2012

Romské plamínky 2011/2012

Obsah Úvod …………………………………….………………….…….… David Tišer …………………………..………………….…………. Obrázky dětí ………………………...………………….………… Iveta Kokyová …………………………………..………………… Kouzelný dědeček ……………………………..………………… Ilustrační fotografie …………………….………………….…… Lukáš Mačo ……………………………….………………….……

1 2 5 12 13 17 19 20

Úvod

2

Žáci z rozhovorů a fotek s pracujícími Romy sestaví knihu doplněnou o obrázky romských dětí s tématem: Čím bych chtěl být. Cíle projektu: Kognitivní – Žáci se naučí pracovat s digitálním fotoaparátem a diktafonem. Zaznamenaný rozhovor upraví do písemné podoby. Učitelé budou fungovat pouze jako rádci a pomocníci, zprostředkují kontakty s vybranými Romy. Psychomotorický – Žáci, kteří se budou chtít do projektu zapojit, si sami vyberou osoby vhodné k rozhovoru o zaměstnání, připraví si otázky, oslovené navštíví. Rozhodnou, jakými obrázky bude kniha doplněna. Podílet se budou na konečné podobě knihy. Sociální – Žáci budou na celém projektu spolupracovat napříč rozdělení do ročníků, jak je u nás ve škole obvyklé. Při rozhovorech se budou setkávat s lidmi v různých pracovních prostředích. Afektivní – Žáci se přesvědčí o tom, že pracující Rom musel často překonat pro neromské spoluobčany nezvyklé překážky. Projektem využijeme další možnosti jak v dětech formovat tolerantní postoje.

Klíčové kompetence: Kompetence k učení – žáci vyhledávají a třídí informace, využívají je v učení; uvádí věci do souvislostí, vytváří si komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy Kompetence k řešení problémů – žáci vnímají problémové situace, přemýšlí o příčinách, hledají způsob řešení Kompetence komunikativní – žáci rozvíjí vyjadřování myšlenek a názorů; zapojují se do diskuse; snaží se naslouchat druhým Kompetence sociální a personální – spolupracují ve skupině, podílí se na vytváření pravidel práce v týmu, příjemné atmosféry; snaží se upevňovat mezilidské vztahy Kompetence občanské – snaží se respektovat ostatní lidi, vciťují se do situací ostatních lidí Kompetence pracovní – bezpečně používají materiály, pomůcky a vybavení; dodržují pravidla

Úvod Průřezová témata: Osobnostní výchova – budování dobrých mezilidských vztahů; komunikace; spolupráce; sociální dovednosti pro řešení složitých situací; pozitivní postoj k sobě i k druhým; uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů; prevence sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování Výchova demokratického občana – empatie, schopnost naslouchání a spravedlivého posuzování; uvažování o problémech v širších souvislostech; podpora samostatnosti, angažovanosti; utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, tolerance, odpovědnost; ohleduplnost; respektování kulturních, etnických a jiných odlišností Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – rozvoj vědomostí potřebných pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy; rozvoj schopností srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti; překonávání stereotypů a předsudků; utváření pozitivních postojů k jinakosti a kulturní rozmanitosti Multikulturní výchova – komunikace a soužití ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

3

Žáci, kteří se ve školním roce 2011/2012

4

David Tišer

5

podíleli na přípravě Romských plamínků: (rozhovor ze dne 22. 11. 2011) Dobrý den, mohl byste se nám představit? Ahoj, jmenuji se David Tišer. Kde jste se narodil? Narodil jsem se v Plzni, ale už asi sedm nebo osm let žiji v Praze. Jakou školu jste vystudoval? Vystudoval jsem střední sociálně právní školu a v současné době studuji na filozofické fakultě Karlovy univerzity – obor romistika. Jaké umíte jazyky? Umím romsky, anglicky a něco málo rusky. Od kolika let pracujete? Pracuji od 15 let. Začal jsem jako brigádník a potom od 18 let už na hlavní pracovní poměr. Takže už je to 11 let, co pracuji. Čím se v práci zabýváte? Radim Richter

Vanesa Renzová

Petr Rakaš

Markéta Palánová

Vít Rakaš

Lukáš Dostálek

Aneta Palánová

Miroslav Štulpa

Patrik Palán

Jakub Dvořák

Patricie Kallaiová

Jan Ryšavý

Denis Kallai

Caroline Bradnová

Eva Chadimová

Filip Bradna

Elinor Salinasová

Jakub Hanák

Natáčím dokumenty pro Českou televizi, moderuji různé akce, zároveň učím na vyšší odborné škole sociálně právní a působím v několika neziskových organizacích.

Rozhovor dětí s Davidem

David Tišer

6 Jak dlouho jste v práci?

Záleží na tom, co zrovna dělám a pro koho dělám. Ale mohu říct, že je to více než 8 hodin denně. Vadí Vám něco na Vaší práci? Na mé práci mi nevadí nic, protože jsem si ji vybral sám. Jsem rád, že tuto práci mohu vykonávat. Samozřejmě se tam vyskytnou věci, které jsou stresující a náročné. Ale mám ji opravdu rád. Pohádal jste se někdy ve Vaší práci s někým? Nemůžu říct, že bych se úplně s někým pohádal, ale samozřejmě v práci k nějakým konfliktům dochází. Pak záleží na konkrétním člověku, jak se s tím vypořádá. A protože jsme si říkali, že by moderátor neměl být vulgární ani agresivní, tak to jednoduše v práci nedělám. Říkám vše na rovinu, aby potom nedocházelo k nějakým nedorozuměním.

David Tišer Máte rád Romy? Já mám rád všechny dobré lidi. Nejde o to, jestli je to Rom nebo nerom. Mnohem důležitější je, jak se člověk chová. Ten, kdo je ke mně hodný, kdo mi nenadává, není agresivní, není vulgární - takového člověka si vážím a mám ho rád. Potkáváte se často s rasismem? Ano, potkávám se bohužel s rasismem a to třeba v obchodě, kdy mě neromové sledují. Stává se mi, že mě nepustí na diskotéku atp. Ale nenechávám to jen tak. Třeba právě když mě nepustí na diskotéku, tak zavolám novináře, policisty a řešíme to. To je i takový apel pro Vás, abyste to řešili a nenechali jen tak. Co si myslíte o lidech, kteří Vás sledují kvůli jiné barvě pleti? O takových lidech si myslím, že jsou hloupí, protože první, co je napadne, když vidí barvu pleti odlišnou, že musí krást atd.

Vadí Vám, že jste Rom? Nevadí mi, že jsem Rom. Naopak, jelikož znám romskou kulturu, tradice, romský jazyk, tak jsem velmi rád, že Romem jsem. Stejně jako ty jsi určitě rád, že jsi Čech, tak u mě to je úplně stejný. A dělám všechno proto, abych i dalším lidem ukázal, že být Romem není špatnost, že by se lidé neměli za to stydět. Jak se cítíte mezi ostatními lidmi? Já se cítím úplně normálně, tedy jako člověk. Že  jsem Rom, mě nijak neomezuje. Studuji, pracuji, mám velmi zajímavou práci, takže se necítím nějak méněcenným mezi ostatními lidmi. Společné foto žáků z Romských plamínků s Davidem

Zbil Vás někdo v životě? Několikrát. Asi třikrát nebo čtyřikrát jsem byl napadený skinhedama. Jednou dokonce na vánoce. Vždy se jednalo o rasistickou agresi. Mohl byste mi poradit, co mám dělat v situacích, kdy mi někdo nadává do Romů? To je velmi těžké. Záleží na tom, v jaké situaci se to odehrává, ale určitě by sis to neměla nechat líbit a měla bys s tím něco dělat. Neznamená to být agresivní, neznamená to nadávat stejným způsobem - pak bys na tom byla špatně stejně jako ten, kdo ti nadává. To ty nechceš, chceš ukázat, že ty jsi mnohem inteligentnější než on. Pokud to ale nebude už nadávání a bude to už například fyzický útok nebo něco jiného, tak určitě je zapotřebí to nahlásit na policii.

7

David Tišer

8 Máte nějaký nápad, jak řešit romskou otázku?

To je hodně komplikované téma a je to na mnohem delší debatu. Samozřejmě jsou oblasti, které se musí řešit. Myslím, že je to vzdělávání, bydlení a ani nynější sociální problematika nepomáhá Romům. Myslím si, že je potřeba řešit všechno naráz, komplexně a aby se to prolínalo. Nelze říct, že jen vzdělání je problém, nelze říct, že jen bydlení je problém, ale všechno dohromady tvoří jakýsi problém, který se musí komplexně začít řešit. Máte nějakou zajímavou příhodu spojenou s romstvím? Ano mám. Vzpomínám si, když jsem poprvé navštívil festival Kamoro. Bylo tam mnoho úspěšných Romů, poslouchal jsem romskou hudbu a  bavil se. Zároveň tam bylo dost neromů, kterým se festival také moc líbil. V tu chvíli jsem si řekl, že jsem rád Romem, a tenhle okamžik ve mně to romství vyvolalo ještě hlouběji. Měl jste už partnera romské národnosti? Ano měl, ale nevybírám si partnery podle toho, jestli jsou Romové nebo ne, ale podle toho, kdo mi je sympatický, s kým si můžu popovídat, kdo mi je příjemný. Nejde o to, jaké je ten člověk národnosti, ale o to, zda je Vám v něčem blízký, nebo se Vám líbí vzhledově atd. Jak trávíte volný čas? Ve volném čase chodím občas do fitness centra, plavat a zároveň se rád setkávám se svými přáteli na různých akcích. Hrajete na nějaký hudební nástroj? Já bohužel neumím hrát na žádný hudební nástroj. Děda mě jako malého chlapce učil na housle, ale teď už bych to nezvládl. Chodíte na procházky? Chodím na procházky často, protože mám psa – křížence labradora s dogou. Jmenuje se Bery a on potřebuje chodit často ven. Tak chodíme třeba čtyřikrát, pětkrát denně do parku.

David Tišer Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo? Moje nejoblíbenější jídlo jsou holubky, což je romské jídlo. Jsou to zelné listy, dále mám rád pišota. To jsou plněné pirohy a polévky. Nemám rád čočku a všechna sladká jídla, např. knedlíky plněné ovocem. Líbí se Vám ve městě, kde bydlíte? Já teď bydlím v Praze a tam se mi líbí, protože si myslím, že Praha je nejkrásnější město na světě. Je hodně historické, takže večerní procházky Prahou jsou překrásné. Já pocházím původně z Plzně. To je taky krásné město, ale Praha je prostě srdcem Evropy. Jak slavíte svátky? Každé svátky slavím se svou rodinou v Plzni. Nedokážu si představit, že  bych slavil vánoce sám v Praze. Večeříme bramborový salát a řízek, ale jako hlavní chod jíme romské jídlo pobaky. Přitom máme pod stolem seno, protože na seně se narodil Ježíšek. Abychom byli bohatí, nejíme čočku, jak je to zvykem u Čechů, ale koupeme se v lavoru s penězi. U stolu máme vždy lichý počet židlí a prostírání. Třeba nás je u stolu deset, na jedenáctý talíř dáváme od všeho trochu, aby s námi mohl povečeřet i mrtvý. Zvyků máme opravdu hodně a odlišných od těch vašich. Věříte v boha? Ano věřím, ale nechodím do kostela. Na které filmy se rád koukáte? Rád koukám na české komedie, thrillery, horory. Mám rád alternativní filmy, které nejsou v české republice moc k dostání. Jsou třeba v angličtině nebo v různých jiných jazycích. Chtěl bych říct, že mě baví i filmy o romském tématu, ale já sám je ještě neumím natáčet.

9

David Tišer

10 Jak se jmenují vaše rodiče? Moje máma se jmenuje Dana a můj táta se jmenuje Jan. Kolik máte sourozenců?

David Tišer Čeho byste chtěl v životě dosáhnout? To je pro mě docela komplikovaná otázka, ale určitě chci tady něco zanechat. Mým momentálním snem je zřídit nějaké romské divadlo, založit romskou skupinu, jezdit s ní různě po světě a hrát hry o Romech a seznamovat tak lidi s romskou kulturou.

Mám pět sourozenců. Vystudovali všichni vaši sourozenci vysokou školu? Já mám malé sourozence, takže ne. Jsem první, který studuje na vysoké škole. Ale snad má sestra půjde na střední a pak na vysokou. Chtěl bych to, ale jak se rozhodne, je jen její věc.

David beseduje s žáky na téma sociokulturní rozdíly Romů a romský etnolekt Jste bohatý? Jsem bohatý, ale myslím duševně. To znamená, že když jsem spokojený s tím, kdo jsem, tak jsem opravdu spokojený. Pro mě bohatství znamená, že mám zajímavou práci, přátele, rodinu a všechny lidi, které mám rád. Bohatství nevidím v penězích. Šťastný člověk není ten, kdo má hodně peněz, ale ten, kdo má kolem sebe hodně dobrých lidí, na které se může kdykoliv obrátit.

Máte nějaký sen? Mám hned několik snů. Jeden z nich je mít romský pořad v televizi, lidé by se na něho mohli pravidelně dívat a zjistit tak více o Romech.

11

Obrázky dětí na téma: “Čím bych chtěl být”

12

Iveta Kokyová

13

(rozhovor ze dne 4. 4. 2012) Dobrý den, můžete se nám představit? Dobrý den, jmenuji se

Aneta Palánová

Elinor Salinasová

Jakub Hanák

Můžete nám říct, kolik máte roků? V červenci mi bude 40 let. V jakém státě jste se narodila? Narodila jsem se zde v České republice v Hořicích, ale mí rodiče pocházejí z východního Slovenska.

Jakub Dvořák

Eva Chadimová

Vít Rakaš

Péťa s Ivetou při rozhovoru Jakou jste vystudovala školu? Doposud studuji školu, je to Evangelická akademie v Praze, obor sociální práce v prostředí etnických minorit. Jsem ve čtvrtém ročníku a příští rok budu maturovat. Je to dálkové studium.

Filip Bradna

Patrik Palán

Markéta Palánová

Od kolika let pracujete? Pracuji od svých 18 let. Vystudovala jsem Střední odborné učiliště strojírenské, potom jsem hned nastoupila do závodů elektrotepelného zařízení v Hořicích, kde jsem pracovala do doby, než jsem otěhotněla. Jakou děláte práci?

Caroline Bradnová

Honza Ryšavý

Patricie Kallaiová

Dělám terénní pracovnici. Pomáhám sociálně vyloučeným a nepřizpůsobivým občanům řešit jejich problémy. Kolik hodin pracujete? V úřední dny pracujeme od 8:00 do 17:00 a v neúřední dny od 8:00 do 14:00.

Denis Kallai

Lukáš Dostálek

Petr Rakaš

Iveta Kokyová

14 Baví vás vaše práce?

Moje práce mně velmi baví. Tato práce mě naplňuje i v mém osobním životě, protože jsem si začala více vážit základních lidských potřeb avěcí, jako je voda, elektřina, střecha nad hlavou. Toto vše jsem brala jako  samozřejmost, ale po zkušenostech s lidmi, kteří takovéto štěstí nemají, si uvědomuji, jak moc jsem za tyto věci vděčná. Jak jste sehnala stávající zaměstnání? Na střední škole máme povinnou praxi a tak jsem docházela na magistrát města, kde mi byla nabídnuta práce terénní pracovnice. Je to těžká práce? Dovolím si říct, že mám těžkou práci, protože při jednáních na úřadech v souvislosti s Romy, je moc těžké dosáhnout nějakého pozitivního přístupu ze strany úřadů. Navíc komunikace je těžká jak s pracovníky úřadů, tak s mými klienty. Jak dlouho jste v této práci? Tuto práci vykonávám třetí rok. Setkala jste se někdy s diskriminací kvůli své romské národnosti? Je těžké rozeznat přímou diskriminaci od předsudku. To se mi příliš nedaří, ale jestli mám soudit podle mého vnitřního pocitu, že na mě někdo kouká skrze prsty kvůli mé barvě pleti, tak to se mi stává vlastně dennodenně. Co poradíte svým dětem, když se jim bude někdo posmívat? Stávalo se nám, že se našIm dětem ve třídě často smáli za to, že jsou jiní, a já jsem jim doma vždycky říkala, že jsou taky lidé, stejní jako ostatní a že lidí, kteří se jim takto posmívají, si nemají v životě všímat. Když jste chodila do školy, někdo vás tam šikanoval? Na prvním stupni mě děti opravdu šikanovaly, ale po přechodu na dru-

Iveta Kokyová hý stupeň jsme k sobě našli přátelský vztah a s lidmi ze základní školy sese tkávám dodnes. Vadí vám, že jste Romka? Přiznám se, že dřív mně to vadilo hodně, protože jsem ani pořádně nevěděla, kam patřím, neznala jsem svoji identitu, ale teď už jsem HRDÁ na to, že jsem Romka. Máte nápad, jak řešit problematiku Romů? Vždy záleží na konkrétním typu problému. My na to máme metodiku, podle které se řídíme, ale vždy se musí najít takové řešení, aby byly obě strany spokojeny. Máte rodinu? Ano, mám rodinu, mám 3 děti. Nejstarší dceři je 22 let a studuje soukromou podnikatelskou školu. Mladší synové - dvojčata se učí na pekaře a cukráře. Co za práci dělá váš manžel? Můj manžel jezdí s nebezpečným odpadem. Byla jste chudá, když jste byla dítě? Když jsem byla malá, tak jsme nikdy materiálně nestrádali, protože můj táta byl velký dříč a peníze vždy dokázal vydělat. Bili vás rodiče, když jste byla malá? Jak jsem řekla, po materiální stránce jsme nikdy nestrádali, ale po citové jsme strádali.

15

Iveta Kokyová

16 Jaké máte koníčky?

Velmi ráda píšu básničky a různé příběhy. Píšu to v češtině i v romštině a spolupracovala jsem již s radiem Frekvence 1, kde jsem měla krátké kurzy romštiny. Dále jsem psala do multikulturních časopisů. Jakou máte ráda hudbu? Mám moc ráda meditáční a uklidňující hudbu, klasickou hudbu. Kromě ostrého metalu si ráda poslechnu skoro vše. Čeho byste chtěla v životě dosáhnout? Čeho bych chtěla v životě dosáhnout? Za prvé bych si chtěla dodělat středoškolské a vysokoškolské vzdělání a za druhé bych chtěla dosáhnout toho, aby se zde více vyučoval romský jazyk, protože ho sama vyučuji a nechtěla bych, aby úplně zanikl. Těší vás život? Já MILUJI život.

Kouzelný dědeček Je pátek, jako každý jiný pracovní den jsem se vydala za svými klienty. Mráz se dnes rozhodl, že si bude hrát na malíře, a tak svou tvořivou silou při mínus osmnácti stupních, všem tvorečkům zbarvoval líčka do barvy nejvyšších kosmetických kapacit, kterou lze zachytit jen v telenovelách. Nohy mne zábly, ruce jsem měla téměř nepohyblivé (ztuhlé). Nastoupila jsem do autobusu městské hromadné dopravy číslo tři a zaujala místo hned za zády řidiče. V hlavě jsem si znovu opakovala, co vše musím stihnout a zařídit. Myšlenkami jsem se ztrácela mezi lidmi. Bylo to v dopoledních hodinách, kdy dopravní špičku ovládají senioři. Hlásí další zastávku, dveře se otevírají a nastupuje zbarvený dědeček, který měl tu čest se zúčastnit hry na malíře. Jeho stříbrné vlasy koukaly zpod beranice, kožíšek měl zakoupený v Rusku, šálu ovinutou na dvakrát, no prostě připraven do hry. Mé slušné vychování mi nedalo a muže jsem oslovila: „Pane, posaďte se!“ On mi na to odpověděl: „Nemusím sedět, jsem mladý, děkuji, jste hodná, příští zastávku vystupuji.“ Velice mne zaujal tím, že o sobě tvrdil, že je mlád. Zvědavost mi nedala i zeptala jsem se ho, kolik mu je let. Po zjištění, že jde o šest a osmdesátiletého muže, jsem byla ohromena jeho vitalitou. Informoval mne o tom, že právě jde z krytého bazénu, kde uplaval přes jeden kilometr. Tím si ode mne získal veliký obdiv. Než vystoupil, řekl mi: „Nastavte ruku.“ Já nechápajíc jsem na něho hleděla a důvěřivě nastavila ruku. Do mé dlaně mi vložil tři pistácie se slovy: „Tady jsou tři pistácie, které Vám splní tři přání, až Vám bude zle, tak jej vyslovte.“ Tím, jak jsem hleděla na ty tři pistácie, dočista mne umlčel překvapením a radostí, nezbylo času na poděkování. Rázem byl kouzelný dědek pryč. První, co mne napadlo, bylo, že já dnes měla štěstí a setkala se tak s kouzelným dědečkem. Uvědomuji si, že mi vložil do dlaně něco více, než jen tři obyčejné pistácie. Byl to veliký dar od srdce k nezaplacení, nyní mám bohatství, které budu předávat dále. Tímto chci poděkovat kouzelnému dědečkovi z autobusu číslo tři, že mne probudil a naplnil uvědoměním. Děkuji…

Společné foto dětí z Romských plamínků s Ivetou

17

Čarovno papus

18

Ilustrační fotografie

19

Hin piatkos, sar aver buťakro ďives, geľom pal peskre klienta. O šil peske premišľindžas , hoj pes bavinela pro maľaris, the peskra keribnaskra zoraha paš o dešu ochto stupňi šil, savore džidenge farbinlas o čhama andre farba nek bareder kosmeticke kapaciti, so šaj te dihlel ča andro telenoveli. O pindre mange fadžinenas, o vasta mange zoraľisale. Bešľom pro autobusis čislos trin , the bešľom tele, mindžar paš o šoferis. Andro šero mange pale mek jekhar phenavas so mek mušinav te dochudel the te kerel. Andro mišľenki man našaravas maškar o džene. Oda has tosara, kana le autobusenca phiren o phure džene. Hlašinen aver zaačhaben, o vudar pes phundravel the nastupinel farbimen papus, so has les paťiv te bavinel pes pro maĺaris. Leskre rupune bala dičhonas telal e čapka, o kožuchos has cindo andro Rusiko, o šalos duvar prethodo, no kisitimen pes te bavinel. Miri paťivaľi vichova man nadiňas the le muršeske phenďom : „ bešen tele!“ Jov mange pre ada phenďas: „na mušinav te bešel, terno som, paľikerav tumenge, lathči san, aver zaačhaben tele džav. Igen mange, peľas andro jilo, hoj pal peste phenelas, hoj hino terno. Kamavas te džanel the phučľom lestar keci leske hin berš. Pal kada sar man dodžangľom hoj le muršeske šov the ochtovar deš berš somas prekvapimen leskra zoraha. Phendžas mange, hoj akana avel andral o bazenos, the plavindžas jekh kilometros. Kaleha man dochudľas. Žikim geľas tele pal o autobusis phenďas mange: „ sikav o vast.“ Me na achaľiľom pal soste džal, pre leste dikhľom paťivales the sikadžom o vast. Andre miri burńik thodžas trin pistacii lavenca:“ Adaj hin trin pistacii, so tumenge anena so tumen žadinen, sar tumenge avla na lathčes, ta phenen“. Sar dikhavas pre ola duj pistacii, ta calkom man čitardžas, radisaľiľom na užardžom, na ačiľas menge časos te paľikerel .Razom has čarovno papus het. Peršo so mange avľas pre mišľa, has hoj adaďives man has bacht, hoj man rakhľom čarovne papuha.

Ráďa, Vítek, Kája při projektu Dny zdraví

Péťa v divadelní roli Lotrando ml.

Akana džanav, hoj mange thodžas andre burňik vareso buteder, sar ča trin običajne pistacii. Oda has baro daros , le jilestar, nadel pes te poťinel, akana hin man barvaľipen , so šaj predav dijader. Kaleha kamav te paľikerel čarovne papuske pal o autobusis čislos trin, hoj man iľas upre the pherdžardžas man. Paľikerav…

Škola s přírodou - Markétka a Vaneska na koních

Vystoupení kroužku gymnastiky na přátelském fotbalovém utkání AMARI CUP

Lukáš Mačo

20

(rozhovor ze dne 24. 5. 2012)

Lukáš Mačo Jak jste se dostal k této práci? Přes kamaráda.

Dobrý den, mohl byste se nám představit? Ahoj, jmenuji se Lukáš Mačo. Kolik vám je let? 16. července mi bude 25 let. Máte manželku a děti? Mám přítelkyni,ale děti nemám.

V kolik ráno začínáte? V sedm hodin a končím o půl osmé. Vadí vám něco na vaší práci? Nevadí mi absolutně nic. Potřebujete na tuto práci nějakou školu? Stačí výuční list. Baví vás tato práce?

Lukáš Mačo

Ano, baví.

Co jste vystudoval za školu?

Chytil jste už někoho při krádeži?

Studoval jsem automechanika a opraváře zemědělských strojů.

Ano, spoustu lidí.

Od kolika ti let pracujete?

Máte někdy strach?

Od 18 let. Co je náplní vaší práce? Náplň mojí práce je hlídat objekty, obchodní domy, zboží v obchodech apod. Jak vás napadlo dělat tuto práci? Nijak, přišlo to samo. Jak dlouho jste v práci? Mám dvanáctinové směny, někdy osmihodinové a pracuji zde rok a půl.

Tak trochu menší strach jsem měl, když sem přišli lidi v podnapilém stavu, vyhrožovali a rozbíjeli tu flašky. Tuto situaci jsem vyřešil tak, že jsem je odebral dozadu, do místnosti ostrahy a vše proběhlo v klidu. Jak se pozná takový člověk, když něco ukradl? Většinou projde rámem, který zapípá, anebo díky kamerovému systému.

21

Lukáš Mačo

22

A když toho člověka vidíte, že už jde ze dveří, tak vy za ním běžíte nebo zavoláte policii? Nejdříve nechám zloděje projít pokladnou a až zaplatí veškeré zboží, tak  se ho nejdříve zeptám, jestli je to všechno zaplacené, a když řekne, že  ano, tak si ho odvedu do místnosti ostrahy, zavolám vedoucího dne, ten zavolá policii, sepíše se zápis a zloděj je předán policii.

Lukáš Mačo Setkal ses někdy se Skiny? Ano, ale málokdy. A co na to říkají ostatní lidi, když vidí, že v tomto obchodě pracuje Rom? Nic a je mi to v celku jedno.

Co děláte ve volném čase? Sportuju, dělám kulturistiku, někdy chodím plavat a běhat.

Čeho by jste chtěl v životě dosáhnout? Chtěl bych být vrcholový sportovec v kulturistice nebo boxu.

Jakou posloucháte hudbu? Poslouchám hip-hop, RnB a romskou hudbu. Jaké filmy máte rád? Jakékoliv, ale hlavně válečné. Když jsi byl malý, tak Ti někdo nadával do Romů? Párkrát se to stalo, ale teď už ne, protože mě všichni znají a vědí, jaký jsem a mají mě rádi. Máš rád rasismus? A co jste udělal, když ti takto nadávali? Zachoval jsem klidnou hlavu a nevšímal si toho. Jak byste řešil romskou otázku? Dát Romům větší příležitosti sehnat práci. V případě, že by někdo odmítl nabízenou práci, nedal bych mu sociální dávky. Až budete mít děti a někdo se jim bude posmívat, že jsou Cikáni, tak co jim poradíte? Řeknu jim, ať si toho nevšímají, že se nemají, za co stydět. Musejí být hrdí na to, že jsou Romové a že prostě vědí sami, jací jsou.

Společné foto dětí z Romských plamínků s Lukášem

23

24

Základní škola a mateřská škola Svitavy-Lačnov Zadní 125/50 568 02 Svitavy e-mail: [email protected] tel.: 461 533 215 web: www.zslacnov.svitavy.cz

Tato publikace vznikla v rámci projektu Partnerství bez předsudků (CZ.1.07/1.2.13/02.0008), spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.