2012

2012 EKONOMIKA PODNIKU

Ekonomika podniku II. Pavel Mikan

Podniková ekonomika II/1 Ing. Pavel Mikan 2011/2012

Osnova • Efektivnost podniku, výnosy, náklady, hospodářský výsledek – 3. kapitola učebního textu – Výrobní faktory – Výnosy – Náklady – Efektivnost – Hospodářský výsledek – Třídění nákladů – Kalkulace nákladů

Osnova • Řízení peněžních toků – Kapitola 7.3.3 učebního textu – Cash flow – Přímá a nepřímá metoda sestavení výkazu cash flow

• Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku – 4. kapitola učebního textu – Modely výnosů, nákladů a tržeb – Konstrukce nákladových funkcí – Analýza bodu zvratu

Osnova • Příklady z probíraných kapitol – Efektivnost podniku, výnosy, náklady, hospodářský výsledek • Měření výsledku hospodaření • Výpočet zisku, rentabilit • Kalkulace nákladů – – – – –

Prostá kalkulace dělením Stupňovitá kalkulace dělením Kalkulace dělením s poměrovými čísly Přirážková kalkulace Kalkulace variabilních (neúplných) nákladů

Osnova • Příklady z probíraných kapitol – Řízení peněžních toků • Rozdíl mezi ziskem a cash flow • Přímá metoda sestavení výkazu cash flow

– Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku • Nákladové modely – Klasifikační metoda – Metoda dvou období – Grafická metoda

• Bod zvratu • Globální modely

Výrobní faktory • Transformační pojetí podniku – Vstupy → Transformace → Výstupy – Tato transformace se nazývá výroba – Výroba je tvorba výrobních výstupů (statků výrobků a služeb) uskutečňovaná výrobním procesem součinností výrobních vstupů, které označujeme jako výrobní faktory

Výrobní faktory • Obecná ekonomie – Půda (příroda) – účelnou a cílevědomou lidskou činností (prací) a za pomocí věcných výrobních činitelů (kapitálu) je přetvářena ku prospěchu lidí (tvorba statků) – omezený faktor, ekonomickým výnosem plynoucím z půdy je renta – Práce – přeměňuje přírodní zdroje na statky, ekonomickým výnosem plynoucím z práce je mzda – Kapitál – tvoří ho statky, které se podílejí na výrobě jiných statků (je výsledkem předcházející výroby), v podniku forma majetku, ekonomickým výnosem kapitálu je zisk

Výrobní faktory • Podnikohospodářské členění výrobních faktorů – Dispozitivní práce – řídicí práce – rozhoduje o optimální kombinaci všech výrobních faktorů – management – Výkonná práce – vlastní práce vynakládaná při výrobě – Dlouhodobý hmotný majetek – Materiály – označuje se za pracovní předměty, ze kterých vzniká výrobek

Výrobní faktory • Moderní rozšíření počtu výrobních faktorů o: – Znalosti – Podnikatelské a manažerské schopnosti – Organizaci

• Členění výrob v závislosti na typu kombinace výrobních faktorů – Investičně (kapitálově) náročné – Pracovně náročné – Materiálově náročné – Energeticky náročné

Výrobní faktory • Výroba (kombinace výrobních faktorů) vede nejen ke změnám stavu hospodářských prostředků (majetku), ale i k jednorázové nebo postupné spotřebě – Spotřeba materiálu – Spotřeba energií – Mzdové náklady – Odpisy dlouhodobého majetku

Výrobní faktory • Pokud podnik hospodaří tak, jak má, musí se vynaložené výrobní faktory vrátit podniku zpět prostřednictvím tržeb za prodané výrobky • Porovnáním přínosů za určité období s vynaloženými výrobními faktory za stejné časové období, dostaneme výsledek hospodaření • Výsledek hospodaření = výnosy - náklady

Výnosy • Výnosy jsou v penězích vyjádřené výsledky provozování podniku za určité období • Představují v penězích vyjádřené prodané výkony (výrobky, práce nebo služby či jiné ekonomické aktivity) • Členění (původ výnosů) – Provozní – Finanční – Mimořádné

Náklady • V penězích vyjádřená spotřeba výrobních faktorů za určité období za účelem dosažení výnosů • Pro tvorbu výnosů „obětujeme“ ekonomický zdroj (výrobní faktor) • Toto pojetí je označováno za běžné, tradiční

Náklady • Ekonomické pojetí nákladů: – Peněžně vyjádřená spotřeba a vázání výrobních faktorů za určité období za účelem dosažení výnosů – Do ekonomických nákladů přidáváme ekonomickou újmu způsobenou držením zásob výrobních faktorů

• Jiný způsob definice: – Ekonomické náklady jsou běžné (tradiční) náklady včetně oportunitních nákladů

Náklady • Oportunitní náklady: – Jsou to náklady ušlé příležitosti (hypotetické zisky z hypotetického alternativního použití zdrojů)

• Úkol: – Zkuste najít příklady na oportunitní náklady a pokuste se určit důsledky jejich existence na podnikání

• Členění (původ nákladů) – Provozní – Finanční – Mimořádné

Výsledek hospodaření • Rozdíl mezi výnosy a náklady za určité časové období • Zisk – Výnosy > Náklady – Důsledkem je zvyšování vlastních zdrojů podniku – vlastní kapitál a hospodářský výsledek

• Ztráta – Výnosy < Náklady – Důsledkem je snižování vlastních zdrojů podniku – vlastní kapitál a neuhrazená ztráta

Výsledek hospodaření • Funkce zisku – Kriteriální – Zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku – o objemu výroby, nových výrobcích, investicích

– Rozvojová – Zisk je hlavním zdrojem tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku

– Rozdělovací – Zisk je základem rozdělování důchodů mezi vlastníky (dividendy, úroky a daně)

– Motivační – Zisk je základním motivem všeho podnikání (může být základem hmotné zainteresovanosti pracovníků)

Výsledek hospodaření • Měření výsledku hospodaření – Příklad: • • • •

Podnik ve sledovaném období vyrobil 160 000 výrobků Na výrobu bylo vynaloženo 12 mil. Kč Prodejní cena jednoho výrobku je 100 Kč Za sledované období podnik prodal pouze 130 000 výrobků, 30 000 výrobků tvoří zásoby hotových výrobků

– Úkol • Oceňte zásoby hotových výrobků na konci období • Zjistěte hospodářský výsledek

Výsledek hospodaření • Měření výsledku hospodaření – Řešení 1 - vycházíme z objemu výroby: • Oceňování majetku v kapitole 2 - zásoby vlastní výroby oceňujeme náklady výroby • 12 000 000 / 160 000 * 30 000 = 2 250 000 Kč • Výnosy: – Tržby = 130 000 * 100 = 13 000 000 Kč + – + Zvýšení stavu zásob hotových výrobků = 2 250 000 Kč = – = 15 250 000 Kč

• Náklady na výrobu všech vyrobených výrobků: – 12 000 000 Kč

• Hospodářský výsledek – 15 250 000 - 12 000 000 = 3 250 000 Kč

Výsledek hospodaření • Měření výsledku hospodaření – Řešení 2 – vycházíme z objemu prodaných výrobků: • Výnosy: – Tržby = 130 000 * 100 = 13 000 000 Kč

• Náklady na výrobu prodaných výrobků: – 12 000 000 / 160 000 * 130 000 = 9 750 000 Kč

• Hospodářský výsledek – 13 000 000 - 9 750 000 = 3 250 000 Kč

Výsledek hospodaření • Struktura (členění) hospodářského výsledku – Provozní výsledek hospodaření • Provozní výnosy - provozní náklady

– Finanční výsledek hospodaření • Finanční výnosy - finanční náklady

– Výsledek hospodaření za běžnou činnost • Provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření

– Mimořádný výsledek hospodaření • Mimořádné výnosy - mimořádné náklady

– Odečteme daň z příjmů • Výsledek hospodaření za období (po zdanění)

Efektivnost • Efektivnost je vrcholové kritérium racionality vynakládání ekonomických prostředků (výrobních faktorů) na výrobu • Představuje účinnost vynaložených prostředků hodnocená z hlediska výsledků – Produktivita – účinnost ve vztahu k výrobě • Poměřování vytvořených výstupů a vynaložených vstupů

– Hospodárnost – dosahování požadovaných výstupů s co nejmenším vynaložením výrobních faktorů • Úspornost – šetření zdroji • Výtěžnost – maximalizace výsledků ze zdrojů

Efektivnost • Ukazatele efektivnosti – souhrnné ukazatele: – Měřítko efektivnosti (resp. produktivity) • Výstup / Vstup

– Rentabilita celkového kapitálu (ROA) • Zisk / celkový kapitál (= celková aktiva)

– Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) • Zisk / vlastní kapitál

Efektivnost • Ukazatele efektivnosti – dílčí ukazatele: – Ukazatel haléřové nákladovosti • Náklady / výnosy

– Hospodárnost • Skutečné náklady / náklady při optimální kombinaci výrobních faktorů

– Ukazatel využití aktiv (resp. kapitálu) • Výnosy / kapitál

– Rentabilita nákladů • Zisk / náklady

– Rentabilita tržeb (ROS) • Zisk / tržby

Efektivnost • Zisk – Můžeme ho vyjadřovat v různých formách pro různé účely: • Provozní, finanční, mimořádný – výkaz zisku a ztráty • EAT – čistý zisk, zisk po zdanění, výsledek hospodaření po zdanění • EBT – zisk před zdaněním, hrubý zisk • EBIT – zisk před úroky a zdaněním • EBITDA – zisk před úroky, zdaněním a odpisy • NOPAT – čistý provozní zisk po zdanění = EBIT * (1- t)

Efektivnost • Zisk – Příklad • Podnik dosáhl hrubého zisku (EBT) 15 mil. Kč. Daň z příjmů právnických osob je v roce 2011 19 %. Úroky za minulé období činily 3 mil. Kč • Spočtěte EAT • Spočtěte EBIT • Spočtěte NOPAT

– Příklad (pokračování) • Podnik pracuje s 50 mil. Kč kapitálu, z čehož je 50 % cizí kapitál (úvěry) s úrokovou mírou 12 % a 50 % vlastní kapitál, z něhož akcionáři požadují 12% výnos • Spočtěte ROA a ROE

Efektivnost • Zisk – Příklad (pokračování) • Uvažujme dvě varianty struktury užívaného kapitálu (celkem 50 mil. Kč) v podniku s EBIT 18 mil. Kč • A: celý je vlastní s požadovanou výnosností 12 % • B: polovina vlastní s požadovanou výnosností 12 % a polovina cizí s úrokovou mírou 12 % • Zjistěte nerozdělený zisk v podniku (co podniku zbyde, uhradí-li vše, co ze zadání vyplývá)

Efektivnost • EVA – Ukazatel zahrnující ekonomické náklady – vyjadřuje ekonomický zisk • • • •

EVA = NOPAT - WACC * C C ... kapitál celkem (E + D) WACC ... průměrné vážené náklady na kapitál WACC = rE * E / C + rD * D / C * (1 – t)

– Příklad • Spočítejte hodnotu ukazatele EVA pro podnik z předcházejícího příkladu (kapitál tvořen z 50 % cizím a z 50 % vlastním kapitálem)

Třídění nákladů • Druhové členění nákladů – Spotřebou výrobních faktorů vznikají náklady – Zajímají nás druhy nákladů – co bylo spotřebováno: • • • • • •

Osobní náklady Odpisy Spotřeba materiálu Spotřeba energie Spotřeba externích služeb Finanční náklady (úroky)

– Přehled navíc v členění podle oblastí činností poskytuje výkaz zisku a ztráty (v druhovém členění)

Třídění nákladů • Účelové třídění nákladů – přiřaditelnost nákladů k vnitropodnikovým útvarům nebo podle výkonů – Podle vztahu nákladu k činnosti • Náklady technologické – vyvolány výrobou konkrétního výrobku • Náklady na obsluhu a řízení – zajišťují racionální průběh výrobní činnosti

– Podle způsobu kontroly přiměřenosti nákladu a stanovení žádoucí výše nákladu • Náklady jednicové – souvisejí s jednotlivými operacemi konkrétního výrobku • Náklady režijní – souvisí s výrobním procesem jako celkem

Třídění nákladů • Účelové třídění nákladů – Podle možnosti přiřadit náklad ke konkrétnímu výkonu • Náklady přímé – zjistitelné s jediným druhem výrobku (zpravidla jednicové a malá část režijních nákladů) • Náklady nepřímé – souvisejí s více druhy výrobků

Třídění nákladů • Třídění nákladů podle závislosti na objemu produkce – Variabilní náklady • Náklady, které se v závislosti na změnách objemu produkce mění

– Fixní náklady • Náklady, které se v závislosti na změnách objemu produkce nemění – Změny v určitém intervalu produkce – Změny v určitém rozsahu využití kapacity

– Při prodloužení časového intervalu se některé fixní náklady stávají variabilními, případně se zvyšují skokem

Typy účetnictví • Finanční účetnictví • Určeno pro externí uživatele, výsledkem je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce – striktně legislativně nařízené (vyhláška MF 500/2002 Sb.)

• Nákladové účetnictví • Slouží vnitropodnikovému řízení • Spojuje náklady s výkony (resp. útvary) • Pracuje s kalkulacemi, rozpočty

• Manažerské účetnictví • • • •

Slouží k řízení podniku Využívá finančního i nákladového účetnictví Používá statistické a matematické metody Vychází z manažerského pojetí nákladů

Kalkulace nákladů • Kalkulace nákladů je přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici. • Kalkulační jednice je určitý výkon (výrobek, služba), na který se stanovují náklady, vymezený naturální měřící jednotkou (kus, kg, litr, metr apod.) • Kalkulované množství – počet kalkulačních jednic, pro které zjišťujeme celkové náklady • Propočítáváme tak např. náklady, zisk, cenu na konkrétní výrobek, službu

Kalkulace nákladů • Pojem kalkulace je chápán ve více významech: – Činnost, která vede ke stanovení nebo zjištění nákladů na výkon – Výsledek uvedené činnosti – Systém – zajišťování hospodárnosti a ziskovosti – součást informačního systému podniku

Kalkulace nákladů • Typový kalkulační vzorec – Není závazný, ale většina podniků ho používá • Přímý materiál • Přímé mzdy (zpravidla výrobních pracovníků) • Ostatní přímé náklady • Výrobní režie = Vlastní náklady výroby • Správní režie = Vlastní náklady výkonu • Prodejní náklady = Úplné vlastní náklady výkonu • Zisk (ztráta) = Prodejní cena

Kalkulace nákladů • Druhy kalkulací nákladů – Podle doby, kdy se sestavují: • Předběžné (pro ukládání úkolu) – Operativní – využívají operativních norem – Plánové – podle plánu (s možnými změnami podmínek) – Propočtové – nové výrobky dosud nenormované » Reálných nákladů – řízení hospodárnosti » Cílových nákladů – požadovaná úroveň např. pro nabídkové řízení

• Výsledné (pro následnou kontrolu)

– Podle struktury • Postupné (v kalkulaci vystupují polotovary) • Průběžné (položka polotovarů je propočtena do členění dle kalkulačního vzorce)

Kalkulace nákladů • Kalkulace ceny – Vycházíme od ceny a zisku (nabídkové řízení)

Metody kalkulace • Metody kalkulace jsou způsoby stanovení jednotlivých složek nákladů na kalkulační jednici • Metody se liší vhodností pro konkrétní podmínky: – Předmět kalkulace – Typ výrobních podmínek – Požadavky na podrobnost a strukturu nákladů

Metody kalkulace • Tradiční metody kalkulace: – Kalkulace dělením • Prostá • Stupňovitá • S poměrovými čísly

– Kalkulace přirážkové – Kalkulace ve sdružené výrobě

• Metody reagující na nárůst podílu nepřímých nákladů: – Kalkulace neúplných nákladů – Kalkulace s přiřazováním nákladů podle dílčích aktivit (Activity Based Costing – ABC)

Metody kalkulace • Prostá kalkulace dělením – Náklady na jednici se zjišťují prostým dělením celkových nákladů období počtem kalkulačních jednic období – Použitelná při omezeném výrobním sortimentu (zpravidla jeden výrobek) – těžba rud, výroba nápojů

Metody kalkulace • Prostá kalkulace dělením – Příklad • • • •

Za měsíc bylo vyrobeno 4 000 tun výrobku Spotřeba materiálu: 340 000 Kč Mzdy výrobních dělníků: 82 000 Kč Režie: 178 000 Kč

– Sestavte kalkulaci nákladů – Vypočítejte vlastní náklady výrobku v objemu 10 tun (jeden nákladní automobil)

Metody kalkulace • Prostá kalkulace dělením – Příklad – Řešení • • • • • •

Náklady na jednu tunu: Přímý materiál: 85 Kč (340 000 / 4 000) Přímé mzdy: 20,50 Kč (82 000 / 4 000) Režijní náklady: 44,50 Kč (178 000 / 4 000) Vlastní náklady: 150 Kč (85 + 20,50 + 44,50) Vlastní náklady na 10 tun jsou 1 500 Kč (150 * 10)

– Nebo: • Vlastní náklady: 150 Kč – (340 000 + 82 000 + 178 000) / 4 000

Metody kalkulace • Stupňovitá kalkulace dělením – Umožňuje oddělit výrobní, správní a prodejní náklady – Uplatní se, když se liší počet vyrobených a prodaných výrobků – Správní a prodejní náklady přiřadíme pouze k prodaným výrobkům (ne ke všem vyrobeným)

Metody kalkulace • Stupňovitá kalkulace dělením – Příklad • Za období se vyrobilo 1 250 kusů výrobků, prodalo se jen 1 050 kusů • Výrobní náklady: 865 000 Kč • Správní a prodejní náklady: 79 500 Kč • Zisková přirážka k úplným vlastním nákladům výrobku: 18 %

– Sestavte kalkulaci nákladů 1 kusu – Stanovte nabídkovou cenu výrobku – Porovnejte výsledek bez rozlišení přiřazení správních a prodejních nákladů k prodaným výrobkům

Metody kalkulace • Stupňovitá kalkulace dělením – Řešení • • • • • •

Náklady na 1 kus: Výrobní náklady: 692 Kč (865 000 / 1 250) Správní a prodejní náklady: 75,71 Kč (79 500 / 1 050) Úplné vlastní náklady: 767,71 Kč (692 + 75,71) Zisková přirážka: 138,19 Kč (767,71 * 0,18) Nabídková cena: 905,90 Kč (767,71 + 138,19)

– Bez rozlišení přiřazení – Úplné vlastní náklady: 755,60 Kč ((865 000 + 79 500) / 1 250) – Nabídková cena: 891,61 Kč (755,6 +755,6 * 0,18)

Metody kalkulace • Kalkulace dělením s poměrovými čísly • Stejným technologickým postupem se vyrábí více druhů produktů • Tyto produkty se liší např. velikostí, hmotností, pracností, jakostí • Rozdíly v nákladech jsou úměrné této veličině • Použijeme buď k výpočtu celkových nákladů výrobků nebo k výpočtu režijních nákladů výrobků (přímé náklady by se kalkulovaly odděleně)

– Postup: • • • •

Na základě zvolené veličiny se stanoví poměrová čísla Objem výroby vyjádříme v poměrových číslech Určíme náklady na poměrovou jednotku Určíme náklady na výrobky

Metody kalkulace • Kalkulace dělením s poměrovými čísly – Příklad • V truhlárně se vyrábí tři výrobky A, B a C. • Výrobní režie společná všem výrobkům je stanovena rozpočtem na 950 000 Kč • Plánovaný objem výroby je: – Výrobek A: 850 kusů – Výrobek B: 500 kusů – Výrobek C: 1 200 kusů

• Hmotnost výrobků je: – Výrobek A: 48 g – Výrobek B: 132 g – Výrobek C: 90 g

• Rozvrhněte výrobní režii na výrobky

Metody kalkulace • Kalkulace dělením s poměrovými čísly – Řešení • Výpočet poměrových čísel – Zvolíme pro výrobek A poměrové číslo 1 – Výrobek B: 2,75 (132 / 48) – Výrobek C: 1,875 (90 / 48)

• Vyjádříme výrobu přepočtem v poměrových číslech – – – –

Výrobek A: 850 (850 * 1) Výrobek B: 1 375 (500 * 2,75) Výrobek C: 2 250 (1 200 * 1,875) Celkem: 4 475 (850 + 1 375 + 2 250)

• Spočteme výrobní režii na jednu poměrovou jednotku – 212,29 Kč (950 000 / 4 475)

Metody kalkulace • Kalkulace dělením s poměrovými čísly – Řešení – dokončení • Spočteme výrobní režii na jeden kus výrobků – Výrobek A: 212,29 Kč (212,29 * 1) – Výrobek B: 583,80 Kč (212,29 * 2,75) – Výrobek C: 398,04 Kč (212,29 * 1,875)

• Zkontrolujeme, že celá výrobní režie byla kalkulována na celé kalkulované množství výrobků – – – –

Výrobek A: 180 446,93 Kč (212,29 * 850) Výrobek B: 291 898,44 Kč (583,80 * 500) Výrobek C: 477 653,63 Kč (398,04 * 1200) Celkem: 950 000 Kč (180 446,93 + 291 898,44 + 477 653,63)

Metody kalkulace • Přirážková kalkulace – Náklady se rozdělí do skupin na přímé a nepřímé. Přímé náklady se propočtou na kalkulační jednici (např. dělením), nepřímé náklady se vypočítají pomocí hodnotově nebo naturálně zvolené rozvrhové základny a přirážky k přímým nákladům – Vhodné pro podniky, kde se vyrábí dva nebo více druhů nákladově různorodých výrobků – Přirážka se může stanovit: • Procentem – poměr nepřímých nákladů k nákladovému druhu zvolenému za základnu (220 % přímých mezd) • Sazbou - poměr nepřímých nákladů k naturální jednotce rozvrhové základny (2,2 Kč na 1 Kč přímých mezd)

Metody kalkulace • Přirážková kalkulace – Příklad • Nepřímé náklady za sledované období byly 950 000 Kč • Odborným posouzením byl jako rozvrhová základna zvolen počet hodin práce výrobních dělníků • Zjistilo se, že počet hodin za sledované období je 3 580 hodin • Stanovte podíl celkového nepřímého nákladu na kalkulační jednici výrobku A, na jehož výrobu se normuje 0,8 hodiny.

Metody kalkulace • Přirážková kalkulace – Řešení • • • • •

Přirážka nepřímých nákladů k přímým (počet hodin): 265,36 Kč (950 000 / 3 580) Nepřímé náklady na kalkulační jednici výrobku A: 212,29 Kč (265,36 * 0,8) Na kalkulační jednici výrobku A připadá 212,29 Kč nepřímých nákladů

Metody kalkulace • Kalkulace ve sdružené výrobě – Zůstatková (odečítací metoda) • Jeden výrobek hlavní, ostatní vedlejší • Od celkových nákladů na všechny výrobky odečteme tržby za všechny vedlejší výrobky a zbydou nám náklady na hlavní výrobek

Metody kalkulace • Kalkulace variabilních nákladů (neúplných nákladů) • Reakce na nárůst podílu nepřímých (fixních) nákladů na celkových nákladech • Pokouší se přiřadit variabilní náklady kalkulovaným výkonům • Rozdíl mezi cenou a variabilními náklady je příspěvek na úhradu fixních nákladů a na tvorbu zisku (resp. při použití přímých nákladů je to hrubé rozpětí) • Tento příspěvek zůstává na kalkulační jednici i při změnách objemu a struktury výroby konstantní (mění se podíl fixních nákladů a zisku v sumě příspěvku)

Metody kalkulace • Kalkulace variabilních nákladů – Příklad • Podařilo se nám vyčíslit jednicové (variabilní) náklady na kalkulační jednici výrobku A (1 litr) – Jednicový materiál: 28 Kč – Jednicové mzdy: 12 Kč – Ostatní jednicové náklady: 5 Kč

• Známe cenu 1 litru výrobku: 150 Kč • Zjistěte příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbě zisku pro výrobek A

– Řešení • Variabilní náklady celkem: 45 Kč (28 + 12 + 5) • Příspěvek: 105 Kč (150 - 45) na 1 litr výrobku A

Metody kalkulace • Kalkulace ABC (Activity Based Costing) – Metoda se snaží transformovat nepřímé náklady na přímé – Jedná se o kalkulaci s přiřazováním nákladů podle základních dílčích aktivit – Postup: • Režijní činnosti se rozdělí na dílčí aktivity • Pro dílčí aktivity se stanoví ukazatele, které odrážejí jak spotřebu jednotlivých aktivit a zároveň jsou sledovatelné u výrob jednotlivých druhů výrobků • Nepřímé náklady se tak rozdělí jednak podle činností a jednak podle výrobků • Dochází tak k transformaci nepřímých nákladů na přímé

Řízení peněžních toků • Finanční manažeři se musí zaměřit nejen na zhodnocování kapitálu, ale z krátkodobého pohledu na zajištění platební schopnosti podniku • To se realizuje prostřednictvím řízení peněžních toků (cash flow) • Peněžní toky zobrazují pohyb, změnu (přírůstky a úbytky) a proměnu peněžních prostředků na ostatní druhy aktiv a naopak v rámci hodnotového řetězce firmy od předvýrobní fáze až po fázi realizace

Řízení peněžních toků • Cash flow představuje pohyb peněžních prostředků (prostředky uložené na účtech a v hotovosti) za určité období v souvislosti s ekonomickou činností podniku – Peněžní příjmy (přírůstky peněz) • • • •

Prodej za hotové Inkaso pohledávek (je nám zaplacena pohledávka) Získání úvěru, půjčky Peněžité vklady majitelů

Řízení peněžních toků – Peněžní výdaje (úbytky peněz) • • • • • •

Platby za faktury Výplaty mezd Nákup strojů Odvody daní Splátky půjček či úvěrů Výplata dividend

Řízení peněžních toků • Důvody rozdílu mezi náklady a peněžními výdaji a výnosy a peněžními příjmy – Rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (nákup dlouhodobého majetku na úvěr, prodej výrobků na fakturu s odloženou splatností apod.) – Časový nesoulad hospodářských operací, které vyvolávají náklady a jejich finančním zachycením (vznik mzdových nákladů a výplata mezd) – Důsledek používání různých účetních metod (způsob odpisování dlouhodobého majetku, způsob oceňování zásob apod.)

Řízení peněžních toků • Příklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow – Za sledované období: • Nakoupili jsme, zaplatili a spotřebovali materiál v hodnotě 4 500 000 Kč • Vznikly mzdové náklady ve výši 2 800 000 Kč, mzdy za poslední měsíc ve výši 200 000 Kč vyplatíme až v následujícím období • Odpisy činily 1 200 000 Kč • Prodali jsme vyrobené výrobky za 10 000 000 Kč, v tomto období odběratelé zaplatili 70 % tržeb (zbytek uhradí v následujícím období) • Daň ve výši 315 000 Kč zaplatíme v následujícím období

– Spočtěte výsledek hospodaření za 1. období a cash flow za první a druhé období (a celkem)

Řízení peněžních toků • Příklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow – Řešení: – Výnosy, náklady, zisk v období 1 (v tis. Kč) • • • • • • •

Tržby: 10 000 Kč Spotřeba materiálu: 4 500 Kč Mzdové náklady: 2 800 Kč Odpisy: 1 200 Kč Zisk (hrubý): 1 500 Kč Daň: 315 Kč Čistý zisk: 1 185 Kč

Řízení peněžních toků • Příklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow – Řešení – pokračování: – Cash flow v období 1 (v tis. Kč) • Příjmy (uhrazené tržby): 7 000 Kč • Výdaje: 7 100 Kč – Zaplacený materiál: 4 500 Kč – Vyplacené mzdy: 2 600 Kč

• Cash flow: - 100 Kč

Řízení peněžních toků • Příklad na rozdíl mezi ziskem a cash flow – Řešení – pokračování: – Cash flow v období 2 (v tis. Kč) • Příjmy (uhrazené tržby): 3 000 Kč • Výdaje: 515 Kč – Vyplacené mzdy: 200 Kč – Zaplacená daň: 315 Kč

• Cash flow: 2 485 Kč

– Závěr: 1. rok záporné cash flow, ale kladný čistý zisk!

Řízení peněžních toků • Cash flow zjišťujeme ve třech oblastech činnosti podniku: – Provoz – hlavní výdělečná činnost podniku (provozní výsledky hospodaření, změny pohledávek, zásob, změny dodavatelských úvěrů apod.) – Investice – změny v dlouhodobém majetku – Finance – použití úvěrů, splátek dluhů, placení dividend, zvýšení či snížení základního kapitálu

Řízení peněžních toků • Sestavení výkazu o cash flow – Přímá metoda • Sledujeme veškeré příjmy a výdaje a rozdíl tvoří cash flow

– Nepřímá metoda • Vychází se z výsledku hospodaření daného období • Odečítáme výnosy, které nebyly současně příjmem (prodej výrobků s odloženou splatností) • Přičítáme náklady, které nebyly současně výdajem (odpisy, tvorba rezerv) • Odečítáme výdaje, které nebyly současně nákladem (předplatné nájemného) • Přičítáme příjmy, které nebyly současně výnosy (přijaté zálohy)

Řízení peněžních toků • Sestavení výkazu o cash flow – Nepřímá metoda • Při výpočtu z rozvahy s údaji pro začátek a konec období: – Každé zvýšení položky aktiv (kromě peněžních prostředků) způsobí úbytek peněz (záporný peněžní tok) – Každé snížení položky aktiv (kromě peněžních prostředků) způsobí přírůstek peněz (kladný peněžní tok) – Každé zvýšení položky pasiv způsobí přírůstek peněz (kladný peněžní tok) – Každé snížení položky pasiv způsobí úbytek peněz (záporný peněžní tok)

• Musí platit: peněžní prostředky na začátku + CF = peněžní prostředky na konci

Řízení peněžních toků • Sestavení výkazu o cash flow – přímá metoda: • Na začátku období měl podnik 1 900 000 Kč peněžních prostředků, v průběhu sledovaného období došlo v podniku k následujícím operacím: – Poskytl zálohu na nákup stroje 270 000; Uhradil faktury za nakoupené zboží 90 000; Nakoupil akcie k obchodování včetně poplatku 154 000; Nakoupil dlouhodobé cenné papíry včetně poplatku 198 000; Úhrada od odběratele za prodané zboží 130 000; Uhradil doplatek za nakupovaný stroj 30 000; Přijal krátkodobý úvěr 300 000; Přijal zálohu na v budoucnosti poskytnuté služby 150 000; Uhradil dodavateli za dodanou výrobní linku 450 000; Inkasoval doplatek od odběratele 30 000; Uhradil zálohu na nákup zboží 120 000; Provedl splátku úvěru 150 000; Uhradil úroky z úvěru 45 000; Prodal dlouhodobé cenné papíry 210 000; Prodal akcie včetně poplatku 190 000; Vyplatil mzdy 107 800; Uhradil SP a ZP 66 500; Uhradil zálohy daně14 700; Přijal hotovost za prodané zboží 150 000; Nakoupil materiálu za hotové 15 000; Vyplatil zálohu na

služební cestu 30 000; Vyplatil doplatek za služební cestu 2 500

Řízení peněžních toků • Sestavení výkazu o cash flow – přímá metoda: – Sestavte přímou metodou výkaz o cash flow – Roztřiďte operace na: • Provozní • Investiční • Finanční

– Zjistěte výši peněžních prostředků na konci období

Modely nákladů, tržeb a zisku • Při modelování vycházíme ze závislosti nákladů, tržeb a zisku na objemu produkce v podniku • Průběh funkcí: – Proporcionální (lineární) - s tímto průběhem budeme v dalších výpočtech pracovat – Podproporcionální – Nadproporcionální – "S křivka"

Modely nákladů, tržeb a zisku • Pro analýzy je třeba pracovat nejen s celkovými náklady (resp. výnosy), ale je třeba zkoumat i: • Průměrné náklady (resp. výnosy) – Celkové náklady (výnosy) vztažené na jednotku produkce (celkové náklady (výnosy) vydělíme objemem produkce)

• Marginální (mezní) náklady (resp. výnosy) – Náklady (výnosy) spojené vždy s poslední jednotkou objemu produkce (spočteme je jako derivaci nákladů (výnosů) podle objemu produkce)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely – Obecně vycházíme z členění nákladů na variabilní a fixní – tyto náklady sečteme • CN = FN + VN

– Pro variabilní náklady použijeme lineární funkci: – Variabilní náklady vyjádříme (při lineárním průběhu) závislé na objemu produkce • VN = v * Q

– Výsledný obecný tvar nákladové funkce: • CN = FN + v * Q

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metody odhadu parametrů nákladového modelu (nákladové funkce): – Klasifikační metoda – Metoda dvou období – Grafická metoda – Statistická metoda (metoda regresní analýzy založená na metodě nejmenších čtverců)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Klasifikační metoda – Zjistíme při známém objemu produkce veškeré náklady, ke kterým při výrobě došlo – Snažíme se kvalifikovaně rozhodnout na základě znalosti způsobu vynaložení nákladů o charakteru každé nákladové položky – jedná se o fixní nebo variabilní náklad? – Sečteme fixní náklady – Sečteme variabilní náklady, vydělíme je objemem produkce – Sestavíme model

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Klasifikační metoda – příklad: • • • • • • • • • •

Při výrobě 100 kusů výrobků vznikly následující náklady: Spotřeba materiálu 5 000 Mzdové náklady výrobních dělníků 350 Platy administrativních pracovníků 150 Odpisy 1 200 Osvětlení a topení 300 Mezioperační doprava 250 Spotřeba elektrické energie výrobního zařízení 200 Reklama 350 Sestavte klasifikační metodou nákladový model

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metoda dvou období – Vychází ze znalosti objemu výroby a celkových nákladů z více období – Vyloučíme případné extrémy a vybereme pouze dvě období – s maximálním a minimálním objemem produkce – Těmito dvěma dvojicemi objemů produkce a celkových nákladů proložíme přímku, jejíž parametry spočítáme (řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých – odečtením jedné rovnice od druhé)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metoda dvou období – příklad: – V únoru byly při objemu výroby 2 800 ks celkové náklady 288 000 Kč – V květnu byly při objemu výroby 3 500 ks celkové náklady 347 500 Kč – Metodou dvou období spočtěte nákladovou funkci – Odhadněte výši nákladů v září, ve kterém očekáváme objem výroby ve výši 3 100 ks

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Grafická metoda – V grafu zobrazíme body odpovídající objemům produkce a celkovým nákladům – Proložíme přímkou dva body – V místě, kde přímka protne svislou osu y, odečteme fixní náklady – Variabilní náklady na jednotku získáme jako směrnici přímky – ze zjištěného úhlu α spočteme tg(α) – výpočet pomocí tg(α) můžeme nahradit výpočtem pomocí odvěsen z pravoúhlého trojúhelníku

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Statistická metoda – V úvahu bere veškerá období a snaží se proložit veškeré body nejlepší přímkou (s nejmenším součtem druhých mocnin odchylek skutečných hodnot a hodnot ležících na přímce) – výpočet pomocí parciálních derivací

Modely nákladů, tržeb a zisku • Modely výnosů • Opět předpokládáme lineární závislost výše tržeb na objemu produkce při jediné výši ceny –T=p*Q – Na rozdíl od nákladových funkcí, funkce výnosů nemá téměř nikdy fixní složku (začíná v počátku souřadné soustavy)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – Takový objem produkce, při kterém se celkové náklady rovnají tržbám • T = CN • p * Q = FN + v * Q • Q = FN / (p - v)

– Můžeme vyjádřit i z funkce zisku, kterou položíme rovnu nule: • • • •

Z = T - CN Z = p * Q - FN - v * Q 0 = (p - v) * Q – FN Q = FN / (p - v)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu • Zisková funkce – Průměrná výše zisku • Funkci zisku vydělíme objemem produkce: • (p - v) - FN / Q

– Marginální (mezní) výše zisku • Funkci zisku derivujeme podle objemu produkce • p-v

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – Takový objem produkce, při kterém je nulový zisk – Do výše bodu zvratu bude podnik ztrátový – Od výše bodu zvratu bude podnik ziskový

• Krátkodobá hranice výše ceny – Cena může být maximálně rovna variabilním nákladům – Další pokles ceny je nepřijatelný

• Dlouhodobá hranice výše ceny – Cena by měla pokrýt celkové náklady a přiměřený zisk

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – příklad: – Určete velikost fixních a variabilních nákladů, když celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč a při výrobě 2 000 kusů jsou 280 000 Kč. – Cena výrobku je 100 Kč – Spočtěte nákladovou funkci a nalezněte bod zvratu

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – postup výpočtu: – Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci: • • • • • • • • • • •

CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odečteme první 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kč Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – pokračování výpočtu: – Spočteme bod zvratu • Funkce tržeb • T = 100 * Q • • • •

A) CN = T 120 000 + 80 * Q = 100 * Q 120 000 = 20 * Q Q = 6 000 ks

• B) Z = 0 • 100 * Q - 120 000 - 80 * Q = 0 • Q = 6 000 ks

Modely nákladů, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – Na základě znalosti funkce nákladů, výnosů (tržeb) a zisku můžeme počítat další příklady: – Objem výroby pro dosažení požadované výše zisku – Minimální výše ceny pro známý objem výroby k dosažení požadované výše zisku – Limit variabilních nebo fixních nákladů k dosažení požadované ceny – Výše zisku, kterou známá výše nákladů, objemu produkce a ceny vygeneruje

Modely nákladů, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – příklad: – Fixní náklady jsou 20 000 Kč, variabilní náklady 50 Kč na jeden kus, cena jednoho výrobku je 100 Kč. • a) Nalezněte bod zvratu. • b) Jaký počet kusů je třeba vyrobit pro vytvoření zisku 40 000 Kč? • c) Zjistili jsme, že maximální objem produkce je 800 ks. Jak musíme zvýšit cenu výrobku, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? • d) Analýzou trhu jsme zjistili, že maximální akceptovatelná cena výrobku je 120 Kč. Jak se musí snížit fixní náklady, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?

Modely nákladů, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – příklad (dokončení): • e) Úsporami jsme schopni snížit fixní náklady na 18 000 Kč. Jak se musí snížit variabilní náklady na jeden kus, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?

• Vždy jsme na základě znalosti 4 parametrů výpočtu schopni pátý dopočítat!

Modely nákladů, tržeb a zisku • Globální modely – Při různorodé produkci vyjadřujeme objem produkce v peněžních jednotkách (v Kč) – V korunách vyjádříme nejen objem produkce, ale i variabilní náklady na 1 Kč produkce – V tom případě se objem produkce v korunách rovná tržbám v korunách • T = CN • Q = FN + h * Q

– Bod zvratu: • Q = FN / (1 - h)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Globální modely – příklad: – Stanovte nákladovou funkci a určete bod zvratu výroby, víte-li, že v únoru byly náklady 50 000 Kč na objem výroby 100 000 Kč, v dubnu byly náklady 48 000 Kč na objem výroby 90 000 Kč.

Podniková ekonomika II/2 Ing. Pavel Mikan 2011/2012

Osnova • Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku – 4. kapitola učebního textu – Modely výnosů, nákladů a tržeb – Konstrukce nákladových funkcí – Analýza bodu zvratu – Aplikace nákladových a výnosových funkcí – Provozní páka

Osnova • Nákupní, prodejní a marketingová činnost – 5. kapitola učebního textu – Nákup – Řízení zásob – Logistika – Prodej a marketing

Osnova • Výroba – 6. kapitola učebního textu – Vymezení výroby – Členění výrob – Produkční funkce – Výrobní kapacita – Produktivita podnikových systémů

• Finanční řízení podniku – 7. kapitola učebního textu – Finanční řízení

Osnova • Finanční řízení podniku – Faktor času a změna hodnoty peněz – Investiční činnost podniku (8. kapitola) • Ekonomická efektivnost investic • Zdroje financování dlouhodobých potřeb podniku

– Krátkodobý finanční management (kapitola 7. 6) – Finanční analýza

• Organizační struktura podniku – 9. kapitola učebního textu – samostudium

Osnova • Příklady z probíraných kapitol – Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku • Nákladové modely – Klasifikační metoda, metoda dvou období, grafická metoda

• Bod zvratu • Globální modely • Volba technologické varianty

– Nákupní, prodejní a marketingová činnost • Řízení zásob – Základní bilanční rovnice – Optimalizační přístup – Harris-Wilsonův vzorec

Osnova • Příklady z probíraných kapitol – Nákupní, prodejní a marketingová činnost • Bostonská matice • Ekonomické hodnocení portfolia výrobků – hrubé rozpětí, příspěvek na úhradu • Cenová elasticita

– Výroba • Výrobní kapacita a měření využití výrobní kapacity

– Finanční řízení • Časová hodnota peněz – úvod do úrokového počtu • Ekonomické hodnocení investic – základní metody

Modely nákladů, tržeb a zisku • Při modelování vycházíme ze závislosti nákladů, tržeb a zisku na objemu produkce v podniku • Průběh funkcí: – Proporcionální (lineární) – s tímto průběhem budeme v dalších výpočtech pracovat – Podproporcionální – Nadproporcionální – "S křivka"

Modely nákladů, tržeb a zisku • Pro analýzy je třeba pracovat nejen s celkovými náklady (resp. výnosy), ale je třeba zkoumat i: • Průměrné náklady (resp. výnosy) – Celkové náklady (výnosy) vztažené na jednotku produkce (celkové náklady (výnosy) vydělíme objemem produkce)

• Marginální (mezní) náklady (resp. výnosy) – Náklady (výnosy) spojené vždy s poslední jednotkou objemu produkce (spočteme je jako derivaci nákladů (výnosů) podle objemu produkce)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely – Obecně vycházíme z členění nákladů na variabilní a fixní – tyto náklady sečteme • CN = FN + VN

– Pro variabilní náklady použijeme lineární funkci: – Variabilní náklady vyjádříme (při lineárním průběhu) závislé na objemu produkce • VN = v * Q

– Výsledný obecný tvar nákladové funkce: • CN = FN + v * Q

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metody odhadu parametrů nákladového modelu (nákladové funkce): – Klasifikační metoda – Metoda dvou období – Grafická metoda – Statistická metoda (metoda regresní analýzy založená na metodě nejmenších čtverců)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Klasifikační metoda – Zjistíme při známém objemu produkce veškeré náklady, ke kterým při výrobě došlo – Snažíme se kvalifikovaně rozhodnout na základě znalosti způsobu vynaložení nákladů o charakteru každé nákladové položky – jedná se o fixní nebo variabilní náklad? – Sečteme fixní náklady – Sečteme variabilní náklady, vydělíme je objemem produkce – Sestavíme model

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Klasifikační metoda – příklad: • • • • • • • • • •

Při výrobě 100 kusů výrobků vznikly následující náklady: Spotřeba materiálu 5 000 Mzdové náklady výrobních dělníků 350 Platy administrativních pracovníků 150 Odpisy 1 200 Osvětlení a topení 300 Mezioperační doprava 250 Spotřeba elektrické energie výrobního zařízení 200 Reklama 350 Sestavte klasifikační metodou nákladový model

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metoda dvou období – Vychází ze znalosti objemu výroby a celkových nákladů z více období – Vyloučíme případné extrémy a vybereme pouze dvě období – s maximálním a minimálním objemem produkce – Těmito dvěma dvojicemi objemů produkce a celkových nákladů proložíme přímku, jejíž parametry spočítáme (řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých – odečtením jedné rovnice od druhé)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Metoda dvou období – příklad: – V únoru byly při objemu výroby 2 800 ks celkové náklady 288 000 Kč – V květnu byly při objemu výroby 3 500 ks celkové náklady 347 500 Kč – Metodou dvou období spočtěte nákladovou funkci – Odhadněte výši nákladů v září, ve kterém očekáváme objem výroby ve výši 3 100 ks

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Grafická metoda – V grafu zobrazíme body odpovídající objemům produkce a celkovým nákladům – Proložíme přímkou dva body – V místě, kde přímka protne svislou osu y, odečteme fixní náklady – Variabilní náklady na jednotku získáme jako směrnici přímky – ze zjištěného úhlu α spočteme tg(α) – výpočet pomocí tg(α) můžeme nahradit výpočtem pomocí odvěsen z pravoúhlého trojúhelníku

Modely nákladů, tržeb a zisku • Nákladové modely • Statistická metoda – V úvahu bere veškerá období a snaží se proložit veškeré body nejlepší přímkou (s nejmenším součtem druhých mocnin odchylek skutečných hodnot a hodnot ležících na přímce) – výpočet pomocí parciálních derivací

Modely nákladů, tržeb a zisku • Modely výnosů • Opět předpokládáme lineární závislost výše tržeb na objemu produkce při jediné výši ceny –T=p*Q – Na rozdíl od nákladových funkcí, funkce výnosů nemá téměř nikdy fixní složku (začíná v počátku souřadné soustavy)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – Takový objem produkce, při kterém se celkové náklady rovnají tržbám • T = CN • p * Q = FN + v * Q • Q = FN / (p - v)

– Můžeme vyjádřit i z funkce zisku, kterou položíme rovnu nule: • • • •

Z = T - CN Z = p * Q - FN - v * Q 0 = (p - v) * Q – FN Q = FN / (p - v)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu • Zisková funkce – Průměrná výše zisku • Funkci zisku vydělíme objemem produkce: • (p - v) - FN / Q

– Marginální (mezní) výše zisku • Funkci zisku derivujeme podle objemu produkce • p-v

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – Takový objem produkce, při kterém je nulový zisk – Do výše bodu zvratu bude podnik ztrátový – Od výše bodu zvratu bude podnik ziskový

• Krátkodobá hranice výše ceny – Cena může maximálně klesnout na úroveň variabilních nákladů – Další pokles ceny je nepřijatelný

• Dlouhodobá hranice výše ceny – Cena by měla pokrýt celkové náklady a přiměřený zisk

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – příklad: – Určete velikost fixních a variabilních nákladů, když celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč a při výrobě 2 000 kusů jsou 280 000 Kč. – Cena výrobku je 100 Kč – Spočtěte nákladovou funkci a nalezněte bod zvratu

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – postup výpočtu: – Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci: • • • • • • • • • • •

CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odečteme první 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kč Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – postup výpočtu: – Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci: • • • • • • • • • • •

CN = FN + v * Q 180 000 = FN + v * 750 280 000 = FN + v * 2 000 Od druhé rovnice odečteme první 100 000 = 1 250 * v v = 80 Kč Výsledek dosadíme do první rovnice 180 000 = FN + 80 * 750 FN = 120 000 Nákladová funkce: CN = 120 000 + 80 * Q

Modely nákladů, tržeb a zisku • Bod zvratu – pokračování výpočtu: – Spočteme bod zvratu • Funkce tržeb • T = 100 * Q • • • •

A) CN = T 120 000 + 80 * Q = 100 * Q 120 000 = 20 * Q Q = 6 000 ks

• B) Z = 0 • 100 * Q - 120 000 - 80 * Q = 0 • Q = 6 000 ks

Modely nákladů, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – Na základě znalosti funkce nákladů, výnosů (tržeb) a zisku můžeme počítat další příklady: – Objem výroby pro dosažení požadované výše zisku – Minimální výše ceny pro známý objem výroby k dosažení požadované výše zisku – Limit variabilních nebo fixních nákladů k dosažení požadované ceny – Výše zisku, kterou známá výše nákladů, objemu produkce a ceny vygeneruje

Modely nákladů, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – příklad: – Fixní náklady jsou 20 000 Kč, variabilní náklady 50 Kč na jeden kus, cena jednoho výrobku je 100 Kč. • a) Nalezněte bod zvratu. • b) Jaký počet kusů je třeba vyrobit pro vytvoření zisku 40 000 Kč? • c) Zjistili jsme, že maximální objem produkce je 800 ks. Jak musíme zvýšit cenu výrobku, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? • d) Analýzou trhu jsme zjistili, že maximální akceptovatelná cena výrobku je 120 Kč. Jak se musí snížit fixní náklady, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?

Modely nákladů, tržeb a zisku • Aplikace bodu zvratu – příklad (dokončení): • e) Úsporami jsme schopni snížit fixní náklady na 18 000 Kč. Jak se musí snížit variabilní náklady na jeden kus, aby bylo požadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo? • f) Variabilní náklady jsme schopni snížit maximálně na 48,50 Kč, jak se sníží zisk podniku?

• Vždy jsme na základě znalosti 4 parametrů výpočtu schopni pátý dopočítat!

Modely nákladů, tržeb a zisku • Globální modely – Při různorodé produkci vyjadřujeme objem produkce v peněžních jednotkách (v Kč) – V korunách vyjádříme nejen objem produkce, ale i variabilní náklady na 1 Kč produkce – V tom případě se objem produkce v korunách rovná tržbám v korunách • T = CN • Q = FN + h * Q

– Bod zvratu: • Q = FN / (1 - h)

Modely nákladů, tržeb a zisku • Globální modely – příklad: – Stanovte nákladovou funkci a určete bod zvratu výroby, víte-li, že v březnu byly náklady 50 000 Kč na objem výroby 100 000 Kč, v září byly náklady 48 000 Kč na objem výroby 90 000 Kč.

Modely nákladů, tržeb a zisku • Aplikace nákladových modelů – volba technologické varianty výroby – Příklad: • Při výrobě výrobku v ceně 20 Kč je možné použít čtyři navzájem se vylučující technologické varianty. • Diskutujte, kdy použijete variantu B (s ohledem na minimální nákladnost, ale současně i "neztrátovost"). – – – –

Varianta A: FN = 100 000 Kč, v: 0,80 Kč na 1 Kč produkce Varianta B: FN = 20 000 Kč, v: 14 Kč na kus Varianta C: FN = 80 000 Kč, v: 0,90 Kč na 1 Kč produkce Varianta D: FN = 40 000 Kč, v: 0,30 Kč na 1 Kč produkce

• Nutno přepočítat variabilní náklady na jednotný rozměr (zpravidla na kus) • Je vhodné začít náčrtem celkových nákladů pro varianty

Modely nákladů, tržeb a zisku • Provozní páka – Závislost zisku na změnách objemu produkce • Z = T – CN • Z = p * Q - FN - v * Q • Z = (p - v) * Q – FN

– Změna zisku bude tím větší čím větší bude příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbě zisku – tedy čím menší budou variabilní náklady na jednotku produkce – Při dvou variantách výroby bude ta varianta, která má větší příspěvek (menší variabilní náklady na kus), více citlivá na změny objemu produkce (má vyšší stupeň provozní páky)

Nákupní, prodejní a marketingová činnost • Nákup – Základní funkce: zajistit efektivní pořízení materiálů (případně zařízení, strojní celky) a služeb pro podnikové výrobní i nevýrobní činnosti

• Nákupní marketing – Zjišťuje potřeby, zkoumá nákupní trhy a další informace potřebné k volbě dodavatelů, k rozhodování o velikosti dodávek zásob, o jejich výši a o potřebných logistických procesech

Nákupní marketingový mix • Souhrn marketingových nástrojů – člení se podle chronologického pořadí aktivit při zajišťování nákupu na: – Informační a komunikační mix • Informace o nakupovaných vstupech a výstupech podniku, o cenách (včetně slev, přirážek, daní, celních sazeb), dodacích podmínkách (např. platebních, logistických), o dřívější spotřebě, zásobách atd. • Výzkum dodavatelů, jejich volba, komunikace s nimi, jejich hodnocení a rozhodnutí o další spolupráci

Nákupní marketingový mix – Výrobkový mix a mix služeb • Posuzování parametrů vstupů (porovnávání se substituty), volby variant získávání vstupů, hodnocení kvality, spolehlivosti, funkčnosti, úspornosti, garance, oprav, ...

– Cenový a kontraktační mix • Rozhodování o nákupních cenách, pružnost cen (platební podmínky, slevy, přirážky), dodací a logistické podmínky, ochota jednat o cenách, ...

– Logistický a dodávkový mix • Způsob dodávky, dodavatelské mezičlánky, velikost dodávek, řešení poruch v dodávkách, náklady s dodávkami spojené, pohyb v rámci podniku (doprava, manipulace, balení, skladování, velikost manipulačních jednotek, poradenství, organizace, ...)

Nákupní marketingový mix • Fáze nákupního marketingového mixu • • • • • • • • • • • •

Identifikace (rozpoznání) potřeby – nákupní impuls Zjištění nezbytnosti potřeby, její charakter a množství Vlastní kupní rozhodnutí Specifikace nakupovaného výrobku nebo služby Nákupní výzkum trhu – podmínek dodávek Volba dodavatele Rozhodnutí a formulace podmínek dodávky Zadání objednávky Logistické aktivity při vstupu dodávky do podniku Kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávek, případné reklamace Finanční úhrada dodávky Hodnocení výkonu dodavatele

– Možné modifikace při nákupu opakovaném, s modifikacemi nebo zcela novém

Řízení zásob • Úkolem řízení zásob je: – Zajistit dostatečnou úroveň zásob pro bezporuchové vyrovnávání časového a množstevního nesouladu výroby a dodávek – zajištění plynulé výroby – Udržování co možná nejnižší úrovně zásob z důvodu vázání kapitálu

• Druhy zásob – Běžná (obratová) – pořizuje se najednou, čerpá se zpravidla v dávkách – Pojistná – k eliminaci výkyvů na straně vstupu (dodavatelé) a výstupu (požadavky výroby)

Řízení zásob • Základní bilanční rovnice – Zjišťujeme potřebnou výši dodávek na následující období – Zdroje se musí rovnat potřebám – Zdroje: Zásoba na začátku období (Zp) a dodávky za období (D) – Potřeba: Spotřeba za období (M) a zásoba na konci období (Zk) • Zp + D = M + Zk • D = M + Zk - Zp

Řízení zásob • Základní bilanční rovnice – příklad: – V následujícím roce očekáváme výrobu 540 000 ks výrobků, na jeden výrobek se spotřebuje 20 kg suroviny s cenou 10 000 Kč za tunu. K 1. 7. (datu sestavování plánu dodávek) je zásoba 1 200 tun. Předpokládaná spotřeba do konce roku je 5 100 tun, dodávky do konce roku 4 800 tun. Minimální výše zásoby je 1 350 tun. – Spočítejte potřebnou výši dodávek v příštím roce v kg i v Kč.

Řízení zásob • Optimalizační přístup v řízení zásob – Cílem je minimalizovat celkové náklady spojené s pořízením a udržováním zásob – Náklady členíme na: • Náklady na dodávku – stejná výše pro každou dodávku (zahrnují přípravu dodávky, komunikaci, průzkum trhu, přejímku, kontrolu, fakturaci apod.) • Náklady na skladování a udržování zásob (zahrnují náklady vázanosti prostředků, náklady spojené s provozem skladů, evidencí, pojištěním, ostrahou, náklady spojené s rizikem poškození, znehodnocení či ztráty použitelnosti)

Řízení zásob • Optimalizační přístup v řízení zásob – Pro výpočet využijeme z bilanční rovnice zásob potřebnou výši dodávek D – Známe náklady spojené s jednou dodávkou ND – Známe skladovací náklady jednotky zásob NS – Odvození Harris-Wilsonova vzorce

Řízení zásob • Optimalizační přístup v řízení zásob – příklad: – Roční spotřeba materiálu je 130 t, roční náklady na skladování jedné tuny materiálu jsou 5 000 Kč, náklady spojené s jednou dodávkou materiálu jsou 10 000 Kč. Dodavatel nabízí dodat požadované množství materiálu v jedné, čtyřech, osmi nebo dvanácti dodávkách. – Jakou četnost dodávek vyberete? Jaká bude výše jedné dodávky? – Spočtěte optimální velikost dodávky, četnost dodávek a velikost jedné dodávky!

Řízení zásob • Just In Time (JIT) • Spolupráce s dodavateli vedoucí k: – Přísné kontrole kvality – Pravidelným a spolehlivým dodávkám – Blízkosti výroby – Spolehlivé komunikaci – Předávání operativních informací o průběhu výroby (propojení informačních systémů) – Těsné spolupráci dodavatele a odběratele

• Může vést k podstatnému snížení výše zásob a podmínkou realizace je spolehlivost dodavatele!

Řízení zásob • Metoda ABC – Vychází z tzv. Paretova pravidla (80/20) – Roztřídíme spotřebovávané materiály do tří skupin: • Skupina A: 5 - 15 % druhů zásob, které mají ale 60 - 80% podíl na celkové spotřebě • Skupina B: 15 - 25 % druhů zásob, které mají 15 - 25% podíl na celkové spotřebě • Skupina C: 60 - 80 % druhů zásob, které mají 5 - 15% podíl na celkové spotřebě

– Ke každé skupině zásob přistupujeme diferencovaně, největší pozornost věnujeme skupině A

Logistika • Řeší organizaci a řízení rozmísťování (tj. pohyby, transportní procesy) včetně souvisejících informací • Komplexně a integrálně řídí veškerý materiálový tok podnikem, včetně toků od dodavatelů a k odběratelům a příslušných toků informací – Zahrnuje dopravu, překládku a manipulaci, skladování, balení, vychystávání, distribuci na místa potřeby, přípravu, úpravu a kompletaci dodávaného materiálu, zajišťování příslušných informací včetně evidence a kontroly

Prodej a marketing • Prodejní činnost zjišťuje potřeby na trzích produkce a prodejem produktů a služeb podniku je uspokojuje • Zahrnuje výzkum trhu, komunikaci se zákazníky včetně působení na ně za účelem podpory prodeje, logistiku prodeje, tvorbu cen a další. • Marketing úzce souvisí s marketingovou koncepcí řízení – takovou filosofií podnikatelského myšlení, která důsledně respektuje potřeby zákazníka a jejich uspokojení

Prodej a marketing • Marketingové řízení – tři základní fáze: – Plánování • • • •

Marketingová situační analýza Stanovení marketingových cílů Formulace marketingových strategií Sestavení marketingového plánu

– Realizace • Vytvoření marketingové organizace • Realizace plánu

– Kontrola • Měření výsledků a porovnávání s plánem • Hodnocení a analýza zjištěných skutečností

Prodej a marketing • Marketingový mix – Jedná se o marketingové nástroje ovlivňující kupní rozhodování (za autora pojmu marketingový mix je považován Neil H. Borden, profesor na Harvard Business School) – Vzájemně provázané prvky – 4P (autorství „4P“ je připisováno E. Jerome Mc Carthymu z Minesota State University) : • • • •

Výrobek (Product) Cena (Price) Distribuce (Place) Komunikace (Promotion)

Prodej a marketing • Výrobek – Pojetí komplexního výrobku – zákazník vnímá nejen základní funkci výrobku, ale i jeho další atributy (značka, servis, obal, prestiž, ...)

• Výrobkový mix – sortiment výrobků, které podnik nabízí na trhu – Je sestaven a upravován v zájmu plnění podnikových cílů – Nástrojem k posouzení a řízení sortimentu výrobků je výrobková analýza

Prodej a marketing • Výrobková analýza – Marketingové metody – výrobkové portfolio matice – Bostonská matice • Hodnotí výrobky podle kritéria podílu na trhu (relativní tržní podíl) a tempa růstu trhu a zakresluje do grafu v závislosti na objemu výroby • Hvězdy – vysoký podíl na trhu i vysoké tempo růstu trhu • Dojné krávy – vysoký podíl na trhu, ale nízké tempo růstu trhu • Otazníky – vysoké tempo růstu trhu, ale nízký podíl na trhu • Hladoví psi – nízké tempo růstu trhu i nízký podíl na trhu

Prodej a marketing • Výrobková analýza – příklad: – Podnik vyrábí tři výrobky. Načrtněte a slovně popište pozici těchto výrobků na trhu, znáte-li následující údaje: – Výrobek 1: Tržby 800 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 2 000 000 Kč, Míra růstu trhu 10 % – Výrobek 2: Tržby 500 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 300 000 Kč, Míra růstu trhu 7 % – Výrobek 3: Tržby 200 000 Kč, Tržby největšího konkurenta 190 000 Kč, Míra růstu trhu 3 % – Průměrný růst trhu v odvětví byl 5 %.

Prodej a marketing • Výrobková analýza • Hodnocení ekonomického přínosu výrobků pro podnik – Počítáme buď z kalkulace úplných nákladů rentabilitu výrobku jako zisk / cena – Nebo z kalkulace neúplných nákladů hrubé rozpětí / cena (případně příspěvek na úhradu / cena)

Prodej a marketing • Výrobková analýza – příklad: – Podnik vyrábí tři výrobky. Na základě rentability posuďte výhodnost jednotlivých výrobků: – Výrobek 1: Tržby 800 000 Kč, Objem výroby 10 000 ks, Celkové náklady 50 Kč, Přímé náklady 35 Kč – Výrobek 2: Tržby 500 000 Kč, Objem výroby 25 000 ks, Celkové náklady 17 Kč, Přímé náklady 10 Kč – Výrobek 3: Tržby 200 000 Kč, Objem výroby 40 000 ks, Celkové náklady 4 Kč, Přímé náklady 2 Kč

Prodej a marketing • Cena – Představuje množství peněz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu – Pro zákazníka znamená hodnotu, kterou mu vlastnictví a užívání produktu přináší – Základní principy tvorby cen: • Podle nákladů • Podle poptávky • Podle konkurence

– Dopady změn cen na tržby podniku mohou ukazovat ukazatele cenové elasticity poptávky

Prodej a marketing • Cena – příklad: – Snížení ceny výrobku z 150 Kč za kus na 140 Kč za kus vedlo ke zvýšení poptávaného množství z 8 000 kusů na 8 100 kusů. – Spočtěte hodnotu cenové elasticity poptávky (případně, znáte-li z ekonomie, koeficient cenové elasticity poptávky) – Spočtěte změnu objemu tržeb – Zhodnoťte výhodnost změny ceny pro podnik

Prodej a marketing • Distribuce • Zboží je na trh umísťováno distribuční cestou • Typy distribuční cesty – Přímá – Nepřímá – zde mezi výrobce a zákazníka vstupují mezičlánky • Prostředníci (produkty si kupují) • Zprostředkovatelé (pouze napomáhají cestě výrobku k zákazníkovi)

Prodej a marketing • Komunikace – Marketingová komunikace zahrnuje záměrné a cílené vytváření a používání informací k působení na spotřebitele (k ovlivňování jeho kupního chování) – Složky marketingové komunikace: • Reklama – neosobní komunikace se zákazníkem prostřednictvím médií • Podpora prodeje – časově omezený program s cílem okamžitého nárůstu prodejů zaměřený nejen na zákazníka, ale i na prodejce • Osobní prodej – přímá osobní komunikace se zákazníkem

Prodej a marketing • Komunikace – Složky marketingové komunikace: • Public relations – vytváření kladné představy o podniku v povědomí zákazníků • Přímý marketing – přímý, ale ne osobní kontakt se spotřebitelem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping, ...)

Výroba • V nejširším smyslu se výrobou rozumí každá hodnototvorná činnost, jejímiž výsledky jsou hmotné nebo nehmotné výstupy • Výroba je soubor cílevědomých činností, při nichž vzájemným působením výrobních faktorů dochází k přeměně vstupních prvků na produkci • Výrobní systém je soubor všech prvků a vztahů mezi nimi, s jejichž pomocí se uskutečňuje výroba

Výroba • Členění výroby • Podle charakteru technologického procesu – Chemicko-technologické – Biologické – Biochemické – Mechanicko-technologické

• Podle standardizovanosti (diferencovanosti produktů a vyráběného množství) – Hromadná výroba – Sériová výroba – Kusová výroba

Výroba • Členění výroby • Členění samotné výroby na: – Hlavní výroba – Vedlejší výroba – Doplňková výroba – Přidružená výroba

• Vedle základních procesů probíhají v podniku pomocné a obslužné procesy

Výroba • Produkční funkce – Vyjadřuje vztah mezi vstupem a výstupem podniku – Forma modelu, kterým je funkce vyjadřující vztah mezi rozsahem vstupu (výrobních faktorů) a výstupem (produkcí) – Tvar produkční funkce je ovlivněn tím, zda a jak se produktivita vstupů mění v závislosti na velikosti objemu výroby – Produkční funkce ovlivňuje charakter nákladové funkce (mají opačný charakter progresivní x degresivní)

Výroba • Výrobní kapacita – Je maximální objem produkce za období, který může vyrobit určitá výrobní jednotka efektivním využíváním výrobních faktorů a časového fondu – Výrobní kapacita (Qp) je určena: • Výkonností výrobního zařízení (kapacitním výkonem vp) rozumíme maximální dosažitelné množství produkce za jednotku času za obvyklých provozních podmínek • Využitelným časovým fondem (Tp) – od kalendářního časového fondu odečteme nepracovní dny (tzv. nominální časový fond) a plánované prostoje • Spočte se jako součin výkonnosti a využitelného časového fondu: Qp = vp * Tp

Výroba • Využití výrobní kapacity – Skutečně dosažené výsledky dělíme plánovanými (normovanými, maximálně dosažitelnými) – Vždy menší než jedna – Celkové (integrální) využití výrobní kapacity • kc = Qs / Qp

– Výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity • ki = vs / vp

– Časové (extenzivní) využití výrobní kapacity • ke = Ts / Tp

– Vztah mezi jednotlivými koeficienty • kc = ki * ke

Výroba • Využití výrobní kapacity – příklad – Výroba má probíhat 60 dní ve dvou směnách po osmi hodinách, prostoje se plánují na 2 % z času. Opracování jednoho výrobku trvá dvacet minut. Celkové využití výrobní kapacity je 95 % při extenzivním využití 97 %. • • • • • • •

a) Jaký je využitelný časový fond? b) Jaká je výrobní kapacita výrobního zařízení? c) Kolik bylo skutečně vyrobeno výrobků? d) Kolik bylo skutečně odpracováno hodin? e) Jaký byl plánovaný hodinový výkon? f) Jaký byl skutečný hodinový výkon? g) Jaká je skutečná doba opracování jednoho kusu?

Výroba • Produktivita podnikových systémů – Produktivita je účinnost využívání výrobních faktorů (vstupů) ve výrobě vyjádřená poměrem: • (výrobní) výstup / (výrobní) vstup

– Měří se ve výrobě za určitý časový interval – Můžeme měřit produktivitu celkovou (za souhrn vstupů) nebo parciální (za jeden druh vstupu) – nejdůležitější parciální produktivitou měřenou v podnicích je produktivita práce

Výroba • Produktivita podnikových systémů – Produktivitu práce měříme pomocí: • Přidaná hodnota / pracovníci • Čistá produkce / pracovníci

– Kde: • Přidaná hodnota = výnosy za produkci po odečtení nákladů za veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie a služby • Čistá produkce = přidaná hodnota bez odpisů • Pracovníci = počet pracovníků nebo počet odpracovaných hodin nebo osobní náklady

Podnikové finance a finanční řízení • Finanční strategie představuje páteř finančního řízení • Finanční řízení – veškeré činnosti spojené s efektivním financováním podnikatelských aktivit firmy směřujících k naplnění firemní strategie a základních cílů firmy – Strategický finanční management – 5 a více let – Dlouhodobý finanční management – jeden rok až pět let – Krátkodobý finanční management – do jednoho roku

Finanční řízení • Základní úkol finančního managementu: – Zajištění kapitálu a koordinace peněžních toků s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu při zachování platební schopnosti podniku – Náplň práce finančního manažera: • • • • • •

Zvyšování hodnoty podniku pro vlastníky Snižování rizika peněžních toků podniku Příprava a zpracování finančních analýz Finanční plánování Řízení pracovního kapitálu Řízení hotovosti

Faktor času • Časová hodnota peněz – pravidla: – Koruna dnes má větší hodnotu než koruna zítra (z důvodu možnosti investice) – Čím dříve inkasujeme peníze, tím dříve je můžeme investovat a realizovat zisk (např. v podobě úroku)

• Jednoduché úročení – není zhodnocován připsaný úrok – FV = SH * (1 + i * t), – kde t je počet období případně poměrná část roku – Příklad: • Jak velkou částku zaplatíme za úvěr ve výši 300 000 Kč na 6 měsíců s roční úrokovou mírou 13 %?

Faktor času • Časová hodnota peněz • Složené úročení – Jsou úročeny i připsané úroky – Úrok peníze směrem do budoucna zhodnocuje pomocí úročitele (dostaneme budoucí hodnotu peněz) • Budoucí hodnota = současná hodnota * (1 + i)n

– Pro porovnání budoucí hodnoty s částkou v přítomnosti musíme spočítat současnou hodnotu peněz pomocí odúročitele • Současná hodnota = budoucí hodnota / (1 + i)n

Faktor času • Časová hodnota peněz – příklad: • Jak velkou částku představuje za 5 let dnešní vklad 500 Kč při úrokové míře 6 % ročně? • Jak velkou částku musíme dnes vložit na účet s 8% úrokovou mírou, aby na něm za 8 let bylo 50 000 Kč?

Faktor času • Časová hodnota peněz • Anuita – Série pravidelných plateb ve stejné výši za určité období • Anuita polhůtní (typická pro úvěr) • Anuita předlhůtní (typická pro investování)

– Liší se výpočet pro celkovou částku na počátku prvního roku (úvěr) a pro celkovou částku na konci posledního roku (pravidelné investování)

• Perpetuita – Série pravidelných plateb ve stejné výši za nekonečné období (polhůtní nebo předlhůtní)

Faktor času • Příklady (pro zájemce) – Na účet úročený 6 % ročně pravidelně vždy na konci roku složíme 9 000 Kč po dobu 9 let. Kolik bude na konci devátého roku uspořeno? – Jak velkou částku musíte pravidelně vždy na konci roku skládat na účet úročený 5 % ročně, chcete-li za 8 let uspořit 100 000 Kč? – Chcete vyplácet po dobu 15 let vždy na konci roku částku 20 000 Kč. Jakou částku musíte složit nyní, abyste toho při roční úrokové míře 9 % dosáhli?

Faktor času • Příklady (pro zájemce) – Chcete si půjčit 95 000 Kč na 5 let a banka Vám je půjčí s roční úrokovou mírou 18 %. Jak velkou pravidelnou roční splátkou dluh splatíte? – Jaká je současná hodnota věčné obligace s vypláceným výnosem 100 Kč ročně pokud je naše požadovaná výnosnost investice 8 %?

Riziko • Riziko vyjadřuje stupeň nejistoty spojený s očekávaným výsledkem • Systematické riziko – Podnikem neovlivnitelné, společné pro celou ekonomiku – měří se pomocí koeficientu β

• Specifické riziko – Podnik ho může alespoň částečně minimalizovat – Diverzifikace – nástroj minimalizace rizika

• Očekávaná výnosnost rizikové investice – Výnosnost státních dluhopisů + prémie za riziko • Prémie za riziko = tržní prémie za riziko * koeficient β

Ekonomická efektivnost investic • Investicí chápeme jako cílevědomou kapitalizaci finančního výdaje realizovanou prostřednictvím konkrétního aktiva, které přináší zhodnocení peněz spojených s jeho pořízením • Jakýkoli peněžní výdaj, který není určený k okamžité spotřebě, nýbrž je učiněn s cílem dosáhnout zhodnocení vynaložených prostředků v budoucnosti

Ekonomická efektivnost investic • Druhy investic: – Hmotné – stroje, technologické zařízení, budovy – Nehmotné – know-how, licence, software – Finanční – nákup cenných papírů, vklady do jiných společností a dlouhodobé půjčky

• Způsob realizace investice: – Pořízené koupí na klíč – Realizované investiční výstavbou • Externím dodavatelem nebo ve vlastní režii

• Při hodnocení investic posuzujeme – výnosnost, likviditu, rizikovost

Ekonomická efektivnost investic • Výpočet efektivnosti – vstupy – Kapitálové výdaje na investici – Příjmy z investice – Pro hodnocení používáme cash flow plynoucí z investice – kladné nebo záporné • Konvenční peněžní toky – po záporných peněžních tocích (vlastní investiční výdaj) následují kladné peněžní toky (příjmy z investice) • Nekonvenční peněžní toky – kladné a záporné peněžní toky se střídají (více než jednou)

Ekonomická efektivnost investic • Postup hodnocení investic – Určení kapitálových výdajů – Určení ceny kapitálu a diskontní sazby – Stanovení nominálních a diskontovaných příjmů z investice – Výpočet souhrnných ukazatelů, jejich zhodnocení

Ekonomická efektivnost investic • Určení kapitálových výdajů – Výdaje na pořízení odepisovaného dlouhodobého majetku – Výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, který se neodepisuje – Výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku – Náklady na jednorázovou potřebu zvýšení oběžného majetku

• Kapitálový výdaj může být vynaložen jednorázově, nebo může být rozložen do více období (časová hodnota peněz!)

Ekonomická efektivnost investic • Určení ceny kapitálu a diskontní sazby – Je-li pro financování investice použito pouze úvěru, je cenou kapitálu úrok z úvěru – Skutečným nákladem na cizí kapitál je zdaněná úroková míra: i * (1 - t) – Je-li pro financování investice použito pouze vlastního kapitálu, je cenou kapitálu požadovaný výnos z vlastního kapitálu – Při kombinovaném financování použijeme průměrné náklady na kapitál (WACC): • WACC = WD * rD * (1 - t) + WE * rE

Ekonomická efektivnost investic • Stanovení nominálních příjmů z investice – CF z investice spočteme jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, které plynou z investice za dobu její předpokládané životnosti zvlášť pro jednotlivé roky

• Stanovení diskontovaných příjmů z investice – CF plynoucí z investice v jednotlivých letech odúročíme na úroveň období, ve kterém investici uvádíme do provozu

Ekonomická efektivnost investic • Výpočet ukazatelů efektivnosti investic – výběr z metod • Statické metody – Doba návratnosti investice – Průměrný roční výnos – Průměrná doba návratnosti – Průměrná procentní výnosnost

Ekonomická efektivnost investic • Výpočet ukazatelů efektivnosti investic – výběr z metod • Dynamické metody – Čistá současná hodnota – Vnitřní výnosové procento – Index ziskovosti – Diskontovaná doba návratnosti

Ekonomická efektivnost investic • Prostá doba návratnosti investice – Stanovení období (roku), ve kterém příjmy plynoucí z investice převýší výdaje na investici PP

K = ∑ CFn n =1

– Kde: • • • •

K je kapitálový výdaj PP – prostá doba návratnosti (Payback Period) CFn - cash flow v jednotlivých letech n – jednotlivé roky životnosti investice

– PDN by měla být kratší než polovina doby životnosti investice

Ekonomická efektivnost investic • Příklad – Mějme čtyři investice s životností 4 roky. O každé známe investiční výdaj a cash flow plynoucí v jednotlivých letech životnosti investice: • Investice A: Investiční výdaj 100 000 Kč, cash flow v jednotlivých letech od prvního 30 000 Kč, 40 000 Kč, 50 000 Kč a 60 000 Kč • Investice B: Investiční výdaj 300 000 Kč, cash flow v jednotlivých letech od prvního 180 000 Kč, 150 000 Kč, 120 000 Kč, 90 000 Kč • Investice C: Investiční výdaj 1 500 000 Kč, cash flow ve všech 4 letech stejné 700 000 Kč • Investice D: Investiční výdaj 3 000 000 Kč, cash flow v jednotlivých letech od prvního 300 000 Kč, 1 200 000 Kč, 400 000 Kč a 1 000 000 Kč. • WACC podniku jsme spočítali na 14 %.

– Spočtěte prostou dobu návratnosti (Payback Period) jednotlivých investic

Ekonomická efektivnost investic • Doba návratnosti z diskontovaných CF – Stanovení období (roku), po kterém diskontované příjmy plynoucí z investice převýší výdaje na PPd investici CF

K =∑

– Kde: • • • •

n

n ( 1 + i ) n =1

K je kapitálový výdaj PPd – diskontovaná doba návratnosti CFn - cash flow v jednotlivých letech n – jednotlivé roky životnosti investice

– PPd by měla být kratší než doba životnosti investice

Ekonomická efektivnost investic • Doba návratnosti z diskontovaných CF • Příklad – Pro zadání uvedené dříve zjistěte, ve kterém roce pro jednotlivé investiční varianty dojde ke splacení investičního výdaje z diskontovaných CF

Ekonomická efektivnost investic • Čistá současná hodnota N

CFn ČSH = ∑ −K n n =1 (1 + i ) – Kde: • • • • • •

ČSH je čistá současná hodnota K je kapitálový výdaj CFn – cash flow v jednotlivých letech i – úroková míra (diskontní sazba, zpravidla WACC) n – jednotlivé roky životnosti investice N – doba životnosti investice

– Čistá současná hodnota by měla být větší než nula

Ekonomická efektivnost investic • Čistá současná hodnota • Příklad – Pro zadání uvedené dříve zjistěte výši čisté současné hodnoty pro jednotlivé varianty investic

Ekonomická efektivnost investic • Index ziskovosti (index čisté současné hodnoty) N

CFn ∑ n n =1 (1 + i ) PI = K – Kde: • • • • • •

PI je index ziskovosti (index čisté současné hodnoty) K je kapitálový výdaj CFn – cash flow v jednotlivých letech i – úroková míra n – jednotlivé roky životnosti investice N – doba životnosti investice

– Index ziskovosti by měl být větší než 1

Ekonomická efektivnost investic • Vnitřní výnosové procento (IRR) – Hledáme takovou úrokovou míru i, pro kterou platí: N

CFn K =∑ n ( 1 + IRR ) n =1 – Kde: • • • • •

K je kapitálový výdaj CFn - cash flow v jednotlivých letech IRR – vnitřní výnosové procento (úroková míra) n – jednotlivé roky životnosti investice N – doba životnosti investice

– Hledáme úrokovou míru, pro kterou se součet diskontovaných CF rovná kapitálovému výdaji

Ekonomická efektivnost investic • Vnitřní výnosové procento (IRR) – Výhodnější je ta investiční varianta, která má vyšší vnitřní výnosové procento, to by mělo být vyšší než WACC – Způsob výpočtu • • • •

Tabulkové kalkulátory – finanční funkce, hledání řešení Specializované business kalkulátory Metoda pokusů a omylů Přibližný výpočet lineární interpolací

• Příklad – Pro zadání uvedené dříve se pokuste zjistit vnitřní výnosové procento (Excel nebo lineární interpolace)

Zdroje financování dlouhodobých potřeb • Vlastní zdroje – Odpisy – Nerozdělený zisk – Tržby z prodeje dlouhodobého majetku – Nově vydané akcie

• Cizí zdroje – Investiční úvěr – Emise dlouhodobých obligací – Leasing

Zdroje financování dlouhodobých potřeb • Cizí kapitál použijeme, dokud platí: – EBIT / C * (1 - t) > rd * (1 - t)

Krátkodobý finanční management • Základním úkolem krátkodobého finančního managementu je řízení pracovního kapitálu (oběžného majetku) • Nutno stanovit optimální výši – Zásob – Pohledávek – Finančního majetku

• Trvale vázaný oběžný majetek

Krátkodobý finanční management • Čistý pracovní kapitál – ČPK = Oběžná aktiva – krátkodobá pasiva – Pomocí ukazatele můžeme zjistit způsob krytí trvale vázané části oběžných aktiv – Je to ta část oběžných aktiv, která je kryta z dlouhodobých zdrojů – Výši ČPK ovlivňuje: • Optimalizovaný objem zásob materiálů, rozpracované výroby a hotových výrobků • Obchodní deficit – rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a dobou splatnosti závazků

Krátkodobý finanční management • Kapitálová potřeba v oblasti oběžného majetku • Lze spočítat délku obratového cyklu peněz • OC = Doba obratu zásob + doba obratu pohledávek doba obratu závazků – Doba obratu = průměrný stav počítané položky / denní tržby

• Jedná se o dobu vázanosti kapitálu v oběžném majetku

– Na základě obratového cyklu peněz můžeme stanovit potřebnou výši ČPK – kapitálovou potřebu v oblasti oběžného majetku • ČPK = OC * průměrné denní výdaje na oběžný majetek

– Pro podnik je nezbytné, aby měl v každém okamžiku dostatek finančních prostředků (ale i přebytek může mít za následek nehospodárnost)

Krátkodobý finanční management • Krátkodobé finanční zdroje – Dodavatelský úvěr – Zálohy od odběratelů – Předčasné inkaso pohledávek – Eskont směnky – Běžné úvěry – Kontokorentní úvěry – Postoupení pohledávky – Faktoring a forfaiting – Nesplacené závazky do doby splatnosti

Krátkodobý finanční management • Krátkodobý finanční plán – Kalkulace nákladů a zisku – Predikce tržeb a plánování inkasa – Identifikace příjmů a výdajů za jednotlivé oblasti – Sestavení výkazu o peněžních tocích – Zjištění potřeby, resp. přebytku finančních zdrojů – Přezkoumání plánu peněžních toků z hlediska zásad financování

Měření firemní výkonnosti • Finanční analýza • Úkolem finanční analýzy je pomocí vlastních nástrojů – diagnostikovat finanční kondici firmy, – identifikovat odchylky od požadovaných parametrů, – analyzovat příčiny jejich vzniku – definovat konkrétní opatření k dosažení strategických cílů firmy

• Používá ukazatele – věcně, v čase a prostoru statisticky měřitelné veličiny a indikátory

Měření firemní výkonnosti • Informační zdroje finanční analýzy – Rozvaha – Výkaz zisku a ztráty – Výkaz o peněžních tocích – + další informační zdroje podniku (např. příloha účetní závěrky)

Měření firemní výkonnosti • Elementární nástroje finanční analýzy – Horizontální a vertikální analýza extenzivních ukazatelů (zejména z rozvahy a výkazu zisku a ztráty) – Analýza fondů finančních prostředků (tzv. rozdílové ukazatele) – Analýza poměrových ukazatelů – Analýza soustav ukazatelů – Bankrotní a bonitní modely – Hodnotové ukazatele

Měření firemní výkonnosti • Horizontální analýza – Zjišťujeme vývoj ukazatelů v čase – Používáme: • Absolutní změnu • Relativní (procentuální) změnu

• Příklad – Z dostupných výkazů spočítejte absolutní a relativní změnu • aktiv celkem • Tržeb za prodané zboží • Hospodářského výsledku běžného účetního období

Měření firemní výkonnosti • Vertikální analýza – Zjišťujeme podíl jednotlivých složek na celku (např. konkrétní položky aktiv na celkovém součtu aktiv) – sledujeme změnu struktury výkazu • Rozvaha – celkem je celkový součet aktiv, pasiv • Výkaz zisku a ztráty – celkem je zpravidla součet tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a tržeb za zboží

• Příklad – Spočítejte podíl dlouhodobého majetku a oběžných aktiv na bilanční sumě v jednotlivých letech – Spočítejte podíl výkonů a osobních nákladů na tržbách

Měření firemní výkonnosti • Analýza fondů finančních prostředků – Zjišťujeme, zda má firma takový zpeněžitelný majetek, který převyšuje splatné závazky – zjišťujeme likviditu firmy – Čisté pohotové peněžní prostředky (ČPP) • ČPP = Pohotové peněžní prostředky - Okamžitě splatné závazky

– Čisté peněžně-pohledávkové prostředky (ČPM) • ČPM = Oběžná aktiva - Zásoby - Nedobytné pohledávky Krátkodobá pasiva

– Čistý pracovní kapitál (ČPK) • ČPK = Oběžná aktiva - Krátkodobé cizí zdroje

Měření firemní výkonnosti • Příklad – Ze zadaných výkazů spočítejte čistý pracovní kapitál v jednotlivých letech

Měření firemní výkonnosti • Poměrové ukazatele – Tradičně je členíme do pěti skupin: • Ukazatele rentability – měří výdělečnou schopnost podniku (míru zhodnocení kapitálu nebo jiných veličin) • Ukazatele aktivity – měří intenzitu využívání majetku (aktiv) • Ukazatele likvidity – porovnávají oběžná aktiva a jejich části s krátkodobými závazky – schopnost hradit dluhy • Ukazatele zadluženosti – poměřují vlastní a cizí zdroje a schopnost splácet cizí zdroje • Ukazatele kapitálového trhu – vhodné pro investory, berou v úvahu ocenění akcií firmy na kapitálových trzích

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele rentability – Druhy zisku • • • • •

EBITDA – zisk před úroky, odpisy a zdaněním EBIT – zisk před úroky a zdaněním EBT – zisk před zdaněním EAT – zisk po zdanění (čistý zisk) NOPAT – zisk po zdanění plus úroky (čistý provozní zisk po zdanění) • Nerozdělený zisk – zůstává v podniku (zadržený zisk) • Ekonomický zisk – počítá se s ekonomickými náklady

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele rentability – Jednotlivé ukazatele (vybrány nejčastěji používané) – Rentabilita aktiv (někdy též produkční síla aktiv) • ROA = EBIT / Aktiva

– Rentabilita investovaného kapitálu • ROCE = EBIT / (Aktiva celkem - Krátkodobá pasiva) • Měří se výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu

– Rentabilita vlastního kapitálu • ROE = EAT / Vlastní kapitál • Vyjadřuje zhodnocení vlastního kapitálu

– Rentabilita tržeb • ROS = EAT / Tržby nebo ROS = EBIT / Tržby

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele rentability – Příklad • Spočítejte ROA a ROE pro jednotlivé roky ze zadaných výkazů

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele rentability – Du Pont rozklad ROE • Rentabilita tržeb (EAT / Tržby) • Obrat aktiv (Tržby / Aktiva) • Finanční páka (Aktiva / Vlastní kapitál)

– Jednotlivé dílčí ukazatele vynásobíme – Tři páky zvyšování rentability vlastního kapitálu

• Příklad – Spočítejte Du Pont rozklad ROE pro všechny roky

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele aktivity – Zjišťujeme počet obrátek konkrétního aktiva za časové období (nejčastěji rok) nebo dobu obratu konkrétního aktiva ve dnech – Příklad celkových aktiv • Obrat celkových aktiv = Tržby / Aktiva celkem • Doba obratu aktiv = Aktiva / (Tržby / 365) • Doba obratu aktiv = 365 / Obrat aktiv

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele aktivity – Zjišťujeme nejčastěji pro pohledávky, dlouhodobý majetek, krátkodobé závazky – Obratový cyklus peněz • Doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba obratu závazků

– Vynásobena průměrnými denními náklady spočteme potřebnou výši čistého pracovního kapitálu

• Příklad – Ze zadaných údajů spočítejte dobu obratu zásob, pohledávek a krátkodobých závazků

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele aktivity – Obchodní deficit • Doba obratu pohledávek - doba obratu závazků • Obojí z obchodního styku

– Výsledek ukazuje, zda podnik úvěruje své zákazníky nebo naopak dodavatelé pomáhají financovat provoz firmy

• Příklad – Spočítejte obchodní deficit v jednotlivých letech

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele likvidity – Běžná (celková) likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobá pasiva • Doporučovaná hodnota mezi 1,5 a 2,5

– Pohotová likvidita = (Krátkodobý finanční majetek + Krátkodobé pohledávky) / Krátkodobá pasiva • Doporučovaná hodnota mezi 1,0 a 1,5

– Hotovostní likvidita = Krátkodobý finanční majetek / Okamžitě splatné závazky • Doporučovaná hodnota je 0,5

• Příklad – Spočítejte jednotlivé likvidity

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele zadluženosti – Ukazatel věřitelského rizika (celková zadluženost) = Cizí zdroje / Aktiva celkem – Poměr kapitálu věřitelů a kapitálu akcionářů= Cizí zdroje / Vlastní kapitál – Převrácená hodnota představuje ukazatel finanční samostatnosti – Finanční páka = Aktiva celkem / Vlastní kapitál • Může působit jak pozitivně, tak negativně (pro pozitivní působení musí být úroková míra menší než rentabilita celkového kapitálu)

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele zadluženosti – Úrokové krytí = Zisk před úroky a zdaněním / Nákladové úroky • Zjišťujeme schopnost splácet úroky

– Míra krytí dluhového břemene = Zisk před úroky a zdaněním / (Placené úroky + Splátky jistiny)

• Příklad – Ze zadaných výkazů spočítejte ukazatel věřitelského rizika a úrokového krytí pro všechny roky

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele kapitálového trhu – Výplatní poměr = Vyplacená dividenda na akcii / Čistý zisk na akcii • Z ukazatele můžeme odhadovat dividendovou politiku firmy

– Aktivační poměr = 1 - Výplatní poměr • Potenciál pro reinvestice ve firmě (nevyplacený zisk akcionářům)

– Trvale udržitelné tempo růstu • g = ROE * Aktivační poměr

– Účetní hodnota akcie = Vlastní kapitál / Počet vydaných kmenových akcií

Měření firemní výkonnosti • Ukazatele kapitálového trhu – P/E = Tržní cena akcie / Čistý zisk připadající na akcii (EPS)

Měření firemní výkonnosti • Soustavy ukazatelů – Paralelní soustavy ukazatelů – mezi ukazateli nejsou matematické vztahy – Pyramidové soustavy – vrcholový ukazatel je rozkládán na dílčí ukazatele, mezi kterými jsou definovány matematické vztahy (+, -, * a /)

• Příklad pyramidové soustavy – Du Pont diagram rozkladu ROA nebo ROE (byl uveden u ukazatelů rentability)

Měření firemní výkonnosti • Ukazatel EVA a MVA – Charakterizuje tvorbu hodnoty v podniku

• Bonitní a bankrotní modely – Např. Altmanovo Z skóre, ukazatele IN, Quick test a další

• Finanční analýza by měla být vždy doplněna o porovnání s odvětvím nebo s konkurentem

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 [email protected]

www.vsem.cz