2012. Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Výstava fotografií ACTA NON VERBA. Když se rozhodnete pečovat o seniora doma

1/2012

Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity

Výstava fotografií ACTA NON VERBA Když se rozhodnete pečovat o seniora doma

první vydání Informátoru v roce 2012 se nese v duchu Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Přečtete si, jaké služby Slezská diakonie seniorům nabízí. Dozvíte se řadu informací o Alzheimerově nemoci a jak s ní žít. Přineseme Vám celou dvojstránku rad o tom, jak pečovat o seniora doma a na co byste neměli zapomenout. Pokud Vám informace obsažené v Informátoru nebudou stačit a chcete na vlastní oči vidět, jak sociální služby fungují a co Slezská diakonie nabízí, srdečně si Vás dovolujeme pozvat na unikátní výstavu velkoformátových fotografií ACTA NON VERBA zachycující uživatele a zaměstnance Slezské diakonie. První vernisáž se koná v Karviné ve Státním okresním archívu 26. dubna 2012.

téma: STÁŘÍ 04

Měli bychom si všichni společně položit otázku, jak chceme prožít své stáří a co je nezbytné k naplnění naší představy učinit.

rozhovor: ALZHEIMEROVA CHOROBA JE VŽDY NEMOC MINIMÁLNĚ DVOU LIDÍ

07

O tom, jak se nemoc projevuje, co znamená pro nemocného i jeho nejbližší a kde hledat pomoc, pokud Vám Alzheimerova choroba vstoupí do života, hovoří paní Bc. Marta Machová, vedoucí střediska SILOE Ostrava.

užitečné tipy: KDYŽ SE ROZHODNETE PEČOVAT O SENIORA DOMA Nechejte si od nás doporučit několik užitenčných věcí, které Vám pomohou pečovat o seniora ve Vaší domácnosti. Díky nim si dokážete vhodně vybavit domácí prostředí i se dozvíte, kam se obrátit pro další radu. Naše podněty vycházejí z mnohaleté praxe v péči o seniory.

11

BIBLICKÝ ÚVOD

Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil. … Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj, dokud neseznámím toto pokolení se skutky své paže a s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou. Žalm 71; 9,18 Milí čtenáři, byl jsem požádán, abych napsal úvodní biblické zamyšlení na téma stáří. Víte, co jsem si hned uvědomil? I já stárnu . Málokdo se však raduje z toho, že stárne. Stárneme všichni, všem nám přibývá stejně let a to je, jak je někdy možné slyšet, „jediná spravedlnost v tomto světě“?! Kdy začíná stáří? V čem se stáří projevuje? Má stáří svá pozitiva nebo jen negativa? Na tyto a mnohé další otázky bychom mohli psát dlouhé statě a úvahy a čerpat ze zkušeností lidí. Ale to není cílem tohoto zamyšlení. Známý psycholog Anselm Grün napsal velmi dobrou knihu Umění stárnout. Vřele doporučuji k přečtení. Jsou v ní mnohé užitečné rady, jak přijmout fakt, že stárneme, a jak se naučit s ním žít. Autor knihy hovoří o tom, že stáří je pro člověka výzvou a příležitostí právě tak jako jiná období života. Kdo vnímá jen omezení, která stáří přináší, kdo není schopen přijmout sebe sama v dané situaci, nebude prožívat radost, vděčnost a štěstí. V této knize hovoří autor o třech hlavních výzvách stárnutí: přijetí, opouštění, smíření. Kniha přináší pozitivní pohled na možnosti, které můžeme vidět v procesu stáří. Konkrétně ukazuje, jak je možné řešit problémy, s nimiž se ve stáří setkáváme. Říká také mimo jiné: „Kdo se naučí leccos opustit, bude znovu obdarován.“ Někdy můžeme slyšet: „Viděl jsem starce ve třiceti a mladíka v sedmdesáti.“ To je na některých životech lidí skutečně pravda. Žasnu mnohdy nad

těmi, kteří si i v (ne)utěšeném stáří uchovávají svěžest ducha. Přímo z nich tryská vnitřní radost, pokora a vděčnost i navzdory těžkým situacím a mnohdy také bezmoci, kterou prožívají. Stojím vždy v úžase a bázni před takovými lidmi. Autor Žalmu 92;14-16 vyznává: „14Ti, kdo v domě Hospodinově jsou zasazeni, kdo rostou v nádvořích našeho Boha, 15ještě v šedinách ponesou plody, zůstanou statní a svěží, 16aby hlásali, že Hospodin je přímý, skála má, a podlosti v něm není.“ Často se setkávám v pastorační službě s lidmi, které opouštějí fyzické síly, ale mají stále hodně duchovní energie a sil. To je pro mě obrovským tajemstvím života. Vnímám tyto skutečnosti jako veliký dar, který v mnoha případech vyplývá ze vztahu víry a pokory vůči Pánu Bohu, jež lidé prožívají. Žalmista v našem Žalmu se modlí: „Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil. … Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj…“ Je si vědom jistých úskalí, obav a nejistot, které stáří s sebou přináší. Mohli bychom to nazvat slovem – opouštění. Ve stáří člověka opouštějí síly, opouštějí jej blízcí lidé, životní partneři, zůstává mnohdy osamocen, starší člověk je někdy nucen opustit svůj rodný domov - tedy svůj majetek. Tyto skutečnosti rozhodně nejsou pro člověka příjemné, ale musíme se je učit přijímat. Proto žalmista prosí Boha, aby ho neopouštěl, když pozbývá sil. To by mělo být modlitbou každého člověka. Měli bychom se však také modlit, abychom my neopouštěli našeho Pána Boha a nezapomínali na Jeho zaslíbení, ale naopak se Ho pevně drželi a ve víře přijímali všechna zaslíbení Písma. Vždyť nám jasně v Písmu sděluje, že Pán Bůh bude s námi, že nás ponese a přenese přes všechna úskalí, že půjde s námi i ´údolím stínu smrti´, že nás chce zachránit pro věčnost. To jsou obrovské devizy, které smí čerpat každý člověk, kdo Bohu v plné důvěře svěří svůj život. „Ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly, vznášejí se jako orlové…“ Iz 40; 31 Říká se, že to, jaký byl člověk v životě, se pak

znásobí a zcela viditelně odrazí ve stáří, negativa i pozitiva charakteru. Jestli byl člověk kritický nebo ´morouz´, tak ve stáří se toto nastavení ještě prohlubuje a mnohdy se takový člověk stává těžce snesitelným pro své okolí. Jestli byl naopak člověk pokojným, laskavým, usměvavým, vděčným, tak se na něm mnohem zřetelněji odrážejí tyto hodnoty i ve stáří. Takoví lidé se stávají pro mnohé velkým příkladem a vzorem víry. Těmito velikými vzory a příklady odevzdanosti Pánu Bohu a lidmi hluboké pokory byli pro mě moji dědečkové a babičky. Jsem za ně Pánu moc vděčný. I když už nežijí mezi námi, zůstávají v mých vzpomínkách a jsou pro mě inspirací, abych i já usiloval o tyto duchovní hodnoty ve svém životě. Kéž bychom si to každý uvědomili zavčasu. Ušetříme si tím mnoho zbytečných konfliktů, nevraživostí a různě pošramocených vztahů. Buďme vděčni Pánu Bohu za každý den našeho života a žijme ho s vědomím, že se neustále blížíme k věčnosti. Žijme život zde na zemi pod zorným úhlem věčnosti (sub speciae aeternitatis, jak říkal náš prezident T. G. Masaryk), nejen pod zorným úhlem stáří. Kéž bychom se nejen stávali staršími, ale především zralejšími! Neopouštějme Pána. Ani On nás neopustí, ale přenese nás z této časnosti na věčnost. To nechť je neochvějná naděje naší víry, držme se jí a určitě nikdy nezůstaneme sami a opuštěni! Přeji nám všem požehnané stáří a plné vědomí a ujištění, že se smíme uchopit vírou i následujícího nádherného zaslíbení, které platí i pro nás: "Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo jste zůstali domu Izraelovu, vy, kteří jste chováni již od života matky, od matčina lůna na rukou nošeni: Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu nosit. Já jsem vás učinil a já vás ponesu, budu vás nosit a zachráním, …říká Hospodin." Iz 46; 3,4 Tomáš Tyrlík

farář SCEAV

NÁVŠTĚVA

VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY

Oceláři umí udělat radost

Preventivní besedy mají úspěch

V domově pro osoby s postižením EBEN-EZER v Horním Žukově zapomněli ve čtvrtek 9. února na třeskuté mrazy i sněhové závěje. S velkou dávkou energie, spoustou dobré nálady a hromadou dárků sem totiž zavítali Erik Hrňa a Jakub Orsava z hokejového týmu HC Oceláři Třinec. Návštěvy třineckých hráčů mají v Horním Žukově dlouhou tradici – loni v červnu sem dokonce zavítali i s pohárem mistrů české extraligy, který se jim v roce 2011 podařilo vybojovat. „Chtěli bychom celému klubu HC Oceláři Třinec poděkovat za obrovskou vstřícnost,“ uvedla Zuzana Wronková z domova EBEN-EZER. „Mnozí z našich uživatelů hokejem opravdu žijí a podobné návštěvy jsou pro ně velkou událostí.“ Celá Slezská diakonie věří, že dobrá spolupráce s třineckým hokejovým klubem bude pokračovat i v budoucnu a přinese ještě mnoho dalších společných akcí. AKCE

Na SÁŘE se opět bude slavit Den Země Jaro ještě neklepe na dveře, ale uživatelky služeb střediska SÁRA v Petrovicích u Karviné spolu s dětmi již dnes ví, že se v dubnu zúčastní ekologické akce svátku přírody: Dne Země. Ten bude spočívat v čištění a údržbě travnaté plochy a zeleně kolem střediska a přilehlého okolí. Maminky i děti touto cestou chtějí projevit zájem a zvýšenou péči o okolí domu, kde právě přebývají.

„Chceme všichni přispět ke zkrášlení obce Petrovice u Karviné, kde se nacházíme. Mezinárodní Den Země je každoročně připomínán již od roku 1970, kdy 22. dubna proběhla demonstrace tisíce Američanů proti znečišťování životního prostředí, a za cíl si klade upozornit na stále rostoucí a doposud převážně negativní vliv člověka na planetu,“ vysvětlil koordinátor pan Eduard Strzelec.

SOUTĚŽ

Jména dětí doprovází Galilea do vesmíru Evropská komise vyhlásila na sklonku loňského roku výtvarnou soutěž pro děti členských zemí EU. Výhra byla lákavá. Kromě možnosti vyhrát hvězdářský dalekohled vítěz má tu čest, že jeho jméno ponese jeden satelit, který bude vypuštěn do vesmíru v rámci navigačního systému Galileo. Na tuto nabídku slyšel i náš žáček Daniel Týn z 2. třídy rehabilitačního vzdělávacího programu z Mateřské školy, základní školy a střední školy Slezské diakonie na odloučeném pracovišti v Karviné. Svou kresbou velice úspěšně reprezentoval sebe i svou školu, jelikož od odborné poroty získal zvláštní cenu uznání jeho výtvarné práce mimo kategorie. Ze srdce gratulujeme.

„Skvěle vysvětlená problematika, výborný lektor znalý věci.“ Takové a podobné byly zpětné vazby účastníků 1. vlny besed, které uspořádala v průběhu podzimu a zimy OBČANSKÁ PORADNA Karviná. Vzdělávací aktivity zaměřené na prevenci negativních sociálních jevů, které v současnosti vnímáme jako nejpalčivější, podpořila Nadace Partnerství v rámci Blokového grantu FNNO. Na sedmi besedách jsme oslovili celkem 118 osob. Jednalo se převážně o členy klubů seniorů, ale také členy Diaklubu Karviná, dále pak pracovníky OSPOD Karviná a maminky sdružené v Centru pro rodinu Sluníčko Karviná. Jedna z posledních besed pak proběhla v Českém svazu žen Petrovice u Karviné. Nejčastěji jsme za posluchači přijížděli s tématikou ochrany spotřebitele pro seniory, problematikou zaměstnanosti či rodinného práva pro ženy a rodiče. V letošním roce plánujeme 2. vlnu besed a již nyní se na další účastníky těšíme!

INTERNETOVÉ STRÁNKY

Potřebujete službu? Ťukněte třikrát! Slezská diakonie uvedla na svých internetových stránkách do provozu nový vyhledávač pro výběr sociální služby. Zájemci tak nyní mohou ve třech jednoduchých krocích najít odpověď na otázku, kde se nachází nejbližší středisko Slezské diakonie, které může poskytnout pomoc jim samotným anebo jejich blízkým. Ve vyhledávači si lze vybrat ze služeb určených osobám s handicapem, osobám bez domova, obyvatelům vyloučených lokalit nebo rodinám a jednotlivcům. Další dva kroky umožňují zadat věk příjemce služby a místo, kde má být poskytována. Díky novému vyhledávači lze snadno a rychle najít cestu k jakékoliv z celkem 95 služeb Slezské diakonie, z nichž drtivá většina působí v Moravskoslezském kraji. Vyhledávač je dostupný na adrese www.slezskadiakonie.cz, záložka „Potřebuji službu”.

PODĚKOVÁNÍ

SBÍRKA

Střediska v Novém Jičíně dostala sociální automobil

Trénovat se dá i vzpomínáním

Na sklonku minulého roku byl v prostorách Starojické pizzy ve Starém Jičíně firmou Kompakt předán střediskům Slezské diakonie v Novém Jičíně nový automobil Renault Kangoo. Slavnostního předání se zúčastnili jednak zástupci jednotlivých firem, které na zakoupení vozidla přispěly, jednak zástupci firmy Kompakt – p. Břetislav Božoň, který měl v daném regionu projekt na starosti, a jeho spolupracovníci. Auto bylo střediskům zapůjčeno

na 6 let za symbolickou 1 korunu ročně firmou Kompakt, která mohla automobil pro tyto účely zakoupit díky svému projektu Sociální automobil. Projekt firma Kompakt realizuje již od roku 1997 a jeho cílem je formou zakoupení reklamních ploch na vozidle přispět na jeho pořízení pro vytipovaná zařízení, která pečují o děti, mládež a dospělé s mentálním či jiným postižením.

POZVÁNKA NA VÝSTAVU

ACTA NON VERBA Srdečně Vás zveme na výstavu velkoformátových fotografií s názvem ACTA NON VERBA. Fotografie zachycují vztahy mezi uživateli a zaměstnanci v sociálních službách – lásku, porozumění, důstojnost, obětavost, přátelství. Vernisáž výstavy proběhne 26. dubna 2012 ve Státním okresním archívu v Karviné a výstava potrvá dva měsíce. Další výstava je plánována na období od 31. 8 .2012 do konce listopadu v Muzeu Třineckých železáren. Děkujeme všem zaměstnancům a uživatelům, kteří spolupracovali na vzniku fotografií, a jejich autorovi Radovanu Chvílovi. Fotografie byly pořízeny v těchto službách: HOSANA Karviná, domov pro osoby se zdravotním postižením, SALOME Bohumín a LYDIE Český Těšín, ranná péče a denní stacionář, BENJAMÍN Krnov, denní stacionář, BETANIA Komorní lhotka, domov pro seniory, KANAAN Bohumín, nízkoprahové zařízení pro děti, HANNAH Orlová, azylový dům, RANČ Něbory, podpora samostatného bydlení, EFFATHA Krnov, sociálně terapeutické dílny.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí - myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Pro seniory s touto diagnózou je nejdůležitější neustále trénovat paměť. VÝSTAVA

Žáčci udělali radost výstavou Mateřská škola, základní škola a střední škola Slezské diakonie, odloučené pracoviště Karviná úspěšně vystavovala během měsíce února výtvarné práce svých žáků. Zahájení proběhlo 2. února v Komunitním centru AGAPE při evangelickém kostele na Masarykově náměstí. Účastníci si mohli vychutnat vedle vizuálních požitků i hudební program a dobré pohoštění.

AKTIVITA PRO UŽIVATELE

Dvě novinky z azylového domu BETHEL Na středisku BETHEL Frýdek-Místek se od února uživatelům nově otevřela možnost zapojit se do zájmového chovu akvarijních ryb. „Moc děkujeme všem, kteří přispěli svou přebytečnou akvarijní výbavou k základnímu rozjezdu aktivity,“ vzkazuje vedoucí střediska Pavlína Guziurová. „Rádi uvítáme i další dary. Pokud máte doma volná akvária, filtry, topítka, krmiva apod. Našim uživatelům by rozhodně udělala radosti i skupina dospělých akvarijních ryb jednoho druhu. Pokud byste naše akvarijní nadšení rádi podpořili, neváhejte nás kontaktovat na telefonu 731 172 440,“ dodává vedoucí.

Snad v každé domácnosti se najdou věci, které majitelé již nepotřebují, ale je škoda je vyhodit. Může se jednat o obraz, knihu, holicí strojek či kuchyňské náčiní. Právě tyto věci si naši senioři mohou dobře pamatovat z dob svého mládí a my bychom jimi rádi vyzdobili tzv. reminiscenční místnost, kde by senioři s Alzheimerovou nemocí mohli vzpomínat a zároveň si tak trénovat paměť. Jestli si myslíte, že zrovna vy takovouto nepotřebnou avšak pro nás užitečnou věc vlastníte, přineste ji prosím do kanceláře paní Lenky Bakotové, Dukelská 264, Český Těšín (1. patro).

Středisko BETHEL Frýdek-Místek poskytuje již od března 2011 ve spolupráci se Statutárním městem Frýdek-Místek ubytování uživatelům formou programu vstupní byty. Uživatelé, kteří již bydleli na azylovém domě, mají možnost se v těchto vstupních bytech ubytovat až na dobu dvou let. Tímto způsobem se uživatelé začleňují zpět do společnosti, jsou podporováni k hledání práce, úsporám a dalšímu řešení životní situace tak, aby pak mohli při odchodu ze vstupního bytu najít vlastní bydlení. Od začátku roku 2012 je kapacita vstupních bytů ve městě Frýdek-Místek pro uživatele střediska BETHEL v počtu 5 osob.

Je třeba mnoho lásky k člověku a úcty k životu, bez které nebude možno organizovat svět lépe a slušněji než dosud.

téma: Stáří

K. Čapek

Měli bychom si všichni společně položit otázku, jak chceme prožít své stáří a co je nezbytné k naplnění naší představy učinit. Slezská diakonie chce přispívat ke změně negativního přístupu k seniorům, který bývá často spojen se stereotypním až ageistickým pohledem na stáří, narušuje mezigenerační soudržnost a vytváří podhoubí věkové diskriminace.

Mezigenerační vztahy mají zásadní význam pro rozvoj společnosti a kvalitu života v každém věku. Jednotlivé generace jsou na sobě vzájemně závislé, předávají si hodnoty, kulturu a zkušenosti. Mezigenerační solidarita a věková různost ve společnosti je faktorem sociální soudržnosti a ekonomického rozvoje. Zdraví a kvalita života v seniorském věku jsou mnohdy odrazem životních podmínek, životního stylu v dětství a dospělosti. Do značné míry je můžeme ovlivnit v každém věku.

Jako dobrý hospodář se připravuje na zimní období, tak máme i my myslet na dobu, kdy nebudeme stačit mnohé co dnes. Jinak řečeno, mít zodpovědný přístup ke svému životu ve všech jeho fázích. V západní křesťanské společnosti je po staletí uplatňován model péče o seniory založený na solidaritě rodiny. Zdá se, že systém mnohogenerační rodiny, která zajišťuje přirozený pohyb svých členů mezi jednotlivými životními etapami a situacemi a která pokud možno pečuje o všechny generační skupiny (samozřejmě také o seniory), není překonán jak z hlediska kvality života, tak také hlediska ekonomického. Problémy se skrývají v slovech pokud možno. Reálný život neumožňuje vždy nejlepší nebo alespoň dobré řešení. Dnešní doba vytváří rostoucí tlak na potřeby péče o seniory, protože jejich absolutní

i poměrný počet roste, roste jejich průměrný věk, žel roste také počet nefunkčních nebo neúplných rodin a nejsou vždy k dispozici prostorové a ekonomické podmínky.

Slezská diakonie se v oblasti sociálních služeb pro seniory zaměřuje především na poskytování a propojení kvalitních terénních služeb. Jsou to služby, které zachovávají uživatele v domácím prostředí co nejdéle, zabezpečují jeho plnohodnotný život, respektují a podporují jeho důstojnost, soběstačnost, jedinečnost a lidství, věnují se jeho duchovním potřebám. Cílem služeb pro seniory je také podpora rodiny a rodinných pečovatelů. Lydie Jariabková vedoucí Oblasti Ostrava, Havířov

Služby pro seniory v SD OSOBNÍ ASISTENCE Je určena osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Služba je poskytována v domácnosti uživatele při činnostech, které osoba potřebuje. Není časově omezena. ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Prostřednictvím terénní odlehčovací služby je umožněn pečující osobě čas k odpočinku a regeneraci. Rodinní pečující si také mohou vyřídit potřebné osobní záležitosti. Dále služba přispívá ke zkvalitnění života rodinám pečujících osob a umožňuje seniorům a lidem se zdravotním postižením či chronickým onemocněním setrvat co nejdéle ve svém rodinném prostředí. TABITA Český Těšín osobní asistence, odlehčovací služby V roce 2006 středisko TABITA získalo 1 místo v Ceně kvality v sociální péči v kategorii „nejlepší poskytovatel služeb pro osoby zdravotně postižené”. Ve stejném roce byla jedna z asistentek vyhlášena pečovatelkou roku. Mánesova 25, 737 01 Český Těšín tel: 558 713 772, 605 292 995 [email protected] Pobočky: Frýdecká 136, 739 61 Třinec tel.: 737 221 105, [email protected] Nádražní 74, 739 91 Jablunkov tel.: 731 625 187, [email protected] ZAJÍMAVOST V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce mohla SD předložit projekt „Kvalitní život i v nemoci“, který dlouhou dobu čekal na realizaci. Díky vyhlášenému programu podporujícímu cílovou skupinu (seniory s poruchami paměti) se můžeme ucházet o podporu tohoto záměru. Hlavním cílem projektu je vznik komplexního systému péče o seniory s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence tak, aby se zvýšila kvalita jejich života a snížila úroveň stresu u rodinných příslušníků. Vznikne nová služba Slezské diakonie, „Domov se zvláštním režimem“ v Ostravě Nové Vsi. Přestavbou půdních prostor v nové plnohodnotné patro vytvoříme prostor pro ubytování 12 uživatelů. Kapacita zařízení je nižší, abychom zajistili kvalitní péči o seniory s Alzheimerovou chorobou, popř. jinou formou demence.

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Jednou z terénních služeb hojně využívaných nejen seniory, ale i dalšími věkovými skupinami, je pečovatelská služba. Pečovatelská služba bývá poskytována lidem se sníženou soběstačností zpravidla v určitém vymezeném čase, a to jak terénní, tak ambulantní formou. To znamená, že pečovatelky buď docházejí do domácnosti uživatele, nebo je tato služba poskytována v zařízeních k tomu určených - v tzv. Domech s pečovatelskou službou (DPS). Pečovatelská služba poskytovaná v domácnosti zpravidla zahrnuje: úklid domácnosti, donášku nákupu, dovoz obědů, přípravu stravy, pomoc při podávání jídla a pití, pomoc při osobní hygieně (při koupání, sprchování, používání WC, základní péči o vlasy a nehty), pomoc při oblékání, svlékání, samostatném pohybu v domácnosti, při přesunu na lůžko či vozík, praní, žehlení a drobné opravy osobního nebo ložního prádla, doprovod k lékaři, na úřad a zpět, případně i další činnosti. DORKAS Ostrava, tísňová péče Služba tísňové péče napomáhá seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám s chronickým onemocněním, které žijí na území Moravy a Slezska, snížit zdravotní, sociální a kriminální rizika a umožňuje setrvat co nejdéle v navyklém domácím prostředí. Stisknutím tísňového tlačítka si uživatelé mohou kdykoliv přivolat okamžitou a odbornou pomoc (pády, náhlé zhoršení zdravotního stavu a jiné krizové situace). Dorkas Ostrava, tísňová péče je v regionu Moravskoslezského kraje jediná svého druhu, velmi významně posiluje terénní sociální služby a jejich vzájemnou propojenost. Rolnická 55, 709 00 Ostrava - Nová Ves tel.: 596 613 513, 737 223 967 [email protected]

CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB Poskytuje ambulantní službu osobám, které trpí poruchami paměti, Alzheimerovou chorobou, mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. SILOE Ostrava centrum denních služeb, odlehčovací služby Rolnická 55, Ostrava – Nová Ves tel.: 734 769 700, 733 142 425 DOMOV PRO SENIORY Poskytuje pobytovou službu osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, což vyžaduje potřebu pravidelné pomoci jinou fyzickou osobou.

ELIM Stonava, pečovatelská služba Velmi dobře se daří aktivně začleňovat seniory do kulturního a společenského dění, a to i díky špičkové spolupráci s místními institucemi, církvemi či veřejností obce.

BETANIA Komorní Lhotka, domov pro seniory Středisko BETANIA Komorní Lhotka nabízí pobytové služby seniorům, jejichž zdravotní a sociální stav vyžaduje pomoc druhé osoby a jejichž situaci nelze řešit pomocí rodiny, blízkých osob nebo terénních a ambulantních služeb. Pracovníci domova podporují uživatele při naplňování jejich potřeb, s ohledem na jejich individualitu a jedinečnost tak, aby svůj život mohli žít nadále důstojně a spokojeně. Středisko BETANIA Komorní Lhotka bylo v loňském roce oceněno Značkou kvality, kterou uděluje Asociace poskytovatelů sociálních služeb v ČR. Středisko se svou kapacitou řadí mezi malé domovy pro seniory tzv. „rodinného typu“.

Dům s pečovatelskou službou 1080, 735 34 Stonava tel.: 596 420 590, 731 425 112 [email protected]

Komorní Lhotka 151, 739 53 tel.: 558 694 267, 736 509 330 [email protected]

ELIM Ostrava, pečovatelská služba Tato služba se může pyšnit dvěmi pracovníky, kteří obdrželi z rukou paní Livie Klausové ocenění „Pečovatel roku“. Rolnická 55, 709 00 Ostrava-Nová Ves tel.: 734 769 701, 605 292 99 [email protected]

příběhy

06

Příběhy ze života seniorů Každodenní realita života seniorů pro většinu lidí není tak vzrušující jako například cestování do exotických zemí. A přesto i tyto životní příběhy mají svá kouzla, své krásné chvíle, dobrodružné momenty. Skrývají se většinou v maličkostech, které ale pro člověka znamenají třeba i mnohem více, než dovolená na Havaji. O své nevšední zážitky všedních dní se s námi podělili zaměstnanci Slezské diakonie, kteří jsou se seniory stále v kontaktu, i rodinní příslušníci uživatelů služeb pro seniory. To, aby životy seniorů, i když jsou zatíženy bolestmi stáří, neztrácely svou hodnotu, důstojnost, radost a naplnění, je hlavním cílem všech služeb, které Slezská diakonie seniorům poskytuje.

Bobík, přítel člověka Jeden člověk, můžeme mu třeba říkat pan Josef, je kromě jiných věcí ve svém životě už nějakým čtvrtým rokem spokojeným uživatelem služeb střediska ELIM Ostrava, pečovatelské služby. Pan Josef měl zaměstnání, při němž procestoval naši republiku křížem krážem. Do světa nahlédl a ještě z počátku svého života v důchodu byl velice aktivním člověkem. Převážně se věnoval práci s lidmi. Do života mu však vstoupily nemoci a vybraly si svou daň. Pan Josef má cukrovku a prožil si infarkt. Musel se znovu naučit mluvit. Vše nějak ale přestál. Sám chodit však již bohužel nemůže. Je upoután na lůžko a jeho žena mu poskytuje potřebnou péči, seč jí síly stačí. K tomu, aby se pan Josef dostal ven na vzduch, mu pomáhá naše pečovatelská služba. Dá-li Bůh počasí, chodíme s ním za pomoci invalidního vozíku třikrát týdně ven. Nemoci naučily pana Josefa důležité věci – radovat se z maličkostí! Z toho, že svítí sluníčko, tráva se zelená, ptáčci zpívají a kolik to krásných stromů je v okolí domu. A taky třeba z toho, že zase tak moc neprší, že ten vítr dnes naštěstí není tak silný jako předevčírem… a hlavně z toho, když na vycházkách potkáme nějaká zvířátka. V létě veverky,

v zimě vrány, kterým hodíme kus chleba. Mezi favority však patří pejsci! Ty má pan Josef velmi rád! Jak ho potěší, když mu malý Nebojsa olíže ruku nebo skáče na klín! Jelikož má pan Josef také astma, lékaři nedoporučují chovat doma žádné zvířátko, i když je mají s manželkou moc rádi a dříve chovali alespoň dva křečky. Stávalo se však, že naši cestu žádný pejsek nezkřížil. Na panu Josefovi bylo vždy vidět, že je mu to líto. Nu a jednou jsme se vydali vyzkoušet novou trasu, která vedla mezi rodinnými domky s předzahrádkou. To byl pro pana Josefa pravý ráj! Téměř co plot, to pejsek. Je ovšem něco jiného potkat psa s pánem či paní na vycházce venku, než když je pes na zahrádce za plotem. Štěstí panu Josefovi přálo a tam, kde na nás malý šedý kříženec nejvíc mával ocáskem a panáčkoval u plotu, byl i jeho pán! Slovo dalo slovo. Zjistili jsme, že pán se stará o svou ženu, která je taktéž po „mrtvičce“, a měl pro pana Josefa porozumění. Když viděl, jak se pan Josef pejskovi líbí, pustil ho ven. To bylo mazlení, skákání a kňučení! Zjistili jsme, že pejsek se jmenuje Bobík, je jen rok starý a přes ulici má brášku Bena, který jakoby mu z oka vypadl.

Je však opatrný až bázlivý – úplný opak „našeho Bobíka“. Vypadá tak na křížence vlčáka a jezevčíka, tedy rozhodně žádný všední typ. Pro příští vycházku měl pan Josef jednoznačně vybráno, kam se vydáme. A nejen pro příští! Při některé z dalších návštěv se pan Josef zeptal, jestli může Bobíkovi přinést nějaký psí pamlsek. Dozvěděl se, že ano. Bobík se už teď těší a z dálky vyhlíží, jestli už přijíždí nejen pohlazení, ale i nějaká ta psí dobrota pro čištění zubů, cvičení žvýkacího svalstva a kdož ví, jaké ty pamlsky všechny jsou k mání? Na nového kamaráda se už byla podívat i manželka pana Josefa a byla z něj taktéž unešená, neboť v lásce ke zvířátkům si oba nezadají. Teď už je trasa vycházek prakticky neměnná. Kamarádství oba stále baví, a když nám někdy déšť, či jiná okolnost nedovolí vydat se tak daleko od domu pana Josefa, jsem si jist, že toho nelituje pan Josef sám, ale taktéž Bobík, který nedočkavě vyhlíží, kdepak máme zpoždění, když už tu máme dávno být!?! Michal Tvrdý ELIM Ostrava

Radost i pro nás blízké Jsem vděčná, že takové prostředí jako „Domovinka“ existuje, i když oficiální název je jiný. Jak tam manžel ze začátku nerad chodil, tak dnes jde s o to větší radostí. Největší radost máme my, jeho blízcí. Byli jsme už smíření s jeho nečinností a postupným odcházením. Dříve rád sportoval, kosil trávu, zpíval, plaval a náhle všeho nechal. Nic ho nezajímalo. V Domovince znovu ožívá, i když se jeho stav horší. Velice mě překvapil přístup všech pracovníků - jak

ke klientům, tak k jejich rodinným příslušníkům. Vždy trpělivý a laskavý. Jsem už postarší a zapomnětlivá a někdy mi to trvá, než se vymáčknu. To mě strašně deprimuje a cítím se méněcenná. U všech pracovníků Domovinky jsem se vždy a za každé situace setkávala s laskavostí a trpělivostí. Takže jejich terapie platí dvojnásob (i na mne). Opět se cítím dobře a užitečně. Moc se mi líbí všechny výrobky, které si manžel

přinášel a přináší domů. Dík Vám všem za práci, kterou našim milým věnujete. Nikdy nebudeme dost vděční za to všechno. Lásku nejde zaplatit penězi. Přeji Vám všem hodně Božího požehnání, moudrosti a vedení. Vaše Maňásková D. SILOE Ostrava

07

rozhovor

Alzheimerova choroba je vždy nemoc minimálně dvou lidí Možná jste už slyšeli někoho vtipkovat slovy: „Kam mi ten Němec jeden rošťácká zase zašantročil moje brýle? - Jo, jo, Alzheimer, ten rošťák jeden!“ Lidé se zasmějí vtipu, ale realita života s Alzheimerovou chorobou již tolik zábavná není. O tom, jak se nemoc projevuje, co znamená pro nemocného i jeho nejbližší a kde hledat pomoc, pokud Vám Alzheimerova choroba vstoupí do života, hovoří paní Bc. Marta Machová, vedoucí střediska SILOE Ostrava. U některých nemocí jsou příznaky snadno rozpoznatelné. Jak obtížné je poznat na člověku, že trpí Alzheimerovou chorobou? V počátečních fázích onemocnění je to velice těžké. Alzheimerova choroba postihuje kognitivní funkce, myšlení a úsudek – tedy záležitosti, které u člověka na první pohled moc viditelné nejsou. Alzheimerovu chorobu proto ze všeho nejdřív rozpozná jeho nejbližší okolí. Pokud někdo začne vykazovat výrazné poruchy krátkodobé paměti, několikrát denně se ptá na tytéž věci a nedokáže zařadit někoho, kdo se mu představil před pouhými pěti minutami, jeho příbuzní samozřejmě zpozorní. Na ulici to ovšem vypadá jinak. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou se navenek od jiných seniorů příliš neliší a když kolem nich projdete, nemusíte si vůbec ničeho všimnout. Jejich onemocnění lze odhalit až na základě podrobnějších vyšetření a testů. Kolik lidí s Alzheimerovou chorobou vlastně kolem nás žije? Podle údajů České alzheimerovské společnosti bylo v naší zemi toto onemocnění diagnostikováno odhadem již u 123 164 lidí se syndromem demence (www.alzheimer.cz). V celosvětovém měřítku dosahují obdobná čísla 36,5 milionu osob (www.alz.co.uk). Skutečný počet nemocných ale určitě bude vyšší, protože u mnoha z nich doposud první příznaky Alzheimerovy choroby podchyceny nebyly. Takže lidé s Alzheimerovou chorobou si svého onemocnění nejsou vědomi? V prvních fázích nemoci si u sebe problém uvědomí jen velice málo lidí. Má osobní zkušenost je taková, že je na něj musí upozornit teprve jejich okolí, tj. jejich rodina, přátelé a známí. Pak samozřejmě záleží na člověku, jak se k celé věci postaví. V pokročilých fázích Alzheimerovy choroby si

pacienti nejenže neuvědomují svou vlastní nemoc, ale ztrácejí povědomí i sami o sobě a přicházejí také o vzorce chování, které nabyli v průběhu svého života. V jakém stadiu se lidé většinou dostávají k vám do střediska SILOE? V současné době nás nejčastěji kontaktuje rodina nemocného. Většinou v případech, kdy již její příslušníci nedokáží danou situaci zvládnout. My bychom ovšem byli raději, kdyby nás vyhledávali samotní senioři již v počátečních fázích onemocnění – v takových případech je totiž možné zahájit mnohem pružnější spolupráci s odbornými lékaři. Proto se snažíme šířit povědomí o Alzheimerově chorobě mezi veřejností a nabízíme například bezplatné testy paměti v rámci projektu „Dny paměti“ České alzheimerovské společnosti. Testuje se při nich slovní vybavenost, zrakově-prostorové a jazykové schopnosti a samozřejmě paměťová složka. Na základě jejich výsledků pak osoby

odkazujeme na profesionální pomoc psychologů nebo neurologů. Podobné testy bych doporučila všem lidem, kteří překročí padesátku – zejména těm, v jejichž rodinách se již Alzheimerova choroba vyskytla. Znamená to, že Alzheimerova choroba je dědičná? Co vlastně víme o jejich příčinách? Přesnými příčinami Alzheimerovy choroby si vědci ještě stále nejsou jistí. Obecně lze říct, že je to komplikované onemocnění způsobené různými faktory. Jeho dědičnost sice prokázána nebyla, ovšem rodinné dispozice patří spolu s věkem k rizikovým faktorům. Alzheimerova choroba tedy může dřímat v každém z nás? Může. Alzheimerova choroba je vlastně taková cukrovka mozku. Její průběh si můžeme dobře představit na příkladu vlašského ořechu. Za nor-

málních okolností naplňuje ořech celou skořápku. Mnoho z nás už ale určitě narazilo i na ořechy, kde se po rozlousknutí objevilo jen cosi scvrklého, seschlého a ne příliš použitelného. Princip Alzheimerovy choroby je obdobný – u lidí, kteří tímto onemocnění trpí, se v mozku vytrácí acetylcholin, tedy látka, která zprostředkovává přenos vzruchů v centrální i periferní nervové soustavě. Dochází k rozpadu nervových vláken i nervových buněk, takže v konečném důsledku se mozek opravdu scvrkává a sesychá. Vzhledem k tomu, že právě mozek je nejdůležitější orgán odpovědný za komunikaci a styk s okolním světem, není divu, že lidé s Alzheimerovou chorobou ztrácejí schopnost běžného života v naší společnosti. Může se člověk proti Alzheimerově chorobě nějak bránit? Stárnutí lidského mozku je přirozený proces a k úbytku mozkových buněk u nás dochází už od narození. Samozřejmě je ale dobré používat různé

prostředky k trénování paměti. V tomto kontextu bych však také chtěla zmínit často opakovanou nepravdu o tom, že lidem, kteří se „živí hlavou“, se Alzheimerova choroba vyhýbá. V našem středisku jsem měla možnost setkat se s inženýry, chemiky i vysokoškolskými profesory. Je sice pravdou, že vzhledem k celkové kapacitě mozku se u těchto lidí počáteční příznaky choroby objevují o něco později, zato průběh onemocnění u nich často nabírá vysokých obrátek. Pro tyto lidi je pak opravdu těžké smířit se s nemocí. O to horší je celá situace pro jejich okolí a rodinu. Proto se snažíme rodinným příslušníkům našich uživatelů pomáhat v co nejširší míře. Takže vaše středisko je zde nejen pro seniory, ale i pro jejich blízké? Přesně tak. Alzheimerova choroba je vždy nemoc minimálně dvou lidí. Velice nepříjemným způsobem zasahuje nejen samotného pacienta, ale i jeho nejbližší okolí – životního partnera, děti, širší

rodinu. Výrazně ovlivňuje chod domácnosti i mezilidské vztahy v rodině. Kdo chce poskytnout seniorům s Alzheimerovou chorobou opravdu kvalitní péči, musí se soustředit nejen na ně samotné, ale i na jejich rodinné příslušníky. Zařízení pro seniory s poruchami paměti je u nás spousta, ale ne vždy se věnuje dostatečná pozornost jejich blízkým. Proto naše středisko poskytuje dva druhy služeb. Jednak služby primární, zaměřené přímo na seniory, jednak služby odlehčovací, v jejichž rámci se snažíme pomoci rodinám našich uživatelů. Co vaše středisko plánuje do budoucna? V rámci nejnovějšího projektu, který se chystáme rozběhnout, bychom u nás chtěli zřídit malou kavárničku vybavenou různými starými předměty. Seniorům by v rámci reminiscenční terapie připomínala jejich mládí a rodinným příslušníkům zase nabídla možnost posezení v příjemném prostředí se svými blízkými. Doufáme, že se nám to podaří.

ZÁMYŠLENÍ

Stáří a příprava na něj „To je ale stařec,“ prohlásí 16letá dívka o 30letém mladém muži. „Co se ten stařec tady motá?“ rozčiluje se 50letý řidič nad 70letým mužem. „Bude to tu pro ni dobré,“ konstatuje 60letá dcera a urychleně opouští zařízení zvané Domov pro seniory. Dobré to bude pro její starou 80letou matku. Ozývá se zde třikrát slovo starý – vlastně ve třetí citaci je obsaženo spíše skrytě. Co se však pod tímto pojmem skrývá? Cítíme spíše jeho negativní podtext, který se s postupujícími léty stupňuje. Proč? Co nám vadí na stáří? A můžeme se na stáří „připravit“? Pokusme se vysvětlit si základní pojmy. Nejprve tedy stáří: V biblickém slovníku je pojem zakén převzat z hebrejštiny a vykládá se ve smyslu letitosti, stáří, jež je předmětem přirozené úcty a zdrojem životní moudrosti. Zde se tedy jasně jedná o předznačení pozitivní, diskriminaci vylučující. Na to, kdy stáří nastává, je také různý názor. Když pomineme ono rozdílné nahlížení vyplývající z pohledu vlastního věku, můžeme citovat pohledy vědecké. Václav Příhoda, český psycholog zabývající se právě touto oblastí, rozděluje lidský věk takto: Do 15 let člověk biologicky, psychicky a sexuálně dozraje, od 15 – 30 let zraje především sociálně. Doba vrcholu psychofyzické zralosti trvá dalších 15 let. Období 45 – 60 let je typické stacionárností výkonů právě tak jako skrytými počátky nastupující involuce. Věk 60 – 75 let považuje Příhoda za senescenci, tedy stáří a 75 – 90 let za senectus, tedy kmetství.

Jaký je pohled na stáří mladší generace? „Stárnutí, to je v první řadě ošklivější vzhled: vrásky, scvrklé a zesláblé tělo. Dále ztráta smyslů… stárnutí, to je také strach z utrpení... a strach ze samoty... stárnutí, to je strach z blížící se smrti.“ Tyto řádky napsala mladá 21letá žena, která pracuje v Domově pro seniory a chtěla by v této práci pokračovat. Můžeme se zeptat: „Jaký vztah může navázat se starými lidmi, když má takovou představu o stárnutí? Je stáří nutně jen negativní?“ Podle T. Tošnerové pojem stáří vyvolává v lidech většinou negativní pocity. Je to slovo, které naše vyspělá společnost nechce slyšet. Stáří se stává něčím, co není žádoucí. Pohled na starého člověka probouzí v mladších lidech strach a nepříjemné pocity. Stáří bývá spojováno s nemocemi, samotou, umíráním a smrtí. Proto je stáří vytěsňováno až na samotný okraj vědomí společnosti. Malé zastoupení stáří je v reklamách, na stránkách či fotografiích časopisů a novin. K tomu ještě přispívá současný důraz na mládí a fyzickou krásu. Mohlo by se zdát, že svět stárnoucích a starých neexistuje. Reklama je převážně zaměřena na jinou cílovou skupinu - mladé, produktivní a krásné lidi. Smrt a stáří jsou brány jako synonyma. Můžeme se na stáří připravit? Pro starého člověka je důležité, aby dokázal být soběstačný. I když bude vykonávat běžné činnosti pomaleji a s větší námahou. Tam, kde je praktická soběstačnost snížena, je potřeba se snažit soběstačnost znovu obnovit nebo alespoň

kompenzovat. Právě ztráta soběstačnosti vede k pocitu méněcennosti, neužitečnosti. Přispívá k tomu i dnešní pohled společnosti. Dnes, kdy je upřednostňováno mládí, funkčnost a nezávislost, je ztráta soběstačnosti obávanou realitou mnoha stárnoucích lidí. Středověké vyprávění to dokumentuje na příběhu: Jeden venkovan nemohl nadále snést v chalupě přítomnost svého starého otce, který již nebyl schopen udržet čistotu. Rozhodl se tedy, že ho odloží do starobince. Požádal nejmladšího syna, aby z chléva přinesl pro dědu přikrývku. Dítě však přišlo pouze s polovinou přikrývky. „Proč?“ zeptal se ho otec. „Nechal jsem si druhou polovinu do budoucna, až dojde k tomu, kdy tě zase já vyženu z domu.“ Lidský život má svůj začátek, a tak musí mít zcela logicky i svůj konec. Zatímco zrození a dětství bývá provázeno radostí a štěstím, stáří naopak smutkem, depresí, samotou. Oba konce životního cyklu jsou viděny jako neproduktivní. Střední věk je vnímán jako věk nesoucí zátěž o obě skupiny. Ale zatímco děti jsou brány jako ekonomická investice do budoucnosti, stáří naopak jako finanční dluh, závazek. Všichni lidé mají potřebu být platní, prospěšní společnosti. Odchodem do důchodu tyto potřeby nemizí. Je proto třeba se učit být starým, aby měl senior dostatek informací, aby se starý člověk nemusel bát ústavní péče, aby se mladý člověk nebál zestárnout.

09

Ohlédnutí za Vánocemi . . .

DÁRKY

Nadace WILKE připravila rekordní nadílku

BESÍDKA

Mikuláš opět rozdával radost Ani tentokráte Mikuláš nezklamal. Přišel, aby potěšil děti a jejich nejbližší, a naplnil i srdce zaměstnanců střediska SÁRA v Petrovicích u Karviné. Ti totiž připravili dětem mikulášskou besídku plnou her, písniček a soutěží. Jako každým rokem bylo vrcholem besídky rozdávání mikulášské nadílky, kterého se ujal Mikuláš spolu s andělem. Všechny děti dostaly ovoce a balíčky plné sladkých dobrot, na kterých si bezpochyby dobře pochutnaly.

Nadace Wilke z německého Gubenu se raduje z více než 300 vánočních dárků, které občané a instituce dali k dispozici dětem ze střední Evropy. „Jedná se o rekordní účast na této akci,“ říká s nadšením ředitel Stefan Süß. Církevní sbor Dzięgielów (Polsko) se svým domovem sester diakonek, Slezská diakonie a Nadace Naemi-Wilke spolupracují, aby mohly děti potěšit vánočními dárky, již zhruba 10 let. Dárci byli opravdu velkorysí. „Mohli jsme splnit všechna přání zhruba 270 dětem a mladým lidem z Těšína a okolí, která jsme obdrželi. Kromě toho jsme rozdělili ještě dárky navíc,“ pokračuje Stefan Süß. Vedle asi 270 vysněných darů, které se objevily na kartičce přání, byla dále z nadace Wilke dopravena jízdní kola, dětské oblečení, hračky, dětské postýlky a další potřebné věci do domácností.

SPOLUPRÁCE KONCERT

Děti přinesly do Stonavy vánoční melodie V pondělí 19. prosince navštívilo pečovatelskou službu ELIM ve Stonavě jedenáct žáků zdejší Základní umělecké školy. Stejně jako v předchozích letech s sebou přinesli překrásné tóny vánoční hudby, které rozzářily obličeje zdejších seniorů a celé středisko naplnily sváteční pohodou. Během koncertu zazněly koledy a další skladby v podání zobcových fléten, příčné flétny, trubky i kláves. Mladé hudebníky připravil na jejich vystoupení pan učitel Řepišťák a celým programem provázela jeho bývalá studentka Veronika Kafková, která do domu s pečovatelskou službou každoročně chodila hrát na klávesy. Na všech dětech bylo vidět, že se na koncert během roku svědomitě připravily a že jim hudba dělá velkou radost.

Veselé Vánoce BETHELU aneb BETANIA pomáhá potřebným Už čtvrtým rokem mohli lidé bez domova ve městě Český Těšín strávit Štědrý večer v teple, na nízkoprahovém denním centru ve středisku BETHEL Český Těšín. Tyto Vánoce však byly něčím zvláštní. Není tomu ani rok, co byla navázána úzká spolupráce středisek BETHEL v Českém Těšíně a BETANIA v Komorní Lhotce, která učinila letošní Vánoční svátky pro osoby bez domova příjemnějšími. Krásná společná věc vlastně vznikla za účelem využití vlny z nepoužitelného oblečení, které v rámci aktivizačních činností párali uživatelé střediska BETHEL v Českém Těšíně. Vlna pak putovala do rukou šikovných seniorek z BETANIE v Komorní Lhotce, které z vlny napletly krásné čepice, ponožky či šály a zaslaly je zpět osobám bez domova do Těšína. Spolupráce obou středisek je skutečným příkladem dobré praxe. Na jedné straně přinesla seniorkám pocit užitečnosti, vědomí, že na světě mohu ještě něco dobrého vykonat i přes zdravotní komplikace. Na straně druhé osobám bez domova umožnila zapomenout na těžkou realitu všedních dní na ulicích města a přinesla jim pocit, že na nich někomu stále záleží.

10

. . . a Novým rokem KŘESŤANSKÉ VÁNOCE

Vánoční besídky NOVOROČNÍ KONCERT

Děti i učitelé přivítali začínající rok zpěvem

Slezská diakonie ve spolupráci s Mateřskou školou na ul. Hrabinská v Českém Těšíně připravila pro děti a rodiče vánoční besídku. Vánoční koledy, vánoční příběh, říkanky, stejně jako tříkrálový průvod vykouzlily úsměv na tvář nejen dětem, ale také rodičům. Děkujeme všem školám Slezské diakonie za dárečky, které věnovaly dětem z Mateřské školy.

Ve čtvrtek 12. ledna uspořádala Mateřská škola, základní škola a střední škola Slezské diakonie svůj historicky první Novoroční koncert. Ve spolupráci se Základní uměleckou školou Pavla Kalety v Českém Těšíně připravila v kostele Církve bratrské na ul. Frýdecká poutavý program, který plně prokázal, že na poli hudby a zpěvu dokážou lidé s postižením vyniknout stejně dobře jako kdokoli jiný. Diváci mohli zhlédnout společné vystoupení pěveckého sboru žáků ZUŠ a žáků Střední školy Slezské diakonie, samostatné vystoupení studentky této školy Agnieszky Kołorz i individuální program žáků ZUŠ Český Těšín. Představila se rovněž Základní škola Slezské diakonie v Českém Těšíně a svým příspěvkem program obohatily i pedagožky a asistentky ze škol Slezské diakonie. Milým zpestřením bylo hudební a pěvecké číslo pětičlenné skupiny mladých dobrovolníků z Německa, z nichž někteří působí právě v našich školách.

BESÍDKA V NEMOCNICI

Mikuláš pod patronátem dobrovolníků Již druhým rokem uspořádala dobrovolnice Slezské diakonie paní Irena Szymonikowá se scholou z kostela sv. Alberta a ve spolupráci se společenstvím Sympatiků Rádio Maria v Třinci „Odpoledne s Mikulášem“ pro pacienty Nemocnice Třinec, Oddělení ošetřovatelské péče. Tato akce pozitivně naladila pacienty, někteří z nich si připomněli radostné chvíle ze svého dětství a téměř všichni se do programu aktivně zapojili svým zpěvem, povídáním či přednesem vlastní básně.

Dárky pro děti a seniory na Ukrajinu Před Vánocemi jsme ve Slezské diakonii znovu zrealizovali již letitou tradici. Jednalo se o akci „Dárky pro děti a seniory na Ukrajině.“ V rámci této akce spolupracujeme s občanským sdružením Pomoc Těšínského Slezska, které je garantem a hlavním realizátorem těchto aktivit. Díky Vaší štědrosti jsme mohli na konci roku 2011 předat 1926 dárků. Ze sběrných míst Slezské diakonie bylo předáno celkem 327 dárků a 6000 Kč jako příspěvek na dopravu.

11

užitečné tipy

Když se rozhodnete pečovat o seniora doma aneb rady osobám pečujícím o nemohoucí osobu v seniorském věku v domácnosti Vážení příbuzní a blízcí, kteří jste se rozhodli pečovat o nemohoucí osobu v domácím prostředí, následující řádky mají za úkol Vás podpořit a udělit Vám několik užitečných a praktických rad. Všichni totiž víme, že rodinné prostředí je pro nemohoucí osobu

tím nejlepším pro jeho psychiku, pohodu a i celkové zdraví. To však ještě neřeší otázky, které si pečující chtě nechtě musí položit, když se pro péči o seniora v domácím prostředí rozhodne.

Kde vezmu na péči peníze? Jak to sám zvládnu? Co vše doma potřebuji? Na tyto a další otázky se Vám pokusíme nabídnout odpovědi, které vycházejí z naší mnohaleté praxe.

Jak mám připravit domácnost? V případě nemohoucí osoby dlouhodobě upoutané na lůžko bude vhodné ZAPŮJČIT POLOHOVACÍ POSTEL NA OVLÁDÁNÍ, která Vám usnadní manipulaci s nemocným. • Lůžko seženete v půjčovnách zdravotnických pomůcek – cena na měsíc bývá v rozmezí Kč 400 – 600 + Kč 200 za matraci + jednorázová vratná kauce na případné poškození postele. Ta se pohybuje od Kč 2000 - 4000, ovšem ne všechny půjčovny kauce vyžadují. Postel je dobré umístit v blízkosti okna tak, aby byla dobře přístupná ze tří stran. Může-li nemocný sám sedět, je dobré pro zachování maximální

intimity a komfortu pořídit WC židli. V případě, že toho schopen není, je v mnoha případech nutné pořídit podložní mísu, pro muže potom tzv. bažanta. • Tyto pomůcky můžete získat na předpis, který Vám na základě vyšetření vystaví specialista. Převážná většina půjčoven Vám zapůjčí pomůcky jen do doby potřebné k vyřízení lékařského předpisu, obvykle na dobu tří měsíců. • Výše uvedené pomůcky Vám předepíše pouze urolog nebo ortoped! • Pokoj, ve kterém bude nemocný přebývat, by měl být vzdušný s dostatkem prostoru pro případnou

rehabilitaci a cvičení. • Vaše koupelna bude potřebovat jisté úpravy. V případě, kdy je nemocný evidován jako ZPT, MŮŽETE POŽÁDAT O PŘÍSPĚVEK NA PŘESTAVBU KOUPELNY. Vana může být nahrazena sprchovým koutem. Bude potřeba upevnit madla, různé úchyty, zvýšit WC a realizovat další řadu úprav. Před provedením nutných úprav je možné požádat o pomoc s koupáním pečovatelskou službu nebo osobní asistenci. Způsob a provedení osobní hygieny je nutné (je-li to možné) konzultovat s nemocným, protože se jedná o velmi intimní oblast pacientova života.

Jak financovat službu pro nemohoucí osobu? 1. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Podejte si žádost, potřebné formuláře nejdete na internetu https://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/ welcome. 2. PORAĎTE SE O MOŽNÉ PÉČI A POMŮCKÁCH U PEČOVATELSKÉ NEBO ASISTENČNÍ SLUŽBY – U SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA Sociální pracovník Vám pomůže i s případným vyplněním tiskopisů pro získání příspěvku na péči. 3. ŽÁDOST O PŘÍSPĚVEK PODEJTE, I KDYŽ SENIOR NEVYUŽÍVÁ ŽÁDNOU SLUŽBU

Žádost se podává vždy, když senior potřebuje podporu druhé osoby při péči. Tu zajišťuje nejčastěji blízká rodina či příbuzní. Výše částky příspěvku se stanoví podle přezkoumání, co vše senior už nezvládne udělat sám, a dle lékařských zpráv obvodního lékaře. PROTO PROSÍM VŽDY DBEJTE NA TO, ABY VEŠKERÉ LÉKAŘSKÉ ZPRÁVY OBVODNÍ LÉKAŘ OD SENIORA OBDRŽEL. Pokud je nemohoucí osoba po CMP, je důležité s ní hned po návratu domů rehabilitovat. Proto zažádejte obvodního lékaře co nejdříve o rehabilitačního pracovníka domů.

Kdo mi může pomoci, když chodím do práce? Požádejte o pomoc Osobní asistenci nebo Pečovatelskou službu, pro výkon zdravotnických úkonů Domácí ošetřovatelskou péči. Osobní asistenci můžete využít pro vícehodinový dohled, pokud to vyžaduje zdravotní stav či potřeba nemohoucí osoby. Pečovatelská služba zajišťuje ze zákona nezbytné

úkony jako koupání, přebalování, polohování, donášku oběda, úklid, nákupy, pochůzky atd. Domácí ošetřovatelskou službu můžete využívat, pokud senior potřebuje některý ze zdravotnických úkonů, který pečovatelská služba a osobní asistence ze zákona nesmějí vykonávat (převazy, aplikace injekcí a jiné). Služby domácího ošetřování předepisuje pouze obvodní lékař.

ZAJÍMAVOST SD se také zaměřila na problematiku doprovázení pro umírající a pozůstalé. V rámci projektu Mobilní hospic podpořeného Programem švýcarsko-české spolupráce vznikne nezdravotnická služba na podporu důstojného odcházení v rodinách a ústavních zařízeních, podporu rodiny ve smutku. Projekt umožní proškolení dobrovolníků a osob pracujících v pomáhajících profesích.

12 Kolik tato péče stojí? Osobní asistence

Pečovatelská služba

dle zákona o sociálních službách je maximální cena za službu 120 Kč/na hodinu

dle zákona o sociálních službách je maximální částka stanovena na 120 Kč/na hodinu

Domácí ošetřovatelská péče zdravotnické výkony jsou hrazeny pojišťovnou a tuto službu předepisuje pouze lékař

Další užitečné pomůcky 1. absorbační podložky do lůžka (zakoupíte v lékarně) 2. pleny (předepisuje urolog nebo ortoped) 3. tenké, pogumované natahovací prostěradlo do lůžka (k dostání v lékarně) 4. jednorázové rukavice (zakoupíte v lékarně, velikost L) 5. 2 žínky - tmavou a světlou (k dostání v drogerii nebo jednorázové v lékárně) 6. čistící pěna například: Attends Professional Care (v lékarně) 7. krém Menalid – tělové mléko (v lékarně) 8. vlhčené ubrousky (v lékarně) 9. lavorek k hygieně

10. vhodné lůžko – polohovací, s hradičkou (předepíše urolog nebo ortopedický lékař) 11. vozík, pokud je potřeba (předepíše lékař) 12. krém na chodidla proti plísním (v lékárně) 13. polštářky k zabránění proleženin – podkládat paty, lokty, části, kde tlačí kosti na podložku (pod bederní páteř dle nutnosti použít nafukovací kolo – k dostání v obchodě se zdravotnickými pomůckami) 14. nutridrinky - pokud senior málo jí, můžete zakoupit nutridrinky, které nahradí část stravy a dodají potřebnou energii. Existují různé příchutě (banán, čokoláda, jahoda, karamel) cena: 55 - 80 Kč

Rady seniorům V jakékoliv havarijní či nouzové situaci můžete vytočit univerzální číslo 112 a dispečer Vám pošle potřebnou pomoc. Svůj zdravotní stav nepodceňujte! V případě nevolnosti požádejte o pomoc osobu blízkou (příbuzného, souseda) nebo přímo volejte záchrannou lékařskou službu na linku 112 nebo 155! Příznaky nemocí, které vážně ohrožují Váš život, jsou například: trnutí ruky, nohy, srdeční nevolnost, diabetický záchvat atd. Zachovejte klid a dispečerovi řekněte tyto informace: 1. Co Vám konkrétně je (např.: špatně se mi dýchá, trnutí ruky, bolest na hrudi) 2. Jak se jmenujete (jméno, příjmení) 3. Jaký jste ročník (19..) 4. Adresu bydliště (ulici, město, číslo domu, patro)

Mějte vždy po ruce tyto důležité dokumenty: 1. Kartičku pojišťovny 2. Občanský průkaz 3. Seznam léků, které právě berete 4. Pokud jste diabetik - průkaz diabetika 5. Nejnovější lékařské zprávy 6. Ve skříni mějte pro všechny případy sbalenou tašku do nemocnice (spodní prádlo, ponožky, brýle, vložky, papuče, župan, ručník, kartáček na zuby, pastu, mýdlo, šampon, kapesníky, léky) Osoby, které o Vás pečují nebo Vám jinak pomáhají či jsou Vám blízké, informujte, kde tyto věci u Vás v bytě najdou, pro případ, že by oni sami museli lékaře volat. Mějte tyto dokumenty vždy pohromadě na jednom místě (příklad.: pojišťovnu, občanku, kartu diabetika a seznam léků v kabelce v peněžence – lékařské zprávy a jiné dokumenty v horním šuplíku). Mít v kabelce seznam léků a diabetickou průkazku je velmi důležité. V případě náhlého kolapsu někde na ulici bude mít přivolaný lékař potřebné informace ihned k dispozici.

Cítíte-li se ohrožen, osamocen a nemáte-li se komu svěřit, volejte bezplatnou linku - senior telefon 800 157 157. Volejte také v případech, že Vás někdo v něčem omezuje, někdo Vám ubližuje, obtěžuje Vás či Vám vyhrožuje. V případě, že cítíte unikat plyn, volejte linku 1239 - poruchy plynu. Do telefonu řekněte tyto informace: Jak se jmenujete a adresu bydliště. Požár hlaste na protipožární lince 150. Poruchu vody nebo prasklé potrubí hlaste na lince 840 111 125 - poruchy vody. Do telefonu dispečerovi nahlaste stručně tyto informace: 1. Co se děje (př.: u sousedů hoří, prasklo potrubí v domě atd.) 2. Jak se jmenujete (jméno, příjmení) 3. Adresu bydliště (ulici, město, číslo domu, patro)

13

reportáž

Dům plný života Spokojené stáří v žádném případě neznamená jen lavičku pod lípou a na ní usměvavou babičku či dědečka se založenýma rukama. chlebem. Každou středu tak mohou docházet na duchovní setkání katolické církve a každý pátek mají možnost navštívit setkání s biskupem církve evangelické. Pořádají se i společná setkání obou církví, čehož si zde všichni nesmírně váží. Informace o evangelických i katolických bohoslužbách a duchovních koncertech se vždy objevují na nástěnkách domu s pečovatelskou službou. Jeden z jeho uživatelů je navíc sám duchovní a vždy dokáže ostatní seniory či zaměstnance vyslechnout a nabídnout jim duchovní podporu. Tu mají ostatně možnost najít i u jedné z pečovatelek nebo přímo u vedoucí, které nemají nic proti tomu, aby s nimi společně odříkaly modlitbu nebo zanotovaly píseň.

Mnozí lidé jsou i v pokročilejším věku nesmírně vitální a jejich život je prostoupen nejrůznějšími aktivitami. Nejinak je tomu ve službě ELIM Stonava Slezské diakonie, která poskytuje terénní péči místním seniorům. Pracovníci ELIMu v čele s vedoucí Uršulou Byrtusovou vědí, jak naplnit své pracoviště dobrou náladou, a rádi se o svůj recept podělí. Kvalitní práce se pochopitelně neobejde bez solidního zázemí. ELIM Stonava poskytuje péči stonavským seniorům buď přímo v jejich domácnostech, anebo v místním domově s pečovatelskou službou, který se skládá hned ze dvou budov. První z nich stojí kousek od cesty a kromě renovované zelené fasády se může pochlubit i bohatou historií – svého času v ní sídlila lékařská ordinace i mateřská škola, a než ji převzala Slezská diakonie, provozovala zde dlouhou dobu dům s pečovatelskou službou obec Stonava. V bezprostřední blízkosti se nachází krásná novostavba druhé části střediska, dokončená v roce 2003. Tady lze najít celkem 21 bytů – včetně tří bezbariérových – společné místnosti, kanceláře i výtah. Obě části areálu v současnosti obývá 27 uživatelů, kterým zajišťují podporu a asistenci celkem 4 zaměstnanci v přímé péči, vedoucí a sociální pracovník a údržbář. Vše působí přívětivým a klidným dojmem. Vnější vzhled však pochopitelně není všechno. Neméně důležitý je přístup k samotné práci a její náplň. Základem aktivit v ELIMu Stonava jsou podpůrné činnosti při úklidu domácnosti, donáška potravin, donáška obědů, zajišťování nákupů, praní prádla, doprovody, pochůzky, asistence při osobní hygieně a přípravě a podávání jídla… Pracovníci mají přehled i v oblasti sociálního poradenství, administrativních záležitostí a nejrůznějšího vyřizování na úřadech. Jedna ze zaměstnankyň je navíc školená masérka. To však není ani zdaleka vše. Život v domě s pečovatelskou službou je okořeněn pestrou nabídkou nejrůznějších aktivit, které dávají vyniknout zručnosti, nápaditosti i elánu místních obyvatel. Člověk se zde může věnovat ručním pracím a při různých příležitostech mají zdejší seniorky možnost i samy předvést své kulinářské umění. Kromě toho se tu vyrábějí obvazy a deky pro mezinárodní křesťanskou organizaci Leprosy Mission, která poskytuje pomoc lidem s nevyléčitelnou chorobou. Nemocným do ciziny už ale středisko prostřednictvím Viklefovy misie posílalo třeba i známky a brýle. Převážná část aktivit ovšem není provázána se zahraničím, nýbrž s bezprostředním okolím samotné služby ELIM Stonava. Dům s pečovatelskou službou je totiž nedílnou součástí dění v obci a pokud člověk nahlédne pod jeho pokličku,

uvidí činorodé a veselé klokotání zajištěné pestrou paletou nejrůznějších hostů. Třikrát do týdne například ELIM navštěvuje pojízdná prodejna potravin, která umožňuje seniorům vybrat si a nakoupit to, na co mají chuť a co sami potřebují. Po domluvě s vedoucí střediska přijíždějí 4x do roka prodejci oděvů a hygienických potřeb. Docházejí sem i pedikérka a kadeřnice a u příležitosti významných životních jubileí obyvatel také zástupci sociální komise. Jindy atmosféru prohřeje a prosvětlí dobrovolnice, která se spolu se seniory věnuje různým aktivitám, anebo děti z polské základní školy s dopoledním programem plným her, společných ručních prací, písniček i povídání. Hudbu a zpěv již nejednou zajistil místní pěvecký sbor PZKO a děti ze Základní umělecké školy, které zde každoročně pořádají předvánoční koncerty. Oko pro změnu dokáží potěšit díla umělců, kteří mohou ve společenské místnosti domu s pečovatelskou službou pořádat své výstavy. Různé besedy organizované v průběhu roku s sebou zase kromě aktuálních témat často přinesou i vůni dálek a atmosféru procestovaných exotických zemí. Kromě zraku a sluchu však člověk na stonavském ELIMu nasytí i svou duši. Víra je pro mnoho zdejších lidí nikoliv vzácným kořením, nýbrž denním

Kdo by si však myslel, že senioři pouze čekají, co pro ně ELIM Stonava uchystá, byl by na velkém omylu. Někteří obyvatelé domova s pečovatelskou službou se totiž do přípravy zdejších aktivit ochotně zapojují – sami například aranžují rukodělné výrobky u příležitosti výstav, roznášejí při společenských akcích čaj nebo kávu a k příjemné atmosféře přispívají třeba i vlastnoručně upečenými výrobky. Neméně důležitým přínosem jsou jejich vlastní nápady a podněty, ze kterých může vedení a personál domu s pečovatelskou službou čerpat inspiraci. Jedna ze zdejších obyvatelek je navíc zdatnou hráčkou na akordeon a klávesy a od samotného počátku svého pobytu v domě s pečovatelskou službou zkrášluje a rozveseluje například narozeninové oslavy ostatních seniorů i další pořádané akce, čímž velkou měrou přispívá k přátelské atmosféře. Dobré mezilidské vztahy hrají důležitou roli nejen v rámci samotného domu s pečovatelskou službou, ale i ve vztahu k obci. Celý ELIM Stonava si váží místní veřejnosti i institucí za to, jakým způsobem obohacují duchovní a kulturní život seniorů pečovatelské služby a kolik společných aktivit se každoročně podaří zrealizovat – všechny totiž posouvají obyvatele domu s pečovatelskou službou k větší soběstačnosti, optimismu i radosti ze života. Při návštěvě ELIMu Stonava je zkrátka na každém kroku vidět, že recept na spokojené stáří a dům plný života tady nemají uložený někde v šuplíku. Všechny potřebné přísady – tj. srdeční pracovníci, radost, aktivity, setkávání, důstojnost i víra – jsou pevně zakotveny přímo v životě zaměstnanců i uživatelů a navíc jsou namíchány s opravdovou profesionalitou i hlubokým lidským porozuměním. Kdo by se o tom chtěl přesvědčit, může nahlédnout do i obsáhlé kroniky, která vzniká pod pečlivýma rukama zdejší vedoucí, anebo zavítat na internetové stránky www.tvportaly.cz a otevřít záložku Stonava. ZR

projekt

14

Privilegium – ano nebo ne? K jedněm z tradičních programových aktivit sekce zahraničních vztahů Slezské diakonie patří mezinárodní dobrovolnictví. Od roku 2005 dlouhodobě pracovalo v různých střediscích naší organizace celkem 50 zahraničních dobrovolníků z 12 různých zemí – včetně tak vzdálených států, jako jsou Spojené státy, Izrael nebo Palestinská teritoria. Zeměpisná odlehlost domovských zemí dobrovolníků však mnohdy není v rámci zahraniční dobrovolné služby tou největší překážkou – často dá mnohem větší práci překonat formality spojené s vyřízením pobytových víz. Právě na tuto oblast a na další úskalí a výzvy se zaměřil čtyřdenní projekt „Privilegium – ano nebo ne?“, který v prosinci 2011 zorganizovala zahraniční sekce Slezské diakonie v Malenovicích. Cílem projektu bylo podpořit mezinárodní dobrovolnictví, rovné příležitosti a mobilitu mladých lidí. Obzvláštní pozornost byla věnována možným opatřením proti bariérám, které v kontextu mezinárodní dobrovolné služby snižují šance na aktivní zapojení mladých lidí především z východní a jihovýchodní Evropy. Projektu se zúčastnili na jedné straně zástupci mezinárodních dobrovolníků a jejich koordinátorů z celkem 10 zemí světa (Bělorusko, Dánsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Palestinská teritoria, Rumunsko, Spojené státy, Srbsko a Ukrajina) a na druhé straně tři experti z České republiky a Polska (Karolina Wysocka z odboru mládeže a nevládních organizací Ministerstva školství Polské republiky, Josef Boček z oddělení zahraniční spolupráce Národního institutu dětí a mládeže a Petr Zenker z odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky). Vrcholem čtyřdenního setkání byla společná panelová diskuze všech účastníků a expertů, v níž se živě debatovalo o mnoha různých aspektech mezinárodní dobrovolné služby. Dobrovolníci a koordinátoři měli možnost klást expertům nejen všeobecné otázky, ale i konkrétní dotazy spojené s případnými překážkami, nepříjemnostmi a odmítnutími, které prožili v přípravné a realizační fázi mezinárodní dobrovolné služby především ve styku s úřady zabývajícími se vyřízením víz a pobytu. Následný dopolední program pojatý metodou „World Café“ se zaměřil na konkrétní kroky pro překonávání bariér z pohledu dobrovolníka samotného i organizací, které jej vysílají z domovské země a přijímají v zahraničí. Pozornost byla věnována také významu neformálního vzdělávání a přidané hodnotě, jakou pro Evropskou dobrovolnou službu představuje aktivní účast dobrovolníků ze zemí mimo EU. Vlastní diskuze a bohatý doprovodný program

celého projektu byly doplněny i o intenzivní práci na trvalém výstupu celého projektu, z něhož by v budoucnu mohly čerpat nejen neziskové organizace koordinující zahraniční dobrovolnou službu, ale také klíčové národní a mezinárodní instituce. Tímto výstupem se stalo oficiální Prohlášení, v němž je pojednáno o prospěšnosti mezinárodní dobrovolné služby, překážkách a výzvách v její přípravě a realizaci a také o začleňování mezinárodních dobrovolníků do společnosti v hostujících státech. V neposlední řadě byly do textu Prohlášení zahrnuty i doporučení a návrhy ambasádám a institucím ovlivňujícím strukturu Evropské dobrovolné služby. Prohlášení vzešlé z projektu „Privilegium – ano nebo ne?“ jasně vyzdvihuje celospolečenskou prospěšnost mezikulturní výměny. Integrace dobrovolníka do nové kultury má totiž pozitivní dopad nejen na něj samotného, ale i na celou komunitu, do které je začleněn. Po návratu do své vlastní kultury je navíc schopen přínos, jímž pro něj dobrovolná služba byla, předávat dál, čímž se stává mostem mezi lidmi, komunitami, zeměmi a kulturami. Mezinárodní dobrovolnictví je zároveň i velmi silným nástrojem pro posílení sociálního začleňování mladých lidí s omezenými příležitostmi, osob s mentálními a tělesními výzvami i příslušníků kulturních, etnických a rasových menšin. Coby hlavní překážka a výzva pro mezinárodní

dobrovolnou službu je v textu Prohlášení zmíněn především nedostatek povědomí o dobrovolné službě a nejasný právní status mezinárodních dobrovolníků, kteří v oblasti víz, sociálního či zdravotního pojištění a povolení k pobytu nespadají pod žádnou specifickou kategorii. Obojí má za výsledek velmi komplikovaný byrokratický proces, v jehož rámci jsou žadatelé mnohdy diskriminováni a vystaveni stresovým situacím i finanční, osobní a organizační zátěži. Pro zlepšení současného stavu navrhli autoři Prohlášení na jedné straně zvýšit viditelnost a koordinovanost jednotlivých institucí zajišťujících Evropskou dobrovolnou službu a na straně druhé vytvořit specifické kategorie víz pro krátkodobé a dlouhodobé dobrovolníky, zabezpečit lepší informovanost o Evropské dobrovolné službě mezi zaměstnanci ambasád a posílit dialog mezi vládními a nevládními reprezentanty rozhodovacího procesu. Zahraniční sekce Slezské diakonie – a spolu s ní i celý zbytek naší organizace – věří, že výstupy projektu „Privilegium – ano nebo ne?“ poslouží ke zmírnění či úplnému odstranění nejzávažnějších překážek na cestě k úspěšné a hladké realizaci projektů mezinárodní dobrovolné služby. Ta by se pak v budoucnu mohla zpřístupnit mnoha dalším mladým lidem, kteří mají touhu naučit se nové věci a pomáhat potřebným lidem.

radíme

16

Pracovat bez mzdy? Nemusíte! S přelomem roku jsme v OBČANSKÉ PORADNĚ Karviná zaznamenali značný nárůst problémů z oblasti pracovněprávních vztahů, přičemž nejčastěji u nás lidé řeší nevyplácení mzdy zaměstnavatelem. Přicházíme proto s příběhem jedné z uživatelek, který je doslova učebnicovým návodem, jak se v takovém případě zachovat. Paní Jolana, žena středního věku, prodávala téměř 10 let v místní večerce. Jak sama uvedla, minimální mzda, kterou dostávala, na uživení rodiny rozhodně není, ovšem byla ráda alespoň za malé přilepšení do rodinného rozpočtu. V předešlém půlroce však majitel obchodu začal vyplácet prodavačkám mzdu opožděně, v posledních dvou měsících jim pak peníze nedal vůbec. Na ústní upozornění reagoval pouze odseknutím, aby se více snažily, protože náklady na provoz večerky rostou a tržby jsou nízké, takže na výplaty jednoduše nezbývá. Paní Jolana se proto přišla do poradny zeptat, zda si musí nechat takové jednání líbit. Poradkyně, která vedla konzultaci, vyhledala pro uživatelku informace ze zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, kdy podstatné je především následující: § 141, odst. 1: „Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ

měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.“ § 56: „Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.“ § 67, odst. 1: „Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.“ Uživatelka tedy v tuto chvíli může zaměstnavatele ještě jednou, tentokrát však písemně, vyzvat, aby jí ve stanovené lhůtě dlužnou mzdu doplatil. Je přitom vhodné zaslat dopis doporučeně s dodejkou a uvést v něm, že pokud jejímu nároku nevyhoví, bude se jej domáhat soudní cestou. Nevyplacená mzda je rovněž zákonným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, přičemž by paní Jolaně vznikl nárok na tříměsíční odstupné. Poradkyně dále uživatelce poskytla vzory žádostí o zaplacení mzdy a okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem a v neposlední řadě ji pak upozornila, že je také možné oslovit Kontaktní místo Inspektorátu práce Karviná. Jeho pracovníci by sice neřešili přímo situaci paní Jolany, nicméně v jejich kompetenci je prošetření poměrů u zamě-

stnavatele a případné udělení pokuty za porušení povinností daných zákonem. Paní Jolana v závěru konzultace sdělila, že si je vědoma toho, že ve svém věku bude shánět práci těžce, ovšem běhat celé dny včetně víkendů a svátků za pultem a nedostávat za to výplaty, to už je trošku moc. Využije proto navrženého postupu a zváží i podnět na inspektorát práce. Nechce sice dělat problémy, ale má za to, že pokud by všichni zavírali před takovými problémy oči, postavení zaměstnanců by bylo stále horší a horší. Poradenství poskytované dle zásad bezplatnosti, diskrétnosti, nestrannosti a nezávislosti mohou občané Karviné a okolních obcí využít v sídle OBČANSKÉ PORADNY Karviná na ulici Fryštátská 168, a to v úterý od 8:00 do 12:00 a od 14:00 do 17:00, ve středu od 8:00 do 12:00 a ve čtvrtek od 8:00 do 12:00 a od 13:00 do 16:00 hodin. Pondělí a pátek jsou dny vyhrazené pro objednané uživatele. Poradnu lze navštívit osobně, popřípadě se na nás obrátit dopisem, e-mailem na [email protected] nebo telefonicky na čísle 596 323 031. Lenka Šimerdová vedoucí Občanské poradny Karviná

15

inzerce

Pozvánka na Benefiční fotografickou výstavu akce ACTA NON VERBA

ZÁBAVA

Dnes se společně s námi pobavte a zároveň si vyzkoušejte cvičení na posílení paměti. Skrývačky – hledejte města

Přísloví

V každé z následujících vět je ukryto jedno české nebo moravské město. Schválně jak dlouho Vám bude trvat, než je najdete. Jestli vůbec???

Doplňte druhou část přísloví a vysvětlete jeho význam. Jak jen to bylo???

Jeden si nechám a ostatní rozdám ostatním. Lidé zlí nebo hloupí mohou být nebezpeční. Luciano Pavarotti byl velkým operním zpěvákem. Můj kamarád Artur Novotný by mě nikdy nezradil. Dnes se mnou ven nepůjde, bolí ji hlava. Během tělocviku jsi mrštný asi jako líná veš. Vypěstovali jsme si na zahradě čínské zelí. Upevnit věšák je snadné: lepí se kolmo ke stěně. Buď tak hodný, popadni nůši, posaď si ji na záda a přenes okolo vody.

Vzít nohy ………………………………… Není šprochu……………………………… Chudoba cti ……………………………… Komu není rady…………………………… Sliby…………………………………… Nouze naučila …………………………… Jiný kraj………………………………… Láska hory……………………………… Všechny cesty vedou……………………… Odříkaného chleba………………………… Co není v hlavě……………………………

Práce kvapná……………………………… Kdo jsi bez viny…………………………… Veselá mysl……………………………… Co se škádlívá…………………………… Mladí ležáci……………………………… Komu není shůry dáno……………………… Každý svého štěstí………………………… Sejde z očí……………………………… Kůň je jednou hříbětem…………………… Dočkej času………………………………