ČASOPIS KUŘIMSKÉ FARNOSTI ČÍSLO 6/2010 ROČNÍK V.
Dítě se nám narodilo, syn nám byl darován. Iz 9,5 Vážení přátelé, rodiče, Vánoce jsou svátky narození Syna Božího, ale současně i svátky dětí. Jakou vnitřní radost pociťujete vy, rodiče, když se můžete těšit z rozzářených očí svých dětí u vánočního stromečku! Křesťanští rodiče by měli již svým dětem předat ten hlavní smysl vánoc, že Bůh je tak dobrý, že nám dává to nejdražší, svého milovaného Syna, dává ho do rukou nevděčného člověka, do našich rukou. Tak nějak bychom měli děti seznamovat s Boží láskou. Byly doby, kdy nechávali rodiče výchovu svých dětí na škole a na katechetovi. Většina dnešních starších dospělých, kteří nevěří v Boha, navštěvovala hodiny náboženství osm i více let, ale nemělo to velký užitek. Jen tam, kde doma vedli děti k víře, kde děti viděly dobrý příklad na rodičích, tam vyrostli věřící křesťané. Dnes sice je možno posílat děti do náboženství, ale hlavní poslání je v této věci určitě na rodině. Snažíme se pomoci dětem i rodičům v této výchově také v mateřské školce Zborovská a Tyršova eticko-náboženskou – nebo také altruistickou – výchovou. Je stále možné děti k této výchově přihlásit, aby již od útlého věku sály dobro, vděčnost, lásku a odpuštění. Rodiče si často myslí, že na tuto výchovu sami nemají dostatek času anebo to ani sami neumějí. Často se proto této úlohy vzdávají a ponechávají na samotných dětech, aby se rozhodly samy až budou velké. Zdánlivě to vypadá rozumně, ale když nebude dítě o Bohu slyšet, nemůže se pro Boha rozhodnout. Rodiče se přece také snaží vychovávat děti odmalička k dobru, aby poznaly, co je dobro a zlo. Neřeknou, že se má samo pro dobro rozhodnout až bude velké. A kdybych šel ještě dále, ad absurdum: nebudeme dítě učit mluvit. Ať se samo rozhodne, až bude velké, jaký mateřský jazyk si zvolí. Vzpomínám, jak jeden kněz na kněžské rekolekci prohlásil: „Moji profesoři na teologické fakultě na přípravě na kněžství mi dali hodně, ale více pro skutečný život z víry byl příklad mých věřících rodičů. Je velký omyl domnívat se, drazí rodiče, že to nedokážete a že na to nemáte čas. Vést děti k Bohu dokáže každý, kdo jen trochu ví, jak na to. Vést děti k Bohu, to není vyučovat náboženství, udělat dětem z domova školu a ze sebe učitele. Když jste doma, děti Vás pozorují a napodobují. To je první forma výchovy – příklad. A druhá forma výchovy je rozmluva. A to je v podstatě vše. Teď si možná některý tatínek pomyslí: To vše platí o mamince, snad i babičce, ty jsou s dětmi stále, ty jim mohou jít příkladem a hovořit s nimi. Já jsem s nimi až večer a někdy ani to ne. Ta povinnost výchovy je ale tak velká, že nás od ní nemůže dispensovat nikdo. Ani papež. Drahý tatínku, musíš si uvědomit, že podílu na výchově Tě nikdo zbavit nemůže. A ještě jedna otázka: kdy se má začít s vedením dětí k Bohu? Snad to stačí až mají rozum, až začnou chodit do školy? Ihned, odmala, dokonce
STRANA 2
od narození je nutno začít. A tak Vás, drazí rodiče, prosím, uvědomte si, že vedení dětí k Bohu je na rodičích doma v rodině. Pan Lorenz dostal Nobelovu cenu za to, že tvrdil, že již tři hodiny po porodu dítě intenzivně prožívá vztah matky k němu. Víme že dítě, když je v mateřském lůně, je v bezpečí. Pak se vydává do neznámého světa a silně toto prožívá, i když my na dítěti nic nepozorujeme. A velice vnímá, zda je předmětem lásky a péče rodičů. Tato láska stabilizuje jeho psychiku na celý další život. Nechtěné nebo nemilované dítě při nedostatečně stabilizované psychické výbavě může v pozdějším věku zkolabovat. Drazí rodiče, není dnes pro Vás nic důležitějšího, než vytvořit pro své děti v rodině hlubinu bezpečí a lásky, aby z takových rodů mohli vycházet charakterní a silní jedinci. Dospívající děti dnes mají vše, nač si vzpomenou, ale ony potřebují něco, co dnes nikdo nemá – a to je mít pro ně čas. Řešit jejich problémy a zajímat se o růst jejich osobnosti, vytvořit vzájemnou důvěru, aby se svými záležitostmi chodily za Vámi – a Vy abyste vždy byli ochotni podat jim pomocnou ruku, aby ony nemusely odpovědi na své otázky hledat na ulici a u kamarádů. Mladí lidé potřebují vědět, že pravda není závislá na tom, zda ji zastává většina nebo jedinec. Je podstatné, aby se Vaše děti učily být samy sebou a ne součástí stáda. I když to dělají všichni, aby měly sílu vykročit a stát i proti většině. Drazí rodiče, denně Vám posílám požehnání a přeji Vám, abyste mohli mít ze svých dětí radost, a aby byly charakterními lidmi, živými ratolestmi na kmeni církve. Zároveň Vám ze srdce přeji a vyprošuji, abyste tyto svátky rodinného tepla prožili se svými dětmi ve vzájemném pochopení, lásce a vděčnosti. Kéž pokoj Kristův, který převyšuje každé lidské pomyšlení, bydlí ve Vašich srdcích a ve Vašich rodinách. Váš farář Jiří Krpálek
Vánoce Je Štědrý den a za chvíli v kuchyni zavoní slavnostní večeře. Než však zavoní, musíme zvládnout určité přípravy (vaříme, smažíme, …). Dárky pro blízké máme schované ve skříni či prádelním koši a vše stále připravujeme na slavnostní večeři s rodinou a blízkými. A nastala sváteční večeře, po které se spolu bavíme a zpíváme u stromečku koledy. A potom přichází chvíle, na kterou se nejvíce těší děti – dárečky pod stromečkem. V této příjemné domácí atmosféře plné radosti a lásky přišel na tento svět Ježíš. Ten, který se narodil v největší chudobě. Co my můžeme tomuto malému Ježíši k jeho narozeninám nabídnout? Ježíš je skromný, jemu stačí, když mu nabídneme sebe, aby se mohl narodit i v našem srdci. A aby se tak stalo, tak se musí naše srdce připravit. Abychom byli správně připravení, musíme z našeho srdce odstranit vše, co se neshoduje s jeho vůlí. Ježíš se sice narodil v chudobě, ale jeho příchodem přišla na svět láska. Tak i my se snažme druhé obdarovávat láskou a to nejen o vánocích. Ze srdce vám všem přeji, abychom dokázali dávat druhým lásku, a aby se Ježíš mohl narodit i v našich srdcích. Hanka
STRANA 3
I s malými lze dělat velké věci Náboženská výchova v mateřských školách Malé děti, zvláště ty předškolního věku, mají mysl a srdíčko velmi citlivé, otevřené světu a lidem. Lační po poznání a vše prožité jsou si schopny třídit a ukládat s neuvěřitelnou důsledností. Jejich potřebu, aby se jim osobně někdo věnoval, vnímal je a oslovoval jejich svět, však často přehlížíme. Někdy z nedostatku času, někdy z neporozumění jejich světu a jejich schopnostem a někdy možná proto, že je považujeme jen za ty malé špunty, u kterých je třeba čekat, až vyrostou. Paní Dana Gabrielová a paní Lída Císařová jsou samy nejen mámy pěti, respektive čtyř dětí, ale především jsou schopny a ochotny věnovat svůj volný čas pro oslovení srdce a duše dětí, které ještě nejsou povinny školní docházkou. V rámci programu náboženskoetické výchovy navštěvují jednou týdně v odpoledních hodinách mateřské školky a věnují se dětem, jejichž rodiče o tuto výchovu projevili zájem. Lída Císařová má na starosti školku na ulici Jungmannova, Dana Gabrielová pak na ulici Brněnská. Obě vyučující jsou osobnosti na svém místě. Na hodiny se velmi pečlivě připravují, ale příprava není pro ně dogma. Jsou schopny reagovat na připravenost dětí, jejich náladu a jejich impulsy. Citlivě přizpůsobují témata i jejich podání tomu, zda všechny přítomné děti vyrůstají ve věřících rodinách. Procházejí společně s dětmi jednotlivá období liturgického roku a přibližují postavu Ježíše Krista. Hodiny strávené s dětmi však nejsou
STRANA 4
postaveny na informacích. Zvláště u těchto malých dětí je lépe téma propojit s příběhem, zážitkem. Proto obě vyučující zapojují děti do vyprávění, zpívání, výtvarného projevu. Využívají zkrátka všechny cesty, které jsou dětem blízké. Sdílené příběhy jsou krátké a snadno zapamatovatelné. S dětmi a vyučujícími neschází na žádné hodině loutka Sedmikrásek, která mnohdy pomáhá překonávat bariéry komunikace mezi dospělým a dítětem. Vstupuje do příběhu, hraje si s dětmi a sdílí s nimi to, co prožili v uplynulém týdnu a na co se těší. Loutku čmeláka Sedmikráska stejně jako mnohé z metodiky čerpají vyučující od patera Jiřího Kani z Blanska: Sedmikrásek – s nejmenšími k Pánu, 1990. Využívají také metodickou příručku Margot Ederové, Evy Muroňové a Tomáše Cyrila Havla: Aby malé bylo velké – náboženská výchova předškolních dětí v mateřských školách a ve farnostech: Kartuziánské nakladatelství, Brno 2008. Dalším zdrojem jsou podklady Katechetického centra brněnského biskupství. Je užitečné a sympatické, že zdroje, témata i zkušenosti komunikují mezi sebou navzájem a dělají vše pro to, aby byli informováni a zapojeni také rodiče dětí. Na internetových stránkách jsou uveřejňována témata jednotlivých vyučovacích hodin, a rodiče tak mají přehled a mohou tato témata během týdne s dítkem dále rozvíjet. Na otázku Petrklíče, co by si děti měly z náboženské výchovy odnést, odpovídá paní Gabrielová slovy: „Pocit a vědomí, že je má Bůh rád a chce jejich dobro“. Mirek a Elvíra
Výroba adventních věnců Přiblížil se čas adventní a i letos jsme se sešli k vití a dekorování adventních věnců. Tentokrát však – z důvodu malování a vnitřních úprav kostela – v kuřimské sokolovně. Navázali jsme tak na loňský velmi vydařený předvánoční večer strávený v příjemné společnosti a atmosféře. Čekala na nás pořádná hromádka voňavého chvojí, ze které ale během chvilky vznikal jeden zajímavější a nápaditější věnec za druhým. Ale hlavně to nejhezčí – krásná příležitost se v předvánočním čase sejít, zapomenout na stres a shon, popovídat si... Na nedělní bohoslužbě jsme mohli věnce nechat požehnat a u slavnostního oběda pak rozsvítit 1. svíci na našem adventním věnci. Přijďte se k nám příští rok přidat! Chtěla bych poděkovat paní Gábině Motyčkové za zprostředkování chvojí, pomoc a radu, panu Ondráčkovi a jeho synovi Milanovi taktéž za chvojky, paní Jeřábkové (Sokol Kuřim) za propůjčení prostoru a samozřejmě všem zúčastněným holkám. Krásné a klidné Vánoce Natalie
STRANA 5
Betlémské světlo „Vy jste světlo celého světa“ Mt 5, 14–16 Betlémské světlo se stalo novodobou vánoční tradicí, která letos slaví dvacáté páté výročí. Tato akce vznikla v sousedním Rakousku v roce 1986, kdy malý plamínek přenesený z věčného světla, jež hoří v jeskynní kapli v městě Betlémě, byl dovezen jako poděkování lidem, kteří pomohli dobročinné nadaci Světlo ve tmě. Tato nadace pomáhá především zrakově, ale i jinak postiženým lidem a její pracovníci proto chtěli všem svým dobrodincům poděkovat originálním, ale zároveň milým a přátelským způsobem. Světlo dovezli do Lince, kde nadace sídlí a kde jej původně slavnostně rozdávali. Za rok byli ke spolupráci při roznášení a rozdávání světla přizváni rakouští skauti, a protože se akce rozrostla, přenesli její centrum do Vídně. Odtud se Betlémské světlo postupně začalo šířit do Evropy. Letos se ve Vídni setkaly skautské delegace z různých států Evropy i zámoří 11. 12. a Betlémské světlo jim bylo předáno při ekumenické bohoslužbě tentokrát v salesiánském kostele Neuerdberg. Do naší republiky světlo přivezli skauti z brněnského střediska „Řehoře Mendla“. 18. prosince pak je rozváženo za spolupráce Českých drah do celé republiky, aby na Štědrý den bylo rozneseno do kostelů, domovů důchodců, nemocnic, hospiců a rozdáno sousedům, přátelům, rodinám, osamělým lidem, prostě všem, komu chceme udělat radost maličkým dárkem, spojeným s úsměvem a ujištěním, že nejsou ve světě sami. Do této akce se již tradičně zapojují i kuřimští skauti, proto si můžete Betlémské světlo přinést domů i vy. Zapálit si jej budete moci 23. 12. od 17:00 hodin u „Živého Betléma“ (na hřišti DDM Jungmannova; svíčky nebo lampičky s sebou!). Plamínek bude hořet také v našem kostele. Zájemcům, kteří zanechají své adresy v období 12. – 21. prosince ve schránce k tomu určené v kostele, přinesou skauti Betlémské světlo až domů (23. 12. v odpoledních hodinách). Ať Betlémské světlo prozáří Váš domov a láska Vaše srdce. Kuřimští skauti
STRANA 6
Rozhovor O rozhovor jsem požádala pana Vlastimila Burkarta, který se do Kuřimi přistěhoval s rodinou před šesti lety z Brna. Bydlí na Dílech za sv. Janem a mají dva syny. Povídali jsme si nejen o vánočním čase a dětech.
Odkud pocházíte? Narodil jsem se v Brně, ale do svých 18 let jsem vyrůstal ve Slavonicích, což je renesanční město v pohraničí poblíž Dačic a Telče. Po studiích jsem zakotvil zpátky v Brně, kde mám část rodiny a odkud pochází i moje manželka. Jak jste se dostali do Kuřimi? V Brně jsme začínali v bytě 1+1 a když se nám narodil první syn, bylo potřeba uvažovat o větším bytě. Během hledání jiného bydlení jsme tehdy zcela náhodou narazili na právě probíhající výstavbu družstevních bytů v Kuřimi v Dílech za sv. Janem. Ze všech zvažovaných variant jsme se nakonec rozhodli pro Kuřim jak kvůli cenové dostupnosti bytu, tak kvůli samotnému prostředí. S odstupem času musím říct, že to byla jednoznačně dobrá volba. Vaše žena prý byla v Americe, jak dlouho tam žila? Moje manželka prožila v Americe rok během střední školy v rámci výměnného studijního pobytu. Bylo to tedy ještě před tím, než jsme se potkali. Pro ni to byl bezesporu velmi důležitý rok života, protože určil její profesní zaměření – věnuje se angličtině jako překladatelka a lektorka. Jak na Vás působí americký způsob vánoc, který se dere do těch českých? Každá kultura má tendenci expandovat a výjimkou není ani ta americká. Záleží na tom, co přijmeme a co odmítneme. Pokud si nevážíme vlastních tradic, budeme náchylnější
přejímat tradice jiné. Když se podíváme do historie, můžeme vidět, že křesťanství použilo pohanské slavnosti Saturnálie (oslavy boha Saturna a slunovratu, které provázelo nevázané veselí), do kterých vneslo zcela jiný obsah – oslavu narození Krista. Mám pocit, že dnes dochází k opačnému jevu – vánoce jsou křesťanům „odebírány“ a naplňovány oslavou konzumu a laciného sentimentu tedy hodnotami, které mají zcela evidentně více příznivců. Máme však možnost si o to více uvědomit, kým jsme, a na pozadí reklamního hluku opravdově prožívat Vánoce jako příchod Krista. Máte rád a těšíte se na vánoce? Musím se přiznat, že bližší vztah mám k Velikonocím, proto i Vánoce a jejich symboly vnímám ne jako narození roztomilého Jezulátka, ale jako počátek Kristovy cesty, která končí vzkříšením. Za symboly Vánoc již vidím Velikonoce a bez tohoto prolínání by mi Vánoce přišly příliš okleštěné. Bez čeho si nedovedete vánoce představit? Bez toho, že se Maria musela těhotná vydat na cestu v tu nejnevhodnější dobu (před porodem), že se pro ni Josefovi nepodařilo najít lepší ubytování než byl chlívek pro dobytek, že cizím mudrcům bylo poodhaleno tajemství nového krále a Herodes, ač člen vyvoleného národa, chtěl Kristovo poslání „utnout“ hned na začátku ze strachu o krátkodobé dobré bydlo. Vánoce se u mě zkrátka pojí s tím, že z lidského hlediska nešlo nic, jak by mělo: zcela v duchu Murphyho zákonů se
STRANA 7
pokazilo vše, co se pokazit mohlo. A právě v této perspektivě nejsou Vánoce žádnou sladkou pohádkou, ale důkazem, že když člověk nechápe, proč Bůh koná jinak, než já si představuji, měl bych spíše mlčet, pozorně se dívat, čekat a důvěřovat, než nadávat a snažit se „korigovat“ Boží záměry. No a dnes si taky neumím Vánoce představit bez Ray Charlese a jeho bluesových a soulových melodií. Ty se staly mými vánočními koledami.
snažím se obsah textů přiblížit dětem srozumitelnou formou. V tom mi vydatně pomáhají mí dva synové, kteří mi doma kladou různé záludné otázky, čímž mě výborně školí na jiné neméně záludné otázky, které na katechezích padají od zvídavých dětí.
Během nedělních mší vedete katecheze pro děti. Musím podotknout, že s katechezemi pouze vypomáhám. Katecheze má na starosti Hanka Prokopová, a protože by bylo obtížné pro jednoho člověka zajistit každý týden tuto službu, hledal pan farář zhruba před dvěma lety nějaké rezervy na záskok. Požádal mě tedy o tuto pomoc a od té doby se příležitostně s Hankou Prokopovou a dalšími nadšenci střídám nahoře v oratoři, aby si rodiče dole v kostele mohli v klidu vyslechnout liturgické texty a kázání.
Co je těžší: vymyslet program pro děti nebo je nadchnout? Jednoznačně nejdůležitější a tím i nejtěžší je nadchnout děti. Když se podaří vtáhnout je do děje a zapojit do diskuse, je vyhráno. Katecheze má spád. Někdy se však ani při nejlepší vůli nedaří, člověk se netrefí do dětského způsobu uvažování a potom je nejtěžší přežít. Takové katecheze jsou pak opravdu dlouhé. Ale i to patří k údělu každého odvážlivce, který má tolik troufalosti, že se postaví před místnost plnou nevinných zvídavých dětských očí, které ještě nejsou svázány žádnou konvencí ani obecně přijímanými názory a pravdami. Co chcete například rychle odpovědět dítěti, které se Vás zeptá: „když bůchovi patří všechno, tak má milion korun a může si koupit, co chce?“
Kolik dětí a v jakém věkovém rozpětí chodí na katecheze? Na katecheze chodí děti zhruba od 2 do 10 let. Odhaduji, že během roku jich může být kolem pětadvaceti, ale mohu se mýlit. Může jich být výrazně méně, ale díky své živosti působí dojmem mnohem většího počtu. Někdy mám pocit, že mám před sebou dva pytle blech a tiše závidím panu faráři, který nerušeně káže tiše naslouchajícím farníkům.
Co byste popřál dětem a naší farnosti v novém roce? Dětem bych popřál, aby jim co nejdéle vydržely zvídavé otázky a jejich nekomplikovaný pohled na věc. A naší farnosti bych popřál, aby se od nich tomuto dětskému pohledu učila, vždyť i Kristus přišel jako dítě a vyzývá nás: „Jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.“ (Matouš 18,3).
Kde čerpáte náměty na témata a program katechezí? Vycházím samozřejmě z evangelních textů dané neděle a
Děkuji Vám za rozhovor Dáša
STRANA 8
František Saleský Bauer Dne 25. listopadu 2010 uplynulo 95 let od smrti kardinála ThDr. Františka Saleského Bauera, který stál v čele brněnské diecéze v letech 1882-1904. První brněnský biskup českého původu se narodil 26. ledna 1841 v Hrachovci u Valašského Meziříčí. Po studiích v Olomouci byl v roce 1863 vysvěcen na kněze a po ročním působení v duchovní správě vyučoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde roku 1869 promoval a následujícího roku se stal děkanem fakulty. Po třech letech byl povolán k výuce Nového zákona na pražské fakultě a roku 1880 se stal rektorem pražského semináře. Po jmenování a papežském potvrzení Lvem XIII. byl 15. srpna 1882 v Olomouci konsekrován na biskupa. Prvním úkolem, kterého se jako brněnský biskup ujal, bylo poznání diecéze v níž nikdy předtím nepůsobil – všechny farnosti diecéze dvakrát zvizitoval. Během své služby posvětil 39 nových kostelů. Mezi nimi byl i kostel sv. Maří Magdalény v Kuřimi, který posvětil 13. 10. 1889. Tuto událost připomíná deska, která je dnes umístěná na levé straně presbytáře našeho kostela. Svátost biřmování udělil 365.000 biřmovanců a vysvětil 538 kněží brněnské diecéze. Byl spoluzakladatelem diecézní Kongregace Milosrdných sester sv. Františka, které usadil v Sirotčí (dnes Grohově) ulici v Brně. Roku 1894 svolal do Brna první sjezd českých katolíků a
roku 1903 druhý. Téhož roku posvětil novou budovu alumnátu na Antonínské ulici. Na jeho náklad byla zbudována domácí kaple v biskupské rezidenci a z jeho rozhodnutí byla zahájena obnova katedrály sv. Petra a Pavla, když nechal položit základy k dvěma novogotickým věžím, tvořícím dnes z katedrály dominantu Brna. 13. 5. 1904 byl papežem Piem X. jmenován arcibiskupem olomouckým a 27. 11. 1911 kardinálem. 15. srpna 1912 kardinál František Bauer slavnostně korunoval Pannu Marii Hostýnskou vzácnými zlatými korunkami, posvěcenými papežem Piem X. 25. Zemřel listopadu 1915 v Olomouci a byl pochován v tamní katedrále v kryptě pod hlavní věží. Znak: V prvním a čtvrtém poli znaku jsou symboly patronů katedrály sv. Petra a Pavla, ve druhém a třetím poli znak vycházející z otcova povolání mlynáře. Štít je čtvrcený. V prvním a čtvrtém modrém poli je překřížen kosmý zlatý klíč a šikmý stříbrný dolů obrácený meč se zlatým jílcem a záštitou. Ve druhém a třetím stříbrném poli je modré lopatkové kolo. Nad štítem uprostřed je mitra provázená vpravo procesním křížem a vlevo dovnitř točenou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem. (Jako olomoucký arcibiskup později používal jiný znak.) RFS
STRANA 9
Elias Vella: Duch Svatý – pramen života Kniha vznikla na základě seminářů Elliase Velly uskutečněných v roce 2004 na Slovensku. Otec Vella se při seminářích pokusil ukázat svým posluchačům cestu k životu s Duchem Svatým. Každá kapitola nabádá čtenáře knihy, aby přemýšlel nad svým životem, nad tím, jak on sám dává Duchu Svatému prostor ve svém životě, do jaké míry je Duch motorem a energií v jeho životě, do jaké míry ho Duch dokáže naplnit pokojem a radostí. Představuje také pannu Marii jako naši pomocnici na cestě k Duchu Svatému, protože ona jím byla naplněna. Tato kniha může být pro čtenáře cenným pomocníkem na cestě jeho duchovního růstu. Jak autor sám uvádí, v této knize není uvedeno vše, je to jen začátek a to začátek bez konce. Protože Duch je Bůh a Bůh je nekonečný. A kdo může prozkoumat hloubku, šířku, délku a výšku Boží? Jana
Pastýřská mše koledová Je konec listopadu a pomalu se blíží advent. Pro mnohé z nás to znamená, že se opět jako každý rok začneme týden co týden scházet při nácviku zpěvu sboru na půlnoční mši. Letos byla vybrána Pastýřská mše koledová, opus 56 od českého varhaníka a hudebního skladatele Františka Laštůvky žijícího v letech 1906–1971, působícího ve Velké Polomi. Scházíme se každé pondělí v šest hodin večer na faře v klubovně. Po příchodu paní učitelky Zámečníkové, která sbor vede, vždy začínáme rozezpíváním. Soprány, alty, tenory, basy všichni společně zpíváme slabiky jako mooooo, muuuuu. Soprány pokračují až do nejvyšších poloh a basy zase naopak sestupují až do těch nejnižších. Po rozezpívání zkoušíme party pro jednotlivé hlasy zvlášť. Po nácviku po hlasech zpíváme části mše společně, celý sbor. Pilujeme a pilujeme, piano i forte, krátce i dlouze, aby vše bylo, jak má být. Asi po dvou hodinách máme přezpívanou celou mši, a zase jsme v našem úsilí o kousek dál. Myslím, že pro nás všechny tyto zkoušky nejsou jakousi povinností, ale radostí ze společného zpívání a součástí radostného adventního očekávání vánoc. Nezbývá než si přát, ať nám to na půlnoční mši dobře zpívá. Jana
STRANA 10
Malování kostela K letošním vánocům dostal náš kostel od pana faráře, farníků a sponzorů krásný a potřebný dárek – novou výmalbu. Rozsah prací byl nakonec větší, než se očekávalo, ale s velkou obětavostí organizátorů, obrovským nasazením a pochopením farníků a se vstřícností realizačních firem se dílo zdařilo. Přinášíme Vám chronologický přehled jednotlivých fází výmalby. Sami vidíte, že bylo skutečně „Práce jako na kostele“. U vyhlašovaných a organizovaných brigád uvádíme přibližný počet farníků, kteří se do prací aktivně zapojili.
18.10. 23.10. 24.10. 25.10. 25.10. - 5.11.
Vyklízení kostela, asi 30 lidí. Vyklízení kostela, asi 15 lidí. Odstraňování lavic z pravé strany kostela, asi 10 lidí. Nástup malířské firmy Rouzek a spol. Zednické práce, škrábání, mytí a výmalba dvou vrstev: část presbytáře, pravá strana lodě kostela včetně části stropu, pravá strana pod kůrem. Příprava prostoru schodiště na kůr. 6.11. Vyklízení levé části kostela – lavice, asi 10 lidí. 8.11. - 12.11. Zednické práce, škrábání, mytí a výmalba dvou vrstev levé strany lodě kostela včetně části stropu a jeden nátěr schodiště na kůr. 15.11. Druhý nátěr schodiště na kůr. Zednické opravy v levé části lodě u kůru a výmalba. 16.11. Dokončení nátěrů presbytáře. Příprava kůru. 18.11. - 19.11. Výmalba kůru. 20.11. Vyklízení oratoře a sakristie, umístění lavic na původní místa, rozvěšení obrazů a rozmístění soch. 22.11. - 24.11. Rozsáhlé zednické práce v oratoři, na schodišti do oratoře a u zpovědnice. Příprava a výmalba oratoře, schodiště do oratoře, sakristie a prostoru u zpovědnice. 25.11. Převzetí kostela od malířské firmy. 27.11. Celkový úklid prostoru kostela včetně položení koberců. Asi 20 lidí.
Kromě samotné výmalby bylo nutno provést zednické práce v nemalém rozsahu. Firma Loub provedla rekonstrukci elektrického vedení do oratoře, připojení reflektorů u oltáře, výměnu a přesun některých zásuvek tak, aby odpovídaly současným normám. Byla provedena kompletně nová instalace ozvučení. Firma Rouzek provedla novou sanaci vnějšího zdiva kostela včetně zapravení soklů. Mimo uvedené a hlášené brigády přicházeli po celou dobu rekonstrukce denně manželé Palikovi a věnovali se úklidu prachu a pavučin z obrazů a soch, leštění rámů a úklidu podlahy po malování. Ve všední dny odpoledne se také obětavě zapojovala paní Pivoňková. Hanka a Mirek
STRANA 11
STRANA 12
Rok 2010 v naší farnosti Leden Doba vánoční 3. ledna Leden - březen 24. ledna Postní doba
25. března 27. března 25. dubna 29. května 30. května 7. února 22. května 27. května 8. června 6. června 3. července 5.-11. července 7. – 11. července 25. července Přelom červenec/srpen léto srpen 29. srpna 19. září 9. října říjen 15.-17. října Říjen a listopad 24. října 25. října
Tříkrálová sbírka V kostele výstavka výkresů dětí z náboženství na téma „Vánoce očima dětí“ Vánoční koncert Tria od sv. Jakuba V zimě farní spolčo jezdilo pravidelně lyžovat na sjezdovku v Olešnici. Tříkrálový benefiční koncert – výtěžek z koncertu věnován na podporu indické školy v Deodurze. Na organizaci modliteb Křížových cest se podílela celá farnost. Každou neděli někdo jiný - jednou rodiče s dětmi, dále senioři, ženy, ministranti, mládež a muži. V době postní charita pořádala sbírku tzv. postní almužnu, do které se zapojila i naše farnost. Drátkování ve farní klubovně Diecézní setkání mládeže s otcem biskupem Vojtěchem Cirklem v brněnské katedrále, do něhož se aktivně zapojila naše mládež.. Zahájena mimoškolní příprava dětí na první svaté přijímání Svátost smíření pro děti – prvokomunikanty První svaté přijímání – 14 dětí Turnaj ministrantů ve fotbale Udělování svátosti biřmování v Lipůvce, při kterém byli biřmování i kuřimáci. Z farnosti Lipůvka 14 lidí a z Kuřimi 6 lidí. Výlet do Tišnova a Předklášteří pro děti (1. stupeň) navštěvující výuku náboženství. Benefiční varhanní koncert umělkyně ze Spojených států amerických výtěžek z koncertu věnován na podporu indické školy v Deodurze. Farní den - Čajový dýchánek aneb posezení farníků s farníky Farní táborák na ukončení školního roku Farní letní tábor v Drásově Charismatická konference. Motto konference bylo „Uviděl ho a byl pohnut soucitem“ (LK 10,33) Hody v Jinačovicích. Naši ministranti se zúčastnili na jejich přípravě. Voda pro mládež a děti , sjíždění Vltavy Spolčo z fary se zúčastnilo pouti v Medžugorii Prázdninový výlet dětí do Zbýšova u Brna na koupaliště Farní táborák na ukončení prázdnin a zahájení školního roku Cyklopouť ministrantů i neministrantů na Vranov u Brna Farní brigáda – bourání bočních schodů ke kostelu Zahájení altruistické výchovy na mateřských školách na ulici Brněnské i Zborovské. Fórum mládeže v Osové Bitýšce, do něhož se aktivně zapojila Esťa Zedníková Farní brigády spojené s výmalbou interiéru kostela Vyprávění a promítání fotek Karla a Marušky Dvořákových, kteří rok pracovali jako dobrovolníci ve škole pro chudé děti v jižní Indii. Zahájena výmalba interiéru kostela a výměna soklu
STRANA 13
listopad
Rekonstrukce nového ozvučení do kostela a zavedení elektriky do oratoře nad zpovědnicí 24. listopadu Výroba adventních věnců v sokolovně 5. prosince Mikulášská nadílka při dětské mši svaté 31. prosince Spolčo stráví společného Silvestra V oratoři nad sakristií probíhaly výstavy. V lednu se týkala života P. Václava Peši, dále výstava fotografií z Indie Marušky a Karla Dvořákových z Moravských Knínic. Během celého roku se konaly katecheze pro děti, vždy v neděli na mši v 11:00. Dále se konaly nepravidelně schůzky pro ministranty na faře. A v neděli (1x do měsíce) dětské mše. V rámci roku 2010 nám díky redakci vyšel 6x farní časopis Petrklíč. Ve svátosti křtu se znovu narodilo během roku 17 dětí. Ve společenství víry a naděje jsme se během roku rozloučili s 10 farníky. Svátost manželství uzavřely 3 páry.
Děkuji vám všem farníkům, kteří jste se do těchto akcí zúčastnili a zapojili se do dění ve farnosti. Díky také vám, kteří využijete těchto příležitostí ke svému duchovnímu obohacení. Nejde o to, aby tady dělala dílo malá hrstka farníků, ale aby se zapojila celá farnost. Všichni tvoříme to jedno farní společenství. Abychom ocenili práci druhých a zbytečně ji jen nekritizovali a sami připojili ruce k dílu. A k tomu ať vám Pán žehná. pan farář a Hanka
STRANA 14
Kulturně-duchovní dění 21. 12. 2010 Vánoce s Moravskými madrigalisty. V programu zazní staré české kancionály, česká vánoční hudba pro sbor, smyčce a flétny. Začátek v 19:30 ve velkém sále KD v Kuřimi 22. 12. 2010 Adventní gospelový koncert. Vystoupí NATE BROWN & ONE VOICE (USA). Začátek v 20:00, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno 23. 12. 2010 Živý Betlém. Začátek v 17:00, hřiště DDM Jungmannova Kuřim. 25. 12. 2010 Vánoční koncert Kantilény. Začátek v 16:00, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. 26. 12. 2010 Vánoční koncert – Czech Virtuosi Brno. Začátek ve 20:00, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. 26. 12. 2010 Vánoční muzicírování s Tišnovským komorním orchestrem, začátek v 17:00 kostel sv. Václava, Tišnov. 1. 1. 2011 Novoroční koncert. Začátek v 17:00, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. 2. 1. 2011 Novoroční pohlazení. Brněnský dětský sbor Primavera, začátek v 16:00, kostel sv. Václava, Tišnov. 03. 01. 2011 Novoroční koncert s přípitkem. Moravské klavírní trio a pěvečtí hosté. Vstupenky v prodeji před koncertem za 100 Kč. Začátek v 19:30, komorní sál ZUŠ Kuřim. 05. 01. 2011 Tříkrálový koncert Hradišťanu a Czech Virtuosi. v 19:30, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. 12. 01. 2011 Tříkrálový benefiční koncert – výtěžek je věnován na Tříkrálovou sbírku Začátek v 17:00, komorní sál ZUŠ Kuřim ... do 16. 01. 2011 Betlém v katedrále sv. Petra a Pavla V kryptě katedrály sv. Petra a Pavla v Brně můžete shlédnout výstavu dřevěných betlémů a figur řezbáře Tomáše Štolby. Otvírací doba během výstavy: Po-So 11:00-17:00 hod., Ne 12:00-17:00 hod.( uzavřeno ve dnech 23. 12. – 27. 12. 2010 a dále 30. 12. – 3. 1. 2011)
STRANA 15
19. 01. 2011 Koncert duchovní hudby v kostele sv. Maří Magdaleny v Kuřimi Pěvecký sbor K dur, Dětský sbor při ZUŠ Kuřim a jako host soubor Ensemble Serpens cantat. Začátek v 19:00. 10. 02. 2011 Zuzana Lapčíková, Josef Fečo Virtuosní cimbalistka a osobitá zpěvačka Zuzana Lapčíková a Josef Fečo – kontrabas a basová kytara (jazz, funk, pop, soul, folklór). Začátek v 19:30, komorní sál ZUŠ Kuřim. 9. 03. 2011 Koncert barokní hudby. Libor Janeček - kytara, Jan Beránek - barokní housle, Marek Kubát - arciloutna, barokní kytara. Zazní skladby J. S. Bacha, S. L. Weisse a díla raného baroka (Arcangelo Corelli, Johann Kaspar Ferdinand Fischer, Giovanni Battista Fontana). Začátek koncertu v 19:30, komorní sál ZUŠ Kuřim.
Dětská mše mikulášská
Foto Jiří Rozman Pro vnitřní potřebu vydává farnost v Kuřimi Uzávěrka příštího čísla je 30. 1. 2011 Redakční rada: Kateřina Šťastná, Hana Prokopová, Radka Sedmíková, Jana Kolaříková, Dáša Montágová, Petr Prokop, Dan Planer, Mirek Strašák. Příspěvky prosím zasílejte na e-mail:
[email protected], nebo dejte do schránky vzadu v kostele Časopis Petrklíč bude také zveřejňován na internetových stránkách: www.farakurim.cz
STRANA 16
Milí spoluobčané, bratři a sestry, pro opravdové prožití svátečních dnů vás všechny zveme na vánoční bohoslužby do kostela sv. Maří Magdalény v Kuřimi a sv. Markéty v Moravských Knínicích. Den neděle 19.12.2010 pátek 24.12.2010 sobota 25.12.2010 neděle 26.12.2010 pondělí 27.12.2010 pátek 31.12.2010 sobota 1.1.2011 neděle 2.1.2011
Liturgický kalendář 4. neděle adventní Štědrý den
Přehled bohoslužeb Kuřim 8:00 11:00 (s katechezí pro děti) mši koledovou, opus 56 od Františka Laštůvky)
8:00 11:00
Svátek svaté Rodiny
8:00
Silvestr
16:00 (poděkování a Boží pomoc do nového roku)
Nový Rok 2. neděle po narození Páně
11:00
22:30 (půlnoční mše svatá, sbor zazpívá Pastýřskou
8:00 (sbor zazpívá Pastýřskou mši koledovou, opus 56 Slavnost od Františka Laštůvky) narození Páně 11:00 Svátek sv. Štěpána
Moravské Knínice
8:00 11:00
11:00
11:00
11:00
11:00
8:00 11:00
11:00
Požehnané a pokojné vánoční svátky prožité v rodinné pohodě a vzájemné toleranci a do nového roku plnost energie a naděje vám všem přeje kuřimský farář s farním společenstvím
