2012

2011 EKONOMIKA PODNIKU

Ekonomika podniku I. Pavel Mikan

Podniková ekonomika I Ing. Pavel Mikan 2011/2012

Požadavky na ukončení • Zásadně dle anotace předmětu • Seminární práce – pokud si vyberete PE – Rozsah dle anotace – odborný text – Nutno definovat cíl – Nutný osobní přínos – Korektní citace ze zdrojů

• Písemná zkouška – Jak teoretické otázky, tak příklady

Osnova • Podnik a podnikání – 1. kapitola učebního textu – Definice základních pojmů – podnikání, podnik, podnikatel – Okolí podniku – členění – Cíle podniku (podnikání) – Podnikové funkce (činnosti) – Třídění podniků – z hlediska právního – Životní cyklus podniku

Osnova • Majetková a kapitálová struktura podniku – 2. kapitola učebního textu – Majetek – Kapitál – Rozvaha – Oceňování majetku a závazků

Příklady • • • •

Sestavení rozvahy Výpočet potřebné výše kapitálu Vliv hospodářských operací na rozvahu Výpočet časových (lineárních i degresivních) a výkonových odpisů včetně sestavení tabulky odpisování pro všechny roky • Oceňování zásob

Podnik a podnikání • Vycházíme z definic obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) a zákona o živnostenském podnikání (455/1991 Sb.) – „Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“ (§2 odstavec 1 Obchodního zákoníku) • Existují i neziskové organizace, u kterých schází motivace k dosažení zisku

Podnik a podnikání – Podnik je definován jako „…soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ (§ 5 odstavec 1 Obchodního zákoníku)

Podnik a podnikání – Podnikatel je nositelem podnikání. Jedná se o právně samostatný, vlastnicky oddělený právní subjekt, který vyvíjí svoji činnost svým jménem a na svoji zodpovědnost. • Jedná se o (§ 2 odstavec 2 Obchodního zákoníku): – osoba zapsaná v obchodním rejstříku, – osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, – osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, – osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

Podnik a podnikání • Podnik budeme chápat jako ekonomický subjekt, který vyvíjí podnikatelskou činnost (ta může spočívat ve výrobě a prodeji výrobků, poskytování služeb, obchodování se zbožím) • Vstupy ➔ Transformace ➔ Výstupy • Vlastní transformace v podniku probíhá v interakci s okolím (vše, co je mimo podnik a má na něj vliv)

Okolí podniku • Různé klasifikace okolí podniku, např. podle prof. Synka: • • • • • • • •

Geografické Sociální Politické a právní Ekonomické Ekologické Technologické Etické Kulturně historické

Okolí podniku • Úkol: • Pokuste se pro každou složku okolí vymyslet příklad a pokuste se určit vliv tohoto prvku okolí na podnik!

Okolí podniku • Zamyslete se, který z podnikatelů zanedbal něco v roli okolí podniku: – Rozhodl se proniknout na arabský trh jako producent vepřových konzerv – Sestra náměstka ministra zemědělství je největším producentem brambor – Koupil dům na Hradčanech v těsné blízkosti katedrály sv. Víta, aby zde provozoval erotický podnik

Okolí podniku – Knihkupec se rozhodl nepořizovat do firmy Internet, protože to zbytečně zvyšuje náklady – Koupil pozemek s možným nalezištěm zlata v chráněné krajinné oblasti poblíž Kašperských hor – Přemístil hromadnou výrobu ze SRN do ČR – Vybudoval železářskou huť u Českých Budějovic • Zpracováno dle Mikovcová, Scholleová: Podniková ekonomika pro bakalářské studium. Praktikum

Okolí podniku • Jinou klasifikaci při analýze okolí nabízí prof. Veber v učebnici Management • PEST analýza – popisuje skutečnosti důležité pro popis externího prostředí organizace (podniku) a jejich vývoj v čase: – Politicko právní faktory – Ekonomické faktory – Sociálně kulturní faktory – Technologické faktory

Okolí podniku • Okolí podniku může představovat omezující faktor, ale může podniku nabízet nové příležitosti a nové šance pro získání konkurenční výhody

Cíle podnikání • Cíl, který vyplývá z definice podnikání – dosahování zisku. Tento zisk je prostředkem ke zvyšování tržní hodnoty firmy. • Aby mohl podnik dosahovat zisku, je nutné sladit zájmy mnoha zainteresovaných stran (stakeholders).

Stakeholders • Jde o skupiny či osoby, které ovlivňují daný podnik nebo jsou jednáním podniku samy dotčeny • Úkol: • Pokuste se vyjmenovat alespoň některé stakeholders a zamyslete se nad jejich vlivem na podnik!

Stakeholders • Přehled stakeholders: – Vlastníci – Zákazníci – Zaměstnanci – Management – Věřitelé – Dodavatelé – Stát a obce

Stakeholders • Nutnost sladit cíle jednotlivých skupin se společným zájmem všech – dlouhodobou prosperitou podniku

Stakeholders • Příklad: Přiřaďte uvedeným cílům konkrétní zájmovou skupinu: – Vysoký příjem, dobré pracovní podmínky, sociální jistoty – Vysoké zúročení kapitálu, včasné splácení dluhů, jistota investovaného kapitálu, návratnost vkladu – Vysoké ceny, platební schopnost, zajištění pohledávek, výhodné dodací podmínky

Stakeholders – Vysoká kvalita výrobků při přijatelných cenách, dobrý servis, pravidelné zásobování – Maximalizace hodnoty pro vlastníky, respektování vlivu všech ostatních stakeholderů – Maximalizace daňových příjmů, vytváření pracovních míst, dodržování zákonů • Dle Mikovcová, Scholleová: Podniková ekonomika pro bakalářské studium. Praktikum

Klasifikace cílů • Hierarchie cílů: – Základní cíl podnikání (dlouhodobý cíl) – růst tržní hodnoty podniku – Střednědobý cíl podnikání – dosahování přiměřené výše zisku (s ohledem na omezení a stakeholders) – Krátkodobý cíl podnikání – zajištění platební schopnosti podniku (schopnost hradit své splatné dluhy)

Podnikové funkce (činnosti) • Cílů podnik dosahuje prostřednictvím realizací jednotlivých podnikových činností (funkcí) – umožňují transformaci vstupů: – Marketing a prodej • Marketing je chápán jako jednotná koncepce podnikatelské politiky, která vychází z poznávání, vyvolávání a ovlivňování měnících se potřeb a požadavků zákazníků a zabývá se jejich přeměnou v koupěschopnou poptávku po produktech a službách podniku

Podnikové funkce (činnosti) – Marketing a prodej • Prodej zahrnuje tvorbu strategie prodeje, plánování prodeje a vlastní realizaci prodeje

– Nákup • Plynulé a včasné zabezpečování veškerých materiálů a energií v požadovaném sortimentu, množství a kvalitě

– Výroba • Vlastní proces transformace konkrétním technologickým postupem – co a kolik vyrábět, jak vyrábět, kdy vyrábět a za kolik vyrábět

Podnikové funkce (činnosti) – Personalistika • Vytváření souladu mezi počtem a strukturou pracovních míst a počtem a strukturou pracovníků, optimální využívání pracovních sil v podniku a zajišťování personálního a sociálního rozvoje zaměstnanců

– Investování • Zajistit potřebný dlouhodobý majetek (a to jak hmotný, tak nehmotný, případně finanční) k plnění dlouhodobých cílů podniku

Podnikové funkce (činnosti) – Financování • Opatřování kapitálu podniku, rozhodování o jeho struktuře, rozhodování o umístění kapitálu, způsob rozdělení zisku podniku, zajištění finanční stability podniku

– Vědecko-technické procesy • Výzkum a vývoj nových či inovovaných výrobků, postupů a technologií, včetně jejich realizace • Běžné zdokonalování výroby

Podnikové funkce (činnosti) – Správa • Zajištění chodu podniku pomocí potřebných administrativních činností – např. podnikové plánování, statistika, vedení účetnictví, controlling, právní služby, úklid apod.

• Pro úspěšný průběh transformace je nutné jednotlivé podnikové činnosti řídit pomocí managementu podniku

Management • Management: • Soubor přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které manažeři užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), směřujících k dosažení soustavy cílů podniku

Manažerské funkce • Činnosti sekvenční - tvoří řídicí cyklus • Plánování • Řízení implementace (usměrňování a přikazování) • Kontrola

• Průřezové činnosti • • • •

Organizování Sběr, zpracování, analýza a interpretace informací Rozhodování Vedení lidí

Manažerské funkce • Časová dimenze manažerských rozhodovacích problémů a úkolů: – Strategické – Taktické – Operativní

Třídění podniků • Zabývat se budeme pouze tříděním dle právní formy podnikání (ostatní druhy třídění jsou uvedeny v učebním textu) • Úkol: • Pokuste se uvést právní formy podniků, které jsou zaměřeny na dosahování zisku (existují totiž i organizace neziskové – zájmové organizace, spolky, nadace, obecně prospěšné společnosti)!

Třídění podniků • Podle právní formy podnikání: – Podniky jednotlivce • Živnosti ohlašovací • Živnosti koncesované

– Obchodní společnosti • Osobní (veřejná obchodní společnost) • Smíšené (komanditní společnost) • Kapitálové (společnost s ručením omezeným, akciová společnost)

Třídění podniků • Podle právní formy podnikání: – Družstva, veřejné (státní) podniky – těmito druhy společností se dále v prezentaci zabývat nebudeme

• Úkol: – Najděte v obchodním zákoníku pravidla fungování družstva (založení, počet společníků, orgány společnosti, základní kapitál, …)

Podniky jednotlivce • Nejjednodušší forma podnikání jednotlivců formou živností • viz zákon 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

– „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem“ – § 2 živnostenského zákona

Podniky jednotlivce • Všeobecné podmínky provozování živnosti – § 6 odstavec 1 živnostenského zákona: • Dosažení věku 18 let • Způsobilost k právním úkonům • Bezúhonnost

• Zvláštní podmínky provozování živnosti – § 7 odstavec 1 živnostenského zákona: • Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují

Podniky jednotlivce • Ohlašovací živnosti (na základě splnění stanovených podmínek mohou být provozovány jen na základě ohlášení): – Řemeslné – prokázání odborné způsobilosti pomocí např. výučního listu, maturity, diplomu apod. a určené doby praxe. Např.: holičství, řeznictví, kovářství, vodoinstalatérství, pekařství, zednictví, kominictví, ...

Podniky jednotlivce • Ohlašovací živnosti: – Vázané – provozování podmíněno odbornou způsobilostí, kterou je třeba prokázat. • Např.: Provozování autoškoly • profesní osvědčení vydané příslušným krajským úřadem a 1 rok praxe v oboru • osvědčení dle § 21 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.

Podniky jednotlivce • Ohlašovací živnosti: – Vázané – příklad: • Psychologické poradenství a diagnostika: • vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru psychologie a v případě jednooborového studia 1 rok praxe v oboru a v případě víceoborového studia 3 roky praxe v oboru • (v učebnici původní délky praxe před novelou živnostenského zákona)

Podniky jednotlivce • Ohlašovací živnosti: – Volná – stačí splnit všeobecné podmínky. Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené výše. – Člení se na 80 oborů činností – např.: 1. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost 2. Činnost odborného lesního hospodáře 3. Vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov 4. Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 5. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)…

Podniky jednotlivce • Koncesované živnosti – lze je provozovat pouze na základě koncese (státní povolení k provozování živnosti) – Zákon uvádí požadovanou odbornou a jinou zvláštní způsobilost, další podmínky, orgán státní správy, který se k žádosti o živnosti vyjadřuje – Příklady: provozování střelnic, směnárenská činnost, taxislužba, provozování krematoria

Podniky jednotlivce • Koncesované živnosti – příklad – Provádění pyrotechnického průzkumu • Požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost: oprávnění nebo průkaz pyrotechnika bez rozlišení druhu pyrotechnického oprávnění a věk nejméně 21 let • Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje: spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu

Podniky jednotlivce • Živnostník ručí za dluhy společnosti neomezeně osobním majetkem

Osobní obchodní společnost • Představují společné podnikání „živnostníků“ s podobnými rysy, jako mají živnosti – osobní účast na podnikání • „Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem.“ §76 odstavec 1 obchodního zákoníku

Osobní obchodní společnost • Právní formou je veřejná obchodní společnost ve zkratce: – veř. obch. spol. – v. o. s. – jméno společníka a dodatek „a spol.“ – § 77 obchodního zákoníku

Osobní obchodní společnost • Kdo může být společníkem v. o. s.? • § 76 obchodního zákoníku: – (2) Společníkem veřejné obchodní společnosti může být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a u níž není dána překážka provozování živnosti stanovená zvláštním právním předpisem, bez ohledu na předmět podnikání společnosti. – (3) Je-li společníkem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky podle odstavce 2.

Osobní obchodní společnost • Společníci sepisují společenskou smlouvu a společnost se zapisuje do obchodního rejstříku • K vedení společnosti je oprávněn každý společník společnosti, společníci mohou ve společenské smlouvě pověřit obchodním vedením společnosti jednoho nebo více společníků

Osobní obchodní společnost • Zisk společnosti se dělí mezi společníky rovným dílem (nestanoví-li jinak společenská smlouva) • Vhodný typ společnosti pro podnikání v oblasti řemesel či obchodu (majetek či kvalifikace jediného společníka nestačí na provozování živnosti)

Kapitálové obchodní společnosti • Základní charakteristikou kapitálových obchodních společností je povinnost vytvářet tzv. základní kapitál v zákonem stanovené minimální výši. • Společníci se tak na chodu společnosti mohou podílet pouze kapitálovou účastí, nikoliv osobní účastí na podnikání a řízení (jako u osobních obchodních společností)

Kapitálové obchodní společnosti • Dva typy společností: – Společnost s ručením omezeným • Zkratky: s. r. o., spol. s r. o.

– Akciová společnost • Zkratky: a. s., akc. spol.

Spol. s r. o. • Základní kapitál tvoří vklady společníků • Vklady společníků mohou být peněžité nebo nepeněžité • Minimální výše vkladu každého společníka je 20 tis. Kč • Každý společník může vložit jediný vklad – nemusí být pro všechny společníky stejná výše

Spol. s r. o. • Minimální výše základního kapitálu s. r. o. je 200 tis. Kč • Společnost může být založena i jen jedinou osobou (fyzickou či právnickou), maximální počet společníků je 50 • Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem maximálně ve třech společnostech s ručením omezeným

Spol. s r. o. • Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. • Musí být sepsána společenská smlouva (zakladatelská listina)

Spol. s r. o. • Ručení v s. r. o.: • § 105 obchodního zákoníku: – (1) Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku

Spol. s r. o. • Ručení v s. r. o.: • §106 obchodního zákoníku: – (1) Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. – (2) Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká…

Spol. s r. o. • Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů (poměr vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti), nestanoví-li společenská smlouva jinak

Spol. s r. o. • Nejvyšší orgán společnosti: valná hromada – Schvalování účetní závěrky, schvalování stanov, rozhodování o změně společenské smlouvy, rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu, jmenování, odvolávání, odměňování jednatelů, jmenování, odvolávání, odměňování členů dozorčí rady, vyloučení společníka, rozhodování o fúzi apod.

Spol. s r. o. • Statutární orgán společnost: jednatel – Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob.

Spol. s r. o. • Statutární orgán společnost: jednatel – Jednateli náleží obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. – Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti.

Spol. s r. o. • Statutární orgán společnost: jednatel – Vztahuje se na něj zákaz konkurence – § 136 obchodního zákoníku: • a) podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, • b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,

Spol. s r. o. • Statutární orgán společnost: jednatel – Vztahuje se na něj zákaz konkurence – § 136 obchodního zákoníku: • c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, a • d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.

Spol. s r. o. • Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva • Náplň dozorčí rady – § 138 odstavec 1 obchodního zákoníku: – a) dohlíží na činnost jednatelů – b) nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontroluje tam obsažené údaje

Spol. s r. o. • Náplň dozorčí rady: – c) přezkoumává účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě – d) podává zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně

• Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou

Spol. s r. o. • Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti • Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy • Na členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurence (viz výše u jednatelů)

Akciová společnost • § 154 obchodního zákoníku – (1) Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.

Akciová společnost • § 155 obchodního zákoníku – (1) Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. – (2) Akcie mohou být vydány v souladu se zvláštním zákonem v listinné podobě (dále jen "listinné akcie") nebo v zaknihované podobě (dále jen "zaknihované akcie").

Akciová společnost • Akcie mají jmenovitou hodnotu (i u jedné společnosti mohou existovat akcie s různou) a pomocí ní určíme výši základního kapitálu

Akciová společnost • Forma akcií – § 156 obchodního zákoníku – Na jméno – vede se seznam akcionářů, stanovy mohou omezit převoditelnost akcií na jméno, listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním – k účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů. – Na majitele – neomezeně převoditelné (práva s akcií spojená vykonává ten, kdo ji předloží)

Akciová společnost • Emisní ážio – Emisní kurz akcie je částka, za kterou společnost akcie vydává. Emisní kurz nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie. Rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcie tvoří tzv. emisní ážio.

Akciová společnost • Náležitosti založení akciové společnosti: – Jediný zakladatel (pouze právnická osoba) zakládá společnost zakladatelskou listinou – Dva a více zakladatelů uzavírají zakladatelskou smlouvu – Zákon stanoví náležitosti zakladatelské smlouvy nebo listiny – Základní kapitál akciové společnosti vzniklé bez veřejné nabídky akcií musí být minimálně 2 mil. Kč

Akciová společnost • Náležitosti založení akciové společnosti: – Základní kapitál akciové společnosti vzniklé s veřejnou nabídkou akcií musí být minimálně 20 mil. Kč (musí být zveřejněn prospekt cenného papíru, nelze upisovat akcie nepeněžitými vklady) – Ustavující valná hromada rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti (u a. s. bez veřejné nabídky – zakladatelé)

Akciová společnost • Orgány akciové společnosti – Valná hromada • Koná se minimálně jednou za rok • Rozhoduje o změně stanov, zvýšení či snížení základního kapitálu, o vydání dluhopisů, volí a odvolává členy představenstva a dozorčí rady, schvaluje účetní závěrky, rozhoduje o odměnách členů představenstva a dozorčí rady, rozhoduje o zrušení společnosti s likvidací, o fúzi apod.

Akciová společnost • Orgány akciové společnosti – Valná hromada • V případě jediného akcionáře se nekoná valná hromada, ale rozhodnutí akcionáře při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno akcionářem

Akciová společnost • Orgány akciové společnosti – Představenstvo • Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.

Akciová společnost • Orgány akciové společnosti – Představenstvo • Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti a předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. • Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. • Představenstvo má nejméně tři členy. • Zákaz konkurence

Akciová společnost • Orgány akciové společnosti – Dozorčí rada • Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. • Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy, počet jejích členů musí být dělitelný třemi. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců...

Akciová společnost • Orgány akciové společnosti – Dozorčí rada • Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.

Akciová společnost • Dvojí zdanění zisku u akciové společnosti: – Akciová společnost může rozdělit výsledek hospodaření společnosti (zisk) až po odvedení daně z příjmů právnických osob. Pokud valná hromada rozhodne o vyplacení podílu na zisku (tedy dividend), je příjemce (akcionář – fyzická osoba) povinen je zdanit (daní z příjmů fyzických osob). Dojde tedy ke dvojímu zdanění původního výsledku hospodaření společnosti.

Komanditní společnost • Kombinace osobní a kapitálové obchodní společnosti • Zkratka: – kom. spol. – k. s.

Komanditní společnost • § 93 odstavec 1 obchodního zákoníku: – „Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).”

Komanditní společnost • O smíchání forem svědčí i § 93 odstavec 4 obchodního zákoníku: – „Pokud dále není stanoveno jinak, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení tohoto zákona o veřejné obchodní společnosti a na právní postavení komanditistů ustanovení o společnosti s ručením omezeným.”

Komanditní společnost • Komplementář: – Jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona – K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři.

Komanditní společnost • Komanditisté • Komanditista je povinen vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou, minimálně však 5 000 Kč. • Komanditista je oprávněn nahlížet do účetních knih a účetních dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora. Má právo na vydání stejnopisu účetní závěrky a právo požadovat od komplementářů informace o všech záležitostech společnosti.

Komanditní společnost • Rozdělení zisku • Rozdělení zisku na část připadající společnosti a část připadající komplementářům se určí poměrem stanoveným ve společenské smlouvě, jinak se zisk mezi ně dělí na polovinu. Nevyplývá-li ze společenské smlouvy něco jiného, část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru stanoveném ve společenské smlouvě, jinak v poměru splacených vkladů.

Komanditní společnost • Rozdělení zisku – Nevyplývá-li ze společenské smlouvy něco jiného, rozdělí si komplementáři část zisku na ně připadající rovným dílem a komanditisté podle výše splacených vkladů.

Rozhodování o právní formě • Počet zakladatelů – 1, 2, 50, neomezeně

• Administrativní náročnost • Ručení – Společnosti – vždy – Společníků – může být omezeno

• Určená minimální výše základního kapitálu – 5 tis., 20 tis., 50 tis., 200 tis., 2 mil., 20 mil. Kč

Rozhodování o právní formě • Finanční možnosti (přístup k úvěrům) • Řízení podniku (stanovuje zákon orgány společnosti?) • Účast na zisku, jeho rozdělování

Životní cyklus podniku • • • •

Vznik (založení) Růst (případně stabilizace) Krize a případně sanace Zánik – Ne všechny fáze života podniku musí podnik projít (existují podniky zaniklé hned po založení, existují podniky, které nemusely projít krizí či sanací a stále existují)

Vznik (založení) podniku • Faktory ovlivňující úspěch v podnikání: – Osobnost podnikatele • • • •

Charakterové rysy Odborné předpoklady Manažerské schopnosti Schopnost snášet riziko a schopnost pracovat pod tlakem

– Inspirace (nápad) • Zejména úspěšnost založení a růstu společnosti je závislá na nalezení vhodné oblasti podnikání

Vznik (založení) podniku • Faktory ovlivňující úspěch v podnikání: – Finanční prostředky na rozběh podnikání • Bez dostatečného počátečního kapitálu (finančních prostředků) zpravidla nelze založit úspěšné podnikání

• Bez splnění výše uvedených faktorů by bylo založení společnosti neúspěšné

Vznik (založení) podniku • Další aktivity při založení společnosti: – Právní: • Znalost zákonů, předpisů, volba právní formy společnosti

– Obchodní: • Vymezení předmětu činnosti, definice produktu, nalezení trhu

Vznik (založení) podniku • Další aktivity při založení společnosti: – Ekonomické: • Sestavení zakladatelského rozpočtu – Předběžné určení výše finančních prostředků nutných k podnikání – Nalezení vhodných finančních zdrojů (vlastních nebo cizích) – Propočet očekávaných výsledků hospodaření

Vznik (založení) podniku • Zakladatelský projekt – podklad pro zahájení podnikatelské činnosti: – Vymezení základních cílů podnikání – Specifikace trhu – Specifikace produktu a jeho odlišení od konkurence – Způsob založení podniku – Ekonomická analýza – Analýza daňového zatížení

Vznik (založení) podniku • Zakladatelský projekt – podklad pro zahájení podnikatelské činnosti: – Pojištění podniku – Analýza působení podniku na životní prostředí – Reference o osobě zakladatele

• Vznik podniku jednotlivce – získání živnostenského oprávnění, u obchodní společnosti dnem zápisu do obch. rejstříku

Růst podniku • Následuje po úspěšném založení podniku • Interní růst – Rozšiřování činnosti podniku (zvyšování prodeje existujících produktů, prodej nových produktů, rozšiřování prodeje na nových trzích)

• Externí růst – Získání jiného podniku, jeho části nebo některé jeho činnosti – fúze

Růst podniku • Žádoucí je dosáhnout trvale udržitelného růstu (uvádí se, že v tomto případě nejsou dodatečné požadavky na externí financování podniku)

Krize a sanace • Podnik se dostává do obtíží – snaha řešit • Klasifikace krizí: – Krize vyplývající ze závažných havárií (přírodní pohromy, nehody, terorismus...) – Krize pocházející z neutěšené ekonomické situace • Vnitřní příčiny – chyby v zakládání nebo fungování podniku • Vnější příčiny – vývoj okolí podniku

Krize a sanace • Krizový management: – Specifické manažerské přístupy, které slouží k prevenci i řešení krizových situací

• Nutno odhalit podstatu krize, bez její znalosti nelze přistoupit k sanaci • Sanace: – Soubor opatření, která jsou přijímána ze strany vedení a jejichž hlavním smyslem je zlepšení výkonnosti podniku

Krize a sanace • Etapy sanace – Uvědomění si vážnosti situace a rozhodnutí o obratu – Vlastní "léčba" – zpravidla radikální snížení nákladů • Výměna vrcholového managementu • Zpracování nové dlouhodobé strategie

Krize a sanace • Opatření k odstranění ztrátovosti • Radikální snížení nákladů na pomocné a obslužné činnosti • Finanční ozdravení podniku – přísná finanční disciplína • Odprodej majetku, bez kterého se podnik obejde

– Pokles nákladů je takový, že náklady jsou opět nižší než tržby a podnik je ziskový

Zánik podniku • Podnik může zaniknout, aniž má ekonomické problémy, např.: – Uplynutí doby, na kterou byl podnik založen – Splnění cíle, pro který byl založen – Dobrovolné rozhodnutí podnikatele o ukončení činnosti

• Zrušení podniku předchází zániku podniku

Zánik podniku • Zrušení podniku – Materiálně – skončí jeho hospodářská činnost – Formálně – transformace podniku změnou právní formy nebo spojením s jiným podnikem

• Zrušení podniku bez likvidace – podnik přechází na právního nástupce

Zánik podniku • Zrušení podniku s likvidací – Mimosoudní proces řízený zákonem – Dochází k vyrovnání majetkových vztahů zanikajícího podniku – Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. – Při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje likvidátora soud.

Zánik podniku • Zrušení podniku s likvidací – Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. – Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku z prodeje majetku k uspokojení věřitelů anebo převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek anebo odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů

Zánik podniku • Konkurs (Insolvenční zákon) – Způsoby řešení úpadku: • • • •

a) konkurs, b) reorganizace, c) oddlužení, d) zvláštní způsoby řešení úpadku, (zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů).

– Proces se nazývá insolvenční řízení – Konkurs představuje soudní řešení úpadku podniku.

Zánik podniku • Konkurs (Insolvenční zákon) – Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou – Cílem je opět zpeněžit majetek podniku a uhradit alespoň částečně dluhy podniku v zákonem stanoveném pořadí

Zánik podniku • Konkurs (Insolvenční zákon) – Insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu • a) zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty, • b) zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny,

Zánik podniku • Konkurs (Insolvenční zákon) – Insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu • c) po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, • d) zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty.

Zánik podniku • Reorganizace – Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

Zánik podniku • Reorganizace – Návrh na povolení reorganizace podává dlužník nebo přihlášený věřitel – rozhoduje insolvenční soud – Smyslem je zachování existence podniku

Zánik podniku • Oddlužení – Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením – Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (po dobu 5 let) splátkami z příjmu nad nezabavitelné minimum (4 187,33 na osobu dlužníka + 1 046,83 na každou vyživovanou osobu + 2 093 na domácnost)

Zánik podniku • Zánik podniku – Fyzická osoba • Zánik živnostenského oprávnění

– Právnická osoba • Výmaz z obchodního rejstříku

Majetková a kapitálová struktura podniku • Pro fungování podniku je nezbytné disponovat majetkem (peníze, haly, stroje, materiál, licence, software atd.) • Majetek je ale pořízen z určitých finančních zdrojů (vlastních nebo cizích) • Náplní druhé kapitoly učebního textu je právě výklad majetkové a kapitálové výstavby podniku včetně výkazu, pomocí kterého tyto údaje zjišťujeme – rozvahy

Majetková struktura podniku • Majetek podniku: – Souhrn hodnot (věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot), které podniku patří a jsou při jeho podnikatelských aktivitách užívány – Majetek označujeme jako aktiva – prostředky kontrolované (ovládané) podnikem, u nichž se očekává, že přinesou podniku budoucí ekonomický prospěch, tedy budoucí užitek

Majetková struktura podniku • Majetek podniku: – Prospěch se může projevit: • Majetek lze užít při výrobě produktů, které jsou určeny k prodeji zákazníkům • Majetek lze přeměnit v jiné aktivum (prodané výrobky se přemění v pohledávku a ta po zaplacení v peníze) • Majetek lze použít k úhradě dluhů (neboli závazků) • Majetek lze rozdělit vlastníkům podniku (např. v a. s. dividendy)

Majetková struktura podniku • Členění majetku: – Dlouhodobý majetek • Dlouhodobý majetek přináší podniku ekonomický prospěch (užitek) po dobu delší než jeden rok, jde tedy o majetek, který slouží podniku dlouhodobě • Mezi dlouhodobý majetek patří např. stroje, budovy, pozemky, dopravní a výrobní prostředky

Majetková struktura podniku • Členění majetku: – Oběžný majetek • Oběžný majetek působí v podniku krátkodobě, vyskytuje se v různých podobách, které více či méně plynule přecházejí jedna v druhou • Mezi oběžný majetek patří peníze, materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží, pohledávky

Majetková struktura podniku • Úkol: • Chcete zahájit podnikání ve výrobě dřevěných hraček. • Jaký majetek budete jako podnikatel zřejmě potřebovat pro podnikatelskou činnost?

Majetková struktura podniku • Členění dlouhodobého majetku – Dlouhodobý hmotný majetek • Nemovitý – budovy, pozemky • Movitý – stroje a zařízení, přístroje, dopravní prostředky, inventář (zahrnujeme sem pouze takový dlouhodobý majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a navíc pořizovací cena je vyšší než stanovený limit)

Majetková struktura podniku • Členění dlouhodobé majetku – Dlouhodobý nehmotný majetek • • • • •

Ocenitelná práva – patenty, licence, know how Software Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Goodwill Opět zahrnujeme do dlouhodobého nehmotného majetku pouze takový majetek, který má dobu použitelnosti delší než jeden rok a pořizovací cenu vyšší než stanovený limit.

Majetková struktura podniku • Opotřebení dlouhodobého majetku – Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nemění svoji podobu ale opotřebovává se. Peněžním vyjádřením opotřebení za určité období jsou odpisy – Kumulace odpisů za dobu užívání majetku se nazývá oprávky k dlouhodobému majetku – Rozdíl mezi pořizovací cenou majetku a oprávkami tohoto majetku představuje zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku

Majetková struktura podniku • Některý dlouhodobý majetek se neopotřebovává, používáním neztrácí svou hodnotu a proto se ani neodepisuje (např. pozemky) • Dlouhodobý finanční majetek – Cenné papíry a účasti v jiných podnicích držené v podniku dobu delší než jeden rok

Majetková struktura podniku • Oběžný majetek – V podniku má podobu věcnou (zásoby) nebo peněžní (pohledávky, finanční majetek, peněžní prostředky)

Majetková struktura podniku • Oběžný majetek – Členění oběžného majetku • Zásoby nakupované – materiály a zboží – Základní materiály (suroviny) – tvoří podstatu produktů – Pomocné látky – také přecházejí do produktů, ale nejsou jejich podstatou (barvy) – Látky potřebné k zajištění provozu (mazadla, oleje, palivo, ...) – Náhradní díly – Obaly a obalové materiály – Zboží jsou produkty, které podnik nakupuje, aby je prodal

Majetková struktura podniku • Oběžný majetek – Členění oběžného majetku • Zásoby vlastní výroby – Nedokončená výroba – Polotovary vlastní výroby – Hotové dosud neprodané výrobky

• Pohledávky – – – –

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za státem z titulu přeplatku daní apod. Pohledávky za upsaný základní kapitál Členíme je na pohledávky krátkodobé a dlouhodobé (i ty jsou v oběžném majetku!)

Majetková struktura podniku • Oběžný majetek – Členění oběžného majetku • Finanční majetek krátkodobý – Cenné papíry k obchodování – Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku

• Peněžní prostředky – Hotovost v pokladně – Vklady na účtech – Ceniny

Majetková struktura podniku • Provozním cyklem (koloběhem oběžného majetku) nazýváme více či méně plynulý přechod jedné složky oběžného majetku v druhou. • Fáze provozního cyklu: – Za peníze je nakoupen materiál – Materiál je zpracováván ve výrobě – nedokončená výroba a polotovary

Majetková struktura podniku • Fáze provozního cyklu: – Nedokončená výroba či polotovary se mění na hotové výrobky – Hotové výrobky jsou realizovány (prodány) zákazníkům – Dokud zákazníci nezaplatí, máme za nimi pohledávku – Uhrazením pohledávky se mění opět v peníze

Majetková struktura podniku • Oběžný majetek zajišťuje plynulou výrobu, plynulý prodej a schopnost podniku uhradit své dluhy (závazky). • Pracovní kapitál – označujeme jím oběžný majetek z důvodu jeho pružnosti a manévrovatelnosti pro management

Majetková struktura podniku • Oběžný majetek – Provozní cyklus oběžného majetku může trvat pouze několik dnů nebo týdnů (na rozdíl od dlouhodobého majetku, kde obrat může trvat i několik let či desítek let) – Čím rychleji se majetek obrací, tím vyšší efekt z podnikání je realizován – Při řízení je třeba se zaměřit na všechny složky oběžného majetku: zásoby, pohledávky i peníze

Majetková struktura podniku • Výnosnost majetku • Určuje možnou míru zhodnocení původně vložených prostředků • Obecně je dlouhodobý majetek výnosnější než oběžný

• Likvidnost majetku • Představuje rychlost a nákladnost zpětné přeměny majetku na peníze (u dlouhodobého majetku prostřednictvím odpisování několik let, přeměna zásob materiálu do jednoho roku – viz provozní cyklus)

Majetková struktura podniku • Likvidnost majetku • Obecně je oběžný majetek likvidnější než majetek dlouhodobý – 1. stupeň likvidnosti: peníze v hotovosti, nevázené bezhotovostní peníze na bankovních účtech – 2. stupeň likvidnosti: splatné krátkodobé pohledávky, termínované vklady, krátkodobé obchodovatelné cenné papíry – 3. stupeň likvidnosti: zásoby všeho druhu

Majetková struktura podniku • Při zjišťování optimální majetkové struktury je třeba brát v úvahu jak výnosnost majetku, tak jeho likvidnost – Snaha minimalizovat nejméně výnosný majetek (peníze) může vést k nedostatku peněz na placení splatných dluhů (závazků) – může vést až k zániku společnosti, i když jinak dosahuje zisku (neplnění krátkodobého cíle podnikání)

Majetková struktura podniku – Snaha maximalizovat likvidnost může vést k nižšímu zhodnocení vloženého kapitálu (nevýhodné pro investory – neplnění střednědobého a dlouhodobého cíle podnikání)

Kapitálová struktura podniku • Kapitál představuje zdroje financování, které podnik používá pro zajištění své činnosti • Kapitál je souhrn všech prostředků vázaných v celkovém majetku podniku k určitému okamžiku

Kapitálová struktura podniku • Členění kapitálu: – Podle vlastnictví • Vlastní kapitál – pochází od podnikatele nebo vlastníků • Cizí kapitál – zapůjčen podniku věřiteli (bankami, dodavateli)

– Podle doby použitelnosti • Trvalý – vklady vlastníků • Dočasný – je třeba ho v určité lhůtě vrátit – Dlouhodobý – déle než jeden rok – Krátkodobý – do jednoho roku

Kapitálová struktura podniku • Členění kapitálu: – Podle způsobu jeho získání • Vnitřní (interní) – vytvořen činností podniku – zisk • Vnější (externí) – získán jinak – vklady vlastníků, bankovní úvěry

Kapitálová struktura podniku • Peníze a kapitál – Peníze tvoří část oběžného majetku – Kapitál představuje prostředky vynaložené na celkový majetek podniku • Podnik může mít nedostatek kapitálu – vklady vlastníků a věřitelů nestačí k pořízení potřebného majetku (nutno řešit dodatečnými vklady nebo změnou v podnikatelské činnosti) • Podnik může mít nedostatek peněz i při dostatku kapitálu – kapitál je vázán v jiné formě majetku než v penězích (viz dříve likvidnost majetku)

Kapitálová struktura podniku • Vlastní kapitál podniku – Vlastní kapitál je základem podnikání. Představuje tu část zdrojů podniku, která patří jeho vlastníkovi (resp. vlastníkům). – Vlastní kapitál je tvořen základním kapitálem a výsledky hospodaření. Součástí vlastního kapitálu jsou i tzv. kapitálové fondy.

Kapitálová struktura podniku • Základní kapitál – Ta část kapitálu, která byla do podniku vložena vlastníky při jeho vzniku – Může být v průběhu činnosti podniku zvyšován i snižován (upravuje obchodní zákoník)

• Výsledky hospodaření – Vyjadřuje zhodnocení kapitálu – co podnik vytěží z vloženého kapitálu

Kapitálová struktura podniku – Výsledek hospodaření daného období – Výsledek hospodaření let minulých • Rozdělení zisku v podniku (a.s.): – Po skončení účetního období je zjištěn výsledek hospodaření – následuje vypořádání se státem (daň z příjmů) – výsledkem je zisk po zdanění - ten podnik rozděluje – Nejprve se provedou povinné příděly do fondů (rezervního, popř. statutárních a ostatních fondů) – Lze zvýšit základní kapitál, uhradit ztrátu minulých let nebo rozdělit mezi vlastníky podniku – Nerozdělený zbytek zisku zůstává v podniku jako výsledek hospodaření minulých let

Kapitálová struktura podniku • Vypořádání ztráty v podniku (a.s.): – Po skončení účetního období je zjištěn výsledek hospodaření – následuje vypořádání se státem (daň z příjmů) – výsledkem je ztráta – tu je třeba vypořádat – Ztráta může být pokryta z rezervního fondu (nebo ostatních fondů tvořených ze zisku) – O ztrátu může být snížen základní kapitál společnosti – Ztráta může být uhrazena společníky – Zbylá nevypořádaná ztráta přechází do dalších období jako neuhrazená ztráta minulých let a snižuje tak hodnotu vlastního kapitálu

• Vlastní kapitál je považován za zdroj trvalý

Kapitálová struktura podniku • Cizí zdroje – Cizí zdroje jsou podniku k dispozici jen po určitou dobu, jsou to dočasné zdroje. – Zahrnují závazky, popř. rezervy – Schéma cizích zdrojů • Závazky – Úvěry » Finanční » Obchodní

– Ostatní závazky

• Rezervy

Kapitálová struktura podniku • Závazky – Znamenají povinnost podniku postoupit své ekonomické prospěchy (užitky). – Dojde k vyrovnání závazků, které bude znamenat snížení prostředků představujících pro podnik ekonomický prospěch

Kapitálová struktura podniku • Úvěry – Finanční úvěry • Poskytují banky, jiné finanční instituce, další právnické nebo fyzické osoby • Forma peněz a cenou za poskytnutí těchto úvěrů je úrok • Mohou být krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé • Podnik může dlouhodobý úvěr získat i emisí obligací

Kapitálová struktura podniku • Úvěry – Obchodní úvěr • Poskytuje dodavatel odběrateli ve formě produktu • Vzniká tak, že za odebrané produkty se platí až po uplynutí sjednané lhůty • Podnik tak může přicházet o slevy (skonta) za dřívější placení

Kapitálová struktura podniku • Ostatní závazky – Vůči zaměstnancům (nevyplacené mzdy) – Vůči státu (dlužné daně) – Vůči jiným organizacím (např. neuhrazené pojistné)

• Podle lhůty splatnosti závazky členíme na: – Krátkodobé závazky • Splatné do jednoho roku • Financování běžného chodu podniku

Kapitálová struktura podniku – Dlouhodobé závazky • Splatnost delší než jeden rok (např. financování dlouhodobého majetku – budov, strojů) • Dlouhodobé bankovní úvěry, vydané obligace

• Rezervy – Představují částky určené jednak na krytí případných rizik souvisejících s podnikáním, jednak na přesně vymezené účely (budoucí výdaje)

Kapitálová struktura podniku • Rezervy • • • •

Rezervy na opravy dlouhodobého majetku Rezervy na rekultivaci skládek Rezervy na sanace pozemků dotčených těžbou Rezervy na odbahnění rybníka

– Členění rezerv: • Tvořené podle zvláštních právních předpisů (např. zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů) • Ostatní rezervy vycházející z pravidel účetnictví

Kapitálová struktura podniku • Důvody používání cizích zdrojů – Nedostatek vlastních zdrojů – Realizace záměrů, které by bez cizích zdrojů nebylo možné realizovat – Poskytovateli cizího kapitálu nevznikají práva podnik řídit – nemění se vlastnická struktura podniku – Cizí kapitál je zpravidla levnější než vlastní kapitál

Kapitálová struktura podniku • Rizika spojená s užíváním cizích zdrojů – Čím více cizích zdrojů používá podnik, tím větší jsou nároky na včasné splacení dluhů, ale i úroků z dlužných částek – riziko platební neschopnosti

Kapitálová struktura podniku • Kritéria pro volbu vhodné formy kapitálu – Dostupnost dané formy kapitálu • Některé formy získání kapitálu mohou být zejména pro malé podniky nedostupné – např. emise obligací • Nejsnáze bývá dostupný krátkodobý kapitál

Kapitálová struktura podniku • Kritéria pro volbu vhodné formy kapitálu – Cena • Za každý kapitál je třeba zaplatit (vlastníkovi dividendou, bance úrokem, ...) • Čím větší je podstoupené riziko, tím vyšší cena (vlastní kapitál je zpravidla dražší než cizí, dlouhodobý kapitál je zpravidla dražší než krátkodobý)

Kapitálová struktura podniku • Kritéria pro volbu vhodné formy kapitálu – Bezpečnost • Různé formy kapitálu jsou pro podnik různě rizikové • Bankovní úvěr je třeba splácet bez ohledu na výsledky hospodaření, vlastní kapitál je bezpečnější – trvalý zdroj

– Výše a stabilita výsledků podnikání • Pokud dochází k výkyvům v hospodaření, použití cizího kapitálu může vést k finančním problémům (platební neschopnosti)

Kapitálová struktura podniku • Kritéria pro volbu vhodné formy kapitálu – Časová potřeba kapitálu • Je vhodné financovat dlouhodobý majetek dlouhodobým (trvalým) kapitálem a oběžný majetek krátkodobým kapitálem

• Úkol: – Jakou strukturu kapitálu použije živnostník – krejčí a jakou podnik na dobývání rudy?

Rozvaha • Základní finanční výkaz – rozvaha – poskytuje obraz o majetkové a kapitálové struktuře • Bilanční princip – Majetek podniku posuzujeme podle dvou hledisek: • Podle jeho konkrétní formy (peníze, budovy, stroje, ...) – mluvíme o aktivech • Podle zdrojů jeho financování (vlastní nebo cizí zdroje) – mluvíme o pasivech

Rozvaha • Bilanční princip – Každá složka majetku musí být financována z určitého zdroje – Oceníme-li majetek v peněžních jednotkách, součet aktiv a součet pasiv se musejí v každém okamžiku rovnat – Toto pravidlo se nazývá bilanční princip – Obecně platí bilanční rovnice: aktiva = pasiva

Rozvaha • Rozvaha představuje přehledný soupis majetku podniku v peněžním vyjádření z hlediska jeho formy a zdrojů financování k určitému časovému okamžiku. Rozvaha je statickým pohledem na stav majetku a jeho zdrojů financování

Rozvaha • Sestavte zahajovací rozvahu společnosti! • Dva společníci založili akciovou společnost bez veřejné nabídky akcií • Základní kapitál stanovili ve výši 2 200 000 Kč se stejnou výší vkladů obou společníků • První společník vložil do společnosti vhodnou budovu k podnikání s odhadní cenou 850 000 Kč a zbytek vkladu složil na bankovní účet společnosti • Druhý společník vložil do podnikání peněžitý vklad ve výši 550 000 Kč a zbytek se zavázal splatit do stanoveného termínu jako peněžitý vklad

Rozvaha • Jak se změní rozvaha, pokud si společníci v bance půjčí 1 000 000 Kč (banka převede peníze na účet)? • A jak se změní rozvaha, pokud společníci nakoupí za 1 200 000 Kč potřebné stroje a vybavení a za 600 000 Kč zásoby? Oba nákupy budou s odloženou splatností!

Rozvaha • Dopady hospodářských operací na rozvahu – Hospodářské operace způsobují změny jednotlivých rozvahových položek (tedy aktiv nebo pasiv), vždy ale musí být zachován bilanční princip (dvojí vliv každé operace na rozvahu) – Porovnejte s předchozími dodatečnými úkoly k sestavení rozvahy!

Rozvaha • Jak se v rozvaze projeví následující hospodářské operace: – Nákup materiálu na fakturu (s odloženou splatností) – Obdržení platby za prodané zboží (prodej na fakturu) – Výběr peněz z bankovního účtu – Splátka bankovního úvěru z bankovního účtu – Příděl ze zisku do rezervního fondu

Rozvaha • Jak se v rozvaze projeví následující hospodářské operace: – Úhrada faktury za dodaný materiál z bankovního účtu – Čerpání bankovního úvěru v hotovosti – Nákup zásob za hotové – Navýšení základního kapitálu peněžitými vklady

Oceňování majetku a závazků • Každá položka majetku musí být vyjádřena peněžně – musí být oceněna. Na způsobu ocenění závisí výše majetku, závazků, nákladů, výnosů, příjmů, výdajů i výsledku hospodaření • Pro potřeby účetnictví jsou stanovena přesná pravidla pro oceňování majetku a závazků (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví)

Oceňování majetku a závazků • V ČR vychází ocenění majetku v rozvaze z historických (pořizovacích) cen • Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – Vychází v případě pořízení nákupem z jeho pořizovací ceny – V případě pořízení majetku vlastní výrobou vychází z vlastních nákladů výroby

Oceňování majetku a závazků • Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – Dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek se využíváním opotřebovává – Velikost opotřebení potřebujeme znát pro: • Sledování změny hodnoty majetku z důvodu opotřebení • Velikost opotřebení dlouhodobého majetku ovlivňuje náklady vynaložené na produkci podniku

Oceňování majetku a závazků – Peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku za určité období jsou odpisy • Vyjadřují fyzické opotřebení majetku • Měly by odrážet postupné znehodnocování (zastarávání) majetku • Měly by vyjádřit poměrnou část hodnoty majetku, která přešla do hodnoty produktů za určité období

Oceňování majetku a závazků – Konkrétní výše odpisů závisí na: • Hodnotě majetku (pořizovací cena , resp. vlastní náklady výroby) • Ekonomické životnosti majetku (doba plánovaného používání s ohledem na jeho fyzické opotřebení a zastarávání) • Zvolené metodě odepisování (podnik volí metodu odpisování tak, aby co nejlépe vyjadřovala velikost opotřebení majetku za sledované období)

Oceňování majetku a závazků – U dlouhodobého majetku, který odepisujeme, sledujeme: • Roční odpis pro jednotlivé roky • Oprávky – kumulované odpisy od začátku odepisování • Zůstatkovou cenu na konci roku – vyjadřuje hodnotu majetku po zohlednění opotřebení – rozdíl pořizovací ceny a oprávek (sumy odpisů)

Oceňování majetku a závazků – Metody odepisování dlouhodobého majetku • Časové metody – snižování hodnoty dlouhodobého majetku závisí na čase • Výkonové metody – hodnota majetku se snižuje v závislosti na výkonu majetku

Oceňování majetku a závazků – Časové metody • Lineární metoda – Rovnoměrné opotřebení majetku během doby životnosti – výše odpisů je konstantní (pořizovací cena / doba životnosti)

• Nelineární metody – Výše odpisů se v čase snižuje (degresivní metody předpokládáme vyšší opotřebení v prvních letech používání majetku) nebo zvyšuje (progresivní metody – předpokládáme vyšší opotřebení koncem doby životnosti majetku) – Progresivní způsob odepisování není příliš častý

Oceňování majetku a závazků – Časové metody • Nelineární metody – Příklad degresivního odepisování ze zůstatkové ceny. Určí se koeficient degrese a odpisy se stanoví jako zůstatková cena na konci předchozího roku vynásobená koeficientem degrese. V poslední roce je odepsána celá zbývající hodnota majetku (jinak by nedošlo k úplnému odepsání majetku)

Oceňování majetku a závazků – Příklad • Podnik si na konci roku pořídil nové výrobní zařízení v pořizovací ceně 2 400 000 Kč. Ke konci roku ho uvedl do provozu. Podnik zvolil lineární metodu odepisování, doba životnosti byla stanovena na 5 let. Spočtěte roční odpis, oprávky k majetku a zůstatkovou cenu na konci každého roku odepisování. • Pro stejné zařízení se podnik rozhodl uplatnit degresivní metodu odepisování s koeficientem degrese 0,45. Znázorněte toto odepisování!

Oceňování majetku a závazků – Výkonové metody • Metody využijeme v případě, že opotřebení nezávisí na čase, ale na odvedeném výkonu. Např. počet tun, které je výrobní zařízení schopno vyrobit za dobu životnosti, počet výlisků, které je za dobu životnosti lis schopen vyrobit, počet kilometrů, které je schopen automobil za dobu životnosti ujet • Spočítáme výši odpisu na jednotku předpokládaného výkonu a odpis stanovíme jako roční výkon násobený odpisem připadajícím na jednotku výkonu

Oceňování majetku a závazků – Příklad – Autobus s pořizovací cenou 12 mil Kč má očekávanou životnost 1 800 000 km. Podnik zvolil výkonovou metodu odepisování. V prvním roce očekáváme najetí 150 000 km, v dalších sedmi letech pak vždy 240 000 km. Spočtěte výši odpisů, výši oprávek a zůstatkovou cenu v jednotlivých letech životnosti autobusu.

Oceňování majetku a závazků – Funkce odpisů • Jsou významnou nákladovou položkou a ovlivňují výsledek hospodaření podniku i ziskovost jednotlivých produktů • Jsou významným interním zdrojem financování • Slouží k vyjádření hodnoty dlouhodobého majetku v průběhu jeho životnosti

• Úkol • Zjistěte, jakým způsobem se počítají tzv. daňové odpisy určené při výpočtu daně z příjmů

Oceňování majetku a závazků • Ostatní složky majetku – oběžného – Zásoby nakupované – oceňovány v pořizovacích cenách – Zásoby vlastní výroby – oceňovány na úrovni vlastních nákladů – Pohledávky – oceňovány jmenovitou hodnotou (popř. pořizovací cenou při úplatném nabytí) – Peněžní prostředky – oceňovány jmenovitou hodnotou

Oceňování majetku a závazků • Ostatní složky majetku – oběžného – Cenné papíry k obchodování – při nákupu oceňovány pořizovací cenou. Při sestavování rozvahy jsou oceněny tzv. reálnou hodnotou (zpravidla tržní hodnotou na burze nebo jiném veřejném trhu)

Oceňování majetku a závazků • Ostatní složky majetku – oběžného – Oceňování úbytku především zásob, které byly pořízeny s různými pořizovacími cenami – tři oceňovací techniky: • Postup FIFO – jako první se spotřebovávají nejstarší dodávky • Postup LIFO – jako první se spotřebovávají poslední dodávky • Průměrování – pro ocenění spotřebovaných zásob se použije průměrná cena vypočtená váženým aritmetickým průměrem

Oceňování majetku a závazků • Příklad – Podnik nakoupil dodávku suroviny v objemu 500 kg v ceně 50 Kč za 1 kg), druhá dodávka byla v objemu 750 kg v ceně 45 Kč za 1 kg. Do výroby bylo vydáno 1 000 kg. Oceňte spotřebovaný materiál dle jednotlivých technik.

Oceňování majetku a závazků • Závazky jsou oceňovány jmenovitými hodnotami, při převzetí závazků pak pořizovacími cenami • Sečteme-li hodnotu všech majetkových složek (aktiv), získáme "účetní" hodnotu podniku. Ta nemusí odpovídat skutečné tržní hodnotě podniku (tržní hodnota vychází z užitku, který podnik poskytuje svému vlastníkovi).

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 [email protected]

www.vsem.cz