 08


1997/1 1997/2 1997/3 1998

0,157

0,156 0 0,344

0,095

1999


0,441



0,018

TO – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady

0,089


265


Kód plochy

P 09


Bílina

04/2012


1,26

Číslo parcely 2001/2 1997/4 782


0,002

783

784/1


-


-




10810 -

II -

celá celá


-

-

celá


-

-

celá


-

-

celá


-

-

celá


-

-

celá


-

-

celá

BPEJ

31


1,26


SC – plocha smíšená v centrech měst

266


Kód plochy

P 10


Bílina

04/2012


0,174


-




-

-

celá


-

-

celá

785


-

-

celá

786

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

804/5

ostatní plocha

-

-

celá

807

ostatní plocha

-

-

část


-

-

celá



937/48


-

BPEJ

31


0,174



267


Kód plochy

P 11


Bílina

04/2012


0,197



Bílina

0,539

-



BPEJ

31

937/51

ostatní plocha

-

-

část

937/67


-

-

celá

937/69

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část


-

-

celá


-

-

celá

zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří

14089 14089 -

V V -

celá celá celá


-

-

celá

14089

V

celá

1636/94

-

1636/320

P 12


894

895 896 897

0,363

0,034 0,033

898

899


0,016

zahrada



0,197


0,176


268


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 900 901


903

905 902/1

0,257

902/2

P 14

Bílina

0,157

1682/8

-

1683/4

P 16

Bílina

0,132

1761/1 1763

2270/1


-

Druh pozemku ZPF dle 30 KN zahrada zastavěná plocha a nádvoří

14089 -

Třída ochrany ZPF V -

Rozsah záboru plochy parcely celá celá


-

-

celá


14089 -

V -

celá celá


-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část


-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

BPEJ

31



0,157


0,132


269


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

2270/8

ostatní plocha

-

-

část

2270/9

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

2270/1

ostatní plocha

-

-

část

2272/6

ostatní plocha

-

-

část

1760/1

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

Číslo parcely

1760/1

P 17

Bílina

0,043




2267/1

2190/23


-

BPEJ

31


0,043



270


Kód plochy P 18

P 20

P 21


Bílina

Bílina

04/2012


0,07

0,045



Bílina

4,368

-



BPEJ

31

2269/2

vodní plocha

-

-

část

2270/1

ostatní plocha

-

-

část

2269/7

ostatní plocha

-

-

část

2270/8

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1728/1

ostatní plocha

-

-

část

2269/2

vodní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1727/15

1728/30

-

-

1728/37

P 22


12.XII


-


Navrhované funkční využití DS – dopravní infrastruktura silniční

0,07


0,045


4,368

DS – dopravní infrastruktura

271


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely 70



-



BPEJ

31

83


-

-

část

85/3


-

-

část

89/1

ostatní plocha

-

-

část

89/2

ostatní plocha

-

-

část

89/7

ostatní plocha

-

-

0

160/1

ostatní plocha

-

-

část

1728/1

ostatní plocha

-

-

část

1728/2

ostatní plocha

-

-

část

1897/3

ostatní plocha

-

-

část

2269/1

vodní plocha

-

-

část

2269/2

vodní plocha

-

-

část




272


Kód plochy


04/2012




-


Rozsah záboru plochy parcely 0

BPEJ

31

3144/4

ostatní plocha

-

-

část

49/1

ostatní plocha

-

-

část

1728/30

ostatní plocha

-

-

část

1728/34

ostatní plocha

-

-

část

1728/37

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

XII.21

ostatní plocha

-

-

část

2269/6

ostatní plocha

-

-

část

vodní plocha

-

-

část

1186/11

ostatní plocha

-

-

část

1728/1

ostatní plocha

-

-

část

1728/37

ostatní plocha

-

-

část

13.III

BílinaÚjezd





273


Kód plochy


04/2012



-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

3142/11

ostatní plocha

-

-

část

3144/6

ostatní plocha

-

-

celá

995/7

ostatní plocha

-

-

celá

1000/1

ostatní plocha

-

-

část

160/1

ostatní plocha

-

-

část

10100 -

I -

část část

-

-

část

Číslo parcely

49/1

252/15 P 23

Bílina

1,415




995/2

393/2 397/1

0,032

0,02



BPEJ

31


1,383



274


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

397/8

ostatní plocha

-

-

část

397/9

ostatní plocha

-

-

část

397/22

ostatní plocha

-

-

část

397/23

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ovocný sad ostatní plocha

10100

I

část

-

-

část

Číslo parcely


397/6

407/4 407/14


0,012

BPEJ

31



275


Kód plochy


BílinaÚjezd

04/2012


Číslo parcely



-



BPEJ

31

3142/2

ostatní plocha

-

-

celá

3142/5

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

3142/7

ostatní plocha

-

-

celá

3144/4

ostatní plocha

-

-

část

995/1

ostatní plocha

-

-

celá

995/2

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

995/7

1000/1




276


Kód plochy P 24


04/2012

10850



orná půda orná půda zastavěná plocha a nádvoří

10810 10850 -

2 3 -

celá celá celá

0,282


ovocný sad ovocný sad ostatní plocha

10100

1

část

0,287


10850

3

část

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

0,174

621/1

ostatní plocha

-

-

celá


621/2

ostatní plocha

-

-

celá



0,0174 0,1863

0,0395

P 25

Bílina

0,281169

2167/4 2167/4 380

P 26

Bílina

0,333

407/4

-

0,046

0,007 409/1 409/2

P 28

Bílina

0,174

Druh pozemku ZPF dle 30 KN orná půda

Třída ochrany ZPF 3


409/3


-

BPEJ

31


277


Kód plochy

P 29


Bílina

04/2012


0,705




-


ostatní plocha

-

-

část

0,705

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1727/47

ostatní plocha

-

-

část

1727/49

ostatní plocha

-

-

část



20

21

1186/1

1186/2


-

BPEJ

31



278


Kód plochy P 32


04/2012




2270/1 P 33

Bílina

0,151

2379/1

-

2379/8 P 34

Bílina

0,367

1681/18

0,004

1681/27 3131/2 31/2 2.I


0,004


-



ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

11010 -

I -

část část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část


BPEJ

31


Navrhované funkční využití OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

0,151


0,363


279


Kód plochy


04/2012


-


ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

1681/43

ostatní plocha

-

-

část

1681/44

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část

10100

I

část

ostatní plocha

-

-

část

ovocný sad

10100

I

část


3.I

P 35


0,09

49/1

-

31/4 P 36

Bílina

1,416




393/2

0,003

397/1 407/4


0,008

0,54

orná půda

BPEJ

31



0,09


0,876


280


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

1636/107

ostatní plocha

-

-

část

1636/108

ostatní plocha

-

-

část

ostatní plocha

-

-

část



BPEJ

31

1661/2

0,074

orná půda

11000

I

část

1661/3

0,035

orná půda

11000

I

část

1661/4

0,092

orná půda

11000

I

část

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

celá

ostatní plocha

-

-

část

1662/1

1662/2 1663/1 1663/2 0


0,256

orná půda

11000

I

část

0,003

orná půda

11000

I

část

orná půda

11000

I

část



281


Kód plochy


04/2012



-



ostatní plocha

-

-

část

1664/287

ostatní plocha

-

-

část

1675/2

ostatní plocha

-

-

část

1675/21

ostatní plocha

-

-

celá

1675/22

ostatní plocha

-

-

celá

1675/23

ostatní plocha

-

-

celá


10110

I

část

-

-

část

trvalý travní porost orná půda

10110

I

část

11000

I

část

-

-

část



2991/4

0,041

2991/100 3038/2

0,011

3038/3

0,016

3038/4


ostatní plocha

BPEJ

31



282


Kód plochy


04/2012




Bílina

0,520

-



BPEJ

31

1675/41

ostatní plocha

-

-

celá

1675/42

ostatní plocha

-

-

celá

1675/43

ostatní plocha

-

-

celá

2991/128

ostatní plocha

-

-

část


11000 101100

I II

celá celá

orná půda

101100

II

celá

1663/11 P37


2093/5

0,001 0,007

2093/7

0,004 -

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

2093/3 2093/6 2094/1 2137 2212/1 2372/77


0,011


0,509


PV – veřejné prostranství

283


Kód plochy


04/2012


Číslo parcely


2372/161

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

-

ostatní plocha

-

-

celá

2433/2 2372/216 2372/217 ZPF V ZÚ

ZPF MIMO ZÚ

(ha) 11,098

(ha) 100,449

236,27

BPEJ

-

2433/1

CELKEM


ostatní plocha

2432/2

PLOCH CELKEM ( ha)

-


31

2372/162

ZÁBOR



ZÁBOR ZPF

ZÁBOR MIMO ZPF

(ha) 111,547

(ha) 124,722


pozn. Dle §2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění, se mezi zemědělské pozemky řadí orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, nezemědělskými pozemky jsou lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.


284


04/2012

TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU PŮDY ZE ZPF DLE DRUHU POZEMKU Kultura zemědělské půdy

orná půda trvalý travní porost ovocné sady zahrady chmelnice vinice CELKEM

Výměra k odnětí celkem (ha) 76,673

Z toho třída ochrany I.

II.

19,712 11,132 4,032 0,000 0,000 111,549

III.

IV.

V.

41,024

6,389

9,487

1,927

17,846

2,110 6,598 0,440 0,000 0,000

1,150 2,689 0,825 0,000 0,000

2,943 0,557 0,510 0,000 0,000

1,054 0,000 0,000 0,000 0,000

12,455 1,288 2,257 0,000 0,000

50,173

11,053

13,497

2,981

33,846

TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU PŮDY ZE ZPF DLE FUNKČNÍHO VYUŽITÍ PLOCH Navrhované využití plochy

pro bydlení pro rekreaci pro bydlení / rekreaci (smíšené)

Výměra k odnětí celkem (ha) 44,639 1,022 1,392

Z toho třída ochrany I.

II.

III.

IV.

V.

17,606 0,000 0,011

5,395 0,000 0,187

6,488 0,000 0,000

0 0,000 0,000

15,150 1,022 1,194

pro občanské vybavení a veřejné prostranství

6,343

6,016

0,240

0,000

0,000

0,087

pro výrobu pro dopravu pro technické vybavení

14,630 18,861 0,361

9,629 5,837 0,000

1,081 1,334 0,361

0,000 5,509 0,000

0,000 1,883 0,000

3,920 4,299 0,000

pro zeleň plochy přírodní, zemědělské a lesní

20,857 3,444

10,688 0,387

0,488 1,969

1,468 0,031

1,097 0,000

7,115 1,057

111,549

50,173

11,053

13,497

2,981

33,845

CELKEM

ODŮVODNĚNÍ ZÁBORU ZPF Při vymezování nových rozvojových ploch byly prioritně využity plochy v zastavěném území či v návaznosti na současně zastavěné území. ZASTAVITELNÉ PLOCHY Z02 – plocha určená pro bydlení v rodinných domech navazuje na současně zastavěné území města, je navržena k rozšíření stávající obytné lokality s nízkopodlažní zástavbou a je vymezena až k pozemkům lesa (lesopark Kyselka). Její vymezení vychází z požadavku Zadání ÚP na nové rozvojové plochy pro bydlení. Z03 – plocha vymezená ve svahu nad železniční tratí se nachází uvnitř hranice současně zastavěného území města, rozšiřuje území stávající obytné zástavby v ul. Na Výsluní a propojuje ji se stávající zástavbou v ul. Kyselská. Z04 – plocha navržená pro obytnou zástavbu v rodinných domech se nachází v zastavěném území města a je vymezena v území mezi stávající obytnou zástavbou v ul. K. H. Máchy, navrhovaným areálem sběrného dvora a ul. Nemocniční. Navazuje na stabilizovanou plochu bydlení v rodinných domech


285


04/2012

a navrhovanou plochu bydlení v rodinných domech (Z06) a umožňuje její rozšíření až ke stabilizované ploše výroby. Plocha je přístupná účelovou komunikací, využívanou pro příjezd k přilehlé střelnici. Z05 – nevyužívaný pozemek při ul. Boženy Němcové je vymezen pro účely realizace sběrného dvora města. Pozemek má dobrou dopravní polohu a navazuje na stávající areál Technických služeb města Bílina. Z10 – vymezená plocha pro drobnou výrobu a skladování rozvíjí stabilizovanou plochu výroby podél ul. Radovesická. Je vymezena na severním okraji území, které má do budoucna potenciál stát se hlavní průmyslovou zónou města. Ze severní strany je ohraničena koridorem navrhovaného obchvatu města. Do vymezené plochy zasahuje záplavové území, zástavba je podmíněna splněním podmínek příslušného vodohospodářského orgánu. Z12 – vymezená plocha pro drobnou výrobu a skladování vytváří předpoklad pro vznik hlavní podnikatelské zóny města, která přinese nové pracovní příležitosti. Bezprostředně navazuje na stávající areál bývalých kasáren a další přilehlé areály drobné výroby, ze severu je ohraničena trasou navrhovaného městského obchvatu. Z13 – vymezená plocha pro nízkopodlažní obytnou zástavbu navazuje na stávající zástavbu sídliště Za Chlumem a je vymezena podél ul. Sídliště Za Chlumem. Spolu s navazujícími plochami Z17 a Z19 se jedná o hlavní rozvojové plochy města pro bydlení, vymezené na základě požadavku Zadání ÚP. Výhodou je dobrá dopravní dostupnost a výhledově těsná vazba na rozsáhlé rekreační zázemí na rekultivované Radovesické výsypce. Z16 – plocha je vymezena pro sportovně - rekreační využití, nachází se v okrajové poloze v SV části města mezi stabilizovanou vysokopodlažní obytnou zástavbou a plochou řadových garáží a v návaznosti na rozsáhlé plochy navrhované obytné zástavby (Z13, Z17, Z18, Z19). Výhodou je dobrá dopravní dostupnost, posílená výhledově i realizací přiléhající navrhované trasy obchvatu. Plocha bude tvořit postupný přechod do přírodního rekreačního území rekultivované Radovesické výsypky. Z17, Z18 a Z19 – plochy pro nízkopodlažní zástavbu navazují na hlavní rozvojovou lokalitu města v SV části území, jsou vymezeny podél stávajících místních, resp. účelových komunikací až k navrhované trase obchvatu města, v souladu s požadavkem Zadání ÚP na nové rozvojové plochy pro bydlení. Navazují na stávající vysokopodlažní zástavbu sídliště Za Chlumem a navrhovanou plochu pro bydlení Z13 a tvoří logické propojení ke smíšené obytné - rekreační zástavbě v lokalitě Bezovka. Z20 – plocha v mírně svažitém terénu je určena pro nízkopodlažní obytnou zástavbu, navazuje na rekreační lesopark Chlum a vytváří přirozené propojení mezi stávající zástavbou v ul. Litoměřická, zástavbou sídliště Za Chlumem a zahrádkářskou kolonií pod Chlumem. Cenné území vlastního Chlumu není vymezením této plochy dotčeno. Z21 – vymezená plocha ve svazích nad Lukovským potokem je určena k rozšíření stávající obytné – rekreační zástavby v lokalitě Bezovka. Z22 – vymezená plocha je určena k rozšíření stávající obytné – rekreační zástavby v lokalitě Bezovka až k Radovesickému rybníku. Z23 – vymezená plocha v lokalitě Bezovka určená pro smíšenou obytnou – rekreační zástavbu logicky propojuje stávající zástavbu s identickým funkčním využitím a dotváří souvislé zastavění podél místní, resp. účelové komunikace. Z24 – plocha určená pro obytnou zástavbu v bytových domech propojuje území se stávající zástavbou podél ul. Mírová, 5. května a Jižní. Je vymezena v mírně svažitém terénu, ze severní i jižní strany přiléhá k plochám vysokopodlažní zástavby, jejíž charakter respektuje. V souladu s regulativy využití je v této ploše možné i umísťování nízkopodlažního bydlení (RD), které je v souladu se zpracovanou DÚR (ABS stavební společnost, s.r.o., 4/2011). Z25 – plocha určená pro obytnou zástavbou v rodinných domech navazuje na současně zastavěné území města a na navrhovanou zastavitelnou plochu pro bydlení Z24, je vymezena v mírně svažitém terénu mezi ul. Bílinská (silnice I/13) a ul. Jižní. Na jižní straně je ohraničena navrhovanou trasou měst-


286


04/2012

ského obchvatu. Plocha je v souladu se Změnou č. 2 ÚPSÚ Bílina (schválena 9/2005) – čistě obytné území, její vymezení rovněž vychází z požadavku Zadání ÚP na nové rozvojové plochy pro bydlení. Z27 – plocha určená pro obytnou zástavbu v bytových domech přirozeně propojuje stávající obytnou zástavbu podél ul. Jenišovská až k ul. Pražská. Na jižní straně je ohraničena navrhovanou trasou městského obchvatu. Její vymezení vychází z požadavku Zadání ÚP na nové rozvojové plochy pro bydlení. Z28 – plocha určená pro obytnou zástavbu v bytových domech navazuje na zastavěné území města, přiléhá k areálu polikliniky a vytváří propojení až k lokalitě Žižkovo údolí se smíšenou obytnou – rekreační zástavbou. Na jižní straně je ohraničena navrhovanou trasou městského obchvatu. Její vymezení vychází z požadavku Zadání ÚP na nové rozvojové plochy pro bydlení. Do vymezené plochy zasahuje záplavové území, zástavba je podmíněna splněním podmínek příslušného vodohospodářského orgánu. Z29 – vymezená plocha je určena k rozšíření stávajícího zemědělského areálu pro účely rodinné ovčí farmy. Je vymezena v souladu s projektovou dokumentací pro územní řízení (Valprojekt, Ing. Landa, 5/2009). Z34 – vymezená plocha je navržena pro účely dopravní infrastruktury jako parkoviště pro návštěvníky přilehlého sportovně – rekreačního areálu v Kyselské ulici. Plocha navazuje na páteřní silnici I/13, která zprostředkovává základní dopravní přístup do areálu. V současné době je řešení parkování pro sportovně – rekreační areál nevyhovující, s nedostatečnou kapacitou parkovacích míst. Z37 – vymezená plocha na svazích nad tokem Syčivky je určena k rozšíření stávajících ploch individuální rekreace a propojení ploch stávající zástavby. Z38 - vymezená plocha v lokalitě Žižkovo údolí určená pro smíšenou obytnou – rekreační zástavbu logicky propojuje stávající zástavbu s identickým funkčním využitím a dotváří souvislé oboustranné zastavěné podél místní, resp. účelové komunikace a paralelního vodního toku (Syčivka). Do vymezené plochy zasahuje záplavové území, zástavba je podmíněna splněním podmínek příslušného vodohospodářského orgánu. Z42 – plocha veřejného prostranství je vymezena pro realizaci nezbytné přístupové komunikace z ul. Jižní do navrhované plochy obytné zástavby (Z25). Lokalizace plochy je vyhodnocena jako nejvhodnější vzhledem k morfologii terénu a uspořádání zástavby v rozvojové ploše. Z43 – vymezená plocha je určena pro umístění obchvatu města, resp. přeložky silnice I/13, v dvoukruhovém uspořádání. Vzhledem k zásadním negativním dopadům dopravy na stávajícím úseku I/13 při průjezdu zastavěným územím obce je řešení přeložky prioritním úkolem ÚP. Návrh přeložky byl součástí ÚPSÚ Bílina a spolu s dalšími variantami byla trasa prověřena technickou studií VPÚ DECO Praha a.s. ve spolupráci s firmou Pragoprojekt a.s (6/2008). Východní trasa přeložky byla vyhodnocena jako nejvhodnější z morfologického a ekonomického hlediska. ÚP přebírá vymezenou trasu z této dokumentace. Z48 - plocha je vymezena pro realizaci místní obslužné komunikace k napojení rozvojové zóny v severovýchodní části města (zastavitelné plochy Z12, Z10, plocha přestavby P02) na obchvat města. Trasa je vedena ve stopě stávající účelové komunikace dříve využívané pro potřeby těžby na Radovesické výsypce a je napojena na stávající silniční síť do ul. Radovesická. Z50 – plocha vymezená pro místní obslužnou komunikaci je určena k zajištění zejména pěšího propojení a zachování průchodnosti turistické naučné stezky přes navrhovanou trasu obchvatu. S ohledem na morfologii terénu a technické řešení obchvatu je pro vedení pěší trasy a turistické stezky nutné navrhnout její přeložku. Z51 – vymezená plocha je určena pro umístění pěší lávky přes koridor obchvatu pro zajištění pěšího propojení zastavěného území města a zahrádkářské osady na úpatí Bořně. Toto propojení je navrženo jako přeložka stávající turistické naučné trasy na Bořeň. S ohledem na morfologii okolního terénu a technické řešení komunikace obchvatu se umístění této stavby jeví jako optimální. Z57 – vymezená plocha je určena k napojení navrhovaných ploch nad trasou obchvatu města (N26, N43), z navrhované přeložky silnice III/2577. Plocha nahrazuje stávající účelovou komunikaci, kterou po realizaci obchvatu a mimoúrovňové křižovatky již nebude možné nadále využívat.


287


04/2012

Z58 – vymezená plocha je určena pro výstavbu přeložky stávající silnice III/2577, která bude nutná po realizaci obchvatu města pro napojení této silnice III. třídy. Poloha a trasa přeložky vyplývá z tvaru mimoúrovňové křižovatky na navrhovaném obchvatu a je podložena technickou studií. Z59 – plocha je vymezena pro výstavbu příjezdové komunikace do zadní části nemocnice, z ul. Pražská, která zajišťuje v současné době jediný přístup do areálu. Plocha navazuje na navrženou komunikaci (P26), která zároveň zprostředkovává příjezd do plochy Z28. S ohledem na parametry komunikace a význam v dopravní síti je plocha navržena pro funkci veřejného prostranství. Z60 – plocha veřejného prostranství je vymezena pro realizaci nezbytné komunikace k zajištění přístupu do zastavitelné plochy pro bydlení Z19, sekundárně také do zastavitelné plochy pro bydlení Z17. Zčásti využívá stávající účelovou komunikaci, která však nemá odpovídající normové parametry. Součástí této plochy je i nově navržené napojení na stávající ul. Litoměřická, v místě křížení s ul. Sídliště Za Chlumem. Z63 – plocha dopravní infrastruktury je vymezena pro novou komunikaci, zajišťující propojení Bíliny s obcí Kostomlaty pod Milešovkou, v prodloužení ul. Litoměřická přes rekultivované území Radovesické výsypky. Návrh komunikace je jedním z kroků postupné obnovy původních vazeb přerušených těžbou uhlí v tomto území. Trasa komunikace vychází z dokumentace pro stavební řízení (Báňské projekty Teplice, 12/2009). Z64 – plocha je vymezena pro realizaci přístupové komunikace do stabilizované plochy zeleně (zahrady). Navržená komunikace nahrazuje původní přístupovou účelovou komunikaci, kterou po realizaci obchvatu města a mimoúrovňové křižovatky na křížení se silnicí II/257 již nebude možné dále využívat. Z65 – záměr souvisí s navrženou přeložkou silnice I/13 a jejím nezbytným napojením na stávající dopravní síť. Plocha Z65 je vymezena ve vazbě na MÚK na křížení navrhovaného obchvatu města se silnicí II/257 (ul. Pražská). Vzhledem k normovým požadavkům a s ohledem na bezpečnost provozu bude nutná úprava vedení trasy této komunikace. Z66 – plocha individuálního bydlení je vymezena ve vazbě na stávající objekty rodinných domů v lokalitě Větrák. Navazuje jižně na stávající místní, resp. účelovou komunikaci a dotváří její oboustranné zastavění, které je vhodné z hlediska účelného využívání území. Parametry plochy umožní zástavbu pouze v jedné uliční řadě, čímž nedojde k nadměrnému zásahu do zemědělské půdy a snížení možnosti jejího obhospodařování. Plocha je vymezena v souladu s ÚPSÚ Bílina. Ostatní zastavitelné plochy (Z06, Z07, Z09, Z11, Z33, Z39, Z40, Z44, Z61 a Z62) jsou vymezeny na pozemcích, které nejsou součástí ZPF. PLOCHY PŘESTAVBY Plochy přestavby jsou vymezeny uvnitř současně zastavěného území města, jedná se o optimalizaci funkčního využití nevyužívaných či nevhodně využívaných ploch. Plochy přestavby představují minimální zábor ZPF, jedná se o tyto plochy: P04 – plocha je určena k přestavbě současné prostorově a funkčně nesourodé zástavby podél ul. Důlní na smíšenou zástavbu městského typu, v souladu s využitím navazujícího území. Cílem je doplnění oboustranného zastavění podél ul. Důlní a přestavba území na vhodnější funkci. P05 – stávající skladový areál je navržen k přestavbě pro účely drobné a řemeslné výroby. P07 – stávající areál Technických služeb je navržen pro přestavbu na účely sběrného dvora, včetně přilehlého pozemku zahrady. P08 – plocha přestavby na bydlení v rodinných domech je vymezena v rozsahu areálu zemědělské výroby (zahradnictví) s cílem nahrazení urbanisticky nevyhovující funkce, integrace do okolní městské zástavby s převládajícím rezidenčním charakterem a vytvoření přirozeného přechodu do stabilizovaného čistě obytného území. P12 – pozemek bývalého zemědělského areálu je navržen k přestavbě na smíšené území obytné – rekreační, s cílem integrace tohoto pozemku do stávajícího využití přilehlých území (smíšená zástavba obytná – rekreační).


288


04/2012

P23 – plocha je vymezena v rozsahu stávající silnice II/257 (ul. Pražská), která je v souvislosti s přeložkou silnice I/13 navržena ke zklidnění a přestavbě na silnici nižší kategorie. K přestavbě je navržen úsek od ul. Bílinská až po mimoúrovňové napojení na obchvat na jižním okraji zastavěného území. Záměr bezprostředně souvisí s dalšími návrhy úprav stávající silniční sítě, vyvolané realizací obchvatu, resp. přeložky silnice I/13. P24 – plocha bydlení v rodinných domech navazuje na stabilizovanou zástavbu podél ul. Mostecká. Doplňuje a propojuje stabilizované a navrhované plochy individuálního bydlení v lokalitě Na Výsluní a na Mosteckém Předměstí. S ohledem na polohu vymezené plochy v půdorysu města a na charakter využití přilehlého území je bydlení vhodnější funkcí než stávající využití pro účely přilehlého areálu výroby. P26 – plocha je vymezena pro výstavbu příjezdové komunikace do zastavitelné plochy pro bydlení Z28 z ul. Pražská, jako jedinou možnou formu napojení. Plocha je vymezena podél areálu nemocnice, s využitím stávající účelové komunikace zpřístupňující zadní část zdravotnického areálu, jejíž parametry však nesplňují normové parametry. S ohledem na význam navrhované komunikace v dopravní síti je plocha navržena pro funkci veřejného prostranství. P34 – plocha je vymezena v rozsahu stávající ul. Radovesická, souvisí s navrženou přeložkou silnice I/13 a jejím nezbytným napojením na stávající dopravní síť. Plocha P34 a navazující Z48 zajišťují napojení výrobního území v SV části města podél ul. Radovesická na navrhovaný obchvat. P36 – vymezení plochy přestavby souvisí s navrženou přeložkou silnice I/13 a jejím nezbytným napojením na stávající dopravní síť. Plocha je vymezena v trase dnešní ul. Litoměřická, která nemá adekvátní šířkové parametry pro budoucí předpokládané intenzity dopravního zatížení, vzhledem k provozu na obchvatu a dále po navrhované komunikaci přes Radovesickou výsypku (Z63) zajišťující propojení Bíliny s Kostomlaty pod Milešovkou. P37 – plocha je vymezena ve stopě stávající místní, resp. účelové komunikace, která zajišťuje příjezd k objektům bydlení v lokalitě Na Větráku. Plocha je vymezena za účelem zkvalitnění dopravní obsluhy stávající zástavby rodinných domů při ul. Na Větráku a k napojení vymezené plochy bydlení Z66. Stávající komunikace nesplňuje normové parametry na minimální průjezdnou šířku, je tedy navržena k přestavbě. Ostatní plochy přestavby (P01, P02, P03, P06, P09, P10, P11, P14, P16, P17, P18, P20, P21, P22, P25, P28, P29, P32, P33 a P35) jsou vymezeny na pozemcích, které nejsou součástí ZPF. PLOCHY NEZASTAVITELNÉ Jako nezastavitelné plochy jsou vymezeny plochy zeleně (zeleň veřejná, zeleň ochranná a izolační, zeleň specifická) a plochy přírodní. Zábor ZPF představují tyto plochy: N02 – Pás zeleně zeleně je vymezen pro izolaci navrhované výrobní zóny (Z12) od stávající a navrhované obytné zástavby (Z11, P03, Z13). N03 – Izolační pás zeleně je vymezen v rozsahu ochranného pásma el. vedení, probíhajícího mezi vymezenými plochami návrhu pro funkci bydlení (Z13) a rekreace (Z16). N04 – Izolační pás zeleně je vymezen v rozsahu ochranného pásma el. vedení, probíhajícího vymezenou plochou návrhu pro funkci bydlení v rodinných domech (Z17, Z18). N06 - Vymezená plocha veřejné zeleně navazuje na stávající zástavbu sídliště Za Chlumem a navrhované plochy obytné zástavby (plochy Z17 a Z19), představuje rekreační zázemí pro novou zástavbu a spolu se stávající lokalitou Chlum i pro stávající zástavbu sídlištní a zároveň tvoří přirozený přechod do údolí Bezovky a rozsáhlých souvislých ploch zeleně (lesopark Bezovka). N07 – vymezená plocha zeleně mezi navrhovanou bytovou zástavbou v lokalitě Z28 a ul. Pražskou (silnice II/257) bude plnit izolační funkci od zmíněné komunikace a přilehlého zařízení čerpací stanice. N08 – vymezená plocha zeleně bude plnit izolační funkci navrhované obytné zástavby od ul. Jižní. Západně navazuje na plochu ochranné a izolační zeleně (N29), na východní straně bude přirozeně pře-


289


04/2012

cházet do navrhované plochy veřejné zeleně (N09). Plocha je v souladu se Změnou č. 2 ÚPSÚ Bílina (schválena 9/2005) – ochranná zeleň. N09 – plocha mezi ul. Jižní a navrhovanou trasou obchvatu je navržena pro realizaci veřejné zeleně (park) pro obyvatele přilehlé vysokopodlažní zástavby sídliště Újezdské Předměstí. Tato plocha bude zároveň plnit izolační funkci od obchvatu města. N12 – plocha mezi tokem řeky Bíliny a trasou silnice I/13 je navržena k realizaci veřejné zeleně jako součást celoměstského systému zeleně, s cílem přirozeného propojení sportovního areálu v Kyselce a zástavbou centra města. N13 – vymezená plocha je určena pro rozšíření stávajícího lesoparku Kyselka. Návrh rozšíření stávajícího lesoparku vyplývá z předpokládané obnovy lázeňského provozu v areálu lázní Kyselka. N14 a N15 – plochy navržené přírodní zeleně na místě objektů určených k demolici navazují přirozeně na využití okolních pozemků. V souvislosti s navrhovanou trasou obchvatu vedené v těsné blízkosti ploch není vhodné zastavění těchto ploch, integrace do ploch zeleně bude naopak pozitivně přispívat k hygienické a vizuální izolaci stavby obchvatu. N17 – N28 – vymezené plochy jsou určeny pro ochrannou a izolační zeleň podél navrhovaného obchvatu města (přeložky silnice I/13), s cílem redukce negativních dopadů tranzitní dopravy na této komunikaci nadmístního významu, zejména na stávající a navrhovanou obytnou zástavbu. Realizace ploch zeleně je nezbytná s ohledem na zajištění vyhovujících hygienických podmínek prostředí. N43 – plocha je vymezena pro realizaci protipovodňového opatření v Žižkově údolí formou suchého poldru - hráze. Plocha je vymezena v záplavovém území Q100. Opatření je určeno ke snížení stoleté povodňové vlny na hodnotu dvacetileté vody. Rozsah plochy a parametry navrženého polderu jsou podloženy technickou studií. Územní střet poldru s navrhovanou trasou obchvatu města je vyloučen technickým řešení stavby obchvatu v tomto úseku (na pilířích). N44 – plocha vymezená v rozsahu stávající silnice III/2577 je určena k integraci do okolních ploch přírodních, po realizaci obchvatu města a mimoúrovňové křižovatky, v jejímž důsledku již tuto komunikaci nebude možné nadále využívat a dojde k jejímu odstranění. Navrhované využití (plocha přírodní) přispěje k prostorové a hygienické izolaci stavby obchvatu, spolu s navazujícími plochami v prostoru MÚK. N46 – plocha vymezená v rozsahu úseku stávající silnice III/2577 je určena k integraci do okolních ploch zemědělských, po realizaci obchvatu města a mimoúrovňové křižovatky včetně přeložky silnice, v jejímž důsledku již tuto komunikaci nebude možné nadále využívat a dojde k jejímu odstranění. Navrhované využití (plocha zemědělská) je nejvhodnější s ohledem na využití okolního území (ZPF). Ostatní nezastavitelné plochy (N01, N10, N11, N29, N30, N31, N32, N33, N34, N35, N36, N37, N38, N39, N40, N41, N42, N45 a N47) jsou vymezeny na pozemcích, které nejsou součástí ZPF.

E.2.

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Jsou vyhodnoceny všechny návrhové plochy, vymezené územním plánem (tj. plochy zastavitelné, plochy přestavby a plochy nezastavitelné), zabírající pozemky lesa. Jsou označeny číselně a vyhodnoceny v tabulce. Zdrojem pro identifikaci pozemků určených k plnění funkce lesa v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa a evidence ÚHUL, údaje z těchto relevantních zdrojů však nejsou v souladu. TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU PUPFL Kód plochy

32 33


Číslo parcely

ZÚ / mimo ZÚ

Druh pozemku dle 32 KN

Kategorie 33 lesa

Plocha záboru PUPFL (ha)


zdroj: digitální katastrální mapa ČÚZK, aktualizovaná k 6/2010. zdroj: evidence ÚHUL, data k 1.9.2010.


290


04/2012

ZÚ / mimo ZÚ

Druh pozemku dle 32 KN

Kategorie 33 lesa

mimo ZÚ mimo ZÚ mimo ZÚ mimo ZÚ mimo ZÚ

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení

mimo ZÚ mimo ZÚ

lesní pozemek lesní pozemek

les zvláštního určení les zvláštního určení

mimo ZÚ mimo ZÚ mimo ZÚ mimo ZÚ

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení

1960/1

mimo ZÚ mimo ZÚ ZÚ

1960/2

ZÚ

1960/3

ZÚ

1971

mimo ZÚ mimo ZÚ mimo ZÚ

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení

Kód plochy


Číslo parcely

Z 09


251/14 251/68

Z 43

Bílina

3130/23 2869/2

Bílina-Újezd

543/1 543/2 543/4 543/3


251/14 252/27

Z 44


251/14 252/27

N 13

N 35

Bílina

2842

Plocha záboru PUPFL (ha) 0,297 0,626 0,069 0,004

0,046 0,401 0,509 0,001 0,017


13,587

NLx – plochy lesní se specifickým využitím

0,111 0,017 0,007 0,142

N 39


251/68

mimo ZÚ

lesní pozemek

les zvláštního určení

0,245

N 40


251/1

mimo ZÚ mimo ZÚ mimo ZÚ

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

les zvláštního určení les zvláštního určení les zvláštního určení

0,064

251/68 N 40



251/1


0,055 0,009 0,051

252/27 251/14

VL – průmysl a skladování – lehká výroba

0,586 0,098 0,020

Chudeřice u Bíliny Chudeřice u Bíliny

N 38


0,001 0,133 0,001

0,057 0,064

NP – plochy přírodní W – plocha vodní a vodohospodářská W – plocha vodní a vodohospodářská VL – průmysl a skladování – lehká výroba W – plocha vodní a vodohospodářská

291


04/2012

Plocha N13 nepředstavuje zábor pozemků určených k plnění funkce lesa, stávající lesní plochy budou zachovány v celém rozsahu. Pro realizaci hlavního a přípustného využití dle podmínek využití definovaných ve výrokové části ÚP bude nutná změna kategorie lesa na les zvláštního určení – les lázeňský.34 Vymezená plocha je určena pro rozšíření stávajícího lesoparku Kyselka. Návrh rozšíření stávajícího lesoparku vyplývá z předpokládané obnovy lázeňského provozu. Do pásma 50m od hranice lesa zasahují plochy: Z02, Z09, Z19, Z21, Z22, Z23, Z38, Z43, Z44, Z48, Z59, Z61, Z63, Z66, P09, P12, P22, P28, P29, P36, P37, N10, N13, N27, N28, N34, N35, N36, N37, N38, N39, N40, N41. ODŮVODNĚNÍ ZÁBORU PUPFL A POZEMKŮ VE VZDÁLENOSTI 50 M OD HRANICE LESA Uvedené rozvojové plochy byly vymezeny s ohledem na racionální využívání území. Zábor pozemků ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa bude řešen v rámci podrobnějšího řešení zástavby jednotlivých ploch. Zábor PUPFL představují pouze návrhové plochy Z09, Z43, Z44, N35, N38, N39 a N40, u plochy N13 se jedná pouze o změnu kategorie lesa bez změny druhu pozemku PUPFL. Z09 – plocha lehké výroby je vymezena ve vazbě na stávající areál průmyslové výroby v Chudenicích a je určena pro jeho rozšíření až k hranici bývalé Radovesické výsypky, kde již byla ukončena těžba a probíhají rekultivační práce, a trase vedení 110 kV, která je významným limitujícím liniovým prvkem, omezujícím využívání území. Plocha je vymezena v souladu se schváleným Zadáním ÚP Bílina. Z43 – vymezená plocha je určena pro umístění obchvatu města, resp. přeložky silnice I/13, v dvoukruhovém uspořádání. Vzhledem k zásadním negativním dopadům dopravy na stávajícím úseku I/13 při průjezdu zastavěným územím obce je řešení přeložky prioritním úkolem ÚP. Návrh přeložky byl součástí ÚPSÚ Bílina a spolu s dalšími variantami byla trasa prověřena technickou studií VPÚ DECO Praha a.s. ve spolupráci s firmou Pragoprojekt a.s (6/2008). Východní trasa přeložky byla vyhodnocena jako nejvhodnější z morfologického a ekonomického hlediska. ÚP přebírá vymezenou trasu z této dokumentace. Z44 – plocha je vymezena pro realizaci nezbytného napojení stávající trasy silnice I/13 po realizaci východního obchvatu města, tj. přeložky silnice I/13. Umístění obchvatu včetně napojení souvisejících komunikací je prověřeno dopravně technickou studií a jeho realizace je veřejným zájmem. Vymezená trasa je nejvýhodnějším řešením z technického a ekonomického hlediska, parametry a uspořádání vyplývají z požadavků příslušné technické normy. N13 – vymezená plocha je určena pro rozšíření stávajícího lesoparku Kyselka. Návrh rozšíření stávajícího lesoparku vyplývá z předpokládané obnovy lázeňského provozu v areálu lázní Kyselka. N35 – plocha vymezená v rozsahu stávající místní komunikace propojující Bílinu a Chudeřice je určena k integraci do okolních ploch přírodních, po realizaci obchvatu města včetně napojení na stávající trasu silnice I/13, v jejímž důsledku již tuto komunikaci nebude možné nadále využívat a dojde k jejímu odstranění. Navrhované využití (plocha přírodní) přispěje k prostorové a hygienické izolaci stavby obchvatu a snížení budoucích dopadů provozu na přeložce silnice I/13. N38, N39 – plochy jsou součástí protipovodňových opatření na západním okraji Radovesické výsypky. Jsou vymezeny za účelem výstavby odvodňovacího příkopu o celkové délce 4,16km, který bude napojen na stávající systém příkopů a vyústěn do vodoteče Bílina. Příkop je veden v souběhu s navrhovanou trasou obchvatu města. N40 – plocha vodní a vodohospodářská je součástí protipovodňových opatření na západním okraji Radovesické výsypky. Je vymezena za účelem výstavby dvou vodních nádrží, v místě stávající vodní nádrže (nádrž 1) a stávající betonové sedimentační nádrže (nádrž 2). Vymezení plochy vychází z DÚR – Rekultivace Radovesice XVI. (Báňské projekty Teplice, a.s., 10/2011).

34

dle §8,odst.2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění


292


04/2012

SEZNAM ZKRATEK a.s. b.j. BSK5 CPS CZT ČD ČEZ ČKA ČKAIT ČOV ČPP ČSN ČSOV ČSÚ ČTÚ ČÚZK DN DP DRS DSP DTS DÚR DV EIA ELE EVL GIS GJ HDPE HU HUP CHLÚ CHÚ IZS JTS kd kh KN ks kV


akciová společnost bytová jednotka biochemická spotřeba kyslíku za 5 dní centrální předávací stanice centrální zásobování teplem České dráhy ČEZ a.s. (České energetické závody) - výroba a distribuce elektrické energie Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků čistírna odpadních vod Český plynárenský podnik, a.s. česká státní norma čerpací stanice odpadních vod Český statistický úřad čisté terénní úpravy Český úřad zeměměřičský a katastrální diametr nominale dobývací prostor dokumentace pro realizaci stavby dokumentace pro stavební povolení distribuční transformační stanice dokumentace pro územní rozhodnutí dlouhé vlny posouzení vlivů záměru na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) Elektrárna Ledvice evropsky významná lokalita geografický informační systém gigajoule highdencitypolyetylen hnědé uhlí hrubá užitková plocha / hlavní uzávěr plynu chráněné ložiskové území chráněné území integrovaný záchranný systém jednotný telekomunikační systém koeficient denní nerovnoněrnosti koeficient hodinové nerovnoměrnosti katastr nemovitostí kusů kilovolt

293


kVA L/OS/DEN ln m.j. MK ČR MMR ČR MPZ MŠK MTO MÚK MW MZe ČR NKP NN NPR NTL OP OPŽP ORP OV P PD PLZ LM PN POH PP PS PUPFL PÚR ČR PZ RS ŘSD ČR Q max q/l/os/den Q10, 50,100 Qd Qd Qh Qp Qr Qs Qv+tuv RD RR


04/2012

kilovoltamper litry za osobu na den přirozený logaritmus měrná jednotka Ministerstvo kultury České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky městská památková zóna Ministerstvo školství a kultury místní telefonní obvod mimoúrovňová křižovatka megawatt Ministerstvo zemědělství České republiky nemovitá kulturní památka nízké napětí národní přírodní rezervace nízkotlak ochranné pásmo Operační program Životní prostředí obec s rozšířenou působností občanská vybavenost příkon projektová dokumentace přírodní léčivý zdroj lázeňského místa tlak Plán odpadového hospodářství pracovní příležitost / podlažní plocha / Pražské Předměstí předávací stanice pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje České republiky průmyslová zóna regulační stanice Ředitelství silnic a dálnic České republiky maximální průtok, popřípadě potřeba specifická potřeba na osobu a den v l průtok s periodicitou překročení četnosti 0,1.0,02, 0,001 denní potřeba průtokové množství za den hodinová potřeba průměrná potřeba roční potřeba průtok splaškových vod množství – průtok pro vytápění a tvorbu teplé a užitkové vody rodinný dům radioreléové

294


RWE ŘSD ČR SČT SV SVaK SVaK TI TS TUV UAP ÚHÚL ÚP ÚP VÚC SHP ÚR ÚSES UTO VDJ VKP VKV VMG VN VPS VTL VVN ZCHD ZP ZPF ZŠ ZÚ ZÚR ÚK ŽP


04/2012

RWE Transgas a.s. Ředitelství silnic a dálnic České republiky Severočeské teplárny, a.s. střední vlny Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Svaz vodovodů a kanalizací technická infrastruktura transformační stanice / Technické služby teplá a užitková voda územně plánovací podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní plán Územní plán velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve územní rozhodnutí Územní systém ekologické stability uzlový telefonní obvod vodojem významný krajinný prvek velmi krátké vlny velkolom Maxim Gorkij vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlak velmi vysoké napětí zvláště chráněné druhy zastavěná plocha / zemní plyn zemědělský půdní fond základní škola zastavěné území Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje životní prostředí

295

2012

Recommend Documents