MILOTICE LETNÍ ZPRAVODAJ
2/2012, XIV. ročník
Olympiáda v Miloticích Z OBSAHU: Olympiáda v Miloticích Informace obce Pohled do historie Kultura a spolky
Druhý díl šestidílné série Regionher, konaných pod patronací Mikroregionu Nový Dvůr, se odehrál na hřišti v Miloticích v sobotu 21. dubna, s podtitulem: „Milotice vzkazují, kdo si hraje, nezlobí.“ Již v minulém čísle jste byli informováni, že tato kulturně sportovní akce je připomínkou letošní olympiády, a o tom, že první akci pořádaly Ratíškovice v místním bazénu. Milotice byly tedy první „suchou“ variantou této celoroční akce. Pořadatelé nenechali nic náhodě a na akci se dlouho dopředu připravovali. V průběhu příprav docházelo ke změnám, z původně plánovaného fotbalového hřiště s nově otevřeným minigolfem se nakonec sportoviště přesunulo na hřiště školní. S tímto posunem se měnily i disciplíny. Nakonec jich bylo vybráno pět: Nohejbal, petang, přetahování lanem, hra o životy a štafetový běh s měchovicí. Josef Levek
OÚ - KONTAKTY Starosta, místostarosta
tel.: 518 619 479 Matrika, komise výstavby, evidence, podatelna, KT, hlášení, pozemky
tel.: 518 619 541 Poplatky, hřbitov, FRB, účetní, majetek obce
tel.: 518 619 642 Správce hřbitova
tel.: 724 798 012 Komunitní centrum
tel.: 518 321 736 Zámecká konírna
tel.: 518 394 890 Škola
tel.: 518 619 490 Kulturní klub
tel. 724 760 296
www.milotice.cz
[email protected] [email protected] [email protected] www.kcmilotice.cz
SLÚPEK
Malé bilancování
S měsícem červnem jsme se přehoupli do druhé poloviny roku 2012. Nemůžeme zatím zcela jasně hodnotit, zda letošní rok byl úspěšný či neúspěšný, obyčejný, či jestli se zařadí do letopočtů, na které se bude ještě dlouho vzpomínat. Dnes se však každý z nás může ohlédnout za tím, co první půl rok přinesl. Děti za své snažení dostávají hodnocení v podobě vysvědčení. My dospělí můžeme zrekapitulovat ať už naše osobní, nebo naše společné úspěchy. Za přispění nás všech se podařilo uspořádat v naší obci hned několik akcí, např. košt vína, Regionhry, besedu s důchodci, zpívání mužských sborů, Noc kostelů, dětský den a další. Ať se někdy snažíme sebevíc, počasí naše snažení může hodně ovlivnit. Na naší úrodě se negativně podepsala dlouhá zima s velmi nízkými teplotami, ledoví muži a také určitě dlouhotrvající horka s nedostatkem srážek. V následujících dvou měsících prázdnin však máme příležitost spolu s dětmi načerpat mnoho sil potřebných ke zdárnému zakončení druhého pololetí letošního roku. Ladislav Lunga, šéfredaktor
Není důležité vyhrát? Není, ale netěší to...
Úvodní i závěrečný ceremoniál kopírovaly, byť odlehčeným způsobem, skutečné olympijské zahájení se vším všudy. Úvodními projevy, slibem hráčů a rozhodčích, vyvěšením vlajek, vypuštěním holubic míru (tady vypomohli poštovní holubi Jindřicha Nedvědického), kulturním programem, olympijskou vlajkou nesenou v čele průvodu a především zapálením olympijského ohně. Když k tomu připočteme závěrečné vypuštění balónků v barvě jednotlivých obcí mikroregionu, jistě mi dáte za pravdu, že iluze olympiády byla dokonalá. Soutěžící se snažili ze všech sil přesvědčit, že ta jejich obec je nejlepší a musí nutně vyhrát. Stejně na tom ovšem byli borci z pořádajících Milotic. V domácím prostředí bojovali, seč mohli, jenže dílem těžších soupeřů v přetahování a dílem smůly či náhody skončili na čtvrtém místě. Zklamání bylo obrovské, přece tolik chtěli vyhrát. Marná byla útěcha, že není podstatné umístění jednotlivých týmů, že důležitá je zábava, projev pospolitosti a pocit z dobře prožitého odpoledne. Jenže říkejte to někomu v zápalu boje, utěšování Coubertenovským heslem, že není důležité vyhrát, ale…, se jaksi míjelo účinkem. Přesto trvám na tom, že podstata akce byla především v zábavě, a tady neselhal nikdo. Děkuji celému týmu, který si lepší umístění může vynahradit na dalších Regionhrách. Ve Vlkoši to budou Hry bez hranic, naši senioři určitě budou favority ve vacenovickém klání s názvem Seniordance, děti předvedou to nejlepší ve Svatobořicích a v září se projedeme na kole kolem Skoronic. Poděkování rovněž patří obětavým pořadatelům, vedení školy za vstřícnost a spolupráci, fanynkám a fandům všech věkových kategorií, zkrátka těm, kteří se rozhodli strávit jednu jarní sobotu zajímavým počinem s tajemným názvem Regionhry. –jl–
Tradice na zámku
Letošní Tradice na zámku v konírně Státního zámku Milotice jsou nainstalovány v duchu Letnic. Na letošní expozici se podílely všechny obce Mikroregionu Nový Dvůr pod vedením etnografa Františka Synka. Také zahájení, které proběhlo na začátku turistické sezony 28. dubna odpoledne, proběhlo v tomto duchu. Nejdříve nám nestor Jízdy králů ze Skoronic, Josef Holcman, připomněl dávnou historii této letnicové tradice. Pak jeho syn Jan na vystrojeném koni přejížděl čestné nádvoří zámku a vyvolával humorné říkání. Doplnila ho děcka ze Skoronic se svým vystoupením. Další letniční slavnost královničky v nastudování Anny Smolákové předvedla děvčata z Milotic. Celé dění na nádvoří zámku sledovala hraběnka se svým doprovodem a také královnu a její družinu obdarovala. Tradice na zámku jsou otevřeny do konce měsíce září každý den od 10 do 17 hodin vždy mimo pondělí. Jaroslava Kundratová
Lucie Vlčková.
Josef Holcman.
Václav Matyáš.
2
Součástí letošních Tradic na zámku byla ukázka z Jízdy králů.
Autorské čtení
Autorské čtení 2012 volně navázalo na již loni započatou novou tradici v Miloticích, a to díky podpoře pana faráře Františka Krále. Čtení se uskutečnilo 15. dubna v podvečerních hodinách za účasti autorů Nadi Horákové, Josefa Holcmana, Václava Matyáše a Cimbálové muziky Petra Šrahulka. Za spisovatelku Naďu Horákovu, která se omluvila pro nemoc, četla Lucie Vlčková z historického románu Pro jméno a čest. Z Petrova přijel číst ze své prózy milým humorným způsobem Václav Matyáš. Josef Holcman, rodák ze Skoronic, k nám přicestoval ze Zlína a ze své knihy Cena facky přečetl úryvek z těžké doby kolektivizace. Všechna témata autorského čtení ať historická, nebo současná, se vždy týkala našeho regionu v různých časových souvislostech. Jaroslava Kundratová Milotice
Letní zpravodaj
OBEC
Práce v obci
Úklid a údržbu veřejných prostranství v obci letos zabezpečujeme, mimo stálé zaměstnance obce, „Veřejnou službou“, pracovníky z řad uchazečů o zaměstnání v evidenci Úřadu práce. Každý pracovník vykonává veřejnou službu v rozsahu 20 hodin měsíčně po dobu šesti měsíců. Začátkem jara, než začala fungovat veřejná služba, ochotně vypomáhali při jarním úklidu členové složek, spolků a organizací, za což děkujeme. Probíhá pravidelné sečení veřejných zelených ploch, stromových alejí, údržba záhonů, chodníků, v jarním suchém období bylo nutné zalévat mladé stromy, zejména v aleji na Hraběcí. Dokončovaly se práce na minigolfovém hřišti a průběžně se opravoval poničený mobiliář. Na přání občanů byla asi v polovině ulice Školní usazena lavička pro odpočinek příchozích ke zdravotnímu středisku a zpět. Děkujeme za podnět, doufáme, že se lavička nestane terčem vandalů a bude sloužit ke spokojenosti občanů. Rovněž děkujeme všem, kteří přispěli na jarní charitativní sbírku. Irena Nedvědická
MATRIKA
Zákon č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů
Odpočinkové místo.
Socha sv. Anny.
Další opravená památka
V minulém čísle Zpravodaje jsme požádali o pomoc při hlasování v soutěži o nejlépe opravenou kulturní památku v Jihomoravském kraji, v níž byly Milotice zastoupeny sochou panny Marie Immaculaty. V kategorii děl výtvarného umění se umístila naše opravená socha na třetím místě se 144 hlasy po Vranově nad Dyjí (578 hlasů) a Veselí nad Moravou (297 hlasů). Všem, kteří zaslali svůj hlas prostřednictvím SMS, moc děkujeme. Další opravenou památkou je socha sv. Anny od akademického sochaře Ferdy Štábla (19161979), kterou zrestauroval Petr Horák. Jaroslava Kundratová
Pojďme si zahrát minigolf
Letní kino v zámecké zahradě V termínu 9.–15. července 2012 vás srdečně zveme na promítání letního kina v zámecké zahradě. K vidění budou filmy:
9. 7. Rodina je základ státu 10. 7. Sherlock Holmes 11. 7. Vrtěti ženou 12. 7. Nevinnost 13. 7. Muži v naději 14. 7. Perfect days – I ženy mají své dny 15. 7. Prci, prci, prcičky: Školní sraz Letní zpravodaj
Od 1. července bude zahájen provoz nově zřízeného minigolfového hřiště, umístěného ve sportovního areálu TJ Agro Milotice. Zveme občany všech věkových skupin, aby si tuto sportovně nenáročnou, a přitom zábavnou hru přišli sami vyzkoušet. Provozní doba i ceny za pronájem hřiště, včetně sportovního náčiní, jsou uvedeny pod touto pozvánkou. Všech 18 drah minigolfového hřiště i obsluha se těší na vaši návštěvu. –jlProvozní doba: denně od 15.00 do 20.00 hodin Vstupné: 20 Kč/hod. 10 Kč/hod. (děti a mládež od 6-15 let) Děti do šesti let potřebují doprovod osoby starší 15 let. Skupina čtyř platících osob si může po dohodě se správcem minigolfu dohodnout v době od devíti hodin hru mimo provozní dobu na telefonním čísle 721 606 853.
ANKETA Otázka: Ptáme se občanů, kteří se do Milo-
tic přistěhovali: „Jak se vám v Miloticích líbí a žije?“ Odpovědi: „Žijeme tu s manželem již devět let a je to tu naprosto úžasné. Rodiče máme oba až v Čechách, tak nám tu scházejí akorát oni.“ Na mateřské dovolené, 33 let „Bydlení tady je super! Ale na tu mentalitu lidí jsem si stále nezvykla. To, že se někteří chovají jak před 100 lety, mi trochu vadí...“ Důchodkyně, 60 let, žijící v Miloticích tři roky „Přiženil jsem se před sedmi lety a velice rychle jsem si tu zvykl. Mám to akorát daleko do práce, jinak mi tu nic nechybí.“ Dělník, 45 let „Moc hezky se tu žije, stále s tu něco děje, stále přibývají nové prvky v obci apod. A co se týká zdejších lidí, tak to si myslím, že jsou tu lidé různí, jak všude jinde…“ Kuchařka 39 let, žije v Miloticích 15 let „Já jsem tu osm let a jsem naprosto spokojená.“ Administrativní pracovnice, 35 let
Milotice
3
OBEC
Z jednání zastupitelstva ZO dne 13. 3. 2012 Schválilo: * prodej obecního pozemku p. č. 750/25 v k. ú. Milotice u Kyjova ve vlastnictví Obce Milotice za cenu 100 Kč/m2 * přijetí daru, pozemků p. č. PK 455, 456, 458, 460 o celkové výměře 2135 m2 do majetku obce * obecně závaznou vyhlášku obce Milotice č. 1/2012 Vzalo na vědomí: * zprávu o plnění usnesení ze zasedání ZO konaného dne 21. 2. 2012 ZO dne 17. 4. 2012 Schválilo: * rozpočtové opatření č. 1/2012 * pronájem části obecního pozemku PK p. č. 2260/5 v k. ú. Milotice u Kyjova, pronajímaná část je určena pozemky KN p. č. 2280/49 a 2280/120. Dále pronájem pozemku KN p.č. st. 867. Celková výměra pronajímaných pozemků je 2668 m2 * pronájem obecního pozemku KN p. č. 478/25 o výměře 1518 m2 v k. ú. Milotice u Kyjova za cenu 1,2 Kč/m2 za rok * prodej části obecního pozemku KN p. č. 2710/47 v k. ú. Milotice u Kyjova ve vlastnictví obce Milotice, označené v GP pro rozdělení pozemku č. 992-146/2011 jako část 2710/72 o výměře 55 m2, za cenu 50 Kč/m2 * koupi části pozemku KN p. č. st. 112/2 v k. ú. Milotice u Kyjova v osobním vlastnictví, označené v GP pro rozdělení pozemku č. 992-146/2011 jako část 4023 o výměře 20 m2, za cenu 50 Kč/m2 do majetku obce * smlouvu o partnerství s o. s. Aktivní Horňácko, Nová Lhota 131 * smlouvu o spolufinancování kanalizačního přivaděče Skoronice částkou 1 600 000 Kč (600 000 Kč z rozpočtu Obce Milotice, 1 000 000 Kč z rozpočtu DSO) * dodatek č. 1 ke smlouvě o provozování vodního díla pro veřejnou potřebu ze dne 19. 12. 2011 č. 003/80/2012 * odměnu člence finančního výboru za rok 2011 ve výši 1500 Kč Vzalo na vědomí: * informace starosty a místostarostky o činnosti obce a obecního úřadu Ve zkratce 29. 2. kontrolní den na ČOV 1. 3. účast na Dnu malých obcí ve Vyškově 7. 3. kontrolní den na ČOV 7. 3. účast na konferenci Leader v Brně 17. 3. účast na turnaji v sálové kopané, tým pracovníků OÚ obsadil 1. místo 19. 3. schůzka starostů DSO ve Skoronicích 20. 3. seminář programu Leader v Kyjově, seznámení s dotačními programy 23. 3. vyšlo jarní číslo Zpravodaje 27. 3. účast na semináři v Čejkovicích na téma Novela zákona o zadávání veřejných zakázek 30. 3. valná hromada DSO ve Vlkoši 11. 4. účast na setkání pracovníků knihoven v Moravské zemské knihovně v Brně, kde jsme z rukou hejtmana JMK převzali ocenění Nejlepší knihovna okresu Hodonín 15. 4. autorské čtení na faře za účasti tří autorů 16. 4. seminář pro zastupitele obcí MND v Ratíškovicích, závěrem proběhl tradiční turnaj v kuželkách, kde Milotice, doplněné o tým Ratíškovic, získaly 1. místo 17. 4. jednání zastupitelstva obce 18. 4. koordinační porada na ČOV 4
21. 4. Regionhry v Miloticích 23. 4. schůzka s občany v ulici U Statku ohledně připojení na kanalizační síť 24. 4. účast na Valné hromadě DSO ve Vlkoši 26. 4. schůzka s občany v KD na téma předškolní a školní vzdělávání 28. 4. zahájení provozu Konírny na zámku 2. 5. kontrolní den na ČOV 20. 5. beseda s důchodci na KD 21.-22. 5. kontrola hospodaření OÚ pracovníky JMK 21. 5. hodnocení a výběr zhotovitele zakázky „Lezecká stěna na Rafandě“ 26. 5. vítání 13 nových občánků 1. 6. schůzka starostů DSO ve Vlkoši 3. 6. Regionhry ve Vlkoši 5. 6. porada členů zastupitelstva obce 6. 6. audit na zakázku „Obnova historické aleje“ 6. 6. kontrolní den na ČOV 18. 6. shromáždění starostů MND ve Svatobořicích-Mistříně 19. 6. jednání zastupitelstva obce 20. 6. účast na konferenci Leader v Kyjově 22. 6. přebírání ocenění za 3. místo v krajské soutěži Nejlépe opravená památka JMK 29. 6. slavnostní ukončení školního roku, přijetí žáků 9. třídy na OÚ Nově přijaté dotace: 600 000 Kč – Lezecká stěna na Rafandě, program Leader 4 200 000 Kč – Bydlení pro seniory, ministerstvo pro místní rozvoj 45 000 Kč – na činnost knihovny, MěÚ Hodonín 45 000 Kč – pořízení dvou cvičebních strojů pro seniory Z další činnosti chci informovat o ukončení termínu veřejné zakázky – bydlení pro seniory. Proběhlo výběrové řízení na zhotovitele a podepsána smlouva o provedení díla. Zahájení stavby začne 11. července. Situace kolem financování rekonstrukce ČOV se od minulého vydání Zpravodaje nezměnila, v jednotlivých obcích probíhají jednání. Obec přijala 16 pracovníků na veřejnou službu a dva koordinátory, smlouva je podepsána na šest měsíců s možností jejího prodloužení. Radek Šeďa, zaměstnanec obce, podal výpověď ze zaměstnání. Na uvolněné místo nebyl nikdo přijat, toto pracovní místo je dočasně zrušeno. Jeho pracovní náplň byla rozdělena mezi stávající zaměstnance. Probíhají přípravné práce spojené s podáním územního řízení v lokalitě Záluží, kde je záměr obce na výstavbu RD. Pokračují jednání s občany na ulici U Statku ohledně kanalizačního přivaděče. Obec získala stavební povolení na rekonstrukci školnického bytu na předškolní vzdělávání pro 20 žáků. Stavební práce započnou začátkem prázdnin. Ve stejnou dobu začne práce na projektu Lezecká stěna na Rafandě.
Upozornění občanům
Do doby ukončení komplexních pozemkových úprav doporučujeme občanům, aby nenabízeli své pozemky k prodeji, protože to komplikuje, prodražuje a hlavně protahuje celý proces úprav. J. Levek, starosta obce
Mikroregion Nový dvůr informuje
Letos jsme dostali souhlas s poskytnutím dotace na projekt „Ubývá míst, kam chodívala pro vodu“, jehož cílem je obnova některých obecních studní, jejich rekonstrukce a vytvoření místa, jež bude zvát k posezení a setkávání obyvatel obce. Podávali jsme žádost na projekt na obnovu obecních knihoven, na němž se podíleli žáci jednotlivých základních škol mikroregionu svými výtvory a náměty. Tato žádost nám schválena nebyla.
Milotice
Letní zpravodaj
Dále jsme do programu Leader podali za Mikroregion Nový Dvůr žádost na vypracování studie na využití oblasti vrchu Náklo. To, zda bude schválena, se uvidí během letošního podzimu. Co se týká dalšího dění v MND, chystá se obnova webových stánek, které by se měly stát elektronickým rozcestníkem nejen pro obyvatele, ale i pro návštěvníky mikroregionu. Dále se chystáme propojit obce a místa mikroregionu elektronickým turistickým průvodcem od firmy Taggmanager. Tato akce přispěje k turistické zajímavosti naší oblasti.
Kronika obce
Rok 1906 (nejstarší zápis, pořídil farář Josef Dorazil): Byl jsem pověřen, abych psal kroniku naší obce. Svěřena mi tato kniha 15. dubna 1925. Začnu popisovati příběhy od roku 1906, kdy stal jsem se farářem milotickým. Předchůdce dp. farář Weber odešel na odpočinek do Lovčic 1. února 1906, mne pak p. patron Karel hrabě Seilern presentoval na tuto faru a 2. května byl jsem investován, pobyv jako farář v Kašavě ne celý rok a předtím působiv jako kaplan v Miloticích po 13 roků. Bylo potřebí mnoho oprav jak na farní budově i na hospodářských staveních, ale vše se ku spokojenosti provedlo. Rok 1925: Dne 6. listopadu 1925 zemřel rakovinou žaludku pisatel této obecní kroniky dp. farář Antonín Dostal a pohřben byl v Miloticích za veliké účasti farníků, celého okolí a za přítomnosti 42 kněží. V úkolu pisatele obecní kroniky pokračuje nástupce P. Antonína Dostala, Josef Dorazil, farář v Miloticích. Místní obecní škola byla redukována na čtyřtřídní školu s pobočkou. Obvodním lékařem byl v Miloticích p. MUDr. Václav Kurz, řídícím školy p. Václav Potoček, poštmistrem p. Vojtěch Žáček. Starostou p. Tomáš Polášek, rolník, č. 40 v Miloticích. Členové obecní rady: Krist Vavřinec, č. 183, náměstek starosty; Formánek Josef, domkař; Babíček František, č. 22, rolník; Neduchal František, č. 174, rolník; Šnajdr Jan, č. 247, domkař. Rok 1925 byl velmi deštivý, sena a otavy vyváženy ze zaplavených luk, píce nedostatek, obilí dobré. Maso hovězí 12 Kč 1 kg, vepřové 18 Kč. Mzdy dělnické: se stravou denně 10-12 Kč při jarní práci, ve dnech žňových dělníci se stravou 20 Kč, dělnice 15 Kč. Vinobraní slabé. Práce polní v tomto roce započaly asi v tuto dobu: zemáky sázeny 15. dubna, sečení sena 8. června, žně 15. července, sečení otav 23. srpna, kopání řepy 3. října. Rok 1953: V únoru 1960 byl jsem požádán, abych převzal vedení kroniky, poněvadž po 14 let neměla obec kronikáře. Jmenuji se Antonín Hlavsa, narodil jsem se roku 1892 v Ústí nad Orlicí. V roce 1951 přistěhoval jsem se se svým synem, učitelem na zdejší osmiletce, do Milotic. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v červenci 1949 ze Zemědělského strojního družstva, které založilo v červenci 1946 třicet čtyři menších zemědělců (vlastnících po 0,5 až 6 ha půdy) celkem na 69 ha půdy. O založení družstva se hlavně zasloužil Cyril Výlet, horník, č.p. 274, který byl též zvolen předsedou. Poněvadž toto družstvo dobře prosperovalo, přistupovali i větší zemědělci a počet členů stoupl na 71. V červenci 1949 vzniklo z tohoto strojního družstva Jednotné zemědělské družstvo (první v okrese kyjovském) jako druhý typ. Pozemky členů nebyly totiž sceleny a dobytek opatroval každý doma. Práce traktorem i koňmi se konaly členům i nečlenům. Před tím, jakmile tu změnu tušili, vystoupilo hodně členů, takže zůstalo 23 členů.
Milotice v roce 1910 – náves.
Letní zpravodaj
Mikroregion by rovněž rád rozvinul spolupráci s místními živnostníky a neziskovými organizacemi, aby svým potenciálem pomohl těmto subjektům k jejich rozkvětu. Do týmu MND přibyl nový člen. Je jím Mgr. Tomáš Salava, jenž zastává od ledna tohoto roku funkci projektového manažera. Pochází z Vracova a chce využít zkušenosti získané při studiu a životě v zahraničí. Tomáš Salava, projektový manažer
Předsedou se stal opět Cyril Výlet, který se mohl věnovat družstvu až po svém zaměstnání v dolech. V roce 1950 není ještě družstvo po stránce politické na výši přes snahu Okresního národního výboru, Krajského národního výboru a krajského výboru Komunistické strany Československa, kteří svolávali občany k pohovorům o společné práci a socialisaci vesnice. (-ios)
Neúcta, vandalismus, bezmoc...
Z obecní kroniky, rok 1933: Klidnou hladinu venkovského života naší obce vyrušil v srpnu zjev pověstného lupiče a vraha Karla Hasíka z Hodonína, který se potuloval v blízkém okolí. Po poslední krádeži v Holiči zastřelil při pronásledování jednoho strážmistra v lesích blízko Hodonína. Četnictvo zahájilo po něm přísné pátrání. Hasík se zatím ukrýval v blízkých lesích, až 25. 8. objevil ho spícího ve stohu u zdejšího dvora p. adjunkt Konrád. Upozornil četnickou stanici v Kyjově. Sotva vyzval přibylý strážmistr Šimek Hasíka ku vzdání se, byl zasažen ranou ze stohu přímo do prsou. Sám ještě vystřelil ránu na vraha a skácel se po té k zemi. S ním raněn do nohy i městský strážník z Kyjova. Oba ošetřeni a vezeni do Hradiště. Strážmistr cestou skonal. Znovu volány četnické stanice. V hodině se sjelo na 300 četníků i ze vzdálených stanic. Ti se postavili v šiku proti stohu a společně vystřelili 3 salvy do místa, kde se nalézal vrah. Potom vyslaný policejní pes vytáhl zkrvácenou slámu a brzy i mrtvé tělo Hasíkovo, jež bylo poseto 16 ranami. Příštího dne byl vrah pochován na zdejším hřbitově. Další rok byl na připomínku tragédie postaven a 7. října slavnostně odhalen U sýpky pomník, který “byl dán v ochranu a péči obce Milotice”. Bohužel se na něm v minulé době podepsal nikoli zub času, ale někdo, kdo nemá vztah k mrtvým, ale ani k živým. Mosazná deska s textem zmizela, zřejmě skončila někde ve sběru. O zloději valné mínění nemá zřejmě nikdo, ale ještě horší je ten, kdo takové předměty vykupuje. Nemusí to být jen kovové součásti ze hřbitovů, ale třeba i poklopy kanálů či měděné kabely. Věci, u kterých je jasné, že nedosloužily, ale že je někdo někde ukradl. I bez státní maturity je to přece jasné. Obec Milotice pomník neochránila. Ani nemohla. Musel by ho někdo 24 hodiny denně hlídat. Obnovit zmizelou desku, byť z plastu, by však problém být nemusel, stejně jako úklid okolí. Třeba v rámci dějepisu, při výuce místních událostí. (-ios) Pomník bez desky.
Zástupci složek Národní fronty při budování kanalizace.
Milotice
5
FARNOST
Pozvání na festival
Malé bilancování
Zanedlouho to bude rok, co vytváříme jednu pospolitost ve vaší obci s nádherným barokním zámkem a farním kostelem Všech svatých. Postupně jsem zapadal, ač sám pocházím ze severu, do kraje zaslíbeného vínu. Za ten rok jsem poznal mnoho z vašich pokladů – tradic. Mohl jsem obdivovat a přiblížit si, co předáváte z generace na generaci, co je vám vlastní: zvláště ony nádherné kroje a lahodné víno vypěstované pod ochranou sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Žarošské. Nemohu nevzpomenout také některé akce, které jsme mohli společně prožít, někteří z vás alespoň zpovzdálí pozorovat. Na podzim to bylo setkání se zástupci naší základní školy, na začátku školního roku při „žehnání aktovek“. Brzy nato pak bylo společné posezení se zastupiteli obce Milotice o Dnu české státnosti na svátek sv. Václava. Vzpomínám na slavné krojové hody, ale také na zakončení Roku křtu – Svátkem všech pokřtěných před kostelem, který proběhl v závěru církevního roku, na slavnost Ježíše Krista Krále. Letošní rok byl arcibiskupem vyhlášen jako Rok biřmování. Postupně jsme se v jarních měsících setkávali s jednotlivými skupinami – se všemi biřmovanými (kteří za posledních 20 let přijali tuto svátost), vždy o poslední neděli v měsíci v kostele, a poté i na faře. Vyvrcholením Roku biřmování pak byla slavnost biřmovaných o Duchu Svatém s vámi se všemi při mši sv. a následně i ve stanu před kostelem. Chtěl bych tímto vyjádřit upřímný dík vedení obecního úřadu za propůjčení stanu, dále také oběma radám farnosti (ekonomické i pastorační) za přípravu a organizaci akce. Podobně děkuji i za uspořádání druhého ročníku Noci kostelů, při kterém navštívilo náš kostel několik stovek věřících i nevěřících spoluobčanů. Mnozí objevili nádherný skvost vrcholného baroka, který, ač se tyčí přímo uprostřed Milotic, dosud neznali. Zde bych chtěl poděkovat především paní Jarmile Antošové, která měla celý večerní program na starosti. Také průvod Božího Těla, procházejíce mimo kostel, se dotýkal – alespoň vizuálně, jak věřím – nás všech, kdo zde žijeme... Rok 2012 se blíží ke své polovině. V tomto měsíci nás navštívil olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner, metropolita moravský, aby udělil svátost biřmování 33 věřícím, převážně mladým lidem. S přáním pohodových prázdnin a dovolených Váš P. František Král, farář
Již teď vás zveme na XXIX. Národopisný festival Milotice 2012, který letos oslaví 40 let od svého vzniku. Nabízíme zatím nahlédnutí do pestré programové nabídky, ze které si každý jistě něco vybere. Neděle 4. 8. Obecní úřad Milotice 17.00 – Vernisáž výstav, autorské čtení textů Františka Stříteckého 18.00 – Milotická festivalová filmotéka (i další dny) Pátek 10. 8. U Šidlen (stan) 19.30 – Zahájení festivalu 20.00 – Na husličky fidli, fidli… (Klenotnice dětských zpěváčků) 21.00 – Stařeček nám vykládali! (Pořad k věnovaný V. Šťastnému) 22.00 – Kšeft na Kyjovsku aneb „Za kolik to je?!“ Sobota 11. 8. U Šidlen (stan) 10.00 – Otevřené šidlenské sklepy 13.30 – Galerie řezbářského umění 15.00 – Pan Skla Datel Nečas (Vzpomínkový pořad k jubileu J. Nečase) 16.30 – Tančíme pro radost… (Zážitkový program pro děti) Sobota 11. 8. U Šidlen (areál) 18.00 – Mladé dechové hudby 18.30 – Z druhýho konce k vám…(Vystoupení Jiskry Plzeň) 19.30 – Písničky pro radost (Program ženských sborů a sólistů) 20.30 – Když Lúčka slaví… (Program jubilanta) 21.00 – Milotické inspirace… (Pořad k 40. výročí vzniku festivalu) 22.30 – Zapadá slunéčko… (Nokturno nad vinohrady) Neděle 12. 8. náves 13.00 – Lidový jarmark výrobců 13.30 – Děkovná mše svatá 14.30 – Program na návsi 16.00 – Průvod obcí na zámek Neděle 12. 8. zámek (areály) 16.30 – Dětský svět (Tvůrčí dětské dílny) 16.30 – Co s tým folklórem…? (Beseda o folkloru a tradicích) 17.30 – Pořad zahraničního hosta 18.00 – Rodinné stříbro (Program tanečního folkloru)
ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ
Činnost hasičů v první polovině roku
Poděkování
Ráda bych poděkovala za jednu výjimečnou noc. Tou byla Noc kostelů, která u nás proběhla už podruhé. Prvního června jsem se mohla ocitnout v jiném světě než v tom plném nenávisti a zášti, který je kolem nás. Díky spoustě obětavých lidí, pro které láska k bližnímu nejsou jen pouhá slova, jsem se ocitla v jiném světě. Boží dům byl plný nezapomenutelné atmosféry. Nenacházím ta správná slova, jak popsat nádherné tóny, které se linuly z kůru. Atmosféra kostela, mluvené slovo anebo ztichlý chrám, to byl aspoň nakrátko předobraz domova věčného. Nebyl to jen kostel, ale i zámecká kaple se stala místem klidu a míru, místem očekávání. Byla to noc zázraků, kdy jsme k sobě měli blíž. Chci poděkovat za tu nezapomenutelnou chvíli. K. Šlajferčíková 6
Hasiči jsou jednou z nejstarších složek obce, vždyť příští rok oslaví již 115 let od svého založení (sbor byl založen v r. 1898). Nástin dějin milotického hasičského sboru si můžete podrobně pročíst na internetových stránkách sboru. Teď již něco málo z naší součastné činnosti. Od 29. 4. se pravidelně každou neděli zúčastňují mladí hasiči soutěží v požárním sportu. Okresní sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska udělilo ocenění naší člence mladých hasičů, slečně Denisce Řihákové za 1. místo v literární a výtvarné soutěži “Požární ochrana očima dětí”. Blahopřejeme! Události ve zkratce: * 17. 3. Turnaj v halové kopané v tělocvičně ZŠ s následujícími výsledky: 1. Obec Milotice, 2. Zahrádkáři Milotice, 3. Jednota Orla, 4. Myslivecké sdružení Horky, 5. SDH Milotice. * 1. 5. Do jednotky byl přijat nový člen Martin Řihák. * 22. 5. Obec Milotice zakoupila starší dopravní automobil AVIA A31 K od hasičů z Mokré-Horákova. * 31. 5. Se starostou obce byly zkontrolovány požární hydranty v obci Připravujeme: * 30. 6. Přivítání prázdnin na kolech i bruslích, start v 10.00 hod od budovy HZ (pořádá OÚ + SDH). * 30. 6. Ukončení sportovní sezóny Mladých hasičů. Celoročně probíhá sběr starého papíru, který můžete přinést na HZ každý čtvrtek v 16.00 hod. nebo po telefonické domluvě i v kterýkoliv jiný den, popř. jej uložit před budovu hasičské zbrojnice. Hasiči také nabízejí možnost zapůjčení nádobí a stolů, ceník naleznete na našich internetových stránkách.
Milotice
Letní zpravodaj
Závěrem mi dovolte poblahopřát k významnému životnímu jubileu našemu členu panu Oldřichu Válkovi. Do dalších let hodně zdraví, štěstí, lásky a pohodu v životě. Velitel jednoty SDH Patrik Koplík
Nově zakoupený požární vůz je vlevo..
Orel jednota Milotice
Tradiční oslava svátku Dne matek proběhla, tak jako každý rok, druhou květnovou neděli. Tentokrát přišel maminky pozdravit i místní farář P. František Král. Velice milé bylo vystoupení dětí z mateřské školy a dětského souboru Rosenka. Program oživily holky 3. třídy, pod vedením učitelky Ivy Hoppové, které zatančily jako roztleskávačky a zacvičily aerobik. Na závěr dostala každá maminka malý dáreček ve formě květiny. Všem, kdo děti na vystoupení připravují, patří velké díky. Poděkovat touto cestou chceme také místním zahrádkářům, kteří nám pro účinkující děti věnovali čokolády. Loutkový soubor opět připravil pro děti novou pohádku „O pyšné base“. První představení bylo sehráno v neděli 17. června. Na pohádku se pak v pondělí 25. června přišly podívat i děti z okolních mateřských škol. Na letní tábor, který letos proběhne 21.-28. srpna, se již připravuje 20 dětí. Velká změna proti všem předešlým táborům bude v tom, že ubytování bude tentokrát ve stanech (a ne na faře), a to v krásné přírodě v okolí Lidečka. Pavlína Náplavová
Dětský den na hřišti
Sobotní odpoledne 2. června bylo ve znamení her a soutěží, které na hřišti připravili skauti a skautky pro děti ke Dnu dětí. Již v poledne vyrostly na hřišti věže s lanovými atrakcemi a ve tři hodiny se mohlo začít. Stejně jako minulý rok si každý přišel na své. Pro návštěvníky byla připravena stanoviště, které děti obcházely a plnily různé zábavné úkoly. Největší zájem byl o horolezeckou stěnu, provazový žebřík, projížďku na koních, střelbu z luku, vzduchovky a sjezd z lanovky. Každý měl možnost si za získané body vyměnit nějaké sladkosti v tombole. Na konci akce si všichni mohli opéct špekáček na připraveném ohni. Akce se zúčastnilo asi 60 dětí. Jan „Olda“ Polášek
Dětský den.
Letní zpravodaj
Korálkiáda.
Korálkiáda: darujte korálky, uděláte dobrý skutek
V úterý 8. května probíhala v knihovně skoro celý den akce, která se koná už delší dobu na různých místech v republice – Korálkiáda. Lidé se sejdou, někteří přinesou korálky, které se jim doma povalují, někteří přijdou jen navlékat. Asi metrové pásky korálků jsme poslali do ČEZ arény v Pardubicích, kde se 25. května u příležitosti 20. národní Abilimpiády spojily v jeden dlouhý řetěz. Ten se změřil, zapsal do Knihy rekordů, a poté se korálky rozdaly zdravotně postiženým na kreativní tvoření. Nečekala jsem sice hojnou účast, ale přišlo “tolik lidí”, že je zde můžu vypsat. Musím pochválit hlavně Lubku Šeďovou, která s Emičkou a Terezkou strávily navlékáním skoro celou dobu. A pochopitelně Dorotku Kotáskovou, bez které se snad žádná akce v Miloticích neobejde (takhle do všeho zapálené a aktivní děti by měly být všechny). Ještě přišly Hana Němčanská, Katka Kotásková, Jindřiška Úradníková a Procházkovi z Rájce. Díky patří paní Jestřábové, která přinesla korálky, a Obecnímu úřadu, jenž poskytl finance na zakoupení korálků a zajištění “pitného režimu”. Navlékli jsme všichni dohromady asi dvacet metrů korálků. Krásně svítilo sluníčko, bylo teplo, přehrabovali jsme se v různobarevných korálkách a byla pohodička. A ještě jsme udělali dobrý skutek! Myslím, že by se to líbilo i vám, jenže to musíte příště přijít! Jitka Úradníková
Noc s Andersenem 2012
Noc z pátku 30. března na sobotu byla naším druhým nocováním v knihovně u příležitosti této celorepublikové akce. Dle předpokladu nás nemělo být už tolik jako loni. A předpoklad vyšel. Bylo nás víc: přesně 48 a jeden pes. Vlastně „spících“ bylo méně, protože před půlnocí odešlo pět skautů na další akci. První účastníci se začali scházet už před šestou. Po oficiálním zahájení jsme si něco pověděli o Hansi Christianu Andersenovi a také o Jiřím Trnkovi, neboť tento náš spisovatel, malíř, ilustrátor, scénárista, sochař, animátor by se letos dožil 100 let. Pak byly na programu hry venku. Když se setmělo, znovu jsme se seskládali do knihovny a děti soutěžily v literárním kvízu. Za správné odpovědi dostávaly bonbóny. Do některých knihoven přišel v noci duch pana Andersena, ale k nám se letos dostavil někdo jiný. Přišel spisovatel Jan Sviták z Holešova, který napsal pro děti dvě knížky – Čertovo kopyto a Pekelný advent – a který napsal speciálně pro Noc s Andersenem strašidelnou povídku. Četla se potmě, jen za svitu lampičky, o duchu zemřelé holčičky, která s pomocí dvou dětí pomohla malé dívence, již věznil vyšinutý dědek. Tuto povídku jsme si poslechli jako úplně první, ještě ji nikdo nikde neslyšel, ani nečetl. Děti potom vyplnily tajenku v literární křížovce, za kterou obdržely každé lízátko, a šlo se na stezku odvahy. Tam jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla na neosvětlený hřbitov zapálit svíčku na dětský hrobeček, ti odvážnější šli do Horek. Tam museli po jednom nebo ve dvojicích hledat ve tmě někoho, komu předali papírek se svým jménem. Všichni jsme to naštěstí přežili ve zdraví a s čistýma spoďárama a sešli se zase v teple knihovny. Tam jsme si ještě chvíli četli a nakonec nastala neplánovaná, ale velmi důležitá bojovka – boj o místo na spaní. Nakonec každý uhájil své místečko. Na dobrou noc jsem všem četla pohádku „Sněhová královna“, ale byla tak neskutečně dlouhá, že konce se nedočkal nikdo. Lampičku jsem zhasínala před jednou. Ráno jsme postupně vstávali od půl sedmé. Ještě než se začalo s balením, dostal každý lízátko a památeční záložku nebo pohlednici. A vyhlásilo se 12 NEJ, kteří obdrželi čokoládové vajíčko. NEJstatečnější byla Vendy, zvaná Ciri, která se při stezce odvahy v Horkách ztratila, a pak zase našla. NEJmladším účastníkem byl Honzík Procházka, NEJdřívějším účastníkem Dorotka Kotásková, NEJzmatenější byl Ladík Synek, kterému se přes noc záhadně ztratil spacák a ráno se zase našel, NEJušlapanější byla Amálka Neduchalová, která spala chudina u dveří k WC a v noci se na ni mockrát šláplo (ač o tom ráno vůbec nevěděla), NEJtišší byla Marťa Galečková, NEJochrápanější byl nejmenovaný klučina, který by zdárně konkuroval jakémukoliv dřevorubci, NEJstudenější spací místo měla Klárka Staňková, která spala u vchodových dveří, NEJchytřejší holčičkou byla jedna skautka z Kostelce, NEJhodnější byla skautská vedoucí Štěpánka Dřevěná, která nikoho při stezce odvahy nestrašila,
Milotice
7
NEJodvážnější byl Libor Kundrata, který se nejvíc bál, a přesto šel na stezku odvahy do Horek, a poslední 12. vajíčko dostal jeden skautík jako NEJzrzavější kluk ze všech. Nakonec dostal čokoládu Tadeáš Kmenta, který ten den slavil narozeniny. Ceny byly rozdány a nastalo balení. K čemu to tak přirovnat – nenapadá mě žádný příměr – chaos, výkřiky, hledání, zmatené proplétání, smích, poskakování, na jedno WC se chtělo všem najednou, děti se dělily navzájem o svačiny… bezva zmatek. Nakonec se všichni sbalili, dokonce přebývaly dvě zimní bundy a jedna čepice. Myslím, že akce byla povedená, dětem se moc líbila a už se těší na příští rok. Ještě musím poděkovat obci, že nám poskytla finanční prostředky na občerstvení – bábovky, čaj, limonády a hlavně sladké odměny. Jitka Úradníková
Nařizované a prosazované kvóty nezmění nic – tedy ne k tomu lepšímu. Potěchou mi zůstává, když mi ženy po přečtení mojí knihy řeknou, že jim pomohla, povzbudila je, že v ní našly naději. Podle názvů vašich románů je zjevné, že rodina je téma, které vás hodně zajímá. Vy sama jste po rozvodu zůstala sama, nebo se jen nevdala, popřípadě se neobjevil vhodný partner? Zůstala jsem sama. Dá se říct, že jsem nesehnala příhodného partnera. Víte, vždy jsem měla profesi, kde nepracovali muži. Nejdřív jsem léta dělala ve velkoobchodě v Klenotech, kde nás doslova a do písmene “za mřížemi” sedělo 35 žen. Později, když jsem se začala profesionálně živit psaním, psávala jsem od rána do odpoledne, včetně sobot i neděl, den co den. Abych se uživila, poslední roky, kdy se méně a méně četlo, jsem ze sebe “musela vypotit” devět knížek ročně. Do těch románů jsem možná dávala víc citu, než je obvyklé. Někde jsem o tom i četla, že nenaplněný život dokáže autor knih vetknout do obsahu knihy a toto jej uspokojí. Tak nějak to ve skrytu duše cítím i já. (-ios)
Klub maminek informuje Noc s Andersenem 2012.
Věra Řeháčková vypráví.
Beseda s Věrou Řeháčkovou
Ve středu 28. března proběhla v naší knihovně beseda s jednou z našich nejvydávanějších spisovatelek, paní Věrou Řeháčkovou. Bylo to spíše celodenní setkání, protože paní Věra strávila v Miloticích celý den. Před osmou ráno jsem ji vyzvedla v Kyjově u vlaku a o čtvrt na devět už přišla první ze tří skupin žáků místní základní školy. Každá beseda trvala zhruba hodinu. Paní spisovatelka velmi poutavě a s humorem hovořila o tom, jak začala psát, co ji k tomu vedlo, nastínila různé etapy svého soukromého i profesního života, uvedla pár obsahů ze svých děl, a pak se rozpoutala volná diskuse. Když po poledni odešly poslední děti, ukázala jsem paní Řeháčkové některé krásy Milotic. Byli jsme v zámeckém parku, usedly do camery obscury, zašly na komunitní centrum, byly jsme u Šidlen a nakonec na Nákle u Liliového kříže. Ve čtyři hodiny se sešli v knihovně občané Milotic. Tady si musím trošku postesknout, protože ač si paní Věra chválila hojnou účast, já jí byla zklamaná. 25 účastníků, hlavně důchodců, to opravdu moc nebylo. Hlavně z toho důvodu, že knihy paní spisovatelky jsou v knihovně jedny z nejčtenějších a před besedou mi minimálně 50 lidí říkalo, jak moc se na ni těší a že určitě přijdou. Kdo nepřišel, jeho chyba, neboť beseda měla opravdu úspěch. Paní Věra byla neskutečně příjemná a milá a moc hezky se s ní povídalo. Když jsem ji vezla o půl sedmé na vlak, byla z celého dne nadšená až dojatá a říkala, že se do Milotic určitě zase podívá. Zatím připojujeme několik odpovědí na mailové otázky. Jitka Úradníková Na svém webu píšete, že témata knih až na výjimku máte ze svého okolí S ohledem na zaměření knih se zdá, že do nich vkládáte hodně i vlastní zážitky a životní zkušenosti. Je to tak? Ze svého okolí, od přátel či náhodných známých sbírám témata z jejich života a tvořím z nich příběh pro knihu – to se týká románů pro ženy. Myslím, že jsem nenapsala ani jeden, který by byl jen a jen dílem mojí fantazie, vždy mě k napsání vedl něčí životní příběh. Pokud jde o knihy pro mládež a děti, kvůli srdeční nemoci jsem měla nařízený omezený pohyb. Nikdy jsem nesměla ve škole cvičit, do třídy, kterou jsem měla ve druhém poschodí, mě mamka nosila každý den na zádech. Takže začala pracovat moje fantazie – co by bylo, kdyby! Píši hodně o koních a psech, ale šíleně moc se právě těchto zvířat bojím. Obdivuji ty, kteří jsou s nimi spjati, dokáží s nimi komunikovat, sportovat... Těm nebojácným v dobrém slova smyslu jejich odvahu závidím a ráda bych byla taková jako oni. Co soudíte o současném postavení ženy v rodině a společnosti? Myslíte, že nařizované a prosazované kvóty něco zlepší, nebo je spíše na ženách, aby se aktivizovaly samy? Sleduji ženu a její postavení ve společnosti, píši o všech možných problémech, ale jak jí z nich pomoci – to nevím. Režim se k ženě nechová, jak by měl, a řekla bych, že je na samotných ženách, aby “vzaly osudy do svých rukou”. Jenomže to se hezky píše, ale hůř provádí. 8
V neděli 1. dubna se konal již tradiční dětský karneval. Pro děti bylo připraveno spousta zábavy, her a tance, do kterého se zapojili nejen ony, ale i rodiče. Na závěr na děti čekala sladká odměna. Velký dík samozřejmě patří těm maminkám, které pomáhaly při zdobení a přípravě na karneval a hlavně sponzorům, bez kterých by tyto akce nebyly! Velký dík patří Vinařství Tomáše Krista a Obecnímu úřadu Milotice. Dne 29. května jsme si spolu s dětmi udělali procházku kolem rybníka. Za hojné účasti a krásného počasí jsme procházku zakončili zábavou a táborákem u Horáků! Akce se moc zdařila a všem patří velký dík! A hurá na prázdniny! Maminky
Muzikantská historie obce
V prvním dílu vzpomínání G. Janíka jsme začali hudebními vlivy od kolébky. Na přání autora zdůrazňujeme, že nadání získal po své matce Ireně Janíkové, a dalším, kdo ho ovlivnil, byl strýc Emil Karas. Mezi aktivní muzikanty ho nepřímo uvedl legendární milotický kapelník Bohumil Zbořil. A pokračujeme vzpomínkami na taneční orchestr mladých, kde G. Janík působil. Taneční kapela vznikala postupně už v době mých studií na stavební průmyslovce ve Zlíně (tehdy přejmenovaném na Gottwaldov). Zkoušela hlavně v bytě trumpetisty Jana Rančíka na první bytové jednotce, a to hlavně o víkendech. Na trombon se pokoušel hrát František Řihák, vnuk známého hudebníka Josefa Řiháka, zakladatele vůbec první dechovky v Miloticích (již v roce 1908). Františkovo působení však mělo jen krátké trvání. Rozhodl jsem se, že jeho nástroj převezmu sám, protože už tehdy jsem hrával na baskřídlovku v zlínské Dechové hudbě mladých. Někdy v roce 1953-54 jsem matku, která mi původně přijela koupit sako, přesvědčil, ať raději koupí pozoun, který byl cenově na stejné úrovni jako sako, pro mě však měl hodnotu mnohem vyšší. Tak se stalo a já jsem začal intenzivně cvičit. Do jednoho roku jsem ho zvládl natolik, že jsem chodil hrát s velkým tanečním orchestrem zlínské chemické průmyslovky jako druhý pozounista. Teprve po skončení mé základní vojenské služby (1958) začala pravidelná činnost tanečního orchestru, jehož zakládajícími členy byli:
Vystoupení tanečního orchestru na přehlídce kapel působících v hodonínském okresu v roce 1963.
Milotice
Letní zpravodaj
trumpetista Jan Rančík, saxofonista a klarinetista Antonín Bábíček, jeho instrumentační kolega saxofonista Jan Svoboda, kontrabasista Jan Příkazský a bubeník, můj bratr Jaroslav. Později se přidal na trumpetu Antonín Bábíček a na bicí Jan Foltýn, některých zkoušek se zúčastnil také Jožka Krist. Ze zpěváků bych uvedl především Majku Šeďovou-Klimkovou, krátce působící Zdeňku Schüllerovou-Vankovou, Marii Neduchalovou-Kremlovou, Marii Tomaštíkovou, roz. Lungovou, a Marii Příkaskou, která se později usadila v Holandsku. Mužské hlasy zastupoval Štěpán Otáhal a můj kolega ze stavebního učiliště Josef Botek. Pravidelná vystoupení orchestru začala na počátku šedesátých let minulého století. To byla zlatá éra taneční hudby, díky orchestrům Karla Vlacha, Karla Krautgartnera, Gustava Broma a také Václava Hybše nebo orchestru divadla Semafor, jehož repertoár jsme hojně využívali. Byla to nejslavnější kapitola naší činnosti, která však bohužel vlivem různých okolností nevydržela delší dobu. O tom příště. Augustin Janík
Z činnosti mysliveckého sdružení „Horky“ Milotice
Letošní zima byla něčím jiná a všimli si toho určitě všichni. Na rybníku bylo docela dlouho možné bruslit na úplně průzračném ledě, ale sníh z vjezdů a ode dveří jsme letos vymetat vůbec nemuseli. Holomrazy spojené s relativně suchým podzimem napáchaly velké škody nejen na vinicích a jednoletých zemědělských plodinách, ale samozřejmě také na zvěři. K tomu, aby myslivci zjistili, jak zlá byla zima pro zajíce, bažanty a ostatní druhy zvěře, slouží každoroční jarní sčítání, které probíhá v celém regionu v jednom termínu; letos se konalo 3. března. Výsledky však naštěstí nedopadly zcela dle očekávání, a pokud se umoudří silně deštivé počasí posledních dnů, bude v přírodě zase vše v pořádku. Pro chov zvěře je důležité nejen dobré klima, ale také životní prostředí a příhodná krajina. Drobné zvěři se více daří v členitém terénu, a proto jsme ve sdružení rádi, že v poslední době vznikají ve velkých lánech pásy výsadeb japonských topolů, které scelené pozemky rozdělují. Dělají tak krajinu pestřejší, a tedy vhodnější pro život nejen lovné zvěře, ale i ostatní fauny. Co pro zvěř a přírodu děláme my, myslivci? Dle zákona je povinností myslivců zimní přikrmování zvěře v době nedostatku potravy. Každý týden jsme do revíru nosili kukuřici a obilí, k zásypům umisťovali sůl a čistili přístupové cesty ke krmicím zařízením, aby se k nim zvěř (a nejen ta!) snáze dostala. Nad rámec zákona každoročně myslivci z Milotic rozvážejí v letním období do krajiny vodu. Možná jste si při procházce někde všimli betonových napáječek, které byly k tomu účelu zakoupeny. V rámci Dne Země, který je každoročně 22. dubna, proběhl i letos sběr odpadu. Členové sdružení si rozdělili jednotlivé úseky revíru, kde sbírali odpadky do igelitových pytlů, a na konci dne byl odpad svezen traktorem. Doufejme, že příští rok již nebude potřeba tak velká vlečka. Zejména na Pískách se každoročně objeví velké množství plastových a skleněných lahví, igelitových sáčků, papíru a jiného odpadu. Kromě práce v revíru myslivci pravidelně pořádají také akce pro veřejnost. V sobotu 9. června byl již poněkolikáté v areálu mysliveckého zařízení Dětský den. Akci jsme pořádali opět ve spolupráci s místním SDH, a přes velkou nepřízeň počasí byla účast dětí a rodičů nečekaně velká. Návštěvníci si mohli vyzkoušet např. střelbu z luku a ze vzduchovky, házení míčku na cíl nebo některou z dalších disciplín. Připraveno bylo také občerstvení v podobě špekáčků nebo zvěřinového guláše. Další letošní tradiční akcí bude Memoriál Miroslava Schüllera, pořádaný vždy na konci srpna. Jedná se o zkoušky loveckých psů, na které se mohou přijít podívat nejen myslivci, ale samozřejmě jsou zváni také všichni příznivci kynologie z řad občanů. Letošní ročník vychází na 25.-26. srpna. Budeme se těšit nejen na kvalitní výkony psů, ale také na vaši návštěvu! Za MS „Horky“ Milotice Lukáš Lattenberg Letní zpravodaj
Soutěž verbířů Kyjovského Dolňácka
V neděli 6. května soutěžilo v KD v Miloticích 16 odhodlaných verbířů o titul nejlepšího tanečníka kyjovského verbuňku. Konkurence v kategorii dospělých byla silná a výkony jednotlivců velmi vyrovnané. V posledních letech roste i účast verbířů z jižního Kyjovska, hlavně ze Svatobořic-Mistřína, a zúčastnili se i nováčci např. z Vacenovic. Vítězem se nicméně stal opět Pavel Fridrich z Kyjova. Na velmi pěkném třetím místě se umístil Lukáš Lattenberg, a postoupil tak do hlavní soutěže, která se koná vždy poslední víkend v červnu v rámci folklórního festivalu ve Strážnici. Jen mladších a dětských soutěžících se letos sešlo poněkud méně, ale i tam měly Milotice alespoň částečné zastoupení. Milotické rodinné kořeny mající Martin Ott předvedl opravdu výtečný výkon. Tanečníky doprovázela a o příjemnou zábavu během porad poroty se starala Cimbálová muzika Petra Šrahulka. Velké díky patří i Tomáši Šrahulkovi, který poskytl ozvučení, a všem dalším, kteří s organizací zdařilé akce pomohli. Setkáme se na příští soutěži při Strážnických slavnostech, za rok ve Vacenovicích nebo někdy opět v Miloticích. Jaroslav Grufík
Úklid u Šidlen
Členové zahrádkářského svazu zorganizovali spolu s majiteli vinných sklepů u Šidlen v sobotu 26. května brigádu. Na jejím pořadu byl hlavně celkový úklid, dále menší opravy cest, vyvezení odpadu, pokosení trávy a výměna pumpy u vjezdu do přírodního areálu. Nejvíc práce zabralo prořezávání náletových dřevin na “Šidlenskéj” cestě. Až nečekané množství větví prakticky znemožnilo jejich okamžitý odvoz, zůstaly proto na místě k pozdějšímu štěpkování, a to pokud možno dál od cesty. Děkujeme za pochopení a omlouváme se za případné komplikace. Za všechny návštěvníky Šidlen děkujeme brigádníkům za hojnou účast a především odvedenou práci. Kromě čistějšího prostředí jim bylo odměnou také skromné občerstvení a přátelské posezení u táboráku.Plánované vinařské akce u Šidlen: Otevřené sklepy v rámci Národopisného festivalu v Miloticích – v sobotu 11. srpna 2012 od 10 hodin. Od 14 hodin můžete navštívit doprovodné festivalové pořady, od 19 hodin hlavní pořady v přírodním amfiteátru. Burčákový pochod, dříve pořádaný Klubem českých turistů – v sobotu 13. října 2012. Martinské Šidleny, slavnost otevřených sklepů s ochutnáváním prvního letošního vína – v sobotu 17. listopadu 2012. Zbyněk Polášek
Milotice
9
Něco málo pro zdraví
Tentokrát bych vám ráda představila symbol harmonie Jin a Jang, nebo chcete-li Monáda. Jin a Jang jsou jedním ze základních principů východní filozofie, je to součinnost dvou protikladů. Každá z těchto dvou sil v sobě obsahuje zárodek druhé. Žádná se nikdy nedá zcela potlačit. Jedna energie bez druhé by se nemohla projevit. Symbol představuje neustálou změnu a přetváří se vždy v pravý opak. Tmavá část představuje pasivní ženský princip Jin, který charakterizuje hmota, ženskost,
stabilitu, intuici a v akci nejednu moudřejší taktiku vyčkávání. Určitě se v ní mnoho žen najde. Pravým opakem je výbuch, vlastnost světlé části Monády. Je to aktivní energie Jang, typická pro mužský princip. Je to dynamika, teplo, agresivita, analytické myšlení. Je hybnou silou proměn. Vše se prolíná a vše by mělo být v harmonii. Chceme-li se dostat do rovnováhy, vyrovnat nějakou disharmonii, nesmíme spěchat a použít síly. Násilnou snahou o vyrovnání se může stát, že se nám – stejně jako dítěti na houpačce – nejenže nepodaří nerovno-
HISTORIE
Rekatolizace a první milotický farář
V dnešním čísle bych se zkusil podívat na raněnovověké dějiny duchovní správy naší obce. Pokud bychom obyvateli Milotic položili otázku, co se mu vybaví pod pojmem baroko, jistě by se mezi odpověďmi objevil milotický zámek nebo kostel. Baroko však nebylo jenom uměleckým slohem, nýbrž pronikalo do všech oblastí každodenního života člověka. Můžeme hovořit o barokní mentalitě, kterou Zdeněk Kalista popisuje slovy tíhnutí skrze tento svět k Bohu. Podle historika N. Astona nebyla Evropa nikdy křesťanštější než právě v období baroka. Třicetiletá válka, jež jako první nebyla válkou pouze za „svaté“ věci, znamenala ve svém výsledku konfesionální rozdělení Evropy podle principu cuius regio, eius religio (čí země, toho náboženství). Určení vyznání dané země tedy od nynějška určoval její absolutistický panovník. Baroko tedy bylo také obdobím konfesionalizace a rovněž také prohlubováním křesťanské věrouky u obyčejného obyvatelstva, jehož víra byla až do nynějška mělká. V českých zemích byla Obnoveným zřízením zemským (1627-1628) nařízena jako jediná možná konfese katolická. O procesu navracení obyvatelstva ke katolictví, který probíhal od druhé čtvrtiny 17. století až do počátku 18. století, hovoříme jako o rekatolizaci. Je mylné se domnívat, že obyvatelstvo jižního Kyjovska bylo vždy pravověrně katolické. Církevní správa v Miloticích začala fungovat před rokem 1341. Za husitských válek však byly Milotice dobře opevněným hnízdem husitů, odkud podnikali nájezdy do okolí, a to až do roku 1449. V 16. století působili v milotické farnosti protestantští predikanti, které z panství vypudil až nový vlastník Milotic, Václav st. Haugvic, po roce 1572. Tento nový majitel obsadil fary v přilehlém okolí katolickými kněžími. Protestantští kazatelé se však po roce 1579 vrátili a nový majitel Ludvík Tovara z Enczesfeldu je musel v roce 1581 znovu vyhánět. Ludvík také v roce 1588 zažádal o katolického kněze – z tohoto období pocházejí jména dvou milotických farářů: Václava Alexandra a Martina Gemelia. Avšak protestantští kazatelé se po roce 1596 vrátili a na panství se zdržovali ještě i v první polovině 17. století. Zcela prokazatelně jsou připomínáni roku 1624 za Zdeňka Žampacha z Potštejna. Otázku na průběh a formu rekatolizace milotického panství, tedy násilné či nenásilné obrácení obyvatel na katolickou víru, není možné zodpovědět přímo, neboť materiály na toto téma, uložené v Moravském zemském archivu, se z neznámého důvodu ztratily. Víme jen, že probíhala v letech 1714-1718. Při ustanovení katolické konfese v roce 1628 byl stav milotické farnosti v tomto období následující: obyvatelstvo bylo značně zdecimováno, od roku 1622 chyběla stálá duchovní správa, novokřtěnci byli postupně vyháněni a příležitostně zde působili protestantští predikanti. V katolické duchovní správě vypomáhali františkáni ze Skalice a kyjovský farář. Změna přišla až s rokem 1648 – protestanti museli definitivně opustit české země a milotického panství se ujal rod Serényiů. Gabriel Serényi povolal poddané ze svého světlovského panství a pomalu chystal podmínky pro opětovné ustanovení katolické duchovní správy. Po čtyřech letech bylo panství natolik připraveno, že roku 1652 mohl být pro Milotice ustanoven farář. To se dozvídáme z dopisu hraběte Serényiho olomoucké konzistoři – farářem pro Milotice a také pro Mistřín byl jmenován P. Kašpar Klimeš. 10
váhu upravit, ale ještě z houpačky spadneme a natlučeme si nos. Tip: V minulém čísle jsem psala také o červené řepě, takže vám doporučím náš osvědčený rodinný recept na salát. Dvě řepy povaříme 10 minut a oloupeme. Nastrouháme na hrubém struhadle, k tomu jednu kedlubnu (můžete nahradit jakoukoliv kořenovou zeleninou v syrovém stavu, např. celer, mrkev). Zakapeme citronem, osolíme a opepříme. Toť vše. V jednoduchosti je krása. Přeju vám krásné léto, ve vašich vztazích i životě pohodu, vyváženost a upřímnou radost ze žití. Jarka Kubíková
Byl to tedy první farář v „nových“ dějinách Milotic, dá-li se to takto nazvat. Ovšem z neznámého důvodu neexistují žádné zprávy o působení Klimeše v Miloticích. Navíc v kyjovských matrikách jsou od roku 1652 do roku 1656 vedeny zápisy i pro Milotice, z čehož vyplývá, že obyvatele Milotic křtil, oddával a pohřbíval kyjovský farář. Milotické matriky, které by nám mohly říci víc, se dochovaly až od r. 1690 (starší shořely). Jako první známý duchovní správce je podle farní kroniky uváděn P. Karel Jiří Břitomský, který se ujal funkce v roce 1656. Od něj je pak pravidelně místo faráře v Miloticích obsazováno až dodnes. Intermezzo mezi obnovou duchovní správy v roce 1652(6) a začátkem rekatolizace v roce 1714 je možné charakterizovat jako postupné obnovování panství (dosídlení obyvatelstva pokračuje až do 70. let 17. století), farní organizace (poslední Svatobořice a Vlkoš se k farnosti připojily až v roce 1692) a stavbou nového farního kostela v Miloticích v letech 1697-1701, přerušované vpády pustošivých skupin Turků a v roce 1705 Kuruců. Příčinou, proč se rekatolizace uskutečnila až po 60 letech od upevnění duchovní správy, může být i to, že až do příchodu Karla Antonína Serényiho (1705) stálo milotické panství více méně na okraji zájmu rodu Serényiů. Předpokládat můžeme pouze další působení františkánů ze Skalice, neboť mezi léty 1684-1690 bylo v Miloticích založeno Bratrstvo sv. Františka Serafinského. Jakým způsobem a v jaké intenzitě rekatolizace v letech 1714-1718 probíhala, se můžeme jen dohadovat. S největší pravděpodobností obyvatelstvo přijalo katolictví v průběhu druhé poloviny 17. století jen vnějškově, v soukromí se však u něj stále mísily prvky „pohanské“ a nově získané katolické, popřípadě přežívající protestantské. Lze se proto domnívat, že až Karel Antonín Serényi, který z Milotic zamýšlel vybudovat své reprezentační sídlo, usiloval o důslednější praktikování katolické věrouky, což bylo ostatně i kurzem politiky císaře Karla VI. Druhou otázkou je, kdo tuto rekatolizaci prováděl. Vyslovuji názor, že se jednalo o řád kapucínů, a to z kláštera v nedalekém Kyjově. Hovoří pro to několik faktů: 1) Již otec Karla Antonína – Jan Karel Serényi – se zasloužil o obnovu kapucínského kláštera ve Vídni, a to po bitvě u Vídně v roce 1683, díky čemuž mohl být on i jeho následovníci pohřbíváni v tamější hrobce. 2) Dalším faktem je, že milotickými zámeckými kaplany v 18. století byli právě příslušníci této nejmladší františkánské větve, a to právě z tohoto vídeňského konventu a z kláštera v Kyjově. 3) Pokud jde o Kyjov, samotný Karel Antonín stál u aktu položení základního kamene kapucínského kláštera v tomto městě v roce 1713. 4) Karel Antonín povolil tomuto klášteru vést vodu přes své pozemky (v Nětčicích) v roce 1714 a 1723. 5) Poslední faktem je, že kapucínský řád byl jedním z hlavních vykonavatelů rekatolizace v českých zemích. Václav Lunga Jezuita Bedřich Bridel při rekatolizaci.
Milotice
Letní zpravodaj
ŠKOLA Úspěšný školní rok 2011/2012
Tak bychom mohli zhodnotit letošní školní rok. Žáci naší školy se zapojili do řady soutěží, jak školních, tak okresních a krajských. S potěšením můžeme konstatovat, že naše škola, byť malá počtem žáků, se může směle srovnávat s velkými školami městskými. Svědčí o tom mnohá vítězství, ve kterých naši žáci za sebou nechali i velké městské školy a víceletá gymnázia. Připomeňme si alespoň některé z nich. Recitační soutěž, okresní kolo: Barbora Formánková – 3. místo. Olympiády v ČJ, okresní kolo: Vojtěch Půček – 8. místo (z 29 ZŠ a víceletých gymnázií). Matematická olympiáda, okresní kolo pro žáky 5. tříd: Zajac Radim – 3. místo, Zajac Robin – 3. místo (z 39 zúčastněných). Pythagoriáda, okresní kolo: Harca Ondřej – 4. místo. Olympiáda z přírodopisu, okresní kolo: Harca Zdeněk – 2. místo s postupem do krajského kola. Oblastní soutěž ve fotografování Voda voděnka: Adriana Hasalová – 1. místo, Magdaléna Šťastná – zvláštní ocenění za „Odrazy ve vodě“. Soutěž Matematika trochu jinak: 1. místo získali žáci kategorie 5., 6., 7. a 8. tříd, 2. místo obsadili žáci kategorie 9. tříd (soutěž se konala na ZŠ Rohatec a spoluorganizátorem byla Katedra matematiky Pedagogické fakulty v Olomouci). Soutěž dětských zpěváčků Vyletěla holubička, Kyjov: Karolína Grufíková, 4. třída – 2. místo ve své kategorii, Kristýna Blahová, 8. třída – 2. místo ve své kategorii, Barbora Formánková, 9. třída – 3. místo ve své kategorii. Minikopaná McDonald's Cup, okresní kolo: 2. místo a postup do krajského kola. Ludmila Jakubová
s medicinbalem, chůze s břemenem na hlavě, opičí dráha, umístění kroužku na hrdlo láhve a mnoho dalších. Vždy šlo hlavně o rychlost a šikovnost, samozřejmě ani to štěstí nesmělo chybět. Nakonec proběhlo vyhodnocení celého dne a nejšikovnější žáci dostali za své výkony sladké odměny. Den se opravdu vydařil, žáci byli také spokojeni a příští rok se těší na další soutěžní disciplíny. Poděkování patří všem sponzorům, kteří pomohli tento dětský den zpříjemnit díky své štědrosti. Radka Pavelková
Den dětí.
Jak se stát (alespoň na chvíli) princem nebo princeznou
Kdo z nás nezatoužil stát se alespoň na chvíli, hlavně když byl malý, princem či princeznou. Obléknout si nádherné šaty a procházet se v komnatách zámku ? Toto dětské přání se splnilo našim prvňáčkům dne 11. května, kdy se stali účastníky natáčení pořadu ČT Náš venkov na našem zámku. Spolu s třídní učitelkou Marií Lungovou a paní Miroslavou Bočkovou, zástupkyní kastelána, se oblékli do dobových kostýmů a prohlédli si zámek. Přitom si ještě zatancovali ve freskovém sále a chlapci-rytíři se utkali v rytířském souboji. Bylo to vynikající zpestření školního vyučování. Marie Lungová
McDonald's Cup
Ve školním roce 2011-2012 dosáhla učitelka Soňa Březinová se svým fotbalovým týmem velkého úspěchu v minikopané McDonald's Cup. Soutěžili žáci 4. a 5. tříd. Okrskové kolo proběhlo ve Vlkoši 25. dubna. Zde jsme vyhráli všechny zápasy. Porazili jsme Vlkoš, Vracov, Bzenec i Hodonín-Očovská. Kluci hráli velice dobře, dali 14 gólů a nedostali ani jeden. Toto vítězství nám umožnilo postup do okresního kola, které se konalo v Hroznové Lhotě 3. května. Zde jsme porazili Dolní Bojanovice 4:2, Hroznovou Lhotu 11:0 a Blatnici 8:2. Finálový zápas s nejsilnějším týmem Hodonín Červené Domky skončil nerozhodně 1:1, takže na řadu přišel penaltový rozstřel, který jsme prohráli 2:4. I tak jsme postoupili do krajského kola v Brně. V historii této soutěže se naše škola do krajského kola probojovala poprvé. Zde nás čekaly týmy z velkých měst, ale přesto se nám podařilo vybojovat krásné 4. místo (jen o jeden gól unikla klukům bronzová medaile). S tréninkem pomáhal učitelce Březinové místní trenér Roman Neduchal, který neocenitelnými radami a pomocí přispěl k úspěchu našich žáků. Všem zúčastněným patří velká pochvala za skvělý výkon a vzornou reprezentaci školy. Jitka Ingrová
Den dětí
První červen je Mezinárodním dnem dětí, a proto i naši školu v tento den ovládly zábava, radost a dětský smích. Všichni žáci I. a II. stupně se s chutí zapojili do soutěžních disciplín, které pro ně připravili jejich vyučující. Mladší žáci plnili úkoly Olympiády netradičně a starší žáci soutěžili na školním hřišti – počasí se naštěstí včas umoudřilo. Soutěží bylo opravdu dost, např. hod na cíl, slalom
Princové a princezny.
McDonald's Cup.
Voda, voděnka
Kyjovské Slovácko v pohybu vyhlásilo dětskou fotografickou soutěž „Voda, voděnka“. Zúčastnili se jí pod vedením učitele Zbyňka Mlýnka v rámci předmětu „Digitální technologie“ žákyně a žáci osmé třídy. Byly vybrány nejlepší fotografie a poslány do soutěže. V úterý 24. dubna byly žákyně, jejichž fotografie byly v soutěži, a pan učitel pozváni na slavnostní vernisáž v přednáškovém sále Vlastivědného muzea v Kyjově. Zde byli všichni překvapeni a potěšeni. Magda Šťastná získala zvláštní cenu za sérii fotografií s tématem „Odrazy ve vodě“ a Adriana Hasalová získala svou fotografií 1. místo této fotografické soutěže. Pochvalu a malou odměnu získaly také ostatní fotografky – Barbora Křižková, Kateřina Kristová a Kristýna Blahová. Všem děvčatům gratulujeme a děkujeme za reprezentaci naší školy. Zbyněk Mlýnek Letní zpravodaj Milotice
11
Jaro v Miloticích
Průvod Božího těla.
Arcibiskup Jan Graubner spolu s biřmovanci.
Dětský den na hřišti.
Dětem to v maskách moc slušelo.
Senioři se umějí bavit ...
... i pomáhat.
Milotice-zpravodaj-čtvrtletník, XIV. ročník, 2. číslo. Vychází 2. 7. 2012. Vydává Obec Milotice v nákladu 650 výtisků. Reg. OkÚ Hodonín pod reg. číslem 370600399. Redakční rada: L. Lunga, J. Levek (-jl-), I. O. Straka (-ios). Uzávěrka příštího čísla: 3. 9. 2012. Grafická úprava a tisk: Tiskárna Šiki Kyjov.
