Základní škola a Mateřská škola Dolní Životice,
příspěvková organizace 2010/2011
Pravidla pro hodnocení žáků (Příloha školního řádu a ŠVP)
OBSAH 1. Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci 2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 4. Hodnocení a klasifikace žáků 5. Klasifikace chování a prospěchu Stupně hodnocení: A) chování B) prospěchu 1. Klasifikace předmětů s převahou naukového zaměření 2. Klasifikace předmětů s převahou praktického zaměření s převahou výchovného 3. Klasifikace předmětů zaměření 6. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu se zákonem 48/2005 Sb., § 15 odst. 2 včetně předem stanovených kritérií 7. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 8. Hodnocení žáka na vysvědčení 9. Vydávání vysvědčení 10.
Způsob získávání podkladů pro hodnocení žáka na vysvědčení
11.
Podrobnosti o komisionálním přezkoušení a opravných zkouškách
12.
Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami
13.
Hodnocení nadaných žáků
14.
Hodnocení žáků, kteří nejsou občany České republiky
1. Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci
Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy Pravidla pro hodnocení výsledků žáků, která jsou součástí organizačního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“). Hodnocení chování a výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Jednou z podmínek efektivního učení je zpětná vazba, která poskytuje žákovi informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku. Při poskytování zpětné vazby klademe důraz na vhodnou formulaci (zaměření na problém, činnost, nikoliv hodnocení osoby) – přednost dáváme pozitivnímu vyjádření. Po 12 letech používání širšího slovního hodnocení v 1. – 3. ročníku budeme v tomto hodnocení pokračovat i v dalších letech. Rodiče vyjádřili spokojenost ve slovním hodnocením jak písemně v dotaznících, tak ústně na mnoha besedách i na třídních schůzkách. Avšak po sedmi letech praxe se slovním hodnocením výchov ve 4. a 5. ročníku se učitelky rozhodly o jeho zrušení a obnovení klasifikace výchov. Přesto se bude v těchto předmětech kromě známek uplatňovat ústní slovní hodnocení – komentář, vysvětlení nebo zápis v Záznamníčcích školáka, které umožní především dítěti podat zpětnou vazbu o dosažení osobních pokroků při osvojování konkrétních dovedností, vědomostí a návyků bez srovnání s ostatními žáky.
2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: a) jednoznačné b) srozumitelné c) srovnatelné s předem stanovenými kritérii d) věcné e) všestranné Hodnocení vychází z posouzení dosažených výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Ředitel působí na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Klasifikační stupeň určuje učitel daného předmětu. V ročníku, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů průběžně prostřednictvím žákovské knížky – Záznamníčku školáka před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje vyučující ve spolupráci s třídním učitelem zákonného zástupce bezprostředně a prokazatelným způsobem. Žák, který po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován za pololetí ze všech, případně jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkouší a
neklasifikuje. Jeho klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byl klasifikován, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyl vyučován, se neklasifikuje. V pátém ročníku vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 základního vzdělávání.
Další zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Být otevřený k dětem i rodičům, stanovit a vysvětlit jasná kritéria pro hodnocení Umožnit žákům účast na hodnotícím procesu Hodnotit individuální pokrok bez srovnávání s ostatními Přihlížet k věkovým zvláštnostem, žákům s SVP, k odůvodnitelným indispozicím Vyučující je povinen vést si soustavnou průkaznou evidenci o klasifikaci a hodnocení Učitel je povinen prokazatelným způsobem oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví
3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Naučit žáka procesům hodnocení a sebehodnocení je povinností školy, jedná se o proces postupný, související s rozvojem jeho myšlenkových operací (umět rozlišovat co je hodnotné, významné, podstatné). Vyučující vytváří prostor, aby se žák mohl učit procesu sebehodnocení zejména tím, že: a) žák není pasivním objektem hodnocení, vyučující jej zapojuje do hodnocení, při hodnocení neklade důraz na „srovnání s druhými žáky“. b) známky nejsou jediným zdrojem motivace c) vedení žáka k sebehodnocení v průběhu všech vyučovacích předmětů je aktivizačním prvkem v procesu jeho učení (společná aktivita učitele a žáka) d) sebehodnocení umožňuje žákovi poznat své silné a slabé stránky, hodnotit svůj postup učení a jeho výsledky, aktivně se účastnit procesu hodnocení, rozvíjet pozitivní sebehodnocení a sebepojetí, být odpovědným za své výsledky v učení, rozvíjet dovednosti, které jsou užitečné pro život e) při sebehodnocení se snaží popsat co se mu nedaří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál f) chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení, práce s chybou je důležitý prostředek učení g) učitelům sebehodnocení žáka umožňuje plánovat výuku tak, aby odpovídala individuálním potřebám žáků, komunikovat s rodiči a žáky, analyzovat a zkvalitňovat výuku, nastavit realistické cíle h) učitel v procesu zavádění žákovských hodnotících aktivit do vyučování formuje jasně, konkrétně a pro žáky dosažitelné cíle učení i) rodičům umožňuje sebehodnocení žáka vhled do žákova učení, komunikovat s ním o učení, spolupracovat s dítětem na dosažení cíle učení
j) předpokladem spolupráce učitele a žáka při učební činnosti a společných hodnotících aktivitách je navození dobrého sociálního klimatu (pozitivní přístup učitele k žákům, jejich zapojování do dění kolem nich, podpora kooperativního vyučování a vzájemné komunikace) k) sebehodnocení žáka je důležitou součástí hodnocení, které nenahrazuje hodnocení učitelem 1. Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu učení – je to jedna z výchovných metod. 2. Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací. 3. Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a spolužáků 4. Pedagog vede žáka v dovednostech hodnotit sám sebe ve smyslu zdravého sociálního a psychického rozvoje. 5. Žák má právo na sebehodnocení. 6. Sebehodnocení nemá nahradit klasické hodnocení, má doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
4. Hodnocení a klasifikace žáků Obecné zásady: Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky. Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. Při klasifikaci používá učitel pěti klasifikačních stupňů. Písemné práce jsou zakládány do složek. Všechny písemné práce jsou včas oznámeny, aby žáci měli dostatek času se na ně připravit. Tradiční ústní zkoušení u tabule je nahrazeno efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností žáků. Významným prvkem procesu učení je práce s chybou. Žáci mají právo dělat chyby – uvědomění si chyby je příležitostí naučit se to lépe.
5. Klasifikace chování a prospěchu žáků Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s naukovým obsahem - předměty s převahou výchovného a - praktického zaměření
Stupně hodnocení chování a prospěchu A) Chování Hodnocení a klasifikace chování žáka – obecné zásady: a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel po projednání na pedagogické radě. b) Kritérium pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která jsou součástí školního řádu včetně dodržování provozního řádu školy během klasifikačního období. c) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. d) Postihování chování žáka mimo školu - rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovná opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel: 1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. 4. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. 5. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 6. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 2 3
velmi dobré uspokojivé neuspokojivé
Známka z chování je vždy uzavřena k příslušnému pololetí. 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování stanovená školním řádem. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 3
(neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu. Zpravidla přes důtku udělenou ředitelem školy se dopouští závažných přestupků. Není přístupný výchovnému působení.
Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem.
B) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 2 3 4 5
výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný
Na základě žádosti zákonného zástupce žáka rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení u žáků s vývojovou poruchou učení nebo u žáků při přestupu žáka na školu, která hodnotí slovně.
1) Klasifikace předmětů s převahou naukového zaměření Stupeň 1 výborný Žák ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice, zákonitosti prakticky bezchybně a příkladně. Dokáže je bez problémů a bez dopomoci aplikovat a používat. O předmět projevuje velký zájem, komunikační dovednosti jsou na vysoké úrovni. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Jeho ústní a písemný projev je přesný a estetický. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, fakta, definice a pojmy v podstatě uceleně. V jeho projevu převládá pozitivum. Pohotově vykonává požadované činnosti. Jeho uvažování je logické, pomoci učitele využívá jen při řešení složitých úkolů. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a přesnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných
nedostatků. Grafický projev je estetický a bez větších nepřesností. Je schopen převážně samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 3 dobrý Žák má v ucelenosti pojmů, fakt a vědomostí nedostatky. Pozitivum a negativum je v rovnováze. Jeho práce není zcela samostatná, podstatnější chyby a nedostatky dovede s pomocí učitele odstranit. Pro řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb, je však ochoten spolupracovat na jejich odstranění. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení úkolů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. Písemný a grafický projev vykazuje nedostatky ve správnosti a estetice. Stupeň 4 dostatečný Žák má v ucelenosti pojmů, fakt a vědomostí závažnější mezery. Převažují negativní výsledky, dopouští se výrazných chyb. Při provádění úkolů je málo pohotový a vyžaduje častou pomoc učitele, je nesamostatný. Grafický a písemný projev je na nízké úrovni. Žák spolupracuje s učitelem na odstranění chyb a chyby dokáže s dopomocí odstranit. Stupeň 5 nedostatečný Žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil, má v nich závažné a podstatné mezery, převládají zásadní nedostatky. Při výkladu a hodnocení práce nedovede své vědomosti aplikovat ani s podněty učitele. Je nesamostatný, spolupráce s vyučujícími i se spolužáky je na velmi nízké úrovni. Výkony žáka jsou tak nejisté, že je zapotřebí delšího času a intenzivnější práce
2) Klasifikace předmětů s převahou praktického zaměření Převahu praktického zaměření má na 1. stupni základní školy předmět pracovní činnosti. Při klasifikaci tohoto předmětu se vychází z požadavků kompetencí a výstupů ŠVP. Při klasifikaci se sleduje zejména: -
vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech kvalitu výsledků činností organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů se dopouští malých chyb. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práce organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využívat při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky.Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí.. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní ani pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.
3) Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření Při klasifikaci se sleduje zejména: -
stupeň tvořivosti a samostatného projevu osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatnění ve vlastní činnosti kvalita projevu vztah žáka k činnostem a zájem o něestetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o zdraví
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim pozitïvní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívaní svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí se v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšinou chybný a nemá estetickou hodnotu. minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
6. Zásady pro používání slovního hodnocení
v souladu se zákonem
48/2005 Sb.§15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy na základě návrhu učitele a souladu zákonného zástupce žáka.
1. Slovní hodnocení je přirozenou součástí hodnocení – v průběhu vzdělávání užíváno v 1. – 3.ročníku širší slovní hodnocení bez klasifikace. 2. Na žádost zákonných zástupců u žáků 4. a 5.ročníku s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o užívání jen slovního hodnocení (např. v některých předmětech) 3. Slovní hodnocení není pouhé mechanické převedení číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. 4.
Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka podle jeho hranice možností a dovedností, které získal buď před vstupem do 1.ročníku nebo v průběhu tří let školní docházky.
5. Při slovním hodnocení se uvádí: a) zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem b) úroveň myšlení c) úroveň vyjadřování d) úroveň aplikace vědomostí e) píle a zájem o učení f) navržený postup, jak dosáhnout zlepšení g) naznačení dalšího rozvoje žáka Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení jeho píle, jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivní jeho výkon a naznačují další rozvoj žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výběr kritérií pro slovní hodnocení (možnost úpravy): -
-
intelekt: obecné rozumové schopnosti (inteligence), speciální dovednosti (např. matematickologické, jazykové a jiné), organizační schopnosti, bystrost, plánovitost, předvídavost, formy myšlení fantazie: bohatost fantazijních představ, tvůrčí fantazie, rekonstrukční fantazie, umělecká fantazie vyjadřovací schopnosti:řeč: vytříbená, stručná, bohatá, výrazná, spisovná, jasná výstižná paměť: rychlost vštípené látky, délka zapamatování, rychlost vybavování, kvalita obsahu zapamatované látky, objektivní nebo subjektivní typ (zkresluje skutečnost) pozornost: vytrvalost pozornosti, délka a hloubka pozornosti city: soucitnost s druhými, citový vztah ke zvířatům a věcem, hloubka, rychlost a trvalost citů, estetické, intelektuální a etické city temperament: vzrušivost, živost, rychlost reakcí povahové ladění: optimistické, pesimistické zájmy a ideály: bohatost zájmů, kvality zájmů, zájmy o matematiku, literaturu, hudbu, výtvarná umění, herectví, přírodu a jiné, trvalost zájmů vztah k učení a k práci: pečlivost, zájem o učení, zájem o manuální práci, zájem o duševní práci, spolupracuje se školou, životní cíl a zaměření vztah k učitelům a představeným: uznává autoritu učitele a školy, přímost, úslužnost, ochota, uctivost, nebojácnost, poslušnost
-
-
vztah k lidem a spolužákům: společenskost, ochota pomoci, slušnost ve vystupování, něžnost, poddajnost, ústupnost, altruismus, důvěřivost, soucitnost, ohleduplnost, spravedlivost, neagresivní chování, navazování přátelství, extroverze - introverze: společenskost - uzavřenost, rád -nerad se stýká s druhými, uzavřenost – otevřenost společenské způsoby a vystupování: zdvořilost, jemnost, takt, družnost, milé vystupování, ochota a úslužnost, osvojené návyky chování volní vlastnosti: vytrvalost, cílevědomost, snaživost, neústupnost při překonávání překážek, smysl pro povinnost, zodpovědnost, plnění povinností, dochvilnost samostatnost: úkoly řeší samostatně, samostatnost v řešení životních situací smysl pro pořádek: pořádnost a úklid vlastních věcí, pečlivost v uspořádání školních pomůcek, sešitů a knih ctižádostivost: zvýšená - snížená, přiměřená (zdravá) sebehodnocení: sebekritičnost, přeceňuje se - podceňuje se nebojácnost: není trémistou, dovede oponovat názorům, s nimiž nesouhlasí, statečnost dominance : chce řídit druhé, chce organizovat, panovačnost, neústupnost submisivita :podřízenost, ústupnost, kompromisnost, chce být veden, mravní vlastnosti: upřímnost, pravdomluvnost, otevřenost, smysl pro pravdu, smysl pro nestrannost, dobré chování, zodpovědnost, čestnost, ukázněnost, hrdost, svědomí, zásadovost sociální aktivita: iniciativnost, společenská akce, průbojnost, zapojení do diskusí, hlásí se často ve vyučování, navrhuje nové věci motorika: pohybová obratnost celková, jemná koordinace pohybů prstů a rukou (zručnost) U některých znaků nelze určit, zdali jde o znak kladný nebo záporný z etického hlediska (viz např. temperament). U některých nelze určit ani jejich opak, neboť se jich užívá jen v pejorativním smyslu (viz jazykové zvláštnosti). Seznam lze chápat také z různých pohledů a lze jej rozlišovat.
7. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení: PROSPĚCH Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 - výborný (ovládá bezpečně) 2 - chvalitebný (ovládá) 3 - dobrý (v podstatě ovládá) 4 - dostatečný (v podstatě ovládá s pomocí) 5 - nedostatečný (neovládá) Úroveň myšlení 1 - výborný (pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti) 2 - chvalitebný ( uvažuje celkem samostatně)
3 - dobrý (menší samostatnost v myšlení) 4 - dostatečný ( nesamostatné myšlení) 5 - nedostatečný (odpovídá nesprávně i na návodové otázky) Úroveň vyjadřování 1 - výborný (výstižné a poměrně přesné) 2 - chvalitebný (celkem výstižné) 3 - dobrý (myšlenky vyjadřuje ne dost přesně) 4 - dostatečný (myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi) 5 - nedostatečný (i na návodné otázky odpovídá nesprávně) Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 - výborný (užívá vědomostí a dovedností spolehlivě, pracuje samostatně,přesně a s jistotou) 2 - chvalitebný (dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, menší chyby) 3 - dobrý ( řeší úkoly, překonává potíže, odstraňuje chyby s pomocí učitele) 4 - dostatečný ( dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává) 5 - nedostatečný ( praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí) Píle a zájem o učení 1 - výborný (aktivní, učí se uvědoměle a se zájmem) 2 - chvalitebný (učí se svědomitě) 3 - dobrý (k učení a práci nepotřebuje větších podnětů) 4 - dostatečný ( malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty) 5 - nedostatečný (pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné)
8. Hodnocení žáka na vysvědčení Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl Žák je hodnocen stupněm: - prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném povinném a povinně volitelném předmětu hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr
z uvedených předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré - prospěl, není-li v žádném z povinných a povinně volitelných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm 5 – nedostatečný - neprospěl, je-li v některém z povinných a povinně volitelných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm 5 – nedostatečný Výsledky práce v zájmových útvarech školy se hodnotí těmito stupni: - pracoval úspěšně - pracoval
Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl, dále který neprospěl z jednoho nebo více předmětů výchovného zaměření nebo na 1. stupni školy již ročník opakoval. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy náhradní termín. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí a ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
9. Vydávání vysvědčení Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení v posledním vyučovacím dni školního vyučování. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále je “klasifikace“), slovně nebo kombinaci obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy
nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
10. Způsob získávání podkladů pro hodnocení a zásady pro stanovení hodnocení žáka na vysvědčení a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: -
soustavným diagnostickým pozorováním žáka soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami analýzou výsledků činností žáka konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky PPP, SPC a zdravotních služeb rozhovory se žákem zákonnými zástupci žáka
b) Žák musí být z příslušného předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně několikrát za každé čtvrtletí. c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů a výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledek písemných zkoušek a prací a praktických činností oznamuje v nejbližším termínu. d) Termíny kontrolních písemných prací, zejména čtvrtletních, prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se písemné práce z více předmětů nekumulovaly do určitého období. e) Všechny známky jsou zapisovány do žákovské knížky – Záznamníčku školáka. f) Pokud je žák dlouhodobě nemocen, učitel individuálně rozvrhne žákovi doplnění učiva a zpětně toto doplnění kontroluje. g) Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.
h) Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování kdekoliv ve škole. ch) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. i) Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
j) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. k) Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. l) Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. m) Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultačních dnech, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.
n) V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče třídní učitel bezprostředně a prokazatelným způsobem. o) Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo, ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole a také rodičům.
11. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální přezkoušení Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy. V případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) b) c)
předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, nebo pedagogický pracovník jmenovaný krajským úřadem zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a výchovně vzdělávacím programem Základní škola, UD č.j. 16 847/96-2
Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Opravné zkoušky 1. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. ( do 31.8.) 3. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 4. Opravné zkoušky jsou komisionální. 5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.
12. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Při zdravotním znevýhodnění se jedná o zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním se rozumí: a) rodinné prostředí s nízkým soc. kulturním postavením, ohrožení soc. patologickými jevy b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova c) postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR podle zvláštního právního předpisu U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Důraz klade vyučující na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se vychází z počtu jevů, které žák zvládl. Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost zákonného zástupce žáka vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a dosažitelné.
Škola zohlední příznaky specifické poruchy učení nebo chování v hodnocení a klasifikaci žáka, po konzultaci se speciálním školským zařízením může individuálně upravit způsob hodnocení a klasifikace žáka v jednotlivých předmětech. Při hodnocení a klasifikaci žáků bude upřednostňována motivační složka hodnocení.(hodnocení jevů, které žák zvládl). Je vhodné používat různých forem hodnocení - hodnocení s uvedením chyb, bodové hodnocení. Např. při výuce jazyků bude upřednostňováno ústní osvojování, doplňování textu, omezeno psaní diktátů a individuálně upraven způsob psaní, při čtení bude využíváno kratších textů bude kontrolováno porozumění, při psaní preferována čitelnost před úpravou. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem bude klasifikován v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení a k jeho celkovému zdravotnímu stavu. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost školy nebo zákonného zástupce žáka. Při klasifikaci žáka je možné upřednostňovat také širší slovní hodnocení. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Poznámka: Vyučující sdělí ostatním žákům vhodným způsobem podstatu individuálního přístupu, způsobu hodnocení a klasifikace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
13. Hodnocení nadaných žáků Mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařazení. Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného ročníku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
14. Hodnocení žáků, kteří nejsou občany České republiky Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného RVP pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
Pravidla pro hodnocení žáků pro školní rok 2010/2011 byla projednána pedagogickou radou dne 1.9.2010 Pravidla pro hodnocení žáků nabyla účinnosti dnem 3.9.2007 Pravidla pro hodnocení žáků byla schválena školskou radou dne 17.10.2007
V Dolních Životicích dne 1.9.2010
Mgr. Bohuslava Kvarčáková ředitelka školy
