2011 časopis Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s. DIVIZE Vývoj projektových metod

JADERNÍK 03/2011 

časopis Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s.

www.ujv.cz

Divize 2500

Vývoj projektových metod

DIVIZE 2400 Centrální analytická laboratoř patří k nejlepším

Voda jako fascinující médium

Obsah

IV. ročník,  03/2011

  střípky

16  Centrální analytická laboratoř: Patříme mezi nejlepší!

4 Úspěšný workshop mladé generace ETSON

17  Zázraky „obyčejné” vody

5  Předseda Atomové komise Indie na návštěvě v Řeži

20  Mölkky – neobvyklá finská hra 22  Parníkem po proudu Vltavy

6 Setkání přispěvatelů Jaderníku

25  Jaderná prababička v pouštích Idaha

8  Fotbalový tým ÚJV v Provence 10  Parkoviště u Vltavy – dokončeno

  SPOLEČNOST   ze života divizí

26  Bonjour!

11 Strategie ÚJV – Program změn

28  Ivan Trojan: V divadle mi je vždycky příjemně

14  Vývoj projektových metod

<< 20 Mölkky – neobvyklá finská hra

>> 22 Parníkem po proudu Vltavy << 26

jaderník

Bonjour!

Vydavatel: ÚJV Řež a.s.

časopis společnosti újV Řež a.s.

redakční rada: Miroslav Žamboch, Petr Dlouhý, Patrik Špátzal, Lucie Židová, Ondřej Zlámal Produkce: EuroNova&Partners spol. s r.o. šéfredaktor: Dana Emingerová sazba: Martin Klimeš náklad: 1 500 ks

Slovo ředitele

Milí kolegové! Letošní divnoléto skončilo. V září se nám sice snažilo vynahradit prázdninový nedostatek sluníčka, ale co srpen nedopeče, září nedovaří.

P

o tříletém působení v ÚJV odchází Ing. Martin Jašek. Odvedl nepředstavitelný kus práce v oblasti stabilizace financování ÚJV a se stejnou vervou se vrhl do stabilizace obchodních činností. Skvělých výsledků Martinovy práce si ale všimli v ČEZ, řekli si o něj, a my jsme tak přišli o skvělého manažera. Martin bude od října působit ve zmíněné společnosti na pozici ředitele útvaru ASSET managementu v divizi Výroba. V kontaktu s námi nepochybně zůstane. Nový finanční ředitel František Pírek se ujímá svých povinností, stejně tak jako Ing. Havlík, který vystřídal Ing. Jiřího Rouse ve funkci ředitele správy. Využívám této příležitosti k poděkování Martinu Jaškovi a Jirkovi Rousovi za obrovský kus práce, který pro Ústav odvedli. Co se událo Odevzdali jsme Studii proveditelnosti na pátý blok v Dukovanech. Po několikaletém jednání byla uzavřena Smlouva na komplexní činnosti pro ČEZ. Intenzivně spolupracujeme s ČEZ na realizaci tzv. stress testů – prověřování

není dost zakázek. Věřme, že se to zlepší. Abych to před posledním čtvrtletím shrnul, dal bych nám dvojku. Nicméně my chceme být výborní, že?

projektů EDU a ETE z pohledu abnormálních situací. (Pro ty, kteří to nesledují: jde o reakci na katastrofu v japonské Fukušimě.) Podle plánu pokračuje výstavba PET i rekonstrukce objektu zpracování odpadů. Máme nové parkoviště u Vltavy a vydařilo se zářijové setkání u vína s přispěvateli Jaderníku. Ale abych si vše moc nepochvaloval. Máme problém s nízkou efektivitou práce. Proto jsme museli přijmout i nepopulární opatření v personální oblasti. Možná jste již zaregistrovali přísnější pravidla pro vstup do areálu, zejména v mimopracovní době – je to mj. i odezva na některé nepříjemné události z letních měsíců. Začali jsme připravovat plán na rok 2012. Zatím

Program změn Znovu se rozjíždí Program změn, dříve nazývaný VIZE 2020. Jeho cílem je nastavit řádné fungování procesů v celé firmě. Nic víc a nic míň. Mimo to jsme vyhlásili rychle dosažitelné, jednoznačné cíle v oblasti personalistiky, informatiky, organizace a řízení a řekli jsme si, jak budeme dál pokračovat na poli řízení inovací a marketingu. S ohledem na změny ve vnějším prostředí jsme začali diskusi nad aktualizací Strategie, kde hlavní změnou je redefinice vize, dříve nazývané směřování. Naše vize nyní zní: •  Buďme společností vyhledávanou zákazníky i zaměstnanci. •  Buďme společností dynamickou a inovativní. •  Buďme společností pracující se špičkovými moderními technologiemi. Přeji všem slunečné babí léto, pěkný podzim a plnou parou do čtvrtého kvartálu. Aleš John jaderník  

střípky

Úspěšný workshop   mladé generace ETSON Celkem devětadvacet mladých pracovníků z osmi zemí se na přelomu srpna a září zúčastnilo pětidenního letního workshopu Asociace evropských organizací technické podpory (ETSON).

V

e dnech 29. 8. – 2. 9. 2011 pořádaly společně ÚJV Řež a.s. a CV Řež s.r.o. akci nazvanou ETSON Junior Staff Programme Summer Workshop 2011 (EJSW 2011). Workshopu se účastnili mladí zástupci asociace ETSON z Francie, Německa, Holandska, Litvy, Slovenska, Belgie a České republiky. Akci pořádala skupina mladých JSP – Junior Staff Programme – reprezentovaná nominovanými zástupci organizací ETSON. Šlo již o čtvrtý mítink tohoto druhu. Hlavním cílem těchto interaktivních workshopů je poskytnout mladým pracovníkům organizací technické podpory informace o aktuálních bezpečnostních problémech jaderné energetiky. Dalším záměrem je nabídnout možnost osobního setkání mladých vědců a navázání pracovních kontaktů pro jejich budoucí spolupráci. Letos byla ústředním tématem havárie v japon  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

ské jaderné elektrárně Fukušima. Většina lektorů přednášejících na workshopu působí v předních evropských organizacích zabývajících se oblastí jaderné bezpečnosti a radiační ochrany – ať už ve francouzském IRSN či v německém GRS. Zajímavé příspěvky přednesli i domácí experti z ÚJV, CVŘ a SÚJB. Kromě prezentací bylo k vybraným tématům připraveno několik praktických cvičení v pracovních skupinách. Jeden den workshopu byl věnován exkurzím na výzkumných

pracovištích. Účastníci si prohlédli experimentální halu a reaktor LVR-15 v CVŘ, tandetron v ÚJF a školní reaktor VR-1 na FJFI. Workshop EJSW 2011 byl po všech stránkách úspěšný. Účastníci odjížděli spokojeni, a tak lze říci, že celá akce nepochybně přispěla k posílení dobrého jména Skupiny ÚJV mezi členy ETSON. Workshop bude prezentován pomocí posteru na listopadové konferenci EUROSAFE v Paříži a v časopise EUROSAFE Tribune. Jakub Prahl a Zdeněk Kříž

Střípky

Předseda Atomové komise Indie na návštěvě v Řeži Předseda Atomové komise Indie Dr. Srikumar Banerjee navštívil 22. června náš ústav v Řeži, aby domluvil podmínky spolupráce s Indií.

V

 doprovodu pana Banerjee byli kromě indického velvyslance D. P. Srivastavy také Dr. S. K. Jain, předseda a ředitel elektrárenské společnosti Nuclear Power Corporation of India Limited (NPCIL), a Dr. R. S. Yadav, zástupce ředitele ústavu Babha Atomic Research Centre. Po krátké úvodní prezentaci generálního ředitele Aleše Johna si indická delegace prohlédla laboratoř fluorové chemie, polohorké komory a reaktor LR-0. Příprava smlouvy Zájem našich hostí se koncentroval na problematiku pyrochemického přepracování vyhořelého paliva, vývoj reaktorů chlazených tekutými solemi a jejich využití v thoriovém palivovém cyklu, dále na problematiku analýz bezpečnosti reaktorů VVER 1000, jejich svědečný program tlakových nádob

a materiálový výzkum pro reaktory IV. generace. Jedním z konkrétních závěrů návštěvy je příslib indické strany, že v dohledné době připraví návrh kontraktu mezi NPCIL a ÚJV. Bude zaměřen na řešení aktuálních problémů tohoto našeho budoucího partnera, které nastaly v souvislosti se spouštěním a další výstavbou reaktorů VVER 1000 na území Indie. Dlouhodobá spolupráce na vývoji reaktorů IV. generace bude zahrnuta do memoranda o porozumění, jehož formulaci navrhnou experti obou stran na základě další diskuse. Setkání se zástupci českých firem Indická delegace pak odjela do Plzně, kde navštívila i závody Škoda JS, a.s., a Pilsen Steel, s.r.o. Důležitá schůzka proběhla

i na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde se Indové setkali se zástupci českých firem – potenciálními dodavateli komponent jaderných zařízení. Na závěr návštěvy Dr. Banerjee v ČR uspořádal náměstek ministra Ing. Hovorka společně s firmou Vítkovice Holding, a. s., slavnostní večeři, jež byla zároveň i rozloučením s panem velvyslancem Srivastavou, který v České republice končí svou misi.

Dny nukleární medicíny Ve dnech 15.–17. 9. 2011 proběhl v Hradci Králové již 48. ročník konference Dny nukleární medicíny. Ústav byl nejen jedním z hlavních sponzorů této akce s mezinárodní účastí, ale měl zde umístěn i propagační stánek a dva postery v odborné sekci. jaderník  

střípky

Setkání přispěvatelů Jaderníku Dopisovatelé Jaderníku si povídali u vína V prvním zářijovém týdnu se v hotelu Vltava konalo setkání všech přispěvatelů Jaderníku, které do zdejší restaurace pozval na přátelské posezení u vína ředitel Aleš John. Chtěl poděkovat všem osmdesáti autorům, kteří již čtvrtým rokem do zaměstnaneckého časopisu přispívají.

P

ro ty, kteří přišli do Ústavu nově, stojí za to zopakovat, že jméno firemního magazínu se vybíralo v roce 2008 v soutěži o víkendový výlet do Paříže. Mezi osmdesáti návrhy nakonec vyhrál název, který vymyslelo nezávisle na sobě hned pět lidí. Za titul Jaderník tedy vděčíme Kateřině Hrůzové, Martinu Dostálovi, Milanu Malackovi, Leoši Pospíšilovi a Davidu Javůrkovi, jenž byl nakonec tím šťastným vylosovaným cestovatelem. V průběhu času se náš časopis rozrostl z 24 stran na 32. Po čtenářském průzkumu přibylo vloni na stránkách Jaderníku oddechových materiálů, humoru, zajímavých fotografií, článků o novinkách v oboru i rozhovory   ústav jaderného výzkumu řež a.s.

se zajímavými lidmi mimo odvětví energetiky. A díky vyplněnému dotazníku vyhrál další vylosovaný šťastlivec – Peter Borza – letecký víkend v Londýně. Nejúspěšnější materiály Podle názorů, které zazněly na setkání, má Jaderník čím dál větší čtenářský ohlas. Za jedno z nejúspěšnějších čísel lze považovat loňské lednové vydání, v němž jsme s humorem přemýšleli o tom, jak bude vypadat

Dejte nám také vědět o lidech z vašeho okolí, kteří dělají něco zajímavého. Rádi o koníčcích našich kolegů do Jaderníku napíšeme. Řež v roce 2060. Ocenili jste i analytický materiál Vladimíra Wagnera z minulého Jaderníku, podrobně rozebírající tragédii v elektrárně Fukušima. Líbil se také rozhovor s Arnoštem Lustigem, Danou Drábovou, průkopníkem energetiky profesorem Čestmírem

Šimáněm či s profesorem Václavem Pačesem. Rádi čtete o sportu a výletech i o pomoci pracovníků Ústavu při nejrůznějších přírodních katastrofách, jako byla vloni iniciativa hasičského záchranného sboru při povodních na Liberecku. Ocenili jste výrok Vladimíra Viklického v reportáži o víně, že „nejen radiofarmaka, ale i víno prospívá lidskému tělu“. Vítáte články o úspěších Ústavu a technických novinkách, jako je vodíkový autobus či medicínské přístroje pro onkologii. Vzpomněli jste si na reportáž o přírodních jaderných reaktorech v rovníkové Africe od Jana Krmela. V zaměstnanecké fotosoutěži mnohým zůstala v paměti sportovní fotografie Marka Postlera, obří hrozen Moniky Venderové či technický zázrak ze Skotska – Falkirské kolo – od Jana Zborníka. Na setkání přijela i Lenka Petříčková ze Společenství Androméda poděkovat za sponzorské dary pro jejich hospic. Co potřebujeme Fotografií v soutěži však nikdy není dost.

Představujeme

Proto nám klidně posílejte náměty, na jaké téma fotit, případně své nejmilejší fotky, které rádi o Vánocích zařadíme jako dárek vám všem. Dejte nám také vědět o lidech z vašeho okolí, kteří dělají něco zajímavého. Rádi o koníčcích našich kolegů do Jaderníku napíšeme. Posílejte nám anekdoty, které vás cvrnknou do nosu při setkáních s přáteli. Jaderný humor nemusí být jen o energetice. A budete-li chtít nějaký vtip namalovat, tím lépe. Na setkání jsme se rozhodli odměnit všechny přispěvatele Jaderníku hezkou knížkou, kterou svým několikaletým spo-

lupracovníkům podepsala spisovatelka Dana Emingerová, dosavadní šéfredaktorka časopisu. Na obrázku stojí zavěšena do svého „kolegy ve zbrani“ – šéfa redakční

Podle názorů, které zazněly na setkání, má Jaderník čím dál větší čtenářský ohlas. rady Miroslava Žambocha. Součástí neformální schůzky byla i beseda s oběma spisovateli. Bylo zajímavé si povídat o tom, kde autoři knih hledají témata, kdy a v jakém režimu

píší, kolikrát své příběhy předělávají… A pro ty, kteří odpovědi neslyšeli, je určena následující citace z darované knihy Dva životy, kde spisovatel Viktor Fischl na zmíněné téma říká: „Já vím, že je pokládáno za neslušné naslouchat lidem, kteří nemluví právě k nám, nýbrž k někomu jinému. To však neplatí pro spisovatele. Neplatí a nemůže platit, protože pro spisovatele je naslouchání rozhovorům jako světlo pro malíře. A tak se přiznám bez mučení, že naslouchám, kde se jen dá. A každému radím dát si přede mnou pozor na jazyk.“ Redakce jaderník  

střípky

Fotbalový tým ÚJV v Provence Pod záštitou mezinárodní Sportovní asociace evropských výzkumných center (ASCERI) se letos na počátku léta konal poblíž jihofrancouzského města Cadarache 40. ročník fotbalového turnaje ASCERI. Na jih Francie zamířil i tým ÚJV.

U

ž při samotném příjezdu na místo konání bylo všem jasné, že slunná Provence ukáže fotbalistům svou odvrácenou tvář. Ocelově šedé mraky a neustálý déšť podmáčely hrací plochy na samou hranici regulérnosti, někdy i za ní.   ústav jaderného výzkumu řež a.s.

Jak jsme si vedli První hrací den náš tým nejprve nešťastně prohrál s domácími ASCEA Cadarache 0:1. V následujícím utkání, několikrát přerušeném pro silný déšť, jsme remizovali s tradičním rivalem a zároveň pozdějším vítězem turnaje MEFI Mosk-

va 0:0. Poslední utkání prvního hracího dne proti ASCEA Grenoble bylo za stavu 2:1 v náš prospěch přerušeno a z důvodu nezpůsobilého terénu přeloženo na druhý den. Následujícího dne jsme si výhru sice bez problému udrželi, ale s ohledem na vývoj turnaje jsme se

Sport

do semifinále nakonec neprobojovali. V bitvě o páté místo jsme nejprve na penalty porazili AS AREVA 2:1, následně jsme však v posledním utkání prohráli 0:1 s ASCEA Saclay, takže jsme nakonec obsadili šestou příčku. Co říci na závěr Poznávání nových přátel či navazování kolegiálních kontaktů na mezinárodním sportovním poli není řízeno žádnými směrnicemi či rozhodnutími evropských institucí. Právě skutečnost, že takovéto akce jsou organizovány sdruženími, jako je Společenství evropských výzkumných center ASCERI, vytváří velmi přátelskou

a spontánní atmosféru a podporuje pravého evropského ducha. A to je důvod, proč se sportovci ÚJV těchto akcí tak rádi účastní. Tak tomu bylo i ve vonné, i když poněkud zamračené francouzské Provence v červnu 2011. Michael Rapp

Finální výsledky 1.  MEPhI – Moscow RUS 2.  CEA – Cadarache F 3.  PSI – Villigen CH 4.  JRC – Karlsruhe D 5.  CEA – Saclay F 6.  UJV – Rez CZ 7.  CEA ST – Grenoble F 8.  AREVA TA F Pohár Fair Play: AREVA TA jaderník  

střípky

Parkoviště u Vltavy – dokončeno Všichni, kteří k Ústavu autem svým fiští, parkují bez stresu – na novém parkovišti.

D

ne 12. 9. 2011 byl vydán stavebním úřadem kolaudační souhlas, a tím byla úspěšně a v termínu dokončena stavba tolik potřebného parkoviště, projektovaného naší dceřinou společností – firmou EGP INVEST, spol. s r.o., Uherský Brod – a realizovaného renomovanou firmou ČNES dopravní stavby, a. s., Kladno. Došlo tak k optimalizaci obslužné dopravní infrastruktury nejen našeho areálu, ale i obce Husinec-Řež. Vlaková, autobusová i říční doprava je doplněna dostatečnou parkovací 10  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

kapacitou s výhledem nejméně do roku 2020. Velice pozitivním přínosem bude zklidnění dopravní situace, a tím zvýšení bezpečnosti nejen v prostoru před naším

Přeji nám všem šťastnou cestu na parkoviště úspěšné budoucnosti. areálem, ale i na obecní příjezdové komunikaci. Z výhod vybudovaného parkoviště budou těžit všechny subjekty i občané působící v této lokalitě, kterým bude nabídnuta

část kapacity k využití. Technické parametry Jde o parkoviště: - nestřežené, - „na vlastní nebezpečí“, - s přístupem na ID kartu. Nenechávejte ve voze doklady, cennosti a jiná lákadla pro zloděje! Kapacita: 103 parkovacích míst o šířce 250 a 260 cm. Celková plocha parkování: cca 1 200 m2. Celková plocha stavby (včetně obslužných komunikací): cca 3 000 m2. Součástí stavby je cyklostezka, která v budoucnu propojí Prahu s Drážďany. Josef Neumann

Program změn

Strategie ÚJV Řež a Program změn Na sklonku loňského roku byl vyhlášen plán dlouhodobého rozvoje Skupiny ÚJV. Doznal některých změn, s nimiž vás nyní prostřednictvím Jaderníku seznámíme.

Vize jako součást firemní strategie Práce na jednotlivých projektech byly zahájeny letos na jaře. Brzy poté se však začaly objevovat nejasnosti v chápání obecného pojmu „vize“. Aby nedocházelo k dalším nedorozuměním, přistoupilo vedení společnosti ke změně názvosloví – zcela opouštíme označení VIZE 2020 a nahrazujeme jej pojmem Program změn. Cílem tohoto článku je tedy vyjasnění Programu změn v rámci strategie ÚJV Řež, resp. Skupiny ÚJV, konkrétně vysvětlení struktury a účelu tohoto programu. Shrneme již realizované kroky a nastí-

níme budoucí aktivity. Dlouhodobá vize je důležitou součástí firemní strategie. Jde o jasnou představu toho, co chceme uskutečnit, k čemu smě-

„Kdo neví, kam kráčí, nikdy nemůže dojít do cíle.“ (Starověké přísloví) řujeme. Obsahuje v sobě základní sdělení, kterým firma vyjadřuje své sebevědomí a odhodlanost. Je tedy rovněž zárukou pro současné i budoucí partnery, neboť nepřímo říká: „Máme spoustu energie a naše cíle nejsou malé“. Zároveň dává jasný

a jednoznačný signál všem zaměstnancům, že primárním cílem je společnost rozvíjet a posilovat. Aby měla vize smysl, musí jí uvěřit každý zaměstnanec. Správná vize totiž dává zaměstnanci důkaz, že jeho práce má smysl, že i on je součástí něčeho velkého, významného. Víra zaměstnanců ve vlastní práci zvýší jejich loajalitu, snahu i produktivitu, což se zákonitě odrazí v lepších výsledcích firmy. Takto podané prohlášení se může na první pohled zdát poněkud neuchopitelné. Je však třeba vzít v úvahu, že výše uvedená vize společnosti je základním kamenem jaderník  11

Aby mČla vize smysl, musí jí uvČĜit každý zamČstnanec. Správná vize totiž dává zamČstnanci dĤkaz, žeZe jeho práce má ÚJV smysl, že i on je souþástí nČþeho velkého, významného. Víra života zamČstnancĤ ve vlastní práci zvýší jejich loajalitu, snahu i produktivitu, což se zákonitČ odrazí v lepších výsledcích firmy. mu a v oblastech našeho zájmu (energetika, zdravotnictví, nové příležitosti, ...). Půjde o aktualizaci stávajících nástrojů a zavedení nových, které jsme dosud nepoužívali.

Víme, co chceme.

Oþekávání vlastníkĤ Poslání Vize Plán rozvoje podnikání

Projektové týmy a řídící výbor Program zmČn Každá z uvedených oblastí změn zahrnuje několik projektů. Jednotlivé sféry Základní hodnoty mají svého garanta, který odpovídá řídícímu výboru Obr.Schéma 1: Schéma strategie ÚJV ěež Programu změn za prostrategie ÚJV Řež jekty, jež spadají do jeho kompetence. Vize naší společnosti Na podrobném rozpra•  Buďme společností vyhledávanou zákazníky Vize naší spoleþnosti cování projektů se podílí i zaměstnanci. Bućme spoleþností vyhledávanou zákazníky i zamČstnanci. projektové týmy složené •  Buďme společností dynamickou a inovativní. ze zástupců divizí, úseků Bućme spoleþností dynamickou a inovativní. •  Buďme společností pracující se špičkovými modernía dceřiných společností Bućme mi spoleþností pracující se špiþkovými moderními technologiemi. technologiemi. Skupiny ÚJV. Zástupci těchto složek jsou rovněž členy řídícího a ukazatelem směru pro který nastartoval změny výboru Programu změn. následné kroky, jež vedou v ÚJV Řež. 1 Program změn Výbor schvaluje veškeré k dosažení vytýčených cílů. rozpracovává či doplňuje personální obsazení PrograJe nutné vypracovat Pro- jeho výsledky a rozšiřuje mu změn a přijímá potřebgram změn a Plán rozvoje záběr na celou Skupinu ná opatření, která jsou podnikání a promítnout ÚJV. V rámci programu lze realizována v projektových výstupy z nich do jednotliidentifikovat čtyři oblasti týmech. vých oblastí našich zájmů. změn, které tvoří „pilíře V přípravě Programu Tak bude zajištěna podpochrámu“: změn navazujeme na dříve ra při dosahování základ• Produkty a inovace stanovené klíčové oblasti ních podnikatelských cílů • Trh a marketing změn, základní směry a současně bude naplněno • Úspěšný tým rozvoje a primární podniočekávání vlastníků ÚJV • Efektivní řízení katelské cíle, kterých chce Řež a.s. Výstupem Programu změn Skupina ÚJV dosáhnout budou nástroje, jako jsou v roce 2020. Jsou zpracoCo je Program změn řídicí dokumentace, datavány rámce projektů, proProgram změn (viz schébáze, metodiky, podpora bíhá koordinace projektů ma na obr. 2) staví na ICT atd., jež jsou nezbytné jak v rámci jednotlivých základních hodnotách pro úspěšnou realizaci oblastí změn, tak i mezi společnosti. Navazuje na činností ve vědě a výzkunimi. projekt PERSPEKTIVA, Víme, jak na to.

Poslání Programu zmČn

12  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

ÚspČšný tým

Efektivní Ĝízení

Produkty a inovace

Trh a marketing

KPI Programu zmČn

Projektový tým Programu zmČn Znalosti, dovednosti

Na podrobném rozpracování projektĤ se podílí projektové týmy slože Program změn úsekĤ a dceĜiných spoleþností Skupiny ÚJV.

Efektivní Ĝízení

ÚspČšný tým

Trh a marketing

Produkty a inovace

v souladu s plánem rozvoje podnikání. „Dobrá zpráva je, že většina zaměstnanců i v dnešPoslání Programu zmČn ním měnícím se světě se chce změnit k lepšímu, vidí KPI Programu zmČn konkurenci a snaží se uspět, vydělávat víc peněz, zlepšit svůj vztah ke klientům. Špatná zpráva zní, že základním lidským instinktem je, že lidé nechtějí nic měnit a změn se obávají. Faktem je, že kdo se nezmění, zemře. Časopis Fortune před padesáti lety poprvé identifikoval pět Tým Programu zmČn set nejúspěšnějších americZnalosti, dovednosti kých společností. Dnes Program je na Obr. 2: Schéma seznamu pouze 71 z nich. Schéma Programu změn 429 společností ze seznamu zmizelo, protože nepoznaly Jelikož se jedná o průCo nás čeká včas, že se musí změnit, aby Výsledkem koordinace řezové činnosti v rámci zůstaly konkurenceschopprojektových rámcůsložek bude celé ÚJV, þleny mají Zástupci tČchto jsouSkupiny rovnČž Ĝídícího né.“ výboru Programu zm souhrnný materiál, který týmy pravomoc vyžadovat Gerevas, potĜebná opatĜe veškeré personální Programu zmČn (Ron a pĜijímá bude obsahovat projektyobsazení spolupráci od kteréhokoliv Lidové noviny 2. 3. 2011) rozpracované do detailů útvaru,týmech. divize nebo dceřiné realizována v projektových A proto... (dílčí projekty, výkonové společnosti. Tím dojde souVukazatele, pĜípravČ Programu zmČn navazujeme na dĜíve stanovené klíþové ob Podaří-li se nám dobře činnosti k napl- časně k zapojení maximálsmČry a primární kterých chce Skupina ÚJ zformulovat Program změn nění cílerozvoje atd.). Stanoví se níhopodnikatelské počtu zaměstnanců cíle, do jako jeden ze základvýstupy činností, jedProgramu změn. 2020. Jsou zpracovány rámce projektĤ, probíhá koordinace projektĤ ja ních kamenů strategie Uvedení projektů a jejich notlivé kroky a finanční oblastí nimi. a dokážeme-li jej s úspězdroje. zmČn, tak i mezi částí do praxe bude řízeno chem přenést na všechny Každá oblast změn podle schválených harmozaměstnance, zvyšuje se má své specifické zadání nogramů. Realizace činnosti naše šance na dlouhodobý bude probíhat na pracovní s termínem plnění. Předpoúspěch. kládaný termín posledních úrovni. V případě slabé a nedůsledvýstupů Programu změn je Tím však úkol jednotliné 2 vnitrofiremní propagakonec roku 2013. vých projektových týmů ce má každá vize nulový V pravidelných intervanekončí. I ve fázi impleúčinek. Proto je nutné na lech budou projektové týmy mentace totiž budou dohlížet na využívání výstu- všech úrovních program reportovat o své činnosti řídícímu výboru Programu pů jejich předchozí činnosti, vysvětlovat a propagovat. změn (kontrola dodržování popř. aktualizovat a přizpů- A právě o to se pokusil také tento příspěvek. harmonogramu, odchylky, sobovat nástroje potřebám návrhy řešení apod.). jednotlivých oblastí zájmu Josef Andráš jaderník  13

Ze života divizí

Vývoj projektových metod V průběhu projektu se informace neustále vyvíjejí a je třeba sdílet je napříč profesemi tak, aby jejich aktuální a platná podoba byla vždy k dispozici, a mohla tudíž probíhat koordinace všech částí projektu.

P

rojektování řídicích a informačních systémů je samozřejmou součástí každého díla. V řídicím systému se shromažďují a jsou zpracovávány všechny informace o řízených procesech a zpětně je na tyto procesy působeno. A podobně i během projektování se mnoho projektových dat a informací od všech ostatních profesí sbíhá právě v oddělení řídicích a informačních systémů. Tisíce položek Projekty v oboru energetiky jsou často velmi rozsáhlé, pracuje se tedy se značným množstvím informací. Mezi „velké“ projekty poslední doby, které zpracovávalo oddělení 2506, lze zařadit např. Basic design pro obnovu SKŘ neblokových provozních souborů Jaderné elektrárny Temelín. V projektu je zahrnuto 25 technologických provozních souborů, 30 stavebních objektů, celkový počet akčních členů se pohybuje kolem 4 000, měření představuje cca 2 500 položek. Z uvedeného rozsahu projektu je patrné, že veškeré 14  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

související činnosti vyžadují důkladnou koordinaci. Softwarové zpracování projektových dat Vzhledem k obvykle napjatým rozpočtům a harmonogramům projektů, požadavkům na úroveň výstupů a s ohledem na to, že v prostředí řídicích a informačních systémů se sbíhá množství informací z ostatních profesí, nabízí se přenést část pracovní zátěže spojené s koordinací na vhodné softwarové nástroje – nakonec obor řídicích a informačních systémů má k výpočetní

technice velmi blízko. Softwarové zpracování projektových dat s sebou přináší řadu výhod, ale i nástrah. Má-li softwarový nástroj pro projektování vhodné vlastnosti, lze např. zachytit mnoho chyb a nekonzistencí ještě před jejich vznikem. Software totiž v ideálním případě nedovolí některé elementární chyby udělat. Ve složitějších situacích, kdy není zachycení chyby před jejím vznikem z principu možné (obvykle proto, že projektování není lineární proces a některá data např. mohou vznikat v jiné

Divize Energoprojekt Praha

časové souslednosti, než by podle kauzality bylo „normální“), lze alespoň mnoho věcí zkontrolovat. Nebezpečí chyb Mezi potenciálně nebezpečné vlastnosti výpočetní techniky v této oblasti použití patří velká rychlost vzniku chyb. Když ještě bylo nutné opsat údaj z jednoho papíru na druhý tužkou, existovala větší šance, že informace projde i hlavou opisujícího, ne pouze jeho rukama. Avšak v době Ctrl+C, Ctrl+V nebo „najít/nahradit“ se tato šance snižuje. Částečně proto chyby vznikají rychleji, ve větším množství, aniž by je kdokoliv při jejich vzniku viděl. Navíc záznam údajů do databáze může dávat falešný pocit, že databáze „to přece špatně nedovolí“. To, že si oddělení 2506 řadu nástrojů pro svoji potřebu samo připravuje, má výhodu úzké zpětné vazby. Pokud sami s nástroji pracujeme, snadněji lze najít vhodný přístup k věci a následně je možné lehce zjistit, zda je daná funkce skutečně praktická, či jen přidělává práci a zdržuje. Systém pro tvorbu grafických algoritmů Jedním z nástrojů postupně vytvořených v oddělení 2506 pro vlastní potřebu je systém pro tvorbu grafic-

kých algoritmů řízení za podpory projektové databáze. Systém usnadňuje tvorbu schémat grafických algoritmů, jejich správu v rámci projektu i jejich publikaci, zároveň zajišťuje integritu mezi specifikacemi v projektové databázi a vlastními algoritmy. Systém byl již využit při práci na několika projektech. Systém pro sběr technologických popisů funkcí Některé nástroje připravené v oddělení 2506 jsou využívány i meziprofesně. Jako příklad lze jmenovat systém pro sběr technologických popisů funkcí. Za použití zmíněného nástroje jsou popisy funkcí pořizovány projektantem ve formě strukturovaného dokumentu (jinak obvykle jde o souvislé texty se stylem a členěním závislým na autorovi) a jsou automaticky ukládány do projektové databáze. Díky tomu lze např. online zobrazovat, zda je určité měření využito v technologické funkci vybraného akčního členu. Takto vytvořené technologické popisy lze exportovat kupř. ve formě XML dat, která, jsou-li opatřena vhodným stylem, je možno zobrazit jako dokument v běžném webovém prohlížeči, včetně hypertextových odkazů mezi technologickými popisy navzájem a mezi popisy

a odpovídajícími řídicími algoritmy. Za úspěch v této oblasti lze považovat fakt, že v projektu obnovy SKŘ neblokových provozních souborů JE Temelín byl tento systém plně využit ve spolupráci s kolegy ze strojního oddělení. Zákazník přijal takto vytvořené dokumenty technologických popisů funkcí spolu s algoritmy řízení pouze v elektronické podobě, čímž se předešlo – v neposlední řadě – i zbytečnému tisku mnoha desítek tisíc stran papíru. Připravenost softwarové podpory Současný stav v oblasti softwarové podpory projektování sice jen částečně naplňuje požadavky na komplexní, všeprofesní databázový systém projektování, nicméně na úrovni divize Energoprojekt jsou již podnikány kroky vedoucí k co nejpřesnější konkretizaci těchto požadavků a k průzkumu možností trhu v oblasti komerčních projekčních systémů. A k tomu mohou zkušenosti z vývoje softwarových nástrojů kladně přispět. Zmíněné kroky by měly divizi poskytnout co nejlepší připravenost k dalšímu postupu v zavádění softwarové podpory projektování, zejména s ohledem na budoucí zakázky. Jiří Čemus a Petr Dlabal jaderník  15

Ze života divizí

Divize chemie palivového cyklu a nakládání s odpady

Centrální analytická laboratoř: Patříme mezi nejlepší!

D

louho očekávané závěrečné výsledky mezinárodního srovnávacího experimentu, probíhajícího v letech 2007–2009, uvolnila asociace Direction de l’Énergie Nucléaire, Direction de Marcoule, Département RadioChimie et Procédés, Commission d’ETAblissement des Méthodes d’Analyse. PROGRAMME EQRAIN „Uranium“ N° 12 byl zaměřen na stanovení množství uranu v dodaném vzorku. Mezi 26 zúčastněnými laboratořemi byly např. AREVA-NC, AREVA-NP, CEA, AIEA, JRC, JAEA, včetně několika poboček po celém světě. A samozřejmě nechyběla naše Centrální analytická laboratoř, ZL 1093.4, která pro účel srovnávacího experimentu dostala kódové označení 28. Posuzovalo se stanovení čtyř ampulí s růz16  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

výsledky porovnání Výsledky porovnávání 1,60 1,40 1,20

hodnoty výsledkĤ

Centrální analytická laboratoř znovu prokázala skvělou mezinárodní úroveň, když obstála v dvouletém srovnávacím experimentu, kterého se zúčastnilo šestadvacet laboratoří z celého světa.

poĜadí - skóre prĤmČrná chyba

1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 4 28 13 10 12 18 23 9 17 27 25 26 14 21 11 8

anonymní þíslo laboratoĜe

nou koncentrací uranu, jež bylo realizováno postupně v červnu 2008, září 2008, prosinci 2008 a březnu 2009. Graf výše ukazuje, jak precizní je naše práce. Patříme mezi nejlepší, neboť mnohé ostatní laboratoře vykazují výrazně vyšší hodnoty nejistot. Při posuzování, do jaké míry se daný výsledek shoduje s hodnotou, která měla být nalezena, se naše laboratoř umístila opět skvěle. Vyjadřuje to malý rozdíl mezi množstvím uranu, jež bylo do ampule vpraveno, a množstvím, které jednotlivé laboratoře naměřily. V procentech je tento parametr zobrazen v grafu.

6

5

7

3 29 30 22 16 15 31

I mnoho našich dalších výsledků vykazuje parametry kvality. Máme špičkové odborníky a přístrojové vybavení na nejvyšší úrovni – nyní i nový hmotnostní spektrometr ICP-MS ELEMENT XR, umožňující stanovovat jednotlivé izotopy prvků a koncentrace fg•g-1. A právě politika kvality a akreditace naší laboratoře dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 nám dovoluje být součástí mezinárodního systému zárukových laboratoří. Jde o laboratoře, které mohou analyzovat vzorky delikátního charakteru, přímo související s ilegálními převozy jaderných materiálů a forenzních vzorků neznámého původu. Josef Matěcha

Centrum výzkumu Řež

Zázraky „obyčejné” vody Voda je fascinující médium, které ještě stále neřeklo své poslední slovo. Přijďte se podívat do Centra výzkumu Řež, co všechno je na vodě zajímavého! Srdečně vás zveme.

C

o že je na vodě tak složitého? Devadesát procent absolventů základní školy ví, že voda má vzorec H2O a vře při teplotě 100 °C. V přírodě se vyskytuje v podobě ledu, kapaliny nebo páry. Není jedovatá, je chemicky inertní. Je úplně obyčejná, i když celkem užitečná... Je jí všude spousta a je vlastně úplně nudná, no ne? No... NE! To základní zobecňující tvrzení by možná celkem ušlo, o uvedeném počtu znalců se přít také nechci, ale ty výroky... Ty výroky, jeden vedle druhého, ty jsou prostě a jednoduše vedle jak ta jedle. Paradox s názvoslovím Vezměte si už jen ten paradox s názvoslovím. Slovo voda je téměř synonymem pro kapalinu. Přitom voda by vlastně žádná kapalina být neměla. Nebýt vodíkových můstků, které drží molekuly vody pěkně u sebe a nejsou nijak zvlášť ochotné je od sebe pustit, měli bychom seriózní kulinářský problém – dokážete si představit tu tragédii české jaderník  17

Ze života ÚJV takového jako chemicky inertní voda neexistuje! Mohou za to právě ty H2O, H3O+, OH- atd., které chvíli nepostojí na jednom místě. Ono stačí, když je trošku přimáčknete a zahřejete... No, dobrá, tak trošku víc než trochu. (Těch 15 MPa a 300 °C, co mají na Temelíně v primárním okruhu, zase tak málo není.) A najednou tu máte místo sklenice lahodného moku pěkně protivnou kyselinu, jež vám hodlá sežrat trubky – v elektrárně dokonce doslova. Naštěstí jsou tu chemici, kteří si se vzniklým malérem hravě poradí. Přisypou hydroxid draselný a hned je trubkám o poznání lépe. Při těch 300 °C je voda překvapivě stále kapalina, což ale způsobuje tlak, nikoliv abnormálnost vody (stává se to i jiným kapalinám).

kuchyně, kdyby se svíčková musela dělat za studena, protože by omáčka opouštěla hrnec už při pokojové teplotě a knedlíky by mohly být leda pečené? Brr! A co teprve ten podfuk s chemickým vzorcem! Ano, voda = kapalina = H2O. Drobná kolize je v tom, že když je voda kapalina, tak je vlastně 18  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

H2O jenom trochu. Proč? H2O, H3O+, OH- a řada dalších podivných seskupení se mezi sebou stále tak míchají a přeskupují, že nikdy pořádně nevíte, na čem jste. A tady právě začíná problém s chemickou inertnostní. Trubkožrout Ano, modří už vědí, že nic

Superkritická voda Když vodu přimáčkneme a zahřejeme ještě více, začne nám nabourávat další zaběhnutou představu o vodních skupenstvích – ledu, kapalině a páře. Tzv. superkritický bod vody je na hranici 374,15 °C a 22,12 MPa. Za touto hranicí už neplatí žádné standardní představy o vodě jako neškodné inertní látce. Superkritická voda je hustá jako kapalina, ale viskózní jako plyn. Coby kapalina

Centrum výzkumu Řež

působí jako rozpouštědlo (na rozdíl od vody nepolární – trochu jako aceton) a zároveň jako plyn difunduje pevnými látkami. Její použití zvyšuje účinnost tepelných reaktorů z 33 na 44 % – a to už se vyplatí. Oxidan neboli voda Věděli jste, že voda se systematicky správně (dle názvosloví IUPAC 93) nazývá oxidan? A že čistý oxidan (tedy voda) se v přírodě vůbec nevyskytuje? Vyvrácení výroku o tom, jak je vody všude spousta, dnes zaznívá z kdejakého kouta. Podle mezinárodní energetické organizace (IEO) by v příštích dvaceti letech měla cena vody stoupnout až o 300 % a dvě třetiny lidstva budou mít vody nedostatek. Nejhustší voda o teplotě 3,95 °C Ačkoliv hustota vody roste s klesající teplotou, málokdo ví, že nejhustší není led, ale kapalná voda o teplotě 3,95 °C. Při této teplotě má také nejmenší objem. S dalším poklesem teploty pak začne objem narůstat – tenhle jev mimochodem může za mrazem popraskaná potrubí a za puklou láhev šampusu v mrazáku. Díky svým specifickým tepelným vlastnostem je voda jednou z nejúčinněj-

ších látek pro přenosy a sdílení tepla. I proto – a nejen proto – je tolik vyhledávanou látkou pro využití v energetice klasické i jaderné. Fasicující voda „Vždyť je to jenom voda,” říká se... Absolutně nesouhlasím! Voda je fascinující médium, které ještě stále neřeklo své poslední slovo. Práce s vodou je naším denním chlebem i vodou. Reaktory LVR-15 i LR-0 jsou reak-

tory bazénového typu se spoustou vody. Díky sloupci vody můžeme pozorovat úchvatné Čerenkovovo záření. Naše vodní smyčky pracují s vodou tlakovou, dvoufázovou, a dokonce superkritickou. Neustále zkoumáme různé možnosti naladění vody pro primární okruhy našich vodo-vodních elektráren. Přijďte se podívat nejen na naši vodu – jste srdečně zváni. Kateřina Vonková jaderník  19

Ze života divizí

Mölkky – neobvyklá finská hra Dva kompletní týmy z Divize radiofarmak se zúčastnily otevřeného Mistrovství Slovenska v nepříliš známé hře zvané mölkky. Ačkoliv jsme se s touto finskou hrou seznámili zcela nedávno, málem jsme se probojovali do čtvrtfinále.

V

 bratislavských Zlatých Pieskach se na konci července konal 3. ročník otevřeného Mistrovství Slovenska 2011 ve hře zvané mölkky. Zúčastnilo se ho dvacet čtyřčlenných týmů ze Slovenska, Česka, Německa, Japonska a Finska. Slovensko – na rozdíl od Česka, kde mölkky téměř nikdo nehraje – již několikrát vyslalo své zástupce i na mistrovství světa do Finska. Co je mölkky? Mölkky (čti molky) je původní finská kolíková hra, která pochází z jižní části této severské země. Hra velmi připomíná ruské gorodki. Je vhodná pro každého bez rozdílu věku, pohlaví a fyzické kondice. Hrát mohou dva a více hráčů. Není vyžadováno žádné speciální vybavení, tedy kromě dřevěných kolíků: jednoho házecího (o průměru 55–60 mm a délce 220–230 mm) a dvanácti stojících (o průměru 55–60 mm a délce 150–160 mm). 20  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

Úspěch ve hře je založen na zkušenostech a štěstí. Pravidla hry Hráči házejí házecím kolíkem mezi dvanáct kolíků očíslovaných od 1 do 12. Těchto dvanáct kolíků je na začátku hry postaveno 3 až 4 metry

od házecí čáry. V případě, že hráč shodí jen jeden očíslovaný kolík, počítají se mu body uvedené na tomto kolíku. Pokud hráč shodí více kolíků, získané body odpovídají počtu shozených kolíků – každý shozený kolík má tedy v tomto případě hodnotu

Centrum výzkumu Řež

jednoho bodu. Po každém hodu se kolíky postaví přesně na místo, kam dopadly. Vyhrává ten, komu se podaří jako prvnímu získat přesně 50 bodů. Pokud tuto hranici překoná, počet bodů se mu sníží na 25, a on tak může pokračovat ve hře. Hráč je vyřazen ze hry, neshodí-li žádný kolík třikrát za sebou. Přešlap házecí čáry je také penalizován. Jak mistrovství dopadlo? Přestože byl turnaj po celou dobu doprovázen doslova aprílovým počasím, vládla pohodová atmosféra. Sportovně se nejvýrazněji prosadili Slováci, medaile za první místo tedy zůstala na domácí půdě. Další dva cenné kovy si odvezli Němci. Ani my jsme si ale nevedli špatně. Zejména intenzivní soustředění v den před turnajem, trvající do nočních hodin, přineslo úspěch. Jeden náš tým zaujal desáté až čtrnácté místo, avšak téměř celé úvodní kolo aspiroval na přímý postup do čtvrtfinále. V současné době už opět poctivě trénujeme (někteří z nás však i nadále spoléhají na osvědčené intenzivní soustředění) a chystáme se na další turnaje. Nejbližší se uskuteční ještě letos na podzim. Patrik Špátzal jaderník  21

společnost

Parníkem po proudu Vltavy V rámci červnového teambuildingu se pracovníci CVŘ a ÚJV, dříve situovaní převážně v bývalé Divizi 800, rozhodli vydat do Nelahozevsi prohlédnout si tamější zámek a Muzeum Antonína Dvořáka. Výlet pojali netradičně – trasu absolvovali parníkem. Vypravme se tedy na dvouhodinovou plavbu po krásách dolního toku Vltavy s nimi.

U

ž vloni jsme v pozdním babím létě uskutečnili tři krásné výlety po Vltavě. První nás v srpnu zavedl do Miřejovic, do vodní elektrárny, která je technickou památkou. V září jsme naplánovali výlet za další technickou památkou, a to do Hořína; zdejší zdymadla jsou součástí laterálního plavebního kanálu Hořín–Vraňany. A do třetice v říjnu jsme navštívili elektrárnu v Libčicích. Do Miřejovic a Libčic jsme se dostali vlakem, jehož trasa vede po levém břehu Vltavy; na zdymadla do Hořína jsme se vypravili minibusem. Tehdy také vznikl nápad uskutečnit výlet po krásách dolního toku Vltavy. Ne vlakem nebo minibusem, ale přímo po hladině řeky! Atom a můstek Vltava jako dostupná vodní cesta i zdroj energie, případně jen vody, si zvláště na dolním toku přímo „řekla“ o výstavbu rozmanitých průmyslových objektů. Jen malý kousek 22  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

od Roztok, na pravém břehu pod Červenou skálou, v těsné návaznosti na Husinec, vyrostl v roce 1957 komplex Ústavu jaderného výzkumu

v Řeži. S malým jaderným reaktorem, chlazeným vodou z Vltavy. A ještě s jedním unikátem: přes Řež totiž nejede vlak. (Tady to není oblíbené rče-

Teambuilding

ní, znamenající, že něco nejde udělat, pochopit, ale prostý fakt.) Vlak, a pořádný, jezdí jen po levém břehu Vltavy, a tak mají řežští výzkumníci, badatelé i ostatní pracovníci cestu do práce usnadněnou největší vltavskou lávkou pro pěší. Jak jednoduché! A současně jak paradoxní – atom a můstek! Lávka k atomu... Rokle kolem Řeže Řežská podkova je poslední vltavskou podkovou vůbec. Okolo Řeže jsou ještě klasické vltavské stráně, chvílemi i dost strmé, jindy prorvané úzkými údolími, jimž se tu obvykle říká rokle. Větrušická rokle je národ-

ní přírodní rezervace, vyhlášená v roce 1969, jež má rozlohu téměř 25 ha. Není to nic jiného než strmé spilitové skály nad řekou s úžasnou, dodnes zachovanou stepní vegetací. V ní nechybí pověstné kavyly nebo sestřenice citronů, třemdava bílá. Z Řeže je na ni vidět a platí to i naopak. Libčice a Liběhrad Přímo pod Větrušickou „roklí“ leží jiná, dnes také průmyslová obec – Libčice. Zdejší železárny – nebo chcete-li šroubárny a drátovny – byly založeny už v roce 1872. Kdejaký šroubek či kousek drátu, který se vám doma povaluje, se mohl narodit právě tady. A zas tu sehrála roli Vltava,

dopravní cesta, zdroj energie i vody. I železnice se podél jejích břehů stavěla líp, než kdyby si barabové, měřičové a trhani museli cestu razit složitým terénem. Dolní Povltaví, levý vltavský břeh, se trasou železnice stal kolem roku 1850. Stavbě mj. padl za oběť i nedaleký hrad Liběhrad – nebo alespoň kus skály, na které stál. Letopisec Hájek si jej spojoval s kněžnou Libuší, ale možná, podle Augusta Sedláčka, ho jen zmátla shoda prvních tří písmen. Hrad byl patrně založen k ochraně nedalekého libčického zboží, osady i statku, náležejícímu nejspíš klášteru zbraslavskému. Včelaři u starého mlýna Dol či Na Dole je krátké pravobřeží pod někdejší líbeznou vesničkou s příjemným jménem Máslovice, odvozeným nikoli od másla, ale od vlastního jména mlýna, který tu stál od konce 13. století. Dnes se Dol proslavil především unikátním Výzkumným ústavem včelařským, kde nahlížejí do soukromí nejen včelám, ale i čmelákům. Aby se dobře došlo jak k oněm čmelákům, tak do Máslovic, funguje tady do dnešních dnů vltavský přívoz. Kde jsou ty časy, kdy jich na Vltavě byly desítky! jaderník  23

společnost Dolany, Dolánky a Chvatěruby U Dolan a Dolánek čeká na vltavskou vodu další stupeň. Vodu tu nadržuje na 26,7. vltavském kilometru jez v Dolanech. A také tu mají další plavební kanál a plavební komoru. Jen kousek po vodě od Dolánek a Dolan leží Chvatěruby, Chvatirobi ve starých zápisech, někdejší farní ves nad Vltavou, vladycké sídlo jistého Rydkéře z doby kolem roku 1222. Zprvu to byla jen tvrz, jež byla později, v časech, kdy Chvatěruby vlastnili Zajícové z Hazmburka, přebudovaná na gotický hrad. Kralupy V obecném povědomí je město spojované především s chemickými továrnami na zpracování ropy a kaučuku. Ale už dávno předtím, než se tu zabydlel chemický průmysl, dostaly Kralupy své původní jméno Korolupy, jež bylo odvozeno od označení lidí loupajících borku (kůru) stromů. Abychom se dozvěděli, proč ji loupali, museli bychom se za nimi vypravit do 9. století… Masarykův most Železobetonový Masarykův most, který v Kralupech spojuje oba břehy Vltavy, je jedním z našich nejzajímavějších mostů 24  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

zbudovaných ve 20. století a právem patří mezi chráněné technické památky. Jen se zadívejte, jak nádherně architektonicky, esteticky a přitom funkčně jsou umístěny nebo kotveny třeba sloupy osvětlení! Most, který navrhl J. Farský a J. Kroha, je tříobloukový, se dvěma pilíři. Prostřední oblouk má rozpětí osmdesát metrů. Oba kratší, šedesátimetrové, mají tzv. inundační význam a řeka je podtéká za vysokého stavu. Most, postavený firmou Miller a Kapsa v letech 1926–1928, je celkově dlouhý 200 m, šířka mezi zábradlími dosahuje 11,23 m, vozovka sama je pak široká 7,5 m. Je zajímavé, že letopočty z dob stavby jsou využity i jako ornamentální prvky díla.

Zámek Nelahozeves zase patří Lobkovicům Doba Ferdinanda I. je spjata s vrcholnou renesancí u nás – připomeňme si kupříkladu Letohrádek královny Anny, Ferdinandovy manželky, nádherný pražský Belveder. Proto i nelahozeveský zámek patří mezi špičkové stavby pozdní české renesance. Gryspekové ovšem po Bílé hoře (pro dluhy, ne z politických důvodů) postoupili panství roudnické větvi Lobkoviců, v jejichž držení byla Nelahozeves až do roku 1949. A dnes je opět jejich majetkem. V roce 1997 Lobkovicové v zámku zpřístupnili krásnou expozici „Umění šesti století“, jejímž základem je roudnická sbírka. Antonín Rotek a Martina Malá

Co nás zajímá

Jaderná prababička v pouštích Idaha

Letos v prosinci uplyne šedesát let od spuštění první jaderné elektrárny EBR-I, která vyráběla elektrický proud. EBR-I (Experimental Breeder Reactor) byla postavena v poušti ve státě Idaho, poblíž města Arco. Při prvním spuštění, 20. prosince 1951, se rozsvítily čtyři 200W žárovky, které jsou dodnes uloženy jako technicko-historické předměty v expozici zdejšího Muzea atomové energie (EBR-I Atomic Museum). Reaktor chlazený sodíkem Elektrárna nebyla připojena k veřejné síti. Její výkon stačil pouze na osvětlení budovy. Pro srovnání s naším reaktorem LVR-15, který má maximální výkon

10 MW, byl výkon reaktoru v Idahu 1,4 MW. Zajímavé je, že šlo o rychlý reaktor chlazený tekutým kovem (sodíkem), což je dnes koncepce jednoho z typů nových reaktorů IV. generace. Jako palivo bylo využíváno plutonium. Jaderná elektrárna EBR-I byla navržena coby experimentální zařízení, které sloužilo k ověření řiditelnosti a bezpečnosti reaktorů tohoto typu. Autorem návrhu reaktoru byl Enrico Fermi, který kolem sebe soustředil skupinu mladých lidí z Idaho National Laboratory. Všechny výpočty a návrhy konstrukce prováděli ručně, bez použití počítačů, což si dnes už neumíme ani představit.

EBR-I Atomic Museum Experimenty potvrdily, že rychlé množivé reaktory jsou vhodné pro výrobu elektrické energie. Elektrárna byla odstavena z provozu v roce 1964. Nahradilo ji nové zařízení stejného typu. Mělo označení EBR-II a dodávalo už proud do veřejné sítě. EBR-I dnes slouží jako národní historická památka, kterou se stala už v roce 1966 rozhodnutím tehdejšího amerického prezidenta Lyndona Johnsona. Prohlídky expozic v EBR-I Atomic Museum jsou zdarma. Pro koho je do Ameriky daleko, může si prababičku elektrárnu virtuálně projít i na internetu na adrese: http://www.inl.gov/ebr/d/ self-guided-tour.pdf. Zdroj: WIKIPEDIA jaderník  25

společnost

Bonjour! Účastníci kurzů francouzštiny letos opět – tak jako v předchozích dvou letech – uspořádali „Francouzský den“. Pozvání přijali i další pracovníci z Řeže, kteří mluví francouzsky.

N

eformální setkání francouzštinářů je možností, jak si příjemnou formou vyzkoušet pokroky v jazyce, i motivací pro další studium této krásné řeči a je užitečné i z hlediska profesního. Program byl tentokrát rozdělen na část technickou a část poeticko-hudební. Exkurze na reaktoru Nejprve jsme absolvovali exkurzi na reaktoru LR-0, přičemž jsme si vyzkoušeli simultánní překlad českého výkladu našeho odborného průvodce do francouzštiny. A bylo třeba překládat tak, aby to bylo srozumitelné i pro neodborníka, kterým je náš pan profesor Papa Sissoko. Asi se nám to povedlo, protože ho poznatky z exkurze zaujaly. Někteří z nás dokonce tvrdí, že jaderná problematika přednášená francouzsky zní tak nějak přátelštěji a láskyplněji. Že by to snad byl důvod vysokého podílu jaderné energie v energetickém mixu Francie? 26  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

Občerstvení pro duši i tělo Po exkurzi jsme si již tradičně občerstvili ducha veselými historkami vyprávěnými ve francouzštině. Osvěžili jsme samozřejmě i tělo, a to tradičním domácím štrúdlem, chlebíčky, zákusky a ovocem. Pokud zejména začátečníkům, o které není nikdy nouze, docházela slova, pokročilí ochotně vypomohli. Ale osvědčily se i ruce. Náš milý lektor Papa Sissoko si také připravil příspěvek do programu, ale my jsme byli tak horliví bavit jeho i sebe, že ho nakonec z časových důvodů nepředvedl.

Poznávací soutěž Soutěž v poznávání francouzských básníků podle veršů čtených v originále byla velmi náročná. Proto jsme uvítali nápovědu formou portrétů či dat narození jednotlivých autorů. Jaké bylo překvapení, když technicky, fyzikálně a matematicky zaměření soutěžící nakonec určili všechny autory správně! Sladká odměna v podobě ořechovočokoládových kuliček ve zlatém obalu byla vskutku zasloužená. Několik kolektivně zpívaných francouzských písní za doprovodu kytary a violy a poděkování milému „monsieur le professeur“ za jeho celoroční

Představujeme

pedagogické úsilí ukončilo letošní „Francouzský den“. A na úplný závěr ještě slova „klasika“: Francouzštinu je třeba poslouchat ne ušima, ale srdcem! A l‘année prochaine! (Na shledanou příští rok!)

a)  Paul Verlaine b)  François Villon c)  Jules Verne d)  Charles Baudelaire

Chanson groënlandaise Le ciel est noir, Et le soleil se traîne À peine! De désespoir Ma pauvre âme incertaine Est pleine! La blonde enfant se rit de mes tendres chansons, Et sur son coeur l’hiver promène ses glaçons! Ange rêvé, Ton amour qui fait vivre M’enivre, Et j’ai bravé Pour te voir, pour te suivre Le givre.

Hélas! sous mes baisers et leur douce chaleur, Je n’ai pu dissiper les neiges de ton coeur!

směje: „Kam tvá píseň asi spěje?“ A její ledové srdce se noří do závěje.

Ah! que demain À ton âme convienne La mienne, Et que ma main Amoureusement tienne La tienne! Le soleil brillera là-haut dans notre ciel, Et de ton coeur l’amour forcera le dégel!

Ve snu zřel jsem tě – anděla. Zpit tvojí láskou, která chuť zas žít mi dala včera, chci jen, abys věděla, svou pozorností tě nechci ranit! Toužím tě před chladem chránit. Něžné doteky a horké polibky, však co se stalo? Proč tvé ledové srdce láskou neroztálo? Ach! Kdo mohl tušit, že již zítra ruku tvoji láskyplně sevřu v mojí, klid a mír již ve své duši. Slunce zas radostně vysoko na nebi zazářilo, láskou se ledové sevření srdce prolomilo.

Grónská píseň Černě zataženým nebem slunce prodírá se těžce, bolest opustit mne nechce, jen zoufalství je mi chlebem. Má milovaná je plna nejistoty sama. Ta blonďatá holka se mi

Odpověď: Jules Verne

Francouzská soutěž pro čtenáře Jaderníku Zkuste také uhádnout, kdo ze čtyř uvedených Francouzů je autorem následující básně, kterou volně přeložil „Noe“:

jaderník  27

společnost

Ivan Trojan:   V divadle mi je vždycky příjemně

T

en den, kdy jsme se kvůli rozhovoru sešli před představením, byly v Dejvickém divadle na repertoáru Bratři Karamazovi. Přestože se hra reprízuje už od března 2000 a před dvěma lety mohli diváci zhlédnout i filmovou podobu Dostojevského románu, připadalo mi, že během interview už byl herec Ivan Trojan myšlenkami koncentrován spíš na strhující roli starého Karamazova, která jej večer čekala… Právě jste dotočil film Davida Ondříčka Ve stínu, v němž máte roli napsanou přímo na míru… Jde o příběh z padesátých let podle filmového scénáře Marka Epsteina. Je o kriminalistovi, kterému se do řešení běžného případu zaplete StB, protože potřebuje z kauzy vykonstruovat politickou záležitost. Hrdina Hakl řeší, jak se k tomu postavit. Premiéra bude v zimě. Nezanechají takové role, jakými jsou Karamazov, filmový Václav, kriminalista Hakl či jiné složité postavy, šrámy na duši? Spíš mě ovlivňuje trnitá 28  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

cesta, po které se k roli dopracovávám. Ale určitě si vnitřní traumata svých hrdinů nenesu s sebou dál. Víc než divadelní postavy mě rozhazuje celá tahle divná, složitá doba. Narážíte často? Ve svém nejbližším okolí – v rodině a v divadle, které je mou druhou rodinou – určitě ne. Pokud pominu pomluvy bulvárních časopisů a jeden soud, který jsme se ženou absolvovali, vadí mi hlavně to, co se děje v soudnictví, v politice…

Ve společnosti, kde často vítězí lhostejnost a sobeckost, se věnujete charitě, vedete spořádaný rodinný život a maximální úsilí dáváte své herecké práci. Jaké jsou podle vás ty nejdůležitější životní hodnoty? Čím jsem starší, tím víc se kroutím při odpovědích na tyhle velké otázky. Snad se z dnešního pohledu zdá, že si stavím laťku vysoko, ale já myslím, že je normální chtít žít s čistým štítem. Ve chvíli, kdy na sobě nemám špínu a nezaplétám se do věcí, které

Rozhovor

by mě mohly nějak srážet, cítím se lépe a silnější. Pocházíte z herecké rodiny. Kdy jste poprvé zaznamenal, že váš táta, Ladislav Trojan je známý herec? Uvědomoval jsem si to od útlého věku, protože táta byl velmi populární. Tenkrát šel seriál Tři chlapi v chalupě a všichni ho všude poznávali. Zas až tak moc příjemné mi to nebylo, když jsme se pořád někde zastavovali a táta mě někomu představoval… Pracoval v Městských divadlech pražských a občas nás tam brával. Nevybavuje se mi nějaké konkrétní představení, ale atmosféra. V divadle se mi líbilo, prostředí mi imponovalo. Vzpomínám si na Františka Němce, na Vaška Postráneckého, což byli tenkrát mladí kluci. Pamatuji se na Petra Kostku a na pana Horníčka, který tátu obsadil do své hry. V divadle mi vždycky bylo příjemně – dýchala tam na mě pohoda a legrace. Co vám tatínek předal ze svého umění? Nepamatuji si, že by si mě kdy táta vzal stranou a snažil se mi radit, jak mám hrát divadlo. Ani mě nementoroval, jak mám žít. Spíš to, jak žil on, se ve mně ukládalo… Podporoval mě, uměl pochválit a vypíchnout to, co bylo

dobře, ale nebyl typ herce, který měl herecko-režijní ambice. Nikdy neříkal, že jsem tohle měl udělat tak nebo tak.

nejsem jen sportovec, ale také mám názor na to, v čem žiju a jak žiju. Od té doby si náš vztah nemohu vynachválit.

Zatímco váš starší bratr, filmový režisér Ondřej Trojan, tíhnul k umělecké kariéře už od útlého mládí, vy jste vrcholově sportoval. Jaký jste s bratrem měli vztah? Dobrý. Ale jak to mezi klukama bývá, on je přesně o čtyři a půl roku starší, takže měl vždycky – když jsme se hádali, popichovali, prali – navrch. Vidím to teď i na svých synech, že je mezi nimi takový

Pořád také hodně sportujete, hrajete fotbal... Sport je pro mě nejideálnější forma relaxu, kdy jsem opravdu schopen zapomenout na práci i domácí starosti. Jinak moc vypínat, bohužel, neumím. Ačkoliv se snažím, aby to na mně nebylo poznat, práci si často nosím domů. Když mě čeká něco těžšího, pořád to mám v hlavě a neumím to dostat ven.

Byl jsem hodně ambiciózní. Rád jsem vyhrával a neuměl prohrávat. Díky trenérům, na které jsem měl štěstí, a lidem, kteří mě v basketu vedli, jsem se musel srovnat s tím, že nejsem jedinec, který hraje jen „na sebe“. ten věčný souboj o vlastní prostor. V dospívání jsme pak šli každý jinou cestou. Brácha tou nezávislejší, umělečtější, hospodskou. Já jsem šel za sportem, takže nějaké období jsme se docela míjeli. Sblížení znovu nastalo kolem revoluce, kdy si brácha začal uvědomovat, že

Co vám dal sport? Byl jsem hodně ambiciózní. Rád jsem vyhrával a neuměl prohrávat. Díky trenérům, na které jsem měl štěstí, a lidem, kteří mě v basketu vedli, jsem se musel srovnat s tím, že nejsem jedinec, který hraje jen „na sebe“. Naučil jsem se fungovat v kolektivu a hrát i pro ty ostatní. To se hodí do života a pro hereckou profesi obzvláště, protože divadlo je v tomhle dost podobné. Solitérství a sólování nemá šanci na úspěch – nebo je to jen úspěch dočasný. Táhlo vás to někdy ven? Nejsem tomu uzpůsobený. Kdyby nepřišla revoluce a nemohl bych dělat svou jaderník  29

společnost Ivan Trojan (*1964) Narodil se v Praze. Pochází z herecké rodiny – jeho otcem je herec Ladislav Trojan, jeho bratr Ondřej Trojan je filmový producent a režisér. V roce 1984 maturoval na sportovním gymnáziu. V letech 1984 až 1988 absolvoval pražskou DAMU. Poté dva roky působil v Realistickém divadle.

práci, možná by vše mělo jiný vývoj. Ale naštěstí komunismus skončil. Já jsem s Českou republikou a kamarády tak spjatý, že jsem si nikdy neuměl emigraci představit. Mám rád svůj divadelní stoleček a své zázemí. Ani dnes nesníte o roli v Hollywoodu? Já si nic nevysnívám. V mém životě věci přicházejí… A když přijdou, nějak se s nimi porovnávám. V mém povolání je zapotřebí dokonalá znalost angličtiny, kterou já nemám, takže by to bylo velmi komplikované… Bohužel jsem nebyl – kromě ruštiny – díky systému školství jazykově nijak vybaven a už 30  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

jsem to v pozdějších letech nedohnal… Kdyby nějaká role ze zahraničí přišla, určitě by mi to pomohlo, protože bych byl přinucen se na vše z gruntu podívat. Kdy jste opravdu šťastný? V momentech, kdy v rodině panuje harmonie, nejsou trable, smutky, nedorozumění, kdy je pohoda, na které se nějak spolupodílím, cítím lehké doteky štěstí. Ale jsou jen chvilkové, protože život je složitý a těžký. Úspěch často bývá tvrdě vykoupen něčím jiným. Jsem také rád, když se něco povede v divadle a ve filmu, ale potom už zase přijde něco dalšího a znovu je potřeba tvrdě pracovat a prodírat se životem.

V roce 1990 nastoupil do Vinohradského divadla, kde hrál mimo jiné v inscenacích Romeo a Julie, Otcové a děti nebo Brouk v hlavě. V roce 1997 odešel do právě vznikajícího souboru Dejvického divadla, jehož členem je dodnes. Ztvárnil zde řadu postav, mimo jiné Oblomova v adaptaci románu I. A. Gončarova, otce Karamazova ve hře Bratři Karamazovi, Petra v inscenaci Příběhy obyčejného šílenství nebo Veršinina v představení Tři sestry. Od svého filmového debutu v roce 2000 (Samotáři) hrál v řadě dalších snímků (mimo jiné Smradi, Želary, Jedna ruka netleská, Příběhy obyčejného šílenství, Medvídek, Václav nebo Bratři Karamazovi). Z Trojanových televizních rolí si největší divácký ohlas získala jednoznačně postava strážmistra Bedřicha Jarého v seriálu Četnické humoresky. Rád sportuje a pomáhá charitě. S manželkou, herečkou Klárou Trojanovou Pollertovou (sestra olympijského vítěze Lukáše Pollerta), mají tři syny: Františka (* 1999), Josefa (* 2001) a Antonína (* 2009).

Jaderný humor

Pošlete vtip a vyhrajte víno O humor v tomto čísle se postaral náš tradiční dodavatel vtipů Jádroslav Hřib. Obrázky jsou z knížky Jaderné úsměvy. Do 10. listopadu můžete další vtipné příspěvky zaslat e-mailem nebo vnitrofiremní poštou na adresu Miroslav Žamboch, Divize 300. Autora otištěné anekdoty odměníme dobrým vínem. ADRESA Potká starší paní na ulici plačícího chlapečka. „Co se ti stalo?“ ptá se ho. „Já jsem se ztratiiiil.“ „No to nic,“ chlácholí ho. „A svoji adresu znáš?“ „Znám. Franta zavináč volny tečka cézet.“ HRA NA SCHOVÁVANOU Archimedes, Newton a Pascal hrají v nebi na schovávanou. Coby služebně nejstarší pyká jako první Archimedes. Pascal se schová do křoví a zamaskuje se. Newton si stoupne za pykajícího Archimeda a nakreslí pod sebou křídou čtverec metr krát metr. Archimedes dopyká, otočí se, spatří Newtona a křičí: „Deset dvacet třicet Newton!“ Newton se brání: „Kdepak, to neplatí – Newton na metr čtvereční je přece Pascal!“ TEORIE RELATIVITY Student potká ve vlaku Einsteina a ptá se ho: „Promiňte, pane profesore, zastavuje u tohoto vlaku New York?“

jaderník  31

objektivem zaměstnanců újv

Sportujeme Fotografii na sportovní téma nám zaslal Rostislav Smolej. Zachycuje sportovní momentku z nohejbalového turnaje trojic ve Velké Bučině na Velvarsku. Na fotografii je zachycen bratr našeho kolegy Petra Mouchy Jakub při jedné ze svých vynikajících smečí. 32  ústav jaderného výzkumu řež a.s.

Mužstvo Dolních Beřkovic tento turnaj vyhrálo. Děkujeme i všem ostatním, kteří zaslali fotografie. Tématem pro příští číslo je: Místo, které mám rád. Těšíme se na vaše obrázky i na vyprávění, za jakých okolností jste snímek pořídili. Poslední možnost k zaslání

příspěvků je 10. listopadu 2011. Technické parametry fotografií (300 dpi, digitální verze) jsou stejné jako obvykle. K fotografii připojte své jméno, datum a místo pořízení a pošlete ji na adresu [email protected] nebo [email protected]. Miroslav Žamboch