2011 dne

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Územní plán

NOVÁ

CEREKEV

Vydáno Zastupitelstvem městyse Nová Cerekev pod č. j. 1/2011 dne 11. 7. 2011 Účinnost dne: 28. 7. 2011

1

OBSAH DOKUMENTU

Str.

Základní údaje ………………... ………………………………………………………………….

4

1. Textová část územního plánu …………………………………………………………………

6

a) Vymezení zastavěného území ………………………………………………………………….

6

b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ……………………………….. 1. Základní charakteristika a hodnoty řešeného území …………………………….. 2. Koncepce rozvoje území obce ……………………………. ……………..……… 3. Demografie, předpoklady rozvoje obce …………………………………………. 4. Limity využití území a orientační kapacity ……………………………………… 5. Ochrana kulturních hodnot ……………………………………………………… 6. Ochrana přírodních hodnot ……………………………………………………… 7. Ochrana ovzduší …………………………………………………………………

6 6 7 8 8 11 12 12

c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ……………………………………………………………………….. 1. Koncepce rozvoje a obnovy městyse, rozvojové plochy ……………………….. 1.1 Zastavitelné plochy …………………………………………………………. 1.2 Plochy přestaveb …………………………………………………………… 2.3 Plochy změn v krajině ……………………………………………………… 2. Koncepce sídelní zeleně ……………………………..…………………………… 3. Zastavitelné plochy , kde změny prověří územní studie ..……………………….. 4. Etapizace zástavby ……………………………………………………………….. 5. Funkční složky sídel ……………………………………………………………… 5.1 Bydlení ……………………………………………………………………… 5.2 Občanské vybavení ………………………………………………………… 5.3 Výroba a skladování ……………………………………………………… .. 5.4 Rekreace ……………………………………………………………………. 5.5 Technická infrastruktura …………………………………………………… 5.6 Veřejná prostranství ……………………………………………………….. 5.7 Dopravní infrastruktura …………………………………………………….

12 12 13 13 14 14 15 15 16 16 17 18 19 19 19 19

d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ………………………. 1. Dopravní infrastruktura ………………………………………………………….. 1.1 Pozemní komunikace ………………………………………………………. 1.2 Železniční doprava………………………………………………………….. 1.3 Letecká doprava ……………………………………………………………. 2. Technická infrastruktura ………………………………………………………… 2.1 Vodní hospodářství …………………………………………………………. 2.2 Zásobování elektrickou energií ……………………………………………… 2.3 Zásobování plynem …………………………………………………………. 2.4 Zásobování teplem ………………………………………………………….. 2.5 Spoje ………………………………………………………………………… 3. Nakládání s odpady (odpadové hospodářství) …………………………………… 4. Veřejná prostranství ……………………………………………………………… 5. Občanské vybavení veřejné infrastruktury ……………………………………… 6. Ochrana obyvatel …………………………………………………………………

20 20 20 21 21 21 22 23 23 24 24 24 25 25 26

e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi ….. 1. Krajina a příroda …………………………………………………………………. 2. Územní systém ekologické stability – ÚSES …………………………………….. Schéma lokálního ÚSES - širší vztahy …………………………………………… 3. Vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi ………………………... 3.1 Vodní toky ……………………………………………………………………. 3.2 Záplavové území ……………………………………………………………… 3.3 Vodní nádrž Švihov – Vodní dílo Želivka (VD Želivka) …………………….. 3.4 Ochrana vodních zdrojů ………………………………………………………. 3.5 Ochrana před povodněmi ……………………………………………………… 3.6 Zranitelné oblasti ……………………………………………………………… 4. Zemědělský a lesní půdní fond ……………………………………………………

27 27 28 29 30 30 30 31 31 31 31 31

2

5.

4.1 Zemědělský půdní fond půdní fond – ZPF …………………………………… 4.2 Lesy - pozemky určené k plnění funkce lesa – PUPFL ……………………… Dobývání nerostů ………………………………………………………………….

31 31 32

f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) ……………………………………………………………………. 1. Členění území …………………………………………………………………….. 1.1 Členění území z hlediska rozdílného způsobu využití ploch ………………. 1.2 Členění území podle kategorie ploch ……………………………………….. 1.3 Členění území z hlediska stavební činnosti …………………………………. 2. Uspořádání a základní podmínky využití ploch ………………………………….. 2.1 Plochy zástavby ……………………………………………………………… 2.2 Plochy zeleně ………………………………………………………………… 2.3 Plochy v krajině ……………………………………………………………… 3. Podmínky využití jednotlivých ploch zástavby …………………………………… Plochy bydlení …………………………………………………………………….. Plochy smíšené ……………………………………………………………………. Plochy občanského vybavení ……………………………………………………… Plochy technické infrastruktury …………………………………………………… Plochy rekreace …………………………………………………………………… Plochy výroby a skladování ……………………………………………………….. Plochy veřejných prostranství ……………………………………………………… Plochy dopravní infrastruktury ……………………………………………………..

32 32 32 35 35 36 36 37 37 38 38 40 41 43 43 44 46 47

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ………………………………………………………………………………. 1. Veřejně prospěšné stavby – VPS …………………………………………………. 2. Veřejně prospěšná opatření – VPO …………………………………………………

48 49 51

h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ………………………………………………………………………

53

i) Údaje o počtu listů ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části …………………………

53

2. Grafická část územního plánu ……………………………………………………………………

53

Odůvodnění …………………………………………………………………………………………..

54

A) Textová část ……………………………………………………………………………………… 1) Postup při pořízení územního plánu ………………………………………………………………..

54 54

2) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů …………….

55

3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování …………………………………………..

56

4) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů …….

62

5) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů …….

68

6) Vyhodnocení splnění zadání a návrhu pokynů pro zpracování návrhu (pokud byl koncept) ……….

82

7) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ……………………………………………………………..

85

8) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí ……………………………………………………………

96

9) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa …………………………………………………………….

100

10) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ………………………………………………………

130

11) Vyhodnocení připomínek …………………………………………………………………………..

138

B) Grafická část ……………………………………………………………………………………….

142

Poučení o odvolání ……………………………………………………………………………………..

142

3

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Městys Nová Cerekev nemá v současné době pro své území zpracovaný územní plán městyse (ÚPO) nebo územní plán sídelního útvaru (ÚPnSÚ) z dřívější doby. Městys Nová Cerekev má ale pro hlavní sídlo Nová Cerekev zpracovaný platný regulační plán (dále RPn), který územní plán v současné době nahrazuje, neboť obsahuje některé náležitosti plánu územního. Pro místní části městyse Nová Cerekev a okolí sídla Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve , t.j. pro jeho celé správní území Nová Cerekev nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace. ÚP Nová Cerekev je zpracován podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ÚPD : (ÚPD - územně plánovací dokumentace) Druh ÚPD : Stupeň ÚPD : Řešené správní území :

Pořizovatel : (úřad územního plánování)

Pořizovatel : (obec, která OOP a ÚP schvaluje a vydává)

Projektant ÚP :

ÚZEMNÍ PLÁN NOVÁ CEREKEV Územní plán (ÚP) Opatření obecné povahy k.ú. Nová Cerekev k.ú. Částkovice k.ú. Chmelná u Pelhřimova k.ú. Markvarec u Nové Cerekve k.ú. Myslov k.ú. Proseč-Obořiště k.ú. Stanovice u Nové Cerekve Městský úřad Pelhřimov Pražská 127 Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 393 01 Pelhřimov Městys Nová Cerekev IČO : 00248720 Nová Cerekev č.p. 276 394 15 Nová Cerekev Ing. arch. Milič Maryška IČ : 16125703 Číslo autorizace : 00401 Letohradská 3 / 369 170 00 Praha 7

HLAVNÍ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚP Nová Cerekev stanoví základní koncepci rozvoje území městyse, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídel, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. ÚP Nová Cerekev je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého území městyse Nová Cerekev (všechna řešená k. ú.) v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit v současnosti nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje městyse. ÚP Nová Cerekev vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídla je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

ÚP Nová Cerekev je zpracován pro správní území městyse Nová Cerekev, které zahrnuje 7 (sedm) katastrálních území: k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve.

4

V grafické části ÚP Nová Cerekev (výkresy A, B, C) je přehledně vyznačena a) Hranice řešeného území (hranice území městyse Nová Cerekev) b) Hranice katastrálních území (hranice mezi k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) Celková výměra území městyse Nová Cerekev je 3 519, 1083 ha. Z toho výměra pro jednotlivá katastrální území činí :
k.ú. Nová Cerekev - 753, 1218 ha
k.ú. Částkovice - 522, 8514 ha
k.ú. Chmelná u Pelhřimova - 288, 9865 ha
k.ú. Markvarec u Nové Cerekve - 683, 5347 ha
k.ú. Myslov - 347, 9352 ha
k.ú. Proseč - Obořiště - 364, 6708 ha
k.ú. Stanovice u Nové Cerekve - 558, 0079 ha (údaje o výměrách k.ú. byly převzaty z katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu v Pelhřimově dne 11. 06. 2008).

Městys Nová Cerekev leží na Českomoravské vrchovině, v západní části kraje Vysočina (krajské město Jihlava). Příslušnou obcí s rozšířenou působností (tzv. III. stupeň správy) je město Pelhřimov vzdálené cca 8 km východně od městyse Nová Cerekev. Ve správním území městyse Nová Cerekev leží sedm sídel, hlavní sídlo Nová Cerekev a místní části městyse, sídla Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště a Stanovice, každé sídlo s vlastním příslušným katastrálním územím. Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev) V k.ú. Nová Cerekev leží hlavní sídlo Nová Cerekev, dvě samoty (Němkovičky severozápadně, Poušť jihozápadně od sídla Nová Cerekev) a východně od sídla hřbitov. Částkovice (k.ú. Částkovice) V k.ú. Částkovice leží sídlo Částkovice, dvě samoty (Lhotka, Hejlovský Mlýn), část letiště, hnízdo čtyř chat pod sídlem a několik dalších rozptýlených chat nebo menších chatových hnízd ve volné krajině v širším okolí Hejlovského rybníka. Chmelná (k.ú. Chmelná u Pelhřimova) V k.ú. Chmelná u Pelhřimova leží sídlo Chmelná, jedna samota Hanuska, vodojem v severní části území a na jižní hranici s k.ú. Myslov areál zemědělské výroby. Markvarec (k.ú. Markvarec u Nové Cerekve) V k.ú. Markvarec u Nové Cerekve leží sídlo Markvarec, čtyři samoty (Hruškův Mlýn, V Rozepři a V Návozích a U Vodrážky) a chatová kolonie V Pasekách. Myslov (k.ú. Myslov) V k.ú. Myslov leží sídlo Myslov, vodojem jižně od sídla a na severní hranici s k.ú. Chmelná u Pelhřimova areál zemědělské výroby. Proseč - Obořiště (k.ú. Proseč-Obořiště) V katastrálním území Proseč-Obořiště leží sídlo Proseč-Obořiště, čtyři samoty (Nový Dvůr a dvě usedlosti při silnici z Nové Cerekve, bývalá cihelna západně od sídla), část letiště Částkovice a dvě chaty ve volné krajině pod vrchem Roh. Stanovice (k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) V k.ú. Stanovice u Nové Cerekve leží sídlo Stanovice, tři samoty (Vlásenický Dvůr, Chodeč a U Březinského) a jedna chatová kolonie (cca 19 chat) podél levostranného přítoku řeky Heljovky. Městys Nová Cerekev ( správní území Nová Cerekev ) Městys Nová Cerekev sousedí svým správním územím, které zahrnuje sedm k.ú. (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) se správním územím deseti obcí, t.j. s městem Pelhřimov (k.ú. Vlásenice u Pelhřimova, k.ú. Lipice, k.ú. Pejškov) a obcemi Ústrašín (k.ú. Ústrašín), Ondřejov (k.ú. Ondřejov u Pelhřimova), Čížkov (k.ú. Čížkov), Dubovice (k.ú. Dubovice ), Leskovice (k.ú. Leskovice), Moraveč (k.ú. Moraveč), Lidmaň (k.ú. Lidmaňka), Těmice (k.ú. Těmice u Kamenice nad Lipou, k.ú. Drahoňov) a Střítež (k.ú. Krumvald, k.ú. Bor u Božejova).

5

Městys Nová Cerekev Nová Cerekev 276, 394 15 Nová Cerekev Č.j.: 1/2011 (OV/345/2008-53)

Nová Cerekev 28. června 2011

ÚZEMNÍ PLÁN NOVÁ CEREKEV Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití ustanovení § 43 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů a ve spojení s ustanovením § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,

vydává Územní plán Nová Cerekev který obsahuje textovou a grafickou část:

1. Textová část územního plánu a) Vymezení zastavěného území Městys Nová Cerekev má ale pro hlavní sídlo Nová Cerekev zpracovaný platný regulační plán, který územní plán Nová Cerekev v současné době nahrazuje, neboť obsahuje některé náležitosti plánu územního. Nově zastavěné území městyse Nová Cerekev a místních částí je dle současného stavu zastavěných ploch a jejich využívání vymezeno tímto územním plánem a společně s ním bude vydáno. Územní plán Nová Cerekev se vymezuje zastavěné území ke dni 30. 4. 2010. Zastavěné území s hranicí zastavěného území je vymezeno na výkresech : A

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ (v měřítku 1 : 5 000). (zastavěné území je vyznačeno plošně modrou barvou)

B

URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES (v měřítku 1 : 5 000). (hranice zastavěného území je vyznačena plnou modrou čárou)

Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu jednotlivých sídel. Patří mezi ně zejména zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. ÚP Nová Cerekev je zpracován pro celé správní území městyse Nová Cerekev, které zahrnuje sedm katastrálních území (dále k.ú.) - k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve. V grafické části Územního plánu Nová Cerekev (výkresy A, B, C) je přehledně vyznačena.

b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Městys Nová Cerekev je součástí venkovského osídlení této části vrchoviny, oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Malá sídla obklopují pole, louky, pastviny a rozsáhlé lesní porosty. Atraktivita území spočívá právě ve své členitosti.V řešeném území převažují mírné svahy, které ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky intenzívně využívanou.

6

Přitažlivost území městyse Nová Cerekev spočívá hlavně v krásné přírodě, která je typická pro celou Českomoravskou vysočinu. Jedná se o oblast s velkým množstvím lesů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpočinek. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem, terén na území městyse Nová Cerekev a také v jeho širším okolí je vhodný v létě pro cyklistiku a v zimě pro běh na lyžích. Městys Nová Cerekev má poměrně dobrou dopravní dostupnost, neboť správním územím městyse Nová Cerekev prochází silnice I. třídy č. 19 (I/19) důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Tábor a Pelhřimov. V řešeném území Nová Cerekev je vedena železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor s jednou zastávkou Nová Cerekev. Jedná se o jednokolejnou železniční trať regionálního významu

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE Městys Nová Cerekev je součástí mikroregionu „Brána Vysočiny“ - jedná se o sdružení právnických osob na Pelhřimovsku - 6 obcí a dvě zemědělská družstva. Území mikroregionu se nachází jihozápadně od Pelhřimova, na rozloze 7680 ha a žije zde cca 2500 obyvatel. Mikroregion byl založen za účelem bližší spolupráce obcí a dalších právnických osob, které společně řeší například dopravní obslužnost, školství, budování cyklostezek, údržbu krajiny i lesních porostů. V území mikroregionu Brána Vysočiny se nachází množství architektonických památek. Největší přitažlivost mikroregionu spočívá hlavně v krásné přírodě, která je typická pro celou Českomoravskou vysočinu. Jedná se o oblast s velkým množstvím lesů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpočinek. Terén je vhodný v zimě pro běžky, v létě pro kolo. Mikroregion se rozkládá v nadmořské výšce kolem 600 m n.m. Okrajem mikroregionem Brána Vysočiny prochází stezka „Greenway'' - řemesel a vyznání“, která vede z Telče přes Jindřichův Hradec, Kamenici nad Lipou, Novou Cerekev, Moraveč a dále na Pelhřimov. ÚP Nová Cerekev vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu, ochraně a rozvoji všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom se zasazuje o ochranu krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. ÚP Nová Cerekev vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj celého území městyse, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel na území městyse Nová Cerekev. Územní plán vytváří v maximální možné míře předpoklady k uspokojení potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ÚP Nová Cerekev vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje celého městyse. V ÚP Nová Cerekev jsou přiměřeně navrženy plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří územní plán Nová Cerekev prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení a podnikatelských aktivit. ÚP Nová Cerekev se zasazuje především o zachování, obnovu a rozvoj současné urbanistické struktury všech sídel ve správním území městyse, kompozičních, krajinářských a estetických hodnot a to bez radikálních zásahů do prostorového členění a popření některé vývojové etapy. ÚP Nová Cerekev neobsahuje žádné podstatné asanační zásahy. I pro případné změny využívání ploch se v podmínkách využití ploch zasazuje se o zachování charakteru zástavby, která nese historickou stopu a je dokladem kulturního dědictví a dokladem kontinuity vývoje osídlení v krajině. Nové stavby umístěné na vymezených zastavitelných plochách a na plochách přestaveb musí respektovat kontext okolní zástavby a zejména v místních částech kontext původní venkovské zástavby. Navržené zastavitelné plochy přímo navazují na současně zastavěné území jednotlivých sídel ve správním území městyse Nová Cerekev (Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Stanovice) a jsou vymezeny vždy s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití zastavěného území jednotlivých sídel V ÚP Nová Cerekev je v rámci celého řešeného území navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury. Návrh rozvojových, zejména pak zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji jednotlivých sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Nová Cerekev. Rozložení rozlohou větších i menších rozvojových zastavitelných ploch do několika lokalit přiléhajících vždy současně zastavěnému území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému a harmonickému rozvoji kompaktních sídel v krajině se zástavbou soustředěnou okolo historického jádra.

7

3. DEMOGRAFIE, PŘEDPOKLADY ROZVOJE OBCE Městys Nová Cerekev má v současné době celkem cca 1 142 trvale bydlících obyvatel v celém svém správním území (údaj převzatý databáze městyse k 1. 01. 2009). Počet trvale bydlících obyvatel na území městyse nepatrně kolísá, příliš nenarůstá a v posledních letech v důsledku migračního pohybu lidí trvale bydlících obyvatel spíše stagnuje nebo narůstá nepatrně. Část ekonomicky aktivních vyjíždí za prací mimo městys. Bez výrazné stavební činnosti se obyvatelstvo udrží přibližně na stejné úrovni. Geografická poloha městyse Nová Cerekev v této malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty pravděpodobně vyvolají trvalý zájem o trvalé bydlení v tomto městysi a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. V blízké budoucnosti nelze vyloučit zvýšenou migraci, další vzrůst individuální mobility obyvatelstva a nárůst zájmu o bydlení na venkově. Městys Nová Cerekev navíc díky své velikosti a historickému významu nabízí kompletní veřejnou infrastrukturu. Obyvatelé při rozhodování o místě svého trvalého pobytu začnou značně upřednostňovat aspekty životního prostředí. Dosud výrazněji nenarušené životní prostředí včetně malebné krajiny vysočinného charakteru s poměrně dochovanou zástavbou původních menších sídel bude nesporně velmi atraktivní pro dnešní obyvatele měst. S tím souvisí i předpokládaný ústup od chalupaření, chataření a zahrádkaření v periferních zahrádkářských koloniích. Zájem obyvatel zůstat v menších obcích a na venkově nebo sem přesídlit z typicky městského prostředí, masívnost a tempo stěhování obyvatel z betonových sídlišť na okrajích měst na venkov bude záviset hlavně na stavu ekonomiky a tím i zvýšenému zájmu podnikat i v menších sídlech. To se v dnešní době nedá seriózně odhadnout, proto jsou rozvojové plochy dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě optimističtější varianty budoucího vývoje. Návrh rozvojových ploch je nutno je chápat zejména jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. ÚP dává předpoklady rozvoje ve zkapacitnění zástavby v zastavěném území, v prolukách stávající zástavby a na volných nezastavěných zahradách přiléhajících stávající zástavbě a vymezuje nabídku rozvojových zastavitelných ploch mimo zastavěné území. Úplným naplněním všech rozvojových nových zastavitelných ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách zastavěného území se v územním plánu předpokládá nárůst obyvatelstva cca o 30 % což představuje zhruba 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Nová Cerekev, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. Územní plán Nová Cerekev ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1500 až 1800 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v městysi, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností. Do bilance předpokládaného demografického rozvoje je zahrnut i předpoklad budoucího trvalého obydlení rekreačních chalup v zastavěném území sídel.

4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A ORIENTAČNÍ KAPACITY Zastavitelnost území Rozvojové plochy a přípustné intenzifikační zásahy jsou v návrhu dimenzovány tak, aby v návrhovém období byly dostačující v případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje. Jak již bylo výše uvedeno, návrh rozvojových ploch je nutno je chápat jako nabídku možností, která zároveň působí proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Úplným naplněním všech rozvojových nových zastavitelných ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách zastavěného území se v územním plánu předpokládá nárůst obyvatelstva cca o 30 % což představuje zhruba 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Nová Cerekev, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. Územní plán Nová Cerekev ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1500 až 1800 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v městysi, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností. Do bilance předpokládaného demografického rozvoje je zahrnut i předpoklad budoucího trvalého obydlení rekreačních chalup v zastavěném území sídel. Tento počet obyvatel počítá jak s předpokládaným nárůstem standardu obytné plochy pro současné obyvatele, tak s poměrně vysokým standardem obytné plochy v nově navržených rodinných domech. Předpokládané výměry nových parcel v rozmezí cca 850 až 1200 m2 jsou rovněž vysokým standardem.

8

Ochranná pásma technické infrastruktury Stávající inženýrské sítě budou chráněny a jejich ochranná pásma budou respektována.
VN 22 kV vzdušná elektrická vedení + trafostanice TS ▫ elektrická vedení - stávající a navrhovaná (ochranné pásmo 7 (10) m od krajního vodiče)
VN 110 kV vzdušná elektrická vedení + trafostanice TS ▫ elektrická vedení - stávající a navrhovaná (ochranné pásmo 20 m od krajního vodiče)
Vodovod ▫ nové i stávající zásobní řady (ochranná pásma 2 m od osy potrubí)
Sdělovací kabely ▫ dálkové kabely (ochranná pásma 1 m od osy kabelu)
Radioreléové spoje RS ▫ ochranná pásma paprsků
Kanalizace ▫ nové i stávající zásobní řady (ochranná pásma 2 m od osy potrubí)
Teplovod ▫ ochranné pásmo Ochranná pásma dopravní infrastruktury
Silnice I třídy č. 19 (I/19) ▫ ochranné pásmo 50 m od osy komunikace
Silnice III třídy ( III/03416, III/01926, III/01928, III/01929, III/01930, III/01932, III/0348, III/03414 ) ▫ ochranné pásmo 15 m od osy komunikace
Letiště Částkovice ▫ ochranné pásmo se zákazem staveb ▫ ochranné pásmo vzletového a přibližovacího prostoru ▫ ochranné pásmo přechodových ploch ▫ ochranné pásmo vodorovné roviny.
Železniční dráha celostátní – jednokolejná neelektrifikovaná trať Horní Cerekev – Tábor ▫ 60 m od osy krajní koleje, min. však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy

III/03411,

Stanovená záplavová území
Na území městyse Nová Cerekev je vyhlášeno záplavové území Q100, Q20, Q5 včetně aktivní zóny záplavového území vodního toku Želivka (Hejlovka) v pásmu od Hejlovského mlýna (rybníka Hejlov) severním směrem (v k.ú. Částkovice a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). V dokumentaci ÚP Nová Cerekev je stanovené záplavové území podél vodního toku Želivka (Hejlovka) respektováno včetně aktivních zón, v záplavovém území nejsou navrženy žádné nové zastavitelné plochy. Ochrana nerostného bohatství
Chráněné ložiskové území (CHLÚ) Ve správním území městyse Nová Cerekev (ve všech řešených k.ú.) není vyhlášeno žádné CHLÚ.
Poddolovaná území z minulých těžeb V dotčeném jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb: Markvarec u Nové Cerekve – ev.č. 2493 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 36022 m2. Nová Cerekev 1 – ev.č. 2505 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 24497 m2. Nová Cerekev 2 – ev.č. 2525 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 293098 m2. V předmětném území nejsou evidována sesuvná území. Poddolovaná území jsou součásti „Koordinačního výkresu“, pouze na území Nová Cerekev 2 je v něm navržena pouze jedna plocha změn (návrhová plocha) BV jako plocha proluky mezi stávající zástavbou. Ostatní plocha jsou jako stabilizované. . Ochranná pásma zemědělské výroby
Na území městyse Nová Cerekev jsou vyhlášena ochranná pásma stávající zemědělské výroby. Ochranná pásma jsou v návrhu ÚP respektována. Uvnitř ochranných pásem výroby není navržena žádná nová chráněná zástavba;

9

Pásmo hygienické ochrany vodních zdrojů
III. stupeň PHO vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka Hospodaření a výstavba v PHO VN Švihov musí být v souladu se „Zásadami pro zajištění hygienické ochrany vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka“. V návrhu ÚP Nová Cerekev je respektována ochrana vodárenské nádrže a všechna omezení z ní vyplývající Ochrana přírody a krajiny
Ochranné pásmo lesa (pozemků PUPFL) - 50 m od hranice lesních pozemků (PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa)
Hlavní prvky Územního systému ekologické stability - ÚSES ∗ BIOCENTRA (hranice biocenter) Biokoridory regionální - RBC Biocentra lokální - LBC vymezená funkční a částečně funkční ∗ BIOKORIDORY (hranice biokoridorů) Biokoridory nadregionální - NRBK Biokoridory regionální - RBK Biokoridory lokální - LBK vymezené funkční, částečně funkční a navržené
Vybrané oblasti a místa krajinného rázu Území Nová Cerekev leží dle v ÚAP v oblasti krajinného rázu č. 1 „Pelhřimovsko“. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os a ohraničení. ÚP Nová Cerekev respektuje charakteristiku oblastí krajinného rázu, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly krajinný ráz výše uvedených oblastí negativně ovlivnit.
Místa krajinného rázu: Údolí Hejlovky Využití pro turistiku a pohybovou rekreaci v zázemí Pelhřimova. ÚP Nová Cerekev respektuje charakteristiku míst krajinného rázu, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly krajinný ráz výše uvedených míst negativně ovlivnit.
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem: Vlhké a smilkové louky s ohroženými druhy rostlin v k.ú. Myslov, v jeho jižní části na hranicích s k.ú. Bor – Hloškovo; Vlhké louky a mokřady s výskytem ohrožených druhů rostlin v lokalitě U Vlásenického dvora, v jihovýchodní části k.ú. Stanovice. ÚP Nová Cerekev respektuje lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly výše uvedené míst lokality negativně ovlivnit.
Přírodní památky, památné stromy Na území městyse Nová Cerekev je vyhlášena přírodní památka „Rašelinná louka u Proseče-Obořiště“ z důvodů bohatého výskytu vachty trojlisté. Na území městyse Nová Cerekev se nachází dva vyhlášené památné stromy – Částkovická lípa roste v centru sídla Částkovice a Havlíčkův dub roste v zámeckém parku v sídle Proseč - Obořiště. ÚP Nová Cerekev přírodní památku „Rašelinná louka u Proseče-Obořiště“ a dva památné stromy Částkovická lípa a Havlíčkův dub respektuje. Skládky odpadu
Z území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je komunální odpad je odvážen v rámci regionu na řízenou skládku mimo řešené území. V sídle Nová Cerekev je na jižním okraji sídla provozována skládka inertního odpadu.
Na území městyse Nová Cerekev není situována skládka kontaminovaného odpadu.
Na území městyse Nová Cerekev se nachází několik již bývalých evidovaných nebo černých skládek odpadu jejichž provoz byl ukončen a provedena rekultivace : Nová Cerekev ∗ skládka na p.č. 1203/1 ∗ spalovací prostor Kartáčoven p.č. 1153/3, 2010/1, 2029/4 Částkovice ∗ skládka v pískovně p.č. 497, 498, 499, 500, 501, 502, 503 Chmelná ∗ skládka v lomu nap.č. 159 ∗ skládka v zatáčce na p.č. 302/1 ∗ skládka pod hrází na p.č. 340/1

10

Markvarec ∗ skládka na p.č. 869 a p.č. 585 Myslov ∗ skládka za vodojemem na p.č. 74/5 Proseč-Obořiště ∗ skládka na p.č. 149/32 a p.č. 88/2 Stanovice ∗ skládka V rybníku na p.č. 31/2 V místě rekultivovaných skládek odpadu nejsou v ÚP Nová Cerekev navrženy zastavitelné plochy, na těchto plochách by neměla být realizována žádná výstavba. Skládky (evidenční čísla 183 až 195) jsou graficky vyznačeny a koordinačním výkresu odůvodnění ÚP Nová Cerekev. Zranitelné oblasti
Celé správní území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) patří do zranitelných oblastí dle příslušného nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

V návrhu ÚP Nová Cerekev jsou respektovány všechny limity využití území stanovené podle zvláštních předpisů. Graficky zobrazitelné limity využití území jsou graficky vyznačeny na výkresu : D KOORDINAČNÍ VÝKRES (v měřítku 1 : 5 000).

5. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Na území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) musí být respektována ochrana kulturního dědictví.

5. 1 Ochrana kulturních památek Doklad kulturního dědictví představují především evidované státem chráněné nemovité kulturní památky, t.j. památky zanesené v ÚSKP (Ústřední seznam kulturních památek). Na území městyse Nová Cerekev jsou evidovány také památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory. Ty jsou rovněž důležitým dokladem kulturního dědictví. Jejich ochrana musí být zajištěna. Jedná se především o památky místního významu : ∗ Nová Cerekev - nádražní budova, kaplička, špýchar čp. 267 ∗ Stanovice - Pachtův špýchar čp.10, kaplička ∗ Chmelná - kaplička ∗ Myslov - statek ( SZ nad obcí ) ∗ Proseč-Obořiště - dvě kapličky ∗ Částkovice - návesní kaple, boží muka se stromovím u cesty od Proseče ∗ Markvarec - objekt k bydlení čp. 21, objekt k bydlení čp. 27, kaplička Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození státem chráněných nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí a také kulturních památek místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Seznam památkově chráněných objektů se průběžně doplňuje a i některé další objekty na území městyse Nová Cerekev se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad kulturního dědictví. Příkladem můžou být některé další objekty lidové architektury, původní zemědělské usedlosti, kapličky a křížky na křižovatkách cest.

5. 2 Ochrana dochované urbanistické struktury sídel Mezi kulturní dědictví je třeba zahrnout i původní urbanistickou strukturu sídel, která se ve všech sídlech na území městyse Nová Cerekev (Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice) ve větší či menší míře dochovala.

11

Ochrana musí být soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. V hlavní sídle městyse Nová Cerekev se jedná zejména o zástavbu v historickém jádru okolo velkého podélného náměstí, kterému dominuje kostel Sv. Tomáše, dále o původní dochovanou venkovskou zástavbu jihozápadně od náměstí a o zástavbu drobného měřítka severovýchodně od náměstí v okolí dominující židovské synagogy a hřbitova. V místních částech (Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice), kde zástavba sídel zahrnuje většinou původní zemědělské statky orientované okolo centrálních prostorů návsí, musí být zachován především venkovský charakter, tj. veškeré nové stavby v území musí kontext původní venkovské zástavby respektovat. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu a výškovou hladinu zástavby, ochranu staveb s dochovaným architektonickým výrazem a ochranu památek lidové architektury.

5. 3 Ochrana archeologických nálezů Celé správní území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je v ÚP Nová Cerekev posuzováno jako území s archeologickými nálezy. U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče.

6. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Na území městyse Nová Cerekev musí být chráněna krajina, která bude dále rozvíjena. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení ÚSES ( územního systému ekologické stability ), například v rámci pozemkových úprav. Cílem bude zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. Na území městyse Nová Cerekev musí být ve zvýšené míře chráněny místa krajinného rázu (vymezená v ÚAP). Zvláštní ochranu si vyžadují vyhlášené lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, a dále vyhlášené přírodní památky a památné stromy. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození krajinného rázu, ekologické stability a všech přírodních hodnot v území a jejich okolí je nepřípustná.

7. OCHRANA OVZDUŠÍ Koncentrace znečisťujících látek ( SO2, NO, prach ) v ovzduší je velmi nízká, monitorování ovzduší nebylo na správním území městyse Nová Cerekev prováděno. Největšími znečišťovateli, a to zejména v místních částech městyse, jsou lokální topení domů. V sídle Nová Cerekev je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno částečně již z centrální kotelny na biopaliva. V celém území městyse nesmí být umístěny nové výrobní a jiné činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily čistotu ovzduší. Pro vytápění domů v místních částech, kde se nelze napojit na centrální zdroj tepla, je třeba postupně hledat alternativní zdroje (např. elektrifikace, tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a biomasy, apod.). Jakost tuhých a kapalných paliv dodávaných obyvatelstvu pro spalování v malých zdrojích znečisťování musí odpovídat platným předpisům.

c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 1. KONCEPCE ROZVOJE A OBNOVY MĚSTYSE, ROZVOJOVÉ PLOCHY Geografická poloha městyse Nová Cerekev v této malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty pravděpodobně vyvolají trvalý zájem o trvalé bydlení v této lokalitě a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. Ty mohou být příčinou nárůstu potenciálu, ale současně mohou být v rozporu s dlouhodobými zájmy obnovy a rozvoje městyse Nová Cerekev. Územní plán Nová Cerekev čelí této hrozbě vytvořením předpokladů pro harmonický rozvoj všech sídlotvorných složek. Rozsah a velikost rozvojových zastavitelných ploch odpovídá významu městyse Nová Cerekev v širším regionu a v místních částech městyse vždy velikosti sídla na území městyse Nová Cerekev. Těžiště všech rozvojových ploch, zejména pak ploch určených pro občanské vybavení, připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Nová Cerekev.

12

Hlavním cílem řešení ÚP Nová Cerekev je nejen harmonické zapojení nové výstavby ( rozvojových zastavitelných ploch ) do krajinného rázu, urbanistického i architektonicko stavebního kontextu sídel, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality. Poloha rozvojových lokalit poskytuje potenciál kvalitního bydlení na pomezí urbanizovaného území a přírodního prostředí. Vzhledem k jejich pohledově exponované poloze na okraji zastavěného území je nezbytně nutné věnovat v dalších stupních náležitou pozornost architektonickému ztvárnění jednotlivých konkrétních staveb. ÚP Nová Cerekev vytváří také předpoklady pro využiti rekreačního potenciálu celého území městyse Nová Cerekev. Malebná krajina s rovnoměrným zastoupením lesů a trvalých travních porostů a obdělávané půdy poskytuje předpoklady zejména pro nenáročnou rekreaci spojenou s turistikou a cykloturistikou. Vybavení městyse v oblasti rekreace a sportu je třeba podporovat a plnohodnotně ho využívat. Rekreace je možná i v rámci ploch venkovského bydlení, kde část původních stavení převzala funkci rekreace. V ÚP Nová Cerekev jsou navrženy tři druhy rozvojových ploch : • ZASTAVITELNÉ PLOCHY • PLOCHY PŘESTAVEB

s označením Z01 až Z67 s označením P01 až P22

• PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ

s označením K01 až K33 ( jednotlivé řady nemusí být obsazeny úplně )

1. 1. Zastavitelné plochy Zastavitelné plochy jsou v ÚP Nová Cerekev situovány vždy mimo zastavěné území, převážně v přímé návaznosti na zastavěné území jednotlivých sídel. Je nutné čelit snahám o paprskovitý rozvoj sídel podél komunikací, jedině tak lze uchovat typický charakter a obraz sídel zasazených do krajiny na území městyse Nová Cerekev. Nezbytně důležitým předpokladem pro dobře fungující život v městysu (ve všech sídlech) je průchodnost zastavěného území a zastavitelných ploch a snadná přístupnost všech částí. Členění a uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch je v ÚP Nová Cerekev řešeno takovým způsobem, aby zastavitelné rozvojové plochy organicky srostly se zastavěným územím a aby byly vhodně a dostatečně se zastavěným územím komunikačně propojeny. V blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde k úplnému naplnění všech rozvojových zastavitelných ploch, nelze však v dohledném časovém horizontu vyloučit zájem o bydlení v městysi tohoto typu a této velikosti a v této lokalitě. Návrh zastavitelných ploch je nutno je chápat zejména jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Navržená velikost a kapacita jsou úměrné pro revitalizaci občanské pospolitosti a vyhledávaných předností života na venkově v urbanizované krajině. Rozvojové plochy jsou v ÚP Nová Cerekev dimenzovány tak, aby byly dostačující v případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje městyse Nová Cerekev. V ÚP Nová Cerekev jsou vymezeny zastavitelné plochy pro všechny hlavní sídlotvorné složky, t.j. zejména pro bydlení, občanské vybavení, rekreaci, veřejná prostranství, výrobu a skladování, technickou a dopravní infrastrukturu a sídelní zeleň. Těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Nová Cerekev. V ÚP Nová Cerekev jsou vymezeny zastavitelné plochy :
Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev )
Částkovice ( k.ú. Částkovice )
Chmelná ( k.ú. Chmelná u Pelhřimova )
Markvarec ( k.ú. Markvarec u Nové Cerekve )
Myslov ( k.ú. Myslov )
Proseč - Obořiště ( k.ú. Proseč - Obořiště )
Stanovice ( k.ú. Stanovice u Nové Cerekve )

-

17 13 5 7 6 10 6

ploch ploch ploch ploch ploch ploch ploch

( Z01 až Z17 ) ( Z36 až Z48 ) ( Z50 až Z54 ) ( Z61 až Z67 ) ( Z55 až Z60 ) ( Z26 až Z35 ) ( Z20 až Z25 )

Některé v ÚP Nová Cerekev vymezené zastavitelné plochy zahrnují kromě hlavní funkce ( např. bydlení ) i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních v detailu. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji jednotlivých sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v širším okolí. Rozložení zastavitelných ploch do několika rozlohou menších lokalit po obvodu současně zastavěného území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktních sídel v krajině, soustředěných vždy okolo historického jádra sídla.

1. 2. Plochy přestaveb Navržené plochy přestaveb jsou situovány vždy v zastavěném území. Vyskytují se buď v prolukách současné zástavby nebo v místech, kde původní využití ploch je z hlediska celkového uspořádání funkčních složek sídla nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti.

13

V ÚP Nová Cerekev jsou vymezeny plochy přestaveb :
Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev)
Částkovice (k.ú. Částkovice)
Chmelná (k.ú. Chmelná u Pelhřimova)
Markvarec (k.ú. Markvarec u Nové Cerekve)
Myslov (k.ú. Myslov )
Proseč-Obořiště (k.ú. Proseč–Obořiště)
Stanovice (k.ú. Stanovice u Nové Cerekve)

-

13 ploch (P01 až P13) 0 ploch 0 ploch 2 plochy (P21 až P22) 0 ploch 5 ploch (P16 až P20) 2 plochy (P14 až P15)

1. 3. Plochy změn v krajině Navržené plochy změn v krajině jsou situovány vždy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Jsou navrženy převážně za účelem založení prvků územního systému ekologické stability, ke zvýšení podílu zeleně a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Plochy změn v krajině zahrnují také rozvojové plochy dopravní, které jsou situovány mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Mezi tyto plochy změn patří zejména plochy (K12 a K15) vymezené pro umístění přeložky silnice I/19 (v k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) a plochy (K20, K21 a K22) vymezené pro bezpečnostní pásmo podél dráhy stávajícího letiště (v k.ú. Částkovice a k.ú. Proseč-Obořiště). V ÚP Nová Cerekev jsou vymezeny plochy změn v krajině :
Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev)
Částkovice (k.ú. Částkovice)
Chmelná (k.ú. Chmelná u Pelhřimova)
Markvarec (k.ú. Markvarec u Nové Cerekve)
Myslov (k.ú. Myslov)
Proseč-Obořiště (k.ú. Proseč-Obořiště)
Stanovice k.ú. Stanovice u Nové Cerekve)

-

13 ploch (K01 až K13) 10 ploch (K21 až K30) 1 plocha (K31 0 ploch 2 plochy (K32 až K33) 1 plocha (K20) 4 plochy (K15 až K18)

2. KONCEPCE SÍDELNÍ ZELENĚ V ÚP Nová Cerekev jsou v zastavěném území a na zastavitelných plochách vymezeny tři druhy ploch sídelní zeleně : PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV jsou navrženy přiměřeně vždy s ohledem na velikost jednotlivých sídel a na hustotu jejich zástavby. Soustřeďují především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Největší a stěžejní plocha zeleně na veřejných prostranstvích Z17 o rozloze 3,47 ha je v územním plánu vymezena ve střední části sídla Nová Cerekev v přímé návaznosti na zastavitelné plochy určené pro bydlení situované severně od této plochy a zastavitelné plochy určené pro občanské vybavení situované jižně od této plochy. Na této ploše se předpokládá založení parku doplněného kaskádou vodních nádrží na místní vodoteči. Zastavěné území sídel bude i v budoucnu tvořeno převážně plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně podél komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých sadů a zahrad ZS - ploch zeleně soukromé a vyhrazené. Zastavěné území bude sídlech propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou navržených zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Na okrajích sídel je v některých partiích vymezena samostatně zeleň ochranná a izolační ZO, a to zejména za účelem pohledového krytí zástavby.

14

3. ZASTAVITELNÉ PLOCHY, KDE ZMĚNY PROVĚŘÍ ÚZEMNÍ STUDIE V ÚP Nová Cerekev se vymezují zastavitelné plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejích využití územní studií. Zastavitelné plochy, kde změny využití prověří územní studie je vyznačeno na výkresu : A

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ (v měřítku 1 : 5 000). (zastavitelné plochy s podmínkou prověření územní studií jsou vyznačeny šrafou)

Jedná se o zastavitelné plochy Z02, Z03, Z04, Z05, Z07, Z08, Z13 v sídle Nová Cerekev a zastavitelnou plochu Z61 v sídle Markvarec. Územní studie musí řešit některé plochy které spolu komunikačně souvisí současně. Současně musí být řešeny zastavitelné plochy Z07 a Z08 a plochy Z03, Z05 a Z13. Ostatní zastavitelné plochy nejsou tak velkého rozsahu, že by prověření změn jejích využití vyžadovalo. Zastavitelné plochy přímo navazují na zastavitelné území a jejich předpokládaná parcelace je navrženým uspořádáním ploch do jisté míry jasně předurčena. Navržené zastavitelné plochy, ve které je uloženo prověření změn jejích využití územní studií (Z02, Z03, Z04, Z05, Z07, Z08, Z13, Z61) jsou svou rozlohou převážně větší, a někdy pohledově exponované lokality. Zástavba na těchto plochách se může uplatňovat v panorámatu sídel. Proto musí být urbanistické kompozici a prostorovému uspořádání celého území a poté i jednotlivých staveb věnována odpovídající pozornost. Novou výstavbu je nutné v územních studiích řešit komplexně. Hlavním cílem stanovených regulačních zásad v územních studiích musí být nejen harmonické zapojení nové výstavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu sídla, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality

4. ETAPIZACE ZÁSTAVBY V ÚP Nová Cerekev jsou rozvojové zastavitelné plochy stanovené pro bydlení (BI - čisté v rodinných domech a BV - venkovské) a zastavitelné plochy stanovené pro občanské vybavení (OK - komerční zařízení) rozděleny do dvou etap. Etapizace zástavby je vyznačena na výkresu : A

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ (v měřítku 1 : 5 000). (II. etapa obytné zástavby je vyznačena římskou číslicí II)

Etapizace zastavitelných ploch znamená, že plochy zařazené do II. etapy zástavby mohou být realizovány až po vyčerpání (odnětí ZPF) 70 % rozlohy sousedních ploch navazujících na zastavěné území a zařazených do I. etapy rozvoje. Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. b) Plocha Z04 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z04 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. c) Plocha Z05 - BV - Plochy bydlení - bydlení venkovské Zastavitelná plocha Z05 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. d) Plocha Z49 - OK - Plochy občanského vybavení - komerční zařízení Zastavitelná plocha Z49 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z43 zařazené do I. etapy rozvoje. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí zemědělského půdního fondu ( ZPF ) bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku, který předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva městyse a rozvoj obslužné sféry komerčních zařízení v návaznosti na letiště.

15

5. FUNKČNÍ SLOŽKY SÍDEL 5. 1. BYDLENÍ Plochy bydlení jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny v zastavěném území a zastavitelných plochách jako :

BV PLOCHY BYDLENÍ - bydlení venkovské Plochy bydlení venkovské (venkovského typu) jsou využity zejména pro :
Bydlení trvalé
Bydlení rekreační (tzv. druhé bydlení)
Dočasné ubytování Bydlení trvalé Městys Nová Cerekev včetně místních částí má v současné době celkem cca 1142 trvale bydlících obyvatel (údaj převzatý databáze městyse k 1. 01. 2009). Počet trvale bydlících obyvatel na území městyse a místních částí nepatrně kolísá. V posledních letech v důsledku přirozeného migračního pohybu lidí z měst počet obyvatel mírně narůstá, což je v případě městyse a místních částí dáno jednak dobrou dopravní dostupností do města Pelhřimov, dobrou technickou infrastrukturou a občanským vybavením a v neposlední řadě životním prostředím. Stavební činnost je na dobré úrovni hlavně v oblasti rodinných domů. Na stávajících stabilizovaných plochách obytného charakteru je možnost zkapacitnění limitována charakterem zástavby a velikostí parcel. V těchto lokalitách předpokládáme v budoucnu nárůst obytné plochy v omezeném rozsahu. Projeví se především jako zvýšení obytného standardu. Rezervy stávajících ploch v oblasti bydlení lze předpokládat ve využití zástavby spojené s podnikatelskými aktivitami nebo v dostavbách ve vhodných prolukách. „BV - PLOCHY BYDLENÍ - bydlení venkovské“, zahrnující kromě bydlení v rodinných domech a chalupách také bydlení v původních zemědělských statcích nebo živnostenské bydlení zemědělského, malovýrobního nebo řemeslného typu. Hlavní těžiště nové obytné kapacity jsou jednak plochy stabilizované a dále je navrženo na rozvojových plochách hlavně v místních částech, ve vlastním městysu ve třech lokalitách Bydlení rekreační (tzv. druhé bydlení) Území městyse a místních částí se stalo díky dobré dostupnosti, přírodní atraktivitě a díky podílu dochované venkovské zástavby cílem rekreace. Malebná krajina poskytuje předpoklady pro nenáročnou rekreaci spojenou v létě s turistikou a cykloturistikou, sběrem hub, apod. a v zimě skýtá vhodné podmínky především pro běžecké lyžování. Některá původně trvale obydlená stavení převzala funkci rekreačních chalup. Jejich majitelé si většinou váží hodnoty objektů dochované venkovské zástavby, opravují je a zvelebují tak, aby mohli plně využívat přednosti bydlení na venkově. Výhledově mohou tyto domy opět sloužit k trvalému bydlení a předpokládá se, že tento trend bude narůstat. K uvedenému druhému bydlení přispívají rovněž plochy rekreace RI – rekreace individuální. Dočasné ubytování Řešené území má výhodné podmínky pro cestovní ruch a širší rekreační zázemí městyse a místních částí, zejména s ohledem na dostupnost obce z města Pelhřimova. Ubytovací a stravovací kapacity se předpokládají také zejména v rámci venkovského bydlení. Rozvoj cestovního ruchu by měl být ze strany obce podporován.

BI PLOCHY BYDLENÍ - bydlení čisté v rodinných domech Plochy bydlení hromadné vícepodlažní jsou využity zejména pro :
Bydlení trvalé Bydlení trvalé „BI - PLOCHY BYDLENÍ - bydlení čisté v rodinných domech“, je určeno výhradně pro bydlení v rodinných domech, přípustné jsou činnosti s bydlením související, chovatelské a pěstitelské zázemí pro samozásobení. Využití ploch je přípustné také pro nerušící obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu, například ve vazbě na bydlení Hlavní těžiště nové obytné kapacity je navrženo na rozvojových plochách v městysu Nová Cerekev a v místní části Proseč-Obořiště.

16

BH PLOCHY BYDLENÍ - bydlení hromadné vícepodlažní Plochy bydlení hromadné vícepodlažní jsou využity zejména pro :
Bydlení trvalé Bydlení trvalé Na stávajících stabilizovaných plochách BH PLOCHY BYDLENÍ - bydlení hromadné vícepodlažní v zastavěné části městysu a místní části Proseč-Obořiště se nachází vícepodlažní obytné objekty vybudované v minulém století pro potřeby obyvatel pracujících převážně v zemědělství (dnes zřejmě není podmínkou). Nové plochy změn BH nejsou navrhovány.

SM PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – smíšené městské obytné Plochy smíšené obytné jsou využity zejména pro :
Smíšené využití s funkcí bydlení a občanského vybavení Na stávajících stabilizovaných plochách SM PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – smíšené městské obytné (návrhová pouze jedna plocha – dostavba proluky) v zastavěné části městysu jsou určené zejména pro umístění staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení ( například v parteru jednotlivých domů ).Využití ploch je přípustné pro umístění staveb a zařízení pro kulturu a spolkovou činnost, vzdělávání a výchovu, zdravotní služby, sociální služby, apod., pro komerční vybavení, pro podnikatelské aktivity ze sféry obchodu, nevýrobních služeb, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro drobnou řemeslnou výrobu.

5. 2. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Veřejná infrastruktura Základní vybavení městyse a místních částí je dostatečné a celkově odpovídá velikosti a významu městyse a místních částí. Některé budovy sloužící pro vybavení jsou využívány jen částečně. Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny v zastavěném území a zastavitelných plochách jako :

OV PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - veřejná infrastruktura Mezi občanské vybavení veřejné infrastruktury patří zejména :
Veřejná správa
Vzdělávání a výchova
Kultura
Zdravotní a sociální služby
Péče o rodinu
Ochrana obyvatelstva Občanské vybavení veřejné infrastruktury je v návrhu ÚP Nová Cerekev vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území v centrální části městyse a místních částí a na plochách změn v návaznosti na stávající plochy (navrženy v městysu a místní části Markvarec). Sport a tělovýchova Plochy občanského vybavení pro sport a tělovýchovu jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny v zastavěném území a zastavitelných plochách jako :

OS PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - sport a tělovýchova Mezi občanské vybavení pro sport a tělovýchovu patří zejména :
Sportovní zařízení , včetně zázemí V současné době je možnost sportovního a rekreačního vyžití obyvatel v městysu a místních částech relativně dobrá. Kromě toho jsou v obci ještě další možnosti sportovního vyžití v rámci jiných funkčních ploch a zejména v okolní volné přírodě. Krytá větší sportovní zařízení v obci nejsou, zde jsou obyvatelé obce vázáni sportovní zařízení v Pelhřimově. Hlavní těžiště nového sportovního vybavení je navrženo na rozvojových plochách „OS - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - sport a tělovýchova“ v centru městyse Nová Cerekev – plochy zastavitelné Z09, místní části ProsečObořiště – plochy zastavitelné Z30, .

17

Vznik malých sportovních zařízení (sportovních hřišť a dětských hřišť) je přípustný také v rámci ploch občanského vybavení veřejné infrastruktury a smíšeného venkovského bydlení, například ve vazbě na bydlení. Komerční zařízení Plochy občanského vybavení pro komerční zařízení jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny v zastavěném území a zastavitelných plochách jako :

OK PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – komerční zařízení Mezi občanské vybavení pro komerční zařízení patří zejména :
Komerční občanská vybavenost – (velkoplošný maloprodej, výstavní areály, administrativní stavby, apod.), pro podnikatelské aktivity ze sféry služeb, obchodu, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro řemeslnou a drobnou nerušící výrobu

Občanské vybavení – komerční zařízení je v návrhu ÚP Nová Cerekev vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území v centru místních částí Proseč-Obořiště. Hlavní těžiště nového komerční zařízení je navrženo na rozvojových plochách (změn) „OK - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - komerční zařízení“ uvnitř městyse Nová Cerekev – plochy zastavitelné Z10 a plochy přestaveb P11, místní části Částkovice – plochy zastavitelné Z42, Z43 a Z49. Hřbitovy Plochy občanského vybavení hřbitovy jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny v zastavěném území jako :

OH PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – hřbitovy Mezi občanské vybavení hřbitovy patří zejména :
Veřejná a vyhrazená pohřebiště

Občanské vybavení – hřbitovy je v návrhu ÚP Nová Cerekev vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území městysu Nová Cerekev. Občanské vybavení v ÚP je podrobně popsáno v kapitole d) „Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování“. 5. 3. VÝROBA A SKLADOVÁNÍ Plochy pro výrobu a skladování jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny v zastavěném území a na zastavitelných plochách jako :

VZ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ zemědělská výroba

VD VÝROBA A SKLADOVÁNÍ drobná nerušící výroba

VL VÝROBA A SKLADOVÁNÍ lehká průmyslová výroba Návrh ÚP Nová Cerekev vymezuje rozvojové plochy (změn) pro podnikání takto: Nová Cerekev: plocha VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělské areály a o plochy změn – doplnění stávajících areálů), plocha VD – drobná řemeslná výroba (plochy stabilizované, plochy změn a plochy přestaveb), plochy VL – lehká výroba a skladování (plochy stabilizované, plochy změn) Stanovice: plocha VD – drobná řemeslná výroba (plochy stabilizované, plochy změn) Částkovice: VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělský areál a o plochy změn – doplnění stávajícího areálu), plocha VD – drobná řemeslná výroba (plochy stabilizované) Proseč-Obořiště: VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělský areál), plocha VD – drobná řemeslná výroba (plochy stabilizované a o plochy změn) Chmelná: VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělský areál a o plochy změn – doplnění stávajícího areálu), plocha VD – drobná řemeslná výroba (plocha změn) Markvarec: VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělský areál)

18

5. 4. REKREACE Plochy rekreace jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny ve stabilizovaných plochách jako :

RI

PLOCHY REKREACE – plochy staveb pro rodinnou rekreaci

Mezi rekreaci patří zejména :
Individuální rekreace v chatách Plochy rekreace jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území místní části Stanovice, Částkovice, Markvarec.

5. 5. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Plochy technické infrastruktury jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny ve stabilizovaných plochách a plochách změny jako :

TI

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – inženýrské sítě

Mezi technickou infrastrukturu patří zejména :
Inženýrských sítí, staveb a zařízení technické infrastruktury a souvisejících specifických zařízení

Plochy technické infrastruktury jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev vymezeny na stávajících plochách v zastavěném území městyse Nová Cerekev a rozvojových plochách (změn) ve všech místních částech. 5. 6. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Plochy veřejných prostranství jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny ve stabilizovaných plochách a plochách změny jako :

PV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – komunikace, veřejné prostory Mezi veřejné prostranství patří zejména :
Veřejná prostranství, což jsou prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru

Plochy technické infrastruktury jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev vymezeny na stávajících plochách v zastavěném území městyse a místních částí a rozvojových plochách (změn) ve všech řešených sídlech. 5. 7. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Plochy dopravní infrastruktury jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny ve stabilizovaných plochách a plochách změny jako :

DS DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA silniční

DZ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Drážní (železniční)

DL DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA letecká Mezi veřejné prostranství patří zejména :
Pozemní komunikace a umístění dopravních staveb, drážní doprava, leteckou dopravu sportovní létání a zázemí letecké dopravy

19

d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování 1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 1.1 Pozemní komunikace a) Silnice Územím městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) prochází jedna silnice I. třídy č. 19 (I/19), protínající severní část k.ú. Stanovice u Nové Cerekve, osm silnic III. třídy, č. 01926 (III/01926 , č. 01929 (III/01928), č. 01929 (III/01929), č. 01930 (III/01930), č. 01932 (III/01932), č. 0348 (III/0348), č. 03411 (III/03411), č. 03414 (III/03414) a síť místních komunikací v krajině propojující městys Nová Cerekev a jeho místní části se sousedními sídly. b) Silnice I. třídy Městys Nová Cerekev poměrně dobrou dopravní dostupnost, neboť správním územím městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev) prochází silnice I. třídy č. 19 (I/19) důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Tábor a Pelhřimov. V ÚP Nová Cerekev je podle požadavku ZÚR kraje Vysočina zapracována (na k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) trasa přeložky silnice I/19. Trasa přeložky silnice I/19 je oproti ZÚR kraje vysočina upřesněna na podkladu katastrální mapy s ohledem na měřítko ÚP, v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov a podle podkladu vyhledávací studie „Silnice I/19 Pelhřimov - hranice kraje Vysočina“.

c) Silnice III. třídy Na území městyse Nová Cerekev se nachází osm silnic III. třídy (III/01926, III/01928, III/01929, III/01930, III/01932, III/0348, III/03411, III/03414). Silnice III. třídy mají pouze místní význam, propojují jednotlivá sídla na území městyse Nová Cerekev mezi sebou a do sousedních sídel. V krajině se často klikatí nahoru a dolů v historické stopě původních cest. V průchodu sídly mají někde i nenormové parametry a extravilánovou úpravu (vozovka s příkopy a bez chodníků). V grafické části ÚP Nová Cerekev jsou vyznačena čísla silnic. V místech, kde prochází silnice III. třídy zastavěným územím městyse plní funkci sběrných komunikací. Návrh řešení ÚP Nová Cerekev nemá zásadní vliv na silniční síť, ponechává silnice ve stávajících trasách. Na celém území městyse Nová Cerekev jsou přípustné postupné úpravy silnic spojené především s odstraňováním dopravních závad a postupná rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání stávající zástavby. d) Místní komunikace Zástavba v zastavěném území jednotlivých sídel na území městyse Nová Cerekev je obsluhována ze sítě obslužných místních komunikací. Ve volné krajině pak místní komunikace propojují městys Nová Cerekev a jeho místní části se sousedními sídly. V řešeném území navrhujeme postupnou rekonstrukci stávajících místních komunikací do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby v sídle a konfigurace terénu v krajině. Nové místní komunikace v zastavitelných plochách musí být navrhovány průjezdné, slepé pouze výjimečně (pouze pokud jsou nezbytně nutné). Při budování nových místních komunikací je nezbytně nutné dodržet všechny související ČSN. Minimální šířka jízdního pruhu na nově budovaných komunikacích bude 3 m (výjimečně 2, 75 m). Na případných vzniklých slepých komunikacích ( v ÚP se nevyskytují ) je nutno zajistit možnost otočení nákladních vozidel (svoz odpadu, hasiči, zimní údržba komunikace, apod.). Místní komunikace ve stávající i nově navržené zástavbě jsou koncipovány jako obslužné komunikace funkčních tříd C2, C3 základní kategorie MO 8 s oboustranným chodníkem, v případě jednosměrných komunikací (budou navrženy pouze vynímečně) kategorie MO 7 i MO 5. Současně tento návrh dává možnost případného vytvoření zklidněných komunikací funkční třídy D1 v obytných zónách nové zástavby. Některé stávající místní obslužné komunikace jsou neveřejné, nejsou ve správě městyse a vedou přes soukromé pozemky. Návrh obsahuje postupnou úpravu komunikací tak, aby ke každému objektu byl zajištěn přístup z místní veřejné komunikace. V návrhu jsou vytvořeny předpoklady, aby mohly být splněny podmínky příslušného zákona o pozemních komunikacích v jeho platném znění.

20

e) Doprava v klidu Na území městyse Nová Cerekev převládá parkování v jízdním pruhu místních komunikací, na náměstí v Nové Cerekvi a na pozemcích jednotlivých objektů. Výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací se nevyskytují. U stávající i nově navržené obytné zástavby bude parkování uskutečněno v jednotlivých garážích, pro návštěvy bude umožněno parkování na vozovce. Parkování a odstavování vozidel zemědělské techniky se musí realizovat v rámci vlastních areálů. f) Hromadná autobusová doprava Přes území městyse Nová Cerekev vedou pravidelné autobusové linky. Hromadná doprava bude nadále podporována a vytvářeny předpoklady pro její rozvoj, který ÚP Nová Cerekev umožňuje, ač speciální rozvojové dopravní plochy nevymezuje. g) Pěší a cyklistický provoz Ve stávající a nové zástavbě bude pěší provoz realizován na stávajících a nově navržených chodnících. Přes k.ú. Nová Cerekev, Proseč-Obořiště a Částkovice prochází značená turistická trasa. Mikroregionem Brána Vysočiny prochází stezka „Greenway'' - řemesel a vyznání“, která vede z Telče přes Jindřichův Hradec, Kamenici nad Lipou, Novou Cerekev, Moraveč a dále na Pelhřimov. Po značené trase „Greenway – řemesel a vyznání“ I: Moraveč– (evangelický kostel, Husova kazatelna a rybník v lesích) – Nová Cerekev (židovská synagoga, katolický kostel) –Stanovice (náves ve tvaru okrouhlice, kulturní památka Pachtův špýchar). Po značené trase „Greenway – řemesel a vyznání“ II: Nová Cerekev – Proseč-Obořiště (zámek – dnes domov důchodců, v zámeckém parku zámecký dub K. H. Borovského) – rybník Hejlov (rybník s vodopády). K rozšíření možnosti pěšího a cyklistického provozu v rámci řešeného území, ke zlepšení komunikačního propojení s okolními obcemi a zejména propojení již provozovaných sítí cyklostezek kraje Vysočina a Středočeského kraje navrhujeme pěší a cyklistické stezky s hlinitopísčitým krytem. K jejich vytvoření může být využito původních polních cest, stávajících a v územním plánu navržených místních komunikací v krajině. Pěší a cyklistické stezky mohou být ale realizovány na celém území obce, zejména v rámci ploch v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Rozšíření sítě turistických tras a cyklostezek je žádoucí v souvislosti s podporou turistického ruchu. 1.2 Železniční doprava Územím městyse Nová Cerekev (přes k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Částkovice) je vedena jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 224 Tábor– Horní Cerekev se zastávkou Nová Cerekev. Jedná se o železniční trať regionálního významu. ÚP Nová Cerekev železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor respektuje ve stávající trase a parametrech. V současné době nejsou územní nároky na rozvoj železnice. 1.3 Letecká doprava Na území městyse Nová Cerekev (k.ú. Částkovice, k.ú. Proseč-Obořiště) je situováno stávající letiště místního významu. Předpokládá se především jeho sportovní využití. Letiště nevyhovuje plně současným předpisům, a proto je v jeho okolí vymezena rozvojová plocha pro umístění naváděcího systému apod. Plocha v tomto pásmu ( nezpevněná zatravněná plocha ) nebude dále sloužit zemědělskému využití, a proto je zahrnuta do ploch změn v krajině mimo zastavěné a zastavitelné území. Nejedná se tedy o rozšíření letitě jako takového, stávající vzletová dráha letiště by neměla být podstatně měněna, ochranná pásma pro provoz letiště zůstávají v platnosti.

2 . TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Přes řešené správní území městyse Nová Cerekev jsou vedeny inženýrské sítě. Veškerá ochranná a bezpečnostní pásma stávajících sítí ( vodovody, kanalizace, elektrická vedení, plynovody, sdělovací kabely, radioreléové spoje, apod. ) musí být respektovány a chráněny, jejich funkce nesmí být bez souhlasu správce nebo majitele narušena. V případě potřeby je přípustné se souhlasem správce nebo majitele inženýrské sítě vedoucí přes řešená území přeložit nebo zrušit.

21

2.1 Vodní hospodářství a) Kanalizace Kanalizace splašková a ČOV ( čistírna odpadních vod ) Nová Cerekev V sídle Nová Cerekev je vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko biologickou ČOV situovanou jihovýchodně od sídla. Na vymezených zastavitelných plochách musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod podle platných předpisů, v souladu s již založenou koncepcí likvidace odpadních vod městyse Nová Cerekev a s platným PRVK (plánu rozvoje vodovodů a kanalizací) Kraje Vysočina. Kapacita stávající ČOV je vyhovující i pro navrhovaný rozvoj městyse Nová Cerekev. Kanalizační síť se bude v sídle Nová Cerekev postupně doplňovat, rozšiřovat a obnovovat. V případě rozšíření nebo rekonstrukce ČOV musí technologie odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardů pro lososové vody Veškerá nová výstavba (zejména stavby určené pro bydlení a občanskou vybavenost) na zastavitelných plochách a případné modernizace a adaptace stávajících objektů musí být napojeny na systém veřejné kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod. Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, Stanovice V místních částech městyse Nová Cerekev, v sídlech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč Obořiště a Stanovice není vybudována splašková kanalizace a ČOV, odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo jsou objekty vybaveny septiky s odtokem do jednotné kanalizační sítě. Na nových zastavitelných plochách musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod podle platných předpisů a v souladu s platným PRVK Kraje Vysočina. V místních částech městyse Nová Cerekev, v sídlech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště a Stanovice se podle PRVK předpokládá výstavba oddílných kanalizací (splaškové a dešťové) zakončených vždy ČOV v sídle. Za tím účelem jsou v územním plánu Nová Cerekev ve všech těchto sídlech vymezeny zastavitelné plochy pro nové centrální ČOV. V případě, že bude výstavba centrálních ČOV realizována, musí být všechny nové stavby na zastavitelných plochách napojeny a stávající stavby v zastavěném území po vyřazení jímek z provozu přepojeny na stokovou síť veřejné kanalizace a obecní ČOV. Konkrétní typ čistírny bude vybrán vždy v době realizace ČOV a stokové sítě. Typ čistírny ČOV a celkové řešení likvidace splaškových odpadních vod je nutno přizpůsobit vodnatosti daného recipientu a zejména tomu, že navrhované ČOV lze vzhledem ke konfiguraci terénu umístit pouze pod sídly. V případě výstavby ČOV musí technologie vždy odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardům pro lososové vody. Celé území městyse Nová Cerekev Na samotách ve volné krajině a v rekreačních chatových oblastech, kde nejsou vymezeny zastavitelné plochy a kde se tak nepředpokládá stavební rozvoj budou akumulovány odpadní splaškové vody i nadále v bezodtokových jímkách na vyvážení, nebo bude likvidace odpadních vod řešena výstavbou domovních čistíren odpadních vod. U všech účelových staveb zemědělské výroby a u všech staveb stávající a navržené průmyslové výroby bude likvidace odpadů řešena podle platných předpisů a vždy podle daného konkrétního případu. U stávajících malochovů zemědělské výroby bude likvidace tekutých odpadů řešena svodem do bezodtokových jímek na vyvážení. Kanalizace dešťová V zastavěném území sídel Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice a na navržených zastavitelných plochách ve všech sídlech musí být zajištěna bezškodná likvidace nárůstu dešťových vod v místě a v návazných vodních tocích. Přebytečné vody musí být odváděny redukovaně nejlépe přes akumulaci se vsakem, bez ovlivnění sousedních pozemků. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 25% celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích a zbytek odváděn dešťovou kanalizací. b) Vodovod Zásobování obyvatel pitnou vodou na území městyse Nová Cerekev je v jednotlivých sídlech Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, je zajištěno z veřejných vodovodů. Současný stav zásobování pitnou vodou kapacitně vyhovuje pro současný stav a bude mít i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na nových rozvojových zastavitelných plochách. Nové vodovodní řady budou propojeny se stávající vodovodní sítí tak, aby bylo možné zásobovat a požárně zajistit (požární hydranty) stávající a nově navrhovanou zástavbu, a aby byla vodovodní síť vždy co nejvíce zaokruhovaná.

22

Nová Cerekev Prameniště vodovodu Nová Cerekev je situováno v k.ú. Markvarec u Nové Cerekve v jižní části správního území Nová Cerekev. Vodovodní síť Nová Cerekev je propojena se skupinovým vodovodem Částkovice - Proseč Obořiště - Chmelná - Myslov. Celá tato vodovodní síť je propojena se systémem vodovodu Kamenice nad Lipou, který slouží jako záloha v případě nedostatku vody. Částkovice, Proseč - Obořiště, Chmelná, Myslov, Markvarec Místní části Částkovice, Proseč - Obořiště, Chmelná a Myslov jsou zásobeny pitnou vodou ze skupinového vodovodu Částkovice - Proseč - Obořiště - Chmelná - Myslov. Prameniště tohoto skupinového vodovodu je situováno jižně na území sousední oce Střítež. Místní část Markvarec je zásobena ze samostatného vodovodu markvarec, jehož prameniště je situováno východně ve východní části k.ú. Markvarec u Nové Cerekve. Stanovice V sídle Stanovice je obyvatelstvo zásobeno individuálně z domovních studní. Zde se předpokládá výstavba veřejného vodovodu, který bude napojen buď na vodovodní síť Nová Cerekev, může však být zásoben i z vyhovujících vlastních zdrojů v okolí sídla. Za tím účelem je v ÚP Nová Cerekev vymezena zastavitelná plocha pro nový vodojem. Celé území městyse Nová Cerekev Na samotách v krajině, kde není vybudován veřejný vodovod, obyvatelstvo je zásobeno pitnou vodou z domovních studní. Zde se nepředpokládá výrazný stavební rozvoj a tento stav zásobení pitnou vodou bude zachován. Případný nový odběr podzemních vod ze studní musí být prokázán hydrogeologickým (HG) posudkem.

2.2 Zásobování elektrickou energií Zásobování zástavby elektrickou energií na území městyse Nová Cerekev je v současné době zajišťováno z vrchního vedení 22 kV prostřednictvím sítě trafostanic.
Nová Cerekev - 7 trafostanic
Částkovice - 2 trafostanice
Chmelná - 1 trafostanice
Myslov - 1 trafostanice
Proseč-Obořiště - 3 trafostanice
Markvarec - 2 trafostanice
Stanovice - 3 trafostanice Elektrické vedení a trafostanice jsou kapacitně vyhovující pro současné požadavky na odběr. Pro pokrytí nárůstu elektrické energie v zastavěném území a na zastavitelných plochách lze využít jednak výkonovou rezervu stávajících trafostanic a jednak výkon z nově vybudovaných trafostanic. Pro novou zástavbu se v ÚP Nová Cerekev předpokládá výstavba nových trafostanic vždy v návaznosti na větší zastavitelné plochy. Připojení obou TS bude prostřednictvím odboček z kmenového vedení vzdušným vedením 22 kV nebo vedením kabelovým. Dimenzování trafostanic a konkrétní umístění vyjde postupně z podnikatelských záměrů. V případě potřeby je přípustné přeložit stávající elektrická vedení včetně trafostanic. vvn 110 kV - Širší vztahy Přes území městyse Nová Cerekev vede trasa vedení vvn 110 kV (k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). Přes území městyse Nová Cerekev jsou v ZÚR Kraje Vysočina vedeny koridory nadmístního krajského významu. Patří mezi koridory elektrického vvn 110 kV a zvn 400 kV. Koridor pro zvn 400 kV je konkrétně upraven podle aktuálních podkladů a koridor pro vvn 110 kV je vymezen podél stávajícího elektrického vvn 110 kV, paralelně s ním. Návrhem řešení ÚP Nová Cerekev nejsou vytvořeny žádné podmínky a překážky, které by mohly záměry ZÚR pro umístění energetických koridorů znemožnit nebo nějak omezit. Veřejné osvětlení – bude provedeno na nových plochách jako v městysu a jeho místních částech.

2.3 Zásobování plynem Zásobování plynem v řešeném správním území neexistuje, v nejbližší době nepočítá s realizací plynovodní sítě pro zásobování menších obcí včetně lokality Nová Cerekev.

23

ÚP Nová Cerekev plynofikaci sídel umožňuje, tj. v ÚP Nová Cerekev nejsou navrženy podmínky nebo překážky, které by případnou plynofikaci městyse Nová Cerekev (sídel Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice) v budoucnu nějakým způsobem ztěžovaly nebo znemožňovaly. Záměry uvedeného charakteru jsou vyhodnocovány zejména z hlediska ekonomických aspektů vzhledem k investiční náročnosti při budování VTL přípojek a regulačních stanic. Ekonomická návratnost je posuzována ve vztahu k množství a charakteru nově připojovaných konkrétních odběratelů se zájmem o odběr plynu.

2.4 Zásobování teplem V městyse Nová Cerekev je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno částečně z centrální kotelny na biopaliva o tepelném výkonu 2 MW (dodané množství tepla 7,5 GJ / rok) a částečně na zbytku území na tuhá paliva. V místních částech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště a Stanovice je zásobování objektů teplem je v současné době zajištěno zdroji na tuhá paliva. Přepokládá se rozšíření teplovodní sítě na celé zastavěné území městyse Nová Cerekev, místní části Proseč-Obořiště a na zastavitelné plochy v obou sídlech. V místních částech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov a Stanovice není z ekonomických důvodů možnost zavést teplovodní síť a nebo zemní plyn. V nejbližší době bude zásobování teplem zajišťováno i nadále z kotelen na tuhá paliva, elektrickou energií nebo z alternativních ekologicky vhodných zdrojů, které je třeba v budoucnu více upřednostňovat (tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a na biomasy, apod.). Jakost tuhých a kapalných paliv dodávaných pro spalování v malých zdrojích znečisťování a obyvatelstvu musí odpovídat platným předpisům. 2.5 Spoje V území je nutno postupovat v souladu se zákonem o telekomunikacích, trasy telekomunikačních zařízení respektovat, eventuelně navrhnou jejich ochranu a v krajním případě včas zajistit jejich přeložení (na náklady investora nové výstavby). Dálkové optické kabely budou ukládány převážně do společných tras s místními telefonními sítěmi, pokud budou vedeny uvnitř sídla. V současné době s nástupem nových informačních technologií k výraznému technickému pokroku. Dále se rozvíjí síť mobilních operátorů. Na řešeném území nebo v jeho blízkosti jsou umístěny BTS stožáry operátorů mobilních sítí, které jsou propojeny navzájem paprsky. Ochranná pásma těchto paprsků musí být respektována. Veškerá nová telekomunikační vedení budou navržena v zastavěném území a na zastavitelných plochách obce jako podzemní kabelová vedení. Na správním území městyse Nová Cerekev jsou umístěna elektronická komunikační zařízení se stanovenými ochrannými pásmy :
Nová Cerekev - zařízení Telefonica O2
Stanovice - zařízení Radiokomunikace - zařízení T-Mobil Přes k. ú. Nová Cerekev, Částkovice a Proseč-Obořiště prochází radioreléový paprsek spol. Radiokomunikace Přes k. ú. Nová Cerekev a Proseč-Obořiště prochází kabelové vedení spol. Telefonica O2. K. ú. Nová Cerekev, Částkovice, Proseč-Obořiště a Stanovice leží v ochranném pásmu komunikačního vedení. Všechna tato zařízená ÚP Nová Cerekev respektuje.

3. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY (ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ) Z území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je komunální odpad je odvážen v rámci regionu na řízenou skládku mimo řešené území. Ve správním území Nová Cerekev se nenachází žádná provozuschopná skládka kontaminovaného odpadu. V sídle Nová Cerekev je na jeho jižním okraji provozována skládka inertního odpadu. Likvidace odpadů bude řešena na území městyse Nová Cerekev komplexně v rámci celého regionu. Odvoz komunálního odpadu bude i nadále zajišťován na řízené zajištěné skládky. Je nutno zamezit vzniku černých skládek, vlastní skládka komunálního odpadu nebude na území městyse Nová Cerekev zřizována. Zvláštní důraz bude kladen na sběr separovaného odpadu v co nejširším sortimentu, separace odpadů bude prováděna přímo u zdroje. Odpady organického charakteru budou u rodinných domů likvidovány individuálně na kompostech. Biologický odpad (spadané listí, posekaná tráva) nebude likvidován spolu s TKO, ale bude odvážen na kompostárny. Nové místní komunikace musí splňovat požadavky na příjezd vozidel pro odvoz odpadů. Likvidace nebezpečných odpadů bude prováděna svozem firmou, která má k tomu oprávnění. Nebezpečné odpady vzniklé při provozu trafostanic nebo při jejich rekonstrukci, budou předány organizacím majícím pověření k nakládání s příslušnými odpady.

24

Na území městyse Nová Cerekev se nachází několik již bývalých evidovaných nebo černých skládek odpadu jejichž provoz byl ukončen a následně byla provedena rekultivace. V místě rekultivovaných skládek odpadu nejsou v Územní plánu Nová Cerekev navrženy zastavitelné plochy, na těchto plochách by neměla být realizována žádná výstavba.

4 . VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejným prostranstvím jsou všechny návsi, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

4.1 Veřejná prostranství Plochy veřejného prostranství jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev (textová a grafická část) vymezeny v zastavěném území a zastavitelných plochách jako :

PV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ komunikace, veřejné prostory Pro plochy PV - „Plochy veřejných prostranství“ jsou v územním plánu vymezeny rozvojové plochy v zastavitelných plochách, ale i v nezastavěném území. Ve veřejných prostranstvích pak budou umístěny místní komunikace navržené podle norem pro místní komunikace a další veřejná prostranství (např. chodníky, cyklistické stezky, parkoviště, autobusové zastávky, prostory separovaný odpad, apod.).

4.2 Veřejná sídelní zeleň Plochy veřejné sídelní zeleně (stávající i navržené) jsou ÚP Nová Cerekev vymezeny na plochách označených :

ZV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ zeleň na veřejných prostranstvích Plochy ZV - Plochy zeleně (zeleň na veřejných prostranstvích) jsou v ÚP Nová Cerekev vymezeny na větších plochách veřejných prostranství, zejména pak na náměstích (Nová Cerekev) a návsích v místních částech, na plochách stávajících parků (zámecký park v Proseč-Obořiště) a na rozvojových plochách vymezených za účelem založení nových parků v sídlech (Nová Cerekev) jako zázemí stanovených zastavitelných ploch pro bydlení a občanské vybavení.

5 . OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Základní občanské vybavení je v současné době dostatečné a celkově odpovídá velikosti a významu městyse Nová Cerekev. Ve městysi Nová Cerekev jsou základní zařízení veřejné infrastruktury (správa městyse, školství, zdravotnictví, kultura), sportovní zařízení (krytá i otevřená) a komerční obslužná zařízení (služby a obchody). Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou v ÚP Nová Cerekev vymezeny jako :

OV PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ veřejná infrastruktura Občanské vybavení veřejné infrastruktury je ÚP Nová Cerekev vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území, zejména v centrální části sídla Nová Cerekev, ale také v místních částech, sídlech Částkovice, Myslov, Markvarec a Proseč-Obořiště.

a) Veřejná správa Úřad městyse Nová Cerekev se nachází na náměstí v Nové Cerekvi v integrované budově spolu s ostatním veřejným vybavením městyse. b) Vzdělávání a výchova V současné době je v městysi Nová Cerekev základní škola a mateřská škola. Škola má v Nové Cerekvi dlouholetou tradici již od roku 1853. V současné době dochází do školy asi 110 žáků, škola je úplná s devíti třídami, vzhledem k malému počtu žáků je na výjimku. Ani po naplnění všech obytných rozvojových ploch a nárůstu obyvatel na budoucí možný maximální počet 1800 obyvatel se nepředpokládá potřeba výstavby nového školského zařízení. Vznik malé (soukromé nebo obecní) mateřské školy je možný v rámci smíšeného venkovského bydlení i v místních částech, například přímo ve vazbě na bydlení. c) Kultura Městys Nová Cerekev je vybaven kulturním domem, situovaným na náměstí v Nové Cerekvi. Kulturním zařízením je vybaveno nejen hlavní sídlo Nová Cerekev, ale i místní části Částkovice, Myslov, Markvarec a Proseč-Obořiště.

25

Důležitým a přirozenými kulturními centry a zároveň doklady kulturního dědictví jsou v městysi Nová Cerekev významné kulturní památky, zejména kostel Sv. Tomáše na náměstí v Nové Cerekvi a židovská synagoga situovaná severovýchodně od náměstí. Nepředpokládáme výstavbu nových objektů pro jednoúčelové využití pro kulturní účely, pro základní kulturní vyžití je nutno hledat, zejména v místních částech, netradiční formy ve spojení se sportem, církví nebo s jinými aktivitami, např. klubovní a zájmová činnost. Vyššími formami a zařízeními pro kulturní účely (kina, divadla, koncertní sály, apod.) bude městys Nová Cerekev nadále vázána na okolní větší sídla a města v regionu. d) Zdravotní a sociální služby Městys Nová Cerekev je vybaven zdravotnickým zařízením, zdravotní středisko s lékárnou je situováno západně od náměstí. Potřeba výstavby jednoúčelových staveb pro zdravotnictví se nepředpokládá, v případě potřeby je vymezena rozvojová plocha poblíž. V oblasti sociálních služeb je městys vybaven dobře. V sídle Proseč-Obořiště je objekt barokního zámku využit pro domov důchodců a související sociální zařízení.

6. OCHRANA OBYVATEL 6.1 Civilní ochrana Městys Nová Cerekev má v současné době celkem cca 1 142 trvale bydlících obyvatel v celém svém správním území (údaj převzatý databáze městyse k 1. 1. 2009). Úplným naplněním všech rozvojových ploch se v Územní plánu Nová Cerekev předpokládá nárůst obyvatelstva cca o 30 %, což představuje zhruba 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Nová Cerekev, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. ÚP Nová Cerekev ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1500 až 1800 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Požadavky na civilní ochranu, které vyplývají z územního plánu městyse jsou podkladem pro zpracování plánu ukrytí navrhovaného počtu obyvatel. Zároveň ověřují územně technické podmínky zajištění základních funkcí sídla při mimořádných událostech. Pro novou obytnou zástavbu se předpokládá podsklepení alespoň 50 % nových rodinných domů. Specifické plochy pro zájmy civilní ochrany nejsou v ÚP Nová Cerekev navrženy. K územního plánu se nevztahují požadavky vyplývající z havarijních a krizových plánů. 6.2 Požární ochrana V městysi Nová Cerekev působí sbor dobrovolných hasičů. Hasičská zbrojnice je vybavena a odpovídá požadavkům na požární ochranu a požadavkům na zajištění jiných záchranných prací například při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v územním obvodu městyse Nová Cerekev. V případě velkého požáru jsou připraveny zasáhnout posily profesionální sbory hasičů z okolních měst. Zástavba a parametry komunikací v obci musí vyhovovat všem požárním předpisům. Parametry všech nových komunikací musí odpovídat požárním předpisům, budou průjezdné ( nesmí být slepé ) a ke všem objektům bude zajištěn příjezd požárních vozidel. Pro konkrétní stavby budou dodrženy bezpečné odstupové vzdálenosti a zajištěn příjezd požárních vozidel. Příjezd a přístup požární techniky bude v dotčených lokalitách zajištěn ze stávajících a navržených komunikací umístěných ve vymezeném veřejném prostoru, na plochách PV - veřejná prostranství. K zásobování požární vodou slouží vodní nádrže a požární hydranty na území městyse. Při navrhování rozvodů vody bude vodovod sloužit zároveň jako zdroj požární vody ( nadzemní hydranty, zajištění potřebných tlaků, průtoku, světlost potrubí ) navržený podle příslušných předpisů, případně budou zřízeny požární nádrže podle příslušných předpisů.

6.3 Obrana státu Návrhem řešení ÚP Nová Cerekev nejsou dotčeny žádné vojenské objekty a vojenská zařízení. Specifické plochy pro zájmy obrany státu nejsou v ÚP Nová Cerekev navrženy. K. ú. Nová Cerekev, Částkovice, Proseč-Obořiště a Stanovice leží v ochranném pásmu komunikačního vedení.

26

e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi 1.

KRAJINA A PŘIRODA

Reliéf krajiny Území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) leží v oblasti Křemešnické vrchoviny, která tvoří západní část rozsáhlé Českomoravské vrchoviny, v oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Menší sídla obklopuje mozaika polí, luk a lesních porostů, atraktivita území městyse Nová Cerekev spočívá právě ve své členitosti. V území převažuje vcelku monotónní reliéf krajiny rozřezaný údolími vodních toků. Mírné svahy ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky využívanou. Nejvýše položenými místy ve správním území městyse Nová Cerekev jsou vrchy v k.ú. Markvarec s nejvyšším místem (679 m n. m.) ležícím na hranici s k.ú. Drahoňov, dále vrchy v jižní části k.ú. Částkovice s nejvyšším vrchem „Orlov“ (679 m n. m.) a vrchy na k.ú. Nová Cerekev, severozápadně a západně od hlavního sídla Nová Cerekev, vrchy s názvy „Na Zaječím vršku“ (612 m n. m.) a „Na Vrších“ (612 m n. m.). Území pak protínají dvě výrazná údolí okolo toků řeky Hejlovky (Želivky) a Cerekvického potoka, který se do řeky Hejlovky vlévá. Nejnižším místem řešeného území (cca 510 m n. m.) je údolní niva Hejlovky v severovýchodní cípu k.ú. Stanovice u Nové Cerekve, kde vodní tok opouští území městyse Nová Cerekev. Vybrané oblasti a místa krajinného rázu Území městyse Nová Cerekev leží v dle Územně analytických podkladů (ÚAP) v oblasti krajinného rázu ORP Pelhřimov č. 01 - „Pelhřimovsko“. Z hlediska krajinného rázu není v oblasti vyhlášena žádná zvláštní územní ochrana. Územní plán Nová Cerekev vytváří předpoklady k uplatnění zvýšené ochrany u všech pólů, os a ohraničení. Mezi významná místa krajinného rázu lze považovat dle ÚAP místo „Údolí Hejlovky“. Jedná se o lesní krajinu, zaříznutých údolí, údolí vytváří typickou údolní katénu s převahou lesů. Zde je navržena ochrana, nepřipouští se žádná další individuální rekreační výstavba.

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Na území městyse Nová Cerekev se nachází dvě lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (dle ÚAP). Jedná se o „Vlhké a smilkové louky s ohroženými druhy rostlin“ v k.ú. Myslov a „Vlhké louky a mokřady s výskytem ohrožených druhů rostlin“ U Vlásenického dvora v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve. V okolí lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nesmí být činnosti a žádné krajinné a jiné změny v území, které by ochranu narušovaly nebo znemožňovaly. Přírodní památky, památné stromy Na území městyse Nová Cerekev se nachází přírodní památka „Rašelinná louka u Proseče-Obořiště“ (na hranici k.ú. Myslov a k.ú. Částkovice) a dva vyhlášené památné stromy, Částkovická lípa v centru sídla Částkovice (k.ú. Částkovice) a Havlíčkův dub v zámeckém parku v sídle Proseč-Obořiště (k.ú. Proseč-Obořiště). V okolí přírodní památky a památných stromů nesmí být rušivé činnosti a žádné krajinné a jiné změny v území, které by ochranu narušovaly nebo znemožňovaly. Návrh ochrany a tvorby krajiny Cílem krajinného plánu je zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. V krajině mimo zastavěné území navrhujeme zvýšit podíl trvale zatravněných ploch a zalesněných ploch. Jedná se zejména o lokality na svažitých lokalitách, kde hrozí půdní eroze. V řešeném území navrhujeme obnovu polních cest. U všech stávajících i navržených cest se předpokládá výsadba doprovodné zeleně ve formě jedno i oboustranných alejí. V zastavěném území sídel na území městyse Nová Cerekev se návrh veřejné zeleně soustřeďuje především na atraktivní místa v centrální části sídla. Zastavěná území budou i v budoucnu tvořena plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých zahrad. Zastavěné území obce bude propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou navržených zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační.

27

Cílem ekologické optimalizace je dosažení stavu harmonické krajiny, v níž plochy člověkem destabilizovaných ekosystémů jsou vyváženy vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Hlavní zásady přístupu k ochraně a tvorbě krajiny :
při zásazích do území maximálně chránit veškerou vzrostlou zeleň, uchovat veškeré významné krajinné fenomény;
uchovat a podporovat rozvoj přirozeného geofondu krajiny, zeleň k novým výsadbám vybírat pouze z domácích, popřípadě zdomácnělých druhů;
zajišťovat příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení,
podporovat polyfunkční využívání krajiny;
zakládat zeleň kvalifikovaně podle schválených projektů pod odborným vedením;
následně pravidelně udržovat založené plochy zeleně;
pečovat o čistotu vodotečí na celém správním území a dbát o její technickou údržbu. Návrh úprav zeleně je v tomto materiálu nutno chápat pouze směrně jako podklad pro další podrobnou ÚPD, nové výsadby zeleně musí být řešeny detailně v rámci projektů souhrnných pozemkových úprav, které budou vycházet z nových majetkoprávních vztahů.

2.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY - ÚSES

V ÚP Nová Cerekev je vymezen územní systém ekologické stability. Územní systém ekologické stability (dále ÚSES), je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Místní územní systém ekologické stability zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních; jeho pozitivní působení na krajinu se uplatňuje nejvýrazněji na místní úrovni, která se stává praktickým vyústěním celého procesu územního zabezpečování ekologické stability. Tvorba a ochrana skladebných součástí ekologické sítě neřeší celou problematiku zajišťování ekologické stability krajiny. Rozhodující význam pro ekologickou stabilitu krajiny má celkové snižování destabilizujících antropogenních vlivů. Cílem zabezpečování územního systému ekologické stability v krajině je :
uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny,
zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení,
podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny,
uchování významných krajinných fenoménů.

Zpřesnění nadregionálního a regionálního ÚSES V řešeném území Nová Cerekev je dle ZÚR Kraje Vysočina vedena trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 120 a regionálních biokoridorů RBK 421 a RBK 422. Nadregionální biokoridor NRBK 120 propojuje (přes k.ú. Markvarec u Nové Cerekve) regionální biocentra RBC 698 Eustach a RBC 370 Troják I. Regionální biokoridory RBK 421 a RBK 422 propojují regionální biocentrum RBC 726 Hejlov, situované na k.ú. Částkovice, severním směrem s RBC 727 U Mosteckého (RBK 421) a jižním směrem s RBC 370 Troják I. (RBK 422). Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES jsou v ÚP Nová Cerekev zapracovány a jejich vymezení zpřesněno do měřítka katastrální mapy, mapového podkladu ÚP.

Vymezení sítě místního ÚSES Podkladem pro územní vymezení ÚSES pro území Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) byly použity údaje z ÚAP ORP Pelhřimov, plány společných zařízení schválené v rámci komplexních pozemkových úprav (dále KPÚ) pro k.ú. Stanovice u Nové Cerekve a pro k.ú. Částkovice a dosud zpracované generely ÚSES pro jednotlivá katastrální území. Všechny v ÚP Nová Cerekev nově vymezené a z územních plánů okolních obcí převzaté prvky lokálního ÚSES byly pro přehlednost očíslovány nově pouze pro řešené území Nová Cerekev.

28

SCHÉMA LOKÁLNÍHO ÚSES - ŠIRŠÍ VZTAHY

Prvky vymezeného ÚSES

∗ ∗ ∗ ∗ ∗

nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor lokální biocentrum lokální biokoridor

-

NRBK RBC RBK LBC LBK

29

Prostorové parametry vymezených prvků lokálního ÚSES : a)

LBC - lokální biocentrum lesní společenstva vodní společenstva luční společenstva kombinovaná společenstva

b)

LBK - lokální biokoridor lesní společenstva mokřady luční společenstva kombinovaná společenstva

minimálně nutná plocha biocentra 3 ha 1 ha 3 ha 3 ha maximálně možná délka 2000 m 2000 m 1500 m 2000 m

minimální šířka 20 m 20 m 20 m 20 m

Obecné zásady v navržených prvků ÚSES ∗ ∗ ∗

Lesy

-

lesy s přirozenou druhovou skladbou

Louky

-

extenzívně obhospodařované louky

Louky na potoce

-

vodní tok, revitalizace vodního toku doplnění a založení nových vodních ploch, břehové porosty ( alespoň jednostranné ), extenzívně udržované luční plochy, neobhospodařované luční plochy podél potoků budou zalesněny (olše, javory, lípy)

Všechny prvky ÚSES vyhovují předepsaným parametrům. Na plochách zahrnutých do ÚSES, s výjimkou staveb na tocích je zákaz umisťování staveb a to i oplocení. Na pozemcích zahrnutých do ÚSES se zakazuje měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability za kultury s nižší ekologickou stabilitou, povolování pozemkových úprav, odvodňování, těžba nerostů a jiné narušování ekologicko stabilizační funkce těchto ploch. Nově založené prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. Vymezené navržené prvky ÚSES (biokoridory a biocentra) jsou graficky znázorněny na hlavním výkresu „B Urbanistický návrh - hlavní výkres“ a jako veřejně prospěšná opatření vymezeny na výkresu „C Veřejně prospěšné stavby a opatření“.

3. VODNÍ TOKY, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ A OCHRANA PŘED POVODNĚMI 3.1 Vodní toky Řešené území patří leží v klimatické podoblasti mírně vlhké, z čehož vyplývá, že zásobení vláhou je zajištěno převážně atmosférickými srážkami. Celé území Nová Cerekev spadá do povodí řeky Vltavy, Sázavy a Želivky, zvané v horní části toku Hejlovka. Územím městyse Nová Cerekev protéká několik vodních toků. Nejvýznamnější vodotečí na území městyse Nová Cerekev je Cerekvický potok a řeka Hejlovka (Želivka) protékající podél východní hranice správního území (k.ú. Částkovice a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). Cerekvický potok protéká od západu k východu napříč celým k.ú. Nová Cerekev (také podél jižního okraje hlavního sídla Nová Cerekev) a dále po směru toku se na území města Pelhřimov vlévá právě do řeky Želivky (Hejlovky). Cerekvický potok má na území obce Nová Cerekev pravostranný přítok potok Brůdek a několik dalších většinou bezejmenných přítoků. Jižní okraj k.ú. Částkovice protíná Borský potok, který je vedle Cerekvického potoka dalším významným levostranným přítokem Želivky (Hejlovky). Nejrozsáhlejší vodní nádrží na území městyse je Hejlovský rybník na řece Želivce (Hejlovce). Na Cerekvickém potoce je velký Obecní rybník u sídla Nová Cerekev. Podél všech vodních toků na území Nová Cerekev se stanovuje nezastavitelné ochranné pásmo (manipulační pruh) z důvodů jejich správy a údržby, u drobných vodního toků manipulační pruh o šíři 6 m a u významných vodních toků manipulační pruh o šíři 8 m.

3.2 Záplavové území Podél vodního toku Želivka (Hejlovka) je vyhlášeno záplavové území Q100, Q20, Q5 včetně aktivní zóny toku v pásmu od Hejlovského mlýna ( rybníka Hejlov ) severním směrem (v k.ú. Částkovice a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). V územním plánu je záplavové území respektováno, v údolní nivě vodního toku Želivka (Hejlovka) nejsou navrhována zastavitelná území.

30

3.3 Vodní nádrž Švihov – Vodní dílo Želivka (VD Želivka) Území Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) se nachází v pásmu III. stupně hygienické ochrany (PHO) zdroje pitné vody, vodní nádrže Švihov, Vodní dílo Želivka, která je zásobárnou vody celostátního významu. Hospodaření a výstavba v PHO VN Švihov musí být v souladu se „Zásadami pro zajištění hygienické ochrany vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka“. V ÚP Nová Cerekev je respektována ochrana vodárenské nádrže Švihov a všechna omezení z í vyplývající. 3.4 Ochrana vodních zdrojů Celé správní území městyse Nová Cerekev patří do zranitelných oblastí dle příslušného nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Podél vodních toků bude nezastavitelný manipulační pruh šířky 6 m za účelem údržby a správy toku. 3.5 Ochrana před povodněmi V rámci opatření ke snížení ohrožení území povodněmi a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, ochrany sídel před vodními srážkami a snížení půdní eroze jsou v ÚP Nová Cerekev navrženy plochy trvalého zatravnění na svažitých pozemcích podél vodotečí a na pozemcích nad sídly v návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy. V rámci opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou navrženy na území městyse Nová Cerekev revitalizace vodních toků a nových vodních nádrží. Tato opatření jsou zahrnuta v ÚP Nová Cerekev mezi „Veřejně prospěšná opatření“ (VVR1 až VVR3). 3.6 Zranitelné oblasti Správní území městyse Nová Cerekev patří do zranitelných oblastí dle Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí.

4. ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FOND 4.1 Zemědělský půdní fond půdní fond - ZPF Významným a důležitým krajinotvorným prvkem je obhospodařovaná zemědělská půda, pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), který pokrývá velkou část správního území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. ProsečObořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). ZPF zahrnuje pozemky orné půdy, trvalého travního porostu, sady a zahrady. Celková rozloha zemědělské půdy na území Nová Cerekev je celkem 2 254,6627 ha. Zemědělská půda na území městyse Nová Cerekev je obhospodařována a zemědělsky využívána. Všechna řešená k. ú. jsou jako výrobní podoblast B3 Bramborářsko-ovesná.Z krajinářského hlediska se tedy jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou a intenzívně zemědělsky využívanou. Územní plán Nová Cerekev vytváří předpoklady na stavební rozvoj jednotlivých sídel na území městyse Nová Cerekev, ale zároveň se zasazuje o minimální vliv zejména na chráněnou zemědělskou půdu. Vliv řešení návrhu ÚP Nová Cerekev na zábory zemědělské půdy Celková výměra navržených záborů zemědělské půdy vyvolaná vlivem řešení návrhu ÚP Nová Cerekev, který řeší území o celkové rozloze 2 254,6627 ha činí celkem v I. etapě rozvoje 84,1900 ha a ve II. etapě rozvoje 6,2500 ha. Vyhodnocení a zdůvodnění předpokládaných záborů zemědělské půdy podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a podle prováděcí vyhlášky je uvedeno v : Části II – „Odůvodnění ÚP Nová Cerekev“.

4.2 Lesy - pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Významným krajinotvorným prvkem pokrývající území městyse Nová Cerekev jsou lesy (pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL). Nejrozsáhlejší lesní masívy pokrývají souvisle jihozápadní okraj území městyse Nová Cerekev (západní část k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov a k.ú. Chmelná u Pelhřimova) a jižní a východní okraje území městyse Nová Cerekev.

31

Celková rozloha lesních pozemků na území městyse Nová Cerekev je 983,7710 ha. Z toho rozloha lesů na jednotlivých katastrálních území činí :
k.ú. Nová Cerekev 63, 0448 ha
k.ú. Částkovice - 161, 3615 ha
k.ú. Chmelná u Pelhřimova 94, 6344 ha
k.ú. Markvarec u Nové Cerekve - 346, 4724 ha
k.ú. Myslov - 140, 0912 ha
k.ú. Proseč - Obořiště 63, 0882 ha
k.ú. Stanovice u Nové Cerekve - 114, 6753 ha V ÚP Nová Cerekev je vymezen jeden předpokládaný zábor stávajících lesních pozemků, t. j. pozemků určených k plnění funkce lesa. Jedná se o plochu o rozloze 0,1400 ha (označené č. 1), která je součástí rozvojové plochy K15, změny v krajině, navržené v ÚP za účelem umístění přeložky silnice I/19 v souladu se ZÚR kraje Vysočina a v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov. Na všech nezastavitelných plochách zemědělského půdního fondu (ZPF) lze podmíněně (t.j. se souhlasem dotčených orgánů státní správy) povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch ZPF pro pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Pro lokality k zalesňování se stávajícím využitím jako trvalé travní porosty lze orgánem ochrany přírody předem požadovat přírodovědný průzkum.

5. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Územní plán respektuje podmínky vyplývající z limitů využití území souvisejících s ochranou nerostného bohatství. Nejsou vymezeny žádné plochy pro těžbu nerostů.

f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch, stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) 1. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1.1 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ROZDÍLNÉHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ PLOCH Celé správní (řešené) území obce Nová Cerekev je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou odlišně vyznačené na výkresu : B - URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES (v měřítku 1 : 5 000) Struktura ploch s rozdílným způsobem využití V následující tabulce jsou uvedeny všechny plochy s rozdílným způsobem využití (dále jen „funkční plochy“) zastavěného, nezastavěného území, zastavitelných ploch v řešeném území. Do funkčních ploch v tabulce nejsou zahrnuty stávající a navrhované pozemní komunikace a také ostatní plochy využívané sezónně nebo pouze místně (běžecké, cyklistické tratě, plochy lesního hospodářství, atd.) Celé území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití : PLOCHY ZÁSTAVBY Zastavěné území a zastavitelné plochy Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Plochy občanského vybavení Plochy rekreace Plochy technické infrastruktury Plochy výroby a skladování

BI, BV, BH SM OV, OS, OK, OH RI TI VD, VZ, VL

32

Plochy veřejných prostranství Plochy dopravní infrastruktury

PV DS, DZ, DL

PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ Zastavěné území a zastavitelné plochy Plochy zeleně

ZS, ZV, ZO

PLOCHY V KRAJINĚ Mimo zastavěné území a zastavitelné plochy Plochy lesní NL Plochy zemědělské NZ Plochy smíšené nezastavěného území NS Plochy vodní a vodohospodářské W Stanovené dělení je včetně obecné (předpokládané) charakteristiky využití uvedeno v následující tabulce :

značka BI

BV

BH SM OV

OS OK

OH RI

název funkční plochy PLOCHY BYDLENÍ bydlení čisté v rodinných domech městské a příměstské PLOCHY BYDLENÍ v rodinných domech – venkovské

obecná charakteristika plochy rodinných domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu

bydlení venkovského typu v rodinných domech, resp. v dvojdomech - nízkopodlažní zástavbě s možným spojením se zemědělskou činností - hospodářským využitím pozemků (rostlinná výroba, chov drobného domácího zvířectva ) vždy pouze pro vlastní potřebu a nenarušujícím obytné objekty sousedů. plochy bytových domů s příměsí nerušících obslužných PLOCHY BYDLENÍ funkcí místního významu bydlení hromadné vícepodlažní plochy smíšené obytné - ve městech využívané zejména PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ pro bydlení v bytových domech, obslužnou sféru a nerušící smíšené městské obytné výrobní činnosti převážně místního významu plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – veřejná infrastruktura sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva plochy pro tělovýchovu a sport PLOCHY OBČANSKÉHO

VYBAVENÍ - tělovýchovná a sportovní zařízení PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - komerční zařízení

plochy převážně komerční občanské vybavenosti administrativní areály, velkoplošný maloprodej, rozsáhlá společenská a zábavní centra, výstavní areály, většinou s vysokými nároky na dopravní obsluhu plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - hřbitovy PLOCHY REKREACE – stavby pro plochy staveb pro rodinnou rekreaci ("chat" či "rekreačních domků"), u kterých jsou obvykle stanoveny prostorové rodinnou rekreaci

TI

PLOCHY TECHICKÉ INFRASTRUKTURY - inženýrské stavby

VZ

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – zemědělská výroba

regulativy omezující zejména výšku stavby a zastavěnou plochu; pokud prostorové a stavebně technické parametry staveb odpovídají rodinným domům, je vhodné takové plochy vymezovat jako plochy bydlení) plochy areálů technické infrastruktury, zařízení na vodovodech a kanalizacích (např. úpravny vody, vodojemy, ČOV), na energetických sítích (např. regulační stanice, rozvodny vysokého napětí, telekomunikační zařízení a další plochy technické infrastruktury, které nelze zahrnout do jiných ploch s rozdílným způsobem využití plochy zemědělské výroby a přidružené drobné výroby

33

značka VD VL DS

název funkční plochy PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – drobná a řemeslná výroba PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – lehká průmyslová výroba PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY - dopravní infrastruktura – silniční

DZ

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – železniční (drážní)

DL

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – letecká

PV

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – veřejná prostranství

ZS

PLOCHY ZELENĚ – zeleň – soukromá a vyhrazená – sady a zahrady (zeleň zemědělská) PLOCHY ZELENĚ – zeleň na veřejných prostranstvích

ZV ZO

PLOCHY ZELENĚ – zeleň ochranná a izolační

NL

PLOCHY LESNÍ – plochy užívané pro funkci lesa

NZ

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - trvalý travní porost - orná půda - sady a zahrady

obecná charakteristika plochy malovýroby, řemeslné či přidružené výroby, výrobní i nevýrobní služby plochy výrobních areálů lehkého průmyslu, negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu plochy silniční dopravy zahrnují zpravidla silniční pozemky dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusová nádraží, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot Plochy železniční (drážní) dopravy zahrnují zpravidla obvod dráhy, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně, dále pozemky zařízení pro železniční dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladišť a správních budov. Plochy letecké dopravy zahrnují zpravidla pozemky letišť, pozemky obslužných komunikací, garáží, parkovišť a odstavných stání. Pozemky letišť zahrnují i zařízení pro leteckou dopravu (letištní terminály, odbavovací haly, administrativu, řídící věže, hangáry, opravny apod.) plochy, které mají obvykle významnou prostorotvornou a komunikační funkci a je třeba samostatně je vymezit; mohou zahrnovat i plochy veřejné zeleně; přičemž významné plochy zeleně (např.parky) se začleňují do "ploch sídelní zeleně na veřejných prostranstvích"; plochy většinou soukromé zeleně v sídlech, obvykle oplocené, zejména zahrad, které v daném případě nemohou být součástí jiných typů ploch významné plochy zeleně v sídlech většinou parkově upravené a veřejně přístupné, jedná se o plochy parků apod., které nemohou být součástí jiných typů ploch plochy ochranné a izolační zeleně v sídlech, které v daném případě nemohou být součástí jiných typů ploch; mohou to být například významné plochy izolační zeleně v ochranných pásmech těžkého průmyslu; ozelenění komunikací se zahrnuje obvykle do ploch dopravní infrastruktury plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci; pokud podmínky využití ploch umožňují umísťování staveb, pak tyto stavby musí vyhovovat stavebnímu zákona plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Zemědělská účelová výstavba - areály živočišné a rostlinné výroby se do tohoto typu plochy nezahrnují (jsou v typu ploch "výroba a skladování - zemědělská výroba"). Naopak stavby nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pastevectví apod. (silážní žlaby, přístřešky pro dobytek) mohou být do tohoto typu plochy zahrnuty.

34

značka NS

název funkční plochy PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Přírodní, vodní, zemědělské, lesní

W

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ

obecná charakteristika plochy smíšené nezastavěného území jsou funkčně nevyhraněné s indexem několika přípustných funkcí; plochy jednotlivých funkcí nevyžadují jejich samostatné vymezení; podmínky využití plochy jsou stanoveny s ohledem na indexy přípustných funkcí, které byly ploše přiřazeny, ostatní funkce mohou být z plochy vyloučeny; plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití.

V nejasných případech, limitních a sporných situacích rozhodne místně příslušný stavební úřad, který může požadovat vyjádření místně příslušného úřadu územního plánování. 1. 2. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ PODLE KATEGORIE PLOCH 1) Jednotlivé plochy se stanoveným rozdílným využitím (dále funkční plochy) jsou rozděleny do dvou kategorií graficky odlišně vyznačených na výkresu : B - URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES (v měřítku 1 : 5 000) 2) Jednotlivé funkční plochy jsou rozděleny na : a) STAV - plochy stabilizované - jejich funkční využití ploch nebude zásadně měněno, b) NÁVRH - plochy změn - jejich funkční využití ploch bude měněno.

1. 3. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STAVEBNÍ ČINNOSTI 1) Celé správní (řešené) území Nová Cerekev je z hlediska stavební činnosti členěno na:
PLOCHY ZÁSTAVBY - v zastavěném území a zastavitelné plochách,
PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ - v zastavěném území a zastavitelné plochách,
PLOCHY V KRAJINĚ - mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Základní členění území obce s hranicemi jednotlivých území a ploch je vyznačeno přehledně na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ (v měřítku 1 : 5 000). 2) Plochy zástavby zahrnující zastavěné území a zastavitelné plochy tvoří plochy se stanoveným rozdílným způsobem (funkčním) využití označeným : BI , BV , BH , SM , OV , OS , OK , OH , RI , TI, VZ , VD , VL , PV , DS , DZ , DL Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch zástavby. Barvy odpovídající příslušnému využití ploch jsou označeny v legendě písmeny (značkami). Plochy zástavby vymezené pro umístění dopravních staveb jsou situovány v zastavěném území a zastavitelných plochách sídel a také ve volné krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy sídel. Jedná se o plochy : PV - „Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory“ DS - „Plochy dopravní infrastruktury - silniční“ DZ - „Plochy dopravní infrastruktury – železniční (drážní)“ DL - „Plochy dopravní infrastruktury - letecká“ 3) Plochy sídelní zeleně v zastavěném území a na zastavitelných plochách zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem (funkčním) využití označeným : ZV , ZS , ZO Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch zeleně. Barvy odpovídající příslušnému využití ploch jsou označeny v legendě písmeny (značkami).

35

4) Plochy v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem (funkčním) využití označeným : NL , NZ , NS , W Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch v krajině. Barvy odpovídající stanovenému využití ploch a jsou označeny v legendě písmeny (značkami . Plochy NZ - „Plochy zemědělské“ jsou vymezené mimo zastavěné území a zastavitelné plochy a pro přehlednost a orientaci vyznačené ve třech různých kulturách (barvách) : NZ - orná půda, NZ - trvalý travní porost, NZ - sady zahrady. Kultura zemědělského půdního fondu (ZPF) vyznačená v ÚP není závazná.

2. USPOŘÁDÁNÍ A ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH 2.1. PLOCHY ZÁSTAVBY v zastavěném území a zastavitelných plochách 1) Pro plochy zástavby jsou v zastavěném území a na vymezených zastavitelných plochách stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, přípustné, nepřípustné a popřípadě podmíněně přípustné využití ploch) a podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Tyto podmínky pro zastavěné území a pro zastavitelné plochy jsou stanoveny v kapitole :

PODMÍNKY VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH ZÁSTAVBY v zastavěném území a zastavitelných plochách Obsah podmínek využití ploch zástavby : a) Využití ploch Obsahuje stanovení podmínek pro využití ploch zástavby s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní dominantní využití). Stanovuje dále přípustné, nepřípustné a případně podmíněně přípustné využití ploch. Stavby a jiná zařízení, která přípustnému využití ploch neodpovídají, nelze umístit nebo povolit a rovněž nelze umístit nebo povolit změny staveb nebo změny v užívání staveb v rozporu se stanoveným využitím ploch. b) Prostorové uspořádání Obsahuje základní charakteristiku ploch zástavby (zastavěného území a zastavitelných ploch) a přípustný druh (typ) zástavby. Stanovuje podmínky prostorového uspořádání, zastavitelnost, výškovou hladinu zástavby a základní podmínky ochrany krajinného rázu. 2) V zastavěném území jsou stavební úpravy stávajících staveb, změny staveb (přestavby a dostavby) a nové stavby v prolukách stávající zástavby a v zadních částech pozemků (např. na zahradách) přípustné. Stávající stavby po stavebních úpravách, změny staveb a nové stavby v prolukách musí mít jasný ucelený architektonický výraz respektující urbanistické a architektonické zásady a archetyp venkovské zástavby a zástavby městyse. V centrální části městyse Nová Cerekev na náměstí musí případné přestavby respektovat hranu okolní zástavby (stavební čáru) v původní půdorysné stopě, výškovou hladinu a archetyp této kompaktní urbanisticky cenné zástavby vymezující prostor náměstí. 3) Nové objekty na rozvojových zastavitelných plochách a na plochách v prolukách zastavěného území musí respektovat kontext venkovské zástavby hmotou, měřítkem i architektonickým výrazem. Na území jsou přípustné pouze solitérní objekty, popřípadě soubory objektů (například po vzoru původních zemědělských statků). Nepřípustná je výstavba vícepodlažních domů nerespektujících okolní zástavbu, nová řadová zástavba rodinnými domy a výstavba rekreačních chat pro individuální rekreaci. 4) Stávající dochovaná historická urbanistická podoba všech sídel na území městyse Nová Cerekev (Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice) musí být zachována. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz některých staveb. Charakter zástavby sídel musí být zachován, nové stavby musí kontext původní zástavby respektovat. 5) Všechny objekty budou mít na vlastních pozemcích (bez ovlivnění sousedních pozemků) zajištěnu odpovídající likvidaci dešťových vod. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 25 % celkové

36

plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích (např. na zálivku) a zbytek odváděn dešťovou kanalizací. 6) Před zahájením výstavby na jednotlivých zastavitelných plochách musí být vybudovány obslužné místní komunikace. Bez vyhovujících přístupových místních obslužných komunikací je zástavba nepřípustná.

2. 2. PLOCHY ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách Na všech plochách zeleně v zastavěném území a vymezených zastavitelných plochách (ZV - zeleň na veřejných prostranstvích, ZS - zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady a ZO - zeleň ochranná a izolační) je zákaz umisťování staveb s výjimkou vybraných účelových drobných staveb souvisejících s obsluhou těchto území.


ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí veřejné parkové zeleně. Na plochách ZV je přípustné umisťování drobných staveb ( drobná architektura, pomníky, kapličky, kašny, dětská hřiště, apod. ). Na území bude odborně udržována veřejná zeleň. V území je přípustné zřizovat pěší a cyklistické komunikace.




ZS PLOCHY ZELENĚ zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí vyhrazené sídelní zeleně sadů a zahrad, spojené převážně s drobnou pěstitelskou činností. Na plochách ZS je přípustné umisťování drobných zahradních staveb (fóliovníky, skleníky, apod.) a jiných drobných staveb (např. altány, venkovní krby, kolny na uskladnění zahradnického náčiní, apod.). Drobné stavby budou přízemní s maximální výškou 4 m nad průměrnou niveletou terénu, o půdorysné ploše maximálně 12 m2. Zahrádkářské kolonie (rozdělení pozemků na malé části) se nepřipouští. Na pozemcích ZS není přípustná zejména stavba rekreačních chat a obytných objektů.




ZO PLOCHY ZELENĚ zeleň ochranná a izolační Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí zeleně ochranné a izolační. Na plochách ZO je přípustné umisťování staveb pouze výjimečně, a to pouze drobných (drobná architektura, pomníky, kapličky, apod.). Na území bude udržována zeleň. V území je přípustné zřizovat pěší a cyklistické komunikace.

2. 3. PLOCHY V KRAJINĚ mimo zastavěné území a zastavitelné plochy 1) Na všech nezastavěných a nezastavitelných plochách v krajině (NL, NZ, NS, W) mimo zastavěné území a zastavitelné plochy je zákaz umisťování staveb. V nezastavěném území v krajině lze v souladu s jeho charakterem podmíněně umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných plochách lze pouze výjimečně a podmíněně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. 2) Na všech nezastavitelných plochách lze podmíněně povolovat umístění staveb na tocích (vodní nádrže, rybníky, propustky protipovodňová opatření a další vodní díla, která jsou uvedena ve vodním zákoně) a to zejména dle možnosti a únosnosti území. Na celém správním území obce lze provádět stavby řešící opatření před povodněmi (povodňové zabezpečovací práce, protipovodňová opatření). 3) Na všech nezastavitelných plochách zemědělského půdního fondu (ZPF) lze podmíněně povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch zemědělských (NZ) na plochy lesní (NL), tj. na pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.

37

4) Mezi nezastavěné a nezastavitelné plochy v celém území městyse Nová Cerekev patří vymezené prvky územního systému ekologické stability ÚSES (biocentra a biokoridory), které zahrnují nebo procházejí různými funkčními plochami. Tvoří je všechny druhy ekosystémů podle příslušné charakteristiky dané lokality (lesní společenstva, vodní společenstva a mokřady, luční společenstva). Prostorové parametry navržených prvků lokálního ÚSES jsou popsány v textové části a v tabulce prvků ÚSES, v kapitole : e) „Koncepce uspořádání krajiny“. 5) Nově založené prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. 6) Zastavitelné plochy a plochy zeleně a krajiny, kde je provedeno odvodnění (meliorace) zemědělské půdy mohou být realizovány za předpokladu zachování funkčnosti meliorační soustavy na navazujících pozemcích. 7) Podél vodních toků se stanovuje nezastavitelné ochranné pásmo (manipulační pruh) z důvodů jejich správy a údržby, u drobných vodních toků manipulační pruh o šíři 6 m a u významných vodních toků manipulační pruh o šíři 8 m.

3. PODMÍNKY VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH ZÁSTAVBY v zastavěném území a na zastavitelných plochách PLOCHY BYDLENÍ BI

bydlení čisté v rodinných domech

1) Využití ploch Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení v rodinných domech. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno výlučně pro bydlení v rodinných domech. Přípustné jsou činnosti s bydlením související, chovatelské a pěstitelské zázemí pro samozásobení. Využití ploch je přípustné také pro nerušící obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu, například ve vazbě na bydlení

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Nepřípustné jsou i malé dílenské provozovny výroby a služeb ( např. zámečnické dílny, truhlárny, opravny automobilů, karosárny, apod. ) umístěné přímo v objektu rodinného domu ( např. v garáži ).

c)

Podmíněně přípustné využití ploch: Před zahájením výstavby rodinných domů na jednotlivých zastavitelných plochách musí být vybudovány obslužné komunikace. Bez vyhovujících přístupových místních obslužných komunikací je zástavba nepřípustná.

2) Prostorové uspořádání a) Na vymezených zastavitelných plochách se připouští izolované solitérní rodinné domy. Zástavba řadovými domy nebo podlažními bytovými domy je nepřípustná. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 30 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,30 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům se stanovuje pouze pro nové zastavitelné plochy na 850 m2 ( s ohledem na již dříve provedenou parcelaci). V zastavěném území se plocha nestanovuje s ohledem na stávající parcelaci. c)

V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby výrazně převyšovat hladinu okolní stávající zástavby. Výšková hladina zástavby se stanovuje na 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Na vymezených rozvojových zastavitelných plochách na pokraji urbanizovaného území a volné krajiny budou objekty přízemní s možným využitelným podkrovím.

38

PLOCHY BYDLENÍ BV bydlení venkovské 1) Využití ploch Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro bydlení v rodinných domech a pro činnosti s bydlením související, pro chovatelské a pěstitelské zázemí. Využití ploch je přípustné také pro nerušící související obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu. Ve vazbě na bydlení je využití ploch přípustné také pro živnosti a pro podnikatelské aktivity ze sféry cestovního ruchu (ubytování a stravování), řemeslné a drobné nerušící výroby, chovatelství, pěstitelství a drobné zemědělské drobné výroby s tím, že vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice pozemku.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení (hluk, exhalace, estetické aspekty, apod.). Nepřípustné je využití ploch zejména pro činnosti vyžadující mimořádnou a častou dopravní obsluhu nebo používání nákladní dopravy ( včetně parkování a odstavování ), činnosti vyžadující velké odstavné skladovací plochy a parkoviště.

2) Prostorové uspořádání a) Na vymezených zastavitelných plochách se připouští izolované solitérní rodinné domy, popřípadě soubory objektů (po vzoru původních statků). Zástavba řadovými domy nebo vícepodlažními městskými domy je nepřípustná. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 25 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). (koeficient zastavění pozemku KZP = 0,25) Minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům se stanovuje pouze pro nové zastavitelné plochy na 950 m2 ( s ohledem na již dříve provedenou parcelaci). V zastavěném území se plocha nestanovuje s ohledem na stávající parcelaci. c)

V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby převyšovat hladinu okolní stávající zástavby. Výšková hladina zástavby se stanovuje na 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Ve všech místních částech městyse a v hlavním sídle městysi Nová Cerekev na vymezených rozvojových zastavitelných plochách na pokraji urbanizovaného území a volné krajiny budou objekty přízemní s možným využitelným podkrovím.

PLOCHY BYDLENÍ BH

bydlení hromadné vícepodlažní

1) Využití ploch Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení v bytových domech. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro bydlení v bytových domech a pro činnosti s bydlením v bytových domech související. Vhodné je umístění dětských hřišť a drobných hřišť pro neorganizovaný sport. Využití ploch je přípustné také pro nerušící související obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu ( například v parteru jednotlivých domů ).

39

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení (hluk, exhalace, estetické aspekty, apod.).

2) Prostorové uspořádání a) Změny stávajících staveb (přestavby a dostavby) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby (hmoty, měřítko, apod.). b) Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje s ohledem na stávající zástavbu a stávající parcelaci. Rozvojové plochy nejsou vymezeny. c)

Nástavby pater stávajících bytových domů nejsou přípustné, výšková hladina zástavby se nesmí výrazně zvedat. Přípustné jsou pouze vestavby podkroví pod sedlové střechy domů (zde se připouští zvednutí hřebene krovu), mansardové střechy s nástavbami pater (tzv. hřiby) se nepřipouští. V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby převyšovat hladinu okolní stávající zástavby.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ smíšené městské obytné SM 1) Využití ploch Území je určeno pro smíšené využití s funkcí bydlení a občanského vybavení. a)

Přípustné využití ploch: Území se smíšeným využitím je určeno zejména pro umístění staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení (například v parteru jednotlivých domů). Využití ploch je přípustné pro umístění staveb a zařízení pro kulturu a spolkovou činnost, vzdělávání a výchovu, zdravotní služby, sociální služby, apod.. Využití ploch je přípustné pro komerční vybavení, pro podnikatelské aktivity ze sféry obchodu, nevýrobních služeb, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro drobnou řemeslnou výrobu.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele městyse (hluk, exhalace, estetické aspekty, apod.).

2) Prostorové uspořádání a) Změny stávajících staveb (přestavby a dostavby) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby (hmoty, měřítko, apod.). b)

Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje (s ohledem na danou parcelaci)

c)

Výška staveb určuje převážně historická zástavba okolo prostoru náměstí. Změny staveb přestavby dostavby a nástavby ) jsou přípustné s tím, že nebudou výrazně převyšovat hladinu okolní zástavby na náměstí a výšku sousedních objektů.

40

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV veřejná infrastruktura 1) Využití ploch Území je určeno pro umístění staveb a zařízení nekomerční občanské vybavenosti. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno převážně pro umístění staveb a zařízení pro veřejnou správu (obecní, státní), pro kulturu a spolkovou činnost, pro vzdělávání a výchovu, pro zdravotní služby, pro sociální služby a péči o rodiny a pro ochranu obyvatelstva. Jako doplňkové, (pouze jako doplňkové), maximálně na 1/2 celkové plochy je přípustné využití ploch pro komerční vybavení (obchod, nevýrobní služby, ubytování, stravování, volný čas a zábava, apod.) a bydlení ve služebních bytech.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele obce (hluk, exhalace, estetické aspekty, apod.).

2) Prostorové uspořádání a) Změny stávajících staveb (přestavby a dostavby) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby (včetně případných nových na volných plochách) jasný ucelený architektonický výraz respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní venkovské zástavby (hmoty, měřítko, apod.). Na rozvojových plochách je přípustná výstavba specifických objektů občanského vybavení (podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru). b)

Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt se v tomto případě nestanovuje s ohledem na stávající zástavbu a stávající parcelaci.

c)

Výška staveb nebude obecně výrazně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla s výjimkou specifických staveb občanského vybavení (např. sakrální stavby) a specifických zařízení (např. zařízení na sušení požárních hadic).

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OS sport a tělovýchova 1) Využití ploch Území je určeno pro umístění sportovních staveb a zařízení. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro využití na tělovýchovu a sport, t.j. krytá (tělocvičny, kuželny, apod.) a otevřená sportovní zařízení (sportovní hřiště) včetně zázemí (šatny, toalety, apod.). Jako doplňkové (pouze jako doplňkové), maximálně na 1/5 celkové plochy je přípustné využití ploch pro související komerční vybavení (nevýrobní služby, ubytování, stravování, apod.) a bydlení ve služebních bytech.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití ploch pro činností, které mohou mít negativní vliv na okolní obydlenou zástavbu a sportovní vybavení (hluk, estetické aspekty, apod.).

2) Prostorové uspořádání a) Na stávajících a na zastavitelných rozvojových plochách je přípustná výstavba účelových sportovních staveb a zařízení s nezbytným zázemím. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 )

41

Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. c)

Výška staveb nebude obecně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla. Nové objekty případných sportovních zařízení nebo jeho zázemí budou přízemní.

d)

U sportovních zařízení musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky, včetně zázemí ( toalety, šatny, apod. ).

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OK komerční zařízení 1) Využití ploch Území je určeno pro umístění staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno převážně pro umístění komerčních obslužných staveb a zařízení (velkoplošný maloprodej, výstavní areály, administrativní stavby, apod.). Využití ploch je přípustné také pro podnikatelské aktivity ze sféry služeb, obchodu, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro řemeslnou a drobnou nerušící výrobu s tím, že negativní vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele městyse (hluk, exhalace, estetické aspekty, apod.). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.

c)

Podmíněně přípustné využití ploch: Jako doplňkové (pouze jako doplňkové) maximálně na 1/5 celkové plochy je přípustné využití pro bydlení ve služebních bytech, a to za podmínky že jejich situování v rámci vlastního areálu a jeho okolí nebude v rozporu s hygienickými předpisy (hluk, exhalace, apod.).

2) Prostorové uspořádání a) Na stávajících a na zastavitelných rozvojových plochách je přípustná výstavba specifických objektů občanského vybavení ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). Zástavba musí respektovat urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemků se nestanovuje, v rámci vymezených jednotlivých ploch lze umístit vždy pouze jeden areál komerční občanské vybavenosti. c)

Výška staveb nebude obecně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla.

d)

U staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky na vlastním pozemku.

42

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OH hřbitovy 1) Využití ploch Území je určeno pro umístění veřejných a vyhrazených pohřebišť. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro umisťování staveb a zařízení souvisejících se stanovenou funkcí pohřebišť (náhrobky, pomníky, kaple, apod. a výsadba veřejné zeleně.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití ploch v bezprostředním okolí pro činností, které mohou mít negativní vliv zejména na pietu místa (hluk, estetické aspekty, apod.).

2) Prostorové uspořádání a) Na vymezených plochách je přípustné umístění pohřebišť s nezbytným zázemím. Pohřebiště mohou být ohrazena zdmi. Na území bude odborně udržována zeleň.

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI inženýrské sítě 1) Využití ploch Území je určeno pro technickou infrastrukturu a jiná technická zařízení. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro umístění inženýrských sítí, staveb a zařízení technické infrastruktury a souvisejících specifických zařízení.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití ploch pro chráněnou zástavbu ve vyhlášeném a směrně navrženém ochranném pásmu ČOV.

2) Prostorové uspořádání Na území jsou přípustné účelové objekty technického zařízení. Ochranná pásma budou stanovena vždy podle konkrétní technologie a respektována.

PLOCHY REKREACE RH plochy staveb pro rodinnou rekreaci 1) Využití ploch Území je určeno pro umístění staveb a zařízení pro hromadnou rekreaci. a) Přípustné využití ploch: Území je určeno zejména pro rekreační, tzv. druhé bydlení v chatách. Vhodné je vhodné i využití ploch pro umístění drobných hřišť pro neorganizovaný sport, pro potřeby rekreačního sportu a pro zařízení pro volný čas a zábavu. b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností,, které by mohly snížit kvalitu prostředí a které nejsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na okolní přírodu (odpadky, likvidace odpadních vod, nebezpečí vzniku požáru, apod.).

43

2) Prostorové uspořádání a) Změny stávajících staveb jsou přípustné s tím, že se nesmí výrazně zvětšit hmota objektů. Připouští se pouze přízemní rekreační chaty. b)

Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 20 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch (komunikace, bazény, apod.). (koeficient zastavění pozemku KZP = 0,20) Minimální plocha pozemku pro jeden rekreační objekt se nestanovuje.

c)

Při změnách staveb nesmí být podstatně zvyšována výška ( např. nástavby pater ) a hmota objektů ( nové obytné místnosti, přestavby k trvalému bydlení, apod. ), přípustné jsou drobné stavební úpravy ( např. dostavba sociálních zařízení ). Stavby budou nesmí působit rušivým dojmem a nesmí nenarušovat krajinný ráz.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VZ zemědělská výroba 1) Využití ploch Území je určeno pro využití s dominantní funkcí zemědělské prvovýroby. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro zemědělskou výrobu, zemědělsko hospodářské provozy, zázemí zemědělské činnosti, sklady, dílenské provozy, prodej zemědělských produktů. Zemědělské farmy sloužící k chovu zvířat (např. koní, skotu, ovcí) s návazností na pastviny, zázemí zemědělské chovu (sklady krmiv, apod.). Jako doplňkové (pouze jako doplňkové), je přípustné využití ploch také pro přidruženou drobnou výrobu

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití ploch pro živočišnou výrobu, která by svými negativními vlivy (zápach, šíření alergenů, obtížný hmyz, plynné škodliviny, hluk, apod.) mohla zatížit chráněnou obytnou zástavbu v obci. Ochranná pásma zemědělské výroby budou stanovena podle konkrétního stavu výroby a technologie a budou dále respektována. Uvnitř ochranných pásem zemědělských areálů nelze budovat ani provozovat žádnou chráněnou zástavbu.

2) Prostorové uspořádání a) Na vymezených plochách je v prolukách přípustná výstavba hospodářských účelových zemědělských staveb určených k ustájení zvířat a ostatních staveb sloužících jako zázemí zemědělské výroby (sklady krmiv, kolny, dílny, apod.). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch (komunikace, manipulační plochy, apod.). Koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. c) Výška staveb nebude přesahovat výšku okolních stávajících objektů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v areálu. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena. d) Odstavování a parkování zemědělské techniky a firemních osobních a nákladních vozidel a musí být zajištěno v rámci vlastního areálu.

44

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VD drobná nerušící výroba 1) Využití ploch Území je určeno pro využití s dominantní funkcí drobná nerušící výroby a skladování. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro umístění drobné nerušící výroby, malovýroby a výrobních služeb a drobné zemědělské výroby. Skladování je přípustné pouze jako související s vlastní výrobou v areálu. Přípustné jsou výrobní provozy a provozy drobné zemědělské výroby s tím, že vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice pozemku. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele obce ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.

2) Prostorové uspořádání a) Na vymezených plochách je přípustná výstavba objektů výrobního a skladovacího charakteru (podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch (komunikace, manipulační plochy, apod.). Koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70. Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. c) Výška staveb nebude přesahovat výšku okolních stávajících objektů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v okolí. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena. d) Odstavování a parkování firemních osobních a nákladních vozidel a vozidel speciální techniky (stavební stroje, apod.) musí být vždy zajištěno v rámci vlastního areálu. Parkování na pozemku musí být zajištěno i pro návštěvníky.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VL lehká průmyslová výroba 1) Využití ploch Území je určeno pro využití s dominantní funkcí lehké výroby a skladování. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro umístění lehké průmyslové výroby, výrobních služeb a skladování. Přípustné je také umístění výroby továrního a sériového charakteru. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s bydlením v okolích sídlech a které mohou mít negativní vliv na obyvatele (hluk, exhalace, estetické aspekty, apod.).

45

2) Prostorové uspořádání a) Na vymezených plochách je přípustná výstavba objektů výrobního a skladovacího charakteru (podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch (komunikace, manipulační plochy, apod.). Koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70. Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. c) Výška staveb nebude přesahovat výšku okolních stávajících objektů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Při nové výstavbě (rozvoji v areálu) nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v areálu. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. d) Odstavování a parkování firemních osobních a nákladních vozidel a vozidel speciální techniky (stavební stroje, apod.) musí být vždy zajištěno v rámci vlastního areálu. Parkování na pozemku musí být zajištěno i pro návštěvníky.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV komunikace, veřejné prostory 1) Využití ploch Území je určeno pro veřejná prostranství. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro umístění veřejných prostranství, což jsou prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Vymezená veřejná prostranství slouží zejména pro umístění návsí v sídlech a místních obslužných komunikací.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je omezení přístupu a omezení obecného užívání ploch.

2) Prostorové uspořádání a) Úprava parteru veřejných prostranství musí být zpracována jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy (pěší a pojízdné komunikace, parkování, drobná architektura, veřejná zeleň, apod.). b) Nejmenší šířka veřejného prostranství na zastavitelných rozvojových plochách jehož součástí bude pozemní (místní) komunikace zpřístupňující pozemky rodinných domů bude 8,0 m (6,5 m v případě jednosměrné).

46

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS silniční 1) Využití ploch Území je určeno pro pozemní komunikace a umístění dopravních staveb. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro pozemní komunikace, zařízení pozemních komunikací a umístění dopravních staveb. Vymezené plochy zahrnují plochy stávajících silnic, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně. Využití ploch je přípustné také pro umístění staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusové zastávky, areály údržby pozemních komunikací, apod.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití nových ploch (nově založených) dopravní infrastruktury v blízkosti chráněné, zejména obytné zástavby. Ochranná pásma u nových silnic a u úprav a rekonstrukcí stávajících silnic do normových parametrů (nové dopravní silniční infrastruktury) budou stanovena a respektována.

2) Prostorové uspořádání U všech stávajících silnic na území obce budou postupně odstraňovány dopravních závady a realizována rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DZ drážní (železniční) 1) Využití ploch Území je určeno pro drážní dopravu. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro drážní dopravu po železnici, zahrnují obvod dráhy, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně. Využití ploch je přípustné také pro umístění zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty a provozní budovy

2) Prostorové uspořádání a) Plochy zahrnují železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor se zastávkou Nová Cerekev. Jedná se o jednokolejnou železniční trať regionálního významu s ochranným pásmem 60 m. b) Nádražní budova v městysi Nová Cerekev je v ÚAP ORP Pelhřimov evidována jako architektonicky cenná stavba. Musí být zachována jako kulturní dědictví.

47

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DL letecká 1) Využití ploch Území je určeno pro drážní dopravu. a)

Přípustné využití ploch: Území je určeno pro leteckou dopravu sportovní létání a zázemí letecké dopravy. Plochy lze také dočasně využít různým způsobem, například pro sportovní a kulturní účely a jako výstavní plochy. Ochranná pásma letiště ( vzletové dráhy ) musí být zachována a respektována. Jakékoliv dočasné využití plochy nesmí být překážkou k tomu, aby mohly být plocha v budoucnu využita jako letiště.

b)

Nepřípustné využití ploch: Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na bydlení v okolních sídlech (hluk, exhalace, apod.).

2) Prostorové uspořádání a) Na vymezených plochách zastavěného území jsou přípustné přestavby stávajících objektů a výstavba nových objektů pro zázemí letiště ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). b) Na plochách letecké dopravní infrastruktury mimo vymezené zastavěné území, které tvoří převážně dráha letiště jsou nepřípustné jakékoliv nadzemní stavby trvalého charakteru. c)

Vymezené rozvojové plochy letecké dopravní infrastruktury nesmí být zastavěny nepřípustné jsou jakékoliv nadzemní stavby trvalého charakteru. V okolí vzletové dráhy je vymezena rozvojová plocha pro umístění naváděcího systému apod. Nejedná se tedy o rozšíření letitě, stávající vzletová dráha letiště by neměla být podstatně měněna, ochranná pásma pro provoz letiště zůstávají v platnosti..

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v textové a grafické části územních plánů všech stupňů je základním obsahem územně plánovací dokumentace (dále ÚPD). Jedná se zejména o stavby pro veřejně prospěšné služby, pro technickou a dopravní infrastrukturu, stavby podporující rozvoj a ochranu území obce a ochranu životního prostředí (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čistění, pro veřejné školství, pro veřejnou správu, apod.). V návrhu územního plánu Nová Cerekev se vymezují :
Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního, a archeologického dědictví vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v územním plánu stanoveno proto, aby pozemky, stavby a práva k nim bylo možné vyvlastnit. Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou graficky znázorněny na výkresu : C VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ (v měřítku 1 : 5 000).

48

1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – VPS I. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA VVD01 Silnice I. třídy č. I/19 – přeložka • těleso přeložky silnice • napojení na stávající síť silnic a místních komunikací • stavby související s přeložením silnice (přeložky sítí, apod.) DK02 DK02 – koridor o šíři 150 m pro homogenizaci stávajícího tahu podle ZÚR kraje Vysočina VVD02 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace (šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy) VVD03 Místní komunikace – MK • těleso místní komunikace (šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy) VVD04 Místní komunikace – MK • těleso místní komunikace (šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy) VVD05 Místní komunikace - MK • těleso místní komunikace (šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy) VVD06 Místní komunikace – MK • těleso místní komunikace (šířka veřejného prostoru 9,5 m pro dva jízdní pruhy) VVD07 Místní komunikace – MK • těleso místní komunikace (šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy) • točna pro nákladní automobily VVD08 Místní komunikace – MK • těleso místní komunikace (šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy) • točna pro nákladní automobily VVD09 Místní komunikace – MK • těleso místní komunikace (šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy) VVD10 Místní komunikace – MK • těleso komunikace (chodníku) podél silnice III/01928 (šířka veřejného prostoru 5 m) VVD11 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh) VVD12 Místní komunikace - MK • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh) VVD13 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh) VVD14 Místní komunikace – MK • těleso místní komunikace (šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy) VVD15 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh) VVD16 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh) VVD17 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh) VVD18 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh)

49

VVD19 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa pruh) VVD20 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa pruh) VVD21 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa pruh) VVD22 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa pruh) VVD23 Místní komunikace – MK • obnova a rozšíření tělesa pruh)

místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní

místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní

místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní

místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní

místní komunikace (šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní

II. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VVT01 Čistírna odpadních vod - ČOV Stanovice • plocha pro umístění čistírny odpadních vod VVT02 Čistírna odpadních vod - ČOV Proseč - Obořiště • plocha pro umístění čistírny odpadních vod VVT03 Čistírna odpadních vod - ČOV Částkovice • plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV VVT04 Čistírna odpadních vod - ČOV Chmelná • plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV VVT05 Čistírna odpadních vod - ČOV Myslov • plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV VVT06 Čistírna odpadních vod - ČOV Markvarec • plocha pro umístění čistírny odpadních vod VVT07 Elektrická ZVN 400 kV vedení • nové vzdušné ZVN 400 kV vedení - návrh • územní rezerva v šíři 600 m podle ZÚR kraje Vysočina - upravená (značena osa územní rezervy koridoru pro prověření budoucího umístěni stavby nadzemního vedení ZVN 400 kV Mírovka - Kočín) VVT08 Elektrická VVN 110 kV vedení E11 E11 - koridor podle ZÚR kraje Vysočina - upravený koridor o šíři 400 m pro umístění paralelního vzdušného VVN 110 kV vedení (značeno stávající VVN 110 kV vedení v ose koridoru pro nové vedení) VVT09 Vodovod Stanovice • plocha pro umístění vodojemu • vodovodní přivaděč • nové vodovodní zásobní řady

50

2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ - VPO III. ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI KRAJINY VVR1 Revitalizace údolní nivy vodoteče • revitalizace vodoteče • vodní nádrže • doprovodná smíšená zeleň VVR2

Revitalizace údolní nivy vodoteče • revitalizace vodoteče • vodní nádrže • doprovodná smíšená zeleň

VVR3

Revitalizace údolní nivy vodoteče • revitalizace vodoteče • vodní nádrže • doprovodná smíšená zeleň

VVR4

Opatření proti přívalovým vodám • opatření pro zasakování vod • pás ochranné zeleně • odvod přebytečných srážkových vod

IV. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ PP1

Založení plochy veřejného prostranství • zeleň na veřejných prostranství v Nové Cerekvi

V. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Založení prvků ÚSES s návrhem změn v krajině VVU1 Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru (k.ú. Nová Cerekev) VVU2

Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru (k.ú. Nová Cerekev)

VVU3

Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru (k.ú. Stanovice u Nové Cerekve)

VVU4

Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru (k.ú. Chmelná u Pelhřimova)

VVU5

Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru (k.ú. Myslov)

VVU6

Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru (k.ú. Částkovice)

Založení prvků systému ÚSES beze změn v krajině U1 Biokoridor regionální - RBK U198 koridor podle ZÚR kraje Vysočina U2 U148

Biocentrum regionální - RBC biocentrum podle ZÚR kraje Vysočina

U3 U199

Biokoridor regionální - RBK koridor podle ZÚR kraje Vysočina

U04 Biokoridor lokální - LBK U05 Biocentrum lokální - LBC U06 Biokoridor lokální - LBK

51

U07 Biocentrum lokální - LBC U08 Biokoridor lokální - LBK U09 Biocentrum lokální - LBC U10 Biokoridor lokální - LBK U11 Biocentrum lokální - LBC U12 Biokoridor lokální - LBK U13 Biocentrum lokální - LBC U14 Biokoridor lokální - LBK U15 Biokoridor lokální - LBK U16 Biokoridor lokální - LBK U17 Biocentrum lokální - LBC U18 Biokoridor lokální - LBK U19 Biokoridor lokální - LBK U20 Biocentrum lokální - LBC U21 Biokoridor lokální - LBK U22 Biokoridor lokální - LBK U23 Biocentrum lokální - LBC U24 Biokoridor lokální - LBK U25 Biocentrum lokální - LBC U26 Biokoridor lokální - LBK U27 Biocentrum lokální - LBC U28 Biokoridor lokální - LBK U29 Biocentrum lokální - LBC U30 Biokoridor lokální - LBK U31 Biokoridor lokální - LBK U32 Biokoridor lokální - LBK U33 Biocentrum lokální - LBC U34 Biokoridor lokální - LBK U35 Biocentrum lokální - LBC U36 Biokoridor lokální - LBK U37 Biokoridor lokální - LBK U38 Biocentrum lokální - LBC U39 Biokoridor lokální - LBK U40 Biocentrum lokální - LBC U41 Biokoridor lokální - LBK U42 Biocentrum lokální - LBC U43 Biokoridor lokální - LBK U44 Biokoridor lokální - LBK U45 Biocentrum lokální - LBC U46 Biokoridor lokální - LBK U47 Biocentrum lokální - LBC U48 Biokoridor lokální - LBK

52

h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo; Veřejně prospěšné stavby Návrh ÚP Nová Cerekev neobsahuje vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.

i) Údaje o počtu listů ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části; I. DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU (ÚP) A.TEXTOVÁ ČÁST ÚP ( počet stran 1 – 61 včetně titulní strany a obsahu) B. A B C

GRAFICKÁ ČÁST ÚP Nová Cerekev obsahuje …………… VÝKRES ZÁKLADNÍHO ČLENĚNÍ ÚZEMÍ URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, OPATŘENÍ

3 výkresy ( A , B , C ) 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

II. DOKUMENTACE ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU B.

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ( počet stran 1 – 46 včetně titulní strany a obsahu)

C.

GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP Nová Cerekev obsahuje ………… 3 výkresy ( D, E, F ) D E F

KOORDINAČNÍ VÝKRES VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FOND

1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

2. Grafická část územního plánu a) Výkres základního členění území obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny RP; b) Hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné infrastruktury, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy; v případě potřeby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech; c) Výkres VPS, opatření a asanací.

53

Odůvodnění Odůvodnění územního plánu Nová Cerekev obsahuje textovou a grafickou část.

A. Textová část 1. Postup při pořízení územního plánu •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev na svém 8. zasedání Zastupitelstva městyse Nová Cerekev dne 6.9.2007 projednalo a schválilo k dalšímu zpracování územní plán Nová Cerekev včetně místních částí Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). Dne 5. 3. 2008 požádal Městys Nová Cerekev Městský úřad Pelhřimov, odbor výstavby, Solní 1814, Pelhřimov o pořízení územního plánu; návrh zadání byl zpracován dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů – Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; v srpnu 2008 bylo oznámeno projednávání návrhu zadání dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a správcům dopravní a technické infrastruktury. Dotčené orgány a krajský úřad mohl své požadavky a každý mohl své připomínky a obce podněty uplatnit do 30 dnů od vyvěšení resp. obdržení; návrh zadání byl schválen Zastupitelstvem městyse Nová Cerekev dne 29. 9. 2008, které nepožadovalo vypracování konceptu ÚP Nová Cerekev. Tuto povinnost nevznesl ani žádný příslušný dotčený orgán; dne 30. 9. 2009 pořizovatel vyzval Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev o dalším postupu pořizování ÚP; návrh (grafická a textová část) byl odevzdán v červnu 2010; v listopadu 2010 bylo oznámeno společné jednání o návrhu ÚP; v červenci 2010 byla podána žádost o vydání souhlasu k návrhovým plochám z hlediska ZPF; společné jednání s dotčenými orgány proběhlo 3. 9. 2010; na základě vznesené námitky po úpravě návrhu ÚP (vznik nové plochy Z41) byla podána žádost o vydání souhlasu k návrhovým plochám z hlediska ZPF – Krajský úřad Kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF; na základě vznesené námitky po úpravě návrhu ÚP (vznik nové plochy Z41) byla podána žádost o vydání souhlasu k návrhovým plochám z hlediska ZPF – Krajský úřad Kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana OPK; na základě úpravy koridoru trasy územní rezervy zvn 400 kV byl požádán správce technické infrastruktury spol. ČEPS a.s. o vyjádření k úpravě; na základě úpravy koridoru trasy vvn 110 kV byl požádán správce technické infrastruktury spol. E.ON ČR s.r.o. o vyjádření k úpravě; v listopadu 2010 požádáno o sdělení určeného zastupitele; v listopadu 2010 svolána schůzka – úprava koridorů trasy vedení vvn 110 kV dle platných ZÚR Kraje Vysočina; určený zastupitel pro tvorbu ÚP – starosta městyse Zdeněk Rajdlík; prosinec 2010 schůzka pořizovatel, projektant, určený zastupitel a spol. E.ON ČR s.r.o. – úprava koridoru trasy vedení vvn 110 kV; na základě úpravy koridoru trasy vvn 110 kV byl požádán správce technické infrastruktury spol. E.ON ČR s.r.o. o vyjádření k úpravě; na základě úpravy koridoru trasy vvn 110 kV a zvn 400 kV byl požádán dotčený orgán ČR – SEI o vydání stanoviska; v lednu 2011 byla vypracována „Zpráva o projednávání návrhu ÚP předkládaná krajskému úřadu“; v lednu 2011 bylo požádáno o posouzení ÚP Krajským úřadem kraje Vysočina odborem územního plánování a stavebního řádu – kladné stanovisko vydáno dne 22. 2. 2011; v březnu 2011 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno veřejné projednání územního plánu Nová Cerekev; řízení o ÚP s veřejným projednáním a odborným výkladem projektanta proběhlo dne 29. 4. 2011 v městysu Nová Cerekev; při veřejném projednání byly vzneseny písemné námitky (součást rozhodnutí o námitkách) ze strany vlastníků; návrh rozhodnutí o námitkách: v průběhu pořizování ÚP byly vzneseny námitky, jsou součástí rozhodnutí o námitkách, které je součástí tohoto dokumentu; vyhodnocení o připomínkách: je součástí vyhodnocení připomínek, který je součástí tohoto dokumentu;

54

2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Politika územního rozvoje (PÚR) Návrh řešení ÚP Nová Cerekev je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále PÚR ČR 2008), schválenou usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009. Politika územního rozvoje České republiky 2008 je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. Politika územního rozvoje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje (rozvojové oblasti a rozvojové osy). Návrh ÚP Nová Cerekev respektuje v PÚR České republiky 2008 stanovené priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, tj. vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Území městyse Nová Cerekev se nachází mimo v PÚR České republiky 2008 stanovené rozvojové oblasti a rozvojové osy, nepatří mezi specifické oblasti a není dotčeno vymezenými koridory a plochami dopravní infrastruktury a koridory a plochami technické infrastruktury. Na návrh řešení ÚP Nová Cerekev se nevztahují žádné požadavky vyplývající z těchto vymezených oblastí, ploch a koridorů. Území městyse Nová Cerekev se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů. Území městyse Nová Cerekev se nachází mimo v PÚR České republiky 2008 stanovené rozvojové oblasti a rozvojové osy, a proto se na řešení ÚP Nová Cerekev nevztahují žádné požadavky vyplývající z těchto vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os. Území městyse Nová Cerekev se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů. Území městyse Nová Cerekev je v PÚR České republiky 2008 dotčeno energetickým koridorem E7 pro elektrické dvojité vedení 400 kV Kočín - Mírovka. Koridor elektrického vedení je vymezen z důvodů územní ochrany pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy České republiky v horizontu 20 let. Koridor trasy pro elektrické vedení 400 kV je zapracován v ÚP Nová Cerekev v severní části řešeného území městyse Nová Cerekev. Na návrh ÚP Nová Cerekev se nevztahují žádné další požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje 2008 České republiky. Zásady územního rozvoje (ZÚR) Kraje Vysočina V roce 2008 byly Krajem Vysočina vydány Zásady územního rozvoje (dále ZÚR) kraje Vysočina, které stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání kraje, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanovuje požadavky na jejich využití, zejména veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanovuje kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) se nachází mimo v ZÚR kraje Vysočina stanovené rozvojové oblasti a rozvojové osy krajského významu a mimo specifické oblasti krajského významu. Území městyse Nová Cerekev se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů. Přes území obce Nová Cerekev jsou podle ZÚR kraje Vysočina vedeny některé trasy a koridory nadmístního krajského významu. Patří mezi ně příslušný úsek trasy silnice I. třídy č. 19 (I/19) včetně přeložky této silnice v trase obchvatu sousední obce Čížkov, železniční trať ČD č. 224, koridory elektrického VVN 110 kV a 400 kV (územní rezerva) a radioreléové spoje (Stražiště – Bělá, Stražiště – Javořice, Křemešník – hranice kraje). Trasa přeložky silnice I/19 je zapracována do ÚP Nová Cerekev v upravené podobě v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov, a to podle podkladu vyhledávací studie „Silnice I/19 Pelhřimov - hranice kraje Vysočina“, zpracované firmou SHB v roce 2004 na objednávku ŘSD ČR. Koridor trasy zvn 400 kV (dle ZÚR územní rezerva) je konkrétně upraven podle aktuálních podkladů a koridor pro vvn 110 kV je navržen podél stávajícího elektrického vvn 110 kV je v ZÚR navržena paralelní trasa elektrického vvn 110 kV (koridory byly upřesněny a dohodnuty s příslušnými správci technické infrastruktury a dotčenými orgány). V řešeném území Nová Cerekev je vedena trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 120 a dvou regionálních biokoridorů RBK 421 a RBK 422. Nadregionální biokoridor NRBK 120 propojuje ( přes k.ú. Markvarec u Nové Cerekve ) regionální biocentra RBC 698 Eustach a RBC 370 Troják I. Regionální biokoridory RBK 421 a RBK 422 propojují regionální biocentrum RBC 726 Hejlov, situované na k. ú. Částkovice, severním směrem s RBC 727 U Mosteckého ( RBK 421 ) a jižním směrem s RBC 370 Troják I. ( RBK 422 ). Součástí je rovněž ochranné pásmo

55

nadregionálního biokoridoru. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES jsou v ÚP Nová Cerekev zapracovány a zařazeny do seznamu veřejně prospěšných opatření. V řešeném území městyse Nová Cerekev jsou podle ZÚR kraje Vysočina stanoveny některé další limitující faktory. Patří mezi ně zejména poddolovaná území (velké a malé) a vyhlášené území ochrany přírody, přírodní památka „Rašelinná louka u Proseče - Obořiště“, záplavové území vodního toku Želivka (Hejlovka), celé řešené území leží v ochranném pásmu vodního zdroje III. stupně. ÚP Nová Cerekev všechny tyto limitující faktory ZÚR kraje Vysočina respektuje. Z hlediska ÚSES v rámci ZÚR bude do ÚP převzat krajinný typ území krajina lesozemědělská harmonická. Z hlediska biogeografického regionu spadá celé území řešené ÚP Nová Cerekev do Pelhřimovského bioregionu. Na řešeném území městyse Nová Cerekev se nachází 4 biochory. Veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření (VPO) ze ZÚR: VPS: DK02 – koridor silnice I/19 (150 m); DK04 – koridor silnice I/19 (150 m); E11 – nadzemní vedení vvn 110 kV Pelhřimov – R Tábor; VPO: U 015 – NRBK Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštejn (NKOD 120); U 148 – RBC Hejlov (NKOD 726); U 198 – RBK U Mosteckého – Hejlov (NKOD 421); U 199 – RBK Troják – Hejlov (NKOD 422); Návrh ÚP Nová Cerekev bude respektovat záměry ZÚR kraje Vysočina, t.j. nebudou vytvořeny překážky, které by záměry ZÚR znemožňovaly. Na návrh řešení ÚP Nová Cerekev se nevztahují žádné jiné požadavky vyplývající z projednávaného návrhu ZÚR kraje Vysočina ani žádné další požadavky vyplývající ze širších vztahů v území.

3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ÚP Nová Cerekev vytváří rámce pro zabezpečení trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Toho dosahuje zejména: • regulací funkčního využití celého řešeného území s cílem stabilizovat a posílit udržitelné využívání; • vytvořením územně technických podmínek pro rozvoj sídelní funkce na úroveň odpovídající poloze a významu sídla v širší návaznosti na ORP Pelhřimov a oblasti mikroregionu Brána Vysočiny, ale současně zamezení nepřiměřenému rozšiřování zástavby mimo zastavěné území; • umožněním rozvoje kvalitního bydlení vymezením rozvojových ploch zastavitelného území v kvalitních lokalitách pro tuto funkci především pro rodinné domy; • koncepcí urbanistického uspořádání vycházející z respektování principu kontinuity dlouhodobě utvářeného aglomeračního uspořádání obce, vycházející z postupné regenerace prostor dotčených zemědělskou činností a vytvářející územně technické předpoklady pro přiměřené hospodářské a rekreační využití krajinné části území; • vytvořením územně technických podmínek pro nezávadnou výrobu a přiměřené zemědělské využití krajiny jako zdroj ekonomické prosperity obce a jejích obyvatel; • koncepci dopravy, jež minimalizuje negativní dopady silniční dopravy na obytná území; • koncepci technického vybavení, jež zajišťuje napojení všech nových rozvojových lokalit na systémy technické infrastruktury a bezrizikové odstraňování všech splaškových odpadních vod jejich čištěním v čistírnách odpadních vod; • z ÚP Nová Cerekev je patrná ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot městyse a místních částí, střed městyse a místních částí je navržen jako plocha veřejného prostranství se zachováním architektonického rázu včetně přírodních hodnot; • každá plocha změn obsahuje regulativy jejích užívání a to jak v zastavěném, zastavitelném tak v nezastavitelném území; • ÚP Nová Cerekev chrání krajinu v plném množství – do volné krajiny je navrženo minimální množství zastavitelných ploch, je dotvořen ÚSES (lokální s návazností na stávající regionální a nadregionální), regulativy obsahují možnost zalesňování a stavbu vodních děl; • všechny nové plochy změn navazují na současně zastavěné území, vyplňují proluky v zastavěném území a využívají pozemky s nižší ochranou ZPF; • ve volné krajině jsou navrženy vodní plochy, protierozní opatření, která budou sloužit jako ochrana před přívalovými vodami – bylo navrženo s ohledem na obhospodařování okolních pozemků a v minimálním záboru zemědělské půdy a do volné krajiny nejsou navrženy žádné nové plochy změn.

56

Úkoly územního plánování ÚP Nová Cerekev je vytvořen tak, aby respektoval tyto úkoly územního plánování a to: a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty – pořizovatel a projektant provedli průzkumné práce spojené s pochůzkou po řešeném území, byly použity dostupné podklady z platných ÚAP ORP Pelhřimov a ZÚR kraje Vysočina. ÚP Nová Cerekev ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. ÚP chrání registrované i neregistrované památky – v ÚP Nová Cerekev (ve všech řešených k.ú.) je komplexně respektována ochrana kulturního dědictví. Národní kulturní památky – na území městyse Nová Cerekev nejsou evidovány chráněné národní kulturní památky. Kulturní památky – na území městyse Nová Cerekev jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky (chráněné ve smyslu zákona o státní památkové péči v platném znění), t.j. památky zanesené v Ústřední seznam kulturních památek : Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev): Kostel Sv. Tomáše (rejstříkové číslo 33523/3-3161) na náměstí, Synagoga (rejstříkové číslo 14693/3-3162), Židovský hřbitov (rejstříkové číslo 33533/3-3166), Boží muka (rejstříkové číslo 24552/3-3165) při čp.12, Boží muka (rejstříkové číslo 28052/3-3164) směr Pelhřimov, Sloup se sochou P. Marie (rejstříkové číslo 35164/3-3167) na náměstí, Morový sloup s kašnou (rejstříkové číslo 19952/3-3163) na náměstí, Silniční most (rejstříkové číslo 32351/3-3168) směr Ústrašín Proseč - Obořiště (k.ú. Proseč-Obořiště): Zámek čp.1 (rejstříkové číslo 38806/3-3262), Kaple (rejstříkové číslo 15527/3-3263) na návsi Stanovice (k.ú. Stanovice u Nové Cerekve): Pamětní kámen (rejstříkové číslo 16103/3-3289) směr Pejškov, Pamětní kámen (rejstříkové číslo 22749/3-3290) směr Lipice Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. ÚP Nová Cerekev nemá negativní vliv na celkovou koncepci ochrany kulturních památek stanovenou podle zákona o státní památkové péči. Kulturní památky místního významu – na území městyse Nová Cerekev jsou evidovány památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory staveb jako doklad kulturního dědictví v obci. Jejich ochrana je v ÚP Nová Cerekev předepsána. Evidované památky místního významu : Nová Cerekev – nádražní budova, kaplička, špýchar čp. 267; Stanovice – Pachtův špýchar čp.10, kaplička; Chmelná – kaplička; Myslov – statek; Proseč-Obořiště – dvě kapličky; Částkovice – návesní kaple, boží muka se stromovím u cesty od Proseče; Markvarec – objekt k bydlení čp. 21, a čp. 27, kaplička; Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození kulturních památek místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Dochovaná urbanistická struktura sídel: Ve všech sídlech na území městyse Nová Cerekev se dochovala jejich původní urbanistická struktura (půdorysná struktura, výšková hladina původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb). Zástavba v místních částech je tvořena většinou původními zemědělskými statky orientovanými okolo centrálního prostoru návsi. Venkovský charakter zástavby sídel musí být zachován, nové stavby musí kontext původní zástavby respektovat. V ÚP Nová Cerekev je předepsána ochrana staveb s dochovaným architektonickým výrazem a památek lidové architektury. Archeologické památky: celé správní území městyse Nová Cerekev je v ÚP Nová Cerekev posuzováno jako území s archeologickými nálezy (chráněná území s ve smyslu zákona o státní památkové péči). Z přírodních hodnot – na území městyse Nová Cerekev je navržená organizace území řešena tak, aby nedošlo k negativnímu zásahu do krajiny. K omezení vodní a větrné eroze jsou v ÚP Nová Cerekev navržena protierozní opatření, včetně návrhu změny kultury pozemku a obnovy a zřízení liniové zeleně a remízků. Oblasti krajinného rázu: 01 – Pelhřimovsko Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os a ohraničení. ÚP Nová Cerekev respektuje charakteristiku oblastí krajinného rázu, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly krajinný ráz výše uvedených oblastí negativně ovlivnit. Místa krajinného rázu: Údolí Hejlovky Využití pro turistiku a pohybovou rekreaci v zázemí Pelhřimova. ÚP Nová Cerekev respektuje charakteristiku míst krajinného rázu, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly krajinný ráz výše uvedených míst negativně ovlivnit.

57

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem: Vlhké a smilkové louky s ohroženými druhy rostlin v k.ú. Myslov, v jeho jižní části na hranicích s k.ú. Bor – Hloškovo; Vlhké louky a mokřady s výskytem ohrožených druhů rostlin v lokalitě U Vlásenického dvora, v jihovýchodní části k.ú. Stanovice. ÚP Nová Cerekev respektuje lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly výše uvedené míst lokality negativně ovlivnit. Přírodní památky, památné stromy: na území městyse Nová Cerekev je vyhlášena přírodní památka „Rašelinná louka u Proseče-Obořiště“ z důvodů bohatého výskytu vachty trojlisté. Na území městyse Nová Cerekev se nachází dva vyhlášené památné stromy – Částkovická lípa roste v centru sídla Částkovice a Havlíčkův dub roste v zámeckém parku v sídle Proseč - Obořiště. Územní plán Nová Cerekev přírodní památku „Rašelinná louka u Proseče-Obořiště“ a dva památné stromy Částkovická lípa a Havlíčkův dub respektuje. Z civilizačních hodnot – jedná se o návrh ploch pro novou infrastrukturu na území městyse i místních částí: Je řešena likvidace odpadních vod: Nová Cerekev: v sídle je vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko-biologickou ČOV (čistírnou odpadních vod). Kapacita stávající ČOV je vyhovující i pro navrhovaný rozvoj městyse. Kanalizační síť se bude v sídle Nová Cerekev postupně doplňovat, rozšiřovat a obnovovat. V případě rozšíření nebo rekonstrukce ČOV musí technologie odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardů pro lososové vody. Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice: v místních částech městyse není vybudována splašková kanalizace a ČOV, na nových zastavitelných plochách musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních. V místních částech městyse se předpokládá výstavba oddílných kanalizací (splaškové a dešťové) zakončených vždy ČOV v sídle. Za tím účelem jsou v ÚP ve všech těchto sídlech vymezeny zastavitelné plochy pro nové centrální ČOV. Celé území městyse Nová Cerekev – na samotách ve volné krajině a v rekreačních chatových oblastech, kde nejsou vymezeny zastavitelné plochy budou akumulovány odpadní splaškové vody i nadále v bezodtokových jímkách na vyvážení, příp. výstavbou DČOV. Je řešeno zásobování pitnou vodou: Zásobování obyvatel pitnou vodou v jednotlivých sídlech Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště je zajištěno z veřejných vodovodů. Zásobování pitnou vodou kapacitně vyhovuje pro současný stav a bude mít i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na nových rozvojových zastavitelných plochách. Nové vodovodní řady budou propojeny se stávající vodovodní sítí tak, aby bylo možné zásobovat a požárně zajistit (požární hydranty) stávající a nově navrhovanou zástavbu, a aby byla vodovodní síť vždy co nejvíce zaokruhovaná. V sídle Stanovice je obyvatelstvo zásobeno individuálně z domovních studní. Zde se předpokládá výstavba veřejného vodovodu. Za tím účelem je v ÚP Nová Cerekev vymezena zastavitelná plocha pro nový vodojem. Je řešeno zásobování elektrickou energií: Pro novou zástavbu se v ÚP Nová Cerekev předpokládá výstavba nových trafostanic vždy v návaznosti na větší zastavitelné plochy. Připojení obou TS bude prostřednictvím odboček z kmenového vedení vzdušným vedením 22 kV nebo vedením kabelovým. Přes území městyse Nová Cerekev jsou v ZÚR kraje Vysočina vedeny koridory nadmístního krajského významu. Patří mezi koridory elektrického VVN 110 kV a 400 kV. Je řešeno zásobování plynem: ÚP Nová Cerekev plynofikaci sídel umožňuje, tj. v ÚP Nová Cerekev nejsou navrženy podmínky nebo překážky, které by případnou plynofikaci městyse Nová Cerekev. Je řešeno zásobování teplem: Městys Nová Cerekev je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno částečně z centrální kotelny na biopaliva a částečně na zbytku území na tuhá paliva. V místních částech je zásobování objektů teplem zajištěno zdroji na tuhá paliva. Přepokládá se rozšíření teplovodní sítě na celé zastavěné území městyse Nová Cerekev, místní části Proseč-Obořiště a na zastavitelné plochy v obou sídlech. V místních částech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov a Stanovice není z ekonomických důvodů možnost zavést teplovodní síť a nebo zemní plyn. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území – je řešeno v bodě c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování, e) Koncepce uspořádání krajiny – textová část návrhu ÚP Nová Cerekev; c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání – není nutné posuzovat, jedná se pořizování nového ÚP;

58

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb – je řešeno v bodě f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití – textová část návrhu ÚP Nová Cerekev; e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území - V ÚP Nová Cerekev se vymezují zastavitelné plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejích využití územní studií. Zastavitelné plochy, kde změny využití prověří územní studie je vyznačeno na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ (v měřítku 1 : 5 000) – zastavitelné plochy s podmínkou prověření územní studií jsou vyznačeny šrafou; Jedná se o zastavitelné plochy Z02, Z03, Z04, Z05, Z07, Z08, Z13 v sídle Nová Cerekev a zastavitelnou plochu Z61 v sídle Markvarec. Územní studie musí řešit některé plochy, které spolu komunikačně souvisí současně. Současně musí být řešeny zastavitelné plochy Z07 a Z08 a plochy Z03, Z05 a Z13. Ostatní zastavitelné plochy nejsou tak velkého rozsahu, že by prověření změn jejích využití vyžadovalo. Zastavitelné plochy přímo navazují na zastavitelné území a jejich předpokládaná parcelace je navrženým uspořádáním ploch do jisté míry jasně předurčena. Navržené zastavitelné plochy, ve které je uloženo prověření změn jejích využití územní studií (Z02, Z03, Z04, Z05, Z07, Z08, Z13, Z61) v jsou svou rozlohou převážně větší, a někdy pohledově exponované lokality. Zástavba na těchto plochách se může uplatňovat v panorámatu sídel. Proto musí být urbanistické kompozici a prostorovému uspořádání celého území a poté i jednotlivých staveb věnována odpovídající pozornost. Novou výstavbu je nutné v územních studiích řešit komplexně. Hlavním cílem stanovených regulačních zásad v územních studiích musí být nejen harmonické zapojení nové výstavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu sídla, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality. Vymezení územních rezerv: v ÚP Nová Cerekev nejsou navrženy. f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci) – etapizace je v ÚP Nová Cerekev řešena. V ÚP Nová Cerekev jsou rozvojové zastavitelné plochy stanovené pro bydlení (BI – čisté v rodinných domech a BV – venkovské) a zastavitelné plochy stanovené pro občanské vybavení (OK – komerční zařízení) rozděleny do dvou etap. Etapizace zástavby je vyznačena na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ (v měřítku 1 : 5 000) (II. etapa obytné zástavby je vyznačena římskou číslicí II). Etapizace zastavitelných ploch znamená, že plochy zařazené do II. etapy zástavby mohou být realizovány až po vyčerpání (odnětí ZPF) 70 % rozlohy sousedních ploch navazujících na zastavěné území a zařazených do I. etapy rozvoje. Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 – BI – Plochy bydlení – bydlení čisté v rodinných domech zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje; b) Plocha Z04 – BI – Plochy bydlení – bydlení čisté v rodinných domech zastavitelná plocha Z04 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje; c) Plocha Z05 – BV – Plochy bydlení – bydlení venkovské zastavitelná plocha Z05 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje; d) Plocha Z49 – OK – Plochy občanského vybavení – komerční zařízení zastavitelná plocha Z49 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z43 zařazené do I. etapy rozvoje; Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí zemědělského půdního fondu (ZPF) bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku, který předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva městyse a rozvoj obslužné sféry komerčních zařízení v návaznosti na letiště; g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem - navrhuje se rozvíjet komplexní krajinná opatření s ochranným protipovodňovým účinkem, jako je výstavba malých vodních nádrží s retenční schopností zachycovat kulminační průtoky, dále pak ochranná opatření proti vodní erozi (hrázky, terasy, ochranné zatravňování aj.), nepovolovat dále opatření k úpravě vodního režimu půdy – odvodňování, závlahy, napřimování malých vodních toků, a naopak podporovat rekultivace území a pozemkové úpravy s cílem optimální skladby kultur: les – pole – louky, obnova cestní sítě a doprovodné zeleně, atd. V řešeném území je vyhlášeno záplavové území vodního toku Želivka (Hejlovka) Q100, Q20, Q5 včetně aktivní zóny záplavového území – toto záplavové území není dotčeno; h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn – návrh ÚP Nová Cerekev vymezuje rozvojové plochy pro podnikání (plochy výroby a skladování) v sídle městyse Nová Cerekev a v místních částech:

59

Nová Cerekev: plocha VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělské areály a o plochy změn – doplnění stávajících areálů), plocha VD – drobná řemeslná výroba (plochy stabilizované, plochy změn a plochy přestaveb), plochy VL – lehká výroba a skladování (plochy stabilizované, plochy změn) Stanovice: plocha VD – drobná řemeslná výroba (plochy stabilizované, plochy změn) Částkovice: VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělský areál a o plochy změn – doplnění stávajícího areálu), plocha VD – drobná řemeslná výroba (plochy stabilizované) Proseč-Obořiště: VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělský areál), plocha VD – drobná řemeslná výroba (plochy stabilizované a o plochy změn) Chmelná: VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělský areál a o plochy změn – doplnění stávajícího areálu), plocha VD – drobná řemeslná výroba (plocha změn) Markvarec: VZ výroba zemědělská (jedná se o plochy stabilizované – stávající zemědělský areál) i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení – v ÚP Nová Cerekev se jedná s o návrhové (plochy změn) plochy bydlení – plochy BI tj. dominantní funkce bydlení čisté v rodinných domech, BV tj. plochy s dominantní funkcí bydlení venkovského typu, plochy BH tj. dominantní funkce bydlení v bytových domech. Plochy smíšené obytné – plochy SM tj. plochy určené pro smíšené využití s funkcí bydlení a občanského vybavení. Plochy občanského vybavení – plochy OV veřejná infrastruktura plochy pro umístění staveb a zařízení nekomerční občanské vybavenosti, plochy OS tělovýchovná a sportovní zařízení, plochy OK plochy pro umístění staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti, plochy OH hřbitovy plochy pro umístění veřejných a vyhrazených pohřebišť. Plochy technické infrastruktury TI – technická infrastruktura a jiná technická zařízení. Plochy rekreace RI – plochy s funkcí individuální rekreace v chatách. Plochy výroby a skladování – plochy VZ zemědělská výroba (zemědělská prvovýroba), VD – drobná řemeslná výroba a VL – lehká výroba a skladování. Plochy veřejných prostranství PV – komunikace, veřejné prostory. Plochy dopravní infrastruktury DS – silniční – pozemní komunikace a dopravních staveb, DZ – drážní – drážní doprava, DL – letecká – sportovní létání a zázemí. Členění a uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch je v návrhu ÚP řešeno takovým způsobem, aby zastavitelné rozvojové plochy organicky srostly se zastavěným územím a aby byly vhodně dostatečně komunikačně propojeny. Navíc stabilizované plochy bydlení (zahrady a záhumenní pozemky) představují dostatečný potenciál stavebních parcel pro budoucí výstavbu. Strukturou navržených ploch vytváří ÚP Nová Cerekev prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení a podnikatelských aktivit; j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území – v ÚP jsou navrženy veřejně prospěšné stavby jako plochy změny – plochy technické a dopravní infrastruktury (ČOV, vodovod, kanalizace, vedení vn, vvn a zvn, místní komunikace, nová trafostanice), založení prvků ÚSES, veřejná prostranství, plochy občanského vybavení; k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany – je řešeno v textové části návrhu ÚP, návrhem nových vodních ploch jako ochrana ve volné krajině, vodní plochy v městysu a místních částech budou sloužit jako požární nádrže. K zásobování požární vodou slouží vodní nádrže a požární hydranty na území městyse. Při navrhování rozvodů vody bude vodovod sloužit zároveň jako zdroj požární vody (nadzemní hydranty, zajištění potřebných tlaků, průtoku, světlost potrubí) navržený podle příslušných předpisů, případně budou zřízeny požární nádrže podle příslušných předpisů. Požadavky na civilní ochranu, které vyplývají z ÚP Nová Cerekev jsou podkladem pro zpracování plánu ukrytí navrhovaného počtu obyvatel. Zároveň ověřují územně technické podmínky zajištění základních funkcí sídla při mimořádných událostech. Pro novou obytnou zástavbu se předpokládá podsklepení alespoň 50 % nových rodinných domů. Specifické plochy pro zájmy civilní ochrany nejsou v ÚP navrženy. K územnímu plánu se nevztahují požadavky vyplývající z havarijních a krizových plánů. V řešeném území je vyhlášeno záplavové území vodního toku Želivka (Hejlovka) Q100, Q20, Q5 včetně aktivní zóny záplavového území – toto záplavové území není dotčeno vznikem zastavitelných ploch. Bylo vydáno kladné stanovisko DO HZS kraje Vysočina ÚP Pelhřimov; l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území – navržené plochy přestaveb jsou situovány vždy v zastavěném území. Vyskytují se buď v prolukách současné zástavby nebo v místech, kde původní využití ploch je z hlediska celkového uspořádání funkčních složek sídla nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti. V ÚP Nová Cerekev jsou vymezeny plochy přestaveb : - Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev) – 13 ploch (P01 až P13); - Částkovice (k.ú. Částkovice) – 0 ploch; - Chmelná (k.ú. Chmelná u Pelhřimova) – 0 ploch; - Markvarec (k.ú. Markvarec u Nové Cerekve) – 2 plochy (P21 až P22); - Myslov (k.ú. Myslov) – 0 ploch; - Proseč-Obořiště (k.ú. Proseč-Obořiště) – 5 ploch ( P16 až P20 ); - Stanovice (k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) – 2 plochy ( P14 až P15 );

60

ÚP Nová Cerekev obsahuje 22 plochy přestaveb (P01 – P13, P21 – P22, P16 – P20, P14 – P15). Všechny plochy přestavby jsou situovány v prolukách zastavěného území za účelem vymezení ploch bydlení – viz výkres „A“ ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ; m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak – ÚP Nová Cerekev řeší ochranu území: je respektován vodní zákon – jsou navrženy nové vodní plochy včetně možné obnovy stávajících jako ochrana území před přírodními katastrofami – tyto plochy jsou navrženy přímo v grafické části ÚP, ale vznik dalších nových vodních ploch je možný po předchozím projednání s dotčenými orgány, jsou navrženy plochy pro ČOV – v místních částech, na všechny plochy změn je řešeno zásobování vodou včetně nové plochy pro vodojem v m.č. Stanovice; je respektován zákon o ochraně přírody a krajiny – nejsou dotčeny stávající ÚSES – v řešeném území Nová Cerekev je vedena trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 120 a regionálních biokoridorů RBK 421 a RBK 422. Nadregionální biokoridor NRBK 120 propojuje (přes k.ú. Markvarec u Nové Cerekve) regionální biocentra RBC 698 Eustach a RBC 370 Troják I. Regionální biokoridory RBK 421 a RBK 422 propojují regionální biocentrum RBC 726 Hejlov, situované na k.ú. Částkovice, severním směrem s RBC 727 U Mosteckého (RBK 421) a jižním směrem s RBC 370 Troják I. (RBK 422). Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES jsou v ÚP Nová Cerekev zapracovány a jejich vymezení zpřesněno do měřítka katastrální mapy, mapového podkladu ÚP. Při vymezování biocenter a tras biokoridorů na území městyse Nová Cerekev byla snaha o co nejmenší střet zájmů, zejména se vymezení vyhýbá zastavitelnému území, co nejúsporněji vede přes plochy intenzivně zemědělsky využívané (kde se budou muset prvky zakládat) a když, tak zároveň sleduje rozdělení nadměrně velkých bloků orné půdy a tím zvýšení estetického potenciálu a snížení erozního ohrožení území. Využívá se co nejvíce tras po lesních pozemcích a po pozemcích se stávající dřevinnou vegetací (meze, kazy, polní cesty, rozhraní apod.). Z hlediska ÚSES v rámci ZÚR byl do ÚP převzat krajinný typ území krajina lesozemědělská harmonická. Z hlediska biogeografického regionu spadají řešená k.ú. do Pelhřimovského bioregionu. Všechny prvky ÚSES vyhovují předepsaným parametrům. Na plochách zahrnutých do ÚSES, s výjimkou staveb na tocích je zákaz umisťování staveb a to i oplocení. Na pozemcích zahrnutých do ÚSES se zakazuje měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability za kultury s nižší ekologickou stabilitou, povolování pozemkových úprav, odvodňování, těžba nerostů a jiné narušování ekologicko stabilizační funkce těchto ploch. Nově založené prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. Bylo vdáno kladné stanovisko DO – KrÚ Kraje Vysočina odboru ŽP – OPK; je respektován zákon o ochraně ovzduší – v ÚP jsou navrženy nové plochy výroby a skladování - výroba zemědělská, výroba drobná a výroba lehká, které neovlivní ovzduší, ostatní zemědělské plochy jsou jako stávající zemědělská výroba, u ploch pro bydlení je doporučeno vytápění ekologickými palivy (biomasa, příp. plyn nebo jiné obnovitelné zdroje). V celém území městyse Nová Cerekev nesmí být umístěny nové výrobní a jiné činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily čistotu ovzduší. Pro vytápění domů je možné postupně hledat i alternativní zdroje (např. elektrifikace, tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a na biomasy, apod.); je respektován zákon o ochraně ZPF – zábor zemědělské půdy je přiměřený, plochy, které jsou navrženy na půdách nejvyšší kvality jsou přiměřené a odůvodněné, není narušeno obhospodařování pozemků, je vydán souhlas dotčeného orgánu ochrany ZPF (stanovisko KrÚ kraje Vysočina odboru ŽP – ochrana ZPF); je respektován zákon o památkové péči – nejsou dotčeny památkové objekty (ÚP chrání i neregistrované památky - na území městyse i místních částí). Ve všech sídlech na území městyse Nová Cerekev se dochovala jejich původní urbanistická struktura (půdorysná struktura, výšková hladina původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb). Zástavba v místních částech je tvořena většinou původními zemědělskými statky orientovanými okolo centrálního prostoru návsi. Venkovský charakter zástavby sídel musí být zachován, nové stavby musí kontext původní zástavby respektovat. V ÚP Nová Cerekev je předepsána ochrana staveb s dochovaným architektonickým výrazem a památek lidové architektury. Celé správní území městyse Nová Cerekev je v ÚP Nová Cerekev posuzováno jako území s archeologickými nálezy (chráněná území s ve smyslu zákona o státní památkové péči).; je respektován zákon o lesích – lesní pozemky v ÚP jsou dotčeny minimálním záborem PUPFL pouze pro plochy DS (úprava koridoru silnice I/19) – vydáno kladné stanovisko DO, je navrženo nové možné zalesnění zemědělských pozemků (po kladné dohodě s příslušnými DO); je respektován zákon o požární ochraně – vodní plochy uvnitř městyse a místních částí slouží jako požární nádrže, jsou navrženy požární hydranty, v textové části je řešena civilní ochrana dohodnutá s DO – HZS kraje Vysočina, v řešeném území se nachází vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny – není dotčeno žádnou plochou změn; je respektován zákon o pozemních komunikací – všechny nové plochy jsou komunikačně přístupné, v ÚP Nová Cerekev je podle požadavku ZÚR Kraje Vysočina zapracována (na k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) trasa přeložky silnice I/19, jsou respektovány trasy silnic III.třídy a ochranná pásma dle zákona, je navržena cestní síť účelových a polních cest; je respektován zákon o ochraně zdraví – je navrženo odkanalizování nových ploch (příp. návrh na vybudování nových oddílných kanalizací), v místních částech jsou navrženy plochy pro ČOV, je navržena nová plocha pro vodojem v m.č. Stanovice, všechny nové plochy jsou navrženy s napojením na veřejný vodovod. Byly splněny podmínky KHS ÚP Pelhřimov (požadavky k návrhu zadání), plochy bydlení a rekreace nejsou navrženy v OP dráhy; je respektován zákon o zajišťování obrany ČR – návrhem ploch nedošlo k narušení zájmů Armády ČR; je respektován horní zákon – do území, které bylo označeno jako poddolované je navržena jedna plocha změn (mezi stávající zástavbou jako proluka) a toto území je respektováno; je respektován

61

zákon o dráhách – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP dráhy žádné zastavitelné bydlení, rekreace a sportu (jedná se pouze o stávající stav), ÚP neomezuje provoz dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku, okolí dráhy je dotčeno pouze plochou změn – jedná se o plochu výroby; n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů – tyto plochy nejsou v ÚP Nová Cerekev řešeny. Cílem krajinného plánu je pak zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány; o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče – ÚP Nová Cerekev je zpracován dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů – Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti autorizovaným architektem, ekologie pak autorizovaným specialistou v této oblasti.

4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů •

• • • • • • • • • • • • • •

Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev na svém 8. zasedání Zastupitelstva městyse Nová Cerekev dne 6.9.2007 projednalo a schválilo k dalšímu zpracování územní plán Nová Cerekev včetně místních částí Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). Dne 5. 3. 2008 požádal Městys Nová Cerekev Městský úřad Pelhřimov, odbor výstavby, Solní 1814, Pelhřimov o pořízení územního plánu; návrh zadání byl zpracován dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů – Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; v srpnu 2008 bylo oznámeno projednávání návrhu zadání dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a správcům dopravní a technické infrastruktury. Dotčené orgány a krajský úřad mohl své požadavky a každý mohl své připomínky a obce podněty uplatnit do 30 dnů od vyvěšení resp. obdržení; návrh zadání byl schválen Zastupitelstvem městyse Nová Cerekev dne 29. 9. 2008, které nepožadovalo vypracování konceptu ÚP Nová Cerekev. Tuto povinnost nevznesl ani žádný příslušný dotčený orgán; dne 30. 9. 2009 pořizovatel vyzval Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev o dalším postupu pořizování ÚP; návrh (grafická a textová část) byl odevzdán v červnu 2010; v listopadu 2010 bylo oznámeno společné jednání o návrhu ÚP; v červenci 2010 byla podána žádost o vydání souhlasu k návrhovým plochám z hlediska ZPF; společné jednání s dotčenými orgány proběhlo 3. 9. 2010; v lednu 2011 byla vypracována „Zpráva o projednávání návrhu ÚP předkládaná krajskému úřadu“; v lednu 2011 bylo požádáno o posouzení ÚP Krajským úřadem kraje Vysočina odborem územního plánování a stavebního řádu – kladné stanovisko vydáno dne 22. 2. 2011; v březnu 2011 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno veřejné projednání územního plánu Nová Cerekev; řízení o ÚP s veřejným projednáním a odborným výkladem projektanta proběhlo dne 29. 4. 2011 v městysu Nová Cerekev; při veřejném projednání byly vzneseny písemné námitky (součást rozhodnutí o námitkách) ze strany vlastníků; návrh rozhodnutí o námitkách: v průběhu pořizování ÚP byly vzneseny námitky (jejich odůvodnění je provedeno v rozhodnutí o námitkách, které je součástí tohoto dokumentu);

1) Marie Nápravníková, Stanovice 16, 394 15 Nová Cerekev – žádám o zařazení pozemku p.č. 1538 v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve do ploch bydlení. Marie Nápravníková, Stanovice 16, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 26. 6. 2009) – vzhledem k tomu, že se v současné době zpracovává návrh ÚP pro obec Nová Cerekev – místní část Stanovice, žádám o zařazení následujících pozemků, které jsou v mém vlastnictví jako plochu určenou k výstavbě RD. Jedná se o parcely v k.ú. Stanovice zapsané na LV č. 97 a to: p.č. 220/1 – výměra 1200 m2 (část parcely), 1018 – výměra 1200 m2 (část parcely), 1013 (celá parcela) a 1022 (část parcely) celkem 3600 m2. Návrh je označen na přiložené mapě. Marie Nápravníková, Stanovice 16, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 25. 8. 2010) – při zpracování ÚP v roce 2009 pro obec Nová Cerekev– místní část Stanovice jsem uplatnila požadavek na zařazení mých parcel pozemků jako stavební parcely. Při návštěvě odboru výstavby MěÚ Pelhřimov a na úřadě Městyse Nová Cerekev jsem byla informována, že došlo k zařazení jen části mého pozemku. Žádám tímto o zařazení mého požadavku v tom rozsahu, jak jsem původně požadovala.

62

Marie Nápravníková, Stanovice 16, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 20. 10. 2010) – podávám tímto odvolání proti usnesení zastupitelstva Městyse Nová Cerekev č. 3/43 2010 ze dne 30. 9. 2010. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo nereagovalo na mé jak osobní tak písemné vyjádření a podněty k návrhu zpracovávaného ÚP v dřívější době a jelikož mi nebylo umožněno podat řádné vysvětlení na uvedeném zasedání dne 30. 9. 2010, kde mě v této záležitosti zastupoval manžel, kterému bylo doslova odebráno slovo k diskuzi. Z těchto a dalších důvodů podávám toto odvolání a chci se vyjádřit k některým argumentům, které uvedla starostka obce, neboť nikdo jiný se k tomuto bodu ze zastupitelů nevyjádřil. Tyto údaje jsou zavádějící, účelové, osobní a zejména nepravdivé. Proto konkrétně uvádím: - v roce 2009 jsem dopisem ze dne 24. 6. 2009 požádala Městys Nová Cerekev, aby do zpracovávaného návrhu ÚP byl uplatněn můj požadavek k zařazení některých pozemků v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve, které jsou v mém vlastnictví jako stavební parcely. Opis dopisu jsem předala odboru výstavby MěÚ Pelhřimov, kde mě bylo naznačeno, že realizace mého požadavku by neměla být problém. K tomuto požadavku jsem od nikoho neobdržela žádné písemné vyjádření. - v roce 2010 jsem při ověřování stavu zjistila, že můj požadavek byl akceptován jen pouze z části. Opět jsem neobdržela žádné vyjádření či vysvětlení. Proto jsem dopisem dne 26. 8. 2010 požádal Městys N.Cerekev o přehodnocení stavu a zařazení mého požadavku v tomto rozsahu jak jsem v roce 2009 požadovala. Veškeré mé dotazy v této věci starostka obce odrážela tím, když uváděla, že veškerá pravomoc a posouzení záleží na posouzení zastupitelstva a zpracovatele návrhu ÚP. Bylo vyhověno setkat se se zpracovatelem ÚP arch. Maryškou, který uvedl řadu odborných podmínek ke zpracování ÚP, dále uvedl některé informace, které mu byly poskytnuty zadavatelem a zprostředkovatelem, závěr však neuvedl, že pro něj je rozhodující, aby zadavatel předložil nové jasné zadání, podle kterého on se bude snažit návrh zpracovat. Na základě tohoto jednání byl můj požadavek zařazen na program jednání zastupitelstva dne 30. 9. 2010, ovšem tak, že byla vyloučena téměř možnost diskuze jak zastupitelů, ale především moje. Toto jednání považuji za arogantní, neslušné, ale především ze nedemokratické. Dovoluji si označit způsob jednání řídícího schůze, starostky doslova ze zneužití pravomocí veřejného činitele. K celé záležitosti ještě uvádím: - pokud se jedná o architektonické posouzení zástavby, nerušil by můj požadavek vůbec stávající kruhovou zástavbu, neboť požadované umístění parcel navazuje na stávající stav. Tento argument je obhajován jednotlivci a to z důvodu osobních a především prospěchových. - v případě OP el.vedení nejsou návrhové parcely vůbec tímto dotčeny. Pokud se jedná o údaje OP zamýšlené výstavby ČOV pokládám tuto záležitost ze bezpředmětnou, neboť žádné územní rozhodnutí o umístění této stavby nebylo vydáno. - jako další byla uváděna ochrana půdního fondu, Domnívám se, že půdní fond tímto záměrem se o tolik nesníží, když je všeobecně známo, kde a jaké pozemky se na co zabírají a konkrétně nikomu v obci nevadilo, když můj pozemek ve stejné bonitě a na stejném místě byl zabrán na obecní cestu. - dále byla uváděna otázka špatného umístění parcela z pohledu možného situování stavby apod. Zde se domnívám, tato záležitost není otázkou ÚP. - mimo těchto vysvětlení mohu uvést řadu dalších důvodů, proč se domnívám, že můj požadavek je oprávněný, když se jedná o můj vlastní pozemek, který chci využít pro sebe a rodinné příslušníky. Závěrem chci zdůraznit, že tyto pozemky jsou vyloženě vhodné jako stavební parcely, jelikož všechny inženýrské sítě a přístupové cesty jsou v těsné blízkosti. Žádám zastupitelstvo Městyse Nová Cerekev o odpovědné projednání mého požadavku a věřím, že nebudou v tomto případě již uplatněny žádné osobní zájmy či jiné postranní záměry. 2) Radim Pachta, Stanovice 1, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 26. 6. 2009) – vzhledem k tomu, že se v současné době zpracovává návrh ÚP pro obec Nová Cerekev – místní část Stanovice, žádám o zařazení následujících pozemků, které jsou v mém vlastnictví jako plochu určenou k výstavbě RD a bydlení s podnikáním. Jedná se o parcely v k.ú. Stanovice zapsané na LV č. 487 a to: p.č. 1002 – výměra 1498 m2 (celá parcela), 1007 – výměra 3146 m2 (celá parcela) – obě parcely zařadit k bydlení a podnikání, 1023 (část parcely) celkem 3600 m2 k výstavbě rodinných domků. Návrh je označen na přiložené mapě. Radim Pachta, Stanovice 1, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 25. 8. 2010) – při zpracování ÚP v roce 2009 pro obec Nová Cerekev– místní část Stanovice jsem uplatnil požadavek na zařazení některých mých parcel pozemků jako stavební parcely či k podnikání. Při návštěvě odboru výstavby MěÚ Pelhřimov a na úřadě Městyse Nová Cerekev jsem byla informována, že došlo k zařazení mého požadavku jen částečně. Žádám tímto o zařazení mého požadavku v tom rozsahu, jak jsem původně požadoval. K mému původnímu požadavku upřesňuji: bylo chybně uvedeno č. parcely 1007 – má být č.p. 1539 a obě parcely jak č. 1002 a č.p. 1539 požaduji zařadit jako parcely k bydlení s podnikáním. Dne 3. 9. 2010 vlastník souhlasil, aby na parcele jak č. 1002 a č.p. 1539 byla plocha bydlení BV. Radim Pachta, Stanovice 1, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 20. 10. 2010) – podávám tímto odvolání proti zamítavému rozhodnutí Úřadu Městyse Nová Cerekev ze dne 30. 9. 2010 č. 4/43/2010 ve věci návrhu ÚP v obci

63

Nová Cerekev katastr Stanovice. Žádal jsem v roce 2009 a následně v roce 2010 o zařazení vlastního pozemku do zpracovávaného ÚP za účelem výstavby rodinného bydlení. Tento pozemek na části honu k.č. 1023 se domnívám, je velmi vhodně zvolen. Nenachází se v žádném ochranném pásmu, je v blízkosti komunikace a všech inženýrských sítí. Půdní bonita se zajisté nevyrovná kvalitou půdám, které jsou na mnohých místech republiky i našeho kraje zastavovány především v okolí Prahy v nejrůznějších, možná i pochybných projektech. Jakési nepřesvědčivé náznaky, že nová stavba by mohla ohrozit ucelenost a vzhled současné či příští podoby vesnice, nemohu přijmout. Vhodně navržená stavba (projekt), a to je ostatně záležitost stavebního úřadu, nemůže nikdy dotčené území či celek pokazit. Z logiky věci vyplývá, že by se už nikdy nemohlo nic na světě postavit. Důvod rozhodnutí zastupitelstva je nepochopitelný, nelogický a proto nebyl ani sdělen, ať jsem na projednání této záležitosti byl osobně přítomen, při čemž mi nebyla dána možnost řádného vysvětlení. Domnívám se, že ze strany obce je toto rozhodnutí minimálně neprozřetelné, neboť jak je známo, tento plán je dlouhodobý. Z mé strany se cítím krácen na svých právech. Požadavek jsem uplatnil z důvodu mé rodinné situace, kterou vás nehodlám zbytečné zatěžovat. Jsem nucen podotknout, že průběh celého jednání obecního zastupitelstva městyse Nová Cerekev ve mně evokovalo vzpomínky na léta padesátá, kdy jsem byl přítomen odsouzení mého otce co by kulaka. Žádám o přezkoumání mé žádosti. 3) JUDr. Jaroslav Těšínský, Křižíkova 226/16, 186 00 Praha - Karlín a Jaroslav Těšínský, Kosmická 751/29, 149 00 Praha – Háje – žádost o zařazení pozemků p.č. 1440, 1455, 1461 a 1469/1 v k.ú. Částkovice (okolí Hejlovského mlýna) do ploch bydlení a hospodaření a pozemků p.č. 1516 a 1526 v k.ú. Částkovice pro rybníky. 4) Miroslav Havlů a Dagmar Havlů, Nová Cerekev 220, 394 15 Nová Cerekev (podáno 10. 9. 2008) – žádost o zařazení pozemku p.č. KN 341/2 dle PK 341/2 a 346/2 v k.ú. Nová Cerekev do ploch bydlení. 5) Vladislav Máca, Nová Cerekev 220, 394 15 Nová Cerekev (podáno 14. 10. 2008) – žádost o zařazení pozemku p.č. 207 a 209 v k.ú. Nová Cerekev do ploch bydlení. 6) František Brada a Jitka Bradová, Leskovice 30, 394 14 Leskovice – žádost o zařazení pozemku p.č. KN 640/1 a 641/1 v k.ú. Nová Cerekev do ploch bydlení. 7) Radek Šikýř, Nová Cerekev 196, 394 15 Nová Cerekev (podáno 25. 11. 2008) – žádost o zařazení pozemku stp. 73 a 74 (č.p. 62 a 69 Nová Cerekev) v k.ú. Nová Cerekev do ploch bydlení a podnikání – námitce bylo vyhověno. Oba uvedené pozemky jsou součástí plochy stabilizované plochy SM – plochy smíšené obytné – smíšené městské obytné; 8) Jiří Přibyl, Proseč-Obořiště 48, 394 15 Nová Cerekev – žádost o zařazení pozemku p.č. 149/7 v k.ú. ProsečObořiště do ploch bydlení. 9) Petr Průša a Petra Průšová, Na Balkáně 1330/16, 130 00 Praha Žižkov (žádost podával původní vlastník p.Kolman) – žádost o zařazení pozemku p.č. 103/8 v k.ú. Proseč-Obořiště do ploch bydlení. 10) František Kučera, Žižkova 1322, 393 01 Pelhřimov (podáno 26. 11. 2008) – žádost o zařazení pozemků KN 449 PK 449 a KN 68/3 PK 450 do ploch rekreace (pozn. pořizovatel: v současné době mapový podklad řešeného k.ú. je digitalizovaný – jedná se o pozemky p.č. 449/1 a 449/2) v k.ú. Markvarec u Nové Cerekve. 11) Marie Vacková, Božejov 141, 394 61 Božejov – žádost o zařazení pozemku p.č. 1014 v k.ú. Částkovice do ploch bydlení. 12) Jan Šikýř a Petr Šikýř DiS., Částkovice 9, 394 15 Nová Cerekev (podáno 27. 1. 2009) – žádost o zařazení části pozemku p.č. 1079 v k.ú. Částkovice do ploch hospodářských (zemědělská farma) a části pozemku p.č. 1009 v k.ú. Částkovice do ploch bydlení. 13) Hana Knězů a Václav Knězů, Částkovice 22, 394 15 Nová Cerekev (podáno 28. 1. 2009) – žádost o zařazení části pozemku p.č. 1047 v k.ú. Částkovice do ploch bydlení. 14) Jindřich Pelíšek PharmDr. a Iveta Pelíšková PharmDr., Nová Cerekev 214, Nová Cerekev, 394 15 (podáno 30. 3. 2011)– jako vlastníci pozemků PK 1828, 1829, 1830 KN 1880/1 v k.ú. Nová Cerekev žádáme při probíhající úpravě ÚP městyse o překlasifikování těchto parcel tak, aby je dle ÚP bylo možno využít jako stavební pozemky k výstavbě RD pro členy naší rodiny. 15) Ing. Romana Váňová, Částkovice 3, 394 15 Nová Cerekev (podáno 27. 4. 2011) – žádám, aby parcela p.č. 1409 v k.ú. Částkovice byla v ÚP Městyse Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, zařazena do kategorie BV – plochy bydlení. Výše uvedený pozemek uvažuji využít k výstavbě chaty. 16) Dana Váňová, Částkovice 3, 394 15 Nová Cerekev a Ludmila Puldová, Částkovice 3, 394 15 Nová Cerekev (podáno 27. 4. 2011) – podatelé tímto, ve smyslu § 48 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon") podávají své námitky proti

64

návrhu územního plánu městyse Nová Cerekev, k.ú. Částkovice. Nesouhlasíme se zařazením parcely – parcelní číslo 1134 – orná půda, parcely – parcelní číslo 1053 – trvalý travní porost, parcely – parcelní číslo 1002 – trvalý travní porost, do územního plánu v k.ú Částkovice, kde: - parcela č. 1134 je navrhována jako plocha zástavby OK (plochy občanského vybavení – komerční zařízení), - parcela č. 1053 je navrhována jako plocha zástavby BV (venkovské bydlem), - parcela č. 1002 je navrhována jako plocha sídelní zeleně – ZS (plochy zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená – sady a zahrady). Požadujeme, aby všechny tři výše uvedené parcely, tj. parcelní č. 1134, 1053, 1002, byly vyjmuty z navrhovaného územního plánu k.ú. Částkovice, nebyly do územního plánu vůbec zařazeny a byly ponechány i v budoucnu původnímu využití. Odůvodnění: Parcela – parcelní číslo 1134 a navazující uvažované parcely požadujeme zachovat k užívání pro zemědělskou výrobu, vzhledem k tomu, že je součástí celého obhospodařovaného pozemku. Ke komerčnímu využití je určitě dostatečná plocha v areálu letiště. Realizace tohoto záměru by navíc narušila venkovský ráz naší obce. Parcela – parcelní číslo 1053 – byla při poslední pozemkové úpravě vytvořena jako naše jediná přístupová cesta na naše pozemky za domem čp. 3 v Částkovicích. Z tohoto důvodu je nepřípustné, aby tento náš pozemek byl využit k bytové výstavbě! Parcela – parcelní číslo 1002 – část této parcely byla v záměru územního plánu uvedena jako plochy zeleně – (soukromá a vyhrazená), která je v současné době využívána jako louka. Neznáme důvod rozdělení této jedné parcely na dvě a převedení z kategorie trvalý travní porost na plochy sídelní zeleně sady a zahrady. Tento pozemek slouží pro mne a mojí rodinu jako přímá pěší komunikace na pozemek mojí sestry. Tímto rozdělením by bylo znemožněno užívám tohoto pozemku pro uvedené účely. Tento pozemek je dále mnou využíván pro údržbu mělké stoky, která je vedena přes můj pozemek a kterou je odváděna kanalizace z celé obce. Proto jiné využití než stávající využití, tj.v kategorii louka, není možné, protože by se tím znemožnila údržba. 17) Ing. Josef Váňa, Ph.D., Laudova 1003/26, 163 00 Praha 6 Řepy (podáno 27. 4. 2011) – podatel tímto, ve smyslu § 48 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon") podává své námitky proti návrhu územního plánu městyse Nová Cerekev, k.ú. Částkovice. Nesouhlasím se zařazením parcely - parcelní číslo 1084 - orná půda, - parcelní číslo 1050 - trvalý travní porost, - parcelní číslo 330/9 - ostatní plocha, - parcelní číslo 330/7 - ostatní plocha, - parcelní číslo 43/2 - zastavěná plocha a nádvoří, - parcelní číslo 31/1 - zastavěná plocha a nádvoří, - parcelní číslo 42/1 - zastavěná plocha a nádvoří, - parcelní číslo 331/2 - ostatní plocha. do územního plánu v k.ú Částkovice, v navrhovaném znění, kde: - parcela č. 1084 je navrhována jako plocha zástavby OK (plochy občanského vybavení - komerční zařízení), - parcela č. 1050 je navrhována jako plocha - kde část plochy je zařazena jako VD - plochy výroby a skladování, další část jako plocha ZO - plochy zeleně a ochranná a izolační a zbytek plochy je nezařazen, - parcela č. 330/9 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 330/7 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 43/2 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 31/1 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 42/1 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 331/2 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování). Požaduji, aby parcela, parcelní číslo 1084 byla převedena do BV a všechny ostatní, tj. č. parcely 1050, 330/9, 330/7, 43/2, 31/1, 42/1, 331/2, byly vyjmuty ze zařazení do územního plánu a zachovány ve stávajícím zařazení. Odůvodnění: Parcela - parcelní číslo 1084 byla od samého začátku tvorby územního plánu uvažována jako BV - plochy bydlení, a mimo to plynule navazuje na ostatní bytovou zástavbu. Z tohoto důvodu na tomto trvám a nepřeji si, aby tato parcela byla zařazena podle návrhu územního plánu. Parcely, parcelní číslo 1050, 330/9, 330/7, 43/2, 31/1, 42/1, 331/2 nejsou ani v této chvíli využívány pro drobnou řemeslnou výrobu a proto nesouhlasím s novým zařazením a požaduji vyčlenění z územního plánu a ponechání původnímu užití. 18) Ing. Josef Váňa, Ph.D., Laudova 1003/26, 163 00 Praha 6 Řepy – žádost o zařazení části pozemku p.č. 1044 a 1084 v k.ú. Částkovice – stavební parcely – obytné domy .

65

•

vyhodnocení o připomínkách: je provedeno ve vyhodnocení připomínek, který je součástí tohoto dokumentu;

V průběhu pořizování ÚP Nová Cerekev byly vzneseny tyto připomínky. Při projednávání návrhu zadání byly vydány tyto připomínky: Centrum dopravního výzkumu Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) z pověření Ministerstva dopravy (dotčený orgán) vydáváme dle stavebního zákona následující: U severozápadní hranice území obce je navržena přeložka silnice I/19. Jedná se o plánovanou trasu obchvatu obce Čížkov, která zasahuje do území obce Nová Cerekev. Do ÚP požadujeme tuto přeložku zapracovat dle vyhledávací studie „Přeložka silnice I/19 Pelhřimov – hranice kraje Vysočina„ (zpracovatel SHB a.s. v 11/2004). Dále řešeným územím prochází železniční trať Tábor– Horní Cerekev, jejíž OP požadujeme respektovat. Další připomínky nemáme. Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) jako správce povodí Dolní Vltavy a správce významného vodního toku, podle ustanovení § 54 odst. 4 a § 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů vydává následující připomínky: 1. Hranice záplavového území včetně aktivní zóny bude vyznačena v grafické části ÚP. 2. V textové části bude uvedeno zařazení vodních toků do kategorie lososových vod dle Nařízení vlády (NV) č. 71/2003 Sb., a zařazení všech k.ú. mezi zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. 3. Pro jednotlivé části obce bude navržena koncepce zásobování vodou, likvidace splaškových a srážkových vod. Do doby vybudování obecní ČOV budou jednotlivé nemovitosti v nově navržených lokalitách dočasně odkanalizovány do jímek na vyvážení nebo na DČOV. Po vybudování oddílné kanalizace a ČOV budou všechny objekty napojeny na veřejnou kanalizaci s následným odstavením dočasných čistících zařízení z provozu. 4. Pro výstavbu nových ČOV bude vymezen konkrétní pozemek. Technologie navržených ČOV bude navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro lososové vody v jednotlivých recipientech. 5. Z důvodu zpomalení odtoku z území budou srážkové vody z ploch určených pro novou zástavbu před svedením do kanalizace a vodního toku vsakovány nebo zadržovány na přilehlých pozemcích o to v souladu s Vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 6. U vodních toků budou uvedeni jejich správci. Do regulativů bude zahrnuta podmínka nezastavitelnosti manipulačního pruhu 6 m podél vodních toků za účelem správy a údržby toku (§§ 49 a 67 vodního zákona). Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byly vzneseny tyto připomínky: Ředitelství silnic a dálnic ČR Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – vydává vyjádření, které je podkladem pro stanovisko Ministerstva dopravy: Zpracovaná ÚPD respektuje stávající silnice procházející správním územím městyse Nová Cerekev: I/19 Plzeň – Tábor – Pelhřimov – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Sebranice III/01926 Čížkov – Nová Cerekev – Ústrašín III/01928 Nová Cerekev – Stanovice III/01929 Nová Cerekev – Moraveč III/01930 Částkovice – průjezdná III/01931 Pejškov – průjezdná III/01932 Lipice – Bitětice III/0348 Johanka – Markvarec – Nová Cerekev III/03411 Střítež – Myslov III/03414 Pelhřimov - Proseč-Obořiště Na území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je sledována přeložka silnice I/19. Jedná se o homogenizaci trasy silnice I/19 s dílčími přeložkami, která je v ZÚR Kraje Vysočina zařazen do VPS s ozn. DK02. Uvedený záměr je v návrhu ÚP respektován a je rovněž zařazen do VPS s ozn. VVD01 (silnice I.třídy č. I/19 – přeložka) a DK02 (koridor o šíři 150 m pro homogenizaci stávajícího tahu). Přeložka silnice I/19 je zapracována na základě zpracované vyhledávací studie „Přeložka silnice I/19 Pelhřimov – hranice Kraje Vysočina“. Stávající silnice I/19 včetně plánované přeložky jsou zapracovány do ÚP v souladu s našimi záměry v řešeném území, máme však výhrady ke způsobu zapracování. Ve výkresové části požadujeme záměr vyznačit následovně: - u stávající silnice I/19 požadujeme vyznačit pouze OP (50 m od osy silnice na obě strany), protože příp. úpravy silnice budou prováděny ve stávající trase (není nutný koridor 150 m); - u přeložky silnice I/19 požadujeme vyznačit koridor o min. celkové šířce 150 m (75 m od osy navržené přeložky na obě strany) tak, aby obsahoval také související stavby (přeložky souvisejících komunikací, inženýrských sítí, apod.), koridor označit jako „koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/19“, tzn. nevyznačovat návrhové OP přeložky, jak je uvedeno v koordinačním výkresu projednávané ÚPD. Pro přeložku je nutné vyznačit vlastní koridor, protože trasa přeložky vybíhá z vymezeného koridoru (dle ZÚR KV), šířku koridoru 150 m požadujeme proto, že pro přeložku silnice je dosud zpracována pouze

66

vyhledávací studie a je možné, že při zpracování podrobnější dokumentace do zaměřeného terénu může dojít k posunu trasy; Silnice III.třídy procházející správním územím městyse jsou stabilizovány a jejich případné úpravy se budou týkat pouze zlepšení technického stavu stávajících tras. V koordinačním výkresu podél silnice III/03414 není vyznačeno ochranné pásmo (15 m od osy silnice na obě strany). Úpravy silničních úseků výše uvedených silnic mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic a Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“ v kategoriích: Silnice I/19 S 11,5/70 Silnice III.třídy S 7,5/60 (50) Úpravy silnic v zastavěném a zastavitelném území budou prováděny v odpovídajících funkčních skupinách a typech dle ČSN 736110 „Projektování místních komunikací“ . S předloženým návrhem ÚP v zásadě souhlasíme a mimo výše uvedené nemáme další připomínky. Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – v sídle Nová Cerekev je vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko biologickou ČOV, kapacita ČOV je vyhovující i pro návrhový rozvoj. V místních částech – Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště a Stanovice se dle PRVK předpokládá výstavba oddílných kanalizací zakončených samostatnými ČOV. Jako správce povodí, který vykonává správu v oblasti povodí Dolní Vltavy, souhlasíme s předloženým návrhem ÚP Nová Cerekev bez připomínek. ČEPS a.s. Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – trasa zvn 400 kV bude vedena v koridoru dle ZÚR kraje Vysočina šířky 600 m s tím, že pořizovatel požádá o úpravu tohoto koridoru v městysu Nová Cerekev a místní části Stanovice a požádá společnost o vyjádření k úpravě. V textové části bude vedení zahrnuto do VPS. Centrum dopravního výzkumu Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) z pověření Ministerstva dopravy (dotčený orgán) vydáváme dle stavebního zákona následující: K návrhu ÚP Nová Cerekev nemáme zásadní připomínky. Ve věci koridoru přeložky silnice I/19 a OP stávající silnice požadujeme zapracovat připomínky ŘSD ČR obsažené v jejich stanovisku. E.ON ČR, s.r.o. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) na základě požadavku o snížení šířky koridoru stávajícího vedení 110 kV v místech, kde zasahuje do ploch stávající zástavby a do ploch plánované budoucí možné zástavby v obcích Nová Cerekev a Stanovice z důvodů zpracování ÚP těchto obcí. Nesouhlasíme s navrženým zmenšením šířky koridoru stávajícího vedení 110 kV v obou obcích. Navrhujeme následující úpravu šířky koridoru: - v obci Nová Cerekev navrhujeme, aby z koridoru byly vyčleněny pozemky č. 348/1, 1051/3, 1051/5 1051/4, 348/2, 1051/6, 395/2, 395/1, 2058/6. Ostatní pozemky zůstanou v koridoru; - v obci Stanovice požadujeme zachovat koridor v plné šíři. ČEPS a.s. Praha – odbor územní problematiky (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – na základě předložených podkladů není k předložené úpravě koridoru územní rezervy zvn 400 kV námitek; E.ON ČR, s.r.o. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – k navrhované změně koridoru rekonstruovaného vedení 110 kV u Nové Cerekve a Stanovic v ÚP Nová Cerekev sdělujeme: - souhlasíme se změnou trasy koridoru rekonstruovaného vedení 110 kV Pelhřimov – Tábor v ÚP městyse Nová Cerekev, včetně místní části Stanovic; - změna trasy koridoru bude provedena jeho posunutím u Stanovic jižním směrem a u městyse Nová Cerekev severním směrem tak, aby koridor rekonstruovaného vedení 110 kV nezasahoval do současně zastavěného území a do budoucích návrhových ploch; - šířka koridoru zůstává i ve změněné trase stejná dle ZÚR Kraje Vysočina – 400 m; Jaromír Šimek, Nová Cerekev 224, 394 15 Nová Cerekev – žádost o rozšíření ploch letiště Částkovice do normových parametrů v k.ú. Částkovice a k.ú. Proseč-Obořiště a o zařazení pozemků p.č. 1122 (vlastník Petr Šikýř, Částkovice 9) a p.č. 1107 (vlastník Vlastimil Haruda, Částkovice 6) v k.ú. Částkovice do zázemí nového letiště .

Při řízení o návrhu ÚP – při veřejném projednání nebyly vydány žádné připomínky (nebyl přítomen žádný správce dopravní a technické infrastruktury). Zaslána byla tato písemná připomínka: Ředitelství silnic a dálnic ČR Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – vydává vyjádření, které je podkladem pro stanovisko Ministerstva dopravy: Vyjádření vydané ke společnému jednání zůstává v platnosti. Stávající silnice I/19 včetně plánované přeložky jsou zapracovány do ÚP v souladu s našimi záměry v řešeném území, máme však výhrady ke způsobu zapracování. Požadujeme ve výkresové části záměr vyznačit následovně: - u stávající silnice I/19 požadujeme vyznačit pouze OP (50 m od osy silnice na obě strany), protože příp. úpravy silnice budou prováděny ve stávající trase (není nutné hájit koridor v šířce 150 m);

67

-

u přeložky silnice I/19 požadujeme vyznačit koridor o min. celkové šířce 150 m (75 m od osy navržené přeložky na obě strany) tak, aby obsahoval také související stavby (přeložky souvisejících komunikací, inženýrských sítí, apod.), koridor označit jako „koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/19“, tzn. nevyznačovat návrhové OP přeložky, jak je uvedeno v koordinačním výkresu projednávané ÚPD. Pro přeložku je nutné vyznačit vlastní koridor, protože trasa přeložky vybíhá z vymezeného koridoru (dle ZÚR KV), šířku koridoru 150 m požadujeme proto, že pro přeložku silnice je dosud zpracována pouze vyhledávací studie a je možné, že při zpracování podrobnější dokumentace do zaměřeného terénu může dojít k posunu trasy; V koordinačním výkresu podél silnice III/03414 není vyznačeno ochranné pásmo (15 m od osy silnice na obě strany). S předloženým návrhem ÚP po zapracování našich připomínek souhlasíme. Oldřich Kopřiva a Hana Kopřivová, Osvobození 1691, 393 01 Pelhřimov podáváme připomínku k zapracování rybníka do ÚP a to s žádostí o jeho posunutí směrem do místní části Částkovice a to o 50 m. Věříme, že naši žádost podpoříte a odsouhlasíte úpravou ÚP a to v posunutí rybníka, na který bylo vydáno územní rozhodnutí. Ve věci posunutí – umístění je možno podat žádost o změnu územního rozhodnutí o umístění stavby v souladu se stavebním zákonem.

5) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Při projednávání návrhu zadání byly vydány požadavky těchto dotčených orgánů a krajského úřadu: MěÚ Pelhřimov, odbor dopravy – na základě § 40 odst. 4 a 5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění po posouzení návrhu zadání ÚP Nová Cerekev souhlasí s předloženým návrhem z pohledu ochrany silnic II. a III. třídy bez připomínek; Úřad pro civilní letectví Praha – dle písm. q) § 89 zákona o civilním letectví nemá ÚCL k návrhu zadání ÚP Nová Cerekev připomínek vzhledem k tomu, že nepředpokládá ohrožení bezpečnosti leteckého provozu. Stanovisko je konečné a platné dva roky; Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VII – z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů a § 13 odst. 1 až 3 zákona č. 66/2001 Sb., úplné znění zákona o geologických pracích nejsou v k.ú. Nová Cerekev vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj, nejsou zde stanovena chráněná ložisková území, nejsou dotčeny zájmy ochrany výhradních ložisek nerostů, nemá dotčený orgán z hlediska výhradních ložisek k obsahu a rozsahu podání ve věci ÚP městyse připomínek a souhlasí. V dotčeném k. ú. Nová Cerekev jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb. V předmětném území nejsou evidována sesuvná území – poddolované území je součásti „Koordinačního výkresu“ a je v něm navržena pouze jedna plocha změn (návrhová plocha) BV jako plocha proluky mezi stávající zástavbou. Ostatní plocha jsou jako stabilizované; ČR - Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro kraj Vysočina – k návrhu ÚP Nová Cerekev vydává SEI jako dotčený orgán dle § 94 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění ve znění zákona č. 158/2009 Sb., a podle § 13 odst. 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., souhlasné stanovisko; ČR – Ministerstvo obrany - Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice – ve znění zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR k předloženému k předloženému návrhu není námitek a vydáno souhlasné stanovisko. Realizace akce se povoluje na základě dodržení údajů v předložené písemné a grafické dokumentaci. Požadujeme v řešeném území respektovat zájmové území AČR v rozsahu předaných dat; Krajský úřad kraje Vysočina odbor dopravy a silničního hospodářství – po posouzení kapitoly e) – Požadavky na řešení veřejné infrastruktury – nemá odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina žádné připomínky; Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – podle § 48a zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění k předloženému návrhu zadání ÚP Nová Cerekev nemáme připomínek, neboť se nepředpokládá umístění rekreační a sportovní výstavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) a ani se nejedná o návrh ÚPD obce s rozšířenou působností (ORP) jíž mají být dotčeny lesní pozemky. Dle § 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) v platném znění k předloženému návrhu zadání ÚP Nová Cerekev není DO příslušný, je třeba požádat o vyjádření vodoprávní úřad ORP, tj. MěÚ Pelhřimov odbor ŽP; Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina ÚO Pelhřimov – HZS podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a podle § 10 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném

68

systému v platném znění posoudil návrh zadání. Jedná se o stanovení hlavních cílů a požadavků na zpracování návrhu ÚP, využití a uspořádání území včetně požadavků vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. K návrhu zadání vydává souhlasné stanovisko; Ministerstvo průmyslu a obchodu – z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme k uvedené ÚPD žádné připomínky, protože k.ú. Nová Cerekev, k. ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k. ú. Markvarec u Nové Cerekve, k. ú. Myslov, k. ú. Proseč - Obořiště, k. ú. Stanovice u Nové Cerekve se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin; Ministerstvo životního prostředí odbor péče o krajinu – k návrhu zadání ÚPO Nová Cerekev sdělujeme, že zadání ÚPD nepodléhá posouzení dle § 79 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1192 Sb., tedy vymezení a hodnocení nadregionální úrovně ÚSES, neboť ne řešeném území se nenachází skladebná část NR ÚSES. Lokální a regionální ÚSES však musí být povinnou součástí ÚPD dle vyhl. MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti – tento požadavek je součástí textové a grafické části ÚP; ČD, a.s., generální ředitelství odbor nemovitostních projektů – požadujeme upravit odboru (pozn. pořizovatel dle adresy na požadavku). K.ú. Nová Cerekev a Proseč-Obořiště dotčeným návrhem zadání ÚP Nová Cerekev, prochází železniční dráha celostátní – jednokolejná neelektrifikovaná trať Horní Cerekev – Tábor, s místní stanicí Nová Cerekev. OP této kategorie dráhy je dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění 60 m od osy krajní koleje, min. však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Obvod dráhy této kategorie je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její údržbu. Návrh zadání ÚP Nová Cerekev řeší rozsah zastavitelných ploch, požadavky na nové rozvojové plochy včetně změn funkčního využití stávajících, a to v lokalitách ozn. 1 – 15. Zároveň připouští přehodnocení koncepce řešení zastavitelných ploch u hlavních prvků A (návrh silničního obchvatu na západní okraji sídle Nová Cerekev) a B (návrh zastavitelných ploch pro výrobu v SV okraji sídla) stanovenou v současném platném RPn Nová Cerekev. Z textové i grafické části návrhu zadání ÚP Nová Cerekev vyplývá, že v lokalitě č. 5 (zastavitelné plochy pro rozvoj výroby u železniční stanice Nová Cerekev) bude dotčeno OP dráhy – v případě realizace staveb v OP bude stavební úřad vyžadovat stanoviska DO ke stavbě. Vzhledem k negativním vlivům způsobeným provozem železniční dopravy nedoporučujeme situovat do OP dráhy (ani její blízkosti) plochy bydlení, rekreace a sportu. V příp. funkčního využití ploch smíšených pro bydlení doporučujeme situování obytné zástavby v odsazení zaručujícím nepřekročení hlukových limitů ze stávající i výhledové železniční dopravy – plocha dráhy je součásti „Koordinačního výkresu“ a v OP dráhy nejsou navrženy žádné uvedené plochy; Připomínáme, že v OP dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu. K návrhu zadání ÚP Nová Cerekev není mimo výše uvedené námitek ani připomínek. Obvodní báňský úřad v Brně – podle evidence dobývacích prostorů vedené ObÚ v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákona v platném znění v k.ú. Nová Cerekev, k. ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k. ú. Markvarec u Nové Cerekve, k. ú. Myslov, k. ú. Proseč - Obořiště, k. ú. Stanovice u Nové Cerekve, kraj Vysočina není evidován dobývací prostor (DP). S ohledem na uvedenou skutečnost, dotčený orgán nemá připomínek k návrhu zadání v řešených k.ú.; Krajská hygienická stanice kraje Vysočina ÚP Pelhřimov – podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění s návrhem zadání ÚP Nová Cerekev souhlasí za předpokladu splnění následujících podmínek: 1. V grafické části bude zakresleno OP stávajících vodních zdrojů veřejného vodovodu, OP ČOV, zemědělského areálu – tato podmínka je splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ ÚP Nová Cerekev; 2. Plochy pro rozvoj výroby budou řešeny s dostatečným odstupem od stávající a navržené obytné zástavby. Jsou přípustné pouze takové podnikatelské aktivity a činnosti, které svými negativními vlivy jak z výrobního procesu, tak i nutné obslužné dopravy nebudou překračovat hygienické limity hluku na hranici pozemku určeného k jeho realizaci – součástí „Koordinačního výkresu“ a „Hlavního výkresu“ ÚP Nová Cerekev je návrh ploch změn (zastavitelných ploch) výroby a skladování – konkrétně se jedná o plochy VD – výroba drobná a řemeslná. Plochy převážně navazují na stávající výrobní areály zemědělské výroby. Dle stanovených přípustných podmínek využití plochy je Území určeno pro umístění drobné nerušící výroby, malovýroby a výrobních služeb. Skladování je přípustné pouze jako související s vlastní výrobou v areálu.Přípustné jsou a výrobní a dílenské provozy, s tím, že negativní vliv těchto provozů a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy. Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele městyse (hluk, exhalace, estetické aspekty, apod.). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.

69

Navržené řešení není v rozporu se zájmy sledovanými zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění. Podmínka č.2 byla stanovena v souladu s požadavky § 30 zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Správa železniční a dopravní cesty, s. o. Praha – vyjádření SŽDC se zároveň stává podkladem pro zpracování koordinovaného stanoviska resortu dopravy, vydané MD jako DO resortu dopravy. Z hlediska koncepce a výhledu železniční dopravní cesty a železniční infrastruktury dáváme toto stanovisko (vyjádření): Řešeným k.ú. je vedena jednokolejná neelektrifikovaná trať č. 224 Tábor– Horní Cerekev, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20. 12. 1995 vyčleněna jako regionální dráha z dráhy celostátní. Trať je v současné době ve stabilizované poloze. Příp. výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo OP dráhy, výstavbu objektů k trvalému bydlení v OP dráhy nedoporučujeme vzhledem k negativnímu vlivu způsobeným provozem železniční dopravy, s upozorněním na zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§30 – hluk a vibrace) v upřesněném znění zákona č. 274/2003 Sb. SŽDC s.o. nebude hradit případná protihluková opatření, na příp. stížnosti plynoucí z provozu železniční dopravy a související činnosti nebude brán zřetel – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP dráhy žádné zastavitelné bydlení, rekreace a sportu (jedná se pouze o stávající stav), ÚP neomezuje provoz dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku, okolí dráhy je dotčeno třemi plochami změn – jedná se o plochu výroby VD resp. VL (tato byla řešena jako změna regulačního plánu č. 1) a plochu veřejného prostranství; U ploch občanského vybavení, sport a rekreaci, při křížení a souběhu komunikací, inženýrských sítí či vedení se železnicí, při výsadbě zeleně apod. požadujeme respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., - stavební a technický řád drah v platném znění. Musí být zajištěna bezpečnost železničního provozu, provozuschopnost všech drážních zařízení a nesmí dojít ke ztížení údržby a rekonstrukce drážních staveb a zařízení, nesmí být omezeny rozhledové poměry, volný schůdný a manipulační prostor, průjezdný profil – tato poznámka se dle pořizovatele netýká návrhu zadání ÚP, ale vlastních územních či stavebních řízení. Poznámka podmiňuje konkrétní záměry s provozem dráhy a dotčený orgán ji musí uplatňovat v následných řízení; Pokud by jakékoli záměry obce, lokality či stavby v řešeném území kolidovaly s obvodem a s OP dráhy, je třeba postupovat ve smyslu ust. zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění. Řešení projednávané ÚPD železniční infrastrukturu v kap. 1.2 respektuje proto nemáme k návrhu zadání ÚP Nová Cerekev žádných zásadních připomínek a s jeho zpracováním souhlasíme. Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana přírody a krajiny – jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77a odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“), po posouzení návrhu zadání ÚP vydává v souladu s ustanovením § 45i odst. 1 zákona stanovisko s konstatováním, že návrh zadání ÚP Nová Cerekev nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) ani ptačí oblasti; Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP - posuzování vlivů na ŽP (SEA) – jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů ÚP Nová Cerekev na životní prostředí. Předložený návrh zadání nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na ŽP. Zájmy ochrany ŽP a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy dle zvláštních předpisů; Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana ZPF – DO vydává k návrhu zadání ÚP Nová Cerekev: pokud dojde k dotčení pozemků, které jsou součástí ZPF, je nutno dodržet zásady ochrany ZPF dle § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů (dále zákon). Přednostně je nutno k nezemědělskému využití navrhnout nezastavěné pozemky v zastavěném území obce. Dále mají přednost plochy, doplňující proluky navazující na zastavěné území obce a plochy projednané a schválené platným RP včetně jeho změn. Návrh ÚP podléhá projednání s orgány ochrany ZPF a vydání jejich stanoviska dle § 5 odst. 2 zákona. Vyhodnocení musí být provedeno dle přílohy č. 3 k vyhl. č. 13/1994 Sb. Upozorňujeme, že k návrhovým plochám umístěným na půdách vysoce chráněných (I. a II. třída ochrany), na pozemcích s vloženými investicemi do půdy (meliorace) a u lokalit porušujících zásady ochrany ZPF dle § 4 a 5 zákona, pokud nebude odůvodněno, proč je navrhované řešení nejvýhodnější z hlediska ochrany ZPF zejména ve srovnání s jiným možným řešením, nebude v návrhu uděleno orgánem ochrany ZPF kladné stanovisko dle § 5 odst. 2 zákona. V případě návrhu ploch ÚSES, jejichž cílové společenstvo vyžaduje odnětí půdy (např. lesní, vodní), požadujeme jejich zapracování do návrhových ploch ve vyhodnocení ZPF dle přílohy č. 3 k vyhl. č. 13/1994 Sb.. Žádáme o předložení jednoho paré vyhodnocení dle přílohy č. 3 k Vyhl. č. 13/1994 Sb. společně s oznámením o projednání návrhu ÚP Nová Cerekev – pořizovatel a projektant bude tento požadavek respektovat v návrhu a bude požádáno o vydání souhlasu – bylo provedeno a byly vydány souhlasy dotčeného orgánu ochrany ZPF;

70

Při projednávání návrhu zadání byly vydány tyto připomínky: Centrum dopravního výzkumu Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) z pověření Ministerstva dopravy (dotčený orgán) vydáváme dle stavebního zákona následující: U severozápadní hranice území obce je navržena přeložka silnice I/19. Jedná se o plánovanou trasu obchvatu obce Čížkov, která zasahuje do území obce Nová Cerekev. Do ÚP požadujeme tuto přeložku zapracovat dle vyhledávací studie „Přeložka silnice I/19 Pelhřimov – hranice kraje Vysočina „ (zpracovatel SHB a.s. v 11/2004) – trasa přeložky silnice I/19 je zapracována do ÚP Nová Cerekev v upravené podobě v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov, a to podle podkladu vyhledávací studie „Silnice I/19 Pelhřimov - hranice kraje Vysočina“, zpracované firmou SHB v roce 2004 na objednávku ŘSD ČR; Dále řešeným územím prochází železniční trať Tábor– Horní Cerekev, jejíž OP požadujeme respektovat – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP dráhy žádné zastavitelné bydlení, rekreace a sportu (jedná se pouze o stávající stav), ÚP neomezuje provoz dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku, okolí dráhy je dotčeno třemi plochami změn – jedná se o plochu výroby VD resp. VL (tato byla řešena jako změna regulačního plánu č. 1) a plochu veřejného prostranství; Další připomínky nemáme. Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) jako správce povodí Dolní Vltavy a správce významného vodního toku, podle ustanovení § 54 odst. 4 a § 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů vydává následující připomínky: 1. Hranice záplavového území včetně aktivní zóny bude vyznačena v grafické části ÚP. V záplavovém území nebudou navrhována nová zastavitelná území – tato připomínka je splněna v „Koordinačním výkresu“; 2. V textové části bude uvedeno zařazení vodních toků do kategorie lososových vod dle Nařízení vlády (NV) č. 71/2003 Sb., a zařazení všech k.ú. mezi zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP; 3. Pro jednotlivé části obce bude navržena koncepce zásobování vodou, likvidace splaškových a srážkových vod – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP. Do doby vybudování obecní ČOV budou jednotlivé nemovitosti v nově navržených lokalitách dočasně odkanalizovány do jímek na vyvážení nebo na DČOV – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP. Po vybudování oddílné kanalizace a ČOV budou všechny objekty napojeny na veřejnou kanalizaci s následným odstavením dočasných čistících zařízení z provozu – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP; 4. Pro výstavbu nových ČOV bude vymezen konkrétní pozemek. Technologie navržených ČOV bude navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro lososové vody v jednotlivých recipientech – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP; 5. Z důvodu zpomalení odtoku z území budou srážkové vody z ploch určených pro novou zástavbu před svedením do kanalizace a vodního toku vsakovány nebo zadržovány na přilehlých pozemcích o to v souladu s Vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území – tato připomínka je řešena v následných stavebních řízení; 6. U vodních toků budou uvedeni jejich správci. Do regulativů bude zahrnuta podmínka nezastavitelnosti manipulačního pruhu 6 m podél vodních toků za účelem správy a údržby toku (§§ 49 a 67 vodního zákona) – druhá část připomínky je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP;

Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byla vydána tato stanoviska: Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VII – z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů a § 13 odst. 1 až 3 zákona č. 66/2001 Sb., úplné znění zákona o geologických pracích nejsou v k.ú. Nová Cerekev vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj, nejsou zde stanovena chráněná ložisková území Protože nejsou v k.ú. Nová Cerekev dotčeny zájmy ochrany výhradních ložisek nerostů, nemá dotčený orgán z hlediska výhradních ložisek k obsahu a rozsahu podání ve věci projednání návrhu ÚP městyse připomínek a s jeho realizací souhlasí. V dotčeném jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb: Markvarec u Nové Cerekve – ev.č. 2493 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 36022 m2. Nová Cerekev 1 – ev.č. 2505 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 24497 m2. Nová Cerekev 2 – ev.č. 2525 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 293098 m2. V předmětném území nejsou evidována sesuvná území. Poddolovaná území jsou součásti „Koordinačního výkresu“, pouze na území Nová Cerekev 2 je v něm navržena pouze jedna plocha změn (návrhová plocha) BV jako plocha proluky mezi stávající zástavbou. Ostatní plocha jsou jako stabilizované; Úřad pro civilní letectví Praha – s ust. dle § 89 odst. 2 písm. e) bod 1. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví vydává závazné stanovisko k návrhu ÚP Nová Cerekev. K uvedenému nemá ÚCL připomínky vzhledem k tomu, že nepředpokládá ohrožení bezpečnosti leteckého provozu. Stanovisko je konečné a platné dva roky;

71

Obvodní báňský úřad v Brně – podle evidence dobývacích prostorů vedené ObÚ v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákona v platném znění v obci Nová Cerekev, kraj Vysočina není evidován dobývací prostor (DP). S ohledem na uvedenou skutečnost, dotčený orgán k návrhu ÚP v obci Nová Cerekev v nemá připomínek; Ministerstvo průmyslu a obchodu – z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme k uvedené ÚPD žádné připomínky, protože k.ú. Nová Cerekev, k. ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k. ú. Markvarec u Nové Cerekve, k. ú. Myslov, k. ú. Proseč - Obořiště, k. ú. Stanovice u Nové Cerekve se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin; ČR - Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro kraj Vysočina – k návrhu ÚP Nová Cerekev vydává SEI jako dotčený orgán dle § 94 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění ve znění zákona č. 158/2009 Sb., a podle § 13 odst. 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., souhlasné stanovisko; Městský úřad Pelhřimov odbor ŽP ochrana ZPF – DO ochrany ZPF o vydání souhlasu k návrhu ÚP městyse Nová Cerekev dle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF v platném znění: předložený návrh ÚP řeší další logický a funkční rozvoj městyse Nová Cerekev včetně místních částí Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, Stanovice především v oblasti bydlení, výroby a skladování, dopravní infrastruktury občanského vybavení, technické infrastruktury a zeleně. S návrhem ÚP Nová Cerekev souhlasíme bez připomínek; Městský úřad Pelhřimov, odbor životního – dotčený orgán státní správy lesů podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění (dále jen „lesní zákon“) vydává stanovisko dle § 14 odst. 1 lesního zákona k návrhu územního plánu městyse Nová Cerekev: z hlediska zájmů chráněných lesním zákonem se uděluje kladné stanovisko k zařazení plochy č. 1 do návrhu územního plánu městyse Nová Cerekev. Plocha č. 1 řeší využití pozemků určených k plnění funkcí lesa pro umístění přeložky silnice I/19. Návrhovou plochou budou dotčeny lesní pozemky p.č. 1166, 1172 a 1177 KN v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve o celkové výměře 0,1400 ha. Jedná se o homogenizaci úseku silnice I/19 Pelhřimov – hranice Kraje Vysočina na základě vyhledávací studie předložené Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, návrh přeložky je v souladu se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina a je v koordinaci s navazujícím územním plánem sousední obce Čížkov. Plochy mezi navrženou přeložkou a stávající komunikací I/19 jsou navrženy k zalesnění. Odůvodnění: Dne 8.7.2010 obdržel odbor životního prostředí Městského úřadu Pelhřimov žádost o vydání stanoviska k návrhu územního plánu městyse Nová Cerekev. K žádosti bylo doloženo vyhodnocení vlivu řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa z odůvodnění návrhu územního plánu včetně grafické části. Městský úřad Pelhřimov, odbor životního prostředí posoudil návrh územního plánu ve smyslu lesního zákona a dospěl k závěru, že navržený zábor lesního pozemku je minimální a předložené řešení je z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější. Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice – ve znění zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR k předloženému k předloženému návrhu vydáno souhlasné stanovisko. Souhlasné stanovisko je vydáno za předpokladu respektování zájmového území – OP nadzemního komunikačního vedení v předmětném návrhu ÚP. OP nadzemního komunikačního vedení prochází nad k.ú. Nová Cerekev, k. ú. Stanovice u Nové Cerekve (část k.ú), k. ú. Proseč - Obořiště (část k.ú), a k. ú. Částkovice (část k.ú) – návrhem řešení ÚP Nová Cerekev nejsou dotčeny žádné vojenské objekty a vojenská zařízení. Specifické plochy pro zájmy obrany státu nejsou v ÚP Nová Cerekev navrženy – viz textová část návrhu ÚP; Krajský úřad kraje Vysočina odbor dopravy a silničního hospodářství – ke kapitole d) – Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování podkapitole 1. Dopravní infrastruktura – k silniční síti ve vlastnictví Kraje Vysočina nemá odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina žádné připomínky; České dráhy, a.s., generální ředitelství, odbor správy nemovitostí – návrh ÚP Nová Cerekev vymezuje rozvojové plochy zastavitelné (Z01 – Z67), plochy přestaveb (P01, P22) a plochy změn v krajině (K01 – K33). Na k.ú. Nová Cerekev se nacházejí nemovitosti a zařízení ve vlastnictví ČD, a.s.. ČD, a.s. jsou návrhem ÚP Nová Cerekev dotčeny a to vymezením: - plochy veřejného prostranství (PV) – komunikace, veřejný prostor (p.p. 2058/6 v k.ú. Nová Cerekev), - P13 – plochy přestavby – výroby drobné (VD) – v sousedství (bez přímého styku), - Z14 – zastavitelnou plochu – výroby lehké (VL) – bezprostředním styku. Ochranu dráhy, včetně nemovitostí v OP dráhy (OPD) nebo v sousedství s dráhou, upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky, zejména vyhl. č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah v platném znění. V OPD lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu resp. Ministerstva dopravy ČR a se souhlasem vlastníka dráhy, vlastníka pozemku vč. sousedních. Vyjádření z hlediska příp. dotčení OPD (K08, P13, Z14) přísluší vlastníku/správci dráhy a provozovateli dráhy, kterými v obou případech je SŽDC, s.o.. ČD,a.s. jsou připraveny o odprodeji části pozemku p.č. 2058/6 a úpravě majetkoprávním vztahů

72

jednat. Plochu PV navrhujeme rozšířit i k parkování osobních automobilů (u výpravní budovy). Žádáme Vás o přizvání k účasti ke všem následným jednáním a řízením v předmětné věci. K návrhu ÚP Nová Cerekev není mimo výše uvedeného a za podmínky odprodeje části pozemku (PV) dalších námitek ani připomínek. K uvedenému stanovisku pořizovatel uvádí: územní plán vymezuje ve svém návrhu plochy stabilizované a plochy změn bez ohledu na pozemky a jejich vlastnictví. Výše uvedené stanovisko je vydáno tak, jako by městys již prováděl realizaci veřejného prostranství ve OP dráhy a nebyl s vlastníkem pozemků domluven na jeho dotčení a neměl příslušná stanoviska vlastníků nebo dotčených orgánů. ÚP nikomu nebere žádné pozemky a tyto nejsou ani dotčeny žádnou stavbou, pouze plochou. Pokud tato plocha leží v OP dráhy, pak toto bereme na vědomí a při následných územních a stavebních řízení bude muset příslušný stavebník tyto náležitosti získat a předat stavebnímu úřadu pro příslušné řízení. ÚP nebude v žádném případě řešit prodej pozemku (toto mu nepřísluší). Jinak pro upřesnění uvádíme, co vše je možné realizovat na ploše PV (veřejná prostranství): Území je určeno pro umístění veřejných prostranství, což jsou prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Vymezená veřejná prostranství slouží zejména pro umístění návsí v sídlech a zejména pro místních obslužných komunikací. Úprava parteru veřejných prostranství musí být zpracována jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy ( pěší a pojízdné komunikace, parkování, drobná architektura, veřejná zeleň, apod. ). Z tohoto je jasné, že možnost parkování je možné a je jen na stavebníkovi, jak bude budoucí projekt celý prostor řešit. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí jako příslušný správní orgán dle § 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů a podle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“), na základě oznámení o společném projednání návrhu, které bylo doručeno dne 8. 7. 2010 I. vydává stanovisko dle § 5 odst. 2 zákona k návrhu územního plánu Nová Cerekev: Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k těmto plochám (dle přílohy tohoto stanoviska): Katastrální území Nová Cerekev: Z01 –

Z02 –

Z03 –

Z04 –

Z05 –

Z06 – Z07 –

Z08 –

Z09 – Z10 – Z11 – Z12 –

bydlení (0,41 ha), na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, jde doplnění proluky, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (1,16 ha), na půdách v I. a v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, jde o doplnění proluky, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (0,69 ha), na půdách v I. třídě ochrany, nenavazuje na zastavěné území obce, tato plocha je zastavitelná až ve II. etapě, po využití (zastavění) minimálně 70 % ploch Z07 a Z08, které jsou hlavními rozvojovými plochami obce pro bydlení, kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních . bydlení (2,95 ha) na půdách v I., ve III. a v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, tato plocha je zastavitelná až ve II. etapě, po využití (zastavění) minimálně 70 % ploch Z07 a Z08, které jsou hlavními rozvojovými plochami obce pro bydlení, kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (1,65 ha), na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, tato plocha je zastavitelná až ve II. etapě, po využití (zastavění) minimálně 70 % ploch Z07 a Z08, které jsou hlavními rozvojovými plochami obce pro bydlení, kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (0,16 ha, z toho na ZPF 0,12 ha) na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, doplňuje proluku mezi silnicí a stávající výstavbou, kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje. bydlení (3,44 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, podíl vysoce chráněných půd je tímto řešením minimalizován (0,16 ha), navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Hlavní rozvojová plocha obce. bydlení (1,36 ha) na půdách v I. třídě ochrany, částečně navazuje na zastavěné území obce, jde o doplnění proluky, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Hlavní rozvojová plocha obce. sport (1,1 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce. komerční zařízení (0,83 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce a plochu Z09, kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje. výroba zemědělská (0,41 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce (stávající zemědělský areál), kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje. výroba zemědělská (0,25 ha) na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce (stávající zemědělský areál), kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje.

73

Z13 – Z14 – Z15 – Z16 – Z17 –

výroba drobná (0,67 ha) na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu, kladné stanovisko se výjimečně uděluje. výroba lehká (1,6 ha) na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, jde o plochu převzatou ze schválené změny regulačního plánu, kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje. místní komunikace (0,58 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, částečně v zastavěném území obce. místní komunikace (0,5 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, jde o nezbytně nutný rozsah. zeleň veřejná (3,47 ha), na půdách v V. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, jde o doplnění nezastavitelné proluky podél vodoteče, mezi návrhovými plochami Z07 a Z09 a Z10.

Plochy přestaveb: P01 až P13 – plochy bydlení, smíšené městské, veřejná infrastruktura, komerční zařízení a drobná výroba na zemědělských pozemcích v zastavěném území obce (dle přílohy) – jde o dostavbu proluk v zastavěném území obce – bez připomínek. Plochy změn v krajině: K01 – zeleň, vodní plochy (3,48 ha, z toho na ZPF 3,31 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, podíl vysoce chráněných půd je navrženým řešením minimalizován (0,24 ha), proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko. K02 – zeleň, vodní plochy (0,9 ha), na půdách v I. a v V. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, podíl vysoce chráněných půd je navrženým řešením minimalizován (0,08 ha), proto lze výjimečně souhlasit. K03 – zeleň, vodní plochy (3,24 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, jde o protierozní opatření mimo zastavěné území obce, podíl vysoce chráněných půd je navrženým řešením minimalizován (0,02 ha), proto lze výjimečně udělit kladné stanovisko. K04 – zeleň ochranná (1,4 ha) na půdách v I., ve III. a v V. třídě ochrany, převažuje podíl na vysoce chráněné půdě (0,9 ha), projektant a pořizovatel odůvodnili , že jde o odnětí nejnutnější plochy půdy dle § 4 písmene b) zákona za účelem protierozní a protipovodňové ochrany v území. K05 – zeleň ochranná (0,39 ha) na půdách v I. třídě ochrany, projektant a pořizovatel odůvodnili, že jde o odnětí nejnutnější plochy půdy dle § 4 písmene b) zákona za účelem protipovodňové a protierozní ochrany v území. K07 – místní komunikace (0,45 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, jde o dopravní napojení izolované místní části Němkovičky nejkratší trasou s nezbytně nutným rozsahem záboru zemědělské půdy, proto lze výjimečně udělit kladné stanovisko. Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES): K08, K09, K10, K11 – zeleň (1,37 ha, 0,5 ha, 1,23 ha, 1 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, vzhledem k účelu odnětí půdy, který souvisí s obnovou ekologické stability krajiny lze výjimečně udělit kladné stanovisko za podmínky zachování prostupnosti k zajištění přístupu k hospodaření u ploch K09, K10 a K11 (nevhodně dělí souvisle obhospodařované pozemky). K12 – přeložka silnice I/19 (9,42 ha, z toho 9,36 ha na ZPF) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, plocha je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací (Zásady územního rozvoje kraje Vysočina), jde o liniovou stavbu zásadního významu, proto lze výjimečně udělit kladné stanovisko. K13 – místní komunikace (0,33 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, jde o nejkratší propojení polní cesty se silnicí – nezbytně nutný zábor půdy – proto lze výjimečně udělit kladné stanovisko. Katastrální území Stanovice u Nové Cerekve: Z20 –

bydlení (0,54 ha, z toho 0,46 ha na ZPF) na půdě v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, doplňuje proluku, proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko za podmínky dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z21 – technická infrastruktura (0,14 ha) na půdách ve III. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, jde o čistírnu odpadních vod, jejíž umístění je dáno spádovými poměry v území. Z23 – výroba drobná (0,3 ha) na půdách ve III. třídě ochrany. Z24 – výroba drobná (0,56 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, převažující část (0,37 ha) je na půdách s nižší třídou ochrany, proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko. Z25 – zeleň-zahrady (0,21 ha) na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, doplňuje proluku, schvaluje se využití dle přiloženého regulativu. P14, P15 – plochy bydlení (0,2 ha, 0,13 ha) na půdách v I., ve III. a v V. třídě ochrany, jde o doplnění proluk v zastavěném území obce. Plochy změn v krajině: K15 – přeložka silnice I/19 (4,6 ha, z toho 4,43 ha na ZPF) na půdách v I., ve III., ve IV. a v V. třídě ochrany, plocha je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací (Zásady územního rozvoje kraje Vysočina), jde o liniovou stavbu zásadního významu, proto lze výjimečně udělit kladné stanovisko.

74

K16 – zeleň – ÚSES (0,91 ha, z toho 0,89 ha na ZPF) na půdách v I. a ve II. třídě ochrany, kladné stanovisko se výjimečně uděluje vzhledem k účelu, který souvisí s obnovou ekologické stability krajiny. K17 – zeleň, vodní plochy (0,15 ha, z toho na ZPF 0,09 ha) na půdách v V. třídě ochrany. K18 – zeleň, vodní plochy (2,98 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, navrženým řešením je minimalizován zábor vysoce chráněných půd (0,16 ha), proto lze výjimečně udělit kladné stanovisko. Katastrální území Proseč–Obořiště: Z26 – bydlení (1,02 ha, z toho na ZPF 0,98 ha) na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, doplňuje proluku, proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z27 – bydlení (0,63 ha) na půdách ve III. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z28 – bydlení (0,35 ha) na půdách v I. a ve II. třídě ochrany, jde o doplnění proluky mezi zastavěným územím obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z29 – bydlení (0,3 ha) na půdách v I. třídě ochrany, jde o dostavbu proluky, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z30 – sportovní zařízení (0,88 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, převažuje podíl půd s nižší třídou ochrany (0,73 ha), proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko. Z31 – technická infrastruktura (0,2 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, v nezbytně nutném rozsahu, umístění je dáno spádovými poměry v území. Z32 – výroba (0,91 ha, z toho na ZPF 0,71 ha) na půdách v I. třídě ochrany, kladné stanovisko se výjimečně uděluje s přihlédnutím k tomu, že jde částečně o doplnění proluky a rozšíření stávajícího výrobního areálu v nezbytně nutném rozsahu. Z33 – zeleň - zahrady (0,37 ha) na půdách v I. třídě ochrany, schvaluje se využití dle přiloženého regulativu. Z34 – zeleň - zahrady (1,07 ha) na půdách v I. a ve II. třídě ochrany, schvaluje se využití dle přiloženého regulativu. Z35 – zeleň - zahrady (0,33 ha) na půdách v I. třídě ochrany, schvaluje se využití dle přiloženého regulativu. Plochy přestaveb: P16, P17, P18, P19 a P20 – bydlení (0,08 ha, 0,11 ha, 0,15 ha, 0,15 ha, 0,24 ha) na půdách v I. třídě ochrany, jde o dostavbu proluk v zastavěném území obce. Plochy změn v krajině: K20 – letiště – vymezení ochranného pásma stávajícího letiště v nezbytně nutném rozsahu, kde bude nezpevněná zatravněná nezastavěná plocha, kterou nebude možné z bezpečnostních důvodů nadále zemědělsky obhospodařovat (5,05 ha) na půdách v I. a ve II. třídě ochrany. Jde o jiný zákonem chráněný zájem. Katastrální území Částkovice: Z36 –

Z37 – Z38 – Z39 – Z40 –

Z41 – Z42 – Z43 – Z44 – Z45 – Z46 –

bydlení (0,44 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, jde o pozemek trojúhelníkového tvaru, obtížně obhospodařovatelný, proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko za podmínky dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (0,23 ha) na půdách ve III. a v V. třídě ochrany, v zastavěném území obce. bydlení (0,76 ha) na půdách v I. a v V. třídě ochrany, jde o dostavbu druhé strany komunikace, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za podmínky dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (0,21 ha) na půdách v I. třídě ochrany, jde o doplnění proluky, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za podmínky dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (0,42 ha) na půdách v I., ve II. a ve IV. třídě ochrany, převažuje podíl na půdách s nižší třídou ochrany (0,34 ha), kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (0,15 ha) na půdách v I. a ve IV. třídě ochrany, podíl vysoce chráněné půdy je navrženým řešením minimalizován (0,02 ha), proto lze výjimečně udělit kladné stanovisko. komerční zařízení (0,51 ha) na půdách v I. třídě ochrany, jde o obtížně obhospodařovatelný pozemek trojúhelníkového tvaru, proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko. komerční zařízení (0,6 ha) na půdách v I. a ve II. třídě ochrany, I. etapa výstavby, jde o doplnění proluky mezi objektem letištní budovy a komunikací, proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko. technická infrastruktura – čistírna odpadních vod (0,08 ha) na půdách v V. třídě ochrany, umístění je dáno spádovými poměry v území. výroba zemědělská (0,63 ha) na půdách v I., ve III. a ve IV. třídě ochrany navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje s přihlédnutím k účelu, souvisejícím s obhospodařováním půdy. výroba drobná (0,19 ha) na půdách v I. třídě ochrany, v návaznosti na stávající areál, jde o doplnění proluky, proto se výjimečně uděluje kladné stanovisko.

75

Z47 – Z48 –

zeleň veřejná (0,3 ha, z toho 0,28 ha na ZPF) na půdách v V. třídě ochrany, doplňuje proluku. zeleň - zahrady (0,2 ha) na půdách v I., ve III. a v V. třídě ochrany, doplňuje proluku, schvaluje se využití dle přiloženého regulativu. Z49 – komerční zařízení (0,96 ha) na půdách v I. třídě ochrany, II. etapa výstavby, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za podmínky, že tuto plochu bude možno využít až po vyčerpání (zastavění) minimálně 70 % plochy Z43, zařazené do I. etapy výstavby. K21, K22 – letiště – vymezení ochranného pásma stávajícího letiště v nezbytně nutném rozsahu, kde bude nezpevněná zatravněná nezastavěná plocha, kterou nebude možné z bezpečnostních důvodů nadále zemědělsky obhospodařovat (0,15 ha, 1,64 ha) na půdách v I. a ve II. třídě ochrany. Jde o jiný zákonem chráněný zájem. K23 – zalesnění (0,41 ha) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany, jde o doplnění pozemku nevhodného trojúhelníkového tvaru, obtížně obhospodařovatelného mezi stávajícím PUPFL a ochranným neobhospodařovatelným bezpečnostním pásmem letiště K22. K24, K25, K26, K27 a K28 – zeleň ochranná, částečně ÚSES – jde o plochy schválené komplexní pozemkovou úpravou (0,38 ha, 0,33 ha, 0,59 ha, 0,29 ha, 0,28 ha) na půdách v I. až v V. třídě. K29 – zeleň krajinná (0,62 ha) na půdách ve III. a v V. třídě ochrany, jde o doplnění přechodové plochy mezi zastavěným územím obce a PUPFL. K30 – plochy vodní (0,41 ha, z toho na ZPF 0,37 ha) na půdách ve III. a v V. třídě ochrany. Katastrální území Chmelná u Pelhřimova: Z50 – Z51 – Z52 – Z53 – Z54 –

bydlení (0,32 ha) na půdách v I.a ve IV. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. bydlení (0,27 ha) na půdách v I. a V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. technická infrastruktura – čistírna odpadních vod (0,08 ha) na půdách ve IV. třídě ochrany, umístění je dáno spádovými poměry v území. výroba zemědělská (0,61 ha, z toho 0,6 ha na ZPF) na půdách v I. a ve III. třídě ochrany,navazuje na zastavěné území obce, převážná část (0,52 ha) je na půdě ve III. třídě ochrany. zeleň-zahrady (0,11 ha) na půdách ve IV. třídě ochrany, schvaluje se využití dle přiloženého regulativu.

Plochy změn v krajině: K31 – zeleň – ÚSES (1,17 ha) na půdách v I., ve II. a v V. třídě ochrany, kladné stanovisko se výjimečně uděluje s přihlédnutím k účelu plochy, který souvisí s obnovou ekologické stability krajiny. Katastrální území Myslov: Z55 –

bydlení (0,46 ha) na půdách ve III. a v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z56 – bydlení (0,28 ha) na půdách v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z57 – technická infrastruktura – čistírna odpadních vod (0,1 ha) na půdě v V. třídě ochrany, umístění je dáno spádovými poměry v území. Z58, Z59, Z60 – zeleň - zahrady (0,1 ha, 0,17 ha, 0,64 ha), na půdách ve II., ve III. a v V. třídě ochrany, v návaznosti na zastavěné území obce, schvaluje se využití dle přiloženého regulativu. Plochy změn v krajině: K32, K33 – zeleň - ÚSES (0,44 ha, 2,15 ha) na půdách v I., ve II., ve III. a v V. třídě ochrany, kladné stanovisko se výjimečně uděluje s přihlédnutím k účelu, který souvisí s obnovou ekologické stability krajiny, u plochy K33, která nevhodně dělí souvisle obhospodařovaný pozemek se kladné stanovisko podmiňuje zachování prostupnosti pro přístup k hospodaření na navazujících zemědělských pozemcích. Katastrální území Markvarec u Nové Cerekve: Z61 – bydlení (1,14 ha) na půdách v I.a ve III. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce. Zarovnává okraj obce, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z62 – bydlení (0,21 ha) na půdách v I. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, doplňuje proluku, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z63 – bydlení (0,24 ha) na půdách ve III. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce, kladné stanovisko se uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních. Z64 – veřejná infrastruktura (0,27 ha) na půdách v V. třídě ochrany, navazuje na zastavěné území obce. Z65 – technická infrastruktura - čistírna odpadních vod (0,06 ha) na půdách v V. třídě ochrany, umístění je dáno spádovými poměry v území.

76

Z66, Z67 – zeleň - zahrady (0,23 ha, 0,55 ha) na půdách v I., ve II., ve III. a v V. třídě ochrany, navazující na zastavěné území obce, schvaluje se využití dle přiloženého regulativu. Plochy přestaveb: P21, P22 – bydlení, veřejná infrastruktura (0,26 ha, 0,13 ha), na půdách v V. třídě ochrany, v zastavěném území obce. Zeleň soukromá a vyhrazená – sady a zahrady – stanovený regulativ: Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí vyhrazené sídelní zeleně sadů a zahrad, spojené převážně s drobnou pěstitelskou činností. Na plochách ZS je přípustné umisťování drobných zahradních staveb (fóliovníky, skleníky, apod.) a jiných drobných staveb (např. altány, venkovní krby, kolny na uskladnění zahradnického náčiní, apod.). Drobné stavby budou přízemní s maximální výškou 4 m nad průměrnou niveletou terénu, o půdorysné ploše maximálně 12 m2. Zahrádkářské kolonie (rozdělení pozemků na malé části) se nepřipouští. Na pozemcích ZS není přípustná zejména stavba rekreačních chat a obytných objektů. Z hlediska zákonem chráněných zájmů se neuděluje kladné stanovisko k této ploše: Katastrální území Nová Cerekev: K06 – zeleň, vodní plochy (2,11 ha) na půdách v I., ve II. a ve III. třídě ochrany, převažuje podíl na vysoce chráněné půdě (2,05 ha), projektant a pořizovatel neodůvodnili, že jde o odnětí nejnutnější plochy půdy dle § 4 písmene b) zákona, není zřejmé, že jde o nejvýhodnější řešení dle § 5 odst. 1 zákona a že je nutno připustit dotčení půd v I. a ve II. třídě ochrany, které jsou odnímatelné pouze výjimečně, a to převážně na záměry, související s obnovou ekologické stability krajiny. Podle grafické a tabulkové části vyhodnocení není plocha K06 součástí navrženého ÚSES – uvedená plocha byla z návrhu ÚP vyřazena a dále neprojednávána. Plocha č. Z22 se podle předloženého vyhodnocení nedotkne pozemků, náležejících do zemědělského půdního fondu, proto se k ní stanovisko nevydává. Jiné návrhové plochy, měnící druh pozemku mimo ZPF, nebyly komplexně vyhodnoceny, proto je nelze považovat za projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů. Městský úřad Pelhřimov odbor ŽP – vodoprávní úřad – požadujeme, aby ve všech místních částech byla plochy ČOV – tato podmínka je splněna (součást „Koordinačního výkresu“ a „Hlavní výkres“), ve všech místních částech navrženy plochy změn TI – technická infrastruktura (umístění ČOV); Městský úřad Pelhřimov odbor ŽP – odpadové hospodářství – požadujeme zakreslit všechny bývalé skládky do ÚP – tato podmínka je splněna (součást „Koordinačního výkresu“), všechny bývalé skládky jsou zakresleny a označeny SKL xxx (pozn. xxx je číslo skládky); Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí jako příslušný správní orgán dle § 29 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů a podle § 17a písmene a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“), na základě oznámení o společném projednání návrhu, které bylo doručeno dne 27. 9. 2010 I. vydává stanovisko č. 2 dle § 5 odst. 2 zákona k návrhu územního plánu Nová Cerekev: Z hlediska zákonem chráněných zájmů se uděluje kladné stanovisko k těmto plochám (dle přílohy tohoto stanoviska): Katastrální území Částkovice: Z41 –

bydlení (0,36 ha), na půdách v I. a ve IV. třídě ochrany, mimo zastavěné území obce, dotčení vysoce chráněných půd je navrženým řešením minimalizováno (0,02 ha), kladné stanovisko se proto výjimečně uděluje za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních.

Jiné návrhové plochy, měnící druh pozemku mimo ZPF, nebyly komplexně vyhodnoceny, proto je nelze považovat za projednané a schválené z hlediska zákonem chráněných zájmů. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí – ochrana přírody a krajiny – podle § 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vydává stanovisko z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem k návrhu ÚP Nová Cerekev: návrh a jeho úpravu na ploše Z41 – s předloženým návrhem ÚP souhlasíme. Odůvodnění: Návrh územního plánu jsme prověřili z hlediska zájmů chráněných zákonem o OPK, v rozsahu kompetencí kde je příslušný krajský úřad. V tomto rozsahu návrh respektuje zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné dle zákona o OPK. Upozorňujeme, že věcně a místně příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny z hlediska dalších zájmů chráněných podle zákona o OPK je Městský úřad Pelhřimov, odbor životního prostředí.

77

Správa železniční a dopravní cesty, s. o. Praha – vyjádření SŽDC se zároveň stává podkladem pro zpracování koordinovaného stanoviska resortu dopravy, vydané MD, popř. jím pověřeným CDV. Z hlediska koncepce a výhledu železniční dopravní cesty a železniční infrastruktury dáváme toto stanovisko: Řešeným k.ú. je vedena jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 224 Tábor– Horní Cerekev, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20. 12. 1995 vyčleněna jako regionální dráha z dráhy celostátní. Trať je v současné době ve stabilizované poloze. Příp. výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo OP dráhy, výstavbu objektů k trvalému bydlení v OP dráhy nedoporučujeme vzhledem k negativnímu vlivu způsobeným provozem železniční dopravy, s upozorněním na zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§30 – hluk a vibrace) v upřesněném znění zákona č. 274/2003 Sb. SŽDC s.o. nebude hradit případná protihluková opatření, na příp. stížnosti plynoucí z provozu železniční dopravy a související činnosti nebude brán zřetel – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP dráhy žádné zastavitelné bydlení, rekreace a sportu (jedná se pouze o stávající stav), ÚP neomezuje provoz dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku, okolí dráhy je dotčeno třemi plochami změn – jedná se o plochu výroby VD resp. VL (tato byla řešena jako změna regulačního plánu č. 1) a plochu veřejného prostranství VP; Pokud budou stavby, plochy občanského vybavení, sport a rekreaci, křížení a souběh komunikace, inženýrských sítí či vedení se železnicí, při výsadbě zeleně apod. kolidovat s obvodem a s OP dráhy, je třeba postupovat ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách a vyhlášky č. 177/1995 Sb., - stavební a technický řád drah v platném znění – tato poznámka se dle pořizovatele netýká návrhu zadání ÚP, ale vlastních územních či stavebních řízení. Poznámka podmiňuje konkrétní záměry s provozem dráhy a dotčený orgán ji musí uplatňovat v následných řízení; Mimo uvedené nemáme k návrhu zadání ÚP Nová Cerekev dalších zásadních připomínek. ČR - Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro kraj Vysočina – k návrhu územního plánu městyse Nová Cerekev včetně místní části Stanovíce (jednak v oblasti požadavku na úpravu stávajícího pásma koridoru vymezeného jako územní rezerva v celkové šíři 600 m dle ZUR kraje Vysočina pro umístění nadzemního vedení ZVN 400 kV Mírovka - Kočín, jako liniové stavby technické infrastruktury nadmístního významu v k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovíce u Nové Cerekve, jednak v oblasti požadavku na úpravu stávajícího pásma koridoru E11 vymezeného šíří 400 m dle ZUR kraje Vysočina pro umístění veřejně prospěšné stavby energetického nadzemního vedení VN 110 kV Pelhřimov - Tábor), vydává Státní energetická inspekce, jako dotčený správní orgán podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) a podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále prováděcích předpisů k těmto zákonům a požadavků českých technických norem, souhlasné stanovisko. Odůvodnění: Svrchu psaná katastrální území (tj. k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) jsou dotčena dle ZÚR kraje Vysočina koridory pro umístění staveb technické infrastruktury nadmístního významu, vymezenými pro účely zajištění tranzitu elektřiny a napojení významných ekonomických subjektů na nadřazené energetické sítě. Závazně vymezené plochy za účelem umístění vedení technické infrastruktury pro nové záměry v oblasti elektroenergetiky na území kraje Vysočina pak lokálně zasahují jednak do současně zastavěného území a jednak do budoucích návrhových ploch obce Nová Cerekev a její místní části Stanovice. S přihlédnutím ke kladným vyjádřením dotčených správců sítí, tj. provozovatele distribuční soustavy (resp. energetické společnosti E.ON Distribuce, a.s., zastoupené energetickou společností E.ON ČR, s.r.o.) a provozovatele přenosové soustavy (resp. energetické společnosti ČEPS, a.s.), navržená úprava zpřesněné situace využití vymezené plochy energetického koridoru (předložená kontrolnímu orgánu formou grafického znázornění) neohrožuje v konečném důsledku umístění liniových staveb zařízení elektrizační soustavy (včetně staveb nezbytných k zajištění funkce provozní schopnosti liniového vedení) ve smyslu chráněných zájmů stanovených legislativním předpisem, přičemž rozsah územní ochrany tohoto zaměřuje po technickém ověření vlivem nezvratných územních vztahů navržen v proměnlivé šířce podle místních podmínek v daných k.ú. Krajský úřad kraje Vysočina odbor územního plánování a stavebního řádu – jako nadřízený správní orgán na úseku ÚP posoudil předložený návrh dle § 51 odst. 2 stavebního zákona a konstatuje, že v předloženém návrhu ÚP je zajištěna koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy – návaznost na sousední obce – jedná se především o řešení ÚSES. Z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje (PÚR ČR 2008) nemáme připomínky. PÚR neuplatňuje v daném území žádné požadavky k řešení. Z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací kraje – Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina (ZÚR) – nemáme k předloženému návrhu ÚP připomínky. V ZÚR je na území obce vymezena veřejně prospěšná opatření (nadregionální a regionální biocentrum) U 015, U 198, U 199 a U 148. Návrh ÚP rovněž respektuje koridor veřejně prospěšné stavby DK02 (silnice I/19) a koridor E 11 (vvn 110 kV). V návrhu ÚP jsou tyto prvky zapracovány a zpřesněny. Návrh ÚP je zpracován v souladu se stanovenými úkoly pro územní plánování v ZÚR pro tuto obec. Na základě předložených podkladů, které pořizovatel vypracoval v rozsahu požadovaném Vyhl. č. 500/2006 Sb., nadřízený orgán konstatuje, že v návrhu ÚP Nová Cerekev je zajištěna koordinace na sousední obce a je zpracován

78

v souladu s PÚR 2008 schválenou dne 20. 7. 2009 usnesením vlády ČR i se ZÚR vydanými dne 16. 9. 2008 Zastupitelstvem Kraje Vysočina (účinnost 22. 11. 2009). Na základě tohoto posouzení lze zahájit řízení o ÚP Nová Cerekev podle § 52 stavebního zákona.

Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byly vzneseny tyto připomínky: Ředitelství silnic a dálnic ČR Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – vydává vyjádření, které je podkladem pro stanovisko Ministerstva dopravy: Zpracovaná ÚPD respektuje stávající silnice procházející správním územím městyse Nová Cerekev: I/19 Plzeň – Tábor – Pelhřimov – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Sebranice III/01926 Čížkov – Nová Cerekev – Ústrašín III/01928 Nová Cerekev – Stanovice III/01929 Nová Cerekev – Moraveč III/01930 Částkovice – průjezdná III/01931 Pejškov – průjezdná III/01932 Lipice – Bitětice III/0348 Johanka – Markvarec – Nová Cerekev III/03411 Střítež – Myslov III/03414 Pelhřimov - Proseč-Obořiště Na území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je sledována přeložka silnice I/19. Jedná se o homogenizaci trasy silnice I/19 s dílčími přeložkami, která je v ZÚR Kraje Vysočina zařazen do VPS s ozn. DK02. Uvedený záměr je v návrhu ÚP respektován a je rovněž zařazen do VPS s ozn. VVD01 (silnice I.třídy č. I/19 – přeložka) a DK02 (koridor o šíři 150 m pro homogenizaci stávajícího tahu). Přeložka silnice I/19 je zapracována na základě zpracované vyhledávací studie „Přeložka silnice I/19 Pelhřimov – hranice Kraje Vysočina“. Stávající silnice I/19 včetně plánované přeložky jsou zapracovány do ÚP v souladu s našimi záměry v řešeném území, máme však výhrady ke způsobu zapracování. Ve výkresové části požadujeme záměr vyznačit následovně: - u stávající silnice I/19 požadujeme vyznačit pouze OP (50 m od osy silnice na obě strany), protože příp. úpravy silnice budou prováděny ve stávající trase (není nutný koridor 150 m) – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, OP je vyznačeno v uvedeném výkresu; - u přeložky silnice I/19 požadujeme vyznačit koridor o min. celkové šířce 150 m (75 m od osy navržené přeložky na obě strany) tak, aby obsahoval také související stavby (přeložky souvisejících komunikací, inženýrských sítí, apod.), koridor označit jako „koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/19“, tzn. nevyznačovat návrhové OP přeložky, jak je uvedeno v koordinačním výkresu projednávané ÚPD. Pro přeložku je nutné vyznačit vlastní koridor, protože trasa přeložky vybíhá z vymezeného koridoru (dle ZÚR KV), šířku koridoru 150 m požadujeme proto, že pro přeložku silnice je dosud zpracována pouze vyhledávací studie a je možné, že při zpracování podrobnější dokumentace do zaměřeného terénu může dojít k posunu trasy – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, koridor je vyznačen v uvedeném výkresu (který byl součástí veřejného projednání) a dále je součástí výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“ s ozn. VVD01 a DK02 (dle ZÚR Kraje Vysočina); Silnice III.třídy procházející správním územím městyse jsou stabilizovány a jejich případné úpravy se budou týkat pouze zlepšení technického stavu stávajících tras. V koordinačním výkresu podél silnice III/03414 není vyznačeno ochranné pásmo (15 m od osy silnice na obě strany) – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP. Úpravy silničních úseků výše uvedených silnic mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic a Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“ v kategoriích: Silnice I/19 S 11,5/70 Silnice III.třídy S 7,5/60 (50) Úpravy silnic v zastavěném a zastavitelném území budou prováděny v odpovídajících funkčních skupinách a typech dle ČSN 736110 „Projektování místních komunikací“ . S předloženým návrhem ÚP v zásadě souhlasíme a mimo výše uvedené nemáme další připomínky. Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – v sídle Nová Cerekev je vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko biologickou ČOV, kapacita ČOV je vyhovující i pro návrhový rozvoj. V místních částech – Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště a Stanovice se dle PRVK předpokládá výstavba oddílných kanalizací zakončených samostatnými ČOV – plochy pro ČOV jsou vymezeny. Jako správce povodí, který vykonává správu v oblasti povodí Dolní Vltavy, souhlasíme s předloženým návrhem ÚP Nová Cerekev bez připomínek. ČEPS a.s. Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – trasa zvn 400 kV bude vedena v koridoru dle ZÚR kraje Vysočina šířky 600 m s tím, že pořizovatel požádá o úpravu tohoto koridoru v městysu Nová Cerekev a místní části Stanovice a požádá společnost o vyjádření k úpravě. V textové části bude vedení zahrnuto do VPS – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, koridor byl upraven a předložen spol. ČEPS

79

a.s. k vyjádření (kladné vyjádření spol. ČEPS a.s. bylo doloženo e-mailem ze dne 24. 11. 2010) a následně bylo vydáno kladné stanovisko dotčeného orgánu SEI ČR. Koridor je vyznačen ve výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“ s ozn. VVT07 a je součástí textové části návrhu ÚP kapitola g) „Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit“; Centrum dopravního výzkumu Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) z pověření Ministerstva dopravy (dotčený orgán) vydáváme dle stavebního zákona následující: K návrhu ÚP Nová Cerekev nemáme zásadní připomínky. Ve věci koridoru přeložky silnice I/19 a OP stávající silnice požadujeme zapracovat připomínky ŘSD ČR obsažené v jejich stanovisku – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, koridor je vyznačen v uvedeném výkresu (který byl součástí veřejného projednání) a dále je součástí výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“ s ozn. VVD01 a DK02 (dle ZÚR Kraje Vysočina); E.ON ČR, s.r.o. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) na základě požadavku o snížení šířky koridoru stávajícího vedení 110 kV v místech, kde zasahuje do ploch stávající zástavby a do ploch plánované budoucí možné zástavby v obcích Nová Cerekev a Stanovice z důvodů zpracování ÚP těchto obcí. Nesouhlasíme s navrženým zmenšením šířky koridoru stávajícího vedení 110 kV v obou obcích. Navrhujeme následující úpravu šířky koridoru: - v obci Nová Cerekev navrhujeme, aby z koridoru byly vyčleněny pozemky č. 348/1, 1051/3, 1051/5 1051/4, 348/2, 1051/6, 395/2, 395/1, 2058/6. Ostatní pozemky zůstanou v koridoru; - v obci Stanovice požadujeme zachovat koridor v plné šíři. Na základě tohoto vyjádření bylo svoláno ústní jednání mezi spol. E.ON ČR s.r.o., městysem, projektantem a pořizovatelem (9. 12. 2010). Zde bylo upřesněno a vysvětleno vedení trasy vvn 110 kV dle platných ZÚR Kraje Vysočina včetně koridoru a navržena jeho úprava. Správce technické infrastruktury souhlasil s úpravou, byla provedena grafická úprava a požádáno o nové vyjádření; ČEPS a.s. Praha – odbor územní problematiky (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – na základě předložených podkladů není k předložené úpravě koridoru územní rezervy zvn 400 kV námitek; E.ON ČR, s.r.o. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – k navrhované změně koridoru rekonstruovaného vedení 110 kV u Nové Cerekve a Stanovic v ÚP Nová Cerekev sdělujeme: - souhlasíme se změnou trasy koridoru rekonstruovaného vedení 110 kV Pelhřimov – Tábor v ÚP městyse Nová Cerekev, včetně místní části Stanovic; - změna trasy koridoru bude provedena jeho posunutím u Stanovic jižním směrem a u městyse Nová Cerekev severním směrem tak, aby koridor rekonstruovaného vedení 110 kV nezasahoval do současně zastavěného území a do budoucích návrhových ploch – podmínka je respektována ve výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“; - šířka koridoru zůstává i ve změněné trase stejná dle ZÚR Kraje Vysočina – 400 m – podmínka je respektována ve výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“; Jaromír Šimek, Nová Cerekev 224, 394 15 Nová Cerekev – žádost o rozšíření ploch letiště Částkovice do normových parametrů v k.ú. Částkovice a k.ú. Proseč-Obořiště a o zařazení pozemků p.č. 1122 (vlastník Petr Šikýř, Částkovice 9) a p.č. 1107 (vlastník Vlastimil Haruda, Částkovice 6) v k.ú. Částkovice do zázemí nového letiště – první část: námitce bylo vyhověno. Pozemky podél stávajícího letiště jsou zařazeny do ploch DL – Plochy dopravní infrastruktury – letecká jako plochy stabilizované a plochy změn (K20, K21 a K22). Druhá část (zde se jedná o připomínku – žadatel není vlastníkem pozemků): námitce bylo částečně vyhověno uvedené pozemky jsou součástí ploch změn – plochy OK - plochy občanského vybavení - komerční zařízení (Z43 a Z49-II.etapa). Pozemek p.č. 1122 je zařazen celý, pozemek p.č. 1107 je zařazen částečně (z rozlohy cca 1,97 ha) zařízení (0,96 ha) na půdách v I. třídě ochrany, II. etapa výstavby, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za podmínky, že tuto plochu bude možno využít až po vyčerpání (zastavění) minimálně 70 % plochy Z43, zařazené do I. etapy výstavby- viz stanovisko dotčeného orgánu ochrany ZPF. K nezařazené části pozemku do ploch ÚP uvádíme: Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o území s nejlepší zemědělskou půdou). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana zemědělské půdy) převážit nad zájmem soukromým;

80

Při řízení o návrhu ÚP – při veřejném projednání nebyla vydána žádná stanoviska (nebyl přítomen žádný dotčený orgán). Zaslána byla tato písemná stanoviska: České dráhy, a.s., generální ředitelství, odbor správy nemovitostí – na k.ú. Nová Cerekev se nacházejí nemovitosti a zařízení ve vlastnictví ČD, a.s. – parc. č. 1082/5, 2058/6, st.pč.160, 161, 162, 172, 225, 413 včetně budov. ČD, a.s. jsou návrhem ÚP Nová Cerekev dotčeny a to vymezením: - plochy veřejného prostranství (PV) – komunikace, veřejný prostor (p.p. 2058/6 v k.ú. Nová Cerekev), - P13 – plochy přestavby – výroby drobné (VD) – v sousedství (bez přímého styku), - Z14 – zastavitelnou plochu – výroby lehké (VL) – bezprostředním styku. Ochranu dráhy, včetně nemovitostí v OP dráhy (OPD) nebo v sousedství s dráhou, upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky, zejména vyhl. č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah v platném znění. V OPD lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu příp. Ministerstva dopravy ČR a se souhlasem vlastníka dráhy a vlastníků sousedních pozemků. Upozorňujeme, že veškerá opatření potřebná pro snížení hluku v obytných prostorách na úroveň odpovídající hlukovým limitům hradí stavebník. Vyjádření z hlediska dotčení OPD přísluší vlastníku/správci dráhy a provozovateli dráhy, kterými v obou případech je SŽDC, s.o.. K dotčení našeho pozemku p.č. 2058/6 sdělujeme, že s vyčleněním veřejných prostor pro plochy veřejných prostranství souhlasíme v případě, že jeho jižní část, navazující na pozemek č. 2063, bude Městysem Nová Cerekev odkoupena. Plochu PV navrhujeme rozšířit i k parkování osobních automobilů (u výpravní budovy). Mimo uvedené není k návrhu ÚP Nová Cerekev námitek ani dalších připomínek. K uvedenému stanovisku pořizovatel uvádí: územní plán vymezuje ve svém návrhu plochy stabilizované a plochy změn bez ohledu na pozemky a jejich vlastnictví. Výše uvedené stanovisko je vydáno tak, jako by městys již prováděl realizaci veřejného prostranství ve OP dráhy a nebyl s vlastníkem pozemků domluven na jeho dotčení a neměl příslušná stanoviska vlastníků nebo dotčených orgánů. ÚP nikomu nebere žádné pozemky a tyto nejsou ani dotčeny žádnou stavbou, pouze plochou. Pokud tato plocha leží v OP dráhy, pak toto bereme na vědomí a při následných územních a stavebních řízení bude muset příslušný stavebník tyto náležitosti získat a předat stavebnímu úřadu pro příslušné řízení. ÚP nebude v žádném případě řešit prodej pozemku (toto mu nepřísluší). Jinak pro upřesnění uvádíme, co vše je možné realizovat na ploše PV (veřejná prostranství): Území je určeno pro umístění veřejných prostranství, což jsou prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Vymezená veřejná prostranství slouží zejména pro umístění návsí v sídlech a zejména pro místních obslužných komunikací. Úprava parteru veřejných prostranství musí být zpracována jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy (pěší a pojízdné komunikace, parkování, drobná architektura, veřejná zeleň, apod.). Z tohoto je jasné, že možnost parkování je možné a je jen na stavebníkovi, jak bude budoucí projekt celý prostor řešit. Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – podle § 48a zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění k předloženému návrhu ÚP Nová Cerekev nemáme připomínek, neboť se nepředpokládá umístění rekreační a sportovní výstavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) a ani se nejedná o návrh ÚPD obce s rozšířenou působností (ORP) jíž mají být dotčeny lesní pozemky. Dle § 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) v platném znění k předloženému návrhu ÚP Nová Cerekev není DO příslušný, je třeba požádat o vyjádření vodoprávní úřad ORP, tj. MěÚ Pelhřimov odbor ŽP; Obvodní báňský úřad v Brně – podle evidence dobývacích prostorů vedené ObÚ v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákona v platném znění v k.ú. Nová Cerekev, kraj Vysočina není evidován dobývací prostor (DP). S ohledem na uvedenou skutečnost v souladu s § 15 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákona v platném znění, dotčený orgán k návrhu ÚP Nová Cerekev v nemá připomínek; Úřad pro civilní letectví Praha – s ust. dle § 89 odst. 2 písm. e) bod 1. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví vydává závazné stanovisko k návrhu ÚP Nová Cerekev. K uvedenému nemá ÚCL připomínky vzhledem k tomu, že nepředpokládá ohrožení bezpečnosti leteckého provozu. Stanovisko je konečné a platné dva roky; Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina ÚO Pelhřimov – HZS podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v platném znění a podle § 10 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému v platném znění vydává: k výše uvedenému návrhu ÚP vydává souhlasné koordinované stanovisko;

81

Při řízení o návrhu ÚP – při veřejném projednání nebyly vydány žádné připomínky (nebyl přítomen žádný správce dopravní a technické infrastruktury). Zaslány byly tyto písemné připomínky: Ředitelství silnic a dálnic ČR Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – vydává vyjádření, které je podkladem pro stanovisko Ministerstva dopravy: Vyjádření vydané ke společnému jednání zůstává v platnosti. Stávající silnice I/19 včetně plánované přeložky jsou zapracovány do ÚP v souladu s našimi záměry v řešeném území, máme však výhrady ke způsobu zapracování. Požadujeme ve výkresové části záměr vyznačit následovně: - u stávající silnice I/19 požadujeme vyznačit pouze OP (50 m od osy silnice na obě strany), protože příp. úpravy silnice budou prováděny ve stávající trase (není nutné hájit koridor v šířce 150 m) – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, OP je vyznačeno v uvedeném výkresu – vše bylo předloženo při vlastním veřejném projednání; - u přeložky silnice I/19 požadujeme vyznačit koridor o min. celkové šířce 150 m (75 m od osy navržené přeložky na obě strany) tak, aby obsahoval také související stavby (přeložky souvisejících komunikací, inženýrských sítí, apod.), koridor označit jako „koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/19“, tzn. nevyznačovat návrhové OP přeložky, jak je uvedeno v koordinačním výkresu projednávané ÚPD. Pro přeložku je nutné vyznačit vlastní koridor, protože trasa přeložky vybíhá z vymezeného koridoru (dle ZÚR KV), šířku koridoru 150 m požadujeme proto, že pro přeložku silnice je dosud zpracována pouze vyhledávací studie a je možné, že při zpracování podrobnější dokumentace do zaměřeného terénu může dojít k posunu trasy – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, koridor je vyznačen v uvedeném výkresu (který byl součástí veřejného projednání) a dále je součástí výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“ s ozn. VVD01 a DK02 (dle ZÚR Kraje Vysočina) – vše bylo předloženo při vlastním veřejném projednání; V koordinačním výkresu podél silnice III/03414 není vyznačeno ochranné pásmo (15 m od osy silnice na obě strany) – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP – vše bylo předloženo při vlastním veřejném projednání. S předloženým návrhem ÚP po zapracování našich připomínek souhlasíme. Oldřich Kopřiva a Hana Kopřivová, Osvobození 1691, 393 01 Pelhřimov (pozn. pořizovatel: není vlastníkem dotčených pozemků p.č. 1115 a 1118 v k.ú. Částkovice pro výstavbu rybníka. Vlastníkem dotčených pozemků je Městys Nová Cerekev – jedná se o připomínku) – podáváme připomínku k zapracování rybníka do ÚP a to s žádostí o jeho posunutí směrem do místní části Částkovice a to o 50 m. Věříme, že naši žádost podpoříte a odsouhlasíte úpravou ÚP a to v posunutí rybníka, na který bylo vydáno územní rozhodnutí. Ve věci posunutí – umístění je možno podat žádost o změnu územního rozhodnutí o umístění stavby v souladu se stavebním zákonem. Připomínce nebylo vyhověno. Na uvedený rybník vydal Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby v lednu 2008 územní rozhodnutí o umístění stavby rybníka, které nabylo právní moci a v roce2010 bylo územní rozhodnutí prodlouženo. Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev na 8. zasedání dne 16. 5. 2011 usnesením č. 5/8/2011 neschvaluje posunutí rybníka směrem k místní části Částkovice.

Při pořizování ÚP Nová Cerekev nebyly řešeny žádné rozpory.

6) Vyhodnocení splnění zadání a návrhu pokynů pro zpracování návrhu (pokud byl koncept) Vyhodnocení splnění zadání Územní plán nemá odchylky oproti požadavkům zadání. Požadavky „Zadání územního plánu Nová Cerekev“, které bylo zpracováno pořizovatelem společně s určeným zastupitelem a schváleno zastupitelstvem obce v roce 2008, jsou naplněny a v územním plánu splněny. Zadání ÚP a návrh územního plánu byl vypracován a schválen v působnosti stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění. Požadavek na vypracování konceptu územního plánu ani požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebyl vznesen.

Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) se nachází mimo v ZÚR kraje

82

Vysočina stanovené rozvojové oblasti a rozvojové osy krajského významu a mimo specifické oblasti krajského významu. Území městyse Nová Cerekev se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů. Přes území obce Nová Cerekev jsou podle ZÚR kraje Vysočina vedeny některé trasy a koridory nadmístního krajského významu. Patří mezi ně příslušný úsek trasy silnice I. třídy č. 19 (I/19) včetně přeložky této silnice v trase obchvatu sousední obce Čížkov, železniční trať ČD č. 224, koridory elektrického VVN 110 kV a 400 kV (územní rezerva) a radioreléové spoje (Stražiště – Bělá, Stražiště – Javořice, Křemešník – hranice kraje). Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje a ze zásad územního rozvoje kraje Vysočina byly splněny.

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů byly splněny V návrhu ÚP Nová Cerekev jsou respektovány všechny limity, vyplývající z průzkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů, které se v území vyskytují.

Požadavky na rozvoj území obce Požadavky na rozvoj území obce byly splněny. Stávající dopravní koridory nebyly územním plánem dotčeny. Zpracovatel na základě průzkumů a rozborů konstatoval, že komunikace v městysu a místních částech (silnice III. třídy) nepředstavují pro život v území větší zátěž, a není tedy nutné navrhovat obchvat městysu a místních částí. Současně byly splněny požadavky na rozvoj území městyse s ohledem na jeho zařazení do mikroregionu „Brána Vysočiny“. Vzhledem k navrženému rozvoji technické infrastruktury byly místních částech vymezeny plochy pro čistírnu odpadních vod ČOV. Požadavek na rozvoj občanské vybavenosti byl splněn. Byly vymezeny plochy pro primární zemědělskou výrobu a plochy pro drobnou a lehkou výrobu. V souladu s požadavky vznesenými majiteli pozemků byly vymezeny plochy bydlení, umožňující současně rozvoj bydlení a podnikání. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území byly splněny. Byly stanoveny stabilizované plochy současného funkčního využití území. Byly navrženy rozvojové plochy v souladu se stávajícím prostorovým uspořádáním městyse a místních částí a charakterem utváření okolní krajiny. Velká část navržených zastavitelných ploch navazují na zastavěné území, pouze výjimečně byly navrženy zastavitelné plochy ve volné krajině (plochy bydlení), nebyly navrženy nové plochy pro rozvolněnou zástavbu rekreačních chat. Byl vymezen lokální ÚSES.

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina byla vymezeny návrhové plochy pro čistírny odpadních vod (hlavně v místních částech), navržena oddílná kanalizace a doplněn stávající vodovod. Dále bylo navrženo připojení návrhových ploch na energetické sítě, navrženy trafostanice. Byly vymezeny plochy územní pro umístění místních komunikací. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území byly splněny. Požadavky na ochranu kulturních památek Návrh ÚP Nová Cerekev nemá vliv na celkovou koncepci ochrany kulturních památek podle zákona o státní památkové péči a nijak neovlivňuje památky místního významu. Požadavky na ochranu urbanistických hodnot Stávající dochovaná historická urbanistická podoba sídla městyse a místních částí je územním plánem zachována. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní venkovské zástavby a dochovaný architektonický výraz staveb. Požadavky na ochranu přírodních hodnot Návrh ÚP Nová Cerekev nemá negativní vliv na celkovou koncepci ochrany přírody a krajiny a koncepci ochrany životního prostředí.

83

Ochrana vod Ochrana vod je zajištěna návrhem oddílných kanalizací v řešeném území a čistíren odpadních vod. Navrhovaný index zastavěnosti pozemku zajišťuje dostatečnou retenci dešťových vod na jednotlivých pozemcích. V návrhu územního plánu jsou zapracována ochranná pásma vodních zdrojů. Záplavové území V řešeném území je vyhlášeno záplavové území vodního toku Želivka (Hejlovka) Q100, Q20, Q5 včetně aktivní zóny záplavového území – toto záplavové území není dotčeno Ochrana ovzduší Koncentrace znečisťujících látek (SO2, NO, prach) v ovzduší je nízká, monitorování ovzduší nebylo na správním území městyse Nová Cerekev prováděno. Zřízení nových větších zdrojů znečištění se v návrhu územního plánu nepředpokládá. Na úseku ochrany ovzduší územní plán předepisuje respektování a dodržování práva a povinnosti vyplývající z platných předpisů. Natura 2000 V řešeném území se nenachází žádná vyhlášená evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Návrh územního plánu neobsahuje záměry, které by zde samostatně či ve spojení s jinými mohly významně ovlivnit životní prostředí. Zeleň Návrh ÚP Nová Cerekev vymezil plochy stávající zeleně v zastavěném území, plochu soukromé zeleně a izolační zeleň, zejména kolem dopravních koridorů, ochraňující stávající nebo navrhované bydlení za účelem zlepšení hygieny prostředí. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Vymezení sítě místního ÚSES Podkladem pro územní vymezení ÚSES pro území Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) byly použity údaje z ÚAP ORP Pelhřimov, plány společných zařízení schválené v rámci komplexních pozemkových úprav (dále KPÚ) pro k.ú. Stanovice u Nové Cerekve a pro k.ú. Částkovice a dosud zpracované generely ÚSES pro jednotlivá katastrální území. Všechny v ÚP Nová Cerekev nově vymezené a z územních plánů okolních obcí převzaté prvky lokálního ÚSES . Zpřesnění nadregionálního a regionálního ÚSES V řešeném území Nová Cerekev je dle ZÚR Kraje Vysočina vedena trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 120 a regionálních biokoridorů RBK 421 a RBK 422. Nadregionální biokoridor NRBK 120 propojuje (přes k.ú. Markvarec u Nové Cerekve) regionální biocentra RBC 698 Eustach a RBC 370 Troják I. Regionální biokoridory RBK 421 a RBK 422 propojují regionální biocentrum RBC 726 Hejlov, situované na k.ú. Částkovice, severním směrem s RBC 727 U Mosteckého (RBK 421) a jižním směrem s RBC 370 Troják I. (RBK 422). Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES jsou v ÚP Nová Cerekev zapracovány a jejich vymezení zpřesněno do měřítka katastrální mapy, mapového podkladu ÚP. Při zpracování ÚSES byla dle možností navržena revitalizační opatření. Krajina a příroda V krajině mimo zastavěné území navrhujeme zvýšit podíl trvale zatravněných ploch a zalesněných ploch. Jedná se zejména o lokality na svažitých lokalitách, kde hrozí půdní eroze. V řešeném území navrhujeme obnovu polních cest. U všech stávajících i navržených cest se předpokládá výsadba doprovodné zeleně ve formě jedno i oboustranných alejí. V zastavěném území městyse a místních částí se návrh veřejné zeleně soustřeďuje především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Zastavěná území budou i v budoucnu tvořena plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých zahrad. Zastavěné území obce bude propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Ochrana zemědělského půdního fondu Významným a důležitým krajinotvorným prvkem je obhospodařovaná zemědělská půda, která pokrývá velkou část správního území městyse Nová Cerekev. ZPF zahrnuje pozemky orné půdy, trvalého travního porostu, sady a zahrady. Celková rozloha zemědělské půdy ve správním území Nová Cerekev je celkem 3 519, 1083 ha. Zemědělská půda na území městyse Nová Cerekev je obhospodařována a zemědělsky využívána. Výrobní podoblast na celém území městyse (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je B3 Bramborářsko - ovesná. ÚP Nová Cerekev vytváří předpoklady na stavební rozvoj sídel, ale zároveň se zasazuje o minimální vliv zejména na

84

chráněnou zemědělskou půdu. Celková výměra navržených záborů zemědělské půdy vyvolaná vlivem řešení návrhu ÚP Nová Cerekev činí v I. etapě rozvoje obce 84, 1900 ha a ve II. etapě rozvoje obce 6, 2500 ha . Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Lesy (pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL) pokrývající velkou část území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). Nejrozsáhlejší lesní masívy pokrývají souvisle jihozápadní okraj území městyse Nová Cerekev (západní část k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov a k.ú. Chmelná u Pelhřimova) a jižní a východní okraje území městyse Nová Cerekev. Celková rozloha lesních pozemků na území městyse Nová Cerekev je 983, 7710 ha. V návrhu ÚP Nová Cerekev je vymezen jeden předpokládaný zábor stávajících lesních pozemků, t. j. pozemků určených k plnění funkce lesa. Jedná se o plochu o rozloze 0,1400 ha (označené č. 1), která je součástí rozvojové plochy K15, změny v krajině, navržené v ÚP za účelem umístění přeložky silnice I/19 v souladu se ZÚR kraje Vysočina a v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov. Naproti tomu jsou v ÚP Nová Cerekev v souvislosti s umístění přeložky silnice I/19 navržena nová zalesnění zemědělské půdy na části ploch změn v krajině K12 a K15, a to na zbytkových plochách mezi navrženou silnicí a stávajícími lesy (plocha bude přesně určena v dalších stupních podle konkrétní šířky tělesa přeložky silnice) a dále v k.ú. Částkovice o rozloze 0, 4100 ha na ploše změny v krajině K23 mezi letištěm a stávajícím lesem. Odpadové hospodářství ÚP zachovává stávající koncepci likvidace tuhých odpadů. Odpady budou odváženy v rámci centrálního svozu komunálního odpadu na řízenou skládku v rámci regionu.

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Požadavky na vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření byly splněny. Jako plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva byly vymezeny veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, veřejně prospěšná opatření ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami a veřejně prospěšná opatření pro založení prvků územního systému ekologické stability. Nebyly vymezeny žádné stavby ani opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti státu.

Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů byly splněny. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů byly splněny. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury byly splněny. Požadavky na rozsah a způsob zpracování konceptu řešení a návrhu Na návrh řešení ÚP Nová Cerekev se nevztahuje požadavek na zpracování konceptu ÚP a zpracování variant řešení (zpracování konceptu nepožadoval žádný dotčený orgán ani zastupitelstvo městyse). ÚP plní požadavky ohledně obsahu Návrhu ÚP pro textovou, grafickou část a odůvodnění.

7) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ÚP Nová Cerekev stanovuje základní koncepci rozvoje území městyse, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídel, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. ÚP Nová Cerekev je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého správního území v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje obce.

85

ÚP Nová Cerekev vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídel je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů.

7. 1. SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚP Nová Cerekev je řešen v souladu s cíly územního plánování. Ve všech sídlech vytváří územní plán předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ÚP Nová Cerekev vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. ÚP Nová Cerekev koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Konkrétně jsou v územním plánu vymezeny veřejně prospěšné stavby a opatření. V návrhu ÚP Nová Cerekev jsou přiměřeně velikosti a významu sídla navrženy plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří ÚP Nová Cerekev prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení a podnikatelských aktivit. Rozsah nově navržených rozvojových veřejných prostranství (veřejná prostranství mimo místní komunikace, veřejná zeleň) je navržen přiměřeně a s ohledem na rozsah nových zastavitelných ploch pro bydlení a občanské vybavení. ÚP Nová Cerekev ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Navržené zastavitelné plochy přímo navazují na současně zastavěné území jednotlivých sídel ve správním území městyse Nová Cerekev a jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V ÚP Nová Cerekev je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, výroby, dopravní a technické infrastruktury. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji sídla. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá velikosti a významu sídla v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Nová Cerekev. Rozložení rozlohou větších i menších rozvojových zastavitelných ploch do několika lokalit přiléhajících vždy současně zastavěnému území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému a harmonickému rozvoji kompaktních sídel v krajině se zástavbou soustředěnou okolo historického jádra. V ÚP Nová Cerekev je stanoveno, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem podmíněně (t.j. se souhlasem dotčených orgánů) umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. V ÚP Nová Cerekev je stanoveno, že na nezastavitelných plochách lze pouze výjimečně a podmíněně (t.j. se souhlasem dotčených orgánů) umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání Cílem krajinného plánu je pak zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány.

7. 2. VYMEZENÍ PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ V ÚP Nová Cerekev jsou v zastavěném území a na zastavitelných plochách vymezeny tři druhy ploch sídelní zeleně :

86

PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV jsou navrženy přiměřeně s ohledem na velikost sídla a hustotu jejich zástavby. Soustřeďují především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Zastavěné území bude i v budoucnu tvořeno převážně plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně podél komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých sadů a zahrad ZS ploch zeleně soukromé a vyhrazené. Zastavěné území sídel bude propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou navržených zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Na okrajích sídel je v některých partiích vymezena samostatně zeleň ochranná a izolační ZO, a to zejména za účelem pohledového krytí okraje zástavby. Poznámka: Dle Vyhl. č. 501/2006 Sb., § 3, odst.4 - Obecné požadavky na vymezování ploch (4) Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit. Ve zvlášť odůvodněných případech a za předpokladu, že je to zdůvodněno v odůvodnění opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán, lze stanovit plochy s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4 až 19 uvedené vyhlášky. Plochy zeleně - doplnění tohoto druhu plochy bylo nezbytné mimo jiné pro vymezení systému sídelní zeleně podle přílohy č.7, část I., odst. 1, písm. c) vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentace a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

7. 3. VYMEZENÍ PLOCH ZEMĚDĚLSKÝCH Plochy NZ - „Plochy zemědělské“ jsou vymezené v návrhu ÚP mimo zastavěné území a zastavitelné plochy ve třech různých kulturách : • • •

NZ - orná půda, NZ - trvalý travní porost, NZ - sady zahrady.

Plochy NZ - „Plochy zemědělské“ jsou vyznačené v návrhu ÚP podle kultury za účelem informace charakteru ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) v krajině, a to zejména s ohledem na ekologickou stabilitu a s ohledem na stávající retenční schopnost krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny a ochranu sídel před přívalovými dešťovými srážkami. Podle požadavků metodiky MINIS jsou všechny tři kultury zařazeny do jedné kategorie ploch zemědělských, označených značkou NZ - „Plochy zemědělské“ (nezastavitelné). Kultura zemědělského půdního fondu vyznačená v návrhu ÚP Nová Cerekev za účelem informace o charakteru ploch, není závazná a je dána jinými předpisy.

7. 4. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT V ÚP plánu Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je komplexně respektována ochrana kulturního dědictví.. 7.4.1 Národní kulturní památky Na území městyse Nová Cerekev nejsou evidovány chráněné národní kulturní památky. 7.4.2 Kulturní památky Na území městyse Nová Cerekev jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky (chráněné ve smyslu zákona č. 20/1987), t.j. památky zanesené v ÚSKP (Ústřední seznam kulturních památek) označená KP :

87

Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev):
kostel Sv. Tomáše (rejstříkové číslo 33523/3-3161), na náměstí
Synagoga (rejstříkové číslo 14693/3-3162)
Židovský hřbitov (rejstříkové číslo 33533/3-3166)
Boží muka (rejstříkové číslo 24552/3-3165), při čp.12
Boží muka (rejstříkové číslo 28052/3-3164), směr Pelhřimov
Sloup se sochou P. Marie (rejstříkové číslo 35164/3-3167), na náměstí
Morový sloup s kašnou (rejstříkové číslo 19952/3-3163), na náměstí
Silniční most (rejstříkové číslo 32351/3-3168), směr Ústrašín Proseč-Obořiště (k.ú. Proseč-Obořiště )
Zámek čp.1 (rejstříkové číslo 38806/3-3262)
Kaple (rejstříkové číslo 15527/3-3263), na návsi Stanovice (k.ú. Stanovice u Nové Cerekve)
Pamětní kámen (rejstříkové číslo 16103/3-3289), směr Pejškov
Pamětní kámen (rejstříkové číslo 22749/3-3290), směr Lipice Seznam památkově chráněných objektů se průběžně doplňuje a i některé další objekty na území městyse Nová Cerekev se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad kulturního dědictví. Příkladem můžou být některé objekty lidové architektury, původní zemědělské usedlosti, kapličky a křížky na křižovatkách cest Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Územní plán Nová Cerekev nemá negativní vliv na celkovou koncepci ochrany kulturních památek stanovenou podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

7.4.3 Kulturní památky místního významu Na území městyse Nová Cerekev jsou evidovány památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory staveb jako doklad kulturního dědictví v obci. Jejich ochrana je v ÚP Nová Cerekev předepsána. Evidované památky místního významu ∗ Nová Cerekev - nádražní budova, kaplička, špýchar čp. 267 ∗ Stanovice - Pachtův špýchar čp.10, kaplička ∗ Chmelná - kaplička ∗ Myslov - statek ( SZ nad obcí ) ∗ Proseč-Obořiště - dvě kapličky ∗ Částkovice - návesní kaple, boží muka se stromovím u cesty od Proseče ∗ Markvarec - objekt k bydlení čp. 21, objekt k bydlení čp. 27, kaplička Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození kulturních památek místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Seznam památkově chráněných objektů se průběžně doplňuje a i některé další objekty na území městyse Nová Cerekev se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad kulturního dědictví. Příkladem můžou být některé další objekty lidové architektury, původní zemědělské usedlosti, kapličky a křížky na křižovatkách cest.

7.4.4 Dochovaná urbanistická struktura sídel Ve všech sídlech na území městyse Nová Cerekev (Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště, Stanovice) se dochovala jejich původní urbanistická struktura. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. Zástavba v místních částech je tvořena většinou původními zemědělskými statky orientovanými okolo centrálního prostoru návsi. Venkovský charakter zástavby sídel musí být zachován, nové stavby musí kontext původní zástavby respektovat. V ÚP Nová Cerekev je předepsána ochrana staveb s dochovaným architektonickým výrazem a památek lidové architektury.

7.4.5 Archeologické památky Celé správní území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je v ÚP Nová Cerekev posuzováno jako území s archeologickými nálezy (chráněná území s ve smyslu zákona č. 20/1987). U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče.

88

7. 5. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Na území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je navržená organizace území řešena tak, aby nedošlo k negativnímu zásahu do krajiny. K omezení vodní a větrné eroze jsou v ÚP Nová Cerekev navržena protierozní opatření, včetně návrhu změny kultury pozemku a obnovy a zřízení liniové zeleně a remízků. 7.5.1

Oblasti krajinného rázu (dle ÚAP)


01 - Pelhřimovsko Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os a ohraničení. ÚP Nová Cerekev respektuje charakteristiku oblastí krajinného rázu, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly krajinný ráz výše uvedených oblastí negativně ovlivnit.

7.5.2

Místa krajinného rázu (dle ÚAP)


II. - Údolí Hejlovky Využití pro turistiku a pohybovou rekreaci v zázemí Pelhřimova. ÚP Nová Cerekev respektuje charakteristiku míst krajinného rázu, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly krajinný ráz výše uvedených míst negativně ovlivnit.

7.5.3

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (dle ÚAP)


Vlhké a smilkové louky s ohroženými druhy rostlin v k.ú. Myslov, v jeho jižní části na hranicích s k.ú. Bor - Hloškovo
Vlhké louky a mokřady s výskytem ohrožených druhů rostlin v lokalitě U Vlásenického dvora, v jihovýchodní části k.ú. Stanovice. ÚP Nová Cerekev respektuje lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, v území nejsou navrženy žádné rozvojové plochy nebo činnosti, které by mohly výše uvedené míst lokality negativně ovlivnit.

7.5.4

Přírodní památky, památné stromy


Na území městyse Nová Cerekev je vyhlášena přírodní památka „Rašelinná louka u Proseče-Obořiště“ ( na hranici k.ú. Myslov a k.ú. Částkovice ) z důvodů bohatého výskytu vachty trojlisté.
Na území městyse Nová Cerekev se nachází dva vyhlášené památné stromy, Částkovická lípa roste v centru sídla Částkovice a Havlíčkův dub roste v zámeckém parku v sídle Proseč - Obořiště. ÚP Nová Cerekev přírodní památku „Rašelinná louka u Proseče-Obořiště“ a dva památné stromy Částkovická lípa a Havlíčkův dub respektuje.

7. 6. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V návrhu ÚP Nová Cerekev jsou respektovány všechny limity využití území stanovené podle zvláštních předpisů. Graficky zobrazitelné limity využití území jsou graficky vyznačeny na výkresu : D KOORDINAČNÍ VÝKRES (v měřítku 1 : 5 000). 7.6.1 Dopravní infrastruktura
Silnice I třídy č. 19 (I/19) - ochranné pásmo 50 m od osy komunikace
Silnice III třídy (III/03416, III/01926, III/01928, III/01929, III/01930, III/01932, III/0348, III/03414) - ochranné pásmo 15 m od osy komunikace
Letiště Částkovice ▫ ochranné pásmo se zákazem staveb ▫ ochranné pásmo vzletového a přibližovacího prostoru ▫ ochranné pásmo přechodových ploch ▫ ochranné pásmo vodorovné roviny.
Železniční dráha celostátní – jednokolejná neelektrifikovaná trať Horní Cerekev – Tábor ▫ 60 m od osy krajní koleje, min. však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy

7.6.2 Technická infrastruktura Stávající inženýrské sítě budou chráněny a jejich ochranná pásma budou respektována.

89

III/03411,


VN 22 kV vzdušná elektrická vedení + trafostanice TS - elektrická vedení - stávající a navrhovaná (ochranné pásmo 7 (10) m od krajního vodiče);
VN 110 kV vzdušná elektrická vedení + trafostanice TS - elektrická vedení - stávající a navrhovaná (ochranné pásmo 20 m od krajního vodiče);
Vodovod - nové i stávající zásobní řady (ochranná pásma 2 m od osy potrubí);
Sdělovací kabely - dálkové kabely (ochranná pásma 1 m od osy kabelu);
Radioreléové spoje RS - ochranná pásma paprsků;
Kanalizace - nové i stávající zásobní řady (ochranná pásma 2 m od osy potrubí);
Teplovod - ochranné pásmo ;

7.6.3 Stanovená záplavová území Na území městyse Nová Cerekev je vyhlášeno záplavové území Q100, Q20, Q5 včetně aktivní zóny záplavového území vodního toku Želivka (Hejlovka) v pásmu od Hejlovského mlýna (rybníka Hejlov) severním směrem (v k.ú. Částkovice a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). V dokumentaci ÚP Nová Cerekev je stanovené záplavové území podél vodního toku Želivka (Hejlovka) respektováno včetně aktivních zón, v záplavovém území nejsou navrženy žádné nové zastavitelné plochy. 7.6.4 Ochranná pásma zemědělské výroby Na území městyse Nová Cerekev jsou vyhlášena ochranná pásma stávající zemědělské výroby. Ochranná pásma jsou v návrhu ÚP respektována. Uvnitř ochranných pásem výroby není navržena žádná nová chráněná zástavba; 7.6.5 Pásmo hygienické ochrany vodních zdrojů
III. stupeň PHO vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka Hospodaření a výstavba v PHO VN Švihov musí být v souladu se „Zásadami pro zajištění hygienické ochrany vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka“. V návrhu ÚP Nová Cerekev je respektována ochrana vodárenské nádrže a všechna omezení z ní vyplývající 7.6.6 Skládky odpadu Z území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je komunální odpad je odvážen v rámci regionu na řízenou skládku mimo řešené území. V sídle Nová Cerekev je na jižním okraji sídla provozována skládka inertního odpadu. Na území městyse Nová Cerekev není situována skládka kontaminovaného odpadu. Na území městyse Nová Cerekev se nachází několik již bývalých evidovaných nebo černých skládek odpadu jejichž provoz byl ukončen a provedena rekultivace : Nová Cerekev ∗ skládka na p.č. 1203/1 ∗ spalovací prostor Kartáčoven p.č. 1153/3, 2010/1, 2029/4 Částkovice ∗ skládka v pískovně p.č. 497, 498, 499, 500, 501, 502, 503 Chmelná ∗ skládka v lomu nap.č. 159 ∗ skládka v zatáčce na p.č. 302/1 ∗ skládka pod hrází na p.č. 340/1 Markvarec ∗ skládka na p.č. 869 a p.č. 585 Myslov ∗ skládka za vodojemem na p.č. 74/5 Proseč-Obořiště ∗ skládka na p.č. 149/32 a p.č. 88/2 Stanovice ∗ skládka V rybníku na p.č. 31/2 V místě rekultivovaných skládek odpadu nejsou v ÚP Nová Cerekev navrženy zastavitelné plochy, na těchto plochách by neměla být realizována žádná výstavba. Skládky (evidenční čísla 183 až 195) jsou graficky vyznačeny a koordinačním výkresu odůvodnění ÚP Nová Cerekev. 7.6.7 Zranitelné oblasti Celé správní území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) patří do

90

zranitelných oblastí dle příslušného nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. 7.6.8 Ochrana nerostného bohatství Chráněné ložiskové území (CHLÚ) Ve správním území městyse Nová Cerekev (ve všech řešených k.ú.) není vyhlášeno žádné CHLÚ. Poddolovaná území z minulých těžeb V dotčeném jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb: Markvarec u Nové Cerekve – ev.č. 2493 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 36022 m2. Nová Cerekev 1 – ev.č. 2505 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 24497 m2. Nová Cerekev 2 – ev.č. 2525 po těžbě rudy do 16. století – dotčená plocha poddolovaného území činí 293098 m2. V předmětném území nejsou evidována sesuvná území. Poddolovaná území jsou součásti „Koordinačního výkresu“, pouze na území Nová Cerekev 2 je v něm navržena pouze jedna plocha změn (návrhová plocha) BV jako plocha proluky mezi stávající zástavbou. Ostatní plocha jsou jako stabilizované.

7. 7. ORIENTAČNÍ KAPACITY 7.7.1 Zastavitelnost území Rozvojové plochy a přípustné intenzifikační zásahy jsou v návrhu dimenzovány tak, aby v návrhovém období byly dostačující v případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje. Jak již bylo výše uvedeno, návrh rozvojových ploch je nutno je chápat jako nabídku možností, která zároveň působí proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. V návrhu ÚP Nová Cerekev se předpokládá, úplným naplněním všech rozvojových nových zastavitelných ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách zastavěného území se v územním plánu předpokládá nárůst obyvatelstva cca o 30 % což představuje zhruba 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Nová Cerekev, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. ÚP Nová Cerekev ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1500 až 1800 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v městysi, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností. Do bilance předpokládaného demografického rozvoje je zahrnut i předpoklad budoucího trvalého obydlení rekreačních chalup v zastavěném území sídel.

7.7.2 Zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie V ÚP Nová Cerekev se vymezují zastavitelné plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejích využití územní studií. Zastavitelné plochy, kde změny využití prověří územní studie je vyznačeno na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ (v měřítku 1 : 5 000) – zastavitelné plochy s podmínkou prověření územní studií jsou vyznačeny šrafou; Jedná se o zastavitelné plochy Z02, Z03, Z04, Z05, Z07, Z08, Z13 v sídle Nová Cerekev a zastavitelnou plochu Z61 v sídle Markvarec. Územní studie musí řešit některé plochy, které spolu komunikačně souvisí současně. Současně musí být řešeny zastavitelné plochy Z07 a Z08 a plochy Z03, Z05 a Z13. Ostatní zastavitelné plochy nejsou tak velkého rozsahu, že by prověření změn jejích využití vyžadovalo. Zastavitelné plochy přímo navazují na zastavitelné území a jejich předpokládaná parcelace je navrženým uspořádáním ploch do jisté míry jasně předurčena. Navržené zastavitelné plochy, ve které je uloženo prověření změn jejích využití územní studií (Z02, Z03, Z04, Z05, Z07, Z08, Z13, Z61) v jsou svou rozlohou převážně větší, a někdy pohledově exponované lokality. Zástavba na těchto plochách se může uplatňovat v panorámatu sídel. Proto musí být urbanistické kompozici a prostorovému uspořádání celého území a poté i jednotlivých staveb věnována odpovídající pozornost. Novou výstavbu je nutné v územních studiích řešit komplexně. Hlavním cílem stanovených regulačních zásad v územních studiích musí být nejen harmonické zapojení nové výstavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu sídla, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality. Vymezení územních rezerv: v ÚP Nová Cerekev nejsou navrženy. 7.7.3 Plochy přestaveb a asanační zásahy Navržené plochy přestaveb jsou situovány vždy v zastavěném území. Vyskytují se buď v prolukách současné zástavby nebo v místech, kde původní využití ploch je z hlediska celkového uspořádání funkčních složek sídla nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti. V ÚP Nová Cerekev jsou vymezeny plochy přestaveb :

91

- Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev) 13 ploch (P01 až P13); - Částkovice (k.ú. Částkovice) 0 ploch; - Chmelná (k.ú. Chmelná u Pelhřimova) 0 ploch; - Markvarec (k.ú. Markvarec u Nové Cerekve) 2 plochy (P21 až P22); - Myslov (k.ú. Myslov) 0 ploch; - Proseč-Obořiště (k.ú. Proseč-Obořiště) 5 ploch ( P16 až P20 ); - Stanovice (k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) 2 plochy ( P14 až P15 ); ÚP Nová Cerekev obsahuje 22 plochy přestaveb (P01 – P13, P21 – P22, P16 – P20, P14 – P15). Všechny plochy přestavby jsou situovány v prolukách zastavěného území za účelem vymezení ploch bydlení – viz výkres „A“ ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ; 7.7.4 Etapizace zástavby V ÚP Nová Cerekev jsou rozvojové zastavitelné plochy stanovené pro bydlení (BI - čisté v rodinných domech a BV venkovské) a zastavitelné plochy stanovené pro občanské vybavení ( OK - komerční zařízení ) rozděleny do dvou etap. Etapizace zástavby je vyznačena na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ (v měřítku 1 : 5 000) - II. etapa obytné zástavby je vyznačena římskou číslicí II) Etapizace zastavitelných ploch znamená, že plochy zařazené do II. etapy zástavby mohou být realizovány až po vyčerpání (odnětí ZPF) 70 % rozlohy sousedních ploch navazujících na zastavěné území a zařazených do I. etapy rozvoje. Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje; b) Plocha Z04 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z04 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje; c) Plocha Z05 - BV - Plochy bydlení - bydlení venkovské Zastavitelná plocha Z05 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. d) Plocha Z49 - OK - Plochy občanského vybavení - komerční zařízení Zastavitelná plocha Z49 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z43 zařazené do I. etapy rozvoje. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí zemědělského půdního fondu (ZPF) bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku, který předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva městyse a rozvoj obslužné sféry komerčních zařízení v návaznosti na letiště.

Městys Nová Cerekev včetně místních částí bude rozvíjena jako kompaktní sídlo, pro koncepci platí tyto zásady: • přitažlivá obec navržená koncepce: vychází z principů udržitelného rozvoje městyse a místních částí, vytváří územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových kvalit obce a krajiny Jsou navrženy plochy pro bydlení a to v návaznosti na zastavěné území, bez narušení krajinného rázu, dále je navrženo rozšíření výrobních ploch (zemědělství, drobná a lehká výroba). • fungující obec navržená koncepce: v územním plánu jsou navrženy koncepční zásady obsluhy jednotlivých částí městyse a místních částí.

92

ZASTAVITELNÉ PLOCHY A PLOCHY NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (HLAVNÍ VÝKRES) Ident. číslo

Zařazení do ploch podle způsobu využití

k. ú. Nová Cerekev Plochy bydlení Z01 BI – plochy bydlení čisté v rodinných domeh Z02 BI – plochy bydlení čisté v rodinných domeh Z03 BI – plochy bydlení čisté v rodinných domeh

Požadavek na prověření podrobnější dokumentací

ÚS ÚS

ÚS

Z05

BI – plochy bydlení čisté v rodinných domeh BV – plochy bydlení venkovské

Z06 Z07

BV – plochy bydlení venkovské BV – plochy bydlení venkovské

ÚS

Z08

BV – plochy bydlení venkovské

ÚS

Z04

Plochy občanského vybavení Z09 OS – sportovní zařízení Z10 OK – komerční zařízení Plochy výroby a skladování Z11 VZ – výroba skladování – zemědělská výroba Z12 VZ – výroba skladování – zemědělská výroba Z13 VD – výroba skladování – drobná výroba

Příp. další podmínky využití území

ÚS

II. etapa výstavby Plocha Z03 musí být řešena územní studií (ÚS) společně s plochami Z05 a Z13 II. etapa výstavby II. etapa výstavby Plocha Z05 musí být řešena územní studií (ÚS) společně s plochami Z03 a Z13 Plocha Z07 musí být řešena územní studií (ÚS) společně s plochou Z08 Plocha Z08 musí být řešena územní studií (ÚS) společně s plochou Z07

ÚS

Plocha Z13 musí být řešena územní studií (ÚS) společně s plochami Z03 a Z05

VL – výroba skladování – výroba lehká Plochy veřejná prostranství Z15 PV – veřejná prostranství – místní komunikace Z16 PV – veřejná prostranství – místní komunikace Plochy zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách Z17 ZV – plochy zeleně – zeleň veřejná Plochy přestavby P01 BI – plochy bydlení čisté v rodinných domech P02 – BV – plochy bydlení venkovské P08 P09 SM – plochy smíšené městské P10 OV – veřejná infrastruktury P11 OK – komerční zařízení P12 – VD – výroba skladování – drobná P13 výroba Plochy změn v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy K01 – NS – plochy smíšené nezastavěného K03 území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní K04 – NS – plochy smíšené nezastavěného K05 území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní - zeleň ochranná K07 PV – místní komunikace K08 – NS – plochy smíšené nezastavěného K11 území – přírodní, vodní, Z14

93

Ident. číslo

Zařazení do ploch podle způsobu využití

Požadavek na prověření podrobnější dokumentací

Příp. další podmínky využití území

zemědělské, lesní - ÚSES DS – plochy dopravy – silniční doprava – přeložka I/19 K13 PV – místní komunikace k. ú. Stanovice u Nové Cerekve Plochy bydlení Z20 BV – plochy bydlení venkovské Plochy technické infrastruktury Z21 TI – plochy technické infrastruktury Plocha pro centrální ČOV místní části Z22 TI – plochy technické infrastruktury Plocha pro vodojem místní části Plochy výroby a skladování Z23 – VD – výroba skladování – drobná Z24 výroba Plochy zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách Z25 ZS – plochy zeleně – zeleň soukromá K12

a vyhrazená – sady, zahrady

Plochy přestavby P14 BV – plochy bydlení venkovské P15 BV – plochy bydlení venkovské Plochy změn v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy K15 DS – plochy dopravy – silniční doprava – přeložka I/19 K16 NS – plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní - ÚSES K17, NS – plochy smíšené nezastavěného K18 území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní k. ú. Proseč-Obořiště Plochy bydlení Z26 – BV – plochy bydlení venkovské Z29 Plochy občanského vybavení Z30 OS – sportovní zařízení Plochy technické infrastruktury Z31 TI – plochy technické infrastruktury Plocha pro centrální ČOV místní části Plochy výroby a skladování Z32 VD – výroba skladování – drobná výroba Plochy zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách Z33 – ZS – plochy zeleně – zeleň soukromá Z35 a vyhrazená – sady, zahrady Plochy přestavby P16 – BV – plochy bydlení venkovské P20 Plochy změn v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy K15 DL – plochy dopravy – letiště k. ú. Částkovice Plochy bydlení Z36 – BV – plochy bydlení venkovské Z41 Plochy občanského vybavení Z42 – OK – komerční zařízení Z43 Z49 OK – komerční zařízení Plochy technické infrastruktury

-

-

II. etapa výstavby

94

Ident. číslo

Zařazení do ploch podle způsobu využití

Požadavek na prověření podrobnější dokumentací -

Příp. další podmínky využití území

Z44 TI – plochy technické infrastruktury Plocha pro centrální ČOV místní části Plochy výroby a skladování Z45 VZ – výroba skladování – zemědělská výroba Z46 VD – výroba skladování – drobná výroba Plochy zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách Z47 ZS – plochy zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích - veřejná Z48 ZS – plochy zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená – sady, zahrady

Plochy změn v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy K21 DL – plochy dopravy – letiště K22 K23 NL – plochy lesní K24 NS – plochy smíšené nezastavěného K25 území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní - zeleň ochranná K26 – NS – plochy smíšené nezastavěného K28 území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní - ÚSES K29 NS – plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní – zeleň krajinná K30 W – plochy vodní k. ú. Chmelná u Pelhřimova Plochy bydlení Z50 BV – plochy bydlení venkovské Z51 Plochy technické infrastruktury Z52 TI – plochy technické infrastruktury Plocha pro centrální ČOV místní části Plochy výroby a skladování Z53 VZ – výroba skladování – zemědělská výroba Plochy zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách Z54 ZS – plochy zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená – sady, zahrady

Plochy změn v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy K31 NS – plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní - ÚSES k. ú. Myslov Plochy bydlení Z55 BV – plochy bydlení venkovské Z56 Plochy technické infrastruktury Z57 TI – plochy technické infrastruktury Plocha pro centrální ČOV místní části Plochy zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách Z58 – ZS – plochy zeleně – zeleň soukromá Z60 a vyhrazená – sady, zahrady Plochy změn v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy K32 NS – plochy smíšené nezastavěného K33 území – přírodní, vodní, zemědělské, lesní - ÚSES k. ú. Markvarec u Nové Cerekve Plochy bydlení Z61 – BV – plochy bydlení venkovské Plocha Z61 musí být řešena územní studií (ÚS) Z63

95

Ident. číslo

Zařazení do ploch podle způsobu využití

Požadavek na prověření podrobnější dokumentací

Příp. další podmínky využití území

Plochy občanského vybavení Z64 OV – veřejná infrastruktura Plochy technické infrastruktury Z52 TI – plochy technické infrastruktury Plocha pro centrální ČOV místní části Plochy zeleně v zastavěném území a zastavitelných plochách Z66 ZS – plochy zeleně – zeleň soukromá Z67 a vyhrazená – sady, zahrady Plochy přestavby P21 BV – plochy bydlení venkovské P22 OV – veřejná infrastruktura -

8) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Udržitelný rozvoj území v sobě zahrnuje podmínky pro ekonomický rozvoj, sociální rozvoj a environmentální rozvoj pro život v regionu. Dalšími důležitými faktory udržitelného rozvoje území jsou kulturní a historické tradice regionu, jeho přírodní podmínky a vyspělost. Při zpracování územního plánu se dbalo na zachování kulturních a historických tradic území, jeho přírodních podmínek a vyspělosti regionu. Byly respektovány kulturní památky, zajištěna ochrana hodnot kulturního dědictví, kvalita sociálních vztahů a podmínek a zachována jedinečnost prostoru a území Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území v intencích stavebního zákona nebylo požadováno. Při řešení ÚP je třeba se zabývat jednotlivými oblastmi udržitelného rozvoje území a v odůvodnění územního plánu popsat, jak byly v řešení územního plánu a v jeho změnách jednotlivé oblasti udržitelného rozvoje území konkrétně zabezpečeny. V souladu se zadáním ÚP Nová Cerekev a v souladu se stanoviskem Krajského úřadu kraje (dále KrÚ) Vysočina, odboru životního prostředí (ŽP) k návrhu zadání ÚP Nová Cerekev není posuzován návrh ÚP Nová Cerekev z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) a vlivu na udržitelný rozvoj území, neboť se v řešeném území (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. ProsečObořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) nejedná o záměry, které by mohly závazně ovlivnit životní prostředí. Na území městyse Nová Cerekev nejsou vymezeny oproti stávajícímu platnému RPn žádné nové zastavitelné plochy pro výrobu a skladování a ani žádné jiné zastavitelné plochy, na kterých by stanovená činnost a záměry mohly závazně ovlivnit životní prostředí. Plochy vymezené v ÚP pro lehkou průmyslovou výrobu u nádraží jsou už vymezeny ve stávající územně plánovací dokumentaci - Regulačním plánu (dále RPn) Nová Cerekev. Celkově se podíl průmyslových ploch v návrhu ÚP oproti RPn Nová Cerekev snižuje. Stávající letiště Částkovice Během zpracování návrhu ÚP Nová Cerekev bylo zjištěno, že stávající letiště situované v řešeném území Nová Cerekev, které je situované z části na k.ú. Částkovice a z části na k.ú. Proseč-Obořiště nevyhovuje plně současným předpisům, a proto bylo v jeho okolí vymezeno bezpečnostní pásmo (nezpevněná zatravněná plocha) pro umístění naváděcího systému apod. Plocha v tomto pásmu nebude dále z bezpečnostních důvodů sloužit zemědělskému využití, a proto je navržena v předpokládaných záborech zemědělské půdy. V návrhu ÚP Nová Cerekev je toto bezpečnostní pásmo zahrnuto do ploch změn v krajině mimo zastavěné a zastavitelné území. Nejedná se tedy o rozšíření letitě jako takového, stávající zpevněná plocha letiště by neměla být podstatně měněna, ochranná pásma pro provoz letiště zůstávají v platnosti.

96

Informace o vlivu územního plánu V celém procesu projednávání územního plánu nebyl uplatněn požadavek dotčeného orgánu na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a požadavek na posouzení významné evropské lokality nebo ptačí oblasti. Následující kapitoly reflektují změny navržené územním plánem ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje v ÚAP a doplňkových Průzkumů a rozborů městyse Nová Cerekev a místních částí. Zjištěné závady z ÚAP byly vyhodnoceny jako nepodstatné konstatování neměnitelného stavu, návrh ÚP se proto zaměřil na problémy vzešlé z doplňkových průzkumů a rozborů, z nichž ÚP řeší obnovu propojení okolí cestami, soustředění osídlení do stávající obce, zavedení čištění odpadních vod moderními technologiemi, využití potenciálu polohy a krajinného prostředí pro bydlení, rozvoj občanského vybavení s ohledem na demografickou prognózou růstu sídla a počet pracovních příležitostí v místě, apod. Vyhodnocení vlivů ÚP na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Vyváženost vztahu podmínek pro koexistenci všech prvků v území byla do nedávné doby narušena soustavným poškozováním životního prostředí. Jednalo se o neexistenci ČOV, dále o zatížení ovzduší zdroji na tuhá paliva, o negativní vodní erozi plynoucí z přílišných meliorací v kopcovité krajině a v neposlední řadě o nezájem obyvatel starat se o okolní životní prostředí, v němž žili po pádu socialismu. Důvodem obratu nejen v přístupu k životnímu prostředí se ve správním území městyse Nová Cerekev stala nutnost řešit následky předchozího jednání společnosti, které začaly ohrožovat je samotné. Před samotným zpracováním nového územního plánu tak došlo oproti konci 20. století ke stabilizaci – jak v úrovni obhospodařování krajiny (obnova cest, krajinné zeleně, zakládání rodinných zemědělských usedlostí, menších rodinných provozoven a služeb) a tak v úrovni rozvoje zemědělské a drobné výroby a v oblasti služeb. Pro udržitelný rozvoj území bylo náhle potřeba zlepšit podmínky především pro hospodářský rozvoj v návaznosti na lepší veřejnou infrastrukturu. Tento zvrat dal i územnímu plánu výzvu k využití obnovujícího se příznivějšího pobytového prostředí a zároveň k zřízení nových pracovních příležitostí v jinak téměř nezastoupeném terciérním sektoru, vedle tradičních struktur sídla, při další podpoře zlepšování životního prostředí budováním moderních sítí veřejné infrastruktury (sítě, komunikace, sběrný dvůr), územního systému ekologické stability (změna kultur, obnova doprovodné zeleně) a revitalizací krajiny do podoby před nástupem socialismu (zalesňování, obnova přirozených koryt vodotečí a neobnovování meliorací). V současnosti již nemůže být nová výstavba a příliv nových obyvatel jediným zdrojem solidních příjmů obce, stejně jako příjmy z krátkodobé rekreace v okolní krajině, neboť tyto jsou velmi ovlivňovány vyjížďkou za prací a dojížďkou bez ubytování - jediným řešením je zachování a rozvoj tradiční výrobní a společenské funkce celého území, které se však musí přizpůsobit době a vytvořit ze sebe atraktivní místo pro navazující regiony Pelhřimovska. Souvisejícím faktorem pak může být obnovení dlouhodobé rekreační funkce spojené s ubytováním, podpořené historickou tradicí míst a také sportu v krajině i v sídlech. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem, terén na území městyse Nová Cerekev a také v jeho širším okolí je vhodný v létě pro cyklistiku a v zimě pro běh na lyžích.Z těchto principů vychází i návrh územního plánu, při jehož aplikaci v území by mělo dojít ke koordinovanému utváření nového image správního území městyse Nová Cerekev. Městys Nová Cerekev má poměrně dobrou dopravní dostupnost, neboť správním územím městyse Nová Cerekev prochází silnice I. třídy č. 19 (I/19) důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Tábor a Pelhřimov. V řešeném území Nová Cerekev je vedena železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor s jednou zastávkou Nová Cerekev. Jedná se o jednokolejnou železniční trať regionálního významu. V sídle městyse a místních částech je navržena obnova veřejných prostranství, s předpokladem obnovy zástavby na ně navazující a nedovolení narušování stávajícího a venkovského rázu zástavby moderními stavbami bez šikmých střech. V místě doprovází nejen novou výstavbu kompletní infrastruktura, která je navíc doplněna o požadavky na ozelenění, osvětlení a výsadbu zelených pásů vzrostlé zeleně. Zároveň jsou zhodnoceny a doplněny veškeré potřebné aktivity doprovázející klasický charakter městyse a místních částí, jenž by měly zajistit soudržnost obyvatel území. Na území městyse Nová Cerekev musí být chráněna krajina, která bude dále rozvíjena. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení ÚSES, například v rámci pozemkových úprav. Cílem bude zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. Celkový zábor ploch nového územního plánu je v souhrnu minimální bez zbytečného a nadměrného záboru půdy nejvyšší kvality – zábor půd nejvyšší kvality (I. a II. třídy ochrany) činí cca 47,00 ha v I.etapě a 6,17 ha ve II.etapě, zábor je řádně zdůvodněn projektantem a podpořen stanoviskem – souhlasem dotčeného orgánu ochrany ZPF. Plochy zařazené do II.etapy výstavby budou využívány až po vyčerpání 70 % ploch v I.etapě.

97

Shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích ÚP ve svém návrhu předchází především negativním důsledkům okolního prostředí na soustavu řešeného sídla. Z hlediska převážně zemědělského využívání přírody obnovou okolní krajiny, z hlediska ovzduší podporou rozšiřování ekologického vytápění obce a nepovolování zdrojů znečištění při rekonstrukcích či nové výstavbě, kde dále řeší parkování i likvidaci odpadů, a z hlediska možných lokálních záplav a vodní eroze požadavkem na retenci a vsak dešťových vod přímo na všech pozemcích. ÚP podporuje rozvoj pracovních příležitostí v místě rezervací ploch pro nerušící výrobu a služby, plochy zemědělské výroby u stávajících zemědělských areálů a navrhuje řešení změn v bydlení (pro bydlení individuální, venkovského charakteru i hromadné) – proto návrh územního plánu pouze pozitivně přispívá k přirozené obměně obyvatelstva směrem k většímu podílu střední vrstvy. Celkově dokumentace ÚP zajišťuje koordinovaný přístup k využití pozemků a ochraně majetků s výhledem jejich budoucího zhodnocení. Pro zajištění vyváženého životního prostředí musely být samozřejmě využity i některé soukromé pozemky pro veřejné komunikace, zeleň a technickou infrastrukturu. Je úkolem vedení obce vyřešit případná vyrovnání za majetkové újmy. Každopádně celkový efekt územního plánu přinese prospěch všem ve všech částech řešeného území. V rámci aplikace územního plánu je však nutné v rámci vedení obce i rozhodujících dotčených orgánů pro budoucí pozitivní rozvoj rekreačního území obce a ochranu jeho přírodních zdrojů nepřispět v souladu s návrhem ÚP k následujícím rizikům : - nedovolit vytápění tuhými palivy vyjma dřevní hmoty hlavně v místních částech; - neměnit stavy zásob podzemních vod; - nepovolovat stavby velkého měřítka; - přejít na ekologický způsob zemědělství; - starat se o vytvoření a udržování zájmových bodů v krajině i sídlech.

Popis opatření navržených k prevenci, eliminaci, minimalizaci, popř. kompenzaci účinků na ŽP Územně plánovací opatření ÚP rozvíjí především funkce nezhoršující koncentraci škodlivin – bydlení, služby, výroba atd. Zřizování nových výrobních ploch, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí, se neuvažuje – nové plochy změn navrhují rozšíření zemědělské prvovýroby a dále plochy drobné a lehké výroby. Řešené území je v oblasti nízkého narušení životního prostředí. Návrh tuto situaci plně zachovává a rozvíjí – snižuje zátěž životního prostředí místními stacionárními zdroji – zejména topeništi na tuhá paliva – jejich konverzí na kvalitnější paliva – dřevní hmotu, elektřinu, solární, tepelná čerpadla. ÚP jako celek usiluje o zlepšení podmínek života obyvatel v obci i v regionu zejména tím, že: • navrhuje plochy pro kvalitní bydlení v lokalitách s kvalitním obytným prostředím a v dotyku s plochami zeleně; • v návrhu zabezpečuje základní standard vybavení technickou infrastrukturou pro trvalé bydlení i rekreační ubytování v celém území; • vytváří podmínky pro posílení místní ekonomiky. Ovzduší a klima Území není výrazně zatíženo důsledky škodlivých exhalací průmyslu a energetiky. V současné době není územní obvod obce zařazen do třídy ani mírného znečištění ovzduší. Území se nachází v oblasti čistého ovzduší a ani v širším okolí se nenachází významný zdroj znečištění ovzduší, jedná se vesměs o lokální zdroje domovní a malé a zemědělských provozů. Z hlediska zabezpečení zájmů ochrany ovzduší bude respektován zákon č. 86/2002Sb., o ochraně ovzduší v platném znění a zákona č. 350/2002 Sb., o imisních limitech a kvalitě ovzduší v platném znění. Návrh je v souladu s § 17 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění (zákon) s ohledem na přílohu 10 zákona a vzhledem ke snížení lokálního znečištění ovzduší díky přechodu na ušlechtilá paliva v domácnostech (elektřina a biomasa, popřípadě lokální využití alternativních obnovitelných zdrojů energie) i v souladu s přílohou 1 zákona č. 350/2002 Sb., o imisních limitech a kvalitě ovzduší v platném znění (stanoveny imisní cíle a depoziční limity do roku 2005 resp. 2010). Voda Změny navrhované ÚP nebudou mít vliv na charakter odvodnění oblasti ani neovlivní hydrologické charakteristiky (hladiny podzemních vod, průtoky, vydatnost vodních zdrojů). Vybudování nových ČOV v místních částech a napojení zástavby na ní pozitivně ovlivní jakost spodních vod. Tentýž efekt by měla mít zvýšená kontrola individuálního odstraňování splašků v žumpách a septicích popřípadě malých domovních čistírnách v prostorově odloučených lokalitách. Stávající vodoteče a přírodní vodní nádrže budou udržovány, pravidelně čištěny a zabezpečována jejich lokální hydrologická (drenáž území, retardace a retence odtoku povrchových vod) a ekologická funkce (migrace biofondu mezi biocentry ...).

98

V řešeném území je vyhlášeno záplavové území vodního toku Želivka (Hejlovka) včetně aktivní zóny, které není ÚP dotčeno. Půda, území a geologické podmínky Změny navrhované ÚP nebudou mít vliv na místní topografii, na stabilitu a erozi půdy, na horninové prostředí a nerostné zdroje. Ve správním území obce se neuvažuje nově umístění skládky či jiných zařízení pro ukládání odpadů. V území převládají typické kambizemě a gleje. Ve sníženinách podél vodních toků se objevují gleje a nivní půdy příslušného klimatického regionu. Výpis bonitovaných půdních a ekologických jednotek je uveden ve vyhodnocení záborů ZPF. Flóra, fauna a ekosystémy Ze změn navrhovaných ÚP v řešeném území nevyplývá riziko poškození a vyhubení rostlinných a živočišných druhů a jejich biotopů. Návrh územního plánu předpokládá změnu skladby lesů (případně nové zalesňování) do původních společenstev. Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce ÚP usiluje o vytvoření podmínek pro stavební restituci zachované části zastavěných území sídelních částí, se zvláštním důrazem na centrální prostory sídelních částí s trvalým bydlením. Navrhuje v první etapě zejména doplnění zástavby v prolukách uvnitř zastavěného území. Změny navrhované územním plánem nepovedou k poškození a ztrátám architektonických, archeologických, geologických a paleontologických památek. Vlivy na strukturu a funkční využití území Ze změn navrhovaných územním plánem ovlivní strukturu a funkční využití území zejména: • dovybavení celého zastavěného území i rozvojových ploch v městysu i místních částech základní technickou infrastrukturou (odkanalizování splaškových vod a jejich čištění vlastní ČOV, napojení na vodovod, teplovod); • separovaný sběr, recyklace a kontrolovaná likvidace tuhého komunálního odpadu atp. na celém řešeném území; • revitalizace a rozvoj sportovních a rekreačních zařízení. Hluk V řešeném území se nenacházejí výrazné stacionární zdroje hluku. Hlavním, ale nepříliš významným zdrojem hluku je doprava (silniční, železniční příp. letecké), případně sezónní zemědělské práce. Hluková zátěž představovaná dopravními koridory silnic I. a III. třídy není takové intenzity, aby vyžadovala zvláštní protihluková opatření. Navrhované plochy nejsou umísťovány do ochranných pásem dopravních koridorů. Velkoplošné vlivy v krajině Vzhledem k celkově nízké intenzitě využití území nepovede souhrnné působení všech prostorových jevů a faktorů vyplývajících ze změn navrhovaných územním plánem k překročení ekologické únosnosti území. Technická opatření Technická opatření navrhovaná územním plánem se týkají zejména ochrany vod, likvidace znečištění vody a půdy splaškovými odpadními vodami, odstraňování a recyklace tuhých komunálních odpadů a zajištění požární bezpečnosti. Opatření v řešení dopravy V ÚP Nová Cerekev je podle požadavku ZÚR kraje Vysočina zapracována ( na k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) trasa přeložky silnice I/19. Trasa přeložky silnice I/19 je oproti ZÚR kraje vysočina upřesněna na podkladu katastrální mapy s ohledem na měřítko ÚP, v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov a podle podkladu vyhledávací studie „Silnice I/19 Pelhřimov - hranice kraje Vysočina“. Návrh řešení ÚP Nová Cerekev nemá zásadní vliv na silniční síť, ponechává silnice (III.třídy a stávající místní komunikace) ve stávajících trasách. Navrhujeme postupné odstraňování dopravních závad a postupnou rekonstrukci silnic v řešeném území do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby. ÚP Nová Cerekev železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor respektuje ve stávající trase a parametrech. V současné době nejsou územní nároky na rozvoj železnice. Na území městyse Nová Cerekev (k.ú. Částkovice, k.ú. Proseč-Obořiště) je situováno stávající letiště místního významu. Předpokládá se především jeho sportovní využití.

Stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana přírody a krajiny – jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77a odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“), po posouzení návrhu zadání ÚP vydává v souladu s ustanovením § 45i odst. 1 zákona stanovisko s konstatováním, že návrh zadání ÚP Nová Cerekev nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) ani ptačí oblasti;

99

Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP - posuzování vlivů na ŽP (SEA) – jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů ÚP Nová Cerekev na životní prostředí. Předložený návrh zadání nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na ŽP. Zájmy ochrany ŽP a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy dle zvláštních předpisů;

9) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 9.1. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚP Putimov na pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Lesy (pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL) pokrývající velkou část území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve). Nejrozsáhlejší lesní masívy pokrývají souvisle jihozápadní okraj území městyse Nová Cerekev (západní část k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov a k.ú. Chmelná u Pelhřimova) a jižní a východní okraje území městyse Nová Cerekev. Celková rozloha lesních pozemků na území městyse Nová Cerekev je 983, 7710 ha. Z toho rozloha lesů na jednotlivých katastrálních území činí :
k.ú. Nová Cerekev 63, 0448 ha
k.ú. Částkovice - 161, 3615 ha
k.ú. Chmelná u Pelhřimova 94, 6344 ha
k.ú. Markvarec u Nové Cerekve - 346, 4724 ha
k.ú. Myslov - 140, 0912 ha
k.ú. Proseč - Obořiště 63, 0882 ha
k.ú. Stanovice u Nové Cerekve - 114, 6753 ha ---------------------------------------------------------------------Celkem - 983, 7710 ha Údaje byly převzaty z Katastrálního úřadu v Pelhřimově dne 11. 6. 2008.

Pozemky určené k plnění funkce lesa ( PUPFL ) jsou graficky znázorněny na výkresu :

F

ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FOND (v měřítku 1 : 5 000)

Vliv řešení návrhu ÚP Nová Cerekev na pozemky určené k plnění funkce lesa V návrhu ÚP Nová Cerekev je vymezen jeden předpokládaný zábor stávajících lesních pozemků, t. j. pozemků určených k plnění funkce lesa. Jedná se o plochu o rozloze 0,1400 ha (označené č. 1), která je součástí rozvojové plochy K15, změny v krajině, navržené v ÚP za účelem umístění přeložky silnice I/19 v souladu se ZÚR kraje Vysočina a v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov. Naproti tomu jsou v ÚP Nová Cerekev v souvislosti s umístění přeložky silnice I/19 navržena nová zalesnění zemědělské půdy na části ploch změn v krajině K12 a K15, a to na zbytkových plochách mezi navrženou silnicí a stávajícími lesy (plocha bude přesně určena v dalších stupních podle konkrétní šířky tělesa přeložky silnice) a dále v k.ú. Částkovice o rozloze 0, 4100 ha na ploše změny v krajině K23 mezi letištěm a stávajícím lesem. Na koordinačním výkresu odůvodnění ÚP Nová Cerekev je vyznačeno 50 m ochranné pásmo (OP) lesa PUPFL (50 m od hranice stávajících lesních pozemků). Ke všem stavbám v ochranném pásmu lesa 50 m bude nutné udělení souhlasu (výjimky) dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

100

Nová zalesnění Pro nově založené zalesnění ZPF je v návrhu ÚP Nová Cerekev předepsáno (v kapitole f) „Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“, v části „Podmínek využití nezastavěného území“, že na všech nezastavěných plochách zemědělského půdního fondu (ZPF) lze podmíněně t.j. se souhlasem dotčených orgánů státní správy) povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch ZPF pro pozemky určené pro plnění funkce lesa (PUPFL). V návrhu ÚP Nová Cerekev je předepsáno, že nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Pro lokality navržené k zalesňování se stávajícím využitím jako trvalé travní porosty lze příslušným orgánem ochrany přírody předem požadovat přírodovědný průzkum.

9. 2. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚP Nová Cerekev na zemědělský půdní fond - ZPF Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělské půdy je provedeno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) ve znění pozdějších platných předpisů a podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb..

Vyhodnocení kvality zemědělské půdy ( dle bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ) Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanou půdně ekologickou jednotkou BPEJ, ze které vychází zařazení zemědělské půdy do pěti tříd ochrany. Vyhodnocení kvality zemědělské půdy a její zařazení do tříd ochrany odpovídá Metodickému pokynu MŽP České republiky č.j. OOLP/1097 / 96, ze dne 1. 10. 1996, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. Kód BPEJ, bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje soubor agronomicky významných činitelů, které jsou charakteristické pro jednotlivé typy zemědělské půdy. První číslice kódu BPEJ značí klimatický region. Druhá a třetí číslice vyjadřuje hlavní půdní jednotku (dále HPJ), čtvrtá je kód kombinace sklonitosti a expozice. Pátá číslice označuje kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Zemědělská výroba Většina z celkové výměry 2 254, 6627 ha zemědělské půdy v řešeném území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je obhospodařována firmou VOD (Výrobně obchodní družstvo) Nová Cerekev a menší část půdy obhospodařují soukromí drobní zemědělci. Družstvo se zaobírá chovem skotu ( celkem chová 420 ks dojnic, 200 ks býků, 220 ks jalovic, 220 telat ) a dále chovem prasat (celkem chová 75 chovných prasnic a 700 ks prasat). Na správním území městyse Nová Cerekev se pěstují převážně brambory, pícniny, obiloviny a řepka. Výrobní podoblast na celém území městyse (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je B3 Bramborářsko - ovesná.

Podíl zemědělského půdního fondu v území ( Údaje byly převzaty z Katastrálního úřadu v Pelhřimově dne 11. 6. 2008 )

Katastrální území

Celková výměra

Výměra ZPF

% ZPF

Nová Cerekev

753, 1218 ha

613, 8881 ha

81, 51 %

Částkovice

522, 8514 ha

305, 8974 ha

58, 51 %

Chmelná u Pelhřimova

288, 9865 ha

180, 6133 ha

62, 50 %

Markvarec u Nové Cerekve

683, 5347 ha

311, 9450 ha

45, 64 %

Myslov

347, 9352 ha

192, 2186 ha

55, 25 %

Proseč - Obořiště

364, 6708 ha

255, 6282 ha

70, 10 %

Stanovice u Nové Cerekve

558, 0079 ha

394, 4721 ha

70, 69 %

3 519, 1083 ha

2 254, 6627 ha

64, 07 %

Celkem

101

Vliv řešení návrhu ÚP Nová Cerekev na zábory zemědělské půdy Celková výměra předpokládaných záborů zemědělské půdy vyvolaná vlivem řešení Územního plánu Nová Cerekev na celém území městyse o celkové rozloze 3 519, 1083 ha (k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč-Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) činí celkem na celém území :
v I. etapě rozvoje obce 84, 1900 ha
ve II. etapě rozvoje obce 6, 2500 ha Na části zemědělské půdy je navržena změna kultury z orné půdy na trvalé zatravnění a sady a zahrady. Protože zemědělská půda bude nadále sloužit zemědělským účelům, nejsou uvedené plochy zahrnuty do bilance záborů.

I. ETAPA ROZVOJE Struktura záborem dotčené zemědělské půdy (ha) : Katastrální území

Orná půda

Travní porost

Sady, zahrady

Celkem

Nová Cerekev

21, 0600 ha

17, 9300 ha

3, 4300 ha

42, 4200 ha

Částkovice

7, 0300 ha

2, 8900 ha

-

9, 9200 ha

Chmelná u Pelhřimova

1, 6900 ha

0, 8400 ha

-

2, 5300 ha

Markvarec u Nové Cerekve

1, 9400 ha

0, 8700 ha

0,1800 ha

2, 9900 ha

Myslov

3, 8600 ha

0, 4800 ha

-

4, 3400 ha

Proseč - Obořiště

8, 5000 ha

2, 4400 ha

0, 6600 ha

11, 6000 ha

Stanovice u Nové Cerekve

6, 5100 ha

3, 3600 ha

0, 5200 ha

10, 3900 ha

50, 5900 ha

28, 8100 ha

4, 7900 ha

84, 1900 ha

Celkem

Jednotlivé funkce mají na záboru zemědělské půdy celkový následující podíl (ha) : PLOCHY ZÁSTAVBY BI Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech BV Plochy bydlení - bydlení venkovské OV Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura OS Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení OK Plochy občanského vybavení - komerční zařízení TI Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě VZ Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba VD Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba VL Plochy výroby a skladování - lehká průmyslová výroba PV Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory DS Plochy dopravní infrastruktury - silniční DL Plochy dopravní infrastruktury - letecká PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ ZV Plochy sídelní zeleně - na veřejných prostranstvích ZS Plochy sídelní zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená – sady a zahrady ZO Plochy sídelní zeleně - zeleň ochranná a izolační

5, 4300 ha 12, 8600 ha 0, 4800 ha 1, 9800 ha 2, 3100 ha 0, 6600 ha 1, 8900 ha 2, 9900 ha 1, 6000 ha 1, 7600 ha 13, 7900 ha 6, 8400 ha

3, 3000 ha 3, 9800 ha 13, 0200 ha

PLOCHY V KRAJINĚ NS Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň 10, 4900 ha NL Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkce lesa 0, 4100 ha W Plochy vodní - vodní toky a vodní nádrže 0, 3700 ha ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------CELKEM 84, 1900 ha

102

Struktura záborem dotčené zemědělské půdy podle ochrany ZPF (ha) : K. ú.

I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída

CELKEM

Nová Cerekev

23, 5700 ha

-

0, 6300 ha

-

18, 2200 ha

42, 4200 ha

Částkovice

5, 1200 ha

0, 4100 ha

2, 0900 ha

0, 7300 ha

1, 5700 ha

9, 9200 ha

1, 5000 ha

0, 0100 ha

0, 5800 ha

0, 3600 ha

0, 0800 ha

2, 5300 ha

1, 1100 ha

0, 1800 ha

0, 9200 ha

-

0, 7800 ha

2, 9900 ha

Myslov

0, 4100 ha

0, 2300 ha

1, 9500 ha

-

1, 7500 ha

4, 3400 ha

Proseč - Obořiště

4, 6400 ha

5, 4100 ha

1, 5500 ha

-

-

11, 6000 ha

Stanovice u Nové Cerekve

4, 0500 ha

0, 3600 ha

1, 8500 ha

0, 6800 ha

3, 4500 ha

10, 3900 ha

CELKEM

40, 4000 ha

6, 6000 ha

9, 5700 ha

1, 7700 ha

25, 8500 ha

84, 1900 ha

Chmelná u Pelhřimova Markvarec u Nové Cerekve

II. ETAPA ROZVOJE OBCE V ÚP Nová Cerekev jsou předpokládané zábory zemědělského půdního fondu pro plochy bydlení (BI - čisté v rodinných domech a BV - venkovské) a pro plochy občanského vybavení (OK - komerční zařízení) rozděleny do dvou etap. Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. b) Plocha Z04 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z04 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. c) Plocha Z05 - BV - Plochy bydlení - bydlení venkovské Zastavitelná plocha Z05 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. d) Plocha Z49 - OK - Plochy občanského vybavení - komerční zařízení Zastavitelná plocha Z49 může být realizována až po vyčerpání (odnětí ZPF) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z43 zařazené do I. etapy rozvoje. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí ZPF bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku zadání územního plánu, které předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva městyse a rozvoj obslužné sféry komerčních zařízení v návaznosti na letiště.

Struktura záborem dotčené zemědělské půdy (ha) : Orná půda

Travní porost

Sady, zahrady

Celkem

Nová Cerekev

3, 8000 ha

1, 1300 ha

0, 3600 ha

5, 2900 ha

Částkovice

0, 9600 ha

-

-

0, 9600 ha

Celkem

4, 7600 ha

1, 1300 ha

0, 3600 ha

6, 2500 ha

Katastrální území

103

Jednotlivé funkce mají na záboru zemědělské půdy celkový následující podíl (ha) : BI Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech 3, 6400 ha BV Plochy bydlení - bydlení venkovské 1, 6500 ha OK Plochy občanského vybavení - komerční zařízení 0, 9600 ha ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------CELKEM 1, 6600 ha

Struktura záborem dotčené zemědělské půdy podle ochrany ZPF (ha) : K. ú.

I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída

CELKEM

Nová Cerekev

5, 2100 ha

-

0, 0700 ha

-

0, 0100 ha

5, 2900 ha

Částkovice

0, 9600 ha

-

-

-

-

0, 9600 ha

CELKEM

6, 1700 ha

-

0, 0700 ha

-

0, 0100 ha

6, 2500 ha

Zdůvodnění navrhovaného řešení V ÚP Nová Cerekev je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji jednotlivých sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti, předpokládanému demografickému vývoji a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Nová Cerekev. Návrh ÚP Nová Cerekev ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1500 až 1800 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v městyse Nová Cerekvi, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností. V návrhu ÚP Nová Cerekev se předpokládá, že úplným naplněním všech rozvojových zastavitelných ploch může činit nárůst obyvatelstva v celém území cca 30 %, což představuje zhruba 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Nová Cerekev, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. V ÚP Nová Cerekev jsou předpokládané zábory zemědělského půdního fondu pro plochy bydlení (BI - čisté v rodinných domech a BV - venkovské) a pro plochy občanského vybavení (OK - komerční zařízení) rozděleny do dvou etap. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí ZPF bez narušení jeho organizace. V ÚP Nová Cerekev je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, výroby, dopravní a technické infrastruktury. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji jednotlivých sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v širším okolí. Rozložení zastavitelných ploch do několika rozlohou menších lokalit po obvodu současně zastavěného území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji menších kompaktních sídel v krajině, soustředěných vždy okolo historického jádra. Navržené zábory jsou situovány buď v zastavěném území nebo přímo na zastavěné území navazují, návrhem řešení nebude narušena organizace ZPF. Největší podíl na předpokládaných záborech ZPF mají v sídlech zastavitelné plochy navržené plochy pro bydlení (BV - bydlení venkovské 12, 8600 ha). Na plochách bydlení venkovského je ve vazbě na bydlení přípustná také hospodářská činnost, živnosti a jiné podnikatelské aktivity, což si může vyžádat i větší rozlohu pozemků než je nezbytně nutná pro bydlení v rodinných domech (max. 1200 m2 pro 1 RD) tak jak se tomu předpokládá u bydlení čistého v rodinných domech (BI - bydlení čisté v rodinných domech). Do ploch pro bydlení (BI - bydlení čisté a BV - bydlení venkovské) jsou v návrhu předpokládaných záborů zemědělské půdy v ÚP Nová Cerekev zahrnuty převážně i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních. Plocha veřejných prostranství pro umístění místních komunikací může činit zhruba 15% celkové plochy vymezené pro toto bydlení. V hlavní sídle Nová Cerekev se část navržených zastavitelných ploch určených pro bydlení dotýká zemědělské půdy s velmi dobrými produkčními schopnostmi, zařazená do I. třídy ochrany, neboť sídlo Nová Cerekev, současně

104

zastavěné území, obklopuje vůkol, na severu, západě a východě, zemědělská půda zařazená do I. třídy ochrany. Podél jihovýchodní je rozvoj limitován údolní nivou Cerekvického potoka a lesním porostem. Pro městys Nová Cerekev, který má v současné době cca 730 trvale bydlících obyvatel, jsou stěžejní rozvojové zastavitelné plochy pro bydlení, které jsou situovány na severozápadním okraji sídla. Jedná se o dvě plochy Z07 a Z08, které spolu úzce souvisí, tj. měly by být řešeny v dalších stupních komplexně technicky a investičně (komunikace, sítě, apod.). Proto je i plocha Z08 situovaná na půdách I. třídy ochrany zařazena do I. etapy rozvoje. Další větší rozvojové plochy na půdách I. třídy ochrany Z03, Z04 a Z05 navazující bezprostředně na zastavěné území Nová Cerekev byly zařazeny do druhé etapy výstavby. V některých místních částech městyse Nová Cerekev (Částkovice, Proseč - Obořiště, Markvarec) se také část navržených zastavitelných ploch dotýká zemědělské půdy s velmi dobrými produkčními schopnostmi, zařazené do I. třídy ochrany ZPF. V sídle Částkovice se jedná o část navržené zastavitelné plochy Z38, kde je zástavba navržena podél stávající komunikace, která je již z jedné strany obestavěna, plocha je tudíž komunikačně přístupná a s možností napojení na inženýrské sítě. Navazuje na zastavěné území a se současnou zástavbou vytváří kompaktní celek. V sídle Proseč-Obořiště se jedná převážně o plochy určené pro obytnou zástavbu v prolukách stávající zástavby okolo silnice procházející sídlem Proseč-Obořiště. V sídle Markvarec se jedná zejména plochu Z61, která je stěžejní rozvojovou plochou v sídle Markvarec. Plocha je nejvýhodnější zejména z pohledu komunikačního napojení, konfigurace terénu a prostorového uspořádání zástavby kompaktního sídla v krajině. Mimo vlastní sídla má velký podíl na předpokládaných záborech ZPF plocha navržená pro potřeby stávajícího letiště, situovaného v řešeném území Nová Cerekev z části na k.ú. Částkovice a z části na k.ú. Proseč - Obořiště. Stávající plocha letiště nevyhovuje plně současným předpisům, a proto je v jeho okolí vymezeno bezpečnostní pásmo (nezpevněná zatravněná plocha) pro umístění naváděcího systému apod. Plocha v tomto pásmu nebude dále z bezpečnostních důvodů moci sloužit zemědělskému využití (ač bude zatravněná, nezastavěná), a proto je navržena v předpokládaných záborech zemědělské půdy. V návrhu ÚP Nová Cerekev je toto bezpečnostní pásmo zahrnuto do ploch změn v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Stávající zpevněná plocha letiště by neměla být podstatně měněna, ochranná pásma pro provoz letiště zůstávají v platnosti. Velký podíl na záborech ZPF mají také plochy ZS - Plochy zeleně - zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady (3, 9800 ha). Tyto plochy budou i nadále sloužit zemědělským účelům, ale v návrhu ÚP Nová Cerekev jsou vymezeny jako plochy sídelní zeleně. Velký podíl na záborech ZPF a to i půd zařazených do I. třídy ochrany zahrnují plochy „NS - smíšené nezastavěného území“ (10, 4900 ha), které jsou v návrhu ÚP Nová Cerekev vymezeny jako změny v krajině zejména za účelem založení prvků ÚSES a zvýšení retenční schopnosti krajiny. Plochy změn v krajině Z04 a Z05 jsou v ÚP navrženy v rámci protierozních a protipovodňových opatření, která by měla při jarních táních sněhu a při přívalových deštích, ochránit západní okraj sídla Nová Cerekev, v maximální možné míře zachytit a přebytečnou vodu svést do vodoteče. V současné době zaplavuje kanalizaci na okraji sídla. Plocha Z06 byla na základě nesouhlasu KrÚ kraje Vysočina, odboru ŽP vyjmuta. V návrhu ÚP Nová Cerekev je předepsáno, že nově založené prvky ÚSES musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. Pro zastavitelné plochy a plochy zeleně a krajiny, kde je provedeno odvodnění (meliorace) zemědělské půdy je v návrhu ÚP Nová Cerekev předepsáno (kapitola „Podmínek využití nezastavěného území“), že mohou být tyto plochy realizovány za předpokladu zachování funkčnosti meliorační soustavy na navazujících pozemcích. Navrženými předpokládanými zábory zemědělské půdy nedochází k narušení organizace obdělávání zemědělské půdy a k porušení zemědělských účelových komunikací. Předpokládané zábory pozemků ZPF, hranice BPEJ s příslušnými kódy BPEJ, třídou ochrany zemědělské půdy a provedeným odvodněním jsou znázorněny na výkresu : F ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FOND ( v měřítku 1 : 5 000 )

Následující tabulky uvádějí jednotlivé lokality záboru zemědělské půdy :

105

106

107

108

109

110

111

112

113

114

115

116

117

118

119

120

121

122

123

124

125

126

127

128

129

10) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění V průběhu pořizování ÚP Nová Cerekev byly vzneseny tyto námitky. 1) Marie Nápravníková, Stanovice 16, 394 15 Nová Cerekev – žádám o zařazení pozemku p.č. 1538 v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve do ploch bydlení. Námitce bylo vyhověno, celý pozemek 1538 v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve byl zařazen do ÚP Nová Cerekev místní část Stanovice jako plocha BV – bydlení venkovské (plocha P15 o vel. 0,13), v zastavěném území obce a doplňuje proluku. Marie Nápravníková, Stanovice 16, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 26. 6. 2009) – vzhledem k tomu, že se v současné době zpracovává návrh ÚP pro obec Nová Cerekev – místní část Stanovice, žádám o zařazení následujících pozemků, které jsou v mém vlastnictví jako plochu určenou k výstavbě RD. Jedná se o parcely v k.ú. Stanovice zapsané na LV č. 97 a to: p.č. 220/1 – výměra 1200 m2 (část parcely), 1018 – výměra 1200 m2 (část parcely), 1013 (celá parcela) a 1022 (část parcely) celkem 3600 m2. Návrh je označen na přiložené mapě. Námitce bylo částečně vyhověno, celý pozemek 220/1 v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve byl zařazen do ÚP Nová Cerekev místní část Stanovice jako plocha BV – bydlení venkovské (plocha P14 o vel. 0,2), v zastavěném území obce a doplňuje proluku. K nezařazení pozemku 1013 a části pozemku 1018, 1022 v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve do zastavitelných ploch ÚP Nová Cerekev uvádíme následující: důvodem nezařazení pozemku je skutečnost, že místní část Stanovice patří k poměrně vzácným dochovaným obcím s kulturním dědictvím výstavby původních usedlostí (není zde sice vyhlášena památková rezervace nebo zóna) ve tvaru typické „okrouhlice“, která by plochami tvořenými těmito pozemky byla zcela jasně narušena (vyčnívaly by z okrouhlice v jižní části obce). Pravdou sice je skutečnost, že sever Stanovic tvoří průmyslová lokalita, ale to je právě daň za absenci jakékoliv ÚPD a tudíž možnost tohoto druhu výstavby s narušením uvedených hodnot (na základě „starého“ stavebního zákona). Ochrana v ÚP Nová Cerekev je soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. Pořizovatel se domnívá, že pro řešení situace s výstavbou nových RD majitelky pozemků velikost plochy cca 0,33 ha na pozemcích zařazených do plochy BV určitě postačí (na těchto plochách lze umístit cca 3 rodinné domy). V případě zařazení všech pozemků do ploch BV se již může pořizovatel domnívat i o jakési budoucí spekulaci s prodejem pozemků pro stavbu RD (toto rozhodně nelze vlastníkům zakázat), ale v případě demografického rozvoje místní části (je spíše klesající) se pořizovatel s projektantem domnívají, že návrh ploch BV (stávající i nové) jsou dostatečné – určitý stavební potenciál je i na zahradách a záhumenních pozemcích. Pořizovatel chce upozornit na rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 30. 9. 2001 sp. zn. Ao4/2009-104, který řeší problematiku nezařazení požadovaných pozemků do ÚP. Z odůvodnění uvedeného rozsudku citujeme: „Navrhovatel jako vlastník pozemků nemá právní nárok na jejich určení k požadovanému účelu, tj. pro zastavění stavbami rodinných domů, neboť je pravomocí obce rozhodnout o využití území v rámci svého územního obvodu. Toto však navrhovatel opomíjí. Opomíjí také to, že existují určité principy procesu pořizování územního plánu obce, které se vztahují nejenom k jednotlivým etapám, ale rovněž k zásadnímu požadavku na součinnost s dotčenými orgány a na dohodu s nimi.“ Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná částečně o cennou zemědělskou půdu a obec s dochovaným kulturním dědictví a vznik dalšího množství staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana kulturních hodnot a hodnotné, zemědělské půdy) převážit nad zájmem soukromým; Marie Nápravníková, Stanovice 16, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 25. 8. 2010) – při zpracování ÚP v roce 2009 pro obec Nová Cerekev– místní část Stanovice jsem uplatnila požadavek na zařazení mých parcel pozemků jako stavební parcely. Při návštěvě odboru výstavby MěÚ Pelhřimov a na úřadě Městyse Nová Cerekev jsem byla informována, že došlo k zařazení jen části mého pozemku. Žádám tímto o zařazení mého požadavku v tom rozsahu, jak jsem původně požadovala – námitce nebylo vyhověno, námitka byla vyhodnocena určeným zastupitelem společně s pořizovatelem a předložena Zastupitelstvu městyse Nová Cerekev, které na svém 43. zasedání konané dne 30. 9. 2010 usnesením č. 3/43/10 uvedenou námitku neschválilo. Ze žádného právního předpisu nevyplývá, že námitkám musí být vyhověno plně (v tomto případě bylo vlastníku již částečně vyhověno – viz odůvodnění námitky výše); Marie Nápravníková, Stanovice 16, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 20. 10. 2010) – podávám tímto odvolání proti usnesení zastupitelstva Městyse Nová Cerekev č. 3/43 2010 ze dne 30. 9. 2010. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo nereagovalo na mé jak osobní tak písemné vyjádření a podněty k návrhu zpracovávaného ÚP v dřívější době a jelikož mi nebylo umožněno podat řádné vysvětlení na uvedeném zasedání dne 30. 9. 2010, kde mě v této záležitosti zastupoval manžel, kterému bylo doslova odebráno slovo k diskuzi. Z těchto a

130

dalších důvodů podávám toto odvolání a chci se vyjádřit k některým argumentům, které uvedla starostka obce, neboť nikdo jiný se k tomuto bodu ze zastupitelů nevyjádřil. Tyto údaje jsou zavádějící, účelové, osobní a zejména nepravdivé. Proto konkrétně uvádím: - v roce 2009 jsem dopisem ze dne 24. 6. 2009 požádala Městys Nová Cerekev, aby do zpracovávaného návrhu ÚP byl uplatněn můj požadavek k zařazení některých pozemků v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve, které jsou v mém vlastnictví jako stavební parcely. Opis dopisu jsem předala odboru výstavby MěÚ Pelhřimov, kde mě bylo naznačeno, že realizace mého požadavku by neměla být problém. K tomuto požadavku jsem od nikoho neobdržela žádné písemné vyjádření – pořizovatel uvádí následující: tato námitka je zodpovězena – viz výše u námitky vznesené dne 26. 6. 2009. Je pravdou, že se na MěÚ Pelhřimov odbor výstavby dostavil manžel p.Nápravníkové a o požadovaných pozemcích zde jednal. Názor, že zařazení nebude problém, sice vysloven pořizovatelem byl, ale šlo o pouhý názor pořizovatele bez předchozího projednání s projektantem a dotčenými orgány – tato následně nepovažovali za vhodné, všechny pozemku do návrhu zařadit (toto bylo několikrát p.Nápravníkovi – zastupoval svoji manželku, vysvětleno). Písemné vyjádření k námitkám není ve stavebním zákona předepsané, je součástí Opatření obecné povahy, které bude veřejně přístupné; - v roce 2010 jsem při ověřování stavu zjistila, že můj požadavek byl akceptován jen pouze z části. Opět jsem neobdržela žádné vyjádření či vysvětlení. Proto jsem dopisem dne 26. 8. 2010 požádal Městys N.Cerekev o přehodnocení stavu a zařazení mého požadavku v tomto rozsahu jak jsem v roce 2009 požadovala – pořizovatel uvádí následující: námitce nebylo vyhověno, námitka byla vyhodnocena určeným zastupitelem společně s pořizovatelem a předložena Zastupitelstvu městyse Nová Cerekev, které na svém 43. zasedání konané dne 30. 9. 2010 usnesením č. 3/43/10 uvedenou námitku neschválilo. Ze žádného právního předpisu nevyplývá, že námitkám musí být vyhověno plně (v tomto případě bylo vlastníku již částečně vyhověno – viz odůvodnění námitky výše); Veškeré mé dotazy v této věci starostka obce odrážela tím, když uváděla, že veškerá pravomoc a posouzení záleží na posouzení zastupitelstva a zpracovatele návrhu ÚP. Bylo vyhověno setkat se se zpracovatelem ÚP arch. Maryškou, který uvedl řadu odborných podmínek ke zpracování ÚP, dále uvedl některé informace, které mu byly poskytnuty zadavatelem a zprostředkovatelem, závěr však neuvedl, že pro něj je rozhodující, aby zadavatel předložil nové jasné zadání, podle kterého on se bude snažit návrh zpracovat. Na základě tohoto jednání byl můj požadavek zařazen na program jednání zastupitelstva dne 30. 9. 2010, ovšem tak, že byla vyloučena téměř možnost diskuze jak zastupitelů, ale především moje. Toto jednání považuji za arogantní, neslušné, ale především ze nedemokratické. Dovoluji si označit způsob jednání řídícího schůze, starostky doslova ze zneužití pravomocí veřejného činitele – pořizovatel uvádí následující: k této části námitky se nelze vyjádřit, toto je názor p. Marie Nápravníkové a námitka byla předána k vyřešení kontrolnímu výboru (zřízen na základě § 119 odst. 3 písm. a) dle zákona č. 128/200 Sb., o obcích v platném znění) jako orgánu zastupitelstva obce, který zasedl dle 25. 11. 2010 ohledně odvolání p. Marie Nápravníkové proti usnesení zastupitelstva 3/43 ze dne 30. 9. 2010 a po prostudování podkladů konstatoval: zasedání Městyse probíhalo dle schváleného jednacího řádu, který podle bodu XII. Umožňuje odebrat řečníkovi slevo v případě, že nemluví k věci nebo překročí časový limit. Zastupitelstvo hlasovalo o žádosti p.Nápravníkové a tím mohl každý ze zastupitelů vyjádřit svůj vlastní názor. Tím byla také zcela naplněna základní podmínka demokracie. Kontrolní komisi v žádném případě nepřísluší hodnotit, zda použité argumenty byly po odborné stránce správné či nikoliv. K celé záležitosti ještě uvádím: - pokud se jedná o architektonické posouzení zástavby, nerušil by můj požadavek vůbec stávající kruhovou zástavbu, neboť požadované umístění parcel navazuje na stávající stav. Tento argument je obhajován jednotlivci a to z důvodu osobních a především prospěchových – pořizovatel uvádí následující: zde není zcela jasné, jaké pozemky má vlastník na mysli – pokud jsou součástí vnitřku okrouhlice, jsou součástí návrhu a pokud se jedná o pozemku vně okrouhlice, pak opravdu nelze souhlasit s názorem, že tuto vzácnou stavební strukturu nenaruší – budou vybíhat cca 3 - 4 parcely samostatně vně z uzavřeného celku; - v případě OP el.vedení nejsou návrhové parcely vůbec tímto dotčeny. Pokud se jedná o údaje OP zamýšlené výstavby ČOV pokládám tuto záležitost ze bezpředmětnou, neboť žádné územní rozhodnutí o umístění této stavby nebylo vydáno – pořizovatel uvádí následující: OP stávajícího vedení opravdu nezasahuje na pozemky vlastníka, zde bylo několikrát vysvětleno, že území je dotčeno koridorem trasy vedení vvn 110 kV a územní rezervy zvn 400 kV dle schválených ZÚR Kraje Vysočina – zde ovšem došlo k úpravě těchto koridorů, aby vůbec dva zařazené pozemky do ploch ÚP mohly být do plochy BV zařazeny (koridory omezovaly vznik ploch v celé jižní části Stanovic). Ohledně ČOV uvádíme: v době námitek bylo vedeno územní řízení u umístění stavby ČOV ve Stanovicích, proti kterému se p. Marie Nápravníková úspěšně odvolala (nadřízený orgán územní rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání) a zde skutečně mělo být vyhlášené OP. Městys Nová Cerekev nechal přepracovat projektovou dokumentaci na ČOV – zemní filtr, který dle projektanta a DO – KHS ÚP Pelhřimov OP nevyžaduje – pozemky nebudou OP dotčeny; - jako další byla uváděna ochrana půdního fondu, Domnívám se, že půdní fond tímto záměrem se o tolik nesníží, když je všeobecně známo, kde a jaké pozemky se na co zabírají a konkrétně nikomu v obci nevadilo, když můj pozemek ve stejné bonitě a na stejném místě byl zabrán na obecní cestu – pořizovatel uvádí následující: ochrana ZPF je řešena zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů, který je zásadní pro pořizovatele ale i vlastníky. Není pravdou, že všechny nezařazené pozemky do ploch ÚP jsou v nejlepší kvalitě, pouze část jednoho leží v I.třídě ochrany. Ovšem dle názoru pořizovatele pokud to není nezbytně nutné, není třeba nad únosnou míru zabírat pozemky v nižší kvalitě. Znovu opakuji, že k budoucí stavbě RD jsou 3

131

parcely a je zde možnost koupi dalších v zastavěném území. K záboru cesty – zde uvádíme: jedná se o veřejnou záležitost, kterou se zpřístupňují nemovitosti, slouží i k příjezdu a přístupu jiných vlastníků, integrovaného systému a pokud není možné tuto cestu vést po jiných vhodných pozemcích, pak musí být obětována i ta nejlepší půda ve veřejném zájmu; - dále byla uváděna otázka špatného umístění parcela z pohledu možného situování stavby apod. Zde se domnívám, tato záležitost není otázkou ÚP – pořizovatel uvádí následující: pokud plocha, na které mohou být v budoucnu umístěny stavby narušuje např. organizaci obdělávání půdy, narušuje hodnoty území, hodnotné pohledy, krajinný ráz, apod. pak je to problematika ÚP. Zde by v jižní části mohla organizace ZPF být narušena a rovněž by došlo k možnému narušení hodnot obce. Ochrana v ÚP Nová Cerekev je soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb a území; - mimo těchto vysvětlení mohu uvést řadu dalších důvodů, proč se domnívám, že můj požadavek je oprávněný, když se jedná o můj vlastní pozemek, který chci využít pro sebe a rodinné příslušníky. Závěrem chci zdůraznit, že tyto pozemky jsou vyloženě vhodné jako stavební parcely, jelikož všechny inženýrské sítě a přístupové cesty jsou v těsné blízkosti – pořizovatel uvádí následující: i když se jedná o pozemek vlastníka, tak žádný právní předpis nenařizuje obci, že jej musí zařadit do zastavitelných ploch ÚP. Majitelce bylo z části vyhověno – možná stavba cca 3 rodinných domů a tím se domníváme, že své rodinné příslušníky dokáže uspokojit. Žádám zastupitelstvo Městyse Nová Cerekev o odpovědné projednání mého požadavku a věřím, že nebudou v tomto případě již uplatněny žádné osobní zájmy či jiné postranní záměry – pořizovatel uvádí následující: „odvolání“ bylo projednáno kontrolním výborem – viz výše, zbývající část je pouze osobní názor majitelky, který nepřísluší pořizovateli nijak komentovat. 2) Radim Pachta, Stanovice 1, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 26. 6. 2009) – vzhledem k tomu, že se v současné době zpracovává návrh ÚP pro obec Nová Cerekev – místní část Stanovice, žádám o zařazení následujících pozemků, které jsou v mém vlastnictví jako plochu určenou k výstavbě RD a bydlení s podnikáním. Jedná se o parcely v k.ú. Stanovice zapsané na LV č. 487 a to: p.č. 1002 – výměra 1498 m2 (celá parcela), 1007 – výměra 3146 m2 (celá parcela) – obě parcely zařadit k bydlení a podnikání, 1023 (část parcely) celkem 3600 m2 k výstavbě rodinných domků. Návrh je označen na přiložené mapě. Pořizovatel uvádí následující: chceme upozornit, že pozemek p.č. 1007 byl opraven na p.č. 1539 v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve (viz oprava námitka ze dne 25. 8. 2010). Námitce bylo částečně vyhověno, celý pozemek 1002 a 1539 v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve byl zařazen do ÚP Nová Cerekev místní část Stanovice jako plocha BV – bydlení venkovské (plocha Z20 o vel. 0,54 ha, z toho 0,46 ha na ZPF na půdě v I. třídě ochrany), které navazuje na zastavěné území obce a doplňuje proluku, proto dotčený orgán ochrany ZPF udělil výjimečně kladné stanovisko k budoucímu záboru ZPF. K nezařazení části pozemku 1023 v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve do zastavitelných ploch ÚP Nová Cerekev uvádíme následující: pozemek je dle BPEJ veden v I. třídě ochrany (z hlediska dodržení zákona o ochraně ZPF ba tato půda měla být zastavována minimálně) a je zatížen vzdušným vedením vn 22 kV s ochranným pásmem 7 (10) m na obě strany od krajního vedení (zde je určitě možné po dohodě se správcem vedení jeho přeložení do země jako zemní kabel s OP 1 m na obě strany) a dále pak koridorem pro umístění nové trasy vvn 110 kV (z platných ZÚR Kraje Vysočina) s koridorem územní rezervy zvn 400 kV (z platných ZÚR Kraje Vysočina . Na tyto skutečnosti byl vlastník několikrát upozorněn (jednak pořizovatelem a současně projektantem). Dalším důvodem nezařazení pozemku je skutečnost, že místní část Stanovice patří k poměrně vzácným dochovaným obcím s kulturním dědictvím výstavby původních usedlostí (není zde sice vyhlášena památková nebo zóna) ve tvaru typické „okrouhlice“, která by plochou tvořenou tímto pozemkem byla zcela jasně narušena.Pravdou sice je skutečnost, že sever Stanovic tvoří průmyslová lokalita, ale to je právě daň za absenci jakékoliv ÚPD a tudíž možnost tohoto druhu výstavby s narušením uvedených hodnot. Ochrana v ÚP Nová Cerekev je soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. Pořizovatel se domnívá, že pro řešení rodinné situace (zřejmě k výstavbě nového RD) – námitka níže ze dne 20. 10. 2010, velikost plochy cca 0,5 ha na pozemcích zařazených do plochy BV určitě postačí. Zde se již může pořizovatel domnívat i o jakési budoucí spekulaci s prodejem pozemků pro stavbu RD. Pořizovatel chce upozornit na rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 30. 9. 2001 sp. zn. Ao4/2009-104, který řeší problematiku nezařazení požadovaných pozemků do ÚP. Z odůvodnění uvedeného rozsudku citujeme: „ Navrhovatel jako vlastník pozemků nemá právní nárok na jejich určení k požadovanému účelu, tj. pro zastavění stavbami rodinných domů, neboť je pravomocí obce rozhodnout o využití území v rámci svého územního obvodu. Toto však navrhovatel opomíjí. Opomíjí také to, že existují určité principy procesu pořizování územního plánu obce, které se vztahují nejenom k jednotlivým etapám, ale rovněž k zásadnímu požadavku na součinnost s dotčenými orgány a na dohodu s nimi.“ Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o cennou zemědělskou půdu a

132

obec s dochovaným kulturním dědictví a vznik dalšího množství staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana kulturních hodnot a hodnotné, zemědělské půdy) převážit nad zájmem soukromým; Radim Pachta, Stanovice 1, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 25. 8. 2010) – při zpracování ÚP v roce 2009 pro obec Nová Cerekev– místní část Stanovice jsem uplatnil požadavek na zařazení některých mých parcel pozemků jako stavební parcely či k podnikání. Při návštěvě odboru výstavby MěÚ Pelhřimov a na úřadě Městyse Nová Cerekev jsem byla informována, že došlo k zařazení mého požadavku jen částečně. Žádám tímto o zařazení mého požadavku v tom rozsahu, jak jsem původně požadoval. K mému původnímu požadavku upřesňuji: bylo chybně uvedeno č. parcely 1007 – má být č.p. 1539 a obě parcely jak č. 1002 a č.p. 1539 požaduji zařadit jako parcely k bydlení s podnikáním. Dne 3. 9. 2010 vlastník souhlasil, aby na parcele jak č. 1002 a č.p. 1539 byla plocha bydlení BV – pořizovatel uvádí následující: námitce nebylo vyhověno, námitka byla vyhodnocena určeným zastupitelem společně s pořizovatelem a předložena Zastupitelstvu městyse Nová Cerekev, které na svém 43. zasedání konané dne 30 . 9. 2010 usnesením č. 4/43/10 uvedenou námitku neschválilo. Ze žádného právního předpisu nevyplývá, že námitkám musí být vyhověno plně (v tomto případě bylo vlastníku již částečně vyhověno – viz odůvodnění námitky výše); Radim Pachta, Stanovice 1, 394 15 Nová Cerekev (námitka vznesena dne 20. 10. 2010) – podávám tímto odvolání proti zamítavému rozhodnutí Úřadu Městyse Nová Cerekev ze dne 30. 9. 2010 č. 4/43/2010 ve věci návrhu ÚP v obci Nová Cerekev katastr Stanovice. Žádal jsem v roce 2009 a následně v roce 2010 o zařazení vlastního pozemku do zpracovávaného ÚP za účelem výstavby rodinného bydlení. Tento pozemek na části honu k.č. 1023 se domnívám, je velmi vhodně zvolen. Nenachází se v žádném ochranném pásmu, je v blízkosti komunikace a všech inženýrských sítí. Půdní bonita se zajisté nevyrovná kvalitou půdám, které jsou na mnohých místech republiky i našeho kraje zastavovány především v okolí Prahy v nejrůznějších, možná i pochybných projektech. Jakési nepřesvědčivé náznaky, že nová stavba by mohla ohrozit ucelenost a vzhled současné či příští podoby vesnice, nemohu přijmout. Vhodně navržená stavba (projekt), a to je ostatně záležitost stavebního úřadu, nemůže nikdy dotčené území či celek pokazit. Z logiky věci vyplývá, že by se už nikdy nemohlo nic na světě postavit. Důvod rozhodnutí zastupitelstva je nepochopitelný, nelogický a proto nebyl ani sdělen, ať jsem na projednání této záležitosti byl osobně přítomen, při čemž mi nebyla dána možnost řádného vysvětlení. Domnívám se, že ze strany obce je toto rozhodnutí minimálně neprozřetelné, neboť jak je známo, tento plán je dlouhodobý. Z mé strany se cítím krácen na svých právech. Požadavek jsem uplatnil z důvodu mé rodinné situace, kterou vás nehodlám zbytečné zatěžovat. Jsem nucen podotknout, že průběh celého jednání obecního zastupitelstva městyse Nová Cerekev ve mně evokovalo vzpomínky na léta padesátá, kdy jsem byl přítomen odsouzení mého otce co by kulaka. Žádám o přezkoumání mé žádosti. K uvedené námitce pořizovatel uvádí: námitka byla předána k vyřešení kontrolnímu výboru (zřízen na základě § 119 odst. 3 písm. a) dle zákona č. 128/200 Sb., o obcích v platném znění) jako orgánu zastupitelstva obce, který zasedl dle 25. 11. 2010 a po prostudování podkladů konstatoval: Zastupitelstvo hlasovalo o žádosti p.Pachty a tím mohl každý ze zastupitelů vyjádřit svůj vlastní názor. Kontrolní komise žádným způsobem nemůže ovlivnit ani změnit jeho rozhodnutí. Kontrolní komisi v žádném případě nepřísluší hodnotit, zda rozhodnutí bylo správné či nikoliv. Pořizovatel nesouhlasí s názorem kvality půdy – pokud je jednou ohodnocena BPEJ v I. třídě ochrany, nemůže nikdo konstatovat, že půda není kvalitní (muselo by dojít k rebonitaci půdy prováděné odbornou společností na základě měření). K názoru zastavování kvalitní půdy – s tímto nelze než souhlasit a právě proto je obecně nutné hodnotnou zemědělskou půdu chránit a zastavovat minimálně. Pokud se toto děje v nějaké lokalitě, záleží pouze na benevolenci dotčených orgánů. K postupu zastupitelstva městyse Nová Cerekev se vyjádřil kontrolní orgán, toto nepřísluší pořizovateli ani projektantovi, jedná se o činnost orgánu v samostatné působnosti, které přísluší právo (dle stavebního zákona) činnosti v územním plánování. K další části námitky již bylo odůvodnění vyjádřeno – viz výše, k závěru námitky se nelze vyjádřit – jedná se o osobní názor p.Radima Pachty. 3) JUDr. Jaroslav Těšínský, Křižíkova 226/16, 186 00 Praha - Karlín a Jaroslav Těšínský, Kosmická 751/29, 149 00 Praha – Háje – žádost o zařazení pozemků p.č. 1440, 1455, 1461 a 1469/1 v k.ú. Částkovice (okolí Hejlovského mlýna) do ploch bydlení a hospodaření a pozemků p.č. 1516 a 1526 v k.ú. Částkovice pro rybníky – námitce bylo částečně vyhověno, byla provedena úprava návrhu ÚP a navržena plocha Z41 (tato plocha složená z pozemků p.č. 1440, 1455, 1461 byla konzultována s DO i vlastníky – bylo uděleno kladné stanovisko) – plocha bydlení BV (bydlení venkovské) a plocha ZS (zeleň soukromá) jako zbytek pozemku ke stávajícímu lesu. K této úpravě bylo přihlédnuto s ohledem na stanovisko orgánu ochrany ZPF (některé pozemky v I.třídě ochrany ZPF proto bylo nutné provést úpravu velikosti plochy, aby zábor této zemědělské půdy byl minimální) a s ohledem na ochranu přírody a krajiny (RBC 726 - Hejlov). Pozemky 1469/1, 1516 a 1525 (omylem uveden pozemek – překlep v čísle 1526 – jiný vlastník) v k.ú. Částkovice jsou součástí plochy ZS zeleň soukromá a NS plochy smíšené nezastavěného území. Na všech nezastavitelných plochách (NS) lze podmíněně povolovat umístění staveb na tocích (vodní nádrže, rybníky, propustky protipovodňová opatření a další vodní díla, která jsou uvedena ve vodním zákoně) a to zejména dle možnosti a únosnosti území. Na plochách ZS je přípustné umisťování drobných zahradních staveb (fóliovníky,skleníky, apod.) a jiných drobných staveb (např. altány, venkovní krby, kolny na uskladnění

133

zahradnického náčiní, apod.). Drobné stavby budou přízemní s maximální výškou 4 m nad průměrnou niveletou terénu, o půdorysné ploše maximálně 12 m2. Na pozemcích ZS není přípustná zejména stavba rekreačních chat a obytných objektů. Pořizovatel chce upozornit na přírodně cenné území okolí rybníka Hejlov včetně regionálního biocentra RBC a tudíž bylo této námitce vyhověno pouze částečně. Plochy vlastníkům umožní výstavbu nových rodinných domů i další výstavbu vodních děl s ohledem na výše uvedené skutečnosti. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalšího množství staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana přírody, zemědělské půdy) převážit nad zájmem soukromým; 4) Miroslav Havlů a Dagmar Havlů, Nová Cerekev 220, 394 15 Nová Cerekev (podáno 10. 9. 2008) – žádost o zařazení pozemku p.č. KN 341/2 dle PK 341/2 a 346/2 v k.ú. Nová Cerekev do ploch bydlení – námitce bylo částečně vyhověno, část pozemku KN 341/2 byla zařazena do plochy bydlení BV (Z06) – bydlení venkovského o vel. 1200 m2. Důvodem nezařazení celého pozemku KN 341/2 do zastavitelné plochy je hlavně v tom, že celá plocha pozemku je cca 8150 m2 a je celý veden jako zemědělská půda nejlepší kvality tj. I. třídy ochrany. Na část zařazenou do ÚP byl vydán souhlas dotčeného orgánu ochrany ZPF s tím, že navazuje na zastavěné území obce, doplňuje proluku mezi silnicí a stávající výstavbou. Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o narušení organizace ZPF. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o cennou zemědělskou půdu). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana ZPF) převážit nad zájmem soukromým; 5) Vladislav Máca, Nová Cerekev 220, 394 15 Nová Cerekev (podáno 14. 10. 2008) – žádost o zařazení pozemku p.č. 207 a 209 v k.ú. Nová Cerekev do ploch bydlení – námitce bylo vyhověno. Pozemky p.č. KN 207 a 209 jsou součástí stabilizované plochy SM – plochy smíšené obytné – smíšené městské obytné. 6) František Brada a Jitka Bradová, Leskovice 30, 394 14 Leskovice – žádost o zařazení pozemku p.č. KN 640/1 a 641/1 v k.ú. Nová Cerekev do ploch bydlení – námitce bylo částečně vyhověno. Oba uvedené pozemky jsou součástí plochy bydlení BV (P06) – bydlení venkovského o vel. 3200 m2 (tj. cca 3 – 4 parcely pro výstavbu rodinného domu) – jedná se o převážnou část plochy pozemků (celkem oba pozemky cca 4800 m2) , zbývající část pozemků jsou součástí plochy zeleně ZS – zeleň soukromá a vyhrazená – sady a zahrady. Uvedené pozemky jsou vedeny jako zahrada – zemědělská půda nejlepší kvality tj. I. třídy ochrany. Na část zařazenou do ÚP byl vydán souhlas dotčeného orgánu ochrany ZPF s tím, že plocha je zastavěném území obce a není narušeno obhospodařování okolních pozemků; 7) Radek Šikýř, Nová Cerekev 196, 394 15 Nová Cerekev (podáno 25. 11. 2008) – žádost o zařazení pozemku stp. 73 a 74 (č.p. 62 a 69 Nová Cerekev) v k.ú. Nová Cerekev do ploch bydlení a podnikání – námitce bylo vyhověno. Oba uvedené pozemky jsou součástí plochy stabilizované plochy SM – plochy smíšené obytné – smíšené městské obytné; 8) Jiří Přibyl, Proseč-Obořiště 48, 394 15 Nová Cerekev – žádost o zařazení pozemku p.č. 149/7 v k.ú. ProsečObořiště do ploch bydlení – námitce bylo částečně vyhověno. Uvedené pozemky jsou součástí plochy bydlení BV (Z27) – bydlení venkovského o vel. cca 2700 m2 (tj. cca 2 parcely pro výstavbu rodinného domu) – jedná se o větší část plochy pozemku (celý pozemek má plochu 4000 m2) , zbývající část pozemků jsou součástí plochy zeleně NZ plochy zemědělské – trvalý travní porost. Uvedené pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost – zemědělská půda III. třídy ochrany. Na část zařazenou do ÚP byl vydán souhlas dotčeného orgánu ochrany ZPF s tím, že plocha navazuje zastavěné území obce a není narušeno obhospodařování okolních pozemků; 9) Petr Průša a Petra Průšová, Na Balkáně 1330/16, 130 00 Praha Žižkov (žádost podával původní vlastník p.Kolman) – žádost o zařazení pozemku p.č. 103/8 v k.ú. Proseč-Obořiště do ploch bydlení – námitce bylo vyhověno. Uvedený pozemek je součástí plochy bydlení BV (Z26 - plocha změny) – bydlení venkovského; 10) František Kučera, Žižkova 1322, 393 01 Pelhřimov (podáno 26. 11. 2008) – žádost o zařazení pozemků KN 449 PK 449 a KN 68/3 PK 450 do ploch rekreace (pozn. pořizovatel: v současné době mapový podklad řešeného k.ú. je digitalizovaný – jedná se o pozemky p.č. 449/1 a 449/2) v k.ú. Markvarec u Nové Cerekve – námitce nebylo vyhověno. Pozemky požadované pro výstavbu rekreačních chat jsou situovány ve volné krajině (nenavazují na

134

zastavěné území a dle nahlížení do Katastru nemovitostí www.cuzk.cz nejsou přímo přístupné – navazují sice na pozemky ve vlastnictví Městyse, ovšem tyto neslouží jako příjezdové komunikace na pozemky, toto by muselo být řešeno) a jsou situovány v území přírodně cenném a vymezeném pro funkční prvky ÚSES (územního systému ekologické stability), konkrétně v LBC (lokální biocentrum) a LBK (lokální biokoridor). Pozemky jsou sice vedeny v V.třídě ochrany ZPF, ovšem jejich přírodní hodnota je dána stávající zelení a návazností na okolní přírodní lokalitu. Požadavek je v rozporu s cíly a úkoly územního plánování stanovenými v §18 a §19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), zejména cílům v §18, odstavcích 4 a 5. Dále pak již v návrhu zadání ÚP Nová Cerekev byl jasně definován požadavek ze strany pořizovatele ÚP – Městyse Nová Cerekev neumisťovat do volné krajiny ani jinak nenavyšovat počet ploch rekreace. Rozvojové zastavitelné plochy budou navrženy v návaznosti na zastavěné území městyse Nová Cerekev a zastavěné území místních částí. Rozvoj sídel bude v návrhu ÚP Nová Cerekev přizpůsoben vždy stávající dochované urbanistické struktuře a hodnotám v území. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o přírodní území jako celek a vznik dalšího množství staveb by tuto skutečnost narušil). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana přírody) převážit nad zájmem soukromým. Rovněž na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009185 není možné neúměrné navyšování ploch obce (např. pro bydlení, rekreaci) bez podpory demografického vývoje a rozvoj takového rozsahu by mohl přesahovat přirozené možnosti obce (postrádá se občanské vybavení, hospodářské zázemí, infrastruktura); 11) Marie Vacková, Božejov 141, 394 61 Božejov – žádost o zařazení pozemku p.č. 1014 v k.ú. Částkovice do ploch bydlení – námitce bylo vyhověno. Uvedený pozemek je součástí plochy bydlení BV (Z36 - plocha změny) – plochy bydlení venkovského charakteru. 12) Jan Šikýř a Petr Šikýř DiS., Částkovice 9, 394 15 Nová Cerekev (podáno 27. 1. 2009) – žádost o zařazení části pozemku p.č. 1079 v k.ú. Částkovice do ploch hospodářských (zemědělská farma) a části pozemku p.č. 1009 v k.ú. Částkovice do ploch bydlení – námitce bylo vyhověno. Uvedené pozemky (dle požadavku vlastníka) jsou součástí ploch: - pozemek p.č. 1079 byl na základě GP rozdělen na p.č. 1079/1 a 1079/2 k. ú. Částkovice. Pozemek p.č. 1079/1 k. ú. Částkovice (vel. 0,74 ha) - plocha změny (Z45) – VZ – plochy výroby a skladování – zemědělská výroba – velikost plochy 0,63 ha. Pozemek p.č. 1079/2 k. ú. Částkovice je součást plochy zemědělské NZ (orná půda); - pozemek p.č. 1009 byl na základě GP rozdělen na p.č. 1009/1 a 1009/2 k. ú. Částkovice (vlastník Jan Šikýř, Částkovice 9). Pozemek p.č. 1009/2 k. ú. Částkovice (vel. 0,37 ha) - plocha změny (Z40) – BV – plochy bydlení – bydlení venkovské. Pozemek p.č. 1009/1 k. ú. Částkovice je součást plochy zemědělské NZ (orná půda); 13) Hana Knězů a Václav Knězů, Částkovice 22, 394 15 Nová Cerekev (podáno 28. 1. 2009) – žádost o zařazení části pozemku p.č. 1047 v k.ú. Částkovice do ploch bydlení – námitce bylo vyhověno. Uvedený pozemek (umístěn v zastavěném území místní části Částkovice) jsou součástí stabilizované plochy BV - plochy bydlení - bydlení venkovské; 14) Jindřich Pelíšek PharmDr. a Iveta Pelíšková PharmDr., Nová Cerekev 214, Nová Cerekev, 394 15 (podáno 30. 3. 2011)– jako vlastníci pozemků PK 1828, 1829, 1830 KN 1880/1 v k.ú. Nová Cerekev žádáme při probíhající úpravě ÚP městyse o překlasifikování těchto parcel tak, aby je dle ÚP bylo možno využít jako stavební pozemky k výstavbě RD pro členy naší rodiny – námitce bylo vyhověno. Uvedené pozemky jsou součástí plochy změny (Z03II.etapa) BI - plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech; 15) Ing. Romana Váňová, Částkovice 3, 394 15 Nová Cerekev (podáno 27. 4. 2011) – žádám, aby parcela p.č. 1409 v k.ú. Částkovice byla v ÚP Městyse Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, zařazena do kategorie BV – plochy bydlení. Výše uvedený pozemek uvažuji využít k výstavbě chaty – námitce nebylo vyhověno. Důvodem nezařazení celého pozemku KN 1409 v k.ú. Částkovice do zastavitelné plochy rekreace (chaty jsou součástí ploch rekreace) je hlavně v tom, že plocha pozemku je cca 4100 m2 a je celý veden jako orná půda nejlepší kvality tj. I. třídy ochrany. Pozemek je umístěn ve volné krajině, pouze částečně navazuje na zastavěné území – stávající chaty. Umístěním této plochy by byl porušen zákon o ochraně ZPF č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde by došlo k narušení organizace ZPF. Požadavek je v rozporu s cíly a úkoly územního plánování stanovenými v §18 a §19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), zejména cílům v §18, odstavcích 4 a 5. Dále pak již v návrhu zadání ÚP Nová Cerekev byl jasně definován požadavek ze strany pořizovatele ÚP – Městyse Nová Cerekev neumisťovat do volné krajiny ani jinak nenavyšovat počet ploch rekreace. Rozvojové

135

zastavitelné plochy budou navrženy v návaznosti na zastavěné území městyse Nová Cerekev a zastavěné území místních částí. Rozvoj sídel bude v návrhu ÚP Nová Cerekev přizpůsoben vždy stávající dochované urbanistické struktuře a hodnotám v území. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o území s nejlepší zemědělskou půdou). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem ( zde ochrana zemědělské půdy) převážit nad zájmem soukromým. Rovněž na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009-185 není možné neúměrné navyšování ploch obce (např. pro bydlení, rekreaci) bez podpory demografického vývoje a rozvoj takového rozsahu by mohl přesahovat přirozené možnosti obce (postrádá se občanské vybavení, hospodářské zázemí, infrastruktura). Uvedenou námitku řešilo rovněž Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev na 8. zasedání dne 16. 5. 2011, které usnesením č. 2/8/11 schvaluje ponechat ÚP v navrženém stavu a nevyhovět námitce právě z důvodů umístění plochy do volné krajiny, není návaznost na zastavěné území a požadavek je v rozporu s cíly a úkoly územního plánování. V zájmu městyse není rozšiřovat nebo vytvářet v ÚP nové lokality pro rekreační bydlení; 16) Dana Váňová, Částkovice 3, 394 15 Nová Cerekev a Ludmila Puldová, Částkovice 3, 394 15 Nová Cerekev (podáno 27. 4. 2011) – podatelé tímto, ve smyslu § 48 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon") podávají své námitky proti návrhu územního plánu městyse Nová Cerekev, k.ú. Částkovice. Nesouhlasíme se zařazením parcely – parcelní číslo 1134 – orná půda, parcely – parcelní číslo 1053 – trvalý travní porost, parcely – parcelní číslo 1002 – trvalý travní porost, do územního plánu v k.ú Částkovice, kde: - parcela č. 1134 je navrhována jako plocha zástavby OK (plochy občanského vybavení – komerční zařízení), - parcela č. 1053 je navrhována jako plocha zástavby BV (venkovské bydlem), - parcela č. 1002 je navrhována jako plocha sídelní zeleně – ZS (plochy zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená – sady a zahrady). Požadujeme, aby všechny tři výše uvedené parcely, tj. parcelní č. 1134, 1053, 1002, byly vyjmuty z navrhovaného územního plánu k.ú. Částkovice, nebyly do územního plánu vůbec zařazeny a byly ponechány i v budoucnu původnímu využití. Odůvodnění: Parcela – parcelní číslo 1134 a navazující uvažované parcely požadujeme zachovat k užívání pro zemědělskou výrobu, vzhledem k tomu, že je součástí celého obhospodařovaného pozemku. Ke komerčnímu využití je určitě dostatečná plocha v areálu letiště. Realizace tohoto záměru by navíc narušila venkovský ráz naší obce. Parcela – parcelní číslo 1053 – byla při poslední pozemkové úpravě vytvořena jako naše jediná přístupová cesta na naše pozemky za domem čp. 3 v Částkovicích. Z tohoto důvodu je nepřípustné, aby tento náš pozemek byl využit k bytové výstavbě! Parcela – parcelní číslo 1002 – část této parcely byla v záměru územního plánu uvedena jako plochy zeleně – (soukromá a vyhrazená), která je v současné době využívána jako louka. Neznáme důvod rozdělení této jedné parcely na dvě a pře- vedení z kategorie trvalý travní porost na plochy sídelní zeleně sady a zahrady. Tento pozemek slouží pro mne a mojí rodinu jako přímá pěší komunikace na pozemek mojí sestry. Tímto rozdělením by bylo znemožněno užívám tohoto pozemku pro uvedené účely. Tento pozemek je dále mnou využíván pro údržbu mělké stoky, která je vedena přes můj pozemek a kterou je odváděna kanalizace z celé obce. Proto jiné využití než stávající využití, tj.v kategorii louka, není možné, protože by se tím znemožnila údržba. Uvedenou námitku řešilo Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev na 8. zasedání dne 16. 5. 2011, které usnesením č. 3/8/11 schvaluje ponechat ÚP v navrženém stavu a nevyhovět námitce, ve které vlastníci žádají o vyjmutí uvedených pozemků z navrhovaného ÚP a ponechání pozemků v původním využití. Jedná se o plochy: OK – občanské vybavení – p.č. 1134 BV – bydlení venkovské – p.č. 1053 ZS – plochy zeleně – p.č. 1002. Zastupitelstvo městyse konstatovalo, že společně s pozemky 1134 a 1053 by musely být vyjmuty celé zastavitelné plochy a tím by byla ovlivněna koncepce návrhu ÚP. Vyjmutí malých pozemků není doporučováno, jelikož jsou pro účely zemědělské půdy těžce obhospodařovatelné. Parcelu č. 1002 určenou pro ZS lze vyjmout bez ovlivnění sousedních pozemků, ale není k tomu žádný faktický důvod a její zařazení v ÚP je logické. Vlastnická práva nejsou tímto návrhem dotčena. Pořizovatel k uvedené námitce uvádí: Pozemek p.č. 1002 v k.ú. Částkovice – jedná se o pozemek o ploše 1546 m2, který je v návrhu ÚP z převážné části součástí plochy NZ – plochy zemědělské – trvalý travní porost, pouze cca 235 m2 je zařazeno do plochy ZS – zeleň soukromá – plocha změn. Protože se nejedná o plochu pro veřejně prospěšnou stavbu ani veřejně prospěšné opatření

136

pro které je možno vyvlastnit nebo uplatnit předkupní právo. Proto se domníváme, že se nejedná o zásah do práv vlastníků, nikdo jim část pozemku uvedeného pozemku nijak nebere, vlastník s ním může bez omezení i nadále disponovat tak, jak sám uzná ze vhodné a může jej i nadále užívat jako louku; Pozemek p.č. 1053 v k.ú. Částkovice – jedná se o pozemek o ploše 997 m2 (šířky necelých 8,5 m) vedený jako trvalý travní porost z čehož je 797 m2 v I. třídě ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF). Zde je naprostý rozpor mezi faktickým užíváním pozemku a jeho vedením v Katastru nemovitostí. Pokud vlastník uvádí, že je užíván jako „jediná přístupová cesta“, pak by měl být vyjmut ze ZPF a být veden jako ostatní plocha – ostatní komunikace, jinak dochází k porušení zákon o ochraně ZPF č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V návrhu ÚP je část pozemku součástí plochy bydlení (plocha změn) BV – bydlení venkovské. Pokud by byla část pozemku z plochy BV vyjmuta a okolí bude v budoucnu zastavěné a oplocené, vznikne pozemek šířky cca 8,5 m (ponechán jako trvalý travní porost TTP), který bude velice obtížně obhospodařován a tudíž dojde k narušení zákon o ochraně ZPF a došlo by k narušení organizace ZPF. Rovněž zde se nejedná o plochu pro veřejně prospěšnou stavbu ani veřejně prospěšné opatření pro které je možno vyvlastnit nebo uplatnit předkupní právo. Proto se domníváme, že se nejedná o zásah do práv vlastníků, nikdo jim část pozemku uvedeného pozemku nijak nebere, vlastník s ním může bez omezení i nadále disponovat tak, jak sám uzná ze vhodné a může jej i nadále užívat jako louku; Pozemek p.č. 1134 v k.ú. Částkovice – jedná se o pozemek trojúhelníkového tvaru, který je v návrhu ÚP součástí plochy OK – občanské vybavení, které tvoří určitý přechod mezi plochou letiště a plochami bydlení. V této ploše OK by měly být umístěny spíše podnikatelské aktivity ze sféry služeb, obchodu, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro řemeslnou a drobnou nerušící výrobu s tím, že negativní vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu. Pokud by tento pozemek byl z plochy vyjmut, došlo by jednat k narušení celkové urbanistické koncepce lokality a dále pak by došlo k porušení zákon o ochraně ZPF č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pozemek bude obtížně obhospodařován (obklopen plochami OK, DL a komunikací) a tudíž dojde k narušení organizace ZPF. Rovněž zde se nejedná o plochu pro veřejně prospěšnou stavbu ani veřejně prospěšné opatření pro které je možno vyvlastnit nebo uplatnit předkupní právo. Proto se domníváme, že se nejedná o zásah do práv vlastníků, nikdo jim část pozemku uvedeného pozemku nijak nebere, vlastník s ním může bez omezení i nadále disponovat; 17) Ing. Josef Váňa, Ph.D., Laudova 1003/26, 163 00 Praha 6 Řepy (podáno 27. 4. 2011) – podatel tímto, ve smyslu § 48 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon") podává své námitky proti návrhu územního plánu městyse Nová Cerekev, k.ú. Částkovice. Nesouhlasím se zařazením parcely - parcelní číslo 1084 - orná půda, - parcelní číslo 1050 - trvalý travní porost, - parcelní číslo 330/9 - ostatní plocha, - parcelní číslo 330/7 - ostatní plocha, - parcelní číslo 43/2 - zastavěná plocha a nádvoří, - parcelní číslo 31/1 - zastavěná plocha a nádvoří, - parcelní číslo 42/1 - zastavěná plocha a nádvoří, - parcelní číslo 331/2 - ostatní plocha. do územního plánu v k.ú Částkovice, v navrhovaném znění, kde: - parcela č. 1084 je navrhována jako plocha zástavby OK (plochy občanského vybavení - komerční zařízení), - parcela č. 1050 je navrhována jako plocha - kde část plochy je zařazena jako VD - plochy výroby a skladování, další část jako plocha ZO - plochy zeleně a ochranná a izolační a zbytek plochy je nezařazen, - parcela č. 330/9 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 330/7 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 43/2 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 31/1 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 42/1 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování), - parcela č. 331/2 je navrhována jako plocha VD (plochy výroby a skladování). Požaduji, aby parcela, parcelní číslo 1084 byla převedena do BV a všechny ostatní, tj. č. parcely 1050, 330/9, 330/7, 43/2, 31/1, 42/1, 331/2, byly vyjmuty ze zařazení do územního plánu a zachovány ve stávajícím zařazení. Odůvodnění: Parcela - parcelní číslo 1084 byla od samého začátku tvorby územního plánu uvažována jako BV - plochy bydlení, a mimo to plynule navazuje na ostatní bytovou zástavbu. Z tohoto důvodu na tomto trvám a nepřeji si, aby tato parcela byla zařazena podle návrhu územního plánu. Parcely, parcelní číslo 1050, 330/9, 330/7, 43/2, 31/1, 42/1, 331/2 nejsou ani v této chvíli využívány pro drobnou řemeslnou výrobu a proto nesouhlasím s novým zařazením a požaduji vyčlenění z územního plánu a ponechání původnímu užití. Uvedenou námitku řešilo Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev na 8. zasedání dne 16. 5. 2011, které usnesením č. 1/8/11 schvaluje ponechat ÚP v navrženém stavu a nevyhovět námitce, ve které vlastník žádá o vyjmutí uvedených pozemků z navrhovaného ÚP a ponechání pozemků v původním využití. Jedná se o plochy: OK – občanské vybavení – p.č. 1084 v k.ú. Částkovice VD – plochy výroby a skladování – p.č. 1050, 330/9, 330/7, 43/2, 31/1, 42/1, 331/2 v k.ú. Částkovice

137

Dále žádá o zařazení pozemku p.č. 1084 v k.ú. Částkovice do ploch bydlení. Ostatní uvedené pozemky požaduje vyjmout ze zařazení do ÚP a zachování ve stávajícím zařazení. Zastupitelstvo městyse konstatovalo, že umístění ploch k bydlení v blízkosti letiště není vhodné, pravděpodobně by vyžadovalo prověření hlukovou studií a mohlo by negativně ovlivnit obnovení provozu a fungování letiště. Plochy pro rozvoj bydlení v místní části jsou dostatečně vymezeny ve vhodnějších lokalitách. Pozemky p.č. 1050, 330/9, 330/7, 43/2, 31/1, 42/1, 331/2 v k.ú. Částkovice jsou v návrhu ÚP zařazeny do ploch výroby a skladování. Navržená změna způsobu využití ploch v ÚP neomezuje vlastníka uvedených pozemků v jejich užívání. Vlastnická práva tímto návrhem nejsou dotčena. Pořizovatel k uvedené námitce uvádí: Pozemek p.č. 1084 v k.ú. Částkovice – je součástí plochy změn – plochy občanského vybavení OK (Z42) - komerční zařízení. Hlavním důvodem nezařazení pozemku do plochy BV je skutečnost, že je umístěn v blízkosti letiště a plochy bydlení není vhodné v blízkosti letiště umisťovat, nutně by vyžadovalo prověření hlukovou studií. Umístění ploch bydlení by mohlo negativně ovlivnit obnovení provozu a bezproblémové fungování letiště. Obnovení a fungování stávající letové plochy požadoval i městys Nová Cerekev přesto, že je ve vlastnictví soukromých osob a těžko by se hledalo využití plochy k jinému účelu. Umístění ploch pro bydlení by negativně ovlivnilo uvedené využití. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody. Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný převážit nad zájmem soukromým; Pozemky p.č. část 1050, 330/9, 330/7, 43/2, 31/1, 42/1, 331/2 v k.ú. Částkovice – jsou součástí plochy změn a plochy stabilizované – plochy výroby a skladování VD – drobná a řemeslná výroba. Jedná se o cca o polovinu stávajícího areálu, kde dle výpisu z KN jsou pozemky (stavební pozemky) vedené jako stavby bez čp/če zemědělské stavby a část pozemku p.č. 1050 byla navržena jako doplnění proluky a navržena do plochy VD. K návrhu plochy VD je skutečnost, že v tyto plochy jsou určeno pro umístění drobné nerušící výroby, malovýroby a výrobních služeb. Skladování je přípustné pouze jako související s vlastní výrobou v areálu. Přípustné jsou výrobní a dílenské provozy, s tím, že negativní vliv těchto provozů a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy. Zatímco pokud by byly umístěny plochy zemědělské výroby, mohlo by provozem dojít k narušení pohody bydlení ve stávajících příp. nových plochách – navíc vlastník se v námitce nevyjádřil k jakému účelu chce, aby plochy byly využity; 18) Ing. Josef Váňa, Ph.D., Laudova 1003/26, 163 00 Praha 6 Řepy – žádost o zařazení části pozemku p.č. 1044 a 1084 v k.ú. Částkovice – stavební parcely – obytné domy – námitce bylo částečně vyhověno. Pozemek p.č. 1044 v k.ú. Částkovice je součástí plochy změn – plochy bydlení BV (Z39) - bydlení venkovské. Pozemek p.č. 1084 v k.ú. Částkovice je součástí plochy změn – plochy občanského vybavení OK (Z42) - komerční zařízení. Hlavním důvodem nezařazení pozemku do plochy BV je skutečnost, že je umístěn v blízkosti letiště a plochy bydlení není vhodné v blízkosti letiště umisťovat, nutně by vyžadovalo prověření hlukovou studií. Umístění ploch bydlení by mohlo negativně ovlivnit obnovení provozu a bezproblémové fungování letiště. Obnovení a fungování stávající letové plochy požadoval i městys Nová Cerekev přesto, že je ve vlastnictví soukromých osob a těžko by se hledalo využití plochy k jinému účelu. Umístění ploch pro bydlení by negativně ovlivnilo uvedené využití. Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody. Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný převážit nad zájmem soukromým;

11) Vyhodnocení připomínek V průběhu pořizování ÚP Nová Cerekev byly vzneseny tyto připomínky. Při projednávání návrhu zadání byly vydány tyto připomínky: Centrum dopravního výzkumu Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) z pověření Ministerstva dopravy (dotčený orgán) vydáváme dle stavebního zákona následující: U severozápadní hranice území obce je navržena přeložka silnice I/19. Jedná se o plánovanou trasu obchvatu obce Čížkov, která zasahuje do území obce Nová Cerekev. Do ÚP požadujeme tuto přeložku zapracovat dle vyhledávací studie „Přeložka silnice I/19 Pelhřimov – hranice kraje Vysočina„ (zpracovatel SHB a.s. v 11/2004) – trasa přeložky silnice I/19 je zapracována do ÚP Nová Cerekev v upravené podobě v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov, a to podle podkladu vyhledávací studie „Silnice I/19 Pelhřimov - hranice kraje Vysočina“, zpracované firmou SHB v roce 2004 na objednávku ŘSD ČR;

138

Dále řešeným územím prochází železniční trať Tábor– Horní Cerekev, jejíž OP požadujeme respektovat – v návrhu ÚP nejsou navrženy v OP dráhy žádné zastavitelné bydlení, rekreace a sportu (jedná se pouze o stávající stav), ÚP neomezuje provoz dráhy ani drážních zařízení v žádném úseku, okolí dráhy je dotčeno třemi plochami změn – jedná se o plochu výroby VD resp. VL (tato byla řešena jako změna regulačního plánu č. 1) a plochu veřejného prostranství; Další připomínky nemáme. Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) jako správce povodí Dolní Vltavy a správce významného vodního toku, podle ustanovení § 54 odst. 4 a § 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů vydává následující připomínky: 1. Hranice záplavového území včetně aktivní zóny bude vyznačena v grafické části ÚP. V záplavovém území nebudou navrhována nová zastavitelná území – tato připomínka je splněna v „Koordinačním výkresu“; 2. V textové části bude uvedeno zařazení vodních toků do kategorie lososových vod dle Nařízení vlády (NV) č. 71/2003 Sb., a zařazení všech k.ú. mezi zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP; 3. Pro jednotlivé části obce bude navržena koncepce zásobování vodou, likvidace splaškových a srážkových vod – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP. Do doby vybudování obecní ČOV budou jednotlivé nemovitosti v nově navržených lokalitách dočasně odkanalizovány do jímek na vyvážení nebo na DČOV – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP. Po vybudování oddílné kanalizace a ČOV budou všechny objekty napojeny na veřejnou kanalizaci s následným odstavením dočasných čistících zařízení z provozu – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP; 4. Pro výstavbu nových ČOV bude vymezen konkrétní pozemek. Technologie navržených ČOV bude navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro lososové vody v jednotlivých recipientech – tato připomínka je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP; 5. Z důvodu zpomalení odtoku z území budou srážkové vody z ploch určených pro novou zástavbu před svedením do kanalizace a vodního toku vsakovány nebo zadržovány na přilehlých pozemcích o to v souladu s Vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území – tato připomínka je řešena v následných stavebních řízení; 6. U vodních toků budou uvedeni jejich správci. Do regulativů bude zahrnuta podmínka nezastavitelnosti manipulačního pruhu 6 m podél vodních toků za účelem správy a údržby toku (§§ 49 a 67 vodního zákona) – druhá část připomínky je splněna a je součástí textové části návrhu ÚP;

Při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány (společné jednání) byly vzneseny tyto připomínky: Ředitelství silnic a dálnic ČR Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – vydává vyjádření, které je podkladem pro stanovisko Ministerstva dopravy: Zpracovaná ÚPD respektuje stávající silnice procházející správním územím městyse Nová Cerekev: I/19 Plzeň – Tábor – Pelhřimov – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Sebranice III/01926 Čížkov – Nová Cerekev – Ústrašín III/01928 Nová Cerekev – Stanovice III/01929 Nová Cerekev – Moraveč III/01930 Částkovice – průjezdná III/01931 Pejškov – průjezdná III/01932 Lipice – Bitětice III/0348 Johanka – Markvarec – Nová Cerekev III/03411 Střítež – Myslov III/03414 Pelhřimov - Proseč-Obořiště Na území městyse Nová Cerekev (k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve) je sledována přeložka silnice I/19. Jedná se o homogenizaci trasy silnice I/19 s dílčími přeložkami, která je v ZÚR Kraje Vysočina zařazen do VPS s ozn. DK02. Uvedený záměr je v návrhu ÚP respektován a je rovněž zařazen do VPS s ozn. VVD01 (silnice I.třídy č. I/19 – přeložka) a DK02 (koridor o šíři 150 m pro homogenizaci stávajícího tahu). Přeložka silnice I/19 je zapracována na základě zpracované vyhledávací studie „Přeložka silnice I/19 Pelhřimov – hranice Kraje Vysočina“. Stávající silnice I/19 včetně plánované přeložky jsou zapracovány do ÚP v souladu s našimi záměry v řešeném území, máme však výhrady ke způsobu zapracování. Ve výkresové části požadujeme záměr vyznačit následovně: - u stávající silnice I/19 požadujeme vyznačit pouze OP (50 m od osy silnice na obě strany), protože příp. úpravy silnice budou prováděny ve stávající trase (není nutný koridor 150 m) – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, OP je vyznačeno v uvedeném výkresu; - u přeložky silnice I/19 požadujeme vyznačit koridor o min. celkové šířce 150 m (75 m od osy navržené přeložky na obě strany) tak, aby obsahoval také související stavby (přeložky souvisejících komunikací, inženýrských sítí, apod.), koridor označit jako „koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/19“, tzn. nevyznačovat návrhové OP přeložky, jak je uvedeno v koordinačním výkresu projednávané ÚPD. Pro přeložku je nutné vyznačit vlastní koridor, protože trasa přeložky vybíhá z vymezeného koridoru (dle ZÚR

139

KV), šířku koridoru 150 m požadujeme proto, že pro přeložku silnice je dosud zpracována pouze vyhledávací studie a je možné, že při zpracování podrobnější dokumentace do zaměřeného terénu může dojít k posunu trasy – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, koridor je vyznačen v uvedeném výkresu (který byl součástí veřejného projednání) a dále je součástí výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“ s ozn. VVD01 a DK02 (dle ZÚR Kraje Vysočina); Silnice III.třídy procházející správním územím městyse jsou stabilizovány a jejich případné úpravy se budou týkat pouze zlepšení technického stavu stávajících tras. V koordinačním výkresu podél silnice III/03414 není vyznačeno ochranné pásmo (15 m od osy silnice na obě strany) – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP. Úpravy silničních úseků výše uvedených silnic mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic a Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“ v kategoriích: Silnice I/19 S 11,5/70 Silnice III.třídy S 7,5/60 (50) Úpravy silnic v zastavěném a zastavitelném území budou prováděny v odpovídajících funkčních skupinách a typech dle ČSN 736110 „Projektování místních komunikací“ . S předloženým návrhem ÚP v zásadě souhlasíme a mimo výše uvedené nemáme další připomínky. Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – v sídle Nová Cerekev je vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko biologickou ČOV, kapacita ČOV je vyhovující i pro návrhový rozvoj. V místních částech – Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč-Obořiště a Stanovice se dle PRVK předpokládá výstavba oddílných kanalizací zakončených samostatnými ČOV – plochy pro ČOV jsou vymezeny. Jako správce povodí, který vykonává správu v oblasti povodí Dolní Vltavy, souhlasíme s předloženým návrhem ÚP Nová Cerekev bez připomínek. ČEPS a.s. Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – trasa zvn 400 kV bude vedena v koridoru dle ZÚR kraje Vysočina šířky 600 m s tím, že pořizovatel požádá o úpravu tohoto koridoru v městysu Nová Cerekev a místní části Stanovice a požádá společnost o vyjádření k úpravě. V textové části bude vedení zahrnuto do VPS – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, koridor byl upraven a předložen spol. ČEPS a.s. k vyjádření (kladné vyjádření spol. ČEPS a.s. bylo doloženo e-mailem ze dne 24. 11. 2010) a následně bylo vydáno kladné stanovisko dotčeného orgánu SEI ČR. Koridor je vyznačen ve výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“ s ozn. VVT07 a je součástí textové části návrhu ÚP kapitola g) „Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit“; Centrum dopravního výzkumu Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) z pověření Ministerstva dopravy (dotčený orgán) vydáváme dle stavebního zákona následující: K návrhu ÚP Nová Cerekev nemáme zásadní připomínky. Ve věci koridoru přeložky silnice I/19 a OP stávající silnice požadujeme zapracovat připomínky ŘSD ČR obsažené v jejich stanovisku – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, koridor je vyznačen v uvedeném výkresu (který byl součástí veřejného projednání) a dále je součástí výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“ s ozn. VVD01 a DK02 (dle ZÚR Kraje Vysočina); E.ON ČR, s.r.o. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) na základě požadavku o snížení šířky koridoru stávajícího vedení 110 kV v místech, kde zasahuje do ploch stávající zástavby a do ploch plánované budoucí možné zástavby v obcích Nová Cerekev a Stanovice z důvodů zpracování ÚP těchto obcí. Nesouhlasíme s navrženým zmenšením šířky koridoru stávajícího vedení 110 kV v obou obcích. Navrhujeme následující úpravu šířky koridoru: - v obci Nová Cerekev navrhujeme, aby z koridoru byly vyčleněny pozemky č. 348/1, 1051/3, 1051/5 1051/4, 348/2, 1051/6, 395/2, 395/1, 2058/6. Ostatní pozemky zůstanou v koridoru; - v obci Stanovice požadujeme zachovat koridor v plné šíři. Na základě tohoto vyjádření bylo svoláno ústní jednání mezi spol. E.ON ČR s.r.o., městysem, projektantem a pořizovatelem (9. 12. 2010). Zde bylo upřesněno a vysvětleno vedení trasy vvn 110 kV dle platných ZÚR Kraje Vysočina včetně koridoru a navržena jeho úprava. Správce technické infrastruktury souhlasil s úpravou, byla provedena grafická úprava a požádáno o nové vyjádření; ČEPS a.s. Praha – odbor územní problematiky (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – na základě předložených podkladů není k předložené úpravě koridoru územní rezervy zvn 400 kV námitek; E.ON ČR, s.r.o. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – k navrhované změně koridoru rekonstruovaného vedení 110 kV u Nové Cerekve a Stanovic v ÚP Nová Cerekev sdělujeme: - souhlasíme se změnou trasy koridoru rekonstruovaného vedení 110 kV Pelhřimov – Tábor v ÚP městyse Nová Cerekev, včetně místní části Stanovic; - změna trasy koridoru bude provedena jeho posunutím u Stanovic jižním směrem a u městyse Nová Cerekev severním směrem tak, aby koridor rekonstruovaného vedení 110 kV nezasahoval do současně zastavěného území a do budoucích návrhových ploch – podmínka je respektována ve výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“;

140

- šířka koridoru zůstává i ve změněné trase stejná dle ZÚR Kraje Vysočina – 400 m – podmínka je respektována ve výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“; Jaromír Šimek, Nová Cerekev 224, 394 15 Nová Cerekev – žádost o rozšíření ploch letiště Částkovice do normových parametrů v k.ú. Částkovice a k.ú. Proseč-Obořiště a o zařazení pozemků p.č. 1122 (vlastník Petr Šikýř, Částkovice 9) a p.č. 1107 (vlastník Vlastimil Haruda, Částkovice 6) v k.ú. Částkovice do zázemí nového letiště – první část: připomínce bylo vyhověno. Pozemky podél stávajícího letiště jsou zařazeny do ploch DL – Plochy dopravní infrastruktury – letecká jako plochy stabilizované a plochy změn (K20, K21 a K22). Druhá část (zde se jedná o připomínku – žadatel není vlastníkem pozemků): připomínce bylo částečně vyhověno uvedené pozemky jsou součástí ploch změn – plochy OK - plochy občanského vybavení - komerční zařízení (Z43 a Z49-II.etapa). Pozemek p.č. 1122 je zařazen celý, pozemek p.č. 1107 je zařazen částečně (z rozlohy cca 1,97 ha) zařízení (0,96 ha) na půdách v I. třídě ochrany, II. etapa výstavby, kladné stanovisko se výjimečně uděluje za podmínky, že tuto plochu bude možno využít až po vyčerpání (zastavění) minimálně 70 % plochy Z43, zařazené do I. etapy výstavby- viz stanovisko dotčeného orgánu ochrany ZPF. K nezařazené části pozemku do ploch ÚP uvádíme: Územní plán spočívá v komplexním řešení funkčního využití území a ve vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Na schválení konkrétní úpravy územního plánu neexistuje subjektivní právo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně pod č.j. 8Ao2/2008-151). Cílem územního plánu je vyvážit zájmy jednotlivých osob, zájmy na rozvoji území a ochraně přírody (v tomto případě se jedná o území s nejlepší zemědělskou půdou). Územní plán může být sice vlastníky pozemku vnímán tak, že poškozuje jejich osobní zájmy, přesto v určitých případech musí veřejný zájem (zde ochrana zemědělské půdy) převážit nad zájmem soukromým;

Při řízení o návrhu ÚP – při veřejném projednání nebyly vydány žádné připomínky (nebyl přítomen žádný správce dopravní a technické infrastruktury). Zaslána byla tato písemná připomínka: Ředitelství silnic a dálnic ČR Brno (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – vydává vyjádření, které je podkladem pro stanovisko Ministerstva dopravy: Vyjádření vydané ke společnému jednání zůstává v platnosti. Stávající silnice I/19 včetně plánované přeložky jsou zapracovány do ÚP v souladu s našimi záměry v řešeném území, máme však výhrady ke způsobu zapracování. Požadujeme ve výkresové části záměr vyznačit následovně: - u stávající silnice I/19 požadujeme vyznačit pouze OP (50 m od osy silnice na obě strany), protože příp. úpravy silnice budou prováděny ve stávající trase (není nutné hájit koridor v šířce 150 m) – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, OP je vyznačeno v uvedeném výkresu – vše bylo předloženo při vlastním veřejném projednání; - u přeložky silnice I/19 požadujeme vyznačit koridor o min. celkové šířce 150 m (75 m od osy navržené přeložky na obě strany) tak, aby obsahoval také související stavby (přeložky souvisejících komunikací, inženýrských sítí, apod.), koridor označit jako „koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/19“, tzn. nevyznačovat návrhové OP přeložky, jak je uvedeno v koordinačním výkresu projednávané ÚPD. Pro přeložku je nutné vyznačit vlastní koridor, protože trasa přeložky vybíhá z vymezeného koridoru (dle ZÚR KV), šířku koridoru 150 m požadujeme proto, že pro přeložku silnice je dosud zpracována pouze vyhledávací studie a je možné, že při zpracování podrobnější dokumentace do zaměřeného terénu může dojít k posunu trasy – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP, koridor je vyznačen v uvedeném výkresu (který byl součástí veřejného projednání) a dále je součástí výkresu „Veřejně prospěšné stavby a opatření“ s ozn. VVD01 a DK02 (dle ZÚR Kraje Vysočina) – vše bylo předloženo při vlastním veřejném projednání; V koordinačním výkresu podél silnice III/03414 není vyznačeno ochranné pásmo (15 m od osy silnice na obě strany) – připomínka byla splněna a je součástí „Koordinačního výkresu“ odůvodnění ÚP – vše bylo předloženo při vlastním veřejném projednání. S předloženým návrhem ÚP po zapracování našich připomínek souhlasíme. Oldřich Kopřiva a Hana Kopřivová, Osvobození 1691, 393 01 Pelhřimov (pozn. pořizovatel: není vlastníkem dotčených pozemků p.č. 1115 a 1118 v k.ú. Částkovice pro výstavbu rybníka. Vlastníkem dotčených pozemků je Městys Nová Cerekev – jedná se o připomínku) – podáváme připomínku k zapracování rybníka do ÚP a to s žádostí o jeho posunutí směrem do místní části Částkovice a to o 50 m. Věříme, že naši žádost podpoříte a odsouhlasíte úpravou ÚP a to v posunutí rybníka, na který bylo vydáno územní rozhodnutí. Ve věci posunutí – umístění je možno podat žádost o změnu územního rozhodnutí o umístění stavby v souladu se stavebním zákonem. Připomínce nebylo vyhověno. Na uvedený rybník vydal Městský úřad Pelhřimov odbor výstavby v lednu 2008 územní rozhodnutí o umístění stavby rybníka, které nabylo právní moci a v roce2010 bylo územní rozhodnutí prodlouženo. Zastupitelstvo městyse Nová Cerekev na 8. zasedání dne 16. 5. 2011 usnesením č. 5/8/11 neschvaluje posunutí rybníka směrem k místní části Částkovice.

141

B. Grafická část Grafická část odůvodnění ÚP obsahuje a) Koordinační výkres; b) Výkres širších vtahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí, popř. krajů a států; c) Výkres předpokládaného záboru půdního fondu.

Poučení o odvolání Proti územnímu plánu Nová Cerekev vydanému formou opatření obecné povahy nelze podle § 173 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů podat opravný prostředek.

Otisk úředního razítka

Zdeněk Rajdlík v.r. starosta

Mgr. Adriana Kottová v.r. místostarosta

142