2012

PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ODBORNÝ GARANT PROJEKTU VZDĚLÁNÍ21

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU VZDĚLÁNÍ21 TŘETÍ ŠKOLNÍ ROK – 2011/2012 OBSAH DOKUMENTU:

ÚVOD ........................................................................................................................................... 2 POUŽITÉ ZKRATKY ........................................................................................................................ 2 PILOTNÍ ŠKOLY............................................................................................................................. 2 MONITORING VÝUKY: DENÍKY VÝUKOVÝCH HODIN ........................................................................ 2 SOUHRNNÁ ZJIŠTĚNÍ Z DENÍKŮ VÝUKY ......................................................................................... 5 MONITORING VÝUKY: VIDEOZÁZNAMY .......................................................................................... 7 PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ..............................................................................................................10 NÁMĚTY PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA S VYUŽITÍM ŽÁKOVSKÝCH NETBOOKŮ ..............................14 NEVYUŽITÉ PŘÍLEŽITOSTI ............................................................................................................15 ZÁVĚRY .......................................................................................................................................16 TESTOVÁNÍ V DALŠÍM ŠKOLNÍM ROCE..........................................................................................17 POUŽITÉ ZDROJE .........................................................................................................................17

ZPRÁVU ZPRACOVALY:

PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. – vedoucí týmu a garance za předmět český jazyk Mgr. Martina Hovorková – garance za předmět anglický jazyk Mgr. Jaroslava Kloboučková – garance za předmět fyzika Doc. RNDr. Naďa Vondrová (Stehlíková), Ph.D. – garance za předmět matematika ZPRACOVÁNO: SRPEN 2012

PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K PROJEKTU VZDĚLÁNÍ21 VE ŠKOLNÍM ROCE 2010/2011

STRANA 1

ÚVOD Pedagogická fakulta jako odborný garant projektu Vzdělání21 realizuje průzkum zaměřený na analýzu výuky s cílem ověřit možnosti a meze zapojení některých ICT technologií do výuky na základní škole. Jde o šetření, které probíhá od září 2009 ve vybraných školách vždy ve dvou paralelních třídách: jedné vybavené standardně a druhé plně digitalizované. Digitalizované třídy jsou vybaveny interaktivní tabulí a sítí internet. Každý žák má k dispozici netbook vybavený elektronickými učebnicemi. Učitel řídí výuku s pomocí učitelského počítače vybaveného elektronickými učebnicemi a doplňkovými výukovými materiály v elektronickém formátu. Ze svého počítače může sledovat práci na jednotlivých žákovských počítačích nebo ovlivňovat dění na interaktivní tabuli. Hlavním cílem práce týmu odborníků z Pedagogické fakulty UK v Praze je zjišťování a ověřování smysluplného využití vybraných moderních informačních technologií ve třídách od 6. do 9. ročníku základní školy (v průběhu čtyř let). Předložená zpráva se týká sledování 8. ročníků ZŠ v níže uvedených pilotních školách ve školním roce 2011/2012. Uveřejněná verze je zkrácenou verzí komplexní zprávy, která obsahuje i popis použitých metod testování. Komplexní zpráva je k dispozici na vyžádání.

POUŽITÉ ZKRATKY ■

IT – interaktivní tabule

■

NTB – netbook

PILOTNÍ ŠKOLY Pilotní školy v číslech – školní rok 2011/2012 (65 učitelů + 272 žáků) ZŠ L. Kuby, České Budějovice

12 učitelů

23 žáků 8. ročníku


ZŠ Praha 4-Kunratice

16 učitelů



ZŠ T. G. Masaryka, Česká Kamenice

15 učitelů



ZŠ Mládeže 3, Znojmo

5 učitelů


ZŠ Leandra Čecha, Nové M. na Moravě

5 učitelů


10. základní škola Plzeň

12 učitelů


MONITORING VÝUKY: DENÍKY VÝUKOVÝCH HODIN Deníky hodin vyplňují učitelé v průběhu školního roku pro hodiny následující po sobě (položky deníku, viz tabulku dole). Deníky byly vyhodnoceny pro tyto předměty: angličtina, český jazyk, dějepis, fyzika, chemie, matematika, občanská výchova, přírodopis, zeměpis. Souhrnné vyhodnocení je zpracováno z deníků 6.–8. ročníků všech šesti pilotních základních škol (všechny školy, ročníky a předměty dohromady).


STRANA 2

PRŮMĚRY PRO DIGITÁLNÍ TŘÍDY Digitální třída

Digitální třída AJ

Digitální třída ČJ

Digitální třída FY

Digitální třída M

souhrn

ze dvou škol

z pěti škol

z pěti škol

ze čtyř škol

601

95

132

90

189

89 %

100 %

86 %

91 %

81 %

24 minut

21 minut

27 minut

24 minut

25 minut

Nová látka

61 %

58 %

56 %

61 %

41 %

Opakování

54 %

26 %

60 %

55 %

59 %

Procvičení nové látky

34 %

34 %

30 %

41 %

45 %

Mezipředmětový vztah

12 %

48 %

6%

2%

2%

Test pro žáky

8%

3%

7%

19 %

5%

70 %

79 %

48 %

73 %

76 %

59 %

38 %

67 %

64 %

49 %

3%

1%

4%

3%

2%

15 %

17 %

8%

8%

8%

jen učitel

31 %

26 %

25 %

25 %

25 %

učitel a žáci

69 %

74 %

75 %

75 %

75 %

Netbooky použity v hodinách

66 %

83 %

81 %

61 %

52 %

17 minut

16 minut

20 minut

16 minut

16 minut

Nová látka

42 %

4%

48 %

41 %

34 %

Opakování

45 %

10 %

49 %

46 %

59 %


37 %

64 %

31 %

36 %

23 %


2%

0%

5%

3%

0%

Test pro žáky

13 %

25 %

9%

18 %

41 %

(všechny předměty ze šesti škol)

Celkový počet zaznamenaných hodin Interaktivní tabule použita v hodinách Interaktivní tabule použita v rámci vyučovací hodiny průměrně Účel použití interaktivních tabulí

Typ materiálu pro interaktivní tabule Vlastní apod.)

(včetně

převzatého

z internetu

I-učebnice Fraus pro daný předmět I-učebnice Fraus pro jiný předmět S využitím internetu přímo v hodině

Kdo interaktivní tabuli používal

Netbooky použity průměrně v hodině Účel využití netbooku

Domácí úkol, který bude vypracován na PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K PROJEKTU VZDĚLÁNÍ21 VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012

STRANA 3

netbooku

7%

0%

8%

5%

6%

61 %

80 %

43 %

73 %

53 %

45 %

22 %

63 %

49 %

34 %

1%

1%

2%

1%

3%

28 %

4%

15 %

30 %

30 %

68 %

84 %

69 %

78 %

52 %

17 %

9%

9%

20 %

39 %

23 %

0%

38 %

17 %

9%

11 %

8%

16 %

8%

4%

16 %

0%

10 %

14 %

7%

Použití netbooku i pro zápis z hodiny

7%

0%

4%

0%

4%

Žáci psali do sešitu

78 %

52 %

74 %

91 %

78 %

Žáci používali tištěné učebnice nebo jiný tištěný materiál

29 %

45 %

24 %

26 %

34 %

32 %

60 %

33 %

31 %

32 %

4%

0%

14 %

0%

7%

Procento hodin s technickými problémy (počítáno vždy z celkového počtu hodin)

24 %

11 %

28 %

14 %

7%

Průměrný počet minut s technickými problémy

6

2

4

5

4

Nedigitál ní třída

Nedigitál ní třída AJ

Nedigitál ní třída ČJ

Nedigitáln í třída FY

Nedigitál ní třída M

ze dvou škol

ze tří škol

101

96

Typ materiálu pro netbook Vlastní apod.)

(včetně

převzatého

z internetu

I-učebnice Fraus pro daný předmět I-učebnice Fraus pro jiný předmět S využitím internetu přímo v hodině

Způsob použití netbooku Individuální práce na úloze/úlohách se společnou kontrolou Individuální práce se samokontrolou Čtení textu Práce ve dvojicích nebo skupinách Internet (applety, práce s informacemi na internetu apod.)

Žáci psali do pracovního sešitu Žáci dostali úkol, který měli zpracovat do pracovního sešitu

PRŮMĚRY PRO NEDIGITÁLNÍ TŘÍDY

souhrn (všechny předměty z pěti škol)

Celkový počet zaznamenaných hodin

547


ze čtyř škol

77

ze čtyř škol

186

STRANA 4

Interaktivní tabule použita v hodinách

75 %

75 %

77 %

89 %

65 %

Interaktivní tabule použita v rámci vyučovací hodiny průměrně

25 minut

29 minut

25 minut

26 minut

24 minut

Nová látka

61 %

57 %

40 %

65 %

48 %

Opakování

53 %

39 %

53 %

62 %

64 %


36 %

31 %

21 %

53 %

42 %


4%

2%

6%

3%

0%

Test pro žáky

5%

11 %

2%

7%

0%

59 %

27 %

44 %

66 %

69 %

62 %

86 %

72 %

51 %

55 %

2%

0%

2%

5%

3%

13 %

8%

14 %

7%

13 %

jen učitel

38 %

57 %

16 %

29 %

17 %

učitel a žáci

62 %

43 %

84 %

71 %

83 %

Žáci psali do pracovního sešitu

30 %

59 %

21 %

31 %

21 %

4%

0%

19 %

0%

9%

Procento hodin s techn. problémy (počítáno z celkového počtu hodin)

6%

0%

0%

0%

1%

Průměrný problémy

10

0

0

0

5

Účel použití interaktivní tabule

Typ materiálu pro interaktivní tabule Vlastní (včetně převzatého z internetu apod.) I-učebnice Fraus pro daný předmět I-učebnice Fraus pro jiný předmět S využitím internetu přímo v hodině

Kdo interaktivní tabule používal

Žáci dostali úkol, který měli zpracovat do pracovního sešitu

počet

minut

s techn.

SOUHRNNÁ ZJIŠTĚNÍ Z DENÍKŮ VÝUKY ■

Využívání interaktivních tabulí v digitálních a nedigitálních třídách se téměř nelišilo. Vypovídá to o tom, že tato technologie si již našla své pevné místo v procesu výuky.

■

Netbooky jsou nejčastěji využity pro individuální práci na úlohách se společnou kontrolou (68 %) – týmová práce tedy ustupuje individuální zodpovědnosti za dobrý výsledek.

■

Technické problémy, kterých se řada učitelů obává, se vyskytly ve 24 % hodin z celkového počtu hodin, nejčastěji je uvádějí učitelé českého jazyka, nejméně matematiky. Průměrný počet minut s technickými problémy je však pouze 6 minut.


STRANA 5

■

Učitelé při výkladu i práci s žáky pomocí netbooků upřednostňují vlastní zpracované materiály před elektronickými učebnicemi.

■

Technologie jsou zcela nedostatečně využívány pro mezipředmětové vztahy, testování žáků a propojení domácí přípravy s výukou (domácí úkoly).

VYUŽÍVÁNÍ DIGITÁLNÍCH TABULÍ ■

Interaktivní tabule byla použita v 89 % hodin (nejčastěji v angličtině – 100 %).

■

V rámci vyučovací hodiny učitelé používali interaktivní tabuli průměrně 24 minut (srovnatelně ve všech sledovaných předmětech, nejvíce v českém jazyce – 27 minut).

■

Nejvíce byly interaktivní tabule využívány pro prezentaci nové látky (61 %) a pro opakování (54 %). Novou látku prezentovali na interaktivních tabulích nejčastěji učitelé v angličtině a ve fyzice, pro opakování ji používali nejčastěji v českém jazyce a matematice.

■

Nejméně byla využívána pro testování žáků (8 %) a mezipředmětové vztahy (12 %).

■

Učitelé při výuce používali nejčastěji vlastní materiály (70 %) a i-učebnice Fraus pro daný předmět (59 %), nejméně často i-učebnice Fraus pro jiný předmět (3 %).

■

Interaktivní tabuli používali jak učitelé, tak i žáci – rozložení za všechny předměty 69 % ku 31 % je zhruba stejné ve všech jednotlivých předmětech.

VYUŽÍVÁNÍ NETBOOKŮ V HODINÁCH ■

Netbooky byly využity v 66 % výuky průměrně za všechny předměty.

■

Nejvíce byly využívány v angličtině, nejméně v matematice.

■

Průměrně s nimi žáci pracovali 17 minut v hodině – srovnatelnou dobu ve všech předmětech.

■

Nejčastějším způsobem využití netbooků bylo opakování látky (45 %) či prezentace nové látky (42 %).

■

Nejméně byly využívány pro domácí úkol (7 %) a mezipředmětové vztahy (2 %).

■

■

■

Nejčastěji předkládali učitelé na netboocích žákům vlastní výukové materiály (68 %) a prezentovali iučebnice Fraus z daného předmětu (45 %), nejméně i-učebnice Fraus z jiného předmětu (1 %). Nejvyšší poměr vlastních materiálů je v angličtině (80 %), naopak opačný poměr je u českého jazyka, kde byly více využívány i-učebnice Fraus než vlastní materiály učitelů. Nejvíce byly netbooky využity pro individuální práci na úlohách se společnou kontrolou (68 %), nejméně pro práci ve dvojicích nebo skupinách (s výjimkou angličtiny, kde jednoznačně nejvyšší podíl tvoří individuální práce se společnou kontrolou – 84 %). Co se týče papírových materiálů, byly navzdory digitalizaci výuky pro zápis nadále nejvíce využívány sešity (78 %). Tištěné učebnice byly využívány zhruba ve třetině případů; nejčastěji v angličtině. V angličtině byly také hojně využívány pracovní sešity (60 %).

Nedigitální třída se ve využívání interaktivní tabule neliší od digitální. Využívání interaktivních tabulí v digitální a nedigitální třídě se nijak významně neliší, ať jde o procento hodin, kdy byly IT využity, dobu v rámci hodiny nebo o účel jejich použití a typ materiálu. Srovnatelný je způsob využití tabulí v jednotlivých sledovaných předmětech.


STRANA 6

MONITORING VÝUKY: VIDEOZÁZNAMY Zatímco deníky hodin nabízejí určitý makropohled na výuku v digitálních třídách, průběžné videozáznamy hodin umožňují zaměřit se na detail. Podrobně jsou zpracovány videozáznamy z hodin matematiky, proto bude výuce tohoto předmětu v rámci zprávy věnována největší pozornost. VÝUKA MATEMATIKY Analyzované videozáznamy hodin (celkem 23, z toho 15 v digitálních třídách) byly rozděleny do 88 epizod, v nichž byla využita interaktivní tabule (IT), a 34 epizod s netbooky (NTB). Epizody týkající se práce s interaktivní tabulí pocházejí z digitálních i nedigitálních tříd.

ÚČEL

MATERIÁL

ZPŮSOB

Epizody IT

Epizody NTB

Nová látka

52 %

32 %

Opakování

31 %

35 %

Procvičování

18 %

18 %

–

50 %

Vlastní

34 %

21 %

I-učebnice Fraus

50 %

47 %

Internet

10 %

27 %

Ostatní

5%

7%

Jen učitel

63 %

–

Učitel a žáci

40 %

–

Náhrada tištěné učebnice

Závěry ■

Interaktivní tabule se využívala více než v polovině epizod pro zavedení nové látky (učitel může vyhledávat na internetu a využívat aktuální informace, propojovat výuku s reálným světem mimo školu, využít obrázky, matematické applety, hry apod.). Procvičování učiva prováděli naopak většinou žáci formou individuální práce ve školním sešitě. Kontrola zadané úlohy se následně prováděla opět na interaktivní tabuli, v tomto případě se ale interaktivní tabule využívala pouze jako klasická psací tabule.

■

Ve 40 % epizod pracoval učitel u IT společně s žáky, u tabule se vystřídalo v celkovém počtu 88 epizod využívajících IT 82 žáků.

■

Nejčastěji používaným výukovým materiálem byla i-učebnice Fraus. Zajímavé je, že z celkového počtu 16 epizod, ve kterých byla na NTB využita i-učebnice Fraus, v 15 byla využita jen jako náhrada tištěné učebnice, to znamená, že žáci četli z NTB jen zadání úlohy a pracovali do svých školních či pracovních sešitů.

■

■

■

Internet a jiné programy (MS Excel, Cabri, GeoGebra aj.) se ve sledovaných hodinách objevily sporadicky. Učitelé využívali veškeré grafické prvky i-učebnice – obrázky, videa, animace apod., stejně jako možnost otevření a zvětšení jednotlivých zadání úloh, obrázků, poznámek a definic přes celou IT. Bylo možné skrýt ostatní text a nechat na IT jednu úlohu či definici, kterou si žáci přepsali do sešitu. Učitelé do i-učebnice na IT často dopisovali či zvýrazňovali některou část zadání úlohy. Učitelé také často využívali elektronickou podobu pracovního sešitu, přes odkaz z i-učebnice otevřeli příslušnou stránku pracovního sešitu. Na IT byla poté stejná strana, jako měli žáci ve svých pracovních sešitech.


STRANA 7

SPECIFIKA VÝUKY MATEMATIKY V DIGITÁLNÍ TŘÍDĚ Bylo analyzováno celkem 15 videozáznamů z hodin matematiky v digitálních třídách ze 6. a 7. ročníku. ■

■

■

■

■

Interaktivní tabule byla použita celkem v 60 epizodách. V 39 z nich (65 %) používal IT jen učitel, (názorná prezentace úkolu či jeho řešení). Ve zbývajících epizodách používali IT i žáci. Ve 36 epizodách s interaktivní tabulí (60 %) učitelé dobře využili interaktivní potenciál tabule (zadání úlohy, zvýraznění důležitých informací, dokreslení dalších informací, upozornění na určité aspekty zadání, prezentace úkolů nebo řešení úkolů pomocí nástrojů typu applet, on-line úkol, úkol ve Smart Notebooku, úkol v programu GeoGebra – 25 epizod, 42 %). V 11 epizodách (18 %) výše řečené prováděli na IT sami žáci. Ve 40 % epizod byla IT využita spíše jako náhrada klasické tabule. Epizod, v nichž byly použity netbooky, bylo 34. Ve více než polovině epizod byl dobře využit jejich potenciál (matematické applety – 7 epizod, prezentace ve Smart Notebooku – 4 epizody, práce v MS Excelu – 2 epizody, program GeoGebra – 1 epizoda, využití internetu – 2 epizody, interaktivní úkoly v i-učebnici – 1 epizoda). Potvrzuje se, že učitelé spojují práci na netboocích s prací na interaktivní tabuli. Netbooky bez interaktivní tabule byly použity jen ve 3 epizodách. Jinak učitelé zpravidla promítali na IT totéž, co měli žáci na svých NTB. To jim umožnilo rychleji vysvětlit úkol a žáci se snáze zorientovali. V 87 % hodin učitelé v průběhu hodiny zobrazili obrazovky žákovských netbooků na svém počítači nebo na IT. To jim umožnilo monitorovat postup práce žáků a podle toho volit tempo výuky, a také zajistit, aby všichni skutečně dělali to, co mají.

■

Ve 40 % hodin žáci vypracovali úkol jen na NTB (bez sešitu).

■

Ve 13 % hodin poslali svou práci učiteli například prostřednictvím wi-fi.

■

Ve 47 % hodin učitel poslal žákům soubor s úkolem přes wi-fi nebo web, což urychlilo práci.

■

Jeden z učitelů blokoval monitory NTB nápisem vyzývajícím žáky, aby se dívali dopředu, kdykoli potřeboval získat jejich pozornost.

ROZDÍLY VE VÝUCE MEZI JEDNOTLIVÝMI UČITELI Podívejme se na to, jak se liší výuka tří učitelů na třech různých školách. Učitelé L, S a Z učili střídavě v digitální (A) a nedigitální (B) třídě. Jakým způsobem při výuce užívali interaktivní tabuli a netbooky, dokumentují záznamy v denících výukových hodin.

Podíl práce s digitálními technologiemi ve výuce LA

LB

SA

SB

ZA

ZB

28

27

41

42

35

35

Použití interaktivní tabule

21 (75 %)

22 (81 %)

22 (54 %)

x

Použití netbooku

13 (46 %)

Počet zaznamenaných hodin

12 (29 %)

26 (74 %) 23 (66 %) 22 (63 %)

x V této třídě nebyla interaktivní tabule k dispozici. Rozdíly v používání interaktivní tabule mezi digitálními a nedigitálními třídami nejsou statisticky významné.

Způsob používání digitálních technologií ve výuce V tabulce níže je vyznačen účel využití interaktivní tabule a použitý materiál. Čísla znamenají procento hodin, v nichž se daný účel objevil alespoň jednou. Maximální hodnoty jsou zvýrazněny.


STRANA 8

Interaktivní tabule LA

Účel

Použitý materiál

LB

SA

ZA

ZB

Nová látka

48 % 50 % 42 %

38 % 45 %

Opakování

71 % 73 % 29 %

52 % 56 %

Procvičování

48 % 45 % 35 %

45 % 40 %

Vlastní včetně staženého z internetu

76 % 77 % 100 % 69 % 65 %

I-učebnice Fraus

57 % 55 % 26 % 27 % 39 %

Internet

0%

0%

6%

23 % 35 %

Netbooky LA

Účel

Použitý materiál

Na netbooku žáci

SA

ZA

Nová látka

61 % 18 % 18 %

Opakování

46 % 35 % 73 %

Procvičování

8 % 53 % 27 %

Vlastní včetně staženého z internetu

69 % 76 % 36 %

I-učebnice Fraus

61 % 0 %

Internet

0 % 29 % 73 %

pracovali individuálně, následovala společná kontrola

46 % 65 % 23 %

pracovali individuálně a sami si práci kontrolovali

31 % 0 % 73 %

četli text

54 % 0 %

0%

pracovali ve skupinách nebo dvojicích

0 % 24 %

0%

používali internet (applety, hledání apod.)

0 % 35 %

0%

10 %

JAK TŘI UČITELÉ VYUČUJÍ STEJNÉ TÉMA? K dispozici jsme měli záznamy hodin, v nichž každý ze tří sledovaných učitelů vyučoval stejné téma, a to konstrukce trojúhelníků podle věty sss, sus a usu. Ve všech třech případech žáci rýsovali pomocí rýsovacích potřeb do svých sešitů. Jinak se ale přístup učitelů zásadně lišil: ■

■

■

Učitel Z použil vlastní prezentaci v programu SMART Notebook. Měl připraveno zadání úlohy, trojúhelník, který sloužil jako náčrt, a oddělené jednotlivé kroky konstrukce trojúhelníku. Zatímco si žáci opisovali zadání úlohy do sešitu a dělali náčrt a rozbor, učitel měl dost času je obejít a podívat se, jak který žák pracuje. Když žáci rýsovali do sešitu, učitel na interaktivní tabuli jen „odklikával“ konstrukční kroky a na interaktivní tabuli se postupně objevil trojúhelník podle zadání. Žáci si tyto kroky spolu s popisem konstrukce, který zapsal učitel, průběžně kontrolovali s interaktivní tabulí. Učitel L otevřel zadání úlohy v i-učebnici na interaktivní tabuli a žáci rýsovali do školního sešitu. Jeden žák pracoval s IT, udělal na ní rozbor a zapsal postup konstrukce. Učitel poté stáhl přes interaktivní tabuli klasickou tabuli a veškeré rýsování (jako společná kontrola) proběhlo s pomocí rýsovacích potřeb zde. Učitel S otevřel na interaktivní tabuli vlastní prezentaci se zadáním úlohy a žáci pracovali samostatně ve školních sešitech. Učitel měl v programu SMART Notebook připraveno i řešení úlohy, po určité době je tedy odkryl a žáci si mohli vlastní řešení v sešitech, tedy náčrt, rozbor, konstrukce i popis konstrukce, zkontrolovat podle řešení na interaktivní tabuli. Na rozdíl od učitele Z neměl učitel S kroky konstrukce oddělené a nezobrazoval je postupně.


STRANA 9

VÝUKA ANGLIČTINY K dispozici jsme měli 10 videozáznamů (čtyři hodiny z digitální a šest hodin z nedigitální třídy) a zápis ze čtyř náslechů ve školách (dvě digitální, dvě nedigitální třídy). Interaktivní tabule byla nejčastěji používána pro procvičování nové látky a opakování, v menším počtu případů k prezentaci nové látky, ve čtyřech případech jako náhrada tištěné učebnice. Materiálem použitým na interaktivní tabuli byla ve valné většině sledovaných případů i-učebnice Fraus. Pouze někteří učitelé používali vlastní materiály. Internet nebyl v analyzovaných hodinách použit při práci v hodině vůbec. Většinou na tabuli pracoval nejen učitel, ale i žáci. Doba použití interaktivní tabule v hodině se liší hodinu od hodiny podle druhu aktivit (někdy po celou vyučovací hodinu, jindy jen pár minut). VÝUKA ČESKÉHO JAZYKA K dispozici jsme měli 10 videozáznamů (pět hodin z digitální a pět hodin z nedigitální třídy) a záznam z pěti náslechů ve školách (tři digitální, dvě nedigitální třídy). K nejčastějším aktivitám, ve kterých se IT využívá, patří opakování a procvičování učiva, vyhledávání informací na internetu, prezentace nového učiva učitelem, prezentace tématu – referátu ze strany žáků, a zadávání domácího úkolu. Pokud učitel používá vlastní výukové materiály, pak jde převážně o powerpointové prezentace učiva – nejčastěji bylo využito při výuce literatury. Dílčím způsobem je tabule využívána k podpoře motivace žáků, například byla použita připravená křížovka k řešenému tématu, ovšem ve statické formě. S interaktivní tabulí pracovali častěji žáci než učitel. Využití notebooků nebylo v analyzovaných hodinách časté. Žáci je ponejvíce využívali místo běžného sešitu pro zápis nového učiva, dále pro vypracování cvičení z i-učebnice či zpracování domácího úkolu. VÝUKA FYZIKY K dispozici jsme měli 24 hodin videozáznamů z fyziky, z toho 15 z digitálních tříd a 9 z nedigitálních tříd. Dále je k dispozici záznam z pěti náslechů ve školách (tři digitální a dvě nedigitální). Interaktivní tabule je nejčastěji využívána k zadávání a následné kontrole samostatné práce žáků. Další aktivitou bylo předvádění náročných a mnohdy v reálu nebezpečných fyzikálních pokusů – například zkrat v elektrickém obvodu, atomový výbuch, přepětí v elektrické síti. Ve většině případů bylo vhodně využito i-učebnic fyziky, v menší míře i dalších elektronických zdrojů. Častěji s interaktivní tabulí pracoval učitel v digitálních třídách, žáci současně pracovali se svými netbooky, na nichž paralelně sledovali probíhající pokus. V nedigitálních třídách byla práce učitele a žáků vyvážená, žáci se více zapojovali a pracovali u tabule stejně často jako učitel.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Za smysluplné způsoby využití interaktivních tabulí a netbooků označujeme takové, které vedou k aktivní činnosti žáků, obsahují skutečnou interaktivitu mezi žáky, učitelem a učební látkou prostřednictvím techniky, pomáhají hlubšímu porozumění látky, vedou k „nekonzumní“ názornosti, rozvíjejí tvořivost žáků, podporují zkušenostní a činnostní charakter výuky. ANGLICKÝ JAZYK Interaktivní tabule byla v několika případech dobře využita pro kontrolu samostatné práce žáků – kontrolu usnadňuje a urychluje, protože učitel si správné řešení připraví sám předem nebo využije správné řešení, které je obsaženo v i-učebnici či u cvičení ve Smart Notebooku. V několika případech bylo v hodině vhodně použito video. Jedním způsobem bylo užití videa jako motivačního prostředku v úvodu hodiny, a to buď pro zopakování již probrané látky, nebo uvození látky nové. Dobrou praxí je nejen video žákům pustit, ale pracovat s ním. Možností je několik, například zadat úkol, který žáci vypracovávají v průběhu sledování videa, následně po zhlédnutí videa zodpovědět otázky týkající se obsahu a další otázky cílené na žáky samé atd. PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K PROJEKTU VZDĚLÁNÍ21 VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012

STRANA 10

Gramatika s písní Zajímavou aktivitou bylo procvičení nové látky – budoucí čas pomocí will – prostřednictvím písně Lady Gaga: Paparazzi. Píseň byla puštěna i se slovy. Žáci měli za úkol zvednout ruku vždy, když uslyší will/won’t. Aktivita žáky bavila a zároveň si upevňovali novou látku. Bohužel tímto aktivita skončila a v hodině chyběla zpětná vazba, shrnutí apod. Dalším vhodným využitím videa byla píseň Celine Dion: All by myself. Byla použita na podporu prezentace nové látky – zvratná zájmena. Během sledování videa žáci odpovídali na otázku: What is she doing by herself? Aktivitu na konci hodiny žáci nestihli dokončit, možná by následovala zpětná vazba.

Opakování slovní zásoby s videem Jinou ukázkou dobré praxe bylo video koncipované jako prohlížení alba s fotografiemi, přičemž žáci v průběhu sledování videa pojmenovávali obrázky – zapisovali do sešitu anglické názvy lidí, předmětů, míst, která viděli. V tomto případě následovala i zpětná vazba – po skončení videa chodili žáci po jednom k tabuli, zapisovali slovíčka z videa a učitel kontroloval správnost vypracování úkolu.

Rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou s pomocí videa Dalším vhodným příkladem bylo dokreslení látky o rozdílech mezi britskou a americkou angličtinou pomocí videonahrávky, na níž Britka a Američanka prezentovaly rozdíly mezi variantami angličtiny – žáci měli možnost vidět slovíčka napsaná a zároveň slyšet od rodilých mluvčích správnou výslovnost jak britskou, tak americkou. Slabinou v tomto případě bylo, že nahrávka byla dosti nekvalitní.

Cvičení ve Smart Notebooku jako východisko k výkladu nové látky Žáci společně s učitelkou vypracovávají cvičení z i-učebnice Fraus – spojují k sobě vždy dvě části souvětí s if, poté překládají vzniklá souvětí. Na základě cvičení pak vyvozují pravidlo pro podmínkové vedlejší věty (ve vedlejší větě po if je přítomný čas), teprve pak si čtou pravidlo v gramatice v učebnici – shrnují společně novou gramatiku.

Práce s poslechem Výbornou ukázkou práce s poslechem byla hodina, při níž se žáci učili hledat informace ve slyšeném textu. Při poslechu měli hledat odpovědi na předem zadané otázky. Otázky nejprve prošli a porozuměli jim. Učitelka pak pustila několikrát poslech, přičemž při každém poslechu žáci hledali v mluveném projevu určitou informaci. Pak učitelka prezentovala novou slovní zásobu, která se v textu objevila – anglická slovíčka s českým překladem (měla předem připraveno v písemné podobě pro tabuli). Po několika kolech poslechů, kdy všichni vyhledali veškeré informace, pustila učitelka poslech naposledy, a to celý bez přerušení, a zároveň otevřela na interaktivní tabuli psaný přepis textu poslechu. Na závěr učitelka zjišťovala, zda všichni žáci všemu rozumějí, a prošla ještě obtížnější slova v psaném textu. Při poslechu též doplňovala informace o památkách v Londýně, o kterých text pojednával.

Procvičování slovní zásoby Pěknou ukázkou práce se slovní zásobou je cvičení v interaktivní učebnici Fraus, které učitelka vhodně využila pro aktivizaci žáků. Cvičení, při němž žáci přiřazovali k anglickým slovíčkům české ekvivalenty, vypracovávali společně na interaktivní tabuli – jeden žák po druhém chodili k tabuli a překlad přiřadili. Žáci pracovali se zájmem a procvičili slovní zásobu probírané lekce.

My environmentally friendly house V rámci opakování tématu Životní prostředí (a gramatiky there is/are, budoucího času) učitelka zadala žákům samostatnou práci, kterou vypracovávali na netboocích. Do zaslaného souboru zpracovali odpovědi na otázky a nakreslili obrázek ekologického domu, který by si v budoucnu představovali. Společně pak zkontrolovali vypracované soubory na interaktivní tabuli. Podobně žáci pracovali v jiné hodině se souborem poslaným do netbooků a samostatně vypracovali otázky na téma My own future. Po zpracování souboru a odeslání učitelce opět proběhla společná kontrola s pomocí interaktivní tabule. Problémem při těchto aktivitách bylo, že učitelka musela soubor žákům poslat několikrát, protože někdo nebyl v době odesílání ještě připojen, někomu soubor nepřišel atd.


STRANA 11

ČESKÝ JAZYK Na základě analýzy videí a pozorování výuky je třeba konstatovat, že není dostatečně využita řada možností, které ICT pro kvalitní výuku poskytují. Lze zobecnit, že není plně realizována potence interaktivity ve výuce mateřského jazyka. Zobecníme-li poznatky z analyzované výuky, je třeba upozornit na následující nevyužité možnosti ve výuce českého jazyka.

Individualizace práce žáků Technologie umožňují a podporují vyučování orientované na žáka. Vzhledem k tomu, že žák je aktérem procesů učení, výuka se orientuje na jeho možnosti, schopnosti, ale i bariéry vývoje. Domníváme se, že ve výuce chybí podpora individuálních schopností žáků, ale zároveň i respekt k jejich mezím. Učitelé nevyužívají dostatečně možnosti diferencovat výuku vzhledem k možnostem každého žáka například v procesu procvičování látky. Lze doporučit využívání systému cvičení, úkolů či testových úloh v jazyce, které procvičují určité jevy, jež by jednotlivým žákům pomohly v porozumění a procvičení obtížného učiva, eliminaci či předcházení chybám apod.

Podpora názornosti S využitím IT a NTB lze mnohem více uplatňovat zásadu názornosti ve výuce českého jazyka, neboť učivo lze lépe vizualizovat, je možné využívat animace apod. Text psaný přímo ve výuce lze snadno uložit a sdílet prostřednictvím internetu s žáky. V jazyce je vhodné využívat zvukových nahrávek, tedy podporovat sluchovou názornost. Lze využít nahrávek uměleckých textů ve výuce literatury či slohu. Poslech lze využít k podpoře a rozvoji koncentrace žáků, tedy zacílení jejich pozornosti, ale také pro zjišťování úrovně porozumění slyšenému textu. Vizuální obraz a poslech mluveného slova může pomáhat například žákům, kteří mají menší schopnost abstrakce. Či naopak: vizualizace a poslech mohou podporovat vyšší míru abstrakce. Počítačová vizualizace umožňuje vizualizovat logické vazby mezi jednotlivými prvky učiva v jazyce, doplňovat vizualizovaný systém učiva o zvukový komentář, o počítačovou simulaci a animaci či videosekvenci. V jazyce lze rozvíjet komunikativní dovednosti žáků prostřednictvím vyprávění na základě zhlédnutého filmu či na základě poslechu mluveného slova, lze popsat animaci, videosekvenci apod. To je zároveň cesta, která podporuje emocionálně-motivační dimenzi výuky. Žák dostává příležitost prožít děj, příběh apod. a komunikovat o tom se spolužáky.

Rychlá zpětná vazba pro každého žáka ICT umožňují poskytnout žákům bezprostřední zpětnou vazbu. Vzhledem k tomu, že počítač poskytuje žákovi zpětnou vazbu velmi diskrétně, nemusí se skupina slabších žáků obávat zveřejnění neúspěchu před celou třídou, nebojí se dělat chyby, čímž se snižuje strach a úzkost. To platí nejen ve výuce českého jazyka.

Typografická pravidla pro psaní textů Při tvorbě psaného textu na netbooku je třeba žáky vést k dodržování základní typografické normy, případně k efektivnímu využívání stylů, zalamování textů, vkládání multimediálních objektů, tvorbě indexu apod. Jde o to, aby zvládli komplexní využití programů na PC pro řešení úkolů nejen v českém jazyce.

Využití různých organizačních forem Interaktivní tabule i netbook umožňují zařazovat do výuky různorodé způsoby organizace, které podporují aktivizaci žáků, motivaci, komunikativní dovednosti, sdílení poznatků a zkušeností, zkušenostní a činnostní orientaci výuky, řešení problémových úloh ve skupině apod. Jde například o práci ve dvojicích, skupinovou práci či výměnu role učitel–žák. Ve výuce českého jazyka je mnoho příležitostí, jak překonávat jednostranně frontální práci. Žáci mohou pracovat v centrech aktivit zaměřených na různá témata z jazyka, pracují ve skupinách s připravenými materiály, například s pracovními listy, které dostanou od učitele elektronicky přímo do svého netbooku. Lze využít výměny role učitel-žák – žáci velmi rádi pracují v roli učitele u interaktivní tabule a vedou ostatní žáky. FYZIKA

Zapojování elektrických obvodů PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K PROJEKTU VZDĚLÁNÍ21 VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012

STRANA 12

Žáci mají k dispozici program pro užívání elektrických součástek a jejich zapojování do elektrického obvodu. Program umožňuje i ověření, zda obvodem prochází proud, je možné změřit velikost tohoto proudu i napětí v každé části obvodu. Žáci velmi rychle manipulují s objekty, využívají interaktivity, ověří si nefunkčnost při zkratovém zapojení. Využívají program také k různému (sériovému a paralelnímu) zapojování tří a více stejných součástek k odstupňování velikosti protékajícího proudu – regulace napětí ve vařiči.

Základní jednotky SI Učitel má v jednom odstavci připraveny základní i odvozené fyzikální jednotky, v druhém odstavci odpovídající fyzikální veličiny a odpovídající situace ve třetím odstavci. Žáci k sobě přiřazují odpovídající trojice. MATEMATIKA Netbooky umožňují pracovat s některými úlohami zajímavějším a efektivnějším způsobem. Například využití programu MS Excel v jedné z hodin při hledání společných násobků a nejmenších společných násobků daných čísel je určitě vhodné. Vyhledávání násobků bylo snadné, rychlé a přehledné. Žáci označili jednou barvou společné násobky daných čísel a jinou barvou jejich nejmenší společný násobek. Pokud si žáci vyzkoušeli v některé z předchozích hodin také počítání násobků zpaměti, ocení, že tento program zefektivňuje práci. IT mimo jiné usnadňuje kontrolu samostatné práce žáků – ve sledovaných hodinách učitel otevřel úlohy v iučebnici na IT, kde se objevila i jejich řešení. Problém s kontrolou na IT nastal, když v jedné z hodin učitel žákům zadal jiné označení trojúhelníku, než měl v prezentaci. Docházelo pak ke zbytečným zmatkům.

Odhad velikosti úhlu V hodinách matematiky se velmi osvědčily matematické applety, při kterých si žáci procvičují odhad velikosti úhlu. V jedné z epizod žáci nadšeně odhadovali velikost úhlu a odměnou za správný odhad jim bylo sestřelení mimozemšťana (http://www.innovationslearning.co.uk/subjects/maths/ac tivities/year6/angles/game.asp). Dalším appletem na odhad velikosti úhlu nejen do 180 stupňů, ale až do 360 stupňů, je applet, ve kterém opička hledá banány (http://www.oswego.org/ocsd-web/games/bananahunt/bhunt.html).

Dělitelnost dvěma – násobky čísla 2 V jedné z epizod učitel na IT zvětšil tabulku s čísly od 1 do 100 v i-učebnici Fraus. Žáci se postupně střídali u tabule a vybarvovali násobky čísel (v tomto případě čísla 2, ale použití je univerzální), žáci poté hledali společné znaky (znaky dělitelnosti) vybarvených čísel.

Nejmenší společný násobek V další z epizod řešili žáci zajímavou úlohu, ve které byly dány řecké sloupy od sebe vzdálené vždy 45 metrů, a jejich úkolem bylo nahradit tyto sloupy jinými, jejichž vzdálenost bude 60 metrů. Otázkou je, ve kterých vzdálenostech od výchozího bodu nemusí být sloupy nahrazovány. Žáci manipulovali s jednotlivými sloupy a pomocí připraveného virtuálního pravítka měřili vzdálenosti mezi nimi a zjišťovali, které sloupy zůstanou na svém místě. Úloha je velmi atraktivní a pro žáky smysluplná.


STRANA 13

Geometrické programy Jako ukázku dobré praxe dále zmíníme využití geometrických programů, které umožňují pohyb jednotlivých objektů. Žákům se tak otevírá nový svět geometrie, ve kterém mohou lépe pochopit souvislosti a zákonitosti objektů, jež jsou na sobě závislé. V jedné hodině pracoval žák na IT s programem Didakta Geometrie, který obsahuje 20 konstrukčních úloh rozdělených podle náročnosti, a konstruoval trojúhelník zadáváním jednotlivých kroků postupu konstrukce.

V jiné hodině učitel využil programu Cabri a připravenou úlohu z i-učebnice – šlo o trojúhelník a jeho střední příčku. Učitel pohyboval vrcholy trojúhelníku a tím ho zvětšoval a zmenšoval a žáci pozorovali, jakým způsobem se mění poloha jeho střední příčky. V tomto případě program Cabri pomohl žákům, aby sami objevili vlastnosti střední příčky v trojúhelníku. Problém nastal ve chvíli, kdy měli žáci sami narýsovat střední příčku trojúhelníku do svých školních sešitů – většina žáků si místo kružítkem naměřila středy stran trojúhelníku pravítkem. To by se nemuselo stát, pokud by učitel předvedl konstrukci na tabuli.

NÁMĚTY PRO VÝUKU ČESKÉHO JAZYKA S VYUŽITÍM ŽÁKOVSKÝCH NETBOOKŮ TVORBA SYSTEMIZOVANÝCH TEMATICKÝCH JAZYKOVÝCH DATABANK Cíle: Rozvoj dovednosti práce s informacemi – třídění, srovnávání, systemizace; Rozvoj kritického myšlení; Rozvoj dovednosti systematizace poznatků; Rozvoj schopnosti porozumění pojmům, dovednost pracovat s pojmy. Během celého školního roku či výuky na 2. stupni ZŠ lze vést žáky k vytváření tematických databank, např.: ■

slovníček jazykových pojmů (slova jednoznačná, mnohoznačná, sousloví, rčení, synonyma, homonyma, termíny…)


STRANA 14

■

slovníček literárních pojmů (pohádka, bajka, personifikace…)

■

databanka tvořivých nápadů různého charakteru

Tvorba elektronického třídního či školního časopisu Korespondence Elektronické psaní dopisů mezi žáky, dalšími třídami nebo, školami zapojenými do projektu Vzdělání21 či spřátelenými školami v zahraničí je inspirováno podněty Freinetovy pedagogiky

Tvorba vlastních e-knih Psaní příběhů, pohádek, vtipů apod.

Tvorba jazykového e-portfolia Zakládání slohových prací žáků, testů, písemných prací, referátů, které mapují vývoj žáka, jeho pokrok v českém jazyce Vytváření blogů na určitá témata podle zájmu žáků NÁMĚTY PRO KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVOU VÝCHOVU

Výměna netbooků Popis: nejprve se dohodnout na konkrétních bodech, které má práce obsahovat, a připravit základní charakteristiku popisu. Každý žák do svého netbooku napíše pouze téma (věc, kterou bude někdo popisovat), úkolem žáků je potom náhodně si vybrat netbook a reagovat na zadané téma – napsat popis, po dokončení se netbook vrátí k původnímu majiteli; ten má pak za úkol zaměřit se při kontrole na zadaná kritéria (budou vypsaná třeba na tabuli) a na základě těchto kritérií napíše pod práci vlastní hodnocení, jako třetí bude číst práci učitel.

Hra na galerii Popis uměleckého díla – učitel stanoví téma, například stavební sloh, a žáci mají za úkol najít k danému tématu na internetu vhodný obrázek a vytvořit krátký text, který by mohl viset v galerii pod tímto dílem (název, autor, kdy, kde, nějaký příběh obrazu – jak vznikal, kde vznikl, zajímavost, unikátnost…), potom žáci procházejí třídou jako galerií a prohlížejí si jednotlivé exponáty. Následuje diskuse o dílech, co žáky zaujalo apod.

Charakteristika Žáci napíšou charakteristiku spolužáka (nepoužijí jeho jméno), úkolem žáků je číst práce ostatních a pokusit se najít sám sebe. Aktivity lze využít také jako podnět pro osobnostní a sociální výchovu.

Životopis Během první hodiny žáci vypracují inzerát na téma „Firma hledá zaměstnance“, upřesní pozici, místo, odměny, výhody, požadavky a kontakt, kam mají zájemci zasílat CV. Na další vyučovací hodiny vyučující všechny inzeráty vytiskne a připevní na tabuli, která představuje úřad práce. Žáci mají za úkol vybrat si vhodné zaměstnání a odeslat vlastní životopis, vžijí se do role uchazeče o zaměstnání. Následně lze při výuce zorganizovat reakce „zaměstnavatele“.

NEVYUŽITÉ PŘÍLEŽITOSTI ANGLICKÝ JAZYK Někteří učitelé pracují se cvičeními v interaktivní učebnici Fraus na interaktivní tabuli, ale nepracují s nimi dobře. Valná většina cvičení z učebnice i pracovního sešitu je připravena jako cvičení ve Smart


STRANA 15

Notebooku/Activ Studiu, ale to někteří učitelé nevědí. Pracují se cvičeními pouze v i-učebnici tak, že je označí a zvětší, čímž se ztrácí skutečná interaktivita. Při výuce jazyka je nesporně vhodné používat kvalitní překladové slovníky, nejlépe cílené na věkovou skupinu, která se jazyk učí. Děti by se při výuce jazyka měly naučit se slovníky pracovat. Z videonahrávek a náslechů je patrné, že pouze někteří učitelé slovníky v hodině s žáky používají. Při využívání informačních technologií, jako jsou interaktivní tabule a netbooky, se nabízí použití elektronických slovníků z Nakladatelství Fraus, které splňují několik požadavků: jsou cíleny přímo na žáky podle věkových skupin (slovník pro 1. stupeň ZŠ, pro 2. stupeň ZŠ, pro SŠ), vyhledávání v nich je rychlé, jsou spolehlivé, na jejich vzniku se podíleli rodilí mluvčí, slovíčka jsou namluvena rodilými mluvčími, takže je kdykoli možné zkontrolovat si správnou výslovnost, obsahují další doplňující informace, vizualizaci, procvičení v podobě interaktivních her. Většina učitelů ze sledovaných tříd bohužel o těchto slovnících neví, takže je nevyužívá, ačkoli jejich potenciál je dost značný a nabízí se použití na netboocích i na tabuli. V jedné ze sledovaných tříd jsme byli svědky použití slovníků tištěných, v jiné si žáci při samostatné práci mohli chodit hledat neznámá slovíčka na učitelčin notebook – používali ovšem internetový slovník. MATEMATIKA Všechny applety, jejichž použití jsme byli svědky ve vyučování matematice, se nám kromě dvou jeví jako dobře vybrané a didakticky vhodné. Applet http://www.helpingwithmath.com/resources/games/fraction_game3/matching.html, v němž žáci hledali ekvivalentní zlomky, neumožnil žákům udělat chybu, a tak, aby vytvořili dvojice ekvivalentních zlomků, stačilo pohybovat kartou s jedním zlomkem nad ostatními kartami, až se obě karty k sobě přimkly. Z videozáznamu je jasné, že řada žáků tento trik objevila. V jedné z hodin se probírala krychle a na konci učitel náhle nechal žáky formou appletu procvičovat dělení se zbytkem. Podle našeho názoru by se dal použít některý z řady appletů, které se týkají 3D geometrie. Netbooky umožňují též diferenciaci práce žáků. Kromě appletů, které do jisté míry umožňují žákům pracovat vlastním tempem a vybrat si úroveň obtížnosti úkolu, jsme ve videozáznamech ani při násleších v hodinách matematiky nebyli svědky toho, že by žáci pracovali na diferencovaných úkolech.

ZÁVĚRY Klíčový vliv na výsledky výukového procesu má stále učitel a jeho způsob výuky, jeho vztah s danou třídou, třídní klima a další faktory. Teprve v druhém plánu nastupují technologie, které mohou výuku výrazně zatraktivnit a vnést do ní nové typy úloh, vyžadujících aktivní spolupráci žáků. Výuka v „digitálních“ třídách představuje zvýšenou zátěž pro učitele, kteří museli opustit tradiční způsob přípravy výukových hodin a investovat značné množství času i energie do přípravy a testování nových, interaktivních doplňkových materiálů. S výjimkou i-učebnic není bohužel prozatím k dispozici dostatek kvalitních výukových zdrojů, které by jim tuto práci usnadnily. Znovu se potvrdilo, že využití ICT nástrojů nezmění automaticky výukový přístup učitele. Zpočátku učitelé učí tak, jak byli zvyklí, a postupně svou výuku doplňují úkoly, které jsou řešitelné prostředky ICT. Výuka pomocí netbooků podporuje spíše individuální výuku. Nebyli jsme svědky žádného použití netbooků pro práci ve dvojicích ani v početnějších skupinách. Při práci s netbooky probíhala komunikace mezi učitelem a žákem či žáky, ne mezi žáky navzájem. Úkoly, které žáci plnili, byly až na výjimky stejné jako úkoly, které se používají v tradiční výuce, jen prezentované jiným způsobem (Například v případě


STRANA 16

matematiky žáci místo řešení sloupečků úloh řešili stejné úlohy, které jim předkládá matematický applet. Nesmíme však zapomenout, že applet žákům přináší okamžitou zpětnou vazbu).

TESTOVÁNÍ V DALŠÍM ŠKOLNÍM ROCE V posledním roce projektu bude pokračovat testování znalostí a dovedností žáků a bude provedeno závěrečné zhodnocení jeho výsledků. Dále budou zpracovány deníky hodin podobným způsobem jako v této zprávě. Budou pokračovat analýzy videozáznamů, pokud tedy budou ze škol k dispozici. Pro zhodnocení práce s netbooky budou provedeny rozhovory s žáky, a to formou ohniskových skupin. Tým PedF také zorganizuje rozhovory s učiteli jednotlivých předmětů, které se budou týkat jejich zkušeností s prací s netbooky, budou nás zajímat jejich didaktická doporučení, jakým problémům museli čelit apod. Jak ohniskové skupiny, tak rozhovory s učiteli budou polostrukturované, na základě předem připravených základních otázek.

POUŽITÉ ZDROJE Jozeková, Renata. Způsoby využití netbooků a interaktivní tabule učiteli matematiky na základní škole. Diplomová práce, PedF UK v Praze, 2012. Vedoucí Naďa Vondrová. Vondrová, Naďa, Jančařík, Antonín. Implementation of Netbooks in the Teaching of Mathematics in the Primary Schools. (V tisku. 8 stran.)


STRANA 17

2012

Recommend Documents