2012

Zpracovatel: ING. ARCH. PETR SLADKÝ - projekční kancelář 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60 IČ: 18722822 Spolupráce: Ing.arch. Václav Masopust

............................................................. Ing. arch. Petr Sladký autorizovaný architekt ČKA 02 686

K.Ú.: VLKANOV U NOVÉHO KRAMOLÍNA FÁZE:

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY 1 / 2012

ZPRACOVATEL: ING.ARCH. PETR SLADKÝ - PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, Nad Šárkou 60, 160 00 Praha 6, zastoupená Ing.arch. Petrem Sladkým (autorizovaným architektem ČKA 02 686), spolupráce: ing.arch. Václav Masopust TENTO VÝKRES JE DLE AUTORSKÉHO ZÁKONA MAJETKEM PROJEKČNÍ KANCELÁŘE ING.ARCH. PETR SLADKÝ, JEHO KOPÍROVÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ JE MOŽNÉ POUZE SE SOUHLASEM AUTORA PROJEKTU

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Obsah textové části 1.

ÚVOD 1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.6 1.2 1.3 1.4

2.

STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ 2.1 2.2 2.3 2.4

3.

3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 5

ŠIRŠÍ VZTAHY 5 STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 7 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL, ZÁJMOVÉ SPOLKY 8 HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDLA 8 OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ

3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 4.

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBCE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE POŘIZOVATELE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZPRACOVATELE NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODKLADY

3

HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY PŘÍRODNÍ HODNOTY GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE A PEDOLOGIE HYDROLOGIE, HYDROGEOLOGIE B IOREGIONY A BIOCHORY K RAJINNÝ RÁZ, KRAJINNÉ DOMINANTY A ROZHLEDOVÁ MÍSTA F AUNA A FLÓRA K LIMATICKÉ POMĚRY

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.2.1 4.2.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.6 4.7 4.7.1 4.7.2 4.7.3 4.7.4 4.8 4.8.1 4.8.2

OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK OCHRANA ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN SESUVY PŮDY, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, HLAVNÍ DŮLNÍ DÍLA A HALDY RADONOVÉ RIZIKO OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ OCHRANA VODNÍCH TOKŮ P ÁSMA OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ OSTATNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY NATURA 2000 OCHRANA ZPF B ONITAČNÍ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY INVESTICE DO PŮDY

10 10 11 11 11 11 12 13 13 13 13 13 14 14 14 15 15 15 15 15 15 15 16 16 17 17 17 17 17 17 17 18 1

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 4.9 4.10 4.11 5.

OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU OCHRANNÁ PÁSMA OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ

18 18 18

DALŠÍ ROZBORY 5.1 5.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.3.7 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.4.5 5.4.6 5.4.7 5.4.8 5.4.9 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3

6. 6.1

18

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ A ÚZEMNÍ VZTAHY SILNIČNÍ SÍŤ DOPRAVA V KLIDU HROMADNÁ DOPRAVA LETECKÁ DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ SÍŤ CESTY PRO PĚŠÍ A CYKLISTY TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ODTOKOVÉ POMĚRY A VODNÍ TOKY P ROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA VODNÍ PLOCHY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU K ANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ DATOVÉ , ELEKTRONICKÉ SÍTĚ, TELEKOMUNIKACE HYGIENA PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ, HLUK A VIBRACE STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE, EKOLOGICKÁ RIZIKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

18 18 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 22 22 23 23 23 23 23 24 24 24 24

ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

24

URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP

24

Přílohy textové části: Příloha č.1 – HISTORICKÁ MAPA ZÁSTAVBY VLKANOVA Příloha č.2 – HISTORICKÁ MAPA ÚZEMÍ VLKANOVA Příloha č.3 – HISTORICKÉ FOTOGRAFIE VLKANOVA

Obsah grafické části MAPOVÝ PODKLAD CELÉHO SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE 01 Koordinační výkres 02 Koordinační výkres – detail 03 Výkres uspořádání krajiny

M 1:10 000 M 1:2 5000 M 1:15 000

2

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST

1. ÚVOD 1.1

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1.1.1 Identifikační údaje obce Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Pověřený obecní úřad: Stavební úřad: Obec: Statut: ZUJ (kód obce) ID obce: Počet částí: Katastrální území - kód: Katastrální výměra: Nadmořská výška: Počet obyvatel: 1.1.2

Identifikační údaje objednatele

IČ: Zástupce: Tel./fax: E-mail:

1.1.3

Tel.: E-mail:

Plzeňský Domažlice Domažlice Poběžovice Poběžovice Vlkanov Obec 566250 10779 1 VLKANOV U NOVÉHO KRAMOLÍNA - 707791 430 ha 448 m.n.m. 125 (k 1.1.2011), 121 (28.8.2006)

OBEC VLKANOV Obecní úřad Vlkanov Vlkanov 24 345 22 Poběžovice 0057 22 33 Jan Doktor, starosta obce +420 731 830 189 [email protected] www.vlkanov.com

Identifikační údaje pořizovatele Městský úřad Domažlice Odbor výstavby a územního plánování 344 01 Domažlice, náměstí Míru 1 zastoupený Ing. Ivanou Sladkou +420 379 719 184 [email protected]

1.1.4

Identifikační údaje zpracovatele ING.ARCH. PETR SLADKÝ – projekční kancelář 160 00 Praha 6, Nad Šárkou 60 IČ: 18 72 28 22 Zástupce: Ing. arch. Petr Sladký, autorizovaný architekt ČKA 02 686 Tel.: +420 224 324 131 / +420 775 986 161 E-mail: [email protected] Spolupráce: Ing.arch. Václav Masopust, tel.: +420 723 957 714 Ing. Jitka Kovaříková (Mepos, Domažlice – vodní hospodářství) Ing. Simona Navrátilová (koncepce krajiny)

3

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 1.1.5

Nadřízený orgán územního plánování Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Škroupova 18, 306 13 Plzeň

1.1.6

Datum zpracování Doplňující průzkumy a rozbory – 12/2011

1.2

PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán (dále také ÚP) bude zpracován v souladu s těmito platnými českými právními předpisy, upravujícími oblast územního plánování: - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále i „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů 1.3

DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Pořízení tohoto strategického dokumentu obce, odpovídajícího platné legislativě, bylo schváleno Zastupitelstvem obce dne 2.4.2011 v intencích stavebního zákona usnesením č.5/6. Zpracovatelem původního územního plánu obce Vlkanov byl Ing. arch. Karel Zoch – studio Z, Sladkovského 857/70, 326 00 Plzeň. Vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti dne 29.7.2000. Dále byla zpracována Změna ÚP č.1, jež nabyla účinnosti dne 16.6.2008. Jelikož byl původní ÚP zpracován v době platnosti starého stavebního zákona, je nutné dle současného stavebního zákona č.183/2006 Sb. (s ohledem na uplynulé 10ti-leté časové období) a potenciální riziko pozbytí platnosti v roce 2015 vyhotovit pro celé správní území obce ÚP nový, a to v digitální podobě. Fáze doplňkových průzkumů a rozborů (grafická i textová část) slouží jako podklad pro zpracování návrhu zadání. Rozbory byly zaměřeny na vyhodnocení současného stavu, všech dostupných limitů využití území a podmínek využívání území. Výsledkem pořízení ÚP bude přehledná a pochopitelná územně plánovací dokumentace, do které budou koordinovaně vtěleny základní vize udržitelného rozvoje obce a ochrany hodnot území (veřejných i soukromých), která bude fungovat jako účinná opora pro rozhodování samosprávy a v co největší míře zohlední zájmy většiny občanů, zájmových skupin a dalších subjektů. Samotný návrh ÚP bude zaměřen na řešení urbanistických, architektonických a technických podmínek využití území, stanoví přípustné a nepřípustné funkční využití a uspořádání území a ploch a jejich základní regulaci. 1.4 -

PODKLADY Katastrální mapa řešeného území v digitalizované podobě Ortofotomapa Vlastní průzkum v terénu během prosinec 2011 Obecně webové prostředí Generel územního systému ekologické stability Podklady Obecního úřadu Vlkanov Návrh ochranných pásem vodních zdrojů – Gekon s.r.o. 2001 Posouzení vydatnosti vodních zdrojů – Gekon s.r.o. 2009 RURÚ ORP Domažlice – aktualizace 2010 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje Podklady Povodí Vltavy – správce toků Podklady Městského úřadu Domažlice

4


-

Platná územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady Politika územního rozvoje ČR, schválená dne 20. 7. 2009 usnesením Vlády ČR č.929 (PÚR ČR) Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, vydané usnesením č. 834/08 Zastupitelstva Plzeňského kraje dne 2.9. 2008 (ZÚR PK) ÚAP ORP Domažlice aktualizované v roce 2010 RURÚ ORP Domažlice 2010 Územní plán obce Vlkanov, zpracovatel: Ing. arch. Karel Zoch – studio Z, 2000 Změna ÚP č.1 obce Vlkanov, zpracovatel: Ing. arch. Karel Zoch – studio Z, 2008

Územní plán bude zpracováván digitálním způsobem v programu ArcGis, data jsou dále použitelná v geografickém informačním systému Plzeňského kraje (ESRI *SHP+*MXD). Na základě výše uvedených digitálních podkladů byly dále vyhotoveny jednotlivé vrstvy územního plánu. 1.5 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK: ÚP … územní plán SZ … stavební zákon ZÚR PK … Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje ÚPD … územně plánovací dokumentace ÚAP … územně analytické podklady ÚSES … územní systém ekologické stability KN … katastr nemovitostí OP … ochranné pásmo ZPF … zemědělský půdní fond TTP…trvale travnatý porost SÚ…správní území PÚR ČR…politika územního rozvoje České republiky OZV…obecně závazná vyhláška RURÚ…rozbor udržitelného rozvoje území ORP…obec s rozšířenou působností

2. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ 2.1

ŠIRŠÍ VZTAHY Řešené území se nachází na západním okraji Plzeňského kraje, v okresu Domažlice, cca 3 km jižně od města Poběžovice, leží na nadmístní rozvojové ose OR6 (Tachov – dálnice D5 - Domažlice) dle ZÚR PK. Předmětem řešení je celé správní území obce (pouze jedno katastrální území - Vlkanov u Nového Kramolína), ve kterém se v mělkém údolí Vlkanovského potoka rozkládá sídlo Vlkanov. Nejbližším sídlem místního významu s vyšší veřejnou infrastrukturou jsou Poběžovice. Horšovský Týn a Domažlice, jakožto regionálního centra s vyšší veřejnou infrastrukturou a službami, jsou od Vlkanova vzdáleny 14 resp. 12 km. Dalším významným faktorem je blízkost státních hranic se Spolkovou republikou Německo. Vlkanov plní v rámci řešeného území převážně obytnou a zemědělskou výrobní funkci (Pozep s.r.o.) Do budoucna je pro udržitelný rozvoj území žádoucí zejména stabilita sídla, rozvoj obytných funkcí, služeb v obci (nemusí být chápáno pouze kvantitativně), posílení veřejných prostranství a zamezení nežádoucích zásahů narušujících krajinný charakter území vlivem zemědělské výroby.

5


Sousedními územími obvody jsou: Okres DOMAŽLICE (ORP Domažlice): Poběžovice: město Poběžovice, náměstí Míru 47, 345 22 Poběžovice, Otov: obec Otov, Otov 56, 345 22 Poběžovice, Nový Kramolín: obec Nový Kramolín, Nový Kramolín 13, 344 01 Domažlice

6

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 2.2

STAVEBNÍ A BYTOVÝ FOND, OBČANSKÁ VYBAVENOST, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Převažující složkou, tvořící základ stavebního fondu v řešeném území, jsou starší rodinné domy. Rekreační objekty jsou zde zastoupeny v minimální míře. Občanská vybavenost je zde zastoupena budovou obecního úřadu, v němž je umístěna i místní knihovna, dále pak hospodou, hasičskou zbrojnicí a hřištěm v centru obce. Funguje zde autobusová a vlaková zastávka místního významu. - Obecní úřad s knihovnou

- Hospoda

- Hasičská zbrojnice

- Hřiště

Děti dojíždějí do mateřské školky do Nového Kramolína a Poběžovic, základní školy navštěvují v Poběžovicích a Domažlicích. Za lékařskými službami obyvatelé dojíždějí rovněž do Poběžovic a Domažlic. Ubytovací kapacity se v současné době v obci nenacházejí. 2.3

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL, ZÁJMOVÉ SPOLKY Vývoj počtu obyvatel (rok/počet obyv.): 1869/310; 1880/300; 1890/321; 1900/357; 1910/357; 1921/364; 1930/377; 1950/205; 1961/207; 1970/147; 1980/136; 1991/110; 2001/121; 2011/125. Skokový pokles obyvatelstva lze vypozorovat po ukončení druhé světové války, kdy bylo z příhraničí vysídleno německé obyvatelstvo. V obci dále docházelo k trvalému poklesu počtu obyvatel, v posledních 10 letech dochází spíše k stagnaci. Aktuálně je podíl obyvatel ve věku 0-14 let – cca 15,2%, podíl obyvatel ve věku nad 65 let cca 16,09%. Počet trvale obydlených domů: 35. Počet trvale obydlených bytů: 49. Socioekonomická situace (Údaje ze sčítání lidu 2001): Míra registrované nezaměstnanosti (aktualizováno k datu31.12.2010): 17,46% Ekonomicky aktivní obyvatelé: 63 obyvatel, z nichž 40 vyjíždí za prací mimo obec Hospodářská činnost: 23 podnikatelských subjektů

7

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST Struktura zaměstnanosti (obyv.): - zemědělství, lesnictví, rybolov: 11 - průmysl: 37 - stavebnictví: 30 - obchod, oprava motorových vozidel: 1 - doprava, pošty a telekomunikace: 3 - veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení: 4 - školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti: 2 Místní zájmové skupiny a sdružení: Sbor dobrovolných hasičů. 2.4

HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDLA Vlkanov (Wilkenau) První písemná známka o obci pochází z roku 1361. Vlkanov vznikl ve středověku na cestě mezi Domažlicemi a Poběžovicemi. Tato cesta spojovala vnitrozemí s hraničním prostorem Česko-německého pomezí. Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva a zásadnímu poklesu počtu obyvatel. Vše završila v padesátých letech kolektivizace zemědělství, jež vtiskla obci dnešní nevlídnou podobu. Historické fotografie, zachycující život v obci i obec samotnou, jsou k nahlédnutí v přílože č.3.

I.vojenské (josefské) mapování (1764-1783)

II.vojenské (Františkovo) mapování (1836-1852)

8


Císařské otisky stabilního katastru (1838) – celek a detail

Letecké snímky

1957-1959 9

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST 3. OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ 3.1

HISTORICKÉ, URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY Registrované nemovité kulturní památky se v území nenacházejí, je však nutné brát ohled na ostatní památky mající vliv na zachování kulturních hodnot území i sídel, jimiž jsou: boží muka, kříže, kapličky, další drobné sakrální stavby, solitérní kameny, pomníky, zbytky technických staveb (mosty, lávky, staré mlýnské náhony a jiná vodní díla), zbytky zaniklých cest, stromořadí i soliterní stromy. Této drobné architektury se v obci a okolí zachovalo velmi málo. V obci při silnici, procházející obcí, se nachází mezi dvěma kaštany litinový křížek s podstavcem, jež je jedním z mála dochovaných prvků drobné architektury v území.

Urbanistická struktura obce má patrný historický základ, především jihozápadní část návsi má historický kontex(viz příloha č.1). Zbylá část obce působí nečitelným a neupraveným dojmem. Náves je neuspořádaná, veřejná prostranství nejasná. Rybník na návsi byl přestavěn na požární nádrž pravidelného geometrického tvaru, což přispělo k znehodnocení tohoto prostoru. Významným prvkem v obci je areál zemědělského družstva, který vznikl v padesátých letech 20.století. Při jeho výstavbě došlo k demolici řady obytných stavení na jihovýchodním okraji obce. Živočišná výroba v takovém měřítku v přímé návaznosti na obec je pro Vlkanov velikou zátěží.

Architektonicky cenných staveb se zde příliš nenachází. Jedná se spíše o tradiční hmoty vesnických chalup, jež je možné zaznamenat u několika stavebních objektů v obci.

10


3.2

PŘÍRODNÍ HODNOTY

3.2.1

Geologie, geomorfologie a pedologie Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží řešené území do následujících jednotek: Hercynský systém – provincie Česká vysočina – subprovincie Šumavská soustava – oblast Českolesská – celek Podčeskolesská pahorkatina – podcelek chodská pahorkatina – okrsek Poběžovická pahorkatina. Reliéf pahorkatiny má strukturně-tektonický charakter a je budován proterozoickým krystalinikem, které je proráženo masívy magmatických hornin kadomského a variského stáří. Zájmové územní je součástí poběžovického masívu. Krajina tohoto území má převážně charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 - 200m, která představuje parovinu s vystupujícími zalesněnými elevacemi ve výšce 460 – 650 m n.m. Údolí vodních toků jsou široká a velmi plochá. Povrchové toky sledují na zkoumaném území směr tektonického porušení poběžovického masívu ve stejném směru jako většina pegmatických těles. Zhruba třetina území je zalesněna, ostatní plochy jsou intenzivně zemědělsky využívané. Nejvyšším místem katastrálního území je vrch Čertovka s nadmořskou výškou 630 m n. m., dalšími vrcholy na hřebenu tvořící západní horizonz krajinného prostoru jsou: Skála (561 m n. m.), Mlýnecký kopec (588 m n. m.) a vrchol Modřínovec (684 m n. m.), na němž je umístěn vysílač Vraní vrch. Zbylá část území je mírně zvlněna. Na severním horizontu ohraničuje území kopec Čihadlo 469 m.n.m., jihovýchodní část vrchol Dublovnická hora se 482 m.n.m. Převážnou část území tvoří diority a gabra, assyntské a variské, zbylá část je tvořena proterozoickými horninami assyntsky zvrásněnými, s růdně silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až paruly). Převažujícím půdním typem jsou hnědé horské lesní půdy a půdním druhem půdy hlinitopísčité až písčitohlinité, na svažitějších plochách je znatelně zvýšený obsah štěrku i větších kamenů. Podél jižní hranice zájmového území kolem Vlkanovského potoka převažují těžší hlinité hydromorfní půdy. 3.2.2

Hydrologie, hydrogeologie Katastrální území náleží z hlediska vyšších hydrologických pořadí do povodí Labe (1–10–02). Řešené území odvodňuje Vlkanovský potok protékající při jižní hranici území s číslem hydrologického pořadí (ČHP) 1-10-02-0250, pramenící cca 3 km západně od Vlkanova v katastrálním území Nového Kramolína. Je z části upraven napřímením. Jeho levostranný přítok pramení ve Vlkanovském lese, protéká obcí a na návsi je zdrojem vody pro místní rybník. Koryto potoka je z části upraveno (dna a paty svahů jsou opevněné betonovými prefabrikáty) a je lemováno vzrostlou doprovodnou zelení. Vlkanovský potok opouští území východním směrem, vlévá se do Černého potoka, jež ústí do řeky Radbuzy nad Horšovským Týnem. Podle hydrogeologické rajonizace republiky náleží zájmové území hydrogeologickému rajonu 621 – „krystalinikum a proterozoikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov“. Strukturně geologická stavba území hraje primární úlohu v tvorbě zvodněných systémů. V tomto případě se na hydrogeologickém charakteru podílejí dva základní celky, a to skalní podloží (hydrogeologický masív) a jeho kvarterní pokryv. Rozvětralá a přípovrchově rozpojená vrstva hornin krystalinika rozličného stáří tvoří hydrogeologicky

11

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST jednokolektorový zvodnělý systém (Krásný, 1978). Mocnost zvodnělé vrstvy se pohybuje od několika málo metrů do několika desítek metrů. 3.2.3

Bioregiony a biochory Západní část zájmového území se z hlediska biogeografického členění ČR nachází v Českoleském bioregionu (1.61), východ spadá do bioregionu Tachovského (1.27a). Z fytogeografického hlediska je lokalita situována v okresu Tachovská brázda (27). Bioregion Českého lesa je tvořen plochou hornatinou na rulách a žulách. Horniny jsou vesměs kyselé a chudé na živiny. Základními povrchovými tvary jsou rozsáhlé zaoblené hřbety a kratší ploché vyvýšeniny strukturně tektonického původu. Biota je zde 5. jedlovo-bukového stupně s ostrovy 6. vegetačního stupně. K potenciální vegetaci zde patří především různé typy bučin a významné místo zaujímají vlhké louky. V současné době převažují kulturní smrčiny a místy i borovice. Tachovský bioregion geologicky patří do domažlického krystalika. Základními tvary jsou strukturně denudační hřbety a výrazné suky. Vyvinuty jsou typické luvizemě, kambizemě, v nivách řek pak glejové půdy. Převažují acidofilní doubravy 4. bukového vegetačního stupně se značně ochuzenou biotou. Cenné je množství rybníků a mokrých luk, velké plochy zaujímá orná půda. Dnešní lesy jsou výhradně kulturní bory a smrčiny. Zasahující biochory (vyšší územní jednotky typologického členění v rámci biogeografické diferenciace krajiny – typ biochory tvoří typická kombinace skupin typů geobiocénů v rámci určitého biogeografického regionu): 4SS - Svahy na kyselých metamorfitech 4. v.s. 4Do - Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. -4PP - Pahorkatiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. v.s. 3.2.4

Krajinný ráz, krajinné dominanty a rozhledová místa Lokalita spadá mezi oblasti se zvýšenou ochranou krajinného rázu Domažlickochodská oblast dle ZÚR PK. Řešené území je součástí lesozemědělské krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynika (3M2). Obec Vlkanov je situována v mělkém údolí. Zalesněné kopce zde částečně uzavírají prostor a tvoří výrazné pohledové horizonty. Zvlněný reliéf s místy otevřenou krajinnou scénou a scenérickými cestami umožňuje pozorovateli daleké pohledy a průhledy do jiných krajinných celků. Vlkanovský potok protékající podél jižní hranice katastrálního území je spolu s doprovodnou zelení výraznou linií, která dotváří krajinnou scénu. Význačné je rytmické střídání horizontů v západní části území oddělující od sebe dílčí prostorové scény malého měřítka. Méně členité agrárně obdělávané plochy převážně geometricky vymezené působí staticky. Kontrast vzniká se svahy lesních porostů s organicky tvarovanými okraji, které evokují dynamický pohyb. Za negativní dominantu lze považovat měřítkově vybočující stavby zemědělského areálu ve východní části intravilánu a vysílač Vraní vrch. Dle porovnání současného stavu s historickými mapami II. vojenského mapování uskutečněného mezi roky 1836-1852 se v terénu dochovaly lesní porosty, několik křížků a původní cestní síť. Zaniklo jen několik cest, které se přeměnily na ornou půdu. Původní jádro obce se zachovalo, nová výstavba je zde minimální. Do katastrálního území ze západu zasahuje přírodní park Český les.

12


3.2.5

Fauna a flóra Fauna je převážně hercynská se západními vlivy. V oblasti žije velmi hojně vysoká a černá zvěř. V lesích jsou místy zastoupeny i horské a podhorské druhy. Podmáčená stanoviště s rybníky umožňují hnízdění značnému množství ptactva. Celé řešené území spadá do migračně významného území, tzn. území, které je významné z hlediska migrace velkých savců a kde je potřeba při řešení dalších typů využívání krajiny s tímto faktorem počítat. Celé území je zařazeno do migračně významných území. Biková a/nebo jedlová doubrava (36) dle mapy potenciální přirozené vegetace charakterizuje vhodnou skladbu zeleně v řešeném území. Jedná se o typická společenstva chudých substrátů (ruly, žuly, svory, kyselé břidlice, atd.). Dominantním je dub zimní (Quercus petraea), přítomna je jedle (Abies alba), slabší příměsi břízy (Betula pendula), habru (Carpinus betulus), buku (Fagus sylvatica), jeřábu (Sorbus aucuparia), lípy srdčité (Tilia cordata), na sušších stanovištích i s přirozenou příměsí borovice (Pinus sylvestris). V málo vyvinutém keřovém patře je významná přítomnost zmlazených dřevin stromového patra. Častěji se zde vyskytuje krušina olšová (Fragula alnus), jalovec obecný (Juniperus communis), bez červený (Sambucus racemosa). Pro bylinné patro je typická lipnice hajní (Poa nemorelis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), bika bělavá (Luzula luzuloides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), kostřava ovčí (Festuca ovina), metlice křivolaká (Deschampsia flexuosa) a jiné. Mechové patro je reprezentováno ploníkem ztenčeným (Polytrichum formosum), dvouhrotcem chvostnatým (Dicranum scoparium.) a trávníkem Schreberovým (Pleurozium schreberi). Mezi vzácné a ohrožené rostliny vyskytující se v tomto typu vegetace patří jedle bělokorá (Abies alba), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). 3.2.6

Klimatické poměry Oblast se nachází v mírně teplém, vlhkém až suchém regionu MT5 (podle E. Quitta 1971) s převážně mírnou zimou. Pro území je charakteristické velmi proměnlivé a nestálé počasí. Dešťový stín má za následek menší množství srážek s průměrným ročním úhrnem mezi 350-450 mm ve vegetačním období. Průměrná teplota vzduchu v lednu se pohybuje okolo -4 a -5°C, v červenci je pak tato hodnota rovna 16 až 17°C.

4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území jsou definovány ve stavebním zákoně v § 26 Územně analytické podklady odst. (1) , kde je uvedeno: „…omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“),…Tyto jsou souhrnně zachyceny v grafické části dokumentace. 4.1

OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

4.1.1

Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura má tato ochranná pásma:

13

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

4.1.2 -

Ochranné pásmo silnice II.a III. třídy Ochranné pásmo železnice

15 m od vozovky, resp. osy přilehlého jízdního pásu 60 m od osy krajní koleje, ale (celostátní, regionální) nejméně 30 m od hranice obvodu dráhy

Technická infrastruktura Technická infrastruktura má tato ochranná pásma: ochranné pásmo zásobovacích a přiváděcích vodovodních řadů

1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně) 2,5 m na obě strany (pro DN nad 500) min. 10 m

-

OP vodojemu

-

ochranné pásmo kanalizační stokové sítě

1,5 m na obě strany (pro DN 500 včetně) 2,5 m na obě strany (pro DN nad 500)

-

ochranné pásmo sdělovacích vedení

1,5 m od osy na obě strany

Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinku případných havárií plynových zařízení. Umisťování staveb v bezpečnostním pásmu plynárenského zařízení je možné pouze s písemným souhlasem provozovatele zařízení. Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (§ 46, odst. 2). S poukazem na ustanovení § 98, odst. 2 energetického zákona je právní režim ochranného pásma nutné posuzovat podle doby jejich vzniku a právního předpisu účinného v době jejich vzniku, tj. zákona č.79/1957 Sb., zákona č. 222/1994 Sb. a současně platného zákona č. 458/2000 Sb.

druh el. zařízení Nadzemní vedení nad 400kV Nadzemní vedení nad 220kV do 400kV vč. Nadzemní vedení nad 110kV do 220kV vč. Nadzemní vedení nad 35kV do 110kV vč. Nadzemní vedení nad 1kV do 35kV včetně vodiče bez izolace Nadzemní vedení nad 1kV se základní izolací do 35kV včetně závěsná kabelová vedení Podzemní vedení nad 110kV Podzemní vedení nad 1kV do 110kV včetně Elektrická stanice stožárová Elektrická stanice kompaktní a zděná Elektrická stanice vestavěná Elektrická stanice venkovní

ochranné pásmo dle z. dle z. dle z. 458/2000 222/1994 79/1957 30 m 30 m 20 m 25 m 25 m 15 m 20 m 20 m 12 m 15 m 15 m 7m 7m 10 m 7m 7m 10 m 2m 1m 3m 3m 1m 1m 1m 1m 7m 20 m 30 m 2m 20 m 30 m 1m 20 m 30 m 20 m 20 m 30 m

vymezení od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního kabelu od krajního kabelu vymezení svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od oplocení nebo obestavění

4.2

OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT

4.2.1

Ochrana nemovitých kulturních památek V řešeném území se nenachází žádná nemovitá kulturní památka.

14


4.2.2

Ochrana archeologických lokalit V řešeném území jsou evidovány dvě archeologické lokality (naleziště a zóna – území s archeologickými nálezy (ÚAN I. a II.): kategorie registrovaný poř.č. SAS název ÚAN ÚAN správce katastr 21-23-08/1 Vlkanov u N. Kramolína - jádro vsi II Zpč. muzeum Plzeň Vlkanov u Nového 21-23-08/5

4.3

Vlkanov - V od obce

I

Zpč. muzeum Plzeň

Kramolína Vlkanov u Nového Kramolína

OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN, VLIV TĚŽBY

4.3.1

Ochrana ložisek nerostných surovin V území není vymezen dobývací prostor (DP), nejsou evidována chráněná ložisková území (CHLÚ), nenachází se zde výhradní bilancovaná ani nebilancovaná ložiska nerostných surovin, nevýhradní prognózní ložiska ani prognózní zdroje. 4.3.2

Sesuvy půdy, poddolovaná území, hlavní důlní díla a haldy V území se nenacházejí žádná poddolovaná území. Sesuvná území, svahové deformace a oznámená hlavní důlní díla se zde nevyskytují. 4.4

RADONOVÉ RIZIKO Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Míra radonového rizika je dána v prvé řadě přirozenou radioaktivitou geologického podloží (z půdního vzduchu a podzemních vod). Dalším významným zdrojem jsou stavební materiály. Ty jsou však v současnosti z tohoto hlediska sledovány, proto je pravděpodobnost úniku radonu z nich velmi malá. Určené plochy jednotlivých kategorií rizika však nelze použít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech, protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách, atd.). Zvýšenou pozornost problematice protiradonových opatření je třeba věnovat až v oblastech kategorie vysokého a středního radonového rizika. V lokalitách určených pro zástavbu je třeba včas provést detailní průzkum, případně přijmout opatření k eliminaci nepříznivých účinků. V území se uplatňují všechny kategorie radonového rizika: vysoké, střední, přechodné i nízké. Zastavěná část sídla se nachází převážně v oblasti vysokého a přechodného stupně rizika výskytu radonu.

4.5

OCHRANA VOD A VODNÍCH ZDROJŮ

4.5.1

Ochrana vodních toků Řešeným územím protéká Vlkanovský potok, který pramení na sousedním správním území Nového Kramolína. V zájmovém území protéká jako částečně upravený tok s mělkou údolní nivou a sporadickou

15

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST doprovodnou zelení. Jeho průtok posilují v řešeném území drobné bezejmenné přítoky. Správce toku je Povodí Vltavy. Jedná se o nepříliš vodnatý tok, hranice záplavového území odpovídající průtokům velkých vod Q100 není stanovena. Aktivní povodňová zóna není taktéž stanovena. Riziko povodní se zde vyskytuje zejména při přívalových deštích a tání sněhově pokrývky. Pokud bude správce vodního toku při výkonu správy požadovat pro nezbytný přístup k vodnímu toku užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, může jejich pozemků užívat po předchozím projednání s vlastníky pozemků (viz § 49 vodního zákona). 4.5.2

Pásma ochrany vodních zdrojů Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. V řešeném území se nenachází významný vodní zdroj, ani sem nezasahuje jeho vyhlášené ochranné pásmo. Nachází se zde pouze vodní zdroje místního významu (s pracovními názvy Sever a Jih) zásobující obec Vlkanov pitnou vodou, které byly vybudovány v 60. a 70. letech. V roce 2001 byl firmou Gekon s.r.o. vypracován návrh ochranných pásem vodních zdrojů. Ta nebyla dosud vyhlášena.

4.6

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) V řešeném území je vymezen pouze lokální systém ekologické stability generelem ÚSES z roku 1993, který je zpracovaný v podrobnosti Plánu ÚSES dle vyhlášky 395/1992 sb. § 2 odst. 1-3. V předešlých letech byl pro širší území vypracován Generel ÚSES, který koordinuje jednotlivé dokumentace. Pro území je závazným podkladem v úrovni nadregionálního a regionálního ÚSES generel regionálního ÚSES uvedený v ZÚR PK. Biocentrum je biotop nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.). Nadregionální prvky systému ekologické stability územím neprochází. Nenachází se zde ani regionální skladebné prvky. Místní ÚSES je zastoupen 4 nefunkčními biocentry, která jsou propojena 6,

16

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST v současné době také, nefunkčními biokoridory. Strukturu biocenter a biokoridorů doplňují 3 navrhované interakční prvky. Je nutné vytvářet podmínky pro funkčnost vymezených skladebných částí územního systému ekologické stability krajiny a zajistit spojitost a funkčnost prvků ÚSES, zejména ve střetu se stávající i plánovanou dopravní infrastrukturou, vodohospodářskými zájmy, urbanizací atd. ÚSES je nezbytnou a povinnou součástí ÚP; má příznivý vliv na zemědělské hospodaření v krajině a podporuje lepší přístupnost/prostupnost krajiny pro člověka a migrující živé organismy i její rekreační využití. Dále je třeba podporovat opatření pro zvyšování biodiverzity krajiny, revitalizaci vodních toků, zlepšování stavu lesních porostů diverzifikací druhové skladby a mimoprodukční funkce krajiny. Pro území není zpracován Plán ÚSES, který je jediným relevantním podkladem pro zpracování ÚP. Pořizovatel specifikuje v zadání podklad ÚSES, který bude převzat do územního plánu. 4.7

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V územních plánech obcí je nutno zabezpečovat ochranu zvláště chráněných území (ZCHÚ) včetně jejich zónování a ochranných pásem. Do územních plánů je nezbytné zapracovat i návrhy na rozšíření stávajících ZCHÚ a návrhy na nová ZCHÚ. Stejně tak je nutno do ÚP obcí zapracovat území soustavy NATURA 2000 – ptačí oblasti či evropsky významné lokality. Celé SÚ Vlkanov je evidováno jako území se zvýšenou ochranou krajinného rázu (Domažlickochodská oblast). Krajinná dominanta či veduta se zde nevyskytuje. 4.7.1

Zvláště chráněná území V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody dle §14 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, ani jejich ochranná pásma (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka). 4.7.2

Ostatní chráněná území přírody Na polovině plochy se rozkládá přírodní park Český les – Domažlice, sloužící k ochraně krajinného rázu. Rozprostírá se na západní polovině katastrálního území a zasahuje až do zastavěného území obce. Ve správním území obce se nenachází žádný památný strom dle § 46 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. V přírodním parku dominuje krajina prostorově vyvážená se zvýšenou estetickou hodnotou a to kulturní-harmonickou nebo převážně přírodní. 4.7.3

Významné krajinné prvky V řešeném území se nenacházejí žádné registrované významné krajinné prvky. Jsou zde přítomny významné krajinné prvky (VKP) ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy dle § 3 písm. b zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Při záměru týkajícího se zásahu do VKP je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi zásahy se řadí stavby, pozemkové úpravy, změny kultury pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží nebo těžba nerostů. 4.7.4

Natura 2000 Do řešeného území nezasahuje Natura 2000 dle § 3 odst.1 písm. q a r zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dále se zde nevyskytují území biosférické rezervace ani geoparku (UNESCO). 4.8

OCHRANA ZPF

4.8.1

Bonitační půdně ekologické jednotky Více než dvě třetiny rozlohy tvoří v řešeném území zemědělská půda. Zorněna je více než polovina celého území, zbylá část zemědělských ploch je zatravněna a je využívána k pasení dobytka. Ochrana se realizuje formou vymezených bonitačních půdně ekologických jednotek (BPEJ). Hranice BPEJ budou znázorněny v grafické části dalších fází zpracování ÚP. Ochrana ZPF se řídí částí III – Zásadami ochrany 17

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST ZPF (§ 3 zákona č.334/1992 Sb.) a částí IV (§ 5 zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu) – Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti. Dále se uplatňuje Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy OOLP/1067/96 Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 12.6.1996 „k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č.334/1992 Sb.“, který zařazuje jednotlivé pětimístné kódy BPEJ, vyjadřující kvalitativní kategorie ZPF, do pěti tříd přednosti v ochraně (I. až V.). Využití půd v řešeném území: zemědělská půda 69,1 % (297 ha), lesy 24,2 % (104 ha), vodní plochy 0,1 % (2 ha), zastavěné plochy 1,2 % (5 ha) a ostatní plochy 5,1 % (22 ha) z celkové výměry správního území obce. Z celkové výměry zemědělské půdy činí orná půda 91,2 % (271 ha), TTP 7,5 % (22 ha) a zahrady 1,3 % (4 ha). V celém řešeném území se vyskytují převážně půdy III. a IV. třídy přednosti v ochraně, pouze nepatrnou část území zaujímají půdy s I. a II. třídou přednosti v ochraně. Řešené území je zařazeno jakožto zranitelná oblast. 4.8.2

Investice do půdy Téměř polovina zemědělských pozemků je odvodněna. Byla upravena i trasa Vlkanovského potoka a jeho bezejmenných přítoků, které byly navíc částečně zatrubněny. Odvodnění bylo prováděno koncem 80.tých let minulého století. Samotná drenáž je v majetku vlastníka pozemku, kde je uložena. Trubní vedení od profilu DN 300 je ve vlastnictví státu – a ve správě ZVHS České Budějovice. Část zorněných, byť ne příliš svažitých pozemků, severozápadně od Vlkanova, způsobuje při vydatných srážkách splach ornice do sídla. To je způsobeno zejména pěstováním nevhodných plodin a nevhodným způsobem hospodaření. Jedná se o jihozápadně orientované pozemky při komunikaci směrem na Poběžovice. 4.9

OCHRANA LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají stanoveno ochranné pásmo 50m od okraje. V území se nacházejí pouze lesy hospodářské. 4.10

OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná (zejména orientační hygienická) pásma u vybraných ploch budou upřesněna v další fázi zpracování ÚP. U zemědělské výroby soukromého zemědělce bylo orientační ochranné pásmo vymezeno na uvedený počet 70 krav tj. 70 m. U zemědělské farmy POZEP s.r.o. je zjištěn záměr na rozšíření chovu skotu o 300 ks. Úměrně tomuto záměru by se měnilo i orientační ochranné pásmo. V současné době je v areálu dle informací POZEPu chováno 140 býků, 450 ks jalovic a 240 ks telat. 4.11

OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ V ÚZEMÍ V území se nenacházejí lokality důležité pro obranu státu, vojenské objekty s jejich ochrannými pásmy ani významná zařízení civilní ochrany (zájmy Armády ČR, zájmy Ministerstva obrany ČR). Nejsou zde zastoupeny ani plochy požární ochrany.

5. DALŠÍ ROZBORY 5.1

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ V grafické části dokumentace jsou vyznačeny hranice zastavěného území, které byly převzaty z Územního plánu obce Vlkanov (2000). Úpravy hranic zastavěných území budou předmětem další fáze zpracování ÚP. 5.2

PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V grafické části dokumentace jsou vymezeny Plochy s rozdílným způsobem využití tak, jak byly zaznamenány během terénních průzkumů a na základě informací katastru nemovitostí. Tyto plochy jsou definovány v intencích vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Nad rámec výše definovaného využití ploch byly doplněny tyto kategorie:

18

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST -

5.3

plochy neodpovídající dle KN stavu – plochy vykazující nesoulad stavu dle průzkumu v terénu a údajů dle katastru nemovitostí - jejich přesné využití bude vyhodnoceno a stanoveno v další fázi zpracování ÚP. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

5.3.1

Širší dopravní a územní vztahy Zájmové území se nachází mimo hlavní dopravní tahy. Nejbližší významnou dopravní trasou je silnice I/26 cca 5,5km východně od Vlkanova, která je součástí mezinárodně významného dopravního koridoru Plzeň – Domažlice – Folmava (hraniční přechod do Bavorska). Silniční dopravní obsluha řešeného území je stabilizovaná. Územím prochází železniční trať místního významu. 5.3.2

Silniční síť Řešeným územím prochází v severo-jižním směru silnice II. třídy: - II/195 (směr Bor – Hostouň – Poběžovice – Klenčí pod Čerchovem) Silnice III. třídy doplňuje nadřazenou soustavu silnic a má funkci vnější přístupové komunikace obsluhujících území mezi obcemi, na kterou jsou dále vázány komunikace místní. Současná intenzita dopravy na této komunikaci nevyžaduje alternativní řešení v její trasování. Komunikace není v dobrém technickém stavu. Silnice III. třídy: - III/19522 (směr Ohnišťovice) Za nepříliš vhodné je možné považovat dopravní řešení napojení místních komunikací v obci na silnici II/195, kde není dodržen úhel napojení, dále prostor křížení silnice II. a III.tř. a přejezd přes železniční trať ve směru na Ohnišťovice. Místní a účelové komunikace jsou vázány na zastavěné území obce s přímým kontaktem zejména na silnici III. třídy. V současné době je zajištěn dostatečný přístup k pozemkům zemědělským i lesním. Dle platných ZÚR PK je výhledově počítáno s výstavbou českolesské tangenty (kategorie silnice I.tř.), která by územím procházela v severojižním směru východně od Vlkanova. 5.3.3

Doprava v klidu Vlkanov má charakter zástavby s rodinnými domy a rekreačními objekty s minimálními nároky na odstavné nebo parkovací plochy, které lze uspokojit v rámci vlastních pozemků. Veřejným prostorům chybí jasnější vymezení odstavných ploch. 5.3.4

Hromadná doprava Řešené území je napojeno na své okolí autobusovými linkami: Domažlice-Poběžovice-Sedlec-Mnichov,Vranov Domažlice-Poběžovice-Hostouň-Mutěnín-Rybník Klenčí pod Čerchovem – Poběžovice - Horšovský Týn - Horšovský Týn, Oplotec Tyto linky jsou provozovány společností ČSAD Autobusy Plzeň a.s. V obci jsou autobusové zastávky v každém směru (na návsi). Interval těchto spojů je přibližně hodinový, dostatečný. Další možností dopravního spojení je vlaková doprava. Zastávka na trase Domažlice – Poběžovice je vzdálena cca 600m od návsi. 5.3.5

Letecká doprava V území se nenachází plocha letiště, nezasahuje sem ani ochranné pásmo žádného letiště. Při severním okraji je formálně vedena možná vzletová dráha, která není dlouhodobě využívána.

5.3.6

Železniční síť Řešeným územím prochází železniční trať č.184 Planá u Mariánských Lázní - Domažlice. V návrhu ZÚR PK je počítáno s modernizací této trati, která spočívá v provedení směrových úprav. Vlaková zastávka 19

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST byla v nedávné době rekonstruována a je ve velmi dobrém stavu.

5.3.7

Cesty pro pěší a cyklisty Dotčeným územím prochází cyklotrasa IV. třídy: č. 2141 Bavorsko - Česká stezka přátelství Horšovský Týn – Poběžovice – hraniční přechod Rybník Cyklostezka se v řešeném území v současné době nenachází. V rámci sídla není vybudována síť chodníků a komunikací pro pěší. Vzhledem frekvenci pěší a hustotě automobilové dopravy to na místních a účelových komunikacích zatím není potřebné. Výhledově je možné uvažovat o jednostranném chodníkovém pásu v úseku při silnici II.třídy. Dílčí úpravy je možné provádět v rámci vymezených veřejných prostranství. Řešeným územím neprochází žádná značená turistická trasa KČT (klub českých turistů) 5.4

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

5.4.1

Odtokové poměry a vodní toky Řešené území charakterizuje povodí Vlkanovského potoka, který protéká zájmovým územím od západu k východu včetně bezejmenných přítoků. Vlastní povodí je mírně svažité, převážně zorněné, menší část zemědělských pozemků je zatravněna. Vlkanovský potok - jedná se o levostranný přítok Černého potoka, který tvoří následně pravostranný přítok řeky Radbuzy. Tok je ve správě Povodí Vltavy. Je upraven a jsou do něj zaústěny drenážní systémy odvodněných ploch z okolních převážně zorněných pozemků, které jsou intenzivně obhospodařovány. Velká část bezprostředně navazujících pozemků je zorněna a proto dochází na sklonitých svazích při nevhodném hospodaření ke splachu ornice. Upravený tok je doplněn sporadickou jednostrannou doprovodnou zelení. Zároveň odvádí povrchové vody z kanalizace z obce. název toku Vlkanovský potok

číslo hydrologického pořadí (ČHP) dílčího povodí 1-10-02-025

Další vodní toky : - levostranný bezejmenný přítok - jedná se o pramennou část zatrubněného koryta, které pokračuje v katastru Otov. Odvádí i drenážní vody v polní trati. Soutok leží v jiném katastru. - levostranný přítok – upravené otevřené koryto se sporadickou jednostrannou doprovodnou zelení, odvádějící vodu z obecní kanalizace, drenážní vody. Nad obcí je část toku upraven a část prochází lesními pozemky. Pramenná část již leží v jiném katastru. Odvodněné plochy: Převážná část zájmového území je intenzivně obhospodařována. Veškeré toky byly upraveny za účelem odvedení drenážních vod. Odvodnění bylo prováděno v sedmdesátých letech minulého století. Plochy se systematickou drenáží navazují na upravené toky. Vlastní drenáž je v majetku vlastníka pozemku. Trubní vedení od profilu DN 300 je ve vlastnictví státu – a ve správě ZVHS České Budějovice. Část svažitých pozemků SZ – Z nad Vlkanovem je zorněna a z toho důvodu se v případě pěstování nevhodných plodin objevuje opakovaně výrazná eroze, která způsobuje v obci škody. Zrušením původních polních cest, mezí se umožnil vznik rozsáhlých půdních celků bez členění mimolesní zelení. 5.4.2

Protipovodňová ochrana Severozápadní a západní část zájmového území obce je ohrožena při přívalových deštích, dlouhodobých srážkách nebo při tání sněhové pokrývky povrchovou vodou, která s sebou splavuje ornici a zeminu. Ta potom opakovaně způsobuje škody na majetku, způsobuje zanesení vodních ploch sedimentem. Výše uvedené spadové území nad obcí je značně členité a svažité. Jedná se o plochy, kde vznikají tzv. „bleskové“ povodně. Ochrana, či prevence, se musí v první řadě zaměřit na zvýšení přirozené retence v krajině, zpomalující odtok z povodí, v druhé řadě na drobné retenční stavby (malé vodní nádrže, poldry, zasakovací 20

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST pásy a příkopy apod.) a až v nejnutnějších případech na inženýrsko-technická řešení zpevňování a ohrazování břehů. Bylo by vhodné zrušit zatrubnění upravených koryt v místech, které jsou zatravněny s vybudováním původního mělkého koryta s častým vybřežením, případně tůně nebo nádrží v lučních tratích toků. Snažit se o zadržení vody v pramenných a horních tratích toků, které jsou v současnosti upravené, zahloubené a rychle odvádí vodu do spodních tratí území bez užitku. Konkrétně by bylo vhodné provést zatravnění v minimální šířce 50 – 100 m pro zadržení splachu na severozápadním okraji obce. Pro zadržení vody v druhé etapě vytvořit technické opatření – např. poldr, terénní vlnu, která zachytí část vody s limitujícím odtokem do obce. Je na zvážení celé zatravnění těchto pozemku – mezi lesem a obcí. Dále by bylo vhodné vytvořit údolní nivu úpravou toku pomocí revitalizace – nově vzniklé koryto s malou kapacitou a navazujícími zatravněnými pozemky a obnovu původní vodní plochy p.č. 266KN – nyní součást půdního celku - orná půda.

21


5.4.3

Vodní plochy Vodní plochy zaujímají celkem 0,1 % rozlohy správního území obce Vlkanov. V řešeném území se nachází několik vodních nádrží: • Vodní plocha – návesní rybník - p.č. 3 – 0,3570 ha – vlastník Obec Vlkanov – funkční vodní plocha v roce 2011 opravovaná • Vodní plocha – rybník - p.č. 62/3 – 0,1122 ha – vlastník Obec Vlkanov – plní funkci návesního rybníka, zdroj vody v případě požáru • Vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako ostatní plocha - p.č. 620/4 – 0,1613 ha – parcela není zapsána na LV, nejspíše se jedná o zatopenou rokli. • Zrušená vodní plocha, která v KN není vedena jako vodní plocha, ale jako orná půda – p.č. 266 – 0,3466 ha – vlastník Schleiss Václav – zorněno – navržena obnova této vodní plochy v rámci revitalizace

5.4.4

Zásobování pitnou vodou Obec Vlkanov je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zdrojem jsou dvě prameniště, pracovně označena Sever a Jih. Jímání na prameništi Jih je tvořeno podle údajů místních obyvatel zářezy svedenými do betonové jímky (vodojemu). K původní betonové komoře o objemu cca 8m3 byla v 90. Letech 20. Století přistavěna nová komora o objemu 20m3. Prameniště Sever je konstruováno jako pramenní jímka kruhového průřezu o průměru 2,5m, ve které se udržuje zhruba dvoumetrový sloupec vody (objem asi 8m3). Obec je z vodojemu zásobena gravitačně. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Vlkanov. Kvalita vody vykazuje rozdílné hodnoty v ukazatelích pH. Přívodní řad je z litiny DN 100 délky 1,212 km. Rozvodná vodovodní síť je z PVC DN 100, délky 0,583 km. Přípojek je 47, celkové délky 0,5 km. Systém zásobení obce Vlkanov se nebude měnit ani v budoucnosti. Navrženy jsou dvě varianty posílení vydatnosti vodních zdrojů, především v souvislosti s požadovanou realizací záměru farmy POZEP s.r.o. na chov dojnic o 300 kusech. Pro novou výstavbu rodinných domů obec plánuje výstavbu dalších vodovodních řadů PE JS 90 v délce cca 0,12 km. Nouzové zásobování: Pitnou vodou – cisterny, Poběžovice- 2 km Užitkovou vodou – rybník v obci

22


5.4.5

Zásobování požární vodou Na území obce, je veřejný vodovod, na němž jsou osazeny požární hydranty, odpovídající požadavkům ČSN 730873 a ČSN 736639. Za ztížených podmínek lze využít k hašení požárů Vlkanovský rybník na jižním okraji vsi a požární nádrž na návsi. Kanalizace a čištění odpadních vod Obec Vlkanov má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu, na kterou je, po předčištění v septicích, napojeno cca 45 % obyvatel obce. Kanalizace, která je ve vlastnictví a správě obce, má celkovou délku cca 0,679 km. Vybudována je v letech 1972 - 1973 z betonových trub hrdlových DN 300 až DN 500, provedením celkem vyhovující současným normám. Kanalizace převádí přes obec drenážní vodu z melioračního systému. Odpadní vody jsou zaústěny dvěma vodoprávně povolenými volnými výustěmi do upravené bezejmenné vodoteče, která je levostranným přítokem Vlkanovského potoka. Odpadní vody od 55 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Postupně dochází k budování oddílné kanalizace pro jihovýchodní část obce s navázáním na stávající stoku s volnou výustí V1. Případná centrální čistírna bude umístěna v prostoru pod výustěmi a následně bude navrženo, zda se bude jednat o mechanicko - biologickou, typovou nebo kořenovou ČOV. Z hlediska nedostatku finančních prostředků se prozatím v blízké budoucnosti nepočítá s výstavbou centrální ČOV. Odpadní vody z bezodtokových jímek je nutno likvidovat např. na centrální ČOV( Postřekov, Poběžovice). Jednotná kanalizace odvádí převážnou část dešťových vod do recipientu. Zbývající dešťové vody odvádí systém příkopů, struh a propustků. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v obci vyskytují tito producenti většího množství odpadních vod: Zemědělské družstvo - POZEP s.r.o.

5.4.6

5.4.7

Zásobování plynem a teplem Obec není v současné době plynofikována, neprochází zde ani žádná plynovodní síť, ze které by bylo možné rozvody plynu připojit. Nejbližším možným místem napojení je VTL plynovod vedoucí v blízkosti cca 3km vzdálených Poběžovic. V blízké budoucnosti se s plynofikací obce nepočítá. V území nejsou žádné významné zdroje tepla. V obci jsou k topení využívána zejména tuhá paliva. Způsob vytápění bude i do budoucna řešen individuálně s preferencí technicky vyspělejších a ekologicky šetrnějších způsobů spalování (dřevo, biomasa, tepelná čerpadla, solární systémy, propan-butan ze zásobníků). 5.4.8 Zásobování elektrickou energií Vedení VVN Zájmovým územím neprochází vedení VVN. Distribuční vedení VN a NN Zájmové území je standardně napájeno nadzemním vedením VN 22 kV. Jednotlivá vedení jsou průběžně opravována a rekonstruována tak, aby byla udržena potřebná provozní spolehlivost dodávky elektrické energie odběratelům. V řešeném území se nachází tyto trafostanice 22/0,4 kV: Vlkanov-ČSSS (DTS stožárová, vlastník ČEZ Distribuce) … OP 30m Vlkanov-OBEC (DTS věžová s venkovním přívodem, vlastník ČEZ Distribuce) … OP 30m viz grafická část Distribuční síť NN v obci je převážně v nadzemním provedení.

5.4.9

Datové, elektronické sítě, telekomunikace Zabezpečení řešeného území telekomunikačními a datovými službami nabírá na významu, vzhledem k jejich současné důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i pro prosté zabezpečení standardních služeb pro rezidenty. Územím prochází v severojižním směru dálkový telekomunikační kabel společnosti Telefonica Czech Republic, a.s. Místní telefonní síť je v relativně dobrém technickém stavu a její kapacita je dostačující.

23

DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY A ROZBORY – TEXTOVÁ ČÁST V blízkosti řešeného území se nachází radiový a televizní vysílač Vraní vrch zajišťující pokrytí signálem pro mobilní telefony a digitální televizní signál. V současné době není v řešeném území známa žádná plánovaná větší investiční akce. 5.5

HYGIENA PROSTŘEDÍ

5.5.1

Ovzduší, hluk a vibrace Hlavním zdrojem znečištění ovzduší, hluku a vibrací v území je převážně automobilová doprava. Dalším zdrojem, snižujícím kvalitu prostředí pro život, je zemědělský výrobní areál umístěný v severovýchodní části obce. V přechodných období může docházet, intenzivním obhospodařováním krajiny, ke zvyšování prašnosti. Na území obce se nevyskytuje žádný významný zdroj emisí. Celková kvalita ovzduší je dobrá, v zimních měsících negativně ovlivněna spalováním tuhých paliv, používaných v domácnostech k vytápění. 5.5.2

Staré ekologické zátěže, ekologická rizika V řešeném území není evidováno žádné kontaminované místo ani žádná jiná ekologická zátěž a podobně. Za území s možným ekologickým rizikem lze považovat okolí čerpací stanice pohonných hmot, která je umístěna v areálu zemědělské farmy POZEP s.r.o. 5.5.3

Nakládání s odpady V řešeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpadů. Černé skládky odpadu nebyly při terénních průzkumech zaznamenány. Likvidace odpadu probíhá standardně, komunální odpad je sbírán a odvážen odbornou firmou na skládku mimo řešené území (skládka Lazce). Separovaný odpad je shromažďován pomocí velkoobjemových kontejnerů umístěných uprostřed obce a následně odvážen příslušnou firmou k recyklaci. Obec má vypracovanou obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, která je závazná pro všechny obyvatele správního území. V současné době není v řešeném území provozováno žádné zařízení pro nakládání s odpady, tj. není zde zařízení pro skládkování odpadů (skládka), zahlazování důlních prostor a složiště, zařízení na recyklaci odpadů nebo autovrakoviště.

6. ZÁMĚRY A NÁMĚTY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 6.1

URČENÍ OKRUHŮ A TÉMAT K ŘEŠENÍ V ÚP Záměry obce: - pořízení nového ÚP obce do 31.12.2015 - přiměřený rozvoj ploch pro bydlení v návaznosti na zastavěné území, event. plochy přestavby (především lokality R01, R02) - vymezení prostoru pro umístění centrální ČOV, případně lokálních ČOV, či návrh alternativního řešení čištění odpadních vod - protierozní a protipovodňová opatření - návrh revitalizace zatrubněných koryt a ochranných zatravněných pásů při březích vodních toků - návrh retenčních nádrží a opatření zadržujících vodu v krajině – R04 - prověřit možnost umístění drobných provozoven a živností – R03 - kultivace zemědělských areálů v obci včetně řešení dopravního napojení a výsadby izolační zeleně – P01 Záměry a podněty obyvatel a podnikatelských subjektů: - záměr pana M.K.na vybudování tenisového kurtu na parc. č. 452/1 - záměr pana J.A. na zahrnutí pozemků PZE 550/1 díl1 do zastavitelných ploch s využitím pro bydlení v rodinných domech R02 - podněty pro řešení v územním plánu:

24


-

* redukce zemědělského areálu v plochách přiléhajících k plochám bydlení, jejich rekultivace a výsadba izolační a ochranné zeleně (P01), * řešení dopravní obsluhy zemědělského areálu ve vztahu k okolním plochám bydlení (i v kontextu celé vesnice), jež jsou tímto nadměrně zatíženy (P01), * zvážení dalšího rozvoje zemědělského areálu v současné lokaci, případně vymezení náhradních ploch pro rozvoj zemědělské výroby, * vybudování nových účelových komunikací pro dopravní obsluhu zemědělského areálu, * v rámci protipovodňových opatření zvážit obnovení rybníku na parcele 226 (R04). záměr farmy POZEP s.r.o. na novou výstavbu kravína pro 300 ks dojnic a hnojiště

Po provedení doplňujících průzkumů a rozborů jsou získané údaje vyhodnoceny a závěrem je možné nastínit budoucí priority obce: Obec nemá díky své poloze příliš velký potenciál pro rozvoj bydlení. Rozvoj této funkce by měl být směřován do ploch přestaveb tak, aby se zvyšovala kvalita domovního fondu a vhodně doplnila urbanistická struktura obce. Úměrně s rozvojem této funkce by měla vzrůstat nabídka občanské a technické vybavenosti a pracovních míst v obci samotné. Rozvoj neznamená vždy jen extenzivní růst (nárůst počtu obyvatel, domů a bytů), ale zkvalitnění vnitřního prostředí obce pro stávající obyvatele. Jedná se zejména o rehabilitaci prostoru návsi, která v současné podobě nevytváří příznivý obrázek obce. Jasným vymezením tohoto veřejného prostranství, kultivací vodních ploch a toků, zeleně a odpočinkových míst, lze výrazně vylepšit obraz obce.

25

2012

Recommend Documents