Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení hodnocení ekologických rizik
Dle rozdělovníku
datum
vyřizuje
číslo jednací
spisová značka
11. května 2012
Ing. Miroslava Janáčková
KUZL 17367/2012
KUSP 17367/2012 ŽPZE-MJ
ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění, (dále jen „zákon“) záměru „Centrum výroby alternativního paliva pro teplárnu Otrokovice“ Identifikační údaje: Název záměru:
Centrum výroby alternativního paliva pro teplárnu Otrokovice
Charakter a kapacita (rozsah) záměru: Záměrem je novostavba technologického zařízení pro výrobu alternativního paliva – výrobu bioplynu. Vyrobený bioplyn bude pomocí nového plynového potrubí dopravován do stávajícího areálu teplárny Otrokovice, kde bude dále v nově instalované kogenerační jednotce zpracován pro výrobu elektrické energie a tepla, které bude využito v rámci provozu teplárny. Nově instalované zařízení pro výrobu bioplynu bude umístěno na jihozápadním okraji města Otrokovice v prostorách zadní části stávající čistírny odpadních vod. Vlastní zařízení pro výrobu i zpracování bioplynu bude umístěno v katastrálním území Otrokovice. Elektrický výkon zařízení Tepelný výkon zařízení Spotřeba bioplynu Roční produkce bioplynu Celková výroba elektrické energie
999 kW 1 026 kW 3 393 m /hod 3 3 442 400 m /rok 7 992 000 kWh/rok
Vstupní materiál: Kukuřičná siláž Voda
32,0 % sušiny
16 550t/rok 200 t/rok
Umístění: Kraj: Obec: Katastrální území:
Zlínský Otrokovice Otrokovice
Oznamovatel: BioSolar Otrokovice, s.r.o., Objízdná 1777, 765 02 Otrokovice
Krajský úřad Zlínského kraje tř. Tomáše Bati 21 761 90 Zlín
IČ: 70891320 tel.: 577 043 371, fax: 577 043 352 e-mail:
[email protected], www.kr-zlinsky.cz
Záměr „Centrum výroby alternativního paliva pro teplárnu Otrokovice“ naplňuje dikci bodu 3.1 Zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW, kategorie II, přílohy č. 1 citovaného zákona, avšak nedosahuje uvedených limitních hodnot. Jedná se tedy o podlimitní záměr. S přihlédnutím k zásadám uvedeným v příloze č. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí byl záměr podroben zjišťovacímu řízení. Na základě zjišťovacího řízení prováděného podle kritérií uvedených v příloze č. 2 zákona, bylo zjištěno, že záměr může mít významné vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví a je tedy nutno jej dále posoudit podle zákona č.100/2001 Sb. Záměr „Centrum výroby alternativního paliva pro teplárnu Otrokovice“ bude dále posuzován podle citovaného zákona. Do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí zpracované autorizovanou osobou dle přílohy č. 4 citovaného zákona je nutné zapracovat a vypořádat se s připomínkami v došlých vyjádřeních. V dokumentaci budou rozpracovány především kapitoly řešící:
zdůvodnění potřebnosti záměru a realizace záměru v centrálním území intravilánu města Otrokovice variantní řešení umístění záměru kumulaci vlivů již realizovaných záměrů v zájmovém území přesný popis lokality charakteristiku stavu ovzduší, emisní zatížení pocházející z výrobních a ostatních technologií v zájmové lokalitě, včetně emisí z dopravy podrobně zpracované hlukové i imisní zatížení lokality včetně hodnocení zdravotních rizik v současné době a po realizaci záměru specifikaci dopravních tras navážení kukuřičné siláže do zařízení a ze zařízení k příjemcům fermentátu (včetně areálové komunikace), včetně hodnocení účelnosti přepravných vzdáleností podrobné hodnocení vlivu dopravy související s provozem záměru na okolní obytnou zástavbu, řešit stávající dopravní zatížení dané lokality a jeho navýšení po realizaci záměru, včetně vyhodnocení vlivu navýšení hluku z dopravy související s provozem záměru na obyvatelstvo komentář k nejistotě výpočtů koncentrací v rozptylové studii v dané síti referenčních bodů vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na zemědělský půdní fond doložení souladu záměru s BAT, včetně uvedení odkazu na referenční dokument, ze kterého bylo čerpáno vyhodnocení variantního řešení manipulace s kukuřičnou siláží z hlediska pachové zátěže: 1. uskladnění kukuřičné siláže v silážních vacích a dávkování z vaků do zařízení 2. dávkování kukuřičné siláže do zařízení ihned po dovezení v uzavřeném prostoru a vyřešení odvětrání tohoto prostoru (zaměřené na likvidaci pachových emisí) možný únik pachových látek do ovzduší při manipulaci s kukuřičnou siláží, z provozu vlastního zařízení a ze skladování vyfermentovaného materiálu; uvést technicko-organizační opatření přijatá pro zamezení úniku pachových látek do ovzduší dořešení potřebného množství vody pro provoz zařízení (viz vyjádření KÚ ZK) a způsob zajištění odběru vody pro potřebu zařízení vliv záměru na ochranné pásmo vodního zdroje návrh odpovídajícího kontrolního systém pro zjišťování úniků závadných látek do vod podzemních a povrchových a zajištění nově budované stavby proti nežádoucímu úniku těchto látek v případě požáru
2
K dokumentaci bude připojeno:
hodnocení zdravotních rizik zpracované držitelem osvědčení o autorizaci dle § 83e zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů rozptylová studie zaměřená na pachové látky splňující náležitosti dané zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů aktualizovaná hluková studie doplněná o posouzení vlivu hluku ze stavebních prací při výstavbě předmětné stavby na chráněný venkovní prostor staveb situovaný v okolí stavby pro doložení skutečnosti zda, resp. jakým způsobem bude zajištěno, aby hluk nepřekračoval hygienické limity hluku stanovené § 12 odst. 6 ve spojení s přílohou č. 3, částí B) nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, chráněný venkovní prostor staveb a pro denní a noční dobu dopravní studie posouzení zatížení křižovatky v Kvítkovicích odbornou firmou ve vztahu k předloženému záměru
Počet dokumentací pro předložení se stanovuje na 8 kusů + 2 nosiče s elektronickou podobou dokumentace. Odůvodnění: ve zjišťovacím řízení bylo k záměru doručeno celkem 10 vyjádření:
Město Otrokovice ze dne 23.4.2012
Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ze dne 19.4.2012 Městský úřad Otrokovice, odbor životního prostředí ze dne 23.4.2012 ČIŽP oblastní inspektorát Brno ze dne 16.4.2012 Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně ze dne 21.4.2012 Občanské sdružení Za lepší životní prostředí v Otrokovicích ze dne 9.4.2012 Pan Jiří Daněk (občan) ze dne 19.4.2012 Pan Jan Mazáč (občan) ze dne 19.4.2012 Paní Pavlína Mazáčová (občan) ze dne 19.4.2012 Paní Alžběta Zdražilová (občan) ze dne 13.4.2012
Přehled připomínek, na jejichž základě vydal Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství závěr zjišťovacího řízení: Město Otrokovice požaduje dopracování oznámení a další posuzování záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí z následujících důvodů: 1. Oznámení záměr nazývá „Centrum výroby alternativního paliva pro teplárnu Otrokovice“, jedná se však především o technologii, kterou bezesporu je bioplynová stanice (dále jen BPS). Použitý název záměru proto může být zejména pro laickou veřejnost v případě dalšího projednávání zavádějící. 2. V případě, že je záměr popsaný v oznámení jako zdroj alternativního paliva pro teplárnu Otrokovice a vlastní spalování tedy bude probíhat v technologii teplárny, není možno posuzovat jej samostatně, ale jako významnou změnu technologie teplárny Otrokovice, a tudíž není možno hovořit o „podlimitním záměru“ a záměr by měl být zařazen do kategorie I podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., tedy jako záměr vždy podléhající posouzení podle bodu 3.1 „Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem nad 200 MW“. 3. Předložené oznámení je zpracováno jednostranně a obsahuje i v základních údajích nepřesnosti, které mohou při posuzování záměru působit jako zavádějící. Jako příklad lze uvést tvrzení na str. 6, že: „Vlastní areál otrokovické teplárny je součástí velké průmyslové zóny města, ve které se nachází několik významných výrobních závodů, jako např. fy Barum Continental, dále pak podniky Moravan Pipelifa – Fatra, Deza, a TOMA.“ – takováto formulace nesvědčí o tom, že by zpracovatel vynaložil významnější úsilí k tomu, aby zjistil základní poznatky o lokalitě, kam má být záměr umístěn. Pro úplnost Město Otrokovice uvádí, že se
3
ani zdaleka nejedná o „jednu velkou průmyslovou zónu“, protože ve skutečnosti jde o několik samostatných průmyslových areálů, které jsou od sebe zcela zřetelně odděleny jako např. průmyslový areál s podniky Barum Continental, Mitas, Teplárna Otrokovice, Pipe Life – Fatra (nikoli tedy Pipelifa – Fatra) je od průmyslového areálu Toma oddělen nezanedbatelnou obytnou zónou „Staré kolonie“. Další průmyslový areál bývalého podniku Chemitan (s provozy společností DEZA, Radomír Trecha – Compact, dalšími) je oddělen od areálu Toma také zcela zřetelnou obytnou zónou kolem tř. Tomáše Bati a tzv. Hurdisových domů, a tak by bylo možno pokračovat. 4. Je nezbytné oznámení upřesnit v kapitole B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry - soulad navrhované stavby s územním plánem sídelního útvaru Otrokovice. Např. uvádí se zde parc. č. 3111/16 a 3111/17 v k. ú. Otrokovice pro skladování vstupní suroviny, avšak v kap. B.II. 2 na str. 20 se uvádí skladování pouze na pozemku p. č. 3111/17. Uvedené pozemky jsou platným územním plánem vymezeny jako plocha orné půdy. Navrhované využití pro skladování vstupní suroviny má podle názoru Města Otrokovice charakter skladování pro výrobní účely a nikoliv pro zemědělskou výrobu. V takovém případě by navrhované využití ploch orné půdy bylo v rozporu s platným územním plánem města. Tuto skutečnost požaduje vyhodnotit a zohlednit v dokumentaci. V oznámení není také vyhodnocena existence územní rezervy plavební cesty D-O-L ve vztahu k navrhované stavbě (např. k vedení plynovodu). Dále spatřujeme rozpor ve tvrzení cit. (str. 11) „Pro možnost pohodlného dopravení vstupních surovin a odvozu digestátu z prostoru výroby bioplynu, budou veškeré manipulační a obslužné plochy provedeny jako zpevněné, bezprašné, konstruované na nákladní autodopravu.“ a (str.29) „Vzhledem k tomu, že není zapotřebí žádné stavební připravenosti, je možné akceptovat uložení vaků na volné zemědělské ploše (toto je běžně používáno u současných zemědělských provozů).“ 5. Upozorňujeme, že vyjádření uvedené jako příloha H1 není vyjádřením stavebního úřadu, jak je v dokumentaci zcela chybně uvedeno. 6. Umístění záměru se také týká další závažné připomínky, a sice zajištění dopravy související se záměrem: a) V kapitole B.I.6. na str. 11 je v části týkající se „SO – 04 Obslužné komunikace včetně výdejního místa“ se uvádí, že přístup k BPS bude veden prostřednictvím stávajících komunikací sloužících pro sousední ČOV. Pokud jde o areálové komunikace v rámci ČOV jedná se zejména v prostoru kalových polí o staré betonové komunikace, které v dnešní době mají rozpadající se povrch, který je sám o sobě příčinou nezanedbatelné prašnosti. Kromě toho, napojení výše zmíněných komunikací, na pozemky uvedené pro umístění záměru aktuálně brání fotovoltaické panely, které jsou součástí FV elektrárny nedávno uvedené do provozu v areálu ČOV. Z výše uvedeného je patrno, že zpracovatel dokumentace není dobře obeznámen s aktuální situací přímo v místě stavby a při zpracování dokumentace používá ortofotomapy, které nezobrazují reálný stav v lokalitě. Mimo jiné i z tohoto důvodu lze docela oprávněně pochybovat, zda je předložená dokumentace zpracována se vší vážností, když zpracovateli unikají detaily zcela důležité pro samotnou stavbu objektů BPS. b) V kapitole B.II.2. na str. 19 je pouze drobná informace o lokalitách, ze kterých mají pocházet dodávky kukuřičné siláže pro BPS. Jedná se o vzdálené lokality v okolí obcí Zdounky, Hulín a Horní Moštěnice, ze kterých má být každoročně podle záměru převezeno minimálně 16.550 t vstupních materiálů a zpět odvezeno 12.435 t kapalného odpadu z BPS (digestátu). Celkem má být ročně přepraveno minimálně 28.985 tun vstupní suroviny a odpadu, což představuje minimálně 1.450 jízd těžké nákladní přepravy. Dokumentace se nezabývá ani účelností těchto poměrně značných přepravních vzdáleností ani vyhodnocením celkového objemu přepravních výkonů této dopravy na ŽP. c) V kapitole BII.4. na str. 23 je popsána předpokládaná trasovost dopravy z jednotlivých směrů. Zpracovatel dokumentace se domnívá, že veškerá doprava směřující do BPS a z BPS bude na území města vedena přes ul. Objízdná, ul. Zlínská na SV část obchvatu města (R 55). Tento předpoklad je účelový a pro posouzení vlivu záměru zavádějící (pokud ne přímo nepravdivý). Nikdo nemůže garantovat, že bude výše uvedená doprava využívat trasu popsanou v dokumentaci. Kromě jiného by to bylo v přímém rozporu se
4
zájmy dopravců (prodloužení přepravních tras, mýtné na R 55, atd.). V praxi by proto veškerá přeprava na území města vedla nejkratší trasou přes ulici Nadjezd, tř. Tomáše Bati, Objízdná a negativně by ovlivnila již tak velmi zatížené obytné části přiléhající k těmto komunikacím. I kdyby dopravci dodrželi předpokládanou trasu, chybí v dokumentaci vyhodnocení aktuálního stavu v obytné zástavbě na ulici Zlínská, kde je dnešní dopravní situace díky chybějící JV části obchvatu města možno bez nadsázky považovat za kritickou. 7. Zcela zásadní výhrada k dokumentaci z pohledu města Otrokovice spočívá v tom, že záměr je zjevně připravován tzv. metodou „per partes“ (po povolení záměru v minimální verzi postupně technologii rozšiřovat a objem zpracovávaného materiálu navyšovat). Mimo jiné to je možno odvodit také podle některých informací, které je možno vyčíst přímo z dokumentace, která již dnes počítá s tím, že v případě realizace bude možné nejen měnit skladbu vstupních surovin, ale také jejich množství. Odkazy je možno najít na str. 19 v kap. B.II.2 i na dalších místech. Město Otrokovice to považuje za nekorektní vědomé zkreslování informací o skutečném záměru investora a nepřípustné ovlivňování procesu posuzování vlivu záměru na ŽP. 8. Požaduje posouzení zatížení křižovatky v Kvítkovicích odbornou firmou ve vztahu k tomuto záměru. 9. Vzhledem k výše uvedeným zásadním připomínkám pokládá Město Otrokovice za zcela nezbytné, pokud investor od předloženého záměru neustoupí, aby byl záměr podroben dalšímu posuzování podle zákona 100/2001 Sb. a oznámení bylo náležitě a pravdivě dopracováno. Rozebírání dalších podrobnějších připomínek města k předloženému oznámení považuje v tomto stádiu projednávání za neúčelné a jen pro informaci uvádí, že v intravilánu města považuje za zcela nepřípustné byť jen uvažovat o otevřené skladovací nádrži digestátu, za neřešené pokládá podmínky provozu středního zdroje znečišťování ovzduší (komín pouze 10 m), neřešené jsou otázky produkce pachových látek z provozu BPS a synergie s pachovými látkami z provozu ČOV. Připomíná, že Krajský úřad Zlínského kraje řešil dlouhodobý výskyt silného zápachu neúměrně obtěžujícího obyvatelstvo převážné většiny území městské části Bahňák, jehož zdroj byl prokázán v provozu ČOV naposledy v průběhu podzimu 2011. Klade otázku: „Jak by v případě realizace záměru BPS bylo možné prokazovat, které zařízení (ČOV nebo BPS) je zdrojem zápachu, když umístění záměru počítá s těsným sousedstvím BPS s areálem ČOV, a to navíc ve směru převládajícího proudění k obytné čtvrti?“ Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství požaduje posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve svém vyjádření uplatňuje následující připomínky: z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“): Výroba bioplynu a kogenerační jednotka jsou kategorizovány jako střední zdroje znečišťování ovzduší. Následným spalováním vyrobeného bioplynu ve společnosti Teplárna Otrokovice a.s. by se snížila současná spotřeba fosilního paliva - hnědého uhlí, a tím by došlo ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší ze spalovaného hnědého uhlí. Existují však oprávněné obavy s umístěním stavby výroby bioplynu na konci areálu ČOV společnosti TOMA, a.s. spočívající v navýšení pachových látek (které by byly odvislé hlavně od technologické nekázně při zpracování kukuřičné siláže a manipulace s digestátem, což lze dokladovat až v rámci zkušebního provozu). Požaduje další posouzení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů: Dojde k dotčení pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu a vztahují se na ně podmínky a zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Pro vydání rozhodnutí v řízení podle stavebního zákona je nezbytný souhlas orgánu ochrany ZPF k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu dle § 9 odst. 6 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF. z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů: K předloženému oznámení uvádí, že se pozemky na p.č. 311/17 a 3111/16 v k.ú. Otrokovice nachází v ochranném pásmu vodního zdroje pro 5
firmu Morava a.s., stanovené rozhodnutím Okresním úřadem Zlín, ze dne 2. 9. 2002 a jeho podmínky je nutné respektovat. Dále upozorňujeme, že uváděná spotřeba vody pro provoz 3 BPS je 200 m /rok a bude získávána zachycením srážkových vod (str. 21 v oznámení záměru Centrum výroby alternativního paliva pro teplárnu Otrokovice). Dále se však uvádí, že veškerá nekontaminovaná srážková voda bude zasakována a pouze srážková voda kontaminovaná 3 (cca 21 m /rok) bude zpětně použita do provozu BPS (str. 33 výše uvedené dokumentace). Požaduje tedy v následující dokumentaci dořešení chybějícího množství, které bude potřeba pro provoz BPS. Městský úřad Otrokovice, odbor životního prostředí požaduje posouzení záměru podle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí z důvodu absenci návrhu skutečně variantního řešení umístění samotné bioplynové stanice mimo intravilán obce a na základě následujících připomínek: z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů: 1. Zpracovatel oznámení záměru dostatečně neprověřil území, které bude dotčeno navrhovanou výstavbou a provozem zařízení pro výrobu bioplynu, jelikož se v těsné blízkosti plánovaného provozu „Část A – výroba bioplynu“ nachází ochranné pásmo 2. stupně vodního zdroje sloužící pro zásobování areálu Moravan pitnou a užitkovou vodou, stanovené rozhodnutím Okresního úřadu Zlín – referátem životního prostředí ze dne 2.9.2002 pod č.j. ZP/8576/02/MT/434. 2. Pozemek parcela č. 3111/17 v k.ú. Otrokovice (celý orná půda), který má sloužit pro uskladnění části vstupních surovin v silážních vacích – cca 4.000 t, se nachází přímo v ochranném pásmu 2. stupně, bude tedy potencionálně ohrožen jak skladováním silážních vaků s obsahem silážní kukuřice na nezpevněných plochách a ve velkém množství, tak i automobilovou dopravou spočívající v jejich navážení (je předpokládána délka kampaně 30 dní, s denní četností 7 jízd a kapacitou aut 20t). z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění: Pro uvedenou stavbu je dle § 9 odst. 1 citovaného zákona nutné požádat příslušný orgán ochrany ZPF, kterým je MěÚ Otrokovice, odbor životního prostředí o udělení souhlasu s odnětím půdy ze ZPF. Podmínky pro vydání souhlasu: 1. Dle přílohy 5 k vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“), orgán ochrany ZPF požaduje doplnit PD o vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na ZPF, které se zpracovává pro celou výměru půdy náležející do ZPF, která má být dotčena zamýšlenou stavbou a s ní souvisejícími akcemi. V textové části vyhodnocení, jehož obsah upravuje bod 2 přílohy 5 citované vyhlášky je mimo jiné nutno doložit soulad zamýšlené stavby se schválenou územně plánovací dokumentací. V případě nesouladu plánované stavby s územně plánovací dokumentací je třeba pro zajištění ochrany ZPF doložit územní alternativy umístění stavby s cílem nalezení řešení, které z pohledu zájmu ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných zájmů bude nejvýhodnější. 2. Plánovaná stavba není dle názoru orgánu ZPF zemědělskou prvovýrobou, ale nezemědělskou činností. Přesto je v záměru umístěna na plochách určených platnou územně plánovací dokumentací jako plochy pro zemědělskou prvovýrobu. Z § 4 zákona o ochraně ZPF vyplývá povinnost investora využívat pro nezemědělskou činnost přednostně nezemědělskou půdu, co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. 3. Dle § 8 odst. 1 citovaného zákona o ochraně ZPF vyplývá stavebníkovi povinnost zabránit škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, anebo jednat tak, aby tyto škody byly co nejmenší. Z tohoto pohledu je nezbytně nutné, aby na místech plánovaného skladování silážních vaků bylo v rámci PD navrženo provedení skrývky kulturní vrstvy půd a určeny způsoby jejího hospodárného využití, popřípadě provedení takové vhodné terénní úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu a dále návrh uskutečnění opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících ZPF a jeho vegetační kryt. 6
z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění: Umístit bioplynovou stanici do intravilánu obce považuje z hlediska ochrany ovzduší za více než odvážné. A to přesto, že předložená dokumentace tuto skutečnost bagatelizuje výrazy jako „nejvzdálenější možné umístění provozu výroby bioplynu od města“ a třeba i tvrzením, že kukuřičná siláž nezapáchá. Dokumentace se nezabývá vůbec tím, proč považuje délku plynovodu za limitující pro umístění. Z hlediska investora je to jistě výhodné. Z pohledu obce a občana lze však oprávněně namítat, proč se dokumentace vůbec nezabývá variantou vést bioplyn delší trasou od BPS postavené na vhodném místě v extravilánu obce. Jako příklad je možno uvést to, že bioplyn pro teplárnu ve Zlíně ze skládky Suchý Důl je taky veden potrubím dlouhým několik kilometrů. Dokumentace působí jako zavádějící na více místech. Např. když označuje plochu na pozemku p.č. 3111/17 (celý orná plocha) za plochu pro skladování. Vždyť se na něm má ve skutečnosti vyrobit 4 000 t siláže. Sice silážováním ve vacích, z nichž nebude do ovzduší unikat nic, ale jen do té doby, než se z nich začne hotová siláž odebírat. Na jedné straně dokumentace tvrdí, že veškeré plochy pro manipulaci budou provedeny jako zpevněné, na straně druhé hodlá investor vyrábět siláž pro průmyslové účely v oranici, která např. neumožňuje manipulaci v období deště a po něm a stává se samozřejmě zdrojem zabahnění (a následného prášení) na ostatních plochách. Samostatnou kapitolou pro stav ovzduší je samozřejmě „nezapáchající kukuřičná siláž“. Pro zemědělce, který siláží přilepšuje dobytku, je typický odér produktu mléčného kvašení charakteristickou vůní a znakem prosperity jeho hospodářství. Jak ale další příspěvek k již tak na pachy bohatému ovzduší Otrokovic uvítají občané ve svých domovech, lze poměrně lehce odhadnout. Vůně připomínající kysané zelí v pravidelných intervalech projíždějící městem (ať už Kvítkovicemi nebo levněji po ulici Nadjezd) a řinoucí se z otevřených vaků u ČOV určitě nebude vítána jako znak kvetoucího města. Ze zkušeností je známo, že občané pociťovali jako obtěžující zápach i vůni ze smažírny koblih, či jiné lahůdkářské výrobny, pokud se jednalo o trvalý stav, z něhož není úniku. Ani zaměstnanci sousedící teplárny nejsou lhostejní k zápachu. O tom přesvědčili v době, kdy zapáchala homogenizační nádrž na ČOV - jejich stížnosti byly na denním pořádku, dokud se situace nevyřešila. Za zcela nemístné je pak možno označit v dokumentaci uvedené tvrzení, že zápach z fermentačních nádrží ČOV je akceptován, a proto je možno provozovat otevřenou nádrž na digestát, velikosti půlroční zásoby. V žádném případě nejsou fermentační nádrže na ČOV otevřené. Jedná se o anaerobní stabilizaci kalů, která probíhá procesem obdobným jako u umísťované BPS, jsou to tedy uzavřené plynojemy. Zápach z nádrže, která nebyla uzavřená, bude do budoucna řešen zakrytím. Z nedávné epizody se zápachem z ČOV se prokázalo, že ovlivňování obyvatel zápachem je potřeba posuzovat nejen vůči obytným částem města, ale i vůči průmyslovým podnikům s tisícovkami zaměstnanců. Ani v pracovní době nechtějí být obtěžováni zápachem, který nepochází z jejich činnosti. Součástí předložené dokumentace pachová studie není.
ČIŽP oblastní inspektorát Brno ČIŽP upozorňuje z hlediska ochrany vod na povinnost vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a na povinnost zajistit nově budované stavby proti nežádoucímu úniku těchto látek v případě požáru v souladu s ust. § 39 odst. 4 písm. e) a f). Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně nepožaduje úplné posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Předložené oznámení požaduje doplnit o “Hodnocení zdravotních rizik“ záměru. V dalších stupních řízení podle stavebního zákona bude Krajskou hygienickou stanicí Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně požadováno: a) Předložit údaje, jakým způsobem budou zajištěny pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 2 zákona č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a technologický projekt včetně výkresové části.
7
b) Předložit hlukovou studii posuzující vliv hluku ze stavebních prací při výstavbě předmětné stavby na chráněný venkovní prostor staveb situovaný v okolí stavby pro doložení skutečnosti zda, resp. jakým způsobem bude zajištěno, aby hluk nepřekračoval hygienické limity hluku stanovené § 12 odst. 6 ve spojení s přílohou č. 3, částí B) nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, chráněný venkovní prostor staveb a pro denní a noční dobu. Dále požaduje: Při provozu záměru je nutno využívat takovou technologii výroby alternativního paliva, která bude co nejvíce šetrná k okolí záměru a maximálně omezí možnost obtěžování obyvatel okolí záměru zápachem. V rámci prevence obtěžování pachovými látkami z provozu záměru doporučuje provést zastřešení koncového skladu, který je v předložené dokumentaci řešen jako otevřená nádrž. Kapacitu koncového skladu pak nutno dimenzovat tak, aby objemově umožňoval skladování digestátu i v době, kdy vzhledem ke klimatickým podmínkám nebude možno provádět jeho rozvoz a aplikaci na zemědělské pozemky. Občanské sdružení Za lepší životní prostředí v Otrokovicích požaduje posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, v dokumentaci EIA doporučuje se zaměřit na následující oblasti: 1. Jedná se o lokalitu velmi zatíženou kombinovanými vlivy ze stávajících průmyslových aktivit, jedním z důvodu zamítnutí původního záměru byl fakt, že dosud nebyla provedena identifikace a kvantifikace kombinovaného účinku významných škodlivých látek v dané lokalitě. Posouzení by tedy mělo obsahovat komplexní vyhodnocení kombinovaných vlivů průmyslových škodlivých látek na životní prostředí lokality. 2. Závěry rozptylové studie nelze považovat za spolehlivé, není záruka splnění legislativních imisních limitů. Odhad imisního pozadí pro lokalitu je udělán s relativně velkou chybou, neboť vychází z údajů hydrometeorologických stanic, které jsou v lokalitách zcela odlišných oproti posuzované, která je charakteristická vysokou koncentrací imisních zdrojů. Zde je nutné pracovat s lokálním imisním pozadím (odchylka pro jednotlivé znečišťující látky může být v rozmezí 20-30%). Není diskutována nejistota výpočtu koncentrací v dané síti referenčních bodů. Zde se dá očekávat rovněž nepřesnost v desítkách procent. Jedná se o imisní limit pro SO2, NOx, NO2 a PM10. 3. S ohledem na typ lokality a blízkou občanskou zástavbu doplnit informace o koncentračním poli reprotoxických látek (PAU apod.). 4. Nezbytnost zpracování pachové studie a kvalitní doložení BAT. 5. Hluková studie je neaktuální, neodráží současný stav v lokalitě (protokol o měření pozadí hluku byl vystaven o 3 týdny dříve než bylo provedeno měření). 6. Předložený záměr v sobě skrývá možnost pozdějšího rozšíření kapacit, rozšíření zpracovávaných surovin a zpracování digestátu v ČOV TOMA. Pan Jiří Daněk uplatňuje následující připomínky: v oznámení chybí definice pojmu „digestát“ koncový sklad digestátu je navržen jako nekrytý v létě, kdy jsou nejvyšší teploty, bude amoniak (toxická a nebezpečná látka) vytékat z koncového skladu absence registrace digestátu Pan Jan Mazáč nesouhlasí s předloženým záměrem. Negativa výstavby předloženého zařízení přesáhnou potenciální prospěšnost, jedná se především: o zvýšení emisní, pachové a hlukové zátěže přínos pouze 10 pracovních míst naddimenzování ČOV stávající zatížení emisemi v lokalitě
8
Paní Pavlína Mazáčová vyjadřuje svůj odmítavý postoj proti předloženému záměru. BPS sice nabízí zajímavý zdroj alternativní energie, ovšem negativa, která sebou přináší, přesáhnou její prospěšnost. Jedná se především o zvýšení emisní, pachové a hlukové zátěže. Předmětná lokalita je již významně zatížena emisemi pocházejícími z areálu ČOV, gumárenské a plastikářské výroby, energetiky, výroby stavebních hmot, chemické a koželužské výroby i dopravními emisemi. Významně je také v posledních letech zvýšena dopravní infrastruktura města i jeho blízkého okolí. Paní Alžběta Zdražilová nesouhlasí s konstatováním v předloženém oznámení, že nárůst nákladní dopravy bude nezaznamenatelný. V oznámení je vybilancovaná nákladní doprava na průměrnou denní četnost – 7 jízd/den, 3 jízd/den (navážení kukuřičné siláže) a 7 jízd/den (odvoz digestátu) – celkem 17 jízd/den. Tyto údaje jsou uváděny a pracuje se dále s nimi. Pod 1 jízdou se rozumí 1 vjezd do areálu a 1 výjezd z areálu. Tudíž při průměrné denní četnosti 17 jízd/den je potřeba počítat s průjezdem 34 nákladních vozidel přes město Otrokovice. Pod nákladní dopravou je nutné si představit velkoobjemové návěsy o předpokládané nosnosti 20t/jízdu. Pokud dochází k vyhodnocování dopadu dopravy na území, mělo by se počítat se zátěží 34 průjezdů = jízd/den nikoliv pouze s polovinou zátěže. V projektu je dále uváděn plánovaný průjezd Otrokovicemi pro všechny plánované směry – dovoz kukuřičné siláže a následný odvoz digestátu. U trasy Zdounky – Otrokovice je uvažováno s trasou Zdounky – Kroměříž – Kvasice – Tlumačov – Otrokovice vjezd R 55 (Skaly). Společným jmenovatelem je rychlostní silnice R 55, na kterou mají být směřována všechna vozidla. Vozidla budou jezdit po R 55 na sjezd Otrokovice – Kvítkovice, Zlín, Uh. Hradiště (druhý sjezd), dále po ulici Zlínská na křižovatku v místní části Kvítkovice, dále po ulici Objízdná. V daném případě zpracovaná dokumentace není aktuální, nerespektuje stávající stav – zrušený výjezd na R 55 v Otrokovicích v místní části „Skaly“. Ten je již více jak 1 rok zrušený. V tomto místě nelze najet na silnici R 55. Není zřejmé, kudy v daném případě nákladní doprava pojede, zda na silnici R 55 tak, jak je uvažováno, či nákladní doprava bude projíždět přes město Otrokovice. Dále není zřejmé, jak bude „fakticky“ zabezpečen sjezd ze silnice R 55 druhým (plánovaným) sjezdem a nikoliv prvním sjezdem přes ulici Nadjezd.
Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství obdržel v rámci zjišťovacího řízení řadu relevantních odůvodněných připomínek a požadavků k záměru „Centrum výroby alternativního paliva pro teplárnu Otrokovice“. S ohledem na povahu a rozsah záměru, jeho umístění a charakteristiku předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dospěl Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství k závěru, že záměr může mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví.
Závěr zjišťovacího řízení nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Do závěru zjišťovacího řízení lze také nahlédnout v Informačním systému EIA na internetových stránkách agentury CENIA, česká informační agentura životního prostředí (www.cenia.cz/eia) a na stránkách Ministerstva životního prostředí (http://www.mzp.cz/eia), pod kódem záměru ZLK607, v sekci závěr zjišťovacího řízení. Zde jsou také k dispozici kopie výše uvedených vyjádření v elektronické podobě.
9
Dotčené Město Otrokovice žádáme ve smyslu § 16 odst. 3 zákona o zveřejnění tohoto závěru zjišťovacího řízení na úřední desce a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem. Doba zveřejnění je nejméně 15 dnů. Zároveň žádáme v souladu s § 16 odst. 4 citovaného zákona o zaslání písemného vyrozumění o dni vyvěšení informace o závěru zjišťovacího řízení na úřední desce v nejkratším možném termínu.
Otisk úředního razítka
RNDr. Alan Urc vedoucí odboru (dokument opatřen elektronickým podpisem)
Rozdělovník: BioSolar Otrokovice, s.r.o., Objízdná 1777, 765 02 Otrokovice Městský úřad Otrokovice, stavební úřad, nám. 3 května 1340, 765 23 Otrokovice Město Otrokovice, nám. 3 května 1340, 765 23 Otrokovice
10
ke zveřejnění