2012

ECHO zpravodaj Domova seniorů Hranice č. 2/2012

Vychází 20. dubna 2012

Úvodník ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vážení a milí spoluobčané, po vánoční návštěvě v Domově seniorů jsem obdržela od pana Skřehoty obsáhlou sbírku jeho literárních prací. Až jsem se zastyděla, že já nejsem tak tvůrčí. Od básní, textů k písním, až po vzpomínky na pobyty v lázních, na dětství prožité v Hranicích – to by dalo na vydání knížky. Při čtení jeho vzpomínek jsem si uvědomila, jak čas rychle ubíhá. V domově jsem poznávala známé tváře, které jsem vídala v obchodech, tváře sestřiček, které nás jako děti ošetřovaly, píchaly obávané injekce, tváře známé z ulic, tváře spolužaček mé maminky, rodičů mých kamarádek a tak bych mohla jmenovat dále. Tím chci jen říct, že tady vedle sebe žijeme řadu let, prožíváme radosti, úspěchy, starosti, smutky a bolesti, to vše co do života každého z nás patří. Nyní jste na zaslouženém odpočinku a je na nás, abychom se postarali o vaše pohodlí a spokojenost, tak, abychom dali příklad našim dětem. Pokud jim nedáme vzor chování ke starším lidem, v budoucnu na to doplatíme. Víme o problémech, které vás tíží a znepříjemňují vám pobyt, a to je především problém s výtahy. Snažíme se získat finance nejen na ně, ale i na dokončení rekonstrukcí koupelen, vybudování kapličky a velké společenské místnosti. Doufáme, že budeme úspěšní a projekt na modernizaci Domova seniorů povede ke zlepšení kvality života pro vás. Samozřejmě, že celá akce by vyžadovala finanční spoluúčast města, v minimální výši 1 875 000,- Kč. V letošním roce se bude realizovat zateplení obvodových zdí a střechy, oprava lodžií s výměnou zábradlí a opravy vstupů budovy. Jak vidíte, myslíme na vás a snažíme se požadavkům vedení domova vyhovět. Jen co mi to pracovní program umožní, plánuji také další návštěvy u vás, jednak abych byla informována o životě v domově, jeho problémech, a jednak proto, abychom se navzájem lépe poznali. Přeji vám, abyste i nadále nepromarnili žádnou příležitost něco hezkého prožít a udělat, abyste jeden druhého úsměvem potěšili, zpívali si písničky, hlavně ty z mládí. Začalo jaro a já vám přeji hodně radosti z rozkvétající přírody, příjemné chvíle a pohodu. Mgr. Pavla Tvrdoňová místostarostka města Hranice

Naši oslavenci V následujícím období oslaví významné životní jubileum tito naši obyvatelé: DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

Květoslav Svak – 87 let Jiřina Skrejvalová – 81 let Rudolf Šebesta – 87 let Jan Čoček – 88 let Zdeňka Honková – 87 let Anna Michalčíková – 86 let Božena Pánková – 75 let Stanislav Gavenda – 80 let Anna Hümmerová – 83 let Miluška Bencová – 89 let Jiřina Doležálková – 77 let Oldřich Neznámý – 74 let Bohumila Janovská – 81 let Jaroslav Schweitzer – 65 let Miluše Neuwirthová – 83 let Jarmila Kuncová – 90 let Věroslava Pavlíčková – 85 let Eliška Breburdová – 68 let Božena Krasňáková – 74 let Zdeněk Mísař – 73 let Vlastimil Kelar – 88 let Jarmila Oravová – 86 let Lubomír Filip – 79 let Milena Tomečková – 47 let Svatava Matušková – 78 let

Vlasta Vinklárková – 83 let Alenka Wimmerová – 75 let Marie Prekopová – 87 let Ludmila Boulová – 88 let Anežka Králíková – 82 let Milan Mayer – 87 let Zdeněk Lev – 87 let Přemysl Haderka – 86 let Jan Jamrich – 80 let Milada Benešová – 87 let Anežka Hrabovská – 80 let Marie Hostašová – 78 let Vojtěch Mastil – 86 let Vladimír Rolinc – 91 let Ludmila Benešová – 85 let Jarmila Kovaříková – 89 let Ludmila Poláková – 89 let Eva Nehybová – 69 let

Josef Jurajda – 101 let Josef Šturala – 59 let Věra Hurtešáková – 77 let Ludmila Perutková – 76 let Hana Pavlicová – 65 let Vlastimila Novotná – 83 let Marie Pavelková – 80 let Anna Pickarová – 90 let Vratislav Procházka – 88 let Drahoslava Nováčková – 88 let Ludmila Šromová – 81 let Aloisie Kelarová – 95 let Alena Abrahámková – 87 let Zdeňka Fornůsková – 88 let Marta Horáková – 83 let Božena Matějková – 75 let Zdeněk Zágora – 85 let Eugenie Rolincová – 93 let Olga Mertenová – 77 let Cyrila Langerová – 80 let

Všem obyvatelům, ale i zaměstnancům, kteří v těchto měsících oslaví narozeniny, přejeme z celého srdce hodně zdraví a pohody!

Chcete přispět do časopisu ECHO?

Své příspěvky můžete poslat e-mailem na adresu [email protected] nebo přinést osobně do Centra společenských služeb (v suterénu pavilonu II.). Uzávěrka příštího čísla je 22. 6. 2012.

Připravujeme pro vás: DUBEN 2. 4. – Velikonoce v Domově 6. 4. – Křeslo pro hosta: kastelán Jiří Čtrnáct 12. 4. – přednáška MUDr. Vlasty Kutějové – diabetes, strava a novinky v léčbě 13. 4. – Kavárna 18. 4. – křížovky 20. 4. – zábavné dopoledne se společenskými hrami 21. 4. – vystoupení cimbálové muziky 25. 4. – vystoupení Oldřicha Kubíčka 27. 4. – vystoupení žáků ZUŠ Hranice 30. 4. – vystoupení dětí z MŠ Klíček

KVĚTEN 3. 5. – beseda s Ladislavem Jandou o starých Hranicích 10. 5. – Křeslo pro hosta: starostka Radka Ondriášová a její cesta po Jižní Koreji 11. 5. – zábavné dopoledne se společenskými hrami 16. 5. – křížovky 18. 5. – vystoupení žáků ZUŠ Hranice 25. 5. – Kácení máje 28. 5. – Křeslo pro hosta: psycholog Lubomír Smékal Další plánované akce – vystoupení Oldřicha Kubíčka – termín bude včas oznámen.

ČERVEN 1. 6. – zábavné dopoledne se společenskými hrami 6. 6. – autobusový výlet na sv. Hostýn 7. 6. – vystoupení břišních tanečnic a mažoretek z DDM Hranice 13. 6. – křížovky 15. 6. – Kavárna 22. 6. – vystoupení žáků ZUŠ Hranice 29. 6. – zábavné dopoledne se společenskými hrami Další plánované akce – vystoupení Oldřicha Kubíčka a skupiny Klapeto – termín bude včas oznámen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Domov seniorů se mění v galerii Téměř jako ve výstavní síni se mohou cítit obyvatelé hranického Domova seniorů (DS), jehož zdi zdobí 24 zarámovaných fotografií hranického amatérského fotografa Miloslava Mlčocha. Snímky znázorňují přírodu, městské interiéry i zátiší. Fotografie, které Miloslav Mlčoch věnoval DS, jsou k vidění v přízemí a třetím patře pavilonu 2 a v místnosti rehabilitace. „Cítila jsem, že by bylo dobré prostory domova esteticky vylepšit, aby se zde senioři dobře cítili. Navrhla jsem to tedy doma manželovi a šli jsme do toho,“ sdělila Marie Mlčochová, fyzioterapeutka DS Hranice. Ta dodala, že manželovy snímky jsou dále ke zhlédnutí v hranické Galerii Sklep.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Seriál… -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V našem seriálu pokračujeme v seznamování se standardy kvality sociálních služeb, které má podle platného zákona o sociálních službách každý poskytovatel sociálních služeb za povinnost zveřejňovat. V aktuálním čísle Echa se dostáváme ke Standardu č. 15, který se zabývá zvyšováním kvality sociálních služeb v Domově seniorů Hranice.

Zvyšování kvality sociálních služeb v Domově seniorů Hranice Vedení našeho domova dbá o to, aby se kvalita poskytovaných služeb zvyšovala. Do hodnocení kvality služeb zapojuje uživatele i pracovníky domova. Kvalitní služba je ta, která co nejlépe využívá dostupné zdroje, aby dosáhla co nejlepších výsledků pro své uživatele. Obecně zajišťujeme dobrou kvalitu služeb našeho domova následujícími kroky: - zjištění požadavků cílové skupiny uživatelů (analýza potřeb klientů) -

návrh toho, jak bude ta která služba vypadat: o obecně = metodika, stanovení odborných metod, vybavení pomůckami atd. o individuálně = stanovení individuálních plánů a osobních cílů

- poskytování služby stanovené cílové skupině podle připravených pravidel - hodnocení služby (zjišťování spokojenosti, monitorování výstupů a jejich vyhodnocení) - zavedení změn (změny vnitřních pravidel, odborných postupů, vzdělávání atd.) Celý proces se dále opakuje a tím zajišťujeme kontinuální zvyšování kvality našich služeb. KONTROLA A HODNOCENÍ Domov kontroluje a hodnotí, zda je poskytování služeb v souladu s veřejným závazkem, a zda naplňuje osobní cíle jednotlivých uživatelů. Z případných neshod vyvozuje potřebná opatření.

Předmětem hodnocení je způsob, jakým se daří naplňovat veřejný závazek, tedy poslání, cíle, zda jsou služby poskytovány stanovené cílové skupině s předpokládaným efektem, zda jsou splňovány osobní cíle uživatelů a jsou přitom dodržovány stanovené principy a další pravidla. K tomu využíváme dvou pojmů: - monitorování - vyhodnocování Monitorování je sběr informací, které se týkají určité činnosti, např.: -

kdo využívá naše služby kolik to stojí kolik bylo podáno stížností čeho se stížnosti týkaly apod.

Monitorováním získáme výstupy. Výstupy nám ale neukážou, zda naše činnost směřuje k naplnění stanoveného poslání, proto je potřeba je dále posoudit – vyhodnotit. Vyhodnocováním posuzujeme hodnotu zjištěných údajů – výstupů, jejichž vyhodnocením získáme výsledky, které svědčí o tom, jaký dopad poskytnuté služby mají na život našich uživatelů. Nejdůležitější je ovšem spokojenost uživatelů, proto má monitorování a vyhodnocování další dvě fáze, které je potřeba udělat ve prospěch zlepšení kvality služeb: - fázi plánování - fázi realizace změn Toto hodnocení je: -

víceúrovňové vychází z hodnocení práce s konkrétními klienty obsahuje hodnocení domova a jeho pracovníků obsahuje hodnocení domova v kontextu regionu

SPOKOJENOST UŽIVATELU Předmětem hodnocení je také proces poskytování služeb, nejen konečný výsledek. Nejdůležitějším měřítkem kvality procesu poskytování služeb je spokojenost uživatelů. Obecně klient od kvalitních služeb očekává: - spolehlivost (služby se provádějí vždy dobře a ve stanoveném čase)

-

přijetí (respekt, vlídnost, ohleduplnost, prostředí, prozíravost, péče) dostupnost (čekací doba, ordinační hodiny, umístění) jistota (bezpečnost, finanční jistota, důvěrnost informací) porozumění (znalost specifických přání a individuálních potřeb) kompetence (schopnost služby poskytovat) věrohodnost (proslulost a jméno domova, personál) komunikace (schopnost informovat uživatele, aktivně mu naslouchat)

Za účelem zjišťování spokojenosti uživatelů našeho domova máme stanovena kritéria, jak jejich spokojenost rozpoznat, například: - uživatelům předkládáme dotazníky a ptáme se na nejrůznější aspekty služeb, které jsou dobrovolné a samozřejmě anonymní - uživatele s těžkým nebo hlubokým mentálním postižením dlouhodobě sledujeme, abychom na základě sebemenší změny v jeho životě poznali, zda je spokojen či nikoli (např. snížení výskytu sebepoškozování). Náš domov zapojuje do hodnocení služeb pracovníky na všech úrovních a zástupce dalších zájmových skupin (obec, spolupracující instituce apod.). Vedle našich klientů je druhou nejdůležitější zájmovou skupinou náš personál, který se věnuje přímé práci s uživateli, zná jejich potřeby, ví, kde jsou nedostatky a jak je vyřešit. Naši pracovníci jsou klíčovým zdrojem pro kvalitně poskytované služby. Proto jejich potřeby v našem domově zohledňujeme. Dále jsou pro naši existenci důležité subjekty, které nám věnují například sponzorský dar nebo s námi spolupracují na různých činnostech (obec, kraj, dárci, spolupracující organizace a instituce i širší veřejnost). Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování našich služeb jsou brány jako možný podnět pro rozvoj a zlepšování služby. Jsou pro nás cenným zdrojem informací. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bude vás zajímat… -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bechtěrevova choroba Ve dvou posledních číslech domovského zpravodaje Echa jsme se seznámili s kloubními chorobami. Víme už, že se dělí na nezánětlivé (degenerativní) a zánětlivé. O progresivní artritidě - zánětlivé chorobě kloubní jsem psala

v minulém čísle (Echo 1/2012), ještě nám zbývá druhá závažná zánětlivá choroba kloubní a tou je: Bechtěrevova choroba ( Spondylarthritis ankylopoetica) Jde o celkové chronické zánětlivé onemocnění, postihující především páteř, tj. křížovo-pánevní skloubení, obratle a vazivový aparát celé páteře. Nejdříve dochází k odvápnění obratlů a v pozdním stádiu zase k úplnému zvápenatění meziobratlových vazů. Páteř tím ztuhne v jediný souvislý kostní blok. Tuhnutí je postupné, začíná od spodní části páteře až ke krční části páteře. Na rtg snímku připomíná bambusovou tyč. V pokročilém stádiu může postihnout i ramenní a kyčelní klouby (tzv. kořenové klouby končetin). Choroba je chronické povahy a její průběh je kolísavý. Kromě změn na pohybovém ústrojí se objevují i příznaky celkového zánětu v podobě zvýšené teploty, únavy, schvácenosti, vysoké sedimentace. Podobně jako progresivní artritida vede Bechtěrevova choroba téměř vždy k určitému stupni funkčního omezení. Příčina choroby není dodnes objasněna. Tato choroba je v podstatě stará jako lidstvo samo, archeologické nálezy přesvědčivě dokládají její výskyt již například ve starém Egyptě. Choroba postihuje více muže než ženy, a to v poměru 9:1. Postihuje skoro výhradně mladé muže. Z našich nejvýznamnějších českých osobností postižených touto chorobou jmenuji alespoň spisovatele Karla Čapka a bývalého šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu, doktora Lubomíra Volejníka. Projevy choroby: Ve většině případů začíná choroba bolestmi v křížích, většinou v brzkých ranních hodinách, které bývají tak silné, že nutí nemocného vstát a vykonat několik pohybů v oblasti bederní páteře. To je dost typické pro „Bechtěrevovu bolest“, že při pohybu a dlouhodobější aktivitě bolest poleví, zatímco nejsilnější je paradoxně, když neděláme nic. Dalším charakteristickými příznaky choroby jsou bolesti hrudníku, jež se objevují zejména při hlubokém dýchání. S bolestmi se postupně omezuje hybnost páteře, a zmenšují se i dýchací pohyby hrudníku. Popsaný vývoj potíží se odehrává v horizontu několika let. V konečném stádiu je celá páteř ztuhlá, pohyby hlavy jsou zcela omezené, páteř je v některých případech v předklonu. Ještě jeden příznak se může objevit – záněty na oční duhovce (asi ve 40 % případů). Někdy jsou prvním příznakem onemocnění právě oční změny. Léčba:

1) medikamentózní - pomocí léků se omezuje rozsah a možný rozvoj zánětu, podávají se antirevmatika, kortikoidy a také léky na zlepšení imunitního systému. 2) pohybová léčba - u málokteré choroby je tak důležitá jako právě u Bechtěrevovy. Díky ní je možné zpomalit rozvoj nemoci a její průběh. Provádí se nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti a dechová cvičení. Cvičení musí být pravidelné. Doporučenou sestavu je nutné provádět každý den doma. Cvičení trvá čtvrt až půl hodiny a mělo by být prováděno hned po ránu a pokud je to možné tak i v poledne. Cviky mají být švihové, vhodné je dotahovat pohyby v ramenních a kyčelních kloubech do krajních poloh. Kromě tohoto domácího cvičení, docházejí nemocní většinou i na ambulantní rehabilitační cvičení, kde se v tělocvičně cvičení zpestřuje použitím náčiní (míče, tyče, švihadla, velké míče) či nářadí (žebříky, lavičky,bradla, kruhy). Při visech na tomto nářadí pomáhá váha těla protáhnout celou páteř a měkké tkáně. Důležitou součástí pohybové léčby jsou hry – buď v tělocvičně, na hřišti či v přírodě. Vhodné je cvičení v bazénu a plavání. Cvičení ve vodě vede k uvolnění napětí a k zlepšení rozsahu pohybu. 3) úprava jídelníčku – omezují se tuky (zvyšují riziko zánětů), potraviny živočišného původu, zejména čerstvé maso. Vyhýbat se mají nemocní též cukru a soli. Je vhodné zvýšit konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin, sóji a též zvýšit podíl vitamínu D a vápníku. Na závěr ještě shrnuji základní poznatek: Včasnou a důslednou pohybovou léčbou pod odborným dohledem je možné při Bechtěrevově chorobě dosáhnout poměrně trvalé úspěchy a zachovat funkční zdatnost, případně i pracovní schopnost pacientů někdy i v náročnějším zaměstnání. Výhodná je spolupráce se stejně postiženými. Významným počinem bylo v tomto ohledu založení Klubu bechtěreviků. Podle odborné literatury a zkušeností z RHB pracovišť zpracovala Marie Mlčochov -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Stres Slovo stres pochází z anglického „stress“ a je možné jej definovat jako narůstající zátěž, nadměrný tlak. Stress je francouzského původu a je odvozeno ze slova „estrecier“, které je odvozeno z latinského „strictus“ - v překladu znamená utahovat neboli stlačovat. Stres má své jednotlivé fáze, které jsou rozděleny následovně dle autora Juliána Melgosa: 1. Varovná fáze 2. Fáze odolávání

3. Fáze vyčerpání Vliv na stres má také tendence nechávat si vše na poslední chvíli. Může se stát, že se termín změní na kratší dobu a jedinec, který je zvyklý dělat vše pod tlakem na poslední chvíli, neunese tuto tíživou situaci. Nedokáže se vyrovnat s tlakem, když ví, že termín není schopný stihnout. V přílišném dlouhotrvajícím časovém úseku stres škodí a vede až k různým nemocem. Mezi příznaky patří nespavost, astma, poruchy zažívacího ústrojí, bolest hlavy, nechutenství, časté infekce. Velmi často se nereaguje na podněty těla. Určitým signálem jsou pocity, které prožívá každý jedinec v určitých situacích zcela odlišně. Pocity jsou především emoční reakce lidského těla na určité podněty. Pocity mohou být kladného či záporného charakteru a charakterizují se jako reakce těla na emociální podněty, např. pocit bušení srdce, bolest na hrudi, zimnice, pocit na zvracení, třes rukou. Stres lze definovat rovněž jako zátěžovou situaci neboli napětí na organismus člověka. Pokud je stres v určité rovnováze, může mít pozitivní charakter, že jedince stimuluje k větší produktivitě práce inovaci a k hledání řešení nových alternativ. Mezi stresové faktory řadíme zejména: o o o o o

Negativní myšlenky Obětování se pro druhé Snížené sebevědomí (nevěříme si) Negativní projevy vidíme v osobním selhání Přebírání problému za jiné osoby

Dlouhotrvající stres je nádoba na nemoci. Může mít za následek rozpoutání počínající nemoci. Postihuje především: o o o o o

Imunitní systém Kardiovaskulární systém Astma Svalový systém Zažívací potíže

Stres může mít mnoho podob. Každý člověk se dokáže se stresem vyrovnat individuálním způsobem, dle svých možností a schopností. Pokud je člověk schopen racionálně vyhodnotit stávající situaci, může stresu předejít. Pokud je stres příliš silný, je postihována velmi negativně citová oblast, konkrétně pocity a emoce. Příště se dozvíme, jak stresu předcházet.

Věra Mašláňová

Co se dělo – leden až březen 2012 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Beseda o starých Hranicích Popovídat si o historii Hranic mohli senioři, kteří v pátek 13. ledna zavítali na besedu s Ladislavem Jandou, autorem knihy Krásná řeka Bečva a jiné hranické vzpomínky.

Afričané tančili pro seniory Atmosféru africké slavnosti na vlastní kůži na chvíli zažili obyvatelé hranického Domova seniorů. Ve středu 18. ledna zde na dobročinné akci vystoupila konžská taneční skupina Alinga Mansaka Etu. Výtěžek z dobrovolného vstupného byl použit na nákup školního vybavení pro africké děti. Všichni dárci si proto zaslouží velké poděkování.

Základní umělecká škola Hudební umění žáků hranické Základní umělecké školy si mohli i v letošním roce vychutnat obyvatelé našeho Domova. Mladí hudebníci je navštívili v pátek 20. ledna a přislíbili, že se nejedná o jejich poslední návštěvu.

Oldřich Kubíček a jeho kapela Přízeň obyvatelům našeho Domova zachoval i letos Oldřich Kubíček se svými spoluhráči, kteří chodí hrát oblíbené skladby našim seniorům. Jejich koncert se konal ve středu 8. února a v následujících měsících svými písněmi obyvatele opět potěší.

Výroba papírových květin Do výroby papírových květin, které ozdobily nadcházející Květinový bál, se během února pustily obyvatelky našeho Domova. A že byly velice šikovné a květiny hrály všemi barvami, se pak mohli přesvědčit všichni návštěvníci bálu.

Květinový bál Ve víru veselí se ocitl v úterý 28. února hranický Domov seniorů (DS). O zábavu se zde postaral Květinový bál, který přilákal do velké domovské jídelny řadu obyvatel a zaměstnanců DS. K tanci i poslechu vyhrávala během odpoledne skupina Melody tandem Bronislava Ludmily. Příjemné překvapení připravili také zaměstnanci DS, kteří představili netradiční taneční vystoupení. A protože se jednalo o Květinový bál, celou jídelnu zdobily pestrobarevné papírové květiny, na jejichž výrobě se podílely šikovné obyvatelky Domova.

Společenské hry Pro velký úspěch se i letos konají zábavná dopoledne se společenskými hrami. První z nich se uskutečnilo v pátek 3. března. Seniory přilákala řada oblíbených her jako Člověče, nezlob se, skládačky, puzzle, slovní hádanky i karty.

Výroba velikonočních ozdob Před nadcházejícími Velikonocemi se obyvatelé hranického Domova seniorů pustili do výroby velikonočních ozdob a malování velikonočních vajíček. Pestrobarevné rukodělné výrobky pak ozdobily prostory našeho Domova a navodily tu správnou velikonoční atmosféru.

Kuželky Ruské kuželky patří k nejoblíbenějším sportovním hrám našich seniorů. Vedle kuželny v suterénu pavilonu č. II začali v letošním roce využívat novou kuželnu v suterénu pavilonu č. I. Díky novému prostoru tak přibylo sportovců a hlavně radosti ze společné hry.

Recitační přehlídka v Tovačově Na Tovačovské literární odpoledne, které se konalo v úterý 13. března v Domově seniorů v Tovačov, vyrazili i naši senioři. Náš Domov na přehlídce recitace prózy i poezie reprezentovali Marta Horáková, Josef Jurajda a Jan Zohorna. Jejich výkon si zasloužil velký potlesk.

Beseda se spisovatelkou Jaroslavou Černou Poutavé vyprávění hranické spisovatelky Jaroslavy Černé si ve středu 21. března vychutnali obyvatelé hranického Domova seniorů. Posluchači se dozvěděli, jaká byla autorčina cesta k psaní knih. Jaroslava Černá také prozradila, odkud bere inspiraci a o čem její knihy pojednávají. Závěrem besedy si senioři poslechli ukázku z historického románu Rozmary lásky – poslední paní Rožmberská, jehož děj spisovatelka zasadila na helfštýnské panství.

Scénka z lesa Vystoupení trubačů a studentů z hranické Střední lesnické školy bylo na programu ve čtvrtek 29. března. Mladí lesáci vystoupili v Domově se zábavnou scénkou z lesního prostředí.

Máte slovo… Opět jsou zde příspěvky nejen od obyvatelů našeho Domova. Jsme rádi, že tato rubrika patří k nejpopulárnějším, o čemž svědčí řada příspěvků, které zveřejňujeme. I vy máte možnost podělit se s ostatními o své myšlenky, zážitky, dojmy či vzpomínky. Uvítáme také vaše ohlasy na dění v našem Domově.

Pár slov pro nás muže… …ale jen tak ze vzpomínek a z nostalgie na náš minulý aktivní život, kdy jsme byli zdánlivě plni síly, že bychom mohli skály lámat, ale také plni starostmi o rodinu a snahy něco v životě dokázat. Někdy se nám podařilo něco dokázat, někdy nás život poučil, že nemůže jít všechno tak, jak bychom si přáli. Prostředí, ve kterém jsme se pohybovali, nás ovlivnilo a projevem tohoto přizpůsobení bylo i naše slovní vyjadřování v běžném styku s okolím. Všeobecně ovládáme na dobré úrovni spisovnou češtinu, ale v době našeho útlého věku muselo české školství hodně napravovat naše ne zcela vzorné vyjadřování. Naše generace nad 85 let stáří přišla ještě do úzkého kontaktu s německou etnikou a proto jsme absorbovali směsici nářečí a sloganu s německým vlivem. Toto nejvíce ovlivnilo chlapce, kteří se učili některému řemeslu, ponejvíce řemeslu od železa, tj. zámečníci, klempíři, kováři a pak učně ve stavebnictví. Protože v té době ještě nebyl znám pojem „učňovské školství“, byli budoucí vyučenci odkázáni na přiděleného tovaryše, kteří začínajícího kluka vyučil buď dobře nebo méně dobře a pokud chlapec měl tu smůlu, že jeho tovaryš byl napůl Němec nebo Čech, pak přijal za své i jeho odborné vyjadřování, plné zkomolenin a to ještě z doby c. k. Rakouska. S těmito zkomoleninami již dnes strojař, nebo stavař přijde jen výjimečně do styku, ale podivuhodně některé výrazy tohoto sloganu se uchovaly dodnes. Tak např. všeobecně se ví, co je to“šupléra, majzl, vinkl ve strojařině, kelňa ve stavebnictví, mašinfýra na železnici, nebo erteple a vaštrok v zemědělství“.

Tento slogan rozhodně neobohacuje český jazyk, ale naproti tomu by se nářečí v jednotlivých regionech mělo pěstovat, neboť nářečí je poklad pro spisovnou češtinu a moc bych se přimlouval, aby nářečí bylo v běžném životě ve všeobecném povědomí rovnocenné se spisovnou češtinou, kterou ovšem musíme ovládat na dobré úrovni slovem i písmem. A protože jsem Hraničáci a máme své nářečí, aniž si to uvědomujeme, neříkejme např. to spisovné slovíčko „jenom“, ale to poctivé hranické „enem“. Nářečí našeho regionu se navíc odlišuje oproti spisovné češtiny v kladení přízvuku při slovním projevu. Zatím co spisovná čeština klade důraz na první slabiku slova, my v našem kraji akcentujeme až druhou slabiku, nebo dokonce zdůrazňujeme až konec slova. Nechoďme pro příklad příliš daleko. Poslechněme si třeba ranní hlášení našeho rozhlasu a pro mne osobně kladení přízvuku na druhou slabiku našich oblíbených hlasatelek zní v mých uších jako zvoneček. Pro demonstraci našeho nářečí zkusím vyjádřit např. obyčejné souvětí „ponašemu“ asi takto: „Toš teda mluvme nářečím, ale enem trochu, když su třeba z Drahotuš, kde sem učila a tama idu i na dovolenu“. V písemné podobě vypadá toto absolutní nářečí hrozně, ne tak v hovorové podobě v běžném životě. Takhle však už nikdo nepoužívá nářečí v této absolutní podobě. V našem kraji a nakonec i na celé Moravě, snad částečně kromě Slezska a Ostravského regionu, mluvíme především pěknou češtinou a pouze někdy se nám do řeči vloudí nějaké to slovo z nářečí. Obávám se, že mne např. paní profesorka Hudcová nebo paní učitelka Holubová, které obě čistou spisovnou češtinu přímo milují, moc nepochválí. Naproti tomu je mně například používání moravského slovního projevu naší sestry Marušky Hrouzkové blízké, jako kdyby mě pohladila ženská ruka. Omlouvám se čtenářům, že tento příspěvek je tak trochu jenom (nikoliv „enem“) pouze povídání, poněkud se vzdaluje nadpisu tohoto příspěvku, neřeší žádný problém, ani naše drobné starosti, ale snad trochu pobaví. Zoja ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Překrásný tanec květů na plese seniorů Jako každý rok, když se blíží jaro, připravují zaměstnanci hranického Domova seniorů veselí. A letos připravili nádherný Květinový bál. Napnuli své síly a pracně vytvořili krásné papírové květy a velice to tajili pro obyvatele domova

jako překvapení, aby to splnilo svůj účel a rozveselili všechny tváře. A radostně nám oči zářily, protože nám to připomnělo naše mládí z dřívější doby. Na bále se o nás staraly naše milé sestřičky, které nás ochotně obsloužily při nákupu těch dobrot i dobrého pití. Tak nastala spokojenost všestranná. Po několika písničkách milé kapely nedostala ke slovu naše milá konferenciérka paní Berná s proslovem a chopila se uvádění zábavy. Zatím se za dveřmi připravovaly na svou křížovou cestu, a jak poté kráčely mezi nás, pěly nábožné písně a u každého oltáříčku se zastavily a svou modlitbou uctily svatého patrona. Při tom nesly v ruce světlo pravdy. Bleskem se pak proměnily v překrásné čínské tanečnice, které upoutaly svým zjevem a uměním tance a u diváků tak získaly velký úspěch. A poté čimčarar bim a staly se z nich kuchařky a zadělávaly a míchaly těsto v díži. A nakonec se z krásných žen staly důchodkyně opírající se o berly. A aby toho nebylo málo, hola ho a už tu byly věhlasné čarodějnice, které řádily a sváděly seniory. Při tanci se z nich obratem staly velice krásné ženy, které svým zjevem, tancem i zpěvem zahnaly chmurné myšlenky a rejem mládí obdarovaly všechny návštěvníky plesu květin. Všechny uváděly v úžas. Tato krásná a veselá nálada trvala do 18 hodin a všichni velice rozradostněni se s posledním hudebním kouskem odebrali do svých pokojů za pomoci milých a obětavých sestřiček. A milí hosté je doprovázeli a po rozloučení jeli domů do města s úsměvem, že ten ples seniorů byl tak zábavný i krásný. Všem osobám, co pracovali na tomto úspěšném předjarním plese, srdečně děkují hosté i překvapení senioři! Josef Skřehot ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poesie Hany Pavlicové

Strašák fešák Ládínek třešínky do košíků dává pak si na nich pochutnává plný košíček donese mamince pěkné mladé hospodyňce Třešínky si od něj vzala a hned mu za ně pusu dala

špačkové milí se zatím na třešínce zabydleli Ládínek si rady ví hned strašáka sestrojí vlasy má z koudele vypadá v nich vesele

Na hlavě má klobouček vypadá jak klouček zelená očka jako naše Minda kočka Nos jak hruška je ještě nežli dozraje úsměvem se rád chlubí nevadí mu, že mu scházejí čtyři zuby Červená líčka jsou dvě jablíčka károvaný gaťata košile samá záplata Na nohy mu obuli velké boty s bambulí ruce jako hrábě má špačky odhání rukama Špačci se začali bát a začali odlétat Ládínkova sestra Ivanka je malá zpěvanka O třešničkách písničku zná a hned ji Ládínkovi zazpívá co se třešničky v sadě smály že jim až tvářičky zčervenaly Ptejte se špačků ti to vědí

oni jsou špačci chlapci šedí Ládínkovi se písnička líbila velký potlesk od něho sklidila protože byla Ivanka malá třešničky jako náušničky od něj dostala

Motýl Motýlci letí nad krajinou jdou hledat zkušenost jinou v trávě tiše spinká naše fialinka fialinko, motýl ťuká na okýnko Fialka mu vůni dala a píseň mu zazpívala sotva se rozloučí s fialkou a už poletuje nad skalkou Skalka jen barvami hýří, svítí jak je nasazeno barevné kvítí vybral si kytičku políbil ji a usnul za chviličku A už tvrdě spí a zdají se jim voňavé sny

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Proč už ani trochu nezávidím „papalášům“ Veřejnosti je známo, že léčebné výsledky dříve malých lokálních lázniček posunuly lázně Teplice nad Bečvou do popředí ústavů léčících srdeční choroby. O pobyt zde začaly mít zájem špičky státních i stranických (KSČ) orgánů. Aby byla zajištěna jejich bezpečnost a uspokojeny jejich požadavky, vznikla pro tyto papaláše v lázních „utajené“ centrum, tzv. vládní vila.

Postupně hostila naše prezidenty, vysoce postavené cizince a stranické pohlaváry – zkrátka papaláše. K docílení maximální spokojenosti těchto prominentů přispívaly nejen lázně vzornou péčí, ale i místní velké podniky jako Sigma, Cementárna apod., které přebíraly péči o jejich zbylý čas pobytu. Proto se do obrazu těchto akcí dostalo i polesí Olšovec a jako vedoucí tohoto polesí jsem mohl nahlédnout i za kulisy tohoto dění. Volba polesí Olšovec nebyla náhodná. Zvěří bohatou honitbu měla totiž pronajatou společnost Sigmalov složená ze špiček zaměstnanců n.p. Sigma Hranice. K vysvětlení nadpisu článku proto vybírám dvě akce: 1. Návštěva presidenta Antonína Zápotockého – dle scénáře StB to měla být velmi jednoduchá akce. President bude vládními auty přivezen pod osadu Boňkov, zde přesedne na terénní džíp, který ho vyveze prudce stoupajícím terénem až ke kapličce nad osadou Boňkov – zde na nádherné vyhlídce prožije západ slunce a vrátí se do vily v Teplicích. Skutečnost však byla jiná! President odmítl nastoupit do džípu – „Chci se projít bez benzínu…“. Bylo mu vyhověno a malý průvod se vydal pěšky cestou vzhůru. Asi po 100 metrech chůze jsme míjeli naši hájenku, tu naráz president vybočil, obešel hájenku a během krátké chvíle už konversoval s překvapenými obyvateli domu. Zajímal se o vše – prohlédl si vířivou pračku, stačil se skamarádit s Belou, mysliveckým psem – no prostě pohoda. Zato venku se spustilo „boží“ dopuštění. Bezpečáci napřed následkem mylné informace vzali útokem Skluzalovu chatu, než se jim podařilo presidenta objevit v hájence. Ovšem způsob, jakým jejich velitel „pokáral“ hlavu státu za jeho přestupek, byl velmi hrubý a čekal jsem adekvátní reakci od hlavy státu. Ale slyšel jsem pouhé: „Tak půjdeme.“ A pokorně si šel sednout do džípu! Má představa o moci, o situacích, kde je všechno nej…, o síle veletoku peněz se naráz začínal otřásat v základech. Ale mělo být hůře! 2. Do Teplic přijel na léčení předseda vlády východního Německa Otto Grothewohl s paní. S sebou si přivezl svou bezpečnostní agenturu – muže

hovořící německy s ruským přízvukem. A s nimi bylo jednání velice těžké. „Místo, kde O. G. střelí srnce, musí býti na volném prostranství, oni obsadí tři strany (původně chtěli všechny čtyři). Za bezpečnost čtvrté musíme převzít písemnou záruku.“ Bylo skoro nemožné přistoupit na takové podmínky a mít přitom myslivecký úspěch. Ale nakonec se řešení našlo. Přímo u osady Boňkov se nalézal stohektarový areál luk, přes který vedlo elektrické vedení 22 000 V. U jednotlivých sloupů se vytvořily skupiny trní, ostružin. A do jednoho jsme prostě vložili skrytou lavičku. Podařilo se – na louku vyšlo asi 15 kusů srnčí zvěře a páslo se v bezprostřední vzdálenosti našeho hosta. Přesto rána nevyšla. Až dodatečně jsem se dozvěděl, že to měl být jeho první úlovek zvěře v životě. Ale přesto byl O. G. velmi spokojen – slíbil, že druhý den to určitě napraví a pozval nás na „malé občerstvení“. U Samkovy hájenky v měsíční noci vykouzlili stolek a potřebný počet židlí, obsluhující číšníci byli v bílém a dokonce s obvyklým motýlkem. Na stole se však neobjevily pohárky, ale pouze čtvrtlitrové sklenice spolu s lahvemi whisky a koňaku. A začaly přípitky. Po druhém „ex“ odpadla paní hajná, kterou jsme přizvali jako společnici pro paní G. Při eventuelních dalších jsme byli na řadě my. Leč „party“ byla nečekaně ukončena. Pan ministerský předseda si při líčení poměrů v německé myslivosti dovolil říci větu, kterou říci nesměl. Z ní vyplynulo, že východoněmečtí myslivci měli své zbraně v úschově státu. A na pořádání honů si pušky museli vypůjčit. To byla tajená novinka, to neměl říci! Z číšníků se okamžitě stal zuřivý orgán, násilím odvlekli pana předsedu vlády do auta. Jeho manželka bez jakýchkoliv protestů cupitala poslušně za nimi. Nemusím dodávat, že ministerský předseda O. G. už si srnce přijít střelit nepřišel. A mne to navždy vyléčilo z představy možného postupu do této kategorie vyvolených. (vc)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Básnické meditace Marty Horákové Na konečné Od prvního nadechnutí s prvním dětským křikem jdeme vstříc našemu stáří každým okamžikem Pláč zrozeného dítěte utiší náruč matčina vítej človíčku na světě pro tebe všechno začíná Mezi tím prvním a posledním celý život se odvíjí i krásné, bezstarostné dětství trvá jen krátce, na chvíli Však nedá se zapomenout jak dobře bylo u maminky a nejvíce to oceníme když už jsou z toho jen vzpomínky A nádherná doba mládí plná touhy, snů a přání všelikého poznání zklamáním poraní, radostí pohladí A čas běží neúprosně jaké nám dal zkušenosti? vždyť najednou se ocitáme v té pravé „lidské“ společnosti Hle, etapa dospělosti se vším co to obnáší nikdy nejsme připraveni zvládat vše, co přináší

Tu bohatou škálu nabídek životních darů i ztrát všichni tím projít musíme a učit se i prohrávat Svobodnou vůli pro život Bůh daroval nám všem zda chybujem či uspějem vše zúčtuje se právě v něm Šťastný každý kdo už v mládí s Kristem na cestu se dává v jeho lásce a pomoci vše se lépe překonává Veškeré to lidské dění mezi Nebem a naší zemí pečlivě je sledováno a bez ochrany Boží není Každý z nás na tom svém místě nahoře, dole, či někde uprostřed milujme a pomáhejme nemocný je celý svět Všichni v jakémkoliv věku chvalme Pána společně času mnoho nezbývá hlavně nám na „konečné“ Děkujeme za celý život který Bůh nám daroval děkujeme za žití věčné tam na „nebeské nekonečné“ kde budem zpívat písně chval

Něco pro bystré hlavy Určete zemi Přiřaďte k zemím jejich stručné charakteristiky:

1. Kanada 2. Japonsko 3. Holandsko 4. USA 5. Maďarsko 6. Finsko 7. Mexiko 8. Egypt 9. Indie 10. Čína 11. Francie 12. Švýcarsko 13. Řecko 14. Rakousko 15. Belgie 16. Dánsko 17. Velká Británie 18. Slovensko 19. Brazílie 20. Irsko 21. Německo 22. Itálie 23. Gruzie 24. Kuba

A. Mozart, Sachrův dort, Alpy B. Údolí králů, pyramidy, Suezský průplav C. mrakodrapy, Bílý dům, hamburgery D. kultura Aztéků, tortilla, chilli papričky E. olympijské hry, taverny, antika F. panda velká, komunismus, zeď G. javorový list, sruby, lední hokej H. hodinky, banky, čokoláda I. kimono, elektronika, suši J. země tisíců jezer, lední hokej, sauna K. Eiffelova věž, koňak, Toulose-Lautrec L. čardáš, tokajské víno, termální lázně M. turban, kari, hinduismus N. dřeváky, tulipány, legalizace marihuany O. Oktoberfest, bundesliga, Volkswagen P. pizza, Leonardo, mafie Q. karneval, Pelé, káva R. Atomium, pralinky, Evropská unie S. Andersen, Malá mořská víla, cyklistika T. královna, Wimbledon, kanál La Manche U. halušky, Tatry, borovička V. whiskey, křesťanství, rezavé vlasy W. Fidel Castro, pomeranč, rum X. koňak, čaj, Kavkaz

Správné řešení: 1.G, 2.I, 3.N, 4.C, 5.L, 6.J, 7.D, 8.B, 9.M, 10.F, 11.K, 12.H, 13.E, 14.A, 15.R, 16.S, 17.T, 18.U, 19.Q, 20.V, 21.O, 22.P, 23.X, 24.W

Něco pro zasmátí Jistá anglická dáma chtěla před 1. světovou válkou strávit dovolenou na letním bytě v Německu, a tak napsala jednomu venkovskému učiteli. V dopise se tázala na vše, i na pohodlí. Chtěla také vědět, mají-li v tom domě, kde chtěla bydlet, WC. Učitel dobře neovládal angličtinu a neznal význam té zkratky. Zeptal se proto starosty, ale ten také nevěděl. Po dlouhém přemýšlení ho napadlo, že to patrně znamená Wesley Church (kostel) A takto odepsal: WC se u nás nachází 7 mil od domu, uprostřed jedlového háje v překrásné krajině. Jest otevřen 2x týdně v úterý a ve čtvrtek. Chápu, že je to pro vás nepříjemné, je-li to vaším zvykem chodit pravidelně, ale zajisté se přesvědčíte, že je to krásný výlet. Hodně lidí si s sebou bere i oběd a zůstává tam i delší dobu. V létě je obyčejně návštěvnost veliká, a proto bych vám radil, abyste chodila brzy. Je tam 60 míst k sezení, ale pokud přijdete pozdě, je dost míst i k stání. Radil bych vám, abyste chodila ve čtvrtek, protože je v ten den varhanní doprovod. Po celém okolí jsou slyšet i ty nejjemnější zvuky. Opatřím vám s radostí to nejlepší místo a bude mi potěšením sedět vedle vás. P.S. Zapomněl jsem dodat, že zpěvníky visí na dveřích. --Primář při vizitě šeptá lékaři: "Tady panu Novákovi nasaďte ihned silná antibiotika, už třetí den má horečku přes čtyřicet stupňů!" Poslouchá je pacient na sousedním lůžku a říká: "To není horečka, pane primáři. On jenom ztratil lžičku a už třetí den si míchá čaj teploměrem!" --Velitel roty říká vojínům: "Zítra jdeme do divadla na Figarovu svatbu, přijďte vzorně upraveni.“ Druhého dne se sejdou před divadlem a všichni jsou vzorně oblečeni a v rukou drží malý dárek. Velitel se jich zeptá: "Proč jste přinesli ty dárky??" A vojáci odpoví: "Jdeme přece na svatbu ne?" To není opravdová svatba, praví velitel. To je divadelní hra. Za chvíli šeptá jeden vojín druhému: "Teď machří, ale když jsme šli minule na Labutí jezero, nesl největší pytel s chlebem." ------

Vedoucí pracovníci našeho domova: Ředitel domova Vedoucí provozně-technického úseku – správce, správce IT Úsek sociální a zdravotní péče – vedoucí (dříve vrchní sestra) Úsek stravovací – nutriční terapeut Úsek ekonomický Pečovatelská služba Vedoucí oddělení (dříve staniční sestra): 1. stanice 2. stanice 3. stanice 4. stanice

Ing. Milan Káňa Michal Vostřez Bc. Simona Hašová Hana Voharková Stanislava Lukešová Jaroslava Míková Hana Waasová Dana Kalusová Iva Kachlířová Bc. Věra Mašláňová

Další pracovníci: Úsek sociální: Sociální pracovnice Administrativní pracovnice

Petra Kučerová Jarmila Hlavačková Gabriela Zaisová

Úsek odborných doplňkových služeb: aktivizátorka - oddělení 1 aktivizátorka - oddělení 2 aktivizátorka - oddělení 3 aktivizátor - oddělení 4

Ing. Naďa Jandová Miluše Berná Martina Matějíčková Pavel Helísek

SLUŽBY NABÍZENÉ V NAŠEM DOMOVĚ kadeřnictví suterén pavilonu I.

Marcela Bučková

mobil: 731906494

lichý týden: pátek 14-15,30 h sudý týden: pátek 8-11 h

pedikúra suterén pavilonu I.

Stanislava Malovcová

telefon: 581606636 mobil: 737962978

pátek 8-12 h dle objednávek

Alena Hanzlíčková

Po-Pá: 7.30-11 h 14-16 h So: zavřeno Ne: 14-16 h

kantýna suterén pavilonu II.

provozovatel:

počítačová pracovna suterén pavilonu II.

Centrum společenských služeb

Ve vestibulu u vrátnice najdete také automat na kávu.

v pracovních dnech po dohodě s aktivizátory