říjen
2010 8/2010
Vážení přátelé, kolegové a spoluobčané, Je po volbách. Změnilo se něco již nyní? Ano, změnilo. Změnily se minimálně klidné povolební vody na naší radnici. Do výsledku voleb promluvily velmi výrazně dva nové subjekty – TOP09, což není vzhledem k jejich výraznému výsledku v letošních parlamentních volbách takové překvapení a naše sdružení nezávislých kandidátů – Občané za spokojené bydlení (OSB), což vnější pozorovatelé, povětšinou neznající poměry v naší MČ, považují téměř za senzaci. Kdyby však poslední tři roky trochu více sledovali problémy tisíců občanů, nájemníků obecních bytů, kteří se organizovaně postavili proti přehlížení jejich jednotlivých žádostí s vyjádřením vůle odkoupit si své byty, své domovy, starat se o ně svépomocně a jednou provždy tak vyřešit své stále se zvyšující nejistoty v nejdůležitější životní potřebě – bydlení, za takové překvapení by to pravděpodobně nepovažovali. I když tito lidé nežádali nic výjimečného, jen žádali o to, co probíhalo v naší MČ v minulosti a dokonce probíhá v jiných MČ v současnosti. Byli označováni za křiklouny z ulice a dokonce za spekulanty a tuneláře. Postavili se proti aroganci moci, a jelikož neuspěli nabízenou cestou poklidného vyjednávání a spolupráce, nezbylo jim nic jiného než se stát onou senzací voleb. K té senzaci jste samozřejmě nejvíce přispěli vy, co jste věřili v naše společné síly a šli jste odhodlaně k volbám. Za to vám patří obrovský dík. Škoda jen, že byli i tací, kteří v tu sílu nevěřili a buďto nešli volit vůbec, anebo paradoxně pro „jistotu“ volili osvědčené strany, aby jejich hlas nepropadl, čímž je ve finále dali konkurenci. I takové hlasy jsme slyšeli. Propásli tím ještě dokonalejší senzaci. Relativní úspěch ve volbách je však jedna věc, úspěch naplnění co nejvíce bodů našeho programu věc druhá. Bohužel se nám nepodařilo dosáhnout takového výsledku, abychom sestavení fungující a prospěšné koalice měli ve svých rukou. Můžeme vám slíbit, že pokud by se nám nepodařilo dostat se do soukolí rozhodování, tedy do Rady a spoluvládnout, budeme mít sílu, chuť a odhodlání být opravdu tvrdou opozicí, bránit a prosazovat naše oprávněné požadavky a především také poukazovat a medializovat všechny nepravosti a špínu, které se na radnici vyskytly a vyskytnou, a které se nám podařilo a ještě podaří odhalit. Možnosti k tomu budeme mít daleko lepší než doposud. I když jsme ve volbách uspěli, neznamená to, že již nebudeme potřebovat vaši neustálou podporu. Tímto bych vás rád vyzval: sledujte naše dění stále pozorně, komunikujte s námi a účastněte se důležitých rozhodování na radnici. Neustále platí, že společně dosáhneme mnohem více! Hodně štěstí nám všem. Ing. Daniel Kůta
Se sanitkou, s bojlery, radnici jsme dobyli Neuvěřitelné se stalo skutečností. Jako snad jediní v celé Praze od roku 1990 jsme se nejenže pokusili překonat onu nesmyslnou hranici 7% podpisů místně příslušných dospělých obyvatel (ta má zabránit v kandidatuře občanským nestranickým seskupením, pokud by ze sebe nechtěly udělat aspoň politické hnutí), abychom mohli kandidovat v komunálních volbách. Vzhledem k tomu, že radnice nemínila přes dva roky přistoupit na seriozní dialog, nic jiného nám nezbylo.
No a vida, nejen, že jsme kandidovali, ale můžeme klidně říci, že jsme svými téměř 20% velmi slušně zabodovali. Vždyť stejně zabodovala strana TOP 09 s daleko větším zázemím a strana Věci veřejné (tedy VV – tak se dříve značilo ve výslužbě) propadla. Svůj
propad odůvodňovala tím, že neměla dostatek reklamních ploch. Inu my, OSB jsme je neměli taky. Jediný volební poutač nám byl odstraňován, jakož i letáčky za stěrači automobilů. Nepochybně nám velmi pomohlo, že jsme měli dva stánky ze „sekáče“, které jsme hezky v „teplejch“ přenášeli na místo určení a pak zas zpět do úložného prostoru. Pro jejich tvar jsme jim familiérně říkali bojlery. Když nám bylo bráněno agitovat poutačem před radnicí, použili jsme vyřazenou sanitku polepenou volebním transparentem. Ani ta nezůstala bez důvěrné pozornosti a péči jí věnovali vandalové pečliví, 1
neboť následky své tvorby takřka ších stran. Nemohli jsme mít stovvzorně uklidili a dokonce se snažili ky, ba ani desítky volebních poupříliš nepoškodit lak. tačů, nemohli jsme mít celodenní volební kampaně se stánky a s dárečky, mít prostor v médiích. Tento hendikep jsme však nahradili naší kontaktní kampaní v domech. U konkurence mne překvapila zejména kampaň resp. nekampaň Věcí veřejných. Jejich výbuch však je i vzhledem k jejich nečinnosti a Můžeme tedy shrnout, jak kolegy- rezignaci v předvolebním období ně mottem sdělila, že opravdu v naší MČ celkem logický.
že s počasím nemají problémy. I na nás se ale usmálo sluníčko a svítilo nám po zbytek naší volební kampaně. Volební výsledek napovídá, a tím myslím nejen OSB, že voliči chtějí na radnici změnu. MM: Předvolební kampaň jsem prožívala hekticky, jako všichni kandidáti. Museli jsme vlastní prací a nasazením kompenzovat absenci zázemí, financí, reklamy, prostě toho všeho, co mají k dispozici politické strany. Na druhou stranu to bylo k našemu prospěchu. Donutilo nás to nebýt líní, jít za lidmi do domů, oslovovat je a vysvětlovat jim. Štěpánka Collins, která vedla naši volební kampaň, nás na to ale od začátku upozorňovala – že žádný, ani obří billboard, ani stovky bannerů na zábradlích nenahradí osobní setkání. A měla pravdu na tisíc procent. Ale samozřejmě, že po shonu v práci jít odpoledne na stánek nebo večer po domech se mi někdy už moc nechtělo…, jako výmluva pak v tomto kontextu jasně vyznívá sdělení Věcí veřejných, že neuspěly ve volbách, protože neměly k dispozici dostatek reklamních ploch. V tom to skutečně není. Nebyly jednoduše nikde vidět osobně. Jinak mne bavilo být na stánku a bavit se s lidmi, potěšilo mě, když přišli, protože jsme svítili se žlutými triky na dálku. Dojemné je, když jde někdo kolem a řekne: „konečně někdo, kdo chce opravdu politiku v Praze 2 změnit, jste bezva“.
pomocí sanitky a s „bojlery“, radnici jsme dobyli. Avšak nejsilnější roli na našem úspěchu sehrál způsob vedení naší finančně nenáročné kampaně. Jaký že to byl způsob? Naši voliči to vědí, a tak si to můžeme v klidu pro futuro nechat pro sebe. oh DR: Zaujalo mě obrovské nasazení našich lidí (členů výboru OS a kandidátů OSB), kteří podle svých možností pomáhali s volební kamSlovo paní. Oproti zavedeným stranám, mají zastupitelé z OSB které dostávají na svou činnost Krátce po oznámení konečných příspěvky od státu, jsme v našich výsledků voleb do zastupitelstva skromných podmínkách museli vyMČ Praha 2 jsme položili několik stačit jen s příspěvky členů sdruotázek nově zvoleným zastupite- žení a mimořádných darů našich lům za OSB. Celkem jsme získali příznivců. O co méně jsme však osm zastupitelů – Ing. Daniela měli plakátů (vlastně jen jediný), o Kůtu (DK), Ing. Dana Richtera to více jsme do kampaně nasadili (DR), Michaelu Mazancovou sami sebe. Ukázalo se, že náš osob(MM), Ing. Martina Jírovce (MJ), ní kontakt s voliči nelze penězi a Ing. Jaroslava Šolce (JŠ), Janu dárky nahradit. Při chození po doPospíšilovou (JP), Petra Hejmu mech jsme často s nájemníky dis(PH) a Ing. Ottu Hoffmanna (OH). kutovali o jejich problémech a vyJak jsi prožíval/a předvolební světlovali jim náš program. Nejvíce nás vždy potěšilo, pokud o nás kampaň? DK: Prožít si aktivně volební nájemník již věděl a říkal, že nás kampaň bylo pro nás všechny bude volit. určitě vyčerpávající, ale pro mne Sledoval jsem samozřejmě také osobně velice inspirující, protože to volební kampaň ostatních stran, bylo především o komunikaci která se nesla ve standardním s našimi spoluobčany, seznámení duchu. Vzpomněl jsem si přitom na se s jejich problémy. Lidé na naši zahájení naší kampaně, kdy jsme kampaň reagovali až na některé poprvé chtěli odnést naše stánky na výjimky kladně a bylo určitě ne- náměstí Míru a Tylovo náměstí. smírně motivující, kolik z nich nám Odpoledne hustě pršelo, a tak jsme zcela otevřeně fandilo. Naše voleb- museli akci zrušit. Známý mi pak MJ: Předvolební kampaň – to je ní kampaň nemohla mít profe- říkal, že jedna ze stran má stánek pojem, který jsem až doposud sionální parametry našich největ- ve stanici Metra. Záviděl jsem jim, vnímal zcela jinak, než doposud.
Po
2
Tedy pouze jako volič, o které se různé strany přetahují, slibují, snaží se zapůsobit. A utrácejí mnoho, mnoho peněz. Tentokrát jsme ovšem s kolegy z OSB stáli na druhé straně. Kampaň pro nás vlastně začala už na podzim loňského roku, kdy padlo definitivní rozhodnutí, že se voleb zúčastníme. Stal jsem se členem tzv. volebního týmu a jako nově vzniklé sdružení nezávislých kandidátů jsme byli pověřeni přípravou kampaně, a sice zcela od nuly. Začali jsme řešit otázky typu, jaké budeme mít logo, jakou klíčovou barvu, co budeme při kampani dělat, kolik budeme mít k dispozici peněz a jak je seženeme, zda se nám podaří nasbírat dostatek podpisů na volební petici, jaká témata zpracujeme do volebního programu, kdo vůbec bude na kandidátce, kdy to všechno vlastně budeme dělat, aniž bychom si museli vzít dovolenou nebo neplacené volno… Bylo toho opravdu hodně a skoro se až divím, že se to podařilo zvládnout. Samotná kampaň byla z mého pohledu dost divoká a hektická. Nejen, že jsme stále zápolili s nedostatkem času a s velmi napjatým rozpočtem, museli jsme se vypořádat se snahou našich volebních soupeřů poškodit naši „mikrokampaň“ způsobem, který lze stěží označit za férový. Příkladem může být odstranění našeho jediného
poutače před radnicí a ve výsledku až směšná a ubohá zdržovací taktika společnosti BigMedia, (pronajímá plochy pro umístění reklamy), která se snažila navzdory soudnímu příkazu poutač nevyvěsit, „uklízení“ letáčků z aut společností Komwag, zveřejňování očerňujících nepravdivých článků na internetu nebo matení nájemníků falešnou nabídkou privatizace panem místostarostou. Kromě naplánovaných aktivit jsme tak museli neustále vymýšlet nové obranné kroky proti snaze vzít nám možnost oslovovat voliče. Mohli nám vzít poutač, mohli nám brát letáčky a všelijak bránit, co nám však vzít nemohli, bylo naše nadšení a přesvědčení, nemohli nám zabránit v naší hlavní aktivitě, která se tak dobře osvědčila při sběru podpisů na volební petici – kontaktní kampaň přímo v domech a bytech. To byla nejúčinnější zbraň, na kterou nestačily stovky billboardů, poutačů na zábradlí a dalších ploch, kterými byla Praha zaplavena. Musím uznat, že zejména kampaň ODS byla profesionálně připravená, osobní kontakt ale zřejmě nic nemůže nahradit.
Ne všechny návštěvy přinesly podporu OSB, občas jsme diskutovali s politickými odpůrci, často jsme se setkávali s velkou skepsí, zklamáním a odevzdaností. Často se nám podařilo tyto zklamané lidi přesvědčit, aby zvedli hlavu a šli volit. A to, že jsme jim přinesli určitou naději, bylo velmi povzbudivé. JŠ: Celá kampaň byla náročná na čas a energii všech kandidátů i výboru. Ale s tím jsem počítal. Byla to úžasná práce v odhodlaném, neúnavném a pružném týmu. Na
rozdíl od bohatších politických stran jsme totiž většinu věcí museli zvládnout vlastními silami. Bez sekretariátu, bez PR agentur, se skromným rozpočtem. Bylo strhující, jak každý přiložil ruku k dílu podle svých možností a profesních zkušeností. Začalo to rozhodnutím do voleb jít a sběrem potřebných podpisů k registraci OSB jako volebního subjektu. Úspěch byl motivující i zavazující. Někteří pak připravili plán kampaně, věnovali se programu, grafickým návrhům, fotografiím, jiní jednali s úřady a firmami (např. kvůli banneru na zábradlí), přispěli radou nebo nápadem (sanitka), všichni podle možností tiskli, chodili po domech, střídali se u stánků na náměstí nebo obešli rajón s letáčky za stěrače. Opět jsme měli možnost hovořit přímo s lidmi, vyslechnout je, podiskutovat. Ty rozhovory a práce v terénu jsou pro mě velmi 3
napsal a odeslal. K tomu desítky hodin strávených nad volebním programem, tiskovinami, korekturami, letáky, fotografiemi kandidátů. Byla to vynikající příležitost naučit se něco nového. Na otázku, jaké mám pocity, jsem poslední týden kampaně odpovídal: jako ve finále šampionátu. zajímavou zkušeností. Cením si možnosti hovořit nejen s obecními nájemníky, ale i s několika majiteli soukromých domů nebo těmi, kdo bydlí ve svém resp. družstevním. Konkurence měla víc peněz na billboardy, dárky pro lidi, na poslední chvíli se chytila také tématu bydlení. Nemyslím ale, že by jí to tolik výrazně pomohlo. Naše osobní nasazení jistě posílilo důvěru voličů, kterým patří obrovský dík. JP: Volební kampaň OSB jsem prožívala v pohodě. Počítala jsem s tím, že bude časově náročná. Líbil se mi přímý kontakt s lidmi, potěšily mne kladné reakce občanů Prahy 2, kteří nám dávali najevo sympatie a přáli nám úspěch. Vzhledem k minimálnímu množství finančních prostředků považuji volební kampaň OSB za úspěšnou. Vadilo mi, že Česká pošta v Moravské ulici, které jsme zaplatili za distribuci volebních materiálů obyvatelům Prahy 2 do domů, materiály do některých domů nedoručila a z počátku tvrdila, že to není pravda.
PH: Řeknu to v číslech: navštívil jsem 25 domů, vyšlapal 3000 schodů, oslovil 400 voličů. Umístil jsem okolo 1000 letáků na auta a poznal přitom desítky zajímavých typů a konstrukcí stěračů. Přečetl jsem 2000 emailů a dalších 500
havarijního stavu, něco tu nefunguje. Musí se zavést evidence investic nejen do domů jako celek, ale i do jednotlivých bytů. S otázkou efektivní správy o majetek je samozřejmě spojena i privatizace bytového fondu, protože její rozsah klesne a tím zcela jistě zefektivní. Privatizace jednotlivých bytů musí být nabídnuta všem oprávněným nájemníkům za pro ně dostupné ceny, jinak tento proces nemůže splnit jeho cíl. Jen dostupná cena umožní nejen možnost si byt odkoupit pro co nejširší skupinu nájemníků, ale umožní jim také platit takovou výši splátek do fondu oprav, která je nutná na chod jejich povětšinou zanedbaných domů.
OH: Oproti normálu musím přiznat, že trošku pod tlakem a hlavně jsem musel odsunout jiné své aktivity na vedlejší kolej. Moc mne bavila komunikace s lidmi, přec jen mi trochu chyběla, neboť jsem na ni byl z minulých profesí zvyklý, a taky mne předvolební kampaň vytrhla z určitých důchodcovských stereotypů. Navíc převážná vstřícnost oslovených lidí, ale dotěrnost odpůrců byla živou vodou. Myslím, že jsme volební kampaň vzali za správný konec. Již v květnu jsem se v OSoBáčku č. 4 zmiňoval o tom, že volební billboardy nečtu a volební letáky házím rovnou do tříděného odpadu a považuji ony nabubřelé volební kampaně za Neméně důležité v oblasti financí nesmyslné vyhazování peněz, které jsou i naprosto průhledná výběrová strany získávají od státu. A za co? řízení. Tato řízení je nejen samozřejmé zveřejňovat na vývěskách Jaké oblasti z problematiky MČ ÚMČ, musí se zároveň v plné míře Praha 2 se budeš ve volebním využívat zveřejňování na weboobdobí 2010-2014 věnovat? DK: Zcela jistě to bude oblast vých stránkách MČ a především ekonomiky a majetku a samo- zavést komplexně přehled všech zřejmě s tím spojenou privatizací řízení na těchto stránkách, aby měl bytového fondu. Jak jsme již každý možnost znát stav těchto deklarovali ve volebním programu, řízení po celou dobu jejich průje nutné provést pasportizaci veš- běhu. kerého bytového fondu. Jen na DR: V rámci sdružení jsem se vždy základě jejích výsledků se lze zajímal o ekonomickou stránku věefektivně rozhodovat o investicích ci. Rád bych se proto této oblasti do něj. Jestliže se tak děje jen na věnoval i během svého působení na základě nějakého „náhodného“ radnici. Za zásadní považuji evidovýběru či na základě hašení vat odděleně náklady na opravy bytů a nebytových prostor. Příjmy 4
z nájmů bytů a nebytových prostor přitom městská část sleduje odděleně již nyní. Porovnáním těchto čísel pak snadno zjistíme, zda výše nájmu odpovídá vynaloženým investicím do oprav a údržby obecního bytového fondu. Domnívám se, že není možné, aby nyní obecní nájemníci, a to zejména senioři, rodiny s dětmi a rodiny s nízkým příjmem, "sponzorovali" rozpočet městské části, na rozdíl od majitelů soukromých bytů, od nichž městská část nezíská do svého rozpočtu
prakticky nic. Dalšími oblastmi, o které mám zájem, jsou: zahraničí - obnovení kontaktů pro školy, navázání spolupráce s městy i mimo EU, podpora cestovního ruchu v Praze 2; životní prostředí a doprava - omezení hluku, bezplatné parkování pro návštěvníky obyvatel Prahy 2 o svátcích a víkendech, zkušební využití elektromobilu např. pro rozvoz jídel seniorům. MM: Rozhodně oblasti sociální a všemu, co se týká bydlení. Co mohu slíbit, že to bude s maximálním nasazením, na které jsem zvyklá z 3leté intenzivní práce pro občanské sdružení. Není nad takovou školu: ztížené podmínky, arogance
a výsměch od vládnoucí garnitury, to zocelí každého. Co tedy rozhodně nejsem/nejsme – zhýčkaní a jsme velmi pracovití.
na rohu ulic Apolinářské a Na Slupi. To jsou dva bolestivé vředy na tváři Prahy 2, které je třeba co nejrychleji vyléčit. JŠ: Svá blízká témata jsme deklarovali již při tvorbě volebního programu OSB. Rád bych tedy zůstal věrný problematice životního prostředí a využití informačních technologií ve veřejné správě. Oběma těmto tématům se dlouhodobě profesně věnuji. Je zde určitě prostor pro rozvíjení z pohledu samosprávy. Nápady k řešení jsme již začlenili do programu, tedy si na něj dovolím odkázat. Pokud jde o problematiku bydlení, je mi bližší téma fungování vztahů nájemníci, správní firmy, úřad MČ a efektivní správa majetku. Téma privatizace přenechávám spíše kolegům. JP: Z problematiky MČ Praha 2 bych se ráda věnovala oblasti obecního majetku.
MJ: Již při přípravě volebního programu jsem se zaměřil na oblast rozvoje obce, územní plán a životní prostředí. Jsou to oblasti, které mě nejvíce oslovují a zajímají. Ať již projekty velkého rozsahu, jako je například zahloubení severojižní magistrály do tunelu nebo řešení Karlova náměstí, tak i menší, jako třeba revitalizace vnitrobloků a dalších zanedbaných částí města. Možná se Vám to bude zdát úsměvné, ale o zahloubení severojižní magistrály (SJM) jsem přemýšlel již jako student gymnázia před více než 20 lety. Součástí mých úvah bylo dokonce přesunutí tělesa magistrály z prostoru před budovou Wilsonova nádraží nad kolejiště, to kompletně překrýt nosnou konstrukcí, na které by mohla vzniknout například zelená plocha. To jsou ovšem projekty, které mají ve svých programech i další strany. Doufám a těším se, že budu moci „být u toho“. A že se podaří pomoci různým občanským iniciativám, aby byly i jejich názory, mnohdy opomíjené, vzaty při rozhodování v úvahu. Co mě však osobně velice vadí, je přetrvávající žalostný PH: Mým volebním tématem byl stav Vyšehradského nádraží a lázní program podpory živnostníků a malých firem v Praze 2. V tom se shodujeme také s jinými stranami, proto předpokládám, že projekt bychom mohli připravit a předložit ke schválení zastupitelstvu co nejdříve. Daň z příjmů, kterou platí malí a střední podnikatelé se sídlem v naší městské části, je z velké části příjmem obecního rozpočtu.
5
Čím lépe se jim bude dařit, tím větší příjmy obec získá. Program bude motivovat k zakládání nových živností a rozšíření nabídky služeb, které v Praze 2 začínají chybět, například drobní řemeslníci.
mohu věnovat i problematice život- kračování mé práce, kterou jsem ního prostředí Prahy 2. spolu se svými kolegy vykonával v rámci občanského sdružení. Ví, že Co na Tvou novou občanskou roli se snažíme věci vždy dotáhnout do (funkci zastupitele) říkají Tvoji konce. nejbližší? MM: Samozřejmě, že mi to všichni
OH: Jako podstatné bych viděl zásadní změnu ve fungování radnice a s tím související změnu koncepce Novin Prahy 2, aby se staly maximálně otevřené pro kritické a opoziční názory. Vedle informační role musí noviny poskytovat prostor k výměně názorů všech občanů Prahy 2, věnovat daleko větší pozornost k hlubším analýzám problémů z různých pohledů občana, zastupitele (bez ohledu na stranu), nezávislého odborníka, úředníka MČ, opustit oficiality a sebepropagaci nejvyšších představitelů radnice, podstatnou část novin věnovat klíčovým tématům (bydlení, doprava, školství, drogy …). S tím souvisí i nutná změna webových stránek. Na rozdíl od novin, zde preferovat spíše aktuality, co nejrozsáhlejší informační servis a kontakty, ještě větší prostor dát diskusím občanů, včetně povinnosti zastupitelů a úředníků reagovat. Mimo to, vzhledem k svému předchozímu dlouholetému působení se
DK: Někdy z toho nejsou nejšťastnější, ale podporu určitě cítím. I když asi bude hůř. DR: Jsou rádi. Považují to za po-
z rodiny, přátel, ale i běžní občané z Prahy 2 moc přáli. Doma věděli o mém nasazení ve sdružení, což se jich často i negativně dotýkalo,
6
protože jsem nebyla pro ně k dispozici tak, jak bych si třeba přála nebo jak by se jim líbilo. Poděkovala bych oběma synům – starší zasedal ve volební komisi a mladší byl po celou dobu kampaně významným pomocníkem a rychlou spojkou.
nastane. Nejpodstatnější je, že mám nost byl i tak náš výsledek obrovvelice dobré zázemí v rodině. ským překvapením. Shrnuto a podtrženo, nakonec spokojenost. Jak jsi spokojen s výsledkem PH: Mám radost z úspěchu obvoleb? DK: Volby v podstatě splnily naše čanských sdružení a nezávislých očekávání a můžeme být s nimi kandidátů, kteří se prosadili i spokojeni. I když… Trochu mne v jiných částech Prahy. Podařilo se prolomit obavy voličů z toho, že nezávislí mají v Praze malou šanci získat více než dvě nebo tři místa v zastupitelstvu. Troufám si říct, že kdyby se volby dnes opakovaly, získali bychom hlasů více, protože i ta část našich příznivců v obavě, že jejich hlas propadne, raději vsadila na jistotu a dala hlas politické straně. Ziskem téměř dvaceti procent hlasů a výslednými osmi mandáty jsme řadu zavedených stran porazili. Patříme mezi tři nejsilnější subjekty v Praze 2. OH: S výsledkem voleb jsem spokojen. Dosáhnout 20% při tom, jak nám byly házeny klacky pod nohy je určitě skvělý výsledek. Současné rozložení sil pak dá jasnou odMJ: Reakce blízkého okolí jsou mrzí, že ne všichni, které jsme pověď na to, kdo a jak myslel své zatím pozitivní (a doufám, že to tak oslovovali, a kteří naší věci fandí, předvolební sliby vážně a jak i zůstane). Všichni oceňují, že se věřili v náš úspěch a raději se naopak touží po moci. nám podařilo dosáhnout takového úspěchu s minimem prostředků, že jsme se do toho pustili. Nejen nejbližší ale i další lidé z širšího okolí vnímají velmi dobře to, že pokud se někomu něco nelíbí, může se proti tomu postavit. JŠ: Nemohu tvrdit, že by z toho byli nadšení, ale za ty roky, co sledují mé aktivity, je to snad ani moc nepřekvapuje. Bez tolerance a podpory blízkých bych do kandidatury nemohl jít. Vážím si toho. Jistě mi drží palce i v tom, abych věci zvládl tak, aby zbyl čas a energie také na ně. PH: Přátelé a kamarádi, na které jsem za uplynulé dva měsíce volební kampaně neměl čas, se moc rozhodli volit jistotu, že jejich hlas těší, že se konečně sejdeme u piva nepropadne. Pak tu byli spolu- Jakým způsobem si plánují nebo vína. občané, kteří, i když pro ně chceme zastupitelé zvolení za OSB udržet OH: Jednoznačně mne všichni něco udělat, stejně k volbám ne- kontakt s běžnou realitou - tj. s podpořili a věřím, že tomu tak bude přišli. Možnost udělat výsledek občany Prahy 2? i nadále. Přijal jsem řadu gratulací, ještě o něco lepší byla obrovská. DK: Nedokážu si představit, že ale každému současně říkám, že ta Na druhou stranu pro širší veřej- bychom nyní měli ztratit kontakt pravá práce a nejen pro ně teprve 7
s občany. Pro mne osobně zvolení zastupitelem na chápání problémů především obyčejných spoluobčanů nic nemění a budu se vždy zasazovat o to, že není možné, aby vzhledem k sociálním poměrům nájemníků, jejich možným existenčním problémům splatit nájem, došlo k nucenému opuštění jejich domova, jejich Prahy 2.
Banneriáda
PH: Předpokládám, že naši zastupitelé budou pokračovat v tom, co se osvědčilo a čím získali důvěru voličů: osobní kontakt s občany v domě je nejlepší zpětná vazba, která nejde nahradit pohledem z okna radniční kanceláře. Změníme dosavadní praxi, kdy se představitelé radnice dostali do domů až tehdy, když řešili průšvihy, jinak jste je celé čtyři roky neviděli ani o nich neslyšeli. Zvažuji proto navrhnout, aby všichni zastupitelé měli stanoven svůj „občanský den“, kdy budou sami aktivně navštěvovat občany v místě jejich bydliště, promlouvat s nimi, naslouchat jejich přáním a problémům. OH: Jako člen výboru Občanského sdružení za privatizaci a zlepšení podmínek bydlení v MČ Praha 2 budu samozřejmě pro toto sdružení pracovat dál a s tím souvisí i udržování kontaktů s členy OS i s ostatními občany v mém rajónu. Pochopitelně i nadále budu zpracovávat materiály pro vydávání OSoBáčku, který slouží jak OSB, tak i OS.
aby plácek vyplenili, peklem kněze strašili, zvláštní úklid ušili… Přesto hledí jako tupci, že ti všichni bytů kupci, dál odhalují skandály a hrozbám se vysmáli. Jak dál se s rokem sešel rok, k privatizaci blíž ni krok, nájemníci v opozici, s kokakolou ve sklenici U Štelcerů zvedli holby, naše šance, to jsou volby! Pár korunek vyžebrali, jeden poutač objednali. Vše potvrdil jim Pekárek, nebojte se, nazdárek! Průšvih mají nájemníci, že ten poutač, zvaný banner, dali direkt před radnicí. V pozdním fauna dopoledni banner na klandru už vlaje, policie banner fotí – kolem lid od partaje vzrušeně se rotí. Tu však přiřítí se Pekárek, sbalil banner, nazdárek! Proč ho sbalil, kam ho strčil, jak panna rameny krčil, hlásek za ním z reterátu – že to pokyn z magistrátu.
Ptala se Štěpánka Collins
Rozhodli se nájemníci dělat MČ opozici. Netušili nájemníci, jakou zrodí taškařici. Začalo to na Míráku, tam kde stojí sídlo ptáků, před kostelem, lid se rojí, nájemníci za byty tu zbrojí! Modří ptáci nelenili,
Já se z toho banneru asi jednou pominu! Rozčílil se Pekárek – zrušil kontrakt, nazdárek! Rozčilení nájemníci, obrátí se na justici, plnit budeš, jestli ne, pokuta tě nemine! Ústavy to stvrdil oud – předběžně plň! Tak řek´soud. Vymlouval se, kroutil, hekal, banner vyvěsit však nechal. Osudná to ranní hodina, Bože chval Hospodina, banner podruhé se ztrácí, nervy ztrácí modří ptáci. Má tam přijít lakýra, a díra nedíra – klandr lakem opatřit. ODS se nájemníků bojí, teď před klandrem odtahovka stojí! Jak dál to bude, autor nevidí, Však celá Praha dvojce závidí. To přece nevidí se vždycky – předvolební boj ODS a tak demokratický! Obraz banneru, ta nájemníků rarita – před okny rychtářky nese – sanita! 13.10.2010 zk
Dne 1.11. podepsala koaliční smlouvu ODS s ČSSD a SZ! OSB tak vytvoří s TOP 09 opozici. Ilustrační fota z předvolební kampaně – archiv OSB a redakce OSoBáčku
OSoBáček nepravidelný elektronický občasník 8/2010, říjen Vydává Občanské sdružení za privatizaci a zlepšení bydlení v MČ Prahy 2 spolu se Sdružením nezávislých kandidátů “Občané za spokojené bydlení“ IČO: 226 81 337 www.privatizacepraha2.cz
[email protected] P.O. BOX č. 80, 128 01 Praha 28 Předseda redakční rady: Ing. Otto Hoffmann Členové redakční rady: Ing. Martin Jírovec, Ing. Zdeněk Králíček, Michaela Mazancová, Ing. Dan Richter
[email protected] Uzávěrka tohoto čísla: 25.10.2010 Vyšlo: 2.11.2010 8
