Program kurzu Rodinná politika v letním semestru 2011/2012 21.2. Přednáška - Vymezení rodinné politiky. 28.2. Přednáška: Současné priority rodinných politik v dokumentech EU. Sociálně politické nástroje a způsoby sociální ochrany rodiny. 6.3. Přednáška - Rodinná politika v České republice. 13.3. Rodinná politika na regionální a lokální úrovni v ČR. 20.3. Přednáška: Rodinná politika ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami. 27.3. Seminář 1 – Prezentace studentů - výsledky pilotní sondy. 3.4. Analýza konkrétních sociálně politických modelů vybraných států se zaměřením na sociální politiku ve vztahu k rodině. Rodinná politika ve Velké Británii 10.4. Rodinná politika v Německu. Rodinná politika ve Francii. 17.4. Rodinná politika v severských státech. Host : Mgr. Eva Tušková – rodinná politika v Norsku 24.4. Rodinná politika a státy Jižní Evropy. Rodinná politika v dalších postkomunistických zemích Evropy. 1.5. a 8.5. státní svátek - volno 15.5. Seminář 2: Prezentace studentů - návrhy změn rodinné politiky v ČR. 22.5. Rodinná politika v USA. Politika jednoho dítěte v Číně. 17.5. Vědomostní test - předtermín
„Minisonda“ do života vybrané rodiny • Studenti/studentky se rozdělí do několika skupin max. po 5 studentech. • Každá skupina: 1. si vybere dle vlastního uvážení jednu rodinu s dětmi. 2. připraví scénář (návod) rozhovoru, jehož cílem bude zjistit o vybrané rodině co nejvíce informací relevantních pro tvorbu rodinné politiky a identifikovat problémové oblasti 3. rozhovor si studenti nahrají, případně si mohou dělat terénní poznámky. 4. Rozhovor skupina analyzuje společně.
Semináře • Účast na seminářích je povinná. V případě závažného důvodu nepřítomnosti na semináři - náhradní individuální práce. Studenti/studentky budou na semináře rozděleni do 2 skupin – A a B (vedoucí semináře jednoho semináře Mgr. Eva Tušková) • 1. seminář – každá skupina společně připraví ppt prezentaci na max. 10 minut (cca 5 snímků), kde shrne základní sociodemografické informace o vybrané rodině a představí svá zjištění, jaký má rodinná politika v ČR vliv na život „jejich“ rodiny, včetně identifikace problémů. • 2. seminář - skupina na základě zjištěných poznatků z výzkumné sondy společně připraví formou ppt prezentace návrhy změn rodinné politiky (opět na 10 minut), které by pomohly „dotazované rodině“ k lepšímu a kvalitnějšímu životu. Návod, jak vypracovat scénář – návod rozhovoru (včetně příkladů) a co má obsahovat ppt prezentace bude k dispozici na adrese http://samba.fsv.cuni.cz/~dobik0as ve složce Semináře.
Seminární práce • na základě zjištění z „minivýzkumu“ (rozhovoru s rodinou) • Rozsah: 2-4 normostrany (3600 - 7200 znaků bez mezer). Práce může mít formu: 1. Policy memoranda adresovaného konkrétnímu politikovi s návrhem změn v oblasti rodinné politiky, které by pomohly rodinám ve stejné situaci jako „dotazovaná rodina“ k lepšímu životu. 2. Scénáře ideálního prorodinného prostředí z pohledu „dotazované rodiny“. Návod, jak vypracovat seminární práci, včetně příkladů, bude k dispozici na adrese http://samba.fsv.cuni.cz/~dobik0as ve složce Seminární práce. Studenti odevzdají své práce do 1.6. 2012.
Hodnocená aktivita Příprava scénáře, realizace výzkumné sondy a vytvoření ppt prezentace výsledků (týmová práce) Prezentace výsledků sondy na semináři Příprava prezentace návrhů změn rodinné politiky s ohledem na dotazovanou rodinu Prezentace návrhů na semináři Seminární práce Písemná zkouška Celkem
Maximální možný počet bodů 20 10 10 10 20 50 120
Vymezení rodinné politiky Mgr. Karolína Dobiášová 21.2. 2012
Obsah přednášky • • • • •
Definice rodiny Proměny rodiny Proměny rodinného chování Definice a vymezení rodinné politiky Modely rodinných politik
Rodina Sociologické hledisko Silná sociokulturní podmíněnost chápání rodiny. •„Rodina je forma dlouhodobého solidárního soužití
osob spojených příbuzenstvím, zahrnujícím přinejmenším rodiče a děti“ (Sociologický slovník 2001) •"původní a nejdůležitější společenskou skupinu a instituci„ s hlavními funkcemi reprodukce, výchovy, socializace a přenosu kulturních vzorců (Velký sociologický slovník, dle Wikipedie)
Funkce rodiny 1. Reprodukční, 2. Sociálně-ekonomická, 3. Socializační a výchovná (tvorba a přenos lidského kapitálu) 4. Regenerační (ochranná) a podpůrná,
Rozdíl mezi rodinou a domácností •Rodina - soužití lidí vázaných partnerským, manželským či rodičovským vztahem a jejich kombinací •Domácnost - souhrn osob společně bydlících a hospodařících V některých zemích je pojem rodina nahlížen spíše v rovině sociologicko – právní a domácnost v rovině ekonomické, v některých jsou tyto dva pojmy lehko zaměnitelné (Matějková, Paloncyová 2005)
Proměny rodiny V Evropě a USA V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století dochází ke zjevným změnám struktury a forem rodin. Klesá počet klasických nukleárních rodin (rodiče - manželé a jejich děti) na úkor různých alternativních rodinných forem a alternativního životního stylu. Příčiny (dle Možný 2008) 1.Sekularizace společnosti – rodina ztrácí monopol na legitimní sex a posléze i na legitimizaci reprodukčního aktu, změna chápání manželského svazku 2.Individualistické klima a hodnota svobodné volby, zdůrazňované na úkor hodnoty odpovědnosti, ztráta sociálních rozdílů – změny ve volbě partnera 3.Prohlubující se dělba práce vyvlastnila rodině řadu tradičních funkcí (oddělení bydliště a práce, rozvoj vzdělávání dětí , rozvoj zdravotních a sociálních služeb, rozvoj masmédií – socializační funkce, životní styl) 4.Antikoncepce (pokles porodnosti) 5.Zrovnoprávnění mužů a žen
Základní charakteristiky tradiční, moderní a postmoderní rodiny Tradiční
Moderní
Struktura
široká, vícegenerační
nukleární, manželská variabilní, individualizovaná
Základní kapitál
ekonomický
ekonomický, sociální a kulturní
sociální a kulturní
Legitimizace
sex, děti
děti
nelegitimizuje
Role
komplementární, hierarchizované
segregované, komplementární
individualizované
Funkce
univerzální
pečovatelské, citové statusotvorné, citové
Autorita
otec
otec a matka, individualizovaná, funkčně segregované slabá
Reprezentace diskurzu
náboženská, církevní
občanská
masmediální
Mezigenerační přenos
patrilineární, autoritativní
demokratický, smíšený
slabý
Zdroj: Možný 2008: 23
Postmoderní
Proměny rodinného chování • 50. léta - růst rozvodovosti (rozpor mezi reklamou a sociální rétorikou prezentovaným „rozkvětem rodiny“ a realitou charakterizovanou narůstající rozvodovostí) • 60. léta konec babyboomu, sexuální revoluce, pokles porodnosti • 70. léta - stabilizace porodnosti pod úrovní přirozené reprodukce, kdy dochází také ke zvyšování věku sňatku, rozvoji nesezdaných soužití • 80. léta - nárůst podílu dětí narozených mimo manželství a růst domácností s jedním rodičem
Změny v rodinném chování • Odkládání početí prvního dítěte
Změny v rodinném chování • odkládání sňatků
Změny v rodinném chování • Klesání plodnosti
Zdroj: Kocourková, J: Rodinná politika v ČR a EU, Jihlava 2011
Změny v rodinném chování • Nárůst počtu dětí narozených mimo manželství
Změny v rodinném chování • Pokles sňatečnosti, růst rozvodovosti, růst opakovaných sňatků a pokles počtu klasických nukleárních rodin (i když zůstávají převažující formou soužití)
Změny v rodinném chování • Růst diverzity rodinných forem
Nové formy rodinného soužitíPluralizace rodinných vzorců Rozvolnění vztahů v rámci širší rodiny (prodlužující se délka života – více generací, ale vazby mezi nimi jsou oslabené) Nesezdaná soužití – partnerské mimo manželství Neúplné rodiny – dítě nebo děti s jedním rodičem (Lone-parent families) Registrovaná partnerství partnerů stejného pohlaví „Rainbow families“ Rodiny žijící odděleně – jeden z rodičů bydlí jinde Nevlastní rodiny – rodiny, v nichž jeden z partnerů nebo oba mají děti z předchozího manželství (Reconstituted families - stepfamilies) Rodina po opakovaném sňatku (Re-marriage)
Další demografické změny důležité pro rodinnou politiku • Stárnutí obyvatelstva • Migrace
Rodinná politika • Dle užšího pojetí rodinná politika zahrnuje pouze dávky a služby, tj. např. podporu formou přímých finančních transferů směrem k rodinám, slevy na daních pro rodiny s dětmi, mateřskou a rodičovskou dovolenou, zařízení péče o děti, včetně dotací těchto zařízení a rodinné právo, přičemž se zaměřuje pouze na páry s dětmi a osamělé rodiče. (Matějková, Paloncyová 2005: 11) • Podle širšího pojetí je rodinná politika tzv. průřezovou politikou a zasahuje do všech veřejných politik, které nějakým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat blaho rodiny. Dotýká se proto i otázek veřejné dopravy, zaměstnanosti, zdraví, bydlení, vzdělávání (Gauthier 2002, dle Kuronen 2010: 90).
Rodinná politika • Z hlediska existence či neexistence politického programu zaměřeného na prorodinná opatření rozlišujeme mezi explicitní a implicitní rodinnou politikou (Matějková, Paloncyová 2005: 12). Další definice rodinné politiky: • „Rodinná politika znamená soubor opatření a nástrojů pomocí nichž nositelé této politiky sledují cíl chránit a podporovat rodinu jako instituci, která má pro společnost nepostradatelnou funkci“ (Lampert 1985, dle Matějková, Paloncyová 2005: 12) • „Směs politik zaměřených na rodiny s dětmi s cílem zvyšovat jejich blahobyt“ (Gautier 1999, dle Kuronen 2010: 90).
Rodina a rodinná politika • Na typ rodinné politiky mají vliv: kulturní tradice (např. náboženské vyznání obyvatel), státem uplatňovaná politika (např. liberální vs. konzervativní vláda), ekonomická prosperita, typ sociálního modelu, atd. • Rodinná politika je vysoce ideologizovanou oblastí a souvisí s tím, jaká je role rodiny ve společnosti.
Chápání rodiny pro rodinnou politiku • V Národní zprávě o rodině z roku 2004 se deklaruje, že by se užší právně-institucionální vymezení platné pro rodinu založenou na manželském a rodičovském vztahu mělo stát určujícím pro státní rodinnou politiku. • Dle Národní koncepce rodinné politiky z roku 2005 „Rodina je „prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, prostorem tvorby lidského kapitálu, výchovy a růstu budoucích generací. Jako taková je bezesporu základní a nejvýznamnější jednotkou naší společnosti. Na její prosperitě závisí udržitelný rozvoj naší společnosti, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický“ (MPSV 2005: 3). Na rozdíl od Národní zprávy o rodině z roku 2004, která upřednostňovala koncept založený na ochraně rodiny (s preferencí manželských párů s dětmi) jakožto instituce, Národní koncepce rodinné politiky 2005 upřednostňuje ochranu jednotlivých členů rodiny a akceptuje i variabilní formy rodinného chování (Kocourková, Rabušic 2006: 125-126, Kuchařová 2006: 235).
Vztah mezi rodinnou a populační politikou • Existuje silná vazba mezi politikou rodinnou a populační. Populační politika „se snaží různými opatřeními ovlivnit populační vývoj, resp. Se v jejím rámci studuje účinnost těchto opatření“ • Pronatalitní – snaha o zvýšení porodnosti • Antinatalitní – usiluje o snížení počtu narozených
Modely rodinné politiky vycházející z klasické typologie sociálního státu - dle Esping-Andersena • Anglosaský model (liberální) - intervence státu do soc. oblasti jsou minimální. Úroveň sociálních dávek je zaměřena pouze na pokrytí základních existenčních potřeb (testování potřeb). Rodina není nijak výrazně podporovaná, stát intervenuje v krizových situacích. • Skandinávský model (sociálně demokratický) – ochranářské rysy, podpora skloubení práce a rodiny, univerzální štědré dávky • Konzervativní model – podporována tradiční dělba rolí muže a ženy • Prorodinně orientovaný model (latinský) – malá podpora státu, spoléhání na rodinu • Postsocialistický model • Kritika: nejsou genderově sensitivní
Kritika Esping – Andersonovy typologie z pohledu marginalizace postavení žen (absence ženského aspektu) – •koncept dekomodifikace (míra osvobození jedince od postavení na trhu práce) nebere v úvahu genderový aspekt •nezohledňuje roli žen a rodiny v sociálním zabezpečení •De- familializace Pojem objevující se v genderové literatuře (Esping-Andrsen 1999, Korpi 2000) -míra podpory sociálního státu ve vztahu k rodině (odlehčení břemene péče domácnostem) -opírá se o ukazatele, jako celkové výdaje na rodinnou politiku nebo celková veřejná podpora státu rodinám s dětmi Existuje zde však další definice defamilializace, podle které je důležitá míra do které sociální stát oslabuje závislost žen na rodině a usnadňuje jim ekonomickou nezávislost (Taylor-Gooby 1996, Bambra 2004).
Tabulka 4 Tři genderové režimy (Sainsbury 1999:78)
Sainsbury 1999 Individuální Oddělené genderové
Charakteristické znaky režimu
Muž - živitel rodiny
Ideologie
role
výdělek a péče o domácnost
Striktní dělba práce
Striktní dělba práce
Sdílení práce
Manžel=živitel
Manžel=živitel
Manželka=pečovatelka
Manželka=pečovatelka
Otec=živitelpečovatel Matka=živitelkapečovatelka
Nárok
Nerovné mezi manželi
Rozdílné podle genderových rolí
Stejné
Nároky na základě
Principu výdělku prostředků na výživu
Odpovědnosti za rodinu
Občanství nebo pobytu
Příjemce příspěvků
Hlava domácnosti
Muž jako živitel rodiny
Individuální
Příplatky pro závislé rodinné příslušníky Daně
Žena jako pečovatelka
Společné zdanění
Společné zdanění
Oddělené zdanění
Snížení daně za závislé rodinné příslušníky
Snížení daně za závislé rodinné příslušníky pro oba manžele
Stejné daňové úlevy
Zaměstnanost a mzdová politika
Upřednostňování mužů
Upřednostňování mužů
Zaměřeno na obě pohlaví
Oblast péče
Zejména soukromá
Zejména soukromá
Silná zapojení státu
Péče o rodinu
Neplacené
Placená část pečujícímu členu v domácnosti
Placená část pečujícímu členu v domácnosti i mimo domácnost
Dle Angelovská 2005
Nové modely rodinných politik V současné době dva hlavní „modelové“ přístupy sociální politiky k rodině: •Familialistická politika •De-familialistická politika
Familialistický model • Konzervativní přístup, snaha o udržení a obnovení tradičních křesťanských hodnot • Morální závaznost a stabilita manželství • Muž živitel, žena pečovatelka • Sociální transfery související se zaměstnáním, vysoké náhrady dávek sociálního pojištění • Málo sociálních služeb, podpora pečovatelských funkcí rodiny
De- familalistický model • Ženám nakloněný režim, snižující pečovatelskou zátěž rodiny • Snižuje míru závislosti jedince na rodině a zvyšuje jeho kontrolu nad ekonomickými zdroji • Závisí na opatřeních sociálního státu (ulehčení sladění závazků z trhu práce a pečovatelských závazků) • podpora genderové rovnosti
Klasifikace zemí podle typu familialismu
Leitnerová 2003, upraveno Bartáková Tomešová 2009: 51
Ideální modely rodinné politiky podle Leitnerové (2003) Rozlišuje 4 ideální typy: •Explicitní familialismus: posiluje pečovatelskou funkci rodiny, ale bez alternativních forem péče •Volitelný familialismus: podpora rodin a jejich práva pečovat, ale i alternativní způsoby •Implicitní familialismus: stát rodinu nepodporuje, ani nenabízí alternativu, vše na bedrech rodiny •De-familialismus: nabízí služby péče o děti prostřednictvím státu nebo trhu a slabé familialistické politiky
Literatura • Kuronen, M. Research on Families and Family policies in Europe. State of the Art, Family Platform 2010, str. 17 – 33 • Doing Better for Families, OECD 2011, str. 17-30 • MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost, Praha: SLON, 2008, 2. upravené vydání, s. 13-27 • Národní koncepce rodinné politiky, MPSV 2005 • TOMEŠOVÁ BARTÁKOVÁ, H.: Cesta zpátky. Návrat žen po rodičovské dovolené na trh práce v ČR. Brno: MUNI Press, 2009, str. 41-52 • MATĚJKOVÁ, B., PALONCYOVÁ, J.: Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice, Brno: Masarykova Univerzita, 2005, str.12-14
