ČASOPIS KUŘIMSKÉ FARNOSTI ČÍSLO 2/2010 ROČNÍK V.
Nový život v Kristu Byli jsme tedy křtem spolu s Kristem pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání (Řím 6,4-5). O velikonocích prožíváme a obnovujeme křestní slib. Křest jako první ovoce Kristovy prolité krve nás spojuje s Otcem i Synem a Duchem Svatým, a my – tak jako Kristus vstává slavně z hrobu – dostáváme účast na Boží přirozenosti, jsme zbožštěni. To je ta nejsenzačnější zpráva, která se nedá srovnat se žádnou zprávou z médií. Nejsme již obyčejnými lidmi, ale jsme lidé Boží a děti nebeského Otce a spolubratři Kristovi. I když vidíme kolem sebe i v sobě ještě určité zlo, smrt a hřích, přece se od chvíle Kristova vzkříšení VŠECHNO změnilo. Smrt, hřích a zlo jsou definitivně poraženy; i když jsou ještě mezi námi i v nás, přece spějeme stále více a více k vítězství dobra, spravedlnosti a života. Zlo je již poraženo, a jestliže máme Boží život v sobě, spějeme k účasti na Kristově vítězství. Poznáváme, že smrt není poslední tečkou v našem bytí, ale dvojtečkou, za níž následuje další věta: nový život plný štěstí, který dostaneme od vítězného Spasitele, a plný radosti, kterou si zde nedovedeme představit. Vždyť pak máme jistotu, že k pravému jdem životu. Pak i naše kříže a problémy jsou jen prostředky a někdy jsou i nutnou cestou k našemu oslavení, jako kříž Kristův nekončí hrobem, ale znamená Kristovo vzkříšení, radost a pokoj, které svět dát nemůže, a které nám Kristus slíbil, pokud Jej budeme následovat. Ať jsme v těchto velikonočních dnech naplněni vděčností ke zmrtvýchvstalému Pánu, který nás právě křtem povýšil na Boží syny a dcery. Čím se odplatím Hospodinu za vše, co mi prokázal? Tím, že bude On hrát v mém životě tu první a nejdůležitější úlohu, že se stane středem a cílem celého mého života. Pak všechny těžkosti ztrácejí svou hrůzu, protože On je to vítězství, které přemáhá svět (1Jan 5,4). O to prosí s Vámi, drazí farníci, a k tomu Vám žehná Váš farář
STRANA 2
Zamyšlení nad evangeliem velikonoční vigilie Prvního dne v týdnu časně ráno přišly ženy ke hrobu a nesly vonné oleje, které si připravily. Nalezly kámen od hrobu odvalený, a když vešly, tělo Pána Ježíše nenašly. A jak nad tím byly v rozpacích, najednou u nich stáli dva muži v oslnivě bílém rouchu. Zmocnila se jich bázeň a sklopily oči k zemi. Muži jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám říkal, když byl ještě v Galileji: Syn člověka musí být vydán do rukou hříšným lidem, být ukřižován a třetího dne vstát.“ Vzpomněly si na ta jeho slova, vrátily se od hrobu a oznámily to všechno jedenácti učedníkům a všem ostatním. Byly to Marie Magdalská, Jana a Marie Jakubova a ještě některé jiné, které byly s nimi, a všechno to pověděly apoštolům. Těm ta slova připadala jako plané řeči a nevěřili jim. Petr se však zvedl a běžel k hrobu. Naklonil se dovnitř a viděl jen pruhy plátna. Vrátil se celý udiven nad tím, co se stalo. Dnes prožíváme největší svátek v roce. Uvědomujeme si to? Těšíme se? Radujme se! Kristus doopravdy vstal z mrtvých. Ženy přišly ke hrobu, tělo Pána Ježíše však nenašly. I nám se to může lehko stát, nebo dokonce stává. My se sice modlíme, slyšíme Boží slovo, dokonce Pána přijímáme v Eucharistii, ale přesto všechno se s ním nesetkáváme. Jak to? Je to tím, že naše srdce je přeplněné pohodlím až leností, sobectvím, starostmi o rodinu a práci a pro všechny tyto naše balvany nedáme Ježíšovi první místo ve svých myšlenkách, slovech i skutcích. V tomto případě musíme znovu začít. Začít odřeknutím se všeho, co nás vzdaluje od Pána. Zkusme se o velikonocích (třeba při návštěvě Božího hrobu) zamyslet nad tím, co mě osobně vzdaluje od Pána a snažit se mu přiblížit a otevřít srdce Bohu i bližním. Samozřejmě to nepůjde hned. Ale pro začátek bude stačit naše rozhodnutí a touha jít společně s Pánem. A věřme, že on už si nás tou svou cestou povede. Hanka
Pozvánka na farní den Tak jako předchozí tři roky, tak i letos chystáme farní den – nebo jinak řečeno, setkání farníků. Oproti dvěma předchozím rokům se chceme vrátit k prvnímu nápadu farního dne a to setkání farníků s farníky. Letošní farní den bude ve stylu „čajového dýchánku.“ Přesný termín zatím není znám, ale přibližně se jedná o neděli na konci května nebo v první polovině června. Zatím plánovaná náplň je: hry pro děti na hřišti včetně volnočasovek, zhlédnutí filmu s křesťanskou tématikou nebo duchovní přednáška, posezení a popovídání si u občerstvení (čaj, káva a domácí buchty a koláče) a večer možná táborák. Tímto vás všechny zvu na farní den a zároveň prosím o spolupráci. Pokud byste mohli jakkoli pomoci, ať už s občerstvením (obsluhováním), nebo upečením buchet a s hrami pro děti, budeme velmi rádi. Hlásit se můžete už nyní u mě nebo u pana faráře. Hanka
STRANA 3
Pozdrav z Indie Moc vás všechny zdravíme z indického venkova. Náš pobyt v Deodurze se přehoupl do své druhé poloviny a my přemýšlíme, co všechno zde ještě chceme určitě stihnout, abychom pak nelitovali, že nám něco uteklo. Děti nám dělají jenom radost. Dalo by se říci, že pro školkaříky jsme něco jako maminka a tatínek, pro ty větší jsme jako starší sourozenci nebo kamarádi. Asi nejhezčí je, když se nám děti svěřují se svými tajnými přáními nebo problémy. Zároveň je pak ale mnohdy těžké udržet si u dětí autoritu, když máte na starosti třídu čtyřiceti žáků, anebo třeba všech 89 dětí z internátu najednou. Před námi, jakožto svými kamarády, si prostě dovolí víc, než před učiteli. Děti jsou také ze školy zvyklé na fyzické tresty, které my ale nepoužíváme, a tak bývá hodně náročné udržet si pořádek ve třídě. V posledních týdnech jsou naše děti velmi zaneprázdněné studiem, na konci března je čekají závěrečné zkoušky. A tak jako děti u nás v České republice, tak i tady mají děti dvouměsíční letní prázdniny, jen posunuté o tři měsíce dopředu. V dubnu a květnu tu prý bude největší horko. Po pravdě řečeno, neumíme si to představit. Už teď je tady takový hic, že člověk mezi desátou ranní a čtvrtou odpoledne ven raději vůbec nevychází.
V novém roce jsme s dětmi zahájili několik nových aktivit. Doučujeme nejslabší čtvrťáky z matematiky, pravidelně s dětmi hrajeme na kytary a klávesy a v neděli večer promítáme prezentace na různá témata. Třeba o zatmění Slunce, o různých státech světa, ale také o nebezpečí alkoholu a AIDS. A co čeká nás během letních prázdnin? V první polovině dubna se chystáme cestovat po severní Indii a prozkoumat indické Himaláje. Poté budeme pomáhat v jiném salesiánském středisku, zaměřeném na pomoc dětem z ulice. Tyto děti nemají kde bydlet, nechodí do školy, pracují nebo se jen tak poflakují, žebrají nebo kradou. Středisko se nachází v hlavním městě Karnataky, v Bangalore. Dětí s takovýmto osudem tam žijí tisíce. Už nyní, půl roku před návratem, se děsíme chvíle, kdy budeme muset našim dětem naposledy zamávat a nechat je tady. Nejradši bychom je sbalili do kufru a vzali si je s sebou domů. Veškeré informace o naší dobrovolné službě v Indii naleznete na našich internetových stránkách www.kdvorak.wz.cz/indie. Marie a Karel Dvořákovi Deodurga, Indie
STRANA 4
Proč právě teď? Vstupenka do Getsemane V nejistotách utápíš mě, neslyšíš můj pláč Chceš-li abych zemřel, tedy řekni proč a zač. Michael Prostějovský
„Tak se ještě dvakrát vyspíme a jedeme na dovolenou“, slibujeme dětem a především sami sobě. Do plánu dovolené jsme rozhodně s manželkou zahrnuli možnosti a přání našich dětí, ale upřímně – těšíme se na ni často kvůli sobě. Já si připadám v práci jako otlučenej pingpongovej míček zmítající se sem a tam v točícím se bubnu losování šťastných čísel. A manželka je také přesycena stále stejným každodenním stereotypem a odpovídáním na stovky stále týchž otázek dětí. Tak se moc těšíme na společnou dovolenou. Ale ouha – jen do toho okamžiku, než propuknou u jednoho z dětí teploty a startuje další z řady virových onemocnění. A je po dovolené. A namísto vytouženého oddychu se znovu ponořujeme do každodenní zátěže. „Proč právě teď?“ Docela určitě jste každý, kdo smí anebo směli doprovázet nové životy v jejich dětství, obdobnou situaci vícekrát zažili. Možná, že jste se také ptali: „Proč právě teď?“. Zažíváme mnohokrát v životě zvenčí přicházející změnu, která se nám zrovna nehodí do našich plánů, našich očekávání. Jistě každému z vás nějaká taková situace, kdy jste se ptali: „Proč právě teď?“, na mysli snadno vyvstane. A pokud nejste flegmatici anebo duchovně hodně pokročilí, zřejmě vás tato náhlá čára přes vaše plány alespoň na chvíli rozladila. A to jsem prozatím uváděl jen docela obyčejné, všední „škrty přes naše plány“, Dnes úmyslně neotevírám daleko hlubší zásahy do lidských životů jako například okamžik, kdy se dozvíme, že
jsme anebo někdo z našich nejbližších nevyléčitelně nemocen, kdy prožijeme těžkou nehodu či zranění. Anebo zjištění, že toužebně očekávané dítko nebude zcela zdravé. Anebo se nenarodí živé. Anebo že se i přes všechnu touhu, lásku a otevřenost biologicky vlastního potomka nikdy nedočkáme. V těchto situacích vedle zklamaného „Proč právě teď“ vystrkuje růžky i „Proč právě já“. Abychom se ale mohli dále zamyslet nad „Proč právě teď?“, respektive „Proč vůbec?“, prohlásíme otázku „Proč právě já?“ za trik zlého ducha, který nám tím vlastně nepřímo podsouvá přání, aby se to nepříjemné přihodilo raději někomu jinému a ne zrovna mě. Tuto zákeřnou otázku tedy pro dnešek vyřadíme z našich dalších úvah. V situacích, kdy jsme my anebo naši blízcí zasažení něčím neočekávaným, nepříjemným, nemilým, se mi často vybavuje scéna ze zahrady Getsemane před dvěma tisíci lety. Ježíš, který dobře ví, co jej v jeho lidské rovině čeká, je zasažen bázní a ptá se proč: Bože proč teď, proč právě teď mám strach Zahlédnout cíl, po cestě Tvé jít dál Pravdu chci znát, krutou i zlou, ne lež Proč oběť mou, proč oběť mou ty chceš? Tohle samozřejmě není biblický text. Je to libreto Tima Rice pro světoznámý muzikál Andrew Lloyd Webbera Jesus Christ Superstar, které obdivuhodně přebásnil Michael Prostějovský. Mám pocit, že Tim Rice i Michael Prostějovský
STRANA 5
dokázali výtečně vystihnout, co člověk Ježíš mohl v Getsemanech prožívat. Pro toho, kdo mne bude toužit přistihnout, že se slůvko Proč v této scéně v ekumenickém překladu Bible nevyskytuje, nabízím souřadnice vět vyslovených v Getsemanech a zaznamenaných evangelisty: Mt 26,39 a 42 Mk 14,35-36 Lk 22,42 Podívali jste se? Ano, v ekumenickém překladu se opravdu slůvko Proč nevyskytuje. Přesto ale trčí z celé getsemanské scény jako maják ze skaliska. Přečtěte si to celé. Ježíš jako člověk zoufale volá své Proč k Bohu Otci, přestože Ježíš jako Boží Syn velmi dobře ví, o co tady jde. A také přesto, že Ježíš jako znalec Písma ví, že ptát se je zhola zbytečné, neboť: „Kdo by s ním chtěl vésti spor, z tisíce otázek jedinou nezodpoví.“ (Jób 9,3). Ježíšovo Proč v Getsemanech není ale pouze výkřik do prázdna. A není otázkou, na kterou je očekávána odpověď. Toto Proč má úplně jiný úkol. Propojuje bytostně a takřka hmatatelně nebe se zemí. Zde se znovu „Slovo stává tělem“. A nebe se zemí je zde propojeno takovým způsobem, jaký těžko najde jinde v Ježíšově životě srovnání (pokud tedy pomineme začátek a konec jeho lidského života). Ježíš přece věnoval svému cíli – vybudování církve – mnoho úsilí. Proč právě teď mám zemřít? Teď,
když se mi začíná dařit? Kdy nejenom mí nejbližší, ale celé zástupy začínají chápat a přijímat mé (a Tvé) učení? Vždyť přece já jsem tou charismatickou autoritou, která zaručí úspěšné šíření Tvé lásky, Otče! Jak to bude vypadat, až odejdu? „Pochopí snad víc, když zemřu, než kdybych dál žil?“ (opět Prostějovský). Co když se vše zhroutí a mé tříleté úsilí – rozuměj celoživotní dílo – přijde vniveč? Zde se mi vybavuje zkušenost psychologa Jara Křivohlavého, který mimo jiné doprovází těžce nemocné i ve chvílích, kdy je jim zřejmé, že „převozník vzápětí odhodí nedopalek, pokrčí rameny a prohodí: „Tak jdeme na to…“ Jaro Křivohlavý popisuje pocity a hluboké útrapy jednoho velmi šikovného a úspěšného člověka, kterému, ač teprve ve středním věku, rakovina odpočítávala poslední týdny života. Tento člověk byl plný zoufalství a hořkosti: „Proč právě teď, kdy jsem si vybudoval postavení, zázemí a kdy si konečně mohu všechno koupit?!“ Ne, není to k pousmání, milý čtenáři. „Plačme nad sebou“, ne nad tímto člověkem. Nejsme jiní, i když se vůbec v našem případě nemusí jednat o postavení a možnost vše si koupit. Proč tu vlastně jsme? Dokážeme vůbec vnímat a stále znovu hledat to svoje velké, osobní Proč, pro které nám Hospodin daroval život? Anebo je to pro
STRANA 6
nás příliš velký úkol, o který se ani už nepokoušíme? Možná, že to jediné, podstatné Proč potom nahrazujeme svými malými, osobními proč, za kterými se ženeme, i kdybychom měli duši vypustit. Každý z nás přece potřebuje svým způsobem vidět smysl své existence a naplňovat jej. Potom se nám ale stává, že nás v tom nahánění našich proč něco zastaví. Něco překvapí. My tomu nerozumíme a nejsme ochotni to nové přijmout. Považujeme to nové za méně hodnotné. A ptáme se: „Proč?“ Proč mi to, Pane, děláš? Proč právě teď? Pokud se ale vykřičíme a
vyvztekáme přes své sobecké a vyčítavé Proč, které si chce vyvzdorovat odpověď, pokud otevřeme kousek srdce Proč pokornému, poté teprve smíme my sami vstoupit do Getsemane. Do zahrady, kde se stýká nebe se zemí. A tam je možné pozapomenout na všechna naše osobní, krátkodobá a vlastně ne-smyslná proč a přiblížit se ke smyslu života, ke kterému jsme byli skutečně pozváni. A je moc fajn, že nám Pán tato setkání v Getsemane nabízí daleko dříve, než i my budeme trnout, že převozník vzápětí odhodí nedopalek, pokrčí rameny… Mirek
Košilky pro duši Každý den pleteme pro svou duši košilky, pleteme z mnoha nití. První rudou barvu má, naše lásky ukrývá. Druhá v temně modré náladě se v smutku utápí. Třetí žlutá, sluncem svítí naivitou, vírou a nadějí oplývá. K nim život další barvy přidává, a ta šedá proč někdy převládá. Každý den pleteme pro svou duši košilku, a budeme plést až do času, kdy hotové košilky vyměníme za rubáše. Ale kdo z nás je uhlídá, Aby byly duhové jako křídla andělů? Jiří Šipr
STRANA 7
Sbor ze Zbýšova Čtvrtou neděli postní zažili účastníci mše svaté v jedenáct hodin hned dvě obohacení. Tím prvním byly dva křty dětí a tím druhým obohacení liturgie hrou a zpěvem zbýšovského sboru. Nestává se často, aby se za varhanami na kůru během jedné mše vystřídali tři šikovní varhaníci, a tak mi to nedalo a využil jsem této příležitosti i pro čtenáře Petrklíče. Martin Leščinský, vedoucí souboru, byl naštěstí ochotný nejen za námi se sborem přijet, ale také odpovědět na několik otázek. Martin sám sice není muzikant profesionál, ale má k hudbě ty potřebné dary od Pána a také úspěšně absolvoval varhanickou školu. Takže vlastně úplným amatérem také není. U nás v Kuřimi jste vystupovali, Martine, již podruhé. Jakou má váš soubor tradici? Ve skutečnosti jsme v Kuřimi vystoupili nyní už potřetí, poprvé to bylo někdy v 90. letech. Tradici máme téměř 20 let. Začali jsme pod vedením mého bratra, který jakožto profesionál neměl problém udělat vkusné aranžmá takřka z jakékoli písně. Tehdy jsme začínali se zpěvníkem Cantate. Postupně jsme získávali zkušenosti a z původního počtu 5-6 lidí jsme se rozrostli na patnáctičlenný soubor. Zvyšovala se i náročnost repertoáru. Vrcholem této éry byl rok 1998, kdy jsme natočili svoje první a zatím poslední CD. Pak jsme náhle přišli o sbormistra (měl jiné priority) i další členy (svatby, stěhování apod.) a torzo sboru řešilo otázku, jak za těchto podmínek zvládnout blížící se vánoce. Zvlášť těžké to bylo pro mě, měl jsem se ujmout vedení, ale cítil jsem k této roli velký respekt. Chybělo mi odborné zázemí, ale na druhou stranu jsem měl několikaleté zkušenosti jako asistent sbormistra. Společně jsme našli dost odvahy a šli jsme do toho. Od té doby se každý rok zvyšuje naše jistota. Další oživení nastalo poslední rok. Připojily se k nám nové posily, dostali jsme dotaci na nové klávesy, máme novou motivaci. Zcela zřetelně jsem pocítil, že máme dál rozvíjet dary, které nám byly dány. Scházíte se po celý rok pravidelně anebo u příležitostí církevních či jiných svátků? V poslední době to jsou většinou vánoce, postní a velikonoční doba a místní pouť. Občas nás osloví novomanželé. Nejlepší jsou ovšem svatby, kdy nevěsta a ženich pochází z našich řad. Jako třeba loni v létě, kdy jsme spojili několik sborů, zformovali se do téměř čtyřicetičlenného tělesa a prožili vzrušující přípravu a realizaci jedinečného projektu.
STRANA 8
Podle čeho se rozhodujete pro repertoár? Z čeho vybíráte? Repertoár vybíráme podle svého vkusu, aby nás práce bavila, a taky podle svých schopností, aby to nebylo více dřiny než radosti. Zpíváme relativně jednoduché písně. Základem jsou zpěvníky Hosana, Zpěvy z Taizé, Koinonia. Nebráníme se ale ani jiným zdrojům, jsme otevření. Vystupujete jen v domovském farním kostele ve Zbýšově anebo hostujete i v jiných farnostech? Základnu máme ve Zbýšově, kde obvykle proběhne „premiéra“. Pak s nacvičeným repertoárem navštívíme okolní kostely. Preferujeme ty, kde je mše později než ve Zbýšově (7:30), což jsou snad všechny … Co je nutné pro zdárnou přípravu písničky? Kolik času je třeba ke zvládnutí jedné skladby? Základem je vhodný repertoár. Následuje návrh aranžmá, rozpis hlasů a může začít první hlasová zkouška. Vedle toho je potřeba připravit a sehrát nástroje. A pak vše spojit. Pokud jde o čas, pro čtyři písně potřebujeme přibližně čtyři zkoušky. Máš nějakou svoji hodně oblíbenou písničku, kterou máte se souborem nacvičenou? Mám oblíbených hodně songů. Zvlášť se mi líbí hymny ze světových setkání mládeže (Řím, Sydney). Teď pracujeme na té z Toronta. Je to píseň, která má duši a všechny nás oslovila. Znáš ji dobře? Brzy to budu moci prohlásit. (S úsměvem...) Přijedete do Kuřimi opět? Proč ne? Děkujeme za vystoupení a rozhovor. Na příští setkání se určitě těšíme. Mirek
Postní odhalování Letošní postní dobu měly děti v rámci mše svaté v 11.00 hodin spojenou s odhalováním obrazu. Ten byl na nástěnce zakryt malými papírovými čtverečky a úkolem bylo postupně odhalit, co se pod nimi skrývá. Stejně tak, jako během postu odhalujeme tajemství Velikonoc, Božího hrobu… A protože trpělivost a vytrvalost růže přinášejí, dětem přinesly na Květnou neděli portrét trpícího Krista. Lída a Katka
STRANA 9
Kulturně-duchovní dění Křesťanem ve svobodné české společnosti - cyklus přednášek – pro jarní semestr akademického roku 2009/2010 připravilo Vysokoškolské katolické hnutí v Brně nový cyklus přednášek, který reflektuje stav současné svobodné české společnosti. Jsou otevřené nejširší veřejnosti. 19. 4. Negativní a pozitivní duchovní vlivy (nejen) moderní hudby – P. Pavel Šupol (kaplan Řk farnosti sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně) 26. 4. Křesťan a stvoření – prof. RNDr. Hana Librová CSc. (profesorka na Katedře enviromentálních studií FSS MU) 10. 5. Misionářem ve střední Evropě – Don Stefano Pasquero FSCB (kněz hnutí Comunione e Liberazione, člen Bratrstva sv. Karla Boromejského) 12. 5. Od české cesty transformace ke krizi veřejných rozpočtů – prof. Lubomír Mlčoch (ekonom, profesor na Institutu ekonomických studií FSS UK, člen Papežské akademie sociálních věd.) 17. 5. Křesťan a politika – Mgr. David Macek M.A. (bývalý místopředseda KDU-ČSL) Kdy: v pondělí po studentské mši svaté od cca 20:15 hodin Kde: v kostele Nanebevzetí Panny Marie (u jezuitů), ul. Beethovenova, v aule Martina Středy Bližší info: http://www.vkhbrno.cz, Lenka Češková, tel.: 607 181 117, e-mail:
[email protected]
23. – 25. 4. IV. brněnské bioetické dny – konference bude letos zaměřena na aktuální etické problémy manželského a rodinného života Přednášející jsou nejpřednější odborníci z oblasti teologie, biologie, medicíny, psychologie i dalších oblastí: Mons. prof. ThDr. František Tondra, Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle, Mons. Aleš Opatrný, prof. MUDr. Augustin Svoboda, prof. PhDr. Vladimír Smékal, doc. MUDr. Petr Hach, prof. MUDr. Bohumil Chmelík a další. Přihlášky se zasílají co nejdříve e-mailem na adresu:
[email protected], případně poštou na adresu Hippokrates, Míčkova 59, 614 00 Brno. Podrobnější info: www.bioetika.cz 16. – 22. 5 Seminář obnovy v Duchu Svatém – zaměřeno na prohloubení osobního duchovního života a vztahu k Ježíši Kristu a učení se, jak žít křest'anský život v síle Ducha Svatého Vede: P. Bogdan Stepien Pořádá: Duchovní centrum sv. Františka z Pauly, Vranov Kontakt:
[email protected], tel: 541 239 264, www.dc-vranov.katolik.cz
STRANA 10
22. 5. Kořeny evropské kultury - Kardinál Tomáš Špidlík Kdy: v 19.00 hod. Kde: Mahenovo divadlo, Brno - přednáška kardinála T. Špidlíka se bude dotýkat oblasti jeho celoživotního bádání – spirituality Východu a jejího provázání mezi světem východního křesťanství s nejvyššími duchovními a kulturními hodnotami současné západní civilizace Bližší info: www.ndbrno.cz
28. 5. Noc kostelů – poprvé v celé České republice - tato akce je ekumenická a zatím je do ní zapojeno 8 křesťanských církví - Církev římskokatolická, Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Církev pravoslavná, Bratrská jednota baptistů, Evangelická církev metodistická a Církev starokatolická. Bližší info o zapojených kostelech a jejich programech: www.nockostelu.cz Katka
Velikonoční koncert Schola Ecumenica Kostellowa Aneb spojené sbory z Brna a Moravských Knínic Srdečně zvou na Dobročinný velikonoční koncert: 9.4. 19:00 Brno – Židenice, kostel ČCE, Jílkova 74 10.4. 16:00 Veverská Bitýška, kostel sv. Jakuba 10.4. 19:00 Moravské Knínice, kostel sv. Markéty 11.4. 15:00 Brno – Kapucíni, kostel Nalezení sv. Kříže Výtěžek koncertu je určen na projekt: Pojízdná ambulance, Deodurga, Indie www.signaly.cz/sek
Velikonoční dětská mše Srdečně zveme děti na velikonoční dětskou mši, kterou společně oslavíme 11. dubna o 11.00 hodině.
Pro vnitřní potřebu vydává farnost v Kuřimi Uzávěrka příštího čísla je 6. 6. 2010 Redakční rada: Kateřina Šťastná, Hana Prokopová, Petra Vašeková, Jana Kolaříková, Dáša Montágová, Petr Prokop, Dan Planer, Mirek Strašák. Příspěvky zasílejte, prosím, na e-mail:
[email protected], nebo dejte do schránky vzadu v kostele Časopis Petrklíč je také zveřejňován na internetových stránkách: www.farakurim.cz
STRANA 11
Velikonoční obřady Svatého týdne Římskokatolická duchovní správa v Kuřimi si vás dovoluje pozvat na obřady Svatého týdne v kostele sv. Maří Magdalény v Kuřimi a v kostele sv. Markéty v Moravských Knínicích a přeje všem kuřimským spoluobčanům požehnané a radostné velikonoční svátky. KVĚTNÁ NEDĚLE, PAŠIJE O UTRPENÍ PÁNĚ - 28. BŘEZNA 2010 MŠE SVATÁ Kuřim
8.00 11.00
Moravské Knínice Na začátku průvod s ratolestmi na znamení slavného vjezdu Pána do Jeruzaléma.
11.00 ZELENÝ ČTVRTEK - 1. DUBNA 2010
MŠE SVATÁ Kuřim 18.00
Mše svatá na památku poslední večeře Páně, kde Pán proměnil chléb ve své tělo a víno ve svou krev. Pak odhalení oltářů na památku opuštěnosti Pána. Začátek jeho utrpení v getsemanské zahradě.
VELKÝ PÁTEK, DEN UMUČENÍ A SMRTI PÁNA JEŽÍŠE - 2. DUBNA 2010 velkopáteční obřady Zpráva o umučení Páně podle sv. Jana, modlitby za všechny stavy a lidi, protože Kuřim
Kristus zemřel za nás za všechny, ať věřící nebo nevěřící, odhalení svatého kříže a sv. přijímání, uctívání Božího hrobu.
18.00 BÍLÁ SOBOTA - 3. DUBNA 2010 VELIKONOČNÍ VIGILIE – SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ MŠE SVATÁ Slavnost zmrtvýchvstání Páně: rozdělání ohně, od něhož se zapálí velikonoční Kuřim 20.00
svíce (paškál), symbol vzkříšeného Krista, slavný zpěv o této posvátné noci (Exsultet), čtení ze Starého zákona o přechodu Židů rákosovým mořem, svěcení křestní vody a obnova křestního slibu. Křestní ponoření - pokropení znamená smrt starého člověka a z vody vstává nový člověk, podobně jako Kristus vstal z mrtvých.
HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - 4. DUBNA 2010 SLAVNÁ MŠE SVATÁ Kuřim Moravské Knínice 8.00, 11.00
11.00
VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - 5. DUBNA 2010 MŠE SVATÁ Kuřim Moravské Knínice 8.00 Každou neděli mše svatá v KUŘIMI V MORAVSKÝCH KNÍNICÍCH V 11.00 hod
11.00 v
8.00
a
v
11.00
hod,
PŘÍLEŽITOST K SVÁTOSTI SMÍŘENÍ JE PŘED A PO KAŽDÉ MŠI SVATÉ, MOŽNOST OSOBNÍ DOMLUVY NA TELEFONNÍM ČÍSLE: 541 230 183.
STRANA 12
Dětská stránka NEČEKANÁ ZPRÁVA První den po sobotě šly za úsvitu tři ženy k Ježíšovu hrobu, aby pomazaly jeho tělo vonnými mastmi a oleji. U hrobu se však stalo něco nečekaného! Se strachem i velkou radostí to ženy běžely oznámit apoštolům. Najdi cestu bludištěm, která dovede ženy k apoštolům. Z pímen na cestě získáš tajenku. Jakou zprávu chtěly ženy apoštolům sdělit?
Použito z katechetického věstníku se schválením Katechetického centra.